Želivské ozvěny. Zhodnocení období

Želivské ozvěny

Ročník XI. – Číslo 3 říjen 2010 www.obeczeliv.cz

Zhodnocení období 2006-2010 Vážení spoluobčané, je za námi čtyřleté období činnosti obecního zastupitelstva, kterému jste vyslovili důvěru ve volbách v říjnu 2006. Stručně bych vás seznámil s tím, jak se dařilo plnit hlavní cíl zkvalitňovat život v naší obci a jejím okolí. Bylo by složité vyjmenovat jednotlivé činnosti i všechny akce, protože jich je značné množství a působnost je hodně široká. Dokládá to i objem financí, které prošly obecním rozpočtem. Za čtyři roky je to více než 88 miliónů korun. Jen pro porovnání je to o 38 mil. Kč více než v předchozím volebním období. Důvodem je především realizace velkých investičních akcí. V roce 2007 a 2008 to byla výstavba inženýrských sítí u školy. Byla to svým rozsahem a objemem financí největší akce za posledních několik desítek let. Náklady na stavbu činily 19.3 mil. Kč. Byly pokryty investičním úvěrem, který se podařilo z více než poloviny splatit a to z financí získaných z prodeje pozemků, z dotace od Ministerstva pro místní rozvoj ČR (80tis. na jednu parcelu) a z vlastního rozpočtu. Další velkou akcí byla rekonstrukce vodovodu v Brtné. Tady celkové náklady činily okolo 5,6 mil. Kč. Z této částky 4,3 mil. Kč se podařilo získat na dotacích (ze státního rozpočtu 1,6 milionu od Mze, 2,25 milionu od MF a 337 tis. od kraje Vysočina). V letošním roce se uskutečnila další velká akce o objemu přes 16,5 mil. Kč. 90 % nákladů bylo hrazeno z evropských fondů. Jednalo se o rekonstrukci topného systému a zateplení základní školy. V průběhu 4 let bylo zrealizováno množství menších investičních i neinvestičních akcí. Velkou část z nich bylo možno uskutečnit pouze proto, že se na ně podařilo získat dotace o to především od kraje Vysočina. Jednalo se např. o opravy komunikací (objem 3,2 mil. Kč – dotace 600 tis. Kč), vybavení knihoven výpočetní technikou, programy a připojením na internet, vybavení hasičskou technikou za účelem zvýšení akceschopnosti, opravy techniky apod., obnova parku a zeleně, opravy a údržba válečných hrobů, památníků, kapliček a památkově chráněných objektů, zpracování projektové dokumentace na různé akce,

ozvenypodzim2010.indd 1

zpracování pasportu komunikací a realizace dopravního značení, pořízení programů pro výpočetní techniku, zřízení pracoviště CzechPoint (dotace z EU), stavební úpravy v mateřské školce a výměna vybavení, pořízení lesních hospodářských plánů a další. Velkým přínosem je nové hřiště s umělým povrchem u školy, které se podařilo vystavět za prostředky Nadace ČEZ, finanční podíl obce byl minimální. Za zvláštní zmínku stojí provedení opravy kapliček ve Vřesníku, v Bolechově a v Brtné. Zde mají na tom největší podíl místní občané. Sami si vše zorganizovali a provedli vlastními silami a zorganizovali slavnostní vysvěcení. Za to jim patří velký dík. Podíl obce zde spočíval pouze v zajištění materiálu. Určitě dobře je, že se správci vodních toků podařilo vyčistit ponořený stupeň na Trnávce a odbahnit Malou přehradu. Obec zde přímý podíl neměla, ale spolupracovala na přípravě apod. Obdobně došlo také k opravě komunikací – některých průtahů obcí. Obec stále zajišťuje poskytování půjček občanům na opravy bytů a domů z vlastního Fondu modernizace bydlení. Ne vše se podařilo dle plánů a představ. I přes uvedené investice do oprav komunikací není stav silnic úplně dobrý. Neuskutečnila se výstavba a opravy některých chodníků, také na hřbitovech. Ideální není ani stav v odpadovém hospodářství, zejména nepořádek u kontejnerů na tříděný odpad, černé skládky apod. Na úseku vodního hospodářství se nepodařilo zrealizovat posílení vodního zdroje pro Želiv a velké investice je třeba do rekonstrukcí

vodovodních řadů, podobně i do kanalizací. Nepodařilo se obměnit hasičskou cisternu za modernější techniku a techniku na techniku na údržbu veřejných prostranství (traktor, multikáru). Záměr byl také vyřešit vytápění a zateplení mateřské školky. Jen pomalu se dařilo provádět rekonstrukce veřejného osvětlení. V plánu bylo také zkulturnit autobusové čekárny. Z uvedeného vyplývá úkol pro budoucí zastupitelstvo a vedení radnice. Není zde uvedeno samozřejmě vše. Vzhledem k tomu, že veškerá činnost probíhala plánovitě a v souladu s vyrovnaným rozpočtovým hospodařením, nejsou v hospodaření obce žádné zásadnější problémy. To je předpoklad pro další zdravý rozvoj naší obce. Karel Chmel, starosta

10/22/10 9:56:22 AM

Želivské ozvěny

Ročník XI. – Číslo 3 říjen 2010

Informace ze zasedání zastupitelstva obce

26. zasedání se konalo 31.8.2010

Podle programu bylo projednáno za účasti Ing. Kodeše, zástupce nájemce, hospodaření v obecních lesích v 1. pololetí 2010. Podrobně se zastupitelstvo zabývalo hospodařením obce v 1. pololetí tohoto roku a průběhem právě probíhajících akcí, zejména s těmi, které jsou podporovány z dotací.

Jednání se zúčastnili zástupci občanů Miletína, se kterými probíhala diskuse o problémech, které je trápí. V organizačních záležitostech byly projednány žádosti o pozemky, bytové záležitosti a smlouvy o převodech pozemků a věcných břemenech. V různém projednali zastupitelé některé záležitosti týkající se konkurzního řízení na ředitelku MŠ

Paraplíčko, informací o tom, že naše obec získala od Ministerstva obrany ČR ocenění za péči o válečné hroby, různé smlouvy a další organizační záležitosti. V diskusi byly vzneseny připomínky k fungování mateřské školy o prázdninách a k činnosti sdružení Jeřabiny, dále byly řešeny připomínky a dotazy ke správě komunikací. Karel Chmel, starosta

Ocenění Ministerstva obrany ČR dostal i Želiv Ocenění za péči o pietní místa dostaly tři obce na Pelhřimovsku – Kamenice nad Lipou, Nová Buková a Želiv. Obci Želiv byla udělena Pamětní plaketa „Péče o válečné hroby“ za trvalou příkladnou péči o válečné hroby a pomníky obětem 1. a 2. světové války. S poděkováním Ministerstva obrany ČR ji starostovi Karlu Chmelovi začátkem září předala pracovnice Krajského úřadu Vysočiny paní Váchová. Hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek při slavnostním vyhlašování výsledků v srpnu řekl: „ V kraji Vysočina můžeme nalézt stovky válečných hrobů a pietních míst. Vážíme si lidí, kteří o tyto památky pečují a věnují jim svůj volný čas. Je totiž důležité, abychom nezapomínali na naši minulost.“ Památník padlých blízko rozcestí k Viticím připomíná tragickou událost z konce 2. světové války. 9. května 1945 v dopoledních hodinách projížděly Želivem ustupující jednotky SS. Obyvatelstvo bylo varováno, aby se nevystavovalo nebezpečí. Na rozcestí státní silnice a silnice k Viticím pozorovala skupina občanů prchající německé vojáky. Tajemník František Klečka, který přijížděl od Humpolce, varoval občany aby se rozešli. Někteří jeho výzvy uposlechli, zbylí zůstali a byli projíždějícími Němci postříleni. Na pomníku je ve střední části nápis “Památce občanů z Vitic a Lhotic, zabitých Němci 9.5.1945,“ po stranách jsou pak uvedena

jména padlých. Z Vitic František David, Ladislav Jandejsek, František Křikava, Jaroslav Křikava, Jaroslav Palán, Josef Palán a ze Lhotic Vincenc Dvořák. Další památník, tentokrát věnovaný obětem 1. světové války ve Viticích, nese tento nápis: Na věčnou památku našim padlým hrdinům ve světové válce věnuje S.K.H. Vitice. Vacek Vojtěch, Vacek Alois, Vacek Václav, Kordovský Jan, Jandejsek František L.P. 1935 Na hřbitově v Želivě je hrob sovětského vojáka, který se zabil na motorce nad Želivem v květnu 1945. O pomníky obětí válek v okolí obce a hroby na hřbitovech v Želivě i ve Lhoticích se stará nejen obec, ale pečují o ně především místní lidé. Jim patří poděkování a vděčnost nás všech, že jména padlých a jejich hroby neupadají v zapomenutí, i když od konce 2. světové války letos uplynulo již dlouhých 65 let a od konce 1. světové války dokonce 92 let. Děkujeme Vám, vážení občané, medaile Ministerstva obrany ČR patří také Vám! AT

Pár postřehů z výletu do Švýcarska

Projel jsem již dost cizích zemí, ale Švýcarsko byla země,kde jsem byl poprvé. Setkání s lidmi z družební obce Kiesen bylo velmi příjemné a tak jsem poznával nové skutečnosti typické pro tuto zemi. Musím potvrdit švýcarskou přesnost, a to na poznatku, že jsme seděli ve vlaku v Interlakenu a i ve Wengenu a na perónu nádraží mají ciferníkové hodiny s vteřinovou ručičkou a jakmile tato ručička dosáhla cifry 12, vlak se přesně na čas rozjel. Nevím, jestli to je náhoda, ale vypadá to, že je to zde normální. Další záhadou je, jak se udrží pasoucí se krávy na těch strmých stráních. Při pohledu z té výšky se musí každému smrtelníkovi zamotat hlava.Pak jsme

si však všimli, že i v těch nejprudších stráních jsou vyšlapány vodorovné úzké stezky na kterých je možno se trochu udržet. Krávy se klidně pasou bez jakýchkoli problémů. Ještě jsem však neviděl sekací techniku na těch příkrých stráních.Jinou inspirací je typické švýcarské jídlo „Racklettier,“kdy se jedná o obyčejné vařené brambory ve slupce a k tomu se podává nějaký speciální grilovaný sýr. Tento je možné okořenit i speciálním kořením. Ještě tam bylo trochu nakládané zeleniny. Určitě to zkusím nějak udělat doma, ale asi to nebude ono jak ve Švýcarsku. Toto je několik zajímavých zážitků, které mi zůstanou jako vzpomínka z našeho výletu.Oldřich Jonáš,účastník zájezdu.

2 ozvenypodzim2010.indd 2

10/22/10 9:56:24 AM

Želivské ozvěny


Život na základní škole

Jonas Ridderstrale: „Abychom uspěli v dnešním světě, potřebujeme správnou kvalifikaci, správně školy a správné přátele na správných místech.“ Nový školní rok jsme zahájili 1. září ve zrekonstruované škole, i když ne úplně podle našich představ, neboť se to řemeslníky ještě hemžilo. Tělocvična byla nepřístupná, a tak jsme se tentokrát sešli ve školní jídelně. Jako hosté byli pozváni: p. Karel Chmel, pí Olga Němcová, pí Květa Kasalová a p. páter Tadeáš. S dětmi do 1. třídy přišli rodiče. Do 1. třídy nastoupilo 6 dětí, celkový počet žáků ve škole je v tomto školním roce 83, z toho 37 na 1. stupni a 46 na 2. stupni. Výuka je organizována v 8 třídách, spojený je 4. a 5. ročník (spojovat lze pouze třídy na 1. stupni, na 2. stupni už spojovat nelze, tam se vždy učí každá třída samostatně). Kromě 5. ročníku se všichni žáci učí už podle Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Od 7. ročníku jsou v učebním plánu volitelné předměty, a to cvičení z českého jazyka, anglická konverzace nebo přírodovědné praktikum, informatika, cvičení z matematiky a místní region. Na náboženství se letos přihlásilo 9 dětí, takže náboženství se vyučuje jako nepovinný předmět. Druhý cizí jazyk, němčinu, jsme zařadili mezi zájmové útvary. Letos se přihlásilo na druhém stupni 15 dětí, což je zatím nejvíce. Doufám, že jejich zájem vydrží a že znalosti, které získají, jim pomohou na střední škole. Ve složení pedagogického sboru došlo ke dvěma změnám. Svoji činnost ukončila pí uč. Jana Decastelová, která na naší škole odvedla velmi kvalitní a poctivou práci, za kterou si zaslouží velké poděkování. Na částečný úvazek se vrátila pí uč. Jana Jarošová. Stejně jako v minulých letech, tak i letos, jsme se snažili vytvořit pestrou nabídku zájmových útvarů. Vycházeli jsme především ze zájmu dětí. Bohužel nám pro některé zájmové útvary chybí vedoucí. Kdyby někdo z rodičů něco dobře uměl a chtěl pracovat s dětmi, byli bychom velmi rádi. Myslím, že by mohl být zájem např. o kopanou, šachy apod. Pracovat budou následující zájmové útvary: aerobik Markéta Krčilová anglický jazyk (l. tř.) Ludmila Chybová dramatický Dana Nováková, Dana Bártlová florbal Hana Poláková, Irena Strnadová, Jaromír Cihlář keramický Iveta Neradová, Věra Špetlová německý jazyk Marie Dolejšová sálová kopaná Dana Bártlová sportovní hry Hana Vaněčková tenis Jaromír Cihlář volejbal Luboš Tkadlec Každé úterý od 14:00 do 16:00 hodin mohou využívat naši keramickou dílnu zájemci z řad dospělých, a to spolu s pí uč. Neradovou. Co připravujeme v nejbližší době? Žáci, kteří navštěvují přírodovědné praktikum, připravují pro ostatní žáky školy „podzimní dílnu“. Uskuteční se v pátek 15. října a bude koncipována jako celodenní projekt. V pondělí 18. října budou žáci 8. a 9. ročníku řešit úkoly v rámci projektu „Rozumíme penězům“. Žáci 9. ročníku připravují oblíbenou Halloweenskou párty, datum zatím není určen. Nemůže chybět mikulášská nadílka, pro veřejnost plánujeme vánoční dílnu.

Na závěr bych se chtěla ještě jednou vrátit k rekonstrukci školy. Obec využila nabídky v rámci Operačního programu Životní prostředí určené na zateplování škol. Tato nabídka byla z hlediska finančního pro obec velmi výhodná, pravděpodobně jedna z posledních. Prováděny byly následující práce: zateplení všech školních budov polystyrénem (15 cm), výměna všech oken, zateplení půdních prostor (včetně tělocvičny) foukanou izolací, zateplení spojovacích chodeb – na polystyrén o výšce 2 x 10 cm byla položena speciální fólie. Podmínkou pro přiznání finančních prostředků byla změna způsobu vytápění z pevných paliv na plyn. Realizací tohoto projektu dojde ke snížení emisí do ovzduší asi o 2,77 t za rok, čímž se zároveň zlepší životního prostředí v naší obci. Stavební práce prováděla na základě veřejné soutěže firma Dřevotvar Chýnov. Všichni jsme rádi, že stavební práce skončily a můžeme se opět v klidu věnovat výuce a činnostem s ní souvisejících. Máme hezkou barevnou školu, do které nám už nefouká a ve které se všichni cítíme dobře. Za to bych chtěla jménem nás všech poděkovat Obecnímu úřadu v Želivě, zejména panu Karlu Chmelovi. Mgr. Marie Dolejšová

Nové vysvěcení kapličky v Lískách Tento rok se zapíše do historie obce Lísky jako významný. Kaplička na návsi prošla rozsáhlou opravou. Září novotou. Především díky novému nátěru střechy, obnovy a nátěru hladké fasády, novým dubovým oknům a dveřím, a v neposlední řadě nově vymalovanému vnitřku kapličky i novému zarámování původních obrazů a upravenému okolí kapličky. Celkové náklady dosáhly 207 000,- Kč. Z části se čerpala dotace z EU v rámci projektu Obnova venkova, zbylé finanční prostředky poskytla obec Koberovice. Práce všech zúčastněných na opravě byla odvedena v prvotřídní kvalitě a kaplička je opravdu chloubou obce . Po velkých přípravách, kdy bylo potřeba rozvěsit plakáty, vytisknout pamětní listy, zajistit všechny zúčastněné, poklidit náves, nakoupit pohoštění, zajistit lavice, stoly, přístřešky a spoustu dalšího, se mohlo přistoupit k samotnému vysvěcení kapličky. Slavnostní akt nového vysvěcení kapličky proběhl 25.9.2010 ve 14.00 hodin v Lískách na návsi před kapličkou. V poobědních hodinách se do obce začali sjíždět lidé z blízkého i vzdálenějšího okolí. Parkovalo se po obou stranách příjezdových silnic, na plynulost provozu dohlíželi dva strážníci. Pro příchozí byly připraveny židle a lavice k sezení před kapličkou. Páter Matouš z Kališť, páter Marek ze Světlé nad Sázavou a páter Mrákava ze Želiva, kteří sloužili slavnostní mši k vysvěcení kapličky Nanebevzetí Panny Marie, měli před kapličkou připraven provizorní oltář, u kterého mši sloužili. Účast byla veliká, odhadem se přijelo a přišlo podívat zhruba 250 lidí. Mše proběhla ve slavnostním duchu v doprovodu kytarového sboru z Kališť. Po mši si slovo vzal pan Jiří Krupka, hlavní organizátor akce a člen zastupitelstva obce Koberovice, a popovídal něco málo k historii a k opravě kapličky a dále upřesnil organizaci zbylé části slavnosti. Všechny pozval k posezení na návsi u připravených stolů. K výborným buchtám, které napekli všichni z Lísek (díky), se podával teplý čaj a káva. Pro všechny bylo dále připraveno pivo, nealko a klobásy na grilu. K poslechu a tanci hrála Dechová kapela z Ledče nad Sázavou. Zábava se rozproudila rychle, mnozí se neviděli léta a tak bylo milé pozorovat jak se všichni navzájem poznávají či nepoznávají, hodně se vzpomínalo, jaké že to bylo, když jsme byli malí, mladí. Většina z účastníků se procházkou porozhlédla po obci, slyšela jsem slova chvály na pěkně upravené břehy rybníka, opravenou studni vedle rybníka a především na zdařilou opravu kapličky. Bohužel počasí nám moc nepřálo a tak po prvních větších kapkách, asi kolem páté hodiny odpoledne, se mnozí odebírali ke svým domovům. Myslím však, že plni krásných dojmů. Všem, kteří se podíleli na organizaci a průběhu akce patří velké díky. Za všechny z Lísek, Kamila Zachová.


10/22/10 9:56:25 AM

Želivské ozvěny


CO NOVÉHO VE VŘESNÍKU Podzim… Jen tak si kráčí krajinou a má přitom tvář nevinnou. Má studený pohled a taky dech, ale spoustu barev na zádech. Přivolá vítr a taky deště, jenže já chci to léto ještě! Jo, teď už nemám nárok, tak možná, že zase za rok…

Vřesničtí na Orlíku

Léto jsme začali, již tradičně, brigádou na hradu Orlík. Letošní hradní středověké slavnosti se konaly v neděli 4.7. a v pondělí 5.7.2010 od 10 do 18 hodin. Nehledě na to, že jsme tam byli pracovně a měli neustále co dělat, tak jsme občas odběhli a kochali se historií, která zde na nás dýchala ze všech stran. Sledovali jsme úsměvný příběh o tom, jak pan Leskovec bránil hrad před vpádem Husitů, anebo pohádku o Honzovi a Jezinkách. Písněmi z období gotiky naše uši potěšila hudební skupina ,, Camerata“ a ,,Ars Camerata.“ Dále tam byla sličná břišní tanečnice, které jsme, my ženy, záviděly její ladné pohyby. O své nepřišli ani muži, pro které tu byly ukázky historického a scénického šermu, střelba z luku nebo kuše. A ani děti se tu rozhodně nenudily, byly tu pro ně připraveny nejrůznější hry, při kterých mohly prokázat svou odvahu, bystrost a šikovnost. Na středověkém jarmarku byli šikovní řemeslníci: kovář, kachlář, drátenice, kameník, ošatkářka, tkadlena, svíčkář a další. Byl tu prý i mistr kat,

který měl předvést své umění, ale toho jsem, naštěstí, nepotkala, takže moje hlava je zatím pevně na svém místě. Počasí bylo letos opravdu krásné, takže se na hrad přišlo podívat mnoho lidí zdejších i cizích. Orlík si tuto historickou reklamu opravdu zaslouží. Na kole okolo Vřesníka

Naše organizace dobrovolných hasičů ve Vřesníku pořádá během roku mnoho různých akcí sloužících k pobavení a ke zvelebení naší obce, ale doposud nám trochu scházelo sportovní vyžití, a proto jsme se rozhodli prozkoumat sportovní přístup obyvatel a přátel Vřesníka na cyklistickém výletu okolo obce. Vyrazili jsme v sobotu odpoledne 14. 8. 2010. Samozřejmě jsme nemohli udělat velký okruh,abychom pro příště neodradili účastníky.Proto jsme se tentokráte vydali po trase VřesníkLískovice-LhoticeVitice-Bolechov-PoříčíTemechov-Želiv-HaštalSedlice-Vřesník. Trasa měřila 24 km a vydalo se

na ni 31 účastníků. Počasí se umoudřilo a tak byla cesta velmi příjemná.V Poříčí na návsi nám připravili malé občerstvení místní přátelé. Následovala ještě jedna přestávka na Kocandě v Želivě a potom jsme se vydali do největšího stoupání na Haštal a dále k Sedlici. Závěr byl již příjemný, protože následoval sjezd k sedlické elektrárně. Ukončení bylo v rekreačním zařízení Želivka kam dorazili všichni výletníci a mohli si dát i něco k jídlu a pití a probrat své dojmy z tohoto výletu. Všichni se shodli na tom,že je třeba uspořádat více těchto akcí, ať na kole, a nebo i pěší výlety a proto vzhůru do dalších sportovních akcí. Oldřich Jonáš, SDH Vřesník Vřesnická povodňová sbírka srpen 2010

Tak jako všichni obyvatelé i my jsme sledovali povodňové události v severních Čechách. Ani nám to není lhostejné a tak jsme my, vřesničtí hasiči, uspořádali dne 17.srpna 2010 dobrovolnou sbírku pro postiženou oblast. Aby měla sbírka lepší efekt, rozhodli jsme věnovat vybrané peníze konkrétnímu člověku, kterému vybrané peníze alespoň trochu pomohou. Rozhodli jsme se pro Jabloné v Podještědí, kde se protrhl mnohahektarový rybník a voda zatopila odtokovou oblast. Proto jsme vyslechli


10/22/10 9:56:26 AM

Želivské ozvěny


názory místních lidí, kdo by pomoc nejvíce potřeboval. Na základě tohoto doporučení jsme předali peníze ( 15000,-Kč ) mladému vdovci, který se stará o dvě děti a dům neměl pojištěn proti povodni. Jak můžete na několika obrázcích vidět, byt byl na čas vyřazen z užívání. Předání peněz proběhlo nečekaně a proto jsme jej zastihli při otloukání odfouklé promáčené omítky. Samozřejmě byl překvapen a děkuje všem vřesničákům, kteří se podíleli na této pomoci. Na připomenutí tohoto daru ještě obdržel naši knížku o Vřesníku. Možná tento náš přístup bude inspirovat další obyvatele, jak také lze organizovat podobnou záležitost. Oldřich Jonáš za sbor dobrovolných hasičů Vřesník Jelcinky opět tančily…

V sobotu 28. srpna 2010 měly naše Jelcinky opět vystoupení. Byly jsme pozvané do obce Záhoří, kde měli v tento den sraz místní rodáci. I když skoro celou sobotu propršelo, tak jsme naším kukubusem do Záhoří sluníčko přivezly. Tancovaly jsme před místní hospůdkou a kulturním domem ,,trnky, brnky“ a pak následoval ,,kankán.“ Potlesk jsme měly veliký a po tanci pro nás bylo připraveno bohaté občerstvení, za které všem v Záhoří moc děkujeme.

Velmi se nám zde líbilo a podle pochvaly všech zúčastněných jsme se líbily i my, takže jsme si sebou odvážely bezva náladu. Troubili a mávali na nás všichni řidiči a stopaři, které jsme cestou potkaly. Naše vystoupení ale zdaleka nekončilo! V ten samý den jsme byly ještě pozvané na akci ,,zdivočelá Kletečná“ do již zmíněné obce. Ve večerních hodinách jsme měly být pro všechny zúčastněné ,,překvapením“ a tak tomu také bylo. Když moderátor této akce ( Milan Řezníček z rádia Vysočina ) prohlásil, že teď právě přijde to ,,nejlepší nakonec,“ tak měl rozhodně pravdu! Kankán byl úspěšný tak, že si nás místní organizátoři zamluvili na rok dopředu. Byla to fajn sobota, na kterou budeme rády vzpomínat. Chtěla bych tímto poděkovat i panu Pavlu Kopicovi, který řídil ,,náš roztomilý kukubus“ a s trpělivostí a profesionalitou nás vozil tam a sem. Pozvánka

V naší obci se během roku koná mnoho akcí, proto bychom vás chtěli pozvat aspoň na ty nejbližší, kterými je naše již tradiční ,,Okurkyáda“, která letos bude 23.10. Hrát bude skupina Samorosti. Pak také na ,,Kateřinskou zábavu,“ která se bude konat v sobotu 27.11. 2010, tak určitě přijďte, bude to stát rozhodně za to. Mějte se fajn a užívejte si podzim v klidu. Za všechny vřesnické, L.V. Poděkování…

Chtěla bych moc poděkovat našim hasičům, že nám ve školce pomohli s pískovištěm. V pátek 3. září 2010 jsem je obvolala, hned všichni dorazili a betonovali. Za to jim patří velký DÍK! Opravdu je tady spoleh na lidi, pokud potřebuje kdokoliv cokoliv, tak nehledí na své volno. Jistě měl každý už něco na odpoledne naplánováno a přesto přišli. Za celou vřesnickou školku děkuje Jarka Loukotová.

Troška astrologie neuškodí Už tisíce let věří lidé v magický vliv měsíce.Tak, jak ovládá příliv a odliv moří, působí i na člověka. Mnozí řeknou: „Já na to nevěřím.“ Proč ne, je to jejich volba, jejich zkušenost, ale každý z nás je jinak citlivý. Většina z nás obdivuje krásu zářícího měsíce na obloze, někteří si postěžují, že se jim při úplňku špatně spí, budí se, trpí na migrénu, mají špatnou náladu nebo se jim zhoršují zdravotní problémy. Jiní se naopak radují, že vlivem měsíce pociťují příliv energie. Nejsme všichni stejní. Také zahrádkáři vypozorovali určité zákonitosti vlivu měsíce na přírodu. Je už sice podzim, a tak naše rady už letos nevyužijete, ale zkuste to příští rok. Když měsíc postupuje z novy a na obloze dorůstá do podoby písmene D ( dorůstá), měli bychom ve sklenících a na záhonech sázet sazenice a hnojit. Všechno lépe zakoření a vyživí se. Pokud chcete plít plevel, počkejte si na úplněk! Zpomalí se růst nového plevele. Když měsíc ustupuje a má na nebi tvar písmene C (někdy se říká, že couvá), pak pomáhá měsíční energie například k vylučování, očištění a zaschnutí. Co takhle využít vliv měsíce ke praní prádla s menším množstvím pracího prášku? Některé ženy pečlivě sledují vliv měsíce, než navštíví kadeřnici ke stříhání a barvení vlasů. Jiní lidé se vyhýbají nutným chirurgickým zákrokům v době úplňku – prý se v té době rány špatně hojí. A co automobilisté? Statistiky dopravních nehod ukazují v době úplňku vyšší čísla. Pokud patříte do skupiny lidí, citlivých na přírodní vlivy měsíce, nebo na biostupně 2 a 3, na které jsme upozorňováni při předpovědi počasí, buďte při jízdě opatrnější, výmluva na měsíc v úplňku by vám u policie nebyla nic platná! Prostě jen dávejte za volantem větší pozor a soustřeďte se i na ostatní řidiče. A ať už věříte na sílu měsíce nebo ne, pozorujte přírodu kolem sebe ( jsme její součástí), jezděte opatrně, užívejte si života a nezapomeňte na hezké chvilky s pěknou knihou. Vaše knihovnice.


10/22/10 9:56:27 AM

Želivské ozvěny


Školka jako nová… Mnozí rodiče i děti netrpělivě očekávali k 1. září novou ředitelku, vždyť jsme se spolu tak hezky a slavnostně rozloučili. Nový školní rok v Paraplíčku jsem opět zahajovala, a tak jen stručně a na vysvětlenou, proč. Práce na opravách ve školce byly velice náročné a pan starosta rozhodl, abych dokončila kalendářní rok a uzavřela tak hospodaření s přiděleným rozpočtem a předala nové ředitelce, jak se říká – čistý stůl. Minule jsem vás informovala o havárii ve školce, proto už v červnu následovaly velké stavební úpravy, které prováděli s velkým nasazením zaměstnanci ZD Vysočina Želiv. Velmi jim za to děkujeme. Musely být strženy a opraveny všechny stropy. A my jsme netušili, co nás čeká! Během pár dní zaměstnanci školky všechno pracně vystěhovali a několikrát po částech vraceli do opravených místností. Pak se vše zase stěhovalo jinam, než se uklidilo a vymalovalo. Pro nejhorší, prvotní úklid, jsme objednali úklidovou firmu, která nám za tři dny odstranila nejhorší drobnou suť, prach a umyla okna, abychom mohli pokračovat v nekonečném úklidu. Velmi jsme proto uvítali maminky ze Vřesníka, které nám pomohly.

Za jejich přístup moc děkujeme. Zaměstnanci školky nemají v náplni práce tyto úklidové práce, ale pochopili mimořádnost situace a uklízeli. Přesto nám něco udělalo radost. Ze získaného grantu Kraje Vysočina nám firma Agos z Pelhřimova vybudovala naši novou hezkou kuchyňku a výdejnu potravin. Nešlo to však tak snadno, přidala se nám také nutná výměna vodovodních trubek, do toho se ucpaly venkovní kanálky, dešťová voda neodtékala a měli jsme plný sklep vody, pak začaly opadávat omítky. A tak nastoupily další firmy na odstranění závad. Na začátku prázdnin si zaměstnanci vzali týden dovolené a vraceli se do školky k úklidovým prácím. Škoda, že nemohu za práci naše zaměstnance odměnit tak, jak by si zasloužili. A začalo září. Z naší školky se opět ozýval smích, ale také i pláč těch nejmenších nováčků. Pro malou ratolest, syna nebo dceru, znamená odloučení od maminky stres. Záleží na tom, jak rodiče dítěti vysvětlí, co se bude dít a proč musí být někde, kde nechce. Novým dětem pomáhají učitelky zvyknout si na nové prostředí a také i starší kamarádi. Co můžeme rodičům poradit?

Aby svým dětem říkali pravdu, aby věděly, že co rodiče řeknou, to platí. Někdy maminky použijí malou lest, aby děti nalákaly do školky, pak se ale viníkem u dětí stává paní učitelka, která si tím důvěru dítěte těžko získává. Každé dítě si zvyká na nové prostředí jinak, tak vám přejeme pevné nervy a vašemu dítěti rychlou adaptaci. Když si myslíte, že jste školku společně zvládli, přijde nemoc a dítě je pak znovu na začátku. Trpělivost maminky. Je velice důležité, aby atmosféra ve školce byla pohodová, co nejlepší, aby se zde děti cítily dobře. Chci proto apelovat na rodiče, pokud se dostanou k nějaké nejasné diskusi o mateřské škole, zachovejte si chladnou hlavu a „selský rozum.“ Pokud vám něco není jasné nebo něčemu nerozumíte, předejdete nepříjemnostem, když oslovíte ředitelku školky nebo třídní učitelku a zeptáte se na problém, který vás trápí. Vzájemná důvěra učitelů a rodičů je nutná. My se budeme snažit a věříme, že i vy. Tak ať se nám všem po té cestičce ke školce hezky chodí a úsměv je nám odměnou. Ředitelka Květa Kasalová

Z naší kroniky O nejstarších dobách našeho okolí nemáme žádných zpráv. Zprávy dějepisné sahají sotva do doby českých knížat a nálezy v okolí jsou jen o málo starší. Pro tvrzení, že by naše krajina byla osídlena již v době předhistorické, nebo že by tu byly předhistorické osady, není dosud žádného přímého důkazu. Známo je pouze, že naše okolí bylo od nejstarších dob zarostlé hustým, většinou listnatým pralesem, v němž tu a tam byly holé, nezarostlé plochy. Prales sahal až k Blaníku, v 11. století už jen k Onšovu a k Habrům a patřil zprvu do zájmové sféry knížat zlických. Po pádu tohoto rodu r. 996 dostal se do rukou knížat pražských, kteří zřídili hospodářské i správní středisko asi v Želivě. Tuto existenci knížecí viltikace dokazuje profesor Dobiáš názvy Senožaty, Otavožaty, Dehtáře, které snad pocházely z doby, kdy nevolní sedláci vykonávali pro knížecí hospodářství speciální práce, označené jejich jmény. Do druhé poloviny 12. století spadá náš nejstarší nález na okrese – nález kostrového hrobu v Želivě „Pod duby“ při stavbě okresní silnice ze Želiva do Červené Řečice koncem minulého století. Nevíme kolik bylo koster, ale při lebkách bylo nalezeno 12 bronzových kroužků, esovitých náušnic, které až na dvě, uložené v okresním muzeu v Humpolci, při požáru kláštera r. 1907 shořely. Nález řadových hrobů dává nám důvod k výkladu vzniku názvu obce: želeti, žal, Žalov, Želev, Želivo, Želiv. Někteří zas vysvětlují původ jména z latinského Siloe neb německého Seleu (Sedláček, Místop. Slovník, 379). Že české pojmenování je starší, vidíme z toho, že v nejstarších

záznamech o klášteru čteme německé Seleu (Zelev) a latinský název Siloa se vyskytuje později ( až po osazení kláštera Premonstráty). Biskup olomoucký Zdík tak pojmenoval klášter podle potůčku Siloa u Jeruzalema. Podobně byl pojmenován Strahov Sion (Čermák). Vesnice u kláštera, ležící již tehdy asi v těchže místech jako dnes, nazývala se Čečetice neb Tětětice. Osazení našeho okolí i celého okresu přišlo poměrně dost pozdě. Důvodem byl jednak hustý prales, jednak chudá půda složení prahorního. Okolí Želiva bylo tehdy částí újezdu Želivského, který asi zabíral celé údolí Želivky ( za stara zvané Sázavou, o čemž svědčí listina z r. 1178, kterou Soběslav II. stvrzuje kapitole vyšehradské újezd Svatavin a vesničku Sázavu při pramenu na úpatí Křemešníku) asi až k stezce haberské. Při stoku Sázavy a Trnavy (Želivky a Trnávky) bylo asi až do roku 1139 – 1144 knížecí hospodářství s dvorcem, již tehdy asi pojmenováno Želiv. U tohoto dvorce založil kníže Soběslav s manželkou Adlétou r. 1139 klášter benediktinský, do něhož povolal mnichy s opatem Reginardem z kláštera sv. Prokopa na Sázavě. K užívání dal jim pravděpodobně okolí Želiva, přesné vymezení není známo, protože na svěřené statky se nedávalo žádných spisů. ( Toto je doslovný přepis kroniky dle zápisů kronikáře v úvodní části 1. dílu želivské kroniky). Vybrala L.Janálová


10/22/10 9:56:28 AM

Želivské ozvěny


Znovu, znovu a znovu…. Se stejným problémem o kterém se dnes zmiňuji, jste se v Ozvěnách setkali už před 10 lety, ale jak se ukazuje, nebude na škodu se k němu opět vrátit. Tak tedy: Začátkem září se na vodním kanále Trnávky konaly závody mezinárodního mistrovství ČR v raftingu a zároveň evropského poháru kategorie R6 ve slalomu, sprintu a sjezdu. Přečetla jsem si zprávy z novin a opět ( po kolikáté už ) sedla a psala do redakce, tentokrát do Jihlavy: Vážení, ve Vaší příloze MF DNES - Vysočina, byl ve sportovních zprávách v minulém týdnu několikrát užit název obce Želiv ve tvaru „ v Želivi,“ dnes dokonce „ v Želivy.“ Skloňování místního jména Želiv procházelo značným vývojem. V publikaci Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny z roku 1957 (autoři: A. Profous a J. Svoboda), je u tohoto názvu uveden pouze mužský rod ( skloň. dle hrad - podtyp les - do Želiva, v Želivě). Podle publikace z roku 1985 Naše místní jména, připouští Alena Polívková nejen rod mužský (skloň. dle hrad - podtyp les) i ženský ( skloň dle kost). A v tom je náš problém. Obyvatelé naší obce velmi neradi slyší a čtou název naší obce utvářený podle ženského rodu, které připouští paní Polívková.. Vždyť název obce Želiv vznikl dlouholetým vývojem od Žalov, Želejov, Želejev, Želév, Želív až k Želiv (viz Zeměpisná jména Československa z roku 1982). Nikde v místní kronice, ani na hřbitově nenajde tvar „v Želivi.“

Za pravdu nám dává i publikace Pravidla českého pravopisu, vydaná nakladatelstvím Academia v Praze 1993, zpracovaná kolektivem Ústavu pro jazyk český AV ČR, kde se na str. 369 uvádí: Želiv, -a, m., želivský. Navíc na náš dotaz nám z Ústavu pro jazyk český Akademie věd PhDr. Jana Matúšová odpověděla ..... lidé, kteří neznají místní úzus, považují toto jméno často ze feminimum. Doporučujeme užívat místní jména v (spisovné) podobě, která vychází z místních zvyklostí, tedy upřednostňujeme samozřejmě užívání jména Želiv v mužském rodě a v žádném případě nepůsobíme proti zachování této formy. Na budoucí užívání jména Želiv v mužském rodě můžete ve vaší obci působit především Vy, pokud budete citlivě a trpělivě upozorňovat příchozí na běžný způsob užívání jména Želiv ve Vaší obci, případně jej jinak propagovat. Konec citátu. Vážení a milí novináři, vy svými články ovlivňujete veřejné mínění, ne nadarmo se Vám říká „ sedmá velmoc.“ Pomozte nám tedy udržet název obce Želiv v takovém tvaru, jaký se zde používal staletí. Až pojedete na závody v raftingu, přijeďte do Želiva a ne do Želivi. S přáním hezkého dne …… atd. Co říkáte, milí občané Želiva? Že také raději bydlíte v Želivě než v Želivi. A když si někdo neví rady jak Želiv skloňovat, je to jednoduché, ať to zkusí podle výše uvedeného pomocného vzoru „les“ nebo jednoduše použije stejné skloňování jako má „ Pelhřimov.“ AT

KRÁTCE OD HASIČŮ Z BRTNÉ Začátkem prázdnin proběhla v Želivě hasičská soutěž „ Memoriál Karla Průši,“ kam jsme zapůjčili naše elektronické terče. Na soutěž už byla naše stříkačka opravena, a tak se jí naše omlazené družstvo mohlo zúčastnit. Mezi ligovými mužstvy jsme obsadili krásné bramborové čtvrté místo. Loučení s prázdninami proběhlo 26.srpna na hřišti, pro malé děti připravili mladí hasiči „šipkovanou“ a různé soutěže. Zemědělec Pavel Veleta zajistil občerstvení a muziku - Pepu Šulce. Opékalo se prasátko a tančilo dlouho do noci. Koncem prázdnin u nás skončila prodejna potravin paní Slabé. Tím se pro nás otevřela možnost znovu využívat místnosti jako před léty. I když pohled na opadanou omítku a plesnivé zdi není moc růžový. Záleží na dohodě OÚ Želiv a HZZ Pelhřimov, jak to dopadne. Tak nám držte palce, ať nám to vyjde! Zdraví a zdraví BRTEŇÁK

Proč se Havlíčkův Brod jmenuje Havlíčkův, aneb K pětašedesátinám města s Havlíčkovým jménem O půl jedenácté v noci ze 4. na 5. května 1945 byl Havlíčkův (tenkrát ještě Německý) Brod bombardován. Zničeno bylo několik domů v Žižkově ulici a nevybuchlá bomba prolétla i schodištěm nárožní budovy Pojišťovny Praha. Dodnes existují spory o tom, kdo vlastně město bombardoval. Jedni tvrdí, že to byl ojedinělý sovětský letoun, jehož pilot spatřil v ulici pohyb německých vojsk, jiní uvádějí, že bomby svrhly spojenecká vojska. Ať už je tomu jakkoliv, jisté je, že se blížil konec války, a že 5. května přicházejí do města zprávy o pražském povstání. Na radnici se schází Revoluční Národní výbor a jedním z prvních úkolů bylo přejmenování města. Návrhů byla celá řada: např. Smilův Brod, Stříbrný Brod, Moravský Brod, Brod nad Sázavou, nebo jen Brod apod. Zvítězil návrh Antonína Šouby na HAVLÍČKŮV BROD. „Pryč se vším, co čpí nepřítelem. Nic nesmí připomínat germánskou potupu naší vlasti…“ bylo zdůrazněno ve vydané Vyhlášce a výzvě k občanům a úřadům, aby využívali nového názvu. Dodejme ještě, že Antonín Šouba zastával v Revolučním národním výboru funkci 2. místopředsedy a po řádných volbách 20. května se stal předsedou. Již 14. května se na odesílaných obálkách objevuje první razítko s vyříznutou částí „Deutsch“ a 12. června putuje na Ministerstvo vnitra oznámení o změně názvu města a žádost o jeho schválení. Zatímco občané s radostí nový název akceptovali, celostátní instituce otálely. Zvláště pošty a železnice odmítaly se přizpůsobit. Dokonce i nový vlakový jízdní řád z 15. srpna uvádí starý název a podobně tomu bylo i při vydání nových jízdenek již jen s českým názvem. Až po čtyřech měsících, 19. října, přichází dopis od Dr. Zdeňka Wirtha, ve kterém uvádí, proč ministerstvo je proti novému názvu a pátrá, jaké důvody vedly občany ke změně názvu. O tři dny později putuje na ministerstvo dopis, ve kterém ve čtyřiadvaceti důvodech brodští patrioti uvádějí, proč se hlásí ke svému nejslavnějšímu rodákovi a proč nechtějí název jiný, třeba ministerstvem navrhovaný Brod nad Sázavou. Obratem přichází od Zdeňka Wirtha omluvný dopis, ve kterém Havlíčkobrodské chválí za jejich statečnost a důslednost. Další události pak dostaly rychlý spád: 27. října ministerstvo odsouhlasilo nový název a změnu zaznamenal Úřední list č. 139 z 1. listopadu a od 29. listopadu se objevuje v úředních listinách otisk razítka s novým názvem. Stejně tak začala i pošta. I když tento článek se netýká přímo Želiva, rádi jej zveřejňujeme, protože Karel Havlíček Borovský ve své době zastupoval Humpolecko ( sice krátkou dobu) v říšském sněmu a byl tak trochu i náš. Zdeněk Frantál


10/22/10 9:56:28 AM

Želivské ozvěny


Návštěva v Kiesenu Dne 15.9.2010 odjelo 26 želivských občanů na návštěvu partnerské obce Kiesen, která leží v bernském kantonu. Po přijetí a společné večeři v místní „bibliotéce“ si nás rozebrali hostitelské rodiny na ubytování. První den návštěvy 16.9.2010 jsme jeli do francouzského Švýcarska do Gruyéres a nejdříve jsme začali s prohlídkou sýrárny. Nechybělo muzeum s dobovými obrázky, schéma výroby a celkový pohled na výrobní technologii a pracovníky v činnosti. Po kávě jsme jeli do čokoládovny Cailler, kterou vlastní koncern Nestlé. Továrna slibovala už od pohledu značnou produkci čokoládových pamlsků. Začali jsme prohlídku muzeem čokolády, ukázkové výrobní linky a ochutnávkou výrobků. Myslím si, že nikdo neochutnal všechno. Oči by jedli , ale …. však to znáte. Na konci byla prodejna, kde byl neskutečný výběr. Tam jsme si mohli všimnout propracovaného marketinku, dá se prodat úplně všechno a draho. Po čokoládové návštěvě jsme navštívili středověké městečko Gruyéres , kde jsme měli oběd. Městečko je na pěkném vršku a se zámečkem tvoří hojně navštěvovanou atrakci. Bylo sídlem jen hraběcím, ale vzhledem k funkcím hrabat u jednotlivých panovníků bylo sídlem významným. V městečku pod zámkem je rovněž Muzeum HR.GIGER /čti Gajgr/, který se proslavil příšerkou vetřelce ve stejnojmenném americkém filmu. Vedle je jeho velmi svérázná kavárna. Druhý den jsme jeli do hor. Železnicí a zubatkou do Vengenu a lanovkou na Männlichen. Předpověď počasí nebyla příznivá a samozřejmě, že tentokrát vyšla. Po obědě jsme šli na Malý Scheidegg na úpatí severní strany Eigeru a vlakem zpět. Tentokrát „ panorámata“

nevyšla. Na hostitelích bylo vidět, že je to mrzí víc než nás. Den jsme zakončili oficiálním večerem, když před ním oba starostové odhalili desku přátelství. Poslední den byl opravdu oddechový. Ráno kdo nenakupoval, tak se mohl projít Kiesnem v doprovodu představitelů obce. Seznámili jsme se novou výstavbou, plány na další zástavbu v obci včetně plánu regulace potoka. Oběd jsme měli v oblasti Emmentalu a zde jsme měli činnost v Haflinger Zentrum pro volný čas a jezdecký sport. Jednalo se o Plausch-Olympiade /Tlachací-Oly./. Byla to ukázka agroturistiky a trávení volného času pro městské obyvatelstvo.

Tam jsme se po vysvětlení jednotlivých disciplín rozdělili do skupinek 5-6 borců. Z jednotlivých disciplín jmenuji: kuželky, střelbu kuší a foukačkou, kriket, zatloukání hřebíků apod. Zde slavně zvítězil pan Pavel Novák z Vřesníka. Večer jsme strávili v místní tělocvičně u sportovců a jako večeře bylo předkládáno Raclete /tavený ementál, k tomu brambor a pepř, paprika/. V neděli jsme se rozloučili s hostitelskými rodinami a vybaveni dárky a obloženými chleby jsme se vydali na cestu, která se nám díky stavebním objížďkám trochu protáhla.

Alena Hönigová v želivském klášteře Umělkyně Alena Hönigová, naše význačná cembalistka, vystudovala hru na cembalo na Akademii múzických umění v Praze. V letech 1999-2004 pokračovala postgraduálním studiem na Schola Cantorum ve švýcarské Basileji v oborech sólové cembalo, fortepiano, improvizace a generálbas. Jako sólistka, doprovazečka i komorní hráč často spolupracuje, u nás i v zahraničí, s mnoha soubory i sólisty, specializovanými na historicky poučnou interpretaci staré hudby. Účinkuje též na celé řadě CD nahrávek. Alena Hönigová účinkovala 21. srpna 2010 na „Letním festivalu“ v želivském klášteře premonstrátů – SOLO PER IN CEMBALO – cembalový recitál.

Ve dnech 13. až 16. října bude v kostele Narození Panny Marie nahrávat nové CD. V souvislosti s nahráváním bude dočasně odpojeno malé zvonění věžních hodin – nebudou každou čtvrthodinu zvonit. Studiové mikrofony jsou totiž velmi citlivé a zvuk věžních hodin pronikavý. Doma je slyšíme i přes zavřená okna. Po ukončení nahrávání se k nám jejich pravidelné zvonění opět vrátí. L.Vacková


10/22/10 9:56:29 AM

Želivské ozvěny


Pohádka o sýru Jistě každý z vás za svého života navštívil nějakou tu továrnu nebo provoz, kde vás více či méně zajímavým způsobem seznámili s postupem výroby například látek, kartáčů, knoflíků, skla, chleba a třeba vína. Nikde jsem se ale nesetkala s takovou láskou a hrdostí ke krajině, chovu krav a výrobě sýra „Gruyér,“ jako v sýrárně švýcarského města Greyerzer, kterou jsem měla možnost vidět při návštěvě Švýcarska letos v září. Při vstupu do továrničky vás přivítá teplo, čisto, příjemné prostředí s informačními letáky, suvenýry, prodejnou sýrů, i možností občerstvení. Dostali jsme tu leták v češtině s názvem Třešínka, který popisuje výrobu sýrů od mléka až ke konečnému výrobku. Chci se s Vámi podělit o malou část tohoto nápaditého textu. Cituji: Zdravím Tě, ať jsi kdokoliv a přicházíš odkudkoliv. Promiň, že Ti tykám, ale pro mne už jsi zasvěcený, protože jsi zdolal první stoupání s koncertem zvonců a bubláním potoka. Tento kraj provází dva hlavní tradiční rituály: jarní nahánění krav do jejich horských pastvin a slavný návrat do údolí na podzim, když ovoce dozrálo.

Moje ovoce. Protože se pyšním tím, že to ovoce pochází ode mne. Ale měla bych se představit. Jsem kráva. Jmenuji se Třešínka. Můj pán mě pokřtil Třešínka, protože jsem se narodila v době jejich zrání. Né že bych se chtěla vytahovat, ale jsem ušlechtilé rasy! Před několika stoletími napadlo člověka přeměnit mléko na sýr. Hlavně proto, aby měl co jíst v zimě. A všechnu slávu si přivlastnil. Člověk říká: můj sýr. Zemědělec, sýrař, velkoobchodník, prodejce, všichni říkají : můj sýr. Ale to je přece špatně! Ten sýr je můj! Protože aby bylo jasno, my máme nad člověkem navrch. On má jen jeden žaludek. Zatím co já a mé kolegyně máme čtyři. Lidé nám říkají přežvýkavci. Ano, to je pravda, přežvykujeme. Přežvykování nám pomáhá udělat z trávy mléko. Přeber si to jak chceš, ale je v tom něco kouzelného. Pokusím se Ti to kouzlo vysvětlit. K tomu, aby se to kouzlo povedlo, je třeba trávy. Jen co léto klepe na dveře, ubírám se cestičkou do hor. A tady se pasu. Mňam! Tymián, kmín! Jeden vstavač, ale jen jeden! Na zákusek. Ale není to pokaždé jenom zábava. Život tady nahoře je těžký. Hlavně když prší. Ale když svítí sluníčko a já vidím můj stín se prodlužovat až k večeru, to je krása! Cítíš jak to tu voní?

Kouř z komína, všechny ty rostlinky co si vychutnávám, růžový a bílý jetel i různé druhy trav, přivoň si. Jinak Ti kouzlo zůstane utajeno. ……………. A to všechno, aby z mého mléka byl dobrý sýr. Člověk, no jen se podívej, jak se snaží. V bílé zástěře vypadá jako nějaký kuchař. Ale viděli jste ty jeho hrnce? Čtyři sta litů nejkvalitnějšího mléka je potřeba na výrobu jednoho chutného bochníku sýra Gruyér, který váží 35 kg! ………. Když jsem Ti povídala o kouzlu, tak to hlavně proto, že v mém sýru se nachází všechny chutě a vůně, kterých jsem si dopřávala. Vědcům se jich podařilo určit 75: posečenou trávu, oříšek, piliny, jedlý kaštan, mátu, fialku…. Sedmdesát pět druhů Ti říkám. Hned si vzpomenu na to všechno, co jsem spásla! ………. (následuje postup výroby sýra) Právě nastal čas, abys navštívil sklep, kde můj sýr zůstane pět měsíců. Jestli máš jemný jazýček, najdeš v něm všechny chutě. S Gruyérem je svět hned o kus lepší. ( Konec citátu). No řekněte, vážení přátelé, není to krásné vyznání? Vybrala AT.

Putování na oslech z Francie přes Želiv až do Krakowa! V pátek 13. srpna 2010 se v našem klášteře zastavili, při putování do Krakowa, pozoruhodní cestující. Před kostel dorazili na dvou oslících a se svým psem Simbou, manželé Daniela a Pierre Mirabelle, až z Francie. Žijí v manželství už 45 let, mají 6 dětí a 7 vnoučat. Na cestu z Breteně se vydali už 29. března. V našem klášteře požádali o kousek zelené zahrady, aby se napásli jejich oslové, postavili si zde stan a přenocovali u nás až do pondělního rána, kdy se znovu vydali na cestu.

Ze čtvrtka 30. 9. na pátek 1. 10. 2010 se na zpáteční cestě z Krakova u nás opět se psem a svými oslíky Nougatíne a Mirabelle zastavili, aby si odpočinuli před další cestou do Francie. Za stejných podmínek ( na oslech a se stanem) podnikli už v roce 2008 pouť z Bretaně do Vatikánu. Jejich pouť se dá sledovat na internetu: www.tressaintcracovieapied. blogspot.com Lenka Vacková

Eda Kriseová v rozhlase Vltava Divadelní soubor v Želivě Eda Kriseová, spisovatelka a původně novinářka, žije s rodinou přes léto na chalupě v Želivě. Od 30. srpna vysílala stanice Vltava deset půlhodinových pokračování vzpomínek paní Kriseové pod názvem Osudy. Poutavé vyprávění provázelo posluchače od jejího mládí po studia, novinařinu, cesty reportérky do exotických zemí, vzpomínky na přátele, těžká léta za minulého režimu, spisovatelské začátky, léta spolupráce s Václavem Havlem i léta v Želivě, až po současnost. Eda Kriseová v létě oslavila významné životní výročí, ke kterému jí dodatečně přejeme zdraví, štěstí, spokojenost, elán, spisovatelskou vytrvalost, dobré nápady, bezpečné zázemí v rodině a dobré přátele. Knihovnice

Jistě mi mnozí pamětníci dají za pravdu, když řeknu, že ochotnické divadlo mělo v minulosti v Želivě velkou tradici. V dnešní uspěchané době se tady našla parta nadšenců, kteří se tuto tradici pokusí obnovit. V září tu vznikl Divadelní ochotnický spolek „Želiváci“ a už začal nacvičovat první hru. Těšíme se, že Vás na jaře přivítáme na prvním divadelním představení tohoto spolku. D. Nováková


10/22/10 9:56:30 AM

Želivské ozvěny


Svatohubertská mše Želivský klášter ve spolupráci s Mysliveckým sdružením Želivka srdečně zvou všechny občany, přátele myslivosti a milovníky přírody na slavnostní troubenou Hubertskou mši, která se koná v neděli 7. listopadu 2010 od 10.30 hodin v kostele Narození Panny Marie v Želivě. Mši svatou celebruje opat J. M. Bronislav Ignác Kramár. Kázat bude O. Praem Tadeáš Robert

Kam za zábavou!

Spišak. Na borlice a lesnice hrají a zpívají Trubači okresního mysliveckého spolku Mělník a Trubači Lesů české republiky – Lesní správa Javorník. Po ukončení slavnostní mše je pro zúčastněné připraveno malé pohoštění. Ing.J.Krčil

(sledujte plakátování)

Zveme příznivce dobré zábavy na tradiční posvícenskou veselici. Pořádá ji opět Sdružení rodičů a přátel dětí a školy při Základní škole Želiv, a to v sobotu 16. října 2010 od 20.00 hodin v sále kulturního domu (p. Siblík). K tanci i poslechu bude hrát známá kapela Onšovanka. V ceně vstupného bude ochutnávka některých výrobků pana Marečka a před půlnocí se dočkáme překvapení od vřesnických Jelcinek. Na Vaši návštěvu se těší Výbor SRPDŠ. ……. *26. 11. 2010 zve MŠ Paraplíčko na Čertovskou zábavu do kulturního domu v Želivě.

Želivské ozvěny vydává Obecní úřad v Želivě. IČO:249483 Náklad 330ks. Vychází čtvrtletně. Řídí redakční rada ve složení: Anděla Tomanová, Karel Chmel, Michael Líbl, Lada Vlčková grafická úprava: René Decastelo Zapsáno do evidence MK ČR E 10244 Redakční uzavěrky: 15.3., 15.6., 15.9., 10.12.2007 Náměty ke zveřejnění zasílejte na mail [email protected]

Podzim

Hotel Na Kocandě zve na:

22.-24.10. Zvěřinové hody Speciality z dančího, kančího, mufloního, jeleního a pernatého masa 30.10. Zamykání Želivky Pro milovníky vodních sportů Želivky a jejího okolí. Start v 11 hod. u obecní hospody v Želivě, další start ve 12 hod. u Malé přehrady. 13. 11. Svatomartinské žehnání vína Svatomartinská husa s žehnáním vína, k tanci a poslechu

Alena Moranová Alena Moranová Podzim listí zabarví zlatou a rudou, dozrávají švestky, hrušky a jablíčka děti zas k učení povolá školička a oni zas do ní zvesela půjdou. Kaštany sbíráme, zvířátkům nosíme do krmelce pro nás zas ořechy na Vánoce. A až podzim vládu zimě předá, napadne sníh, budeme jezdit na saních, k svačině dáme si ovoce co podzim nám dává, a až se dny zkrátí, budem se těšit, že se jaro nám vrátí.


10/22/10 9:56:33 AM

Želivské ozvěny. Zhodnocení období

Recommend Documents