ČESKOSLOVENSKÉ VOJENSKÉ LETECKÉ ODZNAKY

letecke_odznaky.indb 1

10/5/13 3:19 PM

ČESKOSLOVENSKÉ ✶

české & slovenské

✶

VOJENSKÉ LETECKÉ ODZNAKY Jiří Sehnal Radek Palička

G RA DA P U B LI S H I N G


10/5/13 3:19 PM

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Autoři děkují za překlady do angličtiny a proofreading, které provedli Stanislav Dudek a Chris Langley.

Jiří Sehnal, Radek Palička

Československé vojenské letecké odznaky Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 [email protected], www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 5352. publikaci Odpovědná redaktorka Danuše Martinová Grafická úprava a sazba Q point Fotografie odznaků: sbírka autorů Počet stran 240 První vydání, Praha 2013 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Design © Grada, 2013 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-4791-0 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-8839-5 (elektronická verze ve formátu PDF)

OBSAH ÚVODEM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Poznámka: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 I. PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 II. POVÁLEČNÉ OBDOBÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 III. ČESKOSLOVENSKÉ ODZNAKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 a) Období 1923–1954. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 b) Období 1954–1968 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .75 c) Období 1968–1992 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90

IV. ČESKÉ ODZNAKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 V. SLOVENSKÉ ODZNAKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 a) Období 1939–1945. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .117 b) Období 1991 – současnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .124

VI. VÝROBCI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 VII. SBĚRATELÉ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 VIII. DOSLOV. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 IX. PŘÍLOHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171


10/5/13 3:19 PM

ČESKOSLOVENSKÉ VOJENSKÉ LETECKÉ ODZNAKY

Věnováno památce odvážného válečného pilota a neúnavného bojovníka za svobodné Československo, kterým byl

Osvald Kostrba (1922–2001)

6


10/5/13 3:19 PM

ÚVODEM

ÚVODEM Byl jsem poctěn, když mě můj přítel Jirka Sehnal požádal o napsání několika slov na úvod této knihy. Byl jsem zároveň i potěšen, že úkol, který si před několika lety s Radkem Paličkou vytkli, se jim konečně podařilo splnit a že se nejen českým čtenářům dostává do ruky tak podrobná studie. A byl jsem konečně i velmi překvapen tím, o jak rozsáhlou materii se vlastně jedná, i způsobem, s jakým si autoři s tématem poradili. Zpracování zvoleného námětu prochází napříč hned několika odbornými disciplínami a od otázek ryze technických pochopitelně končí u historie. Samotné sbírání odznaků není samoúčelné, ale samozřejmě jde o shromažďování trojrozměrných artefaktů, střípků dějin, které provázely statečné průkopníky letectví, odhodlané vlastence – válečné letce a konečně i jejich poválečné následovníky – na pohnuté cestě překotným a nezřídka tragickým právě uplynulým stoletím. Uznání si zaslouží především koncepce samotné knihy. Autoři se totiž neomezili jen na československé a české vojenské letecké odznaky, ale byli si dobře vědomi i dalších souvislostí. Za pozornost stojí také zasvěcené pojednání o puncování a dalším značení těchto odznaků, přičemž bez významu rozhodně nejsou ani informace o replikách a padělcích. Amatérští sběratelé, ale i pracovníci odborných institucí, zejména pak muzeí, ocení přehlednou důkladnost, se kterou autoři uspořádali a zpracovali obrovské množství dosud nepublikovaných poznatků. Několikaletý původní výzkum autorů přinesl své výsledky v podobě knihy, která nemá obdoby ať již u nás nebo v zahraničí. Můžeme si jen přát, aby obdobným způsobem byly zpracovány i další dosud nepopsané úseky našich vojenských dějin.

Mgr. Jiří Rajlich Vojenský historický ústav

7


10/5/13 3:19 PM


Poznámka: Fotografie odznaků použité v této knize jsou v zásadě ve stejné velikosti jako originály, při jejich grafickém zpracování však mohlo dojít k diferencím, a proto je nutné vycházet z údajů v tabulce u každé popisky. První číslo znamená výšku odznaku v mm (měřeno na nejvyšším místě), druhé číslo pak udává šířku odznaku v mm (měřeno na nejširším místě), třetí údaj představuje hmotnost zobrazeného odznaku v gramech (váženo bez odnímatelných částí). Poslední číslice je sběratelský index získatelnosti odznaku. Ten vznikl jako průměr z údajů deseti současných významných sběratelů, kteří nezávisle na sobě zobrazené odznaky hodnotili. Sama stupnice indexu je následovná: 1 – odznak je běžně dostupný 2 – odznak není běžně dostupný, ale většinou není obtížné jej získat 3 – odznak není běžně dostupný a může být problém jej získat 4 – odznak je sběratelsky vzácný 5 – rarita

Note: All photographs of badges used in this book are basically to the same one-to-one scale as are the real ones, but during the graphic process some small adjustments could be done so deciding are the size data given in a table to each photo description. The first number indicates height of the badge in millimetres (measured at the highest points), the second number is width in millimetres (measured at the widest points) and the third number means weight in grammes (weighted without detachable parts). The last number is the index of collector’s availability. This was created as an approximation of data provided by ten currently most eminent collectors who appraised the depicted badges independently to each one. The index key is as follows: 1 – Generally available badge 2 – Badge not generally available, but obtaining will usually pose no problem 3 – Badge not generally available and obtaining could pose some problems 4 – Badge rare to collectors 5 – Top rarity

8


10/5/13 3:19 PM

P RV N Í S V Ě T O VÁ VÁ L K A

I. PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA Poté co vypukla světová válka, přicházeli Češi k letectvu nejprve jako příslušníci rakousko-uherské armády. Po skromných začátcích došlo k velkému rozmachu této nejmladší zbraně a nakonec tvořili letci z českých zemí plnou čtvrtinu početního stavu létajícího personálu rakousko-uherského letectva. Přesný počet se patrně nikdy nepodaří zjistit, a to nejen pro neúplnost podkladů ve vídeňských archivech, ale hlavně proto, že rubrika „národnost“ v osobních spisech vojáků starého mocnářství prostě neexistovala. Čeští letci sloužící u jednotlivých fliegerkompanií tedy z pochopitelných důvodů nenosili žádný „národní odznak“, který by je odlišoval od ostatních, ale naopak na svých uniformách měli běžné kvalifikační odznaky rakousko-uherského letectva, a to nejprve ve starším provedení s monogramem FJI (Franz-Josef I.), po změně panovníka v roce 1916 pak s písmenem K (jako Karel), a dále v některých případech též odznaky jednotlivých kompanií či frontů.

Obr. 1, 2 Odznaky pilota a pozorovatele rakousko-uherského letectva v pozdějším provedení pocházejí od známé firmy dvorního dodavatele J. Zimblera z Vídně. Sbírka autorů. Late version of the Austro-Hungarian Army Field Pilot Badge and General Flyer Badge (badge used by Observers, Gunners and other flying personnel) produced by the court contractor company J. Zimbler of Vienna. Author’s collection.

9


10/5/13 3:19 PM


Po vzniku zahraničních vojenských jednotek, vytvořených z přeběhlíků a Čechů žijících v cizině, se někteří jednotlivci hlásili k letectvu, a to nejprve ve Francii a později i v Itálii, několik Čechů sloužilo v první světové válce i v letectvu USA. V žádném z těchto dohodových států však nedošlo k vytvoření ryze národní letecké jednotky, jako tomu bylo u pozemního vojska. Českoslovenští letci ani neměli žádný zvláštní odznak a svou kvalifikaci prokazovali pilotními či jinými odznaky toho kterého státu, jehož uniformu nosili.

Obr. 3, 4 Odznaky francouzského pilota a pozorovatele, které byly zavedeny v roce 1916. Sbírka autorů. French Pilot Badge and Observer Badge introduced in 1916. Author’s collection.

Obr. 4A Kapitán Augustin Charvát v uniformě francouzského letectva po návratu do vlasti v roce 1919. Francouzský pilotní odznak nad klopou pravé kapsy a límcové označení příslušníků francouzského letectva doplňují na stejnokroji i prvky čs. legionářů ve Francii, a to malý kovový legionářský odznak a nárameníky s nášivkou opatřenou iniciály ČS. Repro sbírka autorů via Čejka. Captain Augustin Charvát in French Air Force uniform after returning to Czechoslovakia in 1919. French pilot badge above right breast pocket and French Air Force collar insignia are complemented by insignia of the Czechoslovak Legion in France, i.e. small metal legionary badge and shoulder boards with ČS initials. Copy author’s collection via Čejka.

10


10/5/13 3:19 PM


Obr. 5, 6 Nášivky italského pilota a pozorovatele z I. světové války. Foto Langley. Sbírka d‘Angelo. Italian Pilot and Observer bullion embroidered badges from WWI. Photo Langley. d’Angelo collection.

Obr. 6A První velitel Leteckého sboru čs. armády setník Jindřich Kostrba, doprovázený dvěma čs. leteckými legionáři z Itálie těsně po jejich příletu do vlasti dne 11. ledna 1919. Vlevo pilot četař Jindřich Brejla, vpravo pozorovatel rotmistr Mirko Dostál; na rukávu jeho legionářské uniformy je patrná nášivka italského vojenského leteckého pozorovatele. Repro archiv NTM via Lukeš. The first Commander of the Czechoslovak Army Air Corps – Captain Jindřich Kostrba accompanied by two aviation legionaries from Italy, immediately after their return to Czechoslovakia on January 11th, 1919. On the left is pilot Sgt Jindřich Brejla and to the right observer W/O Mirko Dostál. The bullion embroidered Italian air observer badge is discernible on the sleeve of his legionary uniform. Copy from the NTM archive via Lukeš.

11


10/5/13 3:19 PM


Obr. 6B Poručík Vladimír Černý v uniformě čs. legionáře z Itálie po návratu do vlasti na snímku z prosince roku 1919. Nad rukávovým štítkem příslušníků čs. legií v Itálii má ještě našitý symbol letců – emblém okřídlené vrtule. Repro sbírka autorů via Čejka. Lieutenant Vladimír Černý in the Czechoslovak legionary uniform from Italy after his return to Czechoslovakia in a photo from 1919. An aviator’s symbol in the form of a propeller with wings is discernible above the sleeve’s legionary insignia. Copy author’s collection via Čejka.

12


10/5/13 3:20 PM


Obr. 7, 8 Odznaky pilota a pozorovatele letectva USA z I. světové války. Sbírka Pandis. U.S. Army Air Service Pilot and Observer badges from the time of WWI. Pandis collection.

Jiná situace ovšem byla v Rusku. Na počátku roku 1918 se na Ukrajině setkáváme hned se dvěma leteckými oddíly, kterým veleli bývalí rakouští letci – v Lubnech to byl por. Lev Melč a v čele Leteckého a automobilového oddílu Československé armády (Aвиационный и автомобильный отряд чехословацкой армии) stál por. Vlastimil Fiala. Po několika týdnech přinutila vojenská situace obě jednotky boji zmítanou Ukrajinu opustit a stahovat se na východ, směr Vladivostok. Během transportu se oba oddíly spojily, ale postupně přišly o všechna letadla a další výstroj. Zatímco odzbrojení letci projížděli po železnici Sibiří, byl por. Melč v červnu 1918 postaven v Samaře do čela improvizovaného leteckého oddílu, zřízeného u 1. Husovy divize, který po doplnění ruskými piloty i pozorovateli dosáhl pozoruhodných výsledků. Již koncem roku se tento oddíl transformoval v Omsku na leteckou školu, postupně vybavovanou novými letouny z americké dodávky a personálně doplněnou o letce, kteří do Vladivostoku již dříve dorazili se skupinou por. Fialy. V krátké době bylo započato s intenzivním výcvikem. V září 1919 byla „Čs. letecká škola“ přesunuta do Nikolska Ussurijského, a v listopadu, kdy byly přes Vladivostok zahájeny přesuny jejích příslušníků do vlasti, čítala na tři stovky mužů. Poslední legionářští letci opustili Vladivostok dne 10. ledna 1920.

Obr. 9, 10 Odznaky pilota a pozorovatele carského Ruska. Sbírka Alanen. Imperial Russian Air Service Pilot and Observer badges. Alanen collection.

13


10/5/13 3:20 PM


Obr. 10A Improvizovaná a nepochybně v polních podmínkách vyrobená nášivka příslušníka Samostatného leteckého oddílu 1. Československé střelecké divize „Husitské“ z roku 1918. Nachází se na ní zkratka I. ЧСГД, vytvořená z malých plechových azbukových písmen, dále malý plechový emblém okřídlené vrtule, který v té době na náramenících používali někteří příslušníci carského letectva, a červený látkový emblém husitského kalicha. Sbírka Poláček. The embroidered sleeve badge of the Separate Air Detachment of the 1st Czechoslovak Rifle Division “Husitians” from 1918 was improvised and without doubt produced under field conditions. On the badge there is an abbreviation I. ЧСГД which is created from thin sheet metal Azbuka-alphabet characters, and a small sheet metal winged propeller also used on shoulder boards by some members of the Imperial Russian Air Service and the red fabric Husitian’s chalice. Poláček collection.

Obr. 10B Major Vlastimil Fiala v uniformě čs. legionáře z Ruska po příjezdu do vlasti na snímku z počátku roku 1920. Uvedená uniforma anglického střihu byla u čs. legií na Rusi nepředpisová, nicméně tolerovaná, a krásně tak dokládá různorodost používaných uniforem té doby. Na rukávu má hodnostní štítek opatřený malým kovovým emblémem vrtule, který symbolizoval nositelovu příslušnost k leteckým jednotkám. Repro sbírka Rajlich. Major Vlastimil Fiala in the Czechoslovak legionary uniform from Russia in a photo after his return to Czechoslovakia early in 1920. Even in Russia this English-style uniform was non-conforming to regulations, but tolerated, and nicely shows the diversity of uniforms used then. On the sleeve is the rank grade patch with small metal propellor emblem symbolising the holder’s membership in the Air Corps. Copy from Rajlich collection.

14


10/5/13 3:20 PM


Podle dochovaných svědectví měli přinejmenším příslušníci létajícího personálu „Čs. letecké školy“ zvláštní letecký odznak, vyrobený ze stříbra místním zlatníkem na zakázku, na kterém byly použity jak letecké, tak husitské motivy. Protože se však svědectví o podobě takového odznaku dost výrazně liší, je možné předpokládat, že odznaků bylo více druhů, anebo že šlo o „výrobní“ varianty odznaku jednoho. Přes veškerou snahu se nepodařilo fotografii tak zajímavého falerika do této publikace získat. Několik zběhů z československých legii také působilo v nově se formujících oddílech rudého letectva a jeden z nich, Karel Kuchařský, jenž působil jako pozorovatel u 1. leteckého saratovského pluku Rudé armády, byl dekorován příslušným odznakem.

Obr. 11 Fotografie sovětského odznaku Karla Kuchařského z roku 1920. Repro Letectví a kosmonautika č. 11/1965. Soviet badge of Karel Kuchařský on a photo from 1920. Copy from Letectví+kosmonautika issue No.11/1965.

15


10/5/13 3:20 PM


II. POVÁLEČNÉ OBDOBÍ Jen několik dnů po vyhlášení samostatného Československa byl založen Letecký sbor nového státu, v jehož čele stál známý rakouský letec setník Jindřich Kostrba. První českoslovenští letci pochopitelně všichni pocházeli z rakousko-uherské armády a v Praze, eventuálně v českých zemích byli v té době buď na dovolených, či ze služebních důvodů, další přicházeli po zastavení bojů na frontách, ať už s pozemními transporty, nebo se svými letadly. V popřevratové euforii si vojáci z uniforem odstraňovali rakousko-uherské vojenské symboly, zejména kokardy z čepic, které byly nahrazovány stužkami v národních barvách. Letci si balonky na límcích ponechali, stejně jako rakousko-uherské odznaky pilotů a pozorovatelů, individuálně však byly upravovány tak, že z nich byl odstraňován císařův monogram, koruna a státní znak, někdy jen zakrytím červenobílou látkou, jindy více či méně zdařilým zbroušením, nebo dokonce překrytím za použití jiného odznaku. Nařízení č. 434 a č. 434/I N.O. pres. ze dne 30. listopadu a 11. prosince 1918 stanovila prozatímní zásady pro úpravu a nošení rakousko-uherských stejnokrojů včetně některých odznaků. Podle těchto nařízení letci měli i nadále nosit kovový symbol balonu na výložkách a nově i na čepicích. Konkrétní zmínka o tomto odznaku v nařízeních není, nicméně odznak samotný byl ve smyslu nařízení chápán jako odznak příslušnosti ke speciálním oddílům – v tomto případě k Leteckému sboru.

Obr. 12 Kresba upraveného odznaku rakousko-uherského leteckého pozorovatele, kdy císařský monogram byl překryt amatérsky vyvedeným lvem a rakousko-uherský státní znak byl přetažen látkovou stužkou v národních barvách. Kresba S. Pokorný. A drawing of the modified Austro-Hungarian General Flyer Badge. The amateurishly created Czech lion was superimposed over the Imperial monogram and the Austro-Hungarian coat of arms was covered up by a fabric ribbon in the Czechoslovak national colours. Drawing by S. Pokorný.

16


10/5/13 3:20 PM

P O VÁ L E Č N É O B D O B Í

Obr. 13 Upravený odznak rakousko-uherského leteckého pozorovatele z roku 1918. Císařský monogram ve štítu byl zbroušen, rakousko-uherský státní znak překryt smaltovaným odznakem se symbolem českého lva. Odznak pochází z pozůstalosti pplk. Václava Vlčka. Sbírka VHÚ. Modified Austro-Hungarian General Flyer Badge from 1918. The Imperial monogram in shield was ground off and the Austro-Hungarian coat of arms covered up with an enamel badge with the Czech lion. This badge is from the estate of Lieutenant Colonel Václav Vlček. VHÚ collection.

O něco později začali přicházet letci legionářští, a to jak z Francie, tak i z Itálie či Ruska. Ti pochopitelně hrdě nosili kvalifikační letecké odznaky těchto zemí, zatímco proti používání, byť upravených odznaků rakousko-uherských, se zvedla vlna kritiky, a to nejen v armádě, ale i ze strany tisku. Setník Kostrba se pokoušel prosadit nošení jednotně upravených rakousko-uherských odznaků a také vyznamenání cestou oficiální, ale narazil na příkré odmítnutí, neboť politická situace v nově konstituované republice nebyla takovému řešení příznivě nakloněna. Definitivně bylo nošení odznaků rakousko-uherského původu, ať již upravených nebo v původní podobě, v celé armádě zakázáno výnosem č. 1203/VIII/2 ze dne 20. dubna 1919, který byl uveřejněn ve Věstníku Čs. MNO, část 24, článek 605 ze dne 23. května 1919. A tak sloužili bývalí rakousko-uherští letci v nové armádě bez kvalifikačních odznaků, zatímco jejich kolegové z legií své odznaky používat mohli. Výzbroj a výstroj nově vzniklé československé armády byla v té době značně nejednotná, navíc letectvo bylo stále jakousi popelkou, což se projevilo např. tím, že ani nový stejnokrojový předpis z roku 1919 nepočítal se zvláštním označením pro letce, natož snad s odlišným stejnokrojem. Letci byli začleněni mezi technické vojsko, se kterým měli společné tmavohnědé výložky. Na upravených, tzv. kolkovaných uniformách rakousko-uherského původu, a to jak na výložkách, tak i na čepicích, letci zpočátku nosili rakousko-uherský odznak se symbolem balonu. Po postavení leteckých setnin se ujal neoficiální zvyk nosit namísto symbolu balonu emblém letounu, jenž byl ve výzbroji té které setniny. Tento neoficiální zvyk se následně přenesl i na nové čs. uniformy, které začaly být používány v průběhu roku 1919. Setnin bylo na konci roku 1919 celkem sedm, postupně však zanikaly nebo byly reorganizovány, jejich výzbroj i personální obsazení se měnily, a z uniforem letců postupně zmizely odznaky ve tvaru letounů. Šlo o první ryze československý letecký odznak, byť neoficiální, který v letech 1919–1920 sloužil k určení příslušnosti nositele k určité bojové jednotce. Výroba těchto odznaků zřejmě nebyla centrální, pravděpodobně se jednalo o zakázky výrobcům v místě působení té které letecké setniny; známé je provedení těchto odznaků jak celokovové, tak i ve formě nášivky.

17


10/5/13 3:20 PM


*

Obr. 14, 15 33,02

17,52

1,35

3

Rakousko-uherský límcový odznak se stylizovaným balonem. Zlacená barva byla určena pro důstojníky, stříbřitá pro poddůstojníky a mužstvo. Toto rozdělení pravděpodobně zůstalo i u Leteckého sboru. Sbírka autorů. Austro-Hungarian collar badge with a stylised balloon, gilded version. The gilded version was appointed for officers and silver version for non-commisioned officers and enlisted men. The same differentiation may have been used in the Czechoslovak Air Corps. Author’s collection.

Obr. 15A Upravený rakousko-uherský stejnokroj používaný příslušníky Leteckého sboru v období let 1918 a 1919. Odznak se symbolem balonu byl na tomto stejnokroji nošen jak na čepici, tak i na výložkách. Repro sbírka autorů via Čejka. Modified Austro-Hungarian uniform used by the members of Czechoslovak Air Corps in the years 1918 and 1919. The badge with balloon was worn both on the cap and on the collar. Copy author’s collection via Čejka.

18


10/5/13 3:20 PM


Obr. 16, 17 23.90

38.50

1,58

4

Levá polovina nejrozšířenější varianty odznaku s emblémem letounu, vyrobená z lehké hliníkové slitiny. Odznak neměl žádné připínání a na uniformu se přišíval. Přidána byla nepůvodní jehla. Nepodařilo se zjistit, zda se ve skutečnosti používaly obě barevné úpravy tohoto odznaku, jako tomu bylo u odznaků se symbolem balonu, či jen zobrazené stříbrné provedení. Sbírka autorů. Left half of the most widely used variant of the badge with an aircraft emblem produced from light alluminum alloy. This badge had no attachment fittings and was sewn upon the uniform. Non-original needle added to this example. It is not known if there were two colour variants as with the balloon badge, or only the silver version depicted here. Author’s collection.

Obr. 18 Příslušníci Leteckého sboru na snímku z roku 1919 v upravených rakousko-uherských stejnokrojích s neoficiálními odznaky se symbolem letounu. Repro sbírka Poláček. Servicemen of the Czechoslovak Air Corps in the modified Austro-Hungarian uniforms with unofficial aircraft badges in a photo from 1919. Copy Poláček collection.

19


10/5/13 3:20 PM


Obr. 19, 20, 20A, 20B Přiložené snímky krásně dokumentují celou škálu různých střihů prvních čs. stejnokrojů používaných u Leteckého sboru v přechodném poválečném období v letech 1919–1921, včetně velké nejednotnosti ve způsobu nošení odznaku se symbolem letounu. Repro sbírka autorů, Rajlich, Poláček. The photos attached nicely document the wide array of various styles of early Czechoslovak uniforms used by the Air Corps personnel in the intermediate post WW1 time frame of 1919–1921, including the wearing of the aircraft badge, but in a variety of unregulated locations. Copy author’s collection, Rajlich, Poláček.

20


10/5/13 3:20 PM


Tak, jak bylo postupně budováno československé letectvo podle ustálených zvyklostí, došlo i na otázku zavedení kvalifikačních leteckých odznaků, které ovšem byly, s přihlédnutím ke specifikům letecké profese, chápány zároveň i jako odznaky čestné. Již dne 1. února 1919 byl ve Věstníku MNO část 6 uveřejněn následující výnos: „Jmenování pilotů, pozorovatelů a vůdců balonů. Přiznání pilotských a pozorovatelských odznaků děje se od případu k případu pouze ministerstvem Národní Obrany na návrh velitelství leteckého sboru. Jmenování polních pilotů, pozorovatelů atd. a přiřknutí odznaku bude uveřejněno ve Věstníku.“ Ministerstvo obrany tedy zjevně počítalo s udělováním kvalifikačních odznaků, které však v té době zatím nebyly k dispozici. Na tento výnos se proto odvolává setník Holeka svým dopisem z 26. července 1919, když za velitelství leteckého sboru urguje zavedení odznaků pro letce, a tamtéž poznamenává, že se jedná již o druhou upomínku. Holeka k dopisu iniciativně připojuje jeden náčrt výtvarného řešení takového odznaku a dva kovové vzorky, které se, bohužel, nedochovaly. Návrh výtvarného řešení, vycházející z legionářské symboliky, však nebyl ministerstvem akceptován.

Obr. 21 Rekonstrukce původního návrhu setníka Holeky. Podle slovního popisu měla být křídla bronzová, věnec zelený a heraldické znaky ve svých historických barvách. Kresba S. Pokorný. A reconstruction of the original design layout by Captain Holeka. The wings should have been bronze in colour, the wreath in green and the heraldic insignia in their historic colours. Drawing by S. Pokorný.

21


10/5/13 3:20 PM


V srpnu 1919 předložila Krojová komise MNO na velitelství Leteckého sboru čtyři výtvarné návrhy na letecké odznaky, tři pilotní a jeden pozorovatelský. Již v září téhož roku však letecký sbor návrhy vrátil s tím, že „... dle mínění velitelství Leteckého sboru nevyhovuje žádný z předložených návrhů...“.

Obr. 22, 23 Barevná rekonstrukce návrhů odznaků pilota z roku 1919. Kresba S. Pokorný. Colour reconstruction of a graphic design of the Pilot Badge from 1919. Drawing by S. Pokorný

Obr. 24, 25 Barevné rekonstrukce návrhů pilotního a pozorovatelského odznaku z roku 1919. Kresba S. Pokorný. Colour reconstructions of graphic designs of the Pilot and Observer Badges from 1919. Drawings by S. Pokorný.

22


10/5/13 3:20 PM


V roce 1920 předložilo vzduchoplavecké oddělení MNO návrh na schválení odznaků pro piloty a pozorovatele, které rozhodně nepatřily mezi nejzdařilejší, spolu s požadavkem na objednání 500 kusů odznaků pilotních a 1000 kusů odznaků pozorovatelských. Ani tento návrh akademického malíře Hlavsy však nebyl ze strany MNO kladně posouzen a přijat.

Obr. 26 Rekonstrukce návrhu pilotního odznaku z roku 1920. Kresba S. Pokorný.

Obr. 27 Rekonstrukce návrhu pozorovatelského odznaku z roku 1920. Kresba S. Pokorný.

Reconstruction of a graphic design of the Pilot Badge from 1920. Drawing by S. Pokorný.

Reconstruction of a graphic design of the Observer Badge from 1920. Drawing by S. Pokorný.

V té době se také uvažovalo o tom, že by výkonní letci byli označováni pouze rukávovou nášivkou, jak to bylo běžné podle předpisu Ho – 1 Přeměny stejnokroje čs. branné moci u jiných zbraní. K tomu však Letecké oddělení MNO pod č. j. 324058/NO z 10. ledna 1921 sdělilo: „… kruhové odznaky rukávové … jsou odznaky druhu zbraní a služeb, a nebylo by vhodné zařaditi odznak pro polního pilota a pol. pozorovatele k nim. Tyto odznaky nenosil by každý příslušník letectva, jako jest tomu u telegrafního, ženijního, automobilního vojska, železničního pluku, – neb celé jednotky, jako u kulometníků, minometníků, atd. (nýbrž odznaky ty znamenají jmenování) titul udělený MNO, za znalosti a schopnosti ve službě letecké, prokázané zkouškami. Pilot a pozorovatel nejsou za svou, i v míru tak nebezpečnou, službu, – jež mimo tj. fysicky i nervově vyčerpávající, – v poměru k jiným službám k armádě přiměřeně honorováni. Jest tudíž nutno – jak uznaly všechny ostatní státy – odškodniti je alespoň tím, že udělí se jim po nabytí znalostí k zastávání této důležité služby ve válce – vkusný zvláštní odznak. Žádá se proto zdvořile, aby návrh na ustanovení zvláštních odznaků pro polní piloty a pol. pozorovatele byl vzat znovu v úvahu …“ V odpovědi na tento přípis sděluje 6. května 1921 předseda krojové komise: „Dovoluji si sděliti, že pro piloty a pozorovatele zavedeny budou odznaky obdobné jako u vojska francouzského.“ V květnu roku 1921 vzduchoplavecké oddělení znovu urgovalo zavedení leteckých odznaků u krojové komise a předložilo nové výtvarné návrhy, dva na řešení odznaků pro piloty a dva na řešení odznaků pro pozorovatele. Návrhy byly instanční cestou postoupeny přímo leteckým jednotkám, kde se k nim vyjádřili výkonní letci, a jejich posudek byl natolik kritický, že ani toto řešení ministerstvo nepřijalo.

23


10/5/13 3:20 PM


Obr. 28 Návrh výtvarného řešení odznaku pilota z roku 1921. Repro VHA. Proposed graphic design of the Pilot Badge from 1921. Copy VHA.

Obr. 29 Návrh výtvarného řešení odznaku pilota (varianta) z roku 1921. Repro VHA. Proposed graphic design of the Pilot Badge (a variant) from 1921. Copy VHA

24


10/5/13 3:20 PM


Obr. 30 Návrh výtvarného řešení odznaku pro pozorovatele z roku 1921. Repro VHA. Proposed graphic design of the Observer Badge from 1921. Copy VHA. .

Obr. 31 Návrh výtvarného řešení odznaku pro pozorovatele (varianta) z roku 1921. Repro VHA. Proposed graphic design of the Observer Badge (a variant) from 1921. Copy VHA.

25


10/5/13 3:20 PM


V říjnu téhož roku byly proto na MNO předloženy ke schválení další dva návrhy na řešení odznaků pro piloty a pozorovatele (přípis viz příloha č. 1), ale v podstatě z obdobných důvodů nebyly ani tyto návrhy realizovány.

Obr. 32 Návrhy výtvarného řešení odznaků pro piloty a pozorovatele z října 1921. Repro VHA. Proposed graphic designs of the Pilot and Observer Badges from 1921. Copy VHA.

Zdálo se, že by se situace mohla stejným způsobem táhnout ještě delší dobu, a proto konečně ministerští úředníci udělali to, co možná měli udělat již na samém začátku – oslovili výzvou na předložení výtvarného řešení odznaků pro letce profesionální odznakářské firmy. Tím se celá věc přesunula do kvalitativně jiné roviny a v roce 1922 v tvrdé konkurenci zaslouženě zvítězil návrh pražské firmy F. X. Provazník (od roku 1924 přejmenované na Provazník a spol.). Tehdy byl položen základ koncepce úplně nové řady odznaků, která zůstala prakticky nezměněna (jen postupně rozšiřována) ve výstroji čs. armády až do roku 1954. Jednalo se o velmi zdařilé odznaky, jejichž výtvarné řešení mělo vysokou uměleckou úroveň. Tomu také odpovídal i použitý materiál – stříbro. Starosti svým nositelům dělal jen nepříliš šťastný způsob uchycení na uniformu, stříbrné krapny se totiž často lámaly, a tak docházelo i na různé svépomocné úpravy.

26


10/5/13 3:20 PM

ČESKOSLOVENSKÉ ODZNAKY

III. ČESKOSLOVENSKÉ ODZNAKY a) Období 1923–1954 V roce 1923, tedy po pěti letech od založení Leteckého sboru, byly konečně zavedeny oficiální odznaky pro piloty a pozorovatele, a zároveň byly publikovány zásady pro jejich udělování a nošení (viz příloha č. 2). Ministerstvo národní obrany chtělo původně barevně rozlišovat odznaky např. pro stíhače či piloty dvoumístných letadel, nebo pro letce, kteří byli současně jak piloty, tak i pozorovateli, ale tento záměr byl opuštěn, aniž se realizoval. Tyto kvalifikační odznaky uděloval na dobu jednoho roku ministr národní obrany těm letcům, kteří byli jmenováni polními piloty-letci, nebo polními pozorovateli-letci za současného splnění dalších podmínek. Udělení odznaku mělo být pravidelně uveřejňováno v Osobním věstníku MNO, ve skutečnosti se tak stalo pouze jednou, a to v roce 1923, kdy bylo publikováno udělení odznaků všem do té doby jmenovaným polním pilotům a pozorovatelům. Následně bylo zveřejňováno pouze jmenování polním pilotem či pozorovatelem. První objednávka pod č. j. 635.262/9491/37 odd. 23. ze dne 10. srpna 1923 zněla na 220 odznaků pro piloty a 130 odznaků pro pozorovatele, každý za 42,60 Kč, s datem dodání do 15. října 1923. V průběhu let se cena měnila, například 21. února 1936 objednala technická správa Zemského leteckého skladu I v Praze u kremnické mincovny 100 kusů pilotních a 30 kusů pozorovatelských odznaků za cenu 33,-- Kč à kus. Odznaky byly dodávány v kartonové krabičce vyložené sametem. Odznaky byly raženy z mincovního stříbra a nebyly číslovány. První produkce pocházela výlučně z dílen společnosti Provazník a spol. z Prahy VII, později se na armádních dodávkách podílela Státní mincovna (Štátna mincovňa) v Kremnici. Povolení k výrobě odznaků získala i pražská firma Heinrich Grünfeld, která však své výrobky jako luxusní zboží nabízela individuálním zájemcům, především důstojníkům. Uvedená firma odznaky přímo nerazila, polotovary nakupovala od společnosti Provazník a spol. a po patřičných úpravách je pak nabízela k prodeji. Letci s nočním výcvikem nosili odznak vypodložený černým sametem. Tento stav trval až do roku 1931, kdy v souvislosti se zavedením odznaků pro polní letecké střelce a polní pěchotní, dělostřelecké a jezdecké pozorovatele-letce byly částečně doplněny a pozměněny podmínky pro udělování a nošení i pilotních a pozorovatelských odznaků (viz příloha č. 4). Především byly zavedeny průkazky vojenského letce RČS (viz obr. 33, 34), které obsahovaly osobní a služební záznamy a číslo průkazky bylo vyraženo i na reversu každého odznaku, zhruba v místě státního znaku. Toto číslo bylo vyráženo až u útvaru, který odznak letci vydával. Citovaná úprava už také nehovoří o černých sametových podložkách pro letce s nočním výcvikem. Lze tedy předpokládat, že tyto podložky od roku 1931 už nebyly oficiální, nicméně se zdá, že tato okolnost jim na popularitě neubrala a že se nosily i nadále. Odznaky vydané do roku 1931 se číslovaly podle vydaných průkazek zpětně, pochopitelně však jen u letců, kteří v té době byli v aktivní službě. U záložních příslušníků letectva k dočíslování odznaků mohlo dojít až při jejich účasti na vojenských cvičeních. Ministr národní obrany mohl odznak udělit jako čestný i příslušníkům cizích armád a této možnosti se ve dvacátých a třicátých letech často využívalo, recipročně se pak na stejnokrojích československých letců objevovaly v hojné míře i odznaky rumunské, jugoslávské, polské, francouzské a pobaltských států. Společně s tímto typem čestných odznaků byl vydáván i dekret pro nositele, na kterém se nacházelo matriční číslo uděleného odznaku.

27


10/5/13 3:20 PM


Obr. 32A Průkaz k čestnému odznaku čs. polního pilota-letce, který v roce 1929 obdržel francouzský vojenský pilot Adjutant-chef Paul Canal. Uvedená listina byla určena k udílení příslušníkům cizích armád a osobně ji podepisoval ministr národní obrany. Repro sbírka Theys. The certificate to the Czechoslovak Honorary badge of Field Pilot-Aviator issued to the French military pilot, Adjutant-chef Paul Canal in 1929. Such a document was destined to be issued to the members of foreign armed forces and signed personally by the Minister of National Defence. Copy Theys collection.

Kromě toho existovaly i odznaky udělované jako čestné či pamětní, a to většinou mimo oficiální evidenci. Tyto odznaky byly často v atypické úpravě, např. celozlacené, se vsazenými safíry do příčky meče nebo opatřené věnováním. Pro tento účel se používaly jak originální exempláře ražené ze stříbra, tak i dublety. Letci, kteří končili svůj výcvik v roce 1939, již obdrželi odznaky nečíslované a namísto průkazky jen úřední potvrzení o ukončeném výcviku (viz příloha č. 9).

Obr. 32B Král vzduchu, štábní kapitán polní pilot-letec František Malkovský na snímku z roku 1929. Pilotní odznak má připnutý na černé sametové podložce, která byla v té době používaným symbolem letců s dokončeným výcvikem v nočním létání. Dále má na uniformě pilotní odznak francouzský, polský a rumunský. Repro sbírka Rajlich. Czechoslovak aerobatic „King of the Air“, Staff Captain Field Pilot-Aviator František Malkovský in a photo from 1929. His Pilot Badge is attached to a black velvet backing, which was meant then as a symbol of completed night-flying training. He wears also French, Polish and Romanian Pilot Badges on his uniform. Copy Rajlich collection.

28


10/5/13 3:20 PM


Obr. 32C Major polní pilot-letec Josef Hamšík jako velitel stíhací školy v Chebu na snímku z počátku třicátých let. Společně s čs. pilotním odznakem zdobí jeho uniformu i pilotní odznak francouzský, polský, estonský, lotyšský a finský. Repro sbírka Rajlich. Major Field Pilot-Aviator Josef Hamšík as the commander of the Fighter Pilot’s School in Cheb in a photo from early 1930‘s. Together with the Czechoslovak Pilot Badge, his uniform is also adorned by French, Polish, Estonian, Latvian and Finnish Pilot Badges. Copy Rajlich collection.

Obr. 33, 34 Průkazku vojenského letce RČS z třicátých let podepisoval osobně ministr národní obrany. Sbírka autorů. In the 1930‘s the identification card of an military aviator of the Republic of Czechoslovakia (RČS) was signed personally by the Minister of National Defence. Author‘s collection.

***

29


10/5/13 3:20 PM


Odznak pro polní piloty-letce byl tedy zaveden Věcným věstníkem MNO č. 54, čl. 474 z 27. října 1923, zrušen pak byl Nařízením velitele letectva č. 039 ze 6. května 1954.

Obr. 35, 36 48.00

61.68

26.87

3

Odznak pilota od firmy Provazník a spol. pocházející pravděpodobně z první výrobní série neměl žádné označení výrobce ani použitého kovu, přestože byl ze stříbra. Dodatečně byl opatřen číslem průkazky vojenského letce čet. Josefa Etrycha (viz obr. 33). Sbírka autorů. Pilot Badge produced by the company Provazník & Co. probably comes from the first production run and has no producer’s identification nor is the metal used marked, although it was in fact manufactured from silver. This one was additionally marked by the identification card number of the military pilot Sergeant Josef Etrych (see picture No. 33). Author’s collection.

Obr. 37, 38 48.03

61.36

23.11

4

Odznak pilota od firmy Heinrich Grünfeld byl označen netypicky zepředu na příčce meče odleva výrobní značkou HG, poté trojúhelníčkem úředního puncu pro stříbro a nakonec ryzostní značkou 800. Sbírka autorů. Pilot Badge produced by Heinrich Grünfeld was atypically marked in front, on the sword bar, with the maker‘s mark HG, then by a triangle hallmark for silver and also the fineness mark 800. Author’s collection.

30


10/5/13 3:20 PM


Obr. 39, 40 49.23

62.30

24.17

4

Pilotní odznak z kremnické mincovny je na zadní straně značen mincovní značkou, tedy písmenem K (nezaměnit se značkou Košické státní zkušebny, která byla podobná), a ryzostní značkou 800. Sbírka autorů. Pilot Badge produced by the Kremnica State Minting Mill is marked on the rear face by the minting mark, i.e. letter K (not to be confused by the mark of State Testing Department in Košice, which was very similar) and the fineness mark 800. Author’s collection. Obr. 40A Četař polní pilot-letec Josef Hranička v uniformě z počátku třicátých let. Kromě pilotního odznaku se zajímavou variantou černé sametové podložky, specifické pro letce s nočním výcvikem, má i jugoslávský pilotní odznak. Repro sbírka Rajlich. Sergeant Field Pilot-Aviator Josef Hranička in a uniform from early 1930‘s. Besides his Pilot Badge with the interesting variant of a black velvet backing showing night flying training, he also is wearing the Yugoslav Pilot Badge. Copy Rajlich collection

Po okupaci českých zemí v březnu 1939 odcházeli vlastenci do ciziny, aby zde po vzoru legií z předchozí války budovali exilovou armádu. Vojenští utečenci mířili různými cestami především do Francie, a také do Polska. Polská vláda však o přijímání cizinců do své armády neměla zpočátku zájem, a tak odtud Čechoslováci po delším vyjednávání odcházeli, většinou do Francie, která je ale přijímala pouze do cizinecké legie. Teprve krátce před vypuknutím druhé světové války, na konci srpna 1939 byla asi stovka dobrovolníků přijata do polského letectva, ovšem kvůli překotnému spádu událostí se nestihlo je vybavit ani polskou výstrojí (o udělování odznaků nemluvě), třebaže Čechoslováci do bojů na polské straně aktivně zasáhli. Tito letci obdrželi polské letecké odznaky až o dva roky později od polské exilové vlády v Anglii. Podle některých zpráv si českoslovenští letci pobyt v internačním táboře v Bronowicích Malých zpestřili tím, že si u místního výrobce nechali zhotovit několik kopií čs. pilotních odznaků. Tyto údaje se však nepodařilo věrohodně ověřit, natož aby byl takový odznak zdokumentován.

31


10/5/13 3:20 PM


Českoslovenští vojáci z bronowického tábora, které vypuknutí války zastihlo v Polsku, se pod velením tehdy pplk. Ludvíka Svobody přesunuli na východ. Tato skupina byla postupně dislokována na různých místech na území Sovětského svazu, přičemž do ní byli začleňováni jednotliví uprchlíci a také letci bojující původně v řadách polského letectva. Svobodova skupina později skončila v internačním táboře Suzdal, odkud byly vypravovány jednotlivé transporty na Střední východ. Několik jejích posledních příslušníků se po změně politiky Sovětského svazu stalo zárodkem československé vojenské jednotky v SSSR. Po celou dobu internace si skupina udržela vojenský řád a disciplínu a vojáci byli rozděleni podle jednotlivých zbraní. Také byla ustavena letka, jejíž příslušníci si dlouhé dny internace krátili i vlastní výrobou leteckých odznaků, velmi hrubých odlitků odznaků originálních, které si několik jednotlivců zachovalo i přes prožité strázně.

Obr. 41, 42 47.66

59.19

27.23

-

Pro výrobu „suzdalských“ odznaků byly v roce 1940 použity roztavené lžíce, čemuž odpovídá jejich kvalita i improvizovaný způsob uchycení. Odznak pochází z pozůstalosti plk. Jiřího Sehnala. Sbírka autorů. In 1940, melted down silver spoons were used for production of the so-called „Suzdal“ badges, resulting in this inferior quality appearance and the different means of attachment. This badge comes from the estate of Colonel Jiří Sehnal. Author’s collection.

Ve Francii působili čs. letci stejně jako ostatní vojáci nejprve v cizinecké legii, teprve po vypuknutí války, dne 2. října 1939, byla podepsána Dohoda o obnovení československé armády ve Francii a dne 17. listopadu byla uzavřena Dohoda o vytvoření československých leteckých jednotek. Na tyto akty navazovaly další směrnice, z nichž jedna se týkala i prozatímní úpravy stejnokrojů a hodnostního označení československých letců. Tato směrnice umožňovala nošení čs. hodnostního označení a odznaku na čepici, jakož i pilotních či pozorovatelských odznaků, pokud se nositelům zachovaly. V roce 1940 pak byla u pařížské pobočky, jinak známé pražské firmy Pištora, objednána výroba pilotních a pozorovatelských odznaků. Objednavatelem byl III. (letecký) odbor vojenské správy čs. Národního výboru v Paříži.

32


10/5/13 3:20 PM


Obr. 43, 44 46.46

62.54

23.56

4

Odznak pilota z pařížské dílny V. Pištory. Evidenční číslo F200. Sbírka autorů. Pilot Badge produced by V. Pištora in Paris. Registration number is F200. Author’s collection

Odznaky byly velmi zdařilé a proporčně vcelku odpovídaly svému vzoru z předválečné produkce, jen v některých detailech se mírně lišily. Vyrobeny byly ze silně postříbřené a pozlacené mosazi, na rubu značené V. Pištora, Paris 1940, a část z nich byla číslována tak, že pod označením výrobce bylo vyraženo F (jako Francie) a evidenční číslo, přičemž jedna číselná série měla být určena pro odznaky pilotní a druhá pro odznaky pozorovatelské. U bojových jednotek francouzského letectva sloužilo celkem 160 československých letců, z toho bylo 154 pilotů, 4 palubní střelci a 2 radiotelegrafisté. Odhaduje se, že celá produkce těchto odznaků dosáhla necelého tisíce kusů. Podle vzpomínek pamětníků si kvůli problémům s distribucí nechala skupina letců soustředěná na základně v Pau u místního zlatníka odlít sérii několika desítek kusů stříbrných odznaků podle dodaného vzoru. K uvedené akci nepochybně přispěla skutečnost, že v té době byl čs. letcům doplacen jednorázově žold za předcházející období.

Obr. 45, 46 47.24

61.40

24.17

-

Stříbrný odlitek pilotního odznaku z pozůstalosti plk. Miroslava Jiroudka. Sbírka autorů. Silver casting of the Pilot Badge from the estate of Colonel Miroslav Jiroudek. Author’s collection.

33


10/5/13 3:20 PM


Tyto odznaky byly odlity i s označením výrobce vzoru, tedy s označením firmy V. Pištora. Na dochovaných exemplářích se číslování nenachází, avšak také z této série jsou známé odznaky střelecké, o kterých se předpokládá, že byly upraveny z odznaků pilotních až později v Anglii, kam se českoslovenští letci uchýlili po porážce Francie. Obr. 46A Stíhací pilot rt. Raimund Půda jako příslušník francouzského letectva na snímku z jara roku 1940. Kromě čs. pilotního odznaku má na uniformě ještě pilotní odznak francouzský a jugoslávský. Repro sbírka Rajlich. Fighter pilot Sgt Raimund Půda as a member of the French Air Force in this photo taken in Spring of 1940. Besides the Czechoslovak Pilot Badge he also wears the French and Yugoslav Pilot Badges on his uniform. Copy Rajlich collection.

V Anglii byly vytvořeny samostatné čs. letecké jednotky již v roce 1940, a to nejprve 310. stíhací peruť, následovala 311. bombardovací peruť a záhy na to byla ustavena i 312. stíhací peruť. V dalším roce vznikla ještě stíhací peruť č. 313, kromě toho mnoho letců sloužilo jednotlivě u jiných britských jednotek. Českoslovenští letci hrdě nosili své předválečné odznaky, i když z počátku byli odkázáni jen na ty exempláře, které si s sebou přinesli z předválečné vlasti nebo z Francie. Exilové ministerstvo národní obrany uveřejnilo seznam odznaků povolených nosit v československé zahraniční armádě, včetně všech leteckých kvalifikačních odznaků z předválečné armády, ve Sborníku důvěrných výnosů a nařízení (SDVN) v roce 1941 v čísle 15, článek 3. Ministerstvo národní obrany ve Velké Británii zařídilo také výrobu pilotních, pozorovatelských a střeleckých odznaků u londýnské firmy Spink & Son. Tyto odznaky formálně uděloval ministr, ale v praxi byly distribuovány převážně prostřednictvím a na návrh Inspektorátu Československého letectva ve Velké Británii. Odznaky směřovaly z propagačních důvodů především ke spojeneckým letcům, a to v plánovaném počtu až 200 kusů ročně. Českoslovenští letci si na oficiální udělení odznaků museli počkat, neboť inspektorát zprvu zastával názor, že letci, kteří ukončili nebo prodělali letecký výcvik až v exilu, mohou nosit pouze odznak francouzský či anglický a nikoli československý. Teprve v roce 1943 ministr národní obrany udělil celkem 82 pilotních, 115 pozorovatelských a 61 střeleckých odznaků československým letcům, jak bylo uvedeno v SDVN MNO č. 20/1943 ze dne 29. prosince 1943. Další odznaky získali českoslovenští letci v Anglii v roce 1944, kdy bylo uděleno 19 pilotních, 36 pozorovatelských a 17 střeleckých odznaků (SDVN MNO č. 10/1944 ze dne 26. června 1944). Ve všech případech se jednalo o operační letce. Ostatní příslušníci leteckého personálu si však odznaky britské provenience mohli pořídit za vlastní prostředky.

34


10/5/13 3:20 PM


Obr. 47, 48 50.25

67.02

29.83

3

Odznak pilota ražený ze stříbra firmou Spink & Son v Londýně. Sbírka autorů. Pilot Badge minted in silver by Spink & Son in London. Author’s collection.

Odznak je trochu větší než původní vzor a lev ve státním znaku si není příliš podobný. Použité stříbro bylo na rubu odznaků deklarováno vyražením slova „silver“, dále bylo na rubu jednotlivých exemplářů vyraženo i označení výrobce Spink & Son, London. První série měla být číslována a vedle písmena A (jako Anglie) mělo být vyraženo evidenční číslo 1–300. Zda se tak skutečně stalo, zůstává otázkou, pro účely této publikace se totiž nepodařilo zdokumentovat ani jeden takto číslovaný odznak britského původu. Tato prvá série byla také barevně rozlišena – pilotní křídla a státní znak byly slabě pozlaceny, tato zlatá vrstva se však velmi rychle stírala. Určitá část exemplářů z pozdější produkce zlacena nebyla a tyto odznaky se distribuovaly v barvě patinovaného stříbra. Bylo zaznamenáno rovněž udělování celozlacených exemplářů, patrně jako čestných odznaků. Výroba pilotních odznaků pokračovala v osvobozeném Československu i po válce, avšak zřejmě jen u firmy Provazník a spol. Zdá se ovšem, že v užívání byly i odznaky vyrobené před válkou, není ale známo, zda šlo o někde uchované předválečné zásoby, či o odznaky, které byly ve vlastnictví jednotlivých nositelů. Jisté však je, že se dochovaly odznaky, u kterých bylo zbroušeno původní značení, eventuálně číslování, a po této úpravě se vyráželo číslo nové, přičemž touto unikátní úpravou prošly i výrobky firmy V. Pištora nebo Spink & Son. V tomto případě šlo o exempláře odznaků ze zbylých zásob exilového MNO, které byly po válce převezeny zpět do vlasti. Seznam evidenčních čísel oficiálně udělených pilotních odznaků za období let 1947–1953 je uveden v příloze č. 20.

Obr. 49 Air Vice Marshal Karel Janoušek dekoruje Air Chief Marshala Williama Sholto-Douglase čestným odznakem čs. letectva (čs. pilotním odznakem). Repro VHA. Air Vice-Marshal Karel Janoušek decorating Air Chief Marshal William Sholto-Douglas with the Honorary badge of the Czechoslovak Air Force. Copy VHA.

35


10/5/13 3:20 PM


Obr. 50 Exilové MNO často dekorovalo spojenecké letce čs. pilotním odznakem (čestným odznakem čs. letectva), jak o tom svědčí zobrazený dekret. Českoslovenští letci, kteří své odznaky obdrželi za války v Anglii, však obdobnou listinu s odznakem nezískávali. Sbírka Stevens. Czechoslovak Ministry of National Defence in Exile decorated foreign Allied aviators with the Czechoslovak Pilot Badge (Honorary badge of the Czechoslovak Air Force) very often, as documented by the Honour Certificate depicted here. Czechoslovak airmen trained in England during the war and who received their Pilot Badges there received no such decrees. Stevens collection.

***

36


10/5/13 3:20 PM


Odznaky pro polní pozorovatele-letce měly podobný osud jako odznaky pilotní, mimo jiné také proto, že byly tvarově zcela identické, odlišovaly se jen barevně. Byly zavedeny V. V. MNO č. 54, článek 474/27. 10. 1923, k další změně pak došlo až v roce 1947 (V. V. MNO č. 20, článek 250 – viz příloha č. 12), kdy odznak zůstal zachován, ale s ohledem na ustanovení předpisu Výkonná letecká služba L-I-1 byl určen i pro navigátory. Od roku 1948 bylo stanoveno (V. V. MNO č. 91, článek 694/6. 11. 1948), že název navigátor je nutno ztotožňovat s pojmem pozorovatel. V roce 1953 byla tato odbornost označena jako šturman (z ruského штурман). Počínaje rokem 1955 se tento název používal souběžně s českým ekvivalentem letovod. Odznak pak byl zrušen Nařízením velitele letectva č. 039 ze 6. května 1954.

Obr. 51, 52 48.97

63.13

22.79

3

Odznak pozorovatele z poválečné produkce firmy Provazník a spol. byl označen na čepeli meče odspoda ryzostní značkou 800, výrobní značkou FP a úřední puncovní značkou. Evidenční číslo 858. Značku III se dosud nepodařilo identifikovat. Sbírka autorů. Observer Badge made by the company Provazník & Co. after WWII. This specimen badge was marked on back of the sword blade with fineness mark 800, maker‘s mark FP and by an official hallmark. Registration No. is 858. The marking III is not yet identified. Author’s collection.

Obr. 53, 54 49.31

62.30

24.25

4

Odznak pozorovatele, výroba Státní mincovna v Kremnici, evidenční číslo 1711 je vyraženo přes výrobní značku K a ryzostní značku 800. Sbírka autorů. Observer Badge produced by the Kremnica State Minting Mill. Registration number 1711 is stamped across maker’s mark K and fineness mark 800. Author’s collection.

37


10/5/13 3:20 PM


Pozorovatelské odznaky se vyráběly ve velkých počtech, neboť velká část letounů předválečného letectva byla dvoumístná a jejich posádku tvořil pilot a pozorovatel, který kromě toho, že také obsluhoval lafetovaný kulomet, byl vždy velitelem letounu.

Obr. 55, 56 47.65

62.64

22.74

4

Odznak pozorovatele od V. Pištory. Sbírka autorů. Observer Badge produced by V. Pištora. Author’s collection.

Obr. 57, 58 50.33

64.25

28.51

3

Odznak pozorovatele od firmy Spink & Son z pozůstalosti plk. Jiřího Sehnala. Poškození na zadní straně je pozůstatek přiletování náhradního uchycení, které bylo při rekonstrukci odznaku odstraněno a nahrazeno novými krapnami. Sbírka autorů. Observer badge produced by Spink & Son, from the estate of Colonel Jiří Sehnal. The damage on back is the result of the removal of the original hooks, replacing them with a new type of attachment which was then removed to be replaced by hooks again. Author’s collection.

38


10/5/13 3:20 PM


V období druhé světové války ztratila funkce pozorovatele v předválečném pojetí svůj význam a jeho úkoly přešly na další členy posádek vícemístných letounů. V té době byl odznak pozorovatele udělován navigátorům, radiotelegrafistům, radiotelegrafistům-střelcům, radarovým operátorům a radarovým operátorům-střelcům. Před válkou tyto odznaky vyráběli stejní výrobci, kteří se podíleli na výrobě odznaků pilotních, tedy firmy Provazník a spol., Státní mincovna v Kremnici a Heinrich Grünfeld. Za války se pak pozorovatelské odznaky vyráběly u firmy V. Pištora v Paříži a Spink & Son v Londýně. Odznaky britské provenience měly být opatřeny písmenem A a čísly od 301–500. Po válce byla produkce pozorovatelských odznaků obnovena s největší pravděpodobností jen u firmy Provazník a spol. Evidenční čísla se užívala i nadále, někdy také tak, že číslo původní bylo zbroušeno a vyraženo číslo nové. Dochovaly se i exempláře s dvojím číslováním.

Obr. 58A Navigátor kpt. let. Jaromír V. Daněk v uniformě RAF, která je doplněna o čs. hodnostní označení a ramenní nášivku s nápisem Czechoslovakia. Kromě čs. odznaku pozorovatele má na uniformě i britskou nášivku pozorovatele (navigátora). Repro sbírka Danek. Navigator F/Lt Jaromír V. Daněk in RAF uniform which is complemented by the Czechoslovak rank insignia and shoulder patch with Czechoslovakia lettering. Besides the Czechoslovak Air Observer Badge he also wears British embroidered Observer (Navigator) Badge. Copy Danek collection.

***

39


10/5/13 3:20 PM


Odznak pro polní letecké střelce výtvarně vycházel z odznaku pilotního a lze předpokládat, že se pro jeho výrobu nepoužívaly zvlášť připravené raznice, neboť jako levnější řešení se jevilo z vyraženého odznaku pilotního odstranit věnec z lipových lístků. Odznak polního leteckého střelce byl zaveden V. V. MNO č. 41, čl. 350/12. 9. 1931, zrušen pak byl Nařízením velitele letectva č. 039 ze 6. května 1954. Odznaky dodávali stejní výrobci, kteří se podíleli na dodávkách odznaků pilotních a pozorovatelských.

Obr. 59, 60 48.85

63.07

12.60

3

Střelecký odznak z poválečné produkce firmy Provazník a spol., evidenční číslo 337, na čepeli meče se nachází odspodu výrobní značka FP, ryzostní značka 800, trojúhelníček úředního puncu je pod číslicí 7 evidenčního čísla. Značku III se dosud nepodařilo identifikovat. Sbírka autorů. Air Gunner Badge from the company Provazník & Co. made after WWII. This specimen badge was marked on the back of the sword blade by maker‘s mark FP, fineness mark 800 and the triangle as official hallmark is under the number 7 of Registration No. 337. The marking III is not yet identified. Author’s collection.

Obr. 61, 62 49.21

61.84

13.40

4

Odznak leteckého střelce slovenské výroby ze Státní mincovny v Kremnici byl označen výrobní značkou K a ryzostní značkou 800. Sbírka autorů. Air Gunner Badge produced in Slovakia by the Kremnica State Minting Mill was marked with the maker’s mark K and fineness mark 800 on the rear. Author’s collection.

40


10/5/13 3:20 PM


Ve Francii sloužilo za války leteckých střelců jen několik a není pravděpodobné, že by se pro ně střelecký odznak u firmy V. Pištora zvlášť objednával. Můžeme spíše předpokládat, že si jednotliví nositelé upravovali pilotní či pozorovatelský odznak odstraněním věnce pro své potřeby individuálně. Počet a význam leteckých střelců v posádce letounu stoupl až v Anglii po založení 311. bombardovací perutě. Lze tedy souhlasit s domněnkou, že mnohé střelecké odznaky signované firmou Pištora vznikly dodatečnou úpravou pilotních a pozorovatelských odznaků právě v té době. Produkty londýnské firmy Spink & Son měly být v první sérii číslovány od čísla A-501. Na rubu dochovaných odznaků se objevuje jen označení výrobce a označení použitého kovu – stříbra. Je třeba podotknout, že za druhé světové války mnozí střelci létali ve zdvojené funkci palubní mechanik-střelec, takže i oni, stejně jako palubní mechanici, kteří létali na transportních neozbrojených letounech, nosili čs. odznak pro letecké střelce.

Obr. 63, 64 47.49

62.65

13.59

4

Střelecký odznak od V. Pištory. Sbírka autorů. Air Gunner Badge produced by V. Pištora. Author’s collection.

Obr. 65, 66 50.25

66.30

18.45

4

Odznak střelce od firmy Spink & Son. Sbírka autorů. Air Gunner Badge produced by Spink & Son. Author’s collection.

41


10/5/13 3:20 PM


Rovněž po skončení druhé světové války sloužil v nově budovaném československém letectvu velký počet palubních střelců na letounech Iljušin Il-2, Il-10, Siebel Si-204 a dalších, pro které bylo třeba zajistit příslušné odznaky. Byly udělovány a používaly se jak válečné zásoby, tak i nová produkce, pocházející z dílny společnosti Provazník a spol. Také zde se setkáváme i s odznaky anglického původu, které mají přebroušené označení výrobce a vyražené evidenční číslo. Obr. 66A Polní letecký střelec svobodník Gabriel Žabka ve stejnokroji se střeleckým odznakem na snímku z roku 1938. Repro sbírka Poláček. Aircraftsman 1 (AC1) Field Air Gunner Gabriel Žabka in uniform with the Air Gunner Badge in a photo taken in 1938. Copy Poláček collection.

Obr. 66B Palubní střelec Sgt. Vladislav Břečka v uniformě RAF s čs. odznakem střelce a britskou nášivkou pro uvedenou specializaci (Air Gunner). Repro sbírka Rajlich. Air Gunner Sgt Vladislav Břečka in RAF uniform with the Czechoslovak Air Gunner Badge and British embroidered insignia for the equivalent proficiency (Air Gunner). Copy Rajlich collection.

Obr. 66C Vojáci základní služby – palubní střelci od 47. průzkumného leteckého pluku na snímku z roku 1953 při udílení odznaků vzorného střelce. Repro sbírka autorů. Enlisted men – Air Gunners of the 47th Reconnaissance Aviation Regiment in a photo from 1953 during a ceremony for distribution of Exemplary Gunner badges. Author’s collection.

*** 42


10/5/13 3:20 PM


Věcným věstníkem MNO č. 41, čl. 350/12. 9. 1931 byl kromě odznaku polního leteckého střelce zaveden také odznak pro polní pěchotní, dělostřelecké a jezdecké pozorovatele-letce, jenž byl určen pro příslušníky pozemní armády, kteří absolvovali příslušný výcvik v každoročních kursech. Od roku 1935 se odznak uděloval i důstojníkům generálního štábu, kteří prošli stejným kursem, a v oficiálních dokumentech se objevuje nové pojmenování odznaku „pro polní letounové pozorovatele štábu, pěchoty, jezdectva a dělostřelectva“, nebo také jen „pro letounové pozorovatele zbraní“. Odznak byl pak zrušen Nařízením velitele letectva č. 039 ze 6. května 1954.

Obr. 67, 68 48.92

62.60

20.30

4

Odznak letounového pozorovatele zbraní z produkce kremnické mincovny byl na reversu značen výrobní značkou K a ryzostní značkou 800. Sbírka Vilímek. Air Observer of Arms Badge produced by the Kremnica State Minting Mill has the maker’s mark K and fineness mark 800 on the rear. Vilímek collection.

Obr. 69, 70 46.63

62.10

19.86

4

Odznak letounového pozorovatele zbraní z předválečné produkce firmy Provazník a spol., evidenční číslo 1210. Odznak je na reversu nad spodní krapnou opatřen puncovní značkou pro staré stříbrné zboží a ryzostní značkou 800. Prořezání lipových ratolestí je charakteristické pro všechny prvorepublikové ražby těchto odznaků. Tato úprava se prováděla individuálně až po ražbě, mnohdy i tvarově poněkud odlišně, což někdy zavdávalo původ domněnkám, že jde o různé odznaky. Sbírka autorů. Air Observer of Arms Badge from pre-war production of the company Provazník & Co., Registration No. 1210. This badge is marked above the lower hook by a hallmark for old silverware and by fineness mark 800 on back. Characteristic for all stampings produced of these badges before WWII is the cutting-out of the linden branches. This was done individually after the stamping process, sometimes in varying forms, which created assumptions about the existence of differing badges. Author’s collection.

43


10/5/13 3:20 PM


Tento stylisticky velmi zajímavý a sběratelsky vzácný odznak vyráběli v zásadě stejní výrobci jako tomu bylo u odznaků předcházejících, avšak v podstatně menších počtech. Nebylo zaznamenáno, že by se tento odznak vyráběl v exilu během války. Poválečná produkce odznaků letounového pozorovatele zbraní byla obnovena pravděpodobně jenom u firmy Provazník a spol. a zřejmě nepřesáhla 100 vyrobených kusů.

Obr. 71, 72 47.45

63.10

18.30

5

Odznak letounového pozorovatele zbraní od stejného výrobce s nezvyklým označením na příčce meče, zleva ryzostní značka 800, puncovní značka a výrobní značka FP. Sbírka autorů. Air Observer of Arms Badge from Provazník & Co., with an unusual marking on the sword bar – from left to right the fineness mark 800, hallmark and maker’s mark FP. Author’s collection.

Obr. 72A Nadporučík dělostřelectva Štěpán Kůrka v uniformě s odznakem pro letounové pozorovatele zbraní na snímku z poloviny třicátých let. Repro sbírka Rajlich. Senior Lieutenant of Artillery Štěpán Kůrka in his uniform with Air Observer of Arms Badge in a photo from mid 1930‘s. Copy Rajlich collection.

44


10/5/13 3:20 PM


V poválečném letectvu, konkrétně v letech 1947–1951, bylo na piloty postupně vycvičeno několik skupin dělostřeleckých důstojníků, přičemž po zakončení kursů byli frekventanti kvalifikováni do odbornosti letec dělostřelectva-pilot. Létat začali u dělostřeleckých letek ve zdvojené funkci, a to jako piloti-dělostřelečtí pozorovatelé, a svou kvalifikaci prokazovali nošením pouze běžných pilotních odznaků.

Obr. 73, 74 47.44

63.33

19.97

4

Poválečná varianta odznaku letounového pozorovatele zbraní od téhož výrobce, dvojí evidenční číslo 96 a 178, dále pak odshora označen výrobce, trojúhelníček úředního puncu, ryzostní značka 800 a výrobní značka FP. Značku III se nepodařilo dosud identifikovat. Sbírka VHÚ. A variant of the Air Observer of Arms Badge produced after WWII by Provazník & Co., double Registration Nos. 96 and 178, then from the top to the bottom, the triangle official hallmark, fineness mark 800 and maker’s mark FP. The marking III is not yet identified. VHÚ collection

Teprve od roku 1951 byly organizovány kursy vlastních letounových pozorovatelů dělostřelectva, do kterých se mohli přihlásit pouze důstojníci dělostřelectva. Po dokončení kursů získali jejich absolventi odbornost dělostřeleckého leteckého pozorovatele a byli dekorováni odznakem letounového pozorovatele zbraní. Uvedení specialisté působili u 45. dělostřeleckého leteckého pluku, což byl jediný útvar tohoto druhu v celé československé armádě. Do konce roku 1953 proběhly jen dva kursy, které úspěšně absolvovalo celkem 34 důstojníků. Odznak letounového pozorovatele zbraní byl nošen až do roku 1954, kdy jej nahradily nově zaváděné odznaky třídních specialistů „sovětského typu“. Obr. 74A Skupinka pilotů a dělostřeleckých pozorovatelů od 45. dělostřeleckého průzkumného leteckého pluku v uniformách s příslušnými kvalifikačními odznaky na snímku z roku 1953. Zleva dělostřelecký pozorovatel npor. M. Lengál, pilot por. F. Ebert, pilot por. M. Kadaňka, dělostřelečtí pozorovatelé por. M. Majerčák a por. M. Beihofner a technik staršina M. Hrabal. Repro sbírka Ing. Lengál. A group of pilots and artillery air observers from the 45th Aviation Artillery Observation Regiment in their uniforms with proper qualification badges in a photo taken in 1953. Left to right Artillery Air Observer of Arms F/O M. Lengál, pilot P/O F. Ebert, pilot P/O M. Kadaňka and further artillery air observers P/O M. Majerčák, P/O M. Beihofner with technician W/O M. Hrabal. Copy Lengál collection.

*** 45


10/5/13 3:20 PM


Za druhé světové války se stali pravidelnými členy posádek vícemístných letounů palubní radiotelegrafisté, a také v poválečném letectvu Československa byla okamžitě zřízena Letecká spojovací škola, kde se v rámci dvouletého studia připravovali příslušní specialisté. Protože vyřazení prvních absolventů bylo plánováno na duben roku 1947, chystalo velitelství letectva již v předstihu zavedení zvláštního odznaku. Ve služebním spise č. j. 24.136/let. 1946 se uvádí: „Je třeba, aby obdobně jako piloti, pozorovatelé, navigátoři a letečtí střelci, měli taktéž palubní radiotelegrafisté odznak výkonného letce, vystihující spojovací charakter této výcvikové kategorie. Naším č. j. 23.316/let. 1946 byla vypsána soutěž na návrh odznaku pro palubní radiotelegrafisty. Velitelství 1., 3. a 4. oblasti a Letecká spojovací škola předložily celkem 17 návrhů. Za účelem výběru a určení nejvhodnějšího odznaku navrhuji svolati u hlavního štábu velitelství letectva užší komisi na den 10. 1. 1947…“ Hodnotící komisi zaujaly čtyři návrhy, které postoupily do užšího výběru. Návrh č. 14 byl poté odmítnut se zdůvodněním, že výcviková kategorie palubních radiotelegrafistů je nižší než pozorovatelů nebo pilotů, a proto je třeba odlišit tuto skutečnost vynecháním věnce z lipových lístků a nahradit jej kruhovým symbolem rámové antény.

Obr. 75 Návrh výtvarného řešení odznaku pro palubní radiotelegrafisty od škpt. V. Formánka z LSŠ Chrudim. Repro VHA.

Obr. 76 Návrh výtvarného řešení odznaku pro palubní radiotelegrafisty, jehož autorem byl šrtm. J. Hašul, kresbu zhotovil voj. J. Brzák, oba z VÚ 4649. Repro VHA.

Proposed graphic design of the Radio Operator Badge made by Staff Captain V. Formánek from LSŠ Chrudim (Air Force Communication School). Copy VHA.

Proposed graphic design of the Radio Operator Badge made by Staff Sergeant J. Hašul and drawn by enlisted soldier J. Brzák from the unit VÚ4649. Copy VHA.

46


10/5/13 3:20 PM


Obr. 77 Návrh výtvarného řešení odznaku pro palubní radiotelegrafisty rovněž od šrtm. J. Hašula. Repro VHA.

Obr. 78 Varianta předchozího návrhu od téhož autora, která hodnotící komisi zaujala nejvíce. Repro VHA.

Another graphic design of the Radio Operator Badge also made by Staff Sergeant J. Hašul. Copy VHA.

A variant of the previous graphic design made by Staff Sergeant J. Hašul, which was preferred by the selection committee. Copy VHA.

Obr. 79 Konečná úprava vítězného návrhu odznaku pro palubní radiotelegrafisty. Repro VHA. Final design of the Radio Operator Badge selected in the competition. Copy VHA.

47


10/5/13 3:20 PM


Odznak pro palubní radiotelegrafisty byl tedy zaveden V. V. MNO č. 20, čl. 252/12. 4. 1947 (viz příloha č. 13), zrušen pak byl Nařízením velitele letectva č. 039 ze 6. května 1954. Pokud se podařilo zjistit, celá produkce těchto odznaků (s výjimkou dubletů) pocházela z dílen společnosti Provazník a spol. První udělování těchto odznaků proběhlo na slavnostním vyřazení absolventů LSŠ v Chrudimi dne 27. 5. 1947, při kterém prvních 28 v poválečném letectvu vycvičených radiotelegrafistů osobně dekoroval velitel letectva gen. A. Vicherek. Počáteční objednávka do výroby zněla na 230 kusů těchto odznaků, přičemž pro rok 1947 byla spotřeba odhadována na 70 kusů a na roky následující po 40 kusech. Nicméně v roce 1950 velitelství letectva konstatovalo, že zbývá již jen 69 radiotelegrafistických odznaků, a objednalo výrobu 300 dalších v ceně 114,-- Kčs à kus. Kromě absolventů Letecké spojovací školy (od roku 1950 Leteckého spojovacího učiliště, od roku 1953 až 1954 pak Šturmanského a spojovacího učiliště) v Chrudimi, a absolventů (od roku 1952 až 1954) Školy mladších spojovacích specialistů letectva ve Zvolenu tyto odznaky obdrželi také palubní radiotelegrafisté, vycvičení za války v RAF, kteří do té doby nosili odznak pozorovatele-letce, eventuálně britskou nášivku určenou pro tuto specializaci.

Obr. 80, 81 48.30

62.37

20.22

4

Odznak palubního radiotelegrafisty, signovaný odspodu ryzostní značkou 800, výrobní značkou FP a trojúhelníkovitou úřední puncovní značkou. Sbírka autorů. The Radio Operator Badge marked from the bottom up by fineness mark 800, maker’s mark FP and the official triangle hallmark. Author’s collection.

Obr. 81A Palubní radiotelegrafista škpt. let. Eduard Šimon v čs. uniformě anglického střihu po návratu do vlasti v roce 1946. Kromě čs. odznaku pozorovatele má i pozorovatelský odznak francouzský a britskou nášivku radiotelegrafisty (Air Signaller/Wireless Operator). Repro sbírka Rajlich. Radio operator Staff Captain of the Air Force Eduard Šimon in English-style uniform after his return to Czechoslovakia in 1946. Besides the Czechoslovak Air Observer Badge he also wears French Air Observer Badge and British embroidered radio operator insignia (Air Signaller / Wireless Operator). Copy Rajlich collection.

*** 48


10/5/13 3:20 PM

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

ČESKOSLOVENSKÉ VOJENSKÉ LETECKÉ ODZNAKY

Recommend Documents