SMĚRNICE 2000/53/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY z 18. září 2000 o ukončení životnosti vozidel Poznámka překladatele V březnu 2000 předložila Evropská komise opětovně návrh na směrnici ES pro opatření po ukončení životnosti automobilů. ODIS připravil překlad návrhu s tím, aby měli výrobci a provozovatelé dostatek času připravit se na nastoupený vývojový trend. Ale 18. září t.r. byla již přijata vlastní směrnice. Nemělo tedy smysl návrh Komise samostatně vydávat. Proto je v tomto překladu ponecháno původní zdůvodnění návrhu, ale v dalším textu je namísto návrhu směrnice již přijatá směrnice. VYSVĚTLUJÍCÍ MEMORANDUM K NÁVRHU SMĚRNICE z 16.3.2000 Článek 251∗, odstavec 2, písmeno c) Smlouvy o vytvoření Evropského společenství stanoví, že Komise vydává svůj názor k doplňkům navrženým v druhém čtení Evropským parlamentem. Komise dále podává svůj návrh k třiceti dvěma doplňkům, navrženým Evropským parlamentem. V souladu s článkem 250∗∗, odstavec 2 Smlouvy o ES se přikládá doplněný návrh zahrnující všechny nebo části třinácti doplňků parlamentu přijatých Komisí. 1. Pozadí Předložení návrhu Radě a Evropskému parlamentu 24. září 1997 Konzultace Rady s Evropským parlamentem 3. prosince 1997 Názor Hospodářského a sociálního výboru 25. února 1998 Názor Evropského parlamentu - první čtení 11. února 1999 Doplněný návrh Komise (COM(1999) 176 final) 28. dubna 1999 Přijetí společného stanoviska 29. července 1999 Názor Komise na společné stanovisko (SEC(1999)1549 final) 1. října 1999 V tomto posledním dokumentu Komise posoudila společné stanovisko v souladu s doplněným návrhem Komise (COM(1999) 176 final) a jako důsledek Komise podporuje společné stanovisko. 2. Cíl návrhu Komise Návrh byl vypracován především k prevenci a zlepšení kvality životního prostředí a za druhé k zajištění fungování vnitřního trhu a vyhnutí se narušení konkurence. K tomu vytváří opatření k prevenci odpadu z vozidel (včetně omezení použití rizikových substancí v nových vozidlech), k sběru vozidel, jakož i k disponování s nimi, k recyklaci a obnově. Návrh spočívá na zásadě „odpovědnosti výrobce“.
3. Názor Komise na parlamentní doplňky ∗
Článek 251 popisuje postup sjednocování názorů a přijetí aktů při spolurozhodování parlamentu. Článek 250 Smlouvy o ES: 1. Přijímá-li Rada podle této smlouvy akt na návrh Komise, může s výhradou článku 251 odstavců 4 a 5 takový návrh změnit pouze jednomyslně. 2. Dokud se Rada neusnesla, může Komise kdykoliv během postupu vedoucího k přijetí aktu Společenství svůj návrh změnit.
∗∗
Komise přijímá plně, zčásti nebo v zásadě třináct z třiceti dvou doplňků přijatých parlamentem. Jsou zahrnuty do nového doplněného návrhu a mohou být proto znovu posouzeny Radou. 3.1. Doplňky přijaté Komisí 3.2. Nepřijaté doplňky (Popis se neuvádí, promítly se v návrhu směrnice pro druhé čtení)
SMĚRNICE 2000/53/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY z 18. září 2000 o ukončení životnosti vozidel EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE se zřetelem na ∗ smlouvu o vytvoření Evropského společenství, zejména článku 175 (1) návrh Komise, názor Hospodářského a sociálního výboru, názor Výboru regionů ∗∗ jednajíce v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o ES ve světle společného textu schváleného dohodovacím výborem 23. května 2000, protože 1) Rozdílná opatření států týkající se ukončení životnosti vozidel by měla být
2)
3) 4)
5)
harmonizována, aby se za prvé minimalizoval vliv ukončení životnosti vozidla na životní prostředí a takto se přispívalo k ochraně, zachování a zlepšení kvality životního prostředí a úspoře energie, a za druhé, aby se zajistilo hladké fungování vnitřního trhu a předešlo se narušení konkurence ve Společenství. Celokomunitární rámec je nezbytný k tomu, aby se zajistila koherence mezi pojetími států při dosahování shora uvedených cílů, zejména s ohledem na konstrukci vozidel pro recyklaci a obnovu, požadavky na sběr a zacházení s vybavením, a dosažení cílů znovupoužití, recyklace a obnovy, s přihlédnutím k zásadě subsidiarity a zásady „ať platí znečišťovatel“. Každý rok se ve Společenství ukončením životnosti vozidel generuje mezi 8 a 9 miliony tun odpadu, který je nutno správně řídit. Aby se realizovaly zásady předběžné opatrnosti a prevence a v souladu se strategií Společenství pro řízení odpadového hospodářství, je nutno se v maximální míře vyhnout generování odpadu. Dalším zásadním principem je, že by odpad měl být znovu využitelný a obnovitelný; přednost by proto mělo dostat opětovné využití a recyklace.
∗
Článek 175 (1): Rada rozhodne postupem podle článku 251 a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů o činnostech Společenství k dosažení cílů uvedených v článku 174. (Ochrana životního prostředí). ∗∗
Článek 251 Smlouvy o ES upravuje postup přijímání aktů Unie u problémů, o jejichž přijetí spolurozhoduje Evropský parlament.
2
6) Členské státy by měly přijmout opatření k zajištění toho, aby ekonomičtí provozovatelé
(operátoři) vytvořili systémy pro sběr, disponování a obnovu vozidel s ukončením životnosti. 7) Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby poslední držitel a/nebo vlastník mohl dodat vozidlo po ukončení životnosti oprávněnému zařízení pro péči o ně bez jakýchkoliv nákladů jako důsledek toho, že vozidlo nemá žádnou tržní hodnotu nebo má zápornou tržní hodnotu; členské státy by měly zajistit, aby výrobci uspokojili úhradu všech nebo významné části nákladů na realizaci těchto opatření; normálnímu fungování tržních sil by se nemělo bránit. 8) Tato směrnice by se měla vztahovat na vozidla s ukončením životnosti, včetně jejich komponentů a materiálů, nehledě na bezpečnostní normy, emise do ovzduší a kontrolu hluku. 9) Tato směrnice by se měla pojímat jako akt s terminologií vypůjčenou v případě potřeby z několika existujících směrnic, jmenovitě směrnice Rady 67/548/EHS z 27. června 1967 o sbližování zákonů, nařízení a správních postupů vztahujících se ke klasifikaci, balení a označování nebezpečných látek, směrnice Rady 70/156/EHS ze 6. února 1970 o sbližování zákonů členských států vztahujících se k typovému schvalování motorových a jejich přípojných vozidel a směrnice Rady 75/442/EHS z 15. července 1975 o odpadu. 10) Na vozidla-veterány, ve smyslu historických vozidel nebo vozidel s hodnotu pro sběratele nebo zamýšlených pro muzea, udržovaná náležitým a ekologicky zdravým způsobem, ať již připravená pro použití nebo rozložení na části, se nevztahuje definice odpadu stanovená směrnicí 75/442/EHS a nespadají pod uplatnění této směrnice. 11) Je důležité, aby se uplatnila preventivní opatření od koncepční fáze vozidla dále a přejala formu zejména snižování a kontroly nebezpečných látek ve vozidle, aby se předcházelo jejich vypouštění do prostředí, k usnadnění recyklace a k vyhnutí se disponování s nebezpečnými odpady. Zejména by se mělo zakázat používání olova, rtuti, kadmia a šestimocného chromu. Tyto těžké kovy by měly být používány jenom v určitých aplikacích podle seznamu, který bude pravidelně přehodnocován. 12) Recyklace všech plastů z vozidel s ukončenou životností by se měla plynule zvyšovat. Komise zkoumá v současné době vliv PVC na životní prostředí. Komise předloží na základě této práce v případě potřeby návrhy na využívání PVC včetně úvah o použití pro vozidla. 13) Požadavky na rozmontování, znovupoužití a recyklaci vozidel při ukončení jejich životnosti a jejich komponentů by se měly integrovat do navrhování a výroby nových vozidel. 14) Měly by se podnítit trhy pro recyklované materiály. 15) Aby se zajistilo, že vozidla na konci životnosti budou odstavena bez ohrožení životního prostředí, měly by se vytvořit přiměřené systémy sběru. 16) Mělo by být zavedeno osvědčení o zničení vozidla, používané jako podmínka zrušení registrace; členské státy bez systému zrušení registrace by měly vytvořit systém, podle něhož se oznamuje potvrzení o zničení příslušnému orgánu, když je vozidlo na konci životnosti přesouváno do zařízení pro další péči o ně. 17) Tato směrnice nebrání členským státům umožnit případně dočasné odhlášení vozidel. 18) Provozovatelům sběru a ošetřování vozidel by se měl povolit provoz jen po získání povolení nebo v případě, že je namísto povolování používána registrace, jestliže budou v souladu se specifickými podmínkami. 19) Měla by se podporovat recyklovatelnost a obnovitelnost vozidel. 20) Je důležité stanovit požadavky na provozování, skladování a ošetřování, aby se předešlo negativním vlivům na životní prostředí a předešlo se vzniku narušení obchodu a konkurence. 3
21) Aby se dosáhlo výsledků v krátké době a daly se provozovatelům, spotřebitelům a
veřejným orgánům nezbytné vyhlídky pro delší období, měly by se stanovit kvantifikované cíle pro znovu využití, recyklaci a obnovu, které by měli provozovatelé dosáhnout. 22) Výrobci by měli zajistit, aby vozidla byla zkonstruována a vyrobena takovým způsobem, aby se dosáhlo kvantifikovaných cílů pro znovupoužití, recyklaci a obnovu. Komise k tomu podpoří přípravu evropských norem a přijme jiná nezbytná opatření, aby se doplnila současná legislativa pro typové schvalování vozidel. 23) Členské státy by při realizaci ustanovení této směrnice měly zajistit zachování konkurence, zejména pokud jde o přístup malých a středně velkých podniků k trhu sběru, rozmontováni, ošetřování a recyklace. 24) Aby se usnadnilo rozebírání a obnova vozidel na konci jejich životnosti, výrobci vozidel by měli poskytnout oprávněným zařízením pro zacházení s nimi všechny potřebné informace pro rozebírání, zejména pokud jde o rizikové materiály. 25) Kde je to zapotřebí, tam by se měla podpořit příprava evropských norem. Výrobci vozidel a výrobci materiálů by měli používat společné normy kódování prvků a materiálů vytvořených Komisí za pomoci příslušného výboru. Při přípravě těchto norem vezme Komise v případě potřeby v úvahu průběh prací v této oblasti na příslušných mezinárodních fórech. 26) Pro sledování uplatňování cílů této směrnice jsou zapotřebí celokomunitární údaje o ukončení životnosti vozidel. 27) Spotřebitelé musejí být přiměřeně informováni, aby přizpůsobili své chování a přístupy; informace by proto měly být dostupné příslušným ekonomickým provozovatelům. 28) Pokud se splní určité podmínky, mohou si členské státy zvolit uplatnění určitých ustanovení prostřednictvím dohod s příslušným ekonomickým sektorem. 29) Přizpůsobení požadavků na zařízení pro práci a pečování o nebezpečné látky vědeckému a technickému pokroku, jakož i přijetí minimálních norem pro certifikáty o zničení, formáty pro datovou základnu a realizační opatření nutná pro kontrolu souladu s kvantifikovanými cíli, by měla být uplatněna Komisí podle postupů Výboru. 30) Opatření nezbytná pro realizaci této směrnice by se měla přijmout v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES z 28. června 1999, které stanoví postupy pro uplatňování realizačních oprávnění převedených na Komisi. 31) Členské státy mohou uplatnit ustanovení této směrnice před datem, stanoveným v ní, za předpokladu, že jsou takové opatření slučitelná se smlouvou o ES, PŘIJALA TUTO SMĚRNICI: Článek 1 Cíle Tato směrnice stanoví opatření, která jsou jako první priorita zaměřena na prevenci znečišťování odpadem z vozidel a navíc na znovupoužití, recyklaci a ostatní formy obnovy vozidel s ukončením životnosti a jejich komponentů, aby se zmenšil rozsah manipulování s odpady a aby se dosáhlo i zlepšení ekologické výkonnosti všech ekonomických operátorů, zapojených do cyklu životnosti vozidel, a zejména provozovatelů přímo zapojených do zacházení s vozidly po ukončení jejich životnosti. Článek 2
4
Definice Pro účely této směrnice: 1. „vozidlo“ znamená jakékoliv vozidlo navržené jako vozidlo kategorie M1 nebo N1 podle definice v příloze II (A) směrnice 70/156/EHS, a tříkolová motorová vozidla, jak jsou definována ve směrnici 92/61/EHS, ale s výjimkou motorových tříkolek; 2. „vozidlo s ukončením životnosti“ znamená vozidlo, které je odpadem ve smyslu článku 1(a) směrnice 75/442/EHS; 3. „výrobce“ znamená výrobce vozidla nebo profesního dovozce vozidla do členského státu, 4. „prevence“ znamená opatření zaměřená na snižování množství a škodlivosti vozidel, jejich materiálů a substancí na konci životnosti vozidla pro životní prostředí, 5. „zacházení“ znamená jakoukoliv činnost po skončení životnosti vozidla prováděnou zařízením k likvidaci znečištění, rozebrání, řezání, střihání, obnovu nebo přípravu k použití jako řezaného odpadu a jakékoliv další operace prováděné k obnově a/nebo disponování s vozidlem a jeho komponenty po ukončení životnosti vozidla, 6. „znovupoužití“ znamená jakoukoliv operaci, s jejíž pomocí se komponenty na konci životnosti vozidla používají pro stejné účely, pro které byly používány předtím; 7. „recyklace“ znamená přepracování odpadových materiálů v průběhu výrobního procesu pro původní účel nebo pro jiné účely, ale s vyloučením obnovy energie. Obnova energie znamená použití spalitelného odpadu jako prostředku k výrobě energie prostřednictvím přímého spalování s nebo bez jiného odpadu, ale s obnovou ohřevem, 8. „obnova“ znamená jakýkoliv z uplatněných postupů stanovených v příloze II B ke směrnici 75/442/EHS, 9. „dispozice“ znamená jakoukoliv z uplatnitelných operací podle přílohy II A ke směrnici 75/442/EHS, 10. „ekonomický provozovatel (operátor)“ znamená výrobce, distributory, sběrače, pojišťovací společnosti pro motorová vozidla, provozovny pro rozebírání, rozřezávání, obnovy, recyklace a jiné provozovatele disponování s vozidly po ukončení životnosti včetně jejich komponent a materiálů, 11. „nebezpečná látka“ znamená jakoukoliv látku, která se posuzuje jako nebezpečná podle směrnice 67/548/EHS, 12. „desintegrátor“ znamená jakékoliv zařízení pro roztrhání nebo rozřezání na kusy nebo fragmentaci vozidla po ukončení jeho životnosti, včetně pro účely přímo znovu využitelného kovového odpadu. 13. „informace o rozmontování“ znamená jakékoliv informace, požadované pro správné a ekologicky zdravé dispozice vozidel s ukončenou životností. Zpřístupní se autorizovanými výrobci vozidel a komponentů podnikům pro ošetřování vozidel s ukončenou životností ve formě manuálů nebo prostřednictvím elektronických medií (např. CD-ROM, on-line služeb). Článek 3 Rozsah uplatnění 1. Tato směrnice se vztahuje na vozidla a vozidla s ukončenou životností včetně jejich
komponentů a materiálů. Bude platit nehledě na článek 5 (4), třetí pododstavec, bez ohledu na to, jak vozidlo bylo a je ošetřováno nebo opravováno v průběhu jeho používání a bez ohledu na to, zda je vybaveno komponenty dodávanými výrobcem nebo jinými komponenty montovanými ze zásob nebo náhradních dílů v souladu s příslušnými ustanoveními Společenství nebo domácími ustanoveními.
5
2. Tato směrnice bude platit nehledě na současnou legislativu Společenství a příslušnou
legislativu státu, zejména pokud jde o bezpečnostní normy, normy emisí do ovzduší a kontroly hluku a o ochranu půdy a vody. 3. Když výrobce vyrábí nebo dováží jenom vozidla, která jsou vyjmuta z uplatnění směrnice 70/156/EHS na základě jejího článku 8(2)a), členské státy mohou vyjmout tyto výrobce a jejich vozidla z uplatnění článků 7(4), 8 a 9 této směrnice. 4. Vozidla pro zvláštní účely, jak jsou definována v druhé odrážce článku 4(1)(a) směrnice 70/156/EHS, se vyloučí z uplatnění ustanovení článku 7 této směrnice. 5. Pro tříkolová motorová vozidla budou platit jen články 5 (1), 5(2) a 6 této směrnice. Článek 4 Prevence 1. Aby se podpořila prevence vzniku odpadu, budou členské státy podněcovat zejména: a) aby výrobce vozidel ve vazbě na výrobce materiálu a vybavení omezil nárůst
nebezpečných substancí ve vozidlech a aby je co nejvíce omezil počínaje od koncepcí vozidla a dále, aby se zejména předešlo jejich vypouštění do životního prostředí, usnadnila se recyklace a předešla se potřeba disponování s nebezpečným odpadem; b) aby navrhování a výroba nových vozidel vzaly plně v úvahu a usnadnily rozebírání (demontáž), znovupoužití a obnovu, zejména recyklaci komponentů a materiálů vozidel s ukončenou dobou životnosti; c) aby výrobci vozidel ve vazbě na výrobce materiálu a vybavení integrovali narůstající množství recyklovaných materiálů ve vozidlech a jiných produktech, aby se rozvinuly trhy recyklovaných materiálů. 2. a) Členské státy zajistí, že materiály a komponenty vozidel uvedené na trh po 1. červenci 2003 nebudou obsahovat olovo, rtuť, kadmium a/nebo šestimocný chrom jinak, než v případech uvedených v příloze II, za podmínek v ní upřesněných, b) v souladu s postupem uvedeným v článku 11 Komise na regulativním základě doplní v souladu s technickým a vědeckým pokrokem přílohu II tak, aby: i) pokud je to nezbytné, stanovila maximální koncentraci hodnot, do kterých se bude tolerovat existence látek, zmíněných v pododstavci a) ve specifických materiálech a komponentech vozidel, ii) se vyjmuly určité materiály a komponenty vozidel z ustanovení pododstavce a), jestliže je použití těchto látek nevyhnutelné; iii) se vypustily materiály a komponenty vozidel z přílohy II, jestliže je možné se použití těchto látek vyhnout; iv) v bodech i) a ii) vyznačené materiály a komponenty vozidel mohly být před dalším disponováním vyjmuty; budou označeny nebo se zajistí jejich rozpoznatelnost jinými přiměřenými prostředky; c) Komise doplní přílohu II poprvé nejpozději 21. října 2001. V každém případě žádná z výjimek v ní uvedených nebude z přílohy vypuštěna před 1. lednem 2003. Článek 5 Sběr 1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily zejména:
- aby ekonomičtí operátoři (provozovatelé) vytvořili systémy pro sběr vozidel s ukončenou životností a pokud je to technicky proveditelné, aby opotřebované části z odpadu byly vyjmuty při opravě osobní auta, - přiměřenou dostupnost zařízení pro sběr na svých územích. 6
2. Členské státy přijmou také nezbytná opatření k zajištění toho, aby všechna vozidla
s ukončenou životností byla přesunuta do autorizovaných zařízení pro péči o ně. 3. Členské státy vytvoří systém, podle něhož by předložení potvrzení o zničení bylo
podmínkou pro ukončení registrace ukončení životnosti vozidla. Toto osvědčení bude vydáno držiteli a/nebo vlastníku při přesunu vozidla s ukončenou životností do zařízení pro péči o ně. Zařízením pro péči o vozidla s ukončenou životností, která získala povolení v souladu s článkem 6, bude povoleno vydat potvrzení o zničení. Členské státy mohou povolit výrobcům, dealerům a sběrnám vydat potvrzení o zničení za předpokladu, že zaručí, že vozidlo s ukončenou životností bude přesunuto do zařízení s oprávněním pečovat o ně a že budou tato zařízení registrována veřejným orgánem. Vydání potvrzení o zničení zařízením s povolenou péčí o vozidla, dealery nebo sběrači jménem oprávněného zařízení pro péči o vozidlo je neopravňuje nárokovat jakoukoliv finanční náhradu s výjimkou případů, kde to bylo výslovně upraveno členskými státy. Členské státy, které nemají systém zrušení registrace k datu vstupu v platnost této směrnice, vytvoří systém, podle kterého se potvrzení o zničení oznamuje příslušným kompetentním orgánům, když se vozidlo s ukončenou životností přepravuje do zařízení péče o toto vozidlo a bude jinak v souladu s podmínkami tohoto odstavce. Členské státy používající tento pododstavec budou informovat Komisi o důvodech. 4. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, že dodání vozidla oprávněnému zařízení pro péči o ně v souladu s odstavcem 3 bude bez jakýchkoliv nákladů pro posledního držitele a/nebo vlastníka jako výsledek toho, že vozidlo s ukončenou životností nemělo žádnou nebo mělo zápornou tržní hodnotu. Členské státy přijmou nezbytná opatření k tomu, aby zajistily, že výrobci uhradí všechny nebo významnou část nákladů na realizaci tohoto opatření a/nebo zkrátí dobu životnosti vozidel za stejných podmínek, jaké byly uvedeny v prvním pododstavci. Členské státy mohou stanovit, že dodání vozidel s ukončením životnosti není zcela zdarma, jestliže vozidlo s ukončenou dobou životnosti neobsahuje základní komponenty vozidla, zejména motor a karoserii, nebo obsahuje odpad, který byl přidán ke konci životnosti vozidla. Komise bude pravidelně sledovat realizaci prvního pododstavce, aby se zajistilo, že nepovede k narušení trhů, a v případě potřeby navrhne Evropskému parlamentu a Radě k tomu novelu. 5. Členské státy přijmou potřebná opatření k zajištění toho, že budou příslušné orgány vzájemně uznávat a přijímat potvrzení o zničení vydaná v jiných členských státech v souladu s odstavcem 3. Komise navrhne nejpozději do 21.října 2001 minimální požadavky na potvrzení o zničení. Článek 6 Péče o vozidla (zacházení) 1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, že jsou všechna vozidla
s ukončenou životností uskladněna (třeba dočasně) a je s nimi zacházeno v souladu s obecnými požadavky, stanovenými v článku 4 smlouvy 75/442/EHS, a v souladu s minimálními technickými požadavky, stanovenými v příloze I této směrnice, nehledě na regulativy států k zdraví a životnímu prostředí. 2. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, že jakákoliv instituce nebo podnik zabezpečující operace péče o vozidla s ukončenou životností získá povolení nebo bude registrován kompetentními orgány v souladu s články 9, 10 a 11 směrnice 75/442/EHS. Odchylkou od požadavku na povolení, zmíněného v článku 11(1)(b) směrnice 75/442/EHS, mohou uplatnit operace týkající se odpadu z vozidel s ukončenou životností poté, co se s nimi bude zacházet v souladu s přílohou I(3) k této směrnici, jestliže je provedena kontrola příslušnými orgány před registrací. Tato kontrola ověří: 7
a) typ a množství odpadu, který se má zpracovat; b) obecné technické požadavky, které je nutno dodržet, c) předběžná bezpečnostní opatření, která se mají přijmout,
aby se dosáhlo cílů zmíněných v článku 4 směrnice 75/442/EHS. Tato kontrola se bude provádět jednou ročně. Členské státy uplatňující výjimku zašlou výsledky Komisi. 3. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, že jakékoliv zařízení nebo podnik provádějící operace péče o vozidla s ukončenou životností splní alespoň následující závazky v souladu s přílohou I: a) vozidla s ukončenou životností budou rozřezána před dalším zpracováváním nebo jiným ekvivalentním zacházením tak, aby se snížil jakýkoliv záporný vliv na životní prostředí. Komponenty nebo materiály označené nebo jinak identifikovatelné v souladu s článkem 4(2) budou před dalším zpracováváním rozřezány; b) nebezpečné materiály a komponenty budou odstraněny a odděleny selektivním způsobem, aby nekontaminovaly následný rozřezaný odpad z vozidel po ukončení životnosti; c) operace rozřezání a skladování se budou provádět takovým způsobem, aby se zajistila využitelnost komponent vozidel pro opětovné použití a obnovu a zejména pro recyklaci. Operace péče o vozidlo pro odstranění znečišťujících prvků vozidel s ukončenou životností, jak je uvedeno v příloze I (3), se provedou co nejdříve. 4. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby povolení nebo registrace zmíněné v odstavci 2 zahrnuly všechny nezbytné podmínky nutné pro soulad s požadavky odstavců 1, 2 a 3. 5. Členské státy podnítí zařízení nebo podniky, provádějící operace péče o vozidla, aby se zavedly certifikované systémy managementu životního prostředí. Článek 7 Znovupoužití a obnova 1. Členské státy přijmou potřebná opatření k podněcování opětovného použití komponentů,
které jsou vhodné pro opětovné použití¸ obnovu komponentů, které nemohou být opětovně použity a s preferencí recyklace, pokud jsou ekologicky přijatelné, nehledě na požadavky vztahující se k bezpečnosti vozidel a ekologickým požadavkům, zejména ty, které se vztahují k výfukovým plynům a hluku. 2. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění dosažení následujících cílů ze strany ekonomických operátorů: a) nejpozději do 1. ledna 2006 se u všech vozidel s ukončenou životností zvýší znovupoužití a obnova na minimálně 85 % průměrné hmotnosti na vozidlo a rok. Ve stejném časovém limitu se zvýší znovupoužití a recyklace na minimálně 80 % průměrné hmotnosti na vozidlo a rok. Pro všechna vozidla vyrobená před 1. lednem 1980 mohou členské státy stanovit nižší cíle, ne však nižší než 75 % pro znovupoužití a obnovu a ne nižší než 70 % pro znovupoužití a recyklaci. Členské státy při používání tohoto pododstavce budou informovat Komisi a ostatní členské státy o důvodech, které k tomu vedly. b) Nejpozději 1. ledna 2015 by se pro všechna vozidla s ukončenou životností mělo opětovné použití a obnova zvýšit na minimálně 95 % průměrné hmotnosti na vozidlo a rok. Ve stejné časové lhůtě by se měla znovupoužití a recyklace zvýšit na minimálně 85 % průměrné hmotnosti vozidla a rok. Nejpozději k 31. červenci 2005 Evropský parlament a Rada přezkoumají cíle zmíněné v odstavci b), na základě zprávy Komise doprovázené návrhem. Ve své zprávě Komise
8
vezme v úvahu rozvoj materiálového složení vozidel a jakékoliv jiné aspekty životního prostředí vztahující se k vozidlům. Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 11 stanoví podrobná pravidla nutná pro kontrolu souladu členských států s cíli, stanovenými v tomto odstavci. Přitom vezme Komise v úvahu všechny příslušné faktory, mimo jiné dostupnost dat a problém vývozů a dovozů vozidel s ukončenou životností. Komise přijme toto opatření nejpozději 21.října 2002. 3. Na základě návrhu Komise stanoví Evropský parlament a Rada cíle pro znovupoužití a obnovu a znovupoužití a recyklaci pro léta po roce 2015. 4. Aby se připravila novela ke směrnici 70/156/EHS, podpoří Komise přípravu evropských norem vztahujících se k rozebíratelnosti, obnovitelnosti a recyklovatelnosti vozidel. Jakmile se dohodnou normy, v každém případě však nejpozději do konce roku 2001, Evropský parlament a Rada na základě návrhu Komise doplní směrnici 70/156/EHS tak, aby bylo typové schvalování vozidel v souladu s touto směrnicí a aby byla vozidla uvedena na trh do třech let po novelizaci směrnice 70/156/EHS a byla znovu použitelná a/nebo recyklovatelná minimálně z 85 % hmotnosti vozidla a byla znovu použitelná a/nebo obnovitelná minimálně z 95 % hmotnosti vozidla. 5. V návrhu novely směrnice 70/156/EHS týkající se způsobilosti k rozebrání, obnovení a recyklaci vozidel Komise vezme v úvahu i potřebu zajistit, že znovupoužití součástí nepovede ke zvýšení bezpečnostních nebo ekologických rizik. Článek 8 Normy kódování/informační manuály o rozebírání (demontáži) 1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby výrobci v součinnosti
s výrobci materiálů a vybavení používali normy kódování komponentů a materiálu zejména k usnadnění identifikace těch komponentů a materiálů, které jsou vhodné pro znovupoužití a obnovu. 2. Nejpozději do 21. října 2001 Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 11 vytvoří normy, zmíněné v odstavci 1 tohoto článku. Při tom vezme Komise ohled na práci pokračující v této oblasti na příslušných mezinárodních fórech a přiměřeně přispěje k této práci. 3. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toto, aby výrobci poskytli informační manuály k rozebírání pro každý typ nového vozidla uvedeného na trh do šesti měsíců poté, co bylo vozidlo na trh uvedeno. Tyto informace zajistí, pokud je to zapotřebí ze strany zařízení s péčí o vozidla, proto, aby se uvedla do souladu s ustanoveními této směrnice, rozdílné komponenty vozidel a materiálů a lokalizaci nebezpečných substancí ve vozidlech, zejména s ohledem na dosažení cílů stanovených v článku 7. 4. Nehledě na obchodní a průmyslové tajemství, přijmou členské státy nezbytná opatření k zajištění toho, aby výrobci komponentů používaných ve vozidlech zdostupnili v požadovaném rozsahu autorizovaným zařízením pro péči o vozidla s ukončenou životností přiměřené informace týkající se rozebírání (demontáže), skladování a testování komponentů, které je možno znovu použít. Článek 9 Podávání zpráv a informací 1. Členské státy zašlou každé tři roky Komisi zprávu o realizaci směrnice. Zpráva bude
zpracována na základě dotazníku nebo schématu zpracovaného Komisí v souladu 9
s postupem stanoveným v článku 6 směrnice 91/692/EHS s ohledem na vytvoření bází dat o vozidlech s ukončenou životností a péči o ně. Zpráva bude obsahovat příslušné informace o možných změnách ve struktuře motorového vozidla a sběru, rozmontování, desintegraci, oborech obnovy a recyklace, vedoucích k jakémukoliv narušení konkurence mezi nebo uvnitř členských států. Dotazník nebo schéma se zašle členským státům šest měsíců před počátkem období, na které se vztahuje zpráva. Zpráva se poskytne Komisi do devíti měsíců od konce tříletého období, na které se vztahuje. První zpráva se bude vztahovat na období tří let počínaje 21. dubnem 2002. Na základě výše zmíněných informací Komise zveřejní zprávu o realizaci této směrnice do devíti měsíců od obdržení zpráv od členských států. 2. Členské státy budou vyžadovat v každém případě po příslušných ekonomických provozovatelích zveřejnění informací o: - návrzích vozidel a jejich komponentů s ohledem na jejich obnovitelnost a recyklovatelnost, - ekologicky zdravé péči o vozidla po ukončení životnosti, zejména odstranění všech kapalin a rozebírání, - rozvoji a optimalizaci cest k znovupoužití, recyklaci a obnově vozidel a jejich komponentů po ukončení doby životnosti, - pokroku dosaženém s ohledem na obnovu a recyklaci vedoucí k snížení odpadu, s nímž se bude disponovat a k zvýšení podílů obnovy a recyklace. Výrobce musí zdostupnit informace možným nakupujícím vozidel. Zahrnou především propagační literaturu používanou při marketinku nového vozidla. Článek 10 Realizace 1. Členské státy přijmou zákony, nařízení a správní ustanovení potřebná pro uvedení do
souladu s touto směrnicí do 21.dubna 2002. Budou o tom bezprostředně informovat Komisi. Kde členské státy přijmou tato opatření, budou obsahovat odkaz na tuto směrnici anebo budou provázena takovým odkazem při příležitosti jejich oficiální publikace. Metody provedení odkazu stanoví členské státy. 2. Členské státy sdělí Komisi text hlavních ustanovení domácího práva, které přijímají na poli, na něž se vztahuje tato směrnice. 3. Pokud jsou cíle stanovené touto směrnicí dosaženy, členské státy mohou transponovat ustanovení článků 4 (1), 5(1), 7(1), 8(1), 8(3) a 9(2) a upřesnit pravidla realizace článku 5 (4) prostřednictvím dohod mezi příslušnými orgány a příslušnými sektory ekonomiky. Takové dohody budou uspokojovat následující požadavky: a) dohody musejí být prosaditelné, b) dohody vyžadují upřesnit cíle s příslušnými konečnými termíny, c) dohody se zveřejní v národním úředním věstníku nebo oficiálním dokumentu stejně dostupném veřejnosti a předloženému Komisi, d) výsledky
dosažené podle určité dohody budou pravidelně sledovány a vyhodnocovány, bude se o nich podávat zpráva příslušným orgánům a Komisi a zpřístupní se veřejnosti za podmínek, stanovených v této dohodě, e) příslušné orgány přijmou ustanovení k posouzení pokroku dosaženého podle dohody, f) v případě nesouladu s dohodou musejí členské státy realizovat příslušná ustanovení této směrnice legislativními, regulačními nebo správními opatřeními. 10
Článek 11 Postup s využitím výboru 1. Komisi bude napomáhat výbor vytvořený podle článku 18 směrnice 75/442/EHS, dále
označený jako „výbor“ 2. Kde se provádí odkaz na tento článek, uplatní se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES
s přihlédnutím k článku 8. Období stanovené v článku 5(6) rozhodnutí 1999/468/ES bude stanoveno na tři měsíce. 3. Výbor přijme svá pravidla a postupy. 4. Komise podle postupu stanoveného v tomto článku přijme: a) minimální požadavky, jak jsou zmíněny v článku 5(5), pro osvědčení o zničení, b) podrobná pravidla, zmíněná v článku 7(2), třetí pododstavec, c) formáty vztahující se k systémům bází dat, zmíněných v článku 9, d) doplňky nezbytné pro úpravu příloh k této směrnici související s vědeckým a technickým pokrokem. Článek 12 Vstup v platnost 1. Tato směrnice vstoupí v platnost v den jejího zveřejnění v Official Journal of the European
Communities. 2. Článek 5 (4) bude platit a) od 1. července 2002 pro vozidla uvedená na trh od tohoto data, b) od 1. ledna 2007 pro vozidla uvedená na trh před datem uvedeným v první odrážce. 3. Členské státy mohou uplatnit článek 5(4) před daty stanovenými v odstavci 2. Článek 13 Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
PŘÍLOHA I Minimální technické požadavky pro péči v souladu s článkem 6 (1) a (3): 1. Místa pro skladování (včetně dočasného) vozidel s ukončenou životností před jejich dalším ošetřením: neprostupné povrchy vhodných oblastí s poskytováním zařízení pro odvod vody, usazovacími nádržemi a oddělovači čistících prostředků, zařízení pro ošetřování vody, včetně dešťové vody, v souladu se zařízeními pro ochranu zdraví a životního prostředí.
11
2. Místa pro péči o vozidla: nepropustné povrchy pro vhodné
oblasti s ustanoveními pro sběr odpadních vod, usazovacími zařízeními, oddělovači čistících prostředků, vhodné skladování rozmontovaných náhradních dílů, včetně nepropustného skladování náhradních dílů kontaminovaných oleji, vhodné kontejnery pro skladování baterií (s neutralizací elektrolytu na místě nebo kdekoliv jinde), filtrů a kondenzátorů obsahujících PCB/PCT, přiměřené skladovací tanky pro oddělené skladování kapalin z vozidel s ukončenou životností: paliva, motorového oleje, oleje do rychlostních skříní, oleje do převodovek, chladící kapaliny, nemrznoucí směsi, kyseliny z baterií, kapalin pro klimatizaci a jakýchkoliv jiných kapalin obsažených ve vozidle s ukončenou životností, zařízení pro péči o vody, včetně dešťové vody, v souladu s regulativy pro ochranu zdraví a životního prostředí, vhodné skladování použitých pneumatik, včetně prevence nebezpečí požáru a nadměrného stohování.
3. Operace péče o vozidla s ukončenou životností z hlediska likvidace znečišťujících částí: odstranění baterií a nádob na kapalný plyn, odstranění nebo neutralizace potenciálně výbušných komponentů (např. vzduchových
vaků), odstranění a oddělený sběr a skladování paliva, motorového oleje, převodového oleje, oleje do skříně řazení, hydraulického oleje, chladící kapaliny, nemrznoucí směsi, brzdové kapaliny, kapaliny pro klimatizační systémy a jiné kapaliny, obsažené ve vozidle s ukončenou životností, pokud jsou nezbytné pro znovupoužití příslušných částí, co nejrychlejší odstranění všech prvků označených, že obsahují rtuť. 4. Operace péče o vozidla podporující recyklaci: odstranění katalyzátorů, odstranění kovových komponentů obsahujících měď, hliník a hořčík, jestliže tyto kovy
nejsou při procesu vrakování odděleny, odstranění pneumatik a velkých komponentů z plastických hmot (nárazníky, přístrojové desky, kontejnery na kapaliny atd.), odstranění skla. 5. Skladovací operace se provedou tak, aby nedošlo k poškození komponent, obsahujících
kapaliny nebo obnovitelných komponent a náhradních dílů. PŘÍLOHA II Materiály a komponenty vyjmuté z článku 4(2)(a) materiály a komponenty
označené nebo identifikovatelné podle článku 4 (2) (b) iv)
olovo jako prvek slitiny 1. ocel obsahující do 0,35 % hmotnosti olovo 2. hliník obsahující do 0,4 % hmotnosti olovo 3. hliník (v ráfcích kol, částech motoru a okenních
12
x
páčkách) obsahující do 4 % hmotnosti olovo 4. slitina mědi obsahující do 4% hmotnosti olovo 5. olověná/bronzová pouzdra ložisek a vložky olovo jako kov ve slitinách 6. akumulátory 7. povlaky uvnitř palivových nádrží 8. tlumiče vibrací 9. vulkanizační činidlo pro vysoký tlak nebo palivové hadice 10. stabilizátor v ochranných nátěrech 11. pájka v deskách elektronických obvodů a ostatní aplikace šestimocný chrom 12. antikorozní ochranný potah klíčových součástek vozidla (maximálně 2 g na vozidlo) rtuť 13. žárovky a nástroje na displeji panelu
x x x
x
Postupem zmíněným v článku 4(2)(b) Komise vyhodnotí následující aplikace: olovo jako sloučenina s hliníkem v ráfcích kol, částech motoru a okenních páčkách, olovo v akumulátorech, olovo k vyvažování, elektrické prvky, obsahující olovo v základu skleněných nebo keramických sloučenin, kadmium v akumulátorech pro elektrická vozidla jako prioritní záležitost, aby se stanovilo co nejdříve, zda je zapotřebí doplnit (novelizovat) v souladu s tím přílohu II. Pokud jde o kadmium v akumulátorech pro elektrická vozidla, Komise vezme v úvahu v rámci postupu zmíněného v článku 4(2)(b) a v rámci celkového zhodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí dostupnost náhrad, jakož i potřebu zachování dostupnosti elektrických vozidel.
Prohlášení Komise K článku 5(1), první odrážka Komise potvrzuje, že článek 5(1), první odrážka, opravňuje členské státy použít existující systémy pro sběr odpadu z použitých dílů a nezavazuje je vytvořit oddělené systémy sběru (pro opad ze součástí) se specifickými finančními nároky. K článku 5(3), první pododstavec Komise soudí, že odkaz na registraci v článku 5(3), první pododstavec, opravňuje členské státy rozhodnout, zda výrobci, dealeři a sběrny by měli být registrováni podle rámcové směrnice o odpadech, nebo zda by měli být zařazeni do nového registru, vytvořeného speciálně pro tyto účely. K článku 7(1) 13
Komise prohlašuje, že článek 7(1) nezavádí jakékoliv dodatečné (doplňkové) požadavky, opatření nebo kriteria s ohledem na technické kontroly.
Pramen: Official Journal of European Communities L 269 z 21.10. 2000 Překlad: Antonín Peltrám
14
