ENERGETICKÁ KONCEPCE A DALŠÍ ZÁSADNÍ FAKTORY PRO ENERGETIKU V ČR. Pavel Řežábek Ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s

ENERGETICKÁ KONCEPCE A DALŠÍ ZÁSADNÍ FAKTORY PRO ENERGETIKU V ČR Pavel Řežábek Ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Workshop Energie Česko – Sasko 2012 9. 10. 2012

CENA ELEKTŘINY VZNIKÁ NA TRHU S DOSTATEČNĚ PROPOJENÝMI REGIONY Středoevropský trh s elektřinou Trhy s jednotnou cenou DE +/- 2 EUR/MWh DE + 5 EUR/MWh

Výroba střední Evropa

ČEZ, a.s.

ČEZ podíl

TWh

1631

59

3,6 %

GW

416

13

3,1 %

Pozn.: data z 2010

1

HLAVNÍ ROLI V PALIVOVÉM MIXU ČR DNES MÁ HNĚDÉ UHLÍ, JEHO ZÁSOBY VŠAK VÝZNAMNĚ KLESAJÍ A HNĚDOUHELNÉ ELEKTRÁRNY STÁRNOU Kapacita (netto) 2011

Distribution

GW

17.7 hydro (2)

nuclear (3.8)

lignite (6.8)

hard coal (1.9)

gas/oil (0.9)

other (2.3)

Dodávka do sítě (netto) TWh;utilizace %

80.1 hydro (1.9; 11%)

nuclear (26.7; 81%)

lignite (36.9; 62%)

hard coal (5.3; 31%)

gas/oil (5; 64%)

other/not specified (4.3; 21%)

Stáří elektráren (roky, dle paliva v GW netto, 2011) 0.0

1.0

Hydro

Nuclear

2.0

3.0

4.0

5.0

6.0

0-10 11-20 21-30 31-40 41+ Lignite

Hard Coal

Gas/Oil

Other 2

ZÁSADNÍ OTÁZKY ROZVOJE ČESKÉ ENERGETIKY ŘEŠÍ STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE – ROZVOJ JÁDRA, MODERNÍ VÝROBA Z HNĚDÉHO UHLÍ, TEPLÁRENSTVÍ Uhlí

 Uhlí využívat hospodárně a modernizovat a zvýšit účinnost elektráren a tepláren  Těžební limity není v nejbližší době třeba prolamovat, ale uhlí za nimi stát neodepíše – stanou se z nich strategické zásoby

Jádro

 Jadernou energetiku dále modernizovat a rozvíjet  Do roku 2040 je očekávaný podíl jaderných elektráren 50-60% celkové výroby  Budování vícepalivových teplárenských systémů na uhlí a zemní plyn s možností

Teplárenství

OZE



záměny jedné suroviny za druhou, formou menších zařízení na regionální úrovni Moderní zařízení by také měla umět využít biomasu nebo komunální odpad

 Obnovitelné zdroje by měly být využívány v decentralizované formě  Neměly by však být podporovány neuváženými dotacemi, které zdražují energii domácnostem a omezují konkurenceschopnost podniků

 Důraz na integraci velkého množství decentralizovaných zdrojů, zrychlení Distribuce



povolování výstavby a vysokou odolnost vůči výpadkům Revize tarifů podporující investice v souladu s cíli SEK

V oblasti systémových elektráren adresuje SEK jádro, moderní výrobu z hnědého uhlí a nastupující plyn Zdroj: Aktualizace Státní Energetické Koncepce ČR (verze předložená vládě ČR; 2012)

3

Náhrada hnědého uhlí

Optimální využití hnědého uhlí

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE DISKUTUJE I REFORMU UHELNÉ ENERGETIKY A JEJÍ NÁHRADY Centrální zásobování teplem

 Obnova portfolia zdrojů a sítí v lokalitách, kde má ekonomický smysl  Zajištění optimálních objemů těžby ze strany státu jako vlastníka ložisek

Uhlíková daň

 Tržní motivace k setrvání odběratelů v systému CZT

Omezení plýtvání

 Omezení spalování hnědého uhlí v nízkoúčinné výrobě elektřiny

Zvýšení účinnosti

 Směřování investic do oblastí energetiky s největší návratností

Biomasa

Odpady Nové technologie

 Přispěje ke zlepšení lokálního ovzduší omezením znečišťujících spalin

 Přispěje k prodloužení dostupnosti uhlí pro výrobu v kogeneraci

 V souladu s právě přijímanou EU směrnicí o energetické účinnosti EED  Přirozená lokální náhrada hnědého uhlí  Motivovat k rozvoji v kogeneraci elektřiny a tepla  Přirozená lokální náhrada hnědého uhlí  Tržně motivovat energetické využití zvýšením poplatků za skládkování  Tepelná čerpadla – účinné využití elektřiny k vytápění  Mikrokogenerace – účinné využití paliva ospravedlňuje podporu 4

DLOUHODOBOU STRATEGICKOU SOBĚSTAČNOST ČESKÉ REPUBLIKY MÁ ZAJISTIT VÝSTAVBA NOVÉHO JADERNÉHO ZDROJE

Zdroj: SEK

5

JEDNOU Z NEJVĚTŠÍCH VÝZEV NÁSLEDUJÍCÍCH LET JE EVROPSKÁ REGULACE ENERGETIKY, JEJÍŽ CÍLE ZŮSTALY V PLATNOSTI PŘES EKONOMICKÉ ZPOMALENÍ

Relevantní politika EU

20 % Snížení emisí skleníkových plynů do 2020 oproti stavu v 1990

EU schválila ambiciózní cíle, které mají přímý dopad na sektor energetiky

20 % Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové finální spotřebě energie

20 % Energetických úspor porovnání s BAU scénářem

EU ETS (systém emisního obchodování )  Povinný pro sektor energetiky a energeticky náročný průmysl  11 000 zařízení zahrnuto  Přísnější cíl redukce emisí speciálně pro EU ETS : 21% redukce oproti 2005 do 2020

1

Povinné národní cíle do 2020  Cíl zaměřen na sektory energetiky, výroby tepla a dopravy  20% podíl na celkové spotřebě může pro samotnou energetiku znamenat až 35% podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů

2

EED (Směrnice o energetické účinnosti):  Přijato na evropské úrovni, chystá se implementace do národních legislativ (do roku 2014)  Předpokládá dosahování nových úspor v konečné spotřebě energií v objemu 1,5% historické spotřeby ročně

3

6

ZA SOUČASNÝCH PRAVIDEL BUDE NA KONCI TŘETÍ FÁZE V EU-ETS PŘEBYTEK 1100-2200 Mt POVOLENEK

1

Bilance CO2 pro druhou a třetí fázi EU ETS Mt

 EED je stále ve fázi implementace, celkový dopad směrnice není úplně jasný

 EK uvažuje o odsunutí 400-1200 Mt z první na druhou půlku třetí fáze

 Odhady o přebytku povolenek v rozmezí od 1060 Mt až po 2200 Mt



Alokace Phase 2

Spotřeba Phase 2

Přebytek Phase 2

Alokace Phase 3

Spotřeba Phase 3

EED (50%)

Nejistota ohledně budoucnosti leteckého sektoru v EU ETS

Přebytek Phase 2+3

7

2

MW

ROSTOUCÍ VÝROBA Z RES VÝRAZNĚ NAHRAZUJE VÝROBU Z KONVENČNÍCH ZDROJŮ A TO ZEJMÉNA V PODMÍNKÁCH STAGNUJÍCI POPTÁVKY

7%

7%

8%

12%

14%

14%

Podíl výroby OZE na spotřebě 8

RYCHLÝ NÁRŮST VÝROBY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V NĚMECKU A STAGNUJÍCÍ ROZVOJ TAMNÍ PŘENOSOVÉ SOUSTAVY VEDE K PŘETĚŽOVÁNÍ SÍTÍ V 2 SOUSEDNÍCH ZEMÍCH Fyzické toky výroby z větru ve střední Evropě

 Výroba z obnovitelných zdrojů se koncentruje mimo území s velkou poptávkou, zároveň vysoká volatilita výroby z OZE vede k přetěžování hlavních přenosových vedení

 Naprostá většina prostředků je alokována na přímou podporu větrných zdrojů a jejich připojení k síti, Projekty posílení sítě zatím nemají srovnatelnou prioritu

 TSO v CEE jsou z důvodu Region výroby z větru Region spotreby Fyzicke toky Kritické linky

omezené kapacity „kritických linek“ uvnitř DE a AT nuceni redukovat přeshraniční kapacity linek o kruhové toky a neočekávané toky (VTE, PV) určené pro velkoobchodní trh

9

OBJEM VÝROBY ELEKTŘINY Z OZE V NĚMECKU MÁ DO ROKU 2020 NARŮST O 100 TWh, SOUSEDÉ NĚMECKA BY PROTO UVÍTALI STEJNĚ ROZHODNÉ POSÍLENÍ VNITRONĚMECKÝCH SÍTÍ

2

Výroba z OZE v DE v roce 2020 při 100% splnění cílů TWh

217 2 41

Other 32 Solar

117 19 1

Offshore wind 73 Onshore wind

46 Biomass 49 32

Hydro

20

20

2011

2020

Zdroj: NREAP

 Výroba z OZE má dle německých plánů narůst do 2020 oproti roku 2011 téměř o 100TWh a pokryje tak 37-40% spotřeby elektřiny  Míra splnění cílů je nejistá, nicméně Německo se zdá být dostatečně ambiciózní pro jejich dosažení

 Posilování sítí však postupuje velmi pomalu

10

SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI REALIZUJE PO CO2 A OZE TŘETÍ PILÍŘ ENERGETICKÉ POLITIKY EU

3

 Cílem je dosahovat ročně nových úspor energií v objemu 1.5% průměrné Rozsah a cíl

konečné spotřeby tří let předcházejících implementaci

 Týká se konečné spotřeby energie (zejména tedy elektřina, teplo, plyn)  Směrnice umožňuje využít množství úlev, max. však do výše 25% požadovaných úspor

 Obsahuje i další iniciativy týkající se kogenerace, zateplování vládních budov, energetických auditů, smart meteringu,…

Velmi vysoká flexibilita pro národní implementace

Časový plán implementace

 Směrnice nenařizuje konkrétní mechanismus zvýšení účinnosti, podoba realizace závisí na členských státech

 Povinnost snížit spotřebu svých zákazníků mohou mít DSO a/nebo prodejci energií

 Může být implementována bez nových povinností pro energetické firmy  Směrnice by měla být převedena do národních předpisů do jara 2014

11 11

V NOVÉ ENERGETICE PLATÍ JINÉ KONKURENČNÍ VÝHODY A ZAČÍNAJÍ SE ZDE UPLATŇOVAT I JINÍ HRÁČI, JE VŠAK ZAPOTŘEBÍ CO NEJRYCHLEJI OPUSTIT POHODLNOU, ALE CELOSPOLEČENSKY NEEFEKTIVNÍ FÁZI DOTACÍ A PODPOR

3

Konkurenční výhody nutné v energetice

Tradiční energetika

Nová energetika

 Brownfields  Komplexní technologie  Jednorázové velké investice

 Vztah s klienty  Poskytování balíčků služeb s přidanou hodnotou  „Spotřební“ financování  Centrální a chytrý dispečink malých zdrojů

Deutsche Telekom jako příklad nového hráče v energetice

Integruje služby: •instalace mikro CHP, •údržby, •sdružování •řízení

+

Dodává koncová zařízení

+

Dodává službu energy management

Nové obchodní příležitosti i pro velké energetiky:

 zajištění instalace, provozu, financování, údržby, dodávky médií, odběru elektřiny včetně inteligentního dispečinku a třeba i ukládání elektřiny v dobách nízkých cen

Pozn.: V Německu mikro a malé kogenerace podporovány investiční dotací a provozní podporou.

12

V NĚMECKU VŠAK UŽ MNOHO ELEKTRÁREN NEPOKRYJE ANI SVOJE NÁKLADY, ALE PŘITOM JSOU DŮLEŽITÉ PRO STABILITU SOUSTAVY Nákladová křivka*, Německo 2012, EUR/MWh

 Masivní dotace OZE vede

150

k distorzi trhu s elektřinou Hydro

 Na trhu se tak nezaplatí

Other

120

elektrárny, které jsou však zapotřebí k udržení stability sítě

Nuke Lignite

 Řešením může být

Coal

90

zavedení standardního tržního přístupu i pro dodávky z OZE nebo zavedení dalšího nestandardního nástroje, kapacitních plateb

Gas Poptávka

60

30

Kumulativní disponibilní kapacita 0 0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

* Průměrná disponibilita OZE a průměrné přeshraniční toky

70 000

80 000

90 000 100 000

MW 13

DNEŠNÍ CENY ELEKTŘINY NEPODPORUJÍ VÝSTAVBU NOVÝCH KLASICKÝCH ZDROJŮ, EKONOMIKA TĚCH STÁVAJÍCÍCH JE PODMÍNĚNA FÉROVOU CENOU UHLÍ A INVESTIČNÍ PODPOROU MODERNIZACE Náklady výrobních zdrojů EUR/MWh

Cal 2013 47 EUR/MWh

CO2 palivové a ost. variabilní náklady fixní náklady investice

Pozn.: účinnost hnědouhelného bloku 33%, ceny energ. komodit: povolenka <10 EUR/t, plyn 28 EUR/MWh, hnědé uhlí <40 CZK/GJ, investice do ekologizace a prodloužení životnosti <10 mil. Kč/MW

14

STRMÝ ROZVOJ OZE VEDE ZEMĚ K PŘEMÝŠLENÍ O FUNGOVANÍ JEJICH ENERGETIK, VÝSLEDKEM JSOU DALŠÍ ZÁSAHY NÁRODNÍCH VLÁD A MÉNĚ VOLNÉHO TRHU Národní vlády určují energetický mix – kapacitní mechanismy jako nástroj

Francie  Dle reformy NOME mají být kapacitní platby zavedeny do roku 2015  Platby budou uvaleny na dodavatele elektřiny  Uvažuje se o zavedení tzv. kapacitních garancí, které by byly obchodovatelné  Penalizované mohou být obě strany: s nedostatkem poskytované i zakoupené kapacity  Prví aukce plánována na rok 2013 (pro dodací období 2016-2017).

Zdroj: NEPP, SWECO, IHK, Bloomberg, Argus, Gazprom, Fortum

Německo Německý regulátor začne velmi pravděpodobně podporovat tři plynové zdroje společnosti E.ON, které by byly nuceny jinak kvůli ztrátovosti uzavřít RWE jedná o podobné podpoře Gazprom diskutuje s bavorskou vládou možnost zavedení kapacitních plateb pro plynové elektrárny v Bavorsku

Kapacitní platby již součásti legislativy Kapacitní platby v procesu zavádění do legislativy/ regulatoriky 15

EVROPSKÁ ENERGETICKÁ POLITIKA MUSÍ VÝRAZNĚJI POSÍLIT JEDNOTNÝ ENERGETICKÝ TRH NEBO SE ROZPADNE NA 27 NÁRODNÍCH SYSTÉMŮ Jednotný energetický trh se stane opět jasnou prioritou EU  Opětovné sjednocení a posílení trhů s elektřinou  Posílení a udržení dlouhodobé kredibility trhu s CO2  Nastavení jednotného a kontrolovaného systému podpory OZE („zelené certifikáty“)

Energetická politika EU je na rozcestí Energetický trh EU se rozpadne na 27 národních systémů  Národní trhy zavádí vlastní pravidla, ta se budou navzájem negativně ovlivňovat  Energetický trh nemůže fungovat jako doposud, povede to ještě k větší regulaci  Vyšší cena elektřiny pro koncové spotřebitele než dnes  V této desintegraci mohou následovat další sektory – je ohrožen samotný princip jednotné EU 16