ESF projekt OP vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovace a modernizace výuky a zvyšování odborných kompetencí. Mgr. Petr Slováček, Ph.D

ESF projekt OP vzdělávání pro konkurenceschopnost

„Inovace a modernizace výuky a zvyšování odborných kompetencí“

Mgr. Petr Slováček, Ph.D.

Polština II.

Opava 2011

Obecná charakteristika práce Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu „Inovace a modernizace výuky a zvyšování odborných kompetencí“, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem (ESF) a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu:

CZ.1.07/2.2.00/15.0173

Oblast podpory:

7.2.2 Vysokoškolské vzdělávání

Datum zahájení realizace projektu:

1. 10. 2010

Datum ukončení realizace projektu:

31. 12. 2012

Název:

Polština II.

Autor:

Mgr. Petr Slováček, Ph.D.

Vydání:

první, 2011

Jazyková korekce: autor studijní opory Počet stran:

89

© Petr Slováček © Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik v Opavě

Obsah 1

Úvodem......................................................................................................................................................... 5

2

Úvod do flexe jmen ...................................................................................................................................... 7 2.1 Základní pojmy a gramatické kategorie skloňování jmen v polštině ........................................................ 9 2.1.1 Gramatické kategorie jmen............................................................................................................. 9 2.1.2 Přehled skloňování podstatných jmen a jejich koncovek.............................................................. 12 2.1.3 Problematická koncovka –e.......................................................................................................... 13 2.2 Cvičení..................................................................................................................................................... 15 2.2.1 Vyčasujte slovesa uvedená v tabulkách podle slovníkového zápisu ............................................. 15 2.2.2 Vypište nejdůležitější informace o podstatném jménu, které dokážete vyčíst ze slovníkového zápisu 17 2.2.3 Pokuste se určit, zda se jedná o rod mužský-osobní, nebo o rod mužský nikoliv osobní. ........... 19 2.2.4 Doplňte slova ve správných tvarech.............................................................................................. 20 2.3

3

Slovní zásoba........................................................................................................................................... 20

Skloňování podstatných jmen mužského rodu zakončených Ø (nulovou koncovkou)........................ 24 3.1 Skloňování podstatných jmen rodu mužského zakončených v M. na Ø – pravidla distribuce pádových koncovek........................................................................................................................................................... 25 3.1.1 Přehled pádových koncovek podstatných jmen mužského rodu zakončených v M. Ø................. 25 3.2 Cvičení..................................................................................................................................................... 34 3.2.1 Skloňování podstatných jmen rodu mužského s pomocí slovníkového zápisu ............................. 34 3.2.2 Skloňování podstatných jmen rodu mužského na základě znalosti M. ......................................... 37 3.2.3 Skloňování podstatných jmen rodu mužského na základě znalosti tvaru náhodného pádu ........ 39 3.2.4 Analýza sloves ............................................................................................................................... 40 3.3

4

Slovní zásoba........................................................................................................................................... 42

Skloňování podstatných jmen rodu ženského ........................................................................................... 45 4.1 Tvoření podstatných jmen rodu ženského .............................................................................................. 47 4.1.1 Smíšené skloňování ....................................................................................................................... 49 4.2 Cvičení..................................................................................................................................................... 49 4.2.1 Tvoření forem podstatných jmen rodu ženského s pomocí slovníkového zápisu......................... 49 4.2.2 Tvoření forem podstatných jmen rodu ženského na základě znalosti M...................................... 52 4.2.3 Doplňte podstatná jména a slovesa ve správných tvarech ........................................................... 54 4.2.4 Přeložte ......................................................................................................................................... 55 4.2.5 V uvedeném náhodném textu z internetu se pokuste najít a určit formy všech slov (sloves i podstatných jmen)....................................................................................................................................... 55 4.2.6 Na základě své znalosti slovíček se pokuste vymyslet 10 jednoduchých vět. ............................... 55 4.3

5

Slovní zásoba........................................................................................................................................... 56

Skloňování podstatných jmen rodu středního ........................................................................................ 58 5.1 Skloňování podstatných jmen středního rodu......................................................................................... 59 5.1.1 Pluralia tantum.............................................................................................................................. 61 5.2

Minulý čas sloves .................................................................................................................................... 62

5.3 Cvičení..................................................................................................................................................... 64 5.3.1 Skloňování podstatných jmen rodu středního s pomocí slovníkového zápisu.............................. 64 5.3.2 Skloňování podstatných jmen rodu středního na základě znalosti M........................................... 67 5.3.3 Časování sloves v minulém čase.................................................................................................... 69

3/89

5.3.4 5.3.5 5.3.6 5.4 6

Vyhledejte v textu podstatná jména a slovesa a určete jejich tvary............................................. 71 Přeložte ......................................................................................................................................... 72 Na základě nastudované slovní zásoby se pokuste vytvořit smysluplné věty v minulém čase ..... 72

Slovní zásoba........................................................................................................................................... 73

Skloňování přídavných jmen .................................................................................................................... 75 6.1 Skloňování přídavných jmen – rozdělení................................................................................................. 76 6.1.1 Přídavná jména ve spojení s mužským podstatným jménem ....................................................... 76 6.1.2 Přídavná jména ve spojení s ženským podstatným jménem......................................................... 77 6.1.3 Přídavná jména ve spojení se středním podstatným jménem ...................................................... 78 6.2 Cvičení..................................................................................................................................................... 79 6.2.1 Vyskloňujte spojení podstatného a přídavného jména................................................................. 79 6.2.2 Překládejte věty ............................................................................................................................ 81 6.2.3 Na základě své znalosti polských slovíček a gramatiky se pokuste formulovat 10 vět ................. 81 6.3

7

Slovní zásoba........................................................................................................................................... 82

Souhrnné tabulky skloňování ..................................................................................................................... 84 7.1

Souhrnný přehled koncovek .................................................................................................................... 84

7.2

Mužské skloňování.................................................................................................................................. 84

7.3

Ženské skloňování ................................................................................................................................... 85

7.4

Skloňování středního rodu ...................................................................................................................... 86

7.5

Mužská přídavná jména.......................................................................................................................... 86

7.6

Ženská přídavná jména........................................................................................................................... 86

7.7

Přídavná jména středního rodu .............................................................................................................. 87

7.8

Množné číslo přídavných jmen................................................................................................................ 87

8

Závěr........................................................................................................................................................... 88

9

Použitá literatura a zdroje .......................................................................................................................... 89

4/89

1

Úvodem

Skripta, která máte před sebou, navazují na předchozí díl Polština I., kde byla postupně probrána polská výslovnost a gramatika slovesa, tedy především časování polských sloves v přítomném čase. Součástí předchozího dílu byl také úvod do polského pravopisu a lexikální zásoba. Tato skripta pak na předchozí díl navazují v zmíněných aspektech. Znamená to tedy, že je předpokládána znalost časování, lexikální zásoby, pravopisu v mezích probrané látky, výslovnosti a také jazykovědné terminologie. Na tomto základě pak bude rozvíjeno hlavní téma těchto skript, skloňování jmen. Nicméně je třeba dodat, že tato skripta mohou být studována i samostatně. Samotná gramatika jmen totiž na časování sloves v přítomném čase nezávisí. Nicméně pokud jde o cvičení, ta uvedené dovednosti budou ke svému splnění ve většině případů vyžadovat. Stejně jako v předchozím díle budeme předpokládat, že naším cílem není pouze se domluvit v běžných komunikačních situacích, ale také, což je zajímavé zvláště pro studenty, kterým se tak otevírá celá jedna jazyková oblast, zvládnout polský text. Dalo by se říci, že velkou část máme za sebou. Sloveso je totiž jádrem polské věty. Pokud nyní zvládneme skloňování jmen, budeme mít solidní základ pro vyjadřování a koncipování vlastních myšlenek v polském jazyce tak, že budeme vědět, co a proč děláme. Samozřejmým předpokladem je vždy znalost odpovídající slovní zásoby. Jistou elementární slovní zásobu se opět pokusíme dodat v podobě malého slovníčku, který již bude trochu rozsáhlejší, než tomu bylo v předchozím díle. Tato slovní zásoba však bude jen stěží představovat nezbytné minimum, což by mělo každého vážného zájemce o jazyk vést k budování vlastní slovní zásoby, která se nejlépe rozvíjí na základě textů, které jsou tematicky blízké našim zájmům. Rozvíjení slovní zásoby pak neodmyslitelně souvisí s používáním slovníků. V těchto skriptech budeme pokračovat v zavedeném postupu a opět se soustředíme na schopnost vytěžit z kvalitního slovníkového zápisu co nejvíce. Tento návyk totiž taktéž rozvíjí naší jazykovou citlivost a umožní nám vyhnout se mnoha zbytečným chybám, kterých se klidně mohou dopouštět i rodilí mluvčí, neboť polský jazyk je velmi bohatý na nepravidelnosti. Studentům tedy přejeme mnoho úspěchů, trpělivosti a motivace při studiu.

5/89

Rychlý náhled studijního materiálu: Tato skripta se v prvé řadě pokusí obsáhnout poměrně náročné téma skloňování podstatných a přídavných jmen. K této problematice však budou přistupovat na základě znalostí, jež si studenti osvojili v průběhu studia přechozího dílu. Zde máme na mysli především znalost problematiky alternací, se kterými se budeme opět setkávat, a relevantní terminologie. V průběhu výuky nebudeme zapomínat ani na výslovnost, která bude rovněž průběžně procvičována. Cíle studijního materiálu: Cílem studijního materiálu je organicky navázat na předchozí díl Polština I. a seznámit studenty s druhou velkou oblastí polské gramatiky, tedy se skloňováním jmen. Budete umět: Po prostudování těchto skript a po úspěšném absolvování kurzu polštiny budete umět vytvářet jednoduché věty v polštině v indikativu přítomného i minulého času. Zvládnutím časování a flexe jmen budete znát dostatečně velký základ k případnému vlastnímu rozvíjení.

Získáte: Pokud s porozuměním zvládnete obsah těchto skript, dá se zodpovědně říci, že získáte základní přehled o polské gramatice, kterou budete i ovládat. Vaše znalosti se totiž nebudou omezovat pouze na mechanické pamatování vzorů, ale pochopíte i, proč děláte to, co děláte. Jistě nepůjde o zcela vyčerpávající znalosti, což by vás na druhou stranu zcela jistě odradilo, bude to však stačit k tomu, abyste k jazyku přistupovali poměrně poučeným způsobem. Jistě není přehnané tvrdit, že tím přispějete i k znalosti jazyka vlastního.

Budete schopni: Pokud nebudeme brát v potaz složitější tvary sloves, jimiž se zde nebudeme zabývat, dá se tvrdit, že budete schopni si poradit s většinou polských textů a že dokážete vyjádřit většinu svých myšlenek. Opět tyto schopnosti předpokládají dvojí: a) znalost příslušné gramatiky; b) znalost slovní zásoby. V těchto skriptech si budete moci osvojit především gramatiku, která vám zmíněné dovednosti umožní

6/89

2

Úvod do flexe jmen

Jak jsme již několikrát zmínili, polština je flektivní jazyk obsahující nejenom konjugační systém, ale také systém deklinační. Znamená to, že neohýbáme pouze slovesa, ale také jména. Obdobně je tomu například v latině. Francouzština je pak jednodušší v tom, že nemá deklinace a místo toho vyjadřuje například pády především pomocí předložek. Polština má tedy jak konjugace, tak deklinace, kterým se musíme pečlivě naučit. V případě skloňování polských podstatných jmen stojíme v podobné situaci jako v případě časování sloves. Nejde při tom ani tak o naučení se správných koncovek, neboť deklinační paradigmata nejsou v žádném případě nezvládnutelná, ale jde spíše o časté nepravidelnosti a alternace. S obojím jsme se již v souvislosti se slovesy setkali, a proto víme, že to znamená dvojí: a) v prvé řadě nutnost konzultace se slovníkem; b) nutnost zvládnutí, vedle koncovek, podob hláskového střídání, tedy alternací. Polština opravdu obsahuje mnoho nepravidelností, které nemůžeme uchopit jednotnými a univerzálně platnými pravidly. S mnohým se budeme muset seznamovat postupně a mnohé je problémem i pro běžné rodilé mluvčí, což je zvláště dáno regionálními rozdíly v hovorové polštině a jejím vývojem. Tím má být řečeno především to, že pravidla, se kterými se v tomto textu setkáme, mají platnost spíše doporučující. Nicméně platí, že pokud se těmito pravidly budeme řídit, poradíme si s většinou polských jmen a pokud se budeme dopouštět chyb z důvodu nepravidelností, budeme schopni se tyto nepravidelnost naučit a vztáhnout k tomu, co již víme. V této kapitole se tedy zaměříme na základní informace, které bychom měli o polských jménech, zde především podstatných jménech, vědět. Abychom téma zvládli smysluplně, připomeneme si odpovídající jazykovědné znalosti a některé termíny, jež nám pomohou probírané jevy přesně popsat. Součástí kapitoly bude rovněž sada cvičení.

RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY

V této kapitole se budeme zabývat způsoby popisu polských podstatných jmen. Představíme si deklinační paradigmata všech rodů a shrneme si možné alternace, ke kterým za určitých okolností dochází. Závěrečné oddíly budou věnovány cvičení, kdy si kromě právě získaných dovedností v rozpoznávání gramatických kategorií, procvičíme i časování sloves a slovní zásobě.

7/89

CÍLE KAPITOLY Cílem kapitoly je seznámit studenty se základní terminologií flexe jmen, zmapovat deklinační paradigmata skloňování podstatných jmen, systematizovat alternace a procvičit právě získané znalosti a také dovednosti časování sloves. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Skloňování (odmiana), flexe, rod (rodzaj), číslo (liczba), pád (przypadek), alternace (alternacja), pádové koncovky (końcówki przypadków), nulová koncovka (końcówka zerowa).

8/89

2.1

Základní pojmy a gramatické kategorie skloňování jmen v polštině

Polské skloňování je poměrně obtížné. Budeme se muset vyrovnat nejenom s různými koncovkami, ale také s alternacemi, jichž však není mnoho. Dříve než však otevřeme vlastní téma skloňování, musíme si zopakovat základní poznatky o gramatických kategoriích, jež nás budou nejvíce zajímat. Nastíníme si pak také deklinační paradigmata napříč jednotlivými rody. 2.1.1 Gramatické kategorie jmen Problematikou gramatických kategorií podstatných a přídavných jmen jsme se krátce zabývali ve skriptech Polština I., kde jsme také při jejich určování vycházeli ze slovníkového zápisu. Zopakujeme si tuto analýzu a připomene si to nejdůležitější. Podívejme se tedy na to, jak vypadá slovníkový zápis podstatného jména a co z něj můžeme vyčíst.

• szkoła (škola) - Ŝ IV, CMs. ~ole; lm D. szkół; w zn. 5, 6 blm; w zn. 7c, 8 zwykle w lp. 1. Rod/rodzaj – slovníkový zápis začíná určením rodu. Zkratka Ŝ označuje ženský rod. Můžeme se pak setkat ještě s rodem mužským (męskim) a středním (nijakim). Jejich zkratky pak vypadají analogicky k ženskému rodu, tedy: m. a n. Tyto rody se nazývají rody přirozenými a musíme si na ně dávat dobrý pozor. Správné stanovení rodu nám totiž bude určovat k jaké sadě koncovek, tedy k jakému deklinačnímu paradigmatu, se přikloníme při skloňování. Trochu záludné pak může být také to, že rody v polštině se nemusejí shodovat s rody v češtině. Například české slovo univerzita je ženského rodu, polské slovo uniwersytet je však rodu mužského. Po zvládnutí skloňování podstatných jmen pak budete na základě znalosti koncovek schopni rod určit poměrně přesně. Tyto informace však nevyčerpávají problematiku rodů v polštině. Ze systematických důvodů a z důvodu studijních má smysl rozlišovat také dva rody gramatické. Polská gramatika tak rozlišuje gramatický rod mužský osobní (męskoosobowy) a rod mužský nikoliv osobní (niemęskoosobowy). Toto rozlišení má důsledky především pro způsob vytváření množného čísla, musíme si jej proto zapamatovat. Podstatná jména mužská osobní pak můžeme definovat jako taková podstatná jména, jež označují konkrétním nebo abstraktním způsobem muže. Tuto definici si dobře zapamatujete, neboť je přesná a krátká. Podívejme se na příklad. Slovo koń (kůň) je mužského rodu, ale kůň není muž. 9/89

Proto bude slovo koń podstatným jménem mužským nikoliv osobním. Naopak slovo student (student), jež označuje abstraktním způsobem muže, je rodu mužského osobního. Důvodem rozlišování je pak to, že 4. p. mn. č. je u podstatných jmen rodu mužského osobního a mužských nikoliv osobních různý. V prvním případě je totožný s 2. p. v druhém případě s 1. p. Toto je jedno z pravidel, které si budeme muset dobře osvojit. 2. S rody se pojí jedna gramatická kategorie, která je ve slovníkovém zápise určena spíše implicitně. Jedná se o rozlišování životnosti a neživotnosti. Tu určujeme na základě významů slov. Rozlišování životnosti a neživotnosti je pak zvláště důležité pro stanovení koncovky 4. p. j. č. u mužských podstatných jmen. Pravidlo je analogické k předchozímu a budeme se jim podrobně zabývat na vhodném místě v další kapitole. 3. Další důležitou gramatickou kategorií, kterou musíme umět rozlišovat, je číslo jednotné a množné. Polské zkratky pak jsou lp. (liczba pojedyńcza) a lm. (liczba mnoga). Rozlišování těchto gramatických kategorií je jistě primitivní záležitostí, nicméně vyplatí se uvědomit si, že v rámci jednotného čísla je užitečné rozlišovat životnost, v rámci množného čísla pak rody gramatické. 4. Velká písmena ve slovníkovém zápise nám říkají, že v celowniku a miejscowniku přibírá slovo szkoła zakončení –ole, čímž nám vznikne tvar szkole, a že v dopełniacu liczby mnogiej máme tvar szkół. Pokud si pamatujete, uvedené zkratky jsou zkratkami polských označení jednotlivých pádů, kterým je vhodné se naučit. Z těchto důvodů následující tabulka uvádí seznam polských pádů, jejich zkratek, otázek, jimiž se na ně ptáme: Tabulka č. 1 – Polské pády Polské pády/przypadki Polský název pádu

Otázky, jimiž se na pády ptáme.

Mianownik, M., 1.p.

Kto, co?

Dopełniacz, D., 2.p.

Bez kogo, czego?

Celownik, C., 3.p.

Ke komu, czemu?

Biernik, B., 4.p.

Widzę kogo, co?

Narzędnik, N., 7.p.

Kim, czym?

Miejscownik, Ms., 6.p.

O kom, o czym?

Wołacz, W., 5.p.

……

Z tabulky můžeme vyčíst názvy polských pádů a jim odpovídající pády české. Jediný rozdíl, kterého si okamžitě můžeme všimnout, je, že 7. pád je na místě 5. 10/89

Z pedagogických důvodů se v těchto skriptech budeme držet českého pořadí, ale již zde se naučíme názvy polských pádu a jejich koncovky. Tento požadavek není samoúčelný. Pomůže vám totiž vyčíst ze slovníkového zápisu nejdůležitější informace. Pořadí pádů bude tedy vypadat následujícím způsobem: M., D., C., B., W., Ms., N. Vše to, co nás na polském podstatném jménu zajímá, shrnuje následující tabulka: Tabulka č. 2 – Gramatické kategorie polského podstatného jména Gramatické kategorie příklady přirozené

mužský

rody

(lp., lm.)

ženský

životný

pies, kogut, student

neživotný

kamień, samochód

životný

kobieta, dziewczyna, kura

neživotný

paczka, dziura, pieśń

životný

dziecko, koźle

neživotný

miasto, imię, nazwisko student, lekarz, męŜczyzna

(lp., lm.)

střední (lp., lm.)

gramatické

mužský

vždy

rody

osobní

životný

(lp., lm.) mužský

životný i

nikoliv

neživotný

pies, kogut, samochód

osobní pády

Viz tab. č. 1.

Tabulka č. 2. pouze shrnula názvy kategorií, jež musíme umět určit. Životnost je podtržena v případě mužského rodu. Pouze v jeho případě pro nás totiž bude mít smysl ji rozlišovat. Důvody byly dostatečně vysvětleny výše. V následující podkapitole představíme základní rozvrh polského skloňování spolu s koncovkami.

11/89

2.1.2 Přehled skloňování podstatných jmen a jejich koncovek V následujících tabulkách si vytvoříme představu o základních deklinačních třídách v polském jazyce a alternacích, se kterými se v jejich rámci s největší pravděpodobností setkáme. Z pedagogických důvodů bude následující rozdělení omezeno. Polština je totiž, jak jsme již několikrát zmiňovali, plná nepravidelností, což se zvláště týká skloňování. Detailní popis všech deklinačních vzorů by tak byl naprosto neúnosný a pro naše účely zbytečný. Podívejme se tedy na základní rozdělení: Tabulka č. 3 – Distribuce koncovek Rod mužský střední životný neživotný jednotné číslo -Ø, -o, -a -o, -e, -ę -a, -y -a, -u -a -owi, -u, -e -u -em -a (=D), ę -e, -u, -o -e, -u -o, -e, -ę, -u -e, -u -e, -u -e, -u -em, -ą -em množné číslo -i, -y, -e, -owie, -a -a

ženský

osobní

M. D. C. B. W. Ms. N. M. (=W) D. C. B.

-ów, -i, y, Ø

W. Ms. N.

-y,- i, -e

-ów, i, y, Ø -om -a

-a, -i, Ø - y, -i -e, -i, -y -ą -i, -y -e, -i, -y -ą -y,- i, -e

-y, -i,-e

=M. -ach -ami, -mi

V této tabulce je přehledně prezentována distribuce koncovek podstatných jmen napříč rody a pády. Z této tabulky se nebudeme snažit vyčíst příliš, neboť nezohledňuje mnohé důležité faktory, jež ovlivňují distribuci koncovek. Vytváří nicméně představu o tom, co můžeme čekat a co je všem podstatným jménům společné. Z této přehledové tabulky tak můžeme okamžitě vyčíst, že v C. mn. čísla mají všechny rody stejnou koncovku. To samé pak platí o Ms., a N. Rovněž se dozvídáme, že v tomtéž čísle se M. = W. Zatím se nám tyto informace mohou jevit jako nevyužitelné, ale brzy zjistíte, že vám ušetří mnoho práce, tato jednoduchá pravidla totiž redukují počty koncovek k naučení. Zatím se tedy koncovky učit nemusíte, projděte si je pouze.

12/89

Pozornému oku jistě neušlo, že skloňování podstatných jmen mužského rodu je nejsložitější. Konkrétně to znamená, že máme často na výběr z mnoha možností. Pravdou je, že naučit se skloňovat mužská podstatná jména je opravdu nejtěžší. Proto jím v následující kapitole začneme. Dříve však, než tak učiníme, musíme si projít jedno téma, jež je společné všem podstatným jménům. Tímto tématem jsou alternace, s nimiž se pořád budeme setkávat, ale které jsou snadno zvládnutelné.

2.1.3 Problematická koncovka –e Hned první pravidlo, které si zapamatujte, je, že koncovka –e se pojí s problémy. Jednoduše řečeno, koncovka –e si vynucuje změny v kořeni slova, kterým říkáme alternace. Na koncovku –e si tedy vytvoříme určitý typ jazykové citlivosti, která nás bude vždy varovat. Podívejme se na několik příkladů: • Słup (M.) : słupie (Ms.) • Kobieta (M.) : kobiecie (Ms.) • Miasto (M.) : mieście (Ms.) Ve všech případech dodáváme v Ms. koncovku –e. Výsledné změny jsou pak následující:

•

•

{p : p´}

•

{t : c´}

{a : e}, {s : s´}, {t : c´}

Když se na tento zápis podíváme, dobře mu rozumíme. Již jsme se s ním totiž v Polštině I. setkali a víme, jak jej máme číst. Uvedená slova jsou pouze příklady změn, k nimž může docházet. Systematicky se na ně zaměříme v následujících tabulkách:

Tabulka č. 4 Koncovky –e, –i a alternace, které si vynucují, pokud následují za tvrdými souhláskami. Alternace -Ø

p

b

f

w

M

t

st

d

zd

-e

pie

bie

fie

wie

mie

cie

ście

dzie

ździe

-i

pi

bi

fi

wi

Mi

ci

ści

dzi

ździ

13/89

Uvedená tabulka nám říká, že následuje-li pádová koncovka –e, nebo –i, musí dojít k změnám v kořeni slova, tedy k alternacím. Alternace, jež si vynucuje koncovka –i, jsou samozřejmé a neměly by nám činit větší problémy. Již v oddíle o výslovnosti jsme se totiž učili, že pokud následuje –i, dochází k změkčení předcházející souhlásky, což se odráží především ve výslovnosti. Víme tak, že ve slově musieć je sice pouze písmeno s, ale že jej musíme číst jako změkčené {s´}, jež připomíná české {š}. V případě koncovky –e se alternace musíme naučit a v jistých případech je musíme očekávat. Podívejme se na alternace, ke kterým dochází v případě sloves I. a II. třídy a jež získáte vyplněním prázdných políček tabulky:

Tabulka č. 5 – Alternace u sloves I. třídy ve srovnání s alternacemi u podstatných jmen (několik příkladů) Alternace a jejich srovnání jadę : jedziesz

sąsiad : sąsiedzie

niosę : niesiesz

las : lesie

wiodę : wiedziesz

miód : miodzie

dmę : dmiesz

dom : domie

ciągnę : ciągniesz

wagon : wagonie

biorę : bierzesz

konduktor : konduktorze

miotę : mieciesz

namiot : namiocie

Srovnání ukazuje, že můžete využít své znalosti sloves i v případě podstatných jmen. Dodejme jen, že koncovka –e je především charakteristická pro Ms. j. č. V následujících tabulkách jsou pak uvedeny další možné alternace, k nimž může v případě podstatných jmen docházet.

Tabulka č. 6 – Alternace před koncovkou –e a –i. Alternace Ø

S

z

n

sn

zn

ł

sł

zł

r

-e

Sie

zie

nie

śnie

źnie

le

śle

źle

rze

-i

Si

zi

ni

śni

źni

li

śli

źli

rzy

14/89

V této tabulce se nesetkáváme pouze se známými alternacemi, ale i s takovými, na něž jsme doposud nenarazili, ačkoliv jsou poměrně časté. Všimněme si, že –ł alternuje na –l jak v případě, že následuje koncovky –e a –i. Jako pomůcku si tedy můžeme zapamatovat, že ł se má k l jako tvrdé k měkkému.

Tabulka č. 7 – Alternace před koncovkou –e, -i, -em, .y. Alternace -Ø

k

g

ch

h

-e

ce, cze

dze, Ŝe

sze

Ŝe (dze)

-i

cy

dzy

si

-em

kiem

giem

chem

hem

-y

ki

gi

chy

hy

Tato tabulka nám ukazuje opět změny v případě určitých koncovek. Je na ní zajímavé především to, že nejenom koncovky –e a –i si vynucují alternace, ale také koncovky –y a –em. Zohledňovat tyto koncovky však budeme muset pouze v případě zvláštní kategorie souhlásek – k, g, ch, h. Všimněme si, že koncovka –em změkčuje souhlásku –k a –g. Proto nebudeme číst [kem] a [gem] ale [kiem] a [giem]. Ve výslovnosti to musí zaznít. Uvedené alternace a tabulky se samozřejmě učit nemusíte. Nicméně bude dobré, když si v případě skloňování podstatných jmen dokážete uvědomit, k čemu dochází a také, k čemu vůbec může docházet. Okruh možných změn je totiž omezený. Musíte si pak také být vědomi toho, že uvedená pravidla mají spíše charakter doporučení a tak se vždy může stát, že narazíte na výjimku nebo slovo, se kterým si poradíte pouze s pomocí slovníku. 2.2

Cvičení

2.2.1 Vyčasujte slovesa uvedená v tabulkách podle slovníkového zápisu

•

pisać (psát) - ndk • IX, piszę, piszesz, pisz, ~ał, ~any; rzecz. pisanie n I • w zn. 5 zwykle w imiesł. przym. biernym. Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

15/89

• tworzyć (tvořit) - ndk • VIb, ~rzę, ~ysz, twórz, ~ył, ~rzony; rzecz. tworzenie n I. Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

• niszczyć (ničit) - ndk • VIb, ~czę, ~ysz, niszcz, ~ył, ~czony; rzecz. niszczenie n I. Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

• być Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

• musieć

•

Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

bać się (bát se) - ndk • czas. nieregularny, boję się, boisz się, bój się, bał się; rzecz. banie się n I; w zn. 3 tylko w 3 os. • w zn. 3 zwykle z przeczeniem. Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

16/89

•

ogłaszać (hlásit) - dk — ndk • VIa, ~szę, ~isz, ~oś, ~ił, ~szony; rzecz. ogłoszenie n I — I, ~am, ~asz, ~ają, ~aj, ~ał, ~any; rzecz. ogłaszanie n I • zob. teŜ ogłoszenie.

•

Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

oprzeć się (opřít se) - dk — ndk; w zn. 3 tylko dk • XI, oprę się, ~esz się, oprzyj się, oparł się, oparli się; rzecz. oparcie się n I — I, ~am się, ~asz się, ~ają się, ~aj się, ~ał się; rzecz. opieranie się n I.

•

Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

zdać (splnit, vykonat) - dk — ndk; w zn. 5 tylko ndk • I, zdam, zdasz, zdadzą, zdaj, zdał, zdany; rzecz. zdanie n I — IX, zdaję, zdajesz, zdają, ~aj, ~ał, ~any; rzecz. zdawanie n I • w zn. 6b zwykle w imiesł. przym. biernym; zob. teŜ zdanie.

•

Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

stosować (používat, aplikovat) - ndk • IV, ~suję, ~sujesz, ~suj, ~ał, ~any; rzecz. stosowanie n I.

•

Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

2.2.2 Vypište nejdůležitější informace o podstatném jménu, které dokážete vyčíst ze slovníkového zápisu Příklad: miasto (město) - skr. m. • n III, Ms. mieście; lm D. miast.

17/89

1. zkratka pro město je m.; 2. miasto je středního rodu (rodzaj nijaki, skr. n); 3. Ms. j. č. má tvar mieście; 4. D. mn. č. má tvar miast; 5. dochází tedy k těmto alternacím: {a:e}, {s:ś}, {t:c}

Cílem tohoto cvičení je poradit si se slovníkovým zápisem, který nám toho dokáže hodně říci i v případě, že neznáme jednotlivé pádové koncovky. Uvedený příklad nám tak především ukazuje, že v Ms. j. č. dochází k alternacím, ukazuje nám tak to, co nedokážeme odvodit pouze na základě znalosti pádových koncovek. Výše jsme pak ale uvedli, že pádová koncovka –e je problematická. Slovník tuto obtíž reflektuje uvedeným způsobem. V následujících příkladech se pokuste ze slovníkového zápisu vyčíst co nejvíce a své poznatky zapište do rámečku. • kobieta (žena) - Ŝ IV, CMs. ~ecie; lm D. ~et.

• męŜczyzna (muž) - m odm. jak Ŝ IV, CMs. ~yźnie; lm M. ~yźni, DB. ~yzn

• komputer (počítač) - m IV, D. -a, Ms. ~rze; lm M. -y.

• muzeum (muzeum) - n VI; lm M. ~ea, D. ~eów.

• szkoła (škola) - Ŝ IV, CMs. ~ole; lm D. szkół; w zn. 5, 6 blm; w zn. 7c, 8 zwykle w lp.

18/89

• nauczyciel (učitel) - m I, DB. -a; lm M. -e, DB. -i.

• dom (dům) - m IV, DMsW. -u; lm M. -y.

• kot (kočka) - m IV, DB. -a, C. -u, Ms. kocie; lm M. -y.

• słownik (slovník) - m III, D. -a, N. ~kiem; lm M. -i.

• samochód (auto) - m IV, D. ~chodu, Ms. ~chodzie; lm M. ~chody.

2.2.3 Pokuste se určit, zda se jedná o rod mužský-osobní, nebo o rod mužský nikoliv osobní. samochód komputer 19/89

koń student Marek 2.2.4 Doplňte slova ve správných tvarech 1. To …………. (być) ksiąŜka o wspaniałej ………………… (kobieta). 2. Bez pomocy …………………….. (męŜczyzna) nie ……………… (potrafić) pokonać tej przeszkody. 3. …………………. (musieć) wyłączyć wszystkie …………….. (komputer) w klasie. 4. …………….. (chcieć) odwiedzić wszystkie Warszawskie …………….. (muzeum). 5. W Raciborzu ................... (nie być) ładnych …………….. (szkoła). 6. Niektóre ćwiczenia ……………….(móc) przeprowadzić bez ……………… (nauczyciel). 7. ………… (iść) juŜ do …………….(dom). 8. ………………(widzieć) tego ………………… (kot). 9. Często …………….. (musieć) korzystać ze …………………..(słownik). 10. Na wsi …………….. (nie być) łatwe Ŝyć bez ……………………(samochód).

2.3 Slovní zásoba V rámci těchto skript se slovní zásoba pomalu začne specializovat směrem k profilujícím oborům na FVP SÚ. Konkrétně to znamená, že bude čerpat z oblasti veřejné správy, politologie a práva. Cílem slovní zásoby je tedy prohloubit lexikální znalosti tak, aby studenti měli usnadněnou cestu k polským textům svých oborů. Slovní zásoba administracja publiczna (administracja, f.; veřejná správa (správa; veřejný) publiczny, a, e) słuŜba, f. služba społeczeństwo, n. společnost państwo, n. stát organ, m. orgán samorząd, m. samospráva terytorium, n. teritorium potrzeba, f. potřeba, nezbytnost obywatel, m.; obywatelka, f. občan, občanka organizacyjny, a, e organizační określony, a, e vymezený, určený administracyjny, a, e administrační wykonawczy, a, e výkonný formalny, a, e formální

20/89

wolny, a, e zawisły, a, e świadczący, a, e Przez mój, e, e a takŜe oraz przede wszystkim zarządzać, -am, -asz słuŜyć, -ę, -ysz przejąć, -ę, -miesz realizować, -ę, -esz zaspokajać, -ę, -isz wynikać, -am, -asz zatrudniać, -am, -asz zajmować się, -ę, -esz

svobodný závislý vypovídající, dosvědčující skrze, pomocí, kvůli, předložka pojící se s B. Můj a také rovněž především Řídit sloužit přejmout realizovat uspokojovat vyplývat zaměstnávat zabývat se Užitečné fráze, frazeologismy, rčení Ominąć zakazy, zarządzenia. Porušit zákazy, rozhodnutí. SłuŜyć komuś za drogowskaz. (fraz.) Být někomu vzorem. Czym moŜna (mogę) słuŜyć? Čím vám mohu pomoci? Przejąć inicjatywe. Převzít iniciativu. Realizować politykę rządu. Realizovat politiku vlády. Zapokoić głód. Utišit hlad. Z tego wynika, Ŝe … Z toho vyplývá, že… Zatrudniać kogoś na czarno. Zaměstnávat někoho na černo. Zaujmout nějaký postoj vůči někomu, Zająć jakieś stanowisko, jakąś postawe wobec kogoś, czegoś. něčemu.

21/89

SHRNUTÍ KAPITOLY V této kapitole byly probrány tři okruhy problémů. Nejprve jsme se seznámili s gramatickými kategoriemi jmen (např. rod, pád, číslo), kdy jsme kladli zvláštní důraz na užitečnost rozlišování gramatických rodů, které nám v následujících kapitolách pomohou správně určit některé koncovky. Studenti se také v rámci tohoto okruhu seznámili s názvy polských pádů, které se naučí. Tato znalost není samoúčelná, neboť bez ní je slovníkový zápis, se kterým se budeme neustále setkávat, nesrozumitelný. Druhým okruhem byly pádové koncovky a jejich distribuce napříč všemi rody. Jejich souhrnná prezentace dovoluje vytvořit si globální představu po polských podstatných jménech, jejich pádových koncovkách a případných shodách, které nám mohou ušetřit námahu při jejich učení. Z tabulky tak například vyplývá, že koncovka –om C. mn. č. je společná všem rodům, stejně jako koncovky pro Ms. mn. č. – ach a N. mn. č. –ami. Posledním probraným okruhem pak byly alternace, které jsou právě tím obtížným ve skloňování podstatných jmen. Práci jsme však měli ulehčenou v tom smyslu, že alternacím rozumíme, umíme je zapsat a s mnohými jsme se již setkali u časování sloves. Získané dovednosti a znalosti všech těchto tematických okruhů pak byly procvičeny v rámci cvičení. KONTROLNÍ OTÁZKY Co jsou to gramatické rody? Vyjmenujte názvy polských pádů a vzpomeňte si, jaký je rozdíl v jejich pořadí. S jakými názvy pádu se ještě můžeme setkat v lingvistice. Pokuste se je najít na internetu. Existují společné pádové koncovky pro všechny rody?

ÚKOLY K ZAMYŠLENÍ V oddíle věnovaném alternacím jsme srovnávali alternace u podstatných jmen a sloves. Bylo by zajímavé a poučné neomezit se pouze na některé příklady, ale na všechny možné alternace, s nimiž jsme se prozatím setkali. Pokuste se je vypsat, najít příklady a zamyslet nad tím, k čemu v jednotlivých slovech dochází. Zvláště se soustřeďte na případy, v nichž dochází k více než jen jedné alternaci.

22/89

PRO ZÁJEMCE Slovníkové zápisy obsahují mnoho zkratek. Jejich užívání a vytváření se při tom řídí pravidly konkrétních jazyků. Nejinak je tomu i v polštině. Konkrétními pravidly se pak budeme zabývat v následujících částech těchto skript. Na tomto místě se jen podíváme na to, jak si poradit se zkratkou, které ne zcela rozumíme. Dnes máme velkou výhodu v internetu, kde opravdu najdeme rychle mnohé potřebné informace. Podívejte se tedy na internet a hledejte výraz skrót. Pokud se vám podaří najít slovník, můžete jej vyzkoušet na zkratky, s nimiž jsme se již setkali.

23/89

3

Skloňování podstatných jmen mužského rodu zakončených Ø (nulovou koncovkou)

V předchozí kapitole jsme se seznámili se všemi podstatnými gramatickými kategoriemi, jež nás musí zajímat, pokud chceme správně skloňovat podstatná jména v polštině. Setkali jsme se také s přehledem koncovek a jejich distribucí napříč všemi rody. V následujících kapitolách se pak pokusíme postupně projít všechny rody a seznámit se s pravidly distribuce pádových koncovek, tedy s pravidly skloňování. V této kapitole začneme tím nejobtížnějším, čímž je skloňování podstatných jmen mužského rodu zakončených v M. na Ø. V celkovém přehledu pádových koncovek jste si mohli všimnout, že mužská podstatná jména mohou být v M. zakončená na -Ø, -y a -a. Slova mužského rodu zakončená na –Ø při tom tvoří nejrozsáhlejší skupinu a svým způsobem vyčerpávají mužské skloňování. Slova mužského rodu zakončená na –y se totiž skloňují jako přídavná jména (luty bez lutego jako mądry bez mądrego) a podstatná jména zakončená na –a se pak skloňují podle vzoru ženských (męŜczyzna bez męŜczyzny jako kobieta bez kobiety). Z řečeného je patrné, že zcela zvládneme skloňování podstatných jmen mužského rodu ve chvíli, kdy si poradíme se skloňováním ženského rodu a se skloňováním přídavných jmen. Začít nejtěžším se v tomto kontextu zdá být smysluplné vzhledem k tomu, že rozumíme alternacím a že tudíž nemusíme začínat u jednoduššího, jak tomu bylo v případě podstatných jmen. Za zmínku stojí také to, že se začínáme dostávat do fáze, kdy budeme schopni tvořit jednoduché věty s porozuměním pro vnitřní strukturu slova a věty.

RYCHLÝ PŘEHLED KAPITOLY V teoretické části se seznámíme s rozdělením podstaných jmen zakončených v M. na Ø a s pravidly distribuce pádových koncovek.

CÍLE KAPITOLY V této kapitole se především zaměříme na problematiku skloňování podstatných jmen mužského rodu zakončených v prvním pádě souhláskou, což se dá vyjádřit jinak tak, že tato podstatná jména mají tzv. nulovou koncovku. Jedná se o to, že absence koncovky má gramatický význam, vyjadřuje určitou gramatickou kategorii, pád. V této kapitole si rovněž skloňování procvičíme a naučíme se další slovní zásobu.

24/89

Skloňování podstatných jmen rodu mužského zakončených v M. na Ø – pravidla distribuce pádových koncovek

3.1

V nadpise této podkapitoly sice píšeme o pravidlech distribuce koncovek, ale měli bychom vědět, že se jedná spíše o soubor doporučení. Polština je živý a neustále se vyvíjející jazyk, který se mnohdy liší také regionálně. Skloňování podstatných jmen se tak stává zvláště problematické. Naším cílem tedy bude postihnout a naučit se používat ty nejzákladnější rady s tím, že se omylům vyhneme jen tehdy, budeme-li používat slovník. To samozřejmě není možné vždy. Jen těžko budete používat slovník v rozhovoru. Důležité je, že pokud se budete řídit níže uvedenými doporučeními, dopustíte se maximálně malých chyb, které budou polskému mluvčímu srozumitelné.

3.1.1 Přehled pádových koncovek podstatných jmen mužského rodu zakončených v M. Ø.

Tabulka č. 8 – Distribuce koncovek při skloňování podstatných jmen mužského rodu zakončených souhláskou.

Pády

Pádové koncovky

M.

-Ø

D.

(Ŝ.) –a (nŜ.) – a (-u) -owi -u (Ŝ) = a (D.) (nŜ) = Ø (M.) -u = Ms. -e = Ms. -u = W. -e = W. -em

C. B. W. Ms. N.

M.

os. –e, -y, -i, -owie n.os. –e, -i, -

Skupiny podstatných jmen podle kvality zakončující souhlásky I. ć, dź, ń, ś, ź; p, II. c, cz, dz, III. k, g, ch IV. b, d, f, ł, b, m, w dŜ, rz, sz, Ŝ m, n, p, r, s, (alternující na p´, t, w, z b´, w´, m´); l, j Jednotné číslo kowal-Ø stróŜ-Ø robotnik-Ø sąsiad-Ø bal-Ø kołnierz –Ø stóg-Ø słup-Ø kowal – a stróŜ – a robotnik-a sąsiad-a bal – u kołnierz – a stog – u słup-a kowal-owi stróŜ-owi robotnik-owi sąsiad-owi bal-u kołnierzu stog-u słup-u kowal-a stróŜ-a robotnik-a sąsiad-a bal-Ø kołnierz-Ø stóg-Ø słup-Ø kowal-u stróŜ-u robotnik-u sąsiedzi-e bal-u kołnierz-u stog-u słupi-e kowal-u stróŜ-u robotnik-u sąsiedzi-e bal-u kołnierz-u stog-u słupi-e kowal-em stróŜ-em robotnik-iem sąsiad-em bal-em kołnierz-em stog-iem słup-em Množné číslo robotnic-y sąsiedz-i kowal-e stróŜ-e pedagodz-y bal-e kołnierz-e dyrektorz-y mnis-i król-owie męŜ-owie pan-owie

25/89

y.

chłopc-y

stołk-i stog-i mch-y

słup-y

D.

-i\-y, -ów

kowal-i bal-ów król-ów

stróŜ-y kołnierz-y męŜ-ów chłopc-ów

robotnik-ów pedagog-ów mnich-ów

sąsiad-ów dyrektor-ów pan-ów

C.

-om

kowal-om bal-om król-om

robotnik-om podagog-om mnich-om

sąsiąd-om derektor-om pan-om

B.

os. = D. n. os. = M.

kowal-i bal-e król-ów

= M.

kowal-e bal-e król-owie

Ms.

-ach

kowal-ach bal-ach król-ach

N-

-ami

kowal-ami bal-ami król-ami

robotnik-ów pedagog-ow mnich-ów mch-y robotnic-y pedagodz-y mnis-i mch-y robonik-ach pedagog-ach mnich-ach mch-ach robonik-ami pedagog-ami mnich-ami mch-ami

sąsiad-ów dyrektor-ów słup-y

W.

stróŜ-om kołnierz-om męŜ-om chłopc-om stróŜ-y kołnierz-e męŜ-ów chłopc-ów stróŜ-e kołnierz-e męŜ-owie chłopc-y stróŜ-ach kołnierz-ach męŜ-ach chłopc-ach stróŜ-ami kołnierz-ami męŜ-ami chłopc-ami

sąsiedz-i dyrektorz-y słup-y sąsiad-ach pedagog-ach słup-ach sąsiad-ami pedagog-ami słup-ami

Uvedená tabulka se na první pohled může jevit příliš obtížná pro naučení, nicméně po náležitém komentáři, který bude podán níže, se ukáže, že si tuto tabulku můžete v mnohém zjednodušit a poměrně snadno se naučit pádové koncovky a způsoby jejich distribuce. Věnujme se tedy nyní analýzou uvedené tabulky. Komentář bude postupný a tak jej s tabulkou konzultujte.

1. Ze systematického hlediska je velmi užitečné rozdělit souhlásky, jimiž podstatné jméno končí. Jednotlivé třídy jsou v tabulce označeny římskými číslicemi I-IV. Pro přehled je uvedeme souhrnně:

Tabulka č. 9 – Souhlásky zakončující podstatná jména I. ć, dź, ń, ś, ź; p, b, m, w (alternující

V případě těchto souhlásek hovoříme o tzv.

na p´, b´, w´, m´); l, j

foneticky měkkých souhláskách. První třída

26/89

podstatných jmen je tedy vymezena tím, že jsou zakončeny na foneticky měkké souhlásky. II. c, cz, dz, dŜ, rz, sz, Ŝ

Druhá třída je zakončena tzv. funkcionálně měkkými souhláskami. Jedná se souhlásky tvrdé, které se však pojí s pádovými koncovkami, jak ještě uvidíme, měkkých souhlásek.

III. k, g, ch

Třetí skupina je tvořena pouze třemi souhláskami, které si dobře zapamatujme.

IV. b, d, f, ł, m, n, p, r, s, t, w, z

Poslední, čtvrtou, skupinou jsou souhlásky tvrdé.

2. Pokud podstatné jméno zařadíme do určité třídy, můžeme uvažovat o distribuci pádových koncovek, které jsou souhrnně uvedeny ve sloupci nalevo. M. je zcela jasný, je to výchozí tvar bez pádové koncovky. Musíme se tedy posunout k D. atd. V následujících bodech si projdeme pravidla distribuce, pokud máme na výběr více než jen jednu koncovku, v jednotném čísle. • D. – dopełniacz lp. D. (Ŝ.) –a (nŜ.) – a (-u)

kowal – a

stróŜ – a

robotnik-a

sąsiad-a

bal – u

kołnierz – a

stog – u

słup-a

V D. si můžeme vybrat ze dvou koncovek, z –a a –u. Situace je o to jednodušší, že se mezi těmito koncovkami rozhodujeme pouze v případě podstatných jmen neživotných (nŜ. – nieŜywotny). V případě podstatných jmen mužského rodu zakončených v M. na Ø v D. dáváme vždy koncovku –a, jak ukazují příklady kowala (kováře), stróŜa (ochránce), robotnika (pracovníka) a sąsiada (souseda). Z neživotných podstatných jmen pak koncovku -u mají: a) podstatná jména látková a hromadná, např. miodu (medu), ryŜu (rýže), pieprzu (pepře), pułku (pluku), roju (roje), sadu (sadu), lasu (lesa) atp.; b) podstatná jména abstraktní smutku (smutku), zapału (zápalu), nastroju (nálady), gniewu (hněvu), bólu (bolesti); c) neživotná podstatná jména cizího původu.

27/89

• C. – celownik C. -owi -u

kowal-owi

stróŜ-owi

robotnik-owi

sąsiad-owi

bal-u

kołnierzu

stog-u

słup-u

Celownik je celkově velmi snadný pád. Koncovka –owi je zvýrazněna z toho důvodu, že je v současné polštině velice produktivní, což znamená, že je velmi často používána. Obecná poučka zní, že koncovku –u

přidáváme ke krátkým nebo

jednoslabičným slovům. Toto však není absolutně platné pravidlo. Můžeme se totiž setkat jak s formou kotu tak s formou kotowi. Můžeme tedy říci, že pokud budeme používat především koncovku –owi, můžeme se dopustit jen nevýznamné chyby. Můžeme se také spolehnout na náš jazykový cit. Pravděpodobně použijeme formu słupu a ne formu słupowi. Na tomto příkladu také vidíme, že rozlišování tříd podstatných jmen bude mít smysl spíše u jiných pádů. • B. – Biernik B. (Ŝ) = a (D.)

kowal-a

(nŜ) = Ø (M.) bal-Ø

stróŜ-a

robotnik-a

sąsiad-a

kołnierz-Ø

stóg-Ø

słup-Ø

Jak se můžeme snadno domyslet, je biernik velmi důležitý a často používaný pád. Tím se polština neliší od češtiny. Tabulka nám říká, že si v bierniku musíme dávat pozor na rozlišení životnosti a neživotnosti. Podstatná jména životná tak mají B. shodný s D: Widzę kowala. Słyszę nauczyciela. Když srovnáme s češtinou, jsme v podobné situaci. Říkáme: Vidím kováře. Slyším učitele. Jinak je tomu s podstatnými jmény neživotnými, která mají v B. formu M. A tak říkáme: Widzę samochód. Słysze głos. Toto pravidlo, tedy že: a) neživotná podstatná jména mužského rodu mají stejné tvary v M. a B; b) životná podstatná jména mužského rodu mají stejné tvary v D. a B, si dobře zapamatujte. Je jednoduché, stejné jako v češtině a ušetří vám práci s učením pádových koncovek. V této souvislosti má smysl zmínit ještě jedno pravidlo, které se sice týká středního rodu, ale které nám dá shody pádových koncovek do širšího kontextu. V případě středního rodu se totiž vždy M. = B. • W. – Wołacz a Ms. – Miejscownik

28/89

W.

-u = Ms.

kowal-u

stróŜ-u

robotnik-u

sąsiedzi-e

-e = Ms.

bal-u

kołnierz-u

stog-u

słupi-e

kowal-u

stróŜ-u

robotnik-u

sąsiedzi-e

bal-u

kołnierz-u

stog-u

słupi-e

Ms. -u = W. -e = W.

Wołacz a miejscownik můžeme probrat dohromady, neboť, jak nám ukazuje tabulka, mají stejné pádové koncovky –u a –e. Tabulku si můžeme značně zjednodušit. Koncovku –e totiž dáváme ve dvou případech: a) pokud máme podstatné jméno rodu mužského zakončené na tvrdou souhlásku (IV. třída); b) pokud je slovo zakončeno na –ec. Ad a) Poměrně podrobně jsme se zabývali alternacemi a pádovými koncovkami, jež si tyto alternace vynucují. Pokud se podíváme do tabulek alternací, je to vždy především pádová koncovka –e, která působí změny v kořeni slova. A tak pokud máme mužské podstatné jméno zakončené na tvrdou souhlásku a přidáme k němu pádovou koncovku –e, musíme očekávat změny. Uvedené příklady korespondují s tabulkami alternací: sąsiad-Ø : sąsiedzie, {a:e}, {d:dzi}; słup : słupie, {p:pi}. Ad b) U takových slov jako ojciec, chłopiec, głupiec, strzelec musíme vědět, že přibírají koncovku -e v W.: ojcze, chłopcze, głupcze, strzelcze, ale že v Ms. mají již pouze koncovku –u, čímž pro Ms. platí zcela, že koncovku –e mají jen podstatná jména mužského rodu zakončená na tvrdou souhlásku. Podstatná jména zakončená na –ec tedy můžete brát jako svého druhu výjimky, které se musíte naučit. Pokud od těchto výjimek odhlédneme, není distribuce koncovek v W. a Ms. nijak složitá a dá se snadno zvládnout. Takovým malým problémem může být to, že alternace vyvolané pádovou koncovkou –e se nemusí omezovat pouze na přímo předcházející souhlásku a mohou postupovat hlouběji do kořene slova. Takovým příkladem je slovo sąsiad – sąsiedzie, kde {a:e}. Tuto změnu neodvodíme z toho, co jsme si doposud řekli, a proto v těchto případech budeme muset konzultovat slovník. Nicméně platí, že pokud bychom se dopustili chyby v tomto aspektu, bude to chyba malá, která neohrozí naší komunikaci s polským mluvčím. V souvislosti s Ms. je třeba zdůraznit jednu významnou neshodu s češtinou. Slova v Ms. nikdy nenabývají koncovky –owi. • N. Narzędnik

29/89

N. -em

kowal-em

stróŜ-em

robotnik-iem

sąsiad-em

bal-em

kołnierz-em

stog-iem

słup-em

Jméno tohoto pádu je blízké slovu narzędzie (nástroj), v latinské terminologii je pak 7. p. pojmenován termínem instrumentál. Vidíme, že v polštině se s největší pravděpodobností jedná o doslovný překlad jazykového výrazu. Pokud se podíváme na tvoření N., vidíme, že je velice snadné. Vždy ke kořeni slova přidáváme koncovku – em, bez ohledu na kvalitu zakončující souhlásky. Pozornější z vás si jistě všimli nebo také připomněli, že situace zas tak úplně jednoduchá není. Existuje totiž skupina podstatných jmen rodu mužského, jež jsou zakončená v M. na k, g a ch. V těchto případech nepřidáváme pouze koncovku –em, ale –iem, což ve výslovnosti musí být slyšet. Jedná se o pravidlo, které není obtížné si zapamatovat.

3. Zbývá nám projít si pádové koncovky množného čísla. Zde budeme postupovat stejně jako u čísla jednotného. • M. – Mianownik

M. os. –e, -y, -i,

kowal-e

stróŜ-e

robotnic-y

sąsiedz-i

-owie

bal-e

kołnierz-e

pedagodz-y

dyrektorz-y

n.os. –e, -i, -

król-owie

męŜ-owie

mnis-i

pan-owie

chłopc-y

stołk-i

słup-y

y.

stog-i mch-y

Určit mianownik mn. č. pouze na základě znalosti forem j. č. není, jak je vidět z tabulky, úplně jednoduché. Projdeme si sice jednotlivá doporučení, ale poslední slovo v určení správného tvaru by měl mít vždy slovník nebo zkušenost z hovoru či četby. Projděme si tedy jednotlivé koncovky popořadě:

i) koncovku –e mají slova zakončená na měkkou nebo funkcionálně měkkou souhlásku:

30/89

kowal-e

stróŜ-e

bal-e

kołnierz-e

król-owie

męŜ-owie chłopc-y

ii) koncovku –y mají podstatná jména neživotná (kromě podstatných jmen zakončených na –k a –g): stawy, dęby, dwory, domy. Dále koncovku –y mají podstatná jména mužská osobní zakončená v M. j. č. na –k a –g: M. j. č. chlopak – M. mn. č. chłopcy; M. j. č. Polak – M. mn. č. Polacy.

robotnik - robotnic-y

sąsiad - sąsiedz-i

pedagog - pedagodz-y

dyrektor - dyrektorz-y

mnich - mnis-i

pan - pan-owie

stołek - stołk-i

słup - słup-y

stóg - stog-i mech - mch-y

iii) koncovku –i mají mužská osobní podstatná jmena zakončená na tvrdou souhlásku: sąsiad – sąsiedzi, dyrektor-dyrektorzy.

iv) koncovka –owie se vyskytuje napříč všemi třídami. Neexistují přesná pravidla její distribuce. Můžeme se setkat s podstatnými jmény, jež mohou nabývat dvou forem: profesorzy : profesorowie. V tomto případě pak druhá forma zní slavnostněji. Naopak v případě slov: męŜowie : męŜe, je druhá z forem archaická. • D. – Dopełniacz D. -i\-y, -ów

kowal-i

struŜ-y

robotnik-ów

sąsiad-ów

bal-ów

kołnierz-y

pedagog-ów

dyrektor-ów

król-ów

męŜ-ów

mnich-ów

pan-ów

chłopc-ów

31/89

Dopelniacz mn. č. disponuje třemi koncovkami. Koncovku –ów nejdeme vždy v III. a IV. třídě podstatných jmen. V některých případech je však možná i mimo tyto třídy. Pokud ji použijeme nevhodně, dopustíme se opět pouze malé a srozumitelné chyby. Distribuce koncovek –i/-y se řídí těmito doporučeními: -i náleží podstatným jménům zakončeným na měkkou souhlásku, -y podstatným jménům zakončeným na funkcionálně měkkou souhlásku. Tuto pravidelnosti ukazuje tabulka a vyplývá to také ze soupisu alternací. • C. – Celownik C.

-om

kowal-om

stróŜ-om

robotnik-om

sąsiąd-om

bal-om

kołnierz-om

podagog-om

derektor-om

król-om

męŜ-om

mnich-om

pan-om

chłopc-om

Celownik je velice snadný pád s jednou koncovkou –om. Celkový přehled koncovek pak také ukazuje, že tato koncovka je typická pro celownik napříč všemi rody. Máme tak: robotnikom, kobietom, miastom. Pokud si toto zapamatujete, ušetříte si práci v příštích kapitolách, kde budeme skloňování podstatných jmen rodu ženského a středního probírat. • B. Biernik B. os. = D. n. os. = M.

kowal-i

stróŜ-y

robotnik-ów

sąsiad-ów

bal-e

kołnierz-e

pedagog-ow

dyrektor-ów

król-ów

męŜ-ów

mnich-ów

słup-y

chłopc-ów

mch-y

Pravidlo tvoření biernika je analogické tomu z jednotného čísla. V jednotném čísle jsme zohledňovali životnost a neživotnost. V množném čísle musíme zohledňovat to, zda je mužské podstatné jméno osobní (os.) nebo neosobní (n. os.). Mužská podstatná jména osobní (rzeczowniki męskoosobowe) jsme pak definovali jako podstatná jména,

32/89

jež abstraktním nebo konkrétním způsobem označuji muže. Pokud se tedy v množném čísle jedná o analogickou situaci jako v čísle jednotném, můžeme stanovit pravidlo: B. mužského osobního podstatného jména je identicky s D.; B. mužského podstatného jména neosobního je identický s M. Takže: Widzę kowalów. Widzę słupy. Jen pro zajímavost se podívejme na to, jak je toto pravidlo reflektováno slovníkovým zápisem slova kowal: m I, DB. -a; lm M. -e, D. -i; w zn. 1, 2, 3 lm B.=D.; w zn. 4 lm B.=M. Vidíme, že D. = B. v j. č.; v mn. č. je určena koncovka D., abychom mohli stanovit B. Toto však platí pro významy (w zn.) 1, 2, 3. Ve významu (w zn.) 4 však platí, že B.= M. Vše se vysvětlí, když si přečteme, co označuje kowal ve významu 4 – je to jméno pro Ruměnici pospolnou, tedy pro hmyz. Změna denotátu tedy vyžaduje změnu v zacházení se slovem. Rozdíl mezi mužskými osobními a neosobními jmény si tedy musíme dobře zapamatovat. • W. – Wołacz, Ms. – Miejscownik, N. – Narzędnik W.

= M.

Ms. -ach

N.

-ami

kowal-e

stróŜ-e

robotnic-y

sąsiedz-i

bal-e

kołnierz-e

pedagodz-y

dyrektorz-y

król-owie

męŜ-owie

mnis-i

słup-y

chłopc-y

mch-y

kowal-ach

stróŜ-ach

robonik-ach

sąsiad-ach

bal-ach

kołnierz-ach

pedagog-ach

pedagog-ach

król-ach

męŜ-ach

mnich-ach

słup-ach

chłopc-ach

mch-ach

kowal-ami

stróŜ-ami

robonik-ami

sąsiad-ami

bal-ami

kołnierz-ami

pedagog-ami

pedagog-ami

król-ami

męŜ-ami

mnich-ami

słup-ami

chłopc-ami

mch-ami

Tyto pády si můžeme projít dohromady. W. je identický s M. Pokud tedy dobře určíme M., dobře určíme i W. Ms. a N. pak mají koncovky –ach a –ami, které mechanicky připojujeme ke kmeni slova. Pokud bychom se podívali na celkový přehled koncovek pro podstatná jména, zjistili bychom, že jsou to koncovky stejné i pro střední a ženský rod: Ms. kobietach, N. kobietami; Ms. miastach, N. miastami.

33/89

Opět platí, že pokud si tytu pravidelnosti zapamatujete, ušetříte si námahu v příštích kapitolách.

3.2

Cvičení

3.2.1 Skloňování podstatných jmen rodu mužského s pomocí slovníkového zápisu A) Příklad: • samochód (automobil) - m IV, D. ~chodu, Ms. ~chodzie; lm M. ~chody. Przypadki M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba pojedyńcza samochód samochodu samochodu samochód samochodzie samachodzie samochodem

Liczba mnoga samochody samochodów samochodom samochody samochody samochodach samochodami

Všimněte si, že slovníkový zápis vám opět uvádí všechny potřebné tvary k tomu, abyste byli schopni určit všechny pády v jednotném i množném čísle. Tak je zmíněn např. D. j. č., který se od M. j. č. liší nejenom pádovou koncovkou, ale také alternací {ó:o}. V pravidlech pravopisu jsme se tímto jevem již zabývali, i když z jiného hlediska. V každém případě platí, že uzavřené u (ó) v některých slovech jako např. wóz, nóŜ alternuje na o. Všimněte si také, že se vrací v B. j. č. To je pak dáno tím, že M. a B. mají identické formy v případě neživotných podstatných jmen. D. j. č. by nás na slově samochód mohl zaujmout ještě z jiného hlediska. Proč je tam koncovka –u, když se nejedná o slovo hromadné nebo abstraktní. Je tomu skutečně tak? Slovo samochód je totiž doslovným překladem automobilu totiž toho, co se samo pohybuje (chodí). Onen chód (chození) pak splňuje podmínku abstraktnosti. V následujících cvičeních si tedy podobný postup s využitím naučených pravidel vyzkoušejte. B) Vlastní cvičení • ksiądz (kněz) - m II, DB. księdza, C. księdzu, W. księŜe; lm M. księŜa, DB. księŜy, C. księŜom, N. księŜmi. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M.

34/89

D. C. B. W. Ms. N. • Ŝołnierz (voják) - m II, DB. -a; lm M. -e, DB. -y; w zn. 2 blm. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N. • pociąg (vlak) - m III, D. -u, N. ~giem; lm M. -i. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N. • dziadek (děda) - m III, DB. ~dka, N. ~dkiem; lm M. ~dkowie; w zn. 3 blm. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N. • nóŜ (nůž) - m III, D. noŜa; lm M. noŜe, D. noŜy. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N. • film (film) - m IV, D. -u, Ms. ~mie; lm M. -y, w zn. 2 blm.

35/89

Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• obyczaj (zvyk) - m I, D. -u; lm M. -e, D. -ów; w zn. 3 zwykle w lm. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N. • osioł (osel) - m IV, DB. osła, Ms. ośle; lm M. osły, D. osłów; w zn. 1 lm B.=M.; w zn. 2 lm B.=D. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N. • nauczyciel (učitel) - m I, DB. -a; lm M. -e, DB. -i. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N. • budynek (budova) - m III, D. ~nku, N. ~nkiem; lm M. ~nki. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms.

36/89

N.

3.2.2 Skloňování podstatných jmen rodu mužského na základě znalosti M. Mít kompletní slovníkový zápis je určitý luxus, kterého se nám málokdy dostane. Jeho analýza a použití tak má význam spíše pro cvičení nebo v případě překladu. V tomto cvičení se tedy pokuste vystačit si pouze s tvarem M. V některých případech nám může pomoci i srovnání s češtinou. • brat (bratr) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• wydział (fakulta) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• uniwersytet (univerzita) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• dentysta (zubař) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B.

Liczba mnoga

37/89

W. Ms. N. • nastrój (nálada) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• telefon (telefón) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• pies (pes) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• mądrala (chytrák) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• deszcz (déšť) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D.

Liczba mnoga

38/89

C. B. W. Ms. N. • bruk (chodník) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

3.2.3 Skloňování podstatných jmen rodu mužského na základě znalosti tvaru náhodného pádu V tomto cvičení, které vypracujete doma, budete vycházet z náhodných vět, jež byly získány z internetu s tím, že vaším úkolem je určit tvary podtržených podstatných jmen.

A) Příklad • Na słupach i drzewach pomarańczowych pod parlamentem w Atenach wiszą wielkie transparenty adresowane do

polityków: „Obudziliśmy się!”,

„Złodzieje!”, „Zdrajcy!”.

1. drzewach (stromech): M. drzewo, D. dzewa, … 2. parlamentem (parlamentem) 3. transparenty (transparenty) 4. politików (politiků) 5. złodzieje (zloději) 6. zdrajcy (zrádci)

B) Vlastní cvičení

39/89

• Z niewielkiej odległości całej scenie przyglądają się takŜe liczni handlarze z podrobionymi torebkami i okularami – głównie nielegalni imigranci z Afryki.

handlarze (obchodníci): imigranci (imigranti):

• Voodoo jako religia, obrzęd, subkultura kojarzy się z Karaibami. Ale jego korzeni trzeba szukać w zachodniej Afryce.

1. obrzęd (obřad): 2. korzeni (kořenů)

• Powodów dla odbycia ceremonii voodoo moŜe być wiele: Ŝeby wymodlić albo odgonić deszcz, prosić o czyjeś uzdrowienie, a kiedy juŜ chory poczuje się lepiej, aby wyrazić bóstwom wdzięczność.

1. powodów (důvodů): 2. deszcz (déšť): 3. chory (nemocný):

3.2.4 Analýza sloves V předchozích větách se pokuste najít slovesa. To by nemělo být příliš obtížné, neboť je prozrazují osobní koncovky a také případná koncovka infinitivu. Sloves více než deset a tak stačí, když jich deset najdete a vyčasujete. V případě nesrozumitelnosti můžete využít jakéhokoliv slovníku.

1. Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

40/89

3. os.

3. os

2. Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

3. Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

4. Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

5. Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

6. Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

7. Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

41/89

2. os.

2. os

3. os.

3. os

8. Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

9. Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

10. Jednotné číslo/Liczba pojedyńcza

Množné číslo/Liczba mnoga

1. os.

1. os

2. os.

2. os

3. os.

3. os

3.3

Slovní zásoba

współŜycie, n. ludzie (lm. od człowiek, m.) struktura, f. kształt, m. organizacja, f. zatrudnienie, n. zadanie, n. publiczność, f. zbiór, m. państwowy, a, e negatywny, a, e pozytywny, a, e organizatorski, a, e specjalny, a, e rzeczywisty, a, e

Slovní zásoba soužití lidé struktura tvar organizace zaměstnání úkol veřejnost souhrn, celek státní negativní pozitivní organizační cpeciální skutečný, opravdový 42/89

samorządowy, a, e fasadowy, a, e narodowy, a, e Wszyscy Zaś a więc inny, a, e dzielić, -ę, -isz stanowić, -ę, -isz działać, -am, -asz wykonywać, -ę, -esz prowadzić, -ę, -isz powołać, -am, -asz ustalić, -am, -asz pominąć, -am, -asz

samosprávný fasádní národní všichni nicméně, ale a tedy jiný dělit ustanovit činit vykonávat vést, spravovat povolat, ustanovit určit pominout Fráze, frazeologismy a rčení Dzielić włos na czworo. (fraz.) Příliš se něčím zabývat. Stanowić prawa w sejmie. Přijímat zákony v parlamentu. Działać w obronie kogoś, czegoś. Jednat ve prospěch (bránit) někoho. Działać w dobrej, najlepszej, złej wierze. Jednat v dobré, nejlepší víře. Jednat v zlém úmyslu. Wykonać polecenie, rozkaz. Vykonat rozkaz, příkaz. Prowadzić dziecko za rękę. Vést dítě za ruku. Powołać kogoś na świadka. Vzít si někoho za svědka. Ustalić normy, warunki, reguły, prawidła. Ustanovit normy, podmínky, pravidla. Ustalić przyczyny. Určit příčiny.

SHRNUTÍ KAPITOLY V této kapitole jsme se seznámili se způsoby tvoření forem podstatných jmen rodu mužského. Mohli jsme si všimnout, že se jedná o poměrně složitou problematiku, neboť máme na výběr z mnoha koncovek a neustále musíme zvažovat možnosti alternací. Alternace by nám však již neměly činit větší potíže, velmi dobře jim rozumíme a jsme schopni popsat změny, ke kterým případně dochází. KONTROLNÍ OTÁZKY Co jsou to podstatná jména mužská osobní a jak bychom je mohli definovat? Uveďte příklady podstatných jmen hromadných, abstraktních a látkových. Na jakých nečekaných místech se s nimi můžeme setkat? Jak můžeme dělit polské souhlásky? Pokud máme negované sloveso, v jakém pádě bude předmět?

43/89

ÚKOLY K ZAMYŠLENÍ Tabulka mužského skloňování se může zdát složitá. Pokuste se tedy o její zjednodušení. Existují tedy způsoby, jak ji zjednodušit a ušetřit si práci s mechanickým učením? PRO ZÁJEMCE Jeden z nejlepších způsobů, jak se naučit jazyk, je najít si texty vztahující se k tomu, co nás zajímá. Pokuste se tedy zmapovat polské internetové stránky obsahující to, co se vám jakkoliv může hodit a napište si jejich seznam.

44/89

4

Skloňování podstatných jmen rodu ženského

Jak jste si mohli všimnout, nepatří mužské skloňování k nejjednodušší látce k naučení. Situace je o to horší, že to, co umíme, je spíše soubor doporučení, který nám v mnoha případech pomůže. Vzhledem k tomu však, že v polštině najdeme mnoho výjimek, a alternace jsou častým jevem, musíme se smířit, pokud nebudeme mít k dispozici slovník, se snahou alespoň se přibližovat gramatické správnosti. Nicméně platí, že pravidla, která jsme se naučili, vytvářejí pozadí, na němž nám nepravidelnosti a odlišnosti budou snadno srozumitelné a také popsatelné. To všechno přispívá k snadné práci s novou lexikální zásobou a jejím používání. V této kapitole nás čeká poměrně snadné téma, skloňování podstatných jmen rodu ženského. To je opravdu mnohem snazší, pokud jej srovnáme se skloňováním mužským. V jeho případě totiž nebudeme muset rozlišovat gramatické rody nebo životnost, rovněž pádových koncovek není tak moc. Je sice pravda, že se i v případě ženského skloňování budeme muset vyrovnat s alternacemi, ale ty by nám již neměly dělat větší potíže. Hned zde v úvodu k 4. kapitole je třeba opět nastínit globální obraz místa, v němž se nacházíme, abychom neztratili ze zřetele cíl naší práce. Již byste měli zvládat sloveso v přítomném čase a skloňování podstatných jmen rodu mužského. Pokud pomineme slovní zásobu, kterou je třeba si vytvářet průběžně, podle potřeby a také nezávisle na tomto kurzu, můžeme na výše uvedených příkladech vět z internetu pozorovat, že si opravdu již uvědoměle poradíme s jádrem věty. Dokážeme dešifrovat sloveso a velkou část podstatných jmen. To, co zbývá, jsou pak především předložky, které jsou v mnoha případech podobné těm českým, a přídavná jména. Samozřejmě, že se jazyk neomezuje pouze na tyto jevy, ale jako základ to není vůbec špatné. Ženským skloňováním se pak posuneme o malý kousek dopředu a naše schopnost analýzy a tvorby polské věty získá nové nástroje a prostředky.

RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY V této kapitole se zaměříme na vytváření tvarů podstatných jmen rodu ženského. Rovněž se naučíme skloňovat podstatná jména rodu mužského zakončená v M. koncovkou –a, která, jak jsme si řekli v předcházející kapitole, musíme skloňovat podle ženských vzorů. Tato kapitola nebude rovněž tak rozsáhlá jako ta předchozí. Ženské skloňování totiž není tak bohaté jako to mužské.

45/89

CÍLE KAPITOLY Cílem kapitoly je zvládnout skloňování podstatných jmen rodu ženského a procvičit si doposud naučenou látku. V této kapitole se rovněž přesuneme k překladu z češtiny do polštiny. Cílem je tedy také rozvíjet schopnosti studentů formulovat v polském jazyce své myšlenky. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Skloňování, ženský rod, smíšené skloňování, alternace, pádové koncovky, překlad.

46/89

4.1 Tvoření podstatných jmen rodu ženského Jak jsme již několikrát mohli zaznamenat, skloňování podstatných jmen rodu ženského není obtížné. Nemusíme proto předřazovat žádnou úvodní kapitolu, abychom porozuměli následující tabulce:

Tabulka č. 10 Skloňování vzoru kobieta (žena) Przypadek Końcówki

Liczba

Końcówki

Liczba mnoga

pojedyńcza M.

-a, -i, -Ø

kobiet - a

-y, -i

kobiet-y

D.

-y, -i

kobiet - y

-Ø

kobiet-Ø

C.

-e, -y, -i

kobieci -e

-om

kobiet-om

B.

-ę

kobiet – ę

-y, -i

kobiet-y

W.

-o, -u

kobiet – o

-y, -i

kobiet-y

Ms.

-e

kobieci -e

-ach

kobiet-ach

N.

-ą

kobiet-ą

-ami

kobiet-ami

Podívejme se tedy nejprve na jednotné číslo. Každý z pádů má opět svou pádovou koncovku. M. má koncovku –a, -i nebo -Ø. Výše jsme zmínili, že existují podstatná jména mužského rodu, jež jsou v M. také zakončená na –a (např. męŜczyzna – muž). Tato pak skloňujeme stejně jako kobieta. V případě D. stojíme před rozhodnutím, zda připojit koncovku –y nebo –i. Koncovku –i pak dáváme v těchto případech:

a) pokud je kmen slova, tedy to, co zbyde po odstranění pádové koncovky, zakončen fonetický měkkými souhláskami (ć, dź, ń, ś, ź, p´, b´, f´, w´), nebo f´, w´, l´, j´, k, g.

b) pokud je kmen slova zakončen měkkými souhláskami, nebo p, b, m, w, jež v jiných pádech alternují na p´, b´, m´, w´.

c) v ostatních případech volíme koncovku –y. Pokud je kmen slova zakončen tvrdými souhláskami (b, d, f, ł, m, n, p, r, s, t, w, z), funkcionálně měkkými souhláskami (c, cz, dz, dŜ, rz, sz, Ŝ), souhláskou ch.

47/89

Pokud se podíváme na všechny pádové koncovky, zjistíme, že koncovku -y mají ještě dva jiné pády B. a W. mn. č. To je důležité zjištění. Znamená to totiž, že správný pád nemůžeme určit pouze na základě této koncovky, ale musíme přihlížet i ke kontextu daného slova. V celovniku máme koncovku –e, -i nebo -y. Distribuce se řídí následujícími pravidly:

a) koncovku –i mají v C. podstatná jména, jejichž kmen je zakončen na foneticky měkké nebo měkké souhlásky.

b) koncovku –y mají podstatná jména zakončená v kmeni na funkcionálně měkké souhlásky.

c) koncovku –e mají podstatná jména zakončená v kmeni na tvrdé souhlásky a souhlásky k, g, ch.

Nemělo by nás tedy překvapit, podobně jako v případě Ms., že dochází k alternacím: kobieta : kobiecie – {t:c´}. Na tuto koncovku si opět musíme dávat pozor a zvolit správnou alternaci. Pro biernik je typická koncovka –ę. Vždy když uvidíme podstatné jméno rodu ženského s touto pádovou koncovkou, musí nám být jasné, že se jedná o B. To samé platí o pádové koncovce –ą v narzędniku. Wołacz ma většinou koncovku –o, i když se můžeme setkat i s koncovkou –u (např. mamusiu – maminko). Množné číslo je ještě snadnější. V M. opět musíme rozhodnout, zda –i nebo –y. Koncovku –i pak dáváme v případě zakončení kmene na -k nebo -g. V ostatních případech dáváme –y. To samé pak platí i v B. Za zmínku dále stojí D., pro který je typická nulová koncovka (Ø). Připomeňte si, že to, že tam není žádná pádová koncovka, má význam. V případě podstatného jména ženského rodu nebo mužského rodu zakončeného v M. na –a je významem nulové koncovky D. Pádové koncovky C., Ms. a N. jsou stejné jako v mužském rodě. Koncovky B. a W. jsou identické s M. V celém ženském skloňování tedy distribuujeme tyto koncovky: Ø, a, y, e, ę, ą, om, ach, ami. Koncovky –ę, -ą, -Ø, -a jsou vlastní vždy jednomu pádu, a proto mají velkou vypovídající hodnotu samy o sobě. Pro koncovky -om, –ach, -ami platí totéž s tím, že jsou stejné i pro jiné rody a tudíž je již umíme. Koncovky –e pak mají dva pády, na něž si kvůli alternacím musíme dávat pozor. Koncovka –y je koncovkou M. mn. č, který je identický s B. a W. téhož čísla. Výše uvedená pravidla opět musíte brát spíše jako doporučení. Velmi dobře se naučte vzor kobieta s tím, že si uvědomte, kdy máte k volbě více než jen jednu koncovku. 48/89

4.1.1 Smíšené skloňování Podstatná jména rodu mužského, jež jsou zakončená v M. na –a, se skloňují stejně jako kobieta. Nicméně si musíme dávat pozor na určité jevy a pravidelnosti, které nejsou vlastní ženskému skloňování, ale náleží skloňování mužskému. Podívejme se nejprve na tabulku.

Tabulka č. 11 – Smíšené skloňování slova męŜczyzna (muž) Przypadek Liczba pojedyńcza

Liczba mnoga

M.

męŜczyzn-a

męŜczyźn-i

D.

męŜczyzn-y

męŜczyzn-Ø

C.

męŜczyźni-e

męŜczyzn-om

B.

męŜczyzn-ę

męŜczyzn-Ø

W.

męŜczyzn –o

męŜczyźn-i

Ms.

męŜczyźni-e

męŜczyznach

N.

męŜczyzn-ą

męŜczyzn-ami

V této tabulce si můžeme všimnout, že shoda s ženským skloňováním není úplná. Koncovky jsou stejné, ale jejich distribuce se řídí pravidly pro mužská podstatná jména. Jedná se především o shodu D. a B. v mn. č., která nastává u mužských podstatných jmen osobních. Tento rozdíl musíme respektovat a nemůžeme postupovat čistě mechanicky. Srovnejme:

D.

męŜczyzn-Ø

kobiet-Ø

B.

męŜczyzn-Ø

kobiet-y

4.2 Cvičení V tomto oddíle budeme postupovat obdobně jako v případě předchozí kapitoly. Vzhledem k jejímu kratšímu rozsahu se však zaměříme také na opakování a pokusíme se rovněž vytvářet věty v polštině.

4.2.1 Tvoření forem podstatných jmen rodu ženského s pomocí slovníkového zápisu 1. Příklad: dziewczyna (dívka) : Ŝ IV, CMs. ~nie; lm D. ~yn. Przypadki Liczba pojedyńcza

Liczba mnoga

49/89

M. D. C. B. W. Ms. N.

dziewczyna dziewczyny dziewczynie dziewczynę dziewczyno dziewczynie dziewczyną

dziewczyny dziewczyn dziewczynom dziewczyny dziewczyny dziewczynach dziewczynami

2. Vlastní cvičení • kochanka (milenka) - Ŝ III, CMs. ~nce, lm D. ~nek; w zn. 2 tylko w W. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N. • jadalnia (jídelna) - Ŝ I, DCMs. ~ni; lm D. ~ni. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N. • kuchnia (kuchyň) - Ŝ I, DCMs. ~ni; lm D. ~ni (kuchen); w zn. 4, 5 blm. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N. • drukarka (tiskárna) - Ŝ III, CMs. ~rce; lm D. ~rek. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N.

50/89

• lodówka (lednička) - Ŝ III, CMs. ~wce; lm D. ~wek. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N. • sukienka (sukně) - Ŝ III, CMs. ~nce; lm D. ~nek. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N. • portmonetka (peněženka) - Ŝ III, CMs. ~tce; lm D. ~tek. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N. • komórka (buňka, ale častěji ve významu mobil – telefon komurkowy) - Ŝ III, CMs. ~rce; lm D. ~rek. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N. • gwiazda (hvězda) - Ŝ IV, CMs. gwieździe; lm D. gwiazd; w zn. 3b blm. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B.

51/89

W. Ms. N. • aktorka (herečka) - Ŝ III, CMs. ~rce; lm D. ~rek. Przypadki Liczba pojedyńcza Liczba mnoga M. D. C. B. W. Ms. N.

4.2.2 Tvoření forem podstatných jmen rodu ženského na základě znalosti M. Pokuste se opět odvodit všechny formy podstatného jména rodu ženského. Tentokrát ale pouze na základě znalosti M. bez pomoci slovníkového zápisu. • prasa (tisk) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• gazeta (noviny) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• wyspa (ostrov) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B.

Liczba mnoga

52/89

W. Ms. N. • gałąź (haluz) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• strefa (oblast) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• plaŜa (pláž) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• bzdura (hloupost, nesmysl, kec) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N. • ocena (hodnocení, známka) Przypadki Liczba pojedyńcza M.

Liczba mnoga

Liczba mnoga

53/89

D. C. B. W. Ms. N. • dziennikarka (novinářka) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• róŜa (růže) Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

4.2.3 Doplňte podstatná jména a slovesa ve správných tvarech 1. W Norwegii uczcili …………………….. (pamiątka) ………………..(ofiara) ………………. (zamach). 2. Udało mu się rozwalić ………………….. (szyba) ………………….. (kamień). 3. ……………….. (musieć) skręcić w ………………………(kierunek) ………………… (ulica) Siękiewicza. 4. Nie ……………. (lubić) tych ……………………..(dziewczyna). 5. Tą ……………………. (ksiąŜka) ……………………. (przeczytać) do ………………(koniec) …………………….(tydzień). 6. Lato na …………… (wieś) było pełne ………………… (niespodzianka).

54/89

4.2.4 Přeložte 1. Jedeme s Olgou na výlet.

2. Jana a Pavla píšou zprávu o svém projektu.

3. Musíme se připravit na zkoušku z etiky.

4. Olga jede do Varšavy v rámci programu ERASMUS.

5. Když nám Tereza pomůže, přeložíme to do konce týdne.

6. Nesnáším, když musím ztrácet čas takovými hloupostmi.

4.2.5 V uvedeném náhodném textu z internetu se pokuste najít a určit formy všech slov (sloves i podstatných jmen). Prezydent Obama i jego Partia Demokratyczna wciąŜ pozostają przeciwni forsowanym przez Republikanów krótkookresowym rozwiązaniom problemu zwiększenia pułapu długu publicznego - poinformował wczoraj wieczorem anonimowy urzędnik Białego Domu, po spotkaniu prezydenta z przywódcami Demokratów w Kongresie. Obama konferował z przywódcami Demokratów w Senacie i Izbie Reprezentantów Harrym Reidem i Nancy Pelosi - Prezydent został poinformowany o stanie negocjacji w Kongresie. Uczestnicy spotkania

potwierdzili

swój

sprzeciw

wobec

krótkoterminowego

porozumienia

o

podwyŜszeniu pułapu długu publicznego - powiedział wspomniany urzędnik. Według źródeł w Partii Demokratycznej, Reid opracował plan podwyŜszenia limitu długu publicznego, wynoszącego obecnie 14,3 bln dolarów, o 2,5 bln dolarów, co miałoby wystarczyć do roku 2013. Plan przewiduje teŜ skumulowane cięcia w wydatkach federalnych na okres 10 lat. (Převzato z: www.onet.pl; 25.8 2011) 4.2.6 Na základě své znalosti slovíček se pokuste vymyslet 10 jednoduchých vět. 1.

55/89

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

4.3

Slovní zásoba

reglementacja, f. podmiót, m. kierownik, m. podział, m. funkcja, f. cecha, f. zasada, f. zakres, m. sprawa, f. rządowy, a, e samorządowy, a, e podstawowy, a, e demokratyczny, a, e zbiorowy, a, e społeczny, a, e klasyczny, a, e gospodarczy, a, e twórczy, a, e samodzielny, a, e niezaleŜny, a, e inaczej czy teŜ czyli

Slovní zásoba Reglementace Podmět Ředitel Podíl Funkce Vlastnost pravidlo, princip rozsah, obor věc, záležitost Vládní Samosprávný Podstatný Demokratický hromadný, kolektivní Společný Klasický Hospodářský Tvůrčí Samostatný Nezávislý Jinak Zda Také Čili

56/89

zaleŜeć, -ę, -ysz polegać, -am, -asz występować, -ę, -esz dziać się, -ę, -esz pochodzić, -ę, -isz cieszyć się, -ę, -ysz

Záležet spoléhta se na Vystupovat dít se Pocházet těšit se Fráze, frazeologismy a rčení ZaleŜy komuś na kimś, czymś. (fraz.) Někomu záleží na něčem, někom. ZaleŜy od kogo, czego. Zavísí to na někom, na něčem. Polegać na kimś jak na Zawiszy. (fraz.) Někomu bezmezně věřit. Wystąpić z referatem na jakiś temat. Přednést referát na nějaké téma. Co się z tobą dzieję? Co se s tebou děje? Niech się dzieje, co chce. Ať se děje, co chce. Pochodzić z Polski, Czech. Pocházet z Polska, Čech. Pieniądze pochodzące z podatków. Peníze pocházející z daní. Cieszyć się Cieszynem. Těšit se Těšínem.

SHRNUTÍ KAPITOLY V této kapitole jsme si ukázali skloňování podstatných jmen rodu ženského. Zjistili jsme, že je v porovnání se skloňováním mužským poměrně snadné s tím, že některé pádové koncovky jsou snadněji zapamatovatelné než jiné, což je dáno především tím, že se neobjevují v jiných pádech u jiných rodů. KONTROLNÍ OTÁZKY V čem je ženské skloňování snadné? Co je to smíšené skloňování a na co si v jeho případě musíme dávat pozor? Jaké jsou typické koncovky ženského rodu?

57/89

5

Skloňování podstatných jmen rodu středního

V této kapitole uzavřeme oddíl skloňování podstatných jmen. Zbývá nám naučit se skloňovat podstatná jména středního rodu a něco málo si říci o podstatných jménech, jež mají pouze formu množného čísla. Opět platí, že skloňování středního rodu je snadné. Dokonce by se dalo říci, že je snadnější než skloňování ženského rodu. To je pak dáno nejenom malým počtem koncovek, ale také některými zajímavými pravidly, jež nám usnadní práci se středním rodem. Tvoření forem podstatných jmen středního rodu bude doplněno pravidly tvoření minulého času v polštině. Tímto si zopakujeme slovesa a opět se naše schopnost zvládat polský text rozšíří.

RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY V této kapitole se budeme především zabývat skloňováním podstatných jmen v přítomném čase. Rovněž se naučíme vytvářet minulý čas sloves, která si tak opět procvičíme. Chybět samozřejmě nebude nová slovní zásoba a různorodá cvičení.

CÍLE KAPITOLY Cílem kapitoly je především dokončit problematiku skloňování podstatných jmen a otevřít nové téma časování sloves v minulém čase. Cílém této kapitoly, podobně jako kapitol minulých, je rozšířit slovní zásobu studentů.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Skloňování, střední rod, pluralia tantum, minulý čas.

58/89

5.1 Skloňování podstatných jmen středního rodu Podívejme se opět na souhrnný přehled koncovek distribuovaných napříč skloňováním jmen. Z tohoto přehledu můžeme v souvislosti se středním rodem vyčíst mnohé: a) množství koncovek je nejmenší v porovnání s rodem mužským a ženským; b) problém nastává pouze v M., B. a W., kde máme čtyři koncovky s tím, že tyto koncovky jsou v uvedených pádech identické; c) mnohé koncovky, které budeme používat při tvoření forem podstatných jmen rodu středního, již známe a nebudeme se je tedy muset učit. Toto vše ukazuje souhrnný přehled koncovek, jak je uveden výše. Podívejme se tedy na konkrétní způsob tvoření jednotlivých pádů: Tabulka č. 12 Skloňování podstatných jmen středního rodu (rodzaju nijakiego)

M. D.

C.

B W. Ms.

N.

Liczba pojedyńcza Końcówki Miasto Przykłady -o, -e, -ę. – miast-o pole, imię, um centrum -a, -um miast-a pola, imienia, centrum -u, -um miast-u polu, imieniu, centrum -o, -e, -ę. – miast-o pole, imię, um centrum -o, -e, -ę. – miast-o pole, imię, um centrum -e, -u, -um mieści-e polu, imieniu, centrum -em, -um miast-em polem, imieniem, centrum

Liczba mnoga Końcówki Miasto Przykłady -a miast-a pola, imienia, centra -Ø. –ów miast-Ø pól, imion, centrów -om

miast-om

-a

miast-a

-a

miast-a

-ach

miast-ach

-ami

miast-ami

polom, imionom, centrom pola, imiona, centra pola, imiona, centra pol-ach, imionach, centrach polami, imionami, centrami

Při analýze této tabulky začneme tím, co nám její naučení zjednoduší:

a) U středního rodu platí, že M. = B. a W. bez ohledu na životnost nebo osobovost. Můžete si tedy zapamatovat, že u středního rodu je vždy M. identický s B. S podobnou shodou jsme se setkali i u mužského rodu, tam se tato shoda vztahovala pouze na podstatná jména neživotná v jednotném čísle a na podstatná jména neosobní.

59/89

b) koncovky C., Ms. a N. mn. č. jsou stejné jako u mužského a ženského rodu: -om, -ach, ami.

c) D. mn. čísla je bez koncovky (-Ø), tedy podobně jako je tomu u ženského rodu.

d) v jednotném čísle se neustále setkáváme s koncovkou –um. Podstatná jména cizího původu zakončená v M. koncovkou –um se v tomto čísle neskloňují. Pozor ale, v množném čísle již přibírají běžné koncovky.

e) zbývá jeden problematický pád, kterým je Ms. j. č. Máme zde tři koncovky –e, -u, -um. Koncovku –um můžeme vyloučit, neboť její distribuci jsme si již popsali. Koncovku –e pak přidáváme k těm podstatným jménům rodu středního, která mají kmen zakončený tvrdou souhláskou (b, d, f, ł, m, n, p, r, s, t, w, z). V ostatních případech dáváme koncovku –u. Pokud jste se podívali na tabulku pečlivěji, všimli jste si jevu, se kterým jsme se výše neustále setkávali. V případě Ms. j. č. totiž může docházet k alternacím právě v případě, že kmen podstatného jména rodu středního je zakončen na tvrdou souhlásku. Hned náš příklad miasto:mieście obsahuje tyto alternace: {a:e}, {s:ś}, {t:c´}. Opět je tedy působí koncovka –e, což by nás vůbec nemělo překvapovat. S koncovkou –e se pak setkáváme také v M. B. a W. j. č. V těchto případech ale k alternacím samozřejmě nedochází, neboť alternace se vyznačují vůči M. s tím, že M. je roven B. a W. Dalším důvodem bude také to, že podstatná jména s koncovkou –e v M. nebudou mít kmen zakončený tvrdou souhláskou. Musíme si tedy především pamatovat, že k alternacím dochází především v Ms. j. č.

f) slova jako například podstatné jméno imię ukazují, že si nevystačíme pouze se znalostí koncovek, musíme si tedy často brát na pomoc slovník:

n V, D. imienia; lm M. imiona, D. imion.

Slovníkový zápis se nesnaží ukázat pádové koncovky v D. j. č., M. a D. mn. č. Snaží se ukázat jak se kmen mění. M. j. č. je imię, D. však má podobu imienia. K tomuto kmeni pak dodáváme pádové koncovky pro j. č. V případě mn. č. postupujeme obdobně. Slovníkový zápis nám ukazuje M. a D. mn. č. abychom věděli, jaký je rozdíl mezi M. j. č. a M. mn. č., a abychom věděli, jak vytvořit zbývající formy.

60/89

Podívejme se tedy na tvorbu jednotlivých pádu podle slovníkového zápisu u jiného slova: • serce (srdce) - n I; lm D. serc; w zn. 2, 3a, 3b, 3c blm. Przypadki

Liczba pojedyńcza

Liczba mnoga

M.

Serce

serca

D.

Serca

serc

C.

Sercu

sercom

B

Serce

serca

W.

Serce

serca

Ms.

Sercu

sercami

N.

Sercem

sercach

Velká pravidelnost se, jak je patrné, ukazuje i tím, jak skromný je slovníkový zápis. Ke skloňování podstatných jmen rodu středního se vrátíme ve cvičeních. V následující podkapitole uzavřeme téma skloňování podstatných jmen problematikou podstatných jmen pomnožných (pluralia tantum). 5.1.1 Pluralia tantum Pluralia tantum (podstatná jména pomnožná; skr. pl. t.) jsou taková podstatná jména, jež se vyskytují pouze v množném čísle s tím, že mají význam čísla jednotného. Klasickým příkladem může být slovo dveře. V polštině se pak setkáváme s několika typy těchto podstatných jmen: a) označující názvy slavností; b) geografické názvy; c) názvy věcí, jež sestávají ze dvou a více protilehlých a komplementárních částí (viz dveře). Toto rozdělení jse samozřejmě pouze orientační. Závaznější dělení je spíše gramatické, vycházející ze způsobu skloňování a distribuce pádových koncovek. Tabulka č. 13 Pluralia tantum zakončená v M. koncovkou –i případně –ie, -ia. Przypadki Końcówki Przykłady M.

-i, (-ie, -ia)

drzwi, grabie, fekalia, ludzie

D.

i, (-ii, -iów)

drzwi, grabi, fekalii, ludzi

C.

-iom

drzwiom, grabiom, fekaliom, ludziom

B

os. = D.

ludzi

n. os. = M.

drzwi, grabie, fekalie,

W.

= M.

drzwi, grabie, fekalia, ludzie

Ms.

-ach

drzwiach, grabiach, fekaliach

61/89

N.

-ami

ludziach

Tabulka č. 14 Pluralia tantum zakončená v M. koncovkou –y případně –i, -e, -a. Przypadki Końcówki Przykłady M.

-y (-i, -e, -a)

chrzciny, ferie, Alpy, usta, rodzice

D.

-Ø, (-ów, -y, -i)

chrzcin, ferii, Alp, ust, rodziców

C.

-om

chrzcinom, feriom, Alpom, ustom, rodzicom

B

os. = D.

rodziców

n. os. = M.

chrzciny, ferie, Alpy, usta

W.

=M.

rodzice, chrzciny, ferie, Alpy, usta

Ms.

-ach

rodzicach, chrzcinach, feriach, ustach

N.

-ami

rodzicami, chrzcinami, feriami, ustami

5.2

Minulý čas sloves

Slovesa v přítomném čase by nám neměla činit nejmenší potíže. Přítomný čas je samozřejmě výchozí, ale zcela jistě nestačí. Tak například pro přečtení zpráv si s přítomným časem zcela jistě nevystačíte. Nejedná se při tom o obtížnou látku, neboť: a) vytváření minulého času je pravidelné; b) nerozlišujeme třídy sloves; c) rozlišujeme pouze rody, které vyžadují zvláštní koncovky. Postup tvoření minulého času můžeme rozdělit do následujících kroků:

1. oddělíme koncovku infinitivu (bezokoliczniku), nebo osobní koncovku v případě sloves, u nichž dochází k alternacím:

např. pracować – pracowa mówić – mówi czytać – czyta nieść – niosę – nios wieźć – wiozę – wioz

2. připojíme koncovky podle rodu podstatného jména, jež je podmětem slovesa:

62/89

Tabulka č. 15 Koncovky minulého času Rodzaj Ŝeński

Rodzaj męski 1. já

-łem

-łam

2. ty

-łeś

-łaś

3. on, ona, ono

-ł

-ła

1. my

-liśmy

-łyśmy

2. wy

-liście

-łyście

3. oni

-li

-ły

Rodzaj nijaki

-ło

-ły

3. vznikají nám následující tvary:

Tabulka č. 16 Časování sloves v minulém čase Rodzaj Ŝeński

Rodzaj męski 1. já

miałem

miałam

2. ty

miałeś

miałaś

3. on, ona, ono

miał

miała

1. my

mieliśmy

miałyśmy

2. wy

mieliście

miałyście

3. oni

mieli

miały

Rodzaj nijaki

miało

miały

Když se na uvedenou tabulku pečlivě podíváme, můžeme si všimnout následujícího:

a) pro minulý čas je typická souhláska –ł. Nachází se ve všech tvarech kromě množného čísla mužského rodu. Pečlivě se na rozdíly mužského rodu a ženského rodu zaměřte. Rozdíly v koncovkách jsou tyto:

-liśmy

-łyśmy

-liście

-łyście

-li

-ły

Rozlišovat podmět slovesa a tedy i jeho rod je velice důležité z důvodů gramatické správnosti. Tak můžeme říci, že:

63/89

i) Kobiety miały trudny los. (Ženy měly těžký osud.) ii) MęŜczyźni się tylko kłucili. (Muži se pouze hádali.)

b) některé koncovky vyžadují změny v kořeni slova – alternace. Srovnejme tři tvary:

mieć : miałem : mieli : miały

V prvním případě máme infinitiv, se kterým budeme srovnávat. V druhém případě dodáváme koncovku –łem, jež patří 1. os. j. č. Pokud srovnáme, zjistíme, že {e:a}. Tato změna je vyvolána tvrdou souhláskou ł a je vyžadována všude, kde dodáváme osobní koncovky s –ł. Jinak také řečeno, k alternacím nebude docházet tam, kde ł není, tedy v 1., 2. a 3. os. m. r. Zde si můžeme také připomenout to, co jsme již jednou zmínili: l se má k ł jako měkké k tvrdému. Alternace {e:a} bude tedy poměrně častá. Na závěr této problematiky se ještě podívejme s časováním slovesa být, které musíme velmi dobře znát:

Tabulka č. 17 – Časování slovesa być v minulém čase Rodzaj Ŝeński

Rodzaj męski 1. já

byłem

byłam

2. ty

byłeś

byłaś

3. on, ona, ono

był

była

1. my

byliśmy

byłyśmy

2. wy

byliście

byłyście

3. oni

byli

były

5.3

Rodzaj nijaki

było

były

Cvičení

5.3.1 Skloňování podstatných jmen rodu středního s pomocí slovníkového zápisu Slovíčka k vypracování jsou převzata ze slovní zásoby skript Polština I. a II. Není tedy nutné uvádět jejich překlad. To pak bude platit i pro jiná slova, u nichž neuvádíme překlad a jejichž znalost se tudíž předpokládá. 64/89

• plik - m III, D. -u, N. ~kiem; lm M. -i. Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• zdanie - n I; w zn. 2, 3, 4, 5, 6 lm D. zdań. Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• zwierzę - n IV, D. -cia; lm M. -ta, D. ~rząt. Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• jedzenie - n I, blm. Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• pomieszczenie - n I; w zn. 2 lm D. ~czeń. Przypadki Liczba pojedyńcza M.

Liczba mnoga

65/89

D. C. B. W. Ms. N. • mieszkanie - skr. m • n I; w zn. 2 lm D. ~ań. Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• państwo - n III, Ms. ~wie; lm D. państw. Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• terytorium - n VI; lm M. ~ria, D. ~riów. Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• zadanie - n I; w zn. 2, 3, 4 lm D. ~ań. Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W.

Liczba mnoga

66/89

Ms. N. • określenie - n I; w zn. 1b, 1c, 2, 3 lm D. ~leń; w zn. 1c zwykle w lm. Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

5.3.2 Skloňování podstatných jmen rodu středního na základě znalosti M. • rodzaj Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• ujęcie Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• ustawodawstwo Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

67/89

• sądownictwo Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• przedsięwzięcie Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• prawo Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• kierownictwo Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• kształtowanie Przypadki Liczba pojedyńcza M.

Liczba mnoga

68/89

D. C. B. W. Ms. N.

5.3.3 Časování sloves v minulém čase • rozumieć Rodzaj męski

Rodzaj Ŝeński

Rodzaj nijaki

Rodzaj męski

Rodzaj Ŝeński

Rodzaj nijaki

Rodzaj męski

Rodzaj Ŝeński

Rodzaj nijaki

Rodzaj męski

Rodzaj Ŝeński

Rodzaj nijaki

1. já 2. ty 3. on, ona, ono 1. my 2. wy 3. oni • przygotować 1. já 2. ty 3. on, ona, ono 1. my 2. wy 3. oni • nauczyć 1. já 2. ty 3. on, ona, ono 1. my 2. wy 3. oni • chcieć 1. já 2. ty 3. on, ona, 69/89

ono 1. my 2. wy 3. oni • spotkać Rodzaj męski

Rodzaj Ŝeński

Rodzaj nijaki

Rodzaj męski

Rodzaj Ŝeński

Rodzaj nijaki

Rodzaj męski

Rodzaj Ŝeński

Rodzaj nijaki

Rodzaj męski

Rodzaj Ŝeński

Rodzaj nijaki

1. já 2. ty 3. on, ona, ono 1. my 2. wy 3. oni • czekać 1. já 2. ty 3. on, ona, ono 1. my 2. wy 3. oni • kochać 1. já 2. ty 3. on, ona, ono 1. my 2. wy 3. oni • badać 1. já 2. ty 3. on, ona, ono 1. my 2. wy 3. oni

70/89

• dogadać się Rodzaj męski

Rodzaj Ŝeński

Rodzaj nijaki

Rodzaj męski

Rodzaj Ŝeński

Rodzaj nijaki

1. já 2. ty 3. on, ona, ono 1. my 2. wy 3. oni • trzymać 1. já 2. ty 3. on, ona, ono 1. my 2. wy 3. oni

5.3.4 Vyhledejte v textu podstatná jména a slovesa a určete jejich tvary Opět si pečlivě projděte text, jenž byl náhodně vybrán na internetu. Pokuste se na základě svých znalostí gramatiky určit formy podstatných jmen a sloves. Při vypracovávání tohoto úkolu využívejte slovník.

Text: Odnalezienie (w listopadzie 2010 r.) zrabowanego pod koniec wojny ze zbiorów stołecznego Muzeum Narodowego obrazu Aleksandra Gierymskiego „śydówka z pomarańczami” stało się radosną sensacją pobudzającą wyobraźnię, a i nadzieję na kolejne takie odkrycia dóbr kultury zagrabionych podczas okupacji niemieckiej. Sprawa ta przywraca jednak przede wszystkim pamięć o okolicznościach zaginięcia tego i tysięcy innych dzieł. W państwie Hitlera najpierw tropiono i piętnowano wszelką awangardową sztukę, określając ją mianem sztuki zdegenerowanej – Entartete Kunst. Konfiskowano tysiącami w muzeach i galeriach dzieła tak oznaczone, eksponując je w klimacie szyderstwa i nagonki na wielkiej wystawie, która – po otwarciu w 1937 r. w Monachium – obiegła całe Niemcy, 71/89

gromadząc milionową gawiedź. Wprowadzono zakaz pracy twórczej dla nieakceptowanych artystów. Ich samych prześladowano, zmuszając do emigracji (lub ucieczek). Ukoronowaniem było uchwalenie w maju 1938 r. ustawy o konfiskacie „wytworów zdegenerowanych” i wywłaszczaniu bez odszkodowań nawet prywatnych zbiorów sztuki modernistycznej.

( Fragment převzat z: www.polityka.pl, 28. 7. 2011) 5.3.5 Přeložte Nenaučila jsem se používat počítać. Připravila jsem se na dnešní přednášku. Nerozumím smyslu této (tej) věty. Hodinu jsem čekal na vlak. Studovali jsme v Opavě. Napsali jsme zprávu o cestě do Polska Vařil jsem pro celou skupinu. 5.3.6 Na základě nastudované slovní zásoby se pokuste vytvořit smysluplné věty v minulém čase 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

72/89

10.

5.4

Slovní zásoba

Slovní zásoba rząd, m. vláda samorząd, m. samospráva określenie, n. popis, určení działanie, n. činnost, postupování v rodzaj, m. rod (druh, typ) ujęcie, n. pojem ogół, m. celek działalność, f. činnost przedmiót, m. předmět konstytucyjny, a, e konstituční prawny, a, e právní, zákonný praworządny, a, e zákonný, řídící se právem władczy, a, e autoritativní proceduralny, a, e procedurální pozarządowy, a, e nevládní miejski, a, e městský monopolistyczny, a, e monopolistický ciągły, a, e kontinuální stabilny, a, e stabilní bardzo velmi zgodnie z v souladu według podle nad nad wiązać, -ę, -esz vázat dotyczyć, -ę, -ysz týkat se świadczyć, -ę, -ysz svědčit naleŜeć, -ę, -ysz náležet utrzymywać, -ę, -esz udržovat, držet przejawiać się, -am, -asz projevit se stosować, -ę, -esz aplikovat Fráze, frazeologismy a rčení Ledwie, ledwo, z trudem wiązać, móc Sotva, obtížně svazovat, moci svázat konec związać koniec z końcem. s koncem. (Dosl. překl. ve významu nemoci si poradit.) Něco vypovídá (svědčí) v neprospěch Coś świadczy przeciwko (przeciw) komuś, czemuś. někoho, něčemu. Coś świadczy za czymś, kimś. Něco vypovídá (svědčí) ve prospěch něčeho, někoho. To nie naleŜy do rzeczy. To není relevantní. To není předmětem našeho zájmu. To je od věci. Coś naleŜy juŜ do historii. Něco již patří do historie. Utrzymać sekret, tajemnicę. (fraz.) Zachovat tajemství. Utrzymać coś w sekrecie, tajemnicy. (fraz.) Zachovat nějaké tajemství.

73/89

Stosować przepisy, zasady, reguły.

Aplikovat předpisy, zásady, pravidla.

SHRNUTÍ KAPITOLY Pátá kapitola byla věnována třem tématům: s) skloňování podstatných jmen rodu středního; b) podstatným jménům pomnožným; c) tvoření minulého času. V rámci těchto témat jsme se nesetkali s ničím, co by se nedalo zvládnout procvičováním.

KONTROLNÍ OTÁZKY Osobní koncovky minulého času nám toho mohou hodně říci. Co všechno z nich můžeme vyčíst, i když si například nejsme jisti významem samotného slova? Co jsou to pluralia tantum? Vzpomeňte si na nějaké jejich příklady v češtině.

ÚKOLY K ZAMYŠLENÍ V rámci předcházejících úkolů jste si mohli prozkoumat polský internet. Prozkoumejte je ještě jednou a pokuste se zamyslet nad poměrem četnosti používání minulého a přítomného času.

74/89

6

Skloňování přídavných jmen

V poslední kapitole těchto skript se naučíme skloňovat přídavná jména. Vzhledem k tomu, že některá podstatná jména rodu mužského, zakončená v M. na –y, se skloňují podle vzorů pro přídavná jména, ukončíme touto problematikou rovněž skloňování podstatných jmen. Skloňování přídavných jmen nepatří k obtížné látce, množství koncovek není veliké a hlavně je skloňování přídavných jmen velmi pravidelné. Když si zrekapitulujeme to, co bychom měli umět – slovesa v přítomném i minulém čase, skloňování podstatných jmen -, zjistíme, že problematika přídavných jmen logicky prohloubí naší schopnost zvládat polský text a vyjadřovat naše vlastní myšlenky. Po podstatných jménech a slovesech se jedná o další z nepostradatelných ohebných slovních druhů. Hned vzápětí samozřejmě budou následovat zájmena, které ale již ponecháme následujícímu dílu Polština III.

RYCHLÝ PŘEHLED KAPITOLY V této kapitole se naučíme především skloňovat přídavná jména ve spojení s podstatnými jmény všech rodů.

CÍLE KAPITOLY Cílem kapitoly je doplnit flexi jmen a rozšířit tak naše jazykové kompetence.

KLÍČOVÁ SLOVA Skloňování, přídavná jména

75/89

6.1 Skloňování přídavných jmen – rozdělení Jak jsme již několikrát zmínili, je skloňování přídavných jmen velice pravidelné. Budeme pak také vycházet pouze ze dvou forem přídavných jmen: a) zakončených v M. koncovkou –i; b) zakončených v M. koncovkou –y. Velkou pravidelnost skloňování základních tvarů přídavných jmen pak můžeme vyčíst i ze slovníkových zápisů: • pełny (plný) - st. wyŜszy ~niejszy • w zn. 1, 2, 3, 5, 6 w lp M. r. m i w B.=M. uŜywa się takŜe ksiąŜk. pełen; w zn. 3, 9 m.-os. M. lm ~ni • pełen tylko w funkcji orzecznika lub przydawki zawierającej rzeczownik w D. • wysoki (vysoký) - st. wyŜszy wyŜszy; w zn. 7 zwykle w st. wyŜszym • w zn. 1, 4 m.-os. M. lm ~ocy.

V obou těchto zápisech se můžeme dočíst, jak vypadá 2. (komparativ) a 3. (superlativ) stupeň přídavných jmen. V polštině jsou pak tyto stupně vyjádřeny jako stopień wyŜszy a stopień najwyŜszy, což zaznamenávají zkratky. Nicméně slovníkový zápis neuvádí, jak jsme byli zvyklí u podstatných jmen, nepravidelnosti v různých pádech. K těmto totiž prakticky nebude docházet. Problematiku skloňování přídavných jmen můžeme rozdělit podle toho, s čím se dané přídavné jméno pojí. Jistě není třeba zdůrazňovat, že stejně jako v češtině je přídavné jméno v pádové shodě se svým podstatným jménem. V následujícím výkladu tedy budeme postupovat ve shodě s touto logikou.

6.1.1 Přídavná jména ve spojení s mužským podstatným jménem V následující tabulce je uveden příklad skloňování přídavného jména ve spojení s mužským podstatným jménem. Skloňování podstatných jmen rodu mužského považujeme samozřejmě za zvládnuté: Tabulka č. 18 Vzory skloňování mužských přídavných jmen v j. č. rzypadki Końcówki Przykłady M. -i, -y wysoki pełny D. -iego, -ego wysokiego pełnego C. -iemu, -emu wysokiemu pełnemu B. Ŝyw. = D. wysokiego pełny n.Ŝyw. = M. wysoki pełnego W. =M. wysoki pełny Ms. -im, -ym wysokim pełnym N. -im, -ym wysokim pełnym 76/89

Z tabulky je opět patrná velká pravidelnost. M. se může lišit podle koncovky –i nebo –y. Koncovku –i mají ta přídavná jména, jejichž kmen je zakončen souhláskami měkkými a neztvrdlými, rovněž souhláskami k, g, l. Koncovku –y pak mají přídavná jména zakončená ve kmeni tvrdými a ztvrdlými souhláskami. Toto si příliš pamatovat nemusíme, stačí totiž, když si budeme pamatovat formu M. a dodržovat zásady polského pravopisu. Podle koncovky M. pak určujeme další tvary přídavného jména, kdy volíme ze dvou sad koncovek. Vše nutné k zapamatování plyne z tabulky. Za zmínku stojí B., který se řídí podle podstatného jména: přídavné jméno životné (tedy pojící se s podstatným jménem životným) se v B. shoduje s D. Přídavné jméno neživotné se v B. shoduje s M. V následující tabulce se podívejme na mn. č.: Tabulka č. 19 Vzory skloňování mužských přídavných jmen v mn. č. rzypadki Końcówki Przykłady M. m. os. -i,-y wysocy wysokie drzewa nm. os. –e, -ie wysokie wysokie kobiety D. -ich, -ych wysokich wysokich drzew wysokich kobiet C. -im, -ym wysokim wysokim drzewom wysokim kobietom B. m. os. = D. wysokich wysokie drzewa (=M.) nm. os. = M. (-e, -ie) wysokie wysokie kobiety (=M.) W. = M. wysocy wysokie drzewa wysokie wysokie kobiety Ms. -ich, -ych wysokich wysokich drzewach wysokich kobietach N. -imi, -ymi wysokimi wysokimi drzewami wysokimi kobietami V této tabulce je uvedeno celé skloňování přídavných jmen v množném čísle. Poslední sloupec v příkladech uvádí ženské i střední množné číslo. V rámci množného zde má smysl rozlišovat pouze mezi mužským osobním rodem a rody zbývajícími. Můžeme to vyjádřit i jinak. Skloňování přídavných jmen v množném čísle všech rodů se řídí podle jedné sady koncovek. Výjimky, jež jsou v tabulce podtrženy, tvoří podstatná jména mužská osobní, jež se odlišují v M., B. a W., což ale plyne ze základních pravidel tvoření pádů mužských podstatných jmen osobních (B. = D.). 6.1.2 Přídavná jména ve spojení s ženským podstatným jménem Tabulka č. 20 Vzory skloňování ženských podstatných jmen v j. č. rzypadki Końcówki Przykłady M. -a wysoka pełna

77/89

D. C. B. W. Ms. N.

-ej -ej -ą =M. -ej -ą

wysokiej wysokiej wysoką wysoka wysokiej wsoką

pełnej pełnej pełną pełna pełnej pełną

Tabulka ukazuje, že skloňování ženských přídavných jmen v j. č. opět vyžaduje pouze naučit se pádové koncovky. Koncovka –ej je vlastní třem pádům: D., C. a Ms; koncovka –ą je pak typická B. a N. Zde nesmíme zapomínat na to, že nosovku ą na konci slova vždy vyslovujeme s plnou nosovostí. Než se přesuneme k střednímu rodu, podívejme se na skloňování smíšené. Za vzor si vezměme přídavné jméno mądry a podstatné jméno męŜczyzna: Przypadki M. D. C. B W. Ms. N.

Liczba pojedyńcza mądry męŜczyzna mądrego męŜczyzny mądremu męŜczyźnie mądrego męŜczyznę mądry męŜczyzno mądrym męŜczyźnie mądrym męŜczyzną

Liczba mnoga mądrzy męŜczyźni mądrych męŜczyzn mądrym męŜczyznom mądrych męŜczyzn mądrzy męŜczyźni mądrych męŜczyznach mądrymi męŜczyznami

Se smíšeným skloňováním jsme se již setkali, příklad slova męŜczyzna velmi dobře známe. Řekli jsme si výše, že podstatná jména mužského rodu zakončená v M. pádovou koncovkou – a skloňujeme jako podstatná jména rodu ženského. To platí co do koncovek, způsob jejich distribuce se řídí podle pravidel platných pro mužský rod. Týká se to především shody B. s M. a D. V případě, že skloňujeme přídavné jméno, které se pojí s podstatným jménem rodu mužského zakončeným v M. pádovou koncovkou –a musíme přídavné jméno skloňovat podle mužského skloňování. Nemůžeme tedy mechanicky vyjít ze způsobu skloňování ženského.

6.1.3 Přídavná jména ve spojení se středním podstatným jménem Tabulka č. 21 Vzory skloňování přídavných jmen středního rodu rzypadki Końcówki Przykłady M. -e wysokie pełne D. -ego wysokiego pełnego C. -emu wysokiemu pełnemu B. -e wysokie pełne W. -e wysokie pełne Ms. -im, -ym wysokim pełnym

78/89

N.

-im, -ym

wysokim

pełnym

Pokud si dobře pamatujete, ve středním rodě se B. vždy rovnal M. bez ohledu na životnost. U přídavných jmen dále platí, že M. = W. Zbývající koncovky jsou pak vlastní i mužskému skloňování přídavných jmen. Situace je tedy snadná, přehledná a nevyžaduje dalšího komentáře.

6.2

Cvičení

6.2.1 Vyskloňujte spojení podstatného a přídavného jména V tomto cvičení opět budeme vycházet ze slovní zásoby těchto skript. Není tedy důvod uvádět její překlad. • miły nauczyciel Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N. • wielka umowa Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N. • wolne państwo Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N. • daleki kraj Przypadki Liczba pojedyńcza

Liczba mnoga

Liczba mnoga

Liczba mnoga

Liczba mnoga 79/89

M. D. C. B. W. Ms. N. • pozarządowa organizacja Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N. • miejski dom Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N. • nowy prezydent Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N. • rzecz naturalna Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

Liczba mnoga

Liczba mnoga

Liczba mnoga

80/89

• suche mieszkanie Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• smaczne jedzenie Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

• szeroki korytarz Przypadki Liczba pojedyńcza M. D. C. B. W. Ms. N.

Liczba mnoga

6.2.2 Překládejte věty Pracovaly jsme na polské univerzitě. Chci studovat v bohatém kraji. Musela jsem vyžehlit všechny sukně. Bydlím v bytě s mojí milovanou Terezou. Pracujeme na úkolu, který nám zadala vláda.

6.2.3 Na základě své znalosti polských slovíček a gramatiky se pokuste formulovat 10 vět

81/89

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

6.3

Slovní zásoba

kompetencja, f. władza, f. ustawodawstwo, n. sądownictwo, n. przedsięwzięcie, n. organizator, m. rzecz, f. interes, m. organ, m. prawo, n. naturalny, a, e, sztuczny, a, e apolityczny, a, e fachowy, a, e wykształcony, a, e przygotowany, a, e doświadczony, a, e praktyczny, a, e teoretyczny, a, e odrębny, a, e legalny, a, e przed a zatem iŜ wobec

Slovní zásoba kompetence vláda zákonodárství soudnictví podnik, záměr organizátor věc zájem, obchod orgán zákon přirozený umělý apolitický odborný vzdělaný připravený zkušený praktický teoretický odlišný legální před a tedy Že vůči

82/89

zezwalać, -am, -asz ingerować, -ę, -esz podejmować, -ę, -esz starać się, -am, -asz zdobywać, -am, -asz

povolovat, dovolovat zasahovat do pouštět se do něčeho, činit starat se získávat Fráze, frazeologismy a rčení Ustawa zezwala na coś. Zákon dovoluje to a to. Ingerować w czyjejś prywatne Ŝycie. Plést se někomu do soukromého života. Podjąć trud, starania o coś. Podejmować kroki w celu czego. Podnikat kroky ve věci. Stara się być dobrym studentem. Snaží se být dobrým studentem. Opiekuję się swoim ojcem. Pečuje o svého otce. Zdobyć władzę, autorytet, znaczenie, sławę. Získat vládu, autoritu, význam, slávu. Zdobyś się na coś. Zmoci se na něco. Podjąć decyzję. Příjmout rozhodnutí.

SHRNUTÍ KAPITOLY Poslední výkladová kapitola těchto skript byla věnována skloňování přídavných jmen. Zjistili jsme, že vytváření pádů přídavných jmen je velice pravidelné, a proto také velmi dobře zvládnutelné.

ÚKOLY K ZAMYŠLENÍ Pokuste se vytvořit jednotnou tabulku pádových koncovek přídavných jmen.

83/89

7

Souhrnné tabulky skloňování

7.1

Souhrnný přehled koncovek Rod

mužský střední životný neživotný jednotné číslo -Ø, -o, -a -o, -e, -ę -a, -y -a, -u -a -owi, -u, -e -u -a (=D), -em ę -e, -u, -o -e, -u -o, -e, -ę, -u -e, -u -e, -u -e, -u -em, -ą -em množné číslo -i, -y, -e, -owie, -a -a

ženský

osobní

M. D. C. B. W. Ms. N. M. (=W) D. C. B.

-ów, -i, y, Ø

-y,- i, -e

W. Ms. N.

Pádové koncovky

-Ø

D.

(Ŝ.) –a (nŜ.) – a (-u) -owi -u (Ŝ) = a (D.) (nŜ) = Ø (M.) -u = Ms. -e = Ms. -u = W. -e = W. -em

B. W. Ms. N.

-y,- i, -e

-y, -i,-e

Mužské skloňování

M.

C.

-i, -y -e, -i, -y -ą

=M. -ach -ami, -mi

7.2 Pády

-ów, i, y, Ø -om -a

-a, -i, Ø - y, -i -e, -i, -y -ą

Skupiny podstatných jmen podle kvality zakončující souhlásky I. ć, dź, ń, ś, ź; p, II. c, cz, dz, III. k, g, ch IV. b, d, f, ł, b, m, w dŜ, rz, sz, Ŝ m, n, p, r, s, (alternující na p´, t, w, z b´, w´, m´); l, j Jednotné číslo kowal-Ø stróŜ-Ø robotnik-Ø sąsiad-Ø bal-Ø kołnierz -Ø stóg-Ø słup-Ø kowal – a stróŜ – a robotnik-a sąsiad-a bal - u kołnierz - a stog – u słup-a kowal-owi stróŜ-owi robotnik-owi sąsiad-owi bal-u kołnierzu stog-u słup-u kowal-a stróŜ-a robotnik-a sąsiad-a bal-Ø kołnierz-Ø stóg-Ø słup-Ø kowal-u stróŜ-u robotnik-u sąsiedzi-e bal-u kołnierz-u stog-u słupi-e kowal-u stróŜ-u robotnik-u sąsiedzi-e bal-u kołnierz-u stog-u słupi-e kowal-em stróŜ-em robotnik-iem sąsiad-em

84/89

bal-em

kołnierz-em Množné číslo stróŜ-e kołnierz-e męŜ-owie chłopc-y

stog-iem

słup-em

robotnic-y pedagodz-y mnis-i stołk-i stog-i mch-y

sąsiedz-i dyrektorz-y pan-owie słup-y

M.

os. –e, -y, -i, -owie n.os. –e, -i, y.

kowal-e bal-e król-owie

D.

-i\-y, -ów

kowal-i bal-ów król-ów

stróŜ-y kołnierz-y męŜ-ów chłopc-ów

robotnik-ów pedagog-ów mnich-ów

sąsiad-ów dyrektor-ów pan-ów

C.

-om

kowal-om bal-om król-om

robotnik-om podagog-om mnich-om

sąsiąd-om derektor-om pan-om

B.

os. = D. n. os. = M.

kowal-i bal-e król-ów

= M.

kowal-e bal-e król-owie

Ms.

-ach

kowal-ach bal-ach król-ach

N-

-ami

kowal-ami bal-ami król-ami

robotnik-ów pedagog-ow mnich-ów mch-y robotnic-y pedagodz-y mnis-i mch-y robonik-ach pedagog-ach mnich-ach mch-ach robonik-ami pedagog-ami mnich-ami mch-ami

sąsiad-ów dyrektor-ów słup-y

W.

stróŜ-om kołnierz-om męŜ-om chłopc-om stróŜ-y kołnierz-e męŜ-ów chłopc-ów stróŜ-e kołnierz-e męŜ-owie chłopc-y stróŜ-ach kołnierz-ach męŜ-ach chłopc-ach stróŜ-ami kołnierz-ami męŜ-ami chłopc-ami

7.3

sąsiedz-i dyrektorz-y słup-y sąsiad-ach pedagog-ach słup-ach sąsiad-ami pedagog-ami słup-ami

Ženské skloňování

Przypadek Końcówki

Liczba

Końcówki

Liczba mnoga

pojedyńcza M.

-a, -i, -Ø

kobiet - a

-y, -i

kobiet-y

D.

-y, -i

kobiet - y

-Ø

kobiet-Ø

C.

-e, -y, -i

kobieci -e

-om

kobiet-om

B.

-ę

kobiet - ę

-y, -i

kobiet-y

W.

-o, -u

kobiet - o

-y, -i

kobiet-y

Ms.

-e

kobieci -e

-ach

kobiet-ach

85/89

N.

7.4

M. D.

C.

B W. Ms.

N.

-ą

kobiet-ą

-ami

Skloňování středního rodu

Liczba pojedyńcza Końcówki Miasto Przykłady -o, -e, -ę. – miast-o pole, imię, um centrum -a, -um miast-a pola, imienia, centrum -u, -um miast-u polu, imieniu, centrum -o, -e, -ę. – miast-o pole, imię, um centrum -o, -e, -ę. – miast-o pole, imię, um centrum -e, -u, -um mieści-e polu, imieniu, centrum -em, -um miast-em polem, imieniem, centrum

7.5 Rzypadki M. D. C. B. W. Ms. N.

7.6 Rzypadki M. D. C. B. W. Ms. N.

kobiet-ami

Liczba mnoga Końcówki Miasto Przykłady -a miast-a pola, imienia, centra -Ø. –ów miast-Ø pól, imion, centrów -om

miast-om

-a

miast-a

-a

miast-a

-ach

miast-ach

-ami

miast-ami

Mužská přídavná jména Końcówki -i, -y -iego, -ego -iemu, -emu Ŝyw. = D. n.Ŝyw. = M. =M. -im, -ym -im, -ym

wysoki wysokiego wysokiemu wysokiego wysoki wysoki wysokim wysokim

Przykłady pełny pełnego pełnemu pełny pełnego pełny pełnym pełnym

Ženská přídavná jména Końcówki -a -ej -ej -ą =M. -ej -ą

wysoka wysokiej wysokiej wysoką wysoka wysokiej wsoką

86/89

Przykłady pełna pełnej pełnej pełną pełna pełnej pełną

polom, imionom, centrom pola, imiona, centra pola, imiona, centra pol-ach, imionach, centrach polami, imionami, centrami

7.7 Rzypadki M. D. C. B. W. Ms. N.

7.8 Rzypadki M.

Přídavná jména středního rodu Końcówki -e -ego -emu -e -e -im, -ym -im, -ym

wysokie wysokiego wysokiemu wysokie wysokie wysokim wysokim

Przykłady pełne pełnego pełnemu pełne pełne pełnym pełnym

Množné číslo přídavných jmen

D.

Końcówki m. os. -i,-y nm. os. –e, -ie -ich, -ych

wysocy wysokie wysokich

C.

-im, -ym

wysokim

B. W.

m. os. = D. nm. os. = M. (-e, -ie) = M.

Ms.

-ich, -ych

wysokich wysokie wysocy wysokie wysokich

N.

-imi, -ymi

wysokimi

87/89

Przykłady wysokie drzewa wysokie kobiety wysokich drzew wysokich kobiet wysokim drzewom wysokim kobietom wysokie drzewa (=M.) wysokie kobiety (=M.) wysokie drzewa wysokie kobiety wysokich drzewach wysokich kobietach wysokimi drzewami wysokimi kobietami

8

Závěr

Tato skripta byla zaměřena především na skloňování podstatných jmen. Hned po slovesech je to druhá nejdůležitější část polské gramatiky. Pokud zvládáme tento základ, můžeme na něm velice snadno rozšiřovat naše další jazykové kompetence. O to jsme se také částečně v těchto skriptech pokusili: a) rozšířili jsme naše znalosti pravopisu; b) naučili jsme se tvořit minulý čas polských sloves; c) zvládli jsme poměrně snadné skloňování přídavných jmen. Když si uvědomíme, že je to skoro vše z ohebných slovních druhů, neboť zbývají zájmena a číslovky, zjistíme, že to nejdůležitější máme skoro zvládnuté. Nechceme tím v žádném případě říci, že máme zvládnutý polský jazyk, to je přece jen mnohem komplexnější problém, ale dokážeme si poradit s jednoduššími texty a dokážeme formulovat značnou část vlastních myšlenek. Získaný základ tak může sloužit k dalšímu rozvíjení, čemuž se budou věnovat následující díly těchto skript. Na závěr je také třeba dodat, že učení se jazyku vyžaduje mnohem více, než se jen učit tabulky a koncovky. Kontakt s rodilým mluvčím, jež nás dokáže upozornit na chyby a případně i říci, že tak by to Polák neřekl, je nenahraditelný, pokud jej však nemáme k dispozici, musíme se spokojit s četbou, která se samozřejmě nemůže omezovat na uvedená cvičení. Tato poslední poznámka je tedy doporučením, jak získané znalosti maximálně zúročit.

88/89

9

Použitá literatura a zdroje

Pössingerová, K. - Seretny, A.: Czy Czechów jest trzech. Učebnice polštiny pro Čechy. Kraków 1992. Tarajło-Lipowska, Z.: Mówię po polsku. Učebnice polštiny pro Čechy. Warszawa 1994. Bešta, T.: Základy polské mluvnice. Praha 1994. Wróbel, H.: Gramatyka języka polskiego. Kraków 2001. Lotko, E.: Slovník lingvistických termínů pro filology. Olomouc 1999. Miodunka, W.: Uczymy się polskiego (28 dílný audiovizuální kurz ) 1996. Kita, M.: Wybieram gramatykę. Tom 1-2. Katowice 1998. Lipińska, E.: Nie ma róŜy bez kolców. Kraków, PWN 1999. Uniwersalny słownik języka polskiego, w. 1.0, PWN SA 2004.

89/89