ENERSOL 2012 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA. Ztracená energie v PET láhvích

ENERSOL 2012

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA Ztracená energie v PET láhvích

Adresa projektu: Jméno, příjmení autora(ů) projektu Enersol 2012: Andrea Pejsarová Obor vzdělání, ročník studia: Zdravotnické lyceum, 4. ročník Název a adresa školy: VOŠZ a SZŠ, ul. 5. května 51, Praha 4, 140 00 Jméno učitele-koordinátora projektu: Ing. Helena Marešová Kontakt: VOŠZ a SZŠ, ul. 5. května 51, Praha 4, 140 00 Tel/fax: 723 216 543 Email: [email protected] Webové stránky školy: www.zdravotnickaskola5kvetna.cz

Adresa partnerské firmy, která podpořila tvorbu projektu: Obchodní název firmy: Adresa firmy: Odborný název popisované technologie (u hlavní kategorie): Jméno, příjmení, ak. titul, konzultanta-odborníka firmy: doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Kontakt na odborníka firmy: VŠCHT Praha Tel/fax: 220 444 171 Email: [email protected] Webové stránky firmy: Práce zaslána (předložena) regionálnímu centru dne: Podpis autora (při kolektivní práci hlavního gestora) projektu: Podpis učitele-koordinátora projektu:

Obsah Úvod Charakteristika práce Voda v PET láhvích PET láhve Voda z vodovodu Srovnání metodou LCA Výsledky studie LCA Úspory energií Klady a zápory z pohledu spotřebitele Klady kohoutkové vody Klady balené vody Zápory kohoutkové vody Zápory balené vody Průzkum veřejného mínění Závěr z průzkumu veřejného mínění Závěr Použitá literatura Obrazová příloha

Úvod Proč jsem si vybrala uvedené téma… Této soutěže se účastním již třetím rokem, a musím se přiznat, že je pro mě rok od roku náročnější vymyslet nějaké vhodné téma. Ne proto, že by jich bylo málo, ale právě naopak. Pokaždé jsem se seznámila s takovou spoustou zajímavých technologií, že i letos jsem velmi přemýšlela, čím bych se měla zabývat. Ale pomohla mi náhoda. Věděli jste o tom, že Česká republika je v Evropě na prvním místě v třídění plastů? Pro mě to bylo velmi překvapující zjištění, a tak jsem se rozhodla zakomponovat tuto problematiku do své práce. Ale má práce zasahuje do daleko širšího měřítka. Zamýšlím se totiž nad tím, zda je ze spotřebitelského hlediska lepší konzumovat vodu balenou nebo kohoutkovou, jak to je s energetickou náročností a možnými úsporami energií. Musím přiznat, že vypracovávání této práce mě opravdu velmi bavilo, protože jsem se dověděla mnoho zajímavých informací, které se mi v životě budou hodit.

Charakteristika práce Jak bylo již řečeno v úvodu, svou práci jsem vypracovala o problematice, se kterou se každý z nás určitě setkal, a tou je rozdíl mezi balenou vodou v PET lahvích a vodou kohoutkovou. Spousta z nás určitě přemýšlela nad tím, která z nich je zdravější, čistší nebo šetrnější k životnímu prostředí. Já jsem se rozhodla, že se nad tímto problémem zamyslím do hloubky a pokusím se nalézt odpověď. Nechci ale nikoho nudit složitými technologickými postupy, kterým bych ani sama nerozuměla, a proto je má práce založena na porovnávání kladů a záporů jednotlivých způsobů distribuce vody. Co je také velmi důležité je průzkum veřejného mínění, díky jemuž jsem získala velké množství zajímavých a občas i docela překvapujících informací, se kterými ve své práci pracuji. Jádrem projektu je tedy polemika nad daným problémem, ale vše má samozřejmě i vědecky podložená fakta, a to díky metodě LCA, která byla vypracována profesorem z VŠCHT v Praze doc. Ing. Vladimírem Kočím, Ph.D. V rámci tohoto projektu jsem se zajímala i o výrobu a následnou recyklaci plastových lahví a zároveň o provoz pražské Podolské vodárny, abych měla k práci co nejvíce objektivních informací a mohla poté vyvozovat důvěryhodné závěry. Doufám tedy, že se Vám bude má práce líbit, a především, že Vám přinese tolik užitečných informací, jako mně.

Voda v PET láhvích Abychom mohli začít porovnávat, musíme sledovat cestu pitné vody od úplného začátku - od procesu čištění až k odběrateli. Nebudu ale popisovat žádné složité procesy, jen bych Vám chtěla pro představu zjednodušeně popsat způsob distribuce vody. Pokud tedy chceme zmapovat život balené vody, musíme vzít v úvahu samozřejmě její čištění, ale i výrobu PET láhví a jejich následné zpracování, rozvoz vody od výrobce k prodejcům a také její uskladňování. Stolní vody jsou vyráběny z různých zdrojů, nejčastěji jde však o běžnou vodu z vodovodu, která je navíc přefiltrovaná a zbavená chloru. Z toho důvodu si možná mnoho lidí myslí, že je balená voda zdravější než voda kohoutková. Ale ona to není tak úplně pravda… Ve chvíli, kdy se naplní láhve a čekají na své odběratele, tak již nikdo kvalitu vody nekontroluje. A jak dlouho trvá, než se balená voda dostane na náš stůl? Občas je to i v řádu měsíců, přičemž prodejci vždy nekladou důraz na její správné uskladňování. A tak se vám může stát, že si koupíte balenou vodu, na kterou týdny pražilo slunce, a takové podmínky jsou ideální pro množení bakterií. Co je na balené vodě nejhorší, je pochopitelně její obal, který sice zpočátku působí prakticky, ale stává se z něj odpadní materiál. A věřte mi, že výroba takových plastových láhví velmi zatěžuje naše životní prostředí. Láhve jsou sice opětovně recyklovatelné, ale i tento proces je velmi energeticky náročný a nikdy se nepodaří recyklovat všechny vyprodukované láhve. Jsme sice v Evropě na prvním místě ve třídění plastů, ale i tak to dělá pouze polovinu celkového množství, takže pak téměř 60 tisíc tun (zdroj www.novinky.cz) plastových obalů končí v komunálním odpadu, na smetištích, a co je horší jako pohozený odpad v přírodě. Pro zajímavost jsem si spočítala, kolik plastových obalů ročně v České republice vyprodukujeme. Proto jsem si zvážila jednu PET láhev o objemu 1,5 litru, která váží 35 g. Kdybychom veškerou produkci různých druhů plastových nádob přepočítali jen na PET láhve, vypočítala jsem, že za jeden jediný rok využijeme téměř 3,5 miliardy PET láhví! Teď si představte, jak bychom ulevili životnímu prostředí, kdybychom spotřebu plastových obalových hmot zredukovali alespoň na polovinu. Nezapomínejme ale na to, že se od výrobce musí voda ke svým spotřebitelům nějakým způsobem dostat, k čemuž nejčastěji slouží kamiony, které naše životní prostředí déle zatěžují spotřebou nafty, na jejíž výrobu se musí vytěžit a zpracovat ropa. Dále kamiony svou nadměrnou zátěží ničí silnice a dálnice a svými výfukovými plyny také ohrožují lidské zdraví. Nechci vypadat jako zatvrzelý odpůrce balené vody. Přiznávám, že i já si ji někdy koupím, protože je to občas praktičtější. Ale když už si vodu PET láhvi koupíme, tak bychom měli alespoň vyhodit láhev do tříděného odpadu nebo si ji schovat a příště si do ní stáčet kohoutkovou vodu, jako to dělám já. Naše škola vyřešila tento problém velmi zdárně. Zavedla ve škole systém vody ze sodobarů, takže si i odpůrci kohoutkové vody přijdou na své. A zároveň v naší škole najdete popelnice na tříděný odpad, kam můžete použité PET láhve vyhodit. Například ve školním roce 2010/2011 se u nás ve škole vytřídilo přibližně 3000 kg plastů.

PET láhve Stále okolo sebe slyšíme, jak je používání PET láhví špatné, ale zjistila jsem, že ani polovina lidí neví proč. A proto si myslím, že je na místě si v souvislosti s mojí prací něco o plastových láhvích říct. Výroba PET láhví V první fázi je ve vstřikovacím stroji vyroben z granulí požadovaného druhu a jakosti plastu polotovar s konečným závitem pro uzávěr. Ve vyfukovacím stroji je z tohoto polotovaru za tepla vyfouknuta láhev. Vyrobené láhve jsou případně skladovány v kontejnerech, takže před vstupem do plnicí linky musí projít zařízením, které je nasměruje do správné pozice hrdlem vzhůru a umístí je na dopravník. Kontaminující látky Tím nejhorším a samozřejmě nejčastěji jmenovaným kontaminantem jsou estery ftalové kyseliny neboli ftaláty. Patří do skupiny prakticky všudy přítomných organických kontaminantů životního prostředí. Důvodem pro jejich vysokou produkci jsou vhodné fyzikálně – chemické vlastnosti, díky kterým se uplatňují jako změkčovadla plastických hmot. Vzhledem k tomu, že změkčovadlo není v polymeru chemicky vázáno, může docházet k jeho uvolňování do materiálů, se kterými je plast v kontaktu. Což tedy znamená, že voda v láhvi může obsahovat tyto kontaminanty. Bylo zjištěno, že největší míra se dostává do sladkých limonád, které díky kyselině citrónové uvolňování ftalátů napomáhají. Průnik do životního prostředí K úniku ftalátů do prostředí dochází nejen při jejich výrobě a výrobě materiálů ftaláty obsahujících, ale i během jejich používání a následné likvidace. Kontaminovány mohou být odpadní vody, atmosféra i půda. Odpařování ftalátů do atmosféry je vzhledem k nízké tenzi jejich par zanedbatelné. Důležitosti nabývá v okolí průmyslových závodů, kde se vyrábějí ftaláty či plasty, nebo v uzavřených prostorech, kde se tyto látky vyskytují. Ftaláty jsou sloučeniny perzistentní, zůstávající v prostředí velice dlouhou dobu. Tak kupříkladu plastová láhev se v přírodě rozloží za 50-80 let, ale i když se rozloží, tak v půdě po ní zůstanou v půdě tyto kontaminanty, které ničí naše životní prostředí a zároveň tím mají velmi negativní vliv na naše zdraví. Bezprostředně po příjmu přecházejí ftaláty do plic, střev a krve, která je rozvádí dále do jater, ledvin a varlat. I přes rychlý metabolismus a vylučování těchto látek dochází k jejich akumulaci v organismu. Recyklace PET láhví Jedním z ožehavých témat, která se v souvislosti s PET láhvemi často skloňují, je jejich recyklace. Tyto obaly lze recyklovat na tzv. regranulát, z něhož je možné zpracovávat další plastové materiály. Variantou pak také je vytvoření nové láhve z tohoto regranulátu. V takovém případě hovoříme o metodě „bottle-to-bottle“. Nejčastěji se však recyklovaný granulát využívá v oblasti výroby textilu, fólií nebo vázacích pásek. Vzhledem k tomu, že u nás není dostatek kapacit na zpracování PET materiálů, protože je tento proces velmi finančně i energeticky náročný, vyváží se roztříděný a posekaný materiál především do asijských zemí, jako je například Čína, Tchaj-wan, Malajsie apod.

Voda z vodovodu Nyní bychom si měli říct něco o vodě kohoutkové, a tak jsem kvůli své práci navštívila muzeum pražského vodárenství, které se nachází v Praze v podolské vodárně. Absolvovala jsem tam úžasnou exkurzi, která byla zábavná, zajímavá a mně se moc líbila. Velmi mě překvapila informace, že Praha má jednu z nejlepších a zároveň nejlevnějších vod. Máme 3 zdroje pitné vody- tím hlavním zdrojem je Želivka, potom Jizera a jako záložní zdroj pitné vody slouží Vltava. V Podolské vodárně se však čistí pouze Vltava, a to jen v případech, že je nutné použít záložní zdroj. Pan Jaroslav Beneš vysvětlil tento proces velmi jednoduše a srozumitelně. Nejprve se tedy vysráží kaly ve vodě pomocí koagulantů na vločky. Poté proběhne neutralizace vody a odteče do haly filtrů. Tam dojde k odstranění již zmíněných vloček nečistot a do vody se přidá plynný chlór, aby byla zdravotně nezávadná. Všimla jsem si, že toho velmi využívají média a díky tomu se nám snaží vnutit vodu balenou, protože je prý chlór pro náš organismus škodlivý. Ale já bych ráda podotkla, že množství chlóru ve vodě je opravdu velmi malé. Je to přibližně jedna kapka chlóru na 1000 litrů vody a v případě, že Vám i toto množství vadí, tak můžete nechat vodu odstát a chlór sám vyprchá. Posledním procesem je ozonizace a poté už voda putuje do podzemních vodojemů, kde je uchovávána v chladu, takže Vám i v horkých letních měsících teče z kohoutku voda studená, která se nemusí chladit v ledničkách, které jsou jen dalším energetickým spotřebičem, pro který se musí elektrická energie vyrobit. Aby se voda ke svým odběratelům dostala, musela se postupně vytvořit síť vodovodního potrubí. Zde by se dalo vytknout asi to, že je to zásah do přírody, ale v dnešní době už je to naprosto běžný standart, bez kterého bychom se jen těžko obešli. Přiznám se, že já bych se bez něj neobešla. Co je ale nespornou výhodou, oproti vodě balené je fakt, že dostáváte vždy vodu „čerstvou“ protože ve vodojemech nikdy nezůstává déle než 10 dní, takže je v podstatě nemožné, aby se v ní začali množit bakterie, protože je uložena v chladu, temnu a brzy se spotřebovává. Také podléhá daleko přísnější kontrole kvality a podrobné výsledky jsou dokonce zveřejňovány společností Veolia na webových stránkách. A co je pro mnoho odběratelů asi tím nejdůležitějším aspektem je fakt, že 1 litr vody z vodovodu je téměř 100x levnější než 1 litr balené vody. Nejde mi tedy do hlavy, proč lidé platí víc za vodu, která i je dokonce méně kvalitní než voda, kterou si můžeme natočit z pohodlí domova. A došla jsem k závěru, že je to zapříčiněno reklamou, která nám podává zkreslené informace.

Srovnání metodou LCA Abychom mohli vyvozovat reálné závěry, potřebujeme nějaké průkazné chemické výstupy (viz. příloha č. 1) a s tím mi velmi pomohl doc. Ing. Vladimíre Kočí, Ph.D. z VŠCHT v Praze, který mi poskytl svou publikaci o enviromentálních dopadech úpravy pitné vody ve srovnání s životním cyklem PET láhví. Ačkoli se jedná o dva rozdílné produkty, lze srovnat jejich enviromentální významnost vzhledem ke službě, kterou zákazníkovi poskytují. Srovnáváme tedy enviromentální zátěž způsobenou úpravou 150 000 litrů vody na vodárně Želivka s enviromentální zátěží spojenou se získáním surovin pro výrobu 100 000 lahví PET o objemu 1,5 litru. V případě PET lahví zvažujeme recyklaci včetně závěrečného energetického využití odpadu z PET. Údaje zpracoval díky metodě LCA (Life Cycle Assessment), kterou bych Vám ráda pár slovy alespoň trochu přiblížila. Nejprve je nutné definovat cíl a rozsah studie. Další fází je inventarizační analýza, která slouží ke zjištění a vyčíslení všech materiálových a energetických toků během celého životního cyklu posuzovaného produktu. Třetí fází je posuzování odpadů, jejíž cílem je porovnat jednotlivé odpady a srovnat jejich závažnost. A interpretace životního cyklu je a čtvrtá a závěrečná fáze LCA. Velmi mě zajímalo, jaké výsledky studie přinesla. Jednoznačně byl potvrzen fakt, že používání PET lahví je několika řádově větší zátěží pro životní prostředí než vodárenský průmysl a to i v případě, že je plastový obal plně recyklován a energeticky využit.

Výsledky studie LCA Mojí snahou bylo pracovat s chemickými výstupy, které jsou uvedeny v publikaci pana Kočího. Pokoušela jsem se vyjmout ty nejdůležitější a nejzajímavější údaje, které studie přinesla, ačkoli jsou všechny pozoruhodné, a vřele Vám doporučuji prohlédnou si celou tabulku, kterou naleznete v příloze č. 1. Ale vzhledem k rozsahu mé práce, a samozřejmě i mé neodbornosti, se nemohu všem těmto údajům věnovat. Jen bych ráda zopakovala, že ve studii je porovnávána enviromentální zátěž způsobenou úpravou 150 000 litrů vody ve vodárně Želivka se 100 000 vyrobenými PET láhvemi o objemu 1,5 litrů, kde je zohledňována jak výroba, tak i případná recyklace PET láhví. Výsledky byly velmi odlišné. Opravdu mě velmi překvapilo, jak různorodé hodnoty byly naměřeny u PET láhví a u vodárenského provozu. Myslím si, že by Vás mohl zajímat údaj, kolik je při každém procesu využito neobnovitelné energie. U vodárenského průmyslu je to přibližně 106,26 MJ, přičemž u PET láhví je to neuvěřitelných 262 256 325 MJ! Jste z toho také tak překvapeni, jako já? Vidíte, jaké obrovské množství elektrické energie se musí vyrobit kvůli balené vodě? Abych pravdu řekla, přijde mi to zbytečné, plýtvat takto energií. Tuto energii bychom mohli využít mnohem efektivněji, a nebo bychom ji v tom nejlepším případě nevyrobili vůbec, protože nejlepší energie je, která se nevyrobí. Vím, že to není možné, ale kdybychom zrušili výrobu PET láhví, ušetřili bychom 262 256 218,74 MJ neobnovitelné energie. Dalším, velmi zajímavým, údajem je vliv během 100 let na globální oteplování, který je měřen v kilogramech vypuštěného oxidu uhličitého do ovzduší. U vodárenského provozu bylo zjištěno cca 13,69 kg CO2,-Equiv, zatímco u PET láhví je to 26 999 692 kg CO2,-Equiv. Opět si můžete všimnout, že to jsou velmi odlišné hodnoty. Také můžeme měřit to, jaký dopad mají jednotlivé varianty na lidské zdraví, protože během celého procesu dochází k vylučování zplodin do ovzduší, které mají na naše zdraví velmi negativní vliv. V poslední době jsme zaznamenali v populaci nárůst osob s respiračními chorobami a bohužel i při distribuci pitné vody dochází ke vzniku mnoha škodlivin, které k nárůstu přispívají. Při vodárenském průmyslu je do ovzduší vypuštěno okolo 0,0274 kg PM2.5-Eq a u porovnávaných PET láhví je to údaj 49 956 kg PM2.5-Eq. Myslím, že z této studie je naprosto zřejmé a jednoznačné, že vodárenský průmysl je několikanásobně šetrnější k životnímu prostředí, než distribuce pitné vody v PET láhvích. Proto je důležité se nad těmito výsledky zamyslet a uvědomit si, jestli nejsou balené vody jen naprosto zbytečný luxus. Já si myslím, že si všichni bohatě vystačíme s vodou z vodovodu. Ušetříme tím jak životní prostředí, energii, tak i naše peněženky.

Úspory energií Už tedy víme, že je kohoutková voda zdravější, dokázali jsme si, že je i ekologičtější a nyní si i ukážeme, o kolik je kohoutková voda levnější. Vyhledala jsem si cenu vodného a stočného firmy pražských vodovodů od roku 2012. Na 1 litr vody to dělá 0,066 Kč. Potom jsem si zapsala ceny několika balených vod od různých firem a došla k závěru, že v průměru zaplatíme ta 1 litr balené vody přibližně 6 Kč. Když si to tedy spočítáme, tak za balenou vodu zaplatíme v průměru 91x více, než za vodu kohoutkovou. Přijde mi to naprosto neuvěřitelné. Divím se tomu, jak mohou lidé dobrovolně platit více. A pozor! To je pouze v případě, že si koupíte vodu například v supermarketu. Kdybyste si koupili například v restauraci, kde stojí 0,3 l cca 25 Kč, zaplatíte zhruba 1200x více než za vodu z vodovodu. Cena ale není jediný údaj, který jsem získala. Z propagačních materiálů společnosti Veolia jsem získala údaj, že v celém svém cyklu vyprodukuje 1 litr vody v PET láhvi zhruba 0,42 kg oxidu uhličitého, zatímco u vody z kohoutku je to jen 0,0004 kg, což je přibližně 1000x méně. Snažila jsem se najít i v číslech kolik stojí čištění a distribuce vody balené a kohoutkové, ale takové údaje mi bohužel nikdo poskytnout nechtěl a já je nikde nenašla. Ale myslím si, že není pochyb o tom, že balená voda je mnohem ekonomicky nákladnější, což je i logické vzhledem k tomu, o kolik je dražší.

Klady a zápory z pohledu spotřebitele Ráda bych Vám teď interpretovala své názory na problematiku, kterou se ve své práci zabývám. Myslím, že z celé práce je můj názor patrný. Rozhodně zastávám názor, že je voda z kohoutku zdravější, ekologičtější a levnější, což jsme si také v mé práci dokázali. Nemohu pochopit, proč lidé stále v takovém množství balenou vodu kupují. Přehlížíme naprosto jasná fakta a tolerujeme vyčerpávání ropných zdrojů, plýtvání energie na výrobu plastových láhví, ničení ovzduší výfukovými plyny a devastaci přírody nerecyklovanými plastovými láhvemi.

Klady kohoutkové vody  Kohoutková voda je bezesporu levnější.  Je vždy zdravotně nezávadná, protože podléhá přísné kontrole kvality.  Je ekologicky šetrnější k životnímu prostředí, než voda balená.  Je vhodná k pravidelné konzumaci, protože má vyvážený obsah minerálů, a tak nezatěžuje ledviny.  Máte ji vždy čerstvou po ruce z pohodlí domova.  Šetříte svá záda, protože nemusíte nosit těžké balíky vod v PET láhvích, či zbytečně používat svoje auto k nákupu této vody.

Klady balené vody  Pokud jste mimo domov a máte žízeň, je to nejrychlejší řešení.  Je také zdravotně nezávadná, ale přesto není zdravější, než voda z kohoutku.  Voda v PET láhvi je občas velmi praktická, pokud si chceme vzít vodu na výlet atp.

Zápory kohoutkové vody  Pokud nemáme doma plastovou láhev nebo jiný nápojový obal, tak je velmi nepraktické, že si ji nemůže vzít s sebou na výlet, do práce nebo do školy.  Když jsme dlouho dobu mimo domov, tak v trubkách zůstává voda, která může zpočátku i zapáchat, ale v tomto případě stačí nechat vodu půl minuty odtéci a je vše v pořádku.  Někomu může vadit, že je voda občas cítit po chlóru, ale i v tomto případě stačí, když necháte vodu odstát a chlór z ní samovolně vyprchá.  Rozvod vodovodního potrubí je velkým zásahem do přírody, ale musíme mít na mysli, že se zhotovovalo i za účelem přívodu vody na hygienické potřeby lidí.

Zápory balené vody  Největším problém je zde nápojový obal, ze kterého se po konzumaci stává odpad.  Energetická náročnost a enviromentální dopady výroby plastových lahví a i jejich následné recyklace.  Zhruba polovina plastových lahví končí v komunálním odpadu a není recyklována.  Enviromentální dopady způsobené přepravou plastových láhví.  Finanční nákladnost balené vody, která je cca 91x dražší, než voda z kohoutku. Ale tento pojem je relativní, musíme zohlednit místo nákupu balené vody.

Průzkum veřejného mínění V rámci svého projektu jsem provedla průzkum veřejného mínění, abych zjistila, jaký názor mají na tuto problematiku lidé z mého okolí. Proto jsem oslovila 90 respondentů:  30 respondentů z věkové kategorie do 25 let,  30 respondentů z kategorie 26-50 let  30 respondentů z kategorie 51 a více let. Mezi respondenty byli studenti, pracující i lidé v důchodu, čili lidé všech věkových kategorií. Každému z nich jsem položila následující otázky, jejichž výsledky jsem zpracovala do grafů.

Myslíte si, že je zdravější voda kohoutková nebo balená v PET láhvích?

Konzumuje více vodu balenou či kohoutkovou?

Závěr z průzkumu veřejného mínění Díky svému průzkumu jsem došla k závěru, že lidé převážně konzumují vodu kohoutkovou, což je uspokojivé, ale i přesto jsem zjistila, že více než 1/3 lidí konzumuje vodu balenou, stejně tak si téměř třetina lidí myslí, že je balená voda zdravější. Co hodnotím jako velmi pozitivní je fakt, že všichni respondenti patřili mezi ty zodpovědné a odpověděli, že třídí plastové láhve. Není potom divu, že jsme na prvním místě v třídění PET láhví! Na závěr jsem se také zajímala o to, kolik litrů balené vody týdně spotřebují. Věková kategorie do 25 let spotřebují balené vody v domácnosti v průměru do 5 litrů týdně. Věková kategorie 26-50 spotřebuje cca 5-10 litrů týdně a u kategorie 51 let a více je to opět méně než 5 litrů. Ze svého průzkumu tedy soudím, že si je naše společnost převážně vědoma skutečnosti, že je voda z kohoutku zdravější a ekologičtější a to je velmi pozitivní, ale přesto přibližně 30% naší společnosti zastává názor, že je balená voda lepší. A já se domnívám, že je to především zásluha řady reklam, kterým jde pouze o business a ne o naše zdraví a trvale udržitelný rozvoj na naší Zemi.

Závěr Touto prací jsem se opět velmi obohatila, protože jsem získala mnoho informací, které stojí za to, aby byly předávány dál. Ve chvíli, kdy budeme všichni znát pravdu o balené a kohoutkové vodě bude ušetřeno nejen naše životní prostředí, ale zároveň i naše peněženky a to každý z nás jistě uvítá. Můžeme ušetřit a tím zároveň ochránit naše zdraví i přírodu. A když už si někdo z nás zakoupí plastovou láhev, tak mysleme prosím na to, abychom ji hodili alespoň do tříděného odpadu nebo si ji nechali k dalšímu využití. Osobně si ale myslím, že nejlepším řešením by bylo plastové láhve zálohovat a následně je vykupovat zpět, protože tím bychom dosáhli toho, že by se vrátilo mnohem více PET láhví k dalšímu využití bez spotřeby energie na recyklaci. Celá má práce mě definitivně přesvědčila o tom, že je voda z vodovodu ve všech ohledech lepší než voda balená i přesto, že je voda v PET láhvi občas praktičtější. Touto cestou bych také velmi ráda poděkovala doc. Ing. Vladimíru Kočímu, Ph.D. z VŠCHT v Praze, který mi poskytl svou studii o Enviromentálních dopadech úpravy pitné vody ve srovnání s životním cyklem PET láhví, která mi v mé práci velmi pomohla. Zároveň bych ráda poděkovala panu J. Benešovi, který mě provedl muzeem pražského vodárenství a poskytl mi mnoho zajímavých informací. A závěrem bych velmi ráda poděkovala mé profesorce Ing. Heleně Marešové, která mi s mou prací vždy trpělivě pomáhala a dávala mi spoustu cenných rad.

Použitá literatura  Návštěva muzea pražského vodárenství s výkladem od pana Jaroslava Beneše  Publikace od doc. Ing. Vladimíra Kočí, Ph.D. na téma enviromentální dopadů úpravy pitné vody ve srovnání s životním cyklem PET láhví.  Časopis o přírodě a ochraně životního prostředí NIKA 1/2012 ročník 32, vydává občanské sdružení Centrum environmentálních studií.  Chemie potravin II- Velíšek J., Hajšlová J., OSSIS Tábor, 3. vydání, 2009

Internet:    

www.novinky.cz www.vodarenstvi.cz www.nate.cz www.petrecycling.cz

Obrazová příloha Obrazová příloha č. 1

Obrazová příloha č. 2

Autorka projektu s panem Jaroslavem Benešem před muzeem pražského vodárenství

Obrazová příloha č. 3

Plastové láhve, které čekají na recyklaci v Neratovicích.

Obrazová příloha č. 4

Zvážená PET láhev.

Obrazová příloha č. 5

Autorka projektu ve spolupráci s koordinátorkou.