Egypt - analýza předpokladů cestovního ruchu
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne
Podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce RNDr. Milanu Kameníkovi za poskytnutí tématu a moţnost vytvářet ho pod jeho vedením, dále za cenné rady, připomínky a odborné vedení mé bakalářské práce. Dále také děkuji všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Egypt - analýza předpokladů cestovního ruchu bakalářská práce
Autor: Monika Šandová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2016
Copyright © 2016 Monika Šandová
Abstrakt ŠANDOVÁ, Monika: Egypt - analýza předpokladů cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 104 stran.
Tato bakalářská práce je zaměřena na předpoklady cestovního ruchu v Egyptě. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou charakterizovány jednotlivé předpoklady pro cestovní ruch v Egyptě. V praktické části je popsán příjezdový cestovní ruch. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkového šetření, které zkoumalo informovanost a zájem občanů České republiky Egypt navštívit. Praktická část zahrnuje i SWOT analýzu.
Klíčová slova Bezpečnost. Cestovní ruch. Egypt. Návštěvnost. Předpoklady. SWOT analýza. Terorismus
Abstract ŠANDOVÁ, Monika: Egypt – Analysis of Preconditions for Tourism. Bachelor’s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel and Tourism. Supervisor RNDr. Milan Kameník. Qualification type: bachelor. Jihlava 2016. 104 pages.
This bachelor’s thesis focuses on the preconditions for tourism in Egypt. The thesis is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part characterizes the preconditions for tourism in Egypt. The practical part describes incoming tourism. It also includes results of questionnaire survey which studied the awareness of the citizens of the Czech Republic and their interest to visit Egypt. The practical part also includes SWOT analysis.
Keywords Safety. Tourism. Egypt. Number of tourists. Preconditions. SWOT analysis. Terrorism
Předmluva Tématem této bakalářské práce je Egypt a jeho analýza předpokladů cestovního ruchu, kde jsou charakterizovány selektivní, lokalizační a realizační předpoklady. Toto téma jsem si zvolila, protoţe jsem Egypt jiţ 2x navštívila a tato země mě zcela uchvátila. Egypt má bohatou historii, nádherné starověké stavby a místní občané jsou velmi milí a pohostinní. V současné době v Egyptě poklesla návštěvnost, příčinou je hrozba teroristických útoků. Prostřednictvím této práce bych ráda nastínila, jaká krásná místa a stavby můţe turista v zemi spatřit. Bakalářskou práci jsem zpracovala na základě odborných publikací a turistických průvodců. Při tvorbě bakalářské práce jsem vyuţila i internetové zdroje, kde jsou informace zaktualizované, také jsem pouţila vlastní zkušenosti.
Obsah Egypt - analýza předpokladů cestovního ruchu ................................................................ 4 Seznam ilustrací .............................................................................................................. 11 Seznam obrázků .............................................................................................................. 11 Seznam tabulek ............................................................................................................... 11 Seznam grafů .................................................................................................................. 12 Seznam pouţitých zkratek .............................................................................................. 14 Úvod................................................................................................................................ 15 1
Předpoklady rozvoje a rozmístění cestovního ruchu .............................................. 16 1.1
Základní charakteristika oblasti ....................................................................... 16
1.2
Selektivní předpoklady..................................................................................... 18
1.2.1
Politické .................................................................................................... 18
1.2.2
Ekonomické .............................................................................................. 19
1.2.3
Demografické............................................................................................ 20
1.2.4
Bezpečnostní situace ................................................................................. 23
1.2.5
Arabské jaro .............................................................................................. 27
1.2.6
Náboţenství .............................................................................................. 28
1.3
Lokalizační předpoklady - přírodní podmínky ................................................ 29
1.3.1
Klima ........................................................................................................ 29
1.3.2
Povrch ....................................................................................................... 29
1.3.3
Vodstvo ..................................................................................................... 31
1.3.4
Flóra a fauna ............................................................................................. 32
1.4
Lokalizační předpoklady - sociokulturní podmínky ........................................ 33
1.4.1
Historie...................................................................................................... 33
1.4.2
Kulturně historické pamětihodnosti .......................................................... 35
1.4.3
Seznam UNESCO ..................................................................................... 41
1.4.4
Kulturní zařízení a společenské akce ........................................................ 41
1.5
2
3
4
Realizační předpoklady .................................................................................... 42
1.5.1
Dopravní předpoklady .............................................................................. 43
1.5.2
Materiálně technické předpoklady ............................................................ 46
Vývoj příjezdového cestovního ruchu .................................................................... 49 2.1
Výpočet průměrného růstu návštěvnosti .......................................................... 54
2.2
Hustota návštěvnosti Egypta ............................................................................ 56
2.3
Návštěvnost Egypta českými turisty ................................................................ 56
2.4
Návštěvnost archeologických nalezišť ............................................................. 58
2.5
Podíl cestovního ruchu na HDP země .............................................................. 60
Dotazníkové šetření ................................................................................................ 61 3.1
Výsledky dotazníkového šetření ...................................................................... 61
3.2
Zhodnocení dotazníkového šetření .................................................................. 83
SWOT analýza ........................................................................................................ 84 4.1
Silné stránky ..................................................................................................... 84
4.2
Slabé stránky .................................................................................................... 85
4.3
Příleţitosti ........................................................................................................ 86
4.4
Hrozby .............................................................................................................. 87
Závěr ............................................................................................................................... 88 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 90 Seznam příloh ................................................................................................................. 96
Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek 1: Poloha Egypta .............................................................................................. 16 Obrázek 2: Důsledky Arabského jara ............................................................................. 28 Obrázek 3: Klášter sv. Kateřiny na Sinajském poloostrově ........................................... 31 Obrázek 4: Mapa egyptských památek ........................................................................... 35 Obrázek 5: Pyramidy v Gíze ........................................................................................... 36 Obrázek 6: Sfinga v Gíze ................................................................................................ 37 Obrázek 7: Dţoserova pyramida v Sakkaře .................................................................... 37 Obrázek 8: Chrám v Karnaku a alej sfing....................................................................... 38 Obrázek 9: Chrám královny Hatšepsut ........................................................................... 39 Obrázek 10: Memnonovy kolosy.................................................................................... 39 Obrázek 11: Abú Simbel................................................................................................. 40 Obrázek 12: Pohřební maska faraona Tutanchamona .................................................... 42
Seznam tabulek Tabulka 1: Kurz egyptské libry v letech 2011-2016....................................................... 17 Tabulka 2: Počet obyvatel v arabských zemích k roku 2015 ......................................... 22 Tabulka 3: Přehled teroristických útoků v Egyptě.......................................................... 24 Tabulka 4: Přehled počtu teroristických útoků v arabských a islámských státech v roce 2014 a 2015 ..................................................................................................................... 26 Tabulka 5: Teplota vzduchu a vody v Egyptě v jednotlivých měsících ......................... 29 Tabulka 6: Chronologická tabulka vládnoucích dynastií ............................................... 34 Tabulka 7: Seznam letišť v Egyptě ................................................................................. 43 Tabulka 8: 24 nejlépe hodnocených hotelů v Egyptě ..................................................... 47
Tabulka 9: Počet turistických příjezdů v letech 1995-2005 ........................................... 49 Tabulka 10: Počet turistických příjezdů v letech 2006-2015 ......................................... 51 Tabulka 11: Delší cesty českých rezidentů do Egypta a Turecka (v tis.) v letech 20112015 ................................................................................................................................ 57 Tabulka 12: Návštěvnost archeologických nalezišť v letech 2010-2014 ....................... 59
Seznam grafů Graf 1: Počet turistických příjezdů v letech 1995-2005 ................................................. 50 Graf 2: Návštěvnost Egypta v letech 1995-2005 ............................................................ 51 Graf 3: Počet turistických příjezdů v letech 2006-2015 ................................................. 53 Graf 4: Návštěvnost Egypta v letech 2006-2015 ............................................................ 53 Graf 5: Delší cesty českých rezidentů............................................................................. 58 Graf 6: Počet přenocování českých rezidentů na delších cestách ................................... 58 Graf 7: Návštěvnost archeologických nalezišť ............................................................... 60 Graf 8: Pokud byste vyhrál/a v loterii 50 000 Kč, jakou zemi byste navštívil/a? .......... 62 Graf 9: Co je pro Vás důleţité při výběru destinace? ..................................................... 63 Graf 10: Co se Vám vybaví, kdyţ se řekne Egypt? ........................................................ 64 Graf 11: Navštívil/a jste někdy destinaci Egypt? ............................................................ 65 Graf 12: Kolikrát jste navštívil/a Egypt? ........................................................................ 66 Graf 13: Chtěl/a byste někdy v budoucnu navštívit Egypt? ........................................... 66 Graf 14: V jakém období jste Egypt navštívil/a? ............................................................ 67 Graf 15: Jak byste do Egypta vycestoval/a? ................................................................... 68 Graf 16: Za jakým účelem byste Egypt navštívil/a? ....................................................... 69 Graf 17: Jaká letoviska v Egyptě jsou podle Vás nejatraktivnější? ................................ 70 Graf 18: Jaké letovisko či jaká letoviska jste navštívil/a? .............................................. 71 Graf 19: Jaký typ dovolené preferujete? ......................................................................... 71
Graf 20: Jakou památku či atraktivitu byste v Egyptě chtěl/a navštívit?........................ 72 Graf 21: Navštívil/a jste v rámci svého zájezdu v Egyptě nějaké památky? .................. 73 Graf 22: Vyuţíváte v rámci své dovolené fakultativní výlety? ...................................... 74 Graf 23: Zúčastnil/a jste se nějakého fakultativního výletu v Egyptě? .......................... 75 Graf 24: Z jakého důvodu jste dosud nenavštívil/a Egypt? ............................................ 76 Graf 25: Kolik byste investoval/a za svoji dovolenou v Egyptě na týden pro jednu osobu? ............................................................................................................................. 77 Graf 26: Kdyby se v blízkosti Vašeho bydliště konala přednáška o Egyptě, které téma by Vás nejvíce oslovilo? ................................................................................................. 78 Graf 27: Jakého jste pohlaví?.......................................................................................... 78 Graf 28: Jaký je Váš věk? ............................................................................................... 79 Graf 29: Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? ........................................................ 80 Graf 30: Jste? .................................................................................................................. 81 Graf 31: Z jakého kraje pocházíte? ................................................................................. 82
Seznam pouţitých zkratek např. - například tzv. - takzvaný km - kilometr m - metr př. n. l. - před naším letopočtem
Úvod Egypt je nádherná země s bohatou historií a řadou starověkých památek. Právě díky zachovalým pamětihodnostem z doby staré civilizace, mezi něţ patří např. pyramidy a sfinga v Gíze, chrám v Karnaku, chrám královny Hatšepsut, skalní chrámy a další, má země velký potenciál pro cestovní ruch. Téma Egypt - analýza předpokladů cestovního ruchu jsem si zvolila pro svoji bakalářskou práci, protoţe jsem zemi jiţ 2x navštívila. Tato země mě velice zaujala svojí kulturou, historií, starověkými památkami a podmořským světem. V budoucnu plánuji Egypt znovu navštívit. Cílem této bakalářské práce je představit Egypt s jeho předpoklady pro cestovní ruch jako zajímavou turistickou destinaci. Bakalářská práce bude rozdělena na dvě části, na teoretickou a praktickou. V teoretické části práce budou charakterizovány selektivní, lokalizační a realizační předpoklady pro cestovní ruch. V selektivních předpokladech se nejvíce zaměřím na demografické předpoklady, arabské jaro a bezpečnostní situaci země. Lokalizační předpoklady budou rozděleny na přírodní a sociokulturní, kde popíši krátce historii, vyberu nejznámější kulturně historické pamětihodnosti a kulturní zařízení a společenské akce. Praktická část bakalářské práce bude obsahovat vývoj návštěvnosti, kde návštěvnost bude srovnána s dalšími státy. Důleţitou součástí mé práce bude i dotazníkové šetření v rámci celé České republiky, na základě jeho výsledků zjistím informovanost občanů České republiky o Egyptě. V poslední části se budu zabývat SWOT analýzou, kde uvedu silné a slabé stránky Egypta a jeho příleţitosti a hrozby. Pro tvorbu bakalářské práce vyuţiji turistické průvodce, odbornou literaturu a internetové zdroje.
15
1 Předpoklady rozvoje a rozmístění cestovního ruchu Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu rozdělujeme na lokalizační, selektivní a realizační.
1.1 Základní charakteristika oblasti Egypt leţí na pomezí Afriky a Asie, nachází se v severovýchodní části Afriky a rozkládá se mezi Středozemním a Rudým mořem. Úrodné náplavy Egypta umoţnily vznik jedné z nejstarších civilizací světa s největší koncentrací obyvatel na světě. Stavba Suezského průplavu mezi lety 1859-1869 výrazně umocnila polohu Egypta. [BATEMAN A EGAN, 1999] Sinajský poloostrov, který je částí Egypta, leţí v Asii. Na západě Egypt sousedí s Libyí, na jihu hraničí se Súdánem a na východě s Izraelem a pásmem Gazy. [1]
Obrázek 1: Poloha Egypta, zdroj: wordatlas.cz
16
Rozloha země činí 1 001 450 km², z toho má pevnina 995 450 km² a voda 6 000 km². Oficiální název je Egyptská arabská republika, hlavním městem je Káhira. Počet obyvatel v červenci roku 2015 byl 88 487 396; to Egypt řadí na šestnácté místo ve světě. Mezi nejvíce obydlená města v Egyptě k roku 2015 patří hlavní město Káhira s 18 milióny obyvatel, na druhé místo se řadí Alexandrie, kde ţije 4,7 miliónů obyvatel. Úředním jazykem je arabština, ale domluvíte se zde i anglicky, německý, rusky nebo francouzsky. [2] Egyptská
arabská
republika
je
pluralitní
republika
prezidentského
typu
s jednokomorovým shromáţděním. Oficiální měnou je egyptská libra. 1 egyptská libra EGP = 100 piastrů. Ke dni 23. 2. 2016 je 1 egyptská libra 3,15 Kč. [BATEMAN A EGAN, 1999] [3] Tabulka 1: Kurz egyptské libry v letech 2011-2016
Rok
Kurz egyptské libry
23. 2. 2011
3,07
23. 2. 2012
3,15
22. 2. 2013
2,87
21. 2. 2014
2,88
23. 2. 2015
3,18
23. 2. 2016
3,15
Zdroj: penize.cz
17
1.2 Selektivní předpoklady 1.2.1 Politické Egyptská republika byla vyhlášena dne 23. července 1952, kdy byl převratem svrţen král Farúk I. Egyptská arabská republika je republikou v čele s prezidentem, kterého volí jednokomorové Lidové shromáţdění. Roku 1990 byly vyhlášeny pluralitní volby. V roce 1971 byla vyhlášena nová ústava; vzhledem k těmto okolnostem
získal
prezident Egypta velké pravomoci. Prezident je volen Lidovým shromáţděním kaţdých 6 let. Prezident je také nejvyšším velitelem ozbrojených sil a můţe jmenovat i několik viceprezidentů. Prezident má pravomoc jmenovat vládu a předsedu vlády. [BATEMAN A EGAN, 1999] [2] V roce 1952 převzal moc generál Muhammád Nagíb, ten byl však roku 1954 svrţen plukovníkem Gamál Abd en-Násirem. Plukovník en-Násir roku 1956 znárodnil Suezský průplav. Roku 1958 byla vytvořena Sjednocená arabská republika (SAR), do níţ patřil Egypt, Sýrie a Jemen. Sjednocená arabská republika neměla dlouhé trvání a v roce 1961 došlo k rozpadu. Prezidentem po plukovníku en- Nasírovi se stal Anvar Sadat, který byl roku 1981 zavraţděn. Sadatův nástupce byl Husní Mubarak. Prezident Mubarak se snaţil udrţet dobré styky se Západem, přičemţ usiloval o zrovnoprávnění a autonomii Palestinců v Izraeli. V lednu 2011 se v Káhiře uskutečnily protivládní protesty. Demonstranti ţádali odstoupení prezidenta Mubaraka i premiéra Ahmada Nazífa, rozpuštění parlamentu a vytvoření národní vlády. Demonstrace a protesty trvaly tři týdny a dne 11. 2. 2011 Husní Mubarak odstoupil z funkce prezidenta a své pravomoci předal armádě. Husní Mubarak byl u moci třicet let. Svět i mnoho obyvatel změnu uvítali, Mubarakův odstup ocenilo seskupení Muslimské bratrstvo, které den odstoupení Mubaraka označuje za den vítězství. Volby do Národního shromáţdění (dolní komory parlamentu) se konaly na přelomu roku 2011/2012 a vyhrálo je Muslimské bratrstvo. Prezidentské volby se uskutečnily v květnu 2012, za prezidenta Egyptské arabské republiky byl zvolen islamista Muhammad Mursí, ten byl po roce vlády sesazen při vojenském převratu. V prosinci 2012 se konalo referendum o nové ústavě, která byla přijata. Během vojenského převratu v roce 2013 bylo postaveno
18
mimo zákon Muslimské bratrstvo. Hlavou státu od 8. června 2014 je Abdelfattah Said ELSISI, který je zvolen na čtyřleté období. [BATEMAN A EGAN, 1999] [2] [4] Do politických faktorů patří i vízová povinnost. Pro Egypt je velmi důleţitý cestovní ruch, proto není pro turisty problém získat krátkodobé vízum pro strávení své dovolené v Egyptě. Cestující mohou vízum zakoupit na mezinárodním letišti v Káhiře, na letištích či přístavech v Alexandrii, Hurghadě, Luxoru a dalších. Podmínkou je, ţe pas musí být platný ještě následujících 6 měsíců po skončení cesty. Za těchto podmínek mohou cestovat občané České republiky jiţ od roku 2002. Na stránkách Ministerstva zahraničních věcí je uvedeno, ţe pokud občan ČR cestuje do sinajských resortů s délkou pobytu do 14 dní, není zapotřebí vízum; podmínkou je, ţe z těch resortů bez víza nemůţe cestovat mimo Sinaj. [5]
1.2.2 Ekonomické Strukturu hrubého domácího produktu tvoří zemědělství a rybolov, průmysl, těţba, stavebnictví a sluţby,do nichţ patří doprava a spoje, obchod a finance, veřejná správa a obrana a ostatní sluţby. [BATEMAN A EGAN, 1999] Egypt patří k největším producentům bavlny a cukrové třtiny. Významná je v Egyptě produkce zeleniny, Egypt zaujímá první místo na světě v pěstování datlí. Významný pro zemi je rybolov, nejvíce ulovených ryb pochází z Nilu a Násirova jezera. Zhruba polovinu egyptského exportu pokrývá ropa ze Suezského zálivu a Sinajského poloostrova. Mezi nejdůleţitější odvětví průmyslu patří petrochemie, výroba cementu a umělých hnojiv. Nejvýznamnější pro Egypt je cestovní ruch, který v současné době začíná trpět kvůli teroristickým útokům islámských fundamentalistů. V zemi je povinné zdravotní pojištění, nachází se zde státní zdravotnické sluţby, ve venkovských oblastech je běţnou nemocí parazitické onemocnění. 19
Zhruba polovina obyvatel starších 15 let je gramotných, v zemi je zavedena povinná školní docházka od 5 do 12 let. Nadaní studenti mohou vyuţít středního vzdělání v délce devíti let. Pro vyšší vzdělaní jsou v hlavním městě čtyři státní univerzity, soukromá Americká univerzita a specializované ústavy. [BATEMAN A EGAN, 1999] Egyptská arabská republika je významným obchodním partnerem pro ČR. V Alexandrii od roku 2001 funguje pobočka obchodního úseku zastupitelského úřadu České republiky. Další pobočkou pro podporu českých exportérů je kancelář společnosti CzechTrade v Káhiře. Kancelář monitoruje trh, nabízí asistenční sluţby českým exportérům, popisuje specifika a charakteristiku místního trhu a napomáhá firmám vstoupit na trh. V roce 2011 byla kancelář CzechTrade přerušena, avšak po zklidnění politické situace v roce 2012 byla kancelář opět obnovena. Egyptská revoluce z roku 2011 významně zasáhla český vývoz do Egypta, který výrazně poklesl, dynamicky se začal rozvíjet aţ v roce 2013, v tomto roce se zvýšil i dovoz z Egypta. [5]
1.2.3 Demografické Většinu obyvatel Egypta tvoří Arabové, a to 98,5 %. Rodiny Arabů ţijí převáţně ve městech nebo kolem řeky Nil. V poušti se můţeme setkat s tradičnými rodinami beduínských, berberských a núbijských kočovníků. V Egyptě ţije málo přistěhovalců, tvoří pouze 1 % obyvatel. [6] Egypt má přes 88 milionů obyvatel, velkou část země tvoří poušť, proto mnoho obyvatel ţije ve velkých městech. Mezi nejlidnatější města Egypta patří Káhira a Alexandrie. Průměrná hustota obyvatelstva je 85 obyvatel na 1 km². První sčítaní lidu v Egyptě se uskutečnilo v roce 1882, v té době v Egyptě ţilo 6,7 milionů osob. V roce 1907 bylo sečteno 11,2 milionů obyvatel; jak můţeme vidět, počet obyvatel v Egyptě stále narůstá. V roce 2004 byl počet obyvatel kolem 70 milionů, dnes je to téměř 90 milionů; dle statistik se odhaduje, ţe počet obyvatelstva
20
v roce 2025 můţe dosáhnout 103 milionů a v roce 2050 by sčítání lidu mohlo být kolem 127 milionů. Vědci odhadují, ţe ve starověkém Egyptě údajně ţily 3 miliony lidí. [7] Průměrný věk, kterého obyvatelé Egypta dosahují, je 25 let. Věkové sloţení obyvatelstva v roce 2015 činí 31,89 % - 0 aţ 14 let, 17,64 % - 15 aţ 24 let, 38,45 % - 25 aţ 54 let, 6,86 % - 55 aţ 64 let a 5,16 % je 65 a více let. [7] K roku 2015 míra populačního růstu představuje 1,79 %. Kolem 25 % obyvatel je negramotných. Nejvíce negramotných obyvatel najdeme v provincii Fayoum a Suhag. Vzdělanost se ve velké míře liší u muţů a ţen. Vzdělanost u muţů představuje zhruba 81 %, zatímco u ţen pouze 65 %. Ţeny, které ţijí na venkově, jsou většinou nevzdělané. [2] [5] [8] Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 aţ 24 let tvoří 34 %. Kaţdý rok roste počet uchazečů o práci. V zemi stále roste chudoba; je zřejmé, ţe je to zapříčiněné nárůstem mladého obyvatelstva a nezaměstnaností, v zemi je málo pracovních míst, lidé nejvíce pracují v odvětví cestovního ruchu - hotelové resorty, muţi často do resortů dojíţdějí za prací. Jelikoţ je pracovních míst málo, ale počet obyvatel stále roste, dochází ke sniţování mezd, čímţ trpí mnoho arabských rodin. Pro přehlednost je vytvořena tabulka s růstem počtu obyvatel v arabských zemích, počet obyvatel je k roku 2015. Arabské země jsou rozděleny na západní, země v oblasti Východního Středomoří, státy leţící na arabském poloostrově a v jiţním okraji Sahary.
21
Tabulka 2: Počet obyvatel v arabských zemích k roku 2015
Arabské země
Počet obyvatel (k roku
Srovnání zemí dle
2015)
počtu obyvatel ve světe
západní Alţírsko Libye Maroko Mauritánie Tunisko
39 542 166
34.
6 411 776
108.
33 322 699
40.
3 596 702
132.
11 037 225
79.
570 866
172.
Západní Sahara
oblast Východního Středomoří Egypt
88 487 396
16.
Jordánsko
8 117 564
98.
Libanon
6 184 701
109.
Palestinská autonomie
3 889 249
123.
Sýrie
17 064 854
65.
Irák
37 056 169
37.
Arabský poloostrov Bahrajn
1 346 613
156.
Jemen
26 737 317
48.
Katar
2 194 817
144.
Kuvajt
2 788 534
141.
Omán
3 286 936
135.
27 752 316
47.
Saudská Arábie
22
Spojené arabské emiráty
9 205 651
93.
36 108 853
38.
jiţní okraj Sahary Sudán Zdroj: cia.gov.eg
V tabulce č. 2 vidíme, ţe nejlidnatější arabskou zemí je Egypt, který zaujímá 16. místo ve světě. Alţírsko se ve světě umístilo na 34. místě a po Egyptě je druhou arabskou zemí s největším počtem obyvatel. Třetí nejvíce osídlenou arabskou zemí je Irák, který má ve světě 37. místo.
1.2.4 Bezpečnostní situace Egyptská arabská republika byla v 60. a 70. letech 20. století zasaţena četnými válkami a spory. V současné době je země postihnuta mnohými teroristickými útoky. Teroristické útoky začaly v Egyptě jiţ v 90. letech 20. století. Další vlna teroristických útoků se objevila po 11. 9. 2001. Důvodem vzniku útoků a sporů byl vzdor proti politické vládě Egypta. [9] Největším teroristickým útokem na turisty byl útok poblíţ Luxoru v roce 1997, při útoku zemřelo 62 lidí. Bezpečnostní situace v Egyptě není zcela stabilní jiţ od roku 2011, nepokoje vznikly zejména při pokusu o svrţení prezidenta Husního Mubaraka, kdy se v ulicích Káhiry konaly demonstrace. Na Sinajském poloostrově má základnu teroristická skupina nazývaná Islámský stát. Tato skupina má na svědomí mnoho atentátů, které nesouvisejí jen s Egyptem, ale téměř s celým světem, provádí útoky i v Turecku, Sýrii a ve Francii. Islámský stát se přihlásil jako tvůrce útoku na jaře v roce 2015, kdy sebevraţedný atentátník odpálil bombu v blízkosti chrámu Karnak v Luxoru, při tomto atentátu nezemřeli zahraniční návštěvníci, ale o ţivot přišli čtyři Egypťané. Ve stejném roce na podzim spadlo na Sinaji ruské letadlo, k útoku se přihlásil opět Islámský stát. Při útoku zemřeli všichni lidé na palubě letounu. Rusko poté zastavilo veškeré lety 23
do Egypta, lety do egyptského letoviska Sharm El Sheikh zrušila Velká Británie, dále Irsko, Nizozemsko a německá Lufthansa. [10] V lednu 2016 došlo k ozbrojenému útoku v hotelu Bella Vista v Hurghadě. Útočníci byli bezpečnostními sloţkami hotelu zneškodněni, při tomto útoku byli zranění tři zahraniční turisté, kteří naštěstí útok přeţili. V té době se v hotelu nacházeli i čeští občané. Ministerstvo zahraničních věcí kontroluje a sleduje bezpečností situaci v Egyptě. Nedoporučuje cestovat na sever Sinajského poloostrova a k hranicím Egypta s Libyí, také se nedoporučuje cestovat ke starověkým památkám Egypta, v těchto oblastech můţe dojít k teroristickému útoku. Doporučené není individuální cestování v Egyptě, zejména na Sinaji. Bezpečnostní situace je v současné době klidná v turistických letoviscích na kontinentálním pobřeţí Rudého moře, jako je např. Hurghada, Marsa Alam a Sharm El Sheikh. Ministerstvo zahraničí doporučuje při cestování do Egypta vyuţít registraci v databázi cestovatelů DROZD, která je zveřejněna na stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky. [5] Zajišťování bezpečnosti a klidu v zemi mají pod kontrolou bezpečnostní sloţky, u egyptských památek je zvýšená bezpečnostní ostraha. Egypt se snaţí, aby turisté nadále jezdili, je zřejmé, ţe vláda si uvědomuje, ţe z cestovního ruchu má velké příjmy a nechce o ně přijít, proto se snaţí udrţet egyptskou zemi stabilní a snaţí se, aby k nepokojům a teroristickým útokům nedocházelo.
Tabulka 3: Přehled teroristických útoků v Egyptě
Datum a rok Lokalita
Typ atentátu
Počet
Počet
zraněných obětí 18. 4. 1996
severně Káhiry
od útok
na
hotel
16
18
Europe
24
18. 9. 1997
Káhira
bombový útok na
18
10
24
68
autokar 17. 11. 1997
Luxor
teroristický útok u chrámu
7. 10. 2004
Rudé moře
teroristický útok
100 +
34
7. 4. 2005
historická část teroristický útok
18
4
10
3
El teroristický útok
200
70 +
Káhiry 30. 4. 2005
Káhira
dva
atentáty
na
turisty 23. 7. 2005
Sharm Sheikh
24. 4. 2006
Dahab
teroristický útok
90
20
22. 2. 2009
Káhira
výbuch bomby
20
4
16. 2. 2014
Taba
bombový útok na
13
4
neuvedeno
117 +
ruské
0
224
4
1
autokar 1. 7. 2015
31. 10. 2015
8. 1. 2016
Sinajský
útok na vojenské
poloostrov
stanoviště
Sinajský
atentát
poloostrov
letadlo
Hurghada
útok na hotel Bella
na
Vista Zdroj: tn.nova.cz, ceskenoviny.cz, novinky.cz
25
Tabulka 4: Přehled počtu teroristických útoků v arabských a islámských státech v roce 2014 a 2015
Stát
Počet útoků v roce 2014
Počet útoků v roce 2015
Irák
271
115
Afghánistán
124
69
Libanon
13
3
Jemen
29
13
Pákistán
36
24
Tunisko
0
1
Sýrie
41
39
Egypt
4
12
Libye
11
13
1
5
Saudská Arábie Zdroj: ihned.cz
V roce 2015 byly spáchané teroristické útoky i v Evropě. Dne 13. listopadu 2015 došlo k teroristickým útokům na šesti místech v Paříţi, ke spáchání útoků se přihlásil Islámský stát. Útok si vyţádal 136 obětí, z toho 7 sebevraţedných atentátníků, poraněných bylo více jak 350 lidí. [30] Ve stejném roce se terčem teroristických útoků stalo Turecko, které sousedí se Sýrií, kde sídlí Islámský stát. V Turecku bylo provedeno pět sebevraţedných útoků, z toho jeden kurdským podsvětím, jeden levicovou organizací a tři islámským státem. V centru Ankary při útoku na podzim 2015 zemřelo 97 lidí a dalších 246 jich bylo zraněno. Další útok se také odehrál před mešitou v Istanbulu. [31] [32]
26
Další teroristický útok v Evropě se odehrál dne 22. března tohoto roku v Bruselu. Dva útoky se odehrály na letišti a jeden v bruselském metru v centru města. Teroristickému útoku podlehlo přes 30 obětí.
1.2.5 Arabské jaro Pojem arabské jaro vyjadřuje občanské nepokoje v arabských zemích. Konec roku 2010 a počátek roku 2011 je povaţován za počátek arabského jara, vznik zapříčinil protest proti špatným ţivotním podmínkám v Tunisku, kde se v prosinci na veřejnosti upálil Muhammad Buazízí. [11] Události roku 2011 přinesly změny v několika státech. Lidé se začali bouřit proti vládě. Nejspíš poprvé v dějinách Blízkého východu došlo k pádu vlády, následkem byl protest nespokojených občanů. Vláda padla v Tunisku, Egyptě a v Jemenu. V současné době arabské jaro vyústilo v krvavou válku v Sýrii, ze které prchá mnoho místních obyvatel do Evropy. Sýrie se během války rozdělila podle náboţensko/etnické příslušnosti. Do konfliktu se zapojilo velké mnoţství radikálních islamistů a dţihadistů a další státy. [12] Více se začaly projevovat teroristické skupiny, jako je Al-Kájda a Islámský stát. Tyto dvě teroristické skupiny mají na svědomí velký počet teroristických útoků, a to nejen v arabském světě, ale i v USA a v Evropě.
27
Obrázek 2: Důsledky Arabského jara, ČERNÁ - svrţení vlády, FIALOVÁ - vícenásobné svrţení vlády, ČERVENÁ - občanská válka, MODRÁ - prostesty a změna vlády, ORANŢOVÁ - významné protesty, BÉŢOVÁ - menší prostesty, ŠEDÁ - prostesty a vojenské akce mimo arabský svět, zdroj: armadninoviny.cz
1.2.6 Náboţenství Téměř 90 % celkové populace v Egyptě se hlásí k islámskému náboţenství, které se v Egyptě objevilo v 7. století. Islámské náboţenství se opírá o korán. Muslim musí dodrţet pět pilířů islámu, kterými jsou: vyznání víry šaháda (bůh je Alláh a Muhammad je jeho prorok), pět modliteb za den, půst v měsíci Ramadánu, almuţny chudým a alespoň jednou za ţivot vykonat pouť do Mekky. [DE QUÉRAL A PAVIA, překlad KLOUČKOVÁ, 2008] Společně s muslimi ţijí v Egyptě koptové, tzv. ortodoxní křesťané. V Egyptě ţije asi 5 milionů koptských křesťanů. Údajně jako první hlásal slovo Kristovo v Egyptě evangelista Marek, který zemřel v Alexandrii v roce 63 našeho letopočtu. Koptové mají na zápěstí vytetované kříţe, ty slouţí jako důkaz křesťanské víry. Koptští křesťané nechali v Egyptě postavit mnoho kostelů a klášterů, nejznámější je klášter svaté Kateřiny na Sinaji. [HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007]
28
1.3 Lokalizační předpoklady - přírodní podmínky 1.3.1 Klima V Egyptě se střídají dvě roční období, a to pouze léto a zima. V zemi je vnitrozemské suché a horké pouštní klima, středomořské klima je pouze na severním pobřeţí Egypta. Pro zemi je typické horké a suché léto, zima je v Egyptě mírná. Léta v Egyptě dosahují aţ 50 °C. V pouštích můţe teplota v zimě a v noci klesnout aţ pod bod mrazu. V Egyptě prší pouze v zimním období a to v průměru jen 7 dnů v roce, ve vnitrozemí na některých místech nezaprší několik let. Pro Egypt je charakteristický vítr chamsín, který se objevuje na jaře, převáţně v dubnu. Vítr chamsín vane ze Sahary a přináší horko, prach a písečné bouře a trvá zhruba padesát dní. [BATEMAN A EGAN, 1999] [1] V Egyptě je velké mnoţství slunečních dní a díky tomu je země oblíbenou destinací pro dovolenou v průběhu celého roku. Cestu za poznáním památek je nejlepší podniknout v zimním období, protoţe nejsou horké dny a necestuje tolik turistů. Ideálními místy pro zimní rekreaci je Luxor a Asuán, v lednu je nebe jasné a teploty se pohybují kolem 15 °C aţ 20 °C. Pro pobytové zájezdy je nevhodnějším obdobím jaro a podzim, kdy není extrémní horko na jihu. [HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007] Tabulka 5: Teplota vzduchu a vody v Egyptě v jednotlivých měsících
Měsíc
I.
II.
III. IV.
V.
VI. VII. VIII. IX.
X.
XI. XII.
Vzduch °C
22
24
26
28
29
30
33
35
33
30
28
24
Voda °C
20
20
22
23
23
24
25
26
26
24
23
20
Zdroj: egypt.estranky.cz
1.3.2 Povrch Převáţnou část země tvoří monotónní pouštní pustiny, přesto lze Egypt geograficky rozdělit do čtyř oblastí. Nilské údolí rozděluje Egypt na dvě pouště. Na východě 29
je to Arabská poušť, a na západě Libyjská poušť nazývaná také Sahara. Téměř 2/3 plochy území zaujímá vápencová plošina, která se sklání od súdánskolibyjských hranic. Skalní vrcholky ve vápencové plošině dosahují aţ 2000 metrů. V Libyjské pouští je nejhlubší bod Egypta, coţ je Kattarská proláklina, která měří 133 m pod hladinou moře. Nilské údolí rozděluje území Egypta na dvě části od jihu k severu. Výstavbou 111 m vysoké Asuánské přehrady vzniklo na horním toku rozsáhlé Násirovo jezero. V Egyptě je Suezský průplav, který je dlouhý 195 km. Východně od průplavu leţí Sinajský poloostrov, na kterém je převáţně kamenitá vápencová plošina, která se zvedá v ţulové pohoří. Na Sinaji se nacházejí nejvyšší vrcholky Egypta, coţ je hora sv. Kateřiny (Dţebel Katherína) a Dţebel Sinaj. V severní části poloostrova je poušť, podél pobřeţí se rozprostírá úzká níţina. [BATEMAN A EGAN, 1999] Hora a klášter sv. Kateřiny Na Sinajském poloostrově ve výšce 1600 metrů se nachází město Svaté Kateřiny, které je pojmenované po stejnojmenné hoře. Ve městě ţijí Beduíni a pro jejich děti jsou zde vybudované i školy. [33] Na území hory sv. Kateřiny se nachází klášter sv. Kateřiny, který je jedním z nejstarších křesťanských staveb s bohatou sbírkou ikon a rukopisů. První zmínky o klášteře pocházejí jiţ z 9. století. V roce 330 na tomto místě byla postavena kaplička zasvěcená Panně Marii. Roku 530 zde byl postaven chrám Nanebevzetí Páně. [CHALABY, překlad ATINGO, 2006]
30
Obrázek 3: Klášter sv. Kateřiny na Sinajském poloostrově, zdroj: egypt.vdetailech.cz
1.3.3 Vodstvo Egyptem protéká jediná řeka a tou je Nil. Řeka Nil pramení v místech ve východní Africe a tvoří soutok v Súdánu. Neţ řeka Nil vyústí do Středozemního moře protéká územím o délce 6650 km. V Súdánu teče řeka ve tvaru S, pouze v Egyptě protéká Nil téměř rovně, od jihu (Horní Egypt) směrem k moři do severní části (Dolní Egypt). Od Asuánu směrem ke Káhiře tvoří řeka údolí, které poskytuje úrodnou zemědělskou půdu. [HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007] V 70. letech 20. století byla dokončena výstavba Asuánské přehrady a vzniklo Násirovo jezero, které umoţnilo, aby regulaci ročních záplav prováděl člověk. Násirovo jezero umoţňuje zavlaţování pouštních oblastí. [HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007] Na řece Nil obyvatelé Egypta provozují rybolov, který je pro ně důleţitým zdrojem obţivy od delty Nilu aţ po Násirovo jezero. V řece se vyskytuje okoun nilský, tilapie nebo sumeček. [DE QUÉRAL A PAVIA, překlad KLOUČKOVÁ, 2008]
31
Největším přístavem Egypta je Alexandrie, dalším důleţitým přístavem je Port Said, který se nachází u Suezského průplavu. Zdrojem pitné vody pro obyvatele jsou podzemní zásoby, které se nacházejí zejména v Libyjské poušti, kde vznikly oázy. [13] Egyptskou arabskou republiku omývají dvě moře. Ze severu Egypt omývá Středozemní moře, které patří k Atlantskému oceánu. Významnější je pro zemi druhé moře, coţ je Rudé moře, které leţí mezi Afrikou a Arabským poloostrovem. V Rudém moři je velmi bohatý a pestrý podmořský svět, díky tomuto moři je Egypt turistickým lákadlem pro potápěče. Rudé moře patří k Indickému oceánu. [14] Korálové útesy Jako první byl v oblasti Rudého moře prozkoumán Egyptský národní park Ras Muhammad a útesy u Hurghady. Nejkrásnější korálové útesy jsou k vidění u letoviska Dahab, kam jezdí i mnohé lodě s potápěči. Pod mysem Ras Muhammad se nachází Ţraločí útes a útes Jolanda. Útes Jolanda je pojmenován podle obchodní lodi, která v Rudém moři ztroskotala roku 1981. [GUADALUPI A MESTURINI, 2005] Matrúh Přímořské letovisko se nachází západně od města Alexandrie. V Matrúhu jsou krásné, tiché a čisté pláţe u Středozemního moře, stejně jako u Sídí Abd ar-Rahmánu. Město Matrúh se nachází v laguně chráněné skalisky. Atrakcí města kromě pláţí je i Kleopatřina lázeň, coţ je jeskyně v křídových skalách. [NELLES, 1994]
1.3.4 Flóra a fauna Flóra Egypta není příliš bohatá, protoţe na velké části území se nachází poušť. Z rostlin se v Egyptě pěstují palmy datlové, fíky, eukalyptus, bavlník, olivovníky, vinná réva, ibišek a v poušti je moţné najít i banánovníky. 32
[15] Na východě Arabské pouště rostou tamaryšky, mimózy a suchomilné trávy. Podél Nilu se v některých oázách vyskytují některé vodní rostliny, především rákos. [BATEMAN A EGAN, 1999] V Egyptě našlo domov mnoho zvířat, zejména bohatý je podmořský svět v Rudém moři. Egypt je rájem pro potápěče, ti v moři mohou vidět barevné korály, průsvitné medúzy, mořské hvězdice, vlnící se sasanky a pestře barevné druhy ryb. Mezi mořské ţivočichy, které můţeme v rudém moři spatřit, patří delfíni, ţraloci, murény, ţelvy, trnuchy, rejnoci, perutýn a klauni očkatí. [15] Pevné místo v ţivotě Arabů má velbloud, který je symbolem arabského světa a můţe se stát i atrakcí pro turisty, na pláţích u hotelových resortů jsou běţně nabízeny projíţďky na velbloudech. V Egyptě se vyskytují osli, buvoli, hyeny, pouštní lišky, gazely nebo také myši. Mezi plazy, kteří ţijí v Egyptě, patří kobra královská, zmije, ještěrky, varani a chameleóni. V Egyptě můţete spatřit ptáky, jako jsou plameňáci, volavky, supi bělohlavý, sokoli nebo čápi. [15]
1.4 Lokalizační předpoklady - sociokulturní podmínky 1.4.1 Historie Egypt má velmi bohatou historii, doposud však není zjištěné pořadí vládnoucích panovníků. Země byla sjednocena asi v roce 3100 př. n. l., osídlena byla však jiţ 8000 let př. n. l., dokazují to objevené artefakty a skalní malby, které zobrazují vládu faraonů. Egyptu vládlo mnoho panovníků a faraonů, historie země je v současné době rozdělena do devíti období, v kaţdém období vládli faraonové a jednotliví králové. Egypt se dělil na Dolní a Horní Egypt. [23] [24]
33
Tabulka 6: Chronologická tabulka vládnoucích dynastií
Název období
Začátek
Konec
Předdynastická doba
3100 př. n. l.
2686 př. n. l.
Stará říše
2686 př. n. l.
2181 př. n. l.
První přechodné období
2181 př. n. l.
2055 př. n. l.
Střední říše
2055 př. n. l.
1650 př. n. l.
Druhé přechodné období
1650 př. n. l.
1550 př. n. l.
Nová říše
1550 př. n. l.
1069 př. n. l.
Třetí přechodné období
1069 př. n. l.
747 př. n. l.
747 př. n. l.
332 př. n. l.
332 př. n. l.
395 n. l.
Pozdní doba (Ptolemaiovská doba) Řeckořímská doba
Zdroj: Velký průvodce National Geographic Egypt
Do Předdynastické doby se zahrnují dvě dynastie a významný panovník Egypta Narmer. Stará říše se dělí na 3. aţ 6. dynastii, patří sem panovník Dţoser, Snofrev, Cheops, Rachef a Menkaure. V prvním přechodném období došlo k úpadku moci faraonů a řadí se sem 7. aţ 11. dynastie. Ve střední říši měl moc Horní Egypt, toto období zahrnuje 11. aţ 14. dynastii. Během druhého přechodného období byla země okupována vetřelci ze severu, tzv. Hyksósy. Do druhého přechodného období řadíme 15. aţ 17. dynastii. Nová říše je nazývána zlatá doba faraónů, patří sem 18. aţ 20. dynastie a je zde velká řada významných faraónů, jako je Amenhotep I., Thutmose I., Hatšepsut, Achnaton, Tutanchamon, Ramesse I., Sethi I. a Ramesse IV. Ve třetím přechodném období dochází k úpadku vlády faraónů, dochází k tomu během 21. aţ 24. dynastie. V pozdní době Egyptu vládnou Núbijci a Peršané, do tohoto období patří 25. aţ 30. dynastie. V Řeckořímské době vládl zemi Alexandr Veliký, Ptolemaios I. - III. a Kleopatra. [HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007] [25] 34
1.4.2 Kulturně historické pamětihodnosti Egypt nabízí k vidění řadu starověkých památek ze všech období starověké egyptské říše. Starověké stavby lákají turisty k návštěvě dodnes, i díky pamětihodnostem patří Egypt mezi vyhledávané destinace pro trávení dovolené. Egypt vyniká turistickým potenciálem, země má bohatou historii, starověké památky, které stojí za vidění, a pestrý podmořský svět v Rudém moři.
Obrázek 4: Mapa egyptských památek, zdroj: glogster.com
Pyramidy a sfinga v Gíze Nejvýznamnější stavbou Egypta jsou pyramidy a sfinga v Gíze, které se nacházejí poblíţ hlavního města. Pyramidy mají čtvercový půdorys, který má pravděpodobně představovat pozemský svět, spojení s nadpozemským světem představuje tvar jehlanu, jeho vrchol ukazuje k nebi. [DE QUÉRAL A PAVIA, překlad KLOUČKOVÁ, 2008] Největší a nejstarší ze tří pyramid, které stojí v Gíze je Cheopsova pyramida, která byla původně vysoká 147 metrů, po sejmutí vnějšího vápencového obloţení a vrcholového bloku je dnes trochu niţší. Velká Cheopsova pyramida byla postavena před 4 400 lety a byla nejvyšší stavbou světa. Pyramida je nazývána také jako Chufuova pyramida, podle stejnojmenného faraona. V pyramidě můţou návštěvníci shlédnout Královninu komoru, Velkou galerii a Hlavní královu pohřební komoru. 35
[HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007] Rachefova pyramida, známá téţ jako Chefrenova, se zdá být vyšší neţ Cheopsova, je to tím, ţe pyramida je postavena na výše poloţeném místě. Chefrenova pyramida je snadno rozeznatelná, v jejím vrcholu se dochoval plášť z hladkého bílého kamene. Chodba uvnitř pyramidy vede do pohřební komory. [HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007] Nejmenší ze tří pyramid v Gíze je Menkaurova pyramida. Na severní straně pyramidy od jejího vchodu je chodba, která vede k nedokončené komoře s řadou nástěnných desek s vytesanými motivy. V pyramidě je pohřební komora, ve které byl objeven sarkofág. Vedle tří pyramid jsou postavené tři malé pyramidy královen, dokončená je pouze jedna z nich. [HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007] Mohutná sfinga s tělem lva a lidskou tváří je povaţována za nejstarší kolosální dílo starověkého egyptského sochařství. Archeologové tvrdí, ţe sfinga je artefaktem mnohem starší zaniklé civilizace. [HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007] Pyramidy jsou přístupné pro veřejnost, denně je můţe navštívit aţ 300 osob. K pyramidám vedou dvě přístupové cesty, kde se dají zakoupit i vstupenky.
Obrázek 5: Pyramidy v Gíze, zdroj: egypt.tripzone.cz
36
Obrázek 6: Sfinga v Gíze, zdroj: antickysvet.cz
Sakkara Sakkara leţí 24 km jihovýchodně od centra Káhiry. Sakkara patří mezi nejbohatší archeologické naleziště v Egyptě, její dominantou je stupňovitá pyramida, kterou nechal postavit velekněz Imhotep pro faraona Dţosera. Sakkara byla pohřební město pro hlavní město Staré říše Memfis. Pyramida je na delší dobu pro veřejnost uzavřena. [HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007] [16] V Sakkaře jsou zajímavé i podzemní katakomby, nazývané Serapeum. Jedná se o jeden z největších objevů egyptologie. Serapeum je místo, které bylo určeno k pohřbívání posvátných
býků,
pohřebiště
objevil
francouzský
učitel
Auguste
Marriette.
[HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007]
Obrázek 7: Dţoserova pyramida v Sakkaře, zdroj: turistika.cz
37
Luxor Ve městě Luxor je mnoho památek z doby vlády faraonů, jelikoţ měli toto město v oblibě. Město Luxor, dříve zvané Théby, kaţdoročně navštíví téměř více neţ 4 miliony turistů. Nejvíce navštěvované jsou chrámy v Karnaku a Luxoru, které jsou spojené alejí sfing. Karnak je nejrozsáhlejším chrámovým komplexem v zemi. Stavba se skládá ze tří částí: chrámu boha Amona, chrámu zasvěceného bohu Moncuovi a chrámu bohyně Mut. Chrám má deset pylonů, čtyři nádvoří, posvátné jezero a osm obelisků. Klenotem stavby je však Velká sloupová síň, kterou tvoří 134 sloupů. Před průčelím chrámu v Luxoru stálo šest soch a dva obelisky. Jeden z obelisku je k vidění na paříţském náměstí Svornosti. [DE QUÉRAL A PAVIA, překlad KLOUČKOVÁ, 2008]
Obrázek 8: Chrám v Karnaku a alej sfing, zdroj: exotickecestovani.cz
Nedaleko chrámu se nachází Údolí králů, které vzniklo za účelem pohřbívání faraonů. Jedná se o skalní hrobky či pohřební komory, ve kterých je umístěn sarkofág s královskou mumií. Stěny jsou zdobeny barevnými motivy, které souvisejí s posmrtným ţivotem. V Údolí králů se nachází 67 hrobek, všechny však nejsou návštěvníkům přístupné, archeologové zde stále objevují a restaurují nové hrobky. [DE QUÉRAL A PAVIA, překlad KLOUČKOVÁ, 2008] V rámci vstupného do Údolí králů je moţné navštívit tři sarkofágy. Kousek od Údolí králů je částečně vytesán ve skále chrám královny Hatšepsut. Jedná se o zádušní chrám, 38
který byl postaven pro královnu Hatšepsut, která se stala 5. královnou 18. dynastie v době Nové Říše. Chrám se skládá ze dvou teras, které jsou spojené rampou a zakončené sloupořadím. Chrám je stupňovitě uspořádán. Uvnitř chrámu jsou k vidění barevné malby a reliéfy, na mnoha z nich je vyobrazen bůh Amon, na stěnách je vyrytá i kartuše královny Hatšepsut. [DE QUÉRAL A PAVIA, překlad KLOUČKOVÁ, 2008] [17]
Obrázek 9: Chrám královny Hatšepsut, zdroj: pyramidy.org
Poblíţ silnice, která je u Luxoru, stojí Memnonovy kolosy. Mohutné sochy jsou pozůstatky zádušního chrámu, který stál na tomto místě a byl postaven za Amenhotepa III. Kolosy jsou vysoké 20 metrů a jejich hmotnost se odhaduje na 1300 tun. [18]
Obrázek 10: Memnonovy kolosy, zdroj: akropolis.cz
39
Edfu a Kom Ombo Na západě řeky Nil mezi Asuánem a Luxorem byl postavený chrám boha Hora ve městě Edfu. Chrám pochází z řecko-římského období, ale byl postaven podle zásad stavitelství starověkého Egypta. 48 km severně od Asuánu se nachází Kom Ombo, turisté zde mohou vidět zbytky chrámu. Chrám v Kom Ombo byl zasvěcen bohu Sobkovi a bohu Horovi. [HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007] Abú Simbel V Núbijské poušti byly vytesány do skály dva chrámy, jedná se o velký chrám Ramesse II. a menší chrám jeho oblíbené manţelky královny Nefertari. Průčelí velkého chrámu je zdobeno čtyřmi velkými kolosy, které zobrazují Ramess II., kolosy představují jeho ţivot, od mládí aţ po stáří. Tyto vytesané postavy Ramesse II. jsou vysoké přes 20 metrů. Velké mnoţství hieroglyfů či soch zpodobňujících boha Hora nebo samotného Ramesse II. lze spatřit u vchodu do chrámu. Abú Simbel byl ohroţen zmizením ve vodách Násirova jezera, kvůli tomu byly chrámy přesunuty na betonovou nástavbu a o 60 metrů dál byly sloţeny do své původní podoby. [DE QUÉRAL A PAVIA, překlad KLOUČKOVÁ, 2008] [19]
Obrázek 11: Abú Simbel, zdroj: alrahalah.com
40
Káhira Ve východní části Káhiry je k vidění citadela, ve které egyptští vládci ţili po 700 let. V Káhiře jsou k vidění mešity, rozlehlé paláce a zahrady. V komplexu citadely se nachází alabastrová mešita, která byla vystavěna v letech 1830-1848, zajímavostí mešity jsou hodiny od francouzského krále Ludvíka-Filipa, který tímto darem vyjádřil díky za výstavbu faraonského obelisku, který stojí v Paříţi na náměstí Míru. Ve městě se tyčí přes 1000 minaretů. [40] Stavby a památky pocházející z římského období a z doby příchodu křesťanů jsou umístěné v jihovýchodní části města ve čtvrti nazývané Stará Káhira. V této koptské čtvrti byly postaveny kostely, kde se nad jejich kupolemi tyčí mohutné kříţe. [DE QUÉRAL A PAVIA, překlad KLOUČKOVÁ, 2008]
1.4.3 Seznam UNESCO Egyptská arabská republika má na seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO zapsané některé významné památky a města. V roce 1979 byla na seznam UNESCO zapsaná historická část Káhiry, ve stejném roce bylo zapsané na seznam město Memfis a její nekropole - pyramidová pole od Gízy po Dahšúr, dále starobylé křesťanské poutní místo Abu Mena, Théby s přilehlou nekropolí a Núbijské památky od Abu Simbelu po Philae. Roku 2002 byl na seznam zapsán Klášter svaté Kateřiny, který se nachází na Sinajském poloostrově. Poslední památkou na seznamu je Wadi Al Hitan neboli velrybí údolí, které bylo zapsáno v roce 2005. [20] [21]
1.4.4 Kulturní zařízení a společenské akce V Káhiře na náměstí Tahrír je neoklasická budova postavená z roku 1902, v budově se nachází Egyptské muzeum, které ukrývá přes 100 000 exponátů. V muzeu je na břidlicové paletě vyobrazen zakladatel staroegyptské říše panovník Narmer, vystavena je zde vápencová socha panovníka Dţosera. [40] 41
Pokladem a velmi vzácným exponátem egyptského muzea je sarkofág a posmrtná maska faraona Tutanchamona. Posmrtná zlatá maska byla při neopatrnosti personálu muzea poškozena, zrestaurována byla egyptskými a německými odborníky, poté byla vrácena zpět do Egyptského muzea na své místo. Tutanchamon byl panovník 18. dynastie, odhaduje se, ţe zemřel velmi mladý, a to v pouhých 17 aţ 19 letech. Egyptu vládl 9 let. Jeho neporušenou hrobku s poklady objevil v roce 1922 archeolog Howard Carter. [22] V Egyptě se konají různé festivaly a kulturní akce, nejsou však atrakcí pro turisty jako starověké památky. Kulturních akcí se zúčastní spíše místní obyvatelé. Mezi tyto akce patří např. Káhirský kniţní veletrh, Umělecký festival Wust al-Balad, Mezinárodní soutěţ v rybolovu, Korunovace Ramesse II., Velbloudí festival v jiţní Sinaji, Mezinárodní
festival
orientálního
tance,
Festival
turistiky
a
obchodu,
Festival experimentálního divadla, Festival Světová Alexandrie, Festival arabské hudby a Káhirský mezinárodní filmový festival. [HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007]
Obrázek 12: Pohřební maska faraona Tutanchamona, zdroj: novinky.cz
1.5 Realizační předpoklady Do realizačních předpokladů zařazujeme dopravní podmínky a materiálně-technické podmínky, do kterých patří především ubytovací a stravovací zařízení.
42
1.5.1 Dopravní předpoklady Letecká doprava Centrem leteckého provozu mezi Evropou, Afrikou a Asií je mezinárodní letiště v Káhiře. Let z České republiky do Egypta trvá přibliţně 4,5 hodiny. Na mezinárodní letiště do Káhiry létají také Československé aerolinie, levné letenky se dají zakoupit přes společnost Student Agency. Státní leteckou společností v Egyptě je Egypt Air; tato společnost byla zaloţena jiţ v roce 1932, je druhou největší leteckou společností v Africe a členem letecké aliance Star Alliance. Egypt Air má pravidelné linky, na kterých nabízí denní odlety např. z Prahy, Vídně, Budapešti, Mnichova, Frankfurtu, Berlína a dalších destinací. Roku 2003 byla zaloţena dceřiná společnost Air Cairo, která provozuje charterové lety mezi Egyptem, Evropou a oblastí zálivu. [NELLES, 1994] [26] Tabulka 7: Seznam letišť v Egyptě
Město
Název letiště
Abú Simbel
Abú Simbel Airport
Alexandrie
El Nouzha, Borg El Araba
Asijút
Asijút Airport
Asuán
Daraw
Hurghada
Hurghada Intl Airport
Káhira
Káhira Intl Airport
Luxor
Luxor Intl Airport
Marsa Alam
Marsa Alam Intl Airport
Mersa Matruh
Mersa Matruh Airport
Šarm aš-Šajch
Šarm aš-Šajch Intl Airport
Suhag
Suhag Intl Airport
43
Taba
Taba Intl Airport
Zdroj: esky.cz
Silniční doprava Egyptské silnice byly nedávno opravené a silniční síť byla rozšířena. Velmi dobře sjízdné jsou silnice v údolí Nilu, na Sinaji a u Rudého moře, čtyřproudovou dálnici najdeme pouze v Deltě Nilu. V Egyptské arabské republice se jezdí vpravo a silniční ukazatele jsou dvojjazyčné. Mimo obec mají osobní automobily povolenou rychlost 90 km/hod. V zemi jsou dodrţována silniční kontrolní stanoviště, kde se kontrolují doklady vozidla. [NELLES, 1994] Do většiny měst jezdí v Egyptě autobusy. Pro turisty, kteří se rozhodnou navštívit památky v rámci fakultativního výletu, jsou připraveny luxusní a klimatizované autobusy nebo minibusy. Na místních linkách jezdí autobusy i bez klimatizace a jsou často přelidněné, pokud se rozhodneme jet místním autobusem, je doporučené zakoupit jízdenku dva dny předem a zjistit si kategorii autobusu. Mezi významné dopravní přepravce v Egyptě patří Upper Egypt Company, Super Jet, West and Middle Delta Bus Company a Federal Arab Land Transport Company. [NELLES, 1994] [27] Typické pro Egypt jsou taxisluţby. Taxík si můţete sjednat přes hotel nebo na ulici. Nutné je předem sjednat cenu, ale doprava taxíkem patří v Egyptě mezi levnější druhy. V Egyptě je běţné, ţe se o taxík dělí více zákazníků. V zemi mají zastoupení automobilové půjčovny, jako jsou Avis, Bita a Hertz. Půjčovny automobilů nalezneme na letišti nebo ve velkých hotelech. Automobil si můţe půjčit osoba, která vlastní mezinárodní řidičský průkaz a je starší více neţ 26 let. [NELLES, 1994] V Egyptě není doporučené stopovat, je to nebezpečné zejména pro ţeny. Někteří odváţní turisté místní řidiče stopují, poté je samozřejmostí za tuto sluţbu zaplatit spropitné tzv. bakšiš, můţe se stát, ţe řidič spropitné odmítne a sveze Vás zadarmo. 44
Ţelezniční doprava Egyptskou ţeleznici tvoří ţelezniční trať v údolí Nilu od Alexandrie aţ po Asuán na jihu. V Egyptské arabské republice je ţeleznice na trati Káhira - Luxor - Asuán a Káhira - Alexandrie, obden jezdí také vlak se spacími vozy do Matrúh. Kromě státní egyptské ţelezniční společnosti jezdí v zemi dva noční vlaky mezinárodní společnosti lůţkových vozů Wagon Lits. Cesta do Luxoru trvá přibliţně 11 hodin, do Asuánu 15 hodin a z Káhiry do Alexandrie zhruba 2,5 hodiny. V Egyptě jezdí vozy první, druhé a třetí třídy, jízdenky se pořizují na nádraţí. [NELLES, 1994] Od roku 1990 je v Káhiře v provozu metro, jedná se o první metro v Africe. Metro má dvě trasy a od roku 2007 je ve výstavbě třetí linka, která by měla být dokončená v roce 2019. [28] Stanice metra jsou značeny velkým červeným písmenem M v modré hvězdě. Jízdenky se kupují v podzemních stanicích a stojí přibliţně 1 egyptskou libru za trasu 9 stanic. První vagón v metru je vyhrazen pouze pro ţeny. [HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007] Lodní doprava Lodní doprava je oblíbená pro poznávací zájezdy, můţe se však jednat i o pobytový zájezd. Tento druh dopravy provozují mezinárodní hotelové společnosti nebo cestovní kanceláře, např. společnost Abercombie & Kent nebo Belle Epoque Tours v Káhiře. Lodě po trase plují přes den a zastavují u památek a přes noc kotví. Lodě jsou hotelového typu, kromě kajut mají restaurace, společenské zařízení, bazény a recepci. Oblíbenou atrakcí jsou výletní plavby po Nilu a po Násirově jezeře. [HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007]
45
Ostatní doprava V Egyptě většinou v rámci fakultativních výletů se mohou turisté svézt na čtyřkolkách, jedná se o dvou aţ tří hodinovou jízdu se zastávkou na návštěvě u Beduínů, v rámci návštěvy Vás místní pohostí čajem nebo vodní dýmkou. Na pláţích hotelových resortů jsou běţně nabízené projíţďky na velbloudech, koních nebo ponících. Tyto projíţďky jsou nabízeny většinou místními obyvateli a tudíţ se cena za svezení sjednává.
1.5.2 Materiálně technické předpoklady Do materiálně technických předpokladů zařazujeme vybavení lokality ubytovacími, stravovacími, zábavními, kulturními, sportovními a dalšími zařízeními, které uspokojují potřeby účastníků.
Ubytovací sluţby V Egyptě je široká nabídka ubytovacích zařízení. Široký výběr luxusních i skromných hotelových komplexů je v turistických letoviscích jako je Hurghada, Dahab, Marsa Alam, Sharm El Sheikh a Safaga. V Egyptě jsou zastoupeny i velké mezinárodní pětihvězdičkové hotelové řetězce, jako jsou hotely Sheraton, Marriot, Hilton a Inter-Continental a mají v Egyptě stejné vybavení jako v jiných zemích. Luxusní hotely mají klimatizaci, banky, obchody, restaurace, bary, fitcentra a bazény. [HUMPHREYS, překlad RAFAJ, 2007] Většina hotelů pořádá animační programy pro děti i dospělé, např. petanque, pláţové hry, břišní tance, zumbu nebo aqua aerobik. Některé hotely nabízejí i kurzy potápění v rámci své potápěčské školy.
46
Tabulka 8: 24 nejlépe hodnocených hotelů v Egyptě
Název hotelu
Oblast
Počet hvězdiček
The Westin Soma Bay Golf Resort Rudé moře
5.
and Spa The Oberoi Sahl Hasheesh
Hurghada
5.
Conrad Hotel Cairo
Káhira
5.
The Fairmont Cairo, Nile City
Káhira
5.
Four Seasons First Residence Cairo
Káhira
5.
Strand Taba Heights
Taba
5.
Kempinski Hotel Soma Bay
Hurghada
5.
InterContinental Citystars Cairo
Káhira
5.
Sofitel Legend Old Cataract Aswan
Asuán
5.
The Mena House Hotel
Káhira
5.
Four Seasons Alexandria at San Alexandrie
5.
Stefano Le Meridien Pyramids
Káhira
5.
The Nile Rizt-Carlton
Káhira
5.
Intercontinental Cairo Semiramis
Káhira
5.
Kempinski Nile Hotel Garden City Káhira
5.
Cairo Four Seasons Cairo At Nile Plaza
Káhira
5.
Four Seasons Sharm El Sheikh
Sharm El Sheikh
5.
Concorde El Salam Hotel Cairo
Káhira
5. 47
InterContinental
The
Palace
Port Marsa Alam
5.
Radisson Blu Hotel, Cairo Heliopolis
Káhira
4.
Sofitel Karnak Luxor
Luxor
4.
Radisson Blu Resort El Quseir
El Quseir
4.
Radisson Blu Resort Sharm El Sheikh
Sharm El Sheikh
4.
Steigenberger Cecil Alexandria
Alexandrie
4.
Ghalib Resort
Zdroj: fivestaralliance.com
Stravovací sluţby Hotelové komplexy mají své vlastní restaurace. V hotelích je většinou více restaurací a jsou rozděleny podle typu kuchyně či tématiky, např. italská kuchyně, arabská kuchyně, indická nebo mexická. V místních restauracích je důleţité klást důraz na hygienickou úroveň stravovacího zařízení. V místních restauracích se nedoporučuje běţným turistům konzumovat ovoce, které si sami nemohou omýt, zeleninu a zmrzlinu. [5] Egyptská kuchyně je výjimečná zejména pouţíváním koření, hodně se vaří luštěniny, jako jsou fazole nebo čočka, chutné je grilované jehněčí nebo kuřecí maso a zelenina. Tradiční pro Egypt je chléb, který se podobá pita chlebu, v Egyptě je nazýván Aish a Aish Baladi, coţ je celozrnný chléb. Mále předkrmy se nazývají meze, řadíme sem lilek, nadívané vinné listy, zelený salát a chleba. Za nejznámější jídlo Egypta je povaţován Koshary (nazývané také Kushary), jedná se o vegetariánské jídlo, které obsahuje rýţi, špagety, makaróny, černé čočky, cizrny, česnek a nakonec se to zalije pikantní rajčatovou omáčkou a smaţenou cibulkou. Některé restaurace se specializují pouze na Koshary. [29]
48
2 Vývoj příjezdového cestovního ruchu V této kapitole sleduji příjezdový cestovní ruch zahraničních návštěvníků do Egypta. Návštěvnost Egypta zahraničními turisty jsem se rozhodla srovnat s dalšími zeměmi, které mají s Egyptskou arabskou republikou společnou víru ve stejné náboţenství, kterým je islám. Tyto země, kterými jsou Maroko, Tunisko, Turecko a Spojené arabské emiráty, jsem uvedla i v první otázce dotazníkového šetření. Tabulka 9: Počet turistických příjezdů v letech 1995-2005
Počet turistických příjezdů v jednotlivých letech
Destinace 1995
1996
1997
1998
1999
2000
Egypt
2 871 000
3 528 000
3 656 000
3 213 000
4 490 000
5 116 000
Maroko
2 602 000
2 693 000
3 072 000
3 095 000
3 817 000
4 278 000
Tunisko
4 120 000
3 885 000
4 263 000
4 718 000
4 832 000
5 058 000
Turecko
7 083 000
7 966 000
9 040 000
8 960 000
6 893 000
9 586 000
SAE
2 315 000
2 572 000
2 476 000
2 991 000
3 393 000
3 907 000
2001
2002
2003
2004
2005
Egypt
4 357 000
4 906 000
5 746 000
7 795 000
8 244 000
Maroko
4 380 000
4 453 000
4 761 000
5 477 000
5 843 000
Tunisko
5 387 000
5 064 000
5 114 000
5 998 000
6 378 000
Turecko
10 783 000
12 790 000
13 341 000
16 826 000
20 273 000
4 134 000
5 445 000
5 871 000
6 195 000
7 126 000
SAE
Zdroj: data.worldbank.org
V tabulce č. 9 jsou uvedeny příjezdy zahraničních turistů od roku 1995 do roku 2000. Z tabulky vyplývá, ţe nejvíce navštěvovanou zemí, kde cestovní ruch stále vzrůstal, kromě roku 1998 a 1999, je Turecko. Kaţdým rokem se návštěvnost zvedla ve Spojených arabských emirátech a v Maroku. V Tunisku příjezdy zahraničních turistů poklesly v roce 1996, avšak od dalšího roku se návštěvnost zvedá, mírný pokles následuje v roce 2002.
49
Dle uvedených statistik můţeme vidět, ţe Egypt se stal vyhledávanou turistickou destinací, jelikoţ návštěvnost země rostla. Cestovní ruch klesl roku 1998, příčinou poklesu byl masakr předchozího roku v Luxoru u chrámu královny Hatšepsut, kde přišlo o ţivot 68 lidí. Další pokles zahraničních příjezdů byl v Egyptě zaznamenán v roce 2001, kdy byl spáchán teroristický útok v Americe, útok spáchala islámská teroristická skupina Al-Kaída. V roce 2005 navštívilo Egypt přes 8 milionů lidí. Pro přehlednost jsou z dat z tabulky č. 9 vytvořené dva grafy. Graf č. 1 zobrazuje počet turistických příjezdů pěti států z let 1995 aţ 2005. V grafu č. 2 je uvedena pro lepší orientaci pouze návštěvnost Egyptské arabské republiky z let 1995 aţ 2005.
Počet turistických příjezdů v letech 1995 - 2005 Počet příjezdů v milionech
25000000 20000000
Egypt 15000000
Maroko Tunisko
10000000
Turecko SAE
5000000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Sledovaný rok Graf 1: Počet turistických příjezdů v letech 1995-2005
50
Počet příjezdů v milionech
Návštěvnost Egypta v letech 1995 - 2005 9000000 8000000 7000000 6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Sledovaný rok Graf 2: Návštěvnost Egypta v letech 1995-2005
Tabulka 10: Počet turistických příjezdů v letech 2006-2015
Počet turistických příjezdů v jednotlivých letech
Destinace 2006
2007
2008
2009
2010
Egypt
8 646 000
10 610 000
12 296 000
11 914 000
14 051 000
Maroko
6 558 000
7 408 000
7 879 000
8 341 000
9 288 000
Tunisko
6 550 000
6 762 000
7 050 000
6 901 000
6 903 000
Turecko
18 916 000
26 122 000
29 792 000
30 187 000
31 364 000
2011
2012
2013
2014
2015
Egypt
9 497 000
11 196 000
9 174 000
9 900 000
9 329 000
Maroko
9 342 000
9 375 000
10 046 000
10 280 000
10 018 000
Tunisko
4 785 000
5 950 000
6 269 000
6 068 000
5 359 000
Turecko
34 654 000
37 795 000
35 698 000
35 850 000
35 592 000
Zdroj: data.worldbank.org
51
V tabulce č. 10 jsou údaje s návštěvností za roky 2006 aţ 2015. V tabulce srovnávám počet turistických příjezdů ve čtyřech zemích, kterými jsou Egypt, Maroko, Tunisko a Turecko. Roku 2012 se mohlo Turecko pochlubit rekordní návštěvností, do země přijelo přeš 37 milionů návštěvníků. Od roku 2013 návštěvnost Turecka poklesla, důvodem jsou nepokoje v Sýrii, která s Tureckem sousedí. V Sýrii má základnu teroristická skupina tzv. Islámský stát, tato skupina je tvůrcem častých atentátů v Turecku i v dalších zemích. Počet příjezdů se zvyšuje v Maroku, od roku 2013 zemi navštěvuje více jak 10 milionů turistů. Tunisko mělo největší počet zahraničních návštěvníků v roce 2008, v tomto roce jej navštívilo 7 milionů, v roce 2009 návštěvnost poklesla. V tabulce můţeme vidět, ţe největší pokles byl v roce 2011 a poté v roce 2015, kdy byl v zemi spáchán atentát nedaleko pláţe u hotelu Imperial Marhaba. Egyptu se dařilo do roku 2010, v roce 2010 země zaznamenala přes 14 milionů zahraničních turistů, cestovní ruch země tedy vzkvétal. Od roku 2011 se příjezdy zahraničních turistů sníţily, nárůst skoro o 2 miliony návštěvníků byl v roce 2012, další rok však o celé 2 miliony poklesl. Příčinou těchto výkyvů v návštěvnosti Egypta bylo v roce 2011 svrţení prezidenta a tím vzniklé nepokoje, které jsou v zemi i nadále. Na Sinaji se usadila teroristická skupina tzv. Islámský stát, která v zemi páchá atentáty proti turistům. Údaje v tabulce č. 10 zobrazují dva grafy. V grafu č. 3 je uveden počet turistických příjezdů v letech 2006 aţ 2015, jedná se o příjezdy do Egypta, Maroka, Tuniska a Turecka. Z grafu lze vyčíst, ţe nejvíce navštěvovaná země z těchto čtyř zemí je Turecko. V grafu č. 4 je uvedena samostatně návštěvnost Egypta z let 2006 aţ 2015, data jsou pouţita z tabulky č. 10.
52
Počet turistických příjezdů v letech 2006 - 2015 Počet příjezdů v milionech
40 000 000 35 000 000 30 000 000
Egypt
25 000 000
Maroko
20 000 000
Tunisko
15 000 000
Turecko
10 000 000 5 000 000 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Sledovaný rok Graf 3: Počet turistických příjezdů v letech 2006-2015
Počet příjezdů v milionech
Návštěvnost Egypta v letech 2006 - 2015 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Sledovaný rok Graf 4: Návštěvnost Egypta v letech 2006-2015
53
2.1 Výpočet průměrného růstu návštěvnosti Jelikoţ mě návštěvnost Egypta zaujala a i přesto, ţe se mi podařilo získat statistické údaje s návštěvností jednotlivých let, rozhodla jsem na základě získaných dat z tabulky č. 9 a č. 10 vypočítat průměrný roční růst návštěvnosti Egypta v rozmezí 5 aţ 6 let. Pro výpočet jsem pouţila následující vzorec.
𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛ý 𝑟ů𝑠𝑡 𝑛á𝑣š𝑡ě𝑣𝑛𝑜𝑠𝑡𝑖 =
𝑚𝑎𝑥. ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 − 𝑚𝑖𝑛. ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑙𝑒𝑡
[34] Průměrný růst návštěvnosti Egypta mezi lety 1995-2000:
5 116 000 − 2 871 000 = 374 166, 66 6
Na základě výpočtu můţeme vidět, ţe návštěvnost Egypta v časovém rozmezí 6 let, tedy od roku 1995 do roku 2000, v průměru kaţdý rok vzrostla o 374 167 turistů.
Průměrný růst návštěvnosti Egypta mezi lety 2001-2005:
8 244 000 − 4 357 000 = 777 400 5
Z výpočtu vyplývá, ţe návštěvnost Egypta v časovém rozmezí 5 let, od roku 2001 do roku 2005, v průměru kaţdý rok vzrostla o 777 400 turistů.
54
Průměrný růst návštěvnosti Egypta mezi lety 2006-2010:
14 051 000 − 8 646 000 = 1 081 000 5
Z výsledku můţeme usuzovat, ţe návštěvnost Egypta v časovém rozmezí 5 let, od roku 2006 do roku 2010, v průměru kaţdý rok vzrostla o 1 081 000 turistů.
Průměrný růst návštěvnosti Egypta mezi lety 2011-2015:
11 196 000 − 9 174 000 = 404 400 5
Na základě výpočtu můţeme předpokládat, ţe návštěvnost Egypta v časovém rozmezí 5 let, od roku 2011 aţ 2015, v průměru kaţdý rok vzrostla o 404 400 turistů.
Zhodnocení výsledku: Nejmenší růst návštěvnosti je v rozmezí let 1995 aţ 2000, počet zahraničních turistů zejména poklesl po roce 1997, kdy byl spáchán teroristický útok na turisty v chrámu královny Hatšepsut. Z uvedených výpočtů největší růst návštěvnosti země zaznamenala mezi lety 2006 aţ 2010, kdy v průměru kaţdý rok vzrostla o rekordní 1 milion turistů. Pokles návštěvnosti Egypta je zaznamenán v následujících pěti letech, tedy od roku 2011 aţ 2015, za příčinu je povaţováno svrţení prezidenta a vzniklé nepokoje v zemi. Průměrný roční růst návštěvnosti poklesl z rekordního 1 milionu na 404 400 turistů.
55
2.2 Hustota návštěvnosti Egypta Rozhodla jsem se vypočítat hustotu návštěvnosti za rok 2015, pro její výpočet jsem pouţila následující vzorec.
ℎ𝑢𝑠𝑡𝑜𝑡𝑎 𝑛á𝑣š𝑡ě𝑣𝑛𝑜𝑠𝑡𝑖 =
𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑛á𝑣š𝑡ě𝑣𝑛í𝑘ů 𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑜𝑏𝑦𝑣𝑎𝑡𝑒𝑙
[34] Počet obyvatel Egypta k roku 2015 činil 88 487 396 obyvatel. Návštěvnost v tom stejném roce činila 9 329 000 turistů.
Hustota návštěvnosti 2015:
9 329 000 = 0,105; 1/0,105 = 9,52 88 487 396
Na základě vzorce hustoty návštěvnosti lze říci, ţe jeden turista připadá zhruba na necelých 10 obyvatel.
2.3 Návštěvnost Egypta českými turisty Návštěvnost Egypta českými turisty se v roce 2015 zvedla o 6 %, celkem zemi navštívilo 135 000 českých turistů. Příliv turistů zpomalil pád ruského letadla v říjnu 2015, do té doby počet návštěvníků vzrostl aţ o 10 % oproti předchozímu roku ve srovnání od května do října. [37] Pro české občany byl Egypt sedmou nejoblíbenější destinací pro strávení dovolené, to se změnilo v roce 2011, kdy v zemi vznikly nepokoje. Před nepokoji Egypt ročně navštívilo zhruba 170 000 českých turistů. Od roku 2011 Egypt navštěvuje méně 56
českých občanů, důvodem je strach z teroristických útoků. Egyptská vláda se snaţí udrţet zemi stabilní a bezpečnou, aby se turisté vraceli a cestovní ruch vzrostl.
Tabulka 11: Delší cesty českých rezidentů do Egypta a Turecka (v tis.) v letech 2011-2015 Rok
Egypt Počet cest
Turecko Počet
Počet cest
Počet
přenocování
přenocování
2011
208
1694
171
1463
2012
238
2059
202
1672
2013
122
1059
280
2431
2014
185
1491
171
1454
2015
117
1081
162
1366
Zdroj: czso.cz
V tabulce č. 11 jsou uvedeny delší cesty českých rezidentů do Egypta a Turecka (v tis.) v letech 2011 aţ 2015. Tabulka je rozdělena na počet cest a počet přenocování, jelikoţ se jedná o delší cesty, minimální počet přenocování v zemi je 4 a více přenocování. V roce 2011 a 2012 byl větší počet delších cest uskutečněn v Egyptě, v roce 2013 bylo více delších cest českých rezidentů v Turecku. V roce 2014 je počet cest i přenocování téměř stejný, do Egypta bylo směřováno o trochu více cest. V roce 2015 bylo více cest směřovaných do Turecka. Uvedené údaje v tabulce č. 11 zobrazuje graf č. 5 a graf č. 6. Graf č. 5 zobrazuje delší cesty českých rezidentů do Egypta a Turecka dle počtu cest. V grafu č. 6 můţeme vidět počet přenocování českých rezidentů na delších cestách v Egyptě a Turecku za roky 2011 aţ 2015.
57
Delší cesty českých rezidentů
Počet cest v tisících
300 250 200
Egypt
150
Turecko 100 50 0 2011
2012
2013
2014
2015
Sledovaný rok Graf 5: Delší cesty českých rezidentů
Počet přenocování v tisících
Počet přenocování českých rezidentů na delších cestách 3000 2500 2000
Egypt 1500
Turecko
1000 500 0 2011
2012
2013
2014
2015
Sledovaný rok Graf 6: Počet přenocování českých rezidentů na delších cestách
2.4 Návštěvnost archeologických nalezišť V Egyptě je mnoho archeologických nalezišť, mezi ty nejznámější patří pyramidový komplex v Sakkaře, Údolí králů, archeologické naleziště El Amarna ve středním Egyptě, Luxor a chrám v Karnaku, Memnonovy kolosy a další. 58
Návštěvnost a počet těchto archeologických nalezišť neboli starověkých památek zobrazuje tabulka č. 12.
Tabulka 12: Návštěvnost archeologických nalezišť v letech 2010-2014 Růst počtu
Počet návštěvníků
Počet
návštěvníků (v %)
(v tis.)
archeologických
Rok
oblastí 10,7
8 460
101
2010
13
10 484
103
2011
6
4 949
99
2012
6,4
5 410
127
2013
5,2
4 503
123
2014
Zdroj: capmas.gov.eg
Z tabulky vyplývá, ţe počet návštěvníků památek po roce 2011 výrazně klesl. Příčinou je nebezpečí spojené s nepokoji a hrozba teroristických útoků v zemi. V roce 2012 se nedoporučovaly fakultativní výlety za návštěvou starověkých památek a v roce 2013 byly výlety zcela zakázané, jednalo se o bezpečnost turistů. Tabulka je vytvořena dle zaslaných údajů v arabském jazyce od egyptského statistického úřadu, návštěvností archeologických nalezišť se zabývá Ústřední agentura pro rozvoj a statistiku. Počet archeologických oblastí se v kaţdém roce mění, protoţe archeologové objevují stále
nová
naleziště
a
některé
oblasti
jsou
pro
turisty
zavřené,
protoţe se prozkoumávají. Statistické údaje z tabulky č. 12 zobrazuje graf č. 7. V grafu je uveden rok a počet návštěvníků archeologických nalezišť v tisících.
59
Návštěvnost archeologických nalezišť
Počet návštěvníků v tis.
12 000 10 000 8 000
Počet návštěvníků (v tis.)
6 000 4 000 2 000 0 2010
2011
2012
2013
2014
Sledovaný rok Graf 7: Návštěvnost archeologických nalezišť
2.5 Podíl cestovního ruchu na HDP země Cestovní ruch tvoří na celkovém hrubém domácím produktu země 11,3 %. V roce 2011 počet turistů i příjmy z turistiky v Egyptě prudce klesaly. V roce 2010 navštívilo Egypt přes 14 milionu turistů, z toho byl příjem cestovního ruchu 12 miliard dolarů. Po převratu v roce 2011 navštívilo zemi přes 9 milionu turistů, návštěvnost tedy během jednoho roku klesla o 5 milionu a příjem z cestovního ruchu se propadl na 8,8 miliard. V počtu přijíţdějících turistů do Egypta v roce 2011 byl pokles 33 %. Cestovní ruch v zemi zajišťuje téměř 2 miliony pracovních příleţitostí. [35] Egyptský ministr cestovního ruchu Chálid Ramí plánuje do roku 2020 zvýšit počet turistů na 20 milionů a příjmy na 20 miliard dolarů. Aby se tento plán podařilo uskutečnit, hodlá vláda v letech 2016 aţ 2020 přilákat investory pro vytvoření dvou resortů, vláda chce také najmout soukromou firmu pro vytvoření reklamní kampaně. Ministr Ramí povaţuje za nutné vloţit investice do úprav restaurací, kaváren a nákupních středisek. [36] 60
3 Dotazníkové šetření Součástí mé bakalářské práce v rámci praktické části je dotazníkové šetření. Cílem dotazníkového výzkumu bylo zjistit informovanost občanů České republiky o Egyptě a zájem tuto destinaci navštívit. Dotazník byl k dispozici v tištěné podobě a v online verzi na internetu. Dotazníkového výzkumu se celkem zúčastnilo 244 respondentů v období od 10. února do 10. dubna 2016. Online verzi vyplnilo 182 respondentů. Dotazník v tištěné verzi vyplnilo 62 respondentů, tato tištěná verze byla především pro lidi v mém blízkém okolí, byla tedy přístupná lidem, které znám a jejich přátelům, rodině a známým.
Několik
dotazníků bylo k dispozici v obecní knihovně v Rouchovanech a v místní firmě v obci Koţichovice. Dotazník obsahuje 24 povinných otázek, které jsou uzavřené. U některých otázek mohl respondent označit více odpovědí. Dotazník je uveden v příloze.
3.1 Výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 1: Pokud byste vyhrál/a v loterii 50 000 Kč, jakou zemi byste navštívil/a? Vyberte prosím pouze 1 zemi. První otázka měla zjistit, jakou z pěti zemí by respondenti navštívili. Snaţila jsem se vybrat země, které mají podobné podnebí či náboţenství. Destinaci Egypt by navštívilo 22 % dotazovaných, nejvíce respondentů označilo Spojené arabské emiráty, navštívilo by je 35 % dotazovaných. Nejméně atraktivní zemí pro respondenty bylo Turecko, které označilo pouze 6 %. Druhou nejvíce atraktivní zemí bylo Maroko s 26 %.
61
11% 26%
6%
Maroko: 64 SAE: 86
22%
Egypt: 53 Turecko: 14
35%
Tunisko: 27
Graf 8: Pokud byste vyhrál/a v loterii 50 000 Kč, jakou zemi byste navštívil/a?
Otázka č. 2: Co je pro Vás důleţité při výběru destinace? Vyberte prosím pouze 1 odpověď. Druhá otázka měla zjistit, co je pro dotazované důleţité při výběru destinace. Pro
38
%
respondentů
jsou
prioritou
při
výběru
atraktivity
destinace,
pro 36 % dotazovaných je důleţitá lokalita a pro 26 % respondentů je při výběru destinace důleţitá cena zájezdu.
62
26% 38%
cena zájezdu: 63 lokalita: 87 36%
atraktivity destinace: 94
Graf 9: Co je pro Vás důleţité při výběru destinace?
Otázka č. 3: Co se Vám vybaví, kdyţ se řekne Egypt? Vyberte prosím pouze 1 moţnost. Nejčastější odpovědí byly starověké památky, takto odpovědělo 65 % dotazovaných, druhou častou odpovědí byl terorismus s 12 %, dále pak historie s 10 %. Pouhých 8 % si vybaví potápění v Rudém moři a jen 3 % dotazovaných si vybaví luxusní hotelové komplexy. Z výzkumu vyplývá, ţe politická situace v zemi má velký vliv na cestovní ruch.
63
starověké památky: 158 moderní památky: 2 0%
12%
potápění v Rudém moři: 20
10% 3% 1%
chudoba: 1 8%
65%
1%
luxusní hotelové komplexy: 8 historie: 25 jídlo, pití, kultura: 1 terorismus: 29
Graf 10: Co se Vám vybaví, kdyţ se řekne Egypt?
Otázka č. 4: Navštívil/a jste někdy destinaci Egypt? Čtvrtá otázka se zaměřovala na to, zda dotazovaní navštívili Egypt či nikoliv. Více neţ polovina dotazovaných Egypt nenavštívila, z výzkumu vyplývá, ţe Egypt nenavštívilo 77 % respondentů. Pouhých 23 % zemi navštívilo.
64
23%
ano: 57
77%
ne: 187
Graf 11: Navštívil/a jste někdy destinaci Egypt?
Otázka č. 5: Kolikrát jste navštívil/a Egypt? Jiţ z předešlé otázky víme, ţe Egypt nenavštívilo 77 % dotazovaných, 14 % navštívilo Egypt jedenkrát, 6 % bylo v Egyptě jiţ dvakrát. Třikrát Egypt navštívila 2 % dotazovaných a čtyřikrát 1 %. Jeden dotazovaný navštívil Egypt jiţ pětkrát, jeden jiţ devětkrát a jeden respondent byl v Egyptě uţ čtrnáctkrát.
65
1%
0%
2%
0%
0%
0x: 187
6%
1x: 34
14%
2x: 14 3x: 4 4x: 2 77%
5x: 1 9x: 1
14x: 1
Graf 12: Kolikrát jste navštívil/a Egypt?
Otázka č. 6: Chtěl/a byste někdy v budoucnu navštívit Egypt? V otázce č. 6 jsem zjišťovala, zda dotazovaní mají zájem destinaci Egypt navštívit. Více neţ polovina respondentů odpověděla kladně, přesněji kladně odpovědělo 69 %. Záporně odpovědělo 31 % dotazovaných.
31%
ano: 169 69%
ne: 75
Graf 13: Chtěl/a byste někdy v budoucnu navštívit Egypt?
66
Otázka č. 7: V jakém období jste Egypt navštívil/a? V této otázce měli dotazovaní na výběr 3 moţnosti, první byla, ţe zemi navštívili v zimní sezóně, coţ je duben aţ říjen. Další odpovědí byla letní sezóna, coţ je květen aţ září. Třetí variantou byla odpověď ţádné období, coţ znamená, ţe Egypt nenavštívili. Na třetí variantu ţádné období odpovědělo 77 % dotazovaných. V letní sezóně Egypt navštívilo 14 % a v zimní sezóně v Egyptě bylo 9 % dotazovaných.
9% 14%
77%
zimní sezóna (duben říjen): 23 letní sezóna (květen září): 34 ţádné období: 187
Graf 14: V jakém období jste Egypt navštívil/a?
Otázka č. 8: Jak byste do Egypta vycestoval/a? Tato otázka měla za úkol zjistit, jak by respondenti do Egypta cestovali, zda individuálně, tedy bez pomoci cestovní kanceláře či agentury nebo zda by právě vyuţili sluţeb cestovní kanceláře či agentury. Pouhých 14 % dotazovaných by do Egypta vycestovalo individuálně, zbylých 86 % by cestovalo prostřednictvím cestovní kanceláře nebo cestovní agentury.
67
14%
individuálně: 35 86%
prostřednictvím CK/CA: 209
Graf 15: Jak byste do Egypta vycestoval/a?
Otázka č. 9: Za jakým účelem byste Egypt navštívil/a? Vyberte prosím pouze 1 moţnost. Na tuto otázku 54 % dotazovaných odpovědělo, ţe účelem jejich návštěvy by bylo poznání a relaxace, jeli by si tedy do Egypta odpočnout, ale měli by zájem poznat i historii a kulturu Egypta a navštívit památky. Pouze za relaxací a odpočinkem by mělo zájem vyjet 24 % a pro 21 % dotazovaných by bylo účelem návštěvy poznání země. 1 % dotazovaných by Egypt navštívilo kvůli pracovnímu účelu.
68
relaxace a odpočinek (moře, opalování): 57
1% 24%
54% 21%
poznání (historie, kultura, návštěva památek): 52 poznání a relaxace: 132
pracovní účel (obchodní jednání, kongresy, konference): 3
Graf 16: Za jakým účelem byste Egypt navštívil/a?
Otázka č. 10: Jaká letoviska v Egyptě jsou podle Vás nejatraktivnější? Vyberte prosím maximálně 3 moţnosti. Podle respondentů je nejatraktivnějším letoviskem Hurghada, odpovědělo tak 35 %. Druhým nejatraktivnějším letoviskem je Marsa Alam a Sharm El Sheikh, takto odpovědělo 19 % dotazovaných. Na třetím místě s 10 % je letovisko Dahab, které se nachází na Sinajském poloostrově. Pouhá 4 % dotazovaných označila za nejatraktivnější letovisko Sahl Hasheesh.
Safagu označilo 8 % respondentů
a letovisko Taba povaţuje za nejatraktivnější 5 % dotazovaných.
69
4% 8%
Dahab: 50
10% 19%
19%
Sharm El Sheikh: 90 Hurghada: 165
5%
Taba: 24 35%
Marsa Alam: 91 Sahl Hasheesh: 17 Safaga: 36
Graf 17: Jaká letoviska v Egyptě jsou podle Vás nejatraktivnější?
Otázka č. 11: Jaké letovisko či jaká letoviska jste navštívil/a? Více moţností. Tato otázka měla zjistit, do jakého letoviska turisté nejčastěji cestují. Na tuto otázku 68 % dotazovaných odpovědělo, ţe nenavštívili ţádné letovisko, protoţe v Egyptě nebyli. 14 % dotazovaných strávilo svůj pobyt v letovisku Hurghada. 6 % respondentů navštívilo letovisko Marsa Alam a 5 % Sharm El Sheikh. V Dahabu strávila svůj pobyt pouhá 3 %, v letovisku Safaga 2 % a v letovisku Taba a Sahl Hasheesh pouze 1 % dotazovaných.
70
3%
Dahab: 7 5%
Sharm El Sheikh: 15
14% 1% 6%
Hurghada: 39 Taba: 4
68%
1% 2%
Marsa Alam: 17 Sahl Hasheesh: 2
Safaga: 5 ţádné: 187
Graf 18: Jaké letovisko či jaká letoviska jste navštívil/a?
Otázka č. 12: Jaký typ dovolené preferujete? Respondenti měli na výběr ze dvou odpovědí. 52 % dotazovaných odpovědělo, ţe preferuje pobytový typ dovolené a 48 % dotazovaných preferuje poznávací dovolenou.
48% 52%
poznávací: 117 pobytový: 127
Graf 19: Jaký typ dovolené preferujete?
71
Otázka č. 13: Jakou památku či atraktivitu byste v Egyptě chtěl/a navštívit? Vyberte prosím pouze 1 moţnost. Tato otázka měla zjistit jakou památku či atraktivitu by respondenti chtěli nejvíce navštívit. Dotazovaní museli zvolit pouze 1 moţnost, na výběr měli ze 6 moţností, kde jsou vypsány nejznámější památky či atraktivity Egypta. Moţnost Káhira -sfinga a pyramidy v Gíze zvolilo 56 % dotazovaných, tuto moţnost si tedy vybralo více jak polovina. Údolí králů by chtělo navštívit 20 %, Luxor a Karnak zvolilo 12 % dotazovaných. Pouhá 3 % respondentů vybrala Egyptské muzeum, 4 % dotazovaných by chtěla navštívit chrám královny Hatšepsut a 5 % by se vydalo za památkou Abú Simbel.
Káhira - sfinga a pyramidy v Gíze: 136 Egyptské muzeum: 7
4% 20%
Abú Simbel: 12 56%
12% 5%
Luxor - Karnak: 30 Údolí králů: 48
3%
chrám královny Hatšepsut: 11 Graf 20: Jakou památku či atraktivitu byste v Egyptě chtěl/a navštívit?
Otázka č. 14: Navštívil/a jste v rámci svého zájezdu v Egyptě nějaké památky? Více moţností. 7 % dotazovaných navštívilo Údolí králů, 6 % bylo v Káhiře a v chrámu královny Hatšepsut. Luxor a Karnak i Egyptské muzeum navštívilo 5 % dotazovaných. Památku Abú Simbel navštívilo 1 % dotazovaných. 3 % pouţila odpověď jiné.
72
Ani jednu z uvedených památek během své dovolené nenavštívilo 8 % dotazovaných. 59 % dotazovaných v Egyptě nebylo. Překvapilo mě, ţe Káhiru se sfingou a pyramidami v Gíze navštívilo pouze 6 % dotazovaných, příčinou můţe být vzdálenost od letovisek Marsa Alam a Hurghada, v těchto letoviscích strávilo svoji dovolenou nejvíce dotazovaných.
Káhira - sfinga a pyramidy v Gíze: 20 Egyptské muzeum: 15 5% 6%
Abú Simbel: 2
1%
5%
Luxor - Karnak: 17
7% 6%
Údolí králů: 21
59% 8%
chrám královny Hatšepsut: 19
3%
jiné: 9 ţádné: 27 v Egyptě jsem nebyl/a: 187
Graf 21: Navštívil/a jste v rámci svého zájezdu v Egyptě nějaké památky?
Otázka č. 15: Vyuţíváte v rámci své dovolené fakultativní výlety? Tato otázka měla zjistit, zda turisté v rámci své dovolené vyuţívají nabídky fakultativních
výletů.
Kladně
odpovědělo
60
%
dotazovaných,
zbylých
40 % fakultativní výlety nevyuţívá.
73
40% 60%
ano: 146 ne: 98
Graf 22: Vyuţíváte v rámci své dovolené fakultativní výlety?
Otázka č. 16: Zúčastnil/a jste se nějakého fakultativního výletu v Egyptě? Více moţností. Na tuto otázku odpovědělo 8 % dotazovaných, ţe se zúčastnilo šnorchlování, 6% označilo plavbu lodí či ponorkou a jízdu na velbloudech. 6 % dotazovaných také označilo odpověď ne, při své dovolené v Egyptě se tedy ţádného fakultativního výletu nezúčastnili. Návštěvy Káhiry či Luxoru nebo jízdy na čtyřkolkách s návštěvou Beduínů se zúčastnila 4 % dotazovaných. 2 % respondentů zvolila jako svoji odpověď jiné a 2 % zvolila odpověď jeep safari. Pouhé 1 % navštívilo v rámci svého fakultativního výletu Jeruzalém, tento výlet je většinou nabízen při pobytu v hotelových resortech na Sinaji. 57 % zvolilo odpověď Egypt jsem nenavštívil/a.
74
ne: 21 Luxor: 12 Káhira: 15 4% 4%
6%
Jeruzalém: 2 1%
plavba lodí či ponorkou: 21
6% 8%
šnorchlování: 25
57% 6%
2% 4%
2%
jeep safari: 6 jízda na čtyřkolkách s návštěvou Beduínů: 13 jízda na velbloudech: 20 jiné: 7 Egypt jsem nenavštívil/a: 187
Graf 23: Zúčastnil/a jste se nějakého fakultativního výletu v Egyptě?
Otázka č. 17: Z jakého důvodu jste dosud nenavštívil/a Egypt? Vyberte prosím pouze 1 moţnost. Otázka č. 17 měla zjistit, jaký je hlavní důvod, proč si respondenti nezvolí Egypt jako svoji dovolenkovou destinaci. Nejčastější odpovědí s 26 % byl jako důvod uveden preference jiných destinací. Druhým důvodem s 21 % je finanční náročnost. 14 % respondentů zvolilo odpověď jiné. Strach z teroristických útoků označilo 11 % dotazovaných. Pro 3 % je důvodem strach z létání. Zdravotní problémy jsou důvodem pro 1 % dotazovaných. Odpověď Egypt jsem navštívil/a vybralo 24 % respondentů. 75
strach z létání: 8 3%
strach z teroristických útoků: 27
11%
24%
finanční náročnost: 51 21%
zdravotní problémy: 2
14% 26% 1%
preference jiných destinací: 64 jiné: 35 Egypt jsem navštívil/a: 57
Graf 24: Z jakého důvodu jste dosud nenavštívil/a Egypt?
Otázka č. 18: Kolik byste investoval/a za svoji dovolenou v Egyptě na týden pro jednu osobu? Více neţ polovina respondentů zvolila odpověď do 15 tisíc Kč, tuto odpověď označilo 59 %. Za svoji dovolenou v Egyptě by 36 % dotazovaných investovalo 15 aţ 25 tisíc Kč. 5 % respondentů by do dovolené investovalo nad 25 tisíc Kč.
76
5% 36%
do 15 tisíc Kč: 144 59%
15 - 25 tisíc Kč: 87 nad 25 tisíc Kč: 13
Graf 25: Kolik byste investoval/a za svoji dovolenou v Egyptě na týden pro jednu osobu?
Otázka č. 19: Kdyby se v blízkosti Vašeho bydliště konala přednáška o Egyptě, které téma by Vás nejvíce oslovilo? Vyberte prosím pouze 1 moţnost. Největší počet respondentů oslovilo téma Cheopsova pyramida, tuto odpověď označilo 32 %. Téma Tutanchamon zvolilo 27 % dotazovaných. 16 % dotazovaných zaujalo téma Luxor - Karnak a Egyptské hieroglyfy - původní místo. Nejméně respondentů oslovilo téma Rudé moře, toto téma označilo 9 %. Zájem o přednášku na téma Egyptské hieroglyfy mě velmi překvapil.
77
Cheopsova pyramida: 77 16%
Rudé moře: 23
32%
16%
Tutanchamon: 66 9% 27%
Egyptské hieroglyfy původní písmo: 38 Luxor - Karnak: 40
Graf 26: Kdyby se v blízkosti Vašeho bydliště konala přednáška o Egyptě, které téma by Vás nejvíce oslovilo?
Otázka č. 20: Jakého jste pohlaví? Z celkového počtu respondentů (244), odpovědělo 79 % ţen, coţ je 192 a 21 % muţů, coţ je 52.
21%
muţ: 52 79%
ţena: 192
Graf 27: Jakého jste pohlaví?
78
Otázka č. 21: Jaký je Váš věk? Nejvíce dotazovaných je ve věku 18 - 25 let, skupinu v tomto věku tvoří 54 %. Dotazník dále vyplnili lidé ve věku 26 - 40 let, do této věkové skupiny patří 22 % dotazovaných, 15 % dotazovaných tvoří skupinu ve věku 40 - 55 let. Do skupiny nad 55 let patří 8 % respondentů. Pouze 1 % dotazovaných je mladší 18ti let. 1% 8% 15%
do 18 let: 2 18 - 25 let: 131
54%
26 - 40 let: 54
22%
40 - 55 let: 37 nad 55 let: 20
Graf 28: Jaký je Váš věk?
Otázka č. 22: Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Nejpočetnější je skupina, která dosáhla středoškolského vzdělání s maturitou, tuto skupinu tvoří 54 % dotazovaných. Skupinu s vysokoškolským vzděláním tvoří 23 %. 13 % respondentů označilo odpověď vyučen, 5 % dotazovaných má středoškolské vzdělání
bez
maturity,
3
%
patří
do
skupiny
se
základním
vzděláním
a 2 % dotazovaných mají vystudovanou vyšší odbornou školu.
79
3% 13%
23%
5%
základní: 7 vyučen: 32
2%
SŠ bez maturity: 13 SŠ s maturitou: 131 54%
VOŠ: 6 VŠ: 55
Graf 29: Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?
Otázka č. 23: Jste? 44 % dotazovaných jsou studenti a 43 % respondentů je pracujících. V důchodu je 8 % dotazovaných a 3 % respondentů jsou nezaměstnaní. Na mateřské dovolené jsou 2 % dotazovaných. Z celkového počtu dotazovaných (244) tvoří studenti 108 osob, pracující skupinu tvoří 104 osob. 20 lidí tvoří důchodci, do této skupiny patří i invalidní důchodci, ne pouze starobní. 6 osob tvoří skupinu nezaměstnaných a 6 osob tvoří skupinu na mateřské dovolené.
80
3%
2% 8% 44%
student: 108 pracující: 104
43%
nezaměstnaný: 6 na mateřské dovolené: 6
důchodce: 20
Graf 30: Jste?
Otázka č. 24: Z jakého kraje pocházíte? Dotazník byl vytvořen pro obyvatele z celé republiky, proto jsou v této otázce na výběr všechny kraje. Největší počet respondentů je z kraje Vysočina, tento kraj označilo 42 %, coţ činí 103 osob. 19 % dotazovaných pochází z Jihomoravského kraje, 17 % respondentů označilo, ţe pochází z Moravskoslezského kraje. Z hlavního města Prahy pochází 9 respondentů, tedy 4 % dotazovaných. Stejný počet dotazovaných, který činí 3 % pochází z Královehradeckého, Pardubického, Olomouckého a Zlínského kraje. Jihočeský a Ústecký kraj označila 2 % dotazovaných. Z Libereckého kraje pochází 1 % respondentů, coţ činí 2 osoby. Jedna dotazovaná osoba pochází z Plzeňského kraje. Z Karlovarského kraje nepochází ţádný dotazovaný, tento kraj jako jediný má 0 osob.
81
hlavní město Praha: 9 Středočeský kraj: 3 Jihočeský kraj: 5 Plzeňský kraj: 1 2%
0% 0%
1%
3% 17%
2%
4%
3%
Karlovarský kraj: 0 1% 3%
3%
Ústecký kraj: 5 Liberecký kraj: 2
19% 42%
Královehradecký kraj: 7 Pardubický kraj: 8 kraj Vysočina: 103
Jihomoravský kraj: 45 Olomoucký kraj: 7 Moravskoslezský kraj: 41 Zlínský kraj: 8
Graf 31: Z jakého kraje pocházíte?
82
3.2 Zhodnocení dotazníkového šetření Z výsledků dotazníkového průzkumu vyplývá, ţe více jak polovina dotazovaných si pod pojmem Egypt představí starověké památky, coţ je hezké zjištění, na druhou stranu je smutné, ţe druhé místo, co si představí pod pojmem Egypt, zaujímá terorismus, příčinou můţe jistě být vznik arabského jara a s tím vzniklé nepokoje. Z průzkumu dále vyplývá, ţe Egypt navštívilo pouze 23 % dotazovaných, ale v budoucnu by zemi chtělo navštívit 69 % dotazovaných, tedy více jak polovina, coţ je velmi pozitivní zjištění. Jako účel návštěvy nejvíce respondenti uvedli poznání a relaxaci. Dle respondentů je nejatraktivnějším letoviskem Hurghada, poté Marsa Alam a Sharm El Sheikh. Důvodem můţe být, ţe letovisko Hurghada je cenově nejpřijatelnější. Z dotazníkového průzkumu vyplývá, ţe více jak polovina respondentů by chtěla navštívit symbol Egypta, coţ je sfinga a pyramidy v Gíze, které se nacházejí v blízkosti Káhiry. Jako důvod, proč doposud dotazovaní nenavštívili Egypt, jich největší počet uvedl preferenci jiných destinací a poté finanční náročnost. Více jak polovina respondentů by do dovolené v Egyptě na jeden týden pro jednu osobu investovala do 15 tisíc Kč, to je pozitivní zjištění, protoţe do této ceny je moţné pořídit pěknou dovolenou do Egypta i se stravováním all inclusive. Dotazníkového průzkumu se zúčastnilo více ţen neţ muţů, nejvíce dotazovaných pocházelo z kraje Vysočina, důvodem je, ţe v tomto kraji byl dotazník rozdán i v tištěné podobě.
83
4 SWOT analýza SWOT analýza obsahuje silné a slabé stránky, dále příleţitosti a hrozby. Ve SWOT analýze se zkoumají silné a slabé stránky pro rozvoj cestovního ruchu Egypta a navrhují se příleţitosti a hrozby pro cestovní ruch země.
4.1 Silné stránky - Starověké památky - Teplé klima téměř po celý rok - Rudé moře a jeho pestrý podmořský svět a korálové útesy - Teplota moře - Luxusní hotelové komplexy - Kromě egyptské libry se zde dá platit eury nebo dolary - K dispozici je dostatek levné pracovní síly - Velvyslanectví České republiky v Káhiře - Anglicky mluvící země - Ţivotodárná řeka Nil Nejsilnější stránkou Egypta jsou starověké památky a Rudé moře. Největší počet turistů do Egypta vycestuje za návštěvou pyramid či Luxoru, Egyptského muzea, kde jsou vzácné exponáty, a dalších památek. Dále se cestuje za pestrým barevným podmořským světem Rudého moře, kde je k vidění několik druhů ryb, dále ţelvy, ţraloci, dugong a krásné korálové útesy. V Egyptě je téměř po celý rok teplé klima, záleţí tedy na turistovi, kdy do destinace vycestuje, ale pro pobytové zájezdy je nejvhodnější zvolit jaro či podzim, kdy ještě není extrémní horko na jihu. V Egyptě jsou vystavěny pro ubytování turistů luxusní hotelové komplexy, které mají zastoupení i v mezinárodním hotelovém řetězci. 84
Výhodou země je, ţe kromě oficiální egyptské libry se zde můţe platit eurem či dolary. Přestoţe úředním jazykem je arabština, v hotelech i na trţištích se turisté domluví i anglicky, německy a rusky, protoţe do Egypta jezdí mnoho ruských i německých turistů. Místní obyvatelé a pracovníci v hotelu pochytili i nějaká česká slova. Silnou stránku země tvoří i řeka Nil, která je druhou nejdelší řekou na světě. Místní obyvatelé řeku vyuţívají k zavlaţování zemědělské půdy. Řeka je vyuţívána i k rybolovu. V Egyptě je k dispozici dostatek levné pracovní síly, místní jsou rádi za kaţdou práci a muţi často odjíţdějí od svých rodin pracovat do hotelových komplexů ve známých letoviscích. Další silnou stránkou je Velvyslanectví České republiky v Káhiře, na které se při vzniklých potíţích mohou čeští občané obrátit.
4.2 Slabé stránky - Arabská země - Ramadán - Neúrodná poušť - Mimo hotelové komplexy je ve městě v ulicích nepořádek - Nemoci - Znečištěná voda - Chudoba Slabou stránkou pro Egypt můţe být, ţe je to arabská země, kde je oficiálním náboţenstvím islám, lidé si toto náboţenství mohou spojovat s teroristickými útoky, sebevraţednými atentáty, diskriminací ţen apod. Ramadán je posvátný měsíc, v tomto měsíci není vhodné jíst, pít či kouřit na veřejnosti. Turisté by měli tuto náboţenskou víru místních obyvatel ctít, mnoho turistů tuto víru
85
ctít nechce a raději v tento měsíc do země necestuje, protoţe jim přijde, ţe jsou omezováni. Nevýhodou také je, ţe mimo hotelové komplexy je v ulicích špína a nepořádek. Mezi slabé stránky patří, ţe v zemi je znečištěná voda, turisté musí pít balenou vodu, tou si čistí i zuby. Slabou stránkou můţe být i výskyt nemocí v zemi, mezi něţ patří např. ţloutenka.
4.3 Příleţitosti - Propagace Egypta cestovními kancelářemi a agenturami - Propagace Egypta v médiích - Letecká společnost Air Cairo - Výstavba nových hotelových komplexů Mezi příleţitosti pro zvýšení návštěvnosti Egypta českými turisty patří propagace, je potřeba tuto zemi propagovat, jak v médiích, ať uţ na internetu nebo v televizi, tak v cestovních kancelářích a agenturách. Cestovní kanceláře či agentury mohou za výlohu vyvěsit letáčky s akčními zájezdy do Egypta. Dle mého názoru by nebylo špatné k letáčkům vyvěsit i hodnocení destinace českými turisty. Za přínos je povaţovaná i letecká společnost Air Cairo, která začala z Prahy létat do letovisek Hurghada a Marsa Alam na podzim v roce 2015. Se společností Air Cairo navázala spolupráci např. cestovní kancelář Fischer, Azur Reizen a Blue Style. Air Cairo je dceřiná společnost egyptského dopravce EgyptAir. Společnost má moderní flotilu a na palubě nabízí klientům výběr ze dvou typů teplých jídel. [38] Další příleţitostí je i výstavba nových hotelových komplexů, turisté mohou vybírat z nových nabídek.
86
4.4 Hrozby - Terorismus a s ním související atentáty či únosy - Základna teroristické skupiny Islámský stát na Sinajském poloostrově - Písečné bouře - Vítr chamsín - Moţnost vlny tsunami ve Středozemním moři - Stále vzrůstající počet obyvatel Největší hrozbou pro Egypt jsou teroristický útoky. Na Sinajském poloostrově má základnu teroristická skupina Islámský stát, tato skupina je podobná organizaci Al-Kajda. Teroristická skupina Islámský stát má na svědomí několik atentátů v Egyptě, např. na podzim roku 2015 sestřelila organizace ruské letadlo, všichni cestující i posádka na palubě zemřeli. Dne 30. března byl při letu na egyptské vnitrostátní lince z Alexandrie do Káhiry unesen dopravní letoun Airbus A320-200. Letadlo v ranních hodinách tamního času opustilo letiště a zamířilo na jih, únoscem byl pilot přinucen zamířit na sever. Po hodině letu letadlo přistálo na letišti v kyperské Larnace. Únosce měl na těle připevněn pás s výbušninami, v odpoledních hodinách byl únosce zneškodněn a zajat, ukázalo se, ţe pás byl atrapou. Z teroristy se vyklubal duševní poruchou trpící muţ, který se k činu odhodlal z rodinných důvodů. Muţ nyní čelí obvinění z únosu, hrozby pouţití násilí a nelegálního drţení výbušnin. Při tomto útoku naštěstí nikdo z cestujících ani z posádky neutrpěl ţádné zranění. [39] Další hrozbou pro cestovní ruch země mohou být písečné bouře a s nimi přicházející vítr chamsín nebo moţnost vlny tsunami ve Středozemním moři, která by mohla zničit část města.
87
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo představit Egypt s jeho předpoklady pro cestovní ruch jako zajímavou turistickou destinaci. Cíl jsem splnila a práce můţe poslouţit jako propagace pro cestovní ruch Egypta. V teoretické části jsem se tedy zabývala předpoklady cestovního ruchu. V selektivních předpokladech jsem se nejvíce věnovala demografickým předpokladům, kde jsem srovnala počet obyvatel v arabských zemích. Dále jsem se věnovala arabskému jaru a bezpečnostní situaci v zemi. V bakalářské práci v selektivních předpokladech je uveden počet teroristických útoků v Egyptě od roku 1996, dále práce obsahuje počet teroristických útoků v arabských a islámských státech za roky 2014 a 2015. Bezpečnostní situace je pro příjezdový cestovní ruch velmi důleţitá. Lokalizační předpoklady jsou rozděleny na přírodní a sociokulturní, kde jsem vybrala nejvýznamnější starověké památky, které jsou lákadly pro turisty. V realizačních předpokladech je charakterizována materiálně technická základna země, tedy doprava, ubytovací a stravovací sluţby. V praktické části je za pomocí grafů, které jsem si vytvořila, znázorněn vývoj návštěvnosti Egypta. Počty turistických příjezdů Egypta jsem srovnala s Marokem, Tuniskem, Tureckem a se Spojenými arabskými emiráty; tyto země jsem si vybrala, protoţe mají podobné podnebí a náboţenství, a také jsem je uvedla v první otázce dotazníkového šetření. Z grafů lze vyčíst, ţe nejvíce turistů cestuje do Turecka. V Egyptě návštěvnost kolísá, příčinou je bezpečnostní situace; kdyţ se v zemi stal atentát, počty příjezdů následující rok klesly. Ze získaných dat jsem vypočítala průměrný růst návštěvnosti a hustotu návštěvnosti. Bakalářská práce obsahuje také míru návštěvnosti archeologických nalezišť, data jsem získala s pomocí egyptského statistického úřadu, kde byli velmi ochotní a zaslali mi statistická data s návštěvností; na základě dat jsem vytvořila tabulku a následně graf, ze kterého vyplývá, ţe naleziště byla nejvíce navštěvována v roce 2011. Důleţitou součástí praktické části bylo dotazníkové šetření, kde jsem zjišťovala informovanost českých občanů o Egyptě a jejich zájem tuto destinaci navštívit. Dotazník byl k dispozici v tištěné podobě a v online verzi na internetu, výzkumu se zúčastnilo 244 respondentů. Na základě získaných odpovědí jsem vytvořila grafy se stručnými popisy. Zjistila jsem, ţe většina dotazovaných má dobré znalosti o Egyptě. 88
Více jak polovina respondentů by zemi v budoucnu chtěla navštívit. Více jak polovina dotazovaných by chtěla navštívit symbol Egypta, coţ je sfinga a pyramidy v Gíze, překvapilo mě, ţe pouze 4 % dotazovaných by měli zájem navštívit Egyptské muzeum. Poslední část bakalářské práce je věnována SWOT analýze, kde jsou představeny silné a slabé stránky Egypta a jeho příleţitosti a hrozby pro cestovní ruch. Největší hrozbou pro zemi je terorismus. Egypt má mnoho silných stránek, největšími jsou zachovalé památky staré civilizace a Rudé moře a jeho pestrý podmořský svět.
89
Seznam pouţité literatury Tištěné zdroje
BATEMAN, Graham a Victoria EGAN (eds.). ENCYKLOPEDIE Zeměpis světa. 1994, 1999. Praha: Columbus, spol. s. r. o., 1999. ISBN 80-7176-022-6.
DE QUÉRAL, Celíne, Fabienne PAVIA a Marie KLOUČKOVÁ. Egypt: 1001 fotografií. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2008. 1001 fotografií. ISBN 978-80-255-0054-5.
GUADALUPI, Gianni a Giorgio MESTURINI. Rudé moře: kouzlo korálů a pouště. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2005. ISBN 80-720-9706-7.
HUMPHREYS, Andrew a Antonín RAFAJ. VELKÝ PRŮVODCE NATIONAL GEOGRAPHIC EGYPT. 2007. Brno: Computer Press, a. s., 2007. ISBN 978-80-2512070-5. Nakladatelství tuto publikaci vydalo jako svou 2987. publikaci.
CHALABY, Abbas a ATINGO. NAPŘÍČ EGYPTEM OD KÁHIRY PO ABU SIMBEL A SINAJ. 2006. Itálie: Bonechi, 2006. ISBN 88-8029-460-1.
NELLES, Gunter. Egypt ; [překlad]. Čes. vyd. Praha: GeoCenter International, 1994. Nelles guides. ISBN 38-861-8186-3.
Elektronické zdroje [1] Egypt. Egypt.estranky.cz [online]. eStránky.cz, 2016 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.egypt.estranky.cz/ 90
[2] CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. Cia.gov [online]. Washington DC: OPENGOV, 2015 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: https://www.cia.gov/index.html [3] Peníze.cz [online]. Partners media, s.r.o., 2016 [cit. 2016-01-30]. 1213-2217. Dostupné z: http://www.penize.cz/kurzy-men [4] Husní Mubarak odstoupil, Egypt jásá. Ceskatelevize.cz [online]. studio Brno a Ostrava:
Getty
Images
News,
2011
[cit.
Dostupné
2016-01-30].
z:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1285789-husni-mubarak-odstoupil-egypt-jasa [5] Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. Praha: Ministerstvo, 2016 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/ [6] Travel.cz [online]. Praha: E-TRAVEL.CZ, a.s., 2016 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://egypt.travel.cz/ [7]
Demografie. Demografie.info [online].
informační
centrum,
2014
občanské
[cit.
sdruţení
2016-02-03].
-
Demografické
Dostupné
z:
http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=150 [8] BusinessInfo.cz. Www.businessinfo.cz [online]. Praha: Czech Trade, 2016 [cit. 2016-02-03].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-
eu/teritorialni-informace-zeme/egypt.html [9] Rizikové faktory pro cestovní ruch. Geography.cz [online]. Praha: Geografické rozhledy, 2011 [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: http://geography.cz/geografickerozhledy/wp-content/uploads/2011/12/28-29.pdf [10] KLEČKOVÁ, Adéla. Hospodářské noviny: Evropské země ruší lety do letoviska Šarm aš-Šajch v Egyptě. Česko se bomby v letadle nebojí. Zahranicni.ihned.cz [online]. Hospodářské noviny, 2015 [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: http://zahranicni.ihned.cz/c164828600-evropske-zeme-rusi-lety-do-letoviska-sarm-as-sajch-v-egypte-cesko-sebomby-v-letadle-neboji [11] FORUM časopis Univerzity Karlovy: Arabské jaro očima sociologa: Protesty vyvolaly deficity prosperity a svobody. Iforum.cuni.cz [online]. Praha: Univerzita Karlova, 2012 [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: http://iforum.cuni.cz/IFORUM-14842.html
91
[12] ARMÁDNÍ NOVINY: Pochmurné Arabské jaro po pěti letech [online]. armadninoviny.cz,
2016
[cit.
2016-02-07].
Dostupné
z:
http://www.armadninoviny.cz/nazor-pochmurne-arabske-jaro-po-peti-letech.html [13] Blizky Vychod.eu. Http://www.blizkyvychod.eu/ [online]. Prime Media, 2012 [cit. 2016-02-08]. Dostupné z: http://www.blizkyvychod.eu/krajiny/egypt/geografia-egyptkrajiny/egypt-geografia/ [14]
Geografie
Egypta. Egyptane.cz [online].
[cit.
2016-02-08].
Dostupné
z:
http://egyptane.cz/geografie-egypta [15] Dálka.cz - Průvodce cestovatele. Dalka.cz [online]. TutsPress, 2016 [cit. 2016-0209]. Dostupné z: http://www.dalka.cz/egypt/277/fauna-a-flora-egypta.html [16] Ask Aladdin - your Egypt travel experts. Ask-aladdin.com [online]. 2016 [cit. 2016-02-25]. Dostupné z: http://www.ask-aladdin.com/Pyramids-of-Egypt/pyramids-ofSakkara.html [17] Egypt v detailech. Egypt.vdetailech.cz [online]. 2013 [cit. 2016-02-25]. Dostupné z: http://egypt.vdetailech.cz/cs/katalog-objektu/pamatky/deir-el-bahri-chram-kralovnyhatsepsut [18] Visitez Louxor [online]. Francie, 2012 [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://www.louxoregypte.fr/pages/que-visiter-a-louxor/amenhotep-iii-et-les-colossesde-memnon/ [19] Orbion.cz. Egypt.orbion.cz [online]. Orbion.cz: Serafico investment s. r. o., 2016 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://egypt.orbion.cz/abu-simbel/pruvodce/ [20] UNESCO. Http://en.unesco.org/ [online]. UNESCO - world heritage list, 2014 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://en.unesco.org/countries/egypt [21] Egypt - dědictví UNESCO. Mujpruvodce.cz [online]. vismo: vismo, 2009 [cit. 2016-03-14].
Dostupné
z:
http://www.mujpruvodce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=600028&id=1465&p1=107 7&cookiesAllowed=1
92
[22] Novinky.cz: Tutanchamonovo tělo po zfušovaném nabalzamování samo vzplálo uvnitř rakve.Novinky.cz [online]. BORGIS a. s., 2013 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/veda-skoly/318093-tutanchamonovo-telo-po-zfusovanemnabalzamovani-samo-vzplalo-uvnitr-rakve.html [23] EGYPTOLOGIE. Egyptologie.cz [online]. Artic Studio: Artic Studio, 2010 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: https://www.egyptologie.cz/historie [24] MARK, Joshua J. ANCIENT HISTORY ENCYKLOPEDIA. Ancient.eu [online]. United
Kindom:
Joshua
J.
Mark,
2016
[cit.
2016-03-15].
Dostupné
z:
http://www.ancient.eu/egypt/ [25] Ancient Egypt. SHOW, Ian. The dictionary of ancient Egypt [online]. Rev. and updated pbk. ed. New York: Harry N. Abrams, 2003, s. 62 [cit. 2016-03-15]. ISBN 0810990962.
Dostupné
z:
https://books.google.cz/books?id=5ODTCgAAQBAJ&pg=PA24&lpg=PA24&dq=Anci ent+Egypt+%5BIan+Shaw,+Paul+Nicholson%5D+online&source=bl&ots=WWLsvw5 hOG&sig=Y4b05ZRSlCh1OLb_UkuOYcCD3g&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwi5utj92MLLAhWlEHIKHTZ2DNIQ6AEIZTAJ#v=on epage&q=Ancient%20Egypt%20%5BIan%20Shaw%2C%20Paul%20Nicholson%5D% 20online&f=true [26] EGYPTAIR: A star alliance member. Egyptair.cz [online]. Praha: Egyptair, 2016 [cit. 2016-03-18]. Dostupné z: http://www.egyptair.cz/czlng/letecka-spolecnost-aircairo [27] TripZone.cz Váš průvodce na cestách [online]. Praha: TripZone.cz, 2016 [cit. 2016-04-19]. Dostupné z: http://egypt.tripzone.cz/ [28] Cairo Metro, Egypt. Railway-technology.com [online]. United Kindom: Kable, 2016 [cit. 2016-03-18]. Dostupné z: http://www.railway-technology.com/projects/cairometro/ [29] Egypt Global Culture. Egypt.cl [online]. Global Culture: Woodward Ltda, 2015 [cit. 2016-03-18]. Dostupné z: http://www.egypt.cl/typical-food.htm
93
[30] Lidovky: PŘEHLEDNĚ: Teroristické útoky na šesti místech Paříţe minutu po minutě. Lidovky.cz[online]. Praha: Lidovky.cz, 2015 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/teroristicke-utoky-na-sesti-mistech-v-jednu-noc-pariz-je-v-sokupvs-/zpravy-svet.aspx?c=A151114_135607_ln_zahranici_mct [31] THE TIMES OF ISRAEL: 450 of 452 suicide attacks in 2015 were by Muslim extremists, study shows. Ihned.cz [online]. Israel: The times of Israel, 2016 [cit. 201603-20]. Dostupné z: http://www.timesofisrael.com/450-of-452-suicide-attacks-in-2015were-by-muslim-extremists-study-shows/ [32] IDnes.cz/Zprávy: Teroristé zabili v Ankaře 95 lidí. Podezření padá na islamisty a Kurdy
Zdroj:
http://zpravy.idnes.cz/centrem-turecke-ankary-otrasl-vybuch-dw5-
/zahranicni.aspx?c=A151010_100616_zahranicni_ert. Zpravy.idnes.cz [online]. Idnes.cz
a
MAFRA
a.
s.,
2015
[cit.
2016-03-27].
Praha:
Dostupné
z:
http://zpravy.idnes.cz/centrem-turecke-ankary-otrasl-vybuch-dw5/zahranicni.aspx?c=A151010_100616_zahranicni_ert [33]
Welcome
to
Saint
Katherine
and
the
Sinai
High
Mountains. St-
katherine.net [online]. Discover Sinai: Discover Sinai, 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://st-katherine.net/en/ [34] NIKRMAJEROVÁ, Gabriela. Versailles – faktory cestovního ruchu [online]. Jihlava,
2015
[cit.
2016-04-16].
Dostupné
z:
https://is.vspj.cz/bp/get-
bp/student/20588/thema/2967. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník [35] Tourism-Review [online]. Tourism-review.cz, 2013 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.tourism-review.cz/ [36] Egypt chce oţivit turistiku a zvýšit tak příjmy z cestovního ruchu. Zet.cz [online]. Lagardere
Active
ČR,
2015
[cit.
2016-04-09].
Dostupné
z:
http://www.zet.cz/tema/egypt-chce-ozivit-turistiku-a-zvysit-tak-prijmy-z-cestovnihoruchu-4391 [37]
THE
BUSINESS
OF
SELLING
TRAVEL:
Češi
do
Egypta
jezdit
nepřestali. Ttg.cz [online]. Praha: TTG – vše o cestovním ruchu., 2016 [cit. 2016-0409]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/cesi-do-egypta-jezdit-neprestali/ 94
[38] E15.cz/Zprávy: Klienti cestovní kanceláře Fischer budou do Egypta létat s Air Cairo.Zpravy.e15.cz [online]. Praha: deník E15, 2015 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/klienti-cestovni-kancelare-fischerbudou-do-egypta-letat-s-air-cairo-1234281 [39] Letecký informační server. Letectvi.cz [online]. Praha: AEROMEDIA, 2016 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.letectvi.cz/letectvi/Article78150.html [40] Země Světa Egypt [online]. 2004. Praha: GeoBohemia, 2004 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://www.zemesveta.cz
95
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník
96
Příloha 1: Dotazník
Dobrý den, jmenuji se Monika Šandová a jsem studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, studuji obor Cestovní ruch a v rámci své bakalářské práce na téma „ Egypt - analýza předpokladů cestovního ruchu “ zpracovávám dotazníkový výzkum. Ráda bych Vás poprosila o vyplnění tohoto krátkého dotazníku, který bude slouţit jako podklad k mé bakalářské práci. Předem děkuji za Váš čas a ochotu. Dotazník 1. Pokud byste vyhrál/a v loterii 50 000 Kč, jakou zemi byste navštívil/a? Vyberte prosím pouze 1 zemi. o Maroko o Spojené arabské emiráty o Egypt o Turecko o Tunisko 2. Co je pro Vás důleţité při výběru destinace? Vyberte prosím pouze 1 odpověď. o cena zájezdu o lokalita o atraktivity destinace
97
3. Co se Vám vybaví, kdyţ se řekne Egypt? Vyberte prosím pouze 1 moţnost. o starověké památky o moderní památky o potápění v Rudém moři o chudoba o luxusní hotelové komplexy o historie o jídlo, pití, kultura o terorismus 4. Navštívil/a jste někdy destinaci Egypt? o ano o ne 5. Kolikrát jste navštívil/a Egypt? 6. Chtěl/a byste někdy v budoucnu navštívit Egypt? o ano o ne 7. V jakém období jste Egypt navštívil/a? o zimní sezóna (duben - říjen) o letní sezóna (květen - září) o ţádné období
8. Jak byste do Egypta vycestoval/a? o individuálně o prostřednictvím CK/CA
98
9. Za jakým účelem byste Egypt navštívil/a? Vyberte prosím pouze 1 moţnost. o relaxace a odpočinek (moře, opalování) o poznání (historie, kultura, návštěva památek) o poznání a relaxace o pracovní účel (obchodní jednání, kongresy, konference) 10. Jaká letoviska v Egyptě jsou podle Vás nejatraktivnější? Vyberte prosím maximálně 3 moţnosti. o Dahab o Sharm El Sheik o Hurghada o Taba o Marsa Alam o Sahl Hasheesh o Safaga 11. Jaké letovisko či jaká letoviska jste navštívil/a? Více moţností. o Dahab o Sharm El Sheikh o Hurghada o Taba o Marsa Alam o Sahl Hasheesh o Safaga o ţádné 12. Jaký typ dovolené preferujete? o poznávací o pobytový
99
13. Jakou památku či atraktivitu byste v Egyptě chtěl/a navštívit? Vyberte prosím pouze 1 moţnost. o Káhira - sfinga a pyramidy v Gíze o Egyptské muzeum o Abú Simbel o Luxor - Karnak o Údolí králů o chrám královny Hatšepsut 14. Navštívil/a jste v rámci svého zájezdu v Egyptě nějaké památky? Více moţností. o Káhira - sfinga a pyramidy v Gíze o Egyptské muzeum o Abú Simbel o Luxor - Karnak o Údolí králů o chrám královny Hatšepsut o jiné o ţádné o v Egyptě jsem nebyl/a 15. Vyuţíváte v rámci své dovolené fakultativní výlety? o ano o ne
100
16. Zúčastnil/a jste se nějakého fakultativního výletu v Egyptě? Více moţností. o ne o Luxor o Káhira o Jeruzalém o plavba lodí či ponorkou o šnorchlování o jeep safari o jízda na čtyřkolkách s návštěvou Beduínů o jízda na velbloudech o jiné o Egypt jsem nenavštívil/a 17. Z jakého důvodu jste dosud nenavštívil/a Egypt? Vyberte prosím pouze 1 moţnost. o strach z létání o strach z teroristických útoků o finanční náročnost o zdravotní problémy o preference jiných destinací o jiné o Egypt jsem navštívil/a 18. Kolik byste investoval/a za svoji dovolenou v Egyptě na týden pro jednu osobu? o do 15 tisíc Kč o 15 - 25 tisíc Kč o nad 25 tisíc Kč
101
19. Kdyby se v blízkosti Vašeho bydliště konala přednáška o Egyptě, které téma by Vás nejvíce oslovilo? Vyberte prosím pouze 1 moţnost. o Cheopsova pyramida o Rudé moře o Tutanchamon o Egyptské hieroglyfy – původní písmo o Luxor - Karnak 20. Jakého jste pohlaví? o muţ o ţena 21. Jaký je Váš věk? o do 18 let o 18 - 25 let o 26 - 40 let o 40 - 55 let o nad 55 let 22. Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? o základní o vyučen o SŠ bez maturity o SŠ s maturitou o VOŠ o VŠ
102
23. Jste? o student o pracující o nezaměstnaný o na mateřské dovolené o důchodce 24. Z jakého kraje pocházíte? o hlavní město Praha o Středočeský kraj o Jihočeský kraj o Plzeňský kraj o Karlovarský kraj o Ústecký kraj o Liberecký kraj o Královéhradecký kraj o Pardubický kraj o kraj Vysočina o Jihomoravský kraj o Olomoucký kraj o Moravskoslezský kraj o Zlínský kraj
103
