22 Ca 247/2008 - 88
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce I. P., bytem B., V T. 1060/10, v řízení zastoupeného JUDr. Dagmar Žilkovou, advokátkou se sídlem Bruntál, Žižkovo náměstí 2, proti žalovanému Řediteli Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje se sídlem Ostrava-Zábřeh, Výškovická 40, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19.6.2008 č.j. HSOS-698-8/KŘ-ŘK-2008, ve věci služebního poměru (náhrada za ztížení společenského uplatnění),
takto:
I. Rozhodnutí Ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje ze dne 19.6.2008 č.j. HSOS-698-8/KŘ-ŘK-2008 se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6.105,50 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Dagmar Žilkové, advokátky se sídlem Bruntál, Žižkovo náměstí 2. Odůvodně ní: Žalobce se žalobou podanou v zákonné lhůtě domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 19.6.2008 č.j. HSOS-698-8/KŘ-ŘK-2008, kterým bylo k žalobcovu odvolání formálně (nikoli obsahově) změněno rozhodnutí Ředitelky kanceláře Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje ze dne 21.3.2008 č.j. HSOS-13-29/KŘ-PaM-2008, kterým byla žalobci přiznána náhrada za ztížení společenského uplatnění po služebním úraze ve výši 120.000,- Kč.
pokračování
-2-
22 Ca 247/2008
Namítá, že požadoval 180.000,- Kč, když v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) vyhl. č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhl. č. 440/2001 Sb.“), navrhoval navýšení základní výměry o 50%, k čemuž doložil posudek MUDr. Ivany Dvořákové na 1.600 bodů, případně postup dle § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. Má námitky i k posudku MUDr. I. D., když ten neobsahuje ve smyslu § 8 odst. 5 písm. a) vyhl. č. 440/2001 Sb., postupy, kterými lékař dospěl k závěrům svého hodnocení, a to zejm. k otázce hodnocení závažnosti trvalých následků s ohledem na § 5 odst. 1 vyhl. č. 440/2001 Sb. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí. Zdůrazňuje úvahu, že bodovým hodnocením, jak jej provedl lékař, je žalovaný vázán a není oprávněn je sám navyšovat. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalobce podal u Okresního soudu v Bruntále proti Hasičskému záchrannému sboru Moravskoslezského kraje dne 30.6.2006 žalobu m.j. o zaplacení částky 180.000,- Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,75% ročně za dobu od 1.5.2005 do 31.5.2005 a dále od 1.1.2006 ve výši 9% a dále ve výši odpovídající procentuelní výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 7% bodů, vždy takto stanovené k prvnímu dni dalšího kalendářního pololetí do zaplacení, jako náhradu za ztížení společenského uplatnění. Okresní soud v Bruntále řízení usnesením ze dne 12.12.2007 č.j. 11C 98/2006-82 zastavil pro nedostatek pravomoci a věc postoupil Ředitelce kanceláře Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Ta usnesením ze dne 20.2.2007 vyzvala žalobce k předložení lékařského posudku o hodnocení ztížení společenského uplatnění zpracovaného ošetřujícím lékařem. Na uvedené usnesení žalobce reagoval podáním ze dne 14.3.2008, kdy předložil posudek o ztížení společenského uplatnění ze dne 1.7.2005 vyhotovený posudkovým lékařem MUDr. B. S., který ohodnotil postižení zdraví žalobce při služebním úraze dle pol. 1430 (ztráta dolní končetiny v bérci se zachovalým kolenem) příl. č. 2 vyhl. č. 440/2001 Sb., a to 1.000 bodů, když doplnil, že žalobce sice končetinu neztratil, avšak jeho postižení je třeba hodnotit dle pol. 1510, pol. 1552 a pol. 165, kdy součet tohoto hodnocení představuje 1.600 bodů. Jedná se však o poškození téhož orgánu, kdy dle § 6 odst. 2 vyhl. č. 440/2001 Sb. nesmí bodové ohodnocení převýšit bodové hodnocení, které by bylo přiznáno za anatomickou nebo funkční ztrátu téhož orgánu. Dále žalobce přiložil posudek lékařky Zdravotnického ústavu Policie ČR, Správy Sm kraje, MUDr. I. D. ze dne 4.3.2008 s týmiž závěry (s odchylkami při hodnocení jednotlivých skutečných poškození zdraví namísto pol. 1552 užitou pol. 161 a celkovým součtem 1.700 bodů), a zprávu téže lékařky z 5.10.2005, kde tato lékařka uvádí, že je ošetřující lékařkou žalobce. Dále uvádí, že škoda na zdraví vedla u žalobce k zvlášť těžkým následkům, které popisuje, a proto prohlašuje, že zvýšení „hodnoty bolestného“ o 50% je v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) vyhl. č. 440/2001 Sb. Nato škodní komise Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje pro odškodňování služebních a pracovních úrazů a nemocí z povolání dne 21.3.2008 doporučila nárok žalobce uznat. Následně
pokračování
-3-
22 Ca 247/2008
Ředitelka kanceláře Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje vydala rozhodnutí ze dne 21.3.2008 č.j. HSOS-13-29/KŘ-PaM-2008, jehož výrok zní: „Na základě ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, a ve smyslu § 88 odst. 1 a § 92 odst. 3 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, přiznávám náhradu za ztížené společenské uplatnění v částce 120.000,- Kč Jméno, příjmení: I. P. Datum narození: X Osobní evidenční číslo: X Bydliště: V T. 10, 79201 B. Za služební úraz, který vznikl 02.09.2003“ Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. K doporučení senátu poradní komise žalovaného ze dne 28.5.2008 o něm rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím s tímto výrokem: „Napadené rozhodnutí se mění tak, že náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 120.000,- Kč je odvolateli přiznána na základě ustanovení § 101 písm. b) a § 104 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.“ Odůvodnění napadeného rozhodnutí je vystavěno na úvahách, že úvaha MUDr. D. o zvýšení bodového ohodnocení se nestala součástí posudku ze 4.3.2008; v její úvaze z 5.10.2005 sice na jedné straně tvrdí, že škoda na zdraví vedla ke zvlášť těžkým následkům, současně však uvádí, že se ztotožňuje s dříve zpracovaným posudkem MUDr. S., který ohodnotil ztížení společenského uplatnění žalobce 1.000 body bez jakéhokoli zvýšení. Její tvrzení ohledně následků na zdraví žalobce tak nelze mít za jednoznačné. Žalovaný dále uvedl, že nemohl použít § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb., když tato možnost přísluší výlučně soudu. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný ani správní orgán I. stupně dosud nerozhodli o celé výši nároku, jak byl uplatněn, tj. o celé uplatněné částce 180.000,- Kč, když dosud rozhodli toliko částce 120.000,- Kč. Navíc v žalobě, jak byla Ředitelce kanceláře Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje postoupena, uplatnil žalobce též nárok na úrok z prodlení, jemuž se nevěnuje nejen výrok, ale ani odůvodnění napadeného rozhodnutí. Jak již soudy rozhodující ve správním soudnictví opakovaně dovodily (srov. např. již rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 27.9.2001 č.j. 7 A 159/99-36), je povinností správního orgánu rozhodnout o žádosti, jak byla podána, čili o celém jejím obsahu. Opačný výklad by vedl totiž k absurdnímu závěru, že není-li žádost důvodná, správní orgán o ní nikdy nerozhodne. Nerozhodl-li tedy správní orgán I. stupně o celém nároku, jak byl návrhem uplatněn, a náprava nebyla zjednána ani v řízení odvolacím, zatížily správní orgány obou stupňů řízení vadou, která může mít za následek nezákonnost rozhodnutí [§ 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.]. Nejedná se však o jedinou vadu, kterou bylo řízení v posuzovaném případě zatíženo.
pokračování
-4-
22 Ca 247/2008
Dle § 180 odst. 1 zák. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „služ. zák.“), služební funkcionář je povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí, a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí. Této své povinnosti však žalovaný ani správní orgán I. stupně nedostály. Žalovaný sám v napadeném rozhodnutí konstatuje důvodné pochybnosti o zjištěném skutkovém stavu, když výslovně zdůrazňuje, že úvaha MUDr. D. o zvýšení bodového ohodnocení se nestala součástí posudku ze 4.3.2008; v její úvaze z 5.10.2005 sice na jedné straně tvrdí, že škoda na zdraví vedla ke zvlášť těžkým následkům, současně však uvádí, že se ztotožňuje s dříve zpracovaným posudkem MUDr. S., který ohodnotil ztížení společenského uplatnění žalobce 1.000 body bez jakéhokoli zvýšení; její tvrzení ohledně následků na zdraví žalobce tak nelze mít za jednoznačné. Takovou rozporuplnost je však žalovaný oprávněn konstatovat až v případě, kdy dostojí své povinnosti zakotvené v § 180 odst. 1 služ. zák., tedy až poté, co se dostupnými prostředky pokusí předmětný rozpor odstranit. Ze správního spisu však není zřejmé, že by se o to kdy žalovaný nebo služební funkcionář I. stupně pokusili, ať už vyžádáním doplňující zprávy uvedené lékařky nebo případně i jejím výslechem. Soud totiž nesdílí úvahu žalovaného o tom, že by posouzení zvýšení ztížení společenského uplatnění muselo být nezbytně součástí jediné listiny spolu se samotným základním bodovým ohodnocením dle vyhl. č. 440/2001 Sb., příp. že by pro toto zvýšení musel být nutně užit formulář, který lékařka v tomto případě užila. Vyhl. č. 440/2001 Sb. stanoví náležitosti posudku v § 8, který nepředepisuje pro tento posudek žádný předepsaný formulář (jakkoli je jeho užití v praxi obvyklé). Zprávu této lékařky o zvýšení ztížení společenského uplatnění tak lze považovat za doplnění posudku, příp. za posudek nový (další). Jsou-li pak jednotlivé posudky podle hodnocení služebního orgánu v rozporu, je na služebním orgánu, aby takový rozpor opět odstranil, když jen tak dostojí své povinnosti zakotvené ve shora již citovaném § 180 odst. 1 služ. zák. To však žalovaný ani služební orgán I. stupně neučinili ani se o to nepokusili. Proto krajský soud napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. bez jednání zrušil a věc podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. V něm bude na služebních orgánech, aby rozhodly o celém nároku žalobce, jak byl uplatněn, a aby odstranily rozpory v podkladech sloužících pro jejich rozhodování. Nad rámec úvah potřebných pro toto rozhodnutí považuje soud za potřebné uvést, že: 1) žalobce nemůže úspěšně vyvozovat nárok na hodnocení ztížení společenského uplatnění v základní výměře vyšší, než jaký by mu náležel při funkční nebo anatomické ztrátě končetiny, neboť tomu brání výslovné ustanovení § 6 odst. 2 vyhl. č. 440/2001 Sb. Jakkoli tak jednotlivá poškození zdraví žalobce mohou být hodnocena v posuzovaném případě v součtu 1.600 (1.700) body, toto bodové hodnocení musí být korigováno právě § 6 odst. 2 vyhl. č. 440/2001 Sb., které neumožňuje hodnotit ztížení společenského uplatnění žalobce v základní výměře více než 1.000 body; 2) soud nesdílí názor žalovaného o nepřezkoumatelnosti posudku MUDr. D. s ohledem na nedostatek úvah dle § 8 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 440/2001 Sb. Jak soud uvedl již shora
pokračování
-5-
22 Ca 247/2008
pod písm. a), veškeré posudky a jejich doplnění je třeba chápat komplexně v jejich souhrnu, přičemž zpráva MUDr. D. z 5.10.2005 úvahy, jejichž absenci žalobce namítá, obsahuje; 3) soud nesdílí názor žalovaného, že by i v případě rozhodování ve věcech služebního poměru náleželo zvýšení ztížení společenského uplatnění dle § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. do pravomoci soudů. Dle § 104 odst. 2 služ. zák. ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti a zpravodajskými službami stanoví vyhláškou postup při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Dle § 228 odst. 1 služ. zák. do vydání vyhlášky k provedení § 104 odst. 2 se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Dle úvodního návětí vyhl. č. 440/2001 Sb. Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví podle § 444 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 367/2000 Sb., a podle § 203 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb. Z uvedeného vyplývá, že vyhl. č. 440/2001 Sb. byla přijata k provedení občanského zákoníku a zákoníku práce, kdy rozhodování o sporech vyplývajících z těchto dvou předpisů zákon svěřuje výlučně soudům [§ 7 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o.s.ř.“)]. To vyplývá i z odkazu 2) pod čarou užitého právě v § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. u slova “soud”. Proto v případě rozhodování občanskoprávních a pracovněprávních sporů nenastává problém při posuzování pravomoci užití § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. V případě rozhodování o nárocích příslušníků ozbrojených sborů ve služebním poměru by však trvání na kompetenci soudů (určené navíc jen podzákonným předpisem) vedlo k nemožnosti aplikace § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. vůbec a tím i k odepření spravedlnosti příslušníkům ozbrojených sborů. V případě příslušníků ozbrojených sborů, kteří utrpěli služební úraz, zákon nesvěřuje pravomoc rozhodovat o ztížení společenského uplatnění soudům, ale služebním orgánům. Jejich rozhodnutí sice podléhají přezkumu ve správním soudnictví, soud však v takových případech nemůže sám rozhodnout jinak, než jak učinily správní orgány, když jeho výrokový potenciál je omezen toliko buď na zamítnutí žaloby (§ 78 odst. 7 s.ř.s.) nebo na zrušení napadeného rozhodnutí (§ 78 odst. 1 s.ř.s.). Přiznání nějakého nároku soudem [s výjimkou náhrady nákladů soudního řízení (§ 60 s.ř.s.)] je tak v těchto věcech vyloučeno. Za této situace je třeba opětovně zdůraznit, že vyhl. č. 440/2001 Sb. nebyla vydána k provedení služebního zákona. Ten pouze ve svých přechodných ustanoveních stanoví, že po přechodnou dobu (jakkoli dnes trvající už 5 let) do vydání prováděcí vyhlášky ke služebnímu zákonu bude i v těchto případech užívána vyhl. č. 440/2001 Sb. Ust. podzákonného předpisu (§ 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb.) o pravomoci soudů, se tak ocitá v kolizi s předpisem vyšší právní síly – zákonem (konkrétně § 2 odst. 1 služ. zák.). V takovém případě vede vyšší právní postavení zákona k závěru, že příslušné ustanovení vyhlášky (jako podzákonného předpisu) buď nemůže být užito vůbec nebo musí být vykládáno v souladu se zákonem, což vyplývá i ze základních principů, na kterých je vystavěna ochrana lidských práv a svobod v České republice (čl. 2 až čl. 4 Listiny základních práv a svobod č. 2/1993 Sb.).
pokračování
-6-
22 Ca 247/2008
Na základě výše uvedených úvah dospěl krajský soud k závěru, že vyhl. č. 440/2001 Sb. lze podle § 228 odst. 1 služ. zák. uplatňovat jen přiměřeně, tj. v případech odškodňování služebních úrazů je třeba ji vykládat v souladu (nikoli v rozporu) se zákonnými ustanoveními služ. zák. samotného. Ust. § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. užité dle § 228 odst. 1 služ. zák. je třeba proto v případě odškodňování služebních úrazů vykládat tak, že ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může výši odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit služební funkcionář, který o náhradě za ztížení společenského uplatnění rozhoduje. Výrok II. o náhradě nákladů řízení vychází z procesního úspěchu žalobce ve věci, kdy žalobci tak dle § 60 odst. 1 s.ř.s. vzniklo vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří: a) zaplacený soudní poplatek 2.000,00 Kč b) ½ náklad ů právního zastoupení advokátem v řízení vedeném do vyloučení této věci k samostatnému projednání a rozhodnutí (kdy společně bylo vedeno řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ez dne 19.6.2008 č.j. HSOS-698-9/KŘ-ŘK-2008) α odměna advokáta za zastupování v řízení ve ) výši 3.150,- Kč bez DPH / / úkon při těchto poskytnutých úkonech právní služby: 1) příprava a převzetí věci § 7, § 9 odst. 3 písm. f) 2) sepis žaloby § 12 odst. 3 6.300,00 Kč vyhl. č. 177/1996 Sb. β) paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč bez DPH / / úkon při úkonech právní služby § 13 odst. 3 vypočtených pod písm. α) vyhl. č. 177/1996 Sb. 600,00 Kč γ) DPH 19% z částek uvedených pod písm. α) - β) 1.311,00 Kč Celkem 8.211,00 Kč z čehož ½ činí 4.105,50 Kč (po vyloučení žaloby proti rozhodnutí žalovaného č.j. HSOS-698-9/KŘ-ŘK-2008 k samostatnému projednání a rozhodnutí již nebyl žalobci poskytnut žádný úkon právní služby). Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení součet uvedených částek, a to dle § 64 s.ř.s. ve spojení s § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokátky, která žalobce v řízení zastupovala. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.
pokračování
Pouče ní:
-7-
22 Ca 247/2008
Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V Ostravě dne 2. července 2009
Za správnost vyhotovení: Marcela Jánová
JUDr. Monika Javorová, v. r. předsedkyně senátu