EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ: úvod

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ: úvod

Zákon o ekologickém zemědělství: Ekologické zemědělství je zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce a který, pokud dochází k chovu hospodářských zvířat, dbá jejich etologických a fyziologických potřeb v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.

Ekologické zemědělství: úvod © Petr Konvalina, 2010

Cíle trvale udržitelného (ekologického) zemědělství


Hlavní cíle ekologického zemědělství  Efektivní využívání energie, orientace na

obnovitelné zdroje.  Snaha o maximální recirkulaci živin a zábrana vnosu cizorodých látek do agroeko-systému.  Produkce kvalitních potravin a surovin.  Optimalizace životních podmínek pro všechny organismy včetně člověka.


Hlavní cíle ekologického zemědělství    

Trvalé udržení a zlepšení půdní úrodnosti. Ochrana genofondu a udržení biodiverzity. Zachování krajinných prvků a jejich harmonizace. Hospodaření s vodou, udržení vody v krajině, ochrana povrchových a spodních vod před znečištěním.


Základní pojmy - definice Ekofarma je uzavřená hospodářská jednotka zahrnující pozemky, hospodářské budovy, provozní zařízení a případně i hospodářská zvířata, sloužící ekologickému zemědělství. Podnikatelský subjekt, který hodlá v souladu se zákonem o ekologickém zemědělství podnikat na ekofarmě je povinen se registrovat u Ministerstva zemědělství. Registraci je možno provést pro pěstování rostlin nebo pro pěstování rostlin i chov zvířat.


Základní pojmy - definice Bioprodukt je surovina rostlinného nebo živočišného původu získaná v ekologickém zemědělství a určená zejména k výrobě biopotravin, na níž bylo vydáno osvědčení o původu bioproduktu. Biopotravina je potravina vyrobená z bioproduktů, povolených přídavných a pomocných látek a také vyhláškou povoleného podílu surovin nepocházejících z ekologického zemědělství a to za podmínek stanovených vyhláškou. Také na biopotravinu musí být vydáno osvědčení o původu. Ekologické zemědělství: úvod © Petr Konvalina, 2010

Odlišnosti v agrotechnice v ekologickém zemědělství oproti konvenčnímu systému


Odlišnosti v agrotechnice v EZ oproti konvenčnímu systému • • • • • • • • •

Častější sklizeň jetelovin v OP pro omezení plevelů Šetrné zpracování půdy pro zlepšení struktury Pečlivé zacházení se statkovými hnojivy pro omezení ztrát Častější a cílené použití menších dávek organických hnojiv, vhodné doplnění povolenými minerálními hnojivy Volba vhodných druhů a odrůd pro omezení škodlivých činitelů Využití preventivních opatření a podpora užitečných organizmů pro omezení škodlivých činitelů Časté a důkladné sledování porostů Provádění zásahů včas a ve vhodnou dobu Pečlivá sklizeň a posklizňové ošetření


Rozvoj EZ ve světě 



 

-

Od pol. 19. st. a na přelomu 20. st. probíhala značná industrializace a urbanizace negativní změny životních podmínek obyvatelstva, hledání východiska v přírodě, obrat k přírodnímu nebo přírodě blízkému životnímu stylu; přesídlení na venkov v té době znamená určitou nezávislost a jistotu V prvních desetiletích 20. st. se setkáváme také s prvními dokumentovanými údaji o poškození půdní úrodnosti a změnách v agroekosystémech, které souvisely s chemickou a technickou intenzifikací: okyselení půd, půdní únava, změny půdní struktury Začaly být diskutovány otázky biologických základů: znalosti o významu edafonu pro půdní úrodnost, význam dynamiky uhlíku, metody kompostování, neobracení půdy při jejím zpracování, zásahy do půdy s cílem výživy látkami bohatými na uhlík Dále zaznamenány zvýšené výskyty chorob, škůdců a snížení kvality potravin (konzervování, přidávání aditiv, apod.), přírodní východiska ústí v ekologické zemědělské systémy zdůrazňující od počátku jednání podle přírodních systémů: kromě tradice romantických přírodních přístupů hrají roli vědecky formulované přírodní koncepty, a reforma tak položila základ výživy, zdravovědy a tělesné kultury.

Počátky vzniku ekologického zemědělství ve střední a západní Evropě tak můžeme datovat do období po první světové válce.

Rozvoj EZ ve světě  Přes vznik různých směrů/systémů/metod se dnes stírají

rozdíly mezi metodami EZ a zemědělci již hospodaří podle obecně platných směrnic.  (výjimka svaz Demeter – „biodynamické hospodaření“, ponechávající si svá specifika)  V 70. letech 20. st. vznikem celosvětového hnutí IFOAM (Mezinárodní federace sdružení za organické zemědělství ) se sídlem v Německu.  Tato organizace měla velký vliv na oficiální uznání EZ v Evropě, kde bylo v roce 1991 přijato Nařízení Rady EHS č. 2090/91, dnes novelizované od 1.1.2009 (NR 834/2007 a NK 889/2008)

Vývoj EZ v ČR


Vývoj EZ v ČR  1985-87 – první důležitější publikované zmínky o EZ v          

Československu 1989 – přechod prvních farem v Československu na EZ 1990-91 – vznik pěti svazů EZ 1992 – založení spolku poradců a kontrolorů 1993 – Metodický pokyn pro EZ; jednotná kontrola a certifikace; národní známka „BIO“ 2000 – přijetí českého zákona o ekologickém zemědělství 2003 – vyhlášení Akčního programu rozvoje EZ v ČR 2004 – vstup do EU, platnost evropské legislativy, HRDP - dotace 2006 – novela zákona o EZ, vstup dalších kontrolních organizací 2007 – 2013 EAFRD - dotace pro české EZ 2009 – platnost kompletní novely nařízení EU (NR 834/2007 a NK 889/2008)


Vývoj EZ v ČR


Vývoj EZ v ČR


Vývoj EZ v ČR


Vývoj EZ v ČR

Vývoj EZ v ČR

Vývoj EZ v ČR

Vývoj EZ v ČR

Vývoj dotací v EZ v ČR

Vývoj dotací v EZ v ČR



Rozmístění ekologického hospodaření v ČR


LFA v České Republice

Rozmístění EZ  V posledních pěti letech nárůst v horských a

podhorských oblastech s nižší produkční schopností stanoviště  Trvalé travní porosty tvoří přes 90% ploch ekologicky obhospodařované půdy v ČR  Nejnižší koncentrace biofarem v průmyslových aglomeracích na severu ČR


Zaměření produkce 1991 - 1998  Alternativní plodiny  Chov koz a ovcí  Produkce sýrů 1998 - 2007  Zatravněné plochy  Chov skotu bez TPM Ekologické zemědělství: úvod © Petr Konvalina, 2010

Rostlinná produkce EZ (t)



Vývoj EZ  Podpora a rozšíření EZ v blízkosti velkých měst

(aglomerací) a orientace na produkci tržních plodin, ovoce a zeleniny  Zakládání odbytových družstev využívajících střední zpracovatelské kapacity a rozvíjejících všechny formy odbytu od přímého prodeje až po vazbu na obchodní řetězce  Zlepšení informovanosti zemědělců a spotřebitelů.  Zajištění dostatečného výzkumu pro EZ a jeho transfer všemi dostupnými prostředky k uživatelům


Zdroj dat a tabulek: Zdroj dat a tabulek: Ročenka ekologické zemědělství v České Republice, Mze ČR, 2008


EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ: úvod

Recommend Documents