Želivské ozvěny. Návštěva našich přátel z Kiesenu

Želivské ozvěny

Ročník VIII. – Číslo 3 říjen 2007 obeczeliv.cz www.obeczeliv.cz

Návštěva našich přátel z Kiesenu Jak naši přátelé prožili krásné babí léto v Želivském kraji.

J

iž je tomu 15 let, co vzniklo pevné přátelství mezi Želivem a Kiesenem, obcemi ležícími od sebe navzájem téměř jeden tisíc kilometrů. Od této doby se obyvatelé těchto dvou obcí pravidelně navštěvují. Nejinak tomu bylo i letošní rok, kdy byla řada na našich kamarádech. Ve středu 19. září ve večerních hodinách přivezl autobus společnosti Niederhauser 19 Kieseňanů před Obecní restauraci. Po krátkém přivítání a večeři byli seznámeni s nadcházejícím programem na tři dni a pak již následoval rozchod a ubytování v hostitelských rodinách. Ve čtvrtek v 8 hodin ráno jsme se všichni sešli před autobusem u pošty, abychom společně vyrazili na návštěvu do podzemí Moravského krasu. Po příjezdu na parkoviště jsme nasedli do malého vláčku, který nás dopravil až přímo k Punkevním jeskyním. V jeskyních jsme obdivovali bohatou krápníkovou výzdobu a ohromné prostory, které kdysi před mnoha tisíci lety vytvořila řeka Punkva, po které jsme měli možnost se v podzemí svézt a dokonce jsme se mohli projít po dně Macochy – největší propasti v České Republice. Z tváří našich kamarádů

bylo patrné, že takto nádherné jeskyně neočekávali a že se jim návštěva podzemí velice líbila. Poté jsme ještě vyjeli lanovkou na vrchol propasti a pak už jsme pomalou procházkou krásnými dubovými lesy kráčeli zpět k autobusu, aby nás dopravil ke středověkému hradu Pernštějnu. Avšak ještě předtím jsme poobědvali v Doubravníku v restauraci Na Rynku. Posilněni výtečném jídlem jsme se vydali na hodinovou prohlídku státního hradu. Zpět do Želiva jsme dorazili ve večerních hodinách a po lahodné večeři U Mušketýra jsme se vydali do svých domovů.

VÝLETY DO OKOLÍ

Druhý den nás čekala vycházka po okolních obcích, neboť to bylo jedno z přání našich kamarádů. Autobus nás zavezl do Lhotic, kde jsme si prohlédli místní zvonici s hřbitovním kostelíkem a dozvěděli se něco o historii této obce. Pak už jen následovala dlouhá procházka za slunečného počasí přes Lískovice do Vřesníka, kde nám místní hasič, pan Novák otevřel hospůdku,

abychom nepadali žízní a trošku se osvěžili. Hned z hospůdky jsme přešli do mateřské školy v přírodě, kde se nám dostalo velmi vřelého přijetí a pohoštění. Všichni jsme byli velice mile překvapeni vstřícností a ochotou, s jakou se nás zaměstnanci školky ujali a starali. Za to patří veliký dík všem zaměstnancům školky a především paní ředitelce. Ze Vřesníka jsme pak již jen kousek seběhli Na elektrárnu k panu Pihávkovi, kde jsme poobědvali a pak už jsme procházkou kolem malé přehrady dorazili zpět do Želiva, kde se našich přátel ujali hostitelské rodiny. V 8 hodin navečer jsme se setkali u kapličky Sv. Antonína u základní školy, abychom se vydali na noční stezku strašidelného lesa, který pro nás připravilo sdružení Jeřabiny. Zážitek to byl obrovský a myslím si, že mnozí z nás a hlavně z našich kamarádů na minuty hrůzy jen tak nezapomenou. Pak následovalo ještě malé občerstvení v penzionu Na Trnávce. V sobotu jsme se opět setkali před poštou, abychom se vydali na cestu do Prahy. Navštívit naše hlavní město bylo také přáním našich pokračování na straně 2

Zajímavá soutěž plná želivských pověstí Pokračování soutěže:

3. O SKÁLE PŘEVORCE

něm zmocnili všeho, co mělo pro ně cenu. Želivský převor se ve chvíli úzkosti, kdy byla loupeživá tlupa již na blízku, rozhodl zachránit zlatou monstranci. Podařilo se mu vniknout do chrámu, kde byla uložena, uchopil ji do rukou a vyběhl z kláštera směrem na Brtnou. Utíkal podél stráně nad břehem řeky, ale vojáci jej zahlédli a začali pronásledovat. Udýchaný převor viděl, že vojákům neuteče a z posledních sil vyběhl na skálu nad řekou. Pronásledovatelé se radovali, že kněze na skále chytí a monstrance se zmocní. Převor však v zoufalství skočil i s monstrancí se skály. Snad silný vítr, který v té chvíli zadul a nafoukl převorův plášť, přenesl jej nezraněného i s pokladem přes řeku na druhý břeh a tam se ukryl v hlubokých želivských lesích. Vzácná monstrance tak byla zachráněna.

Nad hlubokou řekou v Želivě se v Ovčácké stráni zdvíhá strmá skála, kterou lidé nazývají Převorkou. Vypráví se o ní tato pověst: V Čechách bývaly často pohnuté časy, kdy si lidé nebyli jisti životem ani majetkem. Snad nejhůře se lidem vedlo za třicetileté války, kdy vtrhla nepřátelská vojska Švédů do Čech, drancovala a loupila. Švédové napadli i náš premonstrátský klášter, aby se v

Úkol pro Vás, milí čtenáři bude nesnadný, pokuste se určit následující: 1. Která ze dvou řek, protékajících Želivem, teče pod skálou Převorkou? 2. Kde se nachází v Želivě skála Převorka?

Odpovědi na soutěžní otázku z čísla 2/07,ve které jste měli poznat o které kapličce vypráví pověst Zachráněný opat, zní: 1.Kaplička stojí přímo proti hlavnímu vchodu do budovy ZŠ v Želivě. 2. Kaple je zasvěcena Svatému Antonínu Paduánskému, běžně se v Želivě říká – sejdeme se u Antoníčka. Správné odpovědi nám zaslalo pět soutěžících a z nich byli vylosováni: Pavel Sedlák a Ludmila Urbanová ze Želiva. Výherci si jako odměnu zakoupí knihu dle vlastního výběru v ceně 150 Kč. Paragon jim bude nejdéle do konce prosince proplacen na OÚ v Želivě. Blahopřejeme.

ozvenypodzim07.indd 1

10/3/07 9:51:53 AM

Ročník VIII. – Číslo 3 ŘÍJEN 2007

Želivské ozvěny

Informace ze zasedání zastupitelstva obce 7. zasedání zastupitelstva se konalo 29.8.2007. Prvním věcným bodem jednání bylo projednání zprávy o hospodaření obce v 1. pololetí 2007. Ze zprávy vyplynulo, že hospodaření probíhá v souladu se schváleným rozpočtem. V příjmové části je menší plnění na dani z příjmu ze závislé činnosti a na dani z příjmu fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti. Celkově je plnění příjmů o málo více než 50%. Výdajová stránka je plněna rovnoměrně v závislosti na realizovaných akcích. V souvislosti s tím bylo schváleno rozpočtové opatření č. 3. Jedná se o rozpočtovou změnu v rámci financování investiční akce „Výstavba ZTV u školy“. Dále se zastupitelstvo zabývalo hospodařením v obecních lesích v 1.

Pokračování článku Návštěva našich přátel z Kiesenu pokračování ze strany 1 kamarádů. Zde jsme navštívili expozici Národního muzea. Z muzea jsme pak putovali přes Václavské a Staroměstské náměstí až ke Karlovu mostu a dále pak po nábřeží až k restauraci Na Výtoni, kde jsme poobědvali. Pak už jsme sjeli tramvají zpět ke Karlovu mostu, kde na nás čekala hodinová projížďka lodí po Vltavě. Pak už nás čekal návrat do Želiva, kde jsme se všichni setkali na společné rozlučkové večeři v hotelu Na Kocandě. Při slavnostním zahájení pak společně oba představitelé obcí poděkovali za vzájemné přátelství a vyjádřili přání, aby toto pevné pouto rostlo dále a prohlubovalo se nejenom na obecní úrovni, ale i na úrovni jednotlivců. Starostové si předali symbolické dárky a pak už následovala taneční zábava až do pozdních nočních hodin. K poslechu a k tanci nám hrála skupina Synkopa z Pelhřimova.

LOUČENÍ

Další den ráno jsme se sešli u autobusu o hodinu dříve, neboť nastal čas rozloučení. Starosta Kiesenu nás pozval na příští rok na návštěvu Kiesenu, což jsme velice rádi přijali. A na závěr mi dovolte vyjádřit ještě poděkování. Poděkování všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na přípravě, organizaci či upevňování našich přátelských vztahů. Velký dík patří hostitelským rodinám, že se o naše kamarády tak obětavě starali. (ML)

pololetí 2007. Bylo konstatováno, že těžební plán je plněn na 37%, a to pouze nahodilou těžbou v důsledku vichřice na počátku roku. Bylo dohodnuto uskutečnit pochůzku zastupitelů po lesních pozemcích za účasti zástupců nájemce. Projednána byla příprava plánu rozvoje obce. Zastupitelstvo přijalo návrh zapojit do přípravy obyvatelstvo obce a organizace formou výzvy v místním zpravodaji. V pozemkových záležitostech byl schválen prodej části pozemku parc. č. 158/10 v k. ú. Želiv paní Studničkové, prodej pozemku parc. č. 373/2 v k. ú. Vřesník paní Rázkové a stavebních parcel u školy manželům Matoušovým a p. ing. Brodskému. V organizačních záležitostech schválilo

zastupitelstvo firmu Swietelsky na provedení opravy komunikace v Zadním koutě, jednostranné zvýšení nájemného v obecních bytech o 3,5% dle zák. č. 107/2006 Sb. Projednány byly ještě další drobné organizační a provozní záležitosti. V diskusi byla projednána potřeba doplnění redakční rady Želivských ozvěn a organizace podávání příspěvků do novin. Dále byla diskutována záležitost využití volných prostor v budově obecního úřadu na manikúru a pedikúru. Projednána byla také záležitost týkající se počtu dětí v základní škole a pedagogické obsazení. Karel Chmel, starosta

STRAŠIDELNÝ POHÁDKOVÝ LES V ŽELIVĚ Na sobotu 19. srpna 2007 připravil Klub Jeřabiny v Želivě „Strašidelný pohádkový les“ pro dospělé. Vstup do lesa byl po setmění, za čekárnou naproti základní škole a trasa vedla po „Jirkově stezce. I my jsme vyrazili po deváté hodině večerní, bát se. U vstupu do lesa byly úplné zástupy čekajících lidí. Loupežníci hned na prvním stanovišti měli nelehkou práci – získat zlaťák a jednotlivé návštěvníky zdržet, aby byly mezi nimi dostatečné rozestupy. Vstoupili jsme do lesa potichu, obezřetně... všude tma, jen cestičku lemovala světýlka. Někde ze tmy vyrazila černá postava se svítící maskou, tu za námi vyrazil kostlivec, či další strašidla. Potkali jsme i šílenou krávu a chodící prostřený stoleček... Babča u perníkové chaloupky rozdávala chutné perníčky (speciální tvary určené pro muže a spaciální tvary pro ženy). Cestou nás žádal princ o políbení Sněhurky, vodníci pod mostem vyděsili každého. Nechyběl ani kviz z pohádky O Červené Karkulce. Pan doktor se sestřičkou každého důkladně vyšetřili a na pitevně o kousek dál potom žádali darování orgánů. Zemřelý utekl z rakve, ale nikoho nepropásl... Kdo vydržel až do konce, tak na závěr prošel peklem a obdržel čestné uznání. Cesta trvala asi hodinu. Pak už se každý mohl jít občerstvit k rekreačnímu zařízení, odkud na dálku voněly klobásy a další dobroty. Myslím si, že návštěvníků lesa bylo více než jindy a nebyl jediný, který by se alespoň trochu nebál, nebo se alespoň několikrát během cesty nelekl. I my jsme byli vyplašení. Celý strašidelný les byl moc pěkný, rok od roku je hezčí a promyšlenější. Proto chci poděkovat pořadatelům a všem účinkujícím. Udělal chybu každý, kdo do strašidelného pohádkového lesa nepřišel! Jana Hanková

2 ozvenypodzim07.indd 2

10/3/07 9:51:54 AM


Želivské ozvěny

Mateřská škola Paraplíčko

Personál mateřské školy tvoří stejný kolektiv jako byl před prázdninami a provoz opět máme dopoledne ve dvou třídách, na odpoledne se třídy spojují.

K

onec školního roku díky narozeninovým oslavám naší školičky byl hodně pestrý a tak se děti rozcházely na prázdniny vesele. Horší to bylo s rodiči, protože museli sehnat pro své děti hlídání. Na léto se totiž přihlásilo k docházce do školky pouze pět dětí a provoz pro tak malý počet je neekonomický. O prázdninách jsme pražským maminkám s dětmi poskytli ve školce ubytování a tak byla spokojenost na obou stranách, ale jen do té doby, než se nám ucpaly odpady na umývárnách. Najednou bylo starostí dost, zachránila nás odborná firma, která pracovala na závadě několik dní, dokonce až do půlnoci a svítili si na to světly aut. Rekreanti měli pochopení a tak nakonec všechno dobře dopadlo. Prostředky, získané pronájmem školky a našetřenými penězi z rezervního fondu, jsme se souhlasem pana starosty, vložili do vybavení MŠ. Zakoupili jsme do 2. třídy nové linoleum a dva koberce (dopravní a kulatý). Na něm se děti ráno scházejí, sedají si v takzvaném komunitním kruhu a povídají si. 30. výročí narozenin naší školky jsme zakončili

poslední oslavou, a to v prvním dnu nového školního roku. Děti se adaptovaly dobře a slziček bylo opravdu málo, protože se zároveň těšily i na pouť. S rodiči jsme na třídní schůzce probrali zajímavé společné akce a už můžeme užívat podzimních slavností babího léta a darů podzimu. |Těšíme se na podzimní výlet, táborák a drakiádu, které se může účastnit celá rodina s draky lítacími i okrasnými. Před první adventní nedělí se uskuteční Čertovská zábava v obecní restauraci. Zveme nejen rodiče našich dětí, ale také Vás všechny. A hned ve středu 5.12 v hotelu Na Kocandě odpoledne si zase děti s rodiči prohlédnou Mikuláše a čertíky. Kdo bude mít zájem, objedná si ve školce pro své děti balíček, objednávku řádně Mikulášovi doručíme. Pak už nás čekají Vánoce, a tak už můžete nakupovat dárky, ať aspoň tyto Vánoce proběhnou v klidu. Užívejte si posledního teplého sluníčka, podzim je také hezký, ale lépe sebe i děti oblékejte. Za všechny Vás ze školky zdraví Květa Kasalová

MĚSÍC

Alena Moranová Měsíc tě večer navštíví, z tvé sklenky víno upíjí, svým paprskem zahání tvé první velké zklamání. Potom ti lásku přislíbí, na rty tě plaše políbí a dřív, než se schová za mrakem spoutá tvé oči v něžný sen.

Slova želivského opata Moji milí spoluobyvatelé Želiva i vy, kteří jste do našeho údolí štěstí zavítali. Jsem rád za možnost pozdravit vás prostřednictvím našich Želivských ozvěn. Je za námi další léto a my jsme opět o rok starší, ale snad i šťastnější a bohatší. Život je cesta. A vězme, že pokud jsme na ní, máme stále možnost, nebo spíše povinnost, o něj bojovat a usilovat. A ke štěstí často nepotřebujeme mnoho. Mnozí z nás už zajisté pod rouškou zkušeností zjistili, že šťastnými nás ani tak nedělá to, co máme, co si nashromáždíme, jako to, co nemáme nebo čeho jsme schopni se vzdát. Pokoj v duši se nedá koupit. Je odměnou za naši lásku a v tomto směru jsme si všichni rovni. Jsme odkázáni na lásku, na lásku jeden vůči druhému. A právě ona nás bude jednoho dne soudit. Ať dá Bůh, abychom obstáli. Za námi, želivskými premonstráty je náročný rok. Podařilo se nám zprovoznit budovu opatství a s Boží pomocí jsme se pustili do rekonstrukce kostela jak zevnitř, tak zvenku. Dělníci už kolem zdí vykopali jámu kvůli odvedení vlhkosti. Radujeme se, že náš spolubratr Siard složil své věčné sliby a teď ho čeká jáhenské a kněžské svěcení. V Praze a v Badíně na Slovensku studují naši klerikové Patrik, Tadeáš, Gottschalk a Heřman Josef. Znáte je z akcí, které pro vás v uplynulém období tady v Želivě připravovali. Ať už to byl „živý betlém,“ nebo speciální valentýnské prohlídky. Klášter byl i toto léto místem setkání desítek hudebníků a zpěváků, kteří tady pod vedením svých lektorů a učitelů studovali sakrální hudbu. Jejich umění jste mnozí obdivovali na společných koncertech. A nechci na tomto místě zapomenout ani na naši

společnou známou, paní Naďu Urbánkovou, která i tento rok připravila pro nás své Želivské unisono. Buďme ji za to vděční. Vždyť nejen klášter, ale celý Želiv je už léta spojován s umělci a velikány, kteří tady působili, či hledali chvíle pro oddych a zotavení. Buďme hrdí na lidi jako Santini, Čapek, či Doležal –žák slavného Hynajse. Nebylo by dobré, kdyby zůstali jenom naší slavnou minulostí. Dovolte mi, drazí moji, abych se s vámi rozloučil motlitbou sv. Františka z Assisi. Ať je pro nás a náš život lékem, který postrádáme. „Pane, udělej ze mne nástroj svého pokoje: kde je nenávist, tam ať přináším lásku, kde je křivda, ať přináším odpuštění, kde je nesvár, ať přináším jednotu, kde je omyl, ať přináším pravdu, kde je pochybnost, ať přináším víru, kde je zoufalství, ať přináším naději, kde je temnota, ať přináším světlo, kde je smutek, ať přináším radost. Pane, učiň, ať nechci tolik být utěšován jako spíše utěšovat, být chápán, jako spíše chápat, být milován, jako spíše milovat. Neboť kdo se dává, ten přijímá, kdo na sebe zapomíná, ten je nalézán, kdo odpustí, tomu se odpouští.“ P.ThMgr. Bronislav Ignác Kramár, O.Preaem opat želivský


10/3/07 9:51:55 AM


Želivské ozvěny

Tělesná výchova, sport a brannost (Ze soutěžní práce obecního kronikáře v roce 1989)

40 LET SJEDNOCENÉ TĚLOVÝCHOVY A ROZVOJ BRANNÝCH SPORTŮ V ŽELIVĚ Předseda komise pro mládež a tělovýchovu při MNV Stanislav Pavlas hodnotí činnost tělovýchovné organizace a branných sportů kladně, neškodil by, jak říká, větší zájem veřejnosti, především mládeže a lepší materiálně technické vybavení branných sportů. Při hlubším pohledu zjišťujeme, že Svazarm a Automotoklub nemají technické vybavení odpovídající dnešní době prakticky žádné a stávající je zastaralé. Po stránce tělovýchovy a sportu pracuje TJ Sokol na úrovni odpovídající obci s necelými devíti sty obyvateli. Sdružuje i mládež z okolí. Založení oddílu kopané je takřka historickou událostí ve sportovním životě obce. Hokejový oddíl s předsedou Jindřichem Müllerem dosáhl největšího úspěchu, když pod vedením Vladimíra Krejčího a Josefa Nováka bojoval o postup do vyšší soutěže (okresního přeboru) a byl až ve třetím zápase vyřazen hráči JZD Kojčice. Při obou oddílech jsou družstva mladších a starších žáků dorostu. Účast v soutěžích je poměrně značnou finanční záležitostí, zvláště v hokeji, kde jeden zápas na zimním stadionu v Pelhřimově stojí kolem 1500 Kčs (nájem za plochu,

doprava k zápasu, rozhodčí a bedna limonád). Když je možné sehrát zápas doma na Panuškách, náklady na rozhodčí a osvětlení uhradí vstupné diváků, ostatní vlastní prací. U žákovských družstev se počítá také s pomocí rodičů, zvláště dopravou vlastními auty. Okresní výbor Československé tělovýchovy přispívá ročně zhruba 5000 Kč a TJ Sokol získává další finanční prostředky pronájmem Panušek v letní sezóně rekreaci, především pionýrské. Ze sportovních odvětví, kde je možná účast i neregistrovaných sportovců je turistika ( každoročně „kolem tří přehrad“), rekreační tenis, volejbal a nohejbal, vodáctví a základní rekreační tělovýchova, pravidelné cvičení žen 1x týdně v tělocvičně školy za účasti 10 – 15 cvičenek. Šachový oddíl pořádá tři až čtyři turnaje ročně. Tělovýchovná jednota Sokol udržuje družební styk se sportovním fotbalovým klubem Beiersdorf v Německé demokratické republice a pravidelně pořádá zimní zájezdy do Harrachova pro své členy a rodinné příslušníky v počtu asi šedesáti osob. Dobrou práci na tomto úseku odvádí základní škola prostřednictvím kroužků mládeže, i když ne docela bez problémů organizačních a finančních. Kroužky pracují převážně ve středu, to je den vymezený pro jejich činnost a bez potíží není ani nákup vhodné techniky.

Díky odstraněné řevnivosti mezi jednotlivými organizacemi dochází ke spolupráci při pořádání různých akcí, jako například při „neckiádě,“ (spolupráce Tělovýchovné jednoty Sokol a Sboru požární ochrany) a při jiných tělovýchovných a branných pořadech, dobrá je i spolupráce se školou. Nehledě na některé materiální a finanční problémy se mohou v obci uskutečňovat větší akce, na kterých se podílí dvě i více organizací současně s jediným cílem, aby se dobrá věc podařila. V přehledu tělovýchovy, sportu a brannosti bylo použito zápisů z kroniky obce a hasičského sboru, dále vzpomínek pamětníků, pracovníků v tělovýchově a brannosti i vlastních. Za pomoc děkuji především bývalému funkcionáři Sokola v Želivě Jiřímu Koudelkovi (1922), bývalému činovníkovi Orla a později Sokola Arturu Strnadovi (1917), bývalému funkcionáři Sokola a Svazarmu Františku Živnému (1919), učiteli tělovýchovy na ZŠ v Želivě Václavu Strnadovi, předsedovi komise MNV pro tělovýchovu a mládež Stanislavu Pavlasovi, předsedovi branné komise při MNV ing. Františku Dolejšovi, členu revizní komise TJ Sokol Vladimíru Hrobskému a předsedovi TJ Sokol Jaroslavu Humešovi. František Melichar

CO NOVÉHO VE VŘESNÍKU? Léto končí, čas se vleče, špatnému počasí nikdo neuteče. Déšť nás krok za krokem provází a vítr žluté listy všude rozhází. Ale i slunce nás na podzim zahřeje, než přijdou sněhové závěje. Léto bohužel končí, sklízejí se zahrádky a pole, blíží se podzim. Alespoň podle počasí to tak vypadá, listí začíná žloutnout a opadávat. Přes prázdniny se u nás nic nezměnilo, všichni odjeli někam na dovolenou. V polovině léta, 28. 7. se konal na místním hřišti volejbal a večer Jan Kalina uspořádal „Rockotéku.“ DJ Vráťa Kratochvíl (zvaný „Bizon“ ) pouštěl do éteru rockové vypalovačky z 80. a 90. let, i ty nejnovější a všichni se roztančili. Zábava skončila až v ranních hodinách. Naše Škola v přírodě vyměnila v zimě stará okna za plastová, a teď se provádí začisťování fasády. Přes léto tu byly dětské pobytové tábory s různým zaměřením – Lidová škola

umění z Českých Budějovic, fotbalový klub z Radošovic a také děti z Prahy. Byla s nimi i Adélka, dcerka pana Fejka, ředitele pražské ZOO nebo malá Sofie, která je dcerou herce Vladimíra Kratiny. Jezdí sem i Dušan, syn fotbalového trenéra Uhrina. Pro rekreační a psychický odpočinek mají ve školce tři krásné koníky, Báru, které je již úctyhodných 20 let a její syny, Bena a Brita. Jsou to koníci shetlandského plemene, pro laiky „český sportovní ponny.“ Stará se o ně pan Kořínek, a to velmi vzorně, jsou dobře živeni a spokojení. Zaměstnankyně „Školy v přírodě“ si také udělaly jeden den pro sebe a vyšláply si na pochod ze Vřesníka na Elektrárnu, Valchu, Kordovsko, Sedlici a přes les zase zpět. Výlet se jim vydařil, počasí vyšlo a všechny byly spokojené. „Škola v přírodě Vřesník“ byla založena již před dvaceti lety, 1. ledna 1987 a paní ředitelka Leligdonová slíbila nějakou tu oslavu, když se to v zimě nestihlo, takže se

už moc těšíme. Také na „Elektrárně“ se přes léto vůbec nenudí, vlastně tam sezóna začíná velmi brzy. Přes zimu se dělala rekonstrukce vnitřku restaurace a kuchyně. V květnu se tu konalo setkání cyklistů s názvem VELOCAM, kterého se zúčastnilo 250 lidí. Pak už to byly běžné firemní akce, jako například VOLSBANK, ČES – energetika, CEL ( Connaught elektronics) z Jiřic a různá školení. Pan Pihávek a jeho zaměstnanci se rozhodli udělat jeden den pro postižené děti a tak se 18. srpna brzy ráno začaly nad Elektrárnou vznášet obrovské balony, které mohly využít jak děti, tak i dospělí. Ze Vřesníka si vzduchem poletovali např. zastupitel obce Pavel Novák, manželé Martina a Pavel Kopicovi, manželé Radka a Víťa Čápovi. Všichni byli opravdu nadšeni, byl to prý zážitek, na jaký se nezapomíná. Tomu věřím, když jsem viděla těch osm balonů, jak se jen tak pomalu pohupují ve větru, tak jsem si opravdu moc přála být tam nahoře a


10/3/07 9:51:55 AM


Želivské ozvěny

Poslední roky Jiřího Wolkera Z podhradí Lipnice do Želiva „Dne 29. března 1900, ve čtvrtek o druhé ranní hodině narodilo se mě první dítě... A byl to syn,“ uvádí ve své knize Jiří Wolker na Vysočině František Drašner. „Netrpěla jsem příliš, porod byl normální, netrval všeho všudy nic déle, než půl hodiny. Malý chlapec vážil 3 kg, byl zdravý, pěkný, bez úhony. Když tento malý zázrak vložili do mé náruče, otevřely se jeho tmavomodré oči. Nebylo v nich ještě výrazu, ale upřely se na mne bez hnutí a dlouho na mne hleděly. Dala jsem se do pláče radostí, štěstím i nepoznanou dosud úzkostí. Zůstane mi mé dítě, neztratím jej, neurve mi jej zlý osud? Zavřel zase očka a usnul. Přišel na svět, prohlédl si svou mámu a byl spokojen. Klidně spal dále...“ Ve dvou číslech Želivských ozvěn si budeme vyprávět o básníkovi Jiřím Wolkerovi, který ve svém mládí prožil dva skatské tábory na naší Vysočině, v Orlovských lesích na Humpolecku. Nahlédnout můžeme do bohatého, ale i strastiplného života mladého umělce, básníka, malíře a hudebníka díky knize Františka Drašnera, havlíčkobrodského

sledovat ty mrňavé postavičky a domečky dole. Ale snad největší radost z této akce měly postižené děti, které přijely z Vysočiny, Tábora a z Dolní Poustevny. Kromě balonů pro ně byly připraveny ještě další atrakce, jako skákací hrad a trampolína, na kterých se děti opravdu vyřádily a také koníci ze školky ve Vřesníku, které si mohly pohladit a povozit se na nich. Vše měly zdarma a každé dítě si odneslo dáreček a šťastný úsměv ve tváři. Proto se tato akce konala, kéž by jich bylo více, vždyť tyto děti si naši pozornost opravdu zaslouží! V sobotu 15. 9. na Elektrárně měli posezení bývalí i nynější členové ČSSD, ale ten hlavní představitel, pan Jiří Paroubek bohužel nedorazil, asi ho přítelkyně nepustila. Přejeme Vám všem krásný podzim, žádné deprese, ale naopak bezva náladu i v těch deštivých a větrných dnech, které k tomuto ročnímu období patří, a které nás určitě neminou. Za SDH Lada Vlčková

učitele, který učiteloval na Lipnici. Bylo to právě v období, kdy zde pod vedením profesora Benjamína Svojsíka pravidelně od roku 1912 tábořili pražští skauti. V letech 1916 a 1917 mezi nimi byl i prostějovský skautík Jiří Wolker. „Byl to štíhlý hoch, světlých vlasů, modrých očí, jež zářily upřímností a odhalovaly nadšenou oddanou duši. Prožil jsem s ním toho roku nepřetržitě šest neděl a našel jsem v něm- i moji pražští skauti- výborného druha jaré mysli, který ačkoliv byl ve skautingu nováčkem, svou horlivostí a inteligencí záhy byl mezi nejlepšími...“ vzpomíná ve své knize Františka Drašnera profesor Antonín Benjamín Svojsík, milovník hudby a tělocviku, velký vyznavač přírody a skautingu.A proč si vybral k táboření právě toto místo na Vysočině? Z orlovské myslivny totiž pocházela jeho žena Julie. O budování tábora a života v něm psal Jiří Wolker táborový deník. „Ruce mám rozervány, pořezány a odřeny, černý jsem od pryskyřice a mechu, hlavu však mám jasnou jako lesní vzduch a myšlenky čisté, jako voda v potůčku kolem tábora tekoucí. Doma tomu bylo opačně.“ Zde také mladí skautíci skládali zkoušky prvního a druhého stupně. Wolker získal zkoušku nejen prvního stupně, ale také rádcovskou a o rok později zde zastával funkci zástupce vedoucího. Ale nepředbíhejme! Ještě dříve ho však čekala daleká cesta. Spolu se Suchánkem měl vykonat cestu do Želiva, a to přes lesy, bez mapy, se stanem a zásobami potravin na jeden a půl dne. Tábor museli opustit v odpoledních hodinách. I o této cestě a návštěvě Želiva si Wolker v deníku poznamenal: „...odebrali jsme se do kláštera k šafářce. U ní jsme si připravili z konzerv oběd, posadili na velkém dvoře na žebřík a odpočívali. Okolo shromáždilo se dětí, zajatců, starců a žen a s obdivem na nás pohlíželi... Rychle jsme pojedli. Náhle na obloze vyvstaly mraky a chvílemi táhle

zahřmělo. Neobyčejnou prudkostí se spustil liják.Stěhovali jsme se na chodbu k šafářce. Zatím vyjednáváme o prohlídku kláštera. Pan prelát svolil a my v dešti proběhli zahradou a dostali se na podloubí a odtud nás již prováděl pán...Prohlédli jsme si staré obrazy, síň k přijímání noviců, kostel a potom v prvním patře knihovnu. Tam nás prováděli dva mnichové.Ukázali nám rozsáhlou bibliotéku, různé sbírky mincí a jiné starožitnosti, zvláště literární. Mě zajímala knihovna klasiků, která byla značná...“ Po dvoudenní pěší túře ušli mnohdy neschůdným terénem minimálně 45 km, přitom na Wolkera ještě v táboře čekala noční hlídka od jedné do tří hodin. Rád bych se ještě zmínil o jedné věci: Skautský tábor v Orlovech se konal v době první světové války a jak napsal v úvodu knihy Františka Drašnera doc.JUDr. Petr Pithart, byla to válka „... které nikdo nerozuměl, kdekdo byl proti ní a skoro všichni dospělí muži přitom narukovali...“ Byl to čas, který se nemilosrdně vlámal ( v neposlední řadě hladem) do každodennosti také táborníků v Orlovských lesích. O potraviny v té době byla velká nouze. „Maso bylo k dostání jen v neděli a později už vůbec ne, bylo jakosti podřadné, obyčejně ze slabších kusů nebo dorážek. Chléb se pekl se značným přimísením mouky kukuřičné, mouka pšeničná nebyla vůbec k dostání.“ A pro ilustraci si povšimněme i cen některých potravin. „Maso hovězí (l kg) stálo 6-8 K, stejné množství vepřového 5,60 až 9 K, telecího 6 až 10 K, Cena jednoho vejce se pohybovala od 12 do 40 haléřů, kilogram másla stál 10 až 14 K, litr mléka 25 hal. A litr piva 80 hal. Kousek mýdla před válkou byl za 8 haléřů, nyní se kupoval za 2 K.“ Jak uvádí Jiří Wolker, pecen chleba kupovali chlapci za 2 K a vajíčka po 20 haléřích. Vezmeme-li v úvahu, že výdělek předního dělníka v josefodolských sklárnách byl asi 140 K za týden, pak tehdejší ceny nestačily ani k nákupu těch nejzákladnějších potravin. Projevoval se velký nedostatek mléka, másla, nebylo možné koupit ani tvaroh. Ba i chléb táborníci těžko sháněli a nebylo divu, že si psali domů o základní potraviny. Zdeněk Frantál Pokračování v příštím čísle..


10/3/07 9:51:56 AM


Želivské ozvěny

ZÁKLADNÍ ŠKOLA Čínské přísloví: „Učení v mládí je rytí do kamene, učení ve stáří je kreslení do písku.“

3.

září 2007 zasedli žáci poprvé po prázdninách do školních lavic. Bylo jich celkem 102. Do 1. třídy nastoupilo jen 6 dětí, 4 ze Želiva a 2 z Brtné. Vzhledem k tomu, že ve 2. třídě je 7 žáků, obě třídy jsme spojili. Ostatní výuka probíhá podle dřívějších zvyklostí. Letošní školní rok je významným rokem ve školním vzdělávání. Do škol se zavádí nová školská reforma, školy začínají vyučovat podle vlastních školních vzdělávacích programů, které učitelé zpracovávali podle tzv. „Rámcového vzdělávacího programu“ připraveného ministerstvem školství. Výuka se bude zavádět postupně, a to letos v 1. a 6. ročníku, příští rok v 1., 2., 6. a 7. ročníku a tak dále. Postupné zavádění nového programu bude tedy trvat čtyři až pět let. V ostatních ročnících se dále vyučuje podle programu „Základní škola“. Co má nová školská reforma přinést? Tady si dovolím použít leták MŠMT a ocituji body přímo z něj: „ žáci se budou ve škole cítit příjemně a bezpečně, budou zažívat radost z učení, dostanou příležitost ukázat, co umí, v čem se zlepšují – to by se mělo odrazit v jejich hodnocení, získají nejen dobré znalosti, ale i chuť a dovednost učit se po celý život, se naučí poznávat svět v souvislostech a učivo maximálně využít ve svém budoucím životě, budou dobře jazykově připraveni na život a práci v současném propojeném světě, se naučí pracovat s různými zdroji informací, budou umět žít a jednat s ostatními lidmi, se naučí jednat samostatně a rozhodovat se zodpovědně, budou pečovat o zdraví svoje i ostatních, zvládnou aktivně vstupovat do výuky i dění ve škole.“

Samozřejmě, že toto všechno vyžaduje i od učitelů neustále hledat nové metody práce, vzdělávat se v těchto nových metodách, navštěvovat různé kurzy apod. Snažíme se využívat všechny dostupné nabídky na toto vzdělávání, nové poznatky zavádíme postupně do výuky. O úspěchu či neúspěchu těchto změn nelze hovořit nyní, jsme teprve na začátku. Je tady bezesporu výhoda nízkého počtu žáků ve třídách, protože v takovýchto třídách můžeme daleko více využívat individuální přístup, děti mají mnohem větší možnost častěji během hodiny vystupovat, mají větší prostor pro komunikaci apod. Ve složení pedagogického sboru došlo k menším změnám: pracovní poměr ukončila pí uč. Prokopová, pí učitelka Chybová odešla na mateřskou dovolenou a na její místo nastoupila pí uč. Neradová ze Senožat. Na částečný úvazek (14 hodin matematiky) vyučuje pí uč. Jarošová, které stále ještě neskončila mateřská dovolená. Zbytek úvazku (8 hodin fyziky) dobírá pí uč. Procházková. Bude učit do konce prvního pololetí. Od 1. února výuku fyziky převezme pí uč. Jarošová. Výuku anglického jazyka v 9. ročníku zajišťuje pan Líbl. Škola je otevřena pro dojíždějící žáky hned po příjezdu autobusu, pro domácí žáky v 7:10 hodin. Zamyká se v 16:00 hodin. Provoz školní družiny začíná v 6:30 hodin, po dohodě s rodiči podle potřeby i dříve. Za každé přihlášené dítě do školní družiny bude vybírán poplatek 20 Kč na 1 měsíc, a to ve dvou splátkách (na každé pololetí zvlášť). V platnosti stále zůstává, že uvolnit dítě ze školní družiny může vychovatelka jen na základě písemné omluvenky. Obědy ve školní jídelně se vydávají od 11:10

hodin do 12:30 hodin dle rozvrhu vyučovacích hodin. Obědy lze odhlásit dítěti ještě ten den ráno do 7:00 hodin osobně nebo telefonicky na čísle 565 581 269. Cena obědů a svačin zůstane zatím nezměněna. V případě, že porostou ceny potravin, budeme muset upravit i ceny jídel ve školní jídelně, a to pravděpodobně od 1. února 2008. Pro žáky jsme připravili tradičně pestrou nabídku zájmových útvarů: aerobik 1-9 – 2 skupiny – Krčilová anglický jazyk 1-2 – Krčilová florbal 1-9 – 3 skupiny – Poláková, Strnadová, Cihlář vybíjená 2-5 – Decastelová keramický 2-9 – 2 skupiny – Neradová sportovní hry 6-9 – Vaněčková zdravotnický 1-5 – Decastelová výtvarný 1-9 – Špetlová počítačový 3-5 – Cihlář stolní tenis 6-9 – Nováková německý jazyk 7-9 – Dolejšová psaní na počítači 6-7 – 2 skupiny – Dolejšová psaní na počítači 8 - Svoboda Účast v kroužcích bude zpoplatněna částkou 20 Kč na měsíc, a to bez ohledu na počet navštěvovaných kroužků. Žáci, kteří jsou zároveň přihlášeni do školní družiny, nebudou už tento poplatek platit. Znamená to, že každý žák, který je přihlášen do ŠD a zájmových kroužků, zaplatí jeden poplatek ve výši zmiňovaných 20 Kč na jeden měsíc. Jednotlivé informace o škole budeme průběžně zveřejňovat na našich internetových stránkách www.zszeliv.cz, které budou od října v provozu. Na těchto stránkách bude k dispozici i školní časopis, který nemůžeme z finančních důvodů tisknou do všech rodin. Bude-li někdo z žáků chtít časopis vytisknout ve škole, vyhovíme mu. Zveřejňuji i emailovou adresu školy, na kterou nám můžete psát: [email protected], telefonní kontakt je 565 581 128. Marie Dolejšová

Ohlédnutí za létem S želivským Unisonem paní Nadi Urbánkové nám letos odlétlo léto. Není však třeba zoufat, jelikož od června bylo stále rušno a je na co vzpomínat. Je sice pravda, že mnozí z Vás si řeknou: „Co blbne, vždyť se tady nic nedělo!“. A přece se dělo. A ten, který neví, ten si alespoň přečte. Letní veselí započalo 9. června želivským rockovým festivalem „ŽeLIVE 002“, současně probíhal český pohár v kajacích, následoval pohádkový les, létání balónů, vyhlídková jízda na kolech, jazzové léto, sjezd na lodích, silvestrovské posezení

u kytary, rybí hody, pouťová zábava. Takový nářez probudí i medvěda a přijde se podívat, co se děje.

10.11

LÉTO JE SICE ZA NÁMI, ALE NEBUDEME SI PŘIPRAVOVAT BRLOH K ZIMNÍMU SPÁNKU. ČEKÁ NÁS HODNĚ VESELÍ:

22.12

28.9. 12.10

Svatováclavský country bál (hrají Skaláci) Kuba v pořadu Martina Dufka (18.00 h)

17.11

25.12 31.12 19.1.

Svatomartinské žehnání vína (Cimbálová muzika Josefa Válka) Taneční zábava za svobodu a demokracii (hraje Fuga) Vánoční turnaj v PING-PONGu (večerní koncert skupiny K2) Štěpánská taneční zábava (hraje Fram) Silvestr 2007 Staročeská zabíjačka Pavel Mička, Hotel Na Kocandě


10/3/07 9:51:57 AM


Knihovna informuje LETNÍ TURNAJ V PEXESU 2007

Ve čtvrtek 26. července se v Knihovně Josefa Čapka v Želivě sešlo 15 dětí, aby si zahrály pexeso. Turnaj se hrál na dvě porážky, soutěžilo se ve dvou kolech, „kole vítězů“ a „ kole poražených.“ Sportovní zápolení začalo v 9.15 a skončilo v 11.30 hod. Na regulérnost zápasu dohlíželi čtyři tatínkové (jeden z Brtné a tři chataři z Prahy), kteří vypracovali a sledovali pavouka turnaje. Výsledek turnaje: 1. místo Šárka Bloudková z Brtné 2. místo David Hanuš z Prahy 3. místo Lucie Zajíčková ze Želiva 4. místo Kristýna Dohnalová z Prahy Vítězové dostali dárky, časopisy a plakáty, všichni účastníci pak jako cenu útěchy záložku do knihy a dvě sušenky. Blahopřejeme všem vítězům a děkujeme i všem závodníkům za sportovní chování. Příští rok v létě nashledanou.

NÁVŠTĚVA V KNIHOVNĚ JOSEFA ČAPKA

Jihočeská organizace SKIP a Městská knihovna Pelhřimov uspořádala třídenní setkání bývalých knihovníků pod názvem „V zdravém těle zdravý duch.“ Jedním z bodů programu byla také návštěva Želiva. Knihovnu Josefa Čapka v Želivě 15. srpna 2007 navštívilo 28 knihovnických seniorů z celé ČR s doprovodem vedoucí a knihovnic z MěK Pelhřimov. Přijela s nimi i Dr. Jarmila Burgetová, zakládající členka Svazu knihovníků a informačních pracovníků a jeho první předsedkyně. Mezi hosty byla i ředitelka knihovny v Táboře A. Votrubová, zástupce Národní knihovny ČR L. Zemánková, dlouholetá bývalá předsedkyně Jihočeské odbočky SKIP Dana Wimmerová i zástupce Knihovny roku z Kostomlat. Od 14.30 do 16 hodin si návštěvníci prohlédli klášter premonstrátů v Želivě, kostel Narození Panny Marie a klášterní knihovnu, s velmi pěkným výkladem premonstráta, pana Benedikta. Pak navštívili naši knihovnu, seznámili se s výsledky a kulturní činností, prohlédli si její kroniku. Zajímali se o to, jakým způsobem a proč získala naše knihovna název Knihovna Josefa Čapka. Na závěr je v zasedací místnosti obecního úřadu čekalo setkání s místním kronikářem, panem Františkem Melicharem, který je v krátkosti seznámil s naší obcí. Pohoštění pro milé hosty připravily místní knihovnice a předaly 4 stuhy, vyšité pro vítězné knihovny v celostátním a jihočeském kole soutěže „Knihovna roku.“

NOVÁ KNIHA PANÍ EDY KRISEOVÉ

Spisovatelka Eda Kriseová, která s rodinou trávívá léto na chalupě v naší obci, vydala další z řady svých knih. Tentokrát je to kniha pro děti, napsala ji pro svá vnoučata a jak sama říká, strašidýlka sídlí kolem jejich chalupy v Želivě. Milé příhody Majdy a Terezky, které zažívají se strašidýlky a tajemnými bytostmi, dokáží vykouzlit krásné večerní chvíle i s vašimi dětmi. Knihu Prázdniny s Bosonožkou, vydanou v letošním roce v Albatrosu, si můžete půjčit v naší knihovně. KaT

Želivské ozvěny 2x ZAKOKRHAL ČERVENÝ KOHOUT Klášterní a konventní budovy v plamenech

Dvakrát v minulých letech zakokrhal nad klášterními a konventními budovami želivského kláštera červený kohout. Poprvé tak tomu bylo 16. června 1712, tedy před 295 lety a podruhé před sto lety, v roce 1907. Škody v obou případech byly obrovské. V prvním případě vznikl požár neopatrností konventního kuchaře a šířil se takovou rychlostí, že za půl hodiny shořela celá šindelová střecha nad konventem i kostelem Narození Panny Marie. Jak uvádějí historikové, rozpoutaný živel vnikl až do svatostánku, zničil nebo alespoň značně poškodil vše, co bylo hořlavé, nebo se dalo roztavit. Přitom zahynul klášterní zahradník a odpoledne, když se zřítilo chrámové klenutí, byl zabit Matěj Bambas ze Senožat. Vnitřek kostela, oltáře, kazatelna a lavice, jakož i výborné varhany, pořízené za opata Siarda, padly za oběť. Jenom staré gotické klenutí chóru a klenba nad konventem odolaly rozběsněnému živlu. Během osmi let byl chrám i konvent znovu obnoven. Stavebních prací se ujal italský stavitel Giovanni Santini. Ktromě jiného dokončil i výstavbu štíhlých věží a mezi ně ve štítě nad hlavním vchodem nechal postavit gotickou, deset centýřů těžkou monstranci z kovaného železa a nad vchodem hlavního portálu sochu Panny Marie s děťátkem z jemného pískovce. Chrám Páně byl znovu vysvěcen 7. října 1736. Rok 1907 přinesl krásnou úrodu a počasí hospodářům přálo. 12. srpna v klášteře mlátili zbytky obilí. Kolem patnácté hodiny zde vypukl požár, který zachvátil zásoby obilí a po vyschlých šindelových střechách se šířil tak rychle, že během půl hodiny hořely nejen hospodářské budovy, dvůr, ale i úřednický dům, pivovar, Trčkův hrad a prelatura. Z úřednického domu oheň přeskočil i na jižní věž kostela. K požáru nejdříve přispěchal želivský hasičský sbor, o pomoc se telegrafovalo i do Humpolce a sloupy dýmu přivolaly hasiče nejen z Červené Řečice, ale i ze Zahrádky, Vojslavic, Kletečné a Jiřic. Třináct stříkaček zoufale bojovalo s rozběsněným živlem. Hmotná a kulturní škoda byla ohromná. Zničeny byly budovy, nedávno zakoupená mlátička za pět tisíc korun, velký skleník s exotickými rostlinami a vzácnými květinami. Vyhořely kanceláře lesní i hospodářské správy, v prelatuře pohostinské pokoje, bohoslužebná roucha, stříbrné náčiní, klášterní muzeum s 500 starožitnostmi, archeologické vykopávky, hudební nástroje, staré zbraně, znaky, hodiny, prsteny, nádoby, sošky, obrazy, řezby, galerie podobizen opatů od 14. století až po opata Bursíka, portréty členů řádu kolem roku 1830, podobizny Habsburků z konce 18. století, vykládaný nábytek, krásný, zlatem vykládaný opatský kočár, který prý byl krásnější než kočár pražského arcibiskupa. Práce na obnově požárem zničeného kláštera před sto lety, trvaly až do začátku první světové války. -zfal-


10/3/07 9:51:57 AM


Želivské ozvěny

BUDE VÁS ZAJÍMAT V neděli 16. 9. 2007 byla v Mahlerově domě v Kalištích slavnostně otevřena výstava Heleny Giras-Kozákové: Keramické objekty.

Významná výtvarnice absolvovala na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let prestižní Camberwell Scholl of Art and Craft v Londýně a v současnosti vyučuje uměleckou keramiku na výtvarné škole. Originálních tvarů jednotlivých keramických objektů, částečně inspirovaných kubismem, dociluje tím, že do

rozválené hlíny vykrajuje ve stylu textilních střihů pláty a z nich své vázy a konvice postupně tvaruje. Využívá i zvláštního lomu světla a stínu, což vytváří nápadité barevné přechody. Výstavy se účastnila známá spisovatelka a režisérka Olga Sommerová, která společně s Helenou Giras -Kozákovou zasadila v Kalištích růži. Na vernisáž mimo jiné přijela i celá řada želivských přátel výtvarnice, která od dětství trávívala prázdniny v Želivě a dnes sem jezdí na chalupu. Přejme jí mnoho úspěchů. AT

Chvála věcí obyčejných

Četli jste humornou knížku francouzského spisovatel Gabriela Chevalliera Zvonokosy? Kdo z nás, dříve narozených, by ji neznal? Smáli jsme se nad stavbou obecního záchodku ve Zvonokosích, pánů, kteří po večerní návštěvě hospůdky ulevovali svým měchýřům na zdi městských domů, rozhořčení staré panny Eulalie Čubíkové, která to vše pozorovala z okna svého bytu a celé řadě humorných příhod maloměstských obyvatel Zvonokos. Ani si nechceme přiznat, jak důležité jsou ony veřejné místnůstky, které spěšně vyhledáváme a kam se uchylujeme v nejnutnějších případech, a jak chybí třeba u fotbalového hřiště při zápasech, kde diváci posilovaní pivem vyhledávají různá zákoutí za stromy, na louce, ba i na psím soukromém cvičišti, kam chodí také děti. A tak se přimlouvám, vážení páni sokolové, udělejte s tím něco, aby někdo nepřišel k mravní úhoně, jako ona zmíněná Eulalie Čubíková ze Zvonokos. Ale teď vážně. Také v Želivě jsou veřejné záchodky a jejich zřizovatelem je obec. Nejvíce je ocení turisté a návštěvníci našich památek. O jejich provoz se vzorně starají Bublíkovi, a že to není zrovna jednoduchá práce, dokáže pochopit každý z nás. Proto manželům Bublíkovým patří poděkování za stálou péči o provozuschopnost a čistotu oněch tak A.T. potřebných místností.

BALÓNY NAD ŽELIVEM

Jubilea Václav Buben Ludmila Průšová Eva Lízalová Marie Doubková František Lhota Josef Vácha Václav Švéda

70 75 75 75 75 85 96

V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů uvádíme pouze ty jubilanty, kteří k uveřejnění dali souhlas.

Oznámení

Obec Želiv schválila na svém 7. zasedání Obecního zastupitelstva obce Želiv vypracování Plánu rozvoje obce Želiv. Jedná se ve skutečnosti o seznam prioritních akcí a úkolů realizovaných na území obce a v jejích místních částech v budoucích letech. Proto žádáme občany, kteří mají zájem se spolupodílet na rozvoji naší obce, aby nám své nápady a připomínky k rozvoji obce sdělili buď osobně na obecním úřadě Želiv, či zasílali na adresu: Obecní úřad Želiv, Želiv 320, 394 44 Želiv, popř. zasílali na naši e-mailovou adresu: [email protected] Za veškeré podněty a nápady předem děkujeme. (ML)

Želivské ozvěny vydává Obecní úřad v Želivě. IČO:249483 Náklad 330ks. Vychází čtvrtletně. Řídí redakční rada ve složení: Anděla Tomanová, Karel Chmel, Michael Líbl, grafická úprava: René Decastelo Zapsáno do evidence MK ČR E 10244 Redakční uzavěrky: 15.3., 15.6., 15.9., 10.12.2007 Náměty ke zveřejnění zasílejte na mail [email protected]


10/3/07 9:51:59 AM

Želivské ozvěny. Návštěva našich přátel z Kiesenu

Recommend Documents