Žalovaná strana: I. Národní památkový ústav právní zástupce: JUDr. Miloš Hošek, advokát Žalující strana: II. Colloredo-Mannsfeldové Dědicové: 1) Kristina Colloredo-Mansfeldová – nemovitosti po dr. Josefu Colloredo-Mannsfeldovi (narozen 1910 v Pule) a část mobiliáře po Josefu Colloredo-Mannsfeldovi st. (narozen 1866) 2) Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld – část mobiliáře po Jeronýmu Colloredo-Mannsfeldovi (narozen 1912) a po Josefu Colloredu-Mannsfeldovi st. (narozen 1866) Právní zástupci: Kristina Colloredo-Mansfeldová (nemovitosti a část mobiliáře) – JUDr.Vlastimil Nedomlel Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld (část mobiliáře) – Mgr. Libor Kasl, advokát (sporu se ujal po zemřelém JUDr. Felixu Nevřelovi) 3. 12. 1992 Československé státní občanství dr. Josefu Colloredo-Mannsfeldovi potvrzeno MV ČR. 29. 7. 1995 Žaloba u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou zamítnuta. 27. 9. 1997 Odvolací Krajský soud vrátil případ k Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou. rok 1999 Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou opět rozhodl ve prospěch státu, reprezentovaného pardubickými památkáři. V návaznosti na soudní rozhodnutí Krajský soud potvrdil stanovisko Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou. 29. 9. 1999 Usnesení Ústavního soudu č. II ÚS 18/97 – zdůvodnění, že dr. Josef Colloredo-Mannsfeld nebyl rasově perzekvován a restituce není oprávněná: „....v případě jejího otce (Kristiny Colloredo-Mansfeldové) se nejednalo o případ rasové perzekuce...“ Zákon 212/2000 Sb. rozšiřoval počet oprávněných osob, které mohly restituovat majetek (mělo by se to převážně týkat osob rasově perzekvovaných), nikoliv však osob, jako byl dr. Josef Colloredo-Mannsfeld (viz Nález Ústavního soudu ze 16. 12. 2004 a další usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 18/97 ze dne 29. 9. 1999 a č. I. ÚS 180/99 ze dne 14. 1. 2000). 14. 1. 2000 Usnesení Ústavního soudu č. I. ÚS 180/99.
/ 91
31. 8. 2000 Nejvyšší soud v Brně rozhodl ve prospěch Kristiny Colloredo-Mansfeldové. Zdůvodnění navrácení majetku (sp. zn. 28 1733/2000): „...v případě otce dr. Josefa Colloredo-Mannsfelda se jednalo o rasovou perzekuci...“. Věc vrátil zpět prvoinstančnímu soudu na základě uvedeného zákona číslo 212/2000 Sb. (později však přehodnotil Ústavní soud Nálezem navrácení majetku). rok 2001 Nalezeny nové archivní dokumenty ve věci restitučního sporu. březen 2001 PhDr. Jaroslav Šůla, CSc.: „Colloredové a opočenští Colloredové“ – historická studie. rok 2002 Soudní spor v Rychnově nad Kněžnou ve věci nemovitostí mezitím převzal nový samosoudce. 12. 6. 2002 Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl ve prospěch Kristiny ColloredoMansfeldové. leden 2003 Prof. JUDr. Václav Pavlíček: „Právní expertíza ve věci restitučního sporu o státní zámek Opočno a konfiskaci majetku dr. Josefa Colloredo-Mannsfelda, narozeného 4. 6. 1910, podle dekretů prezidenta republiky.“ rok 2003 Nalezeny další závažné archivní dokumenty – např. Fragobogen zur Feststellung der deutschen Volkszugehörigkeit (Dotazník ke stanovení německé národní příslušnosti) – Jeroným Colloredo-Mannsfeld (1870) a Jeroným Colloredo-Mannsfeld (1912). 13. 5. 2003 Krajský soud v Hradci Králové rozhodl ve prospěch Kristiny Colloredo-Mansfeldové. 4. 12. 2003 Nejvyšší soud v Brně rozhodl ve prospěch Kristiny Colloredo-Mansfeldové. 16. 12. 2004 Ústavní soud v Brně rozhodl ve prospěch České republiky (NPÚ) – věc vrátil zpět k nejnižšímu soudu k novému projednání a zavázal jej svým právním názorem. Ústavní soud zopakoval, že v restitucích má jít toliko ke zmírnění křivd, k nimž došlo v minulosti a základním předpokladem postupu podle zákona o půdě je, že majetek přešel na stát nebo jiné právnické osoby v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990. V tomto případě došlo k přechodu předmětných nemovitostí ještě před rozhodným obdobím. 13. 9. 2005 Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl ve prospěch České republiky, reprezentované Národním památkovým ústavem, v souladu s nálezem Ústavního soudu. 92 /
29. 11. 2005 Krajský úřad v Hradci Králové rozhodl ve věci československého občanství shodně jako Ministerstvo vnitra České republiky v roce 1992. 23. 12. 2005 Okresní soud v Rychnově ve věci vlastnictví zámku v Opočně s areálem tak, že vlastníkem je Česká republika a Národní památkový ústav má právo hospodaření s těmito nemovitostmi. 5. 6. 2006 Krajský soud v Hradci Králové rozhodl ve prospěch České republiky, reprezentované NPÚ. 13. 7. 2006 Tentýž soud doplňujícím rozsudkem potvrdil, že Česká republika je vlastníkem i pozemku p.č. 16 (který byl v rozsudku ze dne 23.12.2005 soudem omylem opomenut). 8. 2. 2007 Žalující strana podala návrh na obnovu řízení a předložila důkaz, z něhož vyvozuje židovský původ babičky Kristiny Colloredo-Mansfeldové. 10. 4. 2007 Na základě zápisu změn vlastnického práva v katastru nemovitostí a rozhodnutí jednotlivých soudu včetně Nálezu Ústavního soudu byla restituentkou národní kulturní památka vrácena zpět státu. Movité kulturní památky zámku Opočno Žalovaná strana: Národní památkový ústav právní zástupce Miloš Hošek, advokát Žalující strana: Colloredo-Mannsfeldové Dědicové: 1) Kristina Colloredo-Mansfeldová (část mobiliáře) – právní zástupce JUDr. Vlastimil Nedomlel, advokát 2) Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld (část mobiliáře) – právní zástupce Mgr. Libor Kasl, advokát 14. 12. 2001 Okresní soud v Pardubicích vynesl částečný rozsudek. 8. 2. 2002 Okresní soud v Pardubicích rozhodl ve prospěch Kristiny Colloredo-Mansfeldové a Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfelda.
/ 93
5. 6. 2002 Dobrozdání doc. JUDr. Mikeše. 5. 8. 2002 Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích věc vrátil zpět k Okresnímu soudu v Pardubicích k novému projednání. 27. 6. 2003 Okresní soud v Pardubicích rozhodl ve prospěch Kristiny Colloredo-Mansfeldové. 25. 8. 2003 Odvolání žalovaného (Národního památkového ústavu) proti částečnému rozsudku Okresního soudu v Pardubicích spis. zn. 5C/147/92-501. 17. 3. 2004 Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích věc vrátil zpět k Okresního soudu v Pardubicích k novému projednání. 20. 6. 2006 Okresní soud v Pardubicích projednal restituční spor ve věci mobiliáře a další jednání stanovil na 31.10.2006. 22. 1. 2007 Národní památkový ústav prostřednictvím svého právního zástupce, JUDr. Miloše Hoška se 22.1.2007 odvolal. 23. 1. 2007 Okresní soud v Pardubicích uložil Národnímu památkovému ústavu v Usnesení o povinnosti uzavřít dohodu o vydání věcí jako žalovanému, aby ve lhůtě 120. dnů od doručení tohoto usnesení trojmo specifikoval, které věci z žalobního návrhu má ve svém držení a porovnal je se seznamem vypracovaným v roce 1943, respektive 1942. 8. 10. 2007 Další řízení ve věci mobiliárního fondu u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích – bylo přesunuto z 17. 9. 2007 na 8. 10. 2007.
94 /
Zámek Opočno (národní kulturní památka) postavený v renesančním slohu v letech 1560–1569, barokně upravený na konci 17. století
/ 95
Závěrečné vysvědčení Josefa Colloredo-Mannsfelda z německého reálného gymnázia v Praze 96 /
/ 97
98 /
Sčítací arch z roku 1930, uvádějící německou národnost členů rodiny Colloredo-Mannsfeld / 99
100 /
/ 101
Fragebogen Jeronýma Colloredo-Mannsfelda st. (*1870), kterým jmenovaný požádal dne 8. 10. 1940 o udělení občanství Deutsches Reich. 102 /
Druhá strana téhož dokumentu / 103
Fragebogen Jeronýma Colloredo-Mannsfelda ml. (*1912) stejného data 104 /
Druhá strana téhož dokumentu / 105
Doklad o zamítnutí říšskoněmeckého občanství doktoru Josefu Colloredo-Mannsfeldovi ze dne 4. 3. 1942, svědčí o tom, že o toto občanství bylo požádáno. 106 /
Dopis SS-Hauptscharführera Helmuta Rabla, v němž se přimlouvá za doktora Josefa Colloredo-Mannsfelda a jeho rodinu. / 107
108 /
/ 109
110 /
/ 111
112 /
Dopis doktora Josefa Colloredo-Mannsfelda tajné státní policii, kde pisatel žádá navrácení majetku. / 113
114 /
/ 115
116 /
/ 117
118 /
První, pátá a poslední strana životopisu doktora Josefa Colloredo-Mannsfelda ze dne 1. 8. 1945, v němž autor přiznává, že vyplnil Fragebogen. / 119
120 /
