Želivské ozvěny. Tradiční dětský karneval se letos konal v neděli 18. března v kulturním domě v Želivě

Želivské ozvěny

Ročník VIII. – Číslo 1 duben 2007 obeczeliv.cz www.obeczeliv.cz

Velký maškarní karneval Tradiční dětský karneval se letos konal v neděli 18. března v kulturním domě v Želivě.

J

iž od časných odpoledních hodin se sál začal zaplňovat účastníky – přišly děti v maskách i bez, tatínkové, maminky, babičky i dědečkové. Společnost byla

velmi pestrá, ale věřím (a podle ohlasů tomu snad tak bylo), že se všichni výborně bavili. A to opět i díky skvělé kapele Vysočinka,

která celé tři hodiny vytvářela báječnou atmosféru. Na úvod předvedla děvčata z kroužku aerobiku své vystoupení a pak už následovala promenáda masek, tanečky a soutěže. Byly vyhodnoceny a odměněny nápadité masky, i když na všechny se samozřejmě nedostalo, ale rozhodoval počet hlasů od dospělých návštěvníků. Letos přišli pořadatelé (to je výbor SRPDŠ) s malou inovací - sami šli příkladem a skotačili s dětmi v kostýmech trpaslíků. Díky našim věrným sponzorům jsme mohli připravit pro děti bohatou tombolu a mnoho sladkých odměn a dárečků. Všem, kteří svou věcnou nebo finanční podporou pomohli tuto akci uskutečnit, moc děkujeme. Vždyť šťastné a veselé děti – to je ta největší odměna pro nás pro všechny. Dana Nováková

Zajímavá soutěž plná želivských pověstí V několika příštích číslech Želivských ozvěn najdete vždy jednu z pověstí vážících se k Želivu a nejbližšímu okolí. Pokud správně odpovíte na připravené otázky, můžete vyhrát 150 Kč na nákup knihy podle vlastního výběru. Odpovědi vhoďte do schránky na budově OÚ do konce dubna, nebo odevzdejte v Knihovně Josefa Čapka. Správné odpovědi zveřejníme vždy v následujícím čísle.

1.Želivský poustevník Je tomu dávno, bylo to za třicetileté války. Zlé časy u nás panovaly, když nepřátelé vtrhli do naší vlasti a naše vojska ustupovala. Nevelký oddíl vojáků se starým velitelem táhl od Křelovic směrem k želivskému klášteru. Vojáci byli už dlouho na cestě a téměř klesali únavou. Při želivském klášteře zastavili, aby si odpočinuli, ale sotva si lehli na zem, přinesl jim jezdec na koni zprávu, že se blíží oddíl nepřátel. Naši vojáci byli tak unaveni, že by se nemohli ubránit, a tak starý vojevůdce hledal místo, kde by se ukryli. V nedalekém údolíčku našel u lesa malou kapličku se zázračným

ozvenyjaro07.indd 1

pramenem a v ní poustevníka, kterého poprosil o radu. Poustevník zavedl vojevůdce k prastaré duté lípě, která stála v místech dnešního špýcharu a tady ho ukryl. Vojsko odvedl hluboko do lesů a sám se vrátil ke kapličce. Zanedlouho přitáhlo nepřátelské vojsko a u staré lípy se velitelé sešli k poradě. Byl přiveden poustevník a dotazován, zda neví o vojsku, které by tu někde mělo být. Poustevník vyprávěl, že vojsko kolem prošlo včera a dnes už je daleko, může být asi u hradu Lipnice. Nepřátelé se tedy vydali za nimi a tak bylo naše vojsko zachráněno. Po krátkém odpočinku odešli vojáci k Pelhřimovu, kde se setkali s dalšími oddíly našich. Poustevník dál žil v kapličce, jedl kořínky a pil vodu za zázračného pramene, který vytékal ze země pod kapličkou. Každý pocestný se zde mohl napít a když byla v okolí tráva vyschlá na troud, zde byla vždycky svěží, zelená a šťavnatá. Pramen pod kapličkou zde vyvěrá dodnes. OTÁZKY: 1. Jak se jmenuje kaplička, pod kterou vytéká pramen čisté vody? 2. Jak se jmenuje místo, kde tato kaplička stojí? 3. Jak se jmenuje další kaplička, která je vzdálena asi 250 metrů?

4/4/07 9:53:18 AM

Ročník VIII. – Číslo 1 DUBEN 2007

Želivské ozvěny

Informace ze zasedání zastupitelstva obce 3. zasedání zastupitelstva 21. 2. 2007 Podle programu byly nejprve projednány výsledky hospodaření v obecních lesích v roce 2006 a plán hospodaření na rok 2007. Přítomný zástupce nájemce MSL Pelhřimov ing. Kodeš seznámil přítomné s uvedenou problematikou a odpověděl na dotazy zastupitelů. Dále zastupitelstvo schválilo zápis do kroniky obce za rok 2006, který přednesl kronikář obce pan Melichar. Největší pozornost byla věnována projednání přípravy investiční akce výstavby technické infrastruktury „ZTV pro rodinné domy u školy“. Na základě veřejné soutěže byl schválen dodavatel stavby, kterým je firma VHS Vysočina a. s. Ze dvou nabídek byla vybrána firma Stavona Jihlava pro výkon technického dozoru investora. Tato firma byla také pověřena zpracováním veřejné zakázky, jejímž předmětem je výběr banky na poskytnutí dlouhodobého investičního úvěru ve výši 19 mil. Kč, který byl zastupitelstvem schválen dle finančního projektu. Schválena byla smlouva s firmou E.ON o připojení k distribuční soustavě a na přeložku vedení VN. Zastupitelé schválili cenu pozemků pro výstavbu rodinných domů ve výši 150 Kč/m2 a podmínky, za kterých budou parcely přidělovány. Jedná se o nepřevoditelnost po dobu 10-ti let od převodu pozemku

do vlastnictví a trvalé užívání stavby. Podmínkou je rovněž předkupní právo obce, zahájení stavby do 3 let od převodu pozemku do vlastnictví a dokončení (kolaudace) stavby do sedmi let. Za nedodržení některých podmínek bude sjednána sankce. Důležitým bodem jednání bylo schválení rozpočtu obce na rok 2007. Vzhledem k tomu, že nebyly ještě dořešeny všechny záležitosti týkající se výstavby sítí u školy, nebyla tato investice do rozpočtu zařazena a bude to řešeno rozpočtovými opatřeními. V dalším průběhu zasedání zastupitelstvo vzalo na vědomí zprávu o hospodaření obce s pitnou vodou. Vzhledem k příznivým okolnostem ve využívání vlastních zdrojů a příznivé ceny nakupované vody skončilo hospodaření přebytkem 176 tis. Kč. Tím se snížil dluh obce u provozovatele na 200 tisíc Kč. V této činnosti však nejsou započítány další náklady na opravy a ostatní činnost na tomto úseku. Obdobně jako v předchozích letech bylo schváleno vyhlášení výběrového řízení na poskytnutí půjček obyvatelům na opravy a modernizaci bytového fondu. V pozemkových a bytových záležitostech bylo schváleno přidělení bytu v DPS Lhotice panu Zoulovi a paní Butkajové a sleva z nájmu ve výši 50 %

4. zasedání zastupitelstva 13. 3. 2007 Toto zasedání zastupitelstva bylo svoláno v mimořádném termínu a zabývalo se především záležitostmi týkajícími se připravované výstavby technické vybavenosti pro rodinné domy u školy. Projednány byly podmínky a způsob přidělování pozemků. Z celkového počtu 29 stavebních parcel jich bylo do současné doby rozděleno 21. Se zájemci bude po schválení v dubnovém zastupitelstvu sepsána smlouva o budoucí kupní smlouvě a vlastní kupní smlouva po dokončení sítí, po 30. listopadu 2007. Zastupitelstvo dále projednalo podmínky žádosti o dotaci na výstavbu technické infrastruktury, schválilo podání žádosti na Ministerstvo pro místní rozvoj a vzalo na vědomí výsledky veřejné soutěže na financování stavby. Schváleno bylo rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího uchazeče na financování akce „ZTV pro rodinné domy u školy“, podle kterého se poskytovatelem dlouhodobého investičního úvěru ve výši 19 mil. Kč stává Česká spořitelna a. s. V zadávací dokumentaci byly nastaveny takové podmínky, aby bylo možno bez sankcí splácet úvěr mimořádnými splátkami (z prodeje pozemků a z dotace). Tím se celková výše úvěru značně sníží. Opět byl projednán záměr vedení PL Havlíčkův Brod na zrušení zdejšího AT oddělení. Bylo přijato stanovisko o nesouhlasu s tímto rozhodnutím. Projednáno bylo také organizování letní kulturní akce Želivské unisono. V souladu s novým zákonem o sociální péči bylo rozhodnuto zaslat Oblastní charitě Havlíčkův Brod výzvu k zajištění pečovatelské služby v obci. Karel Chmel, starosta

po dobu 2 měsíců panu Vopravilovi a paní Berkyové z důvodu omezení užívání bytu. Schváleno bylo odkoupení pozemku PK 460/5 v k.ú. Želiv od paní Žúborové Rechtoríkové, kterého se dotkne výstavba sítí u školy a dále pronájem klášterního nádvoří panu Němečkovi na provozování pouťových atrakcí o pouti 2007. V organizačních záležitostech byl schválen spisový a skartační řád obecního úřadu, příspěvek ZD Vysočina na obnovu kulturní památky – hospodářských objektů ve statku, příspěvek na provoz pojízdné prodejny ve výši 7000 Kč, příspěvek mladým rybářům ČRS Želiv na pořádání dětské soutěže ve výši 3000 Kč, částku 5000 Kč ZŠ Želiv na pořádání soutěže „Silnice a my“ a příspěvek žákům ZŠ Želiv na lyžařský zájezd ve výši 150 Kč na žáka. Zastupitelstvo se zabývalo problematikou ukončení činnosti oddělení PL v Želivě a přemístění do Havlíčkova Brodu. Obecní úřad bude nadále usilovat o zachování léčebny, případně podporovat vznik nového zdravotnického zařízení. Na vědomí byla vzata informace o získání sponzorského daru ve výši 250 tisíc Kč na životní prostředí od firmy ČEPS a. s. V diskusi byly projednány připomínky paní Tomanové ve věci pořádku a čistoty v obci.

POZVÁNKA

Hotel na Kocandě si dovoluje pozvat (nejen) občany Želiva na následují kulturní akce: 8 .4. VELIKONOČNÍ TANEČNÍ ZÁBAVA hraje skupina SYNKOPA (Pelhřimov) 7. 5. MÁJOVÁ VESELICE PRO VŠECHNY GENERACE 9. 6. ŽeLIVE 002 rockový open-air festival 14. 7. ŽELIVSKÉ UNISONO I letos bude probíhat kulturní léto s pí. Naďou Urbánkovou. Setkání ovšem bude probíhat v hotelu Na Kocandě z důvodu rekonstrukce klášterních prostor. Termíny akcí budou ohlášeny později. Bližší informace najdete na www.kocanda.cz. Těšíme se na Vás.

2 ozvenyjaro07.indd 2

4/4/07 9:53:18 AM


Želivské ozvěny

Jak se nám daří v mateřské škole? Zima nám sice nedopřála hromady sněhu, ale i tak se naše děti vydováděly venku dost a dost.

B

Karnevalové radovánky si užily nejen v mateřské škole, ale i na veřejné akci pořádané základní školou. Inspirací jim byl únorový masopustní průvod obcí, děti vyprávěly zážitky a již velká většina se přestrojených lidí nebojí. Březen - Měsíc knihy - slavíme moc rádi. Naše mladší děti „koťátka“ se jako každý rok seznámí s mnoha pohádkami, ale pro starší „lvíčata“ jsme připravili překvapení z naučných knih a encyklopedií. Vlastně jsme využili jen toho, co je teď nejvíc zajímá – DINOSAUŘI. A tak si hrajeme na dobu kamennou, vyprávíme si o této době samozřejmě přiměřenou formou a pak děti tvoří z papíru kašírováním sopku, jeskyně pro pravěké lidi a obkreslují ze šablon různé druhy pravěkých zvířat. Vytváříme odlitky přírodnin a děláme různé pokusy. Děti se učí především hrou a do toho někdy zapojíme i naše nejmladší děti „koťátka“. Po měsíci březnu následuje duben – Svátek Modré planety, a tak z těch svátků Země a narozenin dětí nevyjdeme. Vždyť to je také náš cíl, aby se děti u nás cítily dobře. Stále nám pracují odpolední kroužky, výtvarný, angličtina, aerobik a veselé pískání na

flétničky. Čeká nás ještě spousta akcí, ale ta největší bude oslava 30. výročí otevření budovy naší Mateřské školy Paraplíčko. A nezapomeňte, budete slavit s námi, nejen ti, kteří sem docházejí nyní, ale i ti, kteří školce odrostli a jsou dnes dospělí nebo kteří tady pracovali. Připravujeme v květnu a červnu v mateřské škole výstavku dětských prací a veřejné vystoupení dětí v kulturním domě. Moc se přimlouváme, abyste se přišli podívat i vy ostatní, kteří jste do naší školky nechodili. Školka je součástí naší krásné vesničky a celý kolektiv školky se snaží, aby fungovala dobře. Obrovský dort upéci pro Vás všechny nemůžeme, ale připravujeme velkou radost a zážitek, tak se těšte a přijďte. Rádi Vás u nás přivítáme a také Vám přejeme Květa Kasalová veselé Velikonoce. Mateřská škola děkuje Klubu Jeřabin v Želivě za pomoc při pořádaných akcích a věnuje členům následující verše.

ŠKOLKA MÁ NAROZENINY Eva Krausová Jeřabiny, Jeřabinky, červené jste jak malinky,

v přírodě si dozráváte, v Želivě se postaráte o zábavu i legrační chvíle, jste kreativní, plny píle. Smích lidem prospívá velice, zdravě rozkmitá bránice, ať už v pohádkovém lese, masopustu, či čertovském plese. Za vše co pro nás konáte, naše velké díky máte, a do další radostné práce, ať Vám neúnavně slouží šikovné ruce. Přejeme Vám všichni z Paraplíčka, ať nápady kypí Vaše srdíčka, a zároveň Vás o pomoc prosíme, protože třicáté narozeniny slavíme. Ano, je to k neuvěření, že před třiceti léty došlo k otevření naší malé, útulné školičky pro všechny kluky a holčičky. A tak jak plyne voda v potoce, plyne i čas – rok po roce a z dětí, co si zde hrály, taťkové a mamky se staly. Pro všechny je to štěstí veliké a do budoucna přejem školce rozmilé, ať ve zdraví může sloužit a smutkem se nemusí soužit. Určitě přibudou jí děťátka, švitořivá malá robátka, kterým radost a smích budou zdobit líčko, v malé školce jménem Paraplíčko.

Co nového ve Vřesníku začal ráno ve Viticích, pokračoval Milosticemi, Ovčínem a Lískovicemi. Po výborném guláši průvod pokračoval samotným Vřesníkem a zakončení bylo v místní hospůdce. Druhý den se dočkaly i děti, které se na dětském maškarním karnevalu dokonale vyřádily. Podzim byl pěkný, patnáctého října byl u nás výlov ryb. Místní Sál byl plný místních dětí, dětí ze školy v přírodě i přespolních. Masky byly krásné, nápadité a za nejhezčí masku byl vyhlášen rybáři zde vylovili kapry, štiky, amury, líny a i tolstolobika. Na množství ryb se podepsal, bohužel studený srpen, bylo jich totiž malý černokněžník. méně než minulý rok. Bujaré veselí pokračovalo, bylo zde i mnoho soutěží, které pro 25. 11. 06 se pořádala „Kateřinská zábava,“ na které hrála naše ratolesti vymysleli naši hasiči. Vstupné bylo dobrovolné skupina Expres. a moderní hudbu zde pouštěl pan Zdeněk Folejtar z Petrovic. 18. 12. 06 měli hasiči výroční schůzi. Sešlo se 35 hasičů včetně V úterý 20. února 07 se konala tradiční maškarní zábava pro pana Jankovského a Sochůrka ze Sedlice a pana Kameše ze dospělé. Sešlo se tu asi 25 masek a nejhezčí maskou byl Želiva. Nechyběl zde ani želivský starosta pan Karel Chmel vyhlášen kominík. K tanci a poslechu hrála skupina P.A.M. Ve a místostarosta pan Michael Líbl. Schůzi vedl velitel hasičů Vřesníku se stále masopustní úterý dodržuje, je moc dobře, že Pavel Novák, který seznámil přítomné se tato stará tradice zachovala. s roční zprávou o činnosti místních hasičů Není stále veselo, přijdou i smutné chvíle, a tak se Jaro vyšlo slunci vstříc, v loňském roce. místní obyvatelé a hasiči přišli 27. února rozloučit tak co si přát víc? Naši hasiči také vyměnili staré obleky za do obřadní smuteční síně v Pelhřimově s panem V receptáři dobré rady, pěkné nové. Všem to v nich moc slušelo. Karlem Vackem ze Vřesníka. ať se vrhnem na zahrady. Ale život jde dál, začalo jaro a my všem přejeme Z jedné poloviny byly financovány účastí Sázet plít a zalévat, sboru a na druhou polovinu přispěli sami mnoho sluníčka a stále dobrou náladu. sem tam něco okopat. členové. Za Sbor dobrovolných hasičů ve Vřesníku Hoďte se v klidu do pohody 17. února byla pořádána maškara, průvod Lada Vlčková. a vyražte do přírody!

PRÁVĚ ZAČALO JARO, I KDYŽ PODLE TÉ SNĚHOVÉ NADÍLKY TO TAK ROZHODNĚ NEVYPADALO. ZIMA SI TO S JAREM VYMĚNILA A NAOPAK. V PROSINCI HOLO A NA PRVNÍ JARNÍ DEN SNĚHOVÁ KALAMITA.


4/4/07 9:53:19 AM


Želivské ozvěny

Základní škola informuje

Aristoteles: „Vzdělání je nejkratší cestovné pro stáří.“ V období od 15. ledna do 15. února probíhají v základních školách zápisy do 1. ročníků. Celostátní nepříznivý trend, kdy nastupuje do základních škol stále méně dětí, se bohužel projevil i u nás. K zápisu se dostavilo 8 dětí, z toho dvě děti budou mít odklad školní docházky o jeden rok. I když počet dětí klesá, stále je pro nás i pro představitele obce prvořadým cílem uskutečňovat výuku na prvním i druhém stupni ZŠ. To nám stávající počet žáků umožňuje. 12. února absolvovali žáci osmého ročníku celodenní kurz první pomoci. S iniciativou zavést tento kurz do škol přišel KrÚ kraje Vysočina před třemi roky. Hlavním cílem zavedení tohoto kurzu je, aby žáci získali základní vědomosti a dovednosti v poskytování první pomoci, neboť včasná a správně poskytnutá první pomoc může mnohdy zachránit lidský život. Svůj význam má i zařazení tohoto kurzu do osmého ročníku, kdy žáci probírají v přírodopisu učivo o člověku. Líbí se mi, že si všichni mohou prakticky vyzkoušet na modelových situacích pod vedením odborného pracovníka, jak první pomoc poskytovat. Na závěr kurzu dostali žáci test, který měl ověřit, jak si získané vědomosti osvojili. Na tento kurz navazovala v následujícím týdnu tříhodinová beseda se zástupci Hasičského záchranného sboru a Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina. Zástupci těchto složek vysvětlili žákům svoji činnost při zásahu a blíže je seznámili se všemi přístroji, kterými je vybaveno záchranné vozidlo, které vyjíždí k naléhavým případům. Do plně vybaveného vozidla záchranné služby se nakonec mohli i posadit a tady také ukázková akce skončila. 14. února přijeli do naší školy dva

pracovníci z Českých Budějovic s hudebně motivačním protidrogovým programem „Bariéry“. Tomuto programu předcházely dvě hodiny práce třídních učitelů se třídou podle předem připravené osnovy dle přání školitelů a test. Na tuto přípravnou část navazoval vlastní program. Jeho hlavní náplní na prvním stupni byl zdravý životní styl – význam pravidelné stravy, odpočinku a sportu, kouření a jeho vliv na zdraví člověka. Na druhém stupni rozvinuli dále problém kouření, zabývali se negativními vlivy pití alkoholu a užívání dalších drog. Žáky seznámili se skutečnými příběhy narkomanů. Celý pořad byl proložen písničkami s touto tematikou. Další třídnickou hodinu využili učitelé k tomu, aby zjistili, co žákům pořad přinesl a jaké si z něj vzali ponaučení. Pro druhý stupeň jsme připravili ve spolupráci s občanským sdružením Spektrum Vysočina ještě besedu na téma HIV/AIDS. Oba přednášející předávali dětem poznatky o této nemoci, o které se veřejně poslední dobou méně hovoří, ale statistiky uvádějí výrazný nárůst takto nemocných lidí. Děti se mohly zeptat na vše, co je zajímalo a co chtěly vědět. Jsme přesvědčeni, že jen včasná a důsledná prevence může ochránit naše děti. 17. února odjelo devět žáků 7. ročníku na lyžařský výcvikový zájezd do Janských Lázní. Spolu s žáky ze Základní školy Lukavec strávili jeden týden na svazích kolem Horského hotelu. Sněhu tam bylo naštěstí dost. Ti, co lyžovat neuměli, se to naučili. Domů se vrátili všichni spokojeni.

ŽELIVSKÁ PLÁŽAlbert Ráda chodím na procházky. V zimě je tato možnost omezena, protože je brzy tma. Ale vždy mezi Vánocemi, kdy je více volna, tuto možnost maximálně využívám právě k procházkám. Moje pravidelná trasa je želivská „Jirkova stezka“ na pláž. Zpravidla bývá sníh, všude bílo a procházka tam působí až pohádkově. Letošní zima, která byla na sníh skoupá, nám tuto pohádkovou atmosféru neumožnila. Zato zděšení a údiv mě provázely téměř na každém kroku. U stezky se povalovala spousta papírků, krabiček od cigaret, plastových lahví...U první lavičky pak ležel balík napůl ohořelých časopisů a novin. Dostala jsem se až na konec stezky a pokračovala dál po asfaltové silnici, minula jsem rekreační zařízení, dvě chaty a zastavila jsem se na křižovatce u buňky. Ta zřejmě kdysi sloužila jako rychlé občerstvení. Nyní je u ní skládka odpadků – papíry, plastové lahve, plechovky...Když jsem pak pokračovala dál na pláž, bylo třeba dát pozor, aby noha nesklouzla do hluboké koleje, vyjeté zřejmě autem některého z rybářů. Ač je tam zákaz vjezdu, pro rybáře je to zřejmě pěšky daleko... A samotná pláž? I tam najdeme nějakou tu vyjetou kolej od auta, vystouplé drny, díry od myší. Je třeba jít opatrně! Opět i tam jsou hromádky odpadků. Je to důvod k zamyšlení. Nevím, zdali jsou toto atrakce pro turisty, pak se nedivím, že jich v Želivě ubývá..... J. H.

20. února byl zahájen plavecký výcvik žáků 3. a 4. ročníku. Plavecký výcvik je na rozdíl od lyžařského výcviku povinný, je součástí tělesné výchovy, osvobodit žáka může pouze lékař ze zdravotních důvodů. Plavecký výcvik má deset dvouhodinových lekcí, letos je rozložen až do května. Ve vánočním čísle Želivských ozvěn jsem Vás informovala o vydávání školního časopisu. Školní časopis je na světě, po tzv. nultém čísle vyšlo před jarními prázdninami 1. číslo. Název „O nás pro nás“ si vybraly děti z množství různých návrhů, neboť podle nich představuje význam a náplň tohoto časopisu.

V současné době si můžete časopis prohlédnout ve vývěsní skříňce ZŠ před poštou. Sem budou postupně nová čísla časopisu vyvěšována. Na závěr bych chtěla jménem svým i jménem všech zaměstnanců školy popřát všem občanům veselé Velikonoce a spoustu elánu do dalších jarních dní. Marie Dolejšová


4/4/07 9:53:19 AM


Želivské ozvěny

Sto dvacet vyhaslých svící Před 120 lety, 23. 3. 1887, se narodil český básník, malíř a spisovatel Josef Čapek. Zemřel v květnu 1945. „Bojím se, že nenajdu ve svém slovníku tolik strašných slov. Chtěl bych jen malovat. Básně, které jsem tu napsal, bych chtěl vydat tiskem, podaří-li se mi je propašovat domů. A pak bych chtěl napsat jen jedinou věc: Hrůzné a apokalyptické prokletí Němců. Něco takového, jako jsme četli po první světové válce se zatajeným dechem od Léona Bloye, ale daleko silnější.Jen se bojím, že nenajdu ve svém slovníku tolik strašných slov, abych vyjádřil tu nenávist, které nás Němci naučili. A to bude tečka za mým literárním dílem.“ Josef Čapek. Už dva dny v roce 1887 panovalo oficiálně jaro. Psal se 23. březen, když se v rodině lékaře v pohraničním Hronově narodil drobný a slaboučký chlapeček. Dostal jméno Josef, ale v rodině mu říkali Peča. NAHLÉDNĚME DO JEHO DĚTSTVÍ: Tatínek byl velmi zkušený a vzdělaný lékař, který žádal, aby děti měly po něm dobrou hlavu a přinášely ze školy jen samé jedničky. O to pevněji pak převzal naši výchovu do svých rukou a neslevoval nám nic – uvádí ve své knize Moji milí bratři paní Helena Čapková. Jako trn pociťoval Pečovu váhavost ve škole a nedovednost v kreslení a psaní. Chtěl, abychom byli ve všem první, i v tělesné práci, v pomáhání doma a v plnění úkolů. Vštípil nám takovou kázeň, že bychom lajdačit ani nedokázali... Podle přání tatínka se měl Peča stát obchodníkem s textiliemi. Na rok byl poslán do Žacléře, aby se tam naučil německy. Ale po roce se vrátil, okouzlen horami, statný, otužilý odborník v pohledu na přírodu, kde trávil celé dny. Sotva přišlo jaro – co mu byla škola! Toulal se po skalách a vršcích Krkonoš. Jen jemu patřila tehdy cele velkolepá, turisty ještě neobjevená krása. A kolik senzací mu dala, že o nich mluvil jen váhavě a potajmu s námi sourozenci – napsala Lenča (Helena Čapková). Mezi balvany honil a zabíjel zmije, chytal motýly a brouky, sbíral kyzy a křišťálové drúzy a nosil si domů podivné květiny a po fialkách vonící mechy, a jako král se tam cítil. Ze žacléřské školy si nepřinesl zrovna chvalné vysvědčení a s němčinou to také nebylo valné. Tak tohle by opravdu nešlo! Řekli rozumně

rodiče, počítaje trojky a neomluvené půldny na vysvědčení. Peča má tupou hlavu, na študování není. A tak ho dáme na dva roky do Vrchlabí, kde bude praktikovat do přádelny. Peča šel do sebe a chystal se do tkalcovské školy. Měl za sebou dva roky a bylo načase, aby začal s praxí. Milerádi ho vzali jako volontéra do přádelny, aby začal opravdu od základů. Mazal a koudelí čistil stroje a často při tom lehal na špinavé a od oleje kluzké zemi. Posluhoval všem zkušenějším a teprve po skončení jedenáctihodinové práce metl a uklízel hromady bláta a chuchvalce prachu z juty. Domů se vracel tak utahaný a zaprášený, zdaleka páchnoucí olejem a potem, že se svýma útlýma rukama ani nedokázal pořádně umýt, jak se mu námahou chvěly. V TOVÁRNĚ SE MU NELÍBILO. Stejně je se mnou konec. A řeknu ti to: Už mne nikdo nedostane do továrny a nikdy nebudu obchodníkem. Za nic nechci mít tak zkažený život. Umím trošku jen jedno: Malovat a kreslit. A protože mi to naši nikdy nedovolí, tak si pamatuj, že nechci dál nadarmo žít – svěřil se setře. – A proto jsem si ukradl tatínkův revolver i s náboji a už jsem se naučil z něho střílet. Teď se zastřelím bez dlouhých řečí, schoval jsem si ho moc dobře a ty jim pak povíš, proč se to stalo. Tak byl odhodlán k nejhoršímu tento sedmnáctiletý chlapec. A přitom stačilo tak málo – trochu chvály a zájmu o jeho práci od nešťastného opilce – učitele kreslení

na tkalcovské škole ve Vrchlabí a Peča se chytil včas té nitky jako záchranného lana. Vsadil na tu jedinou kartu, nebál se životního omylu, zneuznání, ani hladu. A vyhrál! Dostal se na UMPRUM, Helenin manžel Dr. Koželuha přemluvil Josefovy rodiče a náramně se činil. Po absolutoriu odjíždí Peča i do Paříže a do Španělska, ale po roce se předčasně vrací a spolu s bratrem Karlem začínají psát. Maluje kubistické obrazy, nad nimiž rodiče spínali ruce a veřejnost se smála. Chopil se žurnalistiky, kreslil karikatury, divadelní výpravy, pracoval jako jevištní výtvarník a technik, stal se kritikem a také jedním ze spoluzakladatelů Skupiny výtvarných umělců, v níž – kromě jiných byli i takoví umělci jako Filla, Procházka, Gutfreund a další. Zakládá Umělecký měsíčník a ve svých čtyřiadvaceti letech jej dva roky rediguje. A mohli bychom dále vypočítávat jeho plodnou práci, kdyby nepřišla ta zatracená 2. světová válka. SMUTNÝ KONEC ZAČÍNÁ V ŽELIVĚ Jak už výše naznačeno, měl Čapek rád přírodu. Za její krásou a romantičností jezdil na Slovensko. Když začala válka, neměl kam jet a díky poslanci Moudrému se dostává do Želiva. Bydlel v domku listonoše Karla Svárovského v místech, kde dnes stojí budova obecního úřadu a také knihovna, jež nese právě Čapkovo jméno. Z oken svého letního bytu se často díval na barokní věže želivského kostela. Líbilo se mu zde. Moc. Vyhlédl si již místo, kde by si chtěl po válce postavit letní domek, vzpomínal poslanec Karel Moudrý. Bohužel! Když Hitler zabral Polsko, hned v první den války, 1. září 1939 si do Želiva přijelo pro Josefa Čapka gestapo, byl převezen na Pankrác a osmého září po půlnoci ho s dalšími zajatci odváželo z brněnského Špilberku na nádraží. Někteří kápové prozradili, že cílem jejich cesty bude pravděpodobně Dachau. Na smíchovském nádraží jim zastřeli okna a připojili několik dalších vagónů. Cesta přes Plzeň, Brod nad Lesy a Mnichov se stávala stále větším utrpením. Na nedostatečně osvětleném nádraží v Dachau přestoupili do dobytčích vagónů. Cesta do tábora byla k zalknutí. Z vlaku je esesáci hnali jako divou zvěř v prudkém osvětlení do tábora. Když je seřadili do útvarů a několikrát přepočítali, přestali být lidmi a stali se vězeňskými čísly. (pokračování příště) Zdeněk Frantál


4/4/07 9:53:19 AM


Želivské ozvěny

Poušť?

MILÁ MÁŇO

Znáte ten pocit, když se vám sevře hruď a nemůžete se nadechnou, když máte pocit beznaděje a ztráty něčeho, co nelze rychle nahradit?

T

akový pocit zažívám, když se rozhlédnu kolem sebe a vidím, kolik starých a zdravých stromů letos padlo za oběť lidem v naší vsi. Proboha, co to děláte, vážení spoluobčané? Nechce se Vám na podzim hrabat listí a čistit okapy, váš strom má nějakou tu suchou větev, která hrozí spadnutím, bojíte se, že vám spadne strom na dům? Jasně, některé staré stromy se musí porazit, ale není lepší hledat jinou cestu, ořezání větví, nebo jejich stažení železným pruhem, tak jak to dělávali naši předkové? Vzpomeňte si na své

dědečky a pradědečky, kteří sázeli lípy, javory, duby, olše, vrby a třešňové aleje. Nebylo jim zatěžko hrabat listí a odřezávat suché větve. Víte, že ze sedmi nově zasazených stromů se vysokého věku v městech a vesnicích dožijí jen dva? Stěžujete si na problémy s dýcháním a dokážete porazit lípu, která má nějakých sto let. Víte, že staletá lípa dá za den kyslík pro 72 lidí a že za jeden stoletý strom byste museli vysadit 2500 (čtete dobře, dva tisíce pět set!) mladých stromků, abyste nahradili kyslík, který poražený strom vyrobil? Ale dobře, za poražené stromy u silnic, které chránily vaše obydlí, si užijte prachu a výfukových plynů z aut. Nevím, kolik stromů se letos porazilo, ale já sama jsem napočítala 16 (!) stromů, po nichž zůstaly naprosto zdravé pařezy a řada z nich v takové velikosti, že by nešly ani obejmout. A tuhle řadu doplnila ještě alej jabloní, která u silnice musela ustoupit připravované výstavbě rodinných domků. A tak Vás prosím, vážení spoluobčané, přestaňte kácet a vysazujte stromy, ať se Želiv nestane pouští a smutným místem, kde by se Vašim dětem a vnoučatům špatně žilo a dýchalo. Anděla Tomanová-

To už uplynulo mnoho vody v Želivce, co jsem Ti naposledy psal. Když už píši o Želivce, loni v létě jsem navštívil třetí ročník „neckiády“ u Vás v Želivě. Byla to veselá akce, samé pády, mokré plavky - radost pohledět. Nevím, zda jsi to viděla na vlastní oči, když ne, nemusíš truchlit. Stačí zajít do obecní knihovny a půjčit si DVD. Ale teď už něco z Brtné. Jak už se stává zvykem v čase masopustním, i u nás se koná průvod masek obcí. Letos to vyšlo na sobotu 10. 2. 2007. V čele průvodu jel traktůrek, který řídil trpaslík. Do kroku hrála veselá muzika. To jsi měla vidět, celá Brtná na nohou. V průvodu šla Sněhurka a sedm trpaslíků, Skot,

Knihovna Josefa Čapka informuje V loňském roce 2006 navštěvovalo knihovnu 208 evidovaných čtenářů, z toho 68 dětí. Čtenáři si vypůjčili 8 167 knih a časopisů. Paní Hana Platzová z Prahy opět věnovala 500 Kč. Za tuto částku byla koupena učebnice od L.Wainwrighta V rytmu tance a od K. Čapka Pudlenka. Děkujeme. Koncem minulého roku vyhlásila knihovna soutěž „O nejkrásnější malovanou vánoční pohlednici.“ Do soutěže přišlo 95 pohlednic od 45 dětí ze ZŠ a šesti dětí z MŠ Paraplíčko. Soutěžní práce byly tři týdny vystaveny v knihovně. Výherci soutěže: 1.místo Terezka Veselá 4.tř., 2.místo Jířa Bezstarostová 1. tř., 3.místo Roman Křikava l. tř., 4. místo Kateřina Bloudková 3.tř., 5.místo Deniska Říhová 4.tř. Krásné vánoční pohlednice namalovaly děti z MŠ Paraplíčko – Terezka Dušková, Deniska Bloudková, Kačenka Bartošková, Jakub Dušek, Daník Berky a Ondra Bartoška. Všem malířům děkujeme. Před dvěma měsíci byl naší knihovně zapůjčen soubor, obsahující 200 knih z Městské knihovny v Pelhřimově. Na čtenáře tu čekají současné i historické romány, dobrodružné a válečné knihy, detektivky, životopisy slavných osobností, zahrádkářská, rybářská a chovatelská literatura, pohádky a řada knih pro děti a mládež. KaT

Kleopatra, myslivec, čarodějnice, býk, prase, kat, ženich s nevěstou, indiáni, kuchař, šašek, babka s dědkem, Mexičan, korzár, beruška a mnoho dalších. Dokonce i lehká děva. Dohromady asi něco přes 30 masek. Počasí se vydařilo, sluníčko pěkně hřálo. U každého domu bylo veselo - jídla a pití co hrdlo ráčí, k tomu taneček a zpěv. Po průvodu na sále vynikající gulášek a veselice do ranních hodin – tak, jak to má být. Zkrátka vydařená akce. Příští rok budeš muset, Máňo, určitě přijet a okusit atmosféru, na papíře se to špatně popisuje. S návštěvou nemusíš čekat dlouho, už 12. 5. 2007 pořádáme okrskovou soutěž sboru dobrovolných hasičů, kde bude jistě veselo. Toto pozvání, prosím Tě, vyřiď i všem u Vás v Želivě a okolí. Zdraví Brteňák.


4/4/07 9:53:20 AM


Želivské ozvěny

Tělesná výchova, sport a brannost

(Ze soutěžní práce obecního kronikáře v roce 1989).

Dobrovolná sportovní organizace (DSO) Sokol: Příprava na 1. Celostátní spartakiádu – zakládání nových oddílů. Období let 1952-53 se označuje jako období nečinnosti. Z důvodů dnes již těžko zjistitelných, po úspěšném sjednocení tělovýchovy se dostavila krize, výbor nepracoval a činnost se na čas zastavila. V roce 1954 se situace znatelně zlepšila, výbor (tehdy TSO – Tělovýchovné sportovní organizace) se reorganizuje (předseda Vl. Šlechta, jednatel Fr. Živný) a činnost se rozvíjí. Pod vedením Jiřího Koudelky a jeho manželky Mileny nacvičovalo pět mužů a pět žen společné cvičení na 1. Čs. spartakiádu. Všichni se zúčastnili okresního i krajského kola a posléze, v roce 1955, vystoupili na spartakiádě v Praze. Od této doby se začal při TSO Sokol hrát organizovaně lední hokej, i když v nižších soutěžích, ale každoročně a na poměrně dobré úrovni. Před tím se hrál hokej pouze formou přátelských zápasů. Během dalších let následovala řada nově založených oddílů (předseda Fr. Živný) více či méně úspěšných a sice: stolní tenis, plavání, gymnastika, sáňkování, lyžování, turistika, šachy, tenis, vodácký oddíl a ZRTV – základní rekreační tělesná výchova. Přibližně v letech 1972-77 měl hokejový oddíl družstva žáků, dorostu a mužů. Dorostenci hráli dokonce náročnou krajskou soutěž, podobně jako Spartak Pelhřimov. V sezóně 1985-86 byl založen oddíl kopané dorostu a o rok později se přihlásili do soutěže muži. Mužstvo tvořili hráči ze Želiva, kteří před tím hráli za Sokol Petrovice, Karel Kordovský, Zdeněk Decastelo, Pavel Moravec, Ladislav Kácovský, František Bloudek z Brtné, Josef Strapec, Miroslav Humeš a Jaroslav Humeš, doplnili je František Dolejš, Miroslav Dolejš, Josef Ehrlich, Jaroslav Hnát, Josef Kubík, Miroslav Mareš, Radek Moravec a Karel Jílek. Z působení místních sportovců v jiných oddílech se v té době připomínají Jan Adámek (stolní tenis – Spartak Pelhřimov), František Živný ml.( lední hokej – Spartak Pelhřimov). Milan Kremz (lední hokej – Sparta Praha ČKD, dorost), František Melichar ml. ( kopaná – Spartak Pelhřimov) a Jindřich Müller ml. ( lehká atletika – Sparta Praha ČKD).

Svaz pro spolupráci s armádou (SVAZARM), Automotoklub (AMK). Základní organizace Svazarmu byla založena krátce po roce 1950, přesné datum neznáme. U zrodu organizace a v jejím čele stál dělník Ladislav Havel, v roce 1952 se jako předseda připomíná vedoucí hotelu Na Kocandě František Živný. V prvních letech bylo ve Svazarmu registrováno 96 členů, největší oblibě se těšil střelecký kroužek (malorážka), založený jako první. Později založený kroužek branných vodáků po čase zanikl, aniž dosáhl nějakých výsledků. V letech 1954-73 se místní Svazarmovci pod vedením F. Živného zúčastňovali zimního Sokolovského závodu, vždy úspěšně a několikrát se probojovali do krajského kola. V plné míře plnila základní organizace své poslání především v letech 1969-84, kdy zajišťovala předvojenskou výchovu branců z okolí, například z Červené Řečice, Petrovic, Svépravic apod. Velmi dobrých výsledků dosahovali mladí radioamatéři vedení Emilem Vetrákem. V Želivě byly pořádány také různé radistické závody na úrovni krajských soutěží, jako „Hon na lišku“ a Radistický orientační běh (ROB) za krajské účasti v roce 1982. V té době měla ZO Svazarmu 38 členů a právě radistický oddíl byl nejúspěšnější. Dnešní údaje (pozn.: rok1989) uvádějí 42 registrovaných členů, činnost základní organizace je hodnocena kladně, díky velmi dobrým výsledkům předsedy E. Vetráka v radistických soutěžích na celostátní úrovni. Vytratila se však práce s mládeží a širší zapojení členstva, závislé i na kvalitním materiálně technickém vybavení. ZO Svazarmu (předseda Maxmilián Kratochvíl) se svého času pokoušela získat v obci vhodný objekt k vybudování svépomocné dílny se záměrem podchytit zájem mládeže o motoristický sport, přes všechnu snahu se to nepodařilo. Nezávisle na ZO Svazarmu byla v lednu 1976 založena nová organizace s branně technickou tématikou – Automotoklub. Iniciátorem založení byl obvodní lékař MUDr. Leoš Procházka. AMK pořádá pro členy různé motoristické soutěže jako jízdy zručnosti, školu smyků, orientační závody apod., pro veřejnost školení dopravních předpisů, přednášky o nehodovosti v silniční dopravě, o mototuristice a jiné.

MILÁ BOŽENKO! Dnes trochu na veselou notečku, to koukáš, viď? Vzbudila jsem se do krásného jarního dne. Zanedlouho někdo zazvonil, jdu otevřít a víš, kdo byl za dveřmi? Děti s paní učitelkou z mateřské školky ze Želiva – přišly mi popřát krásné jaro. Dostala jsem kytici zlatého deště s mašličkami, děti mi zazpívaly píseň o jaru, přednesly básničky a ukázaly mi Zimu (Morenu), kterou jdou utopit, aby nás už nezlobila. Morena byla krásná jako nevěsta a rozzářené oči dětí, jejich smích a radost, která se z nich přenesla na mě – bylo to nejkrásnější ráno, jaké jsem kdy zažila. Boženko, tady ve školce se dodržují starodávné zvyky a paní učitelky s dětmi doslova dělají zázraky, řeknu ti, že to byl opravdu balzám na duši, vždyť média si vybírají jen ta nejhorší témata a těmi nás „krmí“. O tom, že někde je krásná školka a škola, učitelé v nich pracují s láskou a srdcem, to nikdo neříká ani se to nikde neukazuje. Zdravé, krásné děti, to je dnes dar. Dar veliký a měli bychom se o něj co nejvíce starat a milovat své děti. Ukazovat jim lásku. Boženko, nemůžu pochopit, že v dnešní době se děti týrají, a co horšího – i zabíjejí. Snad by měli rodiče co nejvíce se o děti starat a mluvit s nimi. 28. března byl Den učitelů. Dodatečně přeji všem učitelům ZŠ i MŠ hodně zdraví, štěstí, klidu a hlavně hodně hodné děti. Zajímalo by mě však, kolik rodičů jim přišlo jen tak potřást rukou a poděkovat za jejich náročnou práci. Tak, Boženko, dneska jsem tě, doufám, potěšila.Také musím přece někdy napsat o tom, co je v tvé rodné vesnici hezkého. Že máš také radost jako já? Zdraví Tvá Máňa

Kolem roku 1981 vlastnil AMK dvě minikáry vlastní výroby ( Miroslav Mareš a Jiří Mládek), se kterými se zúčastňovali soutěží v Jihočeském kraji a dosahovali dobrých výsledků. V té době startoval za AMK Želiv autokrosový jezdec Zdeněk Domin z Humpolce. V současné době (pozn.: roku 1989) sdružuje AMK 51 členů. Svépomocí vybudovali u Želivky veřejné turistické tábořiště s kapacitou až 80 stanů, tábořiště udržují a neustále vylepšují.. (Pokračování příště). František Melichar


4/4/07 9:53:20 AM


Želivské ozvěny

TAKY SE BOJÍTE?

Jubilea

Chtěl bych touto cestou seznámit občany Želiva s návrhem, jak předejít vážným dopravním nehodám v zatáčce „U Topičových“. Podstatou návrhu je vytvoření vhodného únikového prostoru, který nebrzdící vozidlo zpomalí a zastaví. Při cestách do zahraničí (Itálie) jsem si všiml, že vozovky na dlouhých spádech mají souběžné únikové pásy, vyplněné hlubokým štěrkem a ukončené štěrkovou zarážkou. Na tento únikový pás jsou řidiči upozorněni vhodně umístěnými informačními tabulemi. V případě nouze najede řidič s „neposlušným“ vozem na tento pás, kde se vozidlo do štěrku boří a postupně zastaví. Není to nic nového a u nás to na několika místech již existuje. Jak jsem se dozvěděl, předcházelo zřízení těchto únikových pásů (retardérů) mnoho vážných karambolů. Takže něco jako u nás. Už by snad bylo na čase začít něco dělat a nečekat na další děsuplnou havárii. Slibovaný obchvat Želiva je zatím v nedohlednu. Bylo jen dílem náhody, že zrovna v těchto místech a v tu dobu nikdo nešel a nebo nejelo jiné vozidlo v protisměru. Málokdo si umí představit hrůzné následky, pokud by zde došlo ke střetu. K tomuto příspěvku do Želivských ozvěn jsem se odhodlal rok poté, co jsem události v zatáčce „U Topičových“ podrobně na několika stránkách popsal a odeslal hejtmanovi Kraje Vysočina, panu RNDr. Vystrčilovi, s žádostí o pomoc. V odpovědi pan hejtman sděluje, že se mu řešení zamlouvá a že celou záležitost

Srdečné přání pevného zdraví patří všem jubilantům z konce minulého a začátku letošního roku

předal odpovědným pracovníkům na úseku bezpečnosti silničního provozu a odboru majetkového, kteří posoudí technické, majetkoprávní a finanční možnosti řešení případné realizace. Při nedávném dotazu na OÚ Želiv jsem zjistil, že se zatím nikdo neozval. Píši o tom také proto, že se v těchto místech bojím jezdit a jistě nejsem sám. Vždy si oddychnu, když jsem již u Bambasových. A v létě, když jsou u nás vnoučata, tak jezdíme do Humpolce přes Bolechov. Občané Želiva by měli vědět, že je řešení možné. Když to mohou mít v Itálii, tak proč bychom to nemohli mít i u nás? V zatáčce „U Topičových“ se určitě nejedná o běžné havárie a místo, jakých jsou na silnicích desítky, ale jedná se o místo (což potvrzují i události), kde se pravidelně při selhání techniky ničí hodnoty a lidské životy. Na závěr ještě několik vět k navrhovanému řešení. Únikový pás by byl situován souběžně s vozovkou (vpravo) a byl by vyplněn hlubokým štěrkem. Jeho začátek by byl asi v místech naproti vrátnici ZD (nebo i níže) a pokračoval směrem dolů asi 120 m. Šíře pásu by byla asi 4-5 m, jak by dovolil terén. Prostor by v těchto místech byl, i když za cenu částečné likvidace některých keřů a stromů. Celá akce by určitě byla časově i finančně přijatelná. Jsem připraven na toto téma diskutovat a čím nás bude víc, kterým není tato „past“ lhostejná, tím větší bude naděje, že se něco pohne k lepšímu. Miroslav Mareš

Časté otázky o třídění odpadů Co mám dělat s hliníkovými víčky od jogurtů a kovovými obaly? Kovové obaly a hliníková víčka odhazujte, pokud existuje ve vaší obci oddělený sběr, do sběrných nádob k tomu určených. Jinak jej lze odložit do směsného odpadu. Větší množství můžete odnést do sběrného dvora nebo výkupny surovin. Proč třídit, když za svoz odpadů platím a to rok od roku více? Tříděním odpadů lze dosáhnout úspory peněz placených na nakládání s odpady z obecního rozpočtu.. Čím větší množství odpadů je ve Vaší obci vytříděno, tím větší finanční obnos obdrží obec od

společnosti EKO-KOM. Dále tak méně zaplatí za odvoz a uložení komunálního odpadu na skládku. Tato úspora obecních financí se promítá do vašich paušálních poplatků za odpad, či v počtu kontejnerů a informačních aktivit na třídění odpadů. Kam s vyjetým olejem nebo barvou? Obaly s technickými oleji, barvami, ředidly a jinými chemickými látkami odevzdejte na místa určená ke sběru nebezpečných látek, většinou do sběrného dvora. Oleje se sbírají také na benzínových pumpách. Ve většině případů je toto uvedeno na etiketě výrobku. Co mám dělat s obaly, které jsou

František Líbl Dana Pecherová Zdena Hrobská František Farka Evžen Král Jaroslav Vondrák Anežka Sochůrková Marie Vokurková

60 60 70 75 75 75 80 94

Jarmila Hrabalová Josef Petrů Marie Holendová František Vaněček Jiří Koten Marie Říhová Josef Křikava Anežka Melicharová Božena Dvořáková Miroslav Bleha Marie Městková Jaroslav Dvořák Božena Pechová Bohumila Prokopová Josef Kostka Božena Petrová

60 60 60 70 70 70 75 75 75 75 75 75 85 85 85 92

V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů uvádíme ty jubilanty, kteří k uveřejnění dali souhlas.

Želivské ozvěny vydává Obecní úřad v Želivě. IČO:249483 Náklad 330ks. Vychází čtvrtletně. Řídí redakční rada ve složení: Dana Nováková, Anděla Tomanová, Karel Chmel, Michael Líbl, grafická úprava: René Decastelo Zapsáno do evidence MK ČR E 10244 Redakční uzavěrky: 15.3., 15.6., 15.9., 10.12.2007 Náměty ke zveřejnění zasílejte na mail [email protected]

označeny C/PAP nebo C/PP? Tyto obaly nazýváme kombinované a patří do směsného odpadu. Skládají se ze dvou či více materiálů, které od sebe nejsou jednoduše oddělitelné. Takovým obalem je např. tzv. blistr na léky („platíčko“ se zatavenými tabletkami). Většinu kombinovaných obalů nelze zpracovat. Výjimkou je nápojový karton a některé další kombinované papírové obaly. Zdroj: www.jaktridit.cz


4/4/07 9:53:20 AM

Želivské ozvěny. Tradiční dětský karneval se letos konal v neděli 18. března v kulturním domě v Želivě

Recommend Documents