ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY
D I P L O M O V Á PRÁCE Problematika znevýhodněných oblastí v rámci zemědělství ČR (případová studie regionu Trutnov) TEZE
Autor práce: Bc. Iva Václavková Vedoucí práce : Ing. Bohuslava Boučková, CSc.
PRAHA 2003
Pod pojmem regionální politika se rozumí koncepční činnost státu, regionálních a místních orgánů, jejímž cílem je přispívat k vyváženému a harmonickému rozvoji jednotlivých regionů, ke snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a ke zlepšení regionální hospodářské struktury. Velké meziregionální rozdíly sociálně-ekonomické úrovně nepříznivě ovlivňují další rozvoj celého státu a mohou vyvolávat sociální i politické konflikty. Toto vedlo k formulaci a realizaci regionální politiky, od které se mimo jiné vytvoření podmínek pro další ekonomický růst regionů a zlepšení sociálního rozdělení ekonomických efektů.[1] Jedním z hlavních cílů zemědělské regionální politiky je podpora vyváženého rozvoje zejména tzv. problémových regionů včetně regionů s výrazně narušeným životním prostředím. Regionální politika v zemědělství by se také měla výrazně podílet na zlepšování kulturní krajiny v celém komplexu jejich estetických, ekologických, sociálních a produkčních hodnot a udržení funkcí venkova v jeho nezastupitelné podobě. [2] Předpokladem racionálního vytváření a realizace státní regionální politiky je dobrá znalost a vyhodnocení aktuálního stavu jednotlivých regionu včetně předpokladů pro jeho další rozvoj. Regionální politika není jen usměrňováním státních prostředků do určitých území a na vybrané účely, ale především soustavným hodnocením stavu uzemí ze všech jeho aspektů a s ním spojené rozhodování o celém komplexu opatření. Mezi ně patří zejména opatření ekonomická, sociální, ekologická a i politická. Cílem diplomové práce je zhodnotit region Trutnov z pohledu zemědělství a navrhnout řešení na další jeho rozvoj. Region Trutnov je zde zhodnocen pomocí socioekonomické analýzy a konkrétně oblast zemědělství prostřednictvím SWOT analýzy. Ze SWOT analýzy vychází následná identifikace problémů v oblasti zemědělství regionu Trutnov a návrhy na jejich řešení. V závěru diplomové práce je proveden průzkum mezi zemědělci regionu Trutnov a následné zhodnocení jejich připomínek a návrhů, týkajících se problematiky zemědělství v regionu. Ze
sociálně
ekonomické
analýzy
vyplývá,
že
okres
Trutnov
se
rozkládá
v severovýchodních Čechách při hranici s Polskem. Území okresu má velice členitý terén s velkými výškovými rozdíly. V okrese trvale žije kolem 121 000 obyvatel na ploše 1147 km². Okres Trutnov patří k oblastem s nižší mírou nezaměstnanosti. V současné době je míra nezaměstnanosti na úrovni 7,6 %. Okres Trutnov je příkladem “staré průmyslové oblasti” s bohatou tradicí především textilního průmyslu. Podle typu zaměstnanosti se jedná stále o okres průmyslový s malým podílem zemědělské výroby. Za rozvojové odvětví lokality lze považovat zejména cestovní ruch.
Z hlediska zemědělství okres Trutnov patří mezi oblasti, kde zemědělská prvovýroba hospodaří z převážné části ve značně náročných podmínkách marginálních oblastí, zapříčiněné především rozmanitostí přírodních a klimatických podmínek. Pro tuto oblast je tedy příznačné chladnější počasí a poměrně neúrodná jílovitá půda. Okres Trutnov má nízký podíl orné půdy a vysoký podíl trvalých travních porostů (38% z.p.).Většina zemědělské půdy (81,2%) je zařazena do zemědělsky znevýhodněných oblastí (LFA) a zdejší zemědělství je tedy značně závislé na dotacích. Zemědělství v regionu Trutnov nemůže a nebude moci konkurovat svou produkcí intenzívní zemědělské výrobě úrodnějších oblastí v tuzemsku i zahraničí. Přesto i na těchto územích má zemědělství naprosto nezastupitelnou roli pro celou společnost, kterou je potřeba si uvědomit. Musí pečovat o krajinu, obnovu venkova, udržovat přírodu a plnit potřeby a požadavky spotřebitelů ve vztahu ke kvalitě potravin, životnímu prostředí a ochraně zvířat. SWOT analýza pro oblast zemědělství regionu Trutnov SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
• turisticky zajímavé horské polohy Krkonoš
• horší podmínky hospodaření
• atraktivita krajiny v extenzívních oblastech
podhorských oblastech (LFA) • málo
a její využití pro rekreaci • vědomí trvale udržitelného rozvoje venkova • vysoký podíl ploch chráněných území pro
zdůrazňovaný
v horských a
multifunkční
význam
zemědělství • výrazná
redukce
zpracovatelských
kapacit
potravinářského průmyslu a jejich
výrobu ekologických potravin
• celková technologická zaostalost • nedokonalá transformace zemědělství • vysoká zadluženost, nízká kapitálová úroveň podniků
• nedostatek pracovních příležitostí na venkově OHROŽENÍ
PŘÍLEŽITOSTI • využití turisticky atraktivní oblasti Krkonoš může
být
příležitostí
pro diverzifikaci
činností zemědělských podniků • zapojení do programu plnění mimoprodukčních funkcí zemědělství v LFA • podpora extenzivního hospodaření v souladu s údržbou krajiny • využití zemědělské produkce pro nepotrav. využití a obnovitelné zdroje energií
• podpora odborného vzdělávání a poradenství a služeb zemědělství a lesnictví
• zhoršující se situace zemědělství v důsledku vzrůstající disproporce mezi cenami • vstupů a tržbami prvovýrobců a tím zvyšující se zadluženost podniků • vylidňování
některých
oblastí
vázaných
tradičně na zemědělskou a lesní výrobu, • stárnutí a ubývání zemědělského obyvatelstva
• nízká
konkurenceschopnost
zemědělského
sektoru a navazujícího zprac. průmyslu při nesrovnatelných podmínkách se státy EU z hlediska ochrany trhu a celních podmínek
Na základě získaných údajů v oblasti zemědělství na Trutnovsku byla ke zhodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení zemědělství vypracována SWOT analýza. Výsledky ze SWOT analýzy slouží jako podklady pro stanovení hlavních problémů zemědělství v regionu a návrhů na jejich řešení. Značnou nevýhodou pro zemědělce Trutnovska je, že na velké části okresu zemědělská prvovýroba hospodaří ve značně náročných podmínkách marginálních oblastí, kde jsou nepříznivé podmínky pro intenzivní zemědělskou výrob, která je třeba nahradit extenzivní formou hospodaření spojenou s tvorbou krajiny. Dosud nevyřešeným problémem zemědělců nejen na Trutnovsku je nedokonalá transformace zemědělství a nevyjasněné majetkové poměry. Dalším závažným ekonomickým problémem je neustálé otevírání cenových nůžek, především
mezi cenami vstupů a výstupů, ale také mezi cenami zemědělských a
průmyslových výrobků. Ohrožením pro zemědělství je také vylidňování v některých oblastech vázaných tradičně na zemědělskou a lesní výrobu. Návrhy na řešení problémů v zemědělství regionu Trutnov jsou: zvyšování efektivity hospodaření zemědělských podniků a jejich konkurenceschopnostiúzemní diferenciace a rajonizace zemědělské výroby vytváření předpokladů pro multifunkční úlohu zemědělství vytváření předpokladů pro získávání finančních zdrojů po vstupu do EU z programů strukturálních fondů – poradenství pro zemědělce přechod na ekologické zemědělství a výrobu bio-potravin využívání alternativních zdrojů energie dostupné na venkově a zemědělství Díky rozmanitým podmínkám pro zemědělství (především přírodním) je rozdělen region Trutnov na tři části a pro každou jsou navrhnuta specifická řešení. Pro první oblast KRNAP a CHKO Broumovsko je možným řešením extenzivní chov dobytka a sklizeň sena, zalesnění pozemků nevhodných k zemědělskému obdělávání a také možnost převést hlavní předmět činnosti do oblasti turistického ruchu. V podhorské části regionu je možné spatřovat řešení v přechodu na extenzivní formy hospodaření, rozšiřování ploch TTP a větší orientace na chov skotu. Vhodné je zde diverzifikovat zemědělskou výroby. Příkladem může být agroturistika, která zde má vhodný potenciál v podobě nádherné přírody a turistické atraktivity Krkonoš.
Třetí nejúrodnější část okresu – okolí Dvora Králové nad Labem je vhodná jako jediná pro intenzivní rostlinou výrobu. Další možné využití může být spatřováno v ekologickém zemědělství nebo v pěstování biomasy jako obnovitelný zdroj energie. Diplomová práce je doplněna o průzkum mezi zemědělci regionu Trutnov. Pro průzkum jsem si vybrala 5 různých subjektů pracujících v zemědělství: dva soukromě hospodařící rolníky, jedno zemědělské družstvo, jednu akciovou společnost a jednu společnost s ručením omezeným. Tyto subjekty byly vybrány na základě doporučení odborného referenta ze Zemědělské agentury Trutnov. Okruh otázek při řízeném rozhovoru se zaobíral: současnými problémy zemědělců v okrese Trutnov, informovaností a využíváním programů a podpor pro zemědělce, možnostmi využití multifunkčního zemědělství, obavami ze vstupu do EU a návrhy na řešení problémů zemědělců v okrese Trutnov. Z průzkumu vyplynulo, že hlavní problém spatřují zemědělci Trutnovska ve své špatné ekonomické situaci. Řešením by mohlo být zlepšení podmínek pro podnikání v zemědělství, vyšší podpora od státu, který ale v současné době dostatek volných finančních prostředků pro zemědělce nemá. Vhodnějším řešením je diverzifikovat zemědělskou činnost, přejít na mimoprodukční zemědělství. V tom ovšem zemědělci regionu Trutnov nespatřují možné řešení. Jako důvod uvádějí nedostatek finančních prostředků, které při přechodu na jinou formu zemědělství potřebují. Podle mého názoru je jedním z důvodů značný konservatismus zemědělců v regionu Trutnov, zemědělci se obávají a nejsou ochotni změnit svou dosavadní činnost. Je jen otázkou času, kdy vnější podmínky a okolnosti donutí zemědělce změnit svůj názor na funkci zemědělství a uvědomit si, že namísto produkční funkce, je pro region Trutnov do budoucnosti důležitější funkce krajinotvorná a udržení rozvoje venkova.
LITERATURA: [1]
HRABÁNKOVÁ, MAGDALENA A KOL. Aplikace platné regionální a strukturální politiky EU na podmínky českého zemědělství. Praha: VÚZE , 1996
[2] HRABÁNKOVÁ, MAGDALENA. Hodnocení území z pozice agrární a regionální politiky a rozvoje venkova. Praha: VÚZE , 1996
