INPROFORUM 2011, České Budějovice, ISBN 978-80-7394-315-8
ETIKA JAKO FAKTOR OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU ÚČETNÍCH DAT V PODNIKU ETHICS AS A FACTOR AFFECTING THE QUALITY OF FINANCIAL DATA FOR THE COMPANY VLČKOVÁ Miroslava Abstract The business environment creates synergies for all institutions, bodies, communities, but also entrepreneurs and their employees at all levels. This synergy is strongly influenced ethical attitudes. On the positive development of the business environment have a large proportion of managers who seek the good name of their business and managerial ethics regarded as the system works and also in the area of accounting. Ethical behavior in accounting is not only evident in employees - accountants or accounting professional, but have their origin in the behavior of business managers who delegate tasks to employees or professional accountants summarize the data for accounting. The research demonstrated that nearly half of employees succumbing to pressures from their employer and commit to covering up incidents of data falsification, misappropriation of information, etc. Key words: Ethics, Moral Behavior, Quality of Financial Data. JEL Classification: M41 Abstrakt Podnikatelské prostředí vzniká součinností všech institucí, orgánů, společenství, ale především podnikatelů a jejich zaměstnanců na všech úrovních. Tato součinnost je výrazně ovlivněna etickými postoji. Na pozitivním rozvoji podnikatelského prostředí mají velký podíl manažeři, kteří usilují o dobré jméno svých firem a považují manažerskou etiku za systém práce a to i v oblasti účetnictví. Etické chování v účetnictví se neprojevuje pouze u zaměstnanců – účetních nebo u profesních účetních, ale mají původ již v samotném chování manažerů podniku, kteří zaměstnancům delegují úkoly či profesním účetním shrnují podklady pro vedení účetnictví. Z výzkumu je prokázáno, že téměř polovina zaměstnanců podlehne tlakům svých zaměstnavatelů a dopouštějí se zakrývání incidentů, falšování údajů, zneužívání informací apod. Klíčová slova: etika, morální chování, kvalita účetních dat. Úvod Vedení účetnictví a zkreslování účetních dat na základě neetických metod a aktivit ovlivňuje úroveň nejen samotného podniku, ale i to, jak podnik vystupuje vůči svému okolí; vůči zaměstnancům, institucím, zákazníkům. Pojmy etika a morálka mají mnoho významů. Etika je obor, který se zabývá morálními povinnostmi, tím co je dobré a co je špatné. Morálka je pak definována jako soubor mravních zásad a hodnot jednotlivých osob, ať už 495
INPROFORUM 2011, České Budějovice, ISBN 978-80-7394-315-8
účetních, profesních účetních či manažerů podniku. Na etickou teorii můžeme nahlížet dvěma různými způsoby – jako na teorii, která se zabývá principy při řešení etických otázek a nebo jako teorii, která prezentuje základní principy informující o etickém rozhodování. Etické principy umožňují analyzovat a vyhodnocovat pocity a intuice lidí [1]. McPhail a Walter (2009) doplňují, že účetní odborníci vykazují všeobecně nižší mravní úroveň než jiné profesní skupiny. Literární přehled Legislativa v oblasti účetnictví Účetnictví podnikatelských subjektů v České republice upravují: - Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví), - České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, - Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Požadavky na vyhotovování účetních informací a zásady jsou zakotveny zejména v těchto právních normách. Zejména dle zákona o účetnictví (§ 7) mají účetní jednotky povinnost vést účetnictví tak, aby jeho obsah podával věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Věrný obraz znamená, že obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu a je zobrazen v souladu s účetními metodami dle zákona o účetnictví. Poctivý obraz znamená, že tyto metody jsou použity takovým způsobem, který vede k dosažení věrnosti [8]. Etický kodex profesních účetních Předpokladem k budování etického účetního prostředí v podniku je společná shoda na formulaci strategických cílů v oblasti účetnictví, na určení dlouhodobých pravidel a následně jejich dodržování a vymezení kompetencí mezi účetními a manažery podniku. Etickým východiskem by mohl být dokument Etický kodex profesních účetních [3], který stanoví etické požadavky na osobu a výkon profesního účetního a jeho spolupracovníků. Kodex vychází ze zásady, že pokud není konkrétně stanoveno určité omezení, platí cíle a základní principy pro všechny profesní účetní stejně, ať jde o profesní účetní provozující veřejnou praxi nebo o profesní účetní v zaměstnaneckém poměru. Etické kodexy jsou tedy formalizovaná prohlášení o zásadních hodnotách a etických pravidlech v podniku. Tyto kodexy musejí být konkrétní pro jednotlivé aktivity a zároveň respektující svobodu názorů. Profesní účetní se však mohou dostávat do situací, které vedou ke střetu zájmů. Tyto střety mohou být nevýznamné, avšak mohou se objevit i krajní případy podvodů a nezákonného jednání. Uznává se, že mohou působit určité konkrétní faktory, které způsobí, že úkoly profesního účetního mohou být v rozporu s vnitřními a vnějšími požadavky, např.: - tlak ze strany nadřízeného, - profesní účetní může být žádán, aby jednal v rozporu s právními předpisy, - profesní účetní může být postaven před rozhodnutí, zda zachovat loajalitu k nadřízenému a porušit standardy etického jednání své profese nebo dodržet standardy proti vůli nadřízeného,
496
INPROFORUM 2011, České Budějovice, ISBN 978-80-7394-315-8
- konflikt může nastat při uveřejnění zavádějících informací, které mohou klienta nebo zaměstnavatele zvýhodňovat, přičemž uveřejnění těchto informací může, ale i nemusí být v zájmu profesního účetního [3]. Při uplatňování standardů etického chování může profesní účetní narazit na neetické jednání nebo řešení etického sporu. V případě závažného etického problému by se profesní účetní měl snažit řešit takový spor s přímým nadřízeným nebo si vyžádat konzultaci u nezávislého poradce. V některých případech právní či jiné předpisy mohou vyžadovat, aby určité závažné skutečnosti byly hlášeny vnějšímu orgánu – dozorčímu nebo státnímu [3]. Gowthorpe a Blake (1998) říkají, že všechny mravní normy jsou ve vztahu k určité konkrétní kultuře. Pravidla chování, která jsou použitelná v jedné společnosti se nevztahují na jednání lidí v jiné společnosti. Z toho vyplývá, že každé společenství má své vlastní normy a morálka je zcela v souladu s pravidly a normami dané vlastní kultury. Dle Robbinse a Coulter (2004) existují čtyři následující přístupy k etice podnikání: 1. Utilitární přístup znamená, že etická rozhodnutí jsou prováděna pouze na základě výstupů a následků rozhodnutí. Tento přístup využívá kvantitativní metodu pro etická rozhodování a pro zajištění dobra. Cílem je zvýšit produktivitu a maximalizovat zisk. 2. Přístup respektování lidských práv je založen na ochraně základních práv člověka, avšak může snižovat produktivitu a efektivitu podniku. 3. Teorie spravedlnosti je založena na dodržování všech pravidel a omezení, nepodstupování rizika, čímž může docházet k omezování inovací a produktivity. 4. Teorie sjednocujících společenských smluv je založena na empirických a normativních faktorech. Pokud pohlédneme na tyto čtyři přístupy k etice podnikání, je zřejmé, že v praxi bude nejčastěji používaný utilitární přístup. Je to dáno tím, že je v souladu s produktivitou a ziskovostí podniku. Etické jednání však vyžaduje mnohem více, než zohledňování pouze těchto kritérií. V ideálním případě by se tedy mělo jednat o součinnost všech teorií, což by samozřejmě znamenalo zvyšování produktivity, zisku, ale za podmínek respektování daných norem, ochrany lidských práv, sociální spravedlnosti apod. Manažerská i účetní etika vychází ze tří subsystémů, které jsou na sobě vzájemně závislé a doplňují se. Jedná se o morálku, erudici a vůdcovství [2]. Morální pravidla jsou výsledkem dlouhodobých zkušeností o tom, co je správné a co ne. Mravní normy se vytvářejí na základě opakovaných zkušeností. V oblasti účetnictví se jedná především o respektování zákonných a společenských norem. Problémem zůstává, že zákonnými normami nejsou pokryty veškeré oblasti v účetnictví a účetní mají určitou možnost ovlivňování účetních dat. V oblasti erudice je v první řadě uváděn systém dosažené kvalifikace a systém celoživotního vzdělávání, tedy péče o růst osobnosti. Etický kodex profesního účetního konkrétně specifikuje, že účetní se musí nadále vzdělávat, aby bylo v co největší míře zabráněno případným omylům a pochybením z důvodu neznalosti. Posledním subsystémem je vůdcovství, které vyjadřuje schopnost předchozí subsystémy aplikovat do praxe a zároveň stimulovat své spolupracovníky k etickému chování. Metodika Cílem předloženého příspěvku je rozbor etického a morálního chování jak zaměstnanců, tak i manažerů podniků z hlediska zpracování účetních dat.
497
INPROFORUM 2011, České Budějovice, ISBN 978-80-7394-315-8
Východiskem příspěvku bylo studium stávajících pramenů, které mají charakter původních vědeckých a odborných pojednání. Příspěvek dále vychází z průzkumu společnosti Ernst & Young, která začátkem roku 2011 prováděla průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak společnosti reagují na rizika související s podvody a korupcí. Celkem bylo osloveno 2 365 respondentů z 25 evropských zemí. Výsledky a diskuse Mnozí manažeři firem etiku považují spíše jako přepych. Říkají, že etiku budou ve své praxi aplikovat poté, co si vydělají na základní chod firmy. Pravdou ale zůstává, že když firmy budou vydělávat, budou následně i investovat a tím pádem zisk na základní chod firmy bude muset být vyšší a vyšší. Je tedy zřejmé, že vývoj nebude lineární, ale pouze progresivní či degresivní. Vedení podniku i jeho zaměstnanci musejí být přesvědčeni o správnosti a přínosu etického chování při vedení účetnictví a zároveň musejí mít odvahu proti případnému neetickému chování vystoupit, nepodporovat ho a zabránit jeho dalšímu rozvoji. Obrázek 1 - Pyramida morálního rozvoje jedince
Nadřazení morálky nad zákonnou mez Přijmutí společenských konvencí Realizace stanovených hodnot Morální zásady stanovené společností Osobní morální výhody Podvědomý strach z odsouzení společností Zdroj: Vlastní zpracování
Dle Robbinse a Coulter (2004) tlaky na pracovišti ze strany manažerů vedou stále více k neetickému nebo dokonce nelegálnímu jednání. Říkají, že 56 % zaměstnanců je vystaveno těmto tlakům a 48 % z nich těmto tlakům podlehlo. V oblasti účetnictví se může jednat například o: zakrývání incidentů, vyvíjení nevhodných tlaků na ostatní zaměstnance, falšování údajů ve zprávách, zneužívání důležitých informací, zneužívání nebo rozkrádání majetku firmy, jejichž poměry udává následující graf 1.
498
INPROFORUM 2011, České Budějovice, ISBN 978-80-7394-315-8
Graf 1 - Neetické chování zaměstnanců v důsledku nátlaku zaměstnavatelů 35
Procento/Percentage
30 25 20 15 10 5 0 Zakrývání
Neetické tlaky na ostatní
Falšování
Zneužívání informací
Rozkrádání majetku
Ostatní
Neetické chování/Unethical behavior
Zdroj: Robbins, Coulter (2004), vlastní zpracování
Účetní v zaměstnaneckém poměru má povinnost dodržovat loajalitu ke svému zaměstnavateli i ke své profesi. Z tohoto důvodu může někdy dojít k rozporu mezi těmito zájmy. Zaměstnavatel však nemá jakékoliv právo žádat od svého zaměstnance porušení právních předpisů, uvádění v omyl osoby zajištující ověřování účetních dat u jeho zaměstnavatele nebo aby lhal. Zaměstnavatel nemá právo žádat od zaměstnance podepsání prohlášení, které by zkreslovalo účetní fakta. Úkolem účetního je naopak předkládat účetní informace v plném rozsahu, poctivě a profesionálně a to tak, aby byly v daném kontextu srozumitelné [3]. Společnost Ernst & Young začátkem roku 2011 prováděla průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak společnosti reagují na rizika související s podvody a korupcí. Tato společnost oslovila celkem 2 365 respondentů z 25 evropských zemí. Do průzkumu byly zařazeny společnosti kotované na burze nebo nadnárodní společnosti, které mají více než 1 000 zaměstnanců. Z výzkumu vyplynulo, že více než třetina oslovených společností je ochotna kvůli zakázce nabídnout úplatek, poskytnout osobní dar nebo uhradit nadstandardní náklady na reprezentaci. Tento úplatek však není v účetnictví firem zaevidován, čímž v něm dochází ke zkreslování informací, podvodům a „hry s čísly“. Úplatky v Evropě se vyskytují nejčastěji v Řecku a v Rusku, naopak nejméně jsou úplatky „postiženy“ Norsko a Francie. V České republice je situace ještě vážnější než je evropský průměr; neetické jednání kvůli získání zakázky připouští více než polovina českých manažerů. 80 % respondentů v České republice (evropský průměr je 62 %) souhlasí, že korupce je v naší zemi rozšířená. Zdá se tedy, že ačkoliv jsou protikorupční jednání v České republice stále více rozšířenější, nemají takový efekt na neetické chování zaměstnanců či manažerů společností. 83 % Čechů požaduje přísnější dohled ze strany státních orgánů, avšak pouze 6 % z nich se domnívá, že tyto orgány jsou schopny korupci stíhat efektivně. Pouze necelá třetina českých respondentů si myslí, že se v jejich okolí nevyskytl za poslední dva roky významný případ hospodářské kriminality. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že úroveň etického chování společnosti je úkolem vrcholového vedení a tyto orgány by měly nést zodpovědnost za toto chování. Zajímavým 499
INPROFORUM 2011, České Budějovice, ISBN 978-80-7394-315-8
zjištěním také bylo, že ve srovnání s evropským průměrem je mezi českými respondenty podstatně méně těch, kteří se domnívají, že dobrá pověst je pro společnost z obchodního hlediska výhodou [4]. Závěr Pro etiku v oblasti účetnictví mohou manažeři přijmout mnoho opatření, jako například zaměstnávat účetní s vysokými etickými normami, vydávat etické kodexy, definovat pracovní cíle, provádět školení v oblasti etického chování, sociální audit apod. Veškerá tato opatření však musejí vystupovat jako celek; jednotlivé aktivity nemají tak účinný dopad na etické chování. Z výzkumu vyplynulo, že v oblasti účetnictví jsou zaměstnanci ze strany svých zaměstnavatelů nejvíce tlačeni do zakrývání incidentů a do vyvíjení neetických tlaků na ostatní zaměstnance. Dle průzkumu společnosti Ernst & Young je zřejmé, že téměř každá třetí evropská společnost je schopna nabídnout úplatek či jiné plnění pro to, aby získala zakázku. Většina respondentů by si přála přísnější kontrolu ze strany státních orgánů, ale zároveň jsou skeptičtí k tomu, zda-li by tato kontrola byla efektivní a účinná. Literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8]
DUSKA, R., DUSKA, B. S., RAGATZ, J. A. 2011. Accounting ethics. Second Edition. Wiley-Blackwell Publishing, West Sussex, UK, 2011. 256 p. ISBN: 978-1-4443-95891. DYTRT, Z. 2006. Dobré jméno firmy. Alfa Publishing, s.r.o. Praha, 2006. 137 s. ISBN 80-86851-45-1. KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH. 2004. Etický kodex profesních účetních. KCÚ, Praha, 2004. ERNST & YOUNG. 2011. Evropské společnosti podceňují zvýšené riziko související s podvody a korupcí [online]. 2011 [cit. 2011-09-24]. Dostupné z http://www.ey.com/CZ/cs/Newsroom/News-releases/2011_Europeanfraudsurvey_CZ_. GOWTHORPE, C., BLAKE, J. 1998. Ethical Issues in Accounting. First Publisher, Routledge, Oxon, 1998. 208 p. ISBN 0-415-17172-5. MCPHAIL, K., WALTER, D. 2009. Accounting & Business Ethics. Tailor Francis, New York, 2009. 225 p. ISBN 0-203-01262-3. ROBBINS, S. P., COULTER, M. 2004. Management. Grada Publishing, a.s., 2004. 600 s. ISBN 80-247-0495-1. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Adresa autora: Ing. Miroslava Vlčková, Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta / Katedra účetnictví a financí, Studentská 13, 370 05 České Budějovice, Czech Republic, tel.: 606 926 485, email:
[email protected]
500
