Epigramy Karel Havlíček Borovský In: Básnické dílo. Orbis, Praha Ed. Jaromír Bělič. Edice Národní knihovna

Karel Havlíček Borovský – Epigramy

1/ 25

Epigramy Karel Havlíček Borovský In: Básnické dílo. Orbis, Praha 1950. Ed. Jaromír Bělič. Edice Národní knihovna. I. Jehelníček Ludmily Češky *1 Dárek za Kytku Ivana Čecha. Květy r.1843, čís.58  STRNADU *2 Věčně mu vděčností kypět má kuchyně česká, slanečka nám vyložil jméno na všech jazykách. JAROSLAVU K. *3 Proč tak dlouho již tvá babobouřná pauzuje lýra? Snad na sedláka opět přimraženého čeká? SLAVOMÍRU *4 Dělníka na českém Parnasu *5 Apollo *6, Tomíčka, titulárním prej básníkem dekretoval. *7 BUDISLAVU *8 Zdráv buď též ty, malý tlumači *9 Velikého Šekspíra, vyšila jsem ti pestrou mošnu na prosodii. *10 BOLESLAVU *11 Ó, kolikráte již jsem, pane Čápe, svatbu ti přála, by nás přestaly tvé básně o lásce mučit. FRANTÍŠKOVI *12 Vím, vím, však nepovím o něčem pro Palečka, Frantíšku, jest vtip v blátě nový, běž tam a vezmi si ho. KOLÁŘI *13 Jede-li po prknách vůz tvůj, rachotem uši trápí, vjede-li na papír, blátem ho pošplichuje. BUCHTOSLAVU ABYVÁSDRAKU *14 Překlad i originál tvůj hlásá veršem i prosou, Filípku, že nemáš Filipa i s Jakubem. KARLU *15 Prosím, rač povědít, kdy vydáš, *16 pane Karle Sabinský, Fredrovy polské hry, z Museum cos přeložil.*17 VŠEM Kdykoli zachce se vám nelepé z nás splítati věnce, též pobodá ruce vám vždy jehelníček nový.


2/ 25

Ludmila Češka m.p. II. Epigramy 1845 *18  JEHLY, ŠPIČKY, SOCHORY A KŮLY *19 STESAL, SKOVAL, ZOSTŘIL, SEBRAL KVŮLI VOJNĚ S HLOUPOSTÍ A ZLOBOU MÍSTO ŠAVEL BOROVSKÝ HAVEL. *20  Poklona censuře OBRÁCENÝ SVĚT *21 České slovesnosti osud pouta kuje: censura ji tiskne, tiskař censuruje. Církvi D.D.D. *22 NEDŮSTATEČNOST Dokazují kněži z plných plíc, že n á š rozum po tom rájském ovoci za moc nestojí bez božské pomoci. Věřím, páni, věřím ještě víc, že v á š rozum i s tou božskou pomocí nestojí za nic. TOAST *23 Sláva slavným! Od všech budiž ctín farář v Miletíně! *24 Nemá nad něj milejšího Hospodin ani hospodyně. DEFINITIO DISCIPLINARIS *25 V naší církvi  brachu, věz,  růžence, obrazy, panny, míval-li je v rukou kněz, jmenují se d o t e j k a n y. *26 „ANI JEDINÝ PUNKTÍK NEPOMINE Z ZÁKONA” Ježíš u Mat. V. 18 Házelo se  jakož v biblí zní  na cizoložnice kamení: římská církev trestá ještě více  kněžmi hází na cizoložnice. Popsání ruských národních obyčejů a slavností


I. КРЕЩЕНІЕ *27 Biskup světí na p a m á t k u k ř e s t u skrz led vodu veškerému městu, které s pobožností, plné víry pít se hrne z této svaté díry. Pak bývají ti, co pili, by se dvakrát netlačili, od kozáků knutem odehnáni na p a m á t k u b i ř m o v á n í. PERFECTIBILITAS FIDEI CATHOLICAE *28 Oj, raduj se, katolická chaso, máme boží krev a boží maso;  ještě boží střeva  potom na letnice bude dělat papež boží jitrnice. MYSTICKÝ VÝKLAD *29 Kalkulujíc *30 velmi zdravě, svatá církev mitry vymyslila: totiž že má málo v hlavě, na hlavu si mnoho postavila. MAT. VIII. 28-34 *31 U Matouše v osmé kapitole šel pan Ježíš v gadarenské pole; *32 velel ... ejhle, zástup v plném chóře *33 v slepé poslušnosti vrh se v moře.  Borovský v tom našem smysl vyšší, soudí, že to byli p r v n í m n i š i. NOVÝ NÁPIS který bude 1848 vytesán nad posluchárnami theologické fakulty *34 Nehřeš usty ani sluchem, blahoslaveni jsou chudí duchem. „AUS IHREN WERKEN WERDER IHR SIE ERKENNEN” *35 Ze všech se mi řecká víra *36 zdá nejvíc učenému prospěšná; a to proto, neboť zahání časté v chrámu k zemi padání *37 hemoroidy a zacpání. *38 Z HISTORIE LITERATURY ČESKÉ *39 Českých knížek hubitelé lití: plesnivina, moli, jezoviti. SELSKÝ Farář dělá z chleba a vína pro duše selské tělo a krev: sedlák dělá tělem a krví pro tělo kněžské víno a chleb.

3/ 25


DEMONSTRATIO MIRACULORUM *40 Div-li, že pět chlebů, dvě rybice nasytily lidstva na tisíce: vždyť pak podnes ještě tyto divy tolik tisíc černých pánů *41 živí. ECCLESIA MILITANS *42 Proti církve protivníkům, bezbožným akatolíkům, *43 vydal páter Rožeň *44 podlé zvyku na sto arších ostrou polemiku: v tuhé vazbě s kovanými rohy, všem kacířům může přetlouc´ nohy. POMNĚNKY *45 Kdykoli slyšívám hlásat Rožně *44 kázání nějaké, vždycky si vzpomínám, že Bileamův *46 osel mluvil také. ROŽEŇ-SAMSON Páter Rožeň *44 zápalem hrdinským slouží papeži a římské víře, jako Samson *47 proti Filištinským bouří s kazatelny na kacíře. Jako Samson svatou církev brání, jako pravý Samson  oslí skraní. DŮKAZY SUBJEKTIVNÍ Ač jsem křesťan, nevěřil jsem přec, že kdy bude jeden ovčinec, ale když jsi ty měl přístup k dveřím, kozle Rožni *44, již i tomu věřím.  Pročpak mají mnišské cechy *48 na kloboucích velké střechy jako preses *49 Antonín?  *44 Rádi mají v mozku stín. EVANGELIUM SOPHISTICUM *50 Atheistou buď, toť víra jistá, Pán Bůh sám je také atheista. *51 PŘÍČINY PÁDU JEZOVITSKÉHO ŘÁDU *52 Hlavní pádu jezovitů důvod, že byl chromý jeho původ; pročež, ač je bylo zvednout věcí snadnou, vsázím se, že brzy zas upadnou. SOCIETAS JESU *53 Pravil Tatík *54 svému Synu: *55 Hodný´s, hošku, leč mne mrzí velmi,

4/ 25


5/ 25

že si s tebou kamarádí šelmy, *56 to ti více neprominu. KUPECKÁ VÝSTRAHA *57 (Z Aušpurských novin.) *58 Lojolovi dědicové *59 šálí lid, že jsou v kompanii se mnou. To zde prohlašuju za lež zjevnou, anť jsem nikdy nebyl, aniž míním být; střez se uvěřit jim, kdo můj přítel! J e ž í š K r i s t u s, lidstva Vykupitel. ETYMOLOGICKÝ *60 Jezovit pochází spíše od ježka než od Ježíše. KASUISTICKÝ *61 Ptá se, *62 byl-li jezovitou Jonáš, *63 ninivetský *64 misonář?  Nemoh býti. V tom je chyba, že Jonáše polkla ryba; jezovita  pravím vám  byl by polkl rybu sám. Nebyl jezovita: neb ho měla tři dni v břiše a nezcepeněla. NÁPIS NA BUDOUCÍ JEZOVITSKOU KOLEJ V PRAZE Hajej, hajej, stará Praho, hajujinkej, moje blaho! Pš, pš, dadej, noc se blíží, přiletěli netopýři. *65 VETUS TESTAMENTUM PRAEFIGURAVIT NOVUM *66 Stejní hrdinové jsou Samson *47 s Hynkem Lojolou: *67 jeden míň a druhý více pustil lišek do pšenice. TALENTY *68 Pavlu hůř a Petru líp, ticho, závist, ticho! Kacířům dal Pán Bůh vtip, svaté církvi břicho. Králi D.D.D. ERDENGÖTTER *69 Vidím mezi Pánbíčkem a knížaty vždy větší analogii: tak na příklad Pán Bůh stvořil psy a knížata tajnou policii.


DEMOKRATSKÝ *70 Nechoď, Vašku, s pány na led, mnohý příklad máme, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohu zláme. OBERSTLANDESAMTSPROJEKT *71 Vaše Majestátnost *72 ráčí znáti věrnou lásku Čechů k osobě zeměpána, *72 jak prahnou magnáti *73 sloužit králi, trůnu k ozdobě, pročež račte dekretovat, *74 by se mohl titulovat některý hrabě český Nejvyšší Zouvák Zemský. RUSKÁ KONSTITUCÍ *74 Odjakživa dovoluje ruský car velmožům míti třebas tisíc duší, *75 jenom žádný rozum. INS STAMMBUCH Sr HOCHGEBOREN *76 Každý dělej svoje, milý pane můj: sedlák žito z hnoje a ty z žita  hnůj. (Logau.) § 1. Tak zní první kriminální článek: *77 každý zloděj, jenž položí na  oltář spravednosti *78 berana, čist a práv *79 buď jak beránek. POLITICKÝ Pomodli se, Čechu, k svatém Vojtěchu, by tě vzaly samostatné národy do cechu. *80 FIGURA INVERSIONIS *81 Na kříž reformátora! byla methoda stará. Nyní svět pověsí spíš na reformátora kříž. SUMÁRNÍ *82 VÝTAH Z PROTOKOLU VALNÉHO SNĚMU STAVŮV *83 ČESKÝCH I MORAVSKÝCH Zuk, zuk, zuk! Kontrbucí *84 dám, nic nevydělám! IUS REGALE *85 Professor iuris examinans dicit: *86

6/ 25


7/ 25

Pročpak každý král a každé kníže sází v žalář v okovy za mříže dělajících f a l e š n é peníze? Studiosus respondens dicit: *87 Každého to mistra hněte, jiný-li se do řemesla plete. PURKMISTRU SLAVNÉ OBCE B ... *88 Chlubíváš se, a sic podle práva, že jsi č t y r t i s í c ů měšťan hlava; jenom to se přimysliti sluší  jaké musí mít ta hlava uši!

Vlasti D.D.D. VELMI MNOHÝM ČESKÝM BÁSNÍKŮM *89 Věčná vaše píseň: „Jaká slast milovati českou vlast!”  Má-li však mít z vaší lásky zisku, nedávejte písně své do tisku. ETYMOLOGICKÝ *90 Odkud vzalo  zkouším žáky  jméno Rakous počátek?  Od r a k ů, neb oni taky chodí pořád nazpátek!” OBRANA „PŘÍTELE MLÁDEŽE” *91 Sto let v očistci ať za tu křivdu hoří, kdo nadává pro Přítele konsistoři: vždyť chudinka nemá žádné děti; jak má umět s dětmi zacházeti! ETHNOGRAFSKÝ *92 Hanák velké panák, ztěžka vekračoje: jedno nohó drohó kpředo *93 postrkoje. GEOGRAFICKÝ *94 (Když se zeměpisci chlubili, že do Čech odjinud žádná řeka neteče.) Nechlubte se, vlastenci, není to věc řádná, že neteče odjinud do Čech voda žádná. Točíme-li ze sudu nedolévajíce, zůstanou nám naspodu brzy jen kvasnice.


Nechlubte se, nechlubte, špatná je to sláva, že vytéká do Němec všechna česká šťáva. MEČ A KALICH Proč byly husitské rvačky?  Rozhodnout se nimi mělo, má-li se jíst boží tělo s omáčkou neb bez omáčky. OZNÁMENÍ *95 (Z ruských novin.) V Evropě se ztratil před dvěma sty lety  č e s k ý k r á l, žádá se uctivě, by ho, kdo ho najde,  odevzdal v Petěrburku *96 Mikuláši *97 cáru, dá mu za to bečku kaviáru. OST UND WEST *98 Rytíř sv.Vladimíra mluví: *99 Museum nestavte dole u Vltavy přijde z jara voda jará, do Němec ho splaví. Raději ho nechte na Hradčanech státi, bude na něj vítr zdravej od severa *100 váti. ČESKÁ MODLITBA *101 Svatý Jene z Nepomuku, drž nad námi svoji ruku, ať nám Bůh dá, co dal tobě, by náš jazyk nezhnil v hrobě! NÁPIS NA JISTÉM DOMĚ NA HRADČANECH *102 Pochválen buď Hospodin! Nebuď, brachu, ťululum; není zde větrný mlýn, je zde České museum. NÁPIS NA SOCHU KARLA IV. *103 k pětistileté památce založení vysokých škol pražských V školách Karlem řád uveden: Němcům tři a nám hlas jeden. *104 Zdálo se nám málo být, chtěli jsme je všechny mít; *105 zato nyní pláčem v hořkém času:

8/ 25


9/ 25

„Otče Karle, kýž je kousek hlasu!” LITERÁRNÍ ORIGINÁLNOST *106 Připodobníme, pane švaře, *107 literaturu Němců  faře, z které by všechny hezké spisy a knihy české musely křtící listy brát, kdyby se někdy chtěly brát. NOUZE NAUČILA DALIBORA HOUSTI *108 K divadlu se nám jen nedostává: dům, básníků, aktérů *109 a pak publikum. Proto, páni, radím akcie k stavbě chrámu české Thalie. *110 Když jich jenom hodně rozprodáte a pak honem cihel naděláte, musí být, kdo je akcionérem, *111 básníkem, publikum nebo aktérem. ÚČINKY BĚLOHORSKÉ BITVY *112 Pokavad se s Čechů kacířství nesmeklo, měli v Čechách nebe a po smrti peklo; co nám, Ferdinande,*113 osud poslal tebe, máme v Čechách peklo a po smrti nebe. NÁPIS NA PRAŽSKÉM NÁDRAŽÍ *114 vystaveném 1845 Co se divíš, bratře Čechu, jak enthusiasta? *115 Připojili Prahu k Vídni železem  i basta. Musám D.D.D. PRAŽSKÉ VYSOKÉ ŠKOLY *116 On: Dvě fakulty v Klementině! Dvě fakulty v Karolině! Nač ten rozdíl? Nevím na mou kuši, jak by se to vyložiti mělo?!  Já: Klementinské zabijejí duši, karolinské tělo. VERBA DOCENT, EXEMPLA TRAHUNT *117 „Co sám nerad, nečiň jinému!” žáku pravil kantor kdesi, třepaje ho za pačesy. ANTIGALL *118 Na dar Ducha nic nedbejte, hodně díla nadělejte. Pak po smrti na vše lehce orgán ňáký najdou v lebce.


PREPARANDA *119 Výklady kantora Doubravy snadno chápe hned každý žák, i třebas bez hlavy, má-li jenom hřbet. SKEPTICKÁ MODLITBA Bože milý! Jsi-li ?! Chraň duši mou! Mám-li jakou !? ... ORIGINÁLNOST *120 (Monolog *121 velikého muže před vynalezením nového pravopisu.) Není nad původnost, každý po ní touží, lidé chodí přes most, to já půjdu louží. KVALIFIKACÍ X., PROFESORA HISTORIE *122 Umí historii, věřte mně, střední sice jenom prostředně, starou zato však již zapomněl, škoda jen, že k nové nedošel. UČENÝ EPIGRAM Z RUŠTINY *123 On: V akademii nauk předsedou kníže Dunduk ?!! Já: Jakpak by tam neseděl kníže pán, když má p .... (Puškin.) NOVÉ KACÍŘSTVÍ Evě radil v ráji duch: „Recipe *124 jabko, budeš Bůh!” Však to nebyl žádný jiný nežli doktor mediciny. AKADEMIE PŘÍRODNÍCH VĚD *125 Naše akademie od svého původu pořád zkoumá jen a zkouší přírodu; jenom to je, milí braši, bída, příroda jí málo odpovídá. DAGUERROTYP *126 Leccos malíři vyvedli, jenom světlo nedovedli. Teď se na ně světlo rozhněvalo a samo se do malířství dalo. TEXT K HARMONII SFÉR *127

10/ 25


11/ 25

Slyším jak Pythagoras *128 hvězdy zpívat takto zas: „Kolem, kolem vždy letíme, proč, kam, kudy, dobře víme, astronomům nepovíme!” ALLAH KEBIR *129 „Zdaliž neprodávají dva vrabce za halíř, a jeden z nich nepadne na zem bez vůle Otce nebeského.” Jež. Mat. X. 29. Pořád vedou hořké žalosti básníci nad ztrátou mladosti; včerá jim dal Pán Bůh dekret s třapcem: „Budiž tedy básník věčným chlapcem!” HUDCI K SVÁTKU *130 Kýž ti Pán Bůh za tvých houslí zvuky místo dvou dát ráčí čtyry ruky. To ti přeju k svátku srdcem, duší, bys si mohl hraje zacpat uši. POETA LAUREATUS *131 Slavils na své idylické lýře mléko, trávu, kozy a pastýře; pročež kladem na tvou hrobku věnec slávy z kozích bobků. OBYČEJNÝ ČESKÝ LITERÁTOR VECE: *132 „Kritika ať u nás ještě nevystoupí, by nevěděl venkov, že jsme v Praze hloupí.” Já: Děckoť jest  díš  obecenstvo naše; a tvé spisy?  Ty jsou tedy kaše. Z NEJNOVĚJŠÍ LITERATURY *133 K u s y s r d c e pro kuchařky jsou vydané; jsou-li z masa  na zadělávané; jsou-li papírové  nač?  Aspoň pod koláč !  Světu D.D.D. MISANTROPSKÝ *134 Od čerta vás pro ten božský hněv Ježíš koupil za všechnu svou krev, já však mním, když na mne přijde spleen, *135 že bych za vás nedal trochu slin. PATRONI HALIČE *136 Od Boha mám písek a vlky, od Kazimíře šlachtu *137 a izraelity, od Františka Šváby *138 a jezovity, Mikuláš mi dá činy a činovníky. *139 KRAKOWIAKI *140


Ty krakovská obec, země neodvislá, *141 vyběhni na kopec, sic tě spláchne Visla. Slavná republiko, vylez na stodolu, sic tě Visla spláchne s volného prestolu. *142 V Rakousích již taje, běží Visla zčerstva, s prestolu *142 tě spláchne s pískem do królewstva. *143 MLÁDENCŮM A PANNÁM *144 Pokuď je móda v šose, v čepci, módníkům *145 darmo kázat nechci. Však ono jich pak nechá módy dost, až bude v módě rozum, poctivost. TRIPLEX IMMACULATIO *146 Nebyl doma celý rok pan Kojata a přec žena porodila trojčata. Divil se pan farář velice, že ji zastínila svatá Trojice. INDIFERENTSKÝ O stálost a věrnost nepadej v rozpaky, miluj, holka, všechny a mne miluj taky. Dešť na všechny padá, slunce všechněm svítí, nechci tě, má milá, sám jediný míti. UMGANG MIT MENSCHEN *147 Také tobě, N**, *148 radu dám: nemluv před lidmi o sobě sám. Neboť jest to proti zdvořilosti mluvit o neřádu v společnosti. VTIP A BŘICH *149 Ztloustl Kuba jako soudek, dal mu Bůh dobrý žaloudek; kdyby mu byl Bůh dal vtip, byl by suchý jako šíp. SATIRIK PŘED SOUDNOU STOLICÍ *150 „Pročpak nepíšeš jako všichni jiní, pročpak tvé péro černí jen a špiní?” „Ale, vy páni kritikáři, *151 vždyť ho namáčím v kalamáři.” SYMPATHETICKÉ LÉČENÍ *152

12/ 25


13/ 25

Bodne-li tě žihadélkem včela, vlož na ránu hned její vlastní med; bodne-li tě epigramská střela, vlož na ránu  prostředek máš jistý  chumáč vlasů z epigramatisty.

III. Ostatní epigramy *153  Církvi NÁMITKA DRU STRAUSZOVI *154 Když se rozcházeli apoštolé, nic nevzali s sebou; avšak hole dovolil jim Ježíš vzíti přec. Holou rukou těžko vést šarvátky, věděl, jaké budou v církvi hádky.  jenom Pán Bůh ví budoucí věc. BEATA VIRGO MARIA JESUITIS SALUTEM *155 Děkuji vám za to udatenství, jímž jste zastávali mé panenství; děkuji vám dvakrát, neb bych nebyla panenství zachovala, kdybych byla v létech mladých vaše moralisty čítávala. APOLOGIE TÁBORITŮ *156 Dobřeť zkoumal Žižka, než sek mečem svým, obě víry okem nepředpojatým: pravým kališnickou, levým katolickou. CO JEST BŮH? Bůh jest ryba ! Na to důvod mám: tělo boží dovoleno nám jako jiných vodních neviňátek jíst a přijímati také v pátek. ŽIDOVSKÝ Křesťan: Pročpak v Boha otce, vy židé, věříte a v Boha syna ne? Žid: Mohu-li pak synu uvěřiti, má-li otec jeho věčně žíti? RADY ZVÍŘAT Zpíval lidem ostříž, když si sedal na kříž: „Raděj velkého mít muže nežli malé bůže!”


14/ 25

Vrabec také zpíval, zase jiným slohem: „Raděj moudrým člověkem být nežli hloupým bohem.” LES BOHÉMIENS ET LES CARAΪBES MODERNES *157 Ó, stala se na Golgatě přesmutná novina, oběsili šelmy Němci Pánbíčkovi syna. Oběsili šelmy Němci, potom zakopali, katolíci na pečínku zas ho vyhrabali. Teď ji jedí ve všední den, také když je gala; *158 ajaj, ajaj, milý Bože, jak jim zachutnala.  Bůh, náš Otec, pro chování deset nám dal přikázání; ale církev, jeho Máť, zkrátila je v jedno: Plať! PODÁVÁNÍ MASA S OMÁČKOU ČILI LAETA COMMUNIO *159 Jestlipak ještě, ty černá chaso, *160 dáváš věřícím s omáčkou maso? Ba ovšem, že se pořád koná u nás ten neřád. Králi ARISTOKRATICKÝ *161 Však se podle díla mistrův rozum vidí, císař dělá šlechtu, Pán Bůh stvořil lidi. Pán Bůh stvořil lidi, krejčí tvoří pány; kdo je malý mistr, mívá malé plány. VÝSTRAHA CÍSAŘI *162 Caveant consules, ne res publica detrimentum capiat. *163 Vyšli jsoutě tři vlastenci, to s motykami, vykopávat českou duši z německé jámy. NEJKRATŠÍ SYMBOLUM *164 Motto: Co jest císařovo, císaři, a co jest Božího, Bohu. Ferdinand II. *165 Řeknu vám, až budu smít: neníť Bůh a císař nemá být. LANDTAG *166


15/ 25

President: *167 Franc neb Museum! O to tu, páni, běží, volte zkrátka, šetřte plíc. Stavové: Museum!  Když chcete zvěř *168 mít na nábřeží, ať je jí tam tedy víc. NOVINA Z PRAHY *169 Na nábřeží podívat se běž, gotická se na něm staví věž. Okolo ní českých krajů chlouba, *170 a ve věži bude  trouba.  Cui simile est Austriacum regimen? *171 Čemu se podobá rakouská vláda? Odpověď: Missae de requiem *172  černé mši. Nullum Gloria *173 žádný je nechválí, nullum Credo *174 žádný jim nevěří, longum Offertorium *175 pořád abysme dávali, et in fine nulla Benedictio *176  a ku konci to všechno čert vezme. DOBROTIVOST V. *177 Copak ty, Ferdáčku, co děláš, že s námi už více nic nemáš; vidíš, kdybys byl poslechl nás, mohls panovati nad námi zas. Kdepak máš korunu, co jsi měl na trůnu? Ach, vzali ti ji, vzali na radu jisté paní, *178 jež ležela v posteli s Grünnem *179 při klekání. Vlasti KRLEŠ! KRLEŠ! KRLEŠ! *180 Pojďte, vlastenci, jež srdce bolí, že Bůh nenadělil Čechy solí, pojďme, modleme se, by dobrota boží v Čechách ráčila zavést zase na všetečnou ženskou trest takový, jak byl za časů Lota: tak dá Čechům spravedlnost Páně více soli než wieliczské báně. *181 Krleš! krleš! krleš! COMPARATIO A MAIORI AD MINUS *182 Co jsou řimsy v kloboučnickém krámu, to jsou hlavy pražských mladých pánů. ČESKÁ HLAVA „Česká hlava stěnu proráží!” To jest moje naděje i víra, o kterouž se v bouři nesnází národ český pevně podepírá.


Čech nezoufá nikdy, v nejtužším neštěstí davu spoléhá se na svou staročeskou tvrdou hlavu. A pokladu toho, jemuž rovna svět nezná, měl bych se odřeknout jenom já? MODLITBA BYROKRATŮ V hlavě slámu, v srdci kámen dejž nám, Bože!  „Staň se! Amen!”  V Jesenicích, *183 slyšte, lidi, stal se žert, narodil se z staré baby mladý čert. Obtěžkali starou babu jelitem, porodila satanáše s ocasem. Rozpárali babě břicho nůžkama, vytáhli z ní satanáše s růžkama.  Jak z ní vylez mladý čertík, hned mluvil, po německu hnedle babu pozdravil. Chleboslav Vokůrka, vlastenec: PROTICHŮDCI *184 Osoby: I. K o l l a r u s, poeta magnus nec non philantropus slavicus. *185 2. G a l l u s B o r o v i a n u s, qui habet malum cor. *186 Kollarus oculos sursum tollit et dicit rimum: *187 Rada matky Slávy. Co jsi ty? Čech. Co ty? Rus. Co ty? Srb. A ty? Jáť Polák jestem. *188 Dítky moje, svornost! Nechte to, mluvte: Slavjan. *189 Gallus procurrit in scenam et despicienter dicit rimum: *190 Kušte, kluci, darebáci, Češi, Rusi i Poláci! Drže huby nevymyté, to vám povídám, sic vám je tu dohromady všechněm nabaňkám. Rus a Polák  Čech a Slovan  to že vám je rovno? Dobytkové! Co vám z toho všeho pojde?  h  !” ZKAŽENÝ KRAKOWIAK *191 „Karle, již těch hádek nech,” povídala Fanka, *192 „buď si Slovan nebo Čech, jen když nejsi Hanka!” *193 NEJSI-LI SLOVAN, NEJSI ČECH! *194 Jsem-li Slovan, jsem-li Čech,

16/ 25


17/ 25

co se na to ptáte? Jsem-li s vámi, proti vám, což tak o to dbáte? Zde můj pevný úmysl je vysloven: věčně vám chci býti ve všem neroven, a náleží-li jméno „č l o v ě k” vám, i člověčenství milerád se odříkám. SVORNOST *195 Takto s v o r n o s t i té vaší tajný smysl zní: „Dělej ty, co chceme my.” U mne tedy zase s v o r n o s t znamená: „Dělejte vy, co chci já.” ALEGORIE Počkej, ty Hanko, mám já na tě kulku, abysi si nebral za příklad Mikulku. *196 POZDNÍ ROZUM Nekřesej do kaše, křesej do troudu; a o lásce k vlasti nekaž velbloudu. JESZCZE POLSKA NIEZGINĘŁA *197 A třeba nám odzpívali  ej,  všechno má svůj čas! A čím my jindy bývali, budem přec ještě zas! Musám NOVÁ LITERATURA *198 Že nemoh být prvním světlem v Čechách, zaved s námi Hurban *199 krutou hádku; on podpálil novou školu v Tatrách: tam je prvním  to je na počátku. KAŽDÝ NĚCO PRO VLAST! *200 „Ne dosti to,” pravíte, „knihy psát; též vlastencem buď každý literát.”  Buď také vlastencem, ty zvláště, Habakuku! *201 Učiň jak Scaevola,*202 upal si p r a v o u ruku. DOBROSRDEČNOST EPIGRAMATISTY Šlichta *203 praví: „Já jsem žurnalista, já vydávám archů za rok tři sta. Nač statky? Mne živí jen hlava má, můj duch!” Ach, já tě, Šlichto, lituji, že dobrý Bůh, jenž hovádkům přec seno, slámu požehnal, jen tobě skrovnou tak a špatnou píci dal.


18/ 25

ZLE, MATIČKO, ZLE! *204 Poctivému hrozí jenom hlad, zloději zas jenom šibenice; český literát má trampot více; jemu hrozí hlad i šibenice.  X... stal se za své vytištěné ctnosti *205 oudem *206 přemnohých u č e n ý c h společností, našinec mu ty dekrety přece nezávidí  jen když není oudem v společnosti m o u d r ý c h lidí. JEREMIÁDA O ČESKÉM DIVADLE *207 Ach, nastali nám přežalostní dnové, v jednom hrají Němci, v druhém Arabové!  My, chudáci, nemůžem se žádného uchopit, musíme své groše do obou dvou klopit. INITIUM SAPIENTIAE *208 Všechno, co v Písmě stojí, smysl má dvojí, trojí; proto jsem T...ovi radu dal, aby se o písmo nehádal.  Kterakpak vám nenadati učených knedlíků, když zkoumáte, co je duše, v chemickém rendlíku; co o té mojí v biblí stojí, že jest Boží dech,  co ty o své vychemičíš, to si, Němče, nech! Světu LOGIKA A PRANOSTIKA *209 Měkká kaše, tvrdý kámen, mnoho vojáků, málo panen; mnoho čápů, mnoho žab, nestav svíčku pod odkap. EX UNGUE LEONEM *210 Slováci svůj jazyk hájí, jaký národ, taký zvyk, Maďaři jim o něj hrají, jaké prase, taký kvik. ZLÉ A DOBRÉ SRDCE Když nechválím bídné kousky tvé, trousíš o mně, že mám srdce zlé. Nesplácím ti stejně za tvou vinu; dobré jest tvé srdce  psovi na svačinu.


ČLOVĚK Máš-li mnoho, frkáš, máš-li málo, brkáš, máš-li jmění jen tak tak, spokojen nejsi nikterak. VÝSTRAHA *211 Všichni blázni, milý synu, ti se snadně obživí; kdo má rozum, ten má vinu a za ni trpět musí. VERSUS MEMORIALES *212 Chceš-li v strachu, v nepokoji žít, musíš k tomu vtip a rozum mít; chceš-li dodělat se vezdejšího chleba, bývej hloupým, kde je toho třeba. ZLODĚJ *213 Zloděj bližního prý nemiluje,  vždyť on se s ním rozděluje. BÁJKA POLITICKÁ *214 Ve Švejcarech v demokratském *215 kraji, kde si na republikány hrají, sed si vedle orla vrabčík smělý dosti, začimčařiv cosi o rovnosti. Orel polknul vrabce místo naučení, že přec nikdy vrabec orlu roven není PŮJČKA ZA OPLÁTKU *216 Hodná žena byla, Pán Bůh jí dej věčnou slávu! Jenže po celý rok pila pětkrát za den škodnou kávu. Řádný manžel byl, buď mu nebe milostivo! Jenže jednou denně pil do desíti džbánků pivo. TOMÁŠ II. *217 Mnohé věci věřím rád, nemusím je omakat; jiné, než jim víru dám, dříve dobře omakám; mnohé držím přec za šal, třeba bych je omakal.  Se sedlákem div se stal, míru pšenice vyscal. Však to žádný div nebyl, když ji sedlák dřív propil.

19/ 25


20/ 25

EKONOMICKÝ *218 Sedláčku, díravá střecha špatná při dešti útěcha; povycpej *219 ji koudelí, sice zmokneš v posteli. RADA HLOUPÉMU JANKOVI „Po obědě, Janku, nesmíš”  prála *220 máti, „oblizovat pysky, nýbrž utírati. Ale po hubičce, můj Janečku milej, třeba se oblízni, jen se neutírej!” OSEL A LIŠKA Osel člověk, ten se lehce zná, pořád zpívá: já, já, já, já, já! Zato trpce cítí vás, vám, vy, nosí za vás přetěžké žoky. Liška člověk, ten vždy myslí: já, jenomže to neřekne nikdy, nýbrž zpívá pořád: vás, vám, vy, a své žoky jiným nosit dá.  Řádný člověk, když je mlád, celý svět by předělal rád, když pak přijde do středních let, prostřední chce mít celý svět; a potom, když je již stár, chce mít na světě tichost már. ŠLECHTICKÁ KREV Vidím mezi rolnictvem a měšťany knížata, jak si hrajou vždy na pány. V hlavě mají seno, slámu, k tomu ještě mnohou dámu.  Lenoš a řvi, *221 dají mzdu dví! Pracuj a kuš, hubu suš!  Napřed proč? A potom kroč. *222 Listy do památníku *223 HONORATĚ Z WISZNIOWSKÝCH-ZAPOVÉ *224


21/ 25

I v polských sadech ujmulo se kvítí, jemuž neznámé české slunce svítí. VLASY NA PAMÁTKU *225 Barbar je Angličan, jenž řecké chrámy okrádaje mistrovská díla ruší, z nich částky béře s necitelnou duší, by naplnil musea svá a krámy. A což je ten, kdo nejkrásnější z božských díl o částku krásy oloupil? VESELÉ SLEČNĚ *226 Vzpomeňte si jen vždy na mne co přítele svého, když stojíte s rohlíčkem u šálku kafového. Při té mojí skrovné prosbě oumysl je ten, byste na mne vzpomínala třikrát každý den. SMUTNÉ SLEČNĚ *227 Nestálý nám osud dalo nebe; buďme spolu, pokud ono přeje, až nás ale vítr rozevěje  budou aspoň lístky vedle sebe. PANU VOJTĚCHU WEIDENHOFFROVI *228 (při odjezdu z Prahy do Peště) Provoďte jej šťastně moje řádky do nepříznivé nám ciziny; připutujte opět šťastně zpátky s zdárným synem české otčiny! PETRU MILOSLAVU VESELSKÉMU *229 Zle, příteli, zle, Schmerling *230 byl již zde; jednal s návladním Čermákem, *231 by se mnou již počal hákem: *232 hůř bude než zle! DO PAMÁTNÍKU SLEČNĚ JUSTINĚ JEŘÁBKOVÉ V BOROTICÍCH *233 Borová *234 a Borotice  to jsou pravé sestřenice; taky my nepopustíme, až se nějak spřátelíme.

Zkratky pramenů a literatury ČV  Česká včela. Časopis věnovaný literatuře, uměním a zábavě. DH  Duch Havlíčkův. Sešit a opisy Havlíčkových epigramů a básní. E 45  Epigramy 1845. Havlíčkova rukopisná sbírka epigramů z r.1845. KnV  Karel Havlíček Borovský, Kniha veršů. Ed.Miloslav Novotný. Praha 1938.

Kor.  Korespondence Karla Havlíčka. Ed.Ladislav Quis. Praha 1903. OŽ  Obrazy života. Domácí ilustrovaná biblioteka zábavného i poučného čtení. Rach.IV.  Rachejtle. Humor a satyra. Svazek IV. Vyd. Fabián Čočka (t.j. Václav Čeněk Bendl Stránický), Jičín 1855. rkp.  Havlíčkův rukopis. SKH I.  Spisy Karla Havlíčka, svazek I. Básně. Ed. Ladislav Quis. Praha 1906.


Š.  Šotek. Příloha k Národním novinám (leden-duben 1849, 11 čísel). ZS I,II.  Zpěvník slovanský I, II. K obveselení mysle na světlo vydal Vojtěch (t.j.V.Náprstek). Vídeň 1848. Poznámky: *1 cyklus časoměrných epigramů, napsaných mezi 26.březnem a 4.dubnem 1844 v Rusku. Je to satirická odpověď na „Kytku Ivana Čecha” (t.j. Bojislava Pichla), uveřejněnou v Květech, v níž byly oslavovány české ženy literárně činné. Náš text se drží rkp. Havlíčkova z dopisu Klejzarovi z 27.4.1844, s jediným rozdílem  epigram Všem je postaven na konec cyklu, kam logicky patří (v rkp. je na počátku a bez názvu jako úvod). *2 Karel Slavoj Amerling, lékař, přírodovědec, pedagog (autor fantasmagorické koncepce vzdělávacího ústavu Budče) a filosof (užíval pseudonymu Strnad Klatovský; něm. Ammer = strnad). *3 básník Josef Jaroslav Kalina. Epigram obsahuje narážku na jeho baladu Kšaft z r.1842, která měla neobyčejný úspěch, zvláště u starších žen. *4 Jan Slavomír Tomíček, publicista a málo úspěšný básník. *5 řecké pohoří, zasvěcené v starověku Musám, odtud pak symbol básnictví. *6 starořecký bůh slunce, ochránce věd a umění *7 jmenovati (dekretem, výnosem) *8 Jakub Malý, velmi plodný literát doby obrozenské, který mimo jiné překládal do češtiny díla anglického dramatika W.Shakespeara; těmto překladům vytýkala kritika nedostatky formálního rázu (v rytmu apod.). *9 překladatel, tlumočník *10 nauka o rytmičnosti řeči, zvláště ve verších *11 Karel Boleslav Štorch (t.j.Čáp), publicista a filosof. *12 F.J.Rubeš, redaktor humoristického časopisu Paleček. *13 J.J.Kolár, herec a spisovatel. V epigramu se naráží na jeho vadnou výslovnost hlásky r, jež působila rušivě při jeho vystupování na jevišti, a na obhroublé výrazy, kterých s oblibou užíval ve svých literárních dílech. *14 pseudonym Václava Filípka, spoluredaktora Palečka. Překladem je míně v epigramu pseudonym, originálem skutečné jméno. *15 Karel Sabina, novinář a spisovatel proletářského původu a revolučních sklonů, avšak slabého charakteru, který jej později vedl až do tajných služeb rakouské policie. Havlíček v epigramu naráží na to, že prý Sabina ukradl v Českém národním museu spisy polského dramatika Alexandra Fredra. *16 smysl: vrátíš *17 smysl: sebral, ukradl (podle lat. transtulit) *18 soubor epigramů z let 1843-45, jak si jej uspořádal sám Havlíček. V našem textu je zachováno původní rozvržení na pět oddílů, věnovaných církvi, králi, vlasti, Musám a světu, i uspořádání epigramů v jednotlivých oddílech. V následujících vysvětlivkách se zvláště uvádí, byl-li některý epigram otištěn již za Havlíčkova života. *19 titulní epigram *20 pseudonym Havlíčkův *21 otištěn v Š. 1849, č.6.

22/ 25

*22 dat, dicat, dedicat (dává, zasvěcuje, věnuje; obvyklá věnovací zkratka v latinských spisech). *23 přípitek *24 podle jiného rkp. Havlíčkova; v E 45 je v....tyně. *25 věroučná definice (lat.) *26 dotýkány, dotýkané *27 křest (rus., starým pravopisem) *28 dokonalost katolické víry (lat.) *29 t.j. v duchu mystiky *30 počítati, uvažovati *31 (evangelium sv.Matouše, kapitola VIII, verše 2834). Epigram naráží na evangelické vyprávění o dvou ďáblech, jimž dovolil Ježíš vejíti do stáda vepřů; celé stádo se pak vrhlo do moře a utonulo. *32 krajina kolem města Gadary v starověké Palestině *33 (v rkp. chor) sbor, množství *34 r.1848 bylo pětisetleté výročí založení pražské univerzity *35 „Podle jejich skutků poznáte je” (německý citát z bible); zde však slovní hříčka, neboť je možno také překládat „podle jejích skutků poznáte ji”  t.j. víru, církev *36 pravoslavná *37 Havlíček naráží na okázalá gesta paniček v ruských chrámech. *38 zácpa *39 definitivní podoba podle otisku v I.čísle Š. r.1849 *40 prokázání, důkaz zázraků (lat.) *41 kněží *42 církev bojující (lat.) *43 nekatolík, odpůrce katolicismu *44 (v rkp. pater) P.A.Rost, představený v pražském semináři v době Havlíčkova studia na kněžství (184041). *45 vzpomínky *46 Balaam, biblická postava; jeho oslice, jež prý protestovala lidskou řečí proti týrání (Mojžíš IV, kap. 22, vv. 22n.), působí velké nesnáze vykladačům Písma. *47 národní hrdina židovský, vynikající tělesnou silou (v 15.kap. biblické knihy Soudců se vypráví, že kostí z oslí čelisti pobil tisíc Filištínských) *48 řády *49 (v rkp. praeses) duchovní představený *50 sofistické, chytrácké evangelium (lat.) *51 neuznávající Boha *52 otištěn v Š. 1849, č.I. Havlíček satiricky uvádí zrušení jezovitského řádu r.1773 v souvislost s faktem, že zakladatel řádu kulhal; v 3.verši se naráží na obnovu řádu r.1814. *53 společnost Ježíšova (lat.); název jesuitského řádu *54 Bůh otec *55 Ježíš *56 jesuité *57 otištěn v Š. 1849, č.I *58 Augsburger Allgemeine Zeitung, velmi rozšířené německé noviny té doby. *59 jesuité (jesuitský řád založil Ignác z Loyoly) *60 otištěn v Š. 1849, č.I; Etymologie  nauka o původu slov. *61 otištěn v Š. 1849, č.I; Kasuistika  metoda, zkoumající a řešící různé otázky podle jednotlivých případů *62 v rkp. Ptám se...


*63 starozákonní prorok, o němž se v bibli vypráví, že jej polkla velryba, avšak po třech dnech jej živého zase vyvrhla na břeh (Pror. Jon., kap. 2) *64 město v Assyrii *65 jesuité, přátelé temna *66 Starý zákon předobrazil Nový (lat.); otištěn v Š. 1849, č.I *67 zakladatel jesuitského řádu *68 v I. otisku (ČV 1844, č.66) z obavy před censurou Havlíček nebo redaktor upravil 3. a 4. verš takto: někomu dal Pán Bůh vtip, / tobě, Mikši, břicho *69 bohové zemští (něm.), otištěn v Š. 1849, č.6 *70 demokratický; otištěn v ČV 1846, č.2 *71 návrh na nejvyšší úřad zemský (něm.); otištěn v Š. 1849, č.5 *72 rakouský císař (český král) *73 vydat dekret, rozhodnout, nařídit *74 otištěn v ČV 1848, č.24 a Š. 1849, č.5; konstitucí  konstituce *75 poddaných *76 do památníku Jeho Výsosti (něm.); otištěn v ČV 1846, č.9. Překlad Logauova epigramu z němčiny. Logau  německý epigramatik (1604-55). *77 trestní ustanovení, paragraf *78 spravedlnost *79 zde: očištěn, ospravedlněn *80 společenství, sdružení *81 způsob, druh obratu (lat.); otištěn v Š. 1849, č.6 *82 úhrnný *83 společenské třídy s politickými právy v době feudální *84 kontribuce, daň (kterou sněm povoloval císaři) *85 panovnické právo (lat.) *86 zkoušející profesor práva praví (lat.) *87 odpovídající student praví (lat.) *88 otištěn v Š. 1849, č.3; purkmistr  městský starosta *89 otištěn v ČV 1844, č.67 *90 otištěn v Š. 1844, č.6; etymologie  nauka o původu slov *91 otištěn v Š. 1844, č.6; týká se katolického pedagogického časopisu, vydávaného biskupskou konsistoří v Hradci Králové (zanikl r.1848) *92 ethnografický, národopisný *93 podle jiného rkp.; v E 45 je kpředu *94 zeměpisný; otištěn v ČV 1846, č.2 *95 otištěn v Š. 1849, č.I *96 Petrohrad, v té době hlavní město Ruska *97 Mikuláš I. (panoval 1825-55) *98 Východ a Západ (něm.); napsán 15.3.1844. Tehdy se jednalo o stavbě nové budovy pro České (národní) museum, jež bylo až do r.1847 umístěno na Hradčanech. *99 Václav Hanka byl vyznamenán ruským řádem sv.Vladimíra *100 z Ruska *101 otištěn v ČV 1846, č.I. Epigram se opakuje též v posledním odstavci „První jenerální schůzky Českého národního museum 1847” *102 České národní museum *103 otištěn v ČV 1848, č.24. V jednom rkp. z r.1845 je připojeno ještě věnování: Od Němců lápis (lapis  lat. kámen) od Čecha nápis.

23/ 25

*104 rozumí se v jednáních universitních *105 narážka na dekret kutnohorský z r.1409, jímž král Václav IV. stanovil obrácený poměr hlasů *106 otištěn v Rach. IV. 1855, str. 45. V rkp. je název „Originálnost” *107 švagře *108 otištěn v ČV 1844, č.67 a poté v Rach. IV. 1855, str. 45 n.; housti  hráti na hudební nástroj *109 herec *110 bohyně divadla *111 akcionář, majitel akcií *112 otištěn v Š. 1849, č.6 *113 Ferdinand II., vítěz na Bílé hoře r.1620 *114 otištěn v Š. 1849, č.5. V rkp. má název „Nápis na pražskou drážeň 1845” *115 nadšenec *116 otištěn v Š. 1849, č.3. V Klementinu byla tehdy fakulta bohoslovecká a filosofická, v Karolinu lékařská a právnická *117 slova poučují, příklady táhnou (lat.); otištěn v ČV 1844, č.66 *118 protivník Gallův, t.j. Havlův, Havlíčkův; otištěn v ČV 1844, č.67. Epigram naráží na knihu „Krátký příklad lebosloví” od dr.V.Staňka (1840). *119 v rkp. preperanda; otištěn v ČV 1844, č.66; preparanda  přípravka pro studium na gymnasiu (3.ročník na tzv.hlavních školách před r.1848). Havlíčka na preparandě v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě vyučoval kantor (učitel) Doubrava *120 otištěn v ČV 1846, č.2 a Rach. IV. 1855, str.42. Je namířen proti tehdejším navrhovatelům stále nových pravopisných úprav, hlavně asi proti V.Hankovi. *121 samomluva *122 otištěn v Š. 1849, č.6; kvalifikací  kvalifikace, způsobilost; historie stará, střední, nová  dějiny starého, středního, nového věku *123 překlad z A.S.Puškina, ruského básníka, s jehož dílem se Havlíček zčásti seznámil za svého pobytu na Rusi *124 přijmi (lat.) *125 otištěn v ČV 1846, č.4. V rkp. je název „Vídenská akademie přírodních věd.” *126 nejstarší druh fotografie; podle vynálezce L.Daguerra; otištěn v ČV 1844, č.67 *127 otištěn v ČV 1844, č.66; harmonie  souzvuk; sféra  mimozemský prostor vesmíru *128 starověký řecký filosof *129 Bůh je veliký (arab.) *130 otištěn v ČV 1844, č.66 a v Rach. IV. 1855, str.45 *131 básník ověnčený vavřínem, slavený básník (lat.); otištěn v ČV 1844, č.66 *132 otištěn v ČV 1845, č.57, v Havlíčkově článku „Odpověď p.Havlu Borovskému na jeho kritiku „Posledního Čecha.” Týká se Havlíčkovy polemiky s J.K.Tylem, autorem uvedeného díla.; vece  pravil *133 týká se Tylovy knihy „Kusy mého srdce” *134 Misantrop  člověk nenávidící lidi *135 omrzelost, skleslost, nuda (angl.) *136 otištěn v Š. 1849, č.6; Halič  jižní část Polska, která po rozdělení polského státu (v posledních třech desetiletích 18.století) mezi Rusko, Prusko a Rakousko patřila k Rakousku


*137 od polského krále Kazimíra III. (1330-70) šlechtu; šlachta  šlechta (pol.) *138 od rakouského císaře Františka I. (1792-1835) Němce *139 ruský car Mikuláš I. (1825-55) mi dá úřady, úředníky; čin, činovník  úřad, úředník (rus.) *140 krakowiak  krátký písňový útvar polský, který se zpívá k stejnojmennému národnímu tanci *141 Krakov byl po zániku polského státu od r.1814 do r.1846 samostatnou republikou (pak byl připojen k Rakousku) *142 stolce, trůnu *143 království (pol.); míněna zde část Polska, která byla po rozdělení polského státu v záboru ruském. Havlíček tu stejně jako v předcházejícím epigramu naznačuje, že ruský car chce rozšířit své panství i na ostatní části Polska. *144 otištěn v ČV 1844, č.66; v rkp. je kazat. *145 kdo se řídí podle módy *146 trojnásobná neposkvrněnost (lat.); Podnět k tomuto epigramu dala pohádka, kterou uveřejnil F.L.Čelakovský r.1834 v ČV; v ní vystupuje král Kojata, který byl po návratu domů překvapen narozením syna. *147 styk s lidmi (něm.); otištěn v ČV 1846, č.9 *148 v E 45 pouze vytečkováno, v jiném rkp. nadepsáno Havle, v opise G.Pflegra  Moravského doplněno Němče. *149 otištěn v ČV 1846, č.9 a v Rach.IV.1855, str.44. V rkp. má titul „Optimista”, v ČV „Et vidit Deus, quod sint omnia bona” (lat.: a viděl Bůh, že všechno je dobré  začátek biblické knihy Genese) *150 otištěn v ČV 1846, č.9 *151 kritik *152 léčebná metoda, hledající lék v předmětech a úkonech, které prý člověka vyléčí vlivem svých zvláštních vztahů k druhu onemocnění; otištěn v ČV 1844, č.67 *153 Zde jsou obsaženy zbývající epigramy Havlíčkovy, jež autor sám neuspořádal v žádný soubor. Podobně jako v SKH I. jsou všechna tato čísla po vzoru „Epigramů 1845” roztříděna podle obsahu do pěti oddílů, k nim pak je připojen ještě oddíl šestý, nazvaný „Lístky do památníku.” Zařazení do jednoho nebo druhého oddílu je ovšem leckde problematické a některá čísla bylo by možno dáti i jinam. Uvnitř oddílů jsou epigramy seřazeny v podstatě chronologicky, doba vzniku je však v následujících poznámkách uváděna jen tehdy, má-li nějaký význam pro pochopení obsahu. Naproti tomu se zase uvádějí otisky z doby Havlíčkova života a také otisky posmrtné, o které se opírá náš text, není-li dochován rukopis nebo alespoň starý opis. *154 David F.Strausz  autor díla „Das Leben Jesu” (1835), v němž se ukazuje na rozpory v evangeliích. *155 Blahoslavená Panna Maria (posílá) jesuitům pozdrav (lat.) *156 obhajoba; Žižka byl slepý na levé oko *157 Cikáni a moderní Karibové (franc.); Karibové  indiánský národ v Jižní Americe (lidojedi) *158 svátek, slavnost (vl. slavnostní roucho; ze španěl.) *159 veselé přijímání (lat.)

24/ 25

*160 kněží *161 otištěn v Š. 1849, č.6; aristokracie  nejvyšší společenská vrstva ve feudálním státě *162 V dopise J.T.Klejzarovi z 24.3.1844 (Kor. 169) Havlíček poznamenává: „Lepší titul: Referát pražské policie k zeměpánu. Caveant atd. a podpis: Kuráž, Stadthauptmann” (něm.:městský hejtman) *163 konsulové ať dbají o to, aby stát neutrpěl škody (lat.); konsulové  nejvyšší správní úředníci ve starém Římě *164 t.j.vyznání víry *165 viz.pozn.113; ve skutečnosti jde ovšem o citát z bible, nikoli o výrok Ferdinanda II. *166 zemský sněm (něm.); napsán 13.5.1844. Tehdy se jednalo o postavení pomníku císaře Františka I. (17921835) a budovy Národního musea na dnešním Masarykově nábřeží. *167 předseda zemského sněmu *168 míněny přírodopisné sbírky musejní *169 napsán 6.10.1845. Týká se rovněž pomníku Františka I. *170 postavy zpodobující šestnáct českých krajů *171 čemu se podobá (lat.); otištěn v Š. 1849, č.I, jako motto k „Části ouřední” *172 zádušní (černá) mše (lat.) *173 žádné Gloria (lat.) *174 žádné Credo (lat.) *175 dlouhé Offertorium (lat.); Gloria, Credo, Offertorium  části mše; Gloria  chvalozpěv, Credo  vyznání víry, Offertorium  obětování *176 a nakonec žádné požehnání (lat.) *177 napsán asi r.1848. Týká se Ferdinanda V., slabomyslného panovníka, nazývaného Dobrotivým (1835-1848); nastupující generace jej koncem r.1848 donutila, aby se vzdal trůnu ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. *178 patrně arcivévodkyně Žofie, matka Františka Josefa *179 hrabě Karel Ludwig Grünne  v té době generální pobočník císaře Františka Josefa a šéf jeho vojenské kanceláře, už dříve vlivná osobnost u císařského dvora i v armádě; arcivévodkyně Žofie ho používala jako svého politického důvěrníka v jednáních o nastoupení Františka Josefa na trůn. *180 staročeské zkrácení církevní prosby Kyrie eleison (Pane, smiluj se) *181 přirovnání většího k menšímu (lat.) *182 otištěn v ČV 1846, č.4 *183 v rkp. je různočtení (neškrtnutá původní verse): Rozřízla si baba břicho nůžkama,/ porodila satanáše s růžkama. *184 poprvé otiskl E.Chalupný v čas. Přehled, roč.V, 1906-07, s.867. V jádře vyjadřuje tento epigram Havlíčkovu kritiku Kollárova pojetí Slovanstva jako jednotného národního celku. *185 Kollár, veliký básník a slovanský lidumil (lat.) *186 Havel Borovský (Havlíček), který má špatné srdce (lat.) *187 Kollár zvedne oči vzhůru a říká rým (lat.) *188 jsem (pol.) *189 Slovan (rus.) *190 Havel vyběhne na scénu a pohrdavě říká rým (lat.)


*191 napsán 1.3.1846. Týká se sporů o nové pojímání Slovanstva a slovanské spolupráce, jež vedl Havlíček okolo své proslulé úvahy „Slovan a Čech” v Pražských novinách (15.2.-12.3.1846); krakowiak  viz.pozn.140 *192 Fany Weidenhoffrová, tehdejší Havlíčkova snoubenka. *193 Václav Hanka, jehož Havlíček obviňoval, že podporuje imperialistické choutky carského Ruska na české země. *194 otištěn v ČV 1846, č.25. Týká se rovněž bojů okolo úvahy „Slovan a Čech.” *195 otištěn v ČV 1846, č.50. *196 ruský car Mikuláš I. *197 ještě Polsko nezhynulo (počáteční slova polské hymny) *198 napsán 23.3.1845. Týká se slovenské jazykové odluky. *199 J.M.Hurban  slovenský vlastenec a spisovatel, přítel a spolupracovník L.Štúra. *200 otištěn v ČV 1846, č.2 *201 jméno starozákonního proroka (zde zvoleno asi jen pro rým) *202 G.M.Scaevola  římský hrdina, který vložil ruku do plamenů, aby dokázal, že je odhodlán trpěti pro vlast. *203 Šlichta  smyšlené jméno jako symbol plytkosti (šlichta  řídká nevýživná kaše). *204 otištěn v Š. 1849, č.5 *205 otištěn v ČV 1846, č.35. Mil. Novotný soudí, že epigram je namířen proti Hankovi (KnV 360) *206 členem *207 otištěn v ČV 1846, č.22; jeremiáda  naříkavá píseň; běží tu o bývalé divadlo Stavovské a o bývalé Stögrovo divadlo v Růžové ulici v Praze *208 počátek moudrosti (lat.); týká se snad historika V.V.Tomka, konservativního i v otázkách pravopisu. *209 logika  věda o zákonech správného myšlení; pranostika  lidová předpověď, týkající se zvláště počasí *210 po drápu poznáš lva (lat.) *211 otištěn v ČV 1846, č.4 *212 verše na zapamatování (lat.); otištěn v ČV 1846, č.14 *213 otištěn v ČV 1846, č.81 *214 otištěn v ČV 1846, č.55 *215 demokratickém *216 otištěn v ČV 1846, č.12 *217 nevěřící Tomáš č.2 *218 hospodářský; podle DH *219 vycpi *220 pravila *221 poprvé otiskl E.Chalupný v časop.Přehled, roč. V, 1906-97, s.780 *222 udělej krok *223 tohoto titulu užil Havlíček jako souhrnného názvu pro epigramy „Veselé slečně” a „Smutné slečně”, uveřejněné v ČV 1846, č.2 *224 napsán 1.1.1843 (bez titulu); H. z Wiszniowských  polská šlechtična, manželka českého spisovatele K.V.Zapa. Toto dvojverší jí Havlíček vepsal do památníku, když dlel v rodině Zapově ve Lvově jako host na své cestě do Ruska.

25/ 25

*225 napsán 17.12.1844 a r.1847 dán do památníku Havlíčkově choti Julii *226 otištěn v ČV 1846, č.2 (oprava v č.3). Míněna Anna Weidenhoffrová, sestra Havlíčkovy tehdejší snoubenky Františky. *227 otištěn zároveň s předchozím epigramem; v musejním archivu je však mladší rkp. z r.1847 *228 napsán 14.6.1845; V.Weidenhoffer  bratr Havlíčkovy snoubenky *229 vepsán do památníku 12.10.1950 (bez titulu); uveřejnil P.M.Veselský v knížce „Karla Havlíčka kutnohorský pobyt a porotní soud” (Kutná Hora 1889, str.45). Epigram má stejnou konstrukci jako strofy „Písně Čechů r.1850”; P.M.Veselský  městský archivář v Kutné Hoře, kde Havlíček v té době vydával časopis „Slovan”. *230 tehdejší ministr spravedlnosti *231 státní zástupce v Kutné Hoře *232 rázně (lid.) *233 napsán 26.10.1855 *234 Borová  rodiště Havlíčkovo Univerzita Karlova v Praze – Filozofická fakulta Katedra české literatury a literární vědy nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 tel: 221 619 232 fax: 221 619 233 kontaktní e-mail: [email protected] website: http://cl.ff.cuni.cz textová edice: [LuB] Veškeré poznámky, připomínky, námitky, dotazy či vynechávky v textu hlaste na e-mail [email protected].

Epigramy Karel Havlíček Borovský In: Básnické dílo. Orbis, Praha Ed. Jaromír Bělič. Edice Národní knihovna

Recommend Documents