Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované krajinné ekologie
Environmentální otázky výstavby a provozu větrných elektráren Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala: Bc. Lenka Frýţelková
Mgr. Dr. Jaroslav Knotek, Ph.D.
Brno 2011
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Environmentální otázky výstavby a provozu větrných elektráren vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce Mgr. Dr. Jaroslavu Knotkovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky poskytnuté v průběhu zpracovávání práce. A také bych chtěla velmi poděkovat svým rodičům za podporu a umoţnění studia na této univerzitě.
Anotace: V diplomové práci s názvem Environmentální aspekty výstavby a provozu větrných elektráren byly v úvodu popsány a rozděleny obnovitelné zdroje energií. Další zaměření práce bylo na vítr a větrný potenciál ČR, kterým je chod větrných elektráren podmíněn. Dále jsou popsány technické parametry a konstrukce konkrétního větrného parku v Horní Loděnici, kde byl také proveden výzkum o spokojenosti či nespokojenosti místních obyvatel. V neposlední řadě byla pozornost věnována legislativě a určitým problematickým místům v zákoně či jejich uplatňování v praxi. Hlavním cílem bylo popsat environmentální aspekty spojené s výstavbou a provozem větrných elektráren a snaţit se případně vyvrátit eventuální mýty spojené s touto problematikou. Klíčová slova: vítr, větrná energie, krajina
Annotation: In diploma thesis named ‘Environmental aspects of development and operation of wind power stations‘ are in the introduction described and classified renewable energy resources. Next focus is on wind and wind potential of Czech Republic which is important for running of wind power plants. Further are described technical parameters and construction of particular wind park in Horni Lodenice where the research of satisfaction or dissatisfaction within local people was also made. Next attention is paid to legislation and some specific questionable points in law and their applicaton in practice. Main purpose of this work was to describe environmental aspects connected with development and operation of wind power stations and eventually try to explode myths associated with this issue.
Keywords: Wind, Wind Energy, Scenery
OBSAH: 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE ................................................................................................... 8 2 VYMEZENÍ POJMŮ .................................................................................................... 9 3 VÝVOJ VYUŢÍVÁNÍ VĚTRNÉ ENERGIE V ČR .................................................... 12 3.1 Vyuţívání větrné energie v minulosti ....................................................................... 12 3.2 Vyuţívání větrné energie v současnosti.................................................................... 12 4 VĚTRNÝ POTENCIÁL ČR ........................................................................................ 14 4.1 Vítr ............................................................................................................................ 14 4.2 Potenciál větrné energie ............................................................................................ 14 4.2.1 Síla a rychlost větru ........................................................................................... 14 4.3 Vyuţití větru ............................................................................................................. 15 5. KONSTRUKCE VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY TYPU VESTAS 90............................. 17 5.1 Princip a hlavní části větrné turbíny ......................................................................... 18 5.1.1 Rotor větrné elektrárny ...................................................................................... 18 5.1.2 Převodovka a generátor ..................................................................................... 18 5.1.3 Brzdy .................................................................................................................. 18 5.1.4 Vychylovací jednotka a anemometr .................................................................. 18 5.1.5 Řídicí systém...................................................................................................... 19 5.1.6 Transformátor .................................................................................................... 19 5.1.7 Ocelový tubus (stoţár) ....................................................................................... 19 5.1.8 Základ větrné elektrárny .................................................................................... 19 5.2 Likvidace větrné elektrárny ...................................................................................... 19 5.3 Technické parametry větrné elektrárny .................................................................... 20 5.3.1 Data určující výrobu energií .............................................................................. 20 5.3.2 Specifikace větrné elektrárny V90 ..................................................................... 20 6 DOTAČNÍ POLITIKA ................................................................................................ 21 6.1 Výkupní ceny ............................................................................................................ 21 6.2 Zelené bonusy ........................................................................................................... 21 6.3 Dotační programy na období 2007 - 2013 ................................................................ 22 6.3.1 Operační program Podnikání a inovace ............................................................. 22 6.3.2 Operační program Ţivotní prostředí .................................................................. 22 7 LEGISLATIVA ........................................................................................................... 23 8. EKONOMICKÉ ASPEKTY VÝSTAVBY A PROVOZU ........................................ 25
9 ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY SPOJENÉ S VÝSTAVBOU VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN .............................................................................................................. 26 9.1 Větrné elektrárny a hluk ........................................................................................... 26 9.2 Větrné elektrárny a námrazy ..................................................................................... 28 9.3 Větrné elektrárny a rušení TV signálu ...................................................................... 28 9.3 Větrné elektrárny a příroda ....................................................................................... 29 9.3.1 Zvláště chráněná území ..................................................................................... 29 9.3.2 Natura 2000........................................................................................................ 30 9.3.3 Obecná chráněná území ..................................................................................... 30 9.4 Větrné elektrárny a vliv na avifaunu......................................................................... 31 9.4.1 Rušení ................................................................................................................ 31 9.4.2 Ztráta a narušení prostředí ................................................................................. 31 9.4.3 Kolize ................................................................................................................. 32 9.5 Větrné elektrárny a krajinný ráz ............................................................................... 33 10 PŘÍPADOVÁ STUDIE VĚTRNÝ PARK HORNÍ LODĚNICE .............................. 35 10.1 Údaje o stavbě ......................................................................................................... 35 10.2 Přírodní podmínky zájmového území ..................................................................... 36 10.2.1 Reliéf terénu ..................................................................................................... 36 10.2.2 Klimatické podmínky ...................................................................................... 36 10.2.4 Geologické podmínky ...................................................................................... 37 10.2.5 Pedologické podmínky .................................................................................... 37 10.2.6 Vodní poměry .................................................................................................. 37 10.2.7 Fauna a flora .................................................................................................... 38 10.3 Vybrané environmentální aspekty větrného parku Horní Loděnice ....................... 38 10.3.1 Větrný park Horní Loděnice a chráněná území ............................................... 38 10.3.2 Větrný park a fauna.......................................................................................... 39 10.3.3 Větrný park a flora ........................................................................................... 40 10.3.4 Větrný park a terénní úpravy ........................................................................... 40 11 METODIKA A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ ......................................................... 41 12 DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM.................................................................................. 43 12.1 Anonymní dotazníkové šetření pro obyvatele Horní Loděnice .............................. 43 12.2 Anonymní dotazníkové šetření o názoru veřejnosti ............................................... 49 13 DISKUZE .................................................................................................................. 62
14 ZÁVĚR ...................................................................................................................... 65 SEZNAM LITERATURY .............................................................................................. 66 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ ................................................................................. 70 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ............................................................................. 72 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 73
1 ÚVOD A CÍL PRÁCE V dnešní moderní době si jiţ ani nedovedu představit, ţe bych semestrální práce či projekty v rámci mého studia vypracovávala a rýsovala v ruce, natoţ tak psát svou diplomovou práci na stroji. Tolik mi notebook usnadňuje práci. Ten ovšem ke svému pohonu potřebuje energii. Dnes se k výrobě elektrické energie nejčastěji vyuţívají technologie spalující fosilní paliva. Tato zásobárna energie vznikala miliony let ze zbytků rostlinných a ţivočišných těl. K těmto palivům řadíme ropu, zemní plyn, černé i hnědé uhlí a rašelinu. Tento způsob výroby energie však není šetrný k ţivotnímu prostředí z hlediska vypouštění emisí a zplodin do ovzduší. Jako další výrazné negativem lze povaţovat neobnovitelnost těchto zdrojů, které jsou omezené, a časem se vyčerpají. Alternativou těchto neobnovitelných zdrojů můţe být vyuţití zdrojů energií, které se samy „obnovují“, jako voda, vítr, slunce. Tyto obnovitelné zdroje se také označují jako alternativní nebo regenerativní energie. Mezi obnovitelné zdroje energií řadíme: Energii ze slunce Energii z vody Energii z větru Energii z biomasy Tepelnou energii zemského jádra Cílem této práce bylo získat podstatné informace o aspektech ovlivňujících výstavbu a provoz větrných elektráren, popsat jejich princip a také nastínit legislativní rámec, podle něhoţ se výstavba a provoz větrných elektráren řídí.
8
2 VYMEZENÍ POJMŮ Devastace krajiny je pustošení krajiny obvykle člověkem buď přímo (např. povrchovou těţbou nerostů), nebo nepřímo (např. nevhodnou agrotechnikou, nadměrnou pastvou, odlesňováním, uvolňováním eroze, odumíráním lesů v důsledku kyselých dešťů apod.). (Jaklová, Pelikán, 1999) Dominantou krajiny je takový krajinný prvek, který svými vlastnostmi nebo umístěním v terénu potlačí vizuální účinek ostatních prvků krajiny. Dominanty mohou být přírodní a kulturní, historické a současné, pozitivní a negativní. Mají významné postavení při utváření identity krajiny a rozhodující význam pro identifikaci obyvatel s územím. U kaţdé dominanty lze vymezit území, které ovládá. Toto území („ochranné pásmo“ dominanty) muţe být narušeno umístěním neadekvátního objektu, záměru nebo činnosti stejného dominantního působení. (Salašová et al., 2008) Estetická hodnota krajiny není doposud v ČR legislativně vymezena. Estetická hodnota je přitom podřízená esteticko-hodnotovým normám stávající společnosti. Její posuzování je sice subjektivně podmíněné osobností hostitele, ale existují nástroje na její objektivizaci. Estetická hodnota krajiny významně podmiňuje obytnou a rekreační hodnotu a vyuţitelnost území. Z uvedeného důvodu má proto velký význam i pro návrhy funkčního vyuţití území. (Salašová et al., 2008) Historická hodnota objektů a území je chráněná zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o státní památkové péči) a jako historická charakteristika i zákonem o ochraně přírody. Z uvedeného důvodu musí být posuzování krajinného rázu zaměřené i na ochranu historických hodnot území. Předmětem ochrany jsou zejména: archeologická naleziště, státem chráněné kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny, objekty na seznamu kulturního dědictví UNESCO, kulturní dominanty a prostorové vztahy krajinných kompozic. Historickou hodnotu mají i další objekty a krajinné struktury, které nejsou předmětem ochrany z hlediska zákona o státní památkové péči, ale které jsou v daném regionu/republice unikátní, typické nebo specifické (např. relikty historické pluţiny, dochované architektonické a urbanistické znaky sídel, relikty historických forem antropického reliéfu, staré a krajové odrůdy ovocných stromů, historické aleje, drobné sakrální stavby, části krajiny s významovou asociací apod.).
9
Hodnota je axiologická kategorie, nezbytná pro formování jakékoli lidské kultury. Můţe být vymezena zákonem (zpravidla zvláštními předpisy), nebo vyplývá z jiných společenských norem (např. náboţenských nebo etnických). Hodnotové kategorie mohou být subjektivně podmíněné. Jejich vymezování musí být proto z metodického hlediska transparentní. (Banaš et al., 2007) Charakteristikou/znakem krajiny rozumíme takový znak krajiny (objekt, vlastnost, asociace), který je pro krajinu specifický (určující její individuality) nebo typický (určující krajinný typ). Pro potřeby hodnocení krajinného rázu dělíme charakteristiky krajiny na charakteristiky primární (přírodní), sekundární a terciární (kulturní, historické) krajinné struktury. Vymezování charakteristik krajiny je předmětem posuzování krajinného rázu. (Míchal et al., 1999) Krajina je „část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky“ - (viz zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších zákonů). Krajinná scéna je částí krajinného prostoru, který obsáhneme jedním, pravidla panoramatickým pohledem. Krajinná scéna je nositelem estetických hodnot, tkvících v prostorovém
uspořádání,
v neopakovatelnosti
a
jedinečnosti
panoramat,
v harmonickém měřítku a v prostorových vztazích krajiny. (Vorel et al., 2004) Krajinným rázem se rozumí zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Předmětem ochrany krajinného rázu vzhledem k dikci zákona o ochraně přírody budou všechny přírodní, kulturní, historické a estetické charakteristiky a hodnoty krajiny. Kulturní charakteristiky jsou všechny objekty, prostory, vztahy a asociace, které určují identitu lidské kultury oblasti, regionu nebo státu. Kulturní charakteristiky mohou být historické (zpravidla starší neţ dvě lidské generace), nebo současné. Posuzování a hodnocení historických charakteristik z velké míry upravuje zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o státní památkové péči) - (viz Historická hodnota). Hodnota současné kulturní charakteristiky je subjektivně podmíněná a lze ji posoudit pouze metodou multikriteriálního hodnocení.
10
Přírodní hodnoty jsou chráněny zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody). Z hlediska uvedeného předpisu jsou za významné přírodní hodnoty povaţovány především: významné krajinné prvky, zvláště chráněná území, přírodní parky. Z pohledu krajinného rázu mají zvláštní hodnotu i ty přírodní charakteristiky, které sice nejsou předmětem ochrany z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny, ale které lze povaţovat za charakteristiky pro území typické nebo specifické. Rekultivace je soubor opatření, úprav a biotechnických zásahů, kterými se obnovuje úrodnost půdy a rostlinný kryt na územích znehodnocených povětšinou lidskou činností. Lze ji také chápat jako obnovu narušené krajiny. Symbol představuje určitou charakteristiku/znak krajiny vyvolávající specifické významové asociace. Symboly mohou být vnímány pozitivně nebo negativně, podle toho, jestli je zmíněná asociace povaţována za sociálně přijatelnou nebo ne. Symboly, které mají současně přiznanou přírodní nebo kulturně-historickou hodnotu, se stávají pro posuzování krajinného rázu určující. Díky mentálním vazbám se symboly stávají zprostředkovatelem a spolutvůrcem krajinné identity. Spolu s ní se tak stávají předmětem ochrany z hlediska mezinárodního práva. (Evropská úmluva o krajině)
11
3 VÝVOJ VYUŢÍVÁNÍ VĚTRNÉ ENERGIE V ČR 3.1 Vyuţívání větrné energie v minulosti Postavení prvního větrného mlýnu na území České republiky historické prameny uvádí k r. 1277, a to v zahradě Strahovského kláštera v Praze. Nejstarší zmínka z území Moravy a Slezska je z r. 1340 z Opavska. V období do 17. století jsou zprávy o větrných mlýnech sporadické. V 18. století, kdy k rozvoji větrného mlynářství vedlo vydání dvorského dekretu o zřizování větrných mlýnů z roku 1784, který sledoval, aby kaţdá obec měla mlýn, byla na Moravě a ve Slezsku registrována existence třiceti větrných mlýnů. Největší rozkvět větrného mlynářství v Čechách je vázán na první polovinu, resp. první dvě třetiny 19. stol. (Pokorný, 1973)
3.2 Vyuţívání větrné energie v současnosti Novodobý vývoj větrné energetiky probíhal v České republice ve dvou etapách. První etapa se váţe na období 1990-1995. V tomto období bylo vybudováno 24 větrných elektráren s celkovým instalovaným nominálním výkonem 8,22 MW. V letech 1996 – 2002 trend rozvoje větrných elektráren u nás ustal a řada neprosperujících elektráren byla následně demontována. Na tomto úpadku se podílela nízká výkupní cena elektřiny, která se pohybovala v rozmezí 0,9 – 1,13 Kč/kWh, coţ neumoţňovalo rentabilní provoz. Také tehdy teprve rozvíjející se obor neměl potřebné teoretické, odborné a legislativní zázemí, coţ se projevilo také tím, ţe řada větrných elektráren byla postavena na lokalitách s nepříznivými větrnými podmínkami. Větrné elektrárny domácích výrobců neprošly fází provozních zkoušek a vykazovaly značnou poruchovost. Výsledkem pak byl propad nově rozvíjejícího se energetického oboru, na coţ také poukazovala řada kritiků větrné energetiky v různých médiích. Druhá etapa rozvoje větrné energetiky byla nastartována cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, kterým pro rok 2002, postupně i pro rok 2003, byla stanovena minimální výkupní cena elektřiny vyrobené z větru ve výši 3 000 Kč/MWh. Tato cena se postupně sniţovala aţ na 2 340 Kč/MWh v roce 2009, nicméně umoţňuje realizovat rentabilní projekty výstavby větrných elektráren. (Cetkovský et al., 2010)
12
Od té doby výstavba větrných elektráren narůstá, jak dokládá následující graf – viz Obrázek č. 1. Obrázek č. 1 Instalovaný výkon větrných elektráren v ČR v letech 1993-2009
Zdroj:
http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vetrne_elektrarny/$FILE/oued-vitr_graf1-
20100315.jpg
13
4 VĚTRNÝ POTENCIÁL ČR 4.1 Vítr Vítr vzniká působením Slunce. Země přijímá sluncem vyzařovanou energii. Část získané energie se vyzáří ze zemského povrchu zpět do vesmíru, proto se Země neohřívá kontinuálně. Nad rovníkem se vzduch zahřívá, a jelikoţ je teplý vzduch lehčí, neţ studený, stoupá vzhůru. Na uvolněné místo se od pólů přesouvá studený vzduch, zatímco teplý vzduch proudí ve výšce směrem k pólům a postupně se zchlazuje. U pólů se původně teplý vzduch úplně ochladí, klesá k zemi a vrací se podél země k rovníku, kde se opět ohřívá. Tento proudící vzduch se stává větrem.
4.2 Potenciál větrné energie Tak nazýváme mnoţství a výkon větrné elektrárny (dále jen VTE), které lze instalovat na nějakém území. Při hodnocení se rozlišují dva typy potenciálu. V teoretické rovině lze definovat tzv. klimatologický potenciál, který udává celkové mnoţství energie, jenţ je moţno získat za předem daných určitých podmínek. Reálné technické moţnosti větrné energetiky i legislativní omezení jsou zohledněny teprve u tzv. technického potenciálu. Ten ukazuje maximální moţný rozvoj větrné energetiky při úplném vyuţití technických moţností. Ale i tato hodnota je jen teoretická, protoţe úplné vyuţití tohoto potenciálu je ve skutečnosti zdaleka nereálné. (Cetkovský et al., 2010) 4.2.1 Síla a rychlost větru Síla větru je mírou jeho rychlosti a ta má rozhodující vliv na výkonnost větru. K hodnocení síly větru je pouţívána tzv. Beaufortova stupnice (viz - Příloha č. 1). Pro měření směru a rychlosti větru se provádí pomocí různých přístrojů v meteorologických stanicích. Nejčastěji se pouţívají anemometry (mechanické nebo elektronické). Směr větru je určován podle světových stran, rychlost pak udávána v metrech za sekundu. „Poblíţ zemského povrchu je proudění vzduchu ovlivňováno členitostí terénu - vítr je zpomalován terénními překáţkami - stavbami, kopci, a také druhem povrchu (tráva, les, vodní hladina, sníh apod.). S rostoucí výškou se rychlost větru logaritmicky zvyšuje (viz Obrázek č. 2). Je tedy velký rozdíl mezi rychlostí větru ve výšce 10 m a 100 m nad terénem.“ (http://www.ekowatt.cz/cz/informace/obnovitelne-zdroje-energie/energie-vetru) 14
Obrázek č. 2 Schematizované vertikální profily rychlosti větru v přízemní vrstvě při různých parametrech drsnosti
(Zdroj: http://www.ekowatt.cz/cz/informace/obnovitelne-zdroje-energie/energie-vetru) V rámci studie navazující na výpočet větrné mapy ve výšce 100 m nad zemským povrchem byl na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR proveden výpočet technického a realizovatelného potenciálu větrné energie. (Hanslian et al., 2007) Nejprve byla vymezena území, kde dostatečná rychlost větru umoţňuje ekonomicky rentabilní výstavbu VTE. Tato rentabilita byla pro typické podmínky v ČR uvaţována na úrovni 6m/s a více ve výšce 100 m nad zemí, coţ je v souladu s předpoklady vyhlášky Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) č. 475/2005. Limitní hodnota 6m/s byla přiřazena typické lokalitě, nacházející se v otevřené krajině ve středních polohách (ve výšce kolem 500 m n.m.) a v závislosti na konkrétních místních podmínkách byla modifikována. (Cetkovský et al., 2010)
4.3 Vyuţití větru „Větrná energie má tu vlastnost, ţe její energetický potenciál značně kolísá. Výkon větru roste s třetí mocninou rychlosti větru. Poněkud srozumitelněji to znamená, ţe se výkon větru zvětší osmkrát, pokud jeho rychlost stoupne na dvojnásobek.“ (Quaschning, 2010) 15
Následující Obrázek č. 3 znázorňuje průměrné rychlosti větru na území ČR. Obrázek č. 3 Výsledné pole průměrné rychlosti větru v m/s ve výšce 100 m
Zdroj: http://www.ufa.cas.cz/vetrna-energie/projekty/vav-320-08-03/
Na dalším Obrázku č. 4 jsou znázorněna území s dostatečným větrným potenciálem kontra velkoplošná chráněná území. Obrázek č. 4 Území s dostatečným větrným potenciálem vs. VCHÚ
Zdroj: http://www.ufa.cas.cz/vetrna-energie/projekty/vav-320-08-03/
16
5. KONSTRUKCE VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY TYPU VESTAS 90 Větrné elektrárny jsou díky své výšce velice nápadné stavby. Obrázek č. 5 schematicky zobrazuje součásti větrné elektrárny, které budou v následujícím textu popsány. Obrázek č. 5 Schéma větrné elektrárny Základní části zařízení: 1 - rotor s rotorovou hlavicí, 2 - brzda rotoru, 3 - planetová převodovka, 4 - spojka, 5 - generátor, 6 - servo-pohon natáčení strojovny, 7 - brzda točny strojovny, 8 - loţisko točny strojovny, 9 - čidla rychlosti a směru větru, 10 - několikadílná věţ elektrárny, 11 - betonový armovaný základ elektrárny, 12 - elektrorozvaděče silnoproudého a řídícího obvodu, 13 - elektrická přípojka. Zdroj: http://automatizace.hw.cz/vetrne-elektrarny-mikro-male-i-velke-princip-provedeni-regulace Na dalším Obrázku č. 6 jsou znázorněny hlavní části větrné elektrárny. Obrázek č. 6 Popis hlavní části větrné elektrárny
Zdroj: http://www.energetickyporadce.cz/obnovitelne-zdroje/energie-vetru.html 17
5.1 Princip a hlavní části větrné turbíny 5.1.1 Rotor větrné elektrárny Turbina má rotor se třemi listy, které jsou uloţeny v pouzdře rotoru. Listy jsou zhotoveny z epoxidové pryskyřice s přídavkem skleněných vláken. Průměr rotoru dosahuje 90 metrů. Průtočná plocha větrné turbiny má přímý vliv na zachycenou větrnou energii. Rychlost otáčení rotoru můţe být regulována a případně omezována při dosaţení určité rychlosti větru nastavením úhlu listu rotoru ke směru větru, tzv. pitch regulace. (Tišnovská, 2004) Třílistý rotor má celkovou hmotnost 36 tun. List má délku 44 m a šířku 4 m, kdy se ke konci zuţuje do 0,5 m. Uvnitř rotoru je vedena měděná síťka slouţící k zachycení a svedení blesku. Provozní otáčky rotoru jsou v intervalu 9 – 14,9 ot/min a maximální rychlost konce rotoru je 70 m/s. (www.vehl.cz) 5.1.2 Převodovka a generátor Pouţití převodovky je zapotřebí, aby bylo moţno zvýšit relativně nízkou rychlost otáčivého pohybu rotoru turbíny na hodnotu 1500 otáček/min. Tato hodnota otáček dovolí následně vyuţít elektrické generátory s nízkou hmotností a malým počtem pólových dvojic. Úkolem generátoru je vţdy převést mechanickou energii otáčivého pohybu na energii elektrickou. (Tišnovská, 2004) Převodovka s generátorem jsou umístěny ve strojovně, jejíţ hmotnost je 68 tun a rozměry 9,5 x 3,5 x 4,2 m. (www.vehl.cz) 5.1.3 Brzdy V případě poruchy řídicího systému je hřídel rotoru mechanicky zabrzděna. V případě extrémně vysokých rychlostí větru a také při provádění údrţbových prací slouţí brzdy jako zajišťovací systém. (Tišnovská, 2004) 5.1.4 Vychylovací jednotka a anemometr Elektromotor spojený s vychylovací jednotkou slouţí k natáčení celé gondoly. Společně zajišťují, aby listy rotoru byly vţdy natočeny správně do směru větru. Rychlost a směr větru je měřena anemometrem, který je umístěn na horní části gondoly. Anemometr můţe být v závislosti na klimatických podmínkách mechanický nebo tzv. nepohyblivý – statický v západě potřeby s elektrickým vyhříváním. (Tišnovská, 2004) 18
5.1.5 Řídicí systém Řídicí systém má na starosti vedle monitorování i řízení větrné turbíny v návaznosti na směr a rychlost větru. Reguluje otáčky a nastavení listu rotoru, polohu gondol, výstupní výkon a mnohé další technické parametry. Vyuţívá pro svoji činnou počítač, který je umístěn v tubusu větrné elektrárny. Kromě řízení větrné turbíny řídicím systémem můţe také operátor nebo servisní středisko prostřednictvím mobilní nebo pevné telefonní linky reagovat na případné problémy v činnosti VTE jejich „dálkovým“ odstraněním. Dále řídicí systém zajišťuje i přenos všech potřebných údajů na energetický dispečink, který rozhodne o vyuţívání jednotlivých energetických zdrojů v distribuční soustavě. (Tišnovská, 2004) 5.1.6 Transformátor Je umístěn v tubusu větrné elektrárny a jeho úkolem je převést elektřinu o nízkém napětí tak, jak je vyráběna generátorem VTE na elektrickou energii o vysokém napětí, kterou je moţné dodat do rozvodné distribuční sítě. (Tišnovská, 2004) 5.1.7 Ocelový tubus (stoţár) Ocelový stoţár je ukotven k betonovému základu. Protoţe rychlost větru roste s výškou, mohou VTE především ve vnitrozemí pracovat efektivněji, pokud jsou jejich stoţáry dostatečně vysoké. V současné době dochází k nárůstu výšek u ocelových stoţárů i na více neţ 100 m, coţ je tzv. celosvětovým trendem při vyuţívání energie větru. (Tišnovská, 2004) 5.1.8 Základ větrné elektrárny Základ tvoří pravidelný ţelezobetonový šestnáctiúhelník o průměru 16,4 m. Tloušťka okraje je 1,7 m a směrem ke středu se zvětšuje aţ na 2,7 m u základové patky. Celý základ je překryt vrstvou zeminy. (www.vehl.cz)
5.2 Likvidace větrné elektrárny Povinnost likvidace VTE a následná rekultivace po uplynutí doby její ţivotnosti je ošetřena pouze ve smlouvě mezi zřizovatelem a vlastníkem nebo obcí, na jejímţ katastrálním území VTE stojí. Neexistuje zákon, který by konkrétní firmě nebo instituci ukládal povinnost její likvidaci provést. Je tedy potřeba takovou smlouvu sepsat co 19
nejprozíravěji. Stavební povolení ukládá jen povinnost uvedené firmě větrnou elektrárnu rozmontovat a její části recyklovat. Můţe tak nastat situace, ţe příslušná firma do uplynutí doby ţivotnosti zkrachuje nebo se přejmenuje, a v tom případě jiţ není likvidace nikým zajištěna a hrozí, ţe se z větrné elektrárny stane torzo v krajině. Tuny ţeleza a oceli z tubusu ovšem, mají spolu s mědí a ostatními barevnými kovy ze strojovny vysokou výkupní hodnotu, takţe ponechání ladem by v dnešní době nemělo nastat. Sklolaminátové listy se také dají recyklovat. Ty části, které nelze recyklovat podléhají budoucím předpisům. Problém se můţe zdát, především z pohledu zemědělce, ţelezobetonový základ, který se ponechává v půdě. V případě, ţe je základ nad úrovní terénu, pouze se seřízne a zaveze zeminou. Beton se v půdě chová jako kámen a ponechání tohoto základu v půdě se povaţuje za ekologičtější, neţ se jej snaţit demontovat a odváţet k recyklaci.
5.3 Technické parametry větrné elektrárny 5.3.1 Data určující výrobu energií Připojovací rychlost větru 4,0 m/s Plný jmenovitý výkon od rychlosti větru 14 – 17,5 m/s Vypínací rychlost větru
25,0 m/s (Tišnovská, 2004)
5.3.2 Specifikace větrné elektrárny V90 Rotor: Průměr rotoru
90 m
Záběrová plocha 6 362 m2 Počet listů vrtule 3 Rychlost otáček
16,1 ot./min
Rychlost v dynamickém rozpětí 9,6 -18,4 ot./min Generátor: Jmenovitý výkon 2,0 MW Transformátor: Jmenovitý výkon 3 140 kWA Napětí
10 – 33 kV
(Tišnovská, 2004) 20
6 DOTAČNÍ POLITIKA V březnu 2005 byl schválen zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, který umoţňuje podporu výroby elektřiny z těchto zdrojů. Výrobce má tedy moţnost výběru ze dvou systémů podpory. Jednak má moţnost nabídnout elektřinu provozovateli distribuční soustavy a to za stanovenou výkupní cenu. Tento provozovatel má pak povinnost všechnu vyrobenou elektřinu vykoupit. V druhém případě si výrobce elektřiny musí najít odběratele své elektřiny za trţní cenu. Od provozovatele distribuční soustavy obdrţí navíc prémii ve formě zeleného bonusu. Zelený bonus dostane výrobce i tehdy, jestliţe vyrábí energii pro vlastní spotřebu.
6.1 Výkupní ceny Výkupní ceny jsou stanoveny jako minimální ceny. Uplatňují se za elektřinu naměřenou a dodanou v předávacím místě výrobny elektřiny a sítě provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosné soustavy, která vstupuje do subjektu zúčtování odpovědného za ztráty v regionální distribuční soustavě nebo do subjektu zúčtování odpovědného za ztráty v přenosové soustavě.
6.2 Zelené bonusy Zelené bonusy jsou stanoveny jako pevné ceny. Uplatňují se za elektřinu naměřenou a dodanou v předávacím místě výrobny elektřiny a sítě provozovatele regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy a dodanou výrobcem obchodníkovi s elektřinou nebo zákazníkovi a dále za ostatní vlastní spotřebu elektřiny. Neuplatňují se za technologickou vlastní spotřebu. Zelené bonusy se uplatňují samostatně na kaţdý zdroj podle naměřených hodnot. Tabulka č. 1 Větrné elektrárny v Kč/MWh Datum uvedení do provozu 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004
Výkupní cena 2230 2280 2440 2670 2740 2790 3050 3210
Zelený bonus 1830 1880 2040 2270 2340 2390 2650 2810
Zdroj: (Kučera, 2010)
21
Datem uvedení do provozu se rozumí den, kdy jsou splněny následující podmínky: Nabyla právní moc licence na výrobu elektřiny Bylo ze strany provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosné soustavy provedeno paralelní připojení výrobny k distribuční nebo přenosové soustavě. (Kučera, 2010) Výrobce má právo si k 1. lednu daného roku vybrat jednu variantu čerpání podpory. V rámci jedné výrobny elektřiny nelze kombinovat vybraný reţim. Energetický regulační úřad stanovil výkupní ceny za elektřinu z obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZE tak), aby pro větrné elektrárny uvedené do provozu po 1. 8. 2005 zůstala zachována výše výnosů za jednotku elektřiny při podpoře výkupními cenami po dobu 15 let od roku uvedení do provozu, aby tímto byla garantována návratnost investic.
6.3 Dotační programy na období 2007 - 2013 Moţnost získání dotace můţe být také jednou z motivací výstavby větrných elektráren, a to v případě, ţe jejich vlastníkem by byla obec. Tuto formu podpory totiţ nemohou čerpat soukromé firmy, které se většinou rozhodnou výstavbu větrných elektráren realizovat, proto budou následně pouze informativně představeny níţe. Většina záměrů je realizována bez dotačních podpor pouze s bankovním úvěrem. 6.3.1 Operační program Podnikání a inovace Tento program podporuje potenciál a vyuţívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. V rámci jedné ze svých os – Efektivní energie, umoţňuje výstavbu a rekonstrukci zařízení na výrobu a rozvod elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. 6.3.2 Operační program Ţivotní prostředí Program je zaměřen na zlepšování kvality ţivotního prostředí a tím i zdraví obyvatel. V rámci osy 3 Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie, umoţňuje vyuţít podporu na výstavbu nových zařízení a rekonstrukci stávajících zařízení s cílem navýšit vyuţití obnovitelných zdrojů energií.
22
7 LEGISLATIVA Vstupem České republiky do Evropské unie se stala závaznou směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 2001/77/ES ze dne 27. 9. 2001 o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle této směrnice jsou členské státy povinny přijmout taková opatření, které povedou ke zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Česká republika se tímto zavázala ke splnění indikativního cíle, kdy má elektřina z alternativních zdrojů k roku 2010 tvořit 8 %, z hrubé spotřeby energie. Tento cíl byl zakotven zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Ten ukládá podmínky pro připojení výroben elektřiny, distribučních soustav a odběrných míst k elektrizační soustavě, podmínky dodávky elektřiny a způsob výpočtu náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny. Dalším důleţitým zákonem v tomto odvětví je zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, který stanovuje pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státní program na podporu úspor energie z obnovitelných zdrojů energie, a tím upravuje energetickou politiku. Neméně podstatný je i zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetickém odvětví (energetický zákon), který upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a nediskriminační regulaci v energetických odvětvích. Výstavba a umisťování větrných elektráren v krajině je velmi široká problematika, která se dotýká mnoho legislativních rámců, proto uvádím i další související předpisy: zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 23
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů vyhláška ERÚ č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě
24
8. EKONOMICKÉ ASPEKTY VÝSTAVBY A PROVOZU Finanční stránka výstavby a provozu větrných elektráren je nedílnou a velmi důleţitou částí celého realizovaného projektu. Pro nedostatek podkladů ze strany investora o této stránce byla pro představu pouţita případová studie Beranovského a Srdečného (2007), kteří hodnotili tři různé typy větrných elektráren z hlediska ekonomické výnosnosti. Mezi uváděnými typy je nastíněna i ekonomická rozvaha větrné elektrárny Vestas V 90, která byla vyuţita i při výstavbě větrného parku Horní Loděnice, který souţí jako případová studie. Jedná se o typ Vestas V 90 s jmenovitým výkonem 2,0 MW, s průměrem rotoru 90 m. Následující Tabulky č. 2 a 3 nastiňují přibliţné provozní a investiční náklady. Tabulka č. 2 Provozní náklady Mzdy a pojištění Opravy Údrţba Pojištění VTE Reţie Energie Celkem
230 000 Kč 200 000 Kč 500 000 Kč 405 889 Kč 50 000 Kč 90 000 Kč 1 475 889 Kč
Tabulka č. 3 Investiční náklady 68 682 600 Kč 2 200 000 Kč 10 295 250 Kč 180 000 Kč 35 000 Kč 81 392 850 Kč 96 857 492 Kč
Technologie (VTE) Připojení k síti (trafostanice, vedení) Stavební část (základy, přístupová cesta) Reţie Energetický audit Celkem bez DPH Celkem s DPH
Beranovský a Srdečný (2007) uvádějí provozní i investiční náklady na jednu větrnou elektrárnu. V Horní Loděnici jich je postaveno 9, čímţ se některé náklady několikanásobně navýší. Získaná energie je dodávána do distribuční sítě za ceny podle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a tím je spolehlivě zajištěn její odběr. Garantem je Energetický regulační úřad, který vţdy ke konci roku stanoví výkupní ceny elektřiny i zelené bonusy. Ceny nikdy nesmí klesnout o více, neţ 5 % oproti cenám stanoveným k loňskému roku. Tím je garantována návratnost investic. 25
9 ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY SPOJENÉ S VÝSTAVBOU VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN Výstavba větrných elektráren bezesporu ovlivní své okolí, do kterého je umístěna. Ať uţ se jedná o vizuální vzhled, nebo o moţný vliv na lidské zdraví.
9.1 Větrné elektrárny a hluk Co se týče hluku, je třeba jej rozlišit na hluk dočasný, kterým je nezbytně provázena výstavba a na hluk trvalý, způsobený chodem větrníku. Podle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací je stanovena limitní ekvivalentní hladina hluku pro denní čas na 50 dB a pro noční čas na 40 dB. V případě území, které se nachází v okolí komunikace I. a II. třídy, lze uplatnit zvýšení o 10 dB. Tedy v denní dobu na 60 dB a v noční dobu na 50 dB. Hluk současných větrníků je sice poměrně nízký, navíc jednou z podmínek realizace záměru je stavět elektrárny v dostatečné vzdálenosti od lidských sídel, přesto je kaţdá větrná elektrárna původcem hluku, a tedy můţe být povaţována za zdroj akustických emisí. Způsobený hluk můţe být dvojího původu. Jednak mechanickým pohybem převodovky (společně s dalšími částmi strojního zařízení), jednak aerodynamickým obtékáním listů elektrárny. Starší typy elektráren bývaly rychloběţné (měly vysoké otáčky rotoru), a proto poměrně hlučné. Současné modernější typy jsou převáţně bezpřevodovkové, a tedy převaţuje hluk aerodynamický. Trvalý nízkofrekvenční hluk můţe způsobovat poruchy spánku, bolesti hlavy, atd. „Hluková emise větrné elektrárny je charakterizována hladinou akustického výkonu LWA se zařazeným váhovým filtrem A. Ta je udávána v dB vzhledem k jednotkovému bodovému zdroji zvuku o výkonu 1 pW umístěnému ve středu rotoru, který má ve směru větru stejné hlukové emise jako větrná elektrárna. LWA je určována pro různé rychlosti větru, přičemţ rozhodující je interval od 6 m/s do 10 m/s (ČSN EN 614000-11). Běţné hodnoty hladiny akustického výkonu dnešních velkých větrných elektráren se pohybují mezi 100 dB a 106 dB, u elektráren určených pro neobydlené oblasti či mělká moře mohou být vyšší.
26
Důleţitou informací je téţ akustické spektrum hlukové emise LWt. Intenzita zvuku v určitém místě je charakterizována hladinou akustického tlaku Lp, která se vyjadřuje v dB a je určena vztahem L p
20 log
p , kde p0
p je okamţitý akustický tlak v Pa p0 je referenční akustický tlak; Pa“ (Hanslian et al., 2008) Následující tabulka představuje přehled hladiny intenzity zvuku z různých akustických zdrojů: Tabulka č. 4 Hladiny intenzity (hlasitosti) zvuku u různých zdrojů hluku 0 dB
Hranice slyšitelnosti
10 dB
Šelest listí, ticho na venkově (u zdroje)
20 dB
Šum listí, knihovna, tikot hodinek (u zdroje)
30 dB
Pouliční hluk v tichém předměstí (u zdroje)
40 dB
Tlumený hovor (u zdroje)
50 dB
Normální pouliční hluk, ruch v kanceláři (u zdroje)
60 dB
Hlasitý (normální) rozhovor, ruch v davu (u zdroje)
70 dB
80 dB
Hluk na silně frekventovaných ulicích velkoměsta, vysavač (u zdroje) Hluk v tunelech podzemních ţeleznic, křik, symfonický orchestr (u zdroje)
90 dB
Hluk motorových vozidel (u zdroje)
100 dB
Maximální hluk motorky, pneumatická vrtačka (u zdroje)
110 dB
Hlasité obráběcí stroje, rocková kapela (u zdroje)
120 dB
Startující letadlo (z 1m)
130 dB
Hluk působící bolest
Zdroj: http://fyzika.jreichl.com/index.php?sekce=browse&page=208 Dočasným zdrojem hluku je období výstavby. Na ploše hlavního staveniště je hluk způsoben provozem stavebních mechanizmů a pojezdem nákladních automobilů se 27
stavebními materiály a komponenty technologického zařízení. Dále k těmto zdrojům přistupuje i hluk ze stavební činnosti. Tyto činnosti jsou prováděny v souladu s poţadavky nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, tj. v době od 7.00 do 19.00 hod. (Tišnovská, 2004) Hluková studie bývá součástí dokumentace nutné ke stavebnímu povolení.
9.2 Větrné elektrárny a námrazy Pokud je teplota vzduchu pod bodem mrazu a je vysoká vzdušná vlhkost, vytváří se námraza. Tato námraza ulpívá na větrné elektrárně. Led vytvořený na povrchu listů rotoru působí na chod větrné elektrárny. Jak se mění jejich aerodynamický tvar, elektrárna ztrácí svůj výkon a v extrémním případě můţe dojít k odletování kusů námrazy. To je první signál pro provozovatele, který rotaci zpomalí nebo zastaví úplně. K větrným elektrárnám se dodává počítačový program, který hlídá parametry větru a výkonu. Jakmile se objeví námraza, počítač ji poklesem výkonu zjistí a odstaví. Dalším bezpečnostním zařízením jsou otřesové senzory, které námrazu rozpoznají, jestliţe rotor začne vibrovat a elektrárna se vypne. (Alternativní energie, 2008) Druhou moţností je vytápění listů. Např. firma Enercon, s.r.o. uvádí, ţe je schopna do svých rotorových listů umístit vyhřívací systém, který představuje ventilátor s topným tělesem. Ohřátý vzduch je foukán do náběţné hrany. Na vrcholu listu se pak proudění obrátí a vzduch proudí zpět na odtokové straně listu k ventilátoru. Je to však energeticky náročné řešení, proto je nutné zváţit ekonomické aspekty takového provozu. (www.csve.cz)
9.3 Větrné elektrárny a rušení TV signálu Rušení televizního signálu větrnými elektrárnami můţe nastat, stejně jako u velkých budov, které ruší přenos elektromagnetických vln. Závisí na pozici televizního vysílače, elektrárny a domů, které mají anténu. Rušení vzniká tehdy, jestliţe se VTE nachází na spojové linii mezi televizním vysílačem a příjemcem signálu. Menší rušení vzniká odrazem přímého televizního signálu od větrné elektrárny. V neposlední řadě také závisí na materiálu, ze kterého jsou listy rotoru vyrobeny. Kovové listy ruší signál nejvíce, listy ze sklolaminátu způsobují jen velmi malé rušení příjmu televize či rozhlasu.
28
Problém rušení příjmu signálu se týká jen blízkého okolí elektrárny. Vzhledem k faktu, ţe v ČR je většina lokalit daleko od osídlení, jde o problém spíše teoretický. Pokud k rušení signálu přesto dojde, lze jej odstranit technickými prostředky nebo přejit na satelitní příjem.
9.3 Větrné elektrárny a příroda Při posuzování vhodnosti umístění větrných elektráren do krajiny je třeba posoudit záměr z hlediska povětrnostních podmínek. K tomu slouţí větrná mapa ČR, která byla vytvořena Ústavem fyziky atmosféry AV ČR. Jestliţe je splněna podmínka dostatečného větrného potenciálu (území s roční průměrnou rychlostí větru v úrovni 10 m nad terénem 4,0 m/s), postupuje se v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., který vymezuje moţnosti či omezení výstavby elektráren v krajině se zvláštní ochranou. Je doporučováno posouzení záměru z hlediska biologického hodnocení (především se zřetelem na avifaunu). Ţádána pak bývá pohledová studie z míst převládajících pohledů, alespoň ve dvou variantách, z hlediska hodnocení vlivu stavby na krajinný ráz. 9.3.1 Zvláště chráněná území A) Národní parky (dále jen NP): Je zakázáno stavět VTE na území 1. a 2. zóny národního parku (§ 16 zákona č. 144/1992 Sb.). Výjimku ve 3. zóně můţe za daných podmínek povolit správa NP. B) Chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO): Je zakázáno stavět VTE na území 1. zóny CHKO (§ 26-27 zákona č. 114/1992 Sb.). Na ostatním území CHKO můţe povolit výstavbu za daných podmínek správa CHKO. C) Národní přírodní rezervace: Je zakázáno stavět VTE na celém území národní přírodní rezervace (§ 29 zákona č. 114/1992 Sb.). Výjimky uděluje příslušný orgán ochrany přírody. Lze ovšem předpokládat, ţe příslušný orgán ochrany přírody zpravidla nedoporučí udělit výjimku. D) Přírodní rezervace: Je zakázáno stavět VTE na celém území přírodní rezervace (§ 34 zákona č. 114/1992 Sb.). Výjimky uděluje příslušný orgán ochrany přírody.
29
E) Národní přírodní památka: VTE je moţno umístit pouze tak, aby nebyl ohroţen předmět ochrany (§ 35 zákona č. 114/1992 Sb.). Výjimky uděluje příslušný orgán ochrany přírody. Lze ovšem předpokládat, ţe příslušný orgán ochrany přírody zpravidla nedoporučí udělit výjimku. F) Přírodní památka: VTE je moţno umístit pouze tak, aby nebyl ohroţen předmět ochrany (§ 36 zákona č. 114/1992 Sb.). Výjimky uděluje příslušný orgán ochrany přírody. 9.3.2 Natura 2000 A) Ptačí oblasti: VTE je moţno umístit pouze tak, aby nebyl ohroţen předmět ochrany (§ 13 zákona č. 114/1992 Sb.), proto lze předpokládat, ţe příslušný orgán ochrany přírody zpravidla nedoporučí povolit stavbu VTE ani v blízkém okolí. B) Evropsky významné lokality (dále jen EVL): Umisťování VTE na tomto území je moţné pouze tak, aby nebyla narušena jeho obnova a nedošlo k ohroţení nebo oslabení jeho stabilizační funkce. K výstavbě je nutné závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody (§ 4 zákona č. 114/1992 Sb.). Stavba větrných elektráren, které mohou významně ovlivnit území evropsky významné lokality či ptačí oblasti podléhá hodnocení jejich důsledků na tato území a stav jejich ochrany podle § 45h a § 45i zákona č.114/1992 Sb. 9.3.3 Obecná chráněná území A) Přechodně chráněná plocha: VTE je moţno umístit pouze tak, aby nebyl ohroţen předmět ochrany (§ 13 zákona č. 114/1992 Sb.). Výjimky uděluje příslušný úřad. B) Přírodní park: Umisťování staveb VTE můţe být prováděno pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, ZCHÚ, kulturní dominanty krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině (§ 12 zákona č. 114/1992 Sb.) Přesto se na území přírodního parku výstavba VTE nedoporučuje, neboť přírodní park představuje (vedle CHKO) území s nejcitlivější ochranou krajinného rázu. C) Významný krajinný prvek: Umisťování VTE na území VKP je moţné pouze tak, aby nebyla narušena jeho obnova a nedošlo k ohroţení nebo oslabení jeho
30
stabilizační funkce. K výstavbě je nutné závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody (§ 4 zákona č. 114/1992 Sb.). (Petříček, Macháčková, 2000)
9.4 Větrné elektrárny a vliv na avifaunu Větrné elektrárny jsou spolu s jinými technickými prvky umístěnými v krajině, doprovázeny řadou problémů. Mimo velkou výšku a viditelnost i z mnoha desítek kilometrů, se dostaly do povědomí především ve spojitosti s kolizí a usmrcováním ptáků, respektive netopýrů. Ale tímto výčet problémů, jeţ mohou nastat, nekončí. Jak tvrdí Buček (2007), můţe dojít např. k degradaci biotopů, k fragmentaci krajiny výstavbou cest a k vytvoření nebezpečné bariéry pro pohyb a migrace různých druhů fauny. Banaš et al. (2008) pak uvádí, ţe lze negativní vlivy VTE obecně rozdělit do tří základních skupin: Rušení (hlukem, samotou přítomností) vedoucí k přemístění případně vymizení některých druhů, včetně bariérového efektu na taţné druhy Mortalita způsobená kolizí s těmito stavbami (jak rotujícími vrtulemi, tak samotnými stoţáry i v klidovém stavu) Ztráta nebo zničení či narušení prostředí a biotopů v důsledku výstavby a přítomnosti staveb a s nimi spojenou infrastrukturou. 9.4.1 Rušení Rušení lze rozčlenit na akustické či vizuální a mohou mít všeobecný plašící efekt, tj. vyvolávají strach, případně úlekové reakce, coţ často vede k vyhýbání se danému zařízení, případně opouštění hnízdiště nebo prostředí druhem obývané. 9.4.2 Ztráta a narušení prostředí Ztráta hnízdícího prostředí v důsledku stavby a související infrastruktury (komunikace, kabely atd.), se nejeví jako vysoké riziko. To můţe být problémem v případě rozsáhlých ploch zastavěných větrnými elektrárnami, zejména na ploše cenného, vzácného biotopu. Riziko a narušení prostředí proto není tak významné, jako problematika kolize, které bude věnována podrobnější pozornost.
31
9.4.3 Kolize Na moţnost kolize má vliv mnoho faktorů, zejména rychlost větru, jeho směr, teplota, vlhkost, způsob a výška letu ptáka, denní doba apod. Ke zvýšenému riziku kolize dochází zejména za silného větru, deště, mlhy a během noci, tj. v situacích, kdy je sníţena viditelnost a jsou ztíţeny podmínky orientace při pohybu a migraci. (Kingsley a Whittam, 2001) Hodos et al. (2001) také uvádí jako další z moţností střetu ptáků s listy rotoru jejich neschopnost věnovat pozornost při lovu nebezpečí (VTE) a zároveň lovené kořisti, tj. neschopnost zaměřovat se na zem a horizont. Co se netopýrů týče, jsou střety s větrnou elektrárnou daleko častější. Jak uvádí Gaisler (2007), mortalita netopýrů jako důsledek kolize byla prokázána u 22 z celkového počtu 40 druhů evropských netopýrů. Nejčastějšími oběťmi jsou např. netopýr rezavý (Nyctalus noctula), netopýr parkový (Pipistrellus nathusii) a netopýr pestrý (Vespertilio murinus). Ohroţeny jsou však všechny druhy. Dále publikuje moţná vysvětlení záhady, proč netopýři na VTE naletují. Předkládá několik následovných hypotéz: 1) Netopýři hledají potenciální úkryty, coţ by vysvětlovalo jejich přistávání na nepohybující se vrtule. 2) Pravděpodobná je také potravní aktivita prostoru kolem VTE, kde se shromaţďuje hmyz. 3) Krom toho se uvnitř gondoly generuje teplo, jehoţ vyzařování přetrvává i v bezvětří, tedy i v případě, ţe se lopaty netočí. Pokud se později vrtule začnou opět otáčet, dochází ke kolizím s netopýry. 4) Dále mohou být netopýři usmrcováni během migrační aktivity. Dále tvrdí, ţe současné poznatky z našeho území dokládají, ţe kolize jsou omezené a čítají u většiny záměrů ţádné nebo jednotlivé nálezy mrtvých netopýrů za rok. Při vyhledávání kadaverů (uhynulých těl) by měla být prohledávána plocha, přednostně čtvercového tvaru, jejíţ vnější strany jsou od turbíny vzdáleny tak, jak je turbína vysoká (ne však méně, neţ 50 m). Tuto plochu je třeba označit a rozdělit na transekty 5 m široké. V nepřehledném terénu se doporučuje zapojit do hledání psy. (Gaisler, 2007) 32
Nicméně i přes bedlivé prohledávání vymezených lokalit i s pomocí psů, je nutno počítat s jistou rezervou v počtu nalezených kadaverů. Uhynulý jedinec se totiţ můţe stát velmi lehce získanou potravou predátora, a tudíţ se stane jeho tělo nedohledatelným. Je tedy nezbytné provádět před započnutím stavby monitoring oblasti plánované výstavby, aby se zabránilo kolizi s migračním tahem ptáků a netopýrů. Dále je doporučováno sledovat lokalitu i po uvedení větrných elektráren do provozu, a výskyt netopýrů monitorovat.
9.5 Větrné elektrárny a krajinný ráz Hlavním přínosem větrných elektráren je vyuţití větru, jako významného obnovitelného zdroje energie pro výrobu elektřiny bez negativních jevů spojených se spalováním fosilních paliv. Česká republika jako kontinentální stát však nemá tak příhodné podmínky pro vyuţití větrné energie jako státy přímořské. Z tohoto důvodu se vhodné lokality nacházejí ve vyšších nadmořských podmínkách, nejlépe nad 600 m n.m. Cetkovský (2010) konstatuje, ţe lokalit, vhodných pro vyuţití energie větru, které splňují nejrůznější limitující faktory, je v České republice relativně málo. I přesto se zde připravují stovky záměrů větrných elektráren či větrných parků, a to s sebou přináší určitý tlak na krajinu. Umístěním elektráren na vyvýšená místa, zvláště v členitém terénu, se stávají novými dominantami v krajině. Čímţ také vzniká problém s moţností narušení krajinného rázu, který je zákonem o ochraně přírody chráněn před činností sniţující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Jak se vyjádřil Buček (2005), současné typy elektráren s výškou přesahující 100 m, budované většinou v souborech větrných parků, zcela nesporně tvoří dominanty krajiny. Můţe tím dojít k narušení svérázu krajiny, k významnému ovlivnění pohody místních obyvatel nebo návštěvníků.
33
Obrázek č. 7 Kolize dominant
Skutečnost, ţe se větrné elektrárny stávají výraznou dominantou, hraje významnou roli při jejich zakomponování do krajiny. I kdyţ podle některých názorů samy o sobě nepředstavují estetickou závadu, v konfrontaci s jakoukoliv jinou dominantou dochází ke konfliktu, jako např. v případě rozhledny Hostýn (Obrázek č. 7).
Zdroj: www.treking.cz
34
10 PŘÍPADOVÁ STUDIE VĚTRNÝ PARK HORNÍ LODĚNICE Jako případová studie byl vybrán větrný park Horní Loděnice, kde byl v červenci 2009 zahájen provoz 9 větrných elektráren. Provozovatelem je Větrná energie Morava, s. r.o. Větrný park prochází katastry obcí Lipina u Šternberka, Nové Dvorce a Horní Loděnice. Územím prochází komunikace I. tř. č. 46 spojující Olomouc a Opavu, a silnice II. tř. č. 444 k obci Těšíkov. Obec Horní Loděnice spadá do Olomouckého kraje a příslušnou obcí s rozšířenou působností je pověřen Šternberk. K 1. 1. 2011 bylo k Horní Loděnici přihlášeno 356 obyvatel.
10.1 Údaje o stavbě Jedná se o stavbu 9 VTE společnosti VESTAS Wind Systems A/S, Dánsko, se jmenovitým výkon 2,0 MW, s typovým označením VESTAS V90. V původním záměru bylo navrţeno 11 větrných elektráren, ale pro nesouhlas města Šternberka, aby se stavělo na katastrálním území Těšíkova, které je jeho součástí, se od 2 větrných elektráren nakonec upustilo. Předpokládaná roční výroba celého parku je na úrovni cca 43 GWh elektrické energie, coţ je rovno spotřebě 12 300 českých domácností. Při předpokládané ţivotnosti 25 let je to celkem 1 075 000 MWh elektřiny. Tolik elektřiny by bylo vyrobeno spálením 1 075 000 tun uhlí. Při spálení tohoto mnoţství uhlí vznikne 2 700 000 tun CO2, 2000 tun SO2, 1800 tun NOx a 65 tun jemného prachu. Vedlejší energetické produkty, které vznikají při procesu hoření a hlavně při odsíření takového mnoţství uhlí by váţily 300 000 tun. Navíc pro proces odsíření je nutno vytěţit a zpracovat velké mnoţství vápence a to opět v řádech stovek tisíc tun. (www.vehl.cz) Projekt začal být připravován v roce 2003. Koncem roku 2004 bylo podáno oznámení záměru EIA (posuzování vlivu záměru na ţivotní prostředí) a celý proces EIA byl ukončen v březnu 2006. Následným krokem byla změna územních plánů, územní a stavební řízení, které bylo ukončeno na konci roku 2007. Stavební práce na budování infrastruktury začaly v dubnu 2008 a v létě započaly i práce na základech samotných elektráren, trafostanici a na kabelové trase. V květnu a v první dekádě června 2009 se pak naskytla pozorovatelům moţnost vidět i samotnou výstavbu větrných elektráren. Vlastní zkušební provoz větrných elektráren byl pak zahájen v červenci 2009. (www.vehl.cz) 35
10.2 Přírodní podmínky zájmového území 10.2.1 Reliéf terénu Území spadá do geomorfologického celku Nízký Jeseník, podcelku Domašovská vrchovina. Typický je členitý reliéf s široce zaoblenými rozvodními hřbety a typickými hluboce zařezanými údolími s příkrými svahy. Hydrologicky patří celé území do povodí Moravy. Hlavními toky jsou Trusovický potok, Dalovský potok, Sprchový potok a Sitka. (Kočvara, 2005) 10.2.2 Klimatické podmínky Převáţná část území dle Quitta patří do klimatické oblasti mírně teplé MT 3. Ta se vyznačuje krátkým létem, jeţ je mírné aţ mírně chladné, suché aţ mírně suché. Přechodné období je pak normální aţ dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírná aţ mírně chladná, suchá aţ mírně suchá s normálním aţ krátkým trváním sněhové pokrývky. Jiţní část území přechází do klimatické oblasti mírně teplé MT 7. Údaje sráţkových poměrů poskytla stanice Město Libavá (542 m n.m), vzdálená cca 14 km východně od lokality větrného parku. Z celkového ročního průměrného úhrnu sráţek 719 mm přísluší letnímu období (IV. – IX.) 437 mm a zimnímu období (X. – III.) pak 276 mm. Průměrná roční teplota vzduchu činí 5,6° C. 10.2.3 Směr a rychlost větru Český hydrometeorologický ústav zpracoval pro reprezentativní lokalitu v oblasti větrné farmy Horní Loděnice tyto odvozené údaje: střední rychlost větru ve výšce 100 m je 6,1 m/s relativní četnost směru větru (%), která je uvedena v Tabulce č. 5 Tabulka č. 5 Relativní četnost směru větru (%) Směr
S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
klid
%
12,4
17,4
4,5
2,8
16,2
26,7
10,1
6,1
3,8
Zdroj: (Tišnovská, 2004)
36
10.2.4 Geologické podmínky Geologickou stavbu území tvoří horniny spodního karbonu (kulmu) s kvartérním pokryvem. V zájmovém území převaţují droby hornobenešovského souvrství, tvoří především náhorní plošinu s nejvyššími body. Území mezi Novými Dvorci a Horní Loděnicí je tvořeno andělskohorskými vrstvami, ktré jsou sloţeny z jemnozrnných břidlic střídajících se s prachovci a jemnozrnnými drobami. Kvartérní pokryv tvoří převáţně jednak zvětralá hlinito-kamenitá eluvia podloţních hornin a jednak hlinité deluviální sedimenty, které vyplňují mělké terénní deprese a pokrývají mírné svahy. V úzkém pruhu okolo vodních toků se jejich činností vytvořily aluviální náplavové sedimenty, coţ platí především pro údolí Trusovického potoka. (Tišnovská, 2004) 10.2.5 Pedologické podmínky Půdní poměry území jsou určovány nadmořskou výškou, geologickým substrátem a klimatickými poměry. V zájmovém území proto převládají poměrné hluboké hnědé půdy, většinou hlinité, jen místy ilimerizované. Hlubší půdy jsou především na mírnějších dlouhých svazích, kde jsou mocná kvartérní eluvia. (Tišnovská, 2004) 10.2.6 Vodní poměry Povrchové vody odtékají v potocích převáţně k jihu, území je součástí povodí Moravy. Odvodňovací náhorní plošiny s projektovaným větrným parkem zajišťuje na západě Sprchový potok, na jehoţ pramenní oblasti a horní tok je vázáno ochranné pásmo 2. stupně vodního zdroje. Střední část zájmového území odvodňuje Těšíkovský potok, který se pod Těšíkovem vlévá do Trusovického potoka. Největší část zájmového území je odvodňována na severu do Dalovského potoka a na východě Trusovickým potokem, do něhoţ se vlává Dalovský potok v Horní Loděnici. Splaškové odpadní vody z Horní Loděnice jsou likvidovány individuálně v ţumpách s trativody. V obci je vybudována pouze dešťová kanalizace. (Tišnovská, 2004)
37
10.2.7 Fauna a flora V květnu a červnu 2004 bylo provedeno biologické hodnocení, v němţ bylo vymezeno a popsáno 20 ochranářsky významných a zajímavých lokalit (viz. Příloha č. 5), které reprezentují místa jen relativně bohatší na původní přírodní struktury oproti pozměněné lesnicky a zemědělsky vyuţívané krajině. V těchto lokalitách se zachovaly zbytky původního genofondu přirozených struktur. Do vymezených lokalit byly také zařazeny biotopy vzniklé přímou činností člověka (např. rybníky nebo louky) nebo člověkem výrazně ovlivněné (lesní porosty), které jsou relativně hodnotnější neţ jejich okolí. Na kaţdé lokalitě je popsáno jednak charakteristické sloţení flory, a to jak dřevin, tak bylin. Z fauny byla pozornost zaměřena zejména na výskyt a hnízdiště ptáků a výskyt obojţivelníků. (Tišnovská, 2004)
10.3 Vybrané environmentální aspekty větrného parku Horní Loděnice V této kapitole byly vybrány nejproblematičtější aspekty, které se týkají provozu a předcházející výstavbě větrného parku v Horní Loděnici. 10.3.1 Větrný park Horní Loděnice a chráněná území V okolí větrného parku Horní Loděnice se nenachází území spadající do Natury 2000. Nejbliţší takto vyhlášené území je EVL Údolí Bystřice u Hluboček, vzdálené 13 km jihovýchodním směrem. Ptačí oblast Jeseníky je pak vzdálená 15 km severozápadním směrem od zájmového území. Případné negativní vlivy jsou zanedbatelné. Nejbliţší CHKO Jeseníky je vzdálena 15 km severozápadním směrem a nejbliţší přírodní rezervace Mokřiny u Krahulčí leţí 2 km severně od hranice. Taktéţ zde jsou případné negativní vlivy zanedbatelné. Přírodní parky jsou v okolí lokality dva. Přírodní park Sovinecko a přírodní park Bystřice. Případné negativní vlivy jsou zanedbatelné, vzhledem k dostatečné vzdálenosti větrných elektráren od obou přírodních parků. Dokládá to mapa v příloze č. 4. Co se týká biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů, vymezil Bureš (2005) v rámci biologického hodnocení 20 významnějších biotopů (viz příloha č. 5), ale
38
z hlediska výskytu druhů přílohy IV tohoto hodnocení nedojde k narušení nebo ohroţení ţádné z těchto lokalit. Větrný park je vhodně lokalizován mimo tato území. 10.3.2 Větrný park a fauna Kočvara (2009) prováděl biologický dozor v souvislosti s výstavbou větrného parku v Horní Loděnici, jelikoţ realizace větrného parku probíhala v období hnízdění. Obecně je však doporučováno realizovat stavební záměry mimo období hnízdění a rozmnoţování ptáků. Důvodem je zamezení jejich rušení a mortality. Uvádí, ţe větrné elektrárny jsou realizovány na ploše kosených luk a pastvin a na polních monokulturách a za případné dotčené druhy označil skřivana polního a křepelku polní. Louky byly koseny před zahájením realizace v roce 2008, a proto bylo moţné výskyt hnízdících druhů vyloučit - umístěním větrného parku na zemědělsky vyuţívané půdě nedošlo k narušení významných biotopů ţivočichů. Sledováním Kočvara (2005) zjistil 26 zákonem chráněných druhů obratlovců. Z obojţivelníků a plazů se jedná o kriticky ohroţenou zmiji obecnou (Vipera berus), dva silně ohroţené druhy - čolka horského (Triturus alpestris) a ještěrku ţivorodou (Zootoca vivipara) a dva druhy z kategorie ohroţených - ropuchu obecnou (Bufo bufo) a uţovku obojkovou (Natrix natrix). Mezi vyskytujícími ptáky patří z chráněných druhů 9 do kategorie silně ohroţených - čáp černý (Ciconia nigra), drozd cvrčala (Turdus iliacus), holub doupňák (Columba oenas), chřástal polní (Crex crex), kavka obecná (Corvus monedula), krahujec obecný (Accipiter nisus), křepelka obecná (Coturnix coturnix), ledňáček říční (Alcedo atthis) a ţluva hajní (Oriolus oriolus). 12 druhů spadá do kategorie ohroţených - bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), čáp bílý (Ciconia ciconia), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krkavec velký (Corvus corax), lejsek šedý (Muscicapa striata), moták pochop (Circus aeruginosus), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), rorýs obecný (Apus apus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), ťuhýk obecný (Lanius collurio), ťuhýk šedý (Lanius excubitor) a vlaštovka obecná (Hirundo rustica). Za nejcennější zjištění se povaţuje hnízdění holuba doupňáka, datla černého, ţluny zelené a strakapouda malého v zachovalých lesních porostech, relativně početně hnízdící populace ťuhýka obecného a hnízdění bramborníčka hnědého na loukách s roztroušenou zelení. Patrně nejzajímavějším zjištěním je výskyt strakapouda prostředního na lokalitě 17 (viz příloha č. 5). Cenné je pravděpodobné hnízdění 39
chřástala polního a křepelky obecné a pozorování čápa černého, který hnízdí nedaleko zájmového území. VTE je umístěna mimo známé významné tahové cesty a hnízdiště ptáků, ani průzkum provedený v rámci zájmového území neprokázal přítomnost významných tahových cest, případně území, která by byla významně vyuţívána ptáky. Podobně se v okolí nevyskytuje ţádná známá kolonie netopýrů, v době provádění průzkumů nebyl zjištěn početný výskyt těchto obratlovců. Během průzkumu provedeného v roce 2004 a 2005 v zájmovém území bylo zjištěno, ţe záměr výstavby větrného parku v Horní Loděnici nepředstavuje takové ohroţení zájmů ochrany přírody, jeţ by nebylo moţno akceptovat. (Kočvara 2005) 10.3.3 Větrný park a flora Nejvzácnějšími a ochranářsky nejcennějšími druhy rostlin tohoto území jsou starček baţinný (Senecio paludosus) na vymezené lokalitě 1 a vstavač muţský (Orchis mascula) na lokalitě 7 (viz příloha č. 5). Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin není vázán na místa stanovišť VTE ani příjezdových komunikací či pozemků, které budou stavbou dotčeny. 10.3.4 Větrný park a terénní úpravy K trvalému záboru půdy došlo pouze na plochách slouţících jako základy staveb a dalších doplňkových staveb, jako např. obsluţné komunikace. V místě kaţdé základové desky byl proveden výkop 15 × 15 × 3 m, přičemţ vytěţená půda byla uloţena do deponia a po ukončení stavebních prací pouţita k úpravě povrchu terénu. Ornice (mnoţství 5 400 m3) pak byla vyuţita k rekultivaci okolních pozemků. Jelikoţ se jedná o 150 m vysoké stavby, bylo také potřeba provést geologickoprůzkumné práce ke zhodnocení únosnosti půdy. Elektrárny jsou napojeny na rozvodnou síť Severomoravské energetiky, a.s., kdy výkon větrného parku (celkem 27 MW) je vyveden do rozvodny 110 kV v nedalekém Šternberku. Kabelové připojení podzemních elektrických kabelů z větrné elektrárny do rozvodny ve Šternberku bylo kladeno podél komunikací, kdy byl výkop proveden do hloubky 1,2 m, a došlo jen k nepatrnému záboru půdy. (Ventureal, s.r.o.)
40
11 METODIKA A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ Před zpracováním závěrečné práce, bylo nejprve potřeba prostudovat mnoho literatury a materiálů a vytvořit si ucelený obraz dané tématiky. Pro dostatečný přehled bylo čerpáno z těchto pramenů: kniţní publikace, články v periodických publikacích (časopisy, sborníky), zpracované metodické pokyny MŢP, oznámení a dokumentace EIA týkající se výstavby větrných elektráren, účast na veřejných přednáškách, komunikace s odborníky a také vlastní průzkum veřejného mínění formou dotazníků. Podklady potřebné k vypracování této práce byly shromaţďovány od října 2009 aţ do konce roku 2010. Část materiálů poskytla firma Ventureal, s.r.o., která tu dobu figurovala jako investor a realizátor stavby Větrného parku Horní Loděnice, která slouţí jako případová studie. Další materiály a vypracované studie byly získány z procesu hodnocení EIA. Doplňující informace poskytli zaměstnanci příslušných úřadů. Za nejvhodnější způsob provedení výzkumu, mnou řešené problematiky, jsem shledala formu anonymních dotazníků. Před samotným šetřením bylo nejprve rozdáno jen několik vzorových dotazníků, podle nichţ se některé otázky upravily tak, aby byly pro respondenty srozumitelnější. Aby prezentované výsledky bylo moţno porovnat, rozhodla jsem se pro realizaci dvou dotazníkových šetření, které jsem následně vyhodnotila. První dotazník byl směřován obyvatelům dotčeného území a blízkého okolí a zajímal se o názory občanů na realizovanou stavbu větrného parku. Nejprve byly dotazníky ponechány volně k vyplnění v místním obchodě, mateřské školce a přilehlé benzínové pumpě. Tento postup nebyl příliš úspěšný, proto bylo přistoupeno k osobnímu kontaktu a diskuzi s obyvateli, coţ také nebylo příliš snadné. Jak jsem se přesvědčila, lidé velmi neradi sdílí svůj názor, zvláště, má-li být převeden na papír, přestoţe se jednalo o anonymní formu. Cílem bylo získat reprezentativní vzorek výpovědí místních občanů, zda o plánované stavbě větrného parku předem věděli, zda se mohli podílet na spolurozhodování o realizaci, jak na ně větrné elektrárny působí z estetického hlediska či jak vnímají doprovodné jevy spojené s provozem větrného parku. Druhý dotazník byl vytvořen formou formuláře na doméně Google.com a rozeslán školním systémem studentům AF Mendelovy univerzity v Brně. Studenti dotazník vyplňovali daleko ochotněji. 41
Zpracování výsledků bylo provedeno prostřednictvím programu MS Excel.
42
12 DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM 12.1 Anonymní dotazníkové šetření pro obyvatele Horní Loděnice Pro výzkum problematiky řešené v této práci byla zvolena forma písemných dotazníků. Jedná se o levnou variantu, ale velmi náročnou na čas a závislou na ochotě lidí dotazník vyplnit. Nejprve byly dotazníky ponechány k vyplnění v místním obchodě a mateřské škole i v nedaleké benzínové pumpě. Návratnost byla neuspokojivá, proto bylo přistoupeno k osobnímu kontaktu s obyvateli. Nezájem či spíše neochota oslovených lidí byla překvapující, přesto se námaha a vynaloţený čas věnovaný obcházením i v místním pohostinství vyplatila. Návratnost nakonec činila úspěšných 72 %. Šetření se zúčastnil vyrovnaný počet muţů i ţen. Následující grafy představují výsledky průzkumu. Vlastní dotazník je uveden jako příloha. Graf č. 1 Zda obyvatelé předem věděli, kde bude větrná elektrárna postavena a jak bude přibližně vypadat (obrázkem, fotomontáží či fotovizualizací).
Z uvedeného grafu vyplývá, ţe obyvatelé předem věděli, nebo alespoň orientačně věděli, jak bude větrná elektrárna vypadat a zapadat do okolní krajiny. Pouze 14 % (10 respondentů) nevědělo, jak bude plánovaná stavba vypadat, jelikoţ se nejspíše neúčastnili veřejného projednávání, kde byla tato problematika řešena. 43
Graf č. 2 Zda předloha skutečně odpovídala realizaci.
Většina respondentů se shodla, ţe realizace alespoň přibliţně odpovídala předloze. Čtvrtina účastníků na tuto otázku neodpovědělo a 17 % obyvatel si myslí, ţe realizovaná stavba předloţeným fotovizualizacím neodpovídá. Graf č. 3 Zda měli obyvatelé možnost spolurozhodovat o realizaci větrné elektrárny.
Drtivá většina (78 %) má pocit, ţe neměli moţnost spolurozhodovat. Ale tuto odpověď přikládám skutečnosti, ţe se veřejného projednávání účastnilo velmi málo obyvatel. 14 % (10 respondentů) uvádí, ţe moţnost spolurozhodovat měli, ale nevyuţili ji. Pouze 8 % dotazovaných vyuţilo moţnost projevit svůj názor, a to na veřejném projednávání. 44
Graf č. 4 Zda dotazovaní osobně s výstavbou větrné elektrárny souhlasili.
Z grafu je patrno, ţe mezi dotazovanými převládají ti, kteří s výstavbou vůbec (33 %), nebo spíše nesouhlasili (17 %) nad těmi, kteří s výstavbou souhlasili (31 %). 11 % obyvatelů se k výstavbě spíše přikláněli, kdeţto 8 % respondentům bylo jedno, zda se větrná elektrárna bude realizovat. Ačkoliv většina obyvatel s výstavbou nesouhlasila, veřejného projednávání, kde mohli projevit svůj nesouhlas, se přesto neúčastnili. Graf č. 5 Jak shledávají obyvatelé větrnou elektrárnu, z estetického hlediska.
Nejvíce dotazovaných (39 %) povaţuje větrnou elektrárnu jako přijatelnou součást krajiny a 8 % dokonce za vhodnou součást krajiny. Jako nevhodný zásah do krajiny větrnou elektrárnu označilo 28 % a 17 % ji vnímá jako nepřípustný zásah do krajiny. Pro 8 % respondentů představuje problematický zásah do krajiny. 45
Graf č. 6 Jak by obyvatelé charakterizovali hluk, který větrná elektrárna vydává.
Větší polovina respondentů (56 %) shledává zvuk pro člověka bezvýznamným. 28 % připouští, ţe by hluk mohl být pro citlivé jedince nepříjemný a mohl by způsobovat např. migrény. Zbylí dotazovaní vnímají hluk za zdraví škodlivý a znepříjemňující ţivot lidem v blízkém okolí větrné elektrárny. Vzhledem k faktu, ţe větrná elektrárna stojí mimo zástavbu, není zvuk pro obyvatele obtěţující. Graf č. 7 Zda obyvatelé vnímají stroboskopický efekt.
Většina dotazovaných tento jev nepozoruje, přesto 39 % respondentů uvedlo, ţe zmíněný efekt vnímá.
46
Graf č. 8 Zda obyvatelům větrná elektrárna ruší TV signál.
Téměř 69 % obyvatelů nepozoruje zhoršení televizního signálu vlivem větrné elektrárny. Doplňující informace o zúčastněných dotazovaných. Graf č. 9 Pohlaví respondentů.
Dotazníkového šetření se zúčastnil vyrovnaný počet muţů a ţen.
47
Graf č. 10 Věk respondentů.
Dotazníkového šetření se zúčastnilo nejvíce obyvatel ve věku 46 – 60 let (47 %). Graf č. 11 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů.
Převaţující část (50 %) respondentů účastnících se dotazníkového šetření měla ukončené středoškolské vzdělání.
48
12.2 Anonymní dotazníkové šetření o názoru veřejnosti Při tomto průzkumu byl zvolen on-line vytvořený dotazník, který byl rozeslán emailem především přes univerzitní systém Mendelovy univerzity a byl směrován především studentům Agronomické fakulty. Dotazník ochotně vyplnilo 523 respondentů, z nichţ bylo 326 ţen a 197 muţů. Následující grafy představují výsledky průzkumu. Vlastní dotazník je uveden jako příloha. Graf č. 12 Zda mají respondenti v okolí postavenu větrnou elektrárnu.
Většina dotazovaných (58 %) uvedla, ţe ve svém okolí nemá postavenu větrnou elektrárnu. Graf č. 13 V jaké vzdálenosti se větrná elektrárna nachází.
V případě, ţe respondenti v předešlé otázce odpověděli kladně, měli určit přibliţnou vzdálenost VTE. Nejvíce hlasů (38 %) pak připadlo na poměrně široké rozpětí 21 – 100 km, z čehoţ usuzuji, ţe si lidé těchto staveb všímají nejen ve svém 49
blízkém okolí (např. bydliště), ale i v místech vzdálených několik desítek a stovku kilometrů. 31 % dotazovaných má VTE v blízkosti 6 – 20 km a 6 % tázaných do 5 km. Čtvrtina lidí nedokázala vzdálenost určit. Graf č. 14 O postoji respondentů k větrným elektrárnám v krajině.
Nejvíce respondentů má k VTE spíše (44%) nebo dokonce velmi pozitivní (9 %) vztah. Naopak spíše negativní vztah má 24 % dotazovaných a velmi negativní 8 %. Nevyhraněný názor má celých 15 % respondentů. Z tohoto grafu vyplývá, ţe VTE mají stále jak své příznivce, tak i své odpůrce, přičemţ příznivci v tomto průzkumu převládají.
50
Graf č. 15 O názoru respondentů k postoji veřejnosti k větrným elektrárnám.
Většina dotazovaných (53 %) zastává názor, ţe postoj široké veřejnosti k VTE je spíše negativní. O kladném vztahu je přesvědčena jen desetina respondentů. 36 % lidí se domnívá, ţe veřejnost nemá vyhrazený postoj k dané problematice. Graf č. 16 O vlastním názoru respondentů na rozvoj větrných elektráren.
37 % dotazovaných by se nebránilo výstavbě VTE ani v okolí jejich obce, kdeţto u 27 % vyplňujících můţeme konstatovat tzv. NIMBY syndrom (z anglického Not In My Back Yard – ne na mém dvorku) kdy sice podporují myšlenku větrných elektráren, ovšem ne v blízkosti jejich bydliště. 18 % zúčastněných by další VTE vůbec nestavělo, kdeţto 17 % by jejich rozvoj podporovalo.
51
Graf č. 17 O názoru respondentů na pozitiva větrných elektráren.
U této otázky měli dotazovaní moţnost vybrat více, neţ jednu moţnost, takţe procento mohlo vzrůst na více neţ 100 %. Jako pozitiva větrných elektráren nejvíce shledávali (90 %) vyuţívání přírodního zdroje energie, dále jejich šetrnost k ţivotnímu prostředí (55 %) a jako další pozitivum veřejnost povaţuje také minimální zbor půdy oproti jiným elektrárnám (41 %). V moţnosti jiné odpovědi, zastoupené 5 %, shledávali jako pozitivum především snadnou demontáţ VTE oproti jiným zdrojům. Graf č. 18 O názoru respondentů na negativa větrných elektráren.
U této otázky měli dotazovaní moţnost vybrat více, neţ jednu moţnost, takţe procento mohlo vzrůst na více neţ 100 %. 52
Nejvíce odpovědí na otázku negativ větrných elektráren připadlo vlivu na krajinný ráz (31 %) a ohroţení netopýrů a ptáků a bránění jejich migraci (25 %). Dalších 17 % dotazovaných si myslí, ţe jsou hlučné. 7 % dotazovaných má pocit, ţe rušení TV signálu můţe být způsobeno vlivem VTE. V moţnosti jiné odpovědi, kterou vyuţilo 7 % dotazovaných, označovali jako další negativa především odlétávající led v zimním období a nerentabilnost. Graf č. 19 O případném souhlasu s výstavbou větrné elektrárny v místě bydliště.
Nejvíce dotazovaných (30 %) projevila spíše kladný vztah v otázce výstavby větrné elektrárny v jejich obci, dalších 16 % by bylo rozhodně pro výstavbu, oproti 20 % zásadních odpůrců. 24 % respondentů by bylo spíše proti a desetině by to bylo jedno. I zde je pozorovatelné, ţe otázka větrných elektráren má jak své odpůrce tak i příznivce, ovšem v momentě, kdy se jedná o výstavbu v místě bydliště, kladných ohlasů ubývá.
53
Graf č. 20 Jak respondenti shledávají větrnou elektrárnu z estetického hlediska.
Z estetického hlediska povaţuje celých 48 % dotazovaných za přijatelnou součást krajiny, dalších 26 % za problematický zásah do krajiny a překvapivě jen 19 % za nevhodný zásah do krajiny. Z tohoto grafu je moţné usuzovat, ţe veřejnost si na tyto dominantní stavby v krajině začíná zvykat a jsou k ní daleko tolerantnější, neţ u prvních postavených větrných elektrárnách. Graf č. 21 O pocitu, který u respondentů větrná elektrárny vyvolávají.
U této otázky měli dotazovaní moţnost vybrat neţ jednu moţnost, takţe procento mohlo vzrůst na více neţ 100 %.
54
Nejvíce dotazovaných (31 %) vypovědělo, ţe u nich vyvolávají větrné elektrárny zájem a zvědavost a u dalších 25 % také dobrý pocit z ekologicky vyrobené energie. Ovšem u 17 % vyvolávají nepříjemný pocit, protoţe do krajiny nepatří. V případě moţnosti jiné odpovědi, kterou vyuţilo 7 % respondentů, se objevovaly pocity ohromenosti nad dnešní technikou nebo naopak smíšené pocity ze sice ekologicky vyrobené energie, ale zároveň narušení krajiny. Graf č. 22 Jaké nejproblematičtější jevy větrné elektrárny shledávali respondenti z hlediska vlivu na krajinu.
U této otázky měli dotazovaní moţnost vybrat více, neţ jednu moţnost, takţe procento mohlo vzrůst na více neţ 100 %. Jako nejproblematičtější jevy uvedlo 43 % respondentů větrnou elektrárnu jako cizorodý prvek v krajině, dále výšku větrné elektrárny (23 %) a pohyb vrtule, také 23 %. V moţnosti jiné odpovědi se často objevoval názor, ţe ţádný jev spojený s VTE není problematický.
55
Graf č. 23 Vybrání možností negativních dopadů výstavby větrné elektrárny, kterých by se dotazovaní osobně obávali
U této otázky měli dotazovaní moţnost vybrat více, neţ jednu moţnost, takţe procento mohlo vzrůst na více neţ 100 %. 20 % dotazovaných by se nejvíce obávalo změny vzhledu kajiny, 18 % zabíjení ptáků a netopýrů, 16 % plašení zvěře a dalších 16 % dotazovaných by mělo obavu z produkovaného hluku. Z tohoto grafu vyplývá, ţe veřejnosti nejvíce záleţí na vzhladu krajiny a vlivech na faunu. Z jiných moţných odpovědí se objevovala ekonomická nenávratnost nebo nedokonalá likvidace po uplynutí ţivotnosti.
56
Graf č. 24 Zda se respondenti domnívají, že je veřenost o problematice větrných elektráren dostatečně informována.
Téměř třičtvrtě dotazovaných se domnívá, ţe je veřejnost nedostatečně informována o problematice větrných elektráren. Je otázkou, za jak věrohodné povaţuje informace podávané masovými médii. Graf č. 25 Zda by se respondenti zúčastnili informační přednášky či semináře, kde by získali více informací o problematice větrných elektráren.
Nejvíce dotázaných (45 %) vypovědělo, ţe by se zúčastnilo informační přednášky či semináře. 38 % si není jisto a 17 % by se jistě nezúčastnilo. Nabízí se tedy otázka, zda na druhou stranu veřejnost nebo dotázaní vůbec stojí o informovanost v dané problematice. 57
Graf č. 26 Kterému zdroji energie by dali respondenti osobně přednost v blízkosti svého bydliště.
Z váše uvedeného grafu vyplývá, ţe většina (47 %) dotázaných by dávalo přednost vodní elektrárně, zatímco pouhá čtvrtina větrné elektrárně. Poměrná část 16 % upřednostňuje jaderné elektrárny a desetina respondentů by volila dnes velmi populární a propagované fotovoltaické elektrárny. Doplňující informace o zúčastněných respondentech. Graf č. 27 Pohlaví respondentů.
58
Graf č. 28 Věk respondentů.
Graf č. 29 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů.
59
Graf č. 30 Typ bydliště respondentů.
Graf č. 31 Kraj bydliště respondentů.
Z provedeného průzkumu v obci Horní Loděnice a průzkumu veřejnosti je znát, ţe přes obecně podporovanou myšlenku větrných elektráren, s ní souhlasí lidé, kterých se výstavba přímo netýká. Zatímco respondenti, v jejichţ okolí bydliště VTE není, mají k rozvoji těchto staveb kladný vztah a podporovali ji, občané z dotčené obce byli spíše proti výstavbě. Potvrdil i Bishopa (2002), který také tvrdí, ţe jinak působí větrná turbína 60
či farma na místní obyvatele, kteří ji vídají denně, neţ na turisty, kteří kolem projedou jen jednou. Je také průkazné, ţe především mladší lidé jsou k větrným elektrárnám a obecně obnovitelných zdrojům daleko tolerantnější, neţ starší generace. Pro většinu dotazovaných představují VTE přijatelnou součást krajiny, kdy se jim stavby dokonce velmi líbí pro jejich „elegantnost a ladnost“, přesto se většina obávala z narušení krajinného rázu a nebylo jim lhostejné ani moţné ohroţení ptáků a netopýrů. Co se týká spokojenosti obce Horní Loděnice, je pro ni větrný park velkým přínosem. Obci je ročně vyplácena renta v podobě finanční částky cca 500 tisíc ročně, coţ je pro obec příjem, který by jinde těţko sháněli. To je také důvod, proč si obec zaţádala o rozšíření stávajícího větrného parku, které je právě ve fázi rozhodování. Dalším přínosem obci bylo opravení stávajících a vybudování nových přístupových cest k jednotlivým větrným elektrárnám, jejichţ správu má na starosti provozovatel větrného parku, firma Ventureal, s.r.o. Zimní údrţbu a odstraňování případných poruch zajistila firma spoluprací s obcí Těšíkov a Šternberk, coţ znamená také i vytvoření nových pracovních pozic. Odliv turistů nebo chatařů z okolních osad také nezaznamenali. Naopak pozorují, ţe si lidé z okolí dělají často turistické procházky k větrnému parku nebo dokonce přijíţdí automobily jako na výlet. Je však otázkou, jak dlouho budou větrníky lákat, protoţe je obecně známo, ţe co je nové, to se líbí.
61
13 DISKUZE Výstavba větrných elektráren, přestoţe s ní většina respondentů, jak ukazují výsledky, souhlasí nebo alespoň nejsou zásadně proti, je stále ţhavým tématem pro diskuze a debaty. Zde je předloţeno několik laických názorů obyvatel a občanů z okolí větrného parku Horní Loděnice. Jelikoţ se jedná o anonymní názory, jsou pro přehlednost označeny jednotlivými písmeny. A)
„Své stanovisko vyjadřuji s velkou rozpačitostí – tak, ţe si jako šternberský
občan dovedu představit v souvislosti s obcí Horní Loděnice jinou dominantu, neţ právě zmiňované větrné elektrárny. Z jistého pohledu úhlu z okolí Šternberka pak mi umístění a pohled na větrné elektrárny po stranách krásného šternberského kostela nepřipadá jako nejšťastnější řešení. Je třeba však respektovat názor občanů a zastupitelů obce Horní Loděnice a přínos zmiňovaných staveb do obecní pokladny.“ B)
„Poprvé jsem uviděl nové větrné elektrárny z autobusu, kdyţ jsem sjíţděl z kopce
po silnici z Dalova do Horní Loděnice. Je to nádherné a uţitečné dílo. Nějak se nemůţu zbavit pocitu, ţe věţe s vrtulemi doplnili přírodu svou štíhlostí a dobovým dizajnem. Jakoby zde měly jiţ dávno stát. V něčem ale mohli být Loděničtí první, a to nejen v republice. Nejvyšší sloup i s vrtulí mohl být ţlutý, ten nejvíc nalevo od Dalova červenej, a ty ostatní také barevné. Škoda, ale na druhé straně se dá vše namalovat někdy později.“ C)
„Co se týče větrných elektráren v obci Horní Loděnice, Těšíkov, tam mám názor
jednoznačně kladný. Svítím, řeţu, topím, potřebuju elektrický proud, tak podporuji alternativní zdroje energie. A navíc se mi ty vrtule líbí!“ D)
„Můj jednoduchý názor: jedna či dvě vrtule by mohly být hezkým zpestřením,
jedenáct (a x dalších, které budou následovat) se mi uţ vizuálně nelíbí. Stejně se mi nelíbí to, ţe vrtule nejsou vůbec stavěny skrz nějakou ekologii, ale jako zaručený a státem garantovaný příjem pro některé zájmové skupiny. Štěstí v neštěstí je to, ţe zde (ještě) neoperují uskupení provozující skládky zahraničních toxických odpadů, to jsou vrtule lepší. Ale nestěţuji si, kdyţ uţ mám dost výhledu na kovovým šrotem zaneřáděný horizont nad Šternberkem, sbalím se a jedu třeba do Rychleb nebo do Orlických hor, kde jsou 62
v krajinotvorbě rozumnější. A jezdím tam čím dál častěji. Svoboda pohybu je krásná věc.“ E)
„Větrný park Horní Loděnice – Lipina se mi docela líbí a podporoval jsem jeho
výstavbu. Myslím, ţe podobný pocit jako my zde na náhorní rovině, má mravenec v lese na pařezu, kdyţ se jednoho dne probudí a zjistí, ţe kolem něho přes noc vyrostl tucet muchomůrek. Při pohledu z velké dálky pak poprvé díky sotva znatelnému trsu „tyčinek“ na obzoru s jistotou víme, kde se naše rodná ves nachází. Jsem rád, ţe se obec zapojila do výroby čisté elektrické energie, je však také dobře, ţe na území některých okolních sídel Nízkého Jeseníku elektrárny nechtějí. Nemusejí stát všude. Dnes uţ si kaţdý z nás můţe udělat jasnou představu, jestli mu věţe vadí nebo ne, jaký je jejich přínos, a jestli mají být jen z jedné strany vesnice, či třeba ze všech čtyř.“ A jak na větrné elektrárny nahlíţejí odborníci? Tak například Quaschning (2010) podotýká, ţe bychom měli mít na paměti, ţe VTE vznikají většinou v tzv. kulturních krajinách, jejichţ obraz jiţ dříve člověk zásadně svou činností ovlivňoval. Z tohoto pohledu nejsou něčím, co by se v krajině objevilo náhle a nečekaně. Ţallmannová (2006) také připouští, ţe větrné elektrárny nelze ukrýt. Je proto důleţité, aby plánování a výstavba za kaţdých okolností zahrnovala veškerá preventivní opatření vedoucí k minimalizaci jejich vizuálního dopadu na vzhled krajiny a krajinný ráz. Uvedla také „zásady slušného chování“ větrné elektrárny: o Točí se o Respektuje estetické hodnoty krajiny o Působí čistě a udrţovaně o Veškeré sítě jsou skryty o Doprovodné stavby jsou v souladu s okolní krajinou o Neslouţí reklamním účelům o Neomezuje prostupnost krajiny o Neobtěţuje hlukem o Nezabíjí ptáky o Nezanechává v krajině nesmazatelné stopy.
63
Kdyţ uţ se lidé smíří s tím, ţe se jim za domem točí větrné elektrárny, působí na ně velmi negativně, kdyţ se pro změnu točit přestanou. S touto myšlenkou souhlasí také Šupka (2007): „Ačkoliv se mi VTE jako výrobek líbí, nesmířím se s tím, ţe bych se měl dívat na točící se obry na těch nejkrásnějších obzorových liniích – rozčilují mě tam. Ale ještě horší varianta nastane v okamţiku, kdy se přestane vrtule točit – PROČ SE NETOČÍ, KDYŢ UŢ TAM STOJÍ? – a jsem rozčilen ještě víc.“ „Snad největší škody větrné elektrárny působí v krajině. Jestliţe Jeseníky a Beskydy jsou chráněnými krajinnými oblastmi s dominantní úlohou cestovního ruchu, větrná energetika můţe tuto jejich funkci totálně zničit“ (Tošenovský, 2005) Ţe jde při výstavbě větrné elektrárny za velký zásah do krajiny tvrdí i Culek (2007), podle něhoţ by se nemělo opomínat, ţe ke kaţdé VTE je nutné vybudovat příjezdovou komunikaci, a to zpravidla asfaltovou, a vykopat příkop pro poloţení kabelů. Tím podle něj dochází k zásahům zpravidla do vrcholových částí kopců, to té doby většinou nenarušených. V krajině se místy podstatně rozroste síť komunikací a dojde k industrializaci dalších dosud nedotčených částí přírody. Co říci závěrem? Ţe i krajina se stále vyvíjí a mění, člověk jí při tom „jen“ velmi intenzívně napomáhá. Jestli tato „výpomoc“ při utváření krajiny je pozitivní či negativní, je pak zřejmě jiţ jen věcí dobového pohledu a vkusu.
64
14 ZÁVĚR Zpracovávání této práce mi bylo velikým přínosem. Jednak jsem si rozšířila obzory v problematice větrných elektráren a ochrany přírody a krajiny, jednak jsem hodně jednala s lidmi, ať uţ s odborníky nebo laiky. I připravování a roznášení dotazníků o názoru obyvatel na výstavbu větrného parku mi byla velkou zkušeností. Uvědomila jsem si, jak se lidé obávají projevit svůj názor nahlas, ať uţ při veřejných projednáváních, na která raději nechodí, nebo při vyplňování zmíněného dotazníku. Přišlo mi, jako by se za svůj názor styděli nebo moţná snad ani svůj vlastní názor neměli. Indikativní plán, kterému se Česká republika zavázala při vstupu do Evropské unie, a jenţ nám ukládal zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 8 %, byl jiţ splněn. V rámci EU byly na následující období do roku 2020 dojednány nové cíle. Na rozdíl od indikativního plánu, jsou tyto závazné a jsou do nich nově zahrnuty i energie z tepla a motorové pily. Česká republika si stanovila cíl 20 % podílu z obnovitelných zdrojů energie. Přestoţe v roce 2010 byl podíl větrné energie ze všech obnovitelných zdrojů, které se podílely na splnění indikativního cíle nejniţší, tvořil 5,7 %, lze předpokládat, ţe se budou nadále plánovat výstavby nových větrných elektráren či farem. Je proto velice důleţité, aby se dodrţovala všechna pravidla pro moţnosti umístění těchto staveb v krajině, aby nedocházelo k výstavbě v oblastech migračních tahů ptáků a tím zvýšené mortalitě, aby se provádělo biologické hodnocení před plánovanou výstavbou i monitoring během provozu. Je třeba brát ohled na krajinnou strukturu a stávající přírodní či harmonické dominanty v krajině, aby nedocházelo ke zbytečným kolizím těchto dominant. A především je třeba uvědomit si, zda nám těch pár procent podílu větrných elektráren v rámci obnovitelných zdrojů stojí za další narušování krajiny a tvoření nových technických, leč pro někoho třeba esteticky zajímavých, dominant. Měli bychom mít stále na paměti, ţe půdu nemáme zděděnou od našich předků, ale půjčenou od našich dětí …
65
SEZNAM LITERATURY BANAŠ M. et al., Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny, 2007, dostupné také na: www.rceia.cz BISHOP I. Determination of treshold of visual impal: the case of wind turbines. Environment and Planning B: Planning and Desing., vol. 29, no. 5, 707-718 s., 2002 BERANOVSKÝ J., SRDEČNÝ K., Případové studie projektů obnovitelných zdrojů energie. In: Větrné elektrárny v Jihomoravském kraji. ZO ČSOP Veronica, 6-12 s., 2007, ISBN 978-80-254-0148-4 BUČEK A., Větrné elektrárny a Jihomoravská venkovská krajina. In: Větrné elektrárny v Jihomoravském kraji. ZO ČSOP Veronica, 13-14 s., 2007, ISBN 978-80-254-0148-4 CETKOVSKÝ S., et al., Větrná energie v České republice: hodnocení prostorových vztahů, environmentálních aspektů a socioekonomických souvislostí, Ústav geoniky AV ČR, 209 s., 2010, ISBN 978-80-86407-84-5 CULEK M., Větrné elektrárny – pokračující industrializace naší krajiny, In: Větrné elektrárny v Jihomoravském kraji. ZO ČSOP Veronica, 15-16 s., 2007, ISBN 978-80254-0148-4 HANSLIAN D., et al., Určení potenciálu větrné energie na území ČR. Výzkumná zpráva pro ČEPS, a.s., ÚFA AV ČR, Praha, 77 s., 2007 HODOS et al., Reduction of motion smears to reduce avian collisions whit wind turbines. In: National Avian Wind Power Planning Meeting IV, Proceedings. Prepared by Resolve, Inc., Washington DC, 88-105 s., 2001 JÁKLOVÁ J., PELIKÁN J., Ekologický slovník terminologický a výkladový, Fortuna, 144 s., 1999, ISBN 80-7168-644-1 KINGSLEY A., WHITTAN B., Wind Turbines and Birds. A Background Review for Environmental Assessment. Canadian Wildlife Service, 81 s., 2005
66
KOČVARA R., Hodnocení vlivu VTE na obratlovce na lokalitě Horní Loděnice spolu s návrhy opatření pro zmírnění negativních vlivů (studie), 2005 (studie deponována u firmy Ventureal, s.r.o.) KOČVARA R., Informační zpráva o probíhajícím biologickém dozoru v souvislosti s výstavbou VTE Horní Loděnice v aktuálním hnízdním období, tj. od 1. 4. 2009, 2009 (studie získána od autora) KOČVARA R., Přehled výsledků sledování mortality ptáků a netopýrů v souvislosti s provozem VTE na území ČR v letech 2006-2010, Časopis Slezského Muzea Opava, 256-262 s., 2010, ISSN 1211-3026 KUČERA Z., Cenové rozhodnutí ERÚ, In: Alternativní energie, č. 6, České ekologické manaţerské centrum, Praha, 4-5 s., 2010, ISSN: 1212-1673 MÍCHAL I., et al., Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě. Metodické doporučení. Praha: AOPK, 1999 PETŘÍČEK V, MACHÁČKOVÁ K., Posuzování záměru výstavby větrných elektráren v krajině, Metodické doporučení Agentury Ochrany Přírody a Krajiny, 8 s., Praha, 2000 POKORNÝ O., Soupis a lokalizace větrných mlýnů v Čechách, Geografický ústav ČSAV, 179 s., 1973 QUASCHNING V., Obnovitelné zdroje energií, Grada Publishing, a. s., 296 s., 2010, ISBN 978-80-247-3250-3 SALAŠOVÁ A., et al., Studie moţnosti umístění větrných elektráren na území ORP Bruntál, 61 s., 2008, dostupné také na: http://www.mubruntal.cz/soubory/1316/textova_cast_studie.pdf ŠUPKA P., Větrné elektrárny v Jihomoravském kraji – poznámka k semináři. In: Větrné elektrárny v Jihomoravském kraji. ZO ČSOP Veronica, 54-55 s., 2007, ISBN 978-80254-0148-4 TIŠNOVSKÁ V., Větrný park Horní Loděnice, 59 s., (studie), 2004 (studie deponována u firmy Ventureal, s.r.o.) TOŠENOVSKÝ E., Proč říkám ne větrným elektrárnám. In: MF Dnes, 19. 8. 2005, 2 s. 67
VOREL I. et al., Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny vyuţití území na krajinný ráz. Praha: Naděţda Skleničková, 22 s., 2004 ISBN 80-903206-3-5 ŢALLMANNOVÁ E., Větrné elektrárny v krajině, Ústav zahradní a krajinářské architektury, 46 s., 2006 Seznam uvedených právních předpisů: Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetickém odvětví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška ERU č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
68
Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 2001/77/ES, o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů Další pouţité zdroje: Ventureal, s.r.o. (informace a fotografie získány při osobním rozhovoru s tehdejším zaměstnancem firmy, panem Jiřím Přikrylem) http://automatizace.hw.cz/vetrne-elektrarny-mikro-male-i-velke-princip-provedeniregulace [cit. 2011-12-21]. http://www.csve.cz/clanky/Vyhrivani-rotorovych-listu-vetrne-elektrarny/314 [cit. 2011-04-24]. http://www.ekowatt.cz/cz/informace/obnovitelne-zdroje-energie/energie-vetru [cit. 2011-12-21]. http://www.energetickyporadce.cz/obnovitelne-zdroje/energie-vetru.html [cit. 2011-01-21]. http://www.foto.mapy.cz/97106-Horni-Lodenice-Lipina-Wind-park [cit. 2011-03-06]. http://www.fyzika.jreichl.com/index.php?sekce=browse&page=208 [cit. 2011-02-05]. http://www.mubruntal.cz/soubory/1316/textova_cast_studie.pdf [cit. 2011-04-23]. http:// www.mzp.cz/cz/evropska_umluva_o_krajine [cit. 2011-01-21]. http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vetrne_elektrarny/$FILE/oued-vitr_graf120100315.jpg [cit. 2011-01-21]. http://www.treking.cz [cit. 2011-9-18]. http://www.ufa.cas.cz/vetrna-energie/projekty/vav-320-08-03/ [cit. 2011-01-15]. http://www.usbe.cas.cz/people/kucera/LE/TEXTY/Petricek%20Vetrne.pdf [cit. 2011-03-01]. http://vehl.cz/?lang=cz&cat=2&article=16 [cit. 2011-01-15].
69
SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ Obrázek č. 1 Instalovaný výkon větrných elektráren v ČR v letech 1993-2009 ............ 13 Obrázek č. 2 Schematizované vertikální profily rychlosti větru v přízemní vrstvě při různých parametrech drsnosti ......................................................................................... 15 Obrázek č. 3 Výsledné pole průměrné rychlosti větru v m/s ve výšce 100 m ................ 16 Obrázek č. 4 Území s dostatečným větrným potenciálem vs. VCHÚ ............................ 16 Obrázek č. 5 Schéma větrné elektrárny .......................................................................... 17 Obrázek č. 6 Popis hlavní části větrné elektrárny ........................................................... 17 Obrázek č. 7 Kolize dominant ........................................................................................ 34 Graf č. 1 Zda obyvatelé předem věděli, kde bude větrná elektrárna postavena a jak bude přibliţně vypadat (obrázkem, fotomontáţí či fotovizualizací). ...................................... 43 Graf č. 2 Zda předloha skutečně odpovídala realizaci. ................................................... 44 Graf č. 3 Zda měli obyvatelé moţnost spolurozhodovat o realizaci větrné elektrárny. . 44 Graf č. 4 Zda dotazovaní osobně s výstavbou větrné elektrárny souhlasili. ................... 45 Graf č. 5 Jak shledávají obyvatelé větrnou elektrárnu, z estetického hlediska. .............. 45 Graf č. 6 Jak by obyvatelé charakterizovali hluk, který větrná elektrárna vydává. ........ 46 Graf č. 7 Zda obyvatelé vnímají stroboskopický efekt. .................................................. 46 Graf č. 8 Zda obyvatelům větrná elektrárna ruší TV signál. .......................................... 47 Graf č. 9 Pohlaví respondentů......................................................................................... 47 Graf č. 10 Věk respondentů. ........................................................................................... 48 Graf č. 11 Nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů....................................................... 48 Graf č. 12 Zda mají respondenti v okolí postavenu větrnou elektrárnu. ........................ 49 Graf č. 13 V jaké vzdálenosti se větrná elektrárna nachází. ........................................... 49 Graf č. 14 O postoji respondentů k větrným elektrárnám v krajině. .............................. 50 Graf č. 15 O názoru respondentů k postoji veřejnosti k větrným elektrárnám. .............. 51 Graf č. 16 O vlastním názoru respondentů na rozvoj větrných elektráren. .................... 51 Graf č. 17 O názoru respondentů na pozitiva větrných elektráren. ................................ 52 Graf č. 18 O názoru respondentů na negativa větrných elektráren. ................................ 52 Graf č. 19 O případném souhlasu s výstavbou větrné elektrárny v místě bydliště. ........ 53 Graf č. 20 Jak respondenti shledávají větrnou elektrárnu z estetického hlediska........... 54 Graf č. 21 O pocitu, který u respondentů větrná elektrárny vyvolávají. ......................... 54 Graf č. 22 Jaké nejproblematičtější jevy větrné elektrárny shledávali respondenti z hlediska vlivu na krajinu. ............................................................................................. 55 70
Graf č. 23 Vybrání moţností negativních dopadů výstavby větrné elektrárny, kterých by se dotazovaní osobně obávali ......................................................................................... 56 Graf č. 24 Zda se respondenti domnívají, ţe je veřenost o problematice větrných elektráren dostatečně informována. ................................................................................ 57 Graf č. 25 Zda by se respondenti zúčastnili informační přednášky či semináře, kde by získali více informací o problematice větrných elektráren. ............................................ 57 Graf č. 26 Kterému zdroji energie by dali respondenti osobně přednost v blízkosti svého bydliště. ........................................................................................................................... 58 Graf č. 27 Pohlaví respondentů....................................................................................... 58 Graf č. 28 Věk respondentů. ........................................................................................... 59 Graf č. 29 Nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů....................................................... 59 Graf č. 30 Typ bydliště respondentů. .............................................................................. 60 Graf č. 31 Kraj bydliště respondentů. ............................................................................. 60
71
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK dB – decibel EIA – proces hodnocení vlivů na ţivotní prostředí ERÚ – Energetický regulační úřad EVL – evropsky významná lokalita GWh – gigawatt hodina CHKO – chráněná krajinná oblast m – metr m3 – metr krychlový km – kilometr kV – kilovolt kWA – kilowatt ampér MWh – megawatt hodina MŢP – Ministerstvo ţivotního prostředí NP – národní park OZE – obnovitelné zdroje energie VCHÚ – velkoplošné chráněné území VTE – větrná elektrárna ŢP – ţivotní prostředí
72
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Beaufortova stupnice Příloha č. 2 Anonymní dotazník pro obyvatele obce Horní Loděnice Příloha č. 3 Anonymní dotazník pro veřejnost Příloha č. 4 Mapa zkoumaného území Příloha č. 5 Větrný park Horní Loděnice: Tabulka chráněných území a ochraná-řsky významných lokalit Příloha č. 6 Přehled větrných elektráren s výkonem nad 100 kW Příloha č. 7 Lokality vhodné k umístění VTE Příloha č. 8 Celkový pohled na větrný park v Horní Loděnici Příloha č. 9 Výkopové práce základu stavby Příloha č. 10 Základ stavby před zabetonováním Příloha č. 11 Ţelezobetonový základ větrné elektrárny Příloha č. 12 Stavba větrné elektrárny Příloha č. 13 Stavba větrné elektrárny Příloha č. 14 Stavba větrné elektrárny Příloha č. 15 Porovnání velikosti větrné elektrárny s vozidly na blízké komunikaci Příloha č. 16 Větrné elektrárny v krajině Příloha č. 17 Pohled na větrnou elektrárnu v krajině Příloha č. 18 Pohled na celkovou výšku větrné elektrárny Příloha č. 19 Velikostní poměr dospělé osoby a větrné elektrárny
73
