3/É1352=9/É'É1Ì3292'Ė29ê&+5,=,. 93292'Ì'81$-( ]SUDFRYDQêSRGOHXVWDQRYHQt]iNRQDþ6E RYRGiFKDR]PČQČQČNWHUêFK]iNRQĤ YRGQt]iNRQ SURREGREt±
þHUYHQHF
PoĜizovatel:
Ministerstvo životního prostĜedí Vršovická 1422/65, 100 10 Praha 10 www.mzp.cz,
[email protected] +420 267 121 111 Ministerstvo zemČdČlství TČšnov 17, 110 00 Praha 1 www.eagri.cz,
[email protected] +420 221 811 111
Ve spolupráci s:
Povodí Moravy, s.p. DĜevaĜská 11, 602 00 Brno Povodí Vltavy, státní podnik Holeþkova 8, 150 24 Praha 5 Krajským úĜadem Jihomoravského kraje Žerotínovo námČstí 449/3, 602 00 Brno Krajským úĜadem Moravskoslezského kraje 28. Ĝíjna 2771/117, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava Krajským úĜadem Olomouckého kraje Jeremenkova 1056/40, Hodolany, 772 00 Olomouc Krajským úĜadem Pardubického kraje Komenského námČstí 125, 532 11 Pardubice Krajským úĜadem Zlínského kraje TĜ. Tomáše Bati 3792, 760 01 Zlín Krajským úĜadem Kraje Vysoþina Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava Krajským úĜadem Jihoþeského kraje U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 ýeské BudČjovice Krajským úĜadem PlzeĖského kraje Škroupova 1760/18, jižní pĜedmČstí, 301 00 PlzeĖ
Zpracovatelé:
Ministerstvo životního prostĜedí Vršovická 1422/65, 100 10 Praha 10 ýeský hydrometeorologický ústav Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 4 – KomoĜany Výzkumný ústav vodohospodáĜský T.G. Masaryka, v.v.i Poboþka Brno, Mojmírovo námČstí 16, 612 00 Brno
Obsah
strana
1 Úvodní informace o problematice zvládání povodĖových rizik ………………..5 1.1 Právní rámec 1.2 Základní pojmy 1.3 Zabezpeþení ochrany pĜed povodnČmi 1.4 ÚrovnČ procesu plánování v oblasti zvládání povodĖových rizik
2 Struktura plánu pro zvládání povodĖových rizik ………………………………..13 2.1 Verze plánu pro zvládání povodĖových rizik 2.2 Seznam zkratek 2.3 Seznam tabulek 2.4 Seznam obrázkĤ 2.5 Seznam pĜíloh
3 ZávČry pĜedbČžného hodnocení povodĖových rizik ……………………………15 3.1 Charakterizace území relevantní pro povodĖovou problematiku 3.2 Historické povodnČ 3.3 Informace o pravdČpodobných dopadech zmČny klimatu na výskyt povodní 3.4 Nebezpeþí povodní z pĜívalových srážek 3.5 Vymezení oblastí s významnými povodĖovými riziky
4 Mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik …………………………...31 4.1 Mapy povodĖového nebezpeþí a mapy povodĖových rizik 4.2 ZávČry vyvozené z map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik
5 Popis cílĤ v rámci zvládání povodĖových rizik ………………………………….39 5.1 Cíle ochrany pĜed povodnČmi v pĜedchozích plánovacích dokumentech 5.2 Popis cílĤ pro období platnosti plánu
6 Souhrn opatĜení pro zvládání povodĖových rizik ……………………………….42 6.1 Principy pro návrh a hodnocení opatĜení 6.2 OpatĜení pĜedchozích období 6.3 Návrh nových opatĜení 6.4 Popis stanovení priorit a zpĤsobu sledování pokroku pĜi provádČní plánu
7 DoplĖující údaje ………………………………………………………………………..51 7.1 Souhrn opatĜení nebo akcí pro informování veĜejnosti 7.2 Postup koordinace procesu zvládání povodĖových rizik
7.3 Další relevantní a podpĤrné dokumenty 7.4 Kontaktní místa pro získání informací k problematice zvládání povodĖových rizik
8 PĜílohy …………………………………………………………………………………...58 8.1 Seznam oblastí s významnými povodĖovými riziky 8.2 Seznam map povodĖového nebezpeþí 8.3 Seznam map povodĖových rizik 8.4 Katalog opatĜení ke zvládání povodĖových rizik 8.5 Seznam opatĜení provedených v pĜedchozích obdobích (do roku 2015) 8.6 Seznam navrhovaných obecných opatĜení 8.7 Seznam novČ navrhovaných konkrétních opatĜení
1 Úvodní informace o problematice zvládání povodĖových rizik „PovodnČ pĜedstavují pro ýeskou republiku nejvČtší pĜímé nebezpeþí v oblasti pĜírodních katastrof a jsou pĜíþinou závažných krizových situací, které provázejí nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovnČž ztráty na životech obyvatel postižených území a rozsáhlé devastace kulturní krajiny vþetnČ ekologických škod.“ (Ministerstvo životního prostĜedí, 2012)
1.1 Právní rámec SmČrnice ES SmČrnice evropského parlamentu a rady 2007/60/ES ze dne 27. Ĝíjna 2007 o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik. SmČrnice evropského parlamentu a rady 2000/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2000 ustavující rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky. Zákonné pĜedpisy ýR (ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ) Zákon þ. 133/1985 Sb. o požární ochranČ Oblast úpravy: ochrana života, zdraví a majetku obþanĤ pĜi živelních pohromách nasazení jednotek PO a jejich souþinnost. Zákon þ. 105/1991 Sb., o zĜízení ministerstev a jiných ústĜedních orgánĤ státní správy ýeské republiky Oblast úpravy: pĤsobnost ústĜedních orgánĤ státní správy. Zákon þ. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ýeské republiky Oblast úpravy: vyžadování pomoci vojenských záchranných útvarĤ, použití vojenské techniky pĜi mimoĜádných situacích ohrožujících životy, majetkové hodnoty a životní prostĜedí, spolupráce armádních složek pĜi povodĖových situacích. Zákon þ. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zĜízení) Oblast úpravy: samostatná pĤsobnost obce, pĜenesená pĤsobnost a povČĜený obecní úĜad. Zákon þ. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zĜízení) Oblast úpravy: pĤsobnost orgánĤ státní správy. Zákon þ. 131/2000 Sb., o hlavním mČstČ Praze Oblast úpravy: pĤsobnost orgánĤ státní správy. Zákon þ. 258/2000 Sb., o ochranČ veĜejného zdraví a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ Oblast úpravy: práva a povinnosti orgánĤ ochrany veĜejného zdraví i pro pĜípady mimoĜádných událostí. Zákon þ. 240/2000 Sb., o krizovém Ĝízení a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (krizový zákon) Oblast úpravy: definice krizových situací - orgány krizového Ĝízení - finanþní zabezpeþení krizových situací. Zákon þ. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zmČnČ nČkterých zákonĤ Oblast úpravy: souþinnost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému, úkoly a postavení jednotlivých státních orgánĤ v integrovaném záchranném systému.
ϱ
Zákon þ. 254/2001 Sb., o vodách a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (vodní zákon) Oblast úpravy: plány pro zvládání povodĖových rizik, povodĖová opatĜení, záplavová území, stupnČ povodĖové aktivity, povodĖové plány, povodĖové prohlídky, pĜedpovČdní a hlásná povodĖová služba, povodĖové záchranné a zabezpeþovací práce, dokumentace a vyhodnocení povodní, povodĖové orgány, náklady na opatĜení na ochranu pĜed povodnČmi. Zákon þ. 12/2002 Sb., o státní pomoci pĜi obnovČ území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o zmČnČ zákona þ. 363/1999 Sb., o pojišĢovnictví a o zmČnČ nČkterých souvisejících pĜedpisĤ (zákon o pojišĢovnictví) Oblast úpravy: poskytování státní podpory pĜi živelních pohromách. Zákon þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon) Oblast úpravy: podmínky pro snižování nebezpeþní pĜírodních katastrof a pro odstraĖování jejich následkĤ, vyvlastnČní práv k pozemkĤm a stavbám, mimoĜádné postupy, jimiž se pĜedchází bezprostĜednČ hrozícím dĤsledkĤm živelní pohromy. Vyhláška MZe þ. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tokĤ a zpĤsob provádČní þinností souvisejících se správou vodních tokĤ Oblast úpravy: þinnost správcĤ vodních tokĤ. Vyhláška MZe þ. 471/2001 Sb., o technicko-bezpeþnostním dohledu nad vodními díly Oblast úpravy: výkon odborného technicko-bezpeþnostního dohledu, kategorizace vodohospodáĜských dČl. Vyhláška MZe þ. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulaþních ĜádĤ a provozních ĜádĤ vodních dČl Oblast úpravy: obsahy manipulaþních a provozních ĜádĤ. Vyhláška MŽP þ. 236/2002 Sb., o zpĤsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území Oblast úpravy: zpĤsob a rozsah zpracování návrhu záplavového území zpĤsob a rozsah stanovování záplavových území. Vyhláška MV þ. 380/2002 Sb., k pĜípravČ a provádČní úkolĤ ochrany obyvatelstva Oblast úpravy: zaĜízení a prostĜedky civilní ochrany, informování obyvatel, prvky varování a vyrozumČní, zvláštnosti provádČní evakuace v rámci povodĖové ochrany. NaĜízení vlády þ. 36/2003 Sb., kterým se mČní naĜízení vlády þ. 462/2000 Sb., k provedení § 27, odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona þ. 240/2000 Sb., o krizovém Ĝízení a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (krizový zákon) Oblast úpravy: obsah þinnosti a složení krizových orgánĤ zpĤsob zpracování krizových plánĤ. Vyhláška MMR þ. 500/2006 Sb., o územnČ analytických podkladech, územnČ plánovací dokumentaci a zpĤsobu evidence územnČ plánovací þinnosti Oblast úpravy: územní plánování. Vyhláška MMR þ. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby Oblast úpravy: konstrukþní zásady staveb v záplavovém území.
ϲ
Normy OdvČtvová norma TNV 75 29 10 Manipulaþní Ĝády vodohospodáĜských dČl na vodních tocích (Zpravodaj MŽP þ. 2/1998) Oblast úpravy: skladba a obsah manipulaþních ĜádĤ podklady pro vypracování manipulaþních ĜádĤ manipulace za povodní. OdvČtvová norma TNV 75 29 31 PovodĖové plány (þerven 2006) Oblast úpravy: skladba a obsah povodĖových plánĤ, druhy povodĖových plánĤ stupnČ povodĖové aktivity podklady pro vypracování povodĖových plánĤ.
ýeská technická norma ýSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod Oblast úpravy: hydrologické údaje, zásady jejich zpracování a poskytování OdvČtvová norma TNV 75 9011 HospodaĜení se srážkovými vodami. Oblast úpravy: hospodaĜení se srážkovými vodami Metodické pokyny Metodický pokyn þ. 10/98 odboru ochrany vod Ministerstva životního prostĜedí k zabezpeþení technickobezpeþnostního dohledu na hrázích malých vodních nádrží IV. kategorie (VČstník MŽP þ. 5/1998) Oblast úpravy: dohled na hrázích malých vodních dČl, hodnocení závažnosti zjištČných závad, postup pĜi zjištČní závad. Metodický pokyn þ. 11/98 odboru ochrany vod MŽP k vegetaci na nízkých sypaných hrázích (VČstník MŽP þ. 5/1998) Oblast úpravy: protierozní funkce dĜevin, vliv dĜevin na stavební objekty, pĜípustnost dĜevin na hrázích. Metodický pokyn þ. 2/99 odboru ochrany vod MŽP k posuzování bezpeþnosti pĜehrad za povodní (VČstník MŽP þ. 4/1999) Oblast úpravy: skladba a obsah posudku, zajištČní podkladĤ pro posudek, tĜídČní vodních dČl z hlediska bezpeþnosti, okolnosti ovlivĖující bezpeþnost VD za povodní. Metodický pokyn þ. 3/00 odboru ochrany vod MŽP pro stanovení úþinkĤ zvláštních povodní a jejich zaþlenČní do povodĖových plánĤ (VČstník MŽP þ. 7/2000) Oblast úpravy: kvantifikace typĤ zvláštních povodní, stanovení stupĖĤ povodĖové aktivity pĜi nebezpeþí zvláštní povodnČ, stanovení rozsahu území ohroženého zvláštní povodní. Metodický pokyn þ. 14/05 odboru ochrany vod MŽP pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem pĜed zvláštní povodní (VČstník MŽP þ. 9/2005) Oblast úpravy: vymezení hlavních pojmĤ, vodní díla, pro která se plán zpracovává, postup pĜi zpracování plánu. Metodický pokyn þ. 9/11 odboru ochrany vod MŽP k zabezpeþení hlásné a pĜedpovČdní povodĖové služby (VČstník MŽP þ. 12/2011) Oblast úpravy: vymezení hlavních pojmĤ, hlásná povodĖová služba, pĜedpovČdní povodĖová služba, schémata pĜenosu informací.
ϳ
1.2 Základní pojmy Doba opakování - udává prĤmČrný poþet let, ve kterých je urþitý jev dosažen nebo pĜekroþen. N-letý prĤtok QN je definován jako kulminaþní prĤtok, který je dosažen nebo pĜekroþen prĤmČrnČ jednou za N let. Hodnoty se zjišĢují analýzou dlouhodobých þasových Ĝad pozorování. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikþní. Dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem (DOsVPR) - souþást plánĤ dílþích povodí podle pĜílohy þ. 3 vyhlášky þ. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodĖových rizik. Úlohou DOsVPR je poskytnout potĜebné podklady pro sestavení plánĤ pro zvládání povodĖových rizik. Expozice - stav, kdy jsou objekty v inundaþním území (osoby, majetek, pĜíroda, krajina) vystaveny fyzickému pĤsobení povodĖového nebezpeþí. Expozici lze kvantifikovat z hlediska þasového (doba pĤsobení povodĖového nebezpeþí) a prostorového (plošný rozsah zaplavené plochy, množství zaplavených objektĤ a pod.). Oblasti s významným povodĖovým rizikem - území vymezená na základČ pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik, v nichž byla zjištČna významná rizika nepĜíznivých úþinkĤ povodní na lidské zdraví, životní prostĜedí, kulturní dČdictví a hospodáĜskou þinnost. Ochrana pĜed povodnČmi - soubor opatĜení k pĜedcházení a zamezení škod pĜi povodních na životech a majetku obþanĤ, spoleþnosti a na životním prostĜedí provádČná pĜedevším systematickou prevencí a operativními opatĜeními. Plány dílþích povodí - koncepþní dokumenty, které doplĖují národní plán povodí o podrobné údaje a návrhy opatĜení, jež jsou nutné k dosažení cílĤ pro dané dílþí povodí na základČ zjištČného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodĖových rizik a potĜeb užívání vodních zdrojĤ. Plány dílþích povodí poĜizují správci povodí dle své pĤsobnosti ve spolupráci s pĜíslušnými krajskými úĜady a ve spolupráci s ústĜedními vodoprávními úĜady. PovodeĖ - pĜechodné výrazné zvýšení hladiny vodních tokĤ nebo jiných povrchových vod, pĜi kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a mĤže zpĤsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda mĤže zpĤsobit škody tím, že z urþitého území nemĤže doþasnČ pĜirozeným zpĤsobem odtékat nebo její odtok je nedostateþný, pĜípadnČ dochází k zaplavení území pĜi soustĜedČném odtoku srážkových vod. PovodĖové nebezpeþí - stav možného výskytu nežádoucích jevĤ (povodĖové škody) v zaplavovaném území. Kvantifikace povodĖového nebezpeþí se provádí na základČ hydrologických charakteristik povodnČ. PovodĖové ohrožení – kombinace pravdČpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodnČ) a nebezpeþí. PovodĖové ohrožení není vázáno na výskyt a zranitelnost konkrétních objektĤ a aktivit v zaplavovaném území. PovodĖové riziko - kombinace pravdČpodobnosti výskytu povodnČ a jejích možných nepĜíznivých úþinkĤ na lidské zdraví, životní prostĜedí, kulturní dČdictví a hospodáĜskou þinnost. Pojem vyjadĜuje syntézu povodĖového nebezpeþí, zranitelnosti a expozice. NepĜijatelné povodĖové riziko – situace, pĜi které je pĜekroþena pĜijatelná míra ohrožení, stanovená pro jednotlivé kategorie funkþního využití území v metodice pro mapování povodĖových rizik.
ϴ
Retence vody - doþasné pĜirozené nebo umČlé zadržení vody na povrchu terénu, v pĤdČ, v korytČ toku, vodní nádrži apod. Záplavová území - administrativnČ urþená území, která mohou být pĜi výskytu pĜirozené povodnČ zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úĜad. Zaplavovaná (inundaþní) území – území podél vodního toku zaplavovaná za pĜirozených povodní. Zranitelnost území - vlastnost území, která se projevuje náchylností prostĜedí, objektĤ nebo zaĜízení ke škodám v dĤsledku malé odolnosti vĤþi extrémnímu zatížení povodní a v dĤsledku tzv. expozice.
ϵ
1.3 Zabezpeþení ochrany pĜed povodnČmi Ochranou pĜed povodnČmi se rozumí þinnosti a opatĜení k pĜedcházení a zvládání povodĖového rizika. ZajišĢuje se systematickou prevencí a operativními opatĜeními. NejefektivnČjší formou ochrany pĜed povodnČmi jsou preventivní opatĜení. Mezi hlavní zásady prevence pĜed povodnČmi, které byly formulovány ve Strategii ochrany pĜed povodnČmi na území ýR a dalších dokumentech, patĜí zejména: • Omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové pomČry a zvyšující povodĖová rizika. • ZajišĢovat efektivní návrhy preventivních protipovodĖových opatĜení na základČ kvalitních podkladĤ a optimalizace variant koncepcí Ĝešení povodĖové ochrany s uplatĖováním rizikové analýzy, analýzy nákladĤ a užitkĤ. • PĜi návrhu preventivních protipovodĖových opatĜení hledat vhodnou kombinaci opatĜení v krajinČ i v urbanizovaném území zvyšující pĜirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatĜení ovlivĖujících prĤtoky a objemy povodĖových vln. • Používat takové zpĤsoby hospodaĜení na zemČdČlské a lesní pĤdČ, aby nedocházelo ke zhoršování retenþní schopnosti pĤdy a negativnímu ovlivĖování vodního režimu v krajinČ; k tomu je nezbytné pĜipravit a zavést odpovídající ekonomické nástroje. • Zlepšovat technický stav vodních dČl a jejich provoz s ohledem na zvýšení jejich bezpeþnosti za povodní. Do oblasti prevence patĜí i pĜípravná opatĜení, vedoucí ke zvýšení efektivity operativních opatĜení, která se provádČjí v dobČ nebezpeþí povodní a za povodní podle povodĖových plánĤ. Sem patĜí organizaþní a technická pĜíprava povodĖové služby, pĜíprava a vybavení složek integrovaného záchranného systému (IZS), pĜíprava hlásné a pĜedpovČdní služby a systémĤ pro informování obyvatelstva, školení a výcvik pracovníkĤ povodĖových a krizových orgánĤ a složek IZS, a v neposlední osvČtové akce pro obyvatelstvo a lidi pracující v oblastech se zvýšeným povodĖovým rizikem. Na zabezpeþení realizace preventivních opatĜení ke snížení škodlivých úþinkĤ povodní se musí podílet vlastníci a správci nemovitostí, což mohou být rovnČž organizace na úrovni regionu, obcí anebo obþané. Efektivní preventivní opatĜení je nutné uplatĖovat systémovČ v ucelených (hydrologických) povodích a s ohledem na provázání vlivĤ jednotlivých opatĜení podél vodních tokĤ. S ohledem na charakter území a geografickou polohu ýeské republiky je nezbytné Ĝešit ochranu pĜed povodnČmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích Ĝek pĜesahujících hranice státu. Vzhledem k finanþní nároþnosti je zabezpeþení úþinné ochrany pĜed povodnČmi víceletý proces, kdy prioritou státního zájmu je podpora prevence oproti úhradČ nákladĤ za škody zpĤsobované povodnČmi. Programy financování povodĖových opatĜení K podpoĜe realizace preventivních protipovodĖových opatĜení slouží nČkolik dotaþních programĤ. V pĤsobnosti Ministerstva zemČdČlství se jedná o program Podpora prevence pĜed povodnČmi III (program 129 260) pro období 2014 – 2019, který je zamČĜen na podporu protipovodĖových opatĜení s retencí (výstavba a obnova vodních nádrží a poldrĤ) a protipovodĖových opatĜení podél vodních tokĤ (zvyšování prĤtoþné kapacity koryt, výstavba a rekonstrukce ochranných hrází). Dále jde o dotaþní program Podpora obnovy, odbahnČní a
ϭϬ
rekonstrukce rybníkĤ a výstavby vodních nádrží (program 129 130), jehož hlavním cílem je podporovat protipovodĖové funkce rybníkĤ a bezpeþnost rybniþních hrází. K podpoĜe realizace protipovodĖových opatĜení slouží také Operaþní program Životní prostĜedí, který je prostĜednictvím Státního fondu životního prostĜedí v pĤsobnosti Ministerstva životního prostĜedí. Tento program je zamČĜen zejména na pĜírodČ blízká protipovodĖová opatĜení a zvýšení retenþní schopnosti krajiny. Pro období 2014 – 2020 se uvažuje i s podporou opatĜení na pĜedcházení a Ĝešení rizik souvisejících s oþekávanou zmČnou klimatu a zvýšení odolnosti vĤþi katastrofám vþetnČ povodní. PovodĖový informaþní systém ýeské republiky Jako podpora pro komunikaþní, koordinaþní a rozhodovací þinnosti na všech organizaþních úrovních, které jsou ze zákona povinny Ĝešit povodĖovou situaci, slouží PovodĖový informaþní systém (POVIS). Poskytuje zainteresovaným složkám veĜejné správy a veĜejnosti všechny relevantní informace týkající se ochrany pĜed povodnČmi (mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik, plány pro zvládání povodĖových rizik, digitální povodĖové plány, vyhodnocení probČhlých povodní, informace o semináĜích a školeních atd.). Systém POVIS pĜedstavuje centrální systém evidence vybraných dat, umožĖující sdílení tČchto dat v jednotlivých úrovních povodĖových orgánĤ. POVIS obsahuje také nČkolik samostatných modulĤ sloužících pro ukládání a prezentaci aktuálních informací v prĤbČhu povodní. Jedním ze základních modulĤ jsou digitální povodĖové plány (dPP), které jsou propojeny na všech úrovních od dPP obce až po dPP ýR. ZajišĢuje pĜímý pĜístup k informacím podĜízených povodĖových plánĤ a umožĖuje na všech úrovních zastupitelnost þinnosti podĜízené povodĖové komise. S tím je propojen další modul digitální povodĖová kniha (dPK), která umožĖuje povodĖovým orgánĤm vést evidenci o povodĖové události a jednotlivé informace pak dále poskytovat svým nadĜízeným orgánĤm. PĜipravovaný modul ýHMÚ poskytuje informace a výstrahy pĜedpovČdní povodĖové služby a má také umožnit pĜímé provázání hlásné služby obcí s povodĖovými plány na jednotlivých úrovních Ĝízení ochrany pĜed povodnČmi.
1.4 ÚrovnČ procesu plánování v oblasti zvládání povodĖových rizik Proces plánování v oblasti vod probíhá v šestiletých cyklech. V prvním plánovacím cyklu byly v souladu se SmČrnicí 2000/60/ES ustavující rámec pro þinnost spoleþenství v oblasti vodní politiky (Rámcová smČrnice) zpracovány plánovací dokumenty k dosažení dobrého stavu vod, ale též k hospodaĜení s vodou a ochranou pĜed jejími škodlivými úþinky. Na národní úrovni byl zpracován a vládou ýR schválen Plán hlavních povodí ýeské republiky (2007). Na úrovni dílþích povodí byly následnČ v termínu 22. 12. 2009 poĜízeny plány oblastí povodí, které obsahovaly kapitolu D. Ochrana pĜed povodnČmi a vodní režim krajiny. Po nabytí úþinnosti SmČrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik (PovodĖová smČrnice) a její transpozici do ustanovení vodního zákona pro plánování v oblasti vod, jsou v souþasném plánovacím cyklu poĜizovány dva typy plánĤ:
plánovací dokumenty podle Rámcové smČrnice, které jsou ve druhém plánovacím cyklu pĜezkoumány a aktualizovány, plánovací dokumenty podle PovodĖové smČrnice, které jsou novČ poĜízeny v prvním plánovacím cyklu.
ϭϭ
Oba druhy plánĤ mají sjednocený termín 22. 12. 2015, pĜiþemž k pĜipomínkování veĜejnosti jsou zveĜejnČny rok pĜedem, tedy 22. 12. 2014. Struktura plánovacích dokumentĤ je následující: Rámcová smČrnice 2000/60/ES
PovodĖová smČrnice 2007/60/ES
úroveĖ A – mezinárodní plány Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe
Mezinárodní plán oblasti povodí Labe Mezinárodní plán oblasti povodí Odry
Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Odry
Mezinárodní plán oblasti povodí Dunaje
Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Dunaje
úroveĖ B – národní plány Plán pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe
Národní plán povodí Labe Národní plán povodí Odry
Plán pro zvládání povodĖových rizik v povodí Odry
Národní plán povodí Dunaje
Plán pro zvládání povodĖových rizik v povodí Dunaje
úroveĖ C – plány povodí Plán dílþího povodí Horního a StĜedního Labe Plán dílþího povodí Horní Vltavy Plán dílþího povodí Berounky Plán dílþího povodí Dolní Vltavy Plán dílþího povodí OhĜe, Dolního Labe a ostatních pĜítokĤ Labe Plán dílþího povodí Horní Odry Plán dílþího povodí Lužické Nisy a ostatních pĜítokĤ Odry Plán dílþího povodí Moravy a pĜítokĤ Váhu Plán dílþího povodí Dyje Plán dílþího povodí ostatních pĜítokĤ Dunaje Plány dílþích povodí obsahují dokumentace oblastí s významnými povodĖovými riziky (kromČ dílþího povodí ostatních pĜítokĤ Dunaje) Plány pro zvládání povodĖových rizik se zabývají pouze oblastmi s významnými povodĖovými riziky. Plány dílþích povodí se v kapitole V. Ochrana pĜed povodnČmi a vodní režim krajiny vČnují ostatním územím, které nebyly vymezeny jako oblasti s významnými povodĖovými riziky.
ϭϮ
2 Struktura plánu pro zvládání povodĖových rizik 2.1 Verze plánu pro zvládání povodĖových rizik Plán pro zvládání povodĖových rizik v povodí Dunaje je vyhotoven v tištČné a elektronické verzi. Elektronická verze obsahuje odkazy na mapy povodĖového nebezpeþí a mapy povodĖových rizik, dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem a listy opatĜení, které jsou umístČny na jiných serverech. 2.2 Seznam zkratek
ýHMÚ
ýeský hydrometeorologický ústav
CHKO
chránČná krajinná oblast
DOsVPR
dokumentace oblasti s významným povodĖovým rizikem
dPK
digitální povodĖová kniha
dPP
digitální povodĖový plán
HPPS
Hlásná a pĜedpovČdní povodĖová služba
IZS
integrovaný záchranný systém
MKOD
Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje
MZe
Ministerstvo zemČdČlství
MŽP
Ministerstvo životního prostĜedí
MV
Ministerstvo vnitra
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
OPŽP
Operaþní program životního prostĜedí
ORP
obec s rozšíĜenou pĤsobností
POVIS
povodĖový informaþní systém
PpZPR
plán pro zvládání povodĖových rizik
PPO
protipovodĖové opatĜení
SIVS
Systému integrované výstražné služby
ÚPD
územnČ plánovací dokumentace
VD
vodní dílo
VÚV TGM
Výzkumný ústav vodohospodáĜský T.G.Masaryka, v.v.i.
2.3 Seznam tabulek Tabulka 3.1 – Hodnoty N-letých prĤtokĤ pro vybrané vodomČrné stanice Tabulka 3.2 – Struktura využívání území (podle CORINE 2006) Tabulka 3.3 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – vodní a suché nádrže Tabulka 3.4 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – rybníky a vodní nádrže bez ovladatelného ochranného prostoru Tabulka 3.5 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – pĜirozené rozlivy Tabulka 3.6 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – podélné ochranné hráze Tabulka 3.7 – PĜehled významných povodní v povodí Moravy a Dyje ϭϯ
Tabulka 3.8 – Kulminaþní prĤtoky nejvýznamnČjších povodní v povodí Moravy a Dyje Tabulka 3.9 – Oblasti s významnými povodĖovými riziky Tabulka 4.1 – Kategorie ohrožení a doporuþená pravidla pro využití území Tabulka 4.2 – PĜijatelné ohrožení pro jednotlivé kategorie funkþního využití území Tabulka 4.3 – Rozsah ploch dotþených povodní a ploch v nepĜijatelném riziku Tabulka 4.4 – Poþty obyvatel dotþených povodní a poþty obyvatel v nepĜijatelném riziku Tabulka 4.5 – Rozsah ploch v nepĜijatelném riziku v þlenČní podle jednotlivých kategorií funkþního využití území Tabulka 6.1 – Typy opatĜení v návaznosti na aspekty zvládání povodĖových rizik Tabulka 6.2 – Poþet navržených konkrétních opatĜení v povodí Dunaje Tabulka 7.1 – Subjekty zajišĢující koordinaci procesu zvládání povodĖových rizik Tabulka 7.2 – Kontaktní místa pro získání informacív oblati zvládání povodĖových rizik 2.4 Seznam obrázkĤ Obrázek 3.1 – Územní pĤsobnost správcĤ povodí Obrázek 3.2 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody za povodní Obrázek 3.3 – Urbanizovaná území vystavená významnému nebezpeþí povodní z pĜívalových srážek Obrázek 3.4 – Úseky vodních tokĤ definující oblasti s významnými povodĖovými riziky Obrázek 4.1 – VýĜez mapy rozsahu povodnČ s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let Obrázek 4.2 – VýĜez mapy hloubek a rychlostí pro povodĖový scénáĜ s dobou opakování 100 let – výstup z 1D hydraulického modelu Obrázek 4.3 – VýĜez mapy rychlostí pro povodĖový scénáĜ s dobou opakování 100 let – výstup z 2D hydraulického modelu Obrázek 4.4 – VýĜez mapy povodĖového ohrožení Obrázek 4.5 – VýĜez mapy povodĖových rizik
2.5 Seznam pĜíloh PĜíloha 8.1 Seznam oblastí s významnými povodĖovými riziky PĜíloha 8.2 Seznam map povodĖového nebezpeþí PĜíloha 8.3 Seznam map povodĖových rizik PĜíloha 8.4 Katalog opatĜení ke zvládání povodĖových rizik PĜíloha 8.5 Seznam opatĜení provedených v pĜedchozích obdobích (do roku 2015) PĜíloha 8.6 Seznam navrhovaných obecných opatĜení PĜíloha 8.7 Seznam novČ navrhovaných konkrétních opatĜení
ϭϰ
3 ZávČry pĜedbČžného hodnocení povodĖových rizik 3.1 Charakteristika území relevantní pro povodĖovou problematiku Mezinárodní povodí Dunaje je svojí plochou 801 463 km2 druhé nejvČtší v EvropČ (po Volze). Zasahuje do území 19 státĤ, z nichž 13 státĤ má na svém území více než 1% z celkové plochy povodí. Na území ýeské republiky se nalézá 21 730 km2, tj. 2,7 % celého povodí. PrĤmČrná nadmoĜská výška þeské þásti povodí je 406 m n.m. (pĜi zapoþítání okrajových povodí drobných pĜítokĤ na ŠumavČ 412 m n.m.).
ýeská þást povodí Dunaje je pĜevážnČ odvodĖována Ĝekou Morava, která po opuštČní ýR tvoĜí hranici mezi Slovenskem a Rakouskem a vlévá se do Dunaje u DČvína. ěeka Morava pramenní pod Kralickým SnČžníkem ve výšce 1 380 m n.m. Délka jejího toku na území ýR je 284 km a plocha povodí v hraniþním profilu pod soutokem s Dyjí je 23 923,5 km2 (vþetnČ þástí povodí ležících na území sousedních státĤ). NejvČtším pĜítokem z levé strany je Beþva (1 620 km2), z pravé strany Dyje (13 440 km2) se svými pĜítoky Svratka a Jihlava (7 112,6 km2). ýást povodí Dyje o ploše 1 042 km2, která je z hlediska vzniku povodní významná, se nalézá v Rakousku. PovodĖové prĤtoky z této þásti povodí jsou þásteþnČ tlumeny úþinkem nádrže Vranov. Celková plocha povodí Dyje ležící v Rakousku je 2 275 km2. Území se nachází v mírném klimatickém pásu, s pravidelným stĜídáním þtyĜ roþních období a kombinací vlivu oceánského a kontinentálního podnebí. PrĤmČrná roþní teplota je 7,6 °C, prĤmČrný roþní úhrn srážek 645 mm (období 1961–1990). Nejvyšší mČsíþní úhrny srážek pĜipadají na kvČten až srpen, nejménČ srážek je na podzim. V zimČ vypadává þást srážek ve formČ snČhu, který v horských þástech povodí odtává vČtšinou v bĜeznu a dubnu, v nižších polohách jsou þastá dílþí tání i v prĤbČhu zimy.
Obr. 3.1 – Územní pĤsobnost správcĤ povodí
ϭϱ
ýeská þást povodí Dunaje je rozdČlena do tĜí dílþích povodí: MOV – povodí Moravy a pĜítoky Váhu DYJ – povodí Dyje DUN – povodí ostatních pĜítokĤ Dunaje (v tČchto okrajových povodích nebyly vymezeny žádné oblasti s významným povodĖovým rizikem). SíĢ vodních tokĤ zahrnuje cca 28 100 km tokĤ (s povodím nad 5 km2), z toho 3 850 km významných vodních tokĤ a 9 390 km drobných vodních tokĤ spravuje státní podnik Povodí Moravy, s.p.. Nevýznamnou þást pĜítokĤ Váhu spravuje Povodí Odry s.p.. Územní pĤsobnost správcĤ povodí je v mapČ na obr. 3.1. Tab. 3.1 – Hodnoty N-letých prĤtokĤ pro vybrané vodomČrné stance v m3.s-1 Tok
Profil
Q2
Q5
Q10
Q20
Q50
Q100
Q500
Morava
Raškov
52.5
76
97.2
121
158
189
276
Desná
Šumperk
42
63.5
82.4
103
135
161
232
Moravská Sázava
LupČné
59.2
87.6
111
137
173
203
280
Morava
Moraviþany
136
190
233
279
343
394
530
TĜebĤvka
Loštice
43.6
66.7
85.2
104
131
152
215
Morava
Olomouc-Nové Sady
185
258
319
384
476
551
735
Vsetín
173
234
279
322
378
420
535
Jarcová
201
274
333
394
479
547
710
102
161
214
274
364
441
650
317
452
555
659
799
908
1170
Vsetínská Beþva Vsetínská Beþva Rožnovská Beþva Beþva
Valašské MeziĜíþí Teplice n. Beþvou
Beþva
Dluhonice
337
466
564
662
792
892
1130
Morava
KromČĜíž
412
511
589
668
776
860
1074
DĜevnice
Zlín
71.3*
112*
149*
193*
261*
320*
488*
Morava
SpytihnČv
427
514
582
651
744
817
992
Olšava
Uherský Brod
66.2*
100*
132*
168*
222*
270*
403*
Morava
Strážnice
440
525
588
649
730
790
931
Moravská Dyje
Janov
31.1
47.0
61.5
78.1
103
125
189
Dyje
Podhradí n. Dyjí
119
157
196
243
320
390
600
Dyje
Vranov-Hamry
94.6*
131*
159*
189*
229*
260*
337*
Dyje
Trávní DvĤr
99.8*
140*
172*
205*
250*
285*
372*
Svratka
Daleþín
52.9
73.5
91.2
110
139
162
224
Louþka (BobrĤvka)
Dolní Louþky
30.9
45.2
57.6
71.3
91.3
108
174
Svratka
Veverská Bitýška
84.3*
122*
154*
188*
239*
280*
389*
Svitava
Letovice
14.1*
22.4*
32.1*
45.4*
70*
95*
181*
ϭϲ
Tok
Profil
Q2
Q5
Q10
Q20
Q50
Q100
Q500
Svitava
Bílovice n. Svitavou
44.9
61.1
78.6
101
141
179
301
Svratka
Židlochovice
155*
208*
250*
294*
353*
400*
519*
Jihlava
Dvorce
17.4
22.9
29.2
37.8
53.4
69.0
122
Jihlava
TĜebíþ-Ptáþov
67.1
102
132
166
217
260
376
Oslava
Oslavany
83.3
109
130
151
181
205
263
Rokytná
Moravský Krumlov
18.7
30.1
41.3
54.9
77
97
156
Jihlava
Ivanþice
126*
175*
218*
265*
333*
390*
540*
Dyje
VD Nové Mlýny
361
486
593
711
884
1027
1406
Dyje
Ladná
231*
341*
436*
541*
693*
820*
1155*
*) s uvažováním transformaþního úþinku vodního díla nad profilem
PĜirozené povodnČ mohou být tČchto typĤ: Zimní a jarní povodnČ zpĤsobené táním snČhové pokrývky, vČtšinou v kombinaci s dešĢovými srážkami. Tyto povodnČ se nejvíce vyskytují v podhorských vodních tocích a propagují se dále v nížinných úsecích velkých tokĤ. Znaþné mohutnosti a rozsahu nabývají v pĜípadech, kdy pĜed povodní leží sníh i v nižších polohách. PĜíklad – bĜezen 2006 (Svratka, Dyje a další toky). Letní povodnČ zpĤsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti, pĜiþemž srážky trvají i nČkolik dní a zasahují pomČrnČ velká území. NČkdy pĜichází srážky ve dvou i více vlnách s odstupem nČkolika dní až týdnĤ a zpĤsobují dvČ po sobČ jdoucí povodĖové vlny. PĜíklad – þervenec 1997 (Morava, Beþva a další toky), þerven 2006 (Dyje), kvČten/þerven 2010 (Morava, Beþva a další toky). PĜívalové letní povodnČ zpĤsobené krátkodobými srážkami velké intenzity, které zasahují obvykle malá území. Mohou se vyskytnout kdekoliv na malých vodních tocích, katastrofální dĤsledky mají zejména na sklonitých vČjíĜovitých povodích. PĜíklad – þervenec 1970 (DĜevnice), þervenec 2002 (Blanensko). Zimní povodĖové situace zpĤsobené ledovými jevy i pĜi relativnČ menších prĤtocích. Vyskytují se v úsecích tokĤ náchylných ke vzniku ledových zácp pĜi chodu ledových ker a nápČchĤ pĜi chodu ledové kaše. PĜíklad – únor 2012 (Svratka). V poslední dobČ pomČrnČ mírných zim þasto pĜerušovaných doþasným táním, kdy dojde i k odlednČní koryt vodních tokĤ, již není tento typ povodní významný. KromČ pĜirozených povodní se mohou vyskytnout povodnČ zpĤsobené haváriemi vodních dČl, které jsou oznaþovány jako zvláštní povodnČ. PĜíkladem je povodeĖ, která vznikla 18. 9. 1916 protržením pĜehrady na Bílé Desné (povodí Labe). V dnešní dobČ podléhají vodní díla vymezená vyhláškou þ. 471/2001 Sb. technickobezpeþnostnímu dohledu, který zajišĢuje jejich vlastník. PomČrnČ þastým jevem je však protržení hrází rybníkĤ nebo jiných malých vodních nádrží, pĜevážnČ z dĤvodu jejich pĜelití bČhem pĜirozené povodnČ. NapĜíklad pĜi povodni v srpnu 2002 se protrhlo v ýR 23 rybniþních hrází, v þervnu 2013 to bylo 7 rybníkĤ (mezi nimi napĜ.
ϭϳ
rybník KomĖa na Koménce). VČtšinou jde o vodní díla spadající z hlediska technickobezpeþnostního dohledu do IV. kategorie. Dost þasto není technický stav tČchto malých vodních nádrží, jejichž poþet je v ýR odhadován pĜes 60 000, dobrý a za povodní pĜedstavují významné potencionální riziko. Významným faktorem ovlivĖujícím rychlost odtoku a formování povodní je zpĤsob využití území a druh vegetaþního pokryvu území. Struktura využívání území v povodí Dunaje je uvedena v tab. 3.2. Na zemČdČlsky obhospodaĜovanou pĤdu pĜipadá více než 53 % území, lesy tvoĜí zhruba jednu tĜetinu plochy území. RozdČlení lesĤ je nepravidelné, souvislé lesní porosty jsou ve stĜedních a vyšších polohách, v nížinách pĜevládá zemČdČlská pĤda. Tab. 3.2 – Struktura využívání území v povodí Dunaje (podle CORINE 2006) Typ plochy
2
VýmČra (km )
VýmČra (%)
1284.2
5.9
49.7
0.2
Orná pĤda
9425.0
43.4
Trvalé zemČdČlské kultury
2158.1
9.9
Travinná a kĜovinná vegetace
1576.7
7.3
Listnaté a smíšené lesy
3388.4
15.6
Jehliþnaté les
3724.7
17.1
8.1
0.0
110.3
0.5
21725.1
100.0
ZastavČné plochy Plochy bez vegetace nebo Ĝídká vegetace
MokĜady Vnitrozemské vodní plochy Celkem
Povodí Dunaje zabírá 27,5 % plochy ýeské republiky. Spadají do nČj územní obvody 8 krajĤ: Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský kraj a Kraj Vysoþina, þást kraje Jihoþeského, Pardubického, PlzeĖského a Moravskoslezského. Na tomto území žije 2,77 milionu obyvatel. NejvČtšími mČsty jsou Brno (378 tis. obyvatel), Olomouc (100 tis.), Zlín (75 tis.), Jihlava (50 tis.). Všechna jsou umístČna na vodních tocích. Hydrologický režim v povodí Dyje je ovlivnČn údolními nádržemi a rybníky. V povodí Moravy jsou spíše nádrže menší a jejich vliv je lokální. Nádrže obecnČ pĤsobí na vyrovnání hydrologického režimu a þásteþnČ snižují prĤbČh povodní. V povodí Moravy a Dyje se nachází cca 50 nádrží s objemem vČtším než 0,3 mil. m3, jejichž celkový objem je 600 mil. m3, což þiní zhruba 17 % prĤmČrného roþního odtoku z povodí. Významné z hlediska ochrany pĜed povodnČmi jsou zejména nádrže, které mají vymezen ovladatelný ochranný (retenþní) prostor. NejvČtší ovladatelné ochranné prostory jsou na stĜední a dolní nádrži soustavy Nové Mlýny a nádrži Vranov na Dyji. V pĜípadČ povyprázdnČného zásobního prostoru mohou významnČ ovlivnit prĤbČh povodnČ nádrže Dalešice a Brno-Kníniþky. U nádrží bez ovladatelného retenþního prostoru a rybníkĤ pĤsobí neovladatelný retenþní prostor, jehož velikost závisí na velikosti zatopené plochy nádrže a výšce pĜepadového paprsku na pĜelivu.
ϭϴ
Významný retenþní úþinek za velkých povodní mají rozsáhlé oblasti pĜirozených rozlivĤ podél Ĝeky Moravy, Dyje, Jihlavy a Svratky. Naopak prĤbČh povodnČ urychlují podélné ochranné hráze, které zabraĖují rozlivĤm. Tab. 3.3 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – vodní a suché nádrže ID
Vodní dílo
Vodní tok
Ĝ. km hráze
Dílþí povodí
Kraj
Ovladatelný ochran. objem 3 (mil. m )
Uvedení do provozu
VN1
BystĜiþka
BystĜiþka
5,48
MOV
Z
2,235
1912
VN2
Plumlov
Hlouþela
9,7
MOV
M
1,377
1932
VN3
Fryšták
Fryštácký p.
4,22
MOV
Z
0,590
1939
VN4
Luhaþovice
Luhaþovický p.
14,4
MOV
Z
1,046
1930
VN5
Koryþany
74,5
MOV
B
0,119
1959
SN6
Žichlínek
Kyjovka Moravská Sázava
MOV
E
6,00
SN7
Kozojídka, mokĜady a poldr
Kozojídka
MOV
B
2,50
VN8
Landštejn
Pstruhovec
9,17
DYJ
C
0,608
1973
VN9
Vranov
Dyje
175,4
DYJ
B
11,157
1934
VN10
Jevišovice
Jevišovka
55,36
DYJ
B
0,146
1896
VN11
Výrovice
Jevišovka
33,8
DYJ
B
0,404
1983
VN12
Vír I
Svratka
114,9
DYJ
J
5,286
1957
VN13
Oslava
65,95
DYJ
J
0,609
1960
Dyje
58,08
DYJ
B
0,630
1978
Dyje
53,77
DYJ
B
14,517
1981
Dyje
46,0
DYJ
B
19,666
1989
SN17
MostištČ Nové Mlýny, horní nádrž Nové Mlýny, stĜední nádrž Nové Mlýny, dolní nádrž RošĢoutky
HvČzdliþka
DYJ
B
0,35
SN18
KuĜim
KuĜimka
DYJ
B
0,75
SN19
Poldr PĜítluky
Dyje
DYJ
B
9,00
SN20
Poldr Bulhary
Dyje
DYJ
B
nevyhodnoceno
SN21
Poldr Soutok
Morava-Dyje
DYJ
B
140,00
VN14 VN15 VN16
ϭϵ
Tab. 3.4 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – rybníky a vodní nádrže bez ovladatelného ochranného prostoru ID
Vodní dílo
Vodní tok
Ĝ. km hráze
Dílþí povodí
Kraj
Zatopená plocha 2 ( km )
VN22
Brno-Kníniþky
Svratka
DYJ
B
2,050
VN23
Dalešice
Jihlava
DYJ
J
4,637
RB24
Nesyt
Vþelínek
DYJ
B
2,48
Uvedení do provozu
Tab. 3.5 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – pĜirozené rozlivy ID
Vodní tok
RZ25
Morava
RZ26
Morava
RZ27
Morava
RZ28
Morava, Beþva
RZ29
Morava
RZ30
Morava
RZ31 Morava
RZ32
Morava
RZ33
Dyje
RZ34
Jevišovka
RZ35
Svratka
RZ36
Jihlava
RZ37
Dyje
Úsek/lokalita soutok s Desnou Moraviþany Moraviþany Olomouc Olomouc - soutok s Beþovu soutok Morava Beþva PĜerov KromČĜíž KromČĜíž - soutok s DĜevnicí Napajedla - Uherské HradištČ Uherské HradištČ Hodonín Hodonín - státní hranice Znojmo - Nové Mlýny Božice - ústí do Dyje Brno - Nové Mlýny Pravlov - Nové Mlýny Nové Mlýny - soutok s Moravou
Ĝíþní km
Dílþí povodí
Kraj
Plocha rozlivu 2 ( km )
259 – 285
MOV
M
23
217 – 259
MOV
M
90
198 – 217
MOV
M
60
182 – 198 0 - 15
MOV
M, Z
100
166 – 182
MOV
Z
40
146 – 161
MOV
Z
21
102 – 146
MOV
Z, B
92
69 – 99
MOV
B
80
67 – 115
DYJ
B
50
0 – 19
DYJ
B
13
0 – 41
DYJ
B
50
0 – 25
DYJ
B
28
0 - 42
DYJ
B
93
Tab. 3.6 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody – podélné ochranné hráze ID
Vodní tok
HR38
Jevíþka
HR39
TĜebĤvka
HR40
Beþva
HR41
Valová
Úsek/lokalita Jevíþko - MezihoĜí Vranová Lhota MezihoĜí ústí – Osek, pomístnČ ústí - ProstČjov
Ĝíþní km
Dílþí povodí
Kraj
Délka hráze ( km)
0 – 13,7
MOV
M
17,94
16,0 – 24,2
MOV
M
11,29
0 – 18,7
MOV
Z
11,14
0 – 13,2
MOV
M
15,31
ϮϬ
ID
Vodní tok
Úsek/lokalita
Ĝíþní km
Dílþí povodí
Kraj
Délka hráze ( km)
0 – 18,0
MOV
M
20,06
9,7 – 15,0
MOV
M
10,14
HR42
Haná
ústí - Ivanovice
HR43
MoštČnka
ěíkovice - Turovice
HR44
MoštČnka
ústí - ěíkovice
0 – 9,7
MOV
Z
18,033
HR45
Rusava
ústí - Hulín
0 – 6,0
MOV
Z
11,476
HR46
BĜeznice
ústí - Bílovice
0 – 8,9
MOV
Z
11,78
HR47
Veliþka
Strážnice - Louka
0 – 12,0
MOV
B
17,74
HR48
Syrovinka
Vnorovy - TČmice
0 – 5,8
MOV
B
11,58
HR49
RadČjovka
RadČjov - Rohatec
0 – 6,4
MOV
B
10,4
plavební kanál plavební kanál
Staré MČsto SpytihnČv
0 – 7,8
MOV
Z
13,9
Veselí n./M. - Petrov
0 – 12,9
MOV
B
19,22
Kvasice - KromČĜíž
166 – 178
MOV
Z
15,6
148 – 160
MOV
Z
23,95
137 – 148
MOV
Z
18,87
0 – 9,4
MOV
B
18,23
HR50 HR51 HR52
Morava
Uherské HradištČ Napajedla Nedakonice Uherské HradištČ
HR53
Morava
HR54
Morava
HR55
Morava, odlehþovací rameno
Ostroh - Vnorovy
HR56
Morava
Vnorovy - Uherský Ostroh
124 – 137
MOV
B
22,2
HR57
Morava, LB
Vnorovy
109 – 124
MOV
B
10,6
HR58
Morava, PB
Lanžhot - Hodonín
79 – 105
MOV
B
14,4
HR59
Morava, PB
soutok - Lanžhot
70 - 79
MOV
B
9,5
HR60
Jevišovka
Úprava ústí, Jevišovka -TvoĜihráz
0 – 29,7
DYJ
B
59,6
HR61
Dyje
HrabČtice - Hevlín
71,7 – 83,4
DYJ
B
22,5
HR62
Dyje
Drnholec - Nový PĜerov
65,6 – 71,7
DYJ
B
9,6
HR63
Svratka
Brno - Židlochovice
23,0 – 34,5
DYJ
B
22,35
HR64
Svratka
Mušov - Vranovice
0 – 20,0
DYJ
B
13,53
HR65
Litava
23,1 – 41,5
DYJ
B
16,47
HR66
Litava
0 – 20,5
DYJ
B
17,6
HR67
Trkmanka
0 – 10,0
DYJ
B
13,2
HR68
Kyjovka, LB
Lanžhot - Týnec
0 – 12,6
DYJ
B
9,61
HR69
Dyje
Ladná - Bulhary
18,4 – 42,1
DYJ
B
17,5
Dyje, LB
Hráz poldru BĜeclav - Lanžhot
0 – 19,9
DYJ
B
12,95
HR70
Rakovec Brankovice Židlochovice Rakovec Podivín - KrumvíĜ, oboustr.
Kraje: B – Jihomoravský, M – Olomoucký, Z – Zlínský, J –Vysoþina, C – Jihoþeský, E – Pardubický
Ϯϭ
Obr. 3.2 – Prvky významnČ ovlivĖující odtok vody za povodní ϮϮ
3.2 Historické povodnČ V rámci pĜedbČžného hodnocení povodĖových rizik byly shromáždČny informace o významných povodních a jejích dĤsledcích pĜibližnČ za posledních 30 let, z nichž lze dohledat hodnotící zprávy. Poþínaje rokem 1997, kdy došlo k významným povodním na MoravČ, byly velké povodnČ vyhodnoceny formou komplexních projektĤ (finanþnČ podpoĜených ze státního rozpoþtu), jejichž výstupy jsou uloženy v ýeském hydrometeorologickém ústavu nebo ve Výzkumném ústavu vodohospodáĜském T.G.Masaryka, v.v.i. Vlastní zprávy o povodních jsou také uloženy u jednotlivých správcĤ povodí. Je tĜeba dodat, že pĜed tím bylo v þeských zemích ve druhé polovinČ 20. století období relativního klidu bez rozsáhlých regionálních povodní. PĜehled významných povodní v povodí Moravy a Dyje za poslední období je v tab. 3.7. NejvČtší událostí v tomto období byly jednoznaþnČ povodnČ v þervenci 1997, které zasáhly pĜevážnou þást povodí Moravy a postupovaly po toku Moravy na Slovensko. PovodnČ zpĤsobily obrovské materiální škody a znaþné ztráty na lidských životech. Na druhém místČ jsou povodnČ z kvČtna a þervna 2010, které zasáhly pĜibližnČ stejnou oblast, ale s menší intenzitou. V povodí Dyje bylo zaznamenáno nČkolik povodní v roce 2006, z nichž na pĜítoku do nádrže Vranov dosáhla nejvČtší extremity povodeĖ v þervnu 2006. Tab. 3.7 – PĜehled významných minulých povodní v povodí Moravy a Dyje Zasažená oblast
Maximální dosažená N-letost
þervenec 1997 letní regionální, dvČ povodĖové vlny srpen 2002 letní regionální, druhá povodĖová vlna bĜezen/duben jarní povodeĖ, 2006 tání snČhu a déšĢ
povodí Moravy, þásteþnČ Svratky
100 až 500 výjim. >500
þerven 2006
povodí Dyje
PovodeĖ
Typ povodnČ
letní povodeĖ
povodí Dyje povodí Moravy a Dyje
DĤsledky povodní
Dokumentace povodnČ
62,6 mld. Kþ komplexní projekt 50-60 obČtí *) (ýHMÚ), zpráva správce povodí 100 až 500 samostatnČ komplexní projekt (VD Vranov) nejsou (VÚV), zprávy vyþísleny správcĤ povodí 50 až 100 6,0 mld. Kþ komplexní projekt výjim. >100 9 obČtí *) (VÚV), zprávy správcĤ povodí 100 až 200 nejsou hydrologická výjim. >>500 známy zpráva
þervenec 2009 pĜívalová povodeĖ Oslava (MostištČ)
100
nejsou vyþísleny
komplexní projekt (CHMÚ)
kvČten/þerven 2010
povodí Moravy, þásteþnČ Svratky
20 až 50
5,1 mld. Kþ 3 obČtí *)
þást povodí Dyje povodí Olšavy, Koménka
2 až 5 ojedinČle 50
nejsou vyþísleny
komplexní projekt (VÚV), zprávy správcĤ povodí komplexní projekt (ýHMÚ), zprávy správcĤ povodí
þerven 2013
letní regionální, dvČ povodĖové vlny letní regionální, s prvky pĜívalové povodnČ
Poznámka: *) škody v celé ýR, dĤsledky v povodí Dunaje nejsou samostatnČ vyþísleny
V databázi ýHMÚ jsou ovšem zaznamenány i další povodnČ od poþátku systematického pozorování a vyhodnocování vodních stavĤ a prĤtokĤ, tedy na velkých tocích od konce 19. století. O prĤbČhu a dĤsledcích tČchto povodní jsou však pouze kusé záznamy Ϯϯ
v kronikách. Kulminaþní prĤtoky nejvČtších povodní ve vybraných stanicích v povodí Labe jsou uvedeny v tab. 3.8. Jsou zde uvedeny jednak kulminace velkých novodobých povodní z tabulky 3.7, ale také kulminace starších historických povodní, pokud byly v dané stanici vČtší. Tab. 3.8 – Kulminaþní prĤtoky nejvýznamnČjších povodní v povodí Moravy a Dyje Kraj
Vodní tok
Profil
Olomoucký Olomoucký Olomoucký Olomoucký Olomoucký Olomoucký
Morava Desná Moravská Sázava Morava TĜebĤvka Morava
Raškov Šumperk LupČné Moraviþany Loštice Olomouc-Nové Sady
Zlínský
Vsetínská Beþva
Vsetín
Zlínský
Vsetínská Beþva
Jarcová
Zlínský
Rožnovská Beþva
Valašské MeziĜíþí
Olomoucký
Beþva
Teplice n. Beþvou
Olomoucký
Beþva
Dluhonice
Zlínský
Morava
KromČĜíž
Zlínský
DĜevnice
Zlín
Zlínský
Morava
SpytihnČv
Zlínský
Olšava
Uherský Brod
Rok výskytu
PrĤtok 3 -1 [m .s ]
N-letost
1997 1997 1997 1997 1997 1997
312 191 208 625 108 760
>500 100-500 100 >500 20 500
1997 2010 1997 2010 1997 2010
302 224 669 344 489 346
10-20 5 100-500 10-20 100-500 20-50
1997 2010 1997 2010 1997 2010
950 800 838 724 1034 663
100-500 50 50-100 20-50 500 20
1997 2010 1997 2010 1972 1997
282 162 920 697 200 140
50-100 10-20 100-500 20 20-50 10-20
2010 1997 2010
151 810 755
10-20 100-500 50
46,8 89,4 105 343 395
5 20-50 50 50-100 100
551 364
100-500 >500**
Morava (MOV)
Jihomoravský
Morava
Strážnice
Dyje (DYJ) Jihoþeský
Moravská Dyje
Janov
Jihomoravský
Dyje
Podhradí n. Dyjí
2002 2006 6/2006 2002 2006
Vranov-Hamry
6/2006 2002
Jihomoravský
Dyje
Ϯϰ
Kraj
Jihomoravský
Vodní tok
Dyje
Profil
Trávní DvĤr
Vysoþina
Svratka
Daleþín
Jihomoravský
BobrĤvka
Dolní Louþky
Jihomoravský
Svratka
Veverská Bitýška
Jihomoravský
Svitava
Letovice
Jihomoravský
Svitava
Bílovice n. Svitavou
Jihomoravský
Svratka
Židlochovice
Vysoþina
Jihlava
Dvorce
Vysoþina
Jihlava
TĜebíþ-Ptáþov
Jihomoravský
Oslava
Oslavany
Jihomoravský
Rokytná
Moravský Krumlov
Jihomoravský
Jihlava
Ivanþice
Jihomoravský
Dyje
Ladná
Rok výskytu
PrĤtok 3 -1 [m .s ]
N-letost
2006 6/2006 1926* 2002 2006
311 234 300 168 222
100-500** 50** 100-200 10 20-50
6/2006 1965 1997 2006 1920 2006
223 141 128 97,7 150 74,8
20-50 50 50 10-20 100-500 20
1938* 2006 1997 2006 1938* 2006
326 192 96,9 41,0 170 112
200 20 100 5-10 50-100 10-20
1941* 2006 2006 1947* 2006 1985
520 230 53,4 238 191 220
500 5-10 50 100-200 20-50 100-200
2006 1947 2006 1947* 2006 2006
112 102 82,4 440 248 430
5 100-200 50-100 100-200 10-20 10
2010
344
5
Poznámka: *) bez vlivu souþasných vodních dČl **) vztaženo k N-letým prĤtokĤm ovlivnČným transformaþním úþinkem VD Vranov
3.3 Informace o pravdČpodobných dopadech zmČny klimatu na výskyt povodní V podmínkách ýR není možný vliv oþekávaných klimatických zmČn na výskyt a intenzitu povodní doposud zcela objasnČn a kvantifikován. Klimatické modely podle rĤzných scénáĜĤ predikují oþekávané zmČny dlouhodobých charakteristik teploty vzduchu, avšak již daleko ménČ prĤkaznČ oþekávané zmČny charakteristik srážek. Obecný nárĤst roþních srážkových úhrnĤ je oþekáván v severní EvropČ, pokles srážek naopak v jižní EvropČ. Naše území se nachází v pásmu mezi tím a predikce možné zmČny roþních srážek se zde pohybují kolem nuly, pĜípadnČ se uvádí mírný nárĤst nebo pokles podle rĤzných modelĤ. PomČrná shoda je
Ϯϱ
v oþekávané zmČnČ sezónního rozdČlení srážek, kdy se oþekává urþitý nárĤst srážek v zimČ a úbytek srážek v létČ. Možná zmČna povodĖového režimu by však musela vycházet ze zmČny režimu extrémních srážek, aĢ už vícedenních regionálních, nebo lokálních a krátkodobých. V tomto smČru se sice þasto v rĤzných materiálech objevují úvahy o oþekávaném nárĤstu extrémních srážek a povodní, tyto však nejsou doloženy a kvantifikovány konkrétními výpoþty. V pĜípadČ výskytu povodní z tání snČhu mohou v budoucnu pĤsobit dva protichĤdné faktory, nárĤst zimních (snČhových) srážek na stranČ jedné a teplejší zimy s horšími podmínkami pro akumulaci snČhu na stranČ druhé. Souþasné zimy jsou pravidelnČ pĜerušovány jedním þi více obdobími oblevy, kdy snČhová pokrývka z nižších poloh mizí. Velké povodnČ z tání snČhu, které se vyskytovaly zhruba do poloviny minulého století, jsou tak již daleko ménČ pravdČpodobné. V posledním období byly významné jarní povodnČ zaznamenány v roce 2006 v nČkterých povodích moravských Ĝek. Výzkum zmČn klimatu a jejich možného vlivu na hydrologické procesy byl pĜedmČtem nČkolika úkolĤ a bude jistČ pokraþovat v budoucnosti. Výsledky grantového výzkumného projektu SP/1a6/108/07 „ZpĜesnČní dosavadních odhadĤ dopadĤ klimatické zmČny v sektorech vodního hospodáĜství, zemČdČlství a lesnictví a návrhy adaptaþních opatĜení“ ukazují na velkou nejistotu možného vývoje, danou velkými rozdíly v simulovaném množství srážek jednotlivými klimatickými modely. PĜitom se zdá, že zásadní vliv na simulovaný povodĖový režim, zejména v oblasti delších dob opakování prĤtokĤ, má pĜedpokládané množství srážek v letním období. Avšak simulované rozdíly oproti „souþasnému“ období nejsou výrazné a pohybují se vČtšinou do 5 %. Z výsledkĤ projektu není zĜejmý žádný jednoznaþný trend zmČn ve velikosti povodní pro budoucí období ve 21. století. Lze se domnívat, že pĜípadný dopad klimatických zmČn na povodĖový režim ve stĜední EvropČ nebude znamenat zásadní nárĤst prĤtokĤ Q100 a ýeský hydrometeorologický ústav zatím neuvažuje se zvyšováním oficiálnČ vydávaných hodnot N-letých prĤtokĤ. 3.4 Nebezpeþí povodní z pĜívalových srážek PĜívalová povodeĖ vzniká nejþastČji následkem rychlého povrchového odtoku zpĤsobeného pĜívalovými srážkami, které mají lokální charakter a velmi silnou intenzitu, zpravidla více než 30 mm za hodinu. Projevuje se velmi rychlým vzestupem hladiny vody a následnČ i velmi rychlým poklesem. Vedle intenzity srážek zde sehrává velmi dĤležitou úlohu schopnost pĤdního povrchu vsakovat srážkovou vodu. Tato schopnost infiltrace je primárnČ ovlivnČna jak zpĤsobem využívání území, tak i jeho morfologickými charakteristikami, zejména sklonitostí svahĤ. Podstatný je rovnČž aktuální stav nasycení pĤdního povrchu pĜedchozími srážkami. PĜívalové srážky postihují zpravidla území od nČkolika km2 po nČkolik desítek, vzácnČ stovek km2. Mohou s kolísavou intenzitou trvat od nČkolika málo minut až po nČkolik hodin. Pro pĜívalovou povodeĖ je proto charakteristické to, že mĤže zasáhnout kromČ malých vodoteþí rovnČž za normální situace suchá údolí nebo úžlabiny, kde dochází k soustĜedČní povrchového odtoku z okolních svahĤ. Území pod delšími svahy jsou proto nejrizikovČjší z hlediska možného vzniku pĜívalových povodní, a proto nevhodný zpĤsob obhospodaĜování pozemkĤ na tČchto svazích riziko zvýšeného odtoku a doprovodné eroze bČhem pĜívalových srážek velmi zvyšuje.
Ϯϲ
Možnosti pĜedpovídání pĜívalových povodní jsou velmi silnČ omezeny, a to vzhledem k prudké dynamice vývoje konvekþní oblaþnosti, ze které vypadávají pĜívalové srážky. I když meteorologické podmínky pro vznik silných pĜívalových srážek mohou být pomČrnČ úspČšnČ pĜedpovČdČny, pĜesnou lokalizaci výskytu, trvání a intenzitu pĜívalových srážek a tím i oblast eventuálního výskytu pĜívalových povodní predikovat v podstatČ nelze. PĜívalové srážky se mohou vyskytnout v ýR prakticky kdekoli. Proto pro orientaþní vymezení lokalit, kde mohou pĜívalové srážky mít obzvláštČ nepĜíznivé dĤsledky pro zastavČná území, byly identifikovány tzv. kritické body, pĜispívající plochy a dráhy soustĜedČného odtoku, jakožto charakteristiky projevĤ povodní z pĜívalových srážek mimo koryta vodních tokĤ. Zpracování provedl Výzkumný ústav vodohospodáĜství T.G.Masaryka, v.v.i. vlastní metodou pro celé území ýR. Kritické body byly definovány na prĤseþíku hranice zastavČného území obce s linií dráhy soustĜedného odtoku s velikostí pĜispívající plochy 0,3 - 10 km2. Dále byl pro každou lokalitu vypoþten „ukazatel kritických podmínek“, který je vyjádĜen kombinací fyzicko-geografických podmínek, zpĤsobĤ využití území, regionálních rozdílĤ krajinného pokryvu a potenciálního výskytu srážek extrémních hodnot pro konkrétní pĜispívající plochy. ýím vyšší hodnota ukazatele, tím je vyšší potenciál nebezpeþí vzniku pĜívalové povodnČ. Na území ýR bylo vymezeno celkem 524 kritických bodĤ, tj. urbanizovaných lokalit, které jsou vystaveny významnému nebezpeþí povodní z pĜívalových srážek. Z toho 152 lokalit pĜísluší do þeské þásti povodí Dunaje. (obr. 3.3). Prostorová lokalizace kritických bodĤ je využívána pĜi tvorbČ povodĖových a krizových plánĤ a pĜi návrhu dalších opatĜení. Výstupy poĜízené podle navrženého postupu, tj. metodou kritických bodĤ, slouží také jako jedna ze vstupních informací zpracovatelĤm územnČ plánovacích dokumentací a pozemkových úprav.
Ϯϳ
Obr. 3.3 – Urbanizovaná území vystavená významnému nebezpeþí povodní z pĜívalových srážek Ϯϴ
3.5 Vymezení oblastí s významnými povodĖovými riziky PĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik bylo provedeno v oblastech se stanoveným záplavovým územím pro povodĖové scénáĜe Q5, Q20 a Q100. Použity byly informace ze standardnČ vedených databází v ýR, zejména vymezení zastavČných ploch a lokalizace dopravní infrastruktury, poþty trvale bydlících obyvatel a hodnota majetku (fixních aktiv) v územních jednotkách. DoplĖkovČ byla použita lokalizace potencionálních zdrojĤ zneþištČní a lokalizace kulturních a historických památek. Na základČ analýzy tČchto inormací byl kvantifikován možný dopad povodĖového nebezpeþí podle dvou základních hledisek:
poþet obyvatel pravdČpodobnČ dotþených povodĖovými rozlivy v záplavových územích, podle všech dostupných scénáĜĤ nebezpeþí (zejména Q5, Q20, Q100), v prĤmČru za rok, hodnota majetku (vztažená k zastavČným plochám a silniþní dopravní infrastruktuĜe) pravdČpodobnČ dotþeného povodĖovými rozlivy v záplavových územích, podle všech dostupných scénáĜĤ nebezpeþí (zejména Q5, Q20, Q100), v prĤmČru za rok.
Pomocná hlediska sloužila k upĜesnČní rozsahu oblastí s významným povodĖovým rizikem, po jejich vymezení podle základních hledisek pĜi nastavení kritérií. Využity byly následující údaje:
povodĖové ohrožení objektĤ, ve kterých se nakládá s nebezpeþnými látkami a mají proto potenciál zpĤsobit havarijní zneþištČní vody nebo životního prostĜedí pĜi zasažení povodní Q100; povodĖové ohrožení kulturních a historických památek pĜi Q100.
K vlastnímu vymezení oblastí s významným povodĖovým rizikem byla na základČ testovacích analýz použita pro základní hlediska tato kritéria:
poþet obyvatel dotþených povodĖovým nebezpeþím 25 obyv./rok, hodnota dotþených fixních aktiv povodĖovým nebezpeþím 70 mil. Kþ/rok,
pĜiþemž do výbČru byly zahrnuty všechny základní územní jednotky mČst a obcí, ve kterých byla naplnČna alespoĖ jedna z podmínek kombinovaného kritéria. V pĜípadech, kdy vybrané základní územní jednotky spolu nesousedily, byly spojeny vymezené úseky do jednoho souvislého buć na základČ vyhodnocení pomocných hledisek, nebo s ohledem na praktickou Ĝešitelnost hydrologických souvislostí. PrvotnČ bylo v rámci pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik (2011) vymezeno v þeské þásti povodí Dunaje 125 oblastí s významným povodĖovým rizikem, které byly v rámci zpracování dokumentací oblastí s významným povodĖovým rizikem (DOsVPR) sdruženy do 58 oblastí. Celková délka úsekĤ vodních tokĤ v oblastech s významným povodĖovým rizikem v povodí Dunaje þiní 617,3 km. PĜehled poþtu oblastí s významným povodĖovým rizikem po jednotlivých dílþích povodích je v tab. 3.9, jejich kompletní seznam je v pĜíloze 8.1. Vymezené úseky v ýR jsou znázornČny v mapČ na obr. 3.4. V dílþím povodí ostatních pĜítokĤ Dunaje (DUN) nebyly vymezeny žádné oblasti s významným povodĖovým rizikem.
Ϯϵ
Tab. 3.9 – Oblasti s významnými povodĖovými riziky ID
Název dílþího povodí
poþet primárnČ stanovených oblastí
poþet oblastí se zpracovanými DOsVPR
délka úsekĤ s významným povodĖovým rizikem (km)
MOV
Morava
67
32
396,6
DYJ
Dyje
58
26
220,7
DUN
Ostatní pĜítoky Dunaje
0
0
0
125
58
617,3
Celkem povodí Dunaje
Obr. 3.4 – Úseky vodních tokĤ definující oblasti s významnými povodĖovými riziky
ϯϬ
4 Mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik 4.1 Mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik Mapy povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik vyjadĜují míru nebezpeþí a rizika, které vyplývají z povodní. V souladu s výsledky pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik byly tyto mapy zpracovány pro vymezené oblasti s významným povodĖovým rizikem. Mapy jsou zpracovány podle jednotné metodiky (viz. VČstník MŽP þástka 4, duben 2010) v mČĜítku 1 : 10 000 a zveĜejnČny na webovém portálu: http://cds.chmi.cz. Odkazy na jednotlivé mapy povodĖového nebezpeþí a na mapy povodĖových rizik jsou uvedeny v pĜílohách 8.2 a 8.3. Mapy povodĖového nebezpeþí zobrazují tĜi základní charakteristiky povodnČ, a to rozsah rozlivu, hloubky zaplavení a rychlosti proudČní pro zvolené povodĖové scénáĜe (standardnČ pro doby opakování 5, 20, 100 a 500 let). Mapa rozsahu povodnČ zobrazuje linie rozlivu pro všechny scénáĜe souþasnČ (obr. 4.1). Zaplavené plochy pro povodnČ s rĤznou pravdČpodobností výskytu jsou vykresleny jako uzavĜené polygony definované jednak rĤznobarevnou prĤsvitnou výplní a jednak rĤzným typem þáry ohraniþující rozliv. Barvy ploch jsou zvoleny tak, aby tmavnutí indikovalo þastČji zaplavovaná území. Tento zpĤsob zobrazení zabezpeþuje snadnou rozpoznatelnost „ostrovĤ“, a to u všech rozlivĤ. Mapa je doplnČna pro lepší pĜehlednost osou koryt vodních tokĤ s kilometráží.
Obr. 4.1 – VýĜez mapy rozsahu povodnČ s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let
ϯϭ
Mapy hloubek jsou vytvoĜeny samostatnČ pro každý scénáĜ povodĖového nebezpeþí (obr. 4.2). Znamená to, že pro jedno území jsou standardnČ zhotovovány þtyĜi mapy hloubek (pro scénáĜe Q5, Q20, Q100, Q500). Hloubky jsou vykreslovány v pČti intervalech – þím tmavší barva, tím vČtší dosažená hloubka. Plochy zobrazující hloubky jsou doplnČny pĜíslušným standardnČ zobrazeným rozlivem a osou koryta vodního toku.
Obr. 4.2 – VýĜez mapy hloubek a rychlostí pro povodĖový scénáĜ s dobou opakování 100 let – výstup z 1D hydraulického modelu Mapy rychlostí jsou rovnČž vytvoĜeny samostatnČ pro každý ze standardních scénáĜĤ povodĖového nebezpeþí. Rychlosti mohou být v mapách zobrazovány dvČma zpĤsoby v závislosti na dimenzi použitého hydrodynamického modelu. V pĜípadČ 1D modelĤ jsou rychlosti zobrazovány pouze bodovým polem ve þtyĜech odstínech žluto-hnČdé škály – opČt þím tmavší odstín, tím vyšší rychlost. Mapa rychlostí, která je výstupem z 1D modelu, mĤže být slouþena s mapou hloubek (obr. 4.2), aniž by došlo ke ztrátČ pĜehlednosti. Pokud byl k hydraulickým výpoþtĤm použit 2D model, jsou rychlosti pro jednotlivé povodĖové scénáĜe vykresleny na samostatných mapách v podobČ souvislých ploch. Barevná škála odstíny i rozsahem odpovídá vyjádĜení rychlostí bodovým polem (obr. 4.3).
ϯϮ
Obr. 4.3 – VýĜez mapy rychlostí pro povodĖový scénáĜ s dobou opakování 100 let – výstup z 2D hydraulického modelu Z výše uvedeného popisu map povodĖového nebezpeþí vyplývá, že pro každé území je k dispozici celkem pČt až devČt map (podle dimenze použitého hydrodynamického modelu).
Mapy povodĖového ohrožení a povodĖových rizik Hodnocení ohrožení a povodĖových rizik ve vymezených oblastech bylo provedeno pomocí tzv. metody matice rizika. Tato metoda integruje informace z map povodĖového nebezpeþí, zpracovaných pro rĤzné povodĖové scénáĜe, a nevyžaduje kvantitativní odhad potenciálních škod v zaplaveném území. Postup spoþíval v tČchto krocích:
Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ
kvantifikace povodĖového nebezpeþí – výpoþet intenzity povodnČ stanovení povodĖového ohrožení pomocí matice rizika – mapy ohrožení stanovení zranitelnosti území na základČ informací o využití území urþení ploch s nepĜijatelným rizikem
PovodĖové ohrožení se stanovuje plošnČ pro celé zaplavované území bez ohledu na to, jaká aktivita se v nČm nachází. Míra ohrožení vychází z hodnot intenzity povodnČ pro jednotlivé scénáĜe povodĖového nebezpeþí. Pro každý scénáĜ se v každé buĖce rastru mapy (velikost rastru odpovídala velikosti rastru použitého modelu terénu) stanovila míra ohrožení
ϯϯ
ve þtyĜstupĖové škále (4 vysoké až 1 reziduální). Pro výslednou mapu ohrožení pak byla v každé buĖce použita maximální hodnota ohrožení z jednotlivých scénáĜĤ. ýtyĜi definované kategorie míry ohrožení jsou v mapČ zobrazeny jako rĤznobarevné plochy (obr. 4.4). Pro každou z tČchto kategorií existují doporuþená pravidla, jak území využívat (tab. 4.1). ýlenČní území podle míry povodĖového ohrožení umožĖuje posoudit vhodnost stávajícího nebo budoucího funkþního využití ploch a doporuþit omezení pĜípadných aktivit na plochách v zaplavovaném území s vyšší mírou povodĖového ohrožení.
Obr. 4.4 – VýĜez mapy povodĖového ohrožení Tab.4.1 – Kategorie ohrožení a doporuþená pravidla pro využití území Kategorie ohrožení
Doporuþení
(4) Vysoké (þervená barva)
Doporuþuje se nepovolovat novou ani nerozšiĜovat stávající zástavbu, ve které se zdržují lidé nebo umísĢují zvíĜata. Pro stávající zástavbu je tĜeba provést návrh povodĖových opatĜení, která zajistí odpovídající snížení rizika, nebo zpracovat program vymístČní této zástavby.
ϯϰ
Kategorie ohrožení
Doporuþení
(3) StĜední (modrá barva)
Nová výstavba je možná s omezeními vycházejícími z podrobného posouzení nezbytnosti funkce objektĤ v ohroženém území a míry jejich ohrožení povodnČmi. Nevhodná je výstavba citlivých objektĤ (napĜ. zdravotnická zaĜízení, hasiþi apod.). Nedoporuþuje se rozšiĜovat stávající plochy urþené pro výstavbu.
(2) Nízké (oranžová barva)
Výstavba je možná, pĜiþemž vlastníci dotþených pozemkĤ a objektĤ musí být upozornČni na potenciální ohrožení povodĖovým nebezpeþím. Pro citlivé objekty je tĜeba pĜijmout speciální opatĜení, napĜ. traumatologický plán ve smyslu krizového Ĝízení.
(1) Zbytkové (žlutá barva)
Otázky spojené s povodĖovou ochranou se zpravidla doporuþuje Ĝešit prostĜednictvím dlouhodobého územního plánování se zamČĜením na zvláštČ citlivé objekty (zdravotnická zaĜízení, památkové objekty apod.). Vyhýbat se objektĤm a zaĜízením se zvýšeným potenciálem škod.
Hodnocení povodĖového rizika spoþívá v propojení informací o míĜe povodĖového ohrožení a míĜe zranitelnosti území, resp. odolnosti objektĤ a aktivit v tomto území vĤþi povodním. Základním podkladem pro stanovení zranitelnosti byly informace o zpĤsobu využití území z územnČ plánovací dokumentace (ÚPD). K sestavení mapy povodĖového rizika byly definovány kategorie zranitelnosti uvedené v tab. 4.2 a k nim pĜiĜazeny pĜijatelné úrovnČ povodĖového ohrožení. Tab. 4.2 – PĜijatelné ohrožení pro jednotlivé kategorie funkþního využití území Funkþní využití území
PĜijatelné ohrožení
Bydlení Obþanská vybavenost Smíšené plochy
nízké
Technická vybavenost Doprava Výroba a skladování Rekreace a sport*)
stĜední
ZeleĖ
vysoké
*) Do kategorie Rekreace a sport jsou zaĜazovány plochy jako napĜ. nekrytá sportovištČ, veĜejná táboĜištČ, zahrádkáĜské osady apod. TČlovýchovná a sportovní zaĜízení (kryté plavecké bazény, zimní stadiony, sportovní haly aj.) patĜí do kategorie Obþanská vybavenost.
Mapy povodĖového rizika zobrazují plochy jednotlivých kategorií využití území, u kterých je pĜekroþena míra pĜijatelného ohrožení (obr. 4.5). Plochy, které vyjadĜují kategorie zranitelnosti území, jsou vyjádĜeny ve tĜech þasových aspektech ÚPD: souþasný stav; ϯϱ
návrhové plochy a plochy výhledové. PĜi vlastním zobrazení jsou uvedené þasové aspekty od sebe odlišeny typem výplnČ a obrysu plochy kategorie zranitelnosti.
Obr. 4.5 – VýĜez mapy povodĖových rizik Na mapách povodĖového rizika jsou dále zobrazeny tzv. citlivé objekty, kterým je tĜeba v rámci posuzování míry pĜijatelného rizika vČnovat zvýšenou pozornost. Citlivé objekty jsou objekty se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potĜebami pĜi evakuaci (školy, nemocnice), objekty infrastruktury zajišĢující základní funkce území, potencionální zdroje zneþištČní, objekty integrovaného záchranného systému a objekty nemovitých kulturních ϯϲ
památek. Citlivé objekty jsou znázorĖovány pomocí jednoduchých geometrických bodových znaþek v sytých barvách umístČných v ploše odpovídající kategorii zranitelnosti území. 4.2 ZávČry vyvozené z map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik Mapy povodĖového nebezpeþí a mapy povodĖových rizik byly zpracovány pouze pro vymezené oblasti s významným povodĖovým rizikem. Tyto mapy sice nemají právní úþinek, jsou však v daných oblastech podstatným podkladovým materiálem pro posouzení rizika a pro návrh opatĜení k jeho zvládnutí, pĜípadnČ snížení. PovodĖové riziko, které vychází z map povodĖového ohrožení, je uvedeno v seznamu limitĤ využití území, který vydal Ústav územního rozvoje jako podklad pro zpracování územnČ plánovací dokumentace. Mapy povodĖového nebezpeþí budou využity také pĜi zpĜesnČní a aktualizaci návrhu záplavových území. Tematický obsah map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik byl výchozím bodem pro formulaci obecných opatĜení ve všech oblastech s významným povodĖovým rizikem (viz. kapitola 6.3). Informace, které lze z map získat jsou základním podkladem pro realizaci opatĜení nestrukturální povahy, zejména pro poĜízení nebo aktualizaci povodĖových plánĤ a uplatnČní povodĖové prevence v územních plánech obcí. Znalosti o hloubce a rychlosti vody umožĖují optimálnČ zvolit a dimenzovat opatĜení k zabezpeþení objektĤ a aktivit v zaplavované oblasti. Výsledky map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik se využijí také pro první výbČr a návrh konkrétních (stavebních) opatĜení pro ochranu pĜed povodnČmi, i když v tČchto pĜípadech se vždy provádí ještČ podrobné šetĜení a analýza ekonomické efektivnosti zvoleného Ĝešení. ZpĜístupnČní všech tČchto map veĜejnosti pĜispívá jednak ke zvýšení obecného podvČdomí o povodĖových rizicích, jednak v konkrétních pĜípadech umožĖuje každému obyvateli obcí ve vymezených oblastech ovČĜit si vlastní úroveĖ povodĖového ohrožení a rizika a pĜípadnČ jej stimuluje k provedení vlastních opatĜení k jeho snížení. Sumarizace výsledkĤ mapování povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik, která byla provedena v souhrnných zprávách k DOsVPR, je v následujících tabulkách. V tab. 4.3 je uveden rozsah zastavČných a zastavitelných ploch (dle souþasných ÚPD), které jsou dotþeny rozlivem se zvolenou pravdČpodobností, a rozsah ploch v nepĜijatelném riziku. Celkem je v povodí Dunaje v intravilánu obcí dotþeno 90,5 km2 ploch povodní se stĜední pravdČpodobností výskytu (Q100), pĜiþemž 36,6 km2 ploch je v nepĜijatelném riziku. Tab. 4.3 – Rozsah ploch dotþených povodní a ploch v nepĜijatelném riziku Dílþí povodí
Název dílþího povodí
ZastavČné a zastavitelné plochy dotþené rozlivem s N-letostí (km2) Q5
Q100
Q500
MOV
Morava
6,070
28,554
66,411
88,713
24,884
DYJ
Dyje
1,504 7,574
5,608 34,162
24,055 90,466
32,693 121,406
11,771 36,655
Celkem povodí Dunaje
ϯϳ
Q20
Plocha v nepĜijatelném riziku
V tab. 4.4 je uveden poþet obyvatel dotþených povodní se zvolenou pravdČpodobností výskytu a poþet obyvatel v nepĜijatelném riziku. Celkem je v povodí Dunaje ve vymezených oblastech s významným povodĖovým rizikem dotþeno 180,5 tisíc obyvatel povodní se stĜední pravdČpodobností výskytu (Q100), což je 11,8 % obyvatel žijících v tČchto oblastech. V území s nepĜijatelným rizikem trvale bydlí 106,5 tisíc obyvatel, tj. 6,95 %. NejvČtší podíl obyvatel žijících v nepĜijatelném riziku v povodí Moravy je v Troubkách (87 %), v povodí Dyje v BĜeclavi (37 %) a KĜižanovicích (32 %). Tab. 4.4 – Poþty obyvatel dotþených povodní a poþty obyvatel v nepĜijatelném riziku Dílþí povodí
Poþet obcí
Q500
Poþet obyvatel v nepĜijatelném riziku
Poþet obyvatel dotþených povodní s N-letostí
Poþet obyvatel celkem
Q5
Q20
Q100
MOV
135
772 538
4 176
37 215
128 951
182 119
74 874
DYJ
81
759 001
1 241
3 972
51 603
74 709
31 671
Celkem
216
1 531 539
5 417
41 187
180 554
256 828
106 545
V tab. 4.5 je rozsah ploch v nepĜijatelném riziku za celou þeskou þást povodí Dunaje þlenČn podle kategorie jejich funkþního využití (zranitelnosti). Tyto plochy, jsou dále rozdČleny do tĜí þasových aspektĤ: Ͳ souþasný stav, tj. plochy v zastavČném území, popĜ. stabilizované plochy Ͳ návrhové plochy (plochy zmČn a plochy pĜestavby) Ͳ výhledové plochy (územní rezervy, viz pĜíloha þ. 7 vyhlášky þ. 500/2006 Sb.). NejþastČji zastoupenou kategorií funkþního využití území v nepĜijatelném riziku jsou plochy pro bydlení a výrobní a skladovací plochy, které tvoĜí dvČ tĜetiny všech ploch v riziku. Pokud nedojde k pĜehodnocení souþasných zámČrĤ ÚPD pro další využití území v oblastech s významným povodĖovým rizikem (reprezentovaných návrhovými a výhledovými plochami), lze oþekávat rozšíĜení ploch v nepĜijatelném riziku v prĤmČru o více než 45 % (relativnČ nejvíce v kategorii Dopravní infrastruktura). Tab. 4.5 – Rozsah ploch v nepĜijatelném riziku v þlenČní podle jednotlivých kategorií funkþního využití území Kategorie funkþního využití území
Plochy v nepĜijatelném riziku (km2) souþasný stav
výhledové plochy
Bydlení
15,193
4,471
0,524
Obþanská vybavenost
4,426
3,774
0,246
Smíšené plochy
3,071
1,235
0,076
Technická infrastruktura
1,823
0,627
0,000
Dopravní infrastruktura
0,594
0,874
0,000
Výrobní plochy a sklady
9,630
3,818
0,043
Rekreace a sport
1,919
1,304
0,102
Celkem
36,655
16,101
0,991
ϯϴ
návrhové plochy
5 Popis cílĤ v rámci zvládání povodĖových rizik 5.1 Cíle ochrany pĜed povodnČmi v pĜedchozích plánovacích dokumentech Strategie ochrany pĜed povodnČmi na území ýR, schválená usnesením vlády ýeské republiky þ. 382 ze dne 19. dubna 2000, vytvoĜila rámec pro definování cílĤ, konkrétních postupĤ a preventivních opatĜení ke zvýšení systémové ochrany pĜed povodnČmi v ýR. Strategie vychází z následujících zásad:
pro efektivní omezení následkĤ povodní je nejpodstatnČjší prevence, na zabezpeþení realizace preventivních opatĜení ke snížení škodlivých následkĤ povodní se musí podílet kromČ státu také subjekty – aĢ na úrovni regionĤ, okresĤ, obcí anebo individuálních osob – vlastníkĤ nemovitostí, efektivní preventivní opatĜení je nutné uplatĖovat systémovČ v ucelených (hydrologických) povodích a s provázáním vlivĤ podél vodních tokĤ, pro efektivní ochranu pĜed povodnČmi je tĜeba vycházet z kombinace opatĜení v krajinČ, která zvyšují pĜirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatĜení k ovlivnČní povodĖových prĤtokĤ, pro návrhy k ochranČ pĜed povodnČmi je tĜeba využívat výstupy z moderních technologií matematického modelování (simulace) povodní, které zpĜesĖují vymezení rozsahu a prĤbČhu povodní a zároveĖ dovolují posuzovat úþinnost zvolených opatĜení podél celého vodního toku, s ohledem na charakter území a geografickou polohu ýeské republiky je nezbytné Ĝešit ochranu pĜed povodnČmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích Ĝek pĜesahujících hranice státu, vzhledem k finanþní nároþnosti je zabezpeþení úþinné ochrany pĜed povodnČmi víceletý proces, kdy prioritou státního zájmu je podpora prevence oproti úhradČ nákladĤ za škody zpĤsobované povodnČmi.
Strategie je dokument s dlouhodobou platností otevĜený pro doplĖující návrhy, které reagují na nové skuteþnosti, vývoj poznání a rovnČž plnČní navrhovaných opatĜení. Plán hlavních povodí ýeské republiky, schválený usnesením vlády ýeské republiky þ. 562 ze dne 23. 5. 2007, a jehož závazná þást byla promítnuta do naĜízení vlády ýR þ. 262/2007, naplĖuje zejména cíle rámcové smČrnice o vodách 2000/60/ES v ochranČ vod jako složky životního prostĜedí. Pro oblast ochrany pĜed povodnČmi a dalšími škodlivými úþinky vod vytýþil rámcové cíle vedoucí ke snížení ohrožení obyvatel, majetku, kulturních a historických hodnot nebezpeþnými úþinky povodní pĜi prioritním uplatĖování principĤ prevence. Široké spektrum cílĤ bylo definováno ve tĜech þasových rovinách – v prevenci pĜed povodnČmi, v dobČ zvládání povodnČ a v dobČ po povodni. V závazné a zejména ve smČrné þásti Plánu hlavních povodí ýR byla specifikována Ĝada opatĜení v rĤzných oblastech (legislativa, ekonomické nástroje, územní plánování, informaþní systémy, vodohospodáĜská infrastruktura, ochrana pĜírody a krajiny, výzkum a vývoj, mezinárodní spolupráce), z nichž vČtšina je stále aktuální. NČkterá z nich upĜesĖují rámcové cíle, napĜ. požadavek na stanovení standardĤ ochrany pĜed povodnČmi, jako hodnoty pĜijatelné úrovnČ celkového rizika dĤsledkĤ povodnČ. Do doby stanovení standardĤ, ke kterému oficiálnČ zatím nedošlo, byly v Plánu hlavních povodí ýR uvedeny doporuþené úrovnČ ochrany podle charakteru chránČného území, které byly pozdČji pĜevzaty do plánĤ
ϯϵ
oblastí povodí (2009, kapitola D). Tyto hodnoty jsou stále aktuální a v upĜesnČné formČ byly pĜevzaty do plánĤ dílþích povodí (kapitola V), kde jsou vztaženy k územím, ležícím mimo oblasti s významným povodĖovým rizikem:
historická centra mČst, historická zástavba, provozy používající pĜi výrobČ nebezpeþné látky – Q100 souvislá zástavba, prĤmyslové areály, významné liniové stavby a objekty – Q50 rozptýlená obytná a prĤmyslová zástavba a souvislá chatová zástavba – Q20 plochy s významnými stavbami infrastruktury – Q50 až Q100
Na úrovni krajĤ a dílþích povodí byly v jednotlivých plánech oblastí povodí (2009) rámcové cíle konkretizovány a byla navržena cílová míra ochrany tČch zastavČných území, která nebyla pĜed povodnČmi dostateþnČ chránČna. 5.2 Popis cílĤ pro období platnosti plánu PovodnČ jsou pĜírodním fenoménem, kterému nelze zcela zabránit, lze pouze zmírnit jejich následky. Strategickým cílem implementace SmČrnice 2007/60/ES v návaznosti na pĜedchozí dokumenty je snížit riziko povodní a zvýšit odolnost proti jejich negativním úþinkĤm na lidské zdraví, životní prostĜedí, kulturní dČdictví, hospodáĜskou þinnost a infrastrukturu. Rámcové cíle vymezené pĜedchozími dokumenty, jakož i zásady správných postupĤ, jsou stále platné. Pro období platnosti plánu pro zvládání povodĖových rizik byly stanoveny následující cíle v oblasti povodĖové prevence a pĜipravenosti, a prostĜedky k jejich naplnČní: Cíl 1: ZabránČní vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepĜijatelném riziku. NaplnČní tohoto cíle bude dosaženo prostĜednictvím: •
ZohledĖování principĤ povodĖové prevence v územnČ plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí a pĜi správních Ĝízeních, zejména nevytváĜením nových ploch v nepĜijatelném riziku, nezvyšováním hodnoty majetku v plochách v nepĜijatelném riziku a pĜípadnČ zmČnou užívání území, vedoucí ke snížení rozsahu ploch v nepĜijatelném riziku.
•
Postupné realizace konkrétních opatĜení pro snížení rozlivĤ v zastavČném území obcí, pĜi využití navrhovaných opatĜení z plánĤ oblastí povodí, krajských koncepcí povodĖové ochrany a ostatních dostupných materiálĤ.
Cíl 2: Snížení míry povodĖového nebezpeþí. NaplnČní tohoto cíle bude dosaženo prostĜednictvím: •
Postupné realizace konkrétních opatĜení v povodí pro zachycení nebo snížení povodĖových vln, novČ navrhovaných nebo pocházejících z plánĤ oblastí povodí, krajských koncepcí povodĖové ochrany a ostatních dostupných materiálĤ.
•
Zvyšování retenþní schopnosti krajiny a zachování, pĜípadnČ obnova krajinných prvkĤ a ekosystémĤ pozitivnČ ovlivĖujících vodní režim (mokĜady).
ϰϬ
•
•
UplatĖováním vhodných zpĤsobĤ hospodaĜení na zemČdČlských a lesních pozemcích, vedoucích k vČtšímu zachycení vody v pĤdČ, zpomalení odtoku a omezení erozních jevĤ. UplatĖováním vhodných principĤ hospodaĜení se srážkovou vodou v urbanizovaných územích, které pokud možno napodobují pĜirozené hydrologické pomČry území pĜed zástavbou
Cíl 3: Zvýšení pĜipravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektĤ infrastruktury, hospodáĜských a jiných aktivit vĤþi negativním úþinkĤm povodní. NaplnČní tohoto cíle bude dosaženo prostĜednictvím: •
Zpracování a aktualizace kvalitních povodĖových plánĤ obcí a vybraných nemovitostí, uvažujících i možnost výskytu povodní vČtších než Q100.
•
ZajištČní dostateþného vybavení pro provádČní nouzových operativních opatĜení pro ochranu obyvatelstva a zabezpeþení základních funkcí obcí.
•
Dalšího zdokonalování pĜedpovČdní povodĖové služby a zajištČním fungující hlásné povodĖové služby a hlídkové služby na úrovni obcí, vþetnČ systémĤ pro informování a varování obyvatelstva.
•
Zabezpeþení nemovitostí, nacházejících se v územích ohrožených rozlivy, jejich vlastníky k omezení jejich vlastních škod a k zamezení pĜípadného ohrožení jiných území, objektĤ nebo životního prostĜedí (odplavení materiálu, únik nebezpeþných látek).
ϰϭ
6 Souhrn opatření pro zvládání povodňových rizik 6.1 Principy pro návrh a hodnocení opatření Katalog opatření k dosažení deklarovaných cílů vychází z doporučeného seznamu, který bude užíván pro reporting EK o zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik a dosaženém pokroku v dosahování stanovených cílů. Seznam zahrnuje všechny aspekty zvládání povodňových rizik, které jsou řazeny v pořadí prevence, ochrana, připravenost, obnova a poučení (tab. 6.1). Rozšířený seznam, ve kterém jsou jednotlivé aspekty zvládání povodňových rizik a typy opatření doplněny konkrétními příklady opatření, je v příloze 8.4. Tabulka 6.1 - Typy opatření v návaznosti na aspekty zvládání povodňových rizik
Aspekt
Typ
Prevence rizik (1)
Zamezení vzniku rizika (1.1)
Opatření pro zamezení umístění nových či rozšíření stávajících zranitelných staveb a aktivit v ohroženém území, jako je např. územní plánování a regulace výstavby.
Odstranění nebo přemístění (1.2)
Opatření k odstranění zranitelných objektů a aktivit z ohrožených oblastí, nebo jejich přemístění do míst s nižší mírou povodňového ohrožení.
Snížení rizik (1.3)
Opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě aj.
Ostatní prevence (1.4)
Jiné opatření ke zvýšení prevence povodňového rizika (modelování a hodnocení povodňového rizika, hodnocení zranitelnosti v důsledku povodní, programy údržby a provozní řády atd.).
Management povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními (2.1)
Obnova přirozených ekosystémů za účelem zpomalení odtoku a zvýšení retence vody v krajině, opatření k zachycení povrchového odtoku a snížení přítoku do říční sítě, zlepšení infiltračních schopností krajiny, včetně změn v korytech a říční nivě a výsadby břehových porostů.
Regulace průtoků ve vodních tocích (2.2)
Technická opatření k regulaci průtoků, jako je výstavba, úprava nebo odstranění staveb pro zadržování vody (např. přehrady a jiné stavby nebo změna stávajících manipulačních řádů), které mají významný dopad na hydrologický režim.
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území (2.3)
Opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku.
Management srážkových vod (2.4)
Technická opatření k omezení zaplavení povrchovou vodou (nesoustředěného povrchového odtoku) v typicky městském prostředí, např. zvyšování kapacit stokových a odvodňovacích systémů.
Jiná ochrana (2.5)
Jiná opatření ke zvýšení ochrany proti povodním, která mohou zahrnovat programy pro údržbu protipovodňových opatření.
Ochrana před ohrožením (2)
Popis
42
Aspekt
Typ
Připravenost (3)
Předpovědní a výstražná povodňová služba (3.1)
Opatření ke zřízení nebo zlepšení hydrometeorologických předpovědních a výstražných systémů, lokálních výstražných systémů a varovných systémů.
Povodňové / krizové / havarijní plány (3.2)
Opatření ke zřízení nebo zlepšení plánování pro zvládání povodňové situace odpovědnými orgány.
Povědomí a připravenost veřejnosti (3.3)
Opatření za účelem vytvoření nebo podpory veřejného povědomí o povodňovém ohrožení a riziku a připravenosti na povodňové situace.
Jiná připravenost (3.4)
Jiná opatření k vytvoření nebo podpoře připravenosti na povodňové situace za účelem snížení nepříznivých následků.
Individuální a společenská obnova (4.1)
Úklidové a rekonstrukční práce (na budovách, a infrastruktuře, atd.). Zdravotní a psychologická pomoc (zvládání stresu). Finanční a právní nástroje pro obnovu po povodni, včetně podpory nezaměstnaných. Dočasné ubytování.
Obnova životního prostředí (4.2)
Úklidové a rekonstrukční práce (včetně ochrany proti plísním, vyčištění studní a dalších zdrojů pitné vody, zajištění nebezpečných odpadů aj.).
Ostatní obnova a poučení (4.3)
Poučení z povodní a opatření pro zlepšení povodňové ochrany, pojištění
Ostatní (5.1)
Dokumentace proběhlých povodní, vyhodnocení jejich příčin průběhu a důsledků, včetně fungování záchranného systému a aktivit ostatních složek
Obnova a poučení (4)
Ostatní (5)
Popis
Preventivní opatření v zaplavovaných územích Preventivní opatření respektují přirozeně zaplavovaná (inundační) území a směřují k zamezení nebo snížení povodňového rizika na přijatelnou úroveň cestou zvyšování odolnosti objektů a zamezování nepřijatelných aktivit v území s vysokým a středním ohrožením. Podle přijaté metodiky pro hodnocení povodňového rizika mohou být v územích s vysokým stupněm ohrožení pouze vodní plochy, lesy, parky, louky a zemědělská půda. Území se středním stupněm ohrožení mohou být využívány pro sport a rekreaci (kromě sportovních hal, stadionů a obdobných staveb, které pro tyto účely patří do občanské vybavenosti). V územích s nízkým stupněm ohrožení mohou být obytné stavby a objekty občanské vybavenosti, průmyslové, dopravní a jiné stavby. Opatření spočívají v zamezení výstavby nových staveb a postupném odstranění nebo přemístění staveb a aktivit stávajících. Hlavním prostředkem k uplatňování těchto opatření je územní plánování a důsledná rozhodovací činnost vodoprávních a stavebních úřadů. K aktualizaci územních plánů jsou využívány výstupy z mapování povodňového rizika (podle směrnice 2007/60/ES), limit využití území 4.1.121 Povodňové riziko, uvedený v seznamu vytvořeném Ústavem územního rozvoje a případně individuální posouzení povodňového rizika případovými studiemi.
43
Odstranění či přemístění budov a objektů lze alternativně nahradit individuálními opatřeními vlastníků nemovitosti vedoucími ke zvýšení jejich odolnosti v případě zaplavení. V takových případech je nutné posoudit, zda nemůže dojít ke zhoršení průběhu povodně nebo ohrožení životního prostředí (např. odplavením části objektu nebo závadných látek). Důležitým preventivním opatřením je pravidelné provádění povodňových prohlídek a technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly. Povodňové prohlídky organizují povodňové orgány, přičemž se kontrolují koryta vodních toků, vodní díla a vymezená záplavová území. Závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně a její škodlivé důsledky, je třeba neprodleně odstranit včetně odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Za provádění technickobezpečnostního dohledu odpovídají vlastníci vodních děl. Pozornost je nutné preventivně věnovat zejména kontrole rybníků a malých vodních nádrží, které jsou za povodní častým zdrojem ohrožení v důsledku přelití nebo porušení jejich konstrukce. Opatření v ploše povodí Opatření prováděná v ploše povodí směřují prioritně k zachování nebo obnovení přirozené retence vody v krajině. Jde o široký soubor opatření, který zahrnuje uplatňování zásad správné zemědělské a lesnické praxe a protierozní opatření (šetrné užívání těžké mechanizace, orba po vrstevnici, vhodný výběr a střídání plodin, přerušení drah soustředěného odtoku). Podporována je větší členitost krajiny vedoucí k lepšímu zasakování srážkových vod a vytváření drobných retenčních prostor. Individuálně jsou posuzovány staré i nové meliorační zásahy, které mohou mít na průběh povodní negativní i pozitivní účinek. V údolních partiích se uplatňují opatření k revitalizaci vodních toků, zpomalení odtoku a obnově přirozených rozlivů. Opatření v ploše povodí jsou většinou kompromisem mezi přírodním stavem a hospodářským využitím krajiny. V tomto ohledu se negativně projevuje vliv rozšiřování nepropustných ploch v důsledku obytné výstavby a budování průmyslových a obchodních areálů. Významnou úlohu hrají opatření managementu srážkových vod, vedoucí k jejich zachycení, zasakování (pokud je to možné) a neškodnému odvedení. Na stokových sítích se provádějí opatření k jejich zkapacitnění a bezpečnému provozu za povodní, včetně vytvoření retenčních objemů. Technická opatření na vodních tocích Technická opatření jsou stavby na vodních tocích nebo stavby s vodními toky související (vodní díla), která vedou buď k ovlivnění velikosti průtoku za povodní, nebo k převedení povodňových průtoků s menší mírou ohrožení okolního území. Může jít o nové stavby a zařízení nebo o úpravu či změnu provozních podmínek staveb a zařízení stávajících. Opatření k zachycení části povodňové vlny a ovlivnění velikosti průtoku jsou protipovodňová opatření, jejichž vliv se pozitivně projevuje dále po toku. Zahrnují výstavbu vodních nádrží, suchých nádrží (poldrů) a manipulačních objektů pro řízené přepouštění vody do inundačních území. Ve vhodných podmínkách lze vybudovat zařízení pro odlehčení povodňového průtoku do boční nádrže nebo nádrže v sousedním povodí, případně přímo do vodního toku v jiném povodí, pokud tam jsou vhodnější podmínky pro převedení povodně. Opatření tohoto typu jsou obvykle investičně náročná a vyžadují vypořádání vlastnických vztahů k pozemkům. Největšího efektu dosahují vodní díla vybavená ovladatelnými
44
funkčními objekty, které vyžadují trvalou údržbu a obsluhu. Velikost retenčního účinku těchto vodních děl záleží na průběhu povodně a způsobu jejich provozování, který je určen manipulačním řádem. Větší vodní nádrže se však zpravidla budují jako víceúčelové a jejich ochranný efekt je omezen ostatními účely vodního díla. Při schvalování manipulačního řádu se posuzují všechny dotčené veřejné zájmy. Vodní nádrže však mohou být, zejména za povodní, potenciálním zdrojem ohrožení v důsledku havárie hráze nebo jejího funkčního objektu a vyžadují odborný technickobezpečnostní dohled dle požadavků § 62 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Opatření sloužící k lepšímu převedení povodňových průtoků jsou většinou liniové stavby, které přinášejí ochranu (menší míru ohrožení) území podél vodního toku. Typicky jde o zkapacitnění koryt vodních toků, výstavbu nábřežních zdí a ochranných hrází. Budují se v intravilánu obcí, kde je třeba omezit plochy s nepřijatelným povodňovým rizikem. Mimo intravilán obcí je výstavba liniových opatření přípustná pouze ve zdůvodněných případech. Realizací liniových ochranných opatření se obvykle ruší či zmenšují původní inundační plochy, což může negativně ovlivnit průběh povodně proti toku i dolů po toku. Tento vliv je třeba u každého opatření individuálně posoudit a v případě potřeby navrhnout a realizovat kompenzační opatření. Zvýšení průtočné kapacity koryta vodního toku včetně jeho inundačního území lze dosáhnout bodovými opatřeními k odstranění nebo omezení překážek, jako je úprava jezů, zkapacitnění propustků a mostů, případně inundačních otvorů v náspech komunikací. Efekt těchto opatření se projevuje v dosahu vzdutí proti proudu toku. V případě jezů, které mají obvykle další vodohospodářské funkce, jde opět o kompromisní řešení vyhovující všem účelům vodního díla. Příprava informačních systémů Spolehlivé a včasné informace jsou základním předpokladem pro účelné a efektivní provádění všech operativních opatření za povodní a rozhodování odpovědných orgánů, které provádění těchto opatření řídí. Informace o nebezpečí povodně, o jejím průběhu a očekávaném vývoji vydává předpovědní povodňová služba. Opatření vedoucí ke zlepšování hydrometeorologických předpovědních systémů, výstražných a varovných systémů, spočívají ve zřizování a modernizaci monitorovacích sítí, systémů zpracování dat a rozvoji metod předpovídání povodní. Systém hlásné a předpovědní povodňové služby v ČR je stabilizovaný a založený na spolupráci národních a regionálních složek. Opatření směřující k dalšímu zlepšování předstihu a spolehlivosti předpovědí jsou limitována objektivními geomorfologickými podmínkami (větší časový předstih předpovědí je dosažitelný na větším povodí). Kromě centrálně zajišťovaných informací potřebuje každý odpovědný orgán obcí informace z územního obvodu své působnosti, respektive z horní části povodí v působnosti sousedních obcí. K tomu slouží opatření ke zřizování a modernizaci lokálních hlásných a výstražných systémů a výměně informací. Technicky se stále více uplatňují informační systémy založené na internetu a jiných moderních technologiích. K šíření výstrah a varování obyvatelstva lze využívat veřejných mediálních prostředků (rozhlas, televize), cíleně pak místních varovných systémů. Opatření směřují
45
do modernizace těchto varovných systémů, které je možno využívat nejen pro povodně, ale i pro jiné typy krizových situací. Připravenost orgánů a pracovníků povodňové služby Operativní opatření prováděná v případě povodní jsou řízena odpovědnými orgány obcí a větších územních celků. Jejich hierarchická struktura a pravomoci jsou stanoveny vodním zákonem a v případě vyhlášení krizových stavů krizovým zákonem. K provádění efektivních zásahů musí být tyto orgány a jejich členové připraveni a dostatečně vybaveni. Opatření v této oblasti směřují na vytvoření a trvalou aktualizaci povodňové dokumentace, tj. povodňových/krizových/havarijních plánů, které musí obsahovat všechny nezbytné údaje pro řízení evakuací, záchranných a zabezpečovacích prací, jakož i zabezpečení základních funkcí komunální infrastruktury v době povodně i bezprostředně po ní. Povodňová dokumentace musí být v daném území provázána na výstupy informačních systémů a limitní stavy veličin charakterizující průběh a předpokládaný vývoj povodně. Další opatření spočívají v systematickém proškolování členů těch orgánů, které jsou za řízení povodňových opatření odpovědné. Proškolování je důležité zejména u volených členů, jejichž funkční období je zpravidla závislé na výsledku voleb. Školení je vhodné doplnit praktickým cvičením na simulovaných krizových situacích. Potřebná technická vybavenost jednotlivých složek na provádění záchranných a likvidačních prací je obvykle řešena opatřeními na úrovni obcí nebo resortních institucí (policie, hasiči, lékařská služba). Vybavení opět slouží pro zásahy i při jiných typech krizových situací. Osvěta, výchova a připravenost obyvatelstva Spolupráce obyvatelstva v povodněmi ohrožených oblastech je pro úspěšné zvládání povodňového rizika nezbytná. Je třeba, aby si každý byl vědom své odpovědnosti za ochranu své rodiny a svého majetku. Opatření směřují k jednoznačnému vymezení povodněmi ohroženého území ve veřejně dostupných mapách, případně i v terénu. Občané musí být seznámeni s výsledky hodnocení povodňového rizika a povodňovými plány ve svém územním obvodu. Vlastníci nemovitostí v záplavovém území musí být informováni o míře ohrožení jejich stavby při různých povodňových stavech a vedeni k jejímu aktivnímu zabezpečení. Je třeba, aby lidé aktivně spolupracovali s odpovědnými orgány během povodní a řídili se jejich pokyny. Cílevědomou osvětou je třeba udržovat povědomí rizika povodní a vyloučit takové jevy, jako je odmítání evakuace nebo neukázněné chování vodáků na rozvodněných vodních tocích. Způsob hodnocení opatření Opatření nestrukturálního charakteru, vedoucí ke splnění cílů uvedených v kapitole 5.2, směřují k důslednému plnění zásad povodňové prevence a povinností daných právními předpisy. Hodnocení jejich potřebnosti a účinnosti musí provádět především obce a vlastníci ohrožených nemovitostí. Hodnocení konkrétních opatření stavebního charakteru se provádí na základě hodnocení jejich nákladů a efektů, s využitím rizikové analýzy potencionálních povodňových škod. Hodnocení efektivnosti každého opatření financovaného z Programu prevence před
46
povodněmi III musí být provedeno před schválením jeho zařazení do programu strategickým expertem.
6.2 Opatření předchozích období Tento plán pro zvládání povodňových rizik je součástí prvního plánovacího cyklu v rámci implementace Povodňové směrnice. Opatření z předchozích období vycházejí proto z jiných dokumentů, zejména z Plánu hlavních povodí ČR (2007) a plánů oblastí povodí (2009). V závazné části Plánu hlavních povodí ČR byly formulovány obecné zásady povodňové prevence a opatření směřující k implementaci Povodňové směrnice a přípravě konkrétních opatření v prioritních oblastech. Ta byla následně rozpracována v plánech oblastí povodí a postupně realizována v rámci investičních programů Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. Realizace těchto programů je sledována na úrovni správců povodí a obou ministerstev. Seznam opatření stavebního charakteru, která byla dokončena, nebo je předpoklad jejich dokončení do konce roku 2015, je uveden v příloze 8.5. Jde o dvě stavby na zvýšení kapacity koryta řeky Moravy v Olomouci a v Uherském Hradišti, které již byly realizovány. V dílčím povodí Dyje jsou realizována protipovodňová opatření na vodních tocích Oslava a Balinka ve Velkém Meziříčí.
6.3 Návrh nových opatření Návrhy nových opatření vycházejí ze znalosti rizik a dopadů povodňových situací v jednotlivých oblastech s významným povodňovým rizikem tak, jak byly hodnoceny v jejich dokumentacích. Pro každé jednotlivé opatření byl zpracován jednotným způsobem list opatření a bylo mu přičleněno číslo aspektu a způsobu zvládání podle jednotného seznamu (příloha 8.4). Opatření se dále člení na obecná a konkrétní (podle typu listu opatření) a na individuální a souhrnná (podle typu opatření). Souhrnné opatření může být tvořeno souborem individuálních opatření působících ve vzájemné součinnosti. V tomto plánu pro zvládání povodňových rizik nejsou navrženy všechny typy opatření tak, jak jsou uvedeny v Tabulce 6.1 - Typy opatření v návaznosti na aspekty zvládání povodňových rizik. V České republice nejsou opatření pro aspekt „Obnova a poučení“ a „Ostatní“ navrhovány, protože se jedná o povinnosti dané zákonnými předpisy, které jsou po proběhlé povodňové události standardně plněny. Obecná opatření Obecná opatření jsou směrována k naplnění obecných cílů pro zvládání povodňového rizika. Ve všech DOsVPR v dílčích povodích Moravy a Dyje byla jednotným způsobem stanovena stejná sada 8 obecných opatření. K opatřením je přiřazeno číslování vyjadřující aspekt a způsob zvládání povodňového rizika. V aspektu 1 – Prevence rizik bylo stanoveno 5 obecných opatření: 1.1.1 Pořízení nebo změna územně plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodní)
47
1.1.2 Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování 1.3.1 Zabezpečení ohrožených objektů a aktivit (zvýšení jejich odolnosti při zaplavení), snížení nepříznivých účinků povodní na budovy a komunální infrastrukturu 1.3.2 Individuální protipovodňová opatření vlastníků nemovitostí (zamezení vniknutí vody, zajištění majetku, zajištění odplavitelných předmětů, odvodnění po povodni) 1.4.1 Individuální posouzení povodňového rizika a zranitelnosti objektů První dvě směřují k zamezení vzniku rizika důsledným uplatňováním povodňových omezení v procesu územního plánování (zejména v územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a ve stanovisku příslušného dotčeného orgánu při projednávání UPD) a při rozhodování tak, aby území ohrožená povodněmi byla využívána způsobem odpovídajícím míře ohrožení. Další opatření vedou ke snížení rizika cestou adaptace existujících objektů a jejich zabezpečení před účinky povodní, a to po jejich individuálním posouzení jak ve veřejné, tak v privátní sféře. V aspektu 3 – Připravenost byla vymezena 3 obecná opatření: 3.1.1 3.2.1 3.2.2
Zlepšení hlásné, předpovědní a výstražné povodňové služby (zřízení a modernizace srážkoměrných a vodoměrných stanic, lokální výstražné systémy) Vytvoření nebo aktualizace povodňových plánů územních celků (digitální forma) Vytvoření nebo aktualizace povodňových plánů nemovitostí
První opatření má vést ke zvýšení množství a kvality informací povodňových a krizových orgánů pro řízení operativně prováděných opatření před a v průběhu povodně a varování obyvatelstva. Druhá dvě opatření směřují ke zkvalitnění povodňových plánů, které jsou nezbytným podkladem pro jejich činnost. Seznam obecných opatření navržených v dílčích povodích Moravy a Dyje je v příloze 8.6. Opatření jsou v příloze pro každé dílčí povodí uvedena pouze jednou, avšak pro každé opatření je uveden počet oblastí s významným povodňovým rizikem a počet obcí, ve kterých má být uplatněno. V některých obcích uzemní plány a povodňové plány již existují, a je tedy potřebná pouze jejich aktualizace, v jiných obcích je třeba tyto dokumenty pořídit. Společným znakem navržených obecných opatření je, že jde vesměs o nestrukturální opatření, která nejsou vyčíslena nákladově. Jejich nositeli jsou obce (případně svazky obcí nebo kraje) a vlastníci nemovitostí. K realizaci některých opatření (digitální povodňové plány, lokální výstražné systémy) mohou obce požádat o finanční podporu z Operačního programu Životní prostředí. Konkrétní opatření Navrhovaná konkrétní opatření jsou vesměs stavebního charakteru, zařazená pod aspekt 2 – Ochrana před ohrožením. Byla vybrána na základě všech dostupných podkladů, které byly k dispozici pro jednotlivé oblasti s významným povodňovým rizikem. Seznam navrhovaných opatření v povodí Moravy a Dyje je v příloze 8.7, kde každému opatření byla přiřazena podrobnější kategorizace způsobu zvládání rizika podle příkladů uvedených v příloze 8.4.: 2.1
Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními 2.1.2 Protierozní opatření v povodí 2.1.3 Podpora zasakování dešťových vod
48
2.1.4 2.1.5 2.1.9 2.1.10 2.1.11
Přerušení drah soustředěného odtoku Obnova drobných retenčních prostorů Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům Management údolních niv za účelem zpomalení odtoku Revitalizace vodních toků
2.2
Regulace průtoku ve vodních tocích 2.2.1 Výstavba suchých nádrží 2.2.2 Výstavba vodních nádrží 2.2.4 Úprava stávajících vodních děl
2.3
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území 2.3.1 Zkapacitnění koryt vodních toků 2.3.2 Výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků) 2.3.4 Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění 2.3.5 Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území 2.3.6 Budování opěrných zdí (nábřeží) 2.3.7 Odlehčovací obtokové kanály 2.3.8 Ostatní terénní úpravy
Podrobný popis opatření je uveden v listech opatření, které jsou součástí jednotlivých DOsVPR. Je uveden nositel opatření, priorita, stav implementace (přípravy) opatření a ve většině případů odhad nákladů. Celá řada opatření má komplexní charakter a zahrnuje více způsobů zvládání rizika Počet navrhovaných opatření v dílčích povodí Moravy a Dyje je v následující tabulce. Celkový počet opatření zahrnutých do tohoto plánu je 55, opatření jsou v tabulce členěna podle převažujícího způsobu zvládání rizika. Převažuje výstavba ochranných hrází, revitalizace vodních toků a suché nádrže (poldry). Tabulka 6.2 – Počet navržených konkrétních opatření v povodí Dunaje Dílčí povodí
2.1.11
2.2.1
2.2.2
2.2.4
2.3.1
2.3.2
celkem
MOV
Morava
5
5
1
1
1
18
31
DYJ
Dyje
3
4
0
1
2
14
24
Povodí Dunaje celkem
8
9
1
2
3
32
55
6.4 Popis stanovení priorit a způsobu sledování pokroku při provádění plánu Priorita jednotlivých navrhovaných opatření byla posouzena v rámci zpracování DOsVPR, přičemž byly použity 4 úrovně priority: 1 – nejvyšší 2 – vysoká 3 – střední 4 – nízká
49
Pro obecná opatření nestrukturálního charakteru byla zvolena priorita 1 nebo 2 s ohledem na to, že jde o opatření bez větších finančních nároků a očekává se jejich bezodkladné zavedení a průběžné dodržování. Priorita konkrétních stavebních opatření byla v DOsVPR ve většině případů stanovena odborným odhadem zpracovatele, zpravidla podle úrovně připravenosti a očekávaného efektu akce. Zhruba 40 % akcí, u kterých se předpokládá financování v rámci III. etapy programu Prevence před povodněmi (129265), má nejvyšší prioritu 1, ostatní akce mají prioritu 2 nebo 3. Pro sledování pokroku při provádění plánu bude posuzován postup realizace navržených opatření a jejich účinnost. Účinnost provedených opatření se projeví mírou dosažení stanovených cílů. Ta bude hodnocena v jednotlivých oblastech s významným povodňovým rizikem v rámci přezkoumání map povodňového nebezpečí a map povodňového rizika na konci plánovacího období. Pro posouzení dosažení cílů v oblasti snižování povodňového ohrožení a rizika (cíle 1 a 2 v kapitole 5.2) budou použity následující ukazatele: -
změna plochy území v nepřijatelném riziku (zejména v kategorii BY) změna počtu obyvatel v nepřijatelném riziku změna počtu objektů v nepřijatelném riziku individuální posouzení citlivých objektů a změny kategorie jejich ohrožení
Pro posouzení dosažení cíle v oblasti zvyšování odolnosti (cíl 3 v kapitole 5.2) budou použity následující ukazatele: -
změna počtu aktualizovaných povodňových plánů obcí, případně individuální hodnocení změny jejich kvality (digitální forma, připravenost na povodeň větší než Q100) změna počtu územních plánů obcí, případně individuální hodnocení změny jejich kvality změna počtu hlásných profilů, případně předpovědních profilů změna počtu obcí s jednotným systémem varování a vyrozumění
O pokroku při provádění PpZPR a hodnocení realizace a účinnosti provedených opatření bude informována i veřejnost, např. prostřednictvím Zpráv o stavu vodního hospodářství České republiky.
50
7 DoplĖující údaje 7.1 Souhrn opatĜení nebo akcí uskuteþnČných pro informování veĜejnosti Informování a zapojení veĜejnosti vyplývá z požadavkĤ PovodĖové smČrnice (þl. 9, 10), je rovnČž specifikované v požadavcích Rámcové smČrnice o vodách (þl. 3, 14). V legislativČ ýeské republiky je vodním zákonem (§ 25) uložena povinnost zveĜejnit a zpĜístupnit uživatelĤm vody a veĜejnosti k pĜipomínkám následující dokumenty: • • • • •
pĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik a vymezení oblastí s významným povodĖovým rizikem (2011) þasový plán a program prací pro zpracování plánĤ povodí a plánĤ pro zvládání povodĖových rizik (2012) mapy povodĖového nebezpeþí a mapy povodĖových rizik (2013) zpracování návrhĤ plánĤ povodí a návrhĤ plánĤ pro zvládání povodĖových rizik (2014) plány povodí a plány pro zvládání povodĖových rizik upravené podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veĜejností (2015)
Vyhláškou þ. 24/2011 Sb. o plánech povodí a o plánech pro zvládání povodĖových rizik (§ 16 a § 19) je dále definován zpĤsob zveĜejnČní a zpĜístupnČní výstupĤ uživatelĤm vody a veĜejnosti k pĜipomínkám po 6 mČsícĤ. Ke zveĜejnČní se využívají internetové stránky pĜíslušných ministerstev, správcĤ povodí a krajĤ. Oznámení o zveĜejnČní probíhá prostĜednictvím úĜedních desek pĜíslušných ministerstev a krajĤ. Návrhy plánĤ pro zvládání povodĖových rizik se pĜedkládají spoleþnČ s návrhy národních plánĤ povodí a návrhy plánĤ dílþích povodí. K informování odborné i laické veĜejnosti o zásadních dokumentech i aktualitách z oblasti ochrany pĜed povodnČmi a implementace PovodĖové smČrnice je využíván PovodĖový informaþní systém (POVIS), jehož stránky jsou na adrese http://www.povis.cz. PĜes tento systém je rovnČž možné stahovat dokumenty k implementaci smČrnice a prohlížet mapy ýR s tematickými vrstvami. Informace o pĜedbČžném vyhodnocení povodĖových rizik Ministerstvo životního prostĜedí informovalo o postupu implementace PovodĖové smČrnice a o pĜedbČžném vyhodnocení povodĖových rizik na þetných semináĜích a školení bČhem let 2009 - 2011, zejména na setkání s vodoprávními úĜady (Milín 2009 a 2011) a na krajských zasedáních povodĖových komisí. Prezentace postupĤ pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik probČhly také na akcích pĜístupných veĜejnosti a to na semináĜích k vyhodnocení významných povodní þervnu/þervenci 2009, kvČtnu/þervnu 2010 a srpnu 2010 a v rámci doprovodného programu veletrhĤ WATENVI 2009, 2010 a 2011. Byla zpracována informaþní brožura popisující postup pĜedbČžného vyhodnocení povodĖových rizik a vymezení oblastí s významným povodĖovým rizikem v þeském a anglickém jazyce.
ýeská republika je aktivnČ zapojena do práce evropské pracovní skupiny WG F (Floods), která je souþástí Spoleþné implementaþní strategie pro vodní politiku ES. MŽP uspoĜádalo druhý tematický workshop WG F na téma pĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik v BrnČ v kvČtnu 2009. Zúþastnilo se více než 70 delegátĤ ze zemí Evropského spoleþenství. Zpráva z workshopu je dostupná v informaþním systému Evropské komise CIRCA nebo na MŽP. ϱϭ
Metodiky pro pĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik a vymezení oblastí s významným povodĖovým rizikem byly zveĜejnČny k pĜipomínkám veĜejnosti 22. 6. 2011. Výsledky pĜedbČžného vyhodnocení a seznam oblastí s významným povodĖovým rizikem byly zveĜejnČny 22. 12. 2011. Oznámení o zveĜejnČní vyšlo na internetových stránkách MŽP a MZe, krajských úĜadĤ a správcĤ povodí. Výsledné dokumenty jsou umístČny na webových stránkách POVIS v þásti „Ke stažení“ pod položkou „Implementace povodĖové smČrnice“. ýasový plán a program prací pro zpracování plánĤ povodí ýasový plán pro zpracování plánĤ povodí a plánĤ pro zvládání povodĖových rizik byl zveĜejnČn od 2. 5. 2012 po dobu 6 mČsícĤ k písemným pĜipomínkám uživatelĤ vody a veĜejnosti na MZe, MŽP a všech krajských úĜadech a u všech správcĤ povodí, a to v listinné podobČ a v elektronické podobČ na jejich internetových stránkách. ýasový plán a program prací pro zpracování plánĤ povodí a plánĤ pro zvládání povodĖových rizik byl upraven na základČ pĜipomínek veĜejnosti a schválen Komisí pro plánování v oblasti vod 29. 11. 2012 a je veĜejnosti dostupný na webové stránce Ministerstva zemČdČlství. Informace o mapách povodĖového nebezpeþí a mapách povodĖových rizik Metodika tvorby map povodĖového nebezpeþí a rizik byla zpĜístupnČna veĜejnosti na webových stránkách POVIS a na základČ pĜipomínek byla aktualizována k 13. 3. 2012 a 9. 8. 2012. Pro sjednocení výstupĤ z mapování bylo zpracováno Standardizaþní minimum pro zpracování map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik, které bylo budoucím zpracovatelĤm i veĜejnosti zpĜístupnČno 13. 3. 2012. Výsledky mapování povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik byly veĜejnosti zpĜístupnČny 22. 12. 2013 na webových stránkách centrálního datového skladu http://cds.chmi.cz.
Pro odbornou veĜejnost, státní správu a samosprávu zabezpeþilo MŽP ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodáĜským T.G.M., v.v.i. v bĜeznu až kvČtnu 2014 celkem 15 odborných semináĜĤ v jednotlivých krajských mČstech s podporou krajských úĜadĤ, správcĤ povodí a finanþní podporou OPŽP. PĜednášky byly zamČĜeny na plnČní požadavkĤ PovodĖové smČrnice ES, proces mapování povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik, interpretace map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik a jejich využití v praxi, projekt ochrany a záchrany kulturního dČdictví pĜed povodnČmi, pĜístup veĜejnosti k výsledkĤm mapování a výsledky mapování v pĜíslušném kraji. Informace o semináĜích byla dostupná na webových stránkách MŽP, OPŽP, VÚV TGM a pĜíslušného kraje. Informace o zpracování plánĤ pro zvládání povodĖových rizik Pro odbornou veĜejnost, státní správu a samosprávu zabezpeþilo MŽP v rámci projektu Odborná podpora pro omezování rizika povodní - Podpora povodĖové služby v roce 2014 cyklus semináĜĤ, zamČĜených na dílþí aktivity ke zvládání povodĖových rizik, jako je tvorba digitálních povodĖových plánĤ, budování lokálních výstražných systémĤ, zvyšování bezpeþnosti malých vodních dČl a možnosti dotování tČchto aktivit z Operaþního programu životní prostĜedí (OPŽP). SemináĜe se konaly v nČkolika krajích za podpory místních krajských úĜadĤ. V souladu s termíny danými PovodĖovou smČrnicí ES i þeskou legislativou byl návrh Plánu pro zvládání povodĖových rizik v povodí Dunaje zveĜejnČn k pĜipomínkám veĜejnosti na stránkách POVIS ke dni 22. 12. 2014. SouþasnČ byly na webových stránkách jednotlivých správcĤ povodí zveĜejnČny plány dílþích povodí, jejichž pĜílohou jsou dokumentace
ϱϮ
oblastí s významným povodĖovým rizikem. PĜipomínky ke zveĜejnČným dokumentĤm bylo možno uplatnit bČhem 6 mČsícĤ, tedy do 22. 6. 2015. K projednání a pĜedstavení návrhĤ plánĤ pro zvládání povodĖových rizik, návrhĤ národních plánĤ povodí a návrhĤ plánĤ dílþích povodí vþetnČ dokumentací oblastí s významným povodĖovým rizikem probČhly v únoru až bĜeznu 2015 na jednotlivých krajských úĜadech ve vzájemné spolupráci MŽP, pĜíslušných krajĤ, správcĤ povodí a zpracovatelĤ národních plánĤ povodí odborné semináĜe. 7.2 Postup koordinace procesu zvládání povodĖových rizik Koordinace v mezinárodní oblasti povodí Dunaje Koordinace procesu mapování a zvládání povodĖových rizik v mezinárodní oblasti povodí Dunaje je zajišĢována skupinou expertĤ na ochranu pĜed povodnČmi v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (MKOD). Základním dokumentem byl Akþní program udržitelné ochrany pĜed povodnČmi v povodí Dunaje, který je výsledkem spolupráce v oblasti povodĖové prevence a ochrany zahájené již v polovinČ 90. let. Akþní program pro celé povodí Dunaje byl schválen v roce 2004. Následovalo rozpracování programu pro jednotlivá subpovodí, pĜiþemž akþní program pro subpovodí Moravy na území ýeské republiky byl zpracován v roce 2009. PlnČní Akþního programu bylo pravidelnČ sledováno na jednáních skupiny expertĤ na ochranu pĜed povodnČmi. Skupina se rovnČž zabývala koordinací implementace PovodĖové smČrnice ES v povodí Dunaje, i když ne všechny zemČ, jejichž území zasahuje do povodí Dunaje, jsou þleny Evropského spoleþenství. V rámci aktivit MKOD se konal v záĜí 2007 v Budapešti workshop k mapování povodĖových rizik v mezinárodní oblasti povodí Dunaje. V dubnu 2014 se konal v BrnČ workshop ke zpracování plánĤ pro zvládání povodĖových rizik. Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Dunaje zpracovává podle podkladĤ jednotlivých zemí sekretariát MKOD ve Vídni. Implementací PovodĖové smČrnice se také zabývají komise pro hraniþní vody, které se zamČĜují pĜedevším na konkrétní pĜípady protipovodĖové ochrany s vlivem na hraniþní vody. Koordinace þinností v rámci ýeské republiky Základní principy koordinace plánování v oblasti vod vycházejí z vodního zákona a vyhlášky MZe a MŽP þ. 24/2011 Sb. o plánech povodí a plánech pro zvládání povodĖových rizik. Spoleþným orgánem obou zainteresovaných ministerstev je Komise pro plánování v oblasti vod, ve které jsou dále zastoupeni správci povodí, krajské úĜady a odborné instituce (VÚV TGM, ýHMÚ, Lesy ýR, a další). Komise zastĜešuje plánovací procesy v oblasti vod, zejména však plánování podle Rámcové smČrnice o vodní politice, s cílem dosažení dobrého stavu vod. Pro koordinaci aktivit pĜi implementaci PovodĖové smČrnice pĤsobí pracovní podskupina PovodĖová smČrnice, která podporuje rozhodování pĜíslušných ministerstev v oblasti zvládání povodĖového rizika. Základní podskupina má stálých 12 þlenĤ, kterými jsou zástupci ministerstev, ýHMÚ, VÚV TGM a správcĤ všech povodí ýR. Podskupina se schází od roku 2008, projednává postupy implementace smČrnice a vazby na celý systém povodĖové ochrany v ýR a informuje Komisi pro plánování v oblasti vod.
ϱϯ
Širší podskupina PovodĖová smČrnice zahrnuje ještČ zástupce všech krajských odborĤ životního prostĜedí (vodoprávní orgány), odborĤ krizového Ĝízení a odborĤ územního rozvoje. Širší podskupina má asi 40 þlenĤ a setkává se zpravidla jedenkrát roþnČ, vyjadĜuje se k postupu implementace a projednává podnČty ze svého regionu. BČhem roku je informovaná zápisy z jednání základní podskupiny. Tabulka 7.1 – Subjekty zajišĢující koordinaci procesu zvládání povodĖových rizik
Název subjektu
Územní pĤsobnost
Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (MKOD)
mezinárodní
ÚstĜední vodoprávní úĜad
národní
Komise pro plánování v oblasti vod
národní
ÚstĜední povodĖový orgán
národní
Ministerstvo životního prostĜedí
národní
Ministerstvo životního prostĜedí odbor ochrany vod
Pracovní podskupina pro implementaci SmČrnice 2007/60/ES Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Krajský vodoprávní úĜad
regionální
Správce povodí
regionální
Organizaþní složka Sekretariát MKOD Wagramer Strasse 5, A-1220 VídeĖ Ministerstvo zemČdČlství Ministerstvo životního prostĜedí (v pĤsobnosti podle § 108 vodního zákona) Ministerstvo zemČdČlství odbor vodohospodáĜské politiky a protipovodĖových opatĜení, Ministerstvo životního prostĜedí odbor ochrany vod
Krajský úĜad Olomouckého kraje odbor životního prostĜedí a zemČdČlství Krajský úĜad Zlínského kraje odbor životního prostĜedí a zemČdČlství Krajský úĜad Jihomoravského kraje odbor životního prostĜedí Krajský úĜad Pardubického kraje odbor životního prostĜedí a zemČdČlství Krajský úĜad Kraje Vysoþina odbor životního prostĜedí a zemČdČlství Krajský úĜad Jihoþeského kraje odbor životního prostĜedí, zemČdČlství a lesnictví Povodí Moravy, s.p.
Koordinace s plány povodí PĜíprava plánĤ pro zvládání povodĖových rizik probíhá v ýeské republice ve dvou úrovních. Na úrovni dílþích povodí (regionální úroveĖ) vznikají podklady, jako jsou mapy povodĖového nebezpeþí, mapy rizik a dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem. Tyto podklady jsou zároveĖ souþástí plánĤ dílþích povodí a zároveĖ slouží k sestavení plánu pro zvládání povodĖových rizik pro pĜíslušnou národní þást mezinárodní oblasti povodí a pro mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik. Koordinaci þinností na národní úrovni zajišĢuje Komise pro plánování v oblasti vod a Pracovní podskupina PovodĖová smČrnice.
ϱϰ
Na regionální úrovni zajišĢují koordinaci mezi obČma typy plánĤ správci povodí spolu s krajskými úĜady. Koordinace plánĤ pro zvládání povodĖových rizik (dle PovodĖové smČrnice) s plány povodí podle Rámcové smČrnice o vodní politice vychází ze zpracování podkladĤ pro naplnČní cílĤ obou smČrnic na úrovni plánĤ dílþích povodí. OpatĜení navrhovaná v plánech dílþích povodí k naplnČní cílĤ Rámcové smČrnice jsou navrhována tak, aby mČla pozitivní efekty na snižování povodĖových rizik. Jedná se zejména o opatĜení na zlepšení hydromorfologických podmínek, která zároveĖ slouží ke zvýšení pĜirozených rozlivĤ a opatĜení podporující retenci vody v krajinČ, zasakování dešĢových vod do vod podzemních apod. Koordinace ze strany plánĤ pro zvládání povodĖových rizik spoþívá v hledání takových opatĜení, která nezhorší zejména ekologický stav vod. 7.3 Další relevantní a podpĤrné dokumenty Problematikou ochrany pĜed povodnČmi a zvládání povodĖových rizik se zabývají tyto další koncepþní dokumenty: • • • • • • • • • • • • • • •
Politika územního rozvoje ýeské republiky (2008) Strategie ochrany pĜed povodnČmi na území ýR (2000) Koncepce Ĝešení problematiky ochrany pĜed povodnČmi v ýeské republice s využitím technických a pĜírodČ blízkých opatĜení (2010) Koncepce vodohospodáĜské politiky Ministerstva zemČdČlství do roku 2015 (2011) Plán hlavních povodí ýeské republiky (2007) Národní plán povodí Dunaje (2015) Plán dílþího povodí Moravy a pĜítokĤ Váhu (2015) Plán dílþího povodí Dyje (2015) Plán dílþího povodí ostatních pĜítokĤ Dunaje (2015) Studie ochrany pĜed povodnČmi na území Olomouckého kraje (2007) Studie ochrany pĜed povodnČmi na území Zlínského kraje (aktualizace 2013) Studie protipovodĖových opatĜení na území Jihomoravského kraje (2007) Koncepce protipovodĖové ochrany Pardubický kraj (2006) Studie ochrany pĜed povodnČmi na území Kraje Vysoþina (2007) Koncepce protipovodĖové ochrany na území Jihoþeského kraje (2007)
Dokumenty obsahující údaje pro zabezpeþení pĜípravných opatĜení a operativnČ provádČných opatĜení pĜi nebezpeþí povodnČ a za povodnČ pro konkrétní územní obvod: • PovodĖový plán ýeské republiky (digitální verse 2014) • PovodĖový plán Olomouckého kraje (digitální verse 2005) • PovodĖový plán Zlínského kraje (digitální verse 2004) • PovodĖový plán Jihomoravského kraje (digitální verse 2004) • PovodĖový plán pro území Pardubického kraje (digitální verse 2004) • PovodĖový plán pro území Kraje Vysoþina (digitální verse 2005) • PovodĖový plán pro území Jihoþeského kraje (digitální verse 2009) • povodĖové plány obcí s rozšíĜenou pĤsobností • povodĖové plány obcí
ϱϱ
7.4 Kontaktní místa pro získání informací k problematice zvládání povodĖových rizik Plán pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe je zveĜejnČn na webové adrese http://www.povis.cz/html/pzpr.htm. Dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem jsou zveĜejnČny na webových adresách uvedených v PĜíloze 8.1. Odborná i laická veĜejnost mĤže získat další informace nebo nahlédnout do dokumentací oblastí s významným povodĖovým rizikem a plánĤ pro zvládání povodĖového rizika na kontaktních místech uvedených v tab. 7.2. Informace týkající se povodĖové pĜipravenosti a operativnČ provádČných opatĜení za povodní jsou v povodĖových plánech obcí a souhrnnČ v povodĖových plánech vyšší stupĖĤ. Operativní kontakty na subjekty povodĖové služby a integrovaného záchranného systému, které mohou pĜijmout nebo poskytnout informace za povodní, jsou uvedeny v povodĖových plánech. Tab. 7.2 – Kontaktní místa pro získání informací v oblasti zvládání povodĖových rizik
Název kontaktního místa
Adresa, telefon, mail
VČcný okruh informací
Ministerstvo životního prostĜedí
Vršovická 1442/65, 10010 Praha, tel. 267 121 111,
[email protected]
ÚstĜední Ĝízení ochrany pĜed povodnČmi, implementace PovodĖové smČrnice ES, plány pro zvládání povodĖových rizik, správa ISVS o záplavových územích
Ministerstvo zemČdČlství
TČšnov 65/17, 11705 Praha, tel. 221 811 111,
[email protected]
Povodí Moravy, s.p.
Krajský úĜad Olomouckého kraje Krajský úĜad Zlínského kraje
Plánování v oblasti vod, národní plány povodí, plány pro zvládání povodĖových rizik, správa ISVS VODA Návrh záplavových území, mapy povodĖového nebezpeþí, mapy povodĖových rizik, dokumentace oblastí s významným povodĖovým rizikem, listy opatĜení, spolupráce pĜi poĜizování plánĤ pro zvládání povodĖových rizik, Ĝešení ochrany pĜed povodnČmi v plánech dílþích povodí, souhlas ke stavbám a terénním úpravám v záplavovém území, stanoviska k povodĖovým plánĤm obcí
DĜevaĜská 11, 602 00 Brno, tel. 541 637 111,
[email protected]
Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc tel. 585 508 111
[email protected]
tĜída Tomáše Bati 21 761 90 Zlín tel. 577 043 111
[email protected] ϱϲ
Krajské koncepce povodĖové
Název kontaktního místa Krajský úĜad Jihomoravského kraje
Adresa, telefon, mail
VČcný okruh informací
Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno tel. 541 651 111
[email protected]
ochrany, stanovení záplavových území, spolupráce pĜi poĜizování plánĤ dílþích povodí a plánĤ pro zvládání povodĖových rizik, stanoviska k zásadám územního rozvoje a územním plánĤm obcí, stanoviska ke stavbám pokud rozhodujícím zpĤsobem ovlivĖují ochranu pĜed povodnČmi
Krajský úĜad Pardubického kraje
Komenského námČstí 125 532 11 Pardubice tel. 466 026 111
[email protected]
Krajský úĜad Kraje Vysoþina
Žižkova 57 587 33 Jihlava tel. 564 602 111
[email protected]
Krajský úĜad Jihoþeského kraje
U zimního stadionu 1952/2 370 76 ýeské BudČjovice tel. 386 720 111
[email protected] Wagramer Strasse 5, A-1220 VídeĖ, tel. +431 260 60 5738,
[email protected]
Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje
ϱϳ
Koordinace plánĤ pro zvládání povodĖových rizik na mezinárodní úrovni
8 PĜílohy
ϱϴ
PĜíloha 8.1 – Seznam oblastí s významnými povodĖovými riziky ID OsVPR
Název OsVPR
Morava a pĜítoky Váhu (MOV)
029 +RGRQtQ
ID úseku
úsek
od do (Ĝ. km) (Ĝ. km)
délka (km)
ŚƚƚƉ͗ͬͬƉŽƉ͘ƉŵŽ͘Đnjͬ
30
6WDUi0RUDYD
RGVRXWRNXV0RUDYRXSRVWDYLGORYê REMHNW
30
0RUDYD
RG0LNXOþLFSRMH]+RGRQtQ
30
.\MRYND
RG0LNXOþLFSRUR]GČORYDFtREMHNW
029 .\MRY
30 .\MRYND
RGåHOH]QLþQtKRSRåHOH]QLþQtPRVW
029 3URVWČMRY
30 5RPåH
RG+ORXþHO\SRýHVNêSRWRN
30
2GOHKþRYDFtUDPHQR 7ĜHEĤYN\
RG~VWtGR0RUDY\SRRGERþHQt] 7ĜHEĤYN\
029 /RãWLFH0RUDYLþDQ\
30
0RUDYD
RG~VWtRGOHKþRYDFtKRUDPHQHSR PRVW0RUDYLþDQ\
029 0RKHOQLFH
30 0tURYND
30
2VWURYVNêS
RG0RUDYVNp6i]DY\SRU\EQtN
029 /DQãNURXQ
30
7ĜHãĖRYVNêS
QDGVRXWRNHPV2VWURYVNêPSRWRNHP
RGåHOH]QLþQtKRPRVWXSRPRVW
30
029 +RãWHMQ 029 =iEĜHK
Vodní tok
Dokumentace oblastí s významnými povodĖovými riziky jsou na adrese:
7ĜHEĤYND
30
0RUDYVNi6i]DYD
30
%ĜH]Qi
30
0RUDYVNi6i]DYD
30
0RUDYVNi6i]DYD
30
1HPLOND
RG]D~VWČQtGR0RUDY\QDG9UDQRYRX /KRWX RGåHOH]QLþQtKRPRVWXSRREFKYDW
QDGVRXWRNHPV0RUDYVNRX6i]DYRX
N~+RãWHMQPH]LPRVW\
RGMH]X5iMHFSR/XSČQp
QDGVRXWRNHPV0RU6i]DYRX
ϴ͘ϭʹƐƚƌĂŶĂϭ
ID OsVPR
Název OsVPR
029
5DSRWtQ9LNêĜRYLFH âXPSHUN
ID úseku
Vodní tok
úsek
30
'HVQi
RGVRXWRNXV0RUDYRXSRý29 5DSRWtQ
0RUDYD
RGRGERþHQt9tWRãRYVNpKRQiKRQDSR åHOH]QLþQtPRVW
0RUDYD
RGPRVWXY&KURPþLSRåHOH]QLþQt PRVWY%RKGtNRYČ
RGPRVWXSRPRVWQDGSDStUQRX
30
029 5XGDQ0RUDYRX
30
029 9HONp/RVLQ\
30 /RVLQND
029 /RXþQiQ'HVQRX 029 +DQXãRYLFH
029 +UDQLFH9HOLþND 029 0RUDYD%HþYD'ĜHYQLFH
30
'HVQi
RGSĜtWRNXSR+XþLYRX'HVQRX
%UDQQi
RG0RUDY\SRNRQHFSUĤP\VORYpKR DUHiOX
30
HOQiKRQ
30
0RUDYD
30
6WUXVND
30
029 2ORPRXF
délka (km)
30
30 0RUDYD
029 /LWRYHO
od do (Ĝ. km) (Ĝ. km)
6WUXVND
RG+\QþLFNpKRSRWRNDSRVLOQLþQtPRVW N~/LWRYHO NĤ/LWRYHO N~/LWRYHO N~/LWRYHO
30
0OêQVNêS
N~/LWRYHO
30
7UXVRYLFNêS
QDGVRXWRNHPV0RUDYRXY2ORPRXFL
30
0RUDYD
7iåDO\+RUNDQDG0RUDYRX
30
%\VWĜLFH
QDGVRXWRNHPV0RUDYRXY2ORPRXFL
30
0OêQVNêS
RG]D~VWČQtGR0RUDY\SĜHV2ORPRXF
30 9HOLþND 30
0RãWČQND
30
0RUDYD
+UDQLFH/KRWNDRG]DþiWNXSRNRQHF ]iVWDYE\ QDGVRXWRNHPV0RUDYRXY.URPČĜtåL RG3DKUENXSRVRXWRNV%HþYRX
ϴ͘ϭʹƐƚƌĂŶĂϮ
ID OsVPR
Název OsVPR
ID úseku 30 30
SĜHV]iVWDYEX%tORYLF
029 8KHUVNê%URG
30
2OãDYD
30 /XKDþRYLFNêS
30 .ROHODþ
RG2OãDY\QDG=HYHWX%RMNRYLFH
N~%RMNRYLFH
30 30 30
'ORXKiĜHND
1HGDNRQLFHåHOH]QLþQtPRVW
2OãDYD
RG0RUDY\SRSĜtWRN2OãRYHF
RGOHKþRYDFtUDPHQR
RG0RUDY\SRRGERþHQt]0RUDY\
0RUDYD
30
2NOXN\
30
9OiUD
RG9HOLþN\SR%ĜH]QLFL
QDG0RUDYRXY8K2VWURKX
%\OQLFH9ODFKRYLFH
30
ětND
RGVRXWRNXSR/LSRYVNêSRWRN
30
=HOHQVNêS
QDG9OiURX
30 30
029 9L]RYLFH=iGYHĜLFH
RGSĜtWRNXSR/XKDþRYLFNêSRWRN RGSĜtWRNXSR3R]ORYLFNêSRWRN
30 2OãDYD 30
029 )UDQFRYD/KRWD
délka (km)
RGVRXWRNXV0RUDYRXSRPRVW7HSOLFH
029 /XKDþRYLFH
029 9OiUDětND%UXPRYND
od do (Ĝ. km) (Ĝ. km)
RG0RUDY\SR3ĜtWOXN\ QDG'ĜHYQLFt
%ĜH]QLFH
029 8KHUVNp+UDGLãWČ
úsek
)U\ãWiFNêS %HþYD
30
029 %RMNRYLFH
Vodní tok 'ĜHYQLFH
30 029 %tORYLFH
%UXPRYND
QDG9OiURX
%UXPRYND
9DO.ORERXN\3RWHþ
N~)UDQFRYD/KRWD
]iVWDYED=iGFHĜLFH
30
6HQLFH
30
/XWRQLQND
30 /XWRQLQND
N~9L]RYLFH
30 %UDWĜHMRYND
QDGVRXWRNHPV/XWRQtQNRXYH 9L]RYLFtFK
ϴ͘ϭʹƐƚƌĂŶĂϯ
ID OsVPR
Název OsVPR
029
VRXWRN9VHWtQVNi%HþYD 6HQLFH
ID úseku
Vodní tok
úsek
30
9VHWtQVNi%HþYD
RG6HQLFHSRMH]
RGPRVWXSRPRVW
30
SRGVRXWRNHP%HþHY-XĜLQN\
029 9DODãVNp0H]LĜtþt
délka (km)
5DWLERĜND
30 %\VWĜLþND
N~+RãĢiONRYi
6HQLFH
30
029 %\VWĜLFHS+RVWêQHP
%HþYD
RG9VHW%HþY\SRPRVW
od do (Ĝ. km) (Ĝ. km)
30
029 +RãĢiONRYi
30
5RåQRYVNi%HþYD
QDGVRXWRNHP%HþHYYH9DO0H]LĜtþt
30
9VHWtQVNi%HþYD
QDGVRXWRNHP%HþHYYH9DO0H]LĜtþt
029 5RåQRYSRG5DGKRãWČP
30 5RåQRYVNi%HþYD
RGPRVWXSRPRVW
029 9HOLþND9iSHQN\
30 9HOLþND
RGSĜtWRNXSR.DPHQQêSRWRN
30 7ĜHEĤYND N~0RUDYVNi7ĜHERYi Dokumentace oblastí s významnými povodĖovými riziky jsou na adrese:
029 0RUDYVNêi7ĜHERYi Dyje (DYJ)
ŚƚƚƉ͗ͬͬƉŽƉ͘ƉŵŽ͘Đnjͬ '<-
'DþLFH
'<-
/LWDYD
'<- '<-
%UWQLFH %ĜHFODY
30
0RUDYVNi'\MH
N~'DþLFH
30
9iSRYND
QDGVRXWRNHPV0RUDYVNRX'\Mt
30
6ODYNRYVNêS
QDGVRXWRNHPV/LWDYRX
30
/LWDYD
RGMH]XSRPRVW
30
/LWDYD
RGSĜtWRNXSRSĜtWRN
30
/LWDYD
RGSĜtWRNXSRSĜtWRN
30
/LWDYD
RGSĜtWRNXSRSĜtWRN
30
%UWQLFH
RGSĜtWRNXSRSĜtWRN
30
%UWQLFH
RGSĜtWRNXSRSĜtWRNSĜHV%UWQLFL
30
%UWQLFH
RGSĜtWRNXSRSĜtWRN
30
2GOHKþUDPHQRSRG QiKRQHP
RG]D~VWČQtGR'\MHSRRGERþHQt] '\MH%ĜHFODY3RãWRUQi
ϴ͘ϭʹƐƚƌĂŶĂϰ
ID OsVPR
Název OsVPR
ID úseku
Vodní tok
30 '\MH '<-
.RVWHOHF
RG3RKDQVNDSR%XOKDU\
od do (Ĝ. km) (Ĝ. km)
délka (km)
-LKODYD
RGPRVWXSRSĜtWRN
30
-LKODYD
QDVRXWRNXV7ĜHãĢVNêPSRWRNHPY .RVWHOFL
30
7ĜHãĢVNêS
QDGVRXWRNHPV-LKODYRX
30
-LKODYD
0DOê%HUDQRY-LKODYD
30
-LKOiYND
RGVRXWRNXV-LKODYRXSR.XåHORYVNê SRWRN
30
-LKODYD
RGSĜtWRNXSRSĜtWRN
'<-
-LKODYD
'<-
7ĜHEtþ
'<-
-DURPČĜLFH
'<-
-HYLãRYLFH
30 -HYLãRYND
'<-
âDWRY
30 'DQtå
30
-LKODYD
RGSĜtWRNXSRSĜtWRN
30
5RN\WQi
]iPHN-DURPČĜLFH
30
âWČSiQRYLFNêS
QDGVRXWRNHPV5RN\WQRX
SRG9'-HYLãRYLFHN~-HYLãRYND 6WĜHOLFH
RGPRVWXSRSĜtWRN
30 '\MH
RG'REãLFNpKRSR*UiQLFNêSRWRN
30 2VODYD
N~9HONp0H]LĜtþt
'<-
=QRMPR
'<-
9HONp0H]LĜtþt
'<-
1iPČãĢQ2VO
'<-
,YDQþLFH
30
5RN\WQi
'<-
0RUDYVNê.UXPORY
30
5RN\WQi
'<-
3RKRĜHOLFH
30 -LKODYD
30 %DOLQND
N~9HONp0H]LĜtþtQDGVRXWRNHP
30 2VODYD
RGSĜtWRNXSRSĜtWRN
30
úsek
30
30
2VODYD -LKODYD
QDGVRXWRNHPV-LKODYRXY,YDQþLFtFK
N~,YDQþLFH
QDGVRXWRNHPV-LKODYRXY,YDQþLFtFK
RGPRVWXSROiYNX
3RKRĜHOLFH&YUþRYLFH
ϴ͘ϭʹƐƚƌĂŶĂϱ
ID OsVPR
Název OsVPR
'<-
7LãQRY9HYHUVNi%LWêãND
'<-
%\VWĜLFHQ3HUQ
'<-
3ROLþND
'<-
6YLWDY\+UDGHFQDG 6YLWDYRX/HWRYLFH
'<-
%RVNRYLFH$GDPRY
'<-
âYêFiUQD
'<-
.XĜLP
'<-
%UQR
'<-
0ČQtQ%OXþLQD
ID úseku
Vodní tok
úsek
30
6YUDWND
9HYHUVNi%LWêãND
30
30
%tOêS
RG6iGNXSR3ROLþNX
30
-DQVNêS
QDG%tOêPSRWRNHP
30
SĜtWRNRG&LKHOQ\
QDG%tOêPSRWRNHP
30
6YLWDYD
N~+UDGHFQDG6YLWDYRX
30
6YLWDYD
délka (km)
'RXEUDYQtNPRVWKUREND RGý29SRSĜtWRN
6YUDWND
N~%ĜH]RYiQDG6YLWDYRX
30
6YLWDYD
QDG.ĜHWtQNRX
30
6YLWDYD
RG3XQNY\SR6ORXSHþQtN
30
6YLWDYD
QDG%ČORX
30 6YLWDYD 30 6YLWDYD 30 .ĜWLQVNêS 30
6YUDWND %\VWĜLFH
30
%tOêS
od do (Ĝ. km) (Ĝ. km)
9HYHUVNi%LWêãND RG/XEČSR.DOVNêSRWRN
30 30
30
.XĜLPND
7RYiUQD$GDPRY N~5iMHF-HVWĜHEt âYêFiUQD RGý29YČ]QLFL
/XþQtS
QDGVRXWRNHPV.XĜLPNRX
30
0R]RYVNêS
QDGVRXWRNHPV.XĜLPNRX
30
/HVNDYD
RG6YUDWN\SRGiOQLþQtPRVW
30
6YUDWND
RGý290RGĜLFHSR9'%UQR
30
6YLWDYD
RG6YUDWN\SR2EĜDQ\
30
6YUDWND
RG/LWDY\SR5DMKUDG
30
/LWDYD
QDGVRXWRNHPVH6YUDWNRX
ϴ͘ϭʹƐƚƌĂŶĂϲ
ID OsVPR '<-
Název OsVPR
ID úseku 30
ětþND
QDGVRXWRNHPVětþNRXY0ČQtQČ
5RXVtQRY
30
5DNRYHF
N~5RXVtQRY
Vodní tok
úsek
od do (Ĝ. km) (Ĝ. km)
délka (km)
ϴ͘ϭʹƐƚƌĂŶĂϳ
PĜíloha 8.2 – Seznam map povodĖového nebezpeþí ID Název OsVPR OsVPR
ID Odkaz na mapu povodĖového nebezpeþí v CDS úseku
Morava a pĜítoky Váhu (MOR) 025 +RGRQtQ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϳϲϴϭ͕ͲϭϮϬϱϴϲϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϳϲϴϭ͕ͲϭϮϬϱϴϲϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϳϲϴϭ͕ͲϭϮϬϱϴϲϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϮϳϴϲ͕ͲϭϭϴϱϭϬϳΘnjŽŽŵсϲ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϱϳϴϲϳ͕ͲϭϭϯϮϵϯϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϰϰϮ͕ͲϭϭϬϯϮϯϱΘnjŽŽŵсϲ
025 /RãWLFH0RUDYLþDQ\
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϰϰϮ͕ͲϭϭϬϯϮϯϱΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϰϰϮ͕ͲϭϭϬϯϮϯϱΘnjŽŽŵсϲ
025 0RKHOQLFH
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϴϯϯϵ͕ͲϭϬϵϴϱϭϴΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϴϴϯϴϱ͕ͲϭϬϴϯϮϬϳΘnjŽŽŵсϲ
025 /DQãNURXQ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϴϴϯϴϱ͕ͲϭϬϴϯϮϬϳΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϴϴϯϴϱ͕ͲϭϬϴϯϮϬϳΘnjŽŽŵсϲ
025 +RãWHMQ 025 =iEĜHK 025
5DSRWtQ9LNêĜRYLFH âXPSHUN
025 5XGDQ0RUDYRX 025 9HONp/RVLQ\ 025 /RXþQiQ'HVQRX 025 +DQXãRYLFH
025 .\MRY 025 3URVWČMRY
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϳϳϳϮ͕ͲϭϬϴϲϴϲϴΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϳϳϳϮ͕ͲϭϬϴϲϴϲϴΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϭϮϳ͕ͲϭϬϴϵϬϴϲΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϭϮϳ͕ͲϭϬϴϵϬϴϲΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϬϳϰϳ͕ͲϭϬϳϴϴϬϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϬϳϰϳ͕ͲϭϬϳϴϴϬϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϴϵϳϴ͕ͲϭϬϳϱϱϱϱΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϬϳϰϳ͕ͲϭϬϳϴϴϬϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϱϮϭϴϬ͕ͲϭϬϲϰϮϮϴΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϰϰϯϱ͕ͲϭϬϲϱϲϵϳΘnjŽŽŵсϲ ϴ͘ϮʹƐƚƌĂŶĂϭ
ID Název OsVPR OsVPR
ID Odkaz na mapu povodĖového nebezpeþí v CDS úseku 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϰϰϯϱ͕ͲϭϬϲϱϲϵϳΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϱϴϲϭϬ͕ͲϭϭϬϵϮϭϵΘnjŽŽŵсϲ
025 /LWRYHO
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϱϴϲϭϬ͕ͲϭϭϬϵϮϭϵΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϱϴϲϭϬ͕ͲϭϭϬϵϮϭϵΘnjŽŽŵсϲ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϱϴϲϭϬ͕ͲϭϭϬϵϮϭϵΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϱϴϲϭϬ͕ͲϭϭϬϵϮϭϵΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϲϵϳϲ͕ͲϭϭϮϭϭϱϰΘnjŽŽŵсϲ 025 2ORPRXF 025 +UDQLFH9HOLþND
025
0RUDYD%HþYD 'ĜHYQLFH
025 %tORYLFH 025 8KHUVNê%URG 025 /XKDþRYLFH 025 %RMNRYLFH 025 8KHUVNp+UDGLãWČ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϲϵϳϲ͕ͲϭϭϮϭϭϱϰΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϲϵϳϲ͕ͲϭϭϮϭϭϱϰΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϲϵϳϲ͕ͲϭϭϮϭϭϱϰΘnjŽŽŵсϲ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϭϰϰϮϳ͕ͲϭϭϮϱϭϮϰΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϮϯϴϲϯ͕ͲϭϭϱϬϵϲϬΘnjŽŽŵсϲ 30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϮϯϴϲϯ͕ͲϭϭϱϬϵϲϬΘnjŽŽŵсϲ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϯϬϭϯϯ͕ͲϭϭϱϭϲϬϱΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϯϬϭϯϯ͕ͲϭϭϱϭϲϬϱΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϮϯϴϲϯ͕ͲϭϭϱϬϵϲϬΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϯϮϮϯϱ͕ͲϭϭϳϴϯϮϴΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϮϰϭϳϬ͕ͲϭϭϴϲϲϵϴΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϭϱϰϵϬ͕ͲϭϭϳϴϵϱϰΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϭϭϭϰϭ͕ͲϭϭϴϲϭϱϯΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϭϭϭϰϭ͕ͲϭϭϴϲϭϱϯΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϮϯϰϵ͕ͲϭϭϴϲϳϵϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϮϯϰϵ͕ͲϭϭϴϲϳϵϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϮϯϰϵ͕ͲϭϭϴϲϳϵϮΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϮʹƐƚƌĂŶĂϮ
ID Název OsVPR OsVPR
ID Odkaz na mapu povodĖového nebezpeþí v CDS úseku 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϮϯϰϵ͕ͲϭϭϴϲϳϵϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϮϯϰϵ͕ͲϭϭϴϲϳϵϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϭϭϮϮ͕ͲϭϭϴϬϮϮϬΘnjŽŽŵсϲ
025 9OiUDětND%UXPRYND
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϭϭϮϮ͕ͲϭϭϴϬϮϮϬΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϭϭϮϮ͕ͲϭϭϴϬϮϮϬΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϭϭϮϮ͕ͲϭϭϴϬϮϮϬΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϭϭϮϮ͕ͲϭϭϴϬϮϮϬΘnjŽŽŵсϲ
025 )UDQFRYD/KRWD 025 9L]RYLFH=iGYHĜLFH 025
VRXWRN9VHWtQVNi%HþYD 6HQLFH
025 +RãĢiONRYi 025 %\VWĜLFHS+RVWêQHP
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϰϴϵϳϵϮ͕ͲϭϭϳϬϲϯϰΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϱϲϭϭ͕ͲϭϭϲϳϬϱϯΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϱϲϭϭ͕ͲϭϭϲϳϬϱϯΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϱϲϭϭ͕ͲϭϭϲϳϬϱϯΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϰϵϯϲϯϬ͕ͲϭϭϲϭϬϮϲΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϰϵϯϲϯϬ͕ͲϭϭϲϭϬϮϲΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϰϳϳϮ͕ͲϭϭϱϭϵϱϬΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϭϵϯϲϱ͕ͲϭϭϰϱϲϴϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϰϵϱϴϳϴ͕ͲϭϭϯϵϰϮϵΘnjŽŽŵсϲ
025 9DODãVNp0H]LĜtþt
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϰϵϱϴϳϴ͕ͲϭϭϯϵϰϮϵΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϰϵϱϴϳϴ͕ͲϭϭϯϵϰϮϵΘnjŽŽŵсϲ
025 5RåQRYSRG5DGKRãWČP 025 9HOLþND9iSHQN\
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϰϴϰϲϮϰ͕ͲϭϭϰϮϬϱϱΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϮϳϯϮϯ͕ͲϭϮϬϯϳϯϲΘnjŽŽŵсϲ
025 0RUDYVNi7ĜHERYi
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϴϳϰϰϰ͕ͲϭϬϵϵϯϰϭΘnjŽŽŵсϲ
Dyje (DYJ) '<-
'DþLFH
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϴϰϴϲϰ͕ͲϭϭϲϯϰϲϳΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϴϰϴϲϰ͕ͲϭϭϲϯϰϲϳΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϮʹƐƚƌĂŶĂϯ
ID Název OsVPR OsVPR
ID Odkaz na mapu povodĖového nebezpeþí v CDS úseku 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϭϲϯ͕ͲϭϭϲϵϬϴϭΘnjŽŽŵсϲ
'<-
/LWDYD
'<-
%UWQLFH
'<-
%ĜHFODY
'<-
.RVWHOHF
'<-
-LKODYD
'<-
7ĜHEtþ
'<-
-DURPČĜLFH
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϭϲϯ͕ͲϭϭϲϵϬϴϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϭϲϯ͕ͲϭϭϲϵϬϴϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϭϲϯ͕ͲϭϭϲϵϬϴϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϭϲϯ͕ͲϭϭϲϵϬϴϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϲϯϬϲϳ͕ͲϭϭϰϲϰϬϲΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϲϯϬϲϳ͕ͲϭϭϰϲϰϬϲΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϲϯϬϲϳ͕ͲϭϭϰϲϰϬϲΘnjŽŽŵсϲ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϴϲϳϯϮ͕ͲϭϮϬϱϱϮϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϴϲϳϯϮ͕ͲϭϮϬϱϱϮϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϴϬϱϴϵ͕ͲϭϭϯϰϵϳϵΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϴϬϱϴϵ͕ͲϭϭϯϰϵϳϵΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϴϬϱϴϵ͕ͲϭϭϯϰϵϳϵΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϲϳϴϵϴ͕ͲϭϭϮϵϮϵϵΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϲϳϴϵϴ͕ͲϭϭϮϵϮϵϵΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϱϮϰϯϴ͕ͲϭϭϱϬϭϬϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϱϮϰϯϴ͕ͲϭϭϱϬϭϬϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϱϭϮϲϵ͕ͲϭϭϲϲϯϲϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϱϭϮϲϵ͕ͲϭϭϲϲϯϲϭΘnjŽŽŵсϲ
'<-
-HYLãRYLFH
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϮͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϰϱϯϭϮ͕ͲϭϭϳϴϰϮϮΘnjŽŽŵсϲ
'<-
âDWRY
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϭͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϰϲϲϬϯ͕ͲϭϮϬϬϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϰϭϲϵϬ͕ͲϭϭϵϱϰϴϱΘnjŽŽŵсϲ
'<-
=QRMPR
'<-
9HONp0H]LĜtþt
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϯϵϮϴϬ͕ͲϭϭϯϴϱϯϯΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϴͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϯϵϮϴϬ͕ͲϭϭϯϴϱϯϯΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϮʹƐƚƌĂŶĂϰ
ID Název OsVPR OsVPR '<- 1iPČãĢQ2VO '<-
,YDQþLFH
ID Odkaz na mapu povodĖového nebezpeþí v CDS úseku 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϯϬϵϭϮ͕ͲϭϭϱϱϴϱϴΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϲϲϮϰ͕ͲϭϭϲϵϮϰϴΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϲϲϮϰ͕ͲϭϭϲϵϮϰϴΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϲϲϮϰ͕ͲϭϭϲϵϮϰϴΘnjŽŽŵсϲ
'<-
0RUDYVNê.UXPORY
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϮϭϯϲϰ͕ͲϭϭϳϰϱϬϲΘnjŽŽŵсϲ
'<-
3RKRĜHOLFH
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϬϱϵϯϭ͕ͲϭϭϴϯϳϭϴΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϭϮϵϰ͕ͲϭϭϰϭϴϱϬΘnjŽŽŵсϲ
'<-
7LãQRY9HYHUVNi%LWêãND
'<-
%\VWĜLFHQ3HUQ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϴϯϲϳ͕ͲϭϭϮϭϴϵϬΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϳϱϯϲ͕ͲϭϭϬϭϳϮϳΘnjŽŽŵсϲ
'<-
3ROLþND
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϳϱϯϲ͕ͲϭϭϬϭϳϮϳΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϳϱϯϲ͕ͲϭϭϬϭϳϮϳΘnjŽŽŵсϲ
'<-
6YLWDY\+UDGHFQDG 6YLWDYRX/HWRYLFH
'<-
%RVNRYLFH$GDPRY
'<-
âYêFiUQD
'<-
.XĜLP
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϭϮϵϰ͕ͲϭϭϰϭϴϱϬΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϭϮϵϰ͕ͲϭϭϰϭϴϱϬΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϳͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϭϮϵϰ͕ͲϭϭϰϭϴϱϬΘnjŽŽŵсϲ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϴϵϭϱ͕ͲϭϭϭϬϱϱϵΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϴϵϭϱ͕ͲϭϭϭϬϱϱϵΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϰͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϴϵϭϱ͕ͲϭϭϭϬϱϱϵΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϯϳϲϴ͕ͲϭϭϰϬϬϲϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϯϳϲϴ͕ͲϭϭϰϬϬϲϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϯϳϲϴ͕ͲϭϭϰϬϬϲϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϯϳϲϴ͕ͲϭϭϰϬϬϲϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϬͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϭϱϲϰ͕ͲϭϭϰϴϵϮϬΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϬϮϮϳϮ͕ͲϭϭϰϳϵϱϲΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϬϮϮϳϮ͕ͲϭϭϰϳϵϱϲΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϮʹƐƚƌĂŶĂϱ
ID Název OsVPR OsVPR
ID Odkaz na mapu povodĖového nebezpeþí v CDS úseku 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϲͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϲϬϮϮϳϮ͕ͲϭϭϰϳϵϱϲΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϵϵϱϴ͕ͲϭϭϲϬϭϰϳΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϵϵϱϴ͕ͲϭϭϲϬϭϰϳΘnjŽŽŵсϲ
'<-
%UQR
'<-
0ČQtQ%OXþLQD
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϲϬϱϱ͕ͲϭϭϳϱϭϵϲΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϲϬϱϱ͕ͲϭϭϳϱϭϵϲΘnjŽŽŵсϲ
'<-
5RXVtQRY
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϵͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϴϲϮϳ͕ͲϭϭϲϮϱϱϬΘnjŽŽŵсϲ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϱͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϵϵϱϴ͕ͲϭϭϲϬϭϰϳΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϯͺŵƉŶηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϲϬϱϱ͕ͲϭϭϳϱϭϵϲΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϮʹƐƚƌĂŶĂϲ
PĜíloha 8.3 – Seznam map povodĖových rizik ID Název OsVPR OsVPR
ID úseku
Odkaz na mapu povodĖových rizik v CDS
Morava a pĜítoky Váhu (MOR) 30 025 +RGRQtQ
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϳϲϴϭ͕ͲϭϮϬϱϴϲϭΘnjŽŽŵсϲ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϳϲϴϭ͕ͲϭϮϬϱϴϲϭΘnjŽŽŵсϲ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϮϳϴϲ͕ͲϭϭϴϱϭϬϳΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϱϳϴϲϳ͕ͲϭϭϯϮϵϯϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϰϰϮ͕ͲϭϭϬϯϮϯϱΘnjŽŽŵсϲ
025 /RãWLFH0RUDYLþDQ\
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϰϰϮ͕ͲϭϭϬϯϮϯϱΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϰϰϮ͕ͲϭϭϬϯϮϯϱΘnjŽŽŵсϲ
025 0RKHOQLFH
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϴϯϯϵ͕ͲϭϬϵϴϱϭϴΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϴϴϯϴϱ͕ͲϭϬϴϯϮϬϳΘnjŽŽŵсϲ
025 /DQãNURXQ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϴϴϯϴϱ͕ͲϭϬϴϯϮϬϳΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϴϴϯϴϱ͕ͲϭϬϴϯϮϬϳΘnjŽŽŵсϲ
025 +RãWHMQ 025 =iEĜHK
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϳϳϳϮ͕ͲϭϬϴϲϴϲϴΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϳϳϳϮ͕ͲϭϬϴϲϴϲϴΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϭϮϳ͕ͲϭϬϴϵϬϴϲΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϭϮϳ͕ͲϭϬϴϵϬϴϲΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϬϳϰϳ͕ͲϭϬϳϴϴϬϮΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϬϳϰϳ͕ͲϭϬϳϴϴϬϮΘnjŽŽŵсϲ
025 5XGDQ0RUDYRX
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϴϵϳϴ͕ͲϭϬϳϱϱϱϱΘnjŽŽŵсϲ
025 9HONp/RVLQ\
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϬϳϰϳ͕ͲϭϬϳϴϴϬϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϱϮϭϴϬ͕ͲϭϬϲϰϮϮϴΘnjŽŽŵсϲ
025
5DSRWtQ9LNêĜRYLFH âXPSHUN
025 /RXþQiQ'HVQRX
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϳϲϴϭ͕ͲϭϮϬϱϴϲϭΘnjŽŽŵсϲ
30 30
025 .\MRY 025 3URVWČMRY
ϴ͘ϯʹƐƚƌĂŶĂϭ
ID Název OsVPR OsVPR 025 +DQXãRYLFH
025 /LWRYHO
025 2ORPRXF 025 +UDQLFH9HOLþND
025
0RUDYD%HþYD 'ĜHYQLFH
025 %tORYLFH 025 8KHUVNê%URG
30
Odkaz na mapu povodĖových rizik v CDS ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϰϰϯϱ͕ͲϭϬϲϱϲϵϳΘnjŽŽŵсϲ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϲϰϰϯϱ͕ͲϭϬϲϱϲϵϳΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϱϴϲϭϬ͕ͲϭϭϬϵϮϭϵΘnjŽŽŵсϲ 30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϱϴϲϭϬ͕ͲϭϭϬϵϮϭϵΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϱϴϲϭϬ͕ͲϭϭϬϵϮϭϵΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϱϴϲϭϬ͕ͲϭϭϬϵϮϭϵΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϱϴϲϭϬ͕ͲϭϭϬϵϮϭϵΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϲϵϳϲ͕ͲϭϭϮϭϭϱϰΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϲϵϳϲ͕ͲϭϭϮϭϭϱϰΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϲϵϳϲ͕ͲϭϭϮϭϭϱϰΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϲϵϳϲ͕ͲϭϭϮϭϭϱϰΘnjŽŽŵсϲ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϭϰϰϮϳ͕ͲϭϭϮϱϭϮϰΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϮϯϴϲϯ͕ͲϭϭϱϬϵϲϬΘnjŽŽŵсϲ 30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϮϯϴϲϯ͕ͲϭϭϱϬϵϲϬΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϯϬϭϯϯ͕ͲϭϭϱϭϲϬϱΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϯϬϭϯϯ͕ͲϭϭϱϭϲϬϱΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϮϯϴϲϯ͕ͲϭϭϱϬϵϲϬΘnjŽŽŵсϲ
30 30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϯϮϮϯϱ͕ͲϭϭϳϴϯϮϴΘnjŽŽŵсϲ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϮϰϭϳϬ͕ͲϭϭϴϲϲϵϴΘnjŽŽŵсϲ
025 /XKDþRYLFH
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϭϱϰϵϬ͕ͲϭϭϳϴϵϱϰΘnjŽŽŵсϲ
025 %RMNRYLFH
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϭϭϭϰϭ͕ͲϭϭϴϲϭϱϯΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϭϭϭϰϭ͕ͲϭϭϴϲϭϱϯΘnjŽŽŵсϲ
025 8KHUVNp+UDGLãWČ
ID úseku
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϮϯϰϵ͕ͲϭϭϴϲϳϵϮΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϮϯϰϵ͕ͲϭϭϴϲϳϵϮΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϯʹƐƚƌĂŶĂϮ
ID Název OsVPR OsVPR
025 9OiUDětND%UXPRYND
ID úseku
Odkaz na mapu povodĖových rizik v CDS
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϮϯϰϵ͕ͲϭϭϴϲϳϵϮΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϮϯϰϵ͕ͲϭϭϴϲϳϵϮΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϰϮϯϰϵ͕ͲϭϭϴϲϳϵϮΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϭϭϮϮ͕ͲϭϭϴϬϮϮϬΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϭϭϮϮ͕ͲϭϭϴϬϮϮϬΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϭϭϮϮ͕ͲϭϭϴϬϮϮϬΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϭϭϮϮ͕ͲϭϭϴϬϮϮϬΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϭϭϮϮ͕ͲϭϭϴϬϮϮϬΘnjŽŽŵсϲ
025 )UDQFRYD/KRWD
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϰϴϵϳϵϮ͕ͲϭϭϳϬϲϯϰΘnjŽŽŵсϲ
025 9L]RYLFH=iGYHĜLFH
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϱϲϭϭ͕ͲϭϭϲϳϬϱϯΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϱϲϭϭ͕ͲϭϭϲϳϬϱϯΘnjŽŽŵсϲ
30
025
VRXWRN9VHWtQVNi%HþYD 6HQLFH
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϱϲϭϭ͕ͲϭϭϲϳϬϱϯΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϰϵϯϲϯϬ͕ͲϭϭϲϭϬϮϲΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϰϵϯϲϯϬ͕ͲϭϭϲϭϬϮϲΘnjŽŽŵсϲ
025 +RãĢiONRYi
30
025 %\VWĜLFHS+RVWêQHP
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϭϵϯϲϱ͕ͲϭϭϰϱϲϴϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϰϵϱϴϳϴ͕ͲϭϭϯϵϰϮϵΘnjŽŽŵсϲ
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϬϰϳϳϮ͕ͲϭϭϱϭϵϱϬΘnjŽŽŵсϲ
025 9DODãVNp0H]LĜtþt
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϰϵϱϴϳϴ͕ͲϭϭϯϵϰϮϵΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϰϵϱϴϳϴ͕ͲϭϭϯϵϰϮϵΘnjŽŽŵсϲ
025 5RåQRYSRG5DGKRãWČP 025 9HOLþND9iSHQN\
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϰϴϰϲϮϰ͕ͲϭϭϰϮϬϱϱΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϮϳϯϮϯ͕ͲϭϮϬϯϳϯϲΘnjŽŽŵсϲ
025 0RUDYVNi7ĜHERYi
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϴϳϰϰϰ͕ͲϭϬϵϵϯϰϭΘnjŽŽŵсϲ
Dyje (DYJ) '<-
'DþLFH
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϴϰϴϲϰ͕ͲϭϭϲϯϰϲϳΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϯʹƐƚƌĂŶĂϯ
ID Název OsVPR OsVPR
'<-
'<-
/LWDYD
%UWQLFH
'<-
%ĜHFODY
'<-
.RVWHOHF
'<-
-LKODYD
'<-
7ĜHEtþ
'<-
-DURPČĜLFH
'<-
-HYLãRYLFH
'<-
âDWRY
'<-
=QRMPR
'<-
9HONp0H]LĜtþt
ID úseku
Odkaz na mapu povodĖových rizik v CDS
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϴϰϴϲϰ͕ͲϭϭϲϯϰϲϳΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϭϲϯ͕ͲϭϭϲϵϬϴϭΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϭϲϯ͕ͲϭϭϲϵϬϴϭΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϭϲϯ͕ͲϭϭϲϵϬϴϭΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϭϲϯ͕ͲϭϭϲϵϬϴϭΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϬϭϲϯ͕ͲϭϭϲϵϬϴϭΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϲϯϬϲϳ͕ͲϭϭϰϲϰϬϲΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϲϯϬϲϳ͕ͲϭϭϰϲϰϬϲΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϲϯϬϲϳ͕ͲϭϭϰϲϰϬϲΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϴϲϳϯϮ͕ͲϭϮϬϱϱϮϮΘnjŽŽŵсϲ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϴϲϳϯϮ͕ͲϭϮϬϱϱϮϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϴϬϱϴϵ͕ͲϭϭϯϰϵϳϵΘnjŽŽŵсϲ 30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϴϬϱϴϵ͕ͲϭϭϯϰϵϳϵΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϴϬϱϴϵ͕ͲϭϭϯϰϵϳϵΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϲϳϴϵϴ͕ͲϭϭϮϵϮϵϵΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϲϳϴϵϴ͕ͲϭϭϮϵϮϵϵΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϱϮϰϯϴ͕ͲϭϭϱϬϭϬϮΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϱϮϰϯϴ͕ͲϭϭϱϬϭϬϮΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϱϭϮϲϵ͕ͲϭϭϲϲϯϲϭΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϱϭϮϲϵ͕ͲϭϭϲϲϯϲϭΘnjŽŽŵсϲ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϮΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϮͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϰϱϯϭϮ͕ͲϭϭϳϴϰϮϮΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϭΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϭͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϰϲϲϬϯ͕ͲϭϮϬϬϮϯϲΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϰϭϲϵϬ͕ͲϭϭϵϱϰϴϱΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϯϵϮϴϬ͕ͲϭϭϯϴϱϯϯΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϯʹƐƚƌĂŶĂϰ
ID Název OsVPR OsVPR
ID úseku
Odkaz na mapu povodĖových rizik v CDS
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϴΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϴͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϯϵϮϴϬ͕ͲϭϭϯϴϱϯϯΘnjŽŽŵсϲ '<-
1iPČãĢQ2VO
'<-
,YDQþLFH
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϲϲϮϰ͕ͲϭϭϲϵϮϰϴΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϲϲϮϰ͕ͲϭϭϲϵϮϰϴΘnjŽŽŵсϲ
'<-
0RUDYVNê.UXPORY
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϮϭϯϲϰ͕ͲϭϭϳϰϱϬϲΘnjŽŽŵсϲ
'<-
3RKRĜHOLFH
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϵϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϵϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϬϱϵϯϭ͕ͲϭϭϴϯϳϭϴΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϭϮϵϰ͕ͲϭϭϰϭϴϱϬΘnjŽŽŵсϲ
'<-
7LãQRY9HYHUVNi%LWêãND
'<- '<-
'<-
%\VWĜLFHQ3HUQ 3ROLþND
6YLWDY\+UDGHFQDG 6YLWDYRX/HWRYLFH
'<-
%RVNRYLFH$GDPRY
'<-
âYêFiUQD
'<-
.XĜLP
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϯϬϵϭϮ͕ͲϭϭϱϱϴϱϴΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϮϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϮϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϲϲϮϰ͕ͲϭϭϲϵϮϰϴΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϭϮϵϰ͕ͲϭϭϰϭϴϱϬΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϭϮϵϰ͕ͲϭϭϰϭϴϱϬΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϳΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϳͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϭϮϵϰ͕ͲϭϭϰϭϴϱϬΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϴϯϲϳ͕ͲϭϭϮϭϴϵϬΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϳϱϯϲ͕ͲϭϭϬϭϳϮϳΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϳϱϯϲ͕ͲϭϭϬϭϳϮϳΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϭϳϱϯϲ͕ͲϭϭϬϭϳϮϳΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϴϵϭϱ͕ͲϭϭϭϬϱϱϵΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϴϵϭϱ͕ͲϭϭϭϬϱϱϵΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϰΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϰͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϴϵϭϱ͕ͲϭϭϭϬϱϱϵΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϯϳϲϴ͕ͲϭϭϰϬϬϲϭΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϯϳϲϴ͕ͲϭϭϰϬϬϲϭΘnjŽŽŵсϲ
30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϯϳϲϴ͕ͲϭϭϰϬϬϲϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϳϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϳϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϯϳϲϴ͕ͲϭϭϰϬϬϲϭΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϴϬΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϴϬͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϭϱϲϰ͕ͲϭϭϰϴϵϮϬΘnjŽŽŵсϲ 30 ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϬϮϮϳϮ͕ͲϭϭϰϳϵϱϲΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϯʹƐƚƌĂŶĂϱ
ID Název OsVPR OsVPR
'<-
%UQR
ID úseku
Odkaz na mapu povodĖových rizik v CDS
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϬϮϮϳϮ͕ͲϭϭϰϳϵϱϲΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϲΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϲͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϲϬϮϮϳϮ͕ͲϭϭϰϳϵϱϲΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϵϵϱϴ͕ͲϭϭϲϬϭϰϳΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϵϵϱϴ͕ͲϭϭϲϬϭϰϳΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϭϱΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϭϱͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϵϵϱϴ͕ͲϭϭϲϬϭϰϳΘnjŽŽŵсϲ
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϲϬϱϱ͕ͲϭϭϳϱϭϵϲΘnjŽŽŵсϲ ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϲϬϱϱ͕ͲϭϭϳϱϭϵϲΘnjŽŽŵсϲ
'<-
0ČQtQ%OXþLQD
30 30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϭϬϯΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϭϬϯͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϵϲϬϱϱ͕ͲϭϭϳϱϭϵϲΘnjŽŽŵсϲ
'<-
5RXVtQRY
30
ŚƚƚƉ͗ͬͬĐĚƐ͘ĐŚŵŝ͘Đnj͍ͬŝĚсϲϵΘůĂŶŐсĐƐΘƉƌĞƐĞŶƚĞƌс^DĂƉΘǁŵĂƉƉс^ΘǁŵĂƉсĐĚƐͺƉƌŽũĞĐƚͺϲϵͺŵƉƌηĐĞŶƚĞƌсͲϱϳϴϲϮϳ͕ͲϭϭϲϮϱϱϬΘnjŽŽŵсϲ
ϴ͘ϯʹƐƚƌĂŶĂϲ
PĜíloha 8.4 – Katalog opatĜení ke zvládání povodĖových rizik Aspekt ZPR 1
ZpĤsob zvládání 1.1 Zamezení vzniku rizika
1.2 OdstranČní nebo pĜemístČní Prevence rizik (Prevence)
1.3 Snížení rizik
OpatĜení k odstranČní zranitelných objektĤ a aktivit z ohrožených oblastí, nebo jejich pĜemístČní do míst s nižší mírou povodĖového ohrožení OpatĜení k adaptaci ohrožených objektĤ a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepĜíznivých úþinkĤ povodní na budovy, veĜejné sítČ aj.
1.4
Ostatní prevence
PĜíklady opatĜení
Popis opatĜení OpatĜení pro zamezení umístČní nových þi rozšíĜení stávajících zranitelných staveb a aktivit v ohroženém území, jako je napĜ. územní plánování a regulace výstavby
1.1.1 1.1.2
Využití výstupĤ povodĖového mapování (mapy povodĖového ohrožení a povodĖového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování OdstranČní staveb/pĜemístČní staveb
1.2.3 Dožití staveb a funkþních ploch 1.3.1 Zvyšování odolnosti budov a dalších staveb (technické normy) 1.3.2 Individuální protipovodĖová opatĜení (PPO) 1.4.1
Jiné opatĜení ke zvýšení prevence povodĖového rizika (modelování a hodnocení povodĖového rizika, hodnocení zranitelnosti v dĤsledku povodní, programy údržby a provozní Ĝády atd.).
Aktualizace/vytvoĜení územního plánu (definování nezastavitelných ploch)
1.2.1 ZmČna územního plánu (zmČna funkþního využití) 1.2.2
1.4.2
Individuální posouzení povodĖového rizika a zranitelnosti objektĤ Programy pro financování, údržbu a revize preventivních protipovodĖových opatĜení
1.4.3 PovodĖové prohlídky vodních tokĤ a dČl 1.4.4 Technicko-bezpeþnostní dohled vodních dČl (zejména rybníkĤ)
2
Ochrana pĜed ohrožením (Ochrana)
2.1 Obnova pĜirozených ekosystémĤ za úþelem zpomalení odtoku a zvýšení retence vody v krajinČ, opatĜení k zachycení povrchového odtoku a Management povodí snížení pĜítoku do Ĝíþní sítČ, zlepšení infiltraþních a odtoku pĜírodČ schopností krajiny, vþetnČ zmČn v korytech a Ĝíþní blízkými opatĜeními nivČ a výsadby bĜehových porostĤ.
2.1.1
UplatĖování zásad správné zemČdČlské praxe (výbČr plodin, podrost, stĜídání pásĤ plodin aj.)
2.1.2
Protierozní opatĜení v ploše povodí
2.1.3 Podpora zasakování dešĢových vod 2.1.4 PĜerušení drah soustĜedČného odtoku (vþetnČ lesních cest) 2.1.5 Obnova drobných retenþních prostorĤ 2.1.6 ZmČny ve využití území v povodí 2.1.7 Obnova þi rekultivace starých melioraþních zásahĤ 2.1.8 Zvyšování hydrické funkce lesĤ 2.1.9 Ochrana a obnova území urþených k pĜirozeným rozlivĤm
ϴ͘ϰʹƐƚƌĂŶĂϭ
Aspekt ZPR
ZpĤsob zvládání
PĜíklady opatĜení
Popis opatĜení
2.1.10 Management údolních niv za úþelem zpomalení odtoku 2.1.11 Revitalizace vodních tokĤ 2.2 Technická opatĜení k regulaci prĤtokĤ, jako je výstavba, úprava nebo odstranČní staveb pro zadržování vody (napĜ. pĜehrady nebo jiné Regulace prĤtokĤ ve struktury nebo zmČna stávajících manipulaþních vodních tocích ĜádĤ), které mají významný dopad na hydrologický režim. 2.3
OpatĜení v korytech vodních tokĤ a v inundaþním území
OpatĜení zahrnující technické úpravy koryt vodních tokĤ vþetnČ bystĜin a úpravy v inundaþních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranČní ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku.
2.2.1 Výstavba suchých nádrží 2.2.2
Výstavba vodních nádrží
2.2.3 Výstavba manipulaþních objektĤ pro Ĝízené inundace 2.2.4 2.2.5
Úprava stávajících vodních dČl (napĜ. ke zvýšení/vytvoĜení retenþních objemĤ, zvýšení odtokových kapacit a bezpeþnosti) Aktualizace/vytvoĜení provozních a manipulaþních ĜádĤ vodních dČl a PPO
2.3.1 ZkapacitnČní koryt vodních rokĤ Výstavba ochranných hrází podél koryt vodních tokĤ 2.3.2 v intravilánech a v odĤvodnČných pĜípadech v extravilánu (vþetnČ mobilních prvkĤ) 2.3.3 Odsazení hrází v extravilánu
2.3.4 2.3.5
ProvČĜení funkþnosti objektĤ v korytČ a možnosti jejich odstranČní (s kvantifikací dopadĤ na prĤbČh povodnČ) Zvýšení prĤtoþné kapacity objektĤ v korytech vodních tokĤ a v inundaþním území (mosty, propustky, inundaþní otvory)
2.3.6 Budování opČrných zdí (nábĜeží) 2.3.7 Odlehþovací obtokové kanály 2.3.8 Ostatní terénní úpravy Zasakovací pole a jiná zaĜízení k zachycení nebo odvedení povrchových vod
2.4
Management srážkových vod
2.4.1 Technická opatĜení k omezení zaplavení povrchovou vodou (nesoustĜedČného povrchového odtoku) v typicky mČstském prostĜedí, napĜ. zvyšování kapacit stokových a odvodĖovacích systémĤ.
ϴ͘ϰʹƐƚƌĂŶĂϮ
2.4.2
ProtipovodĖová opatĜení na kanalizaþní síti
2.4.3 VytvoĜení retenþních objemĤ v kanalizaþní síti 2.4.4 VytvoĜení systémĤ pro Ĝízení stokových sítí 2.4.5
Green roofs a rain gardens (zelené stĜechy, zlepšování infiltrace, pĜírodČ blízké povrchové odtokové cesty)
2.4.6
Legislativní podpora managementu srážkových vod v mČstském prostĜedí
Aspekt ZPR
ZpĤsob zvládání 2.5 J iná ochrana
3
PĜíklady opatĜení
Popis opatĜení Jiná opatĜení ke zvýšení ochrany proti povodním, která mohou zahrnovat programy pro údržbu protipovodĖových opatĜení.
3.1
2.5.1
3.1.1
OpatĜení ke zĜízení nebo zlepšení hydrometeologických pĜedpovČdních a výstražných PĜedpovČdní a systémĤ, lokálních výstražných systémĤ a výstražná povodĖová varovných systémĤ. služba
3.1.2
3.1.3
Programy pro financování, údržbu a revize protipovodĖových opatĜení Revize a doplnČní sítČ hlásných profilĤ a limitĤ pro vyhlašování SPA ZĜizování a modernizace srážkomČrných a vodomČrných stanic s automatickým pĜenosem dat Vybudování/rekonstrukce lokálních výstražných, varovných a vyrozumívacích systémĤ
3.1.4 Zlepšování pĜedpovČdní služby a zpĤsobu využití jejích výstupĤ 3.1.5 Lokální expertní systémy pro zpracování a analýzu informací
3.2
3.2.1 3.2.2
OpatĜení ke zĜízení nebo zlepšení plánĤ pro PovodĖové / krizové / zvládání povodĖové situace odpovČdnými orgány. havarijní plány
PĜipravenost
3.3
PovČdomí a pĜipravenost veĜejnosti
3.4
OpatĜení za úþelem vytvoĜení nebo podpory veĜejného povČdomí o povodĖovém ohrožení a riziku a pĜipravenosti na povodĖové situace.
3.2.3
Aktualizace/vytvoĜení povodĖového plánu obce a vyšších správních celkĤ (vþetnČ digitální podoby) Aktualizace/vytvoĜení povodĖových plánĤ vlastníkĤ nemovitostí v riziku Aktualizace/vytvoĜení krizových plánĤ obcí a vyšších správních celkĤ
3.2.4 Aktualizace/vytvoĜení havarijních plánĤ objektĤ 3.2.5
Aktualizace/vytvoĜení dokumentace území dotþeného zvláštní povodní pod VD
3.3.1
Zvýšení informovanosti (dotþených subjektĤ i dotþené veĜejnosti) o riziku
3.3.2
ZveĜejnČní digitálního povodĖového plánu obce þi vyššího správního celku
3.3.3
Metodická podpora individuální pĜipravenosti osob a individuální povodĖové plány
3.3.4 Vymezení (oznaþení) ohroženého území þi objektĤ v terénu Propagace informací o povodĖovém nebezpeþí a riziku a 3.3.5 nástrojĤ ochrany pĜed povodnČmi Jiná opatĜení k vytvoĜení nebo podpoĜe pĜipravenosti na povodĖové situace za úþelem
ϴ͘ϰʹƐƚƌĂŶĂϯ
3.4.1
VyþlenČní technických prostĜedkĤ a vytvoĜení zásob materiálu pro záchranné práce za povodní
Aspekt ZPR
ZpĤsob zvládání Jiná pĜipravenost
4
Obnova a pouþení (Obnova)
Popis opatĜení snížení jejich nepĜíznivých následkĤ.
4.1 Úklidové a rekonstrukþní práce (na budovách, a infrastruktuĜe, atd.). Zdravotní a psychologická pomoc (zvládání stresu). Finanþní a právní nástroje Individuální a spoleþenská obnova pro obnovu po povodni, vþetnČ podpory nezamČstnaných. Doþasné ubytování.
4.2 Obnova životního prostĜedí 4.3 Ostatní obnova a pouþení
5
5.1
Ostatní
Ostatní
Úklidové a rekonstrukþní práce (vþetnČ ochrany proti plísním, vyþištČní studní a dalších zdrojĤ pitné vody, zajištČní nebezpeþných odpadĤ aj.). Pouþení z povodní a opatĜení pro zlepšení povodĖové ochrany, pojištČní
Dokumentace probČhlých povodní, vyhodnocení jejich pĜíþin prĤbČhu a dĤsledkĤ, vþetnČ fungování IZS a aktivit ostatních složek
PĜíklady opatĜení 3.4.2
Odborná pĜíprava a cviþení orgánĤ krizového Ĝízení a povodĖových orgánĤ
4.1.1
Finanþní titul pro Obnovu území postiženého povodní
4.1.2
Podpora þinnosti humanitárních organizací a dobrovolníkĤ (zázemí pro jejich pĤsobení v místČ)
VytvoĜení zásob materiálu a nástrojĤ pro obnovu (vysoušeþe, elektrocentrála, þerpadlo, mycí prostĜedky) 4.2.1 Finanþní titul pro Obnovu území postiženého povodní
4.1.3
4.2.2
VytvoĜení zásob materiálu (hubení škĤdcĤ a plísní aj.)
4.3.1 Zpráva o povodni a revize realizace doporuþení z povodnČ
5.1.1 5.1.2
Vedení evidence probČhlých povodní a jejich dĤsledkĤ (povodĖových škod) Promítnutí poznatkĤ a doporuþených opatĜení z vyhodnocení probČhlých povodní do plánĤ pro zvládání povodĖového rizika, povodĖových plánĤ a krizových plánĤ a jiných dokumentĤ relevantních pro ochranu pĜed povodnČmi
ϴ͘ϰʹƐƚƌĂŶĂϰ
PĜíloha 8.5 – Seznam opatĜení provedených v pĜedchozím období (do roku 2015) PoĜ. Název a popis opatĜení þíslo
Dílþí Vodní tok povodí
ěešená lokalita
Kraj
1
ProtipovodĖová opatĜení mČsta Velké MeziĜíþí
DYJ
Oslava, Balinka
Velké MeziĜíþí
Vysoþina
zrealizováno
2
Morava, Olomouc - zvýšení kapacity koryta II. etapa A, stavební þást
MOV
Morava
Olomouc
Olomoucký
zrealizováno
3
Morava, Uherské HradištČ, Staré MČsto zvýšení kapacity koryta I. etapa
MOV
Morava, Salaška
Uherské HradištČ, Staré MČsto
Zlínský
zrealizováno
Realizace
ϴ͘ϱʹƐƚƌĂŶĂϭ
PĜíloha 8.6 – Seznam navrhovaných obecných opatĜení PoĜ. þíslo
Kód opatĜení
Název opatĜení
Dílþí Poþet Poþet povodí OsVPR obcí
Aspekt opatĜení
Typ Náklady opatĜení (mil. Kþ) Priorita Poznámka
Morava a pĜítoky Váhu 1
2
OpatĜení k adaptaci ohrožených objektĤ a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepĜíznivých úþinkĤ povodní na budovy, veĜejné sítČ apod.
3
MOV217Axx_O3
4
MOV217Axx_O4 Individuální PPO vlastníkĤ nemovitostí
5
MOV217Axx_O5
6
7 8
PoĜízení/zmČna územnČ plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch MOV217Axx_O1 s vylouþením výstavby a ploch s omezeným využitím z dĤvodu ohrožení povodní) Využití výstupĤ povodĖového mapování (mapy povodĖového ohrožení a MOV217Axx_O2 povodĖového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování
Individuální posouzení povodĖového rizika a zranitelnosti objektĤ
OpatĜení ke zlepšení hlásné a MOV217Axx_O6 pĜedpovČdní povodĖové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO) VytvoĜení/aktualizace povodĖového MOV217Axx_O7 plánu územních celkĤ (vþetnČ digitální podoby) VytvoĜení/aktualizace povodĖových MOV217Axx_O8 plánĤ nemovitostí
MOV
23
63
Prevence 1.1.1
S
MOV
27
98
Prevence 1.1.2
S
-
1
MOV
28
95
Prevence 1.3.1
I
-
2
MOV
28
95
Prevence 1.3.2
I
-
2
-
1
-
1
Prevence 1.4.1
I
PĜipravenost 3.1.1
S
MOV
28
88
PĜipravenost 3.2.1
S
-
1
MOV
27
58
PĜipravenost 3.2.2
I
-
2
MOV
28
90
MOV
22
63
ϴ͘ϲʹƐƚƌĂŶĂϭ
-
1
PoĜ. þíslo
Kód opatĜení
Název opatĜení
Dílþí Poþet Poþet povodí OsVPR obcí
Aspekt opatĜení
Typ Náklady opatĜení (mil. Kþ) Priorita Poznámka
'\MH
1
DYJ217Axx_O1
2
DYJ217Axx_O2
3
DYJ217Axx_O3
PoĜízení/zmČna územnČ plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vylouþením výstavby a ploch s omezeným využitím z dĤvodu ohrožení povodní) Využití výstupĤ povodĖového mapování (mapy povodĖového ohrožení a povodĖového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování OpatĜení k adaptaci ohrožených objektĤ a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepĜíznivých úþinkĤ povodní na budovy, veĜejné sítČ apod.
DYJ
23
39
Prevence 1.1.1
S
DYJ
24
60
Prevence 1.1.2
S
-
1
DYJ
23
59
Prevence 1.3.1
I
-
2
Prevence 1.3.2 Prevence 1.4.1
-
1
4
DYJ217Axx_O4
Individuální PPO vlastníkĤ nemovitostí
DYJ
23
56
5
DYJ217Axx_O5
Individuální posouzení povodĖového rizika a zranitelnosti objektĤ
DYJ
23
51
6
DYJ217Axx_O6
DYJ
16
28
PĜipravenost 3.1.1
S
7
DYJ217Axx_O7
DYJ
24
47
PĜipravenost 3.2.1
S
-
1
8
DYJ217Axx_O8
DYJ
22
31
PĜipravenost 3.2.2
I
-
2
OpatĜení ke zlepšení hlásné a pĜedpovČdní povodĖové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO) VytvoĜení/aktualizace povodĖového plánu územních celkĤ (vþetnČ digitální podoby) VytvoĜení/aktualizace povodĖových plánĤ nemovitostí
I
-
2
I
-
1
-
1
ϴ͘ϲʹƐƚƌĂŶĂϮ
PĜíloha 8.7 – Seznam novČ navrhovaných konkrétních opatĜení ID
Kód opatĜení
Název opatĜení
Vodní tok
ěešená lokalita
Kraj
Aspekt opatĜení
Náklady Priorita mil. Kþ
Poznámka
Morava a pĜítoky Váhu (MOV) A28
Morava - Kyjovka – MOV217023 revitalizace, zkapacitnČní odlehþovacího kanálu
MOV217005
ProtipovodĖová opatĜení v lokalitČ Loštice
MOV212201
TĜebĤvka, Realizace vhodných opatĜení ze studie „TĜebĤvka pĜírodČ blízká protipovodĖová opatĜení“
A31
Morava
Desná, poldr Maršíkov, MOV217027 Filipová
Desná, Morava
M
Vranová Lhota
M
MOV217006 Morava, Litovel - PPO 1. etapa
Rapotín, VikýĜovice, Šumperk, Velké Losiny
Morava
Litovel, ýervenka
ϴ͘ϳʹƐƚƌĂŶĂϭ
Ochrana 2.1.11 Ochrana 2.1.2, 2.1.3, 2.1.4, 2.1.9, 2.1.10, 2.1.11, 2.2.1 Ochrana 2.1.11, 2.1.5, 2.1.9, 2.3.1, 2.3.2, 2.3.4, 2.3.5, 2.3.7, 2.3.8 Ochrana 2.3.1, 2.3.2, 2.3.5, 2.3.6, 2.3.7, 2.3.8, 2.1.11
144
1
Studie proveditelnosti, v r. 2015 bude DÚR. Financování: dotace OPŽP
20
2
zpracovává se DUR Financování: obec Loštice
99
3
Studie proveditelnosti Financování: dotace OPŽP
464
1
Studie proveditelnosti, úsek 14,231 - 16,840 DÚR Financování svazek obcí údolí Desné, dotace OPŽP
Ochrana 2.2.1
524
1
M
Ochrana 2.2.1
169
1
DUR III.etapa PPO 129 264
M
Ochrana 2.3.1, 2.3.2, 2.3.4, 2.3.5, 2.3.6, 2.3.8, 2.1.11
464
2
ÚR na þást III. etapa PPO 129 265
M
M Sobotín, Rapotín, VikýĜovice, Šumperk
MOV217003 Merta, poldr Sobotín
A41
B
Loštice Morava
MOV217002 Kouty nad Desnou - Šumperk A36
Mikulþice
Studie III.etapa PPO 129 264
ID
Kód opatĜení
Název opatĜení
Kraj
Aspekt opatĜení
MOV217007
Morava, Olomouc - zvýšení kapacity koryta II. etapa B
Olomouc
M
Ochrana 2.3.1, 2.3.2, 2.3.5, 2.3.6, 2.3.8, 2.1.11
957
1
DUR III. etapa PPO 129 265
MOV217008
Morava, Olomouc - zvýšení kapacity koryta III. etapa
Olomouc
M
Ochrana 2.3.1, 2.3.2, 2.3.5, 2.3.6, 2.3.7, 2.3.8, 2.1.11
500
2
Studie Financování: mČsto Olomouc, dotace MZe
MOV212204
Morava, Ĝ. km 235,400 247,400 - pĜírodČ blízká PPO Severovýchodní prĤleh kolem Chomutova
Horka nad Moravou
M
Ochrana 2.1.11, 2.3.1, 2.3.2, 2.3.5, 2.3.7, 2.3.8
267
3
Studie proveditelnosti Financování: dotace OPŽP
MOV212205
Morava, Ĝ. km 226,400 231,800 - pĜírodČ blízká PPO Navýšení stávajícího valu u ýOV, revitalizace PB Moravy u ýOV, napojení odstavného ramene u ýOV
Kožušany - Tážaly
M
Ochrana 2.1.11, 2.3.2, 2.3.8
107
3
Studie proveditelnosti Financování: dotace OPŽP
Hranice
M
Ochrana 2.2.1
162
3
Investiþní zámČr Financování: mČsto Hranice
A42
A43
MOV217012 Suchá nádrž Lhotka
ěešená lokalita
Morava
Veliþka
Náklady Priorita mil. Kþ
Poznámka
MOV217019
Morava, Tlumaþov - ochranná hráz
Tlumaþov na MoravČ
Z
Ochrana 2.3.2
120
1
MOV217013
Beþva, Hranice na MoravČ zkapacitnČní jezu, PPO mČsta
Hranice
M
Ochrana 2.2.4, 2.3.2,
278
1
ÚR III. etapa PPO 129 265
Beþva, Morava
M
Ochrana 2.2.1, 2.2.2
3690
1
IZ (z celkových RN bude cca 690 mil. Kþ na výkupy pozemkĤ) III. etapa PPO - individuální akce
Lipník nad Beþvou
M
Ochrana 2.3.2
78
1
ÚR III. etapa PPO 129 265
A44
Morava
MOV217011 Suchá nádrž Teplice
MOV217014
Vodní tok
Beþva, Lipník nad Beþvou PPO mČsta
ϴ͘ϳʹƐƚƌĂŶĂϮ
DÚR III. etapa PPO 129 265
ID
Kód opatĜení
Název opatĜení
MOV212212
Týn nad Beþvou - pĜírodČ blízká protipovodĖová opatĜení
Vodní tok
Beþva, PĜerov - PPO nad MOV217015 jezem - 1P/04 NábĜeží E. Beneše MOV217016
Beþva, PĜerov - PPO nad jezem - 1L/08 Kazeto
MOV217025
Beþva, PĜerov - povodĖová ochrana mČsta nad jezem
Morava
MOV217018 Beþva, Rokytnice - PPO obce MOV217017
Beþva, Troubky - ochranné hráze
Realizace protipovodĖových opatĜení KromČĜíž vycházející MOV217026 ze studie Návrhy efektivních opatĜení pro snížení povodĖových rizik KromČĜíž A46
MOV217022 Olšava, Uherský Brod PPO
Olšava
Olšava, Kunovice - povodĖová ochrana Morava, Uh. HradištČ, St. MOV217020 MČsto - zvýšení kapacity koryta II. etapa
Morava
MOV217021 A49
A50
MOV217024
Brumovka, Brumov - Bylnice, PPO levý bĜeh
Vlára
Kraj
Aspekt opatĜení
Týn nad Beþvou
M
Ochrana 2.1.11, 2.3.1, 2.3.2, 2.3.3, 2.3.7, 2.3.8
69
3
Hydrotechnická koncepce Financování: obec Týn nad Beþvou
PĜerov
M
Ochrana 2.3.2
26
1
SP III. etapa PPO 129 265
ěešená lokalita
Náklady Priorita mil. Kþ
Poznámka
PĜerov
M
Ochrana 2.3.2
13
1
DSP III. etapa PPO 129 265
PĜerov
M
Ochrana 2.3.2
129
1
Studie III. etapa PPO 129 265
M
Ochrana 2.3.2
5
2
Studie III. etapa PPO 129 265
Ochrana 2.3.2
404
1
260
2
66
2
Rokytnice Troubky
M
KromČĜíž
Z
Uherský Brod
Z
Ochrana 2.3.1, 2.3.2, 2.3.3, 2.3.5, 2.3.7, 2.3.8,2.2.3 Ochrana 2.3.2 Ochrana 2.3.2
DÚR III. etapa PPO 129 265 Studie proveditelnosti Financování: mČsto KromČĜíž, dotace ÚR III. etapa PPO 129 265 ÚR III. etapa PPO 129 265
Kunovice
Z
145
2
Uherské HradištČ
Z
Ochrana 2.3.2
116
1
IZ III. etapa PPO 129 265
Brumov - Bylnice
Z
Ochrana 2.3.2
10
1
ÚR III. etapa PPO 129 265
ϴ͘ϳʹƐƚƌĂŶĂϯ
ID
A50
A56
Kód opatĜení
Název opatĜení
Realizace opatĜení ze studie "Vlára km 18,632 - 31,450, MOV212210 revitalizace toku a nivy od soutoku s Brumovkou po VrbČtice - pĜírodČ blízká PPO" PPO na toku Louþka, Val.MeziĜíþí - Poliþná proti MOV217010 vodám Louþky a zpČtnému vzdutí povodní z Beþvy
Kraj
Aspekt opatĜení
Vlára
Štítná na VláĜí Popov, JestĜabí, Vlachovice, Bohuslavice nad VláĜí
Z
Ochrana 2.1.11, 2.3.1, 2.3.2, 2.3.5, 2.3.7, 2.3.8
80
3
Studie proveditelnosti Financování: dotace OPŽP
Louþka
Valašské MeziĜíþí, Poliþná
Z
Ochrana 2.3.1, 2.3.2, 2.3.8
40
2
DUR Financování: MČsto Valašské MeziĜíþí
Vodní tok
ěešená lokalita
Náklady Priorita mil. Kþ
$
MOV217009 PPO Rožnov pod RadhoštČm
Rožnovská Beþva
Rožnov pod RadhoštČm
Z
Ochrana 2.3.2
20
3
A59
MOV217004 Suchá nádrž Boršov - ÚtČchov
TĜebĤvka
Moravská TĜebová
E
Ochrana, 2.2.1
47
3
Brankovice
B
Poznámka
DSP MČsto Rožnov pod R v souþasné dobČ nemá zájem o realizaci PPO Studie proveditelnosti, zpracovává se DÚR Financování mČsto Moravská TĜebová, dotace
Dyje (DYJ) A02
A08
A11
Ochrana 2.2.1
Investiþní zámČr Financování: dotace OPŽP
DYJ217502
Brankovice, SN na Litenþickém potoce
DYJ217015
Dyje, BĜeclav - PPO I. etapa Dyje
BĜeclav, Ladná
DYJ217014
Dyje, PĜítlucká suchá nádrž
B
Ochrana 2.2.1
692
1
Studie proveditelnosti III. etapa PPO 129 264
DYJ212211
Realizace vhodných opatĜení ze studie proveditelnosti "Rokytná, km 69,781 - 88,850 od soutoku se ŠtČpánovickým potok. po pramen-pĜírodČ blízká PPO"
Rokytná
JaromČĜice nad Rokytnou
J
Ochrana, 2.1.11
26.4
3
Návrh pro zpracování studie ze SFŽP Financování: dotace OPŽP
DYJ217001
Dyje, Znojmo - PPO ul. Loucká
Dyje
Znojmo
B
Ochrana 2.3.2
19
1
DÚR III. etapa PPO 129 265
A04
Litava
B
ϴ͘ϳʹƐƚƌĂŶĂϰ
Ochrana 2.3.2
80 53
2 1
ÚR III. etapa PPO 129 265
ID
Kód opatĜení
Název opatĜení
DYJ217002
Dyje, Znojmo - PPO ul. Na hrázi
DYJ217003
Dyje, Znojmo - PPO Penam
A11
NámČšĢ nad Oslavou – pĜírodČ blízká PPO, obnova hydromorfologie a retenþní kapacity vodohospodáĜsky významného toku Oslava a jeho nivy Realizace protipovodĖových opatĜení Ivanþice vycházející ze studie Návrhy efektivních opatĜení pro snížení povodĖových rizik Ivanþice
Vodní tok
Dyje
Aspekt opatĜení
B
Ochrana 2.3.2
9
2
DÚR III. etapa PPO 129 265
B
Ochrana 2.3.2
Náklady Priorita mil. Kþ
30
2
DÚR III. etapa PPO 129 265
Poznámka
J
Ochrana 2.3.2, 2.3.5
30
2
Jihlava, Oslava
Ivanþice
B
Ochrana 2.3.2, 2.3.7, 2.3.8, 2.2.1
75
2
Studie proveditelnosti Financování: mČsto Ivanþice, dotace
Rokytná
Moravský Krumlov
B
Ochrana 2.3.2
30
3
PohoĜelice
B
Ochrana 2.3.2
81
1
SP III. etapa PPO 129 265
Kamenec u Poliþky, Pomezí, Poliþka
E
Ochrana 2.1.11, 2.3.1, 2.3.2, 2.3.5
30
2
DÚR, náklady budou upĜesnČny v dalším stupni PD Financování: mČsto Poliþka
E
Ochrana 2.3.1
119
1
ÚR, DSP III. etapa PPO 129 265
E
Ochrana 2.2.1, 2.3.1, 2.3.5
20
3
DÚR Financování: mČsto Svitavy, dotace
DYJ212210
A14
DYJ217018
A15
DYJ217012
PPO Moravský Krumlov
A16
DYJ217013
Jihlava, PohoĜelice - ochranné hráze
Jihlava
A19
DYJ217004
PPO pro povodí Bílého potoka
Bílý p.
DYJ217006
Svitava, Svitavy - zvýšení kapacity koryta III. etapa
DYJ217007
Studený potok, SN Svitavy, opatĜení v korytech vodních tokĤ a v záplavovém území
A20
Kraj
Znojmo
Studie proveditelnosti Financování: mČsto NámČšĢ nad Oslavou
A13
ěešená lokalita
Oslava
Svitava
NámČšĢ nad Oslavou
Svitavy
ϴ͘ϳʹƐƚƌĂŶĂϱ
zpracovává se IZ Financování: mČsto Moravský Krumlov
ID
Kód opatĜení
Název opatĜení
DYJ217008
PPO BĜezová nad Svitavou, Dlouhá
DYJ217502
PPO Svitava Letovice nad Kladorubkou, II. Etapa
Vodní tok
Svitava
Kraj
Aspekt opatĜení
BĜezová nad Svitavou
E
Ochrana 2.3.2, 2.3.5, 2.3.7
20
2
Studie Financování: obec BĜezová nad Svitavou
Letovice
B
Ochrana 2.3.1, 2.3.2, 2.3.5
30
3
Investiþní zámČr Financování: mČsto Letovice, dotace
Ochrana 2.2.4
ěešená lokalita
Náklady Priorita mil. Kþ
Poznámka
Studie III. etapa PPO 129 264
DYJ217009
VD Letovice
166
2
A21
DYJ217010
Rájec-JestĜebí - výstavba silniþního obchvatu s omezovacím povodĖovým objektem
Svitava
Rájec - JestĜebí
B
Ochrana 2.3.2, 2.3.8
30
2
Studie Financování: mČsto Rájec - JestĜebí
A23
DYJ217005
Generel odvodnČní mČsta KuĜim
KuĜimka
KuĜim
B
Ochrana 2.3.1, 2.3.2, 2.3.5, 2.3.6, 2.3.8, 2.1.11
100
2
Studie Financování: mČsto KuĜim
DYJ217011
Realizace PPO vycházející z Generelu odvodnČní mČsta Brna
B
Ochrana 2.1.5, 2.1.9, 2.1,11, 2.2.1, 2.2.4, 2.3.1, 2.3.2, 2.3.3, 2.3.4, 2.3.5, 2.3.6, 2.3.7, 2.3.8
2
Studie Financování: mČsto Brno, Povodí Moravy, s.p., dotace
DYJ212204
Realizace PPO vycházející ze studie "PĜírodČ blízká POP a revitalizace údolní nivy hlavních brnČnských tokĤ"
B
Ochrana 2.1.5, 2.1.9, 2.1,11, 2.2.1, 2.2.4, 2.3.1, 2.3.2, 2.3.3, 2.3.4, 2.3.5, 2.3.6, 2.3.7, 2.3.8
2
Studie Financování: mČsto Brno, Povodí Moravy, s.p., dotace
A25
Letovice
Brno
B
Svratka
Brno
ϴ͘ϳʹƐƚƌĂŶĂϲ
2700
ID
Kód opatĜení
A25
DYJ212209
DYJ212208 A26
DYJ217017
Znaþení krajĤ:
Název opatĜení
Vodní tok
Realizace PPO vycházející ze studie "Svratka II - pĜírodČ blízká protipovodĖová opatĜení a obnova pĜirozené hydromorfologie a retenþní kapacity toku a nivy v úseku Ĝ. km 2,000 (delta ve VD Nové Mlýny) - 26,370 (Rajhrad Holasice ) Realizace opatĜení ze studie proveditelnosti "Litava pĜírodČ blízká PPO a obnova pĜirozené hydromorfologie a retenþní kapacity toku a nivy v úseku Ĝ. km 5,0 (MČnín) až Ĝ.km 16,0 (Újezd u B.)
Aspekt opatĜení
B
Ochrana 2.1.5, 2.1.9, 2.1,11, 2.2.1, 2.2.4, 2.3.1, 2.3.2, 2.3.3, 2.3.4, 2.3.5, 2.3.7, 2.3.8
MČnín, Bluþina
B
Ochrana 2.1.11
Židlochovice
B
Ochrana 2.3.2
Brno
Náklady Priorita mil. Kþ
Poznámka
2
Studie Financování: mČsto Brno, ostatní dotþené obce, Povodí Moravy, s.p., dotace
383
3
Studie proveditelnosti dotace OPŽP
15
2
DÚR Financování: mČsto Židlochovice
Svratka
Litava, PovodĖová ochrana mČsta Židlochovice - III. Etapa
B - Jihomoravský M - Olomoucký Z - Zlínský E - Pardubický J - Vysoþina
Kraj
ěešená lokalita
Svratka
Zkratky OPŽP PPO ýOV SN VD
Operaþní program životní prostĜedí protipovodĖové opatĜení þistírna odpadních vod suchá nádrž vodní dílo
IZ ÚR DUR SP DSP
investiþní zámČr územní rozhodnutí dokumentace pro územní rozhodnutí stavební povolení dokumentace pro stavební povolení
ϴ͘ϳʹƐƚƌĂŶĂϳ
Ministerstvo životního prostĜedí Vršovická 1422/65, 100 10 Praha 10 www.mzp.cz,
[email protected] +420 267 121 111 Praha 2015
Ministerstvo zemČdČlství TČšnov 17, 110 00 Praha 1 www.eagri.cz,
[email protected] +420 221 811 111
Natura 2000
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Detailní vyhodnocení vlivu na integritu a celistvost soustavy lokalit Natura 2000 Zpracovatel: Mgr. Stanislav Mudra držitel autorizace podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., č.j.: 11074/ENV/10)
PRAHA
srpen 2015 ©
Natura 2000
Vyhodnocení vlivů koncepce Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, jejich předměty ochrany a celistvost soustavy lokalit Natura 2000 Na základě vyjádření orgánů ochrany přírody a krajiny v rámci oznámení koncepce dospěl příslušný úřad k závěru, že provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje může mít významný negativní vliv na celistvost a integritu lokalit soustavy Natura 2000 (viz Závěr zjišťovacího řízení ze dne 27. února 2015). Stanoviska orgánů ochrany přírody podle § 45i odst. 1., zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (vyjádření z hlediska možného ovlivnění soustavy lokalit Natura 2000) jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 3 Vyjádření orgánů ochrany přírody a krajiny k soustavě lokalit Natura 2000 Orgán ochrany přírody Ministerstvo 510 Odbor výkonu státní správy II 560 Odbor výkonu státní správy VII 570 Odbor výkonu státní správy VIII CHKO Správa CHKO Beskydy Správa CHKO Bílé Karpaty Správa CHKO Blaník Správa CHKO Blanský les Správa CHKO Český les Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Litovelské Pomoraví Správa CHKO Moravský kras Správa CHKO Orlické hory Správa CHKO Pálava Správa CHKO Poodří Správa CHKO Šumava Správa CHKO Třeboňsko Správa CHKO Žďárské vrchy Krajské úřady Krajský úřad Plzeňského kraje Krajský úřad Jihočeského kraj Krajský úřad Kraje Vysočina Krajský úřad Jihomoravského kraje Krajský úřad Zlínského kraje Krajský úřad Olomouckého kraje Krajský úřad Moravskoslezského kraje Krajský úřad Pardubického kraje Vojenské újezdy Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá Újezdní úřad vojenského újezdu Březina Národní parky Správa Národního parku Podyjí Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava
může ovlivnit (ANO)/ nemůže ovlivnit (NE) K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno Z důvodů neúplnosti koncepce se nevyjádřili K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno
ANO K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno
ANO NE ANO
Z důvodů neúplnosti koncepce se nevyjádřili K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno
ANO ANO K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno
ANO K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno Z důvodů neúplnosti koncepce se nevyjádřili
ANO NE NE K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno
Natura 2000
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje (dále též jen „PpZPR Dunaje“) stanovuje pro oblasti s významným povodňovým rizikem následující cíle: • zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku; • snížení míry povodňového nebezpečí; • zvýšení připravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektů infrastruktury, hospodářských a jiných aktivit vůči negativním účinkům povodní. Proces plánování v oblasti vod probíhá na základě Rámcové směrnice o vodách č. 2000/60/ES. Plány pro zvládání povodňových rizik jsou zpracovávány nově. Dle schváleného časového plánu musí být spolu s plány povodí, které jsou přezkoumány a aktualizovány, schváleny v termínu do 22. prosince 2015. Základní obsah PpZPR Dunaje je upraven v příloze vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. PpZPR Dunaje stejně jako ostatní národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik je podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení. PpZPR Dunaje bude doplněn plány tří dílčích povodí, a to Dílčí povodí Dyje; Dílčí povodí Moravy a přítoku Váhu a Dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje, jejichž samostatnou součástí jsou dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem. V dílčím povodí ostatní přítoky Dunaje nebyly vzhledem k jeho charakteru vymezeny oblasti s významným povodňovým rizikem. Umístění: oblast povodí Dunaje Předkladatel: Ministerstvo životního prostředí ČR a Ministerstvo zemědělství ČR
Stručná charakteristika posuzované koncepce: Zabezpečení ochrany před povodněmi Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení a zvládání povodňového rizika. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními. Nejefektivnější formou ochrany před povodněmi jsou preventivní opatření. Mezi hlavní zásady prevence před povodněmi, které byly formulovány ve Strategii ochrany před povodněmi na území ČR a v dalších dokumentech, patří zejména: • omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika; • zajišťovat efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření na základě kvalitních podkladů a optimalizace variant koncepcí řešení povodňové ochrany s uplatňováním rizikové analýzy, analýzy nákladů a užitků; • při návrhu preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření ovlivňujících průtoky a objemy povodňových vln; • používat takové způsoby hospodaření na zemědělské a lesní půdě, aby nedocházelo ke zhoršování retenční schopnosti půdy a negativnímu ovlivňování vodního režimu v krajině; k tomu je nezbytné připravit a zavést odpovídající ekonomické nástroje; • zlepšovat technický stav vodních děl a jejich provoz s ohledem na zvýšení jejich bezpečnosti za povodní.
Natura 2000
Do oblasti prevence patří i přípravná opatření, vedoucí ke zvýšení efektivity operativních opatření, která se provádějí v době nebezpečí povodní a za povodní podle povodňových plánů. Sem patří organizační a technická příprava povodňové služby, příprava a vybavení složek integrovaného záchranného systému (IZS), příprava hlásné a předpovědní služby a systémů pro informování obyvatelstva, školení a výcvik pracovníků povodňových a krizových orgánů a složek IZS, a v neposlední osvětové akce pro obyvatelstvo a lidi pracující v oblastech se zvýšeným povodňovým rizikem. Na zabezpečení realizace preventivních opatření ke snížení škodlivých účinků povodní se musí podílet vlastníci a správci nemovitostí, což mohou být rovněž organizace na úrovni regionu, obcí anebo občané. Efektivní preventivní opatření je nutné uplatňovat systémově v ucelených (hydrologických) povodích a s ohledem na provázání vlivů jednotlivých opatření podél vodních toků. S ohledem na charakter území a geografickou polohu České republiky je nezbytné řešit ochranu před povodněmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích řek přesahujících hranice státu. Vzhledem k finanční náročnosti je zabezpečení účinné ochrany před povodněmi víceletý proces, kdy prioritou státního zájmu je podpora prevence oproti úhradě nákladů za škody způsobované povodněmi.
Závěr zjišťovacího řízení SEA: Závěr zjišťovacího řízení podle § 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) vydaný v Praze dne: 27. 2. 2015 č. j.: 7339/ENV/15 Ministerstvem životního prostředí, konstatuje, následující: Průběh zjišťovacího řízení: Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 12. 1. 2015 zveřejněním informace o oznámení koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet (dále též jen „informace“), na úřední desce posledního dotčeného kraje. Informace byla rovněž zveřejněna v Informačním systému SEA (http://portal.cenia.cz/eiasea/view/sea100_koncepce), kód koncepce MZP199K, a zaslána dotčeným územním samosprávným celkům pro zveřejnění na úředních deskách. Informace o oznámení koncepce byla zaslána také dotčeným správním úřadům. Souhrnné vypořádání připomínek: Ministerstvo životního prostředí, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, oddělení SEA, obdrželo vyjádření celkem od 69 subjektů. Připomínky týkající se obsahu a rozsahu posouzení byly využity jako podklad pro vydání tohoto závěru zjišťovacího řízení. Kopie všech došlých vyjádření byly předány předkladateli koncepce k využití. Závěr: Na podkladě oznámení koncepce a vyjádření obdržených k oznámení koncepce provedlo Ministerstvo životního prostředí podle kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“) zjišťovací řízení ve smyslu § 10d výše uvedeného zákona s následujícím závěrem. Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje jako koncepce naplňující dikci ustanovení § 10a odst. 1 písm. a) zákona o posuzování vlivů na
Natura 2000
životní prostředí bude předmětem posuzování vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení požadujeme zpracovat nejen v rámci základních zákonných požadavků daných zejména § 2, § 10b a přílohou č. 9 zákona, ale také se zaměřením na níže uvedené aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení, zejména: 4) Vyhodnotit vliv PpZPR Dunaje na velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území nacházející se v dotčeném území, tj. zda naplněním cílů uvedených v koncepci nemůže dojít k ohrožení zájmů chráněných v těchto územích, včetně návrhu případných opatření k vyloučení či snížení negativních vlivů na dotčená zvláště chráněná území. 15) Vzhledem ke skutečnosti, že zpracovatel oznámení koncepce PpZPR Dunaje nevyloučil možné vlivy koncepce přesahující hranice České republiky, je nutné pro potřeby případného přeshraničního posuzování vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví tento předpoklad vyhodnotit s jasným výrokem, zda území dotčené návrhem koncepce může zasahovat mimo území ČR, tj. zda by území dotčeného státu mohlo být provedením koncepce závažně ovlivněno. Pokud ano, pak požadujeme určit možné vlivy koncepce na území dotčených států, odhadnout míru jejich významnosti a specifikovat případné dotčené území za hranicemi ČR. Jelikož příslušné orgány ochrany přírody svým stanoviskem dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), nevyloučily významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá tato koncepce posouzení důsledků na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45h a § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Ve vyhodnocení požadujeme uvést jasný výrok, zda koncepce, popř. některý v ní blíže specifikovaný záměr, bude mít negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Dále je nutné při tomto hodnocení zohlednit zejména relevantní připomínky příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny. V případech, kdy budou hodnoceny varianty řešení, požadujeme uvedení jasného výroku, zda jsou jednotlivé varianty přípustné nebo nepřípustné, popř. podmíněně přípustné. Dále požadujeme určení pořadí jednotlivých přípustných variant z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, ve kterém jsou jednotlivé varianty přípustné a za jakých podmínek, včetně navržení a posouzení opatření k předcházení nepříznivých vlivů, popř. k jejich vyloučení, snížení, zmírnění anebo kompenzaci. Výrok se může k jednotlivým variantám lišit.
Metodika a postup hodnocení Předložený materiál je zpracován v souladu s materiálem „Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XVII, částka 11, s. 1-23“ (Roth 2007).
Natura 2000
Významnost, rozsah a síla vlivů bude hodnocena podle následující stupnice: Hodnota Termín Popis -2
Významný negativní vliv
-1
Mírně negativní vliv
0
Nulový vliv
Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocená opatření Významný rušivý až likvidační vliv. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího opatření). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí. Je možné jej dále snížit navrženými zmírňujícími opatřeními. Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný prokazatelný vliv.
+1
Mírně pozitivní vliv
Mírný příznivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí.
+2
Významný pozitivní vliv
Významný příznivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí.
?
Vliv nelze hodnotit
Díky obecnosti zadání koncepce (nebo jednotlivých úkolů) není možné hodnotit její vlivy.
Poznámka: Cílem naturového hodnocení je zjistit, zda má záměr významný negativní vliv. To odpovídá hodnotě -2 na stupnici. Pro úplnost je hodnotící stupnice doplněna o hodnoty -1, 0, +1, +2; všechny tyto hodnoty odpovídají zjištění, že „záměr nemá významný negativní vliv“. Jemnější členění umožní odlišit záměr s mírně negativním vlivem od záměrů zcela bez vlivů nebo dokonce s vlivy pozitivními. Vodítkem pro rozhodnutí o významnosti vlivu jsou kromě uvedeného dostupná data z odborné literatury o ekologii předmětu ochrany, o životaschopnosti populací druhů, o minimálních areálech stanovišť. Argumenty pro stanovení významného negativního vlivu se mohou týkat: • kvantitativních parametrů předmětu ochrany. Dá se říci, že již ovlivnění řádově jednotek procent výskytu v dotčené EVL/PO by mělo být považováno za významný vliv; • kvalitativních parametrů předmětu ochrany. Nezávisle na kvantitativních parametrech může být argumentace významného vlivu založena na kvalitě výskytu předmětu ochrany jako např.: • jedinečný výskyt v ČR (tj. předmět ochrany je v dotčené EVL/PO sice hojný, ale je to jediná EVL/PO, kde se vyskytuje jako předmět ochrany); • velmi kvalitní výskyt v rámci EVL/PO (jádrové území pro výskyt druhu, větší rozlohy reprezentativních porostů atd.); • ohrožená, poslední, zanikající populace/stanoviště v EVL/PO. Zásadního významu místa z hlediska biologie druhu, např.: • místo rozmnožování (hnízdiště, tokaniště, trdliště, stromové dutiny apod.); • nenahraditelný potravní biotop; • úkrytové možnosti; • migrační trasy; • ekologických funkcí nezbytných pro zachování předmětů ochrany a celistvosti lokality. V případech identifikace negativních vlivů by mělo být zhodnocení významnosti vlivů podepřeno širším konsensem relevantních odborníků (regionálních znalců pro ovlivněný předmět ochrany a kde je to díky charakteru záměru nebo významu lokality nutné, i předních odborníků na celostátní úrovni).
Natura 2000
Naturové hodnocení dbá principu předběžné opatrnosti, a to obzvláště v případech, kdy neexistují dostatečné vědecké podklady pro zhodnocení vlivů na dotčené předměty ochrany a zároveň se jedná o předměty ochrany mimořádných charakteristik (kvality nebo kvantity v rámci dotčené lokality nebo celého území ČR). Princip předběžné opatrnosti je však možné aplikovat pouze tehdy, pokud lze identifikovat vlivy záměru (tzn., kdy jsou k dispozici dostatečné podklady o záměru). V kontrastu s navyklým tabulkovým hodnocením bylo v tomto případě přistoupeno k hodnocení textovému. Tento přístup si vyžádal široký rozsah posuzovaných hodnot, jenž zahrnuje přes 60 stran tabulek. Pracovně byly podrobně vyhodnoceny všechny zásady, cíle a opatření na základě dodaných přehledných tabulek – viz příloha. Níže v textu jsou pro větší názornost uvedeny výtahy z tabulek cílů, opatření a zásad, s příslušnými hodnoceními za celé souhrnné skupiny.
Vlastní posouzení - hodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti v soustavě Natura 2000 v území ČR: Územní rozsah hodnocené koncepce se týká značné části území celé ČR – povodí Dunaje. Tím je dán tzv. územní průmět koncepce z hlediska možného vlivu na lokality soustavy Natura 2000. Soustavu lokalit Natura 2000 v ČR tvoří dvě kategorie území: ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Bližší informace k jednotlivým lokalitám lze najít v jejich zřizovacích předpisech (příslušných nařízeních vlády) a dále např. na www.natura2000.cz . Z hlediska územního průmětu lze konstatovat, že uvedené cíle a opatření se dotýkají jednotlivých lokalit a soustavy Natura 2000 v koncepcí definované části ČR – v dílčím povodí. Pravděpodobnost dotčení lokalit soustavy Natura 2000 na území ČR mimo vymezené území je minimální. Strategické cíle koncepce Cíl 1: Zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku. Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: • zohledňování principů povodňové prevence v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí a při správních řízeních, zejména nevytvářením nových ploch v nepřijatelném riziku, nezvyšováním hodnoty majetku v plochách v nepřijatelném riziku a případně změnou užívání území, vedoucí ke snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku; • postupné realizace konkrétních opatření pro snížení rozlivů v zastavěném území obcí, při využití navrhovaných opatření z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů.
Natura 2000
Cíl 2: Snížení míry povodňového nebezpečí. Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: • postupné realizace konkrétních opatření v povodí pro zachycení nebo snížení povodňových vln, nově navrhovaných nebo pocházejících z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů; • zvyšování retenční schopnosti krajiny a zachování, případně obnova krajinných prvků a ekosystémů pozitivně ovlivňujících vodní režim (mokřady); • uplatňováním vhodných způsobů hospodaření na zemědělských a lesních pozemcích, vedoucích k většímu zachycení vody v půdě, zpomalení odtoku a omezení erozních jevů; • uplatňováním vhodných principů hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaných územích, které pokud možno napodobují přirozené hydrologické poměry území před zástavbou. Cíl 3: Zvýšení připravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektů infrastruktury, hospodářských a jiných aktivit vůči negativním účinkům povodní. Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: • zpracování a aktualizace kvalitních povodňových plánů obcí a vybraných nemovitostí, uvažujících i možnost výskytu povodní větších než Q100; • zajištění dostatečného vybavení pro provádění nouzových operativních opatření pro ochranu obyvatelstva a zabezpečení základních funkcí obcí; • dalšího zdokonalování předpovědní povodňové služby a zajištěním fungující hlásné povodňové služby a hlídkové služby na úrovni obcí, včetně systémů pro informování a varování obyvatelstva; • zabezpečení nemovitostí, nacházejících se v územích ohrožených rozlivy, jejich vlastníky k omezení jejich vlastních škod a k zamezení případného ohrožení jiných území, objektů nebo životního prostředí (odplavení materiálu, únik nebezpečných látek). Opatření pro zvládání povodňových rizik Tabulka č. 4 Typy opatření v návaznosti na aspekty zvládání povodňových rizik
Aspekt
Typ
Popis
Prevence rizik (1)
Zamezení vzniku rizika (1.1)
Opatření pro zamezení umístění nových či rozšíření stávajících zranitelných staveb a aktivit v ohroženém území, jako je např. územní plánování a regulace výstavby. Opatření k odstranění zranitelných objektů a aktivit z ohrožených oblastí, nebo jejich přemístění do míst s nižší mírou povodňového ohrožení. Opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě aj.
Odstranění nebo přemístění (1.2) Snížení rizik (1.3)
Natura 2000
Aspekt
Ochrana před ohrožením (2)
Typ
Popis
Ostatní prevence (1.4)
Jiné opatření ke zvýšení prevence povodňového rizika (modelování a hodnocení povodňového rizika, hodnocení zranitelnosti v důsledku povodní, programy údržby a provozní řády atd.). Obnova přirozených ekosystémů za účelem zpomalení odtoku a zvýšení retence vody v krajině, opatření k zachycení povrchového odtoku a snížení přítoku do říční sítě, zlepšení infiltračních schopností krajiny, včetně změn v korytech a říční nivě a výsadby břehových porostů. Technická opatření k regulaci průtoků, jako je výstavba, úprava nebo odstranění staveb pro zadržování vody (např. přehrady a jiné stavby nebo změna stávajících manipulačních řádů), které mají významný dopad na hydrologický režim. Opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku.
Management povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními (2.1) Regulace průtoků ve vodních tocích (2.2)
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území (2.3) Management srážkových vod (2.4) Jiná ochrana (2.5) Připravenost (3)
Předpovědní a výstražná povodňová služba (3.1) Povodňové / krizové / havarijní plány (3.2) Povědomí a připravenost veřejnosti (3.3)
Technická opatření k omezení zaplavení povrchovou vodou (nesoustředěného povrchového odtoku) v typicky městském prostředí, např. zvyšování kapacit stokových a odvodňovacích systémů. Jiná opatření ke zvýšení ochrany proti povodním, která mohou zahrnovat programy pro údržbu protipovodňových opatření. Opatření ke zřízení nebo zlepšení hydrometeorologických předpovědních a výstražných systémů, lokálních výstražných systémů a varovných systémů. Opatření ke zřízení nebo zlepšení plánování pro zvládání povodňové situace odpovědnými orgány.
Opatření za účelem vytvoření nebo podpory veřejného povědomí o povodňovém ohrožení a riziku a připravenosti na povodňové situace.
Natura 2000
Aspekt
Obnova a poučení (4)
Ostatní (5)
Typ
Popis
Jiná připravenost (3.4)
Jiná opatření k vytvoření nebo podpoře připravenosti na povodňové situace za účelem snížení nepříznivých následků. Úklidové a rekonstrukční práce (na budovách, a infrastruktuře, atd.). Zdravotní a psychologická pomoc (zvládání stresu). Finanční a právní nástroje pro obnovu po povodni, včetně podpory nezaměstnaných. Dočasné ubytování. Úklidové a rekonstrukční práce (včetně ochrany proti plísním, vyčištění studní a dalších zdrojů pitné vody, zajištění nebezpečných odpadů aj.). Poučení z povodní a opatření pro zlepšení povodňové ochrany, pojištění
Individuální a společenská obnova (4.1) Obnova životního prostředí (4.2) Ostatní obnova a poučení (4.3) Ostatní (5.1)
Dokumentace proběhlých povodní, vyhodnocení jejich příčin průběhu a důsledků, včetně fungování záchranného systému a aktivit ostatních složek
Preventivní opatření v zaplavovaných územích Preventivní opatření respektují přirozeně zaplavovaná (inundační) území a směřují k zamezení nebo snížení povodňového rizika na přijatelnou úroveň cestou zvyšování odolnosti objektů a zamezování nepřijatelných aktivit v území s vysokým a středním ohrožením. Podle přijaté metodiky pro hodnocení povodňového rizika mohou být v územích s vysokým stupněm ohrožení pouze vodní plochy, lesy, parky, louky a zemědělská půda. Území se středním stupněm ohrožení mohou být využívány pro sport a rekreaci (kromě sportovních hal, stadionů a obdobných staveb, které pro tyto účely patří do občanské vybavenosti). V územích s nízkým stupněm ohrožení mohou být obytné stavby a objekty občanské vybavenosti, průmyslové, dopravní a jiné stavby. Opatření spočívají v zamezení výstavby nových staveb a postupném odstranění nebo přemístění staveb a aktivit stávajících. Hlavním prostředkem k uplatňování těchto opatření je územní plánování a důsledná rozhodovací činnost vodoprávních a stavebních úřadů. K aktualizaci územních plánů jsou využívány výstupy z mapování povodňového rizika (podle směrnice 2007/60/ES), limit využití území 4.1.121 Povodňové riziko, uvedený v seznamu vytvořeném Ústavem územního rozvoje a případně individuální posouzení povodňového rizika případovými studiemi. Odstranění či přemístění budov a objektů lze alternativně nahradit individuálními opatřeními vlastníků nemovitosti vedoucími ke zvýšení jejich odolnosti v případě zaplavení. V takových případech je nutné posoudit, zda nemůže dojít ke zhoršení průběhu povodně nebo ohrožení životního prostředí (např. odplavením části objektu nebo závadných látek). Důležitým preventivním opatřením je pravidelné provádění povodňových prohlídek a technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly. Povodňové prohlídky organizují povodňové orgány, přičemž se kontrolují koryta vodních toků, vodní díla a vymezená záplavová území. Závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně a její škodlivé důsledky, je třeba neprodleně odstranit včetně odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání
Natura 2000
koryta níže po toku. Za provádění technicko-bezpečnostního dohledu odpovídají vlastníci vodních děl. Pozornost je nutné preventivně věnovat zejména kontrole rybníků a malých vodních nádrží, které jsou za povodní častým zdrojem ohrožení v důsledku přelití nebo porušení jejich konstrukce. Opatření v ploše povodí Opatření prováděná v ploše povodí směřují prioritně k zachování nebo obnovení přirozené retence vody v krajině. Jde o široký soubor opatření, který zahrnuje uplatňování zásad správné zemědělské a lesnické praxe a protierozní opatření (šetrné užívání těžké mechanizace, orba po vrstevnici, vhodný výběr a střídání plodin, přerušení drah soustředěného odtoku). Podporována je větší členitost krajiny vedoucí k lepšímu zasakování srážkových vod a vytváření drobných retenčních prostor. Individuálně jsou posuzovány staré i nové meliorační zásahy, které mohou mít na průběh povodní negativní i pozitivní účinek. V údolních partiích se uplatňují opatření k revitalizaci vodních toků, zpomalení odtoku a obnově přirozených rozlivů. Opatření v ploše povodí jsou většinou kompromisem mezi přírodním stavem a hospodářským využitím krajiny. V tomto ohledu se negativně projevuje vliv rozšiřování nepropustných ploch v důsledku obytné výstavby a budování průmyslových a obchodních areálů. Významnou úlohu hrají opatření managementu srážkových vod, vedoucí k jejich zachycení, zasakování (pokud je to možné) a neškodnému odvedení. Na stokových sítích se provádějí opatření k jejich zkapacitnění a bezpečnému provozu za povodní, včetně vytvoření retenčních objemů. Technická opatření na vodních tocích Technická opatření jsou stavby na vodních tocích nebo stavby s vodními toky související (vodní díla), která vedou buď k ovlivnění velikosti průtoku za povodní, nebo k převedení povodňových průtoků s menší mírou ohrožení okolního území. Může jít o nové stavby a zařízení nebo o úpravu či změnu provozních podmínek staveb a zařízení stávajících. Opatření k zachycení části povodňové vlny a ovlivnění velikosti průtoku jsou protipovodňová opatření, jejichž vliv se pozitivně projevuje dále po toku. Zahrnují výstavbu vodních nádrží, suchých nádrží (poldrů) a manipulačních objektů pro řízené přepouštění vody do inundačních území. Ve vhodných podmínkách lze vybudovat zařízení pro odlehčení povodňového průtoku do boční nádrže nebo nádrže v sousedním povodí, případně přímo do vodního toku v jiném povodí, pokud tam jsou vhodnější podmínky pro převedení povodně. Opatření tohoto typu jsou obvykle investičně náročná a vyžadují vypořádání vlastnických vztahů k pozemkům. Největšího efektu dosahují vodní díla vybavená ovladatelnými funkčními objekty, které vyžadují trvalou údržbu a obsluhu. Velikost retenčního účinku těchto vodních děl záleží na průběhu povodně a způsobu jejich provozování, který je určen manipulačním řádem. Větší vodní nádrže se však zpravidla budují jako víceúčelové a jejich ochranný efekt je omezen ostatními účely vodního díla. Při schvalování manipulačního řádu se posuzují všechny dotčené veřejné zájmy. Vodní nádrže však mohou být, zejména za povodní, potenciálním zdrojem ohrožení v důsledku havárie hráze nebo jejího funkčního objektu a vyžadují odborný technicko-bezpečnostní dohled dle požadavků § 62 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Opatření sloužící k lepšímu převedení povodňových průtoků jsou většinou liniové stavby, které přinášejí ochranu (menší míru ohrožení) území podél vodního toku. Typicky jde o zkapacitnění koryt vodních toků, výstavbu nábřežních zdí a ochranných hrází. Budují se v intravilánu obcí, kde je třeba omezit plochy s nepřijatelným povodňovým rizikem. Mimo intravilán obcí je výstavba liniových
Natura 2000
opatření přípustná pouze ve zdůvodněných případech. Realizací liniových ochranných opatření se obvykle ruší či zmenšují původní inundační plochy, což může negativně ovlivnit průběh povodně proti toku i dolů po toku. Tento vliv je třeba u každého opatření individuálně posoudit a v případě potřeby navrhnout a realizovat kompenzační opatření. Zvýšení průtočné kapacity koryta vodního toku včetně jeho inundačního území lze dosáhnout bodovými opatřeními k odstranění nebo omezení překážek, jako je úprava jezů, zkapacitnění propustků a mostů, případně inundačních otvorů v náspech komunikací. Efekt těchto opatření se projevuje v dosahu vzdutí proti proudu toku. V případě jezů, které mají obvykle další vodohospodářské funkce, jde opět o kompromisní řešení vyhovující všem účelům vodního díla. Příprava informačních systémů Spolehlivé a včasné informace jsou základním předpokladem pro účelné a efektivní provádění všech operativních opatření za povodní a rozhodování odpovědných orgánů, které provádění těchto opatření řídí. Informace o nebezpečí povodně, o jejím průběhu a očekávaném vývoji vydává předpovědní povodňová služba. Opatření vedoucí ke zlepšování hydrometeorologických předpovědních systémů, výstražných a varovných systémů, spočívají ve zřizování a modernizaci monitorovacích sítí, systémů zpracování dat a rozvoji metod předpovídání povodní. Systém hlásné a předpovědní povodňové služby v ČR je stabilizovaný a založený na spolupráci národních a regionálních složek. Opatření směřující k dalšímu zlepšování předstihu a spolehlivosti předpovědí jsou limitována objektivními geomorfologickými podmínkami (větší časový předstih předpovědí je dosažitelný na větším povodí). Kromě centrálně zajišťovaných informací potřebuje každý odpovědný orgán obcí informace z územního obvodu své působnosti, respektive z horní části povodí v působnosti sousedních obcí. K tomu slouží opatření ke zřizování a modernizaci lokálních hlásných a výstražných systémů a výměně informací. Technicky se stále více uplatňují informační systémy založené na internetu a jiných moderních technologiích. K šíření výstrah a varování obyvatelstva lze využívat veřejných mediálních prostředků (rozhlas, televize), cíleně pak místních varovných systémů. Opatření směřují do modernizace těchto varovných systémů, které je možno využívat nejen pro povodně, ale i pro jiné typy krizových situací. Připravenost orgánů a pracovníků povodňové služby Operativní opatření prováděná v případě povodní jsou řízena odpovědnými orgány obcí a větších územních celků. Jejich hierarchická struktura a pravomoci jsou stanoveny vodním zákonem a v případě vyhlášení krizových stavů krizovým zákonem. K provádění efektivních zásahů musí být tyto orgány a jejich členové připraveni a dostatečně vybaveni. Opatření v této oblasti směřují na vytvoření a trvalou aktualizaci povodňové dokumentace, tj. povodňových/krizových/havarijních plánů, které musí obsahovat všechny nezbytné údaje pro řízení evakuací, záchranných a zabezpečovacích prací, jakož i zabezpečení základních funkcí komunální infrastruktury v době povodně i bezprostředně po ní. Povodňová dokumentace musí být v daném území provázána na výstupy informačních systémů a limitní stavy veličin charakterizující průběh a předpokládaný vývoj povodně. Další opatření spočívají v systematickém proškolování členů těch orgánů, které jsou za řízení povodňových opatření odpovědné. Proškolování je důležité zejména u volených členů, jejichž funkční
Natura 2000
období je zpravidla závislé na výsledku voleb. Školení je vhodné doplnit praktickým cvičením na simulovaných krizových situacích. Potřebná technická vybavenost jednotlivých složek na provádění záchranných a likvidačních prací je obvykle řešena opatřeními na úrovni obcí nebo resortních institucí (policie, hasiči, lékařská služba). Vybavení opět slouží pro zásahy i při jiných typech krizových situací. Osvěta, výchova a připravenost obyvatelstva Spolupráce obyvatelstva v povodněmi ohrožených oblastech je pro úspěšné zvládání povodňového rizika nezbytná. Je třeba, aby si každý byl vědom své odpovědnosti za ochranu své rodiny a svého majetku. Opatření směřují k jednoznačnému vymezení povodněmi ohroženého území ve veřejně dostupných mapách, případně i v terénu. Občané musí být seznámeni s výsledky hodnocení povodňového rizika a povodňovými plány ve svém územním obvodu. Vlastníci nemovitostí v záplavovém území musí být informováni o míře ohrožení jejich stavby při různých povodňových stavech a vedeni k jejímu aktivnímu zabezpečení. Je třeba, aby lidé aktivně spolupracovali s odpovědnými orgány během povodní a řídili se jejich pokyny. Cílevědomou osvětou je třeba udržovat povědomí rizika povodní a vyloučit takové jevy, jako je odmítání evakuace nebo neukázněné chování vodáků na rozvodněných vodních tocích. Způsob hodnocení opatření Opatření nestrukturálního charakteru, vedoucí ke splnění cílů uvedených v kapitole 5.2, směřují k důslednému plnění zásad povodňové prevence a povinností daných právními předpisy. Hodnocení jejich potřebnosti a účinnosti musí provádět především obce a vlastníci ohrožených nemovitostí. Navrhování konkrétních opatření stavebního charakteru se provádí na podkladě studií odtokových poměrů, ekologických charakteristik vodních toků a na základě rizikové a finanční analýzy posuzující náklady a užitky těchto opatření. Hodnocení efektivnosti každého opatření financovaného z Programu prevence před povodněmi III. musí být provedeno před schválením jeho zařazení do programu strategickým expertem. Pokud je náklad na protipovodňové opatření srovnatelný či vyšší než hodnota ochráněného majetku, je třeba prosazovat individuální ochranu zaplavovaných objektů nebo možnost vykoupení veškerých nemovitostí v záplavových územích pro umožnění neškodného rozlivu velkých vod. Návrh nových opatření Návrhy nových opatření vycházejí ze znalosti rizik a dopadů povodňových situací v jednotlivých oblastech s významným povodňovým rizikem tak, jak byly hodnoceny v jejich dokumentacích. Pro každé jednotlivé opatření byl zpracován jednotným způsobem list opatření a bylo mu přičleněno číslo aspektu a způsobu zvládání podle jednotného seznamu (příloha 8.4 PpZPR). Opatření se dále člení na obecná a konkrétní (podle typu listu opatření) a na individuální a souhrnná (podle typu opatření). Souhrnné opatření může být tvořeno souborem individuálních opatření působících ve vzájemné součinnosti. Obecná opatření Obecná opatření jsou směrována k naplnění obecných cílů pro zvládání povodňového rizika. Ve všech DOsVPR v povodí Dunaje byla jednotným způsobem stanovena sada obecných opatření. K opatřením je přiřazeno číslování vyjadřující aspekt a způsob zvládání povodňového rizika.
Natura 2000
V aspektu 1 – Prevence rizik byla stanovena 4 obecná opatření: 1.1.1 Pořízení nebo změna územně plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodní). 1.1.2 Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a v rozhodování. 1.3.1 Zabezpečení ohrožených objektů a aktivit (zvýšení jejich odolnosti při zaplavení), snížení nepříznivých účinků povodní na budovy a veřejnou infrastrukturu. 1.3.2 Individuální protipovodňová opatření vlastníků nemovitostí (zamezení vniknutí vody, zajištění majetku, zajištění odplavitelných předmětů, odvodnění po povodni). 1.4.1 Individuální posouzení povodňového rizika a zranitelnosti objektů. První dvě směřují k zamezení vzniku rizika důsledným uplatňováním povodňových omezení v procesu územního plánování (zejména v územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a ve stanovisku příslušného dotčeného orgánu při projednávání UPD) a při rozhodování tak, aby území ohrožená povodněmi byla využívána způsobem odpovídajícím míře ohrožení. Další opatření vedou ke snížení rizika cestou adaptace existujících objektů a jejich zabezpečení před účinky povodní, a to po jejich individuálním posouzení jak v komunální, tak v privátní sféře. V aspektu 3 – Připravenost byla vymezena 3 obecná opatření: 3.1.1 Zlepšení hlásné, předpovědní a výstražné povodňové služby (zřízení a modernizace srážkoměrných a vodoměrných stanic, lokální výstražné systémy). 3.2.1 Vytvoření nebo aktualizace povodňových plánů územních celků (digitální forma). 3.2.2 Vytvoření nebo aktualizace povodňových plánů nemovitostí. První opatření má vést ke zvýšení množství a kvality informací povodňových a krizových orgánů pro řízení operativně prováděných opatření před a v průběhu povodně a varování obyvatelstva. Druhá dvě opatření směřují ke zkvalitnění povodňových plánů, které jsou nezbytným podkladem pro jejich činnost.
Natura 2000
Konkrétní opatření Navrhovaná konkrétní opatření jsou vesměs stavebního charakteru, zařazená pod aspekt 2 – Ochrana před ohrožením. Byla vybrána na základě všech dostupných podkladů, které byly k dispozici pro jednotlivé oblasti s významným povodňovým rizikem. Podle způsobu zvládání rizika byla v povodí Moravy a Dyje navržena opatření v těchto kategoriích (způsob zvládání rizika): 2.1.11 Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků. 2.2.1 Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží. 2.2.2 Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba vodních nádrží. 2.2.4 Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – úprava stávajících vodních děl. 2.3.1 Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků. 2.3.2 Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků) Podrobný popis opatření je uveden v listech opatření, které jsou součástí jednotlivých DOsVPR. Je uveden nositel opatření, priorita, stav implementace (přípravy) opatření a ve většině případů odhad nákladů. Celkový počet opatření, zahrnutý do tohoto plánu, je 55. většina opatření zahrnuje kombinaci více aspektů zvládání povodňového rizika, převažuje výstavba ochranných hrází, zkapacitnění koryt, revitalizace vodních toků a suché nádrže (poldry). Předpokládané přímé a nepřímé vlivy V kapitole jsou v jednotlivých skupinách opatření shrnuty předpokládané přímé i nepřímé vlivy na soustavu Natura 2000. Stavby a rekonstrukce objektů v toku Opatření vede k dočasnému narušení koryta a spádových poměrů. Vlivy realizační činnosti jsou dočasné a oživení toku je rychle obnoveno. Při realizaci novostaveb vede opatření ke změně proudových a hloubkových poměrů, je částečně ovlivněn transport splavenin a možnost přirozeného formování dna a břehů. Při rozsáhlejších vzdutí pak může dojít i k ovlivnění chemicko – fyzikálních parametrů vody jako je teplota či obsah kyslíku. Uvedené vlivy se odrážejí ve změně oživení toku. Nevhodně konstruované objekty mohou mít negativní vliv na migraci živočichů a mohou tak ovlivnit stav jejich populace v rámci celého povodí. Prohrábky a další úpravy břehů a dna koryta Prohrábky vedou k zániku přirozeně vytvořené morfologie dna a břehů včetně likvidace oživení dna a dalších dotčených partií. Oživení se však v poměrně krátkém časovém horizontu obnoví. Z dlouhodobého hlediska však zánikem diverzifikovaného prostředí včetně štěrkových lavic a prohlubní dochází k unifikování hloubkových a proudových poměrů s odrazem do unifikace (ochuzení) oživení toku. Změnou hladiny v toku mohou být ovlivněny i nivy a nivní ekosystémy.
Natura 2000
Přírodě blízké úpravy koryta toku V realizační fázi se většinou jedná o destrukční zásah do koryta, břehů a nivy s negativním vlivem na oživení. V případe zdařilého provedení je pak opatření nesporným přínosem z hlediska diferenciace poměrů v toku břehové zóně a nivě. Výstavba suchých nádrží Stavba je závažným zásahem do krajinného rázu a podstatně mění způsob využívání krajiny a to jak v území vlastní zátopy, tak v území dále ovlivněném regulovanými průtoky. Regulace průtoků nádržemi s omezeným odtokem má za následek zastavení korytotvorných procesů a narušuje přirozenou morfologickou dynamiku toku, spolu s dynamikou oživení. Dále má stavba za následek přerušení, nebo zásadní omezení transportu splavenin s vlivem na výše popsané fenomény. Výstavba vodních nádrží Stavba je závažným zásahem do krajinného rázu a podstatně mění způsob využívání krajiny. V zátopě zaniká původní krajina, včetně přírodních prvků. Existence vodní nádrže a deformuje hydrologický režim toku omezením korytotvorných průtoků. Zásadním problémem je přerušení transportu splavenin s důsledkem pro stabilitu dna a břehů toku. Zanikají přirozené erozně-akumulační procesy a procesy dynamiky vývoje niv včetně jejich hydrologických režimů závislých a formovaných záplavami. Závažná je problematika ovlivnění chemicko-fyzikálních parametrů vypouštěné vody z vodní nádrže. Podstatné jsou především změny teploty vody a změny obsahu rozpuštěných plynů vypouštěných vod a to bez rozdílu, zda je výpusť vrchní či spodní. Rozdílné jsou pouze vyvolané změny na oživení toku pod výpustí. Uvedené změny mohou vyznívat po poměrně dlouho dobu. Na všechny výše uvedené fenomény je vázané oživení toku a celé nivy, které je nivelací či zánikem prostředí ochuzováno. Vodní nádrže jsou významnou vodní překážkou nejen pro migraci živočichů, ale i pro tok materiálu energií a informací a zásadně narušují říční kontinuum. Mají tak též negativní vliv na migraci živočichů a ovlivňují stav jejich populace v rámci celého povodí, a to i za hranicemi ČR. Rekonstrukce a výstavba ochranných hrází Opatření bývá rozsáhlým negativním zásahem do ustálených poměrů nivy, včetně kácení mimolesní zeleně a narušení dalších přírodních či zpřírodnělých ploch. Realizace hrází brání rozlivům vody do aluvia a omezuje tak dynamiku fungování niv, včetně trvale vodných či periodických depresí, slepých ramen a mokřadů. Realizace opatření v intravilánech a zastavěných oblastech by měla být kompenzována umožněním rozlivů mimo ohrožené oblasti a to odsazením hrází či jejich rušením.
Natura 2000
Závěrečné stanovisko posouzení: Vliv koncepce na jednotlivé lokality a celistvost (integritu) soustavy Natura 2000 z hlediska cílů ochrany ve smyslu Směrnice Rady 92/43/EHS a zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění Naplňování cílů jednotlivými opatřeními je navrhováno jak organizačně technologickými opatřeními, tak konkrétními investičními záměry. Organizační a administrativní opatření k snížení rizika povodní a s nimi spojenými negativními vlivy, lze jen obtížně hodnotit z pohledu toho, zda se tato opatření mohou jak z krátkodobého, tak především v dlouhodobém pohledu promítnout do příznivého stavu druhů a biotopů soustavy Natura 2000. Tato opatření jsou hodnocena jako bez vlivu, jelikož žádný vliv zde nebyl, a to i při výše zmíněné úvaze dlouhodobého pohledu, identifikován. Konkrétní investiční záměry jsou stavebního charakteru a reprezentují širokou škálu opatření od zvýšení bezpečnosti a účinnosti vodních děl, jako úpravu koryt a toků, budování a opravy ohrázování, až po realizaci nových vodních děl se stálým nadržením, nebo jako suchých poldrů. Jelikož se jedná o opatření v převažující podobě nových staveb, bude se při jejich realizaci jednat ze jména o vlivy spočívajících v různé míře narušení a změnách přírodního prostředí. Při vyhodnocování vlivů byly brány v potaz skutečnosti rozsahu předpokládaných změn, ale zejména jejich vztah k lokalitám soustavy Natura 2000. Opominuty nebyly ani možnosti dálkového působení vzniklých negativ, a to proto, že se jedná o opatření na tocích a nivách vodních toků, které lze vnímat jako poměrně úzce propojené v rámci říční sítě, a je zde možný přenos vlivů v rámci jednotlivých povodí různých řádů. Ze jmenovaných opatření jsou jako závažné zásahy hodnoceny návrhy úprav koryt vodních toků, předně však návrhy na budování příčných překážek v podobě poldrů – suchých nádrží, či dokonce přehrad. Tyto stavby sice vhodně transformují extrémní průtoky, a do určité míry brání povodním v nižších částí povodí, ale zároveň plně deformují průtokové poměry v níže položené části toku. To vede k omezení nebo zastavení korytotvorných průtoků a erozně-akumulačních procesů. Dále působí jako migrační překážka v toku a nivě. Neposledním vlivem je zábor území a nivy toku, a úplná změna jejího využití. Uvedená opatření jsou též zdrojem trvalých změn v chemicko-fyzikálních parametrech vod. Tato a další výše popsaná negativa přinášejí výrazné vlivy na biotu toků a niv se značným dosahem v rámci povodí, a to i přeshraničním. Především narušení či omezení migrace, či fragmentace populací organismů a biotopů, může spolu s kumulací dalších vlivů tyto populace značně negativně ovlivnit. Negativní vlivy koncepce na soustavu Natura 2000 byly identifikovány v případě příčných staveb v podobě poldrů a suchých nádrží realizovaných na významnějších tocích, a v případě zásahů do morfologie toku, jenž jsou v některém úseku součástí soustavy Natura 2000. Předměty ochrany těchto lokalit budou dotčeny jak v době realizací, tak změnou hydrologických poměrů, transportu splavenin, nebo narušením migračního potenciálu. Neegativní vliv byl shledán u Suché nádrže Teplice. Řeka Bečva je tokem s rozkolísanými průtoky a jejich sezónní dynamikou. Zároveň se jedná o tok s aktivním tokem splavenin, které formují v mezích možností provedených regulací morfologicky pestré dno s vysokým podílem štěrkových lavic a akumulací. Na transportu štěrků jsou dále závislé některé říční biotopy v tocích níže od uvažovaného záměru. Zároveň jsou v některých úsecích výrazně přírodně formovány břehy toku. Stavbou suché nádrže bude zamezeno toku štěrků, spolu s omezením korytotvorných průtoků tím bude negativně dotčena EVL CZ0714082 Bečva – Žebračka.
Natura 2000
Realizace záměru dále omezí fungování říční nivy a na ní vázané předměty ochrany, včetně zatápění lužních lesů, jenž jsou chráněné v EVL CZ0713375 Hustopeče – Štěrkáč. Přeshraniční vlivy Z přeshraničních vlivů lze uvažovat o vlivech šířených v souvislosti s opatřeními dotýkajícími se kvality povrchových vod a fungování říční sítě ve smyslu transportu splavenin, migračního koridoru a biotopu druhů. Tato nepřímá ovlivnění skrze kvalitu vody a fungování říční soustavy a povodí na území České republiky se může promítat na území sousedních států. Z tohoto výsledku lze vycházet i při zvažovaných přeshraničních vlivů. Přeshraniční vlivy se mohou projevit i u opatření relativně hluboko ve vnitrozemí, pokud budou výrazně narušovat například migraci či toky materiálů. V případě přeshraničních vlivů na soustavu Natura 2000 nebyla shledána žádná z posuzovaných aktivit, která by měla významný negativní vliv na soustavu Natura 2000 v sousedních státech. Přesto je nutné některým záměrům v procesu jejich realizace věnovat zvýšenou pozornost. Vliv na integritu (celistvost) a kumulativní vlivy Negativní vlivy koncepce na integritu soustavy Natura 2000 byly identifikovány v případě příčných staveb v podobě poldrů a suchých nádrží realizovaných na významnějších tocích, jenž jsou v některém úseku součástí soustavy Natura 2000. Negativní vliv byl shledán u Suché nádrže Teplice. Řeka Bečva je tokem s rozkolísanými průtoky a jejich sezónní dynamikou. Zároveň se jedná o tok s aktivním tokem splavenin, které formují v mezích možností provedených regulací morfologicky pestré dno s vysokým podílem štěrkových lavic a akumulací. Zároveň jsou v některých úsecích výrazně přírodně formovány břehy toku. Stavbou poldru bude zamezeno toku štěrků, spolu s omezením korytotvorných průtoků tím bude výrazně dotčena EVL CZ0714082 Bečva – Žebračka. Realizace záměru dále omezí fungování říční nivy a na ní vázané předměty ochrany, jenž jsou chráněné v EVL CZ0713375 Hustopeče – Štěrkáč. U záměrů s negativním vlivem (-1) by se tuto oblast mělo zaměřit hodnocení na podrobnější úrovni, a to zejména proto, že některé koncepcí navrhované aktivity mohou ovlivnit území povodí a to i s přesahem do sousedních států, a jelikož předložená koncepce nedisponuje materiály definujícími přesný rozsah a technické provedení jednotlivých záměrů, které by dovolovali jejich přesné zhodnocení. V rámci hodnocené koncepce lze identifikovat též vnitřní kumulativní vlivy – tj. vlivy jednotlivých opatření umísťovaných do stejného povodí či do jeho části, nebo přímo na konkrétní tok. Z charakteru koncepce jako podkladu však nelze usuzovat na plošný rozsah a míru těchto kumulativních vlivů. Z tohoto důvodu lze kumulaci, jak bylo výše uvedené předpokládat, ale protože jí nelze kvantifikovat, nelze ani přesně vyhodnotit její závažnost. Obecně lze předpokládat, že při dodržení norem a platných předpisů by neměla kumulace vlivů dosáhnout takové míry, aby se negativně projevila v podobě zhoršení stavu soustavy Natura 2000. Na tuto otázku by pak měla přesně odpovědět posouzení jednotlivých záměrů
Natura 2000
Posuzovaná koncepce „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ nebude mít významný negativní vliv na některé evropsky významné lokality a ptačí oblasti vymezené na území České republiky a na celistvost (integritu) soustavy Natura 2000 z hlediska cílů ochrany ve smyslu Směrnice Rady 92/43/EHS a zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Koncepce nebude mít významný negativní vliv na jednotlivé evropsky významné lokality a ptačí oblasti vymezené mimo území České republiky. Podmínkou realizace konkrétních projektů je jejich posouzení podle §§ 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Detailní vyhodnocení vlivu na integritu a celistvost soustavy lokalit Natura 2000 Zpracovatel: Mgr. Stanislav Mudra držitel autorizace podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., č.j.: 11074/ENV/10)
PRAHA
srpen 2015 ©
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Cíl 1
Zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku
Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: Zohledňování principů povodňové prevence v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí a při správních řízeních, zejména nevytvářením nových ploch v nepřijatelném riziku, nezvyšováním hodnoty majetku v plochách v nepřijatelném riziku a případně změnou užívání území, vedoucí ke snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku. Postupné realizace konkrétních opatření pro snížení rozlivů v zastavěném území obcí, při využití navrhovaných opatření z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů. Aspekt Prevence rizik (Prevence) 1 Obecná op.
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
Typ 1.1
Zamezení vzniku rizika: opatření pro zamezení umístění nových či rozšíření stávajících zranitelných staveb a aktivit v ohroženém území, jako je např. územní plánování a regulace výstavby
Aspekt opatření 1.1.1: Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O 1
Pořízení/změna nezastavitelných využitím) Pořízení/změna nezastavitelných využitím)
DYJ217Axx_O1
0
územního plánu (definování 0 ploch a ploch s omezeným
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektem soustavy Natura 2000
územního plánu (definování 0 ploch a ploch s omezeným
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Aspekt 1
Prevence rizik (Prevence)
Obecná op. Kód opatření
Typ 1.1
Zamezení vzniku rizika: opatření pro zamezení umístění nových či rozšíření stávajících zranitelných staveb a aktivit v ohroženém území, jako je např. územní plánování a regulace výstavby
Aspekt opatření 1.1.2: Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování Název opatření
MOV217Axx_O 2
Využití výstupů map povodňového rizika (povodňové ohrožení, plochy v riziku) jako limitu v územním plánování a řízení DYJ217Axx_O2 Využití výstupů map povodňového rizika (povodňové ohrožení, plochy v riziku) jako limitu v územním plánování a řízení Aspekt Ochrana před ohrožením (Ochrana) 2
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
Konkrétní op.
Regulace průtoků ve vodních tocích: Technická opatření k regulaci průtoků, jako je výstavba, úprava nebo odstranění staveb pro zadržování vody (např. přehrady nebo jiné struktury nebo změna stávajících manipulačních řádů), které mají významný dopad na hydrologický režim. Aspekt opatření 2.2.4: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – úprava stávajících vodních děl
Kód opatření
Název opatření
DYJ217009
VD Letovice - rekonstrukce vodního díla
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Typ 2.2
0
0
0
Bez vlivu
Typ 2.3
Konkrétní op.
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků)
Kód opatření
Název opatření
MOV217019
Morava, Tlumačov - ochranná hráz
0
0
0
Bez vlivu
MOV217014
Bečva, Lipník nad Bečvou - PPO města
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
MOV217015
Bečva, Přerov - PPO nad jezem - 1P/04 Nábřeží E. 0 Beneše
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
MOV217016
Bečva, Přerov - PPO nad jezem - 1L/08 Kazeto
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 -1
0
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714085 Morava – Chropyňský luh při zásahu do nivy a toku
Olšava, Uherský Brod PPO
-1
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714085 Moravy – Chropyňský luh při zásahu do toku
MOV217021
Olšava, Kunovice - protipovodňová ochrana
-1
0
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0724107 Nedakonický les při zásahu do toku a nivy
MOV217020
Morava, Uh. Hradiště, St. Město - zvýšení -1 kapacity koryta II. etapa
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0724107 Nedakonický les, CZ0724120 Kněžpolský les ale i další, při zásahu do toku a nivy
MOV217024
Brumovka, Brumov - Bylnice, PPO levý břeh
0
0
0
Bez vlivu
MOV217025
Bečva, Přerov - povodňová ochrana města nad jezem
-1
-1
0
Pravděpodobnost negativního vlivu na EVL CZ 0714082 Bečva - Žebračka
MOV217009
PPO Rožnov pod Radhoštěm
-1
0
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0724089 Beskydy
DYJ217015
Dyje, Břeclav - protipovodňová opatření I. etapa
-1
-1
-1
S rizikem ovlivnění EVL CZ0624099 Niva Dyje, CZ0624119 Soutok–Podluží, PO CZ0621027 SoutokTvrdonicko ale i další, při zásahu do toku a nivy
DYJ217001
Dyje, Znojmo - PPO ul. Loucká
0
-1
0
Možnost nepřímého dotčení EVL CZ0624001 Meandry Dyje
DYJ217002
Dyje, Znojmo - PPO ul. Na hrázi
0
-1
0
Možnost nepřímého dotčení EVL CZ0624001 Meandry Dyje
DYJ217003
Dyje, Znojmo - PPO Penam
0
-1
0
Možnost nepřímého dotčení EVL CZ0624001 Meandry Dyje
DYJ217012
PPO Moravský Krumlov
-1
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0623819 Řeka Rokytná při zásahu do toku a nivy
DYJ217013
Jihlava, Pohořelice - ochranné hráze
-1
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0614134 Údolí Jihlavy a EVL CZ0624103 Mušovský Luh, při zásahu do toku a nivy
DYJ217017
Litava, Povodňová ochrana města Židlochovice - 0 III. Etapa
0
0
Bez vlivu
MOV217018
Bečva, Rokytnice - PPO obce
MOV217017
Bečva, Troubky - ochranné hráze
MOV217022
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. DYJ217010 Aspekt 2
Typ 2.3
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy Rájec-Jestřebí - výstavba silničního obchvatu s 0 0 0 Bez vlivu omezovacím povodňovým objektem
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Kód opatření
Management povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními: Obnova přirozených ekosystémů za účelem zpomalení odtoku a zvýšení retence vody v krajině, opatření k zachycení povrchového odtoku a snížení přítoku do říční sítě, zlepšení infiltračních schopností krajiny, včetně změn v korytech a říční nivě a výsadby břehových porostů. Aspekt opatření 2.1.2: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – protierozní opatření v povodí; Aspekt opatření 2.1.3: Protierozní opatření v ploše povodí; Aspekt opatření 2.1.4: Přerušení drah soustředěného odtoku; Aspekt opatření 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.10: Management údolních niv za účelem zpomalení odtoku; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními - revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.1: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží Název opatření
MOR217005
Protipovodňová opatření v lokalitě Loštice
Konkrétní op.
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Typ 2.1
0
0
0
Bez vlivu
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků
Kód opatření
Název opatření
DYJ217006
Svitava, Svitavy - zvýšení kapacity koryta III. etapa
Typ 2.3
0
0
0
Bez vlivu
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření
MOV217002
Kouty nad Desnou - Šumperk
Konkrétní op.
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Typ 2.3
0
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714075 Keprník, při zásahu do toku a nivy
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Protierozní opatření v ploše povodí; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků. Název opatření
MOV217006
Morava, Litovel - PPO 1. etapa
Konkrétní op.
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. Kód opatření MOV217007
Typ 2.3
-1
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví a PO CZ0711018 Litovelské Pomoraví, při zásahu do toku a nivy
Typ 2.3
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy Název opatření Morava, Olomouc - zvýšení kapacity koryta II. -1 etapa B
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví a PO CZ0711018 Litovelské Pomoraví, při zásahu do toku a nivy
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření MOV217008 Aspekt 2
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků. Název opatření Morava, Olomouc - zvýšení kapacity koryta III. -1 etapa
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření MOV212204
Typ 2.3
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví, CZ0714085 Morava – Chropyňský luh, při zásahu do toku a nivy
Typ 2.3
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků. Název opatření Morava, ř. km 235,4 - 247,4 - přírodě blízká PPO - -1 Severovýchodní průleh kolem Chomoutova
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví, CZ0714085 Morava – Chropyňský luh a PO CZ0711018 Litovelské Pomoraví, při zásahu do toku a nivy
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 spekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření MOV212201
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; 2.1.5: Obnova drobných retenčních prostorů; 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření Třebůvka, Realizace vhodných opatření ze studie „Třebůvka - přírodě blízká protipovodňová opatření“
Typ 2.3
0
0
0
Bez vlivu
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření MOV212210
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření Realizace opatření ze studie "Vlára km 18,632 31,450, revitalizace toku a nivy od soutoku s Brumovkou po Vrbětice - přírodě blízká PPO"
Typ 2.3
-1
-1
0
Pravděpodobnost negativního ovlivnění EVL CZ 0723434 Vlára, po realizaci může být vliv pozitivní.
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření
Typ 2.3
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); 2.3.3.: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.2.3: Výstavba manipulačních objektů pro řízené inundace Název opatření
Realizace protipovodňových opatření Kroměříž 0 vycházející ze studie Návrhy efektivních opatření pro snížení povodňových rizik Kroměříž Ochrana před ohrožením (Ochrana) Typ 2.3
MOV217026
Aspekt 2
Konkrétní op. Kód opatření MOV212205
-1
0
Pravděpodobnost negativního ovlivnění EVL CZ 0714085 Morava – Chropyňský luh.
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků. Název opatření Morava, ř. km 226,4 - 231,8 - přírodě blízká PPO - -1 Navýšení stávajícího valu u ČOV, revitalizace PB Moravy u ČOV, napojení odstavného ramene u ČOV
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví, CZ0714085 Morava – Chropyňský luh a PO CZ0711018 Litovelské Pomoraví, při zásahu do toku a nivy
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. Kód opatření MOV217013 Aspekt 2
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.2.4: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – úprava stávajících vodních děl Název opatření Bečva, Hranice na Moravě - zkapacitnění jezu, 0 PPO města
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. Kód opatření MOV217010
Typ 2.3
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714082 Bečva – Žebračka, při zásahu do toku a nivy
Typ 2.3
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy Název opatření PPO na toku Loučka,Val.Meziříčí-Poličná proti 0 vodám Loučky a zpětnému vzdutí povodní z Bečvy
0
0
Bez vlivu
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. Kód opatření
Typ 2.3
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území Název opatření
Náměšť nad Oslavou – přírodě blízká PPO, -1 obnova přirozené hydromorfologie a retenční kapacity vodohospodářsky významného toku Oslava a jeho nivy Ochrana před ohrožením (Ochrana) Typ 2.3
DYJ212210
Aspekt 2
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0614131 Údolí Oslavy a Chvojnice, při zásahu do toku a nivy
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území Název opatření
DYJ217004
PPO pro povodí Bílého potoka
Konkrétní op.
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
0
0
0
Bez vlivu
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení růtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály Název opatření
DYJ217008
PPO Březová nad Svitavou, Dlouhá
Konkrétní op.
Typ 2.3
0
0
0
Bez vlivu
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření
DYJ217005
Generel odvodnění města Kuřim
Konkrétní op.
Typ 2.3
0
0
0
Bez vlivu
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření DYJ217011
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.3: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.4: Úprava stávajících vodních děl (např. ke zvýšení/vytvoření retenčních objemů, zvýšení odtokových kapacit a bezpečnosti) Název opatření Realizace PPO vycházející z Generelu odvodnění města Brna
Typ 2.3
0
0
0
Bez vlivu na soustavu Natura 2000.
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření DYJ217018
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.1: Uplatňování zásad správné zemědělské praxe (výběr plodin, podrost, střídání pásů plodin aj.) Název opatření Realizace protipovodňových opatření Ivančice vycházející ze studie Návrhy efektivních opatření pro snížení povodňových rizik Ivančice
Typ 2.3
-1
-1
0
Možnost dotčení EVL CZ0623819 Řeka Rokytná
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních; toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků) Název opatření
DYJ217502
1PPO Svitava Letovice nad Kladorubkou, II. Etapa
Konkrétní op.
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření DYJ212204
Konkrétní op.
Kód opatření
Typ 2.3
0
0
0
Bez vlivu na soustavu Natura 2000.
Typ 2.3
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.3: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.5: Obnova drobných retenčních prostorůAspekt opatření 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.1: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží; Aspekt opatření 2.2.4: Úprava stávajících vodních děl (např. ke zvýšení/vytvoření retenčních objemů, zvýšení odtokových kapacit a bezpečnosti) Název opatření Realizace PPO vycházející ze studie "Přírodě blízká 0 0 0 Bez vlivu na soustavu Natura 2000. POP a revitalizace údolní nivy hlavních brněnských toků" Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.3: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.5: Obnova drobných retenčních prostorů; Aspekt opatření 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.1: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží; Aspekt opatření 2.2.4: Úprava stávajících vodních děl (např. ke zvýšení/vytvoření retenčních objemů, zvýšení odtokových kapacit a bezpečnosti) Název opatření
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 DYJ212209
Realizace PPO vycházející ze studie "Svratka II přírodě blízká protipovodňová opatření a obnova přirozené hydromorfologie a retenční kapacity toku a nivy v úseku ř. km 2,000 (delta ve VD Nové Mlýny) - 26,370 (Rajhrad - Holasice )
0
0
0
Bez vlivu.
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Cíl 2
Snížení míry povodňového nebezpečí
Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: Postupná realizace konkrétních opatření v povodí pro zachycení nebo snížení povodňových vln, nově navrhovaných nebo pocházejících z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů. Zvyšování retenční schopnosti krajiny a zachování, případně obnova krajinných prvků a ekosystémů pozitivně ovlivňujících vodní režim (mokřady). Uplatňování vhodných způsobů hospodaření na zemědělských a lesních pozemcích, vedoucích k většímu zachycení vody v půdě, zpomalení odtoku a omezení erozních jevů. Uplatňováním vhodných principů hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaných územích, které pokud možno napodobují přirozené hydrologické poměry území před zástavbou Aspekt Ochrana před ohrožením (Ochrana) 2
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
Typ 2.1
Konkrétní op.
Management povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními: Obnova přirozených ekosystémů za účelem zpomalení odtoku a zvýšení retence vody v krajině, opatření k zachycení povrchového odtoku a snížení přítoku do říční sítě, zlepšení infiltračních schopností krajiny, včetně změn v korytech a říční nivě a výsadby břehových porostů. Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků
Kód opatření
Název opatření
MOR217023
Morava - Kyjovka – revitalizace, zkapacitnění -1 odlehčovacího kanálu
0
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0624119 Soutok-Podluží a PO CZ0621027 Soutok -Tvrdonicko
MOV217025
Týn nad Bečvou - přírodě blízká protipovodňová -1 opatření
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714082 Bečva – Žebračka, při zásahu do toku a nivy
DYJ212211
Realizace vhodných opatření ze studie 0 proveditelnosti ze studie Rokytná, km 69,781 88,850 od soutoku se Štěpánovickým potokem po pramen - přírodě blízká protipovodňová opatření
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0623819 Řeka Rokytná a EVL CZ0610179 Jedlový les a údolí Rokytné při zásahu do toku a nivy
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Realizace opatření ze studie proveditelnosti 0 Litava _ přírodě blízká PPO a obnova přirozené hydromorfologie a retenční kapacity toku a nivy v úseku ř. km 5,0 (Měnín) až ř.km 16,0 (Újezd u Brna) Ochrana před ohrožením (Ochrana) Typ 2.2
DYJ212208
Aspekt 2
0
0
Bez vlivu
Regulace průtoků ve vodních tocích: Technická opatření k regulaci průtoků, jako je výstavba, úprava nebo odstranění staveb pro zadržování vody (např. přehrady nebo jiné struktury nebo změna stávajících manipulačních řádů), které mají významný dopad na hydrologický režim. Aspekt opatření 2.2.1: Výstavba suchých nádrží
Konkrétní op. Kód opatření
Název opatření
MOV217001
Desná, poldr Maršíkov, Filipová
0
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví, pozměněním hydrologického režimu a toku splavenin
MOV217003
Merta, poldr Sobotín
0
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví, pozměněním hydrologického režimu a toku splavenin
MOV217012
Suchá nádrž Lhotka
0
0
0
Bez vlivu
MOV217011
Suchá nádrž Teplice
-1
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714082 Bečva – Žebračka a EVL CZ071 a EVL CZ0713375 Hustopeče – Štěrkáč, ovlivnění kontinuity toku, změna hydrologického režimu, nebezpečí zatápění EVL.
MOV217004
Suchá nádrž Boršov - Útěchov
0
0
0
Bez vlivu
DYJ217014
Dyje, Přítlucká suchá nádrž
-1
-1
-1
S rizikem ovlivnění EVL CZ0624099 Niva Dyje, CZ0624119 Soutok–Podluží, PO CZ0621027 SoutokTvrdonicko ale i další, při zásahu do toku a nivy
DYJ217007
Studený potok, SN Svitavy, opatření v korytech 0 vodních toků a v záplavovém území
0
0
Bez vlivu
DYJ217502
Brankovice, SN na Litenčickém potoce
0
0
0
Bez vlivu na soustavu Natura 2000.
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Cíl 3
Zvýšení připravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektů infrastruktury, hospodářských a jiných aktivit vůči negativním účinkům povodní
Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: Zpracování a aktualizace kvalitních povodňových plánů obcí a 0 vybraných nemovitostí, uvažujících i možnost výskytu povodní větších než Q100.
0
0
Bez vlivu
0
0
0
Bez vlivu
0
0
0
Bez vlivu
0
0
0
Bez vlivu
Zajištění dostatečného vybavení pro provádění nouzových operativních opatření pro ochranu obyvatelstva a zabezpečení základních funkcí obcí. Další zdokonalování předpovědní povodňové služby a zajištění fungující hlásné povodňové služby a hlídkové služby na úrovni obcí, včetně systémů pro informování a varování obyvatelstva. Zabezpečení nemovitostí, nacházejících se v územích ohrožených rozlivy, jejich vlastníky k omezení jejich vlastních škod a k zamezení případného ohrožení jiných území, objektů nebo životního prostředí (odplavení materiálu, únik nebezpečných látek). Aspekt Prevence rizik (Prevence) 1 Obecná op. Kód opatření MOV217Axx_O 3
Kód opatření
Snížení rizik: opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě aj.
Aspekt opatření 1.3.1: Zabezpečení ohrožených objektů a aktivit (zvýšení jejich odolnosti při zaplavení), snížení nepříznivých účinků povodní na budovy a komunální infrastrukturu Název opatření
Opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě apod. DYJ217Axx_O3 Opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě apod. Aspekt Prevence rizik (Prevence) 1 Obecná op.
Typ 1.3
0
0
0
Bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
0
0
0
Bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
Typ 1.3
Snížení rizik: opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě aj.
Aspekt opatření 1.3.2: Individuální protipovodňová opatření vlastníků nemovitostí (zamezení vniknutí vody, zajištění majetku, zajištění odplavitelných předmětů, odvodnění po povodni) Název opatření
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 MOV217Axx_O 4
Individuální PPO vlastníků nemovitostí
0
0
0
Bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
DYJ217Axx_O4
Individuální PPO vlastníků nemovitostí
0
0
0
Bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
Aspekt 1
Prevence rizik (Prevence)
Typ 1.4
Obecná op.
Ostatní prevence: : Jiná opatření ke zvýšení prevence povodňového rizika (modelování a hodnocení povodňového rizika, hodnocení zranitelnosti v důsledku povodní, programy údržby a provozní řády atd.).
Aspekt opatření 1.4.1: Individuální posouzení povodňového rizika a zranitelnosti objektů
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O 5
Individuální posouzení povodňového rizika a 0 zranitelnosti objektů
0
0
Bez vlivu
DYJ217Axx_O5
Individuální posouzení povodňového rizika a 0 zranitelnosti objektů
0
0
Bez vlivu
Aspekt 3
Připravenost
Typ 3.1
Obecná op. Kód opatření
Předpovědní a výstražná povodňová služba: opatření ke zřízení nebo zlepšení hydrometeologických předpovědních a výstražných systémů, lokálních výstražných systémů a varovných systémů.
Aspekt opatření 3.1.1: Revize a doplnění sítě hlásných profilů a limitů pro vyhlašování SPA Název opatření
MOV217Axx_O 6
Opatření ke zlepšení hlásné a předpovědní povodňové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO) DYJ217Axx_O6 Opatření ke zlepšení hlásné a předpovědní povodňové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO) Aspekt Připravenost 3 Obecná op.
0
0
0
Bez vlivu
0
0
0
Bez vlivu
Typ 3.1
Předpovědní a výstražná povodňová služba: opatření ke zřízení nebo zlepšení hydrometeologických předpovědních a výstražných systémů, lokálních výstražných systémů a varovných systémů.
Aspekt opatření 3.2.1: Aktualizace/vytvoření povodňového plánu obce a vyšších správních celků (včetně digitální podoby)
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O 7
Vytvoření/aktualizace povodňového územních celků (včetně digitální podoby)
plánu 0
0
0
Bez vlivu
DYJ217Axx_O7
Vytvoření/aktualizace povodňového územních celků (včetně digitální podoby)
plánu 0
0
0
Bez vlivu
Hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000 Aspekt 3
Připravenost
Obecná op.
Typ 3.2
Povodňové / krizové / havarijní plány: opatření ke zřízení nebo zlepšení plánů pro zvládání povodňové situace odpovědnými orgány.
Aspekt opatření 3.2.2: Aktualizace/vytvoření povodňových plánů vlastníků nemovitostí v riziku
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O 8
Vytvoření/aktualizace nemovitostí
povodňových
plánů 0
0
0
Bez vlivu
DYJ217Axx_O8
Vytvoření/aktualizace nemovitostí
povodňových
plánů 0
0
0
Bez vlivu
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
VYHODNOCENÍ KONCEPCE Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ dle § 10e zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu přílohy č. 9 citovaného zákona
PRAHA
srpen 2015 ©
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Úvodní informace
Objednatel:
Ministerstvo životního prostředí
Název dokumentu:
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Druh zprávy:
Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v rozsahu přílohy č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění.
Zpracovatel:
Fakulta životního prostředí Česká zemědělská univerzita v Praze
Odpovědný řešitel:
Ing. Vladimír Zdražil, Ph.D.
Tým zpracovatele:
Ing. Zdeněk Keken, Ph.D. Mgr. Stanislav Mudra MUDr. Magdalena Zimová, CSc. doc. Ing. Petr Máca, Ph.D.
Tato zpráva byla připravena Fakultou životního prostředí ČZU v Praze pro výhradní užití Ministerstvem životního prostředí. Případné použití či šíření tohoto dokumentu, jeho obsahu, byť jen jeho části jakýmkoliv dalším subjektem je možné pouze za současného uvedení následující citace: Fakulta životního prostředí ČZU v Praze (2015). Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí.
Koherence vyhodnocení:
Vyhodnocení bylo zpracováno k verzi Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje ze srpna 2015.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 2
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Úvod
Úvod Vyhodnocení Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje je vypracováno ve smyslu § 10e zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Předkládané vyhodnocení je zpracováno nejen dle legislativních požadavků v rozsahu přílohy č. 9 k citovanému zákonu, ale taktéž v souladu s doporučeními definovanými Závěrem zjišťovacího řízení ze dne 27. 2. 2015. Příprava plánů pro zvládání povodňových rizik do roku 2015 probíhala ve třech úrovních – pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen „mezinárodní PpZPR“), pro národní části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (dále jen „PpZPR“) a v rámci dílčích povodí formou dokumentací pro oblasti s významným povodňovým rizikem. Plány pro zvládání povodňových rizik pořizuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány pro zvládání povodňových rizik stanovují pro oblasti s významným povodňovým rizikem následující cíle: • zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku; • snížení míry povodňového nebezpečí; • zvýšení připravenosti obyvatel a odolnost staveb, objektů infrastruktury, hospodářských a jiných aktivit vůči negativním účinkům povodní. Obrázek č. 1 Přehled dílčích oblastí povodí České republiky
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 3
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah, seznam obrázků a tabulek
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................................... 3 OBSAH.............................................................................................................................................................. 4 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................................................... 7 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................................ 7 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................................ 8 SEZNAM ODBORNÝCH POJMŮ ......................................................................................................................... 9 1. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ....................................................................... 12 1.1 OBSAH KONCEPCE ............................................................................................................................................ 12 Obsah Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje..................................................................... 12 1.2 CHARAKTER PŘEDKLÁDANÉHO KONCEPČNÍHO DOKUMENTU ...................................................................................... 13 Zabezpečení ochrany před povodněmi ......................................................................................................... 14 1.3 METODICKÝ PŘÍSTUP VYHODNOCENÍ A ASPEKTY VÝZNAMNÉ Z HLEDISKA HODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 15 1.4 ZÁKLADNÍ POSTUPY A PRINCIPY ŘEŠENÍ PLÁNU PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK V POVODÍ DUNAJE ............................. 16 1.5 CÍLE PLÁNU PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK V POVODÍ DUNAJE .......................................................................... 17 Cíle ochrany před povodněmi v předchozích plánovacích dokumentech ..................................................... 17 Popis cílů pro období platnosti Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje .............................. 18 1.6 PŘEHLED UVAŽOVANÝCH VARIANT ŘEŠENÍ ............................................................................................................. 19 1.7 VZTAH KONCEPCE K JINÝM STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM ....................................................................................... 19 2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ................................................................................... 24 2.1 VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................................................ 24 2.2 VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY .................................. 24 2.3 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA DOTČENÉHO ÚZEMÍ A JEHO ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU .................................................. 25 Hlavní sdělení ke stavu životního prostředí pro rok 2015 ............................................................................. 25 Základní charakteristika relevantních úrovní ............................................................................................... 25 Obyvatelstvo a průmysl ................................................................................................................................ 25 Klima ............................................................................................................................................................. 26 Ovzduší ......................................................................................................................................................... 27 Emise tuhých částic ...................................................................................................................................... 31 Voda ............................................................................................................................................................. 31 Hydrologický a hydrogeologický režim ......................................................................................................... 32 Zranitelné oblasti .......................................................................................................................................... 34 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod ................................................................................................. 34 Ochranná pásma vodních zdrojů .................................................................................................................. 35 Nebezpečí povodní z přívalových srážek ....................................................................................................... 37 Vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky ................................................................................... 37 Povodně ........................................................................................................................................................ 38 Eutrofizace .................................................................................................................................................... 39 Půda.............................................................................................................................................................. 40 Potenciální zranitelnost půd acidifikací ........................................................................................................ 40 Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením.............................................................................. 41 Potenciální ohrožení zemědělské půdy větrnou erozí ................................................................................... 41 Příroda a krajina ........................................................................................................................................... 41 Natura 2000 ................................................................................................................................................. 43 Krajinný ráz ................................................................................................................................................... 44 Územní systém ekologické stability .............................................................................................................. 46
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 4
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah, seznam obrázků a tabulek
Staré ekologické zátěže a zátěže .................................................................................................................. 46 Hluk .............................................................................................................................................................. 47 Veřejné zdraví ............................................................................................................................................... 47 Kulturní památky .......................................................................................................................................... 48 2.4 PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE................................................................. 49 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY ................................................................................................................................... 50 4. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ) ................................................................ 51 4.1 PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI .................................................................. 51 4.2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK V POVODÍ DUNAJE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI, JEJICH PŘEDMĚTY OCHRANY A CELISTVOST SOUSTAVY LOKALIT NATURA 2000 ................................ 54 Stručná charakteristika posuzované koncepce:............................................................................................ 55 Závěr zjišťovacího řízení SEA: ....................................................................................................................... 56 Metodika a postup hodnocení ...................................................................................................................... 57 Vlastní posouzení - hodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti v soustavě Natura 2000 v území ČR: .............................................................................................................................. 59 Závěrečné stanovisko posouzení: Vliv koncepce na jednotlivé lokality a celistvost (integritu) soustavy Natura 2000 z hlediska cílů ochrany ve smyslu Směrnice Rady 92/43/EHS a zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění ................................................................................................... 69 5. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ ...................................................... 72 6. ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................... 87 6.1 CÍL 1 ZABRÁNĚNÍM VZNIKU NOVÉHO RIZIKA A SNÍŽENÍ ROZSAHU PLOCH V NEPŘIJATELNÉM RIZIKU .................................... 88 6.2 SNÍŽENÍ MÍRY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ.............................................................................................................. 89 6.3 ZVÝŠENÍ PŘIPRAVENOSTI OBYVATEL A ODOLNOSTI STAVEB, OBJEKTŮ INFRASTRUKTURY, HOSPODÁŘSKÝCH A JINÝCH AKTIVIT VŮČI NEGATIVNÍM ÚČINKŮM POVODNÍ. ............................................................................................................................. 90 6.4 SYNERGICKÉ, DLOUHODOBÉ A KUMULATIVNÍ VLIVY ................................................................................................. 91 6.5 PŘESHRANIČNÍ VLIVY......................................................................................................................................... 91 7. PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE ............................... 96 8. VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW) ..................................................................................... 110 8.1 VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT .............................................................................................. 110 9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.. 112 10. POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE ....................................................................................................... 114 11. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ ................................................................... 115 11.1 SYSTÉM ENVIRONMENTÁLNÍHO HODNOCENÍ PROJEKTŮ ........................................................................................ 115 11.2 SET NÁVODNÝCH ENVIRONMENTÁLNÍCH KRITÉRIÍ (OTÁZEK) SLOUŽÍCÍCH PRO VÝBĚR PROJEKTŮ ..................................... 115 12. VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ................................................................................................... 118 12.1 VZTAH POLITIK A STRATEGIÍ V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ ................................................................................. 118 12.2 POVODNĚ A JEJICH VLIV NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ...................................................................................................... 118
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 5
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah, seznam obrázků a tabulek
12.3 PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ A JEJICH VLIV NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ......................................................................... 120 13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ................................................................................. 122 13.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ............................................................................................................................ 122 13.2 PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ ................................................................................................................................... 122 13.3 PROBLÉMY PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ........................................................................................................... 124 14. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ..................................................................................................................... 126 15. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI .................................................. 149 PŘÍLOHA 1 .................................................................................................................................................... 157 DETAILNÍ VYHODNOCENÍ VLIVU NA INTEGRITU A CELISTVOST ..................................................................... 211 SOUSTAVY LOKALIT NATURA 2000 ............................................................................................................... 211
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 6
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah, seznam obrázků a tabulek
Seznam obrázků OBRÁZEK Č. 1 PŘEHLED DÍLČÍCH OBLASTÍ POVODÍ ČESKÉ REPUBLIKY ....................................................................................... 3 OBRÁZEK Č. 2 DOTČENÉ ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE ................................................................................................. 24 2 OBRÁZEK Č. 3 HUSTOTA ZALIDNĚNÍ V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE (POČET OBYVATEL/KM ) .................................... 26 OBRÁZEK Č. 4 KLIMATICKÉ OBLASTI V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE ...................................................................... 27 OBRÁZEK Č. 5 VÝVOJ EMISÍ OKYSELUJÍCÍCH LÁTEK, ČR MEZI LÉTY 1990 – 2011 [EKVIVALENTY OKYSELENÍ, INDEX 1990=100] ....... 28 3 OBRÁZEK Č. 6 ROČNÍ PRŮMĚR EMISÍ PM10 ΜG/M .......................................................................................................... 29 OBRÁZEK Č. 7 CELKOVÉ EMISE SO2 ZA ROK 2011 V T/ROK................................................................................................. 29 OBRÁZEK Č. 8 VÝVOJE EMISÍ PREKURZORŮ OZONU, ČR [POTENCIÁL TVORBY PŘÍZEMNÍHO OZONU, INDEX 1990=100] .................. 30 OBRÁZEK Č. 9 CELKOVÉ EMISE TUHÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZA ROK 2011 V T/ROK.............................................................. 31 OBRÁZEK Č. 10 ÚTVARY POVRCHOVÝCH VOD V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE......................................................... 32 OBRÁZEK Č. 11 ÚTVARY PODZEMNÍCH VOD V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE ........................................................... 33 OBRÁZEK Č. 12 ZRANITELNÉ OBLASTI V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE .................................................................... 34 OBRÁZEK Č. 13 CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE .............................. 35 OBRÁZEK Č. 14 ÚZEMÍ CHRÁNĚNÉ RAMSARSKOU KONVENCÍ V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE ..................................... 36 ZDROJ:FŽP ČZU V PRAZE ............................................................................................................................................ 36 OBRÁZEK Č. 15 OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE.............................................. 36 ZDROJ: FŽP ČZU V PRAZE ........................................................................................................................................... 36 OBRÁZEK Č. 15 ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ Q100 V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE ............................................................... 39 OBRÁZEK Č. 17 PŮDNÍ TYPY V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE ................................................................................ 40 OBRÁZEK Č. 18 LAND COVER V RÁMCI ÚZEMÍ PLÁNU PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK V POVODÍ DUNAJE .............................. 42 OBRÁZEK Č. 19 VELKOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ČR V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPRV POVODÍ DUNAJE ............................................... 42 OBRÁZEK Č. 20 ÚZEMÍ NATURY 2000, EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI V ROCE 2013 V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE ................................................................................................................................................ 43 OBRÁZEK Č. 22 PŘÍRODNÍ PARKY V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE ......................................................................... 45 OBRÁZEK Č. 23 FRAGMENTACE KRAJINY (UAT) V ROCE 2013 V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE ................................... 45 OBRÁZEK Č. 24 DÁLKOVÉ MIGRAČNÍ KORIDORY V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE ...................................................... 46 OBRÁZEK Č. 25 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V RÁMCI ÚZEMÍ PPZPR V POVODÍ DUNAJE ........................................... 47 OBRÁZEK Č. 26 ÚZEMÍ S PŘEKROČENÍM IMISNÍHO LIMITU LV (SO2, PM10, CO A PB) ............................................................. 48
Seznam tabulek TABULKA Č. 1 PLATNÉ LIMITY PRO ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY DLE PŘÍLOHY Č. 1 ZÁKONA Č. 201/2012 SB. ........................................... 28 TABULKA Č. 2 ÚZEMÍ S PŘEKROČENÝMI IMISNÍMI LIMITY (% PLOCHY) K ROKU 2011 ............................................................... 30 TABULKA Č. 3 VYJÁDŘENÍ ORGÁNŮ OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY K SOUSTAVĚ LOKALIT NATURA 2000 ....................................... 54 TABULKA Č. 4 TYPY OPATŘENÍ V NÁVAZNOSTI NA ASPEKTY ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK ....................................................... 60
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 7
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Seznam zkratek a odborných pojmů
Seznam zkratek (d IL)
24 hodinový imisní limit
(r IL)
Roční imisní limit
Ca
Vápník
CO
Oxid uhelnatý
ČOV
Čistírna odpadních vod
ČR
Česká republika
ČZU
Česká zemědělská univerzita v Praze
EHS
Evropské hospodářské společenství
ES
Evropská společenství
EVL
Evropsky významná lokalita
GAEC
Good Agricultural and Environmental Condition
CHOPAV
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
LAeq
Ekvivalentní hladina hluku A
LV
Imisní limit podle zákona o ochraně ovzduší 201/2012 Sb.
Mg
Mangan
MH
Mezní hodnota
MZe
Ministerstvo zemědělství
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NH3
Amoniak
NOx
Oxidy dusíku
NPP
Národní plán povodí
NUTS
Nomenklatura územních statistických jednotek
O3
Ozón
PAU
Polycyklické aromatické uhlovodíky
PHP
Plán hlavních povodí
PM10
Suspendované prachové částice menší než 10 μm
PM2,5
Suspendované prachové částice menší než 2,5 μm
PO
Ptačí oblast
PpZPR
Plány pro zvládání povodňových rizik
Q100
Stoletý (maximální) průtok, tj. okamžitý průtok, který je dosažen nebo překročen průměrně 1krát za 100 let
Q20
Dvacetiletý (maximální) průtok, okamžitý průtok, který je dosažen nebo překročen průměrně 1krát za 20 let
Q50
Padesátiletý (maximální) průtok, okamžitý průtok, který je dosažen nebo překročen průměrně 1krát za 50 let
SEA
Hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí
SEKM
Systém evidence kontaminovaných míst
SO2
Oxid siřičitý
TZL
Tuhé znečišťující látky
ÚAP
Územně analytické podklady
UAT
Unfragmented Area with Traffic
ÚSES
Územní systém ekologické stability
VOC
Těkavé organické látky
VZCHÚ
Velkoplošné zvláště chráněné území
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 8
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Seznam zkratek a odborných pojmů
Seznam odborných pojmů Adaptační mechanismy Všechny prostředky, pomocí kterých se přizpůsobuje problémům, řeší se jimi a úspěšně zvládají nové situace. Biologická diverzita Znamená variabilitu všech žijících organismů; zahrnuje diverzitu v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu ekosystémů. Doba opakování Udává průměrný počet let, ve kterých je určitý jev dosažen nebo překročen. N-letý průtok QN je definován jako kulminační průtok, který je dosažen nebo překročen průměrně jednou za N let. Hodnoty se zjišťují analýzou dlouhodobých časových řad pozorování. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikční. Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem (DOsVPR) Součást plánů dílčích povodí podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Úlohou DOsVPR je poskytnout potřebné podklady pro sestavení plánů pro zvládání povodňových rizik. Expozice Stav, kdy jsou objekty v inundačním území (osoby, majetek, příroda, krajina) vystaveny fyzickému působení povodňového nebezpečí. Expozici lze kvantifikovat z hlediska časového (doba působení povodňového nebezpečí) a prostorového (plošný rozsah zaplavené plochy, množství zaplavených objektů, apod.). Mitigační opatření Zmírňující opatření, skrze které bývá zajištěno zmírnění negativního vlivu na životní prostředí. Morfologie vodních toků Jedná se o termín vyjadřující vznik a přetváření koryt vodních toků, (zahrnující jejich tvar, velikost, polohou v údolí a jiné charakteristiky). Oblasti s významným povodňovým rizikem Území vymezená na základě předběžného vyhodnocení povodňových rizik, v nichž byla zjištěna významná rizika nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Ochrana před povodněmi Soubor opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů, společnosti a na životním prostředí prováděná především systematickou prevencí a operativními opatřeními.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 9
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Seznam zkratek a odborných pojmů
Plány dílčích povodí Koncepční dokumenty, které doplňují národní plán povodí o podrobné údaje a návrhy opatření, jež jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik a potřeb užívání vodních zdrojů. Plány dílčích povodí pořizují správci povodí dle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Polutanty Škodlivé, znečišťující látky. Povodeň Přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodňové nebezpečí Stav možného výskytu nežádoucích jevů (povodňové škody) v zaplavovaném území. Kvantifikace povodňového nebezpečí se provádí na základě hydrologických charakteristik povodně. Povodňové ohrožení Kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně) a nebezpečí. Povodňové ohrožení není vázáno na výskyt a zranitelnost konkrétních objektů a aktivit v zaplavovaném území. Povodňové riziko Kombinace pravděpodobnosti výskytu povodně a jejích možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Pojem vyjadřuje syntézu povodňového nebezpečí, zranitelnosti a expozice. Nepřijatelné povodňové riziko Situace, při které je překročena přijatelná míra ohrožení, stanovená pro jednotlivé kategorie funkčního využití území v metodice pro mapování povodňových rizik. Retence vody Dočasné přirozené nebo umělé zadržení vody na povrchu terénu, v půdě, v korytě toku, vodní nádrži apod. Záplavová území Administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 10
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Seznam zkratek a odborných pojmů
Zaplavovaná (inundační) území Území podél vodního toku zaplavovaná za přirozených povodní. Zranitelnost území Vlastnost území, která se projevuje náchylností prostředí, objektů nebo zařízení ke škodám v důsledku malé odolnosti vůči extrémnímu zatížení povodní a v důsledku tzv. expozice.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 11
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím
1. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím 1.1 Obsah koncepce Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a jsou příčinou závažných krizových situací, které provázejí nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a rozsáhlé devastace kulturní krajiny včetně ekologických škod“ (Ministerstvo životního prostředí, 2012). Základním legislativním předpisem pro plánování v oblasti povodňových rizik je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, která byla následně transponována do zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), konkrétně hlava IV, §§ 23-26 a hlava IX §64a. Jednotlivé paragrafy popisují proces plánování, účel plánování, jaké plány se pořizují, jejich úrovně a územní členění, definují cíle, způsob zpracování a programy opatření. Obsah Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje je pak dále upraven vyhláškou č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů. Koncept Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje je připravován v následujícím členění dle jednotlivých kapitol (viz obsah strategického dokumentu).
Obsah Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje 1. Úvodní informace o problematice zvládání povodňových rizik 1.1 Právní rámec 1.2 Základní pojmy 1.3 Zabezpečení ochrany před povodněmi 1.4 Úrovně procesu plánování v oblasti zvládání povodňových rizik 2. Struktura plánu pro zvládání povodňových rizik 2.1 Verze plánu pro zvládání povodňových rizik 2.2 Seznam zkratek 2.3 Seznam tabulek 2.4 Seznam obrázků 2.5 Seznam příloh 3. Závěry předběžného hodnocení povodňových rizik 3.1 Charakterizace území relevantní pro povodňovou problematiku 3.2 Historické povodně 3.3 Informace o pravděpodobných dopadech změny klimatu na výskyt povodní 3.4 Nebezpečí povodní z přívalových srážek 3.5 Vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky 4. Mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik 4.1 Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik 4.2 Závěry vyvozené z map povodňového nebezpečí a povodňových rizik
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 12
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím
5. Popis cílů v rámci zvládání povodňových rizik 5.1 Cíle ochrany před povodněmi v předchozích plánovacích dokumentech 5.2 Popis cílů pro období platnosti plánu 6. Souhrn opatření pro zvládání povodňových rizik 6.1 Principy pro návrh a hodnocení opatření 6.2 Opatření předchozích období 6.3 Návrh nových opatření 6.4 Popis stanovení priorit a způsobu sledování pokroku při provádění plánu 7. Doplňující údaje 7.1 Souhrn opatření nebo akcí pro informování veřejnosti 7.2 Postup koordinace procesu zvládání povodňových rizik 7.3 Další relevantní a podpůrné dokumenty 7.4 Kontaktní místa pro získání informací k problematice zvládání povodňových rizik 8. Přílohy 8.1 Seznam oblastí s významnými povodňovými riziky 8.2 Seznam map povodňového nebezpečí 8.3 Seznam map povodňových rizik 8.4 Katalog opatření ke zvládání povodňových rizik 8.5 Seznam opatření provedených v předchozích obdobích (do roku 2015) 8.6 Seznam navrhovaných obecných opatření 8.7 Seznam nově navrhovaných konkrétních opatření
1.2 Charakter předkládaného koncepčního dokumentu Dle vodního zákona, konkrétně dle ustanovení § 23, je plánování v oblasti vod soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát. Jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy v oblastech: • ochrany vod jako složky životního prostředí; • snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a • udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou. V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení. Plány pro zvládání povodňových rizik stanovují pro oblasti s významným povodňovým rizikem následující cíle: • zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku; • snížení míry povodňového nebezpečí; • zvýšení připravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektů infrastruktury, hospodářských a jiných aktivit vůči negativním účinkům povodní.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 13
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím
Plány pro zvládání povodňových rizik obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů. Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje je relevantní pro tři dílčí povodí, a to pro dílčí Moravy a ostatních přítoků Váhu, Dyje a ostatních přítoků Dunaje, jejichž samostatnou součástí jsou dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem. V dílčím povodí ostatní přítoky Dunaje nebyly vzhledem k jeho charakteru vymezeny oblasti s významným povodňovým rizikem.
Zabezpečení ochrany před povodněmi Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení a zvládání povodňového rizika. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními. Nejefektivnější formou ochrany před povodněmi jsou preventivní opatření. Mezi hlavní zásady prevence před povodněmi, které byly formulovány ve Strategii ochrany před povodněmi na území ČR a dalších dokumentech, patří zejména: • omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika; • zajišťovat efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření na základě kvalitních podkladů a optimalizace variant koncepcí řešení povodňové ochrany s uplatňováním rizikové analýzy, analýzy nákladů a užitků; • při návrhu preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině i v urbanizovaném území zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření ovlivňujících průtoky a objemy povodňových vln; • používat takové způsoby hospodaření na zemědělské a lesní půdě, aby nedocházelo ke zhoršování retenční schopnosti půdy a negativnímu ovlivňování vodního režimu v krajině; k tomu je nezbytné připravit a zavést odpovídající ekonomické nástroje; • zlepšovat technický stav vodních děl a jejich provoz s ohledem na zvýšení jejich bezpečnosti za povodní. Do oblasti prevence patří i přípravná opatření, vedoucí ke zvýšení efektivity operativních opatření, která se provádějí v době nebezpečí povodní a za povodní podle povodňových plánů. Sem patří organizační a technická příprava povodňové služby, příprava a vybavení složek integrovaného záchranného systému (IZS), příprava hlásné a předpovědní služby a systémů pro informování obyvatelstva, školení a výcvik pracovníků povodňových a krizových orgánů a složek IZS, a v neposlední řadě osvětové akce pro obyvatelstvo a lidi pracující v oblastech se zvýšeným povodňovým rizikem. Na zabezpečení realizace preventivních opatření ke snížení škodlivých účinků povodní se musí podílet vlastníci a správci nemovitostí, což mohou být rovněž organizace na úrovni regionu, obcí anebo občané. Efektivní preventivní opatření je nutné uplatňovat systémově v ucelených (hydrologických) povodích a s ohledem na provázání vlivů jednotlivých opatření podél vodních toků. S ohledem na charakter území a geografickou polohu České republiky je nezbytné řešit ochranu před povodněmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích řek přesahujících hranice státu. Vzhledem k finanční náročnosti je zabezpečení účinné ochrany před povodněmi víceletý proces, kdy prioritou státního zájmu je podpora prevence oproti úhradě nákladů za škody způsobované povodněmi. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 14
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím
1.3 Metodický přístup vyhodnocení a aspekty významné z hlediska hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí Metodický přístup k vyhodnocení vlivů na životní prostředí strategického dokumentu Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje přihlíží k charakteru koncepce zahrnující formulaci cílů, obecných a konkrétních opatření pro realizace dlouhodobé strategie v rámci zvládání povodňových rizik. V souladu s právem Evropských společenství, zejména se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí a se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, bylo účelem SEA posouzení Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí a tím usilovat o zajištění environmentální integrity předmětné koncepce. Zpracování vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje probíhalo paralelně se zpracováváním koncepce, čili v tzv. interaktivním režimu „SEA ex-ante“, čímž bylo zajištěno: • efektivní a bezprostřední spolupráce zpracovatele SEA vyhodnocení a zpracovatele koncepce; • průběžné připomínkování a zpracování připomínek zpracovatele SEA vyhodnocení do návrhů koncepce; • zesouladění SEA vyhodnocení dle uplatňovaných a akceptovaných připomínek ke koncepci; • efektivní koordinace postupu a komunikace mezi zpracovatelem SEA vyhodnocení a zpracovatelem koncepce. V průběhu přípravy Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje byla environmentální integrita zajišťována využitím následujících kroků: • poskytnutí připomínek a zpětné vazby k obsahové a tematické konstrukci cílů a navrhovaných obecných a konkrétních opatření; • vyhodnocení souladu návrhu koncepce s relevantními cíli ochrany životního prostředí přijatými na národní i komunitární úrovni; • vyhodnocení rizik (konfliktů) s klíčovými složkami životního prostředí, zejména: • vlivy na ovzduší; • vlivy na klima; • vlivy na vodu; • vlivy na horninové prostředí a půdu; • vlivy na flóru, faunu a ekosystémy; • vlivy na lesy a zemědělské kultury; • vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů; • vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstva; • vlivy na historické a kulturní hodnoty; • vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu; • vlivy na funkční využití území;
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 15
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím
• vlivy na využívání energetických a surovinových zdrojů; • vlivy na soustavu lokalit Natura 2000.
Vyhodnocení vlivů provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje bylo zpracováno na odpovídající úrovni podrobnosti s ohledem na potřebu identifikovat rizika a potenciálně negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, které by měly být vzaty v úvahu při implementaci dotčeného koncepčního dokumentu.
1.4 Základní postupy a principy řešení Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje Při zpracování Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje se vychází z dosud platného Plánu hlavních povodí České republiky, schválených výstupů jednotlivých etap zpracování plánů oblastí povodí a schválených plánů oblastí povodí. Základní obsah Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje je upraven v příloze vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Dílčí etapy řešení lze charakterizovat realizací následujících etap: • závěry předběžného vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky, na něž se vztahuje tento plán, včetně mapového znázornění; • popis příslušných cílů v rámci zvládání povodňových rizik; • mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik a závěry, které lze z těchto map vyvodit; • souhrn opatření a jejich účinnosti, ekonomické efektivnosti a priorit, včetně opatření spojených s povodněmi přijatých podle jiných právních předpisů; • popis metodiky používané v rámci mezinárodních povodí pro analýzu nákladů a přínosů k posuzování opatření s nadnárodními účinky, je-li k dispozici; • popis stanovení priorit a způsobu, jakým bude sledován pokrok při provádění plánu; • souhrn uskutečněných opatření nebo akcí pro informování veřejnosti a konzultace s ní; • seznam příslušných orgánů a popis postupu koordinace v rámci mezinárodních oblastí povodí a v dílčích povodích;
• popis postupu koordinace s plány povodí. Časový plán a program prací pro 1. plánovací období Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje byl zpracováván ve třech etapách: Přípravné práce obsahovaly • předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem, které se musí zveřejnit a zpřístupnit veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 4 roky před začátkem období, kterého se budou plány pro zvládání povodňových rizik týkat; • časový plán a program prací pro zpracování PpZPR a plánů povodí, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se budou PpZPR a plány povodí týkat;
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 16
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím
•
mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik pro oblasti vymezené podle bodu 1, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 2 roky před začátkem období, kterého se budou PpZPR a plány povodí týkat.
Zpracování návrhů Plánů pro zvládání povodňových rizik a plánů povodí Návrhy musí být zpracovány podle výsledků přípravných prací a obsahovat programy opatření k dosažení cílů podle § 24 odst. 4 zákona o vodách, zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám po dobu 6 měsíců nejméně 1 rok před začátkem období, kterého se budou PpZPR a plány povodí týkat. Dokončení Plánů pro zvládání povodňových rizik a plánů povodí Vyhotovené PpZPR a plány povodí musí být upraveny podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veřejností.
1.5 Cíle Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje Cíle ochrany před povodněmi v předchozích plánovacích dokumentech Strategie ochrany před povodněmi na území ČR, schválená usnesením vlády České republiky č. 382 ze dne 19. dubna 2000, vytvořila rámec pro definování cílů, konkrétních postupů a preventivních opatření ke zvýšení systémové ochrany před povodněmi v ČR. Strategie vychází z následujících zásad: • pro efektivní omezení následků povodní je nejpodstatnější prevence; • na zabezpečení realizace preventivních opatření ke snížení škodlivých následků povodní se musí podílet kromě státu také subjekty – ať na úrovni regionů, okresů, obcí anebo individuálních osob – vlastníků nemovitostí; • efektivní preventivní opatření je nutné uplatňovat systémově v ucelených (hydrologických) povodích a s provázáním vlivů podél vodních toků; • pro efektivní ochranu před povodněmi je třeba vycházet z kombinace opatření v krajině, která zvyšují přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření k ovlivnění povodňových průtoků; • pro návrhy k ochraně před povodněmi je třeba využívat výstupy z moderních technologií matematického modelování (simulace) povodní, které zpřesňují vymezení rozsahu a průběhu povodní a zároveň dovolují posuzovat účinnost zvolených opatření podél celého vodního toku; • s ohledem na charakter území a geografickou polohu České republiky je nezbytné řešit ochranu před povodněmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích řek přesahujících hranice státu; • vzhledem k finanční náročnosti je zabezpečení účinné ochrany před povodněmi víceletý proces, kdy prioritou státního zájmu je podpora prevence oproti úhradě nákladů za škody způsobované povodněmi.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 17
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím
Plán hlavních povodí České republiky, schválený usnesením vlády České republiky č. 562 ze dne 23. 5. 2007, a jehož závazná část byla promítnuta do nařízení vlády ČR č. 262/2007, naplňuje zejména cíle rámcové směrnice o vodách 2000/60/ES v ochraně vod jako složky životního prostředí. Pro oblast ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod vytýčil rámcové cíle vedoucí ke snížení ohrožení obyvatel, majetku, kulturních a historických hodnot nebezpečnými účinky povodní při prioritním uplatňování principů prevence. Široké spektrum cílů bylo definováno ve třech časových rovinách – v prevenci před povodněmi, v době zvládání povodně a v době po povodni. V závazné a zejména ve směrné části Plánu hlavních povodí ČR byla specifikována řada opatření v různých oblastech (legislativa, ekonomické nástroje, územní plánování, informační systémy, vodohospodářská infrastruktura, ochrana přírody a krajiny, výzkum a vývoj, mezinárodní spolupráce), z nichž většina je stále aktuální. Některá z nich upřesňují rámcové cíle, např. požadavek na stanovení standardů ochrany před povodněmi, jako hodnoty přijatelné úrovně celkového rizika důsledků povodně.
Popis cílů pro období platnosti Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje Povodně jsou přírodním fenoménem, kterému nelze zcela zabránit, lze pouze zmírnit jejich následky. Strategickým cílem implementace Směrnice 2007/60/ES v návaznosti na předchozí dokumenty je snížit riziko povodní a zvýšit odolnost proti jejich negativním účinkům na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví, hospodářskou činnost a infrastrukturu. Rámcové cíle vymezené předchozími dokumenty, jakož i zásady správných postupů, jsou stále platné. Pro období platnosti Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje byly stanoveny následující cíle v oblasti povodňové prevence a připravenosti, a prostředky k jejich naplnění: Cíl 1: Zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku. Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: • zohledňování principů povodňové prevence v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí a při správních řízeních, zejména nevytvářením nových ploch v nepřijatelném riziku, nezvyšováním hodnoty majetku v plochách v nepřijatelném riziku a případně změnou užívání území, vedoucí ke snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku; • postupné realizace konkrétních opatření pro snížení rozlivů v zastavěném území obcí, při využití navrhovaných opatření z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů. Cíl 2: Snížení míry povodňového nebezpečí. Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: • postupné realizace konkrétních opatření v povodí pro zachycení nebo snížení povodňových vln, nově navrhovaných nebo pocházejících z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů; • zvyšování retenční schopnosti krajiny a zachování, případně obnova krajinných prvků a ekosystémů pozitivně ovlivňujících vodní režim (mokřady);
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 18
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím
•
•
uplatňováním vhodných způsobů hospodaření na zemědělských a lesních pozemcích, vedoucích k většímu zachycení vody v půdě, zpomalení odtoku a omezení erozních jevů; uplatňováním vhodných principů hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaných územích, které pokud možno napodobují přirozené hydrologické poměry území před zástavbou.
Cíl 3: Zvýšení připravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektů infrastruktury, hospodářských a jiných aktivit vůči negativním účinkům povodní. Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: • zpracování a aktualizace kvalitních povodňových plánů obcí a vybraných nemovitostí, uvažujících i možnost výskytu povodní větších než Q100; • zajištění dostatečného vybavení pro provádění nouzových operativních opatření pro ochranu obyvatelstva a zabezpečení základních funkcí obcí; • dalšího zdokonalování předpovědní povodňové služby a zajištěním fungující hlásné povodňové služby a hlídkové služby na úrovni obcí, včetně systémů pro informování a varování obyvatelstva. • zabezpečení nemovitostí, nacházejících se v územích ohrožených rozlivy, jejich vlastníky k omezení jejich vlastních škod a k zamezení případného ohrožení jiných území, objektů nebo životního prostředí (odplavení materiálu, únik nebezpečných látek).
1.6 Přehled uvažovaných variant řešení Realizace Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje probíhá v souběhu s jeho strategickým posouzením (SEA). Tato součinnost určuje variantnost přípravy strategického dokumentu na základě dimenzí jednotlivých doporučení SEA posuzovatele. Koncepční dokument vzniká formou průběžného projednávání jednotlivých návrhů (doporučení). Konečná podoba strategického dokumentu bude představovat superiorní řešení definované na základě konsenzu a optimalizací jednotlivých doporučení.
1.7 Vztah koncepce k jiným strategickým dokumentům Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje má z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví vztah k následujícím národním a regionálním koncepcím. Podrobné vyhodnocení vztahů k vybraným relevantním dokumentům a jejich případné kladné či záporné kumulace s ohledem na životní prostředí a veřejné zdraví je uvedeno v rámci kapitoly 5. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 19
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím
Nadnárodní úroveň • Plán mezinárodní oblasti povodí Dunaje (2009) Národní úroveň • Plán národní části mezinárodní oblasti povodí Dunaje (2009) • Plán hlavních povodí České republiky (2007) • Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR (2011, aktualizace 2014) • Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje ČR (2009) • Státní politika životního prostředí ČR 2011-2020 (2012) • Operační program Rybářství 2014 – 2020 (2014) • Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky (2014) • Operační program Životní prostředí 2014 - 2020 (2014) • Program rozvoje venkova České republiky na období 2014 - 2020 (2014) • Víceletý národní strategický plán pro akvakulturu (2014) • Operační program Doprava pro programové období 2014 - 2020 • Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 - 2020 (2013) • Dopravní politika České republiky pro období 2014 - 2020 s výhledem do roku 2050 • Dopravní sektorové strategie 2. fáze • Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 (2011) • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky (2008) • Státní surovinová politika (2004) • Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) • Akční program zdraví a životní prostředí České republiky (1998) • Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) • Strategie ochrany před povodněmi na území ČR (2000) • Akční program udržitelné ochrany před povodněmi v povodí Dunaje (2004) • Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v ČR (2010) • Koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření (2007) • Koncepci řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření (2010) • Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů • Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012 – 2020 • Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí • Aktualizace Politiky územního rozvoje • Plán oblasti povodí Dyje (2009) • Plán oblasti povodí Moravy (2009)
Regionální úroveň Plzeňský kraj • Koncepce ochrany přírody a krajiny v Plzeňském kraji • Územně energetická koncepce Plzeňského kraje • Koncepce dopravy Plzeňského kraje Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 20
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím
• • • • • • •
Koncepce regionálního rozvoje venkova a zemědělství Plzeňského kraje Krajské koncepce hospodaření s odpady Plzeňského kraje Program rozvoje vodovodu a kanalizací Plzeňského kraje Povodňový plán Plzeňského kraje Studie protipovodňových opatření na území Plzeňského kraje Studie ochrany vod Plzeňského kraje Plán odpadového hospodářství Plzeňského kraje
Jihočeský kraj • Program rozvoje Jihočeského kraje 2014 - 2020 • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje ve znění pozdějších změn • Akční plán rozvoje Jihočeského kraje • Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje • Územní energetická koncepce Jihočeského kraje • Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje • Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje Pardubický kraj • Program rozvoje Pardubického kraje • Aktualizace Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje • Regionální surovinová politika - Pardubický kraj • Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje • Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje • Koncepce protipovodňové ochrany Pardubického kraje • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Kraj Vysočina • Strategie Kraje Vysočina 2020 • Aktualizace Programu rozvoje kraje Vysočina • Program rozvoje Kraje Vysočina na období 2015-2018 • Povodňový plán pro území Kraje Vysočina • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina • Komplexní aktualizace Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015 • Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina • Územní energetická koncepce Kraje Vysočina Jihomoravský kraj • Aktualizace strategické vize Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 (2012) • Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 • Generel dopravy Jihomoravského kraje • Strategie rozvoje Jihomoravského kraje
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 21
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím
• • • • • • •
Územně energetická koncepce Generel dopravy Jihomoravského kraje, 2006 Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje Studie protipovodňových opatření Povodňový plán Jihomoravského kraje 2009
Zlínský kraj • Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 - 2016 (2014) • Aktualizace koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje (2012) • Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje - Návrh výhledové koncepce (2011) • Strategie rozvoje venkova ve Zlínském kraji • Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020 • Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje • Studie o lesním hospodářství Olomoucký kraj • Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje pro léta 2012-2015 • Aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (PRVKÚK) • Územní energetická koncepce • Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji Moravskoslezský kraj • Aktualizace Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2016, po aktualizaci na léta 2009-2020 (2012) • Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2016 (2010) • Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje • Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje • Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje • Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny • Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje • Program rozvoje Moravskoslezského kraje • Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Moravskoslezském kraji Územně plánovací dokumentace • Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje včetně aktualizací • Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje včetně aktualizací • Zásady územního rozvoje Pardubického kraje včetně aktualizací • Zásady územního rozvoje kraje Vysočina • Územní prognóza Jihomoravského kraje Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 22
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím
• • •
Zásady územního rozvoje Zlínského kraje včetně aktualizací Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje včetně aktualizací Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 23
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce 2.1 Vymezení dotčeného území Polygon zájmového území Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje je tvořen spádovým územím tří dílčích povodí patřících k úmoří Černého moře, jedná se o Dílčí povodí Dyje; Dílčí povodí Moravy a přítoku Váhu a Dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje. Rozloha spádového území Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje činí 21 688 km2, což představuje přibližně 2,7 % z celkové plochy mezinárodní oblasti povodí Dunaje.
2.2 Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Územně samosprávné členění České republiky vychází ze základních jednotek obcí. Jako vyšší územně samosprávné celky jsou definovány kraje. Na základě vymezení spádové oblasti Plánu pro zvládání povodňových rizik v Dunaje se předpokládá ovlivnění území následujících krajů (NUTS III, obrázek č. 2): Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích; CZ031 Plzeňský kraj se sídlem v Plzni; CZ032 Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích; CZ053 Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě; CZ063 Jihomoravský kraj se sídlem v Brně; CZ064 Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně; CZ072 Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci; CZ071 Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě. CZ080 Obrázek č. 2 Dotčené území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 24
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
2.3 Základní charakteristika dotčeného území a jeho environmentálního stavu Hlavní sdělení ke stavu životního prostředí pro rok 2015 V dlouhodobějším vývoji od roku 2000 je trend stavu životního prostředí v rámci celé České republiky stagnující s meziročními výkyvy, které jsou provázány s růstem respektive propadem ekonomiky. Tuto základní charakteristiku lze přejímat i pro zájmové území Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje. Konkrétní stav životního prostředí je s ohledem na nejistý vývoj socioekonomických zátěží i dalších faktorů poněkud nestabilní a může mít v budoucnu výkyvy v pozitivním i negativním směru. Stav životního prostředí v rámci spádového území Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje z hlediska kvality ovzduší není stále zcela vyhovující. Nalézají se zde stále oblasti, kde je potřeba zlepšovat kvalitu ovzduší. Tato území se zhoršenými charakteristikami kvality ovzduší mají územně hraniční charakter. Jedná se zejména o průmyslově zatížené oblasti, či území s intenzivní silniční dopravou a oblasti malých sídel, kde tlak na životní prostředí pochází především z vytápění domácností. Z hlediska jakosti vody ve vodních tocích dle normy ČSN 757221 náleží většina hodnocených úseků vodních toků do I. až III. třídy jakosti vod (neznečištěná, mírně znečištěná a znečištěná voda). Stálým negativně působícím faktorem je snížená retenční kapacita krajiny. Stav lesů je poznamenán zejména monokulturním hospodařením. Většina lesů má značně posunutou druhovou a prostorovou skladbu dřevin. Zemědělská krajina je ohrožena dlouhodobou absencí extenzivních forem hospodaření na loukách a pastvinách a erozí nevhodně obdělávané orné půdy. Intenzivní hospodaření na loukách a pastvinách i druhý extrém, ponechání takových pozemků ladem vede k poklesu jejich biodiverzity. Intenzivní hospodaření je příčinou snížené biodiverzity větších rybníků, ve kterých nejsou příznivé životní podmínky pro většinu makrofyt, ryb a pro vodní ptactvo.
Základní charakteristika relevantních úrovní Obyvatelstvo a průmysl Nejhustěji osídlené jsou nížinné oblasti řek s krajskými městy a jejich okolím: v kraji Jihomoravském je to město Brno a jeho okolí, v kraji Olomouckém města Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk a jejich okolí, v kraji Vysočina města Třebíč, Jihlava a Žďár nad Sázavou s jejich okolím, v kraji Zlínském Zlín a Otrokovice (obrázek č. 3). Nejméně osídlené jsou horské oblasti Jeseníků, Beskyd, Oderských vrchů, Javorníků, Vsetínských a Hostýnských vrchů a Bílých Karpat, dále některé oblasti Českomoravské vrchoviny a Šumavy. Průmysl je soustředěn zejména ve střední a jižní části uceleného hydrologického povodí, a to zejména v okolí brněnské aglomerace. Hlavními odvětvími jsou průmysl: • • • • •
zpracovatelský - z toho dominuje gumárenský a průmysl plastických hmot; potravinářský; strojírenský; textilní a oděvní; dřevařský.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 25
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území 2
Obrázek č. 3 Hustota zalidnění v rámci území PpZPR v povodí Dunaje (počet obyvatel/km )
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Klima Podnebí České republiky spadá do atlanticko-kontinentální oblasti mírného klimatického pásma severní polokoule. Průměrná roční teplota kolísá v závislosti na geografických faktorech od 1°C až po 9,4°C. Nejnižší teplotní průměry jsou v horských oblastech na severní, východní a jihozápadní hranici území. Nejteplejší oblasti jsou v nadmořských výškách kolem 200 m n. m. Atmosférické srážky patří k nejproměnlivějším klimatickým prvkům. Rozhodujícími atributy pro srážkové poměry jsou především geografická poloha místa vůči proudění přinášejícímu vláhu a četnost výskytu povětrnostních situací, při nichž spadává větší množství srážek. Spádové území Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje lze zařadit mezi oblasti s průměrným výskytem vnitrozemských srážek s tím, že jeho jižní část již patří mezi subaridní oblasti. Průměrný roční úhrn srážek činí 635 mm. Průměrný roční úhrn srážek se mění od 1 474 mm (Praděd) až po 487 mm (jih). Rozdělení srážek v roce je následující: 37,4 % v létě, 23 % na jaře, 22,7 % na podzim a 16,9 % v zimě. Počet dní se sněhovou pokrývkou na jihu povodí je 30 – 40 dní, na severu 60 – 80 dní, v nadmořské výšce nad 1 300 m více než 150 dní (obrázek č. 4).
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 26
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Obrázek č. 4 Klimatické oblasti v rámci území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Ovzduší V České republice patří mezi hlavní látky, které způsobují znečišťování ovzduší tuhé znečišťující látky (TZL, PM10 ), oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a amoniak (NH3), nejinak tomu je i v rámci spádového území Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje. K nejvýznamnějším zdrojům emitujícím znečištění patří výroba elektrické a tepelné energie (produkce SO2 a NOx), podniky hutní prvovýroby, včetně koksárenství (TZL, PAU, NOx, SO2), silniční doprava (produkce NOx, TZL, PAU a VOC) a vytápění domácností (produkce TZL a PAU). Zemědělství je hlavním zdrojem NH3, používání rozpouštědel je pak hlavním zdrojem VOC. Se znečištěným ovzduším úzce souvisí stále vysoký podíl fosilních zdrojů na výrobě energie v ČR, který meziročně mírně klesá (obrázek č. 5). Na znečištění ovzduší mají také nezanedbatelný vliv emise z lokálních topenišť, a to především v malých sídlech, kde jsou tyto emise problémem zejména při nepříznivých rozptylových podmínkách a v inverzních polohách. V domácnostech nadále dochází k využívání nekvalitních paliv, nebo dokonce materiálů, které nejsou ke spalování přímo určeny.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 27
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Obrázek č. 5 Vývoj emisí okyselujících látek, ČR mezi léty 1990 – 2011 [ekvivalenty okyselení, index 1990=100]
Zdroj: ISSAR
Tabulka č. 1 Platné limity pro znečišťující látky dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb.
Znečišťující látka SO2 PM10 PM2,5 Benzen NO2 Arsen Kadmium Benzo(a)pyren O3 (troposférický ozon)
Doba průměrování 1 hodina 24 hodin 24 hodin 1 rok 1 rok 1 rok 1 hodina 1 rok 1 rok 1 rok 1 rok 8 hodin
Hodnota imisního limitu μg/m3 350 125 50 40 25 5 200 40 6 ng/m3 5 ng/m3 1 ng/m3 120 μg/m3
Z pohledu znečištění ovzduší je podle údajů Ministerstva životního prostředí jednoznačně nejhorší situace v Moravskoslezském kraji a v Praze což jsou území nespadající pod působnost Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje. Problematickou skupinou jsou mobilní zdroje, u nichž je v posledních letech zaznamenán nárůst emisí spojený se zvyšujícími se spotřebami pohonných hmot a nárůstem přepravních výkonů jak v individuální dopravě, tak v nákladní vnitrostátní i tranzitní dopravě. Vzhledem k rostoucí dopravě (včetně transitu) rostou imisní koncentrace NOx. Trvale jsou překračovány limity pro troposférický ozón a v některých městech rostou také koncentrace PM10 a PM2,5.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 28
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území 3
Obrázek č. 6 Roční průměr emisí PM10 μg/m
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Obrázek č. 7 Celkové emise SO2 za rok 2011 v t/rok
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 29
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Tabulka č. 2 Území s překročenými imisními limity (% plochy) k roku 2011
PM10 (r IL)
Území NUTS III
PM10 (d IL), (36. max)
NO2 (r IL)
Benzen (r IL)
Zóna Jihočeský kraj
-
0,05
-
-
Zóna Plzeňský kraj Zóna Pardubický kraj Zóna kraj Vysočina
-
0,09 2,90 -
-
-
Zóna Jihomoravský kraj Aglomerace Brno Zóna Olomoucký kraj
-
14,74 39,19 49,01
0,01 2,45 -
-
Zóna Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
10,46
54,14 63,96
-
0,03
Česká republika
0,72
21,76
0,01
0,01
Emise ze spalovacích procesů v podobě oxidů dusíku a oxidu siřičitého mají negativní vlivy na ekosystémy, ať už přímým poškozováním vegetace či v podobě kritických zátěží v důsledku acidifikace půd. Těkavé organické látky, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a metan patří mezi tzv. prekurzory přízemního ozonu, který vzniká v ovzduší sekundárně. U přízemního ozonu byl prokázán nepříznivý vliv na lidské zdraví i vegetaci. Na tvorbě přízemního ozonu se nejvíce podílejí NOx (59 %) a VOC (31 %). CO přispívá 9 %, CH4 1 %. V porovnání s rokem 2000 se situace výrazně nezměnila (obrázek č. 8). Obrázek č. 8 Vývoje emisí prekurzorů ozonu, ČR [potenciál tvorby přízemního ozonu, index 1990=100]
Zdroj: issar.cenia.cz
__ __ __ __ __ VOC NOx CO CH4 Celkem Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi velikosti frakce PM10 a menší zůstává jedním z hlavních problémů znečištění ovzduší České republiky, zejména z důvodu přítomnosti toxikologicky závažného znečištění na povrchu prachových částic.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 30
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Emise tuhých částic Rozhodující množství znečištění tuhými částicemi, které jsou nositeli toxikologicky závažného znečištění, zejména polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), je do ovzduší vnášeno dopravou (cca 45-50 %), následuje lokální vytápění domácností (cca 30 %), nejméně se na znečištění prachem podílí průmyslové zdroje a veřejná energetika (cca 20-25 %). Podíl průmyslových zdrojů postupně klesá, souběžně s tím narůstá podíl dopravy a vytápění domácností. Tento trend je podporován zejména hospodářskou recesí v posledních letech. Další oblasti znečištění ovzduší v rámci území Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje jsou vázány na: • velká města s rozvinutou automobilovou dopravou; • lokality, kde dochází k vyšší koncentraci energetických závodů a lokálního vytápění domácností; • intenzivně vyžívané průmyslové oblasti; • údolní oblasti s vyšším zalidněním (typicky podhorské kotliny s menšími městy nebo nahloučením menších obcí), kde dominuje vliv lokálního vytápění domácností. Obrázek č. 9 Celkové emise tuhých znečišťujících látek za rok 2011 v t/rok
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Voda Česká republika leží na rozvodnici tří moří – Severního, Baltského a Černého, které dělí její území na tři oblasti národních povodí Labe, Odry a Dunaje. Na území ČR je celkem 24 964 vodních nádrží a rybníků s celkovým objemem 4 177 mil. m3 vody. V roce 2009 bylo z tohoto počtu 107 velkých vodních nádrží s celkovým objemem 3 507 mil. m3 vody. Sítí vodních toků
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 31
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
odtéká průměrně asi 15 mld. m3 vody za rok s výrazným kolísáním od 8 mld. m3 do 24,1 mld. m3 v závislosti na klimatických podmínkách. Hydrografickou síť vodních toků tvoří 79 029 km v korytě přirozeném (případně upraveném), z toho je 15 538,01 km významných vodních toků podle vyhlášky č. 470/2001 Sb. Útvary povrchových a podzemních vod v rámci území Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje jsou interpretovány v rámci obrázku č. 10 a 11. Výskyt vody na území ČR je závislý téměř výhradně na atmosférických srážkách a jejich transformaci v přírodním prostředí. Poloha České republiky je specifická tím, že průměrně cca 95 % vody odtékající z území ČR pochází ze srážek a jen 5 % k nám přiteče z okolních zemí. Přítoky vody z území sousedních států zvyšují vodní bohatství ČR zcela nevýznamně. Využitelné zdroje podzemních vod se dlouhodobě pohybují mezi 1200 – 1400 mil. m3 vody, přičemž odběry podzemních vod od roku 1989 poklesly o cca 30%. Odebraná podzemní voda se z 85 % využívá jako zdroj pitné vody. Příznivě se již od počátku 90. let projevuje nárůst cen vody (včetně růstu vodného a stočného), který vede k hospodárnějšímu využívání podzemní i povrchové vody. Četnost suchých měsíců v posledních dvou až třech desetiletích dosáhla maxima za celé sledované období, významné je i to, že tato desetiletí následují po sobě, a že v posledních padesáti letech došlo ke zvýšení pravděpodobnosti výskytu měsíců klasifikovaných jako mírně suchý o 15 % a extrémně suchých o 5 %. Obrázek č. 10 Útvary povrchových vod v rámci území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Hydrologický a hydrogeologický režim Hydrologický režim v rámci spádové oblasti Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje je ovlivněn údolními nádržemi a rybníky, kterých je větší množství zejména v povodí
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 32
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Dyje. Nádrže obecně působí na vyrovnání hydrologického režimu a částečně snižují průběh povodní. Celkově na území hydrologického povodí Moravy je v provozu 34 nádrží o celkovém objemu 569 mil. m3 a 2 900 rybníků o celkovém objemu vody 90 mil. m3. V hydrologickém povodí řeky Dyje se nachází 20 nádrží s celkovým objemem 526,8 mil. m3 a mírou akumulace 37,9 %, v povodí Moravy nad Dyjí 14 nádrží s celkovým objemem 42,2 mil. m3 a mírou akumulace 2,2 %. Významné nádrže s objemem nad 100 mil. m3 jsou Vranov a soustava tří nádrží Nové Mlýny na Dyji a Dalešice na Jihlavě. Režim podzemních vod je do značné míry závislý na charakteru jednotlivých hydrogeologických rajonů a na geologické stavbě území. Horniny krystalinika jsou v západní a severní části povodí. Jsou charakterizovány puklinovou propustností a nízkým koeficientem transmisivity. Hladina podzemních vod je volná, režim má roční chod. Přetok z podzemních vod tvoří přibližně 35 % celkového odtoku. Na severozápadě jsou mezi krystalinika vklíněny křídové horniny jižní části Ústecké synklinály, které sice tvoří malou část plochy povodí, ale jejich zvodnění je vodohospodářsky velmi významné. Propustnost hornin je průlino-puklinová, transmisivita vysoká. Neovlivněný přetok z podzemních vod by dosahoval více než 60 % celkového odtoku. Východ území a středomoravské Karpaty jsou tvořeny flyšovými (třetihorními a křídovými) sedimenty karpatské soustavy, jejichž propustnost je obvykle průlino-puklinová, koeficient transmisivity střední. Přetok z podzemních vod tvoří přibližně 30 % celkového odtoku. Obrázek č. 11 Útvary podzemních vod v rámci území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 33
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Zranitelné oblasti Zranitelné oblasti jsou oblasti, které byly vymezeny v souladu s § 33 vodního zákona, kde se vyskytují vody se zvýšenými koncentracemi dusičnanů (nad 50 mg/l) ze zemědělských zdrojů (obrázek č. 12). Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech je upraveno akčním programem v souladu s požadavky nitrátové směrnice. Obrázek č. 12 Zranitelné oblasti v rámci území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Každá chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) je významné území a to nejen z vodohospodářského hlediska. Vyhlašuje ho vláda na základě odborných doporučení a poznatků o dané oblasti (např. hydrologické a vodohospodářské bilance, průtokové poměry, jakost podzemních vod, vydatnost pramenů a jiné), (obrázek č. 13). V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se v rozsahu stanoveném příslušným nařízením vlády zakazuje: zmenšovat rozsah lesních pozemků; odvodňovat lesní pozemky; odvodňovat zemědělské pozemky; těžit rašelinu; těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod; těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny; ukládat radioaktivní odpady; ukládat oxid uhličitý do hydrogeologických struktur s využitelnými nebo využívanými zásobami podzemních vod
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 34
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Obrázek č. 13 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod v rámci území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Ochrana mokřadů v rámci Ramsarské úmluvy V dikci Ramsarské úmluvy se mokřadem rozumí zejména: rašeliniště a slatiniště, rybníky, soustavy rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, ostřicové louky, prameny, prameniště, toky a jejich úseky, jiné vodní a bažinné biotopy, údolní nádrže, zatopené lomy, štěrkovny, pískovny, horská jezera, slaniska. Ramsarská úmluva chrání mokřady, mající mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (obr. č. 14).
Ochranná pásma vodních zdrojů Ochranné pásma vodních zdrojů I. a II. stupně jsou definována v § 30 zákona o vodách k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou (obr. č. 15).
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 35
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Obrázek č. 14 Území chráněné Ramsarskou konvencí v rámci území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Obrázek č. 15 Ochranná pásma vodních zdrojů v rámci území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 36
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Nebezpečí povodní z přívalových srážek Přívalová povodeň vzniká nejčastěji následkem rychlého povrchového odtoku způsobeného přívalovými srážkami, které mají lokální charakter a velmi silnou intenzitu, zpravidla více než 30 mm za hodinu. Projevuje se velmi rychlým vzestupem hladiny vody a následně i velmi rychlým poklesem. Vedle intenzity srážek zde sehrává velmi důležitou úlohu schopnost půdního povrchu vsakovat srážkovou vodu. Tato schopnost infiltrace je primárně ovlivněna jak způsobem využívání území, tak i jeho morfologickými charakteristikami, zejména sklonitostí svahů. Podstatný je rovněž aktuální stav nasycení půdního povrchu předchozími srážkami. Přívalové srážky postihují zpravidla území od několika km2 po několik desítek, vzácně stovek km2. Mohou s kolísavou intenzitou trvat od několika málo minut až po několik hodin. Pro přívalovou povodeň je proto charakteristické to, že může zasáhnout kromě malých vodotečí rovněž za normální situace suchá údolí nebo úžlabiny, kde dochází k soustředění povrchového odtoku z okolních svahů. Území pod delšími svahy jsou proto nejrizikovější z hlediska možného vzniku přívalových povodní, a proto nevhodný způsob obhospodařování pozemků na těchto svazích riziko zvýšeného odtoku a doprovodné eroze během přívalových srážek velmi zvyšuje. Možnosti předpovídání přívalových povodní jsou velmi silně omezeny, a to vzhledem k prudké dynamice vývoje konvekční oblačnosti, ze které vypadávají přívalové srážky. I když meteorologické podmínky pro vznik silných přívalových srážek mohou být poměrně úspěšně předpověděny, přesnou lokalizaci výskytu, trvání a intenzitu přívalových srážek a tím i oblast eventuálního výskytu přívalových povodní predikovat v podstatě nelze. Přívalové srážky se mohou vyskytnout v ČR prakticky kdekoli. Proto pro orientační vymezení lokalit, kde mohou přívalové srážky mít obzvláště nepříznivé důsledky pro zastavěná území, byly identifikovány tzv. kritické body, přispívající plochy a dráhy soustředěného odtoku jakožto charakteristiky projevů povodní z přívalových srážek mimo koryta vodních toků. Zpracování provedl Výzkumný ústav vodohospodářství T.G.Masaryka, v.v.i. vlastní metodou pro celé území ČR. Kritické body byly definovány na průsečíku hranice zastavěného území obce s linií dráhy soustředného odtoku s velikostí přispívající plochy 0,3 - 10 km2. Na území ČR bylo vymezeno celkem 524 kritických bodů, tj. urbanizovaných lokalit, které jsou vystaveny významnému nebezpečí povodní z přívalových srážek. Z toho 152 lokalit přísluší do české části povodí Dunaje. Prostorová lokalizace kritických bodů je využívána při tvorbě povodňových a krizových plánů a při návrhu dalších opatření.
Vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky Předběžné vyhodnocení povodňových rizik bylo provedeno v oblastech se stanoveným záplavovým územím pro povodňové scénáře Q5, Q20 a Q100. Použity byly informace ze standardně vedených databází v ČR, zejména vymezení zastavěných ploch a lokalizace dopravní infrastruktury, počty trvale bydlících obyvatel a hodnota majetku (fixních aktiv) v územních jednotkách. Doplňkově byla použita lokalizace potencionálních zdrojů znečištění a lokalizace kulturních a historických památek. Na základě analýzy těchto informací byl kvantifikován možný dopad povodňového nebezpečí podle dvou základních hledisek:
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 37
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
•
•
počet obyvatel pravděpodobně dotčených povodňovými rozlivy v záplavových územích, podle všech dostupných scénářů nebezpečí (zejména Q5, Q20, Q100), v průměru za rok; hodnota majetku (vztažená k zastavěným plochám a silniční dopravní infrastruktuře) pravděpodobně dotčeného povodňovými rozlivy v záplavových územích, podle všech dostupných scénářů nebezpečí (zejména Q5, Q20, Q100), v průměru za rok.
Pomocná hlediska sloužila k upřesnění rozsahu oblastí s významným povodňovým rizikem, po jejich vymezení podle základních hledisek při nastavení kritérií. Využity byly následující údaje: •
•
povodňové ohrožení objektů, ve kterých se nakládá s nebezpečnými látkami a mají proto potenciál způsobit havarijní znečištění vody nebo životního prostředí při zasažení povodní Q100; povodňové ohrožení kulturních a historických památek při Q100.
K vlastnímu vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem byla na základě testovacích analýz použita pro základní hlediska tato kritéria: • •
počet obyvatel dotčených povodňovým nebezpečím ≥ 25 obyv./rok; hodnota dotčených fixních aktiv povodňovým nebezpečím ≥ 70 mil. Kč/rok,
přičemž do výběru byly zahrnuty všechny základní územní jednotky měst a obcí, ve kterých byla naplněna alespoň jedna z podmínek kombinovaného kritéria. V případech, kdy vybrané základní územní jednotky spolu nesousedily, byly spojeny vymezené úseky do jednoho souvislého buď na základě vyhodnocení pomocných hledisek, nebo s ohledem na praktickou řešitelnost hydrologických souvislostí. Prvotně bylo v rámci předběžného vyhodnocení povodňových rizik (2011) vymezeno v české části povodí Dunaje 125 oblastí s významným povodňovým rizikem, které byly v rámci zpracování dokumentací oblastí s významným povodňovým rizikem (DOsVPR) sdruženy do 58 oblastí. Celková délka úseků vodních toků v oblastech s významným povodňovým rizikem v povodí Dunaje činí 617,3 km.
Povodně Původ a typ povodní ovlivňuje několik faktorů. Tvar povodí významně ovlivňuje vývoj povodní a kulminační průtoky. Horní část povodí Moravy má vějířovitý tvar (řeka Morava a Bečva) a ve střední a dolní části je tvar povodí podlouhlý. Na Moravě je průběh povodně následující. Až po ústí Moravské Sázavy se povodňové vlny přítoků a Moravy střetávají či se míjí o poměrně krátkou dobu. To má za následek zvyšování kulminace Moravy. Lze říci, že dále od Třebůvky již přítoky výrazně Moravu předbíhají. Od Mohelnické brázdy se také začíná uplatňovat transformační účinek rozlivů. Ačkoliv je Bečva kratší a má i menší povodí, v místě soutoku s Moravou jsou povodně stejné N-letosti mnohem větší na Bečvě. Bečva však již Moravu předbíhá, ale přesto kulminaci Moravy zvětšuje. Nejvyšší povodňové průtoky na Moravě vůbec
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 38
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
jsou proto zaznamenávány v Kroměříži. V této oblasti je však také plocha rozlivů největší a povodňová vlna se výrazně zplošťuje. Dále, až po soutok s Dyjí, se Morava rozlévá do inundace a přitom jsou povodně z přítoků již za svou kulminací. (obr. č. 16). Obrázek č. 15 Záplavová území Q100 v rámci území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Eutrofizace Pojem eutrofizace je v současné době používán zejména ve vztahu k zachování ekologické kvality povrchových vod. Jedná se o složitý jev vyvolaný nadbytkem živin v prostředí, jehož důsledkem je narušení ekologických procesů a negativní ovlivnění kvality, biodiverzity a udržitelného využívání vody. Vlivem přítomnosti vysokých koncentrací anorganických živin (dusík, fosfor) dochází buď k nadprodukci biomasy sinic a řas rozptýlených ve vodě nebo k výraznému rozvoji vodní makro vegetace, případně se objevují makroskopické nárosty vláknitých sinic a řas na ponořených podkladech. Projevy eutrofizace mají výrazný sezónní charakter. Přirozeným důsledkem je zvýšená produkce organické hmoty fytoplanktonem, tj. nárůst zatížení organickými látkami. Významné je také ovlivnění kyslíkových poměrů, které jsou podstatným faktorem pro stav oživení vodních ekosystémů. Vysoká biomasa fytoplanktonu způsobuje vlivem své fotosyntetické aktivity růst pH vody (často nad hodnoty 9,0), což při určité koncentraci amonných iontů může vést k toxickým dopadům na ryby (Novomlýnské nádrže).
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 39
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Půda Půda je jednou ze základních složek životního prostředí, významných pro existenci rostlinných a živočišných organizmů. Ochrana půdního fondu patří k základním přístupům strategie udržitelného rozvoje. Kvalita půdy je negativně ovlivněna zejména antropogenní činností, jako je aplikace některých vstupů do půdy, např. využívání kalů z ČOV a aplikací chemických látek v zemědělství při hnojení zemědělské půdy a používání přípravků na ochranu rostlin. Na některých místech je ovlivněna přírodními vlivy, mezi které patří sesuvy půd.
Potenciální zranitelnost půd acidifikací Acidifikace (okyselování) půd je pozvolný proces, ke kterému dochází na značné části zemědělského půdního fondu (mimo půd výrazně vápenitých). Téměř všechny půdy v ČR vykazují v poslední době mírný pokles hodnot pH, tedy mírnou aktuální acidifikaci. Proces acidifikace půd je přirozeným jevem především v horských oblastech, je důsledkem tvorby organických kyselin, ke které dochází v lesních půdách při rozkladu organických látek. Tento přirozený proces je však značně umocňován důsledky antropogenní činnosti, jako je např. atmosférická mokrá a suchá kyselá depozice, nevhodný způsob obhospodařování lesů, nedostatečné používání vápenatých hnojiv, odběr Ca a Mg z půdy plodinami (vysokým podílem obilovin, bez víceletých pícnin), používání nesprávné agrotechniky, či jiné antropické zásahy do půdy. Obrázek č. 17 Půdní typy v rámci území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 40
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením Závažným projevem degradace půd je utužení (kompakce) půd. Degradace fyzikálních vlastností půdy a z ní vyplývající půdní utužení podorničí, spodin a tvorba krust na povrchu půdy negativně ovlivňují produkční a mimoprodukční funkce půdy. Tato degradace pak omezuje infiltraci, urychluje povrchový odtok a zvyšuje erozi, zmenšuje retenční vodní kapacitu a využitelnou vodní kapacitu půdy, omezuje účinnou hloubku půdního profilu, potlačuje biologickou aktivitu zhoršením vzdušného, vodního a termického režimu půdy. V ČR je degradací utužením ohroženo 40 % zemědělské půdy, tj. cca 1,75 mil. ha, z toho necelých 30 % (cca 0,5 mil. ha) je zranitelných tzv. genetickým utužením, daným přirozenými vlastnostmi půd, a více než 70 % (cca 1,25 mil. ha) tzv. technogenním utužením, jež vzniká řadou příčin antropogenního charakteru. V současné době se stav půd v ČR z hlediska utužení jeví jako stagnující, případně stále se zhoršující. Nejvíce je poškozeno a ohroženo podorničí zemědělských půd, což souvisí se stále více používanou výkonnější, a tím i těžší zemědělskou technikou, a také s minimalizací kultivačních prací, často prováděných při nevhodných vlhkostních podmínkách půd.
Potenciální ohrožení zemědělské půdy větrnou erozí V současné době je v ČR ohroženo (půdy nejohroženější, půdy silně ohrožené a půdy ohrožené) cca 7,5 % zemědělské půdy větrnou erozí. Větrná eroze se vyskytuje i tam, kde se dříve nevyskytovala, nebo vyskytovala jen neškodně. Výrazně se projevil antropický vliv na její rozšíření jak do plochy, tak také do její intenzity. Při současném trendu hospodaření lze předpokládat, že do budoucna bude nebezpečí větrné eroze vzrůstat. Zvyšování míry eroze je mimo jiné ovlivněno zvyšující se intenzitou výskytu extrémních klimatických jevů (zejména vydatnějšími přívalovými dešti), ale také nevhodným způsobem hospodaření na zemědělské půdě (např. pěstování kukuřice ve svahu apod.), kterým dochází k degradaci půdy (tzn. zhoršování jejích vlastností, a tím i snižování odolnosti půdy vůči erozi).
Příroda a krajina V ČR stejně jako v celé střední Evropě převládá kulturní krajina ovlivněná intenzivní antropogenní činností. Působení člověka mělo za příčinu vznik několika unikátních krajinných typů, ve kterých se udržela nebo vytvořila řada jedinečných ekosystémů. Další intenzifikace zemědělské a průmyslové výroby tyto ekosystémy ohrožuje. Důsledkem je snížená retenční schopnost krajiny, snížená biodiverzita zemědělských ekosystémů, nízká biodiverzita monokulturních lesů a staré ekologické zátěže. Česká republika se vyznačuje velkým bohatstvím druhů rostlin a živočichů. Toto bohatství je však vážně narušeno působením člověka do té míry, že ohrožení se týká nejen rozšíření a početnosti planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, ale i celých biotopů a ekosystému jako celku. Kromě znečištění jednotlivých složek životního prostředí jsou příčinou tohoto vývoje zejména nežádoucí změny v krajině v důsledku jejího hospodářského využívání. Z krajiny mizí důležité přechodové plochy (ekotony), které jsou významné svou biologickou rozmanitostí.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 41
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Obrázek č. 18 Land cover v rámci území Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Obrázek č. 19 Velkoplošná chráněná území ČR v rámci území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 42
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Natura 2000 Významným prvkem ochrany přírody a krajiny je rovněž celoevropská soustava chráněných území Natura 2000 dle směrnice Rady 2009/147/EC, o ochraně volně žijících ptáků, (nahrazuje směrnici Rady 79/409/EHS) a směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V rámci území Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje se nacházejí jak ptačí oblasti, tak evropsky významné lokality. Stále závažnějším faktorem ohrožujícím biodiverzitu na úrovni druhů i celých společenstev je v celosvětovém měřítku a stále více i v ČR šíření nepůvodních, invazních druhů rostlin a živočichů. Invazní druhy jsou nejen významným konkurentem původních rostlin a živočichů, ale znamenají také riziko přenosu nebezpečných chorob. Obrázek č. 20 Území Natury 2000, evropsky významné lokality a ptačí oblasti v roce 2013 v rámci území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Biosférické rezervace Biosférické rezervace jsou chráněná velkoplošná území vyhlášená v rámci mezinárodního programu UNESCO Člověk a biosféra. Světová síť biosférických rezervací je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny základní biomy Země. Tato území představují reprezentativní ukázky kulturních i přírodních krajin, ve kterých zároveň hraje důležitou roli člověk a jeho aktivity. V rámci zájmového území Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje se nacházejí následující biosférické rezervace: • Biosférická rezervace Šumava • Biosférická rezervace Bílé Karpaty • Biosférická rezervace Dolní Morava
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 43
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území Obrázek č. 21 Biosférické rezervace v rámci území Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Krajinný ráz Udržení dochovaného stavu přírodních, kulturně-historických a krajinářsko-estetických hodnot v krajině vyžaduje ochranu a péči při všech činnostech a na všech úrovních. V řešení této problematiky se v poslední době začíná prosazovat koncepční přístup. Na územích s významným soustředěním estetických a přírodních hodnot se vyhlašují přírodní parky. Ve velkoplošných zvláště chráněných územích (VZCHÚ) upravují způsob ochrany krajinného rázu ochranné podmínky stanovené zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Problémovými zásahy do krajinného rázu jsou v současné době velkoplošné terénní úpravy a stožárové stavby. V rámci zájmového území Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje se vyskytuje celá řada přírodních parků s hlavním účelem ochrany dochovaného krajinného rázu (obrázek č. 22) Vedle snižování kvality krajinného rázu patří v současné době mezi hlavní rizika pro krajinu zejména postupné omezování její průchodnosti, zvláště v důsledku fragmentace liniovými stavbami a oplocováním (obrázek č. 23 a 24). Právě fragmentace dosud souvislých přírodě blízkých území na mozaiku samostatně ekologicky nefunkčních ploch představuje v současné době jeden z nejvýznamnějších faktorů ohrožujících další existenci mnoha druhů.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 44
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Obrázek č. 22 Přírodní parky v rámci území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Obrázek č. 23 Fragmentace krajiny (UAT) v roce 2013 v rámci území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 45
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Obrázek č. 24 Dálkové migrační koridory v rámci území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vymezován na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a je charakterizován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů. ÚSES umožňuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působí na okolní, méně stabilní části krajiny a vytváří tak základ pro její mnohostranné využívání. Vymezení ÚSES stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Rozlišují se tři úrovně ÚSES: lokální, regionální a nadregionální. V ČR se nalézají všechny uvedené prvky ÚSES a tyto je nutno v následných krocích při realizaci koncepce respektovat.
Staré ekologické zátěže a zátěže Přetrvávající rozsáhlý výskyt kontaminovaných míst (starých ekologických zátěží) na území České republiky je jedním z historických pozůstatků více jak padesátiletého působení (1938– 1989) nedemokratických režimů, kdy nebyly ochrana životního prostředí a nakládání se závadnými látkami při průmyslové a další výrobě na vysoké úrovni. Systematické odstraňování těchto starých ekologických zátěží začalo ve větší míře až po r. 1990. Za některé z nich, zejména v rámci privatizace, převzal odpovědnost stát.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 46
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Obrázek č. 25 Územní systém ekologické stability v rámci území PpZPR v povodí Dunaje
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Hluk Přibližně 85 - 90 % hluku v životním prostředí je působeno dopravou. Největší podíl, cca 75 % má silniční doprava. Průměrná hodnota této hlučnosti v okolí hlavních komunikací u obytných objektů se pohybuje okolo hodnoty LAeq 70 dB ve dne a 63 dB v noci, ale v nejzatíženějších místech dosahuje ještě vyšších hodnot. V současné době se počet obyvatel vystavených celodennímu obtěžování hlukem v rámci celé ČR (Ldvn = 70 dB) odhaduje na 258 800 (2,5 % obyvatel ČR), počet obyvatel vystavených nemezní hodnotě hluku pro rušení spánku v rámci celé ČR (Ln = 60 dB) se odhaduje na 319 600 (3 % obyvatel ČR). V Brně se odhaduje, že je nadlimitní hodnotě akustického tlaku pro rušení spánku vystaveno nad 10 % obyvatel. Hluk v zatížených oblastech se v posledních letech již nezvyšuje, ale nadměrná hluková zátěž postihuje stále větší území.
Veřejné zdraví Veřejné zdraví je chápáno jako zdraví populace, tj. jako souhrn zdravotního stavu všech jedinců daného společenství. Vývoj zdravotního stavu je charakterizován v nejméně posledních 15 letech prodloužením střední délky života při narození. Na tomto trendu měl rozhodující vliv pokles standardizované úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. Zlepšení kvality životního prostředí v nejširším slova smyslu, včetně omezení používání nebezpečných chemických látek znamená splnění jedné z podmínek pro zlepšení zdravotního stavu a tím snížení výdajů na zdravotní péči.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 47
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
Vzhledem k ochraně lidského zdraví i zdraví ekosystémů je třeba stále sledovat kvalitu pitné vody a snižovat zátěž lidské populace plynoucí ze znečištěného ovzduší a potravin polutanty (např. organochlorovými látkami, agrochemikáliemi, ftaláty, benzenem, toxickými kovy, PAH, asbestem, suspendovanými prachovými částicemi PM10 a PM2,5 a dalšími). Doprava, těžba surovin, výroba energie, lokální topení na uhlí, průmyslová výroba, chemický průmysl, staré ekologické zátěže a zemědělství působí emise primárních polutantů i jejich prekurzorů. Tyto zdroje emitují do prostředí pestrou škálu značného množství rizikových a toxických látek, které se dále dostávají do potravních řetězců, do lidského organismu, rostlin a živočichů. V poslední době roste negativní vliv lokálního topení, které umožňuje nelegální spalování komunálního odpadu za vzniku řady polutantů (např. dioxinů). Všechny tyto látky migrují atmosférou, hydrosférou, litosférou i biosférou, dostávají se do organismů dýcháním, potravinami, vodou. Díky svým stopovým koncentracím jsou často lidskými smysly nepostřehnutelné, což z laického a psychologického hlediska zlehčuje individuálně vnímanou závažnost tohoto problému a ztěžuje jeho řešení. Obrázek č. 26 Území s překročením imisního limitu LV (SO2, PM10, CO a Pb)
Zdroj: FŽP ČZU v Praze
Kulturní památky V České republice se nachází značný počet památkových objektů (hrady, zámky, kláštery, kostely, zříceniny, mlýny, věže apod.) i větších památkově chráněných celků, jejichž hodnota spočívá jak v cennosti jednotlivých objektů, tak v kontextu a vzájemných souvislostech takových ucelených souborů dochovaných staveb, náměstí, komunikací a hradeb (městské památkové rezervace apod.). Ochrana památek je většinou uspokojivě zajištěna příslušnými orgány.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 48
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
2.4 Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez provedení koncepce Na základě dosavadních trendů vývoje a aktuálního stavu jednotlivých složek životního prostředí lze předpokládat, že v horizontu platnosti Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje bude pokračovat stávající vývoj ve většině aspektů spojených s povodňovým rizikem. Významným faktorem, který by se podílel na pravděpodobném vývoji životního prostředí bez provedení koncepce, je změna klimatu. V podmínkách ČR není možný vliv očekávaných klimatických změn na výskyt a intenzitu povodní doposud zcela objasněn a kvantifikován. Obecný nárůst ročních srážkových úhrnů je očekáván v severní Evropě, pokles srážek naopak v jižní Evropě. Naše území se nachází v pásmu mezi tím a predikce možné změny ročních srážek se zde pohybují kolem nuly, případně se uvádí mírný nárůst nebo pokles podle různých scénářů klimatických modelů. Poměrná shoda je v očekávané změně sezónního rozdělení srážek, kdy se očekává určitý nárůst srážek v zimě a úbytek srážek v létě. Možná změna povodňového režimu by však musela vycházet ze změny režimu extrémních srážek, ať už vícedenních regionálních, nebo lokálních a krátkodobých. V případě výskytu povodní z tání sněhu mohou v budoucnu působit dva protichůdné faktory, nárůst zimních (sněhových) srážek na straně jedné a teplejší zimy s horšími podmínkami pro akumulaci sněhu na straně druhé. Současné zimy jsou pravidelně přerušovány jedním či více obdobími oblevy, kdy sněhová pokrývka z nižších poloh mizí. Velké povodně z tání sněhu, které se vyskytovaly zhruba do poloviny minulého století, jsou tak již daleko méně pravděpodobné. Při neprovedení koncepce lze dále očekávat: • absenci zohledňování principů povodňové prevence při rozvoji aktivit v území v rámci územně plánovací dokumentace (ÚPD) obcí a při správních řízeních; • absenci realizace konkrétních opatření pro snížení rozlivů v zastavěném území obcí; • absenci vymezení ploch s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodněmi; • nedostatečnou koncepčnost a efektivnost v investicích do oprav a údržby vodních děl a dalších vodních staveb a zařízení; • pokračování současného stavu špatné retenční schopnosti krajiny; • stagnaci či zvýšení erozních rizik v ploše povodí; • nedostatečné řešení ohrožených objektů a aktivit povodňovými riziky; • neexistence rámce k Individuálním protipovodňovým opatřením vlastníků nemovitostí; • přetrvávající výrazné ohrožení intravilánu obcí a zdraví obyvatelstva; • nedostatečný monitoring, varování a vyrozumění při blížícím se povodňovém riziku.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 49
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy
3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje se územně týká celé rozlohy plochy národní části mezinárodní oblasti povodí Dunaje. Je tedy možno předpokládat potenciální vliv provádění jednotlivých opatření na celé dotčené území. Dopady provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje se mohou lišit dle kontextu plněných cílů a realizace z nich vyplývajících opatření. Mezi faktory, které mohou určovat míru impaktu lze považovat i absorpční kapacitu dotčených lokalit a jejich sensitivitu. Vzhledem k působnosti koncepce lze za charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy, považovat charakteristiky životního prostředí celého povodí Dunaje. Tyto charakteristiky byly podrobně popsány v kapitole 2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce. Nicméně je však třeba uvést, že v zájmovém území existují „senzitivní“ oblasti, v nichž je potřebné vyhodnocovat případné dopady aktivit navrhovaných k podpoře v rámci Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje z hlediska jejich možných nepříznivých vlivů na životní prostředí zvlášť důsledně. Jedná se konkrétně o následující oblasti: • Oblasti se zvláště zhoršeným stavem životního prostředí. Z analýzy stavu životního prostředí vyplynulo, že postižení některých složek životního prostředí, především ovlivnění kvality ovzduší škodlivinami z průmyslu, dopravy a lokálních topenišť a ovlivnění akustické situace především hlukem z dopravy, může mít potenciálně lokálně nepříznivý vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. V této souvislosti lze tedy považovat vybrané oblasti (zejména centra velkých měst zasažená znečištěním ovzduší a hlukem a okolí komunikací s vysokými intenzitami dopravy) za území, v nichž je potřeba věnovat pozornost jak negativním, tak především případným pozitivním dopadům plynoucím z provádění koncepce. • Oblasti se zvýšenými požadavky na ochranu přírody a krajiny. Jedná se především o velkoplošná zvláště chráněná území (NP a CHKO), maloplošná chráněná území a o území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy lokalit NATURA 2000 dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, případně další cenná přírodní území, která nejsou vyhlášena jako zvláště chráněná (přírodní parky, prvky ÚSES, významné krajinné prvky a další).
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 50
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
4. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů) 4.1 Problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci Na základě detailní analýzy stavu životního prostředí v polygonu zájmového území Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje byly stanoveny klíčové problémy životního prostředí. V rámci přehledu jsou uvedeny hlavní problémy životního prostředí, které jsou významné pro danou oblast a současně mají vazbu na obsahové zaměření předmětné strategie. Skupina hlavních okruhů byla definována na základě analýzy existujícího stavu a vývojových trendů jednotlivých jevů a složek životního prostředí. Klimatická změna • •
rostoucí místní a transitní doprava; nepříznivé změny v land use.
Změny klimatu se projevují nestálostí a rozkolísaností počasí (extrémní teploty, horko spojené se suchem střídané přívaly srážek). Tyto změny mají závažné dopady na životní prostředí a krajinu, protože představují výrazné ovlivnění koloběhu vody v krajině s narušením malého oběhu vody. Takto zvýšené riziko vzniku povodní je dále posilováno intenzivním obhospodařováním ploch, nárůstem zpevněných a zastavěných ploch, omezováním ploch k retenci a rozlivu vody, odstraňováním meandrů a zpevňováním břehů vodních toků. Urychlený odtok vody z území vede k omezení vsaku vody a následně výraznému poklesu zásob podzemní vody.
Kvalita ovzduší •
• •
• •
plošné překračování platných imisních limitů pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice o velikosti frakce PM10 a menší; plošné překračování hodnot imisních limitů stanovených pro benzo(a)pyren; vysoké množství emisí tuhých znečišťujících látek z lokálních topenišť na tuhá paliva a z mobilních zdrojů; zpětný přechod, čili nárůst lokálních topenišť na pevná paliva; nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu.
Kvalita a dostupnost vody •
existence toků s IV. a V. stupněm znečištění z bodových zdrojů;
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 51
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci • • •
• •
znečištění nebezpečnými látkami, nutriety a organickými látkami; nezlepšování stavu útvarů povrchových a podzemních vod; přetrvávající zemědělské znečištění povrchových zdrojů pitné vody (vodárenské toky a nádrže); nedostačený podíl přirozených koryt vodních toků; variabilita srážek, častější frekvence extrémních jevů (sucha, přívalové deště, povodně), jako důsledek změny klimatu.
Příroda a krajina • • •
• •
• • •
zrychlující se nárůst urbanizovaného území a zastavěných ploch; podélná neprostupnost vodních toků pro organismy; nízká průchodnost krajiny v důsledku realizace liniových staveb a scelování zemědělských pozemků; nízká retenční schopnost krajiny; rostoucí vlivy lidské činnosti na krajinu (urbanizace, intenzivní zemědělství, rekreace atd.); dosud nedořešené územně ekologické limity; malý podíl ploch sloužící k přirozenému rozlivu vod při povodních; fragmentace krajiny zastavěním krajiny a rozšiřováním urbanizovaného prostředí (rovněž plochy podél vodních toků jsou zastavovány novými stavbami, přičemž se z vodních toků stávají izolované části krajiny bez návaznosti na okolní krajinu. Jejich ekologicko-stabilizační vliv je zástavbou silně omezen).
Zachování biologické rozmanitosti • • •
• •
vysoký počet vyhynulých nebo kriticky a silně ohrožených druhů; zrychlování procesu vymírání druhů; mizení vhodných biotopů a ekosystémů ve vodním a na ně navazujících prostředích v důsledku nevhodného využívání krajiny; šíření nepůvodních, invazních druhů rostlin a živočichů; intenzifikace lidské činnosti v chráněných oblastech (cestovní ruch, využívání OZE).
Lesní hospodářství • • •
špatný zdravotní stav lesů (imisní poškození atd.); nevhodné druhové složení a věková struktura lesů; nedostatečné využívání přírodních procesů při lesní obnově.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 52
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
Šetrné využívání přírodních zdrojů •
• •
•
nárůst zastavěného území spojený se zvyšováním měrné spotřeby na jednotku plochy, vyšší logistickou náročností; přetrvávající konzumní způsob života (s vysokou ekologickou stopou); nezvládnutí účinné komunikace k obyvatelstvu ve vztahu k šetrnému využívání zdrojů; zvýšený tlak na energetické, ekonomické a rekreační využívání toků a vodních děl.
Půda • •
•
• •
•
výměra zemědělského půdního fondu postupně klesá; nedostatečné prosazování standardů zemědělského hospodaření týkající se ochrany životního prostředí (cross compliance); přibližně polovina tohoto záboru ZPF nastává v důsledku transformace zemědělské půdy na zastavěné a ostatní plochy; zvyšující se spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin; tlak na zalesňování zemědělské půdy, zejména v podhorských oblastech, nedodržování osevních postupů, zejména v místech ohrožených zvýšenou erozí půdy; poměrně vysoké procento zemědělské půdy je ohroženo utužením a okyselováním (acidifikací). Kvalita životního prostředí v sídlech
• •
•
•
nárůst urbanizovaného území a zastavěných ploch; zanedbaná údržba některých částí měst (panelová sídliště, sociální bydlení staršího typu); dopady změn klimatu s extrémními projevy počasí (povodně, vichřice, přívalové deště, extrémní letní (jarní) teploty apod.); nedostatečná ochrana intravilánu před účinky povodní.
Geologie
•
•
ložiska štěrkopísků v záplavových územích – netěžená, těžená i s ukončenou těžbou, která ovlivňují průběh povodňové vlny, hrají významnou roli při šíření kontaminace povodňovými vodami; sesouvání svahů vyvolané přívalovými srážkami, které často mění morfologické a odtokové poměry v říčních údolích.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 53
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
4.2 Vyhodnocení vlivů koncepce Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, jejich předměty ochrany a celistvost soustavy lokalit Natura 2000 Na základě vyjádření orgánů ochrany přírody a krajiny v rámci oznámení koncepce dospěl příslušný úřad k závěru, že provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje může mít významný negativní vliv na celistvost a integritu lokalit soustavy Natura 2000 (viz Závěr zjišťovacího řízení ze dne 27. února 2015). Stanoviska orgánů ochrany přírody podle § 45i odst. 1., zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (vyjádření z hlediska možného ovlivnění soustavy lokalit Natura 2000) jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 3 Vyjádření orgánů ochrany přírody a krajiny k soustavě lokalit Natura 2000 Orgán ochrany přírody Ministerstvo 510 Odbor výkonu státní správy II 560 Odbor výkonu státní správy VII 570 Odbor výkonu státní správy VIII CHKO Správa CHKO Beskydy Správa CHKO Bílé Karpaty Správa CHKO Blaník Správa CHKO Blanský les Správa CHKO Český les Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Litovelské Pomoraví Správa CHKO Moravský kras Správa CHKO Orlické hory Správa CHKO Pálava Správa CHKO Poodří Správa CHKO Šumava Správa CHKO Třeboňsko Správa CHKO Žďárské vrchy Krajské úřady Krajský úřad Plzeňského kraje Krajský úřad Jihočeského kraj Krajský úřad Kraje Vysočina Krajský úřad Jihomoravského kraje Krajský úřad Zlínského kraje Krajský úřad Olomouckého kraje Krajský úřad Moravskoslezského kraje Krajský úřad Pardubického kraje Vojenské újezdy Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá Újezdní úřad vojenského újezdu Březina Národní parky Správa Národního parku Podyjí Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
může ovlivnit (ANO)/ nemůže ovlivnit (NE) K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno Z důvodů neúplnosti koncepce se nevyjádřili K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno
ANO K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno
ANO NE ANO
Z důvodů neúplnosti koncepce se nevyjádřili K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno
ANO ANO K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno
ANO K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno Z důvodů neúplnosti koncepce se nevyjádřili
ANO NE NE K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno K 15.12.2014 vyjádření nedoručeno
Stránka 54
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje (dále též jen „PpZPR Dunaje“) stanovuje pro oblasti s významným povodňovým rizikem následující cíle: • zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku; • snížení míry povodňového nebezpečí; • zvýšení připravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektů infrastruktury, hospodářských a jiných aktivit vůči negativním účinkům povodní. Proces plánování v oblasti vod probíhá na základě Rámcové směrnice o vodách č. 2000/60/ES. Plány pro zvládání povodňových rizik jsou zpracovávány nově. Dle schváleného časového plánu musí být spolu s plány povodí, které jsou přezkoumány a aktualizovány, schváleny v termínu do 22. prosince 2015. Základní obsah PpZPR Dunaje je upraven v příloze vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. PpZPR Dunaje stejně jako ostatní národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik je podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení. PpZPR Dunaje bude doplněn plány tří dílčích povodí, a to Dílčí povodí Dyje; Dílčí povodí Moravy a přítoku Váhu a Dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje, jejichž samostatnou součástí jsou dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem. V dílčím povodí ostatní přítoky Dunaje nebyly vzhledem k jeho charakteru vymezeny oblasti s významným povodňovým rizikem. Umístění: oblast povodí Dunaje Předkladatel: Ministerstvo životního prostředí ČR a Ministerstvo zemědělství ČR
Stručná charakteristika posuzované koncepce: Zabezpečení ochrany před povodněmi Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení a zvládání povodňového rizika. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními. Nejefektivnější formou ochrany před povodněmi jsou preventivní opatření. Mezi hlavní zásady prevence před povodněmi, které byly formulovány ve Strategii ochrany před povodněmi na území ČR a v dalších dokumentech, patří zejména: • omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika; • zajišťovat efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření na základě kvalitních podkladů a optimalizace variant koncepcí řešení povodňové ochrany s uplatňováním rizikové analýzy, analýzy nákladů a užitků; • při návrhu preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření ovlivňujících průtoky a objemy povodňových vln; • používat takové způsoby hospodaření na zemědělské a lesní půdě, aby nedocházelo ke zhoršování retenční schopnosti půdy a negativnímu ovlivňování vodního režimu v krajině; k tomu je nezbytné připravit a zavést odpovídající ekonomické nástroje; • zlepšovat technický stav vodních děl a jejich provoz s ohledem na zvýšení jejich bezpečnosti za povodní. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 55
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
Do oblasti prevence patří i přípravná opatření, vedoucí ke zvýšení efektivity operativních opatření, která se provádějí v době nebezpečí povodní a za povodní podle povodňových plánů. Sem patří organizační a technická příprava povodňové služby, příprava a vybavení složek integrovaného záchranného systému (IZS), příprava hlásné a předpovědní služby a systémů pro informování obyvatelstva, školení a výcvik pracovníků povodňových a krizových orgánů a složek IZS, a v neposlední osvětové akce pro obyvatelstvo a lidi pracující v oblastech se zvýšeným povodňovým rizikem. Na zabezpečení realizace preventivních opatření ke snížení škodlivých účinků povodní se musí podílet vlastníci a správci nemovitostí, což mohou být rovněž organizace na úrovni regionu, obcí anebo občané. Efektivní preventivní opatření je nutné uplatňovat systémově v ucelených (hydrologických) povodích a s ohledem na provázání vlivů jednotlivých opatření podél vodních toků. S ohledem na charakter území a geografickou polohu České republiky je nezbytné řešit ochranu před povodněmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích řek přesahujících hranice státu. Vzhledem k finanční náročnosti je zabezpečení účinné ochrany před povodněmi víceletý proces, kdy prioritou státního zájmu je podpora prevence oproti úhradě nákladů za škody způsobované povodněmi.
Závěr zjišťovacího řízení SEA: Závěr zjišťovacího řízení podle § 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) vydaný v Praze dne: 27. 2. 2015 č. j.: 7339/ENV/15 Ministerstvem životního prostředí, konstatuje, následující: Průběh zjišťovacího řízení: Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 12. 1. 2015 zveřejněním informace o oznámení koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet (dále též jen „informace“), na úřední desce posledního dotčeného kraje. Informace byla rovněž zveřejněna v Informačním systému SEA (http://portal.cenia.cz/eiasea/view/sea100_koncepce), kód koncepce MZP199K, a zaslána dotčeným územním samosprávným celkům pro zveřejnění na úředních deskách. Informace o oznámení koncepce byla zaslána také dotčeným správním úřadům. Souhrnné vypořádání připomínek: Ministerstvo životního prostředí, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, oddělení SEA, obdrželo vyjádření celkem od 69 subjektů. Připomínky týkající se obsahu a rozsahu posouzení byly využity jako podklad pro vydání tohoto závěru zjišťovacího řízení. Kopie všech došlých vyjádření byly předány předkladateli koncepce k využití. Závěr: Na podkladě oznámení koncepce a vyjádření obdržených k oznámení koncepce provedlo Ministerstvo životního prostředí podle kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“) zjišťovací řízení ve smyslu § 10d výše uvedeného zákona s následujícím závěrem. Plán pro zvládání
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 56
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
povodňových rizik v povodí Dunaje jako koncepce naplňující dikci ustanovení § 10a odst. 1 písm. a) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí bude předmětem posuzování vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení požadujeme zpracovat nejen v rámci základních zákonných požadavků daných zejména § 2, § 10b a přílohou č. 9 zákona, ale také se zaměřením na níže uvedené aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení, zejména: 4) Vyhodnotit vliv PpZPR Dunaje na velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území nacházející se v dotčeném území, tj. zda naplněním cílů uvedených v koncepci nemůže dojít k ohrožení zájmů chráněných v těchto územích, včetně návrhu případných opatření k vyloučení či snížení negativních vlivů na dotčená zvláště chráněná území. 15) Vzhledem ke skutečnosti, že zpracovatel oznámení koncepce PpZPR Dunaje nevyloučil možné vlivy koncepce přesahující hranice České republiky, je nutné pro potřeby případného přeshraničního posuzování vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví tento předpoklad vyhodnotit s jasným výrokem, zda území dotčené návrhem koncepce může zasahovat mimo území ČR, tj. zda by území dotčeného státu mohlo být provedením koncepce závažně ovlivněno. Pokud ano, pak požadujeme určit možné vlivy koncepce na území dotčených států, odhadnout míru jejich významnosti a specifikovat případné dotčené území za hranicemi ČR. Jelikož příslušné orgány ochrany přírody svým stanoviskem dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), nevyloučily významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá tato koncepce posouzení důsledků na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45h a § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Ve vyhodnocení požadujeme uvést jasný výrok, zda koncepce, popř. některý v ní blíže specifikovaný záměr, bude mít negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Dále je nutné při tomto hodnocení zohlednit zejména relevantní připomínky příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny. V případech, kdy budou hodnoceny varianty řešení, požadujeme uvedení jasného výroku, zda jsou jednotlivé varianty přípustné nebo nepřípustné, popř. podmíněně přípustné. Dále požadujeme určení pořadí jednotlivých přípustných variant z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, ve kterém jsou jednotlivé varianty přípustné a za jakých podmínek, včetně navržení a posouzení opatření k předcházení nepříznivých vlivů, popř. k jejich vyloučení, snížení, zmírnění anebo kompenzaci. Výrok se může k jednotlivým variantám lišit.
Metodika a postup hodnocení Předložený materiál je zpracován v souladu s materiálem „Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XVII, částka 11, s. 1-23“ (Roth 2007).
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 57
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
Významnost, rozsah a síla vlivů bude hodnocena podle následující stupnice: Hodnota Termín Popis -2
Významný negativní vliv
-1
Mírně negativní vliv
0
Nulový vliv
Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocená opatření Významný rušivý až likvidační vliv. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího opatření). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí. Je možné jej dále snížit navrženými zmírňujícími opatřeními. Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný prokazatelný vliv.
+1
Mírně pozitivní vliv
Mírný příznivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí.
+2
Významný pozitivní vliv
Významný příznivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí.
?
Vliv nelze hodnotit
Díky obecnosti zadání koncepce (nebo jednotlivých úkolů) není možné hodnotit její vlivy.
Poznámka: Cílem naturového hodnocení je zjistit, zda má záměr významný negativní vliv. To odpovídá hodnotě -2 na stupnici. Pro úplnost je hodnotící stupnice doplněna o hodnoty -1, 0, +1, +2; všechny tyto hodnoty odpovídají zjištění, že „záměr nemá významný negativní vliv“. Jemnější členění umožní odlišit záměr s mírně negativním vlivem od záměrů zcela bez vlivů nebo dokonce s vlivy pozitivními. Vodítkem pro rozhodnutí o významnosti vlivu jsou kromě uvedeného dostupná data z odborné literatury o ekologii předmětu ochrany, o životaschopnosti populací druhů, o minimálních areálech stanovišť. Argumenty pro stanovení významného negativního vlivu se mohou týkat: • kvantitativních parametrů předmětu ochrany. Dá se říci, že již ovlivnění řádově jednotek procent výskytu v dotčené EVL/PO by mělo být považováno za významný vliv; • kvalitativních parametrů předmětu ochrany. Nezávisle na kvantitativních parametrech může být argumentace významného vlivu založena na kvalitě výskytu předmětu ochrany jako např.: • jedinečný výskyt v ČR (tj. předmět ochrany je v dotčené EVL/PO sice hojný, ale je to jediná EVL/PO, kde se vyskytuje jako předmět ochrany); • velmi kvalitní výskyt v rámci EVL/PO (jádrové území pro výskyt druhu, větší rozlohy reprezentativních porostů atd.); • ohrožená, poslední, zanikající populace/stanoviště v EVL/PO. Zásadního významu místa z hlediska biologie druhu, např.: • místo rozmnožování (hnízdiště, tokaniště, trdliště, stromové dutiny apod.); • nenahraditelný potravní biotop; • úkrytové možnosti; • migrační trasy; • ekologických funkcí nezbytných pro zachování předmětů ochrany a celistvosti lokality. V případech identifikace negativních vlivů by mělo být zhodnocení významnosti vlivů podepřeno širším konsensem relevantních odborníků (regionálních znalců pro ovlivněný
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 58
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
předmět ochrany a kde je to díky charakteru záměru nebo významu lokality nutné, i předních odborníků na celostátní úrovni). Naturové hodnocení dbá principu předběžné opatrnosti, a to obzvláště v případech, kdy neexistují dostatečné vědecké podklady pro zhodnocení vlivů na dotčené předměty ochrany a zároveň se jedná o předměty ochrany mimořádných charakteristik (kvality nebo kvantity v rámci dotčené lokality nebo celého území ČR). Princip předběžné opatrnosti je však možné aplikovat pouze tehdy, pokud lze identifikovat vlivy záměru (tzn., kdy jsou k dispozici dostatečné podklady o záměru). V kontrastu s navyklým tabulkovým hodnocením bylo v tomto případě přistoupeno k hodnocení textovému. Tento přístup si vyžádal široký rozsah posuzovaných hodnot, jenž zahrnuje přes 60 stran tabulek. Pracovně byly podrobně vyhodnoceny všechny zásady, cíle a opatření na základě dodaných přehledných tabulek – viz příloha. Níže v textu jsou pro větší názornost uvedeny výtahy z tabulek cílů, opatření a zásad, s příslušnými hodnoceními za celé souhrnné skupiny.
Vlastní posouzení - hodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti v soustavě Natura 2000 v území ČR: Územní rozsah hodnocené koncepce se týká značné části území celé ČR – povodí Dunaje. Tím je dán tzv. územní průmět koncepce z hlediska možného vlivu na lokality soustavy Natura 2000. Soustavu lokalit Natura 2000 v ČR tvoří dvě kategorie území: ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Bližší informace k jednotlivým lokalitám lze najít v jejich zřizovacích předpisech (příslušných nařízeních vlády) a dále např. na www.natura2000.cz . Z hlediska územního průmětu lze konstatovat, že uvedené cíle a opatření se dotýkají jednotlivých lokalit a soustavy Natura 2000 v koncepcí definované části ČR – v dílčím povodí. Pravděpodobnost dotčení lokalit soustavy Natura 2000 na území ČR mimo vymezené území je minimální. Strategické cíle koncepce Cíl 1: Zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku. Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: • zohledňování principů povodňové prevence v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí a při správních řízeních, zejména nevytvářením nových ploch v nepřijatelném riziku, nezvyšováním hodnoty majetku v plochách v nepřijatelném riziku a případně změnou užívání území, vedoucí ke snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku; • postupné realizace konkrétních opatření pro snížení rozlivů v zastavěném území obcí, při využití navrhovaných opatření z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 59
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
Cíl 2: Snížení míry povodňového nebezpečí. Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: • postupné realizace konkrétních opatření v povodí pro zachycení nebo snížení povodňových vln, nově navrhovaných nebo pocházejících z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů; • zvyšování retenční schopnosti krajiny a zachování, případně obnova krajinných prvků a ekosystémů pozitivně ovlivňujících vodní režim (mokřady); • uplatňováním vhodných způsobů hospodaření na zemědělských a lesních pozemcích, vedoucích k většímu zachycení vody v půdě, zpomalení odtoku a omezení erozních jevů; • uplatňováním vhodných principů hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaných územích, které pokud možno napodobují přirozené hydrologické poměry území před zástavbou. Cíl 3: Zvýšení připravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektů infrastruktury, hospodářských a jiných aktivit vůči negativním účinkům povodní. Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: • zpracování a aktualizace kvalitních povodňových plánů obcí a vybraných nemovitostí, uvažujících i možnost výskytu povodní větších než Q100; • zajištění dostatečného vybavení pro provádění nouzových operativních opatření pro ochranu obyvatelstva a zabezpečení základních funkcí obcí; • dalšího zdokonalování předpovědní povodňové služby a zajištěním fungující hlásné povodňové služby a hlídkové služby na úrovni obcí, včetně systémů pro informování a varování obyvatelstva; • zabezpečení nemovitostí, nacházejících se v územích ohrožených rozlivy, jejich vlastníky k omezení jejich vlastních škod a k zamezení případného ohrožení jiných území, objektů nebo životního prostředí (odplavení materiálu, únik nebezpečných látek). Opatření pro zvládání povodňových rizik Tabulka č. 4 Typy opatření v návaznosti na aspekty zvládání povodňových rizik
Aspekt
Typ
Popis
Prevence rizik (1)
Zamezení vzniku rizika (1.1)
Opatření pro zamezení umístění nových či rozšíření stávajících zranitelných staveb a aktivit v ohroženém území, jako je např. územní plánování a regulace výstavby. Opatření k odstranění zranitelných objektů a aktivit z ohrožených oblastí, nebo jejich přemístění do míst s nižší mírou povodňového ohrožení. Opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě aj.
Odstranění nebo přemístění (1.2) Snížení rizik (1.3)
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 60
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
Aspekt
Ochrana před ohrožením (2)
Typ
Popis
Ostatní prevence (1.4)
Jiné opatření ke zvýšení prevence povodňového rizika (modelování a hodnocení povodňového rizika, hodnocení zranitelnosti v důsledku povodní, programy údržby a provozní řády atd.). Obnova přirozených ekosystémů za účelem zpomalení odtoku a zvýšení retence vody v krajině, opatření k zachycení povrchového odtoku a snížení přítoku do říční sítě, zlepšení infiltračních schopností krajiny, včetně změn v korytech a říční nivě a výsadby břehových porostů. Technická opatření k regulaci průtoků, jako je výstavba, úprava nebo odstranění staveb pro zadržování vody (např. přehrady a jiné stavby nebo změna stávajících manipulačních řádů), které mají významný dopad na hydrologický režim. Opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku.
Management povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními (2.1) Regulace průtoků ve vodních tocích (2.2)
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území (2.3) Management srážkových vod (2.4) Jiná ochrana (2.5) Připravenost (3)
Předpovědní a výstražná povodňová služba (3.1) Povodňové / krizové / havarijní plány (3.2) Povědomí a připravenost veřejnosti (3.3)
Technická opatření k omezení zaplavení povrchovou vodou (nesoustředěného povrchového odtoku) v typicky městském prostředí, např. zvyšování kapacit stokových a odvodňovacích systémů. Jiná opatření ke zvýšení ochrany proti povodním, která mohou zahrnovat programy pro údržbu protipovodňových opatření. Opatření ke zřízení nebo zlepšení hydrometeorologických předpovědních a výstražných systémů, lokálních výstražných systémů a varovných systémů. Opatření ke zřízení nebo zlepšení plánování pro zvládání povodňové situace odpovědnými orgány.
Opatření za účelem vytvoření nebo podpory veřejného povědomí o povodňovém ohrožení a riziku a připravenosti na povodňové situace.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 61
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
Aspekt
Obnova a poučení (4)
Ostatní (5)
Typ
Popis
Jiná připravenost (3.4)
Jiná opatření k vytvoření nebo podpoře připravenosti na povodňové situace za účelem snížení nepříznivých následků. Úklidové a rekonstrukční práce (na budovách, a infrastruktuře, atd.). Zdravotní a psychologická pomoc (zvládání stresu). Finanční a právní nástroje pro obnovu po povodni, včetně podpory nezaměstnaných. Dočasné ubytování. Úklidové a rekonstrukční práce (včetně ochrany proti plísním, vyčištění studní a dalších zdrojů pitné vody, zajištění nebezpečných odpadů aj.). Poučení z povodní a opatření pro zlepšení povodňové ochrany, pojištění
Individuální a společenská obnova (4.1) Obnova životního prostředí (4.2) Ostatní obnova a poučení (4.3) Ostatní (5.1)
Dokumentace proběhlých povodní, vyhodnocení jejich příčin průběhu a důsledků, včetně fungování záchranného systému a aktivit ostatních složek
Preventivní opatření v zaplavovaných územích Preventivní opatření respektují přirozeně zaplavovaná (inundační) území a směřují k zamezení nebo snížení povodňového rizika na přijatelnou úroveň cestou zvyšování odolnosti objektů a zamezování nepřijatelných aktivit v území s vysokým a středním ohrožením. Podle přijaté metodiky pro hodnocení povodňového rizika mohou být v územích s vysokým stupněm ohrožení pouze vodní plochy, lesy, parky, louky a zemědělská půda. Území se středním stupněm ohrožení mohou být využívány pro sport a rekreaci (kromě sportovních hal, stadionů a obdobných staveb, které pro tyto účely patří do občanské vybavenosti). V územích s nízkým stupněm ohrožení mohou být obytné stavby a objekty občanské vybavenosti, průmyslové, dopravní a jiné stavby. Opatření spočívají v zamezení výstavby nových staveb a postupném odstranění nebo přemístění staveb a aktivit stávajících. Hlavním prostředkem k uplatňování těchto opatření je územní plánování a důsledná rozhodovací činnost vodoprávních a stavebních úřadů. K aktualizaci územních plánů jsou využívány výstupy z mapování povodňového rizika (podle směrnice 2007/60/ES), limit využití území 4.1.121 Povodňové riziko, uvedený v seznamu vytvořeném Ústavem územního rozvoje a případně individuální posouzení povodňového rizika případovými studiemi. Odstranění či přemístění budov a objektů lze alternativně nahradit individuálními opatřeními vlastníků nemovitosti vedoucími ke zvýšení jejich odolnosti v případě zaplavení. V takových případech je nutné posoudit, zda nemůže dojít ke zhoršení průběhu povodně nebo ohrožení životního prostředí (např. odplavením části objektu nebo závadných látek). Důležitým preventivním opatřením je pravidelné provádění povodňových prohlídek a technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly. Povodňové prohlídky organizují povodňové orgány, přičemž se kontrolují koryta vodních toků, vodní díla a vymezená záplavová
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 62
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
území. Závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně a její škodlivé důsledky, je třeba neprodleně odstranit včetně odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Za provádění technicko-bezpečnostního dohledu odpovídají vlastníci vodních děl. Pozornost je nutné preventivně věnovat zejména kontrole rybníků a malých vodních nádrží, které jsou za povodní častým zdrojem ohrožení v důsledku přelití nebo porušení jejich konstrukce. Opatření v ploše povodí Opatření prováděná v ploše povodí směřují prioritně k zachování nebo obnovení přirozené retence vody v krajině. Jde o široký soubor opatření, který zahrnuje uplatňování zásad správné zemědělské a lesnické praxe a protierozní opatření (šetrné užívání těžké mechanizace, orba po vrstevnici, vhodný výběr a střídání plodin, přerušení drah soustředěného odtoku). Podporována je větší členitost krajiny vedoucí k lepšímu zasakování srážkových vod a vytváření drobných retenčních prostor. Individuálně jsou posuzovány staré i nové meliorační zásahy, které mohou mít na průběh povodní negativní i pozitivní účinek. V údolních partiích se uplatňují opatření k revitalizaci vodních toků, zpomalení odtoku a obnově přirozených rozlivů. Opatření v ploše povodí jsou většinou kompromisem mezi přírodním stavem a hospodářským využitím krajiny. V tomto ohledu se negativně projevuje vliv rozšiřování nepropustných ploch v důsledku obytné výstavby a budování průmyslových a obchodních areálů. Významnou úlohu hrají opatření managementu srážkových vod, vedoucí k jejich zachycení, zasakování (pokud je to možné) a neškodnému odvedení. Na stokových sítích se provádějí opatření k jejich zkapacitnění a bezpečnému provozu za povodní, včetně vytvoření retenčních objemů. Technická opatření na vodních tocích Technická opatření jsou stavby na vodních tocích nebo stavby s vodními toky související (vodní díla), která vedou buď k ovlivnění velikosti průtoku za povodní, nebo k převedení povodňových průtoků s menší mírou ohrožení okolního území. Může jít o nové stavby a zařízení nebo o úpravu či změnu provozních podmínek staveb a zařízení stávajících. Opatření k zachycení části povodňové vlny a ovlivnění velikosti průtoku jsou protipovodňová opatření, jejichž vliv se pozitivně projevuje dále po toku. Zahrnují výstavbu vodních nádrží, suchých nádrží (poldrů) a manipulačních objektů pro řízené přepouštění vody do inundačních území. Ve vhodných podmínkách lze vybudovat zařízení pro odlehčení povodňového průtoku do boční nádrže nebo nádrže v sousedním povodí, případně přímo do vodního toku v jiném povodí, pokud tam jsou vhodnější podmínky pro převedení povodně. Opatření tohoto typu jsou obvykle investičně náročná a vyžadují vypořádání vlastnických vztahů k pozemkům. Největšího efektu dosahují vodní díla vybavená ovladatelnými funkčními objekty, které vyžadují trvalou údržbu a obsluhu. Velikost retenčního účinku těchto vodních děl záleží na průběhu povodně a způsobu jejich provozování, který je určen manipulačním řádem. Větší vodní nádrže se však zpravidla budují jako víceúčelové a jejich ochranný efekt je omezen ostatními účely vodního díla. Při schvalování manipulačního řádu se posuzují všechny dotčené veřejné zájmy. Vodní nádrže však mohou být, zejména za povodní, potenciálním zdrojem ohrožení v důsledku havárie hráze nebo jejího funkčního objektu a vyžadují odborný technicko-
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 63
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
bezpečnostní dohled dle požadavků § 62 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Opatření sloužící k lepšímu převedení povodňových průtoků jsou většinou liniové stavby, které přinášejí ochranu (menší míru ohrožení) území podél vodního toku. Typicky jde o zkapacitnění koryt vodních toků, výstavbu nábřežních zdí a ochranných hrází. Budují se v intravilánu obcí, kde je třeba omezit plochy s nepřijatelným povodňovým rizikem. Mimo intravilán obcí je výstavba liniových opatření přípustná pouze ve zdůvodněných případech. Realizací liniových ochranných opatření se obvykle ruší či zmenšují původní inundační plochy, což může negativně ovlivnit průběh povodně proti toku i dolů po toku. Tento vliv je třeba u každého opatření individuálně posoudit a v případě potřeby navrhnout a realizovat kompenzační opatření. Zvýšení průtočné kapacity koryta vodního toku včetně jeho inundačního území lze dosáhnout bodovými opatřeními k odstranění nebo omezení překážek, jako je úprava jezů, zkapacitnění propustků a mostů, případně inundačních otvorů v náspech komunikací. Efekt těchto opatření se projevuje v dosahu vzdutí proti proudu toku. V případě jezů, které mají obvykle další vodohospodářské funkce, jde opět o kompromisní řešení vyhovující všem účelům vodního díla. Příprava informačních systémů Spolehlivé a včasné informace jsou základním předpokladem pro účelné a efektivní provádění všech operativních opatření za povodní a rozhodování odpovědných orgánů, které provádění těchto opatření řídí. Informace o nebezpečí povodně, o jejím průběhu a očekávaném vývoji vydává předpovědní povodňová služba. Opatření vedoucí ke zlepšování hydrometeorologických předpovědních systémů, výstražných a varovných systémů, spočívají ve zřizování a modernizaci monitorovacích sítí, systémů zpracování dat a rozvoji metod předpovídání povodní. Systém hlásné a předpovědní povodňové služby v ČR je stabilizovaný a založený na spolupráci národních a regionálních složek. Opatření směřující k dalšímu zlepšování předstihu a spolehlivosti předpovědí jsou limitována objektivními geomorfologickými podmínkami (větší časový předstih předpovědí je dosažitelný na větším povodí). Kromě centrálně zajišťovaných informací potřebuje každý odpovědný orgán obcí informace z územního obvodu své působnosti, respektive z horní části povodí v působnosti sousedních obcí. K tomu slouží opatření ke zřizování a modernizaci lokálních hlásných a výstražných systémů a výměně informací. Technicky se stále více uplatňují informační systémy založené na internetu a jiných moderních technologiích. K šíření výstrah a varování obyvatelstva lze využívat veřejných mediálních prostředků (rozhlas, televize), cíleně pak místních varovných systémů. Opatření směřují do modernizace těchto varovných systémů, které je možno využívat nejen pro povodně, ale i pro jiné typy krizových situací. Připravenost orgánů a pracovníků povodňové služby Operativní opatření prováděná v případě povodní jsou řízena odpovědnými orgány obcí a větších územních celků. Jejich hierarchická struktura a pravomoci jsou stanoveny vodním zákonem a v případě vyhlášení krizových stavů krizovým zákonem. K provádění efektivních zásahů musí být tyto orgány a jejich členové připraveni a dostatečně vybaveni.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 64
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
Opatření v této oblasti směřují na vytvoření a trvalou aktualizaci povodňové dokumentace, tj. povodňových/krizových/havarijních plánů, které musí obsahovat všechny nezbytné údaje pro řízení evakuací, záchranných a zabezpečovacích prací, jakož i zabezpečení základních funkcí komunální infrastruktury v době povodně i bezprostředně po ní. Povodňová dokumentace musí být v daném území provázána na výstupy informačních systémů a limitní stavy veličin charakterizující průběh a předpokládaný vývoj povodně. Další opatření spočívají v systematickém proškolování členů těch orgánů, které jsou za řízení povodňových opatření odpovědné. Proškolování je důležité zejména u volených členů, jejichž funkční období je zpravidla závislé na výsledku voleb. Školení je vhodné doplnit praktickým cvičením na simulovaných krizových situacích. Potřebná technická vybavenost jednotlivých složek na provádění záchranných a likvidačních prací je obvykle řešena opatřeními na úrovni obcí nebo resortních institucí (policie, hasiči, lékařská služba). Vybavení opět slouží pro zásahy i při jiných typech krizových situací. Osvěta, výchova a připravenost obyvatelstva Spolupráce obyvatelstva v povodněmi ohrožených oblastech je pro úspěšné zvládání povodňového rizika nezbytná. Je třeba, aby si každý byl vědom své odpovědnosti za ochranu své rodiny a svého majetku. Opatření směřují k jednoznačnému vymezení povodněmi ohroženého území ve veřejně dostupných mapách, případně i v terénu. Občané musí být seznámeni s výsledky hodnocení povodňového rizika a povodňovými plány ve svém územním obvodu. Vlastníci nemovitostí v záplavovém území musí být informováni o míře ohrožení jejich stavby při různých povodňových stavech a vedeni k jejímu aktivnímu zabezpečení. Je třeba, aby lidé aktivně spolupracovali s odpovědnými orgány během povodní a řídili se jejich pokyny. Cílevědomou osvětou je třeba udržovat povědomí rizika povodní a vyloučit takové jevy, jako je odmítání evakuace nebo neukázněné chování vodáků na rozvodněných vodních tocích. Způsob hodnocení opatření Opatření nestrukturálního charakteru, vedoucí ke splnění cílů uvedených v kapitole 5.2, směřují k důslednému plnění zásad povodňové prevence a povinností daných právními předpisy. Hodnocení jejich potřebnosti a účinnosti musí provádět především obce a vlastníci ohrožených nemovitostí. Navrhování konkrétních opatření stavebního charakteru se provádí na podkladě studií odtokových poměrů, ekologických charakteristik vodních toků a na základě rizikové a finanční analýzy posuzující náklady a užitky těchto opatření. Hodnocení efektivnosti každého opatření financovaného z Programu prevence před povodněmi III. musí být provedeno před schválením jeho zařazení do programu strategickým expertem. Pokud je náklad na protipovodňové opatření srovnatelný či vyšší než hodnota ochráněného majetku, je třeba prosazovat individuální ochranu zaplavovaných objektů nebo možnost vykoupení veškerých nemovitostí v záplavových územích pro umožnění neškodného rozlivu velkých vod. Návrh nových opatření Návrhy nových opatření vycházejí ze znalosti rizik a dopadů povodňových situací v jednotlivých oblastech s významným povodňovým rizikem tak, jak byly hodnoceny v jejich dokumentacích.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 65
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
Pro každé jednotlivé opatření byl zpracován jednotným způsobem list opatření a bylo mu přičleněno číslo aspektu a způsobu zvládání podle jednotného seznamu (příloha 8.4 PpZPR). Opatření se dále člení na obecná a konkrétní (podle typu listu opatření) a na individuální a souhrnná (podle typu opatření). Souhrnné opatření může být tvořeno souborem individuálních opatření působících ve vzájemné součinnosti. Obecná opatření Obecná opatření jsou směrována k naplnění obecných cílů pro zvládání povodňového rizika. Ve všech DOsVPR v povodí Dunaje byla jednotným způsobem stanovena sada obecných opatření. K opatřením je přiřazeno číslování vyjadřující aspekt a způsob zvládání povodňového rizika. V aspektu 1 – Prevence rizik byla stanovena 4 obecná opatření: 1.1.1 Pořízení nebo změna územně plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodní). 1.1.2 Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a v rozhodování. 1.3.1 Zabezpečení ohrožených objektů a aktivit (zvýšení jejich odolnosti při zaplavení), snížení nepříznivých účinků povodní na budovy a veřejnou infrastrukturu. 1.3.2 Individuální protipovodňová opatření vlastníků nemovitostí (zamezení vniknutí vody, zajištění majetku, zajištění odplavitelných předmětů, odvodnění po povodni). 1.4.1 Individuální posouzení povodňového rizika a zranitelnosti objektů. První dvě směřují k zamezení vzniku rizika důsledným uplatňováním povodňových omezení v procesu územního plánování (zejména v územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a ve stanovisku příslušného dotčeného orgánu při projednávání UPD) a při rozhodování tak, aby území ohrožená povodněmi byla využívána způsobem odpovídajícím míře ohrožení. Další opatření vedou ke snížení rizika cestou adaptace existujících objektů a jejich zabezpečení před účinky povodní, a to po jejich individuálním posouzení jak v komunální, tak v privátní sféře. V aspektu 3 – Připravenost byla vymezena 3 obecná opatření: 3.1.1 Zlepšení hlásné, předpovědní a výstražné povodňové služby (zřízení a modernizace srážkoměrných a vodoměrných stanic, lokální výstražné systémy). 3.2.1 Vytvoření nebo aktualizace povodňových plánů územních celků (digitální forma). 3.2.2 Vytvoření nebo aktualizace povodňových plánů nemovitostí. První opatření má vést ke zvýšení množství a kvality informací povodňových a krizových orgánů pro řízení operativně prováděných opatření před a v průběhu povodně a varování obyvatelstva. Druhá dvě opatření směřují ke zkvalitnění povodňových plánů, které jsou nezbytným podkladem pro jejich činnost.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 66
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
Konkrétní opatření Navrhovaná konkrétní opatření jsou vesměs stavebního charakteru, zařazená pod aspekt 2 – Ochrana před ohrožením. Byla vybrána na základě všech dostupných podkladů, které byly k dispozici pro jednotlivé oblasti s významným povodňovým rizikem. Podle způsobu zvládání rizika byla v povodí Moravy a Dyje navržena opatření v těchto kategoriích (způsob zvládání rizika): 2.1.11 Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků. 2.2.1 Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží. 2.2.2 Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba vodních nádrží. 2.2.4 Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – úprava stávajících vodních děl. 2.3.1 Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků. 2.3.2 Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků) Podrobný popis opatření je uveden v listech opatření, které jsou součástí jednotlivých DOsVPR. Je uveden nositel opatření, priorita, stav implementace (přípravy) opatření a ve většině případů odhad nákladů. Celkový počet opatření, zahrnutý do tohoto plánu, je 55. většina opatření zahrnuje kombinaci více aspektů zvládání povodňového rizika, převažuje výstavba ochranných hrází, zkapacitnění koryt, revitalizace vodních toků a suché nádrže (poldry). Předpokládané přímé a nepřímé vlivy V kapitole jsou v jednotlivých skupinách opatření shrnuty předpokládané přímé i nepřímé vlivy na soustavu Natura 2000. Stavby a rekonstrukce objektů v toku Opatření vede k dočasnému narušení koryta a spádových poměrů. Vlivy realizační činnosti jsou dočasné a oživení toku je rychle obnoveno. Při realizaci novostaveb vede opatření ke změně proudových a hloubkových poměrů, je částečně ovlivněn transport splavenin a možnost přirozeného formování dna a břehů. Při rozsáhlejších vzdutí pak může dojít i k ovlivnění chemicko – fyzikálních parametrů vody jako je teplota či obsah kyslíku. Uvedené vlivy se odrážejí ve změně oživení toku. Nevhodně konstruované objekty mohou mít negativní vliv na migraci živočichů a mohou tak ovlivnit stav jejich populace v rámci celého povodí. Prohrábky a další úpravy břehů a dna koryta Prohrábky vedou k zániku přirozeně vytvořené morfologie dna a břehů včetně likvidace oživení dna a dalších dotčených partií. Oživení se však v poměrně krátkém časovém horizontu obnoví. Z dlouhodobého hlediska však zánikem diverzifikovaného prostředí včetně štěrkových lavic a prohlubní dochází k unifikování hloubkových a proudových poměrů s odrazem do unifikace (ochuzení) oživení toku. Změnou hladiny v toku mohou být ovlivněny i nivy a nivní ekosystémy.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 67
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
Přírodě blízké úpravy koryta toku V realizační fázi se většinou jedná o destrukční zásah do koryta, břehů a nivy s negativním vlivem na oživení. V případe zdařilého provedení je pak opatření nesporným přínosem z hlediska diferenciace poměrů v toku břehové zóně a nivě. Výstavba suchých nádrží Stavba je závažným zásahem do krajinného rázu a podstatně mění způsob využívání krajiny a to jak v území vlastní zátopy, tak v území dále ovlivněném regulovanými průtoky. Regulace průtoků nádržemi s omezeným odtokem má za následek zastavení korytotvorných procesů a narušuje přirozenou morfologickou dynamiku toku, spolu s dynamikou oživení. Dále má stavba za následek přerušení, nebo zásadní omezení transportu splavenin s vlivem na výše popsané fenomény. Výstavba vodních nádrží Stavba je závažným zásahem do krajinného rázu a podstatně mění způsob využívání krajiny. V zátopě zaniká původní krajina, včetně přírodních prvků. Existence vodní nádrže a deformuje hydrologický režim toku omezením korytotvorných průtoků. Zásadním problémem je přerušení transportu splavenin s důsledkem pro stabilitu dna a břehů toku. Zanikají přirozené erozněakumulační procesy a procesy dynamiky vývoje niv včetně jejich hydrologických režimů závislých a formovaných záplavami. Závažná je problematika ovlivnění chemicko-fyzikálních parametrů vypouštěné vody z vodní nádrže. Podstatné jsou především změny teploty vody a změny obsahu rozpuštěných plynů vypouštěných vod a to bez rozdílu, zda je výpusť vrchní či spodní. Rozdílné jsou pouze vyvolané změny na oživení toku pod výpustí. Uvedené změny mohou vyznívat po poměrně dlouho dobu. Na všechny výše uvedené fenomény je vázané oživení toku a celé nivy, které je nivelací či zánikem prostředí ochuzováno. Vodní nádrže jsou významnou vodní překážkou nejen pro migraci živočichů, ale i pro tok materiálu energií a informací a zásadně narušují říční kontinuum. Mají tak též negativní vliv na migraci živočichů a ovlivňují stav jejich populace v rámci celého povodí, a to i za hranicemi ČR. Rekonstrukce a výstavba ochranných hrází Opatření bývá rozsáhlým negativním zásahem do ustálených poměrů nivy, včetně kácení mimolesní zeleně a narušení dalších přírodních či zpřírodnělých ploch. Realizace hrází brání rozlivům vody do aluvia a omezuje tak dynamiku fungování niv, včetně trvale vodných či periodických depresí, slepých ramen a mokřadů. Realizace opatření v intravilánech a zastavěných oblastech by měla být kompenzována umožněním rozlivů mimo ohrožené oblasti a to odsazením hrází či jejich rušením.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 68
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
Závěrečné stanovisko posouzení: Vliv koncepce na jednotlivé lokality a celistvost (integritu) soustavy Natura 2000 z hlediska cílů ochrany ve smyslu Směrnice Rady 92/43/EHS a zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění Naplňování cílů jednotlivými opatřeními je navrhováno jak organizačně technologickými opatřeními, tak konkrétními investičními záměry. Organizační a administrativní opatření k snížení rizika povodní a s nimi spojenými negativními vlivy, lze jen obtížně hodnotit z pohledu toho, zda se tato opatření mohou jak z krátkodobého, tak především v dlouhodobém pohledu promítnout do příznivého stavu druhů a biotopů soustavy Natura 2000. Tato opatření jsou hodnocena jako bez vlivu, jelikož žádný vliv zde nebyl, a to i při výše zmíněné úvaze dlouhodobého pohledu, identifikován. Konkrétní investiční záměry jsou stavebního charakteru a reprezentují širokou škálu opatření od zvýšení bezpečnosti a účinnosti vodních děl, jako úpravu koryt a toků, budování a opravy ohrázování, až po realizaci nových vodních děl se stálým nadržením, nebo jako suchých poldrů. Jelikož se jedná o opatření v převažující podobě nových staveb, bude se při jejich realizaci jednat ze jména o vlivy spočívajících v různé míře narušení a změnách přírodního prostředí. Při vyhodnocování vlivů byly brány v potaz skutečnosti rozsahu předpokládaných změn, ale zejména jejich vztah k lokalitám soustavy Natura 2000. Opominuty nebyly ani možnosti dálkového působení vzniklých negativ, a to proto, že se jedná o opatření na tocích a nivách vodních toků, které lze vnímat jako poměrně úzce propojené v rámci říční sítě, a je zde možný přenos vlivů v rámci jednotlivých povodí různých řádů. Ze jmenovaných opatření jsou jako závažné zásahy hodnoceny návrhy úprav koryt vodních toků, předně však návrhy na budování příčných překážek v podobě poldrů – suchých nádrží, či dokonce přehrad. Tyto stavby sice vhodně transformují extrémní průtoky, a do určité míry brání povodním v nižších částí povodí, ale zároveň plně deformují průtokové poměry v níže položené části toku. To vede k omezení nebo zastavení korytotvorných průtoků a erozněakumulačních procesů. Dále působí jako migrační překážka v toku a nivě. Neposledním vlivem je zábor území a nivy toku, a úplná změna jejího využití. Uvedená opatření jsou též zdrojem trvalých změn v chemicko-fyzikálních parametrech vod. Tato a další výše popsaná negativa přinášejí výrazné vlivy na biotu toků a niv se značným dosahem v rámci povodí, a to i přeshraničním. Především narušení či omezení migrace, či fragmentace populací organismů a biotopů, může spolu s kumulací dalších vlivů tyto populace značně negativně ovlivnit. Negativní vlivy koncepce na soustavu Natura 2000 byly identifikovány v případě příčných staveb v podobě poldrů a suchých nádrží realizovaných na významnějších tocích, a v případě zásahů do morfologie toku, jenž jsou v některém úseku součástí soustavy Natura 2000. Předměty ochrany těchto lokalit budou dotčeny jak v době realizací, tak změnou hydrologických poměrů, transportu splavenin, nebo narušením migračního potenciálu. Neegativní vliv byl shledán u Suché nádrže Teplice. Řeka Bečva je tokem s rozkolísanými průtoky a jejich sezónní dynamikou. Zároveň se jedná o tok s aktivním tokem splavenin, které formují v mezích možností provedených regulací morfologicky pestré dno s vysokým podílem štěrkových lavic a akumulací. Na transportu štěrků jsou dále závislé některé říční biotopy v tocích níže od uvažovaného záměru. Zároveň jsou v některých úsecích výrazně přírodně Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 69
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
formovány břehy toku. Stavbou suché nádrže bude zamezeno toku štěrků, spolu s omezením korytotvorných průtoků tím bude negativně dotčena EVL CZ0714082 Bečva – Žebračka. Realizace záměru dále omezí fungování říční nivy a na ní vázané předměty ochrany, včetně zatápění lužních lesů, jenž jsou chráněné v EVL CZ0713375 Hustopeče – Štěrkáč. Přeshraniční vlivy Z přeshraničních vlivů lze uvažovat o vlivech šířených v souvislosti s opatřeními dotýkajícími se kvality povrchových vod a fungování říční sítě ve smyslu transportu splavenin, migračního koridoru a biotopu druhů. Tato nepřímá ovlivnění skrze kvalitu vody a fungování říční soustavy a povodí na území České republiky se může promítat na území sousedních států. Z tohoto výsledku lze vycházet i při zvažovaných přeshraničních vlivů. Přeshraniční vlivy se mohou projevit i u opatření relativně hluboko ve vnitrozemí, pokud budou výrazně narušovat například migraci či toky materiálů. V případě přeshraničních vlivů na soustavu Natura 2000 nebyla shledána žádná z posuzovaných aktivit, která by měla významný negativní vliv na soustavu Natura 2000 v sousedních státech. Přesto je nutné některým záměrům v procesu jejich realizace věnovat zvýšenou pozornost. Vliv na integritu (celistvost) a kumulativní vlivy Negativní vlivy koncepce na integritu soustavy Natura 2000 byly identifikovány v případě příčných staveb v podobě poldrů a suchých nádrží realizovaných na významnějších tocích, jenž jsou v některém úseku součástí soustavy Natura 2000. Negativní vliv byl shledán u Suché nádrže Teplice. Řeka Bečva je tokem s rozkolísanými průtoky a jejich sezónní dynamikou. Zároveň se jedná o tok s aktivním tokem splavenin, které formují v mezích možností provedených regulací morfologicky pestré dno s vysokým podílem štěrkových lavic a akumulací. Zároveň jsou v některých úsecích výrazně přírodně formovány břehy toku. Stavbou poldru bude zamezeno toku štěrků, spolu s omezením korytotvorných průtoků tím bude výrazně dotčena EVL CZ0714082 Bečva – Žebračka. Realizace záměru dále omezí fungování říční nivy a na ní vázané předměty ochrany, jenž jsou chráněné v EVL CZ0713375 Hustopeče – Štěrkáč. U záměrů s negativním vlivem (-1) by se tuto oblast mělo zaměřit hodnocení na podrobnější úrovni, a to zejména proto, že některé koncepcí navrhované aktivity mohou ovlivnit území povodí a to i s přesahem do sousedních států, a jelikož předložená koncepce nedisponuje materiály definujícími přesný rozsah a technické provedení jednotlivých záměrů, které by dovolovali jejich přesné zhodnocení. V rámci hodnocené koncepce lze identifikovat též vnitřní kumulativní vlivy – tj. vlivy jednotlivých opatření umísťovaných do stejného povodí či do jeho části, nebo přímo na konkrétní tok. Z charakteru koncepce jako podkladu však nelze usuzovat na plošný rozsah a míru těchto kumulativních vlivů. Z tohoto důvodu lze kumulaci, jak bylo výše uvedené předpokládat, ale protože jí nelze kvantifikovat, nelze ani přesně vyhodnotit její závažnost. Obecně lze předpokládat, že při dodržení norem a platných předpisů by neměla kumulace vlivů dosáhnout takové míry, aby se negativně projevila v podobě zhoršení stavu soustavy Natura 2000. Na tuto otázku by pak měla přesně odpovědět posouzení jednotlivých záměrů
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 70
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci
Posuzovaná koncepce „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ nebude mít významný negativní vliv na některé evropsky významné lokality a ptačí oblasti vymezené na území České republiky a na celistvost (integritu) soustavy Natura 2000 z hlediska cílů ochrany ve smyslu Směrnice Rady 92/43/EHS a zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Koncepce nebude mít významný negativní vliv na jednotlivé evropsky významné lokality a ptačí oblasti vymezené mimo území České republiky. Podmínkou realizace konkrétních projektů je jejich posouzení podle §§ 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 71
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Cíle ochrany životního prostředí
5. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení V této kapitole je uveden výběr stěžejních koncepčních dokumentů a jejich cílů, které ovlivňují stav a trendy vývoje ŽP v rámci problematiky povodňových rizik a posuzovaná koncepce je ve svém znění zohlednila. Plán hlavních povodí V ochraně povrchových vod • zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod; • zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich dobrého stavu; • zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu; • cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutrienty a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů. V ochraně podzemních vod • zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod; • zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosáhnout dobrého stavu těchto vod; • odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod; • sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možností jejich využití. V ochraně vod v chráněných územích • dosažení standardů a dalších požadavků stanovených pro povrchové a podzemní vody v chráněných územích; • ochrana stanovišť a druhů vázaných na vodu a vytvoření podmínek pro zvyšování biodiverzity. Ve využívání vodních zdrojů pro zásobování pitnou vodu • dosažení požadavků na jakost vod odebíraných z vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 72
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Cíle ochrany životního prostředí
Ve využívání povrchových vod ke koupání • implementace směrnice 2006/7/ES o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS. V podpoře života ryb a dalších vodních živočichů • zajišťování požadované jakosti vymezených lososových a kaprových vod; • zprůchodnění příčných migračních překážek na vodních tocích a obnova úkrytových a rozmnožovacích biotopů. V ochraně vodních poměrů • zajištění ochrany vodních poměrů v krajině a zlepšování retenční schopnosti krajiny; • zajištění ochrany morfologie přirozených koryt vodních toků a ochrany všech typů mokřadů podle Ramsarské úmluvy; • zlepšování stavu vodních a na vodu vázaných ekosystémů; • udržení a systematické zvyšování biologické rozmanitosti původních druhů; • zajištění uplatňování standardů zemědělského hospodaření týkající se ochrany životního prostředí (cross compliance). V monitorování stavu povrchových a podzemních vod Zajištění monitorovacích programů v potřebném rozsahu pro potřeby: • zpracování plánů oblastí povodí; • sledování a kontrolu naplňování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí; • plnění mezinárodních závazků a závazků vyplývajících z předpisů ES/EU. Státní politika životního prostředí 2012 – 2020 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu • zajištění realizace Programů monitoringu povrchových a podzemních vod pro vyhodnocení všech opatření prováděných podle Rámcové směrnice o vodní politice, jako základního nástroje pro vyhodnocení jejich efektivity; • dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod, dosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodní politice. Ochrana a udržitelné využívání půdy a horninového prostředí • Snižovat ohrožení zemědělské a lesní půdy a hornin erozí. Snížení úrovně znečištění ovzduší • plnit národní emisní stropy platné od roku 2010 a snížit celkové emise oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx), těkavých organických látek (VOC) o, amoniaku (NH3) a jemných prachových částic (PM2,5) do roku 2020 ve shodě se závazky ČR. Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny • zvýšení ekologické stability krajiny;
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 73
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Cíle ochrany životního prostředí
• • •
obnova vodního režimu krajiny; omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny; udržitelné a šetrné zemědělské a lesnické hospodaření;
Zlepšení kvality prostředí v sídlech • zajistit šetrné hospodaření s vodou v sídelních útvarech. Strategický rámec udržitelného rozvoje Ochrana krajiny jako předpoklad pro ochranu druhové diverzity Adaptace na změny klimatu • zajistit připravenost ke zvládnutí mimořádných událostí spojených se změnami klimatu; • zajistit dostatečné množství a kvalitu povrchových a podzemních vod; • zlepšit vodní režim krajiny. Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky Zlepšení ekologického stavu vodních a mokřadních ekosystémů a přirozených hydroekologických funkcí krajiny Ochrana a management vodních a mokřadních ekosystémů • omezení znečištění a zlepšení kvality fyzikálně-chemických složek vodních a mokřadních ekosystémů. Diverzifikace hydromorfologických složek vodních a mokřadních ekosystémů Omezení negativních vlivů zemědělství a rybářství na vodní a mokřadní ekosystémy Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny ČR Obnovit přirozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a přizpůsobovat se očekávaným klimatickým změnám Zajistit udržitelné využívání vodního bohatství jako celku ve vazbě na dosažení dobrého ekologického stavu vod podle Směrnice 60/2000/ES Zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mokřadních ekosystémů obnovením volné prostupnosti vodního prostředí a omezením jeho další fragmentace Návrh Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR Využití přírodních procesů a pěstování prostorově a druhově pestrých lesních porostů • minimalizovat technické odvodnění lesních pozemků upřednostňováním přirozených nebo přírodě blízkých postupů; • podporovat vhodné změny vodního režimu krajiny (obnova stávajících nebo provádění nových odvodnění lesních pozemků pouze se současnou kompenzací změny vodního režimu. Stabilizace množství uhlíku vázaného v lesních ekosystémech • Stabilizovat rozlohy skupin lesních typů (SLT) ovlivněných vodou a chránit mokřady v lesích;
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 74
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Cíle ochrany životního prostředí
Zalesňování a zatravňování • v nivách podporovat obnovu, zakládání a rozvoj lužních lesů s využitím geograficky původních druhů dřevin; Ekologické zemědělství • Zajištění stabilní podpory a propagace s důrazem na mimoprodukční funkce včetně příspěvku k adaptaci na změnu klimatu; Opatření proti zemědělskému suchu • podporovat opatření přispívající k zadržení vody v krajině a optimalizaci zavlažovacích systémů a minimalizovat negativní vliv odvodňovacích zařízení na zrychlený odtok vody z krajiny; • obnova a budování malých vodních nádrží pro účely závlah a retence v zemědělské krajině; • monitoring, analýza rizik a systémy včasné výstrahy. Rozvíjet systém včasné výstrahy před extrémními meteorologickými jevy Opatření pro zajištění stability vodního režimu v krajině • v maximální možné míře snížit a zpomalit povrchový odtok vody, zvýšit retenci vody v krajině a zajistit doplňování podzemních vod; • minimalizace negativního vlivu odvodňovacích zařízení na zrychlený odtok vody z krajiny a vhodné uspořádání krajiny; • realizovat komplexní pozemkové úpravy s ohledem na zvýšení retenční kapacity krajiny; • posílit roli a aktivitu správců povodí a krajů v návrzích pozemkových úprav vč. KPÚ. Opatření na zvýšení infiltrace srážkových vod v urbanizovaných územích • zavádět environmentálně šetrnější systémy odvodnění dopravních ploch; • podporovat zřizování infiltračních technologií na dešťové kanalizaci. Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik • věnovat v rámci přípravy plánů pro zvládání povodňových rizik zvýšenou pozornost ochraně před přívalovými povodněmi; • vyvíjet účinné systémy včasného varování obyvatelstva před přívalovými povodněmi a využívat metod řízení rizika v procesu identifikace vhodných opatření v povodí; • v plánech povodí je třeba zabývat se problematikou sucha a nedostatku vody; • vypracovat ucelenou koncepci pro zvládání sucha a nedostatku vody a pro předcházení a řešení mimořádných událostí vyvolaných výskytem sucha a nedostatkem vody. Plány rozvoje vodovodů a kanalizací • zajistit a udržovat dostatečné záložní zdroje vody pro účely zásobování pitnou vodou v případě dlouhotrvajícího sucha;
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 75
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Cíle ochrany životního prostředí
Opatření na vodárenských systémech Opatření na čistírnách odpadních vod a kanalizacích • podpora realizace domovních čistíren v decentralizovaných systémech městského odvodnění a zároveň zpřísnění podmínek pro jejich využívání. Optimalizace funkce stávajících nádrží a vodohospodářských soustav Obnova malých vodních nádrží a zvyšování jejich spolehlivosti Úpravy vodních koryt a v nivách • přírodě blízké úpravy vodních toků ve formě komplexních revitalizací vodních toků, obnova niv a jejich využití k přirozeným nebo řízeným rozlivům, opatření zlepšující komunikaci mezi vodním tokem a na něj vázanými ekosystémy, např. lužními lesy; • z technických opatření pro zvýšení povodňové ochrany využívat v prvé řadě těch opatření, která nemají negativní vliv na ekologický stav vod, přírody a krajiny nebo je jejich dopad minimální, např. ochranné retenční nádrže (poldry). Racionalizace licenčního systému pro odběr vody a vypouštění • pro zajištění udržitelného využívání vodních zdrojů zejména v podmínkách změny klimatu je třeba využívat systém hodnocení výhledové vodní bilance. Systémy hospodaření se srážkovými vodami a opětovného využití vody Ochrana stávajících a výhledových vodních zdrojů Umělá infiltrace povrchových vod do vod podzemních Převody vody • vodní nádrže v lokalitě chráněné pro akumulaci povrchových vod. Opatření k minimalizaci povrchového odtoku • zachování vodních ploch a obnova přírodě blízkých vodních ploch; • ochrana cenných vodních a mokřadních ekosystémů, realizace členitých přírodních ploch a ploch s prvky vegetace. Opatření k redukci znečištění povrchového odtoku • minimalizace použití herbicidů a pesticidů v povodí, jakož i používání (umělých) hnojiv na zahradách a v parcích. Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření Pro vymezení oblastí, u nichž existují potenciálně významná povodňová rizika, nebo výskyt povodní v nich lze považovat za pravděpodobný bude postupováno podle směrnice 2007/60/ES a budou využity analýzy provedené v prvních plánech oblastí povodí. V povodích těchto oblastí budou následně stanovena zdrojová území s vysokými specifickými odtoky vody včetně jeho urychleného odtoku, území s významným erozním smyvem, území s potenciální retenční kapacitou, a urbanizovaná území s nevyhovujícím nakládáním se srážkovými vodami. Ve stávajícím systému podpor do roku 2013 je účelné v zájmových oblastech přednostně řešit pozemkové úpravy, v rámci kterých se mimo jiné realizují i vodohospodářská a protierozní Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 76
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Cíle ochrany životního prostředí
opatření sloužící k ochraně před povodněmi. Pro období po roce 2013 v rámci přípravy opatření a dotačních titulů je třeba zohlednit efekty AEO a podmínek GAEC a přírodě blízkých opatření pro ochranu před povodněmi a za tím účelem přednostně podporovat v zájmových oblastech AEO, která přímo či nepřímo chrání půdu před vodní erozí a tím i sekundárně přispívají k ochraně před povodněmi a zvyšují retenci vody v krajině, navrhnout jejich úpravy nebo nové programy s ohledem na zvýšení vsakování vody a snížení vodní eroze. V rámci zpracování návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik a plánů povodí se zabývat všemi aspekty zvládání povodňových situací v uceleném povodí a hledat vhodnou kombinaci technických a přírodě blízkých opatření v krajině zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a opatření ovlivňujících průtoky a objemy povodňových vln, včetně umělé akumulace vody pro její pozdější využití. Efektivní návrhy opatření zajišťovat na základě kvalitních podkladů a optimalizace variant koncepcí řešení povodňové ochrany s uplatňováním rizikové analýzy, analýzy nákladů a užitků. Přitom dbát na možnost jejich uplatnění jako adaptačních opatření vůči klimatické změně. Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR Opatření v krajině • je nezbytné usilovat o vytvoření prostorové rovnováhy mezi hospodářským rozvojem a urbanizací území na jedné straně a potřebami využít tohoto území ke zpomalení odtoku a akumulaci vody na straně druhé. Veškerá opatření na ochranu před povodněmi musí sledovat dopad na životní prostředí; • opatření v krajině jsou především změny využívání pozemků, změny rostlinného pokryvu, zatravňování břehů a přirozených inundací, tvorba protierozních mezí a vegetačních pásů a změny ve strukturách krajiny prováděné za účelem zachycení vody v povodí a zpomalení jejího odtoku; • kulminační průtoky zejména na malých a středních tocích lze částečně omezit pomocí opatření sloužících k zachování, resp. obnově přirozené retenční a akumulační schopnosti krajiny, vodních toků a údolních niv. Je rovněž nutné zachovávat a vhodným způsobem využívat přirozená inundační území. To znamená umožnit jejich zaplavení v případě povodní. Voda, která bude takto zadržena a prosákne do půdy, je ziskem pro hospodaření v přírodě a znamená snížené nebezpečí z extrémních srážek a povodní. Technická opatření • úkolem technických opatření je především zmírnit účinky povodně zachycením části jejího objemu a tím snížením kulminačních průtoků nebo zabráněním rozlivů; • systémová opatření, sloužící ke zpomalení odtoku a akumulaci vody v povodí, pozitivně ovlivňují míru ochrany na určitém úseku toku (části povodí) a nezhoršují situaci v níže položených částech. Jejich realizaci zajišťuje stát a jedná se především o nádrže s retenčním účinkem a poldry; • malé vodní nádrže mají většinou méně významnou retenční schopnost a slouží k zachycení především malých povodní. Nicméně transformace povodní těmito malými nádržemi pomáhá alespoň v lokálním měřítku (v dílčích povodích) získat čas k aktivizaci ochrany lidí a majetku níže na toku;
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 77
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Cíle ochrany životního prostředí
•
lokální protipovodňová opatření slouží k ochraně jednotlivých sídel a ta jsou zodpovědná za jejich realizaci. Úlohou státu je koordinovat výstavbu obou typů opatření pomocí systematického plánování tak, aby nezhoršovaly průběh povodní dále podél toku.
Plán oblasti povodí, Moravy (2009) • opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu; • opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod včetně odůvodnění případných výjimek; • opatření k zamezení přímému vypouštění do podzemních vod s uvedením případů povoleného vypouštění; • opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod; • opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod; • opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění; • doplňující opatření nezbytná pro splnění přijatých cílů ochrany vod jako složky životního prostředí; • opatření k aplikaci principu „znečišťovatel platí“; • opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu; • opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění; • souhrnný přehled protipovodňových opatření; • opatření na zvýšení bezpečnosti vodních děl. Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu, Plán dílčího povodí Dyje, Plán dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje (2014) Povrchové vody Rámcovými cíli dle PHP pro zlepšení stavu povrchových vod jsou: • zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod; • zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich dobrého stavu; • zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu; • cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutrienty a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů. Povrchové vody • zamezení zhoršení stavu; • dosažení dobrého stavu; • dosažení dobrého ekologického potenciálu u HMWB a AWB;
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 78
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Cíle ochrany životního prostředí
•
snížení znečištění prioritními látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků nebezpečných prioritních látek;
Podzemní vody Rámcovými cíli dle PHP pro zlepšení stavu podzemních vod jsou: • zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod; • zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosažení dobrého stavu těchto vod; • odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod; • sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možností jejich využití. Podzemní vody • zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných a závadných látek; • zamezení zhoršení stavu; • dosažení dobrého stavu; • odvrácení významných vzestupných trendů. Chráněné oblasti vázané na vodní prostředí Území vyhrazená pro odběry pro lidskou spotřebu Citlivé oblasti Zranitelné oblasti Povrchové vody využívané ke koupání Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Dunaje (2014) Obecně cíle: • zamezení nových rizik; • snížení existujících rizik; • posílení odolnosti; • zvyšování povědomí; • princip solidarity. Cíle managementu • ochrana, zachování a obnova mokřadů / záplavových území s cílem zajistit biologickou rozmanitost; • dobrý stav v řece, protipovodňová ochrana, snižování znečištění, adaptace na změnu klimatu; • vedení procesů EIA a SEA ve spojení s požadavky rámcové směrnice o vodě; • zlepšení ekologického stavu v případě nových opatření pro řízení povodňových rizik;
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 79
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Cíle ochrany životního prostředí
•
nové projekty infrastruktury by měl být naplánovány a provedeny s cílem zajistit nezhoršení stávajícího stavu.
Cíle prevence před povodněmi • zdokonalit legislativní a ekonomické nástroje související se zabezpečením preventivních opatření; • zkvalitnit operativní a informativní části povodňových plánů; • zabezpečit nácviky povodňových situací za účasti ohrožených subjektů; • podpořit pojištění proti rizikům povodňových škod, jako základní nástroj ochrany majetkových hodnot; • zdokonalit podklady o rozsahu povodněmi ohrožených území včetně související infrastruktury, o charakteristikách průběhu povodní, povodňovém riziku a jeho zvládání; • omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika. Cíle v době zvládání povodně • zkvalitnění hlásné a předpovědní služby, rovněž i ve vztahu k sousedním státům; • zvýšení užitné hodnoty a spolehlivosti povodňových předpovědí; • zvyšování povědomí o nebezpečí povodní u ohroženého obyvatelstva, zlepšení praktických; • znalostí při zvládnutí povodňového nebezpečí a zkvalitnění součinnosti s povodňovými orgány a složkami integrovaného záchranného systému; • zlepšení součinnosti účastníků povodňové ochrany včetně poskytování včasných, kvalitních a aktuálních informací a zkvalitnění komunikačních systémů; • zvýšení schopnosti pracovníků vodohospodářských dispečinků správců povodí, povodňových orgánů, složek integrovaného záchranného systému a systému nouzového hospodářství řešit mimořádné povodňové situace; • zkvalitnění poskytování aktuálních informací obyvatelstvu prostřednictvím povodňových orgánů, zlepšení dostupnosti informací pro veřejnost o všech druzích povodňového nebezpečí včetně specifického lokálního ohrožení zvláštními povodněmi. Cíle v době po povodni • zdokonalení pravidel a podmínek poskytování pomoci ze zdrojů veřejných rozpočtů pro opravu, rekonstrukci nebo nahrazení majetku prokazatelně postiženého povodní v zájmu urychlené obnovy základních funkcí v území; • zpracování zásad pro jednotnou formu dokumentace vyhodnocení povodně. Mezinárodní oblast povodí Dunaje (2014) Povrchové vody: • další snížení organického znečištění povrchových vod díky výstavbě městských ČOV; • další snížení organického znečištění povrchových vod z velkých průmyslových a zemědělských zařízení prostřednictvím provádění směrnice o průmyslových emisích
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 80
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Cíle ochrany životního prostředí
• • • •
•
•
(EU MS) a zavádění nejlepších dostupných technik při určitém počtu průmyslových objektů (Non-EU MS); organické znečištění; další snížení celkového množství živin vstupujících do Dunaje a jeho přítoků a obsahu živin, vnášených do Černého moře; další snížení emisí živin z bodových zdrojů; další snížení dusičnanového znečištění podzemních a povrchových vod podle prováděním směrnice EU o dusičnanech v souladu s akčními programy v rámci vymezené oblasti nebo na celém území země; zajištění udržitelné zemědělské produkce a živin v půdě a další snížení difúzního znečištění živinami uplatňováním agroenvironmentálních opatření týkající se společné zemědělské politiky EU a uplatňováním osvědčených postupů řízení v zemědělství s ohledem na nákladovou efektivitu; další pokles znečištění fosforem implementací nařízení EU o bezfosfátových pracích prostředcích a snížením fosforečnanů v čisticích přípravcích.
Znečištění nebezpečnými látkami • vyplnění mezery ve znalostech o nebezpečných látkách; • odstranění / snížení množství nebezpečných látek vstupujících do Dunaje a jeho přítoků; Akční program udržitelné ochrany před povodněmi v povodí Dunaje Hlavní cíle týkající se celého povodí: Zdokonalení systémů prognózování povodní a včasného varování před nimi; propojení národních či regionálních systémů. • zdokonalení systémů prognózování povodní a včasného varování před nimi; propojení národních či regionálních systémů; • napomáhat vývoji systému včasného varování na úrovni celého povodí. Podpora pro přípravu a koordinaci plánů protipovodňových opatření mezi jednotlivými dílčími povodími. • vyvinout akční plány protipovodňových opatření na úrovni dílčích povodí pokud možno do roku 2009 Vytváření fór pro výměnu odborných znalostí a poznatků. • monitoring a podpora fór pro výměnu informací na úrovni mezinárodních komisí pro povodí nebo vyšší (EC, UN ECE) v rámci sekretariátu ICPDR – průběžně; • plánování výměny zkušeností mezi jednotlivými dílčími povodími v rámci bilaterálních a multilaterálních dohod a také v rámci sekretariátu ICPDR – průběžně; • plánování výměny zkušeností v rámci jednotlivých dílčích povodí, zemí, regionů – průběžně.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 81
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Cíle ochrany životního prostředí
Doporučení pro společný postup při posuzování území náchylných k záplavám a vyhodnocování povodňových rizik. • zvyšovat povědomí veřejnosti o oblastech vystavených riziku záplav; • poskytovat informace o oblastech vystavených riziku záplav za účelem podávání podnětů pro územní plánování; • podporovat řízení a snižování rizik pro člověka, hmotný majetek a životní prostředí. Zdraví 2020 • snižování zdravotních rizik ze životního a pracovního prostředí; • snížení potenciálních účinků změn životního prostředí a ekosystémů na lidské zdraví, včetně změn vyplývajících z přírodních a člověkem způsobených katastrof a klimatické změny. Strategie OECD pro oblast životního prostředí pro první desetiletí 21. století • zajištění přístupu všech lidí k bezpečné pitné vodě a odpovídajícím hygienickým prostředkům; • dosažení dohodnutých cílů pro kvalitu vody a stanovení dalších cílů nezbytných k zajištění ekologické hodnoty vodních zdrojů in-situ a ekologických funkcí, jež zajišťují; • uplatňování ekosystémového přístupu při hospodaření se zdroji sladké vody a souvisejícími povodími, na základě integrovaného hospodaření v povodích řek; a uplatňování právního rámce podporovaného vhodnými • vytvoření politickými nástroji, s cílem zajistit vhodné využívání sladkovodních zdrojů, včetně opatření ke zlepšení jejich efektivního využívání; • vytvoření politik zaměřených na náhradu všech nákladů poskytování vodních služeb a externích nákladů spojených s používáním vody a poskytnutí stimulů k efektivnímu využívání vodních zdrojů (řízení poptávky), s přihlédnutím ke společenským dopadům těchto politik; • výrazné snížení úniků z vodovodních sítí; • vytvoření vhodných strategií pro ekologické hospodaření v povodích, s cílem předejít riziku extrémních povodní a sucha; • zajištění spolupráce při environmentálně šetrném hospodaření a efektivním využívání přeshraničních vodních zdrojů, s cílem snížit riziko povodní a minimalizovat možné konflikty vyplývající z používání nebo znečišťování přeshraničních vodních zdrojů; • podpora vytváření potenciálu a transferu technologií na pomoc rozvojovým zemím při hospodaření s jejich sladkovodními zdroji a jejich rozvoji udržitelným způsobem a při zajišťování bezpečné pitné vody a dostatečných hygienických prostředků. Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 • zabezpečit úkoly plánování v oblasti vod do roku 2015; • uplatnit Koncepci řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření v úkolech do roku 2015; • připravovat adaptační opatření pro zvládání důsledků klimatické změny;
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 82
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Cíle ochrany životního prostředí
• •
•
navrhnout organizační, ekonomické a legislativní nástroje k zajištění udržitelného rozvoje v oblasti péče o vodní toky; zabezpečit rozvoj v oblasti zásobování obyvatel pitnou vodou, odkanalizování a čištění městských odpadních vod ve vazbě na udržitelnost záměrů a současně řešit dostatečnost vodních zdrojů pro vodárenství pro případ nepříznivých následků změny klimatu; navrhnout organizační, ekonomické a legislativní nástroje k zajištění udržitelného rozvoje v oblasti vodovodů a kanalizací.
Národní lesnický plán Zlepšení a ochrana ŽP – Pilíř ekologický Klíčová akce 9: Zlepšení zdravotního stavu a ochrany lesů • vybudovat soudržnost mezi lesnickou a vodohospodářskou politikou a koordinovat trvale udržitelné lesní hospodářství a integrované hospodaření s vodními zdroji. • revidovat opatření lesotechnických meliorací a hrazení bystřin s cílem zvýšit retenční schopnost lesů a omezit negativní ovlivnění přirozené morfologie vodních toků. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území České republiky Zabezpečovat rozvoj vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod a jejího kvalitního provozování v souladu s požadavky právních předpisů Evropských společenství • zvýšit počet obyvatel připojených na vodovody pro veřejnou potřebu v souladu se závazkem České republiky podle Protokolu o vodě a zdraví; • zabezpečit výstavbu chybějící vodohospodářské infrastruktury (zejména čistíren odpadních vod a kanalizačních systému) a zlepšit technologii čistění odpadních vod v aglomeracích o velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel za účelem splnění požadavku směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod do konce roku 2010; • zabezpečit potřebná opatření na kanalizačních systémech včetně výstavby a obnovy čistíren odpadních vod v obcích o velikosti pod 2 000 ekvivalentních obyvatel, kde již existuje zkolaudovaná a funkční kanalizace pro veřejnou potřebu, ke splnění požadavku směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod do konce roku 2010. Plán odpadového hospodářství České republiky na období 2015 – 2024 Podporovat technologie využívání kalů z čistíren komunálních odpadních vod •
•
sledovat a hodnotit množství kalů z čistíren komunálních odpadních vod a množství těchto kalů využitých k aplikaci na půdu (kompostování a přímé použití kalů na zemědělské půdě); podporovat z veřejných zdrojů investice spojené s energetickým využíváním kalů z čistíren komunálních odpadních vod s odpovídající produkcí kalů;
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 83
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Cíle ochrany životního prostředí
•
reflektovat na legislativní změny Evropské unie v oblasti nakládání s kaly z čistíren odpadních vod s důrazem na ochranu zdraví lidí, životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren komunálních odpadních vod v zemědělství.
Operační program Rybářství Produktivní investice do akvakultury • výstavba rybníků; • úspora spotřeby energie v akvakultuře, ekologicky šetrnější akvakultura, účinnější využívání zdrojů. Recirkulační zařízení a průtočné systémy s dočišťováním • rozvinutí intenzivní akvakultury založené na aplikaci moderních inovativních metod šetrných k životnímu prostředí; • podpora akvakultury s vysokou úrovní ochrany životního prostředí, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a veřejného zdraví a bezpečnosti. Operační program Životního prostředí • zajistit povodňovou ochranu v intravilánu a ve volné krajině; • podpořit preventivní protipovodňová opatření. Víceletý národní strategický plán pro akvakulturu Posílení konkurenceschopnosti akvakultury • diverzifikovat činnosti rybářských malých a středních podniků prostřednictvím ekoturistiky, rybářské turistiky, přímého prodeje s možností úpravy ryb na místě, vzdělávací aktivity týkající se akvakultury ve vztahu k životnímu prostředí (zejména pro děti a mládež); • investovat do výstavby nových rybníků, které mimo produkční funkce plní také retenční a protipovodňovou funkci, zvláště v oblastech, kde rybníky tuto funkci plnily v minulosti. Aktualizace Státní energetické koncepce ČR Vodní doprava • podporovat rozvoj vodní dopravy s ohledem na nejnižší energetickou náročnost na přepravenou tunu nákladu. Program rozvoje venkova České republiky na období 2014 - 2020 Podpora investic do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením se zemědělství a lesnictví • pozemkové úpravy. Podpora předcházení poškozování lesů lesními a katastrofickými událostmi • zavádění preventivních opatření v lesích.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
požáry,
přírodními
katastrofami
Stránka 84
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Cíle ochrany životního prostředí
Obnova lesních porostů po kalamitách • odstraňování škod způsobených povodněmi. Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR • realizace opatření vedoucích ke zvýšení retenční vlastnosti krajiny pro vodu, revitalizaci dílčích systémů, zamezování znehodnocení vody kontaminacemi, bezpečnosti vodních děl proti přelití, změně ovladatelného retenčního prostoru, zvětšení kapacity bezpečnostního přelivu, zvýšení efektivnosti řízení vodních děl v nestacionárních podmínkách a k rozhodovacímu procesu za rizikových a neurčitých situací; • dosažení vyšší flexibility a efektivnosti vodohospodářských soustav a komplexnímu a integrovanému využívání vodních zdrojů; • průběžné zajišťování bezpečného průchodu povodní větších parametrů dotčeným územím a soustavné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu; • snižování ztrát v rozvodech vody, snižování nároku na spotřebu vody a minimalizaci znečisťování vodních toků. Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR • stanovit nadnárodní i národní priority postupného obousměrného zprůchodňování příčných překážek včetně harmonogramu plnění plánu s ohledem na kapacitní možnosti a finanční zdroje nutné pro takový proces; • stanovit principy ochrany stávající migrační prostupnosti toků; • stanovit principy zlepšení podmínek pro život organizmů tekoucích vod; Nápravná a minimalizační opatření k ochraně ryb před poškozením v hydroenergetických zařízeních by měly splňovat dva základní požadavky: • zabránit vniknutí ryb do odebírané vody; • usměrnit ryby do alternativní migrační cesty tak, aby nedošlo k jejich stresu, poškození či úhynu, případně ryby odklonit a transportovat pod překážku. Principy ochrany stávající migrační prostupnosti vodních toků • pečlivě posuzovat vliv nových staveb na migrační prostupnost a navrhovat taková dostupná řešení, která zamezí vzniku nových bariér; • uplatňovat legislativní nástroje s cílem kompenzace vlivu příčných staveb na migrační prostupnost nebo zamezení jejich realizace; • v rámci povolování využívání odběrů vod posuzovat změny hydrologického režimu a jejich vliv na kvalitu vodního prostředí a povolovat pouze takové využívání, které nezpůsobí závažné změny; • udržovat neupravená koryta toků v přírodě blízkém stavu minimalizací zásahů do dna a břehů; • v upravených korytech, tam kde to je možné, podporovat vznik mikrohabitatů ponecháváním štěrkových náplavů;
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 85
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Cíle ochrany životního prostředí
•
posuzovat zásahy do koryt vodních toků i s ohledem na rizika narušení, tedy posuzovat každou realizaci či úpravu vodního díla, která takový zásah znamená.
Principy zlepšování podmínek pro život ryb a dalších vodních organizmů • opatření účelová, která zlepšují například podmínky pro rozmnožování ryb, nebo kombinují technická a přírodě blízká opatření. Mezi ně patří například zprůtočnění bočních ramen, revitalizace příbřežních zón, instalace rybích úkrytů nebo přírodě blízké protipovodňové úpravy apod.; • opatření komplexní, která se zaměřují na obnovu přírodě blízkého charakteru vodních toků a jeho funkcí. Typickým opatřením jsou revitalizace a podpora samovolné renaturace (přirozené obnovy) vodních toků spojené s obnovou přírodě blízkého stavu koryta vodního toku a jeho případným propojením s nivou. Generely odvodnění městských sídel a aglomerací • harmonizovat aktivity související s řešením odtoku z urbanizovaných území, které jsou řešeny v rámci Generelů odvodnění městských sídel a aglomerací, s povodňovou ochranou daných sídel; • nakládání s dešťovými vodami: 1. Přednostně jejich vsakování pokud možno v místě jejich dopadu na zemský povrch, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování; 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení; nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace; • minimalizace negativních dopadů odlehčení jednotné stokové sítí na odlehčovacích komorách při extrémních srážkových situacích a povodních; • minimalizovat vznik povodňových stavů v urbanizovaných územích způsobených odlehčovacími komorami a zaústěním stokových sítí; • provádět příslušný monitoring v reálném čase na stokových sítích; • optimalizovat možnosti řízení odtoku v reálném čase stokovými sítěmi v urbanizovaném území tak, aby nevznikalo zvýšení povodňového rizika, aby nedocházelo ke zvýšení znečištění během povodňových událostí.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 86
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Závažné vlivy na životní prostředí
6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí Pro zhodnocení možných významných vlivů na životní prostředí jsou definovány jednotlivé významné složky životního prostředí, které jsou brány jako kritéria pro určení míry potencionálního dopadu. V rámci vyhodnocení vlivů byla brána v potaz i rozdílná polarita vlivu, čili jsou hodnoceny jak pozitivní, tak negativní dopady. Hodnocení vlivů bylo provedeno na co nejkonkrétnější úrovni, to znamená na úrovni jednotlivých cílů a opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje. Významnost vlivů je hodnocena podle následující stupnice (jednotlivé tabulky jsou uvedeny v příloze tohoto dokumentu): Hodnota Termín Popis -2 Významný Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocená negativní vliv opatření Významný rušivý až likvidační vliv. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího opatření). -1 Mírně Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv negativní vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí. Je možné jej dále snížit navrženými zmírňujícími opatřeními. 0 Nulový vliv Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný prokazatelný vliv. +1 Mírně Mírný příznivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí. pozitivní vliv +2 Významný Významný příznivý vliv na posuzovanou složku životního pozitivní vliv prostředí. ?
Vliv nelze Díky obecnosti zadání koncepce (nebo jednotlivých úkolů) není hodnotit možné hodnotit její vlivy.
Vzhledem ke skutečnosti, že soubor jednotlivých cílů a opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje je poměrně rozsáhlý, jsou v kapitole 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních) uvedeny přehledy souhrnu vlivů za jednotlivé kapitoly navrhovaných cílů a opatření. Detailní vyhodnocení konfliktů s definovanými kritérii konkrétních cílů a opatření navrhovaných v rámci předmětné koncepce je přílohou předkládaného vyhodnocení. Součástí této přílohy jsou i detailnější komentáře k jednotlivým navrhovaným bodům cílů a opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 87
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Závažné vlivy na životní prostředí
6.1 Cíl 1 Zabráněním vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku Naplňování tohoto cíle bude dosahováno zejména realizací následujících aktivit, postupů a principů: •
•
Zohledňování principů povodňové prevence v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí a při správních řízeních, zejména nevytvářením nových ploch v nepřijatelném riziku, nezvyšováním hodnoty majetku v plochách v nepřijatelném riziku a případně změnou užívání území, vedoucí ke snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku. Postupné realizace konkrétních opatření pro snížení rozlivů v zastavěném území obcí, při využití navrhovaných opatření z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů.
Prováděním cíle, respektive cíle naplňujících opatření lze očekávat zejména pozitivní vlivy na funkční využití území v podobě eliminace povodňových rizik pro nově vzniklé rozvojové plochy. Provádění povede k regulaci využívání nivy a k nepovolování dalšího stavebního využívání záplavových území. Ve svém důsledku povede k podpoře přirozeného vývoje v záplavových územích, což posílí ekologickou stabilitu daných lokalit. K významnému sekundárnímu (nepřímému) pozitivnímu vlivu přispěje „Pořízení/změna územně plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodní)“. Obecně realizace tohoto opatření povede k zabránění či snížení vzniku potencionálního znečistění povodňové vody v důsledku průchodu povodně skrze průmyslové areály. Relativně atypické PPO je „Rájec-Jestřebí - výstavba silničního obchvatu s omezovacím povodňovým objektem“, kde na základě dimenze projektu může docházet zejména ve fázi výstavby k negativním dopadům na ŽP. Dalším problémem může být ve fázi provozu fragmentace stanovišť a znečištění plynoucí ze silničního provozu. Negativní vlivy na povrchovou vodu lze očekávat při realizaci opatření, u kterých bude docházet ke změně morfologie říčního koryta, typově se jedná o opatření „Morava, Olomouc zvýšení kapacity koryta III. etapa“. Negativní vlivy se očekávají při stavebním zásahu do koryt vodních toků. Lze očekávat, že dojde k dočasnému snížení kvality vody, zejména zákalem. Dále může být negativně dotčena přírodní složka prostředí destrukcí biotopů a jejich nivelací a dalšími trvalými změnami. Jako velmi pozitivní opatření v rámci Cíle 1 Zabráněním vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku jsou vnímány aktivity spojené s realizací PPO vycházející z Generelu odvodnění města Brna. Obecně snaha o propojení PPO s generely odvodnění daných území je velmi efektivní a žádoucí v kontextu snižování povodňových rizik.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 88
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Závažné vlivy na životní prostředí
6.2 Snížení míry povodňového nebezpečí Naplňování tohoto cíle bude dosahováno zejména realizací následujících aktivit, postupů a principů: •
• • •
Postupné realizace konkrétních opatření v povodí pro zachycení nebo snížení povodňových vln, nově navrhovaných nebo pocházejících z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů. Zvyšování retenční schopnosti krajiny a zachování, případně obnova krajinných prvků a ekosystémů pozitivně ovlivňujících vodní režim (mokřady). Uplatňováním vhodných způsobů hospodaření na zemědělských a lesních pozemcích, vedoucích k většímu zachycení vody v půdě, zpomalení odtoku a omezení erozních jevů. Uplatňováním vhodných principů hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaných územích, které pokud možno napodobují přirozené hydrologické poměry území před zástavbou.
V rámci plnění cíle Snížení míry povodňového nebezpečí je nutné rozlišovat dvě základní povahy vlivu, a to během realizace jednotlivých opatření a posléze během jejich užívání (provozu). Z hlediska povahy vlivů potenciálně negativně ovlivňujících jednotlivé složky životního prostředí se jako problémové jeví opatření typu „Suchá nádrž Teplice“, „Suchá nádrž Boršov Útěchov“, „Studený potok, SN Svitavy, opatření v korytech vodních toků a v záplavovém území“ apod. Obecně během výstavby nádrže, respektive suchých nádrží a všech dalších plánovaných úprav technické povahy lze očekávat negativní vlivy na povrchové vody, horninové prostředí a půdu. Dle lokalizace jednotlivých záměrů lze očekávat taktéž negativní vlivy na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa a negativní dopady na jednotlivé ekosystémy a v nich nacházející se faunu a floru. Významným faktorem v rámci jednotlivých ekosystémů bude realizace trvalé zátopy při výstavbě vodních děl, při které bude docházet k přímé devastaci dotčených ekosystémů. Příčné stavby v aluviu budou významnou migrační překážkou pro vodní i suchozemské živočichy i rostliny. Lze očekávat, že povaha části vlivu při těchto aktivitách bude krátkodobá, primární (přímá) i sekundární (nepřímá). Avšak po dokončení stavebních prací a vybudování systému ochrany před povodněmi v povodí lze očekávat významnou redukci povodňových rizik a dlouhodobé, sekundární (nepřímé), pozitivní vlivy na povrchové vody spočívající např. v nadlepšování průtoků v obdobích sucha. Z hlediska povahy možných vlivů v průběhu fáze provozu jednotlivých opatření lze očekávat, že u vodních děl typu „nádrž“ se budou projevovat negativní vlivy v oblastech migrace organismů a nevratných změn krajinné struktury, na druhou stranu záměr přispěje ke stabilizaci mikroklimatu, zvýšení retenční schopnosti krajiny a zachycení nebo snížení povodňových vln. U projektů typu „suchá nádrž“ se jako problémové jeví zavádění vody do lokalit, kde další zátopa není přirozeným jevem, a tudíž v lokalitě existující ekosystémy nejsou k tomuto faktu přizpůsobeny. Lze očekávat změnu stanovištních podmínek spojenou se změnou (v určitých případech i zánikem) fauny a flory v daných lokalitách. Dodržování zásad správné zemědělské praxe a uplatňováním vhodných způsobů hospodaření na zemědělských a lesních pozemcích bude mít dlouhodobý, primární (přímý) vliv na kvalitu
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 89
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Závažné vlivy na životní prostředí
podzemních vod díky snížení dotace dusičnanů ze zemědělských zdrojů do prostředí. Povede ke zlepšení retenčních vlastností zemědělských a lesních půd s celkovým pozitivním dopaden na jednotlivé ekosystémy.
6.3 Zvýšení připravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektů infrastruktury, hospodářských a jiných aktivit vůči negativním účinkům povodní. Naplňování tohoto cíle bude dosahováno zejména realizací následujících aktivit, postupů a principů: • • •
Zpracování a aktualizace kvalitních povodňových plánů obcí a vybraných nemovitostí, uvažujících i možnost výskytu povodní větších než Q100. Zajištění dostatečného vybavení pro provádění nouzových operativních opatření pro ochranu obyvatelstva a zabezpečení základních funkcí obcí. Dalšího zdokonalování předpovědní povodňové služby a zajištěním fungující hlásné povodňové služby a hlídkové služby na úrovni obcí, včetně systémů pro informování a varování obyvatelstva.
U opatření typu „Opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě apod.“, Individuální PPO vlastníků nemovitostí“, „Opatření ke zlepšení hlásné a předpovědní povodňové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO)“ lze očekávat významné sekundární (nepřímé) pozitivní dopady, zejména v oblasti ochrany majetku a veřejného zdraví.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 90
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Závažné vlivy na životní prostředí
6.4 Synergické, dlouhodobé a kumulativní vlivy Z hlediska synergických, dlouhodobých a kumulativních vlivů lze Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje hodnotit převážně kladně. Jak již bylo uvedeno, při realizaci jednotlivých opatření může docházet k lokálním změnám v rámci stavu jednotlivých složek životního prostředí, které mohou vyústit až v přímou destrukci dotčených biotopů a na ně vázaných živočišných a rostlinných druhů. Je však nutné podotknout, že tyto možné negativní dopady budou mít územně hraniční charakter a při dodržování mitigačních opatření viz kapitola č. 7 je lze významným způsobem minimalizovat. Hodnocení synergických, dlouhodobých a kumulativních vlivů na úrovni jednotlivých cílů a opatření je zpracováno v příloze č. 1 Hodnotící tabulky vztažené ke kapitole č. 6. Případné nepříznivé vlivy stanovené na této strategické úrovni hodnocení u převáženě vodních nádrží a suchých poldrů mohou být odstraněny, minimalizovány či kompenzovány využitím mitigačních opatření formulovaných v kapitole č. 7, a následně při zpracování hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Na druhou stranu veškeré iniciované opatření budou významným způsobem omezovat povodňové riziko, a při zohlednění preventivního přístupu tak budou přispívat k ochraně rozsáhlých území před povodňovou vodou. Dalším významným výstupem plynoucím z provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje je ochrana lidských životů a veřejné ho zdraví. Celkově lze provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje hodnotit s kladným dopadem na životní prostředí a veřejné zdraví.
6.5 Přeshraniční vlivy Na úrovni podrobnosti, s níž Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje pracuje, nebyly identifikovány žádné potenciálně negativní vlivy přesahující hranice ČR a to jak na obecné úrovni, tak i v případě možného negativního přeshraničního dopadu na soustavu lokalit Natura 2000. Kvalitativní a kvantitativní přeshraniční významně nepříznivé ovlivnění vodních útvarů lze vyloučit za souběžného působení realizace cílů a opatření PpZPR Dunaje, Národního plánu povodí Dunaje a Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015). Veškeré možné významné problémy vzniklé při zpracování koncepce byly vypořádány v rámci proběhlých jednání Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje před znečištěním.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 91
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Závažné vlivy na životní prostředí
Matice konfliktů vybraných navrhovaných opatření PpZPR v povodí Dunaje a vybraných aspektů životního prostředí cis_LO
MZCHU NPP
NPR
VZCHU PP
PR
NP
CHKO
NATURA 2000 PO
EVL
MIGRACE DMK
ÚSES
Geologie
Kraj. raz
Voda
CHLU
PPark
OPVZ
MZCHU 50m CHOPAV
NPP
NPR
PP
PR
OPPLZ
ZO
OPPLZ_V OPPLZ_M
ZO
MOV217009 MOV217010 MOV217021 MOV217022 MOV217013 DYJ217001 DYJ217002 DYJ217003 DYJ217013 DYJ217004 DYJ217007 DYJ217009 MOV217006 MOV217019 MOV217011 MOV217007 MOV217020 MOV217008 MOV217004 MOV217015 MOV217016
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 92
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Závažné vlivy na životní prostředí
cis_LO
MZCHU NPP
NPR
VZCHU PP
PR
NP
CHKO
NATURA 2000 PO
EVL
MIGRACE DMK
ÚSES
Geologie
Kraj. raz
Voda
CHLU
PPark
OPVZ
MZCHU 50m CHOPAV
NPP
NPR
PP
PR
OPPLZ
ZO
OPPLZ_V OPPLZ_M
ZO
MOV217014 MOV217017 MOV217018 MOV217023 MOV217002 MOV217012 MOV217003 MOV217005 MOV217009 MOV217010 MOV217013 MOV217021 MOV217022 MOV217024 MOV217025 MOV217026 MOV217027
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 93
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Závažné vlivy na životní prostředí
Legenda: Chráněná oblast přirozená akumulace vod (CHOPAV) Chráněné oblasti přirozené akumulace vod jsou vodním zákonem definovány jako oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V těchto oblastech se vodním zákonem, v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: (a) zmenšovat rozsah lesních pozemků, (b) odvodňovat lesní pozemky, (c) odvodňovat zemědělské pozemky, (d) těžit rašelinu, (e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, (f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, (g) ukládat radioaktivní odpady. Ochranné pásmo vodních zdrojů (OPVZ) Ochranná pásma vodních zdrojů jsou stanovována na základě zákona o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 (v přepočtu 3 průměrně 27,4 m za den). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. a II. stupně. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět. Rozliv nejvýše zaznamenaní přírodní povodně (RNZPP) Jedná se o území nejvýše zaznamenaného přírodního rozlivu v rámci povodní. Přírodní park (PPark) Přírodní park je obecně chráněné území podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Přírodní parky zřizují krajské úřady vyhláškou, ve které omezují činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození nebo k zničení dochovaného stavu území, cenného pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty. Přírodní parky jsou zřizovány zejména pro ochranu dimenze krajinného rázu. Chráněné ložiskové území (CHLU) Chráněné ložiskové území jsou vyhlašována zejména s ohledem na: (a) ochranu výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání, (b) chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability je podle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména: (a) vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní, krajinu, (b) zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, (c) zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). Pro účel hodnocení byly hodnoceny konflikty s nadregionální úrovní ÚSES. Dálkový migrační koridor (DMK) Dálkové migrační koridory jsou základní jednotkou pro zachování dlouhodobě udržitelné průchodnosti krajiny pro velké savce. Jsou to liniové krajinné struktury délky desítek kilometrů a šířky v průměru 500 m, které propojují oblasti významné pro trvalý a přechodný výskyt velkých savců. Jejich základním cílem je zajištění alespoň minimální, ale dlouhodobě udržitelné konektivity krajiny i pro ostatní druhy, které jsou vázány na lesní prostředí.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 94
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Závažné vlivy na životní prostředí Evropsky významná lokalita (EVL) Evropsky významná lokalita je jedním typem chráněných území v rámci soustavy NATURA 2000. V rámci těchto lokalit jsou chráněny evropsky významná stanoviště a evropsky významné druhy. Evropsky významná stanoviště a evropsky významné druhy jsou vyjmenovány v přílohách směrnice O stanovištích (92/43/EHS), seznam evropsky významných stanovišť a druhů vyskytujících se v ČR je vyjmenován ve vyhlášce MŽP. Ptačí oblast (PO) Ptačí oblasti jsou chráněná území vyhlašovaná za účelem ochrany ptáků. Vznikají na základě směrnice 2009/147/ES a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu NATURA 2000. Chráněná krajinná oblast (CHKO) Chráněné krajinné oblasti jsou rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány, popřípadě znovu vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Národní park (NP) Národní park je rozsáhlejší chráněné území, převážně s ekosystémy podstatně nezměněnými lidskou činností nebo v jedinečné a přirozené krajinné struktuře, v němž je ochrana přírody nadřazená nad ostatní činností. Přírodní rezervace (PR) Přírodní rezervace jsou maloplošná zvláště chráněná území, území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Přírodní památka (PP) Přírodní památka je území obvykle menší rozlohy zřízené k ochraně určitých přírodních objektů místní až státní hodnoty. Národní přírodní rezervace (NPR) Národní přírodní rezervace je nejvýznačnější kategorií ochrany maloplošných území. Poskytuje ochranu v mezinárodním nebo národním měřítku unikátním přírodním ekosystémům s vzácnými a ohroženými organismy i anorganickými fenomény. Národní přírodní památka (NPP) Národní přírodní památka je „přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.“ Maloplošné zvláště chráněné území ve vzdálenosti do 50 m (MZCHU 50m) Opatření je lokalizováno ve vzdálenosti do 50 m od hranice maloplošného zvláště chráněného území (přírodní památka, přírodní rezervace, národní přírodní památka, národní přírodní rezervace). Zranitelné oblasti (ZO) Zranitelné oblasti jsou oblasti, které byly vymezeny v souladu s § 33 vodního zákona, kde se vyskytují vody se zvýšenými koncentracemi dusičnanů (nad 50 mg/l) ze zemědělských zdrojů.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 95
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí
7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce Při realizaci koncepce, tj. při přípravě a realizaci jednotlivých projektů a aktivit, jež budou naplňovat cíle a opatření, je nutné respektovat a dodržovat uvedená zmírňující opatření pro předcházení, snížení či kompenzaci potenciálních negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, pokud nebudou upřesněna či změněna v rámci posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Vzhledem k rozsáhlosti koncepce jsou v rámci kapitoly 7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce uvedeny jen ty cíle a opatření, u kterých bylo opatření pro předcházení negativních vlivů definováno. Cíle a opatření, respektive aktivity, u kterých žádné opatření definováno nebylo, byly z této kapitoly vyjmuty.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 96
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí
Cíl 1
Zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku
Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: Postupné realizace konkrétních opatření pro snížení rozlivů v zastavěném území obcí, při využití navrhovaných opatření z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů.
Obecná op.
Zvážit, zda lze technicky kvantifikovat potřebné retenční objemy, které je nutné akumulovat v nivě, a zavézt do územně plánovací dokumentace další restrikce na „ne-přírodě blízké využití území“, které je v nivě mimo zastavěné území. Je nutné řešit synergie PPO, tj. pokud bude někde zrychlen odtok a níže položené uvažované opatření není navrženo s ohledem na zrychlený odtok, může dojít k zvětšení povodňového rizika v níže položených územích. Opatření musí být komplexně a systematicky navrženy s ohledem na stávající a budoucí navrhované PPO tak, aby navrhované opatření významně nezvyšovala povodňová rizika v níže situovaných oblastech. Aspekt opatření 1.1.1: Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O1 Pořízení/změna územně plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodní)
DYJ217Axx_O1
Obecná op.
Velmi podstatným bodem je minimalizace či úplně zakázání v rámci udělování výjimek, popřípadě definovat restriktivní penalizace pro překročení. Zvážit, zda podmínit normativem ÚPD pro nemovitosti, které jsou přesto lokalizovány v území s omezeným využitím, který by vymezoval míru a povinný rozsah individuální povodňové ochrany těchto objektů („tj. v zátopě je průmyslový závod – při schválení nového ÚP musí být řešena IPPVN tak, aby byl minimalizován negativní dopad průchodu povodňové vlny na složky ŽP. Případný další rozvoj závodu je nutné podmiňovat definováním IPPVN a dalšími aspekty“). Pořízení/změna územně plánovací dokumentace Velmi podstatným bodem je minimalizace či úplně zakázání v rámci udělování výjimek, popřípadě definovat restriktivní obcí (vymezení ploch s vyloučením výstavby a penalizace pro překročení. ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení Zvážit, zda podmínit normativem ÚPD pro nemovitosti, které jsou přesto lokalizovány v území s omezeným využitím, který povodní) by vymezoval míru a povinný rozsah individuální povodňové ochrany těchto objektů („tj. v zátopě je průmyslový závod – při schválení nového ÚP musí být řešena IPPVN tak, aby byl minimalizován negativní dopad průchodu povodňové vlny na složky ŽP. Případný další rozvoj závodu je nutné podmiňovat definováním IPPVN a dalšími aspekty“). Aspekt opatření 1.1.2: Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O2
Využití výstupů povodňového mapování (mapy Zvážit zda doplnit limity ÚPD vymezením oblastí určených pro snížení povodňového rizika – např. rozlivy, PPO a dalšími v povodňového ohrožení a povodňového rizika) lokalitách mimo intravilán. jako limitu v územním plánování a rozhodování)
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 97
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí
DYJ217Axx_O2
Konkrétní op.
Využití výstupů povodňového mapování (mapy Zvážit zda doplnit limity ÚPD vymezením oblastí určených pro snížení povodňového rizika – např. rozlivy, PPO a dalšími v povodňového ohrožení a povodňového rizika) lokalitách mimo intravilán. jako limitu v územním plánování a rozhodování) Aspekt opatření 2.2.4: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – úprava stávajících vodních děl
Kód opatření
Název opatření
DYJ217009
VD Letovice
Konkrétní op.
Řešit komplexně s opatřeními DYJ217006 a DYJ217008. Součástí řešení by měla být aktualizace manipulačního a provozního řádu VD, které dle potřeby komplexně zohledňují řízení odtoku při povodňových situacích na celém toku Svitavy a dále Dyje. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků)
Kód opatření
Název opatření
MOV217019
Morava, Tlumačov - ochranná hráz
MOV217014
Bečva, Lipník nad Bečvou - PPO města
Pro soubor opatření na Bečva- Lipník, Teplice, Přerov, Rokytnice Troubky Rožnov p R, zvážit doporučení týkající se podpory regionálního varovného systému, který komplexně reflektuje situaci na Bečvě Dřevnici a příslušné části Moravy. Bečva nemá hydrologickou předpověď v žádném ČHMÚ profilu. Opatření nesmí zvýšit kulminaci a zmenšit transformační funkci dalších PPO. Doplnit o PPO s retencí v nivě.
MOV217018
Bečva, Rokytnice - PPO obce
Opatření nesmí zvýšit kulminaci a zmenšit transformační funkci dalších PPO. Doplnit o PPO s retencí v nivě.
MOV217017
Bečva, Troubky - ochranné hráze
PPO by měla minimalizovat možnosti zvýšení kulminačního průtoku a vodního stavu v místě lokalizace PPO a v její blízkosti, dle potřeby doplnit opatřením, které podporuje bezpečný přírodě blízký rozliv povodňové vlny v nivě a její transformaci.
MOV217022
Olšava, Uherský Brod PPO
Komplexní posouzení dopadu opatření v soustavě s PPO Olšava Kunovice, Uherský Brod, Uherské hradiště
MOV217021
Olšava, Kunovice - protipovodňová ochrana
PPO by měla minimalizovat možnosti zvýšení kulminačního průtoku a vodního stavu v místě lokalizace PPO a v její blízkosti, dle potřeby doplnit opatřením, které podporuje bezpečný přírodě blízký rozliv povodňové vlny v nivě a její transformaci.
MOV217020
Morava, Uh. Hradiště, St. Město - zvýšení Komplexní posouzení dopadu opatření v soustavě s PPO Olšava Kunovice, Uherský Brod, Uherské hradiště společně kapacity koryta II. etapa s komplexním posouzením vlivu soutoku Moravy a Olšavy.
MOV217024
Brumovka, Brumov - Bylnice, PPO levý břeh
Zvážit, zda doplnit o retenční opatření umožňující rozliv v nivě, na Vláře jsou vytipovány lokality, kde k přirozeným rozlivům dochází.
-
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 98
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí
MOV217025
Bečva, Přerov - povodňová ochrana města nad PPO by měla minimalizovat možnosti zvýšení kulminačního průtoku a vodního stavu v místě lokalizace PPO a v její blízkosti, jezem dle potřeby doplnit opatřením, které podporuje bezpečný přírodě blízký rozliv povodňové vlny v nivě a její transformaci.
MOV217009
PPO Rožnov pod Radhoštěm
Opatření nesmí zvýšit kulminaci a zmenšit transformační funkci dalších PPO. Doplnit o PPO s retencí v nivě.
DYJ217015
Dyje, Břeclav – PPO I. etapa
Opatření nesmí zvýšit kulminaci a zmenšit transformační funkci dalších PPO. Doplnit o PPO s retencí v nivě.
DYJ217012
PPO Moravský Krumlov
Opatření nesmí zvýšit kulminaci a zmenšit transformační funkci dalších PPO. Doplnit o PPO s retencí v nivě.
DYJ217013
Jihlava, Pohořelice - ochranné hráze
PPO by měla minimalizovat možnosti zvýšení kulminačního průtoku a vodního stavu v místě lokalizace PPO a v její blízkosti, dle potřeby doplnit opatřením, které podporuje bezpečný přírodě blízký rozliv povodňové vlny v nivě a její transformaci.
DYJ217017
Litava, Povodňová ochrana města Židlochovice - Opatření nesmí zvýšit kulminaci a zmenšit transformační funkci dalších PPO. Doplnit o PPO s retencí v nivě. III. Etapa
Konkrétní op.
Kód opatření
Aspekt opatření 2.1.2: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – protierozní opatření v povodí; Aspekt opatření 2.1.3: Protierozní opatření v ploše povodí; Aspekt opatření 2.1.4: Přerušení drah soustředěného odtoku; Aspekt opatření 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.10: Management údolních niv za účelem zpomalení odtoku; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními - revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.1: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží Název opatření
MOV217005
Protipovodňová opatření v lokalitě Loštice
Konkrétní op.
Zvážit vhodnost doplnění o individuální protipovodňovou ochranou jednotlivých nemovitostí a zajištěním kvalitního systému včasného varování. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků
Kód opatření
Název opatření
DYJ217006
Svitava, Svitavy - zvýšení kapacity koryta III. etapa Uvedené opatření musí respektovat charakter území, Prohrábky minimalizovat. Respektovat přírodní hodnoty území a toku.
Konkrétní op.
Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření
Kód opatření
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 99
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí
MOV217002
Kouty nad Desnou - Šumperk
Konkrétní op.
Kód opatření
Aspekt opatření 2.3.1: Protierozní opatření v ploše povodí; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření
MOV217006
Morava, Litovel - PPO 1. etapa
Konkrétní op.
Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy Název opatření
Kód opatření
Opatření nesmí zvýšit kulminaci a zmenšit transformační funkci dalších PPO. Doplnit o PPO s retencí v nivě.
Opatření nesmí zvýšit kulminaci a zmenšit transformační funkci dalších PPO. Doplnit o PPO s retencí v nivě.
MOV217007
Morava, Olomouc - zvýšení kapacity koryta II. Opatření nesmí zvýšit kulminaci a zmenšit transformační funkci dalších PPO. Doplnit o PPO s retencí v nivě. etapa B
Konkrétní op.
Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření
Kód opatření MOV217008
Morava, Olomouc - zvýšení kapacity koryta III. Opatření nesmí zvýšit kulminaci a zmenšit transformační funkci dalších PPO. Doplnit o PPO s retencí v nivě. etapa
Konkrétní op.
Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření
Kód opatření MOV212204
Morava, ř. km 235,4 - 247,4 - přírodě blízká PPO - Je nutné důsledně vyžadovat realizaci zejména protierozní části KPÚ, a opatřeních zvyšujících retenci v plochách povodí Severovýchodní průleh kolem Chomoutova dotčeného katastru řešeného KPÚ. Pokud KPÚ v dotčených lokalitách neproběhly je nutné je minimálně zahájit. Respektovat přírodní hodnoty území a toku.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 100
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí
Konkrétní op.
Kód opatření MOV212201
Konkrétní op.
Kód opatření MOV212210
Konkrétní op.
Kód opatření MOV217026
Konkrétní op. Kód opatření MOV217013
Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; 2.1.5: Obnova drobných retenčních prostorů; 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření Třebůvka, Realizace vhodných opatření ze studie Je nutné důsledně vyžadovat realizaci zejména protierozní části KPÚ, a opatřeních zvyšujících retenci v plochách povodí „Třebůvka - přírodě blízká protipovodňová dotčeného katastru řešeného KPÚ. Pokud KPÚ v dotčených lokalitách neproběhly je nutné je minimálně zahájit. opatření“ Respektovat přírodní hodnoty území a toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření Realizace opatření ze studie "Vlára km 18,632 - Je nutné důsledně vyžadovat realizaci zejména protierozní části KPÚ, a opatřeních zvyšujících retenci v plochách povodí 31,450, revitalizace toku a nivy od soutoku s dotčeného katastru řešeného KPÚ. Pokud KPÚ v dotčených lokalitách neproběhly je nutné je minimálně zahájit. Respektovat přírodní hodnoty území a toku. Brumovkou po Vrbětice - přírodě blízká PPO" Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); 2.3.3.: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.2.3: Výstavba manipulačních objektů pro řízené inundace Název opatření Realizace protipovodňových opatření Kroměříž Je nutné důsledně vyžadovat realizaci zejména protierozní části KPÚ, a opatřeních zvyšujících retenci v plochách povodí vycházející ze studie Návrhy efektivních opatření dotčeného katastru řešeného KPÚ. Pokud KPÚ v dotčených lokalitách neproběhly je nutné je minimálně zahájit. pro snížení povodňových rizik Kroměříž Respektovat přírodní hodnoty území a toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.2.4: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – úprava stávajících vodních děl Název opatření Bečva, Hranice na Moravě - zkapacitnění jezu, Je nutné, aby realizací opatření nebyl zvyšován kulminační průtok v území pod jezem, a aby nedocházel k nebezpečnému PPO města zvyšování hladiny nad jezem při průchodu povodňové vlny.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 101
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí
Konkrétní op. Kód opatření
Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy Název opatření
MOV217010
PPO na toku Loučka, Val.Meziříčí - Poličná proti Opatření nesmí zvýšit kulminaci a zmenšit transformační funkci dalších PPO. Doplnit o PPO s retencí v nivě. vodám Loučky a zpětnému vzdutí povodní z Bečvy
Konkrétní op.
Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území Název opatření
Kód opatření DYJ212210
Kód opatření
Náměšť nad Oslavou – přírodě blízká PPO, obnova Je nutné důsledně vyžadovat realizaci zejména protierozní části KPÚ, a opatřeních zvyšujících retenci v plochách povodí přirozené hydromorfologie a retenční kapacity dotčeného katastru řešeného KPÚ. Pokud KPÚ v dotčených lokalitách neproběhly je nutné je minimálně zahájit. vodohospodářsky významného toku Oslava a jeho Respektovat přírodní hodnoty území a toku. nivy Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území Název opatření
DYJ217004
PPO pro povodí Bílého potoka
Konkrétní op. Kód opatření
Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály Název opatření
DYJ217008
PPO Březová nad Svitavou, Dlouhá
Konkrétní op.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Opatření nesmí zvýšit kulminaci a zmenšit transformační funkci dalších PPO. Doplnit o PPO s retencí v nivě.
Opatření nesmí zvýšit kulminaci a zmenšit transformační funkci dalších PPO. Doplnit o PPO s retencí v nivě.
Stránka 102
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí
Konkrétní op.
Kód opatření
Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření
DYJ217005
Generel odvodnění města Kuřim
Konkrétní op.
Kód opatření DYJ217011
Konkrétní op.
Kód opatření DYJ217018
Klást důraz na posouzení vzájemné interakce PPO a opatření na stokové síti. Opatření navrhovat komplexně tak, aby nedocházelo ke zvýšení povodňového rizika. Optimalizovat řízení odtoku stokovou sítí při povodňové události a minimalizovat odlehčení stokové sítě při povodních. Podporovat rozvoj monitoringu v reálném čase. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.3: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.4: Úprava stávajících vodních děl (např. ke zvýšení/vytvoření retenčních objemů, zvýšení odtokových kapacit a bezpečnosti) Název opatření Realizace PPO vycházející z Generelu odvodnění Klást důraz na posouzení vzájemné interakce PPO a opatření na stokové síti. Opatření navrhovat komplexně tak, aby města Brna nedocházelo ke zvýšení povodňového rizika. Optimalizovat řízení odtoku stokovou sítí při povodňové události a minimalizovat odlehčení stokové sítě při povodních. Podporovat rozvoj monitoringu v reálném čase. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.1: Uplatňování zásad správné zemědělské praxe (výběr plodin, podrost, střídání pásů plodin aj.) Název opatření
Kód opatření
Realizace protipovodňových opatření Ivančice Klást důraz na posouzení vzájemné interakce PPO a opatření na stokové síti. Opatření navrhovat komplexně tak, aby vycházející ze studie Návrhy efektivních opatření nedocházelo ke zvýšení povodňového rizika. Optimalizovat řízení odtoku stokovou sítí při povodňové události a pro snížení povodňových rizik Ivančice minimalizovat odlehčení stokové sítě při povodních. Podporovat rozvoj monitoringu v reálném čase. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních; toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků) Název opatření
DYJ217502
PPO Svitava Letovice nad Kladorubkou, II. Etapa
Konkrétní op.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Opatření nesmí zvýšit kulminaci a zmenšit transformační funkci dalších PPO. Doplnit o PPO s retencí v nivě.
Stránka 103
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí
Konkrétní op.
Kód opatření DYJ212204
Konkrétní op.
Kód opatření DYJ212209
Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.3: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.5: Obnova drobných retenčních prostorů; Aspekt opatření 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.1: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží; Aspekt opatření 2.2.4: Úprava stávajících vodních děl (např. ke zvýšení/vytvoření retenčních objemů, zvýšení odtokových kapacit a bezpečnosti) Název opatření Realizace PPO vycházející ze studie "Přírodě blízká Je nutné důsledně vyžadovat realizaci zejména protierozní části KPÚ, a opatřeních zvyšujících retenci v plochách povodí POP a revitalizace údolní nivy hlavních brněnských dotčeného katastru řešeného KPÚ. Pokud KPÚ v dotčených lokalitách neproběhly je nutné je minimálně zahájit. Respektovat přírodní hodnoty území a toku. toků" Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.3: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.5: Obnova drobných retenčních prostorů; Aspekt opatření 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.1: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží; Aspekt opatření 2.2.4: Úprava stávajících vodních děl (např. ke zvýšení/vytvoření retenčních objemů, zvýšení odtokových kapacit a bezpečnosti) Název opatření Realizace PPO vycházející ze studie "Svratka II - Je nutné důsledně vyžadovat realizaci zejména protierozní části KPÚ, a opatřeních zvyšujících retenci v plochách povodí přírodě blízká protipovodňová opatření a obnova dotčeného katastru řešeného KPÚ. Pokud KPÚ v dotčených lokalitách neproběhly je nutné je minimálně zahájit. přirozené hydromorfologie a retenční kapacity Respektovat přírodní hodnoty území a toku. toku a nivy v úseku ř. km 2,000 (delta ve VD Nové Mlýny) - 26,370 (Rajhrad - Holasice )
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 104
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí
Cíl 2
Snížení míry povodňového nebezpečí
Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: Postupné realizace konkrétních opatření v povodí pro zachycení Využívat komplexní posouzení navrhovaných PPO, která zohledňují vzájemné interakce mezi technickými a přírodě blízkými nebo snížení povodňových vln, nově navrhovaných nebo PPO v celém území řešených povodí. pocházejících z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů. Zvyšování retenční schopnosti krajiny a zachování, případně obnova Podporovat realizaci systémů PPO, které optimalizují zvyšování retenčních schopností krajiny a doplňují opatření, která řeší krajinných prvků a ekosystémů pozitivně ovlivňujících vodní režim ochranu intravilánů řešených povodí. (mokřady). Uplatňováním vhodných způsobů hospodaření na zemědělských a Maximalizovat návrh a realizaci PP opatření, které zvyšují retenci na zemědělských a lesních pozemcích. Důsledně realizovat lesních pozemcích, vedoucích k většímu zachycení vody v půdě, návrhy komplexních pozemkových úprav. zpomalení odtoku a omezení erozních jevů. Uplatňováním vhodných principů hospodaření se srážkovou vodou v Bezpodmínečně využívat řešení, které umožňují likvidaci (využívání) srážkových vod v místě jejich spadu. urbanizovaných územích, které pokud možno napodobují přirozené hydrologické poměry území před zástavbou Konkrétní op. Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Kód opatření
Název opatření
MOV212212
Konkrétní op.
Týn nad Bečvou - přírodě blízká protipovodňová Je nutné důsledně vyžadovat realizaci zejména protierozní části opatření dotčeného katastru řešeného KPÚ. Pokud KPÚ v dotčených Respektovat přírodní hodnoty území a toku. Realizace vhodných opatření ze studie Je nutné důsledně vyžadovat realizaci zejména protierozní části proveditelnosti ze studie „Rokytná, km 69,781 - dotčeného katastru řešeného KPÚ. Pokud KPÚ v dotčených 88,850 od soutoku se Štěpánovickým potokem po Respektovat přírodní hodnoty území a toku. pramen - přírodě blízká PPO“ Realizace opatření ze studie proveditelnosti Je nutné důsledně vyžadovat realizaci zejména protierozní části "Litava - přírodě blízká PPO a obnova přirozené dotčeného katastru řešeného KPÚ. Pokud KPÚ v dotčených hydromorfologie a retenční kapacity toku a nivy v Respektovat přírodní hodnoty území a toku. úseku ř. km 5,0 (Měnín) až ř.km 16,0 (Újezd u B.) Aspekt opatření 2.2.1: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží
Kód opatření
Název opatření
DYJ212211
DYJ212208
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
KPÚ, a opatřeních zvyšujících retenci v plochách povodí lokalitách neproběhly je nutné je minimálně zahájit. KPÚ, a opatřeních zvyšujících retenci v plochách povodí lokalitách neproběhly je nutné je minimálně zahájit.
KPÚ, a opatřeních zvyšujících retenci v plochách povodí lokalitách neproběhly je nutné je minimálně zahájit.
Stránka 105
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí
MOV217027
Desná, poldr Maršíkov, Filipová
MOV217003
Merta, poldr Sobotín
MOV217012
Suchá nádrž Lhotka
MOV217011
Suchá nádrž Teplice
MOV217004
Suchá nádrž Boršov - Útěchov
DYJ217014
Dyje, Přítlucká suchá nádrž
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Doplnit o plošná retenční opatření a KPÚ pokud nebyly realizovány. Při absenci KPÚ a protierozních opatření je snižován retenční objem navrhovaného opatření, proto důsledně vyžadovat realizaci KPÚ zejména protierozních opatření a opatření zvyšující retenci vody v povodí. Doplnit o plošná retenční opatření a KPÚ pokud nebyly realizovány. Při absenci KPÚ a protierozních opatření je snižován retenční objem navrhovaného opatření, proto důsledně vyžadovat realizaci KPÚ zejména protierozních opatření a opatření zvyšující retenci vody v povodí. Doplnit o plošná retenční opatření a KPÚ pokud nebyly realizovány. Při absenci KPÚ a protierozních opatření je snižován retenční objem navrhovaného opatření, proto důsledně vyžadovat realizaci KPÚ zejména protierozních opatření a opatření zvyšující retenci vody v povodí. Doplnit o plošná retenční opatření a KPÚ pokud nebyly realizovány. Při absenci KPÚ a protierozních opatření je snižován retenční objem navrhovaného opatření, proto důsledně vyžadovat realizaci KPÚ zejména protierozních opatření a opatření zvyšující retenci vody v povodí. Doplnit o plošná retenční opatření a KPÚ pokud nebyly realizovány. Při absenci KPÚ a protierozních opatření je snižován retenční objem navrhovaného opatření, proto důsledně vyžadovat realizaci KPÚ zejména protierozních opatření a opatření zvyšující retenci vody v povodí. Doplnit o plošná retenční opatření a KPÚ pokud nebyly realizovány. Při absenci KPÚ a protierozních opatření je snižován retenční objem navrhovaného opatření, proto důsledně vyžadovat realizaci KPÚ zejména protierozních opatření a opatření zvyšující retenci vody v povodí.
Stránka 106
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí
Cíl 3
Zvýšení připravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektů infrastruktury, hospodářských a jiných aktivit vůči negativním účinkům povodní
Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: Zpracování a aktualizace kvalitních povodňových plánů obcí a Při přípravě zabezpečení nemovitostí nevyužívat opatření, která zvyšují hodnoty kulminačních průtoků a snižují transformaci vybraných nemovitostí, uvažujících i možnost výskytu povodní povodňové vlny. větších než Q100. Zajištění dostatečného vybavení pro provádění nouzových Důsledně realizovat periodické kontroly stavu vybavení. operativních opatření pro ochranu obyvatelstva a zabezpečení základních funkcí obcí. Dalšího zdokonalování předpovědní povodňové služby a zajištění Optimalizovat využívání příslušných informačních systémů. fungující hlásné povodňové služby a hlídkové služby na úrovni obcí, včetně systémů pro informování a varování obyvatelstva. Zabezpečení nemovitostí, nacházejících se v územích ohrožených Při přípravě zabezpečení nemovitostí nevyužívat opatření, která zvyšují hodnoty kulminačních průtoků a snižují transformaci rozlivy, jejich vlastníky k omezení jejich vlastních škod a k zamezení povodňové vlny. případného ohrožení jiných území, objektů nebo životního prostředí (odplavení materiálu, únik nebezpečných látek). Obecná op. Aspekt opatření 1.3.1: Zabezpečení ohrožených objektů a aktivit (zvýšení jejich odolnosti při zaplavení), snížení nepříznivých účinků povodní na budovy a komunální infrastrukturu Kód opatření Název opatření MOV217Axx_O3 Opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit Při přípravě nepřipouštět opatření, která mají negativní vliv na kulminační průtoky povodňových vln a omezí retenční (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých kapacity inundačních území. účinků povodní na budovy, veřejné sítě apod. DYJ217Axx_O3 Opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit Při přípravě nepřipouštět opatření, která mají negativní vliv na kulminační průtoky povodňových vln a omezí retenční (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých kapacity inundačních území. účinků povodní na budovy, veřejné sítě apod. Obecná op. Aspekt opatření 1.3.2: Individuální protipovodňová opatření vlastníků nemovitostí (zamezení vniknutí vody, zajištění majetku, zajištění odplavitelných předmětů, odvodnění po povodni) Kód opatření Název opatření MOV217Axx_O4 Individuální PPO vlastníků nemovitostí
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Při přípravě individuálních PPO vlastníků nemovitostí nerealizovat ta opatření, která mají negativní vliv na kulminační průtoky povodňových vln a omezí retence inundačních území.
Stránka 107
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí
DYJ217Axx_O4
Individuální PPO vlastníků nemovitostí
Při přípravě individuálních PPO vlastníků nemovitostí nerealizovat ta opatření, která mají negativní vliv na kulminační průtoky povodňových vln a omezí retence inundačních území.
Obecná op.
Aspekt opatření 3.1.1: Zlepšení hlásné, předpovědní a výstražné povodňové služby (zřízení a modernizace srážkoměrných a vodoměrných stanic, lokální výstražné systémy)
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O6 Opatření ke zlepšení hlásné a předpovědní Zajistit maximální spolehlivost daných systémů. povodňové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO) DYJ217Axx_O6 Opatření ke zlepšení hlásné a předpovědní Zajistit maximální spolehlivost daných systémů. povodňové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO) Obecná op. Aspekt opatření 3.2.1: Vytvoření nebo aktualizace povodňových plánů územních celků (digitální forma) Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O7 Vytvoření/aktualizace povodňového územních celků (včetně digitální podoby)
plánu Zohledňovat komplexní posouzení účinnosti stávajících a navrhovaných systémů PPO.
DYJ217Axx_O7
Vytvoření/aktualizace povodňového územních celků (včetně digitální podoby)
plánu Zohledňovat komplexní posouzení účinnosti stávajících a navrhovaných systémů PPO.
Obecná op.
Aspekt opatření 3.2.2: Vytvoření nebo aktualizace povodňových plánů nemovitostí
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O8 Vytvoření/aktualizace nemovitostí
povodňových
DYJ217Axx_O8
povodňových
Vytvoření/aktualizace nemovitostí
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
plánů Zohledňovat komplexní posouzení účinnosti stávajících a navrhovaných systémů PPO. Při přípravě PPO nemovitostí nepovolit realizaci těch opatření, která mají negativní vliv na kulminační průtoky povodňových vln a omezí retence inundačních území. plánů Zohledňovat komplexní posouzení účinnosti stávajících a navrhovaných systémů PPO. Při přípravě PPO nemovitostí nepovolit realizaci těch opatření, která mají negativní vliv na kulminační průtoky povodňových vln a omezí retence inundačních území.
Stránka 108
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí
Koncepcí stanovené cíle jsou na strategické úrovni v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Jejich naplnění povede spíše k pozitivnímu vlivu na jednotlivé složky životního prostředí předměty ochrany EVL a ptačích oblastí i na přírodní prostředí jako celek. Nelze však vyloučit snahy na dosažení některých cílů opatřeními, která by se mohla dostat do rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Jedná se zejména o opatření vedoucí k dosažení cíle 1 – Zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku a cíle 2 – Snížení míry povodňového nebezpečí. Zejména v případě cíle 2 žádáme, aby se jednalo o přírodě blízká opatření, případně o jejich kombinaci s vhodnými technickými opatřeními. Pozornost by měla být zaměřena nejen na vodní toky a údolní nivy (revitalizace vodních toků a niv vedoucích k výrazně většímu zadržení vody v krajině), ale i na krajinu obecně (zvýšení retenční schopnosti krajiny jako celku – zlepšení kvality půdy, realizace protierozních opatření apod.).
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 109
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant
8. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how) 8.1 Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant Varianty konkrétních podporovaných aktivit, které budou iniciovány plněním koncepcí navrhovaných cílů a opatření budou posuzovány zejména ve fázi projektové, tj. v průběhu procesu EIA (Environmental Impact Assessment) dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, pokud dle jejich navrhované technologie a kapacity budou pod toto hodnocení spadat. Posuzování koncepce představovalo zhodnocení vlivu navržených cílů a opatření navrhovaných Plánem pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje. Z hlediska očekávaných výstupů SEA posouzení bylo provedeno: • posouzení kvality popisu a hodnocení trendů ve vývoji ŽP; • posouzení, zda byly zpracovány cíle ochrany ŽP do cílů koncepce; • posouzení souladu navrhovaných řešení problémů dané koncepce s cíli ochrany ŽP; • posouzení souladu s limity využití území definovanými v platné ÚPD na národní a krajské úrovni; • posouzení vlivu provádění plnění navrhovaných cílů a opatření na ŽP; • posouzení vlivu provádění navrhovaných aktivit na ŽP; • posouzení systémů sledování reálných vlivů dokumentu a návrh zajištění jeho environmentálně šetrné realizace. Zajištění optimálního nastavení koncepčního dokumentu je zajištěno díky interaktivnímu posuzování (v průběhu přípravy koncepce) a z něj plynoucích zpětných vazeb k variantním návrhům.
8.2 Popis provedení posouzení vlivu na životní prostředí Posouzení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí bylo provedeno v dikci zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životni prostředí, v platném zněni. Obligatorním podkladem určujícím rozsah posouzení byla též zadávací dokumentace a smlouva, kterou Ministerstvo životního prostředí ČR (předkladatel koncepce) definoval své požadavky a podmínky vztahující se k podrobnosti posouzení. Významným podkladem byla taktéž Metodika posuzování vlivů koncepcí na životni prostředí (MŽP, edice Planeta 7/2004). Dalším významným podkladem pro určení obsahu a rozsahu vyhodnocení byl Závěr zjišťovacího řízení vydaný dne 27. 02. 2015. Vyhodnocení Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje vycházelo především z podkladových informací definovaných v posuzované koncepci. Úroveň podrobnosti hodnocení je limitovaná omezeními vyplývajícími z charakteru podkladových materiálů a v nich obsažených informací, které zahrnují data koncepčního charakteru (navrhované cíle a opatření,
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 110
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant
respektive aktivity). Zpracovatelé SEA Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje k zajištění naplnění účelu vyhodnocení PpZPR v povodí Dunaje a rovněž při zohlednění požadavků na rozsah hodnocení vyplývajících ze zjišťovacího řízeni přistoupili k uplatnění kombinovaného přístupu vyhodnocení, v kterém byly jednak na obecné úrovni hodnoceny jednotlivé skupiny navrhovaných cílů a opatření, a dále byly vyhodnocovány potencionální konflikty s jednotlivými složkami životního prostředí. V rámci obecné úrovně hodnocení byl jednak analyzován soulad priorit koncepce (navrhovaných cílů a opatření) s referenčními cíli ochrany životního prostředí a dále bylo provedeno hodnocení potenciálních vlivů provádění koncepce na jednotlivé složky životního prostředí. Zvažované byly možné vlivy na: • • • • • • • • • • • • •
vlivy na ovzduší; vlivy na klima; vlivy na vodu; vlivy na horninové prostředí a půdu; vlivy na flóru, faunu a ekosystémy; vlivy na lesy a zemědělské kultury; vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů; vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo; vlivy na historické a kulturní hodnoty; vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu; vlivy na funkční využití území; vlivy na využívání energetických a surovinových zdrojů; vlivy na soustavu lokalit Natura 2000.
8.3 Problémy při shromažďování potřebných údajů Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje je ryze preventivním koncepčním dokumentem. Při současném detailu zpracování Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje nelze u všech aktivit vyvozovat ani rámcové parametry těchto možný projektů, čili s přihlédnutím k současné míře poznání je nelze detailně (exaktně, na základě přesných dat) hodnotit. Vzhledem k charakteru koncepce nelze u všech zvažovaných aktivit použít územního průmětu k identifikaci konkrétních dotčených lokalit. Veškeré navrhované cíle a opatření jsou formulovány v obecné rovině, tak, že zde nelze rozlišit konkrétní územní působnost, a je tedy nutné případné vlivy jejich provádění realizace považovat ve svém působení za plošné. Vyhodnocení vlivů Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí bylo spojeno s celou řadou obtíží, vyplývajících ze specifického charakteru hodnocené koncepce.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 111
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Stanovení monitorovacích ukazatelů vlivu koncepce na životní prostředí
9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí Předkládané SEA vyhodnocení Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje shrnuje výstupy posouzení vyplývající z provádění předmětné strategie. Při návrhu systému sledování vlivů implementace Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí je nutné vzít do úvahy, že PpZPR v povodí Dunaje představuje rámec pro schválení a implementaci jednotlivých opatření a z nich plynoucích aktivit napříč celým spektrem prevence a omezování povodňových rizik, čili se jedná o velmi širokou a vzájemně provázanou oblast, kde budou spolupůsobit jak technická, tak přírodě blízká opatření. Povinnost provádět během implementace koncepce sledování jejích vlivů na životní prostředí je dána § 10h zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Předkladatel koncepce je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů provádění schváleného Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí a veřejné zdraví. Předkladatel může k tomuto hodnocení využít indikátory navržené v rámci SEA PpZPR v povodí Dunaje. Pokud budou v rámci monitoringu zjištěny závažné negativní dopady na životní prostředí plynoucí z provádění jednotlivých opatření, tj. zhoršení stavu životního prostředí v některém ze sledovaných ukazatelů, je předkladatel povinen zajistit přijetí nápravných opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů a informovat o tom dotčené správní úřady. Pokud nebude možné stanovit přímou vazbu mezi případným zhoršením stavu životního prostředí a prováděním Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje, je v takovém případě dále zapotřebí PpZPR v povodí Dunaje podrobit analýze z hlediska vlivů jeho implementace na životní prostředí a případně rozhodnout o jeho změně. Pro hodnocení vlivů implementace Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí a veřejné zdraví budou využity ukazatele, materiálně myšleno popisné indikátory, které budou pokud možno plně pokrývat rozsah plánovaných činností v rámci realizace Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje. Popisné indikátor slouží k průběžné (roční) informaci o stavu a vývoji základních sledovaných parametrů životního prostředí, respektive o jejich proměně vyvolané realizací jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje. • Obnova přirozeného vodního režimu krajiny a prvků ekologické stability. (počet realizovaných projektů) •
Počet nově pořízených nebo změněných územně plánovacích dokumentací obcí s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodní. (počet nově realizovaných nebo změněných ÚPD) • Počet obcí s digitálním povodňovým plánem. (počet obcí)
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 112
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Stanovení monitorovacích ukazatelů vlivu koncepce na životní prostředí
•
Počet obnovených, vystavěných a rekonstruovaných vodních děl sloužících k povodňové ochraně, respektive snižujících povodňové riziko. (počet projektů) •
Počet obcí, subjektů nebo organizací v oblasti s významným povodňovým rizikem s návrhem povodňové ochrany přírodě blízkým způsobem. (počet obcí) • Počet obyvatel chráněných proti povodni. (počet obyvatel) •
Počet realizovaných projektů individuální protipovodňové ochrany vlastníků nemovitostí. (počet projektů) •
Sledování jakosti povrchových vod, zejména biologických, hydromorfologických a fyzikálně- chemických ukazatelů stavu povrchových vod.
• Počet poranění při povodních. (absolutní počet raněných) • Počet utonulých při povodních. (absolutní počet utonulých) • Počet alimentárních infekčních onemocnění. (absolutní počet případů onemocnění) •
Počet ošetření pacientů u lékaře „péče pro dospělé“ a „péče o děti a dospívající“ v záplavových územích. (absolutní počet pacientů) •
Počet vybavených zdravotnických laboratoří veřejného zdraví pro okamžitou analýzu chemických látek a biologických agens a pro diagnostiku alimentárních infekcí za povodní, plísní v prostředí, patogenních virů ve vodě. (absolutní počet laboratoří) • Počet prvních ošetření psychicky nemocných v záplavových územích. (absolutní počet ošetření)
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 113
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů
10. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci nepříznivých vlivů posuzovaného koncepčního materiálu Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje jsou rámcově specifikována v rámci kapitoly č. 7 Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 114
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Stanovení indikátorů pro výběr projektů
11. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektů V rámci realizace koncepce Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje budou realizovány projekty s rozdílnou mírou rozsahů a kategorií vlivů na životní prostředí, či veřejné zdraví. Z hlediska jejich podpory, respektive ne podpory je vhodné užití stanovených kritérií pro výběr projektů, díky kterým lze získat ucelený přehled jejich rizikovosti ve vztahu k životnímu prostředí a tudíž odpověď na to, zdali daný projekt podporovat či nikoli. V rámci výběru dalších projektů v jednotlivých cílových skupin koncepce je možné kromě standardních výběrových procesů včetně EIA procedury uplatnit následující návodná výběrová environmentální kritéria, která mohou dle věcného zaměření předcházet či minimalizovat možné nepříznivé vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví.
11.1 Systém environmentálního hodnocení projektů Cílem navrženého systému je zohlednit v rámci celkového hodnocení a výběru projektů pro udělení podpory oblast životního prostředí a podpořit tak ty projekty, které (kromě svého primárního zaměření a účelu) budou mít pozitivní dopady i na životní prostředí a veřejné zdraví. Hodnocení by mělo probíhat na úrovni projektů jako součást rozhodování o schválení přidělení podpory konkrétnímu projektu, tj. hodnocení dle environmentálních indikátorů by mělo být součástí souhrnného hodnocení předkládaného projektu v rámci rozhodovacích procesů. Navržený systém je zaměřen zejména na pozitivní dopady projektů na životní prostředí. Zpracovatel SEA vychází z předpokladu, že případné negativní dopady jsou detailně sledovány v rámci legislativních postupů podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (EIA), a příslušné limity jsou stanoveny environmentální legislativou. Bez provedení takovéhoto posouzení nelze podpořit realizaci navrhovaného záměru ani ho uskutečnit. Zdrojem dat budou podklady zpracovávané v procesu přípravy záměru či data získaná v rámci standardního monitoringu.
11.2 Set návodných environmentálních kritérií (otázek) sloužících pro výběr projektů •
Přispěje projekt k obnově stabilního vodního režimu krajiny a prvků ekologické stability? Ano / Ne
•
Dojde v souvislosti s realizací projektu k úbytku délky přirozených koryt vodních toků? Ano / Ne
•
Upřednostňuje projekt přírodě blízká opatření nad technickými? Ano / Ne
•
Přispěje realizace projektu ke zlepšení migrační prostupnosti daného vodního toku? Ano / Ne
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 115
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Stanovení indikátorů pro výběr projektů
•
Přispěje realizace projektu ke zlepšení ekologického stavu vodního útvaru povrchových vod? Ano / Ne
•
Přispěje realizace projektu k řešení problematiky invazních druhů rostlin a živočichů? Ano / Ne
•
Dotkne se realizace projektu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, nebo vzácných biotopů? Ano / Ne
•
Využívá projekt při svém návrhu přírodě blízké postupy při úpravě toků? Ano / Ne
•
Přispěje projekt ke zlepšení retence vody v krajině? Ano / Ne
•
Je projekt v souladu s cíli Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje? Ano / Ne
•
Bude projekt umisťován do území chráněných podle zvláštních právních předpisů? Ano / Ne
•
Bude v rámci projektu docházet k záborům pozemků určených k plnění funkce lesa? Ano / Ne
•
Bude v rámci projektu docházet k záborům pozemků zemědělského půdního fondu I. a II. třídy ochrany? Ano / Ne
•
Je projekt navržen tak, aby minimalizoval případné zábory zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa? Ano / Ne
•
Bude mít realizace projektu vliv na snížení rizik znečištění vod z komunálních bodových zdrojů? Ano (změna koncentrace)/Ne
•
Bude mít realizace projektu vliv na snížení rizik znečištění vod z průmyslových bodových zdrojů? Ano (změna koncentrace)/Ne
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 116
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Stanovení indikátorů pro výběr projektů
•
Dojde v souvislosti s realizací projektu k přírůstku nebo úbytku plochy ohnisek biodiverzity? Ano (počet ha) / Ne
•
Obsahuje projekt aktivity vedoucí k odstranění starých ekologických zátěží? Ano (počet odstraněných starých zátěží) / Ne
•
Dojde v souvislosti s realizací projektu k úsporám energie? Ano (GJ) / Ne
•
Zahrnuje projekt využívání obnovitelných zdrojů surovin? Ano (tuny) / Ne
•
Dojde v souvislosti s realizací projektu ke snížení objemu produkovaných nebezpečných odpadů? Ano (tun) / Ne
•
Dojde v rámci realizace projektu ke zvýšení rozlohy zastavěných ploch? Ano (ha) / Ne
•
Zahrnuje projekt environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu? Ano / Ne
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 117
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vlivy koncepce na veřejné zdraví
12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví 12.1 Vztah politik a strategií v ochraně veřejného zdraví Akční plán pro životní prostředí a zdraví: V rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ je jednou ze tří priorit „Ochrana občanů Unie vůči škodlivým vlivům na jejich zdraví“. Protokol o vodě a zdraví Národní cíle České republiky k Protokolu o vodě a zdraví: Omezení rozsahu epidemií a případů chorob souvisejících s vodou je cíl, který se vztahuje k hodnocené strategii. NEHAP Zlepšit přístup k hygienicky nezávadné pitné vodě, sanitaci a rekreační vodě a vytvořit bezpečné vnější i vnitřní prostředí. Ministerská Deklarace Parma 2010 Téma: Vlivy životního prostředí na zdraví vycházející z klimatických změn a politiky • snižovat expozici chemickým látkám a fyzikálním faktorům; • zajistit účinnou a včasnou reakci na extrémní jevy počasí a edukační programy pro veřejnost. Zdraví 2020 Prioritní oblast 3 Posilovat zdravotnické systémy zaměřené na lidi, zajistit použitelnost a dostupnost zdravotních služeb z hlediska příjemců, soustředit se na ochranu a podporu zdraví a na prevenci nemoci, rozvíjet kapacity veřejného zdravotnictví, zajistit krizovou připravenost, průběžně monitorovat zdravotní situaci a zajistit vhodnou reakci při mimořádných situacích. Prioritní oblast 2 Čelit závažným zdravotním problémům v oblasti neinfekčních i infekčních nemoci a průběžně monitorovat zdravotní stav obyvatel.
12.2 Povodně a jejich vliv na veřejné zdraví Povodně přináší řadu situací, které bezprostředně mohou ohrozit lidské zdraví. Výška hladiny a rychlost proudění; sesuvy půdy i riskantní chování lidí, může vést k bezprostřednímu ohrožení zdraví jako je utonutí nebo zranění. Kontakt s vodou může být příčinou respiračních onemocnění, hypotermie, příčinou šoku, ale může způsobit i srdeční zástavu. V případě, že voda po povodních je znečištěná, podílí se např. na infekci ran, dermatitidách, gastrointestinální onemocnění, ale může způsobit i závažná infekční onemocnění.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 118
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vlivy koncepce na veřejné zdraví
Problémem v těchto krizových situacích je i zvýšená vnímavost k psychosociálním poruchám a kardiovaskulárním příhodám. Důsledky jde shrnout: • možné nákazy: E. coli, Shigella, hepatitis A, leptospiróza, giardióza, campylobakterióza, dermatitis, conjuctivitis; • nedostatečné zásobování potravinami; ztížené podmínky zdravotní záchranné služby; • možné akutní nebo chronické následky působení chemických látek; • nákazy přenášené členovci; • možný výskyt nákaz šířených hlodavci; • možné psychosociální poruchy; • úrazy, včetně úrazů elektrickým proudem; poškození pokožky (odřeniny, infekce); • poruchy v zásobování. Ohrožení veřejného zdraví hrozí nejen v období záplav, ale i po záplavách, kdy jde vždy o dlouhodobý horizont. Jedná se především o navrátilce do vyplavených domovů. Problematiku z hlediska ohrožení veřejného zdraví lze shrnout následovně: • psychická traumata (zjištění rozsahu škod; demolice narušených domů); • zdravotní problémy při vysoušení, opravách a bydlení v zasažených domech; • péče o ubytované v improvizovaných podmínkách, čekatele na náhradní ubytování (staří a dlouhodobě nemocní); • stavy dlouhodobé psychické vyčerpanosti, vedoucí až k depresím u členů krizových štábů a dalších organizačních pracovníků; • psychická vyčerpanost odborníků angažovaných po záplavách (např. statiků a dalších profesí): vysoce odpovědná rozhodnutí musí být často přijímána a pod časovým tlakem. Jako příklad popovodňových rizik je možné uvést onemocnění leptospirózou. Jde o popovodňová rizika lidí pracujících při odstraňování škod po záplavách. Leptospiróza je typická zoonóza (nákaza přenosná ze zvířat) s endemickou přírodní ohniskovostí a její specifická nemocnost se normálně v našich klimatických podmínkách pohybuje kolem 0,3 hlášených případů na 100 000 obyvatel. Podle zkušeností SZU z období po povodních na Moravě (1997) a v Čechách (2002), je to v ČR jediná nákaza, jejíž nemocnost se tehdy 3-5 násobně zvýšila oproti běžnému výskytu v naší populaci (pomineme-li místní skupinové epidemie leptospirózy profesionálního či rekreačního charakteru ve druhé polovině minulého století). Osoby, exponované povodním, jsou k nákazám vnímavější vzhledem k snížené obranyschopnosti organismu dané stresem, zhoršenými hygienickými podmínkami, prochladnutím, úzkým kontaktem většího množství lidí atd. Obyvatelstvu postižených oblastí hrozí především nebezpečí zvýšeného výskytu infekčních nemocí přenášených vodou či potravinami, které by mohly přerůst v lokální epidemie.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 119
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vlivy koncepce na veřejné zdraví
Zátopy větších územních celků v oblastech mírného pásma jsou provázeny zvýšeným výskytem zejména následujících infekčních onemocnění: • gastroenteritidy bakteriální a virové etiologie; • hepatitida A a E; • rané infekce; • enterovirové meningitidy; • leptospirózy; • invazivní meningokoková onemocnění; • dyzentérie; • obecně zoonózy; • kryptosporidióza. Po opadnutí povodní lze v zatopených oblastech očekávat zvýšený (pravděpodobně i kalamitní) výskyt přemnožení komárů. Velké riziko pro veřejné zdraví je výskyt plísní, který velmi úzce souvisí s vlhkostí, která je v zaplavených objektech díky povodním neustále vysoká. 12.3 Protipovodňových opatření a jejich vliv na veřejné zdraví Návrhy opatření v oblasti protipovodňových opatření vytváření vhodný rámec pro snižování bezprostředních zdravotních rizik pro obyvatelstvo. V této souvislosti doporučujeme integrovat indikátory veřejného zdraví do IZS pro urgentní analýzy rizik přinášené záplavami, jako je např. kontaminace chemickými látkami a biologickými faktory, znalost epidemiologické problematiky v souvislosti se záplavami. Nedílnou součástí integrace opatření je i hodnocení jejich efektivity včetně přijetí návrhů pro intenzifikaci systémů. Jako prioritní opatření snižující rizika pro veřejné zdraví lze uvést: • evidence všech skladů nebezpečných látek, chemických látek a léčiva skládek odpadu v povodí; • v oblasti povodní eliminovat výroby, sklady, skládky, kde jsou toxické látky a léčiv, nahromadění biologického odpadu, koncentrace nebezpečných mikroorganizmů; • zajištění ČOV pro případ povodní; • nutnost zabránění kontaktu s chemickými látkami vypláchnutými povodněmi z chemických továren, skládek aj.; • zajistit preventivně, aby nedocházelo ke kumulaci trvale žijících osob v záplavových územích. Osoby zranitelné povodněmi by neměly v záplavových územích bydlet vůbec; • doplnění plánu o vzdělávání obyvatelstva v prevenci dopadů, chování za povodně, prevence dopadů popovodňové situace, kdy je důležité vzít ohledy na chemickou, bakteriologickou a biologickou kontaminaci prostředí; • prevence přenosu nemocí před záplavami (očkování) za záplav, prevence přenosných nemocí po záplavách, listeriózy, identifikace plísňová onemocnění, nemocí přenášených komáry; • prověření a aktualizace současného systému a doporučení pro údržbu, dezinfekci a sanace obytných budov a ostatních objektů, kde se lidé zdržují;
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 120
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vlivy koncepce na veřejné zdraví
•
spolupráce zdravotnického, sociálního, vzdělávacího sektoru a sektoru Ministerstva vnitra.
Návrh na změny koncepčního přístupu či doplnění: • integrace veřejného zdraví do IZS pro urgentní analýzy rizik přinášené klimatickými extrémy - povodněmi (kontaminace chemickými látkami, kontaminace biologickými faktory, znalost epidemiologické problematiky, přenos infekcí); • prosazování řešení území; • informování populace o zdraví, povodních, první pomoci, resuscitaci; • zajištění analytické činnosti pro zjištění rizika pro zdraví; • nesmí se zapomenout na popovodňovou prevenci nemocí, vyšetřování zaplavených zdrojů pitné vody a studní; • v povodí musí být evidovány všechny sklady nebezpečných látek, sklady chemických látek a léčiv, skládky odpadu. Musí být zabezpečeny před splachy do vodotečí; • doplnění plánu o vzdělávání obyvatelstva v prevenci dopadů, chování za povodně, prevence dopadů popovodňové situace, kdy je důležité vzít ohledy na chemickou, bakteriologickou a biologickou kontaminaci prostředí v domech, zahrádkách a městech; • využití informačních materiálů MZ a MŽP při vzdělávání obyvatel; • doplnění monitoringu vod; • prevencí následků je i psychologická a psychiatrická péče o obyvatele, kteří byli dotčení záplavami. Nebo dotčeni budou. Psychiatrická pomoc je užitečná po psychickém stresu, který lidé prožili, nebo v něm ještě jsou. Psychoterapie ve střediscích, kde jsou lidé náhradně ubytováni, je nezbytná. Indikátory • Počet poranění při povodních; • Počet utonulých při povodních; • Počet alimentárních infekčních onemocnění; • Počet ošetření pacientů u lékaře „péče pro dospělé“ a „péče o děti a dospívající“ v záplavových územích; • Počet vybavených zdravotnických laboratoří veřejného zdraví pro okamžitou analýzu chemických látek a biologických agens a pro diagnostiku alimentárních infekcí za povodní, plísní v prostředí, patogenních virů ve vodě; • Počet prvních ošetření psychicky nemocných v záplavových územích;
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 121
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Netechnické shrnutí výše uvedených údajů
13. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů 13.1 Obecná charakteristika Dle vodního zákona, konkrétně dle ustanovení § 23, je plánování v oblasti vod soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát. Jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy v oblastech: • ochrany vod jako složky životního prostředí; • snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a • udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou. V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení. Plány pro zvládání povodňových rizik stanovují pro oblasti s významným povodňovým rizikem následující cíle: • zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku; • snížení míry povodňového nebezpečí; • zvýšení připravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektů infrastruktury, hospodářských a jiných aktivit vůči negativním účinkům povodní. Plány pro zvládání povodňových rizik obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů. Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje je relevantní pro tři dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Dyje, dílčí povodí Moravy a přítoku Váhu a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje, jejichž samostatnou součástí jsou dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem.
13.2 Průběh posuzování Procedura strategického posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí probíhá v dikci Ministerstva životního prostředí České republiky, jež je příslušným úřadem pro vyhodnocení vlivů koncepce Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí. Zapojení dotčených správních úřadů, dotčených územních samosprávných celků, veřejnosti, nevládních organizací a zájmových skupin probíhá v souladu s obligatorními kroky, definovanými zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. • Oznámení koncepce ve smyslu § 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, bylo příslušným úřadem zveřejněno 30. 12. 2014. Oznámení bylo v souladu s požadavkem § 10c odstavce 2 citovaného zákona příslušným úřadem zasláno dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům k jejich vyjádření. Možnost zaslání písemného vyjádření měla samozřejmě i veřejnost, nevládní organizace a zájmové skupiny.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 122
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Netechnické shrnutí výše uvedených údajů
• Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 12. 01. 2015 zveřejněním informace o oznámení koncepce. Oznámení bylo rovněž zveřejněno v rámci Informačního systému SEA. Ministerstvo životního prostředí odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, oddělení SEA, obdrželo v zákonné lhůtě celkem 69 písemných vyjádření od různých subjektů. Připomínky týkající se obsahu a rozsahu posouzení byly využity jako podklad pro vydání závěru zjišťovacího řízení. • Závěr zjišťovacího řízení byl Ministerstvem životního prostředí, odborem posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, oddělení SEA vydán dne 27. 02. 2015 a zveřejněn v rámci Informačního systému SEA byl 04. 03. 2015 • Dne 3. 9. 2015 byl Ministerstvu životního prostředí ČR, jako příslušnému úřadu předložen návrh koncepce Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje včetně Vyhodnocení ve smyslu § 10f zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Realizace posouzení vlivů provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí byla provedena v plném souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném zněni. V rámci posouzení byl metodicky využit podklad Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (MŽP, edice Planeta 7/2004). Dále byl jako určující dokument využit Závěr zjišťovacího řízení, který do detailu určuje obsah a rozsah vyhodnocení. Z hlediska posouzení se SEA tým pohyboval na dvou úrovních míry podrobnosti. Pro obecnou úroveň hodnocení byl zkoumán soulad navrhovaných cílů a opatření s referenčními cíli ochrany životního prostředí. Druhou úrovní bylo provedení posouzení vlivu provádění dané koncepce na jednotlivé složky životního prostředí. Konkrétně byly zvažovány možné vlivy na: • • • • • • • • • • • • •
vlivy na ovzduší; vlivy na klima; vlivy na vodu; vlivy na horninové prostředí a půdu; vlivy na flóru, faunu a ekosystémy; vlivy na lesy a zemědělské kultury; vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů; vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo; vlivy na historické a kulturní hodnoty; vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu; vlivy na funkční využití území; vlivy na využívání energetických a surovinových zdrojů; vlivy na soustavu lokalit Natura 2000.
Na základě vyjádření orgánů ochrany přírody a krajiny v rámci oznámení koncepce dospěl příslušný úřad k závěru, že provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje může mít významný negativní vliv na celistvost a integritu lokalit soustavy Natura 2000 (viz Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 123
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Netechnické shrnutí výše uvedených údajů
Závěr zjišťovacího řízení ze dne 27. 02. 2015) tudíž je toto vyhodnocení součástí Vyhodnocení Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí a jeho přehled je uveden v rámci kapitoly 4. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů) podkapitoly 4.2 Vyhodnocení vlivů koncepce Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, jejich předměty ochrany a celistvost soustavy lokalit Natura 2000 (vyhodnocení provedl Mgr. Stanislav Mudra). Detailní vyhodnocení jednotlivých cílů a opatření z pohledu vlivu na integritu a celistvost lokalit Natura 2000 je součástí přílohy Vyhodnocení Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí. V souladu s požadavky legislativy, respektive Závěry zjišťovacího řízení bylo rovněž provedeno vyhodnoceni vlivů provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na veřejné zdraví (MUDr. Magdalena Zimová, CSc.). Vyhodnocení Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje vycházelo především z podkladových materiálů obsažených v samotném koncepčním dokumentu společně se souvisejícími materiály, které byly poskytnuty předkladatelem Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje. Tyto dokumenty byly obohaceny o vlastní analýzy a dílčí expertízy zpracované týmem SEA posuzovatele.
13.3 Problémy při shromažďování údajů Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje je preventivním koncepčním dokumentem s hlavním cílem minimalizovat povodňová rizika. Při současném detailu zpracování Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje lze vyvozovat pouze velmi obecné parametry možný projektů, kterými budou naplňovány cíle a opatření a s přihlédnutím k současné míře poznání je nelze detailně hodnotit.
13.4 Shrnutí výsledků vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví Z hlediska posouzení vlivů provádění jednotlivých cílů a opatření na životní prostřední lze konstatovat, že jsou svojí konstrukcí spíše proaktivní (s pozitivním dopadem) a v rámci jejich provádění by mělo docházet k pozitivním dopadům na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Samozřejmě v rámci dopadů bude generována rozdílná kategorie a dimenze vlivů ve fázi realizace jednotlivých opatření a poté ve fázi jejich užívání (provozu). Z hlediska realizace se jeví jako problémová opatření ty, u kterých bude docházet k novým záborům krajiny v důsledku přímého zátopu a tudíž i destrukci stávajících biotopů a k negativnímu dotčení přítomných druhů živočichů a rostlin, a jejich migračních cest. Relativně atypické PPO je „Rájec-Jestřebí - výstavba silničního obchvatu s omezovacím povodňovým objektem“, kde na základě dimenze projektu může docházet zejména ve fázi provozu k negativním dopadům na ŽP. Dalším problémem může být ve fázi provozu fragmentace stanovišť a znečištění plynoucí ze silničního provozu.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 124
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Netechnické shrnutí výše uvedených údajů
Z hlediska ochrany přírody a krajiny se jako nejvíce problémová opatření jeví „Morava, Litovel - PPO 1. Etapa“, kde bude docházet ke konfliktům s přírodní rezervací, chráněnou krajinnou oblastí, ptačí oblastí, evropsky významnou lokalitou, prvky územního systému ekologické stability, ochranným pásmem vodních zdrojů, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“, dále „Morava, Olomouc - zvýšení kapacity koryta III. etapa“ kde bude docházet ke konfliktům s chráněnou krajinnou oblastí, ptačí oblastí, evropsky významnou lokalitou, prvky územního systému ekologické stability, ochranným pásmem vodních zdrojů, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“ a opatření „Morava - Kyjovka – revitalizace, zkapacitnění odlehčovacího kanálu“, kde bude docházet ke konfliktům s ptačí oblastí, evropsky významnou lokalitou, prvky územního systému ekologické stability, chráněným ložiskovým územím, přírodním parkem, ochranným pásmem vodních zdrojů, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod, a zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“. Dále se z hlediska životního prostředí jeví jako potencionálně riziková opatření „Suchá nádrž Teplice“ nebo „Suchá nádrž Boršov – Útěchov“. Obecně se jedná o opatření typu suchá nádrž nebo poldr, kde bude docházet k záborům a přeměně rozsáhlého území s negativy pro stávající biotu a užívání území. Jako riziková opatření z pohledu kvality vody se jeví opatření, kde při jejich realizaci bude ovlivněna morfologie toku a bude docházet ke krátkodobým pohybům mechanismů v toku a k narušení stávajícího přírodního prostředí (např. „Studený potok, SN Svitavy, opatření v korytech vodních toků a v záplavovém území“). Z hlediska celkové dlouhodobé synergie lze jednotlivá opatření hodnotit pozitivně. Velmi podstatným bodem z hlediska realizace jednotlivých opatření je jejich provázanost s časovým předsunem realizace komplexních pozemkových úprav v ploše daného povodí zejména se zaměřením na realizaci protierozní části KPÚ, a opatřeních zvyšujících retenci v plochách povodí dotčeného katastru řešené KPÚ. Velmi pozitivně lze hodnotit aktivity typu „Pořízení/změna územně plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodní)“, anebo „Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování“, kterých lze identifikovat spíše nepřímé dopady, avšak vzhledem ke své komplexnosti velmi podstatné. Opatření povedou k efektivnějšímu plánování managementu ploch v rámci území jednotlivých aglomerací, což významně přispěje ke snižování povodňových rizik.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 125
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
14. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví 14.1 Vypořádání doporučení definovaných v Závěru zjišťovacího řízení k oznámení koncepce Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje Jednotlivé Znění bodů Vypořádání jednotlivých bodů Závěru zjišťovacího řízení body ZZR Vyhodnotit, zda je PpZPR Dunaje v souladu s relevantními Míra souladu cílů Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje s cíli relevantních krajských a 1.
2. 3. 4.
krajskými a celostátními koncepcemi, zejména s koncepcemi ochrany přírody a krajiny (např. Aktualizací Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR, Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státní politikou životního prostředí ČR 20122020), s Aktualizací Strategie udržitelného rozvoje ČR, Koncepcí řešení problematiky ochrany před povodněmi v ČR s využitím technických a přírodě blízkých opatření, plány odpadového hospodářství a s platnými územně plánovacími dokumentacemi dotčených krajů. Vyhodnotit, zda je PpZPR Dunaje v souladu se strategickým dokumentem Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence. Vyhodnotit PpZPR Dunaje z hlediska vlivů na veřejné zdraví ve smyslu přílohy č. 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se zaměřením na připravenost vůči negativním dopadům povodní. Vyhodnotit vliv PpZPR Dunaje na velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území nacházející se v dotčeném území, tj. zda naplněním cílů uvedených v koncepci nemůže dojít k ohrožení zájmů chráněných v těchto územích, včetně návrhu případných opatření k vyloučení či snížení negativních vlivů na dotčená zvláště chráněná území.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
celostátních koncepcí je řešena v rámci kapitoly 5. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení.
Vyhodnoceno v rámci kapitoly 12. Vliv koncepce na veřejné zdraví.
Vyhodnoceno v rámci kapitoly 12. Vliv koncepce na veřejné zdraví.
Vyhodnoceno v rámci kapitoly 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. Identifikovaná rizika jsou následně řešena v rámci kapitoly 7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce.
Stránka 126
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
5.
Vyhodnotit vliv navrhovaných opatření v rámci PpZPR Dunaje na vodní ekosystémy a na jejich flóru a faunu, především pak na životní podmínky druhů závislých na určitém vodním režimu, na migrační a reprodukční možnosti vodních živočichů.
6.
Vyhodnotit vliv PpZPR Dunaje ve vztahu k obecné ochraně přírody a krajiny (vliv na krajinný ráz, významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systémy ekologické stability).
7.
Vyhodnotit, zda opatření navrhovaná v rámci PpZPR Dunaje nejsou navrhována v rozporu se zájmy chráněnými zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8.
Vyhodnotit, zda a jak jsou v PpZPR Dunaje zohledněny zásady ochrany zemědělského půdního fondu, zejména s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy.
9.
Vyhodnotit, zda a jak jsou v rámci PpZPR Dunaje navrhovaná protipovodňová opatření v souladu s ochranou životního prostředí se zaměřením na ochranu přírody a krajiny a upřednostňování přírodě blízkých opatření.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Vyhodnoceno v rámci kapitoly 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí a následně v rámci samostatného vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na soustavu lokalit Natura 2000. Vyhodnoceno v rámci kapitoly 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. U jednotlivých opatření s územním průmětem byly řešeny konkrétní konflikty s limity vyplývajícími z obecné ochrany přírody a krajiny. Na základě analýzy cílů Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje nebyl prokázán rozpor se zájmy chráněnými zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění. PpZPR v povodí Dunaje navrhuje některé záměry (aktivity), které se mohou týkat zájmů chráněnými zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění. Minimalizace případných konfliktů je řešena v rámci kapitoly 7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce a kapitoly 11. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektů. Na základě analýzy cílů Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje nebyl prokázán rozpor se zájmy chráněnými zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění. PpZPR v povodí Dunaje navrhuje některé záměry (aktivity), které se mohou týkat zájmů chráněnými zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění. Minimalizace případných konfliktů je řešena v rámci kapitoly 7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce a kapitoly 11. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektů. V rámci Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje jsou protipovodňová opatření navrhována v souladu s ochranou životního prostření a jedním ze základních doporučení SEA vyhodnocení je upřednostňovat přírodě blízká opatření před technickými.
Stránka 127
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
10.
Vyhodnotit, jak PpZPR Dunaje přispívá k zadržování vody v krajině (zvyšování retenční schopnosti, retardace vody v krajině, revitalizace upravených částí vodních toků, realizace protierozních opatření) a k zachování, či obnově mokřadů.
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje se svými opatřeními zaměřuje na zadržování vody v krajině (zvyšování retenční schopnosti, retardaci vody v krajině, revitalizaci upravených částí vodních toků a realizaci protierozních opatření). Jedná se zejména o cíle „Zvyšování retenční schopnosti krajiny a zachování, případně obnova krajinných prvků a ekosystémů pozitivně ovlivňujících vodní režim (mokřady)“, „Uplatňováním vhodných způsobů hospodaření na zemědělských a lesních pozemcích, vedoucích k většímu zachycení vody v půdě, zpomalení odtoku a omezení erozních jevů“ a „Uplatňováním vhodných principů hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaných územích, které pokud možno napodobují přirozené hydrologické poměry území před zástavbou“.
11.
Vyhodnotit, zda a jak PpZPR Dunaje zohledňuje komplexní pozemkové úpravy a podporuje využívání opatření komplexních pozemkových úprav k dosažení obecných cílů PpZPR Dunaje.
12.
Vyhodnotit, zda a jak jsou zohledněny kulturní památky a památkově chráněná území dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, které se nachází především v blízkosti vodních toků.
V rámci kapitoly 7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce je realizace jednotlivých PPO podmíněna realizací komplexních pozemkových úprav v plochách dotčených povodí, což by mělo zaručit dostatečné zohlednění. Jedním z vedlejších kritérií použitých při vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem byly dotčené kulturní památky při rozlivu modelové povodně Q100. Pro tyto lokality je zpracováván plán pro zvládání povodňových rizik. Navržená opatření budou schvalována standardním povolovacím procesem, v rámci kterého se vyjadřují i orgány památkové péče.
13.
Vyhodnotit vliv PpZPR Dunaje na vyváženost mezi opatřeními technicistního charakteru směřujícími k zajištění funkce vodního toku a opatřeními prováděnými v zájmu ochrany vodních a na vodu vázaných ekosystémů.
V rámci konstrukce jednotlivých cílů, respektive opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje a jejich analýz se vztah mezi opatřeními technického charakter směřujícími k zajištění funkce vodního toku a opatřeními prováděnými v zájmu ochrany vodních a na vodu vázaných ekosystémů jeví jako vyvážený.
14.
Vyhodnotit vliv PpZPR Dunaje na případná ložiska nerostných surovin v evidovaných chráněných ložiskových územích a dobývacích prostorech.
Vyhodnoceno v rámci kapitoly 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 128
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
15.
Vzhledem ke skutečnosti, že zpracovatel oznámení koncepce PpZPR Dunaje nevyloučil možné vlivy koncepce přesahující hranice České republiky, je nutné pro potřeby případného přeshraničního posuzování vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví tento předpoklad vyhodnotit s jasným výrokem, zda území dotčené návrhem koncepce může zasahovat mimo území ČR, tj. zda by území dotčeného státu mohlo být provedením koncepce závažně ovlivněno. Pokud ano, pak požadujeme určit možné vlivy koncepce na území dotčených států, odhadnout míru jejich významnosti a specifikovat případné dotčené území za hranicemi ČR.
Na úrovni podrobnosti, s níž Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje pracuje, nebyly identifikovány žádné potenciálně negativní vlivy přesahující hranice ČR a to jak na obecné úrovni, tak i v případě možného negativního přeshraničního dopadu na soustavu lokalit Natura 2000. Kvalitativní a kvantitativní přeshraniční významně nepříznivé ovlivnění vodních útvarů lze vyloučit za souběžného působení realizace cílů a opatření PpZPR Dunaje, Národního plánu povodí Dunaje a Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015). Veškeré možné významné problémy vzniklé při zpracování koncepce byly vypořádány v rámci proběhlých jednání Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje před znečištěním.
16.
Požadavky stanovené v závěru zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné ve vyhodnocení vlivů PpZPR Dunaje na životní prostředí a veřejné zdraví vypořádat.
Jednotlivé požadavky byly v rámci Vyhodnocení vliv u provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje vypořádány.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 129
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
14.2 Vypořádání písemných vyjádření ze strany DSÚ, DÚSC, NGO a veřejnosti k oznámení koncepce Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje V tabulce jsou uvedeny jen subjekty, které uplatnily relevantní připomínky ke koncepci a požadavky na její vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí. Z důvodu zachování maximální vazby mezi připomínkami a jejich vypořádáním jsou stručné popisy připomínek maximálně autentické s původním textem a to i za předpokladu, že byly formulovány nevhodným (neadekvátním) formátem (obsahem a názvoslovím). V rámci Souhrnného vypořádání vyjádření je pracováno s těmi připomínkami, které se vztahují k předmětné koncepci Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje. Subjekt
1.
Agentura ochrany přírody a krajiny
2.
Obec Břežany starosta Magistrát města Brna kancelář strategie města Česká inspekce životního
3. 4.
Připomínky
Vypořádání
V rámci stanoviska podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, Agentura (resp. dříve jednotlivé správy chráněných krajinných oblastí) nevyloučila významný vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000. Většina cílů stanovených koncepcí je v souladu se zájmy ochrany přírody a jejich naplnění by mělo mít spíše pozitivní vliv na předměty ochrany EVL a ptačích oblastí i na přírodní prostředí jako celek. Nelze však vyloučit snahy na dosažení některých cílů opatřeními, která by se mohla dostat do rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Jedná se zejména o opatření vedoucí k dosažení cíle 1 – Zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku a cíle 2 – Snížení míry povodňového nebezpečí. Zejména v případě cíle 2 žádáme, aby se jednalo o přírodě blízká opatření, případně o jejich kombinaci s vhodnými technickými opatřeními. Pozornost by měla být zaměřena nejen na vodní toky a údolní nivy (revitalizace vodních toků a niv vedoucích k výrazně většímu zadržení vody v krajině), ale i na krajinu obecně (zvýšení retenční schopnosti krajiny jako celku – zlepšení kvality půdy, realizace protierozních opatření apod.). Požadujeme též, aby hodnocení SEA byly podrobeny i plány, koncepce a ostatní dostupné materiály, na které koncepce odkazuje (viz cíl 1 a 2). K předkládanému oznámení nemáme připomínek.
Bez komentáře. Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000 je součástí SEA Vyhodnocení (Mgr. Stanislav Mudra).
K předkládanému oznámení nemáme připomínek.
Bez komentáře
Po prostudování dodaných dokumentů nelze požadované vyjádření
Bez komentáře
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Bez komentáře
Stránka 130
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
5.
6.
7.
prostředí Oblastní inspektorát Brno Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát České Budějovice Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Havlíčkův Brod
Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Hradec Králové
vydat z důvodu nespecifikovaných možných rizik ani případných navržených opatření na konkrétní lokality. ČIŽP nemá k předloženému oznámení koncepce žádné připomínky.
1. Odpadové hospodářství – bez připomínek. 2. Ochrana přírody – bez připomínek. 3. Ochrana vod – bez připomínek. 4. Ochrana lesa – bez připomínek. Předložené oznámení koncepce „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ předpokládá s ohledem ke spádovému území možné ovlivnění několika vyšších územně samosprávných celků (krajů). V kraji Vysočina zasahuje plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje do jeho jihovýchodní části. Navrhované období, pro které má být uvedený plán zpracován, bylo stanoveno pro období 2016 – 2021. Předložené oznámení koncepce na základě analýzy stavu životního prostředí v zájmovém území stanovilo jako klíčové problémy životního prostředí v dotčeném území pro lesní hospodářství: špatný zdravotní stav lesů (imisní poškození atd.), dále nevhodné druhové složení a věková struktura lesů a nedostatečné využívání přírodních procesů při lesní obnově. V kapitole „D. Předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví ve vymezeném dotčeném území“ je však mimo jiné uvedeno: S ohledem na zaměření předkládaného strategického dokumentu a současný stav přípravy tohoto dokumentu nelze detailněji lokalizovat možné předpokládané vlivy na životní prostředí. Závěrem lze tedy konstatovat, že předmětné oznámení koncepce je dokument spíše obecného charakteru, ze kterého nelze detailněji posoudit možné konkrétní vlivy na lesní hospodářství. 1. Úsek integrace – Dle názoru ČIŽP je žádoucí, aby se posuzování předložené koncepce a na ní navazujících programů a projektů soustředilo v dotčeném území na minimalizaci dopadů povodní, ale i dlouhotrvajícího sucha, přičemž je nutno mít na zřeteli kromě zlepšování retenční schopnosti krajiny a dále pak na provázanost protipovodňových opatření s požadavky ochrany ekologické stability dotčené krajiny, a to včetně ochrany vodních ekosystému a na nich přímo závislých suchozemských ekosystémů a zajištění migračních
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Bez komentáře
1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Bez komentáře 4. Bez komentáře
1. Není předmětem PpZPR, opatření navržená mohou mít synergický efekt z hlediska sucha.
Stránka 131
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
možností pro vodní živočichy. 2. Ochran vod – Vzhledem k obecnému pojetí předloženého dokumentu záměru koncepce plánu povodí bez bližší specifikace jednotlivých projektů nelze v současné době z pohledu ochrany vod posoudit vliv programu na jednotlivé složky životního prostředí včetně vlivu na oblast ochrany vod. Záměr svým rozsahem převyšuje územní působnost oblastního inspektorátu Hradec Králové, oddělení ochrany vod, tedy území Královéhradeckého a Pardubického kraje, ke kterému se vyjádření vztahuje. 3. Odpadové hospodářství – ČIŽP doporučuje neumísťovat v zátopových územích zařízení pro nakládání s odpady. Ke zveřejněné koncepci „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ nemáme další připomínky. 4. Ochrana přírody – Z hlediska obecných zájmů ochrany přírody a krajiny je koncepce zpracována dostatečně komplexně. Při realizaci konkrétních opatření je nutno tyto zájmy respektovat a postupovat v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Pro efektivní realizaci opatření a minimalizaci střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny lze zejména doporučit využívání stávajících informací a databází o výskytu zvláště chráněných rostlin a živočichů, případně využití nástroje biologického hodnocení. ČIŽP, oddělení ochrany přírody, nemá k předložené koncepci další připomínky. 5. Ochrana lesa – Vzhledem k současné fázi rozpracovanosti Koncepce nejsou prozatím stanovena konkrétní technická a preventivní opatření, proto lze možné vlivy na životní prostředí zatím jen spíše odhadovat. Vzhledem k rozsahu strategického dokumentu se předpokládá, že realizace záměrů protipovodňové ochrany, vyplynuvších z výsledné podoby Koncepce, zasáhnou více oblastí najednou a mohou druhotně ovlivnit i území mimo povodí Dunaje proto v podstatě většina navrhovaných protipovodňových opatření musí být tato problematika být posouzena v rámci projektové dokumentace EIA. V rámci projektové dokumentace EIA by měly být současně doloženy možné varianty řešení jednotlivých protipovodňových opatření. ČIŽP, OI Hradec Králové, oddělení ochrany lesa, upozorňuje na skutečnost, že přílišné odběry povrchových a podzemních vod mohou v některých případech způsobit změnu druhového složení lesních porostů (např. v důsledku snížení vodnatosti pramenů, poklesu hladiny podzemních vod
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
2. Bez komentáře.
3. Není relevantní pro PpZPR v povodí Dunaje (nenavrhuje, ani neumísťuje záměry pro nakládání s odpady). PpZPR v povodí Dunaje řeší restrikce v takovýchto území. 4. Akceptováno.
5. PpZPR v povodí Dunaje nepracuje s návrhy odběrů povrchových a podzemních vod. Uvedené požadavky jsou v kompetenci vodoprávních úřadů dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, v platném znění. Z hlediska koncepčních dokumentů je tato problematika řešena na úrovní NPP a PDP.
Stránka 132
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
8.
Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Olomouc
9.
Česká inspekce životního
v lesích). Je proto žádoucí stanovení minimálního zůstatkového průtoku v tocích nebo minimální zůstatkové hladiny podzemních vod, které lze chápat jako přínosné pro ochranu přirozené druhové skladby lesů v nivách vodních toků. Realizace opatření ke zvýšení kapacity koryt vodních toků (zvětšení průřezového profilu koryta toku, výstavba inundačních hrází kolem toků, výstavba hrazení, asanace nátrží, erozních rýh atd.) může potenciálně přinést odstranění části plochy lesních porostů a záboru pozemků určených k plnění funkce lesů, což je nežádoucí. V zájmu zlepšení retenční schopnosti krajiny by bylo vhodné zahrnout podporu opatření v lesích, které vedou k obnově přirozené druhové skladby lesních porostů. ČIŽP, oddělení ochrany lesa, nemá k předložené koncepci další připomínky. V kapitole Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (dále jen „CHOPAV“) zpracovatel na str. 31 oznámení konstatuje, že se v rozsahu stanoveném příslušným nařízením vlády zakazuje: zmenšovat rozsah lesních pozemků; odvodňovat lesní pozemky; odvodňovat zemědělské pozemky; těžit rašelinu; těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod; těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny; ukládat radioaktivní odpady; ukládat oxid uhličitý do hydrogeologických struktur s využitelnými nebo využívanými zásobami podzemních vod. ČIŽP k výše uvedenému uvádí, že rozsah uvedeného zákazu dle NV 85/1981Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod, v platném znění, je specifikován v ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) v bodě 1, kdy se tento zákaz nevztahuje na těžbu štěrků, písků a štěrkopísků, budou-li časový postup a technologie těžby přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska. Z výsledků posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v Olomouckém kraji vyplývá, že jsou záměry těžby štěrkopísků v CHOPAV mnohdy schváleny s odůvodněním, že následné vodohospodářské využití je možné. Domníváme se, že je vhodné, aby bylo s touto možností v plánu koncepce povodí počítáno. Další připomínky k obsahu oznámení nemáme a domníváme se, že není nutné koncepci dále posuzovat dle citovaného zákona. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ostrava
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Případné povolení konkrétních záměrů je předmětné pro navazující povolovací řízení.
Bez komentáře
Stránka 133
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
prostředí Oblastní inspektorát Ostrava
10.
Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Plzeň
11.
Magistrát města Frýdku-Místku odbor životního prostředí a zemědělství
12.
Město Holešov
13.
Město Hranice místostarostka
14.
Správa CHKO Železné hory
15.
Městský úřad Chrudim odbor životního prostředí Magistrát města Jihlavy odbor životního prostředí
16.
(dále „ČIŽP“) k předloženému oznámení koncepce „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“, zpracovatel Katedra aplikované ekologie, Fakulta životního prostředí, ČZU Praha, Náměstí Smiřických 1, 281 63 Kostelec nad Černými lesy (dále „oznámení koncepce“), oznamovatel Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10, IČ 00164801, Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, 117 05 Praha 1, IČ 00020478, nemá připomínky. 1. Ochrana ovzduší – bez připomínek. 2. Ochrana vod – bez připomínek. 3. Odpadové hospodářství – bez připomínek. 4. Ochrana přírody – Upozorňujeme, že se na drobných tocích povodí Dunaje v územní působnosti našeho inspektorátu vyskytuje bobr evropský. Jakékoli zásahy (kácení dřevin v místech, která slouží bobrům, změna hladiny ve vodních tocích, odchyt atd.) jsou možné pouze s výjimkou z ochranných podmínek. 5. Ochrana lesa – bez připomínek. 1. Ochrana vod – bez připomínek. 2. Ochrana zemědělského půdního fondu – bez připomínek. 3. Ochrana přírody a krajiny – bez připomínek. 4. Odpadové hospodářství – bez připomínek. 5. Ochrana lesa – bez připomínek. 1. Ochrana vod – bez připomínek. 2. Ochrana přírody – bez připomínek. Město Hranice nemá námitek k zahájenému zjišťovacímu řízení na posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ke koncepci „Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje". Uvedené koncepce nemohou mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. 1. Ochrana vod – bez připomínek. 2. Ochrana přírody – bez připomínek. V dalším procesu posuzování vlivů Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje bude věnována pozornost především vlivu na lokality NATURA 2000, včetně návrhu vhodných opatření k minimalizaci vlivu na tyto plochy. Konkrétní návrhy opatření doporučujeme volit podle případných připomínek krajského úřadu
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Bez komentáře 4. Akceptováno
5. Bez komentáře 1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Bez komentáře 4. Bez komentáře 5. Bez komentáře 1. Bez komentáře 2. Bez komentáře Bez komentáře
Bez komentáře 1. Bez komentáře 2. Bez komentáře Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000 je součástí SEA Vyhodnocení (Mgr. Stanislav Mudra).
Stránka 134
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
17.
Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje
18.
Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje Krajská hygienická stanice kraje Vysočina
19.
20. 21. 22.
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje Krajská hygienická stanice Pardubického kraje
23.
Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje
24.
Krajská hygienická stanice Zlínského kraje
Kraje Vysočina, který je kompetentním orgánem ochrany přírody v případě lokalit NATURA 2000 ve správním území obce s rozšířenou působností Jihlava. Při vyhodnocování vlivů koncepce „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ na veřejné zdraví musí být zohledněna ochrana veřejného zdraví při provádění opatření navrhovaných k dosažení stanovených cílů koncepce. K předkládanému oznámení nemáme připomínek.
Zpracováno v rámci kapitoly 12. Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví (MUDr. Magdalena Zimová, CSc.). Bez komentáře
Pokud jde o údaje o dotčeném území – kapitola Hluk, Veřejné zdraví, konstatujeme, že tato problematika je zpracována laicky a velmi povrchně. I přes skutečnost, že se předložená koncepce týká povodňových rizik, představují údaje o veřejném zdraví chaotickou směsici s nízkou vypovídací schopností o veřejném zdraví v dotčeném území. Vzhledem k obecné úrovni předloženého materiálu nelze z pohledu orgánu ochrany veřejného zdraví vyloučit vliv jednotlivých, konkrétních záměrů na veřejné zdraví. Upozorňujeme, že dle § 23, odst. 5 zákona č. 200/2001 Sb., je z hlediska posuzování vlivů na veřejné zdraví u koncepcí přesahujících rámec kraje dotčeným správním úřadem Ministerstvo zdravotnictví. KHS MSK nemá ke koncepci „ Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ připomínky. K předkládanému oznámení nemáme připomínek.
Zpracováno v rámci kapitoly 12. Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví (MUDr. Magdalena Zimová, CSc.).
Při vyhodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví KHS doporučuje použít metodiku HIA (Health Impact Assessment) a zaměřit se zejména na zdravotní aspekty kvality podzemních a povrchových vod využívaných k pitným a rekreačním účelům. Výstupem tohoto vyhodnocení by mělo být i stanovení kritérií k výběru konkrétních projektů naplňování koncepce. K předkládanému oznámení nemáme připomínek. Předložená dokumentace se považuje z hlediska zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví za dostatečnou. 1. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně nemá k předložené dokumentaci oznámení koncepce „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ námitek. 2. Doporučujeme, aby v rámci koncepce „Plán pro zvládání
Zpracováno v rámci kapitoly 12. Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví (MUDr. Magdalena Zimová, CSc.).
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Bez komentáře Bez komentáře
Bez komentáře 1. Bez komentáře 2. Řešeno v rámci povodňových plánů, krizových plánů a havarijních
Stránka 135
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
25.
Město Klatovy starosta
26.
Město Králíky majetkový odbor Krajský úřad Jihočeského kraje odbor kultury a památkové péče Krajský úřad Jihočeského kraje odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví
27. 28.
povodňových rizik v povodí Dunaje“ byly v oblastech s významnými povodňovými riziky ve Zlínském kraji detailně zpracovány postupy a kroky k ochraně před znečištěním v důsledku povodní a navržena protipovodňová opatření, směřující k ochraně povrchových a podzemních zdrojů pitné vody, které jsou pro obyvatelstvo v těchto oblastech jedinými a nenahraditelnými zdroji pitné vody. 3. Doporučujeme také, aby v rámci koncepce „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ byla detailněji rozpracována a poté předložena k posouzení strategická část koncepce tzn. strategické cíle a dílčí záměry s konkrétními navrženými opatřeními pro předmětnou oblast povodí Dunaje. Město Klatovy včetně integrovaných obcí přikládá protipovodňové ochraně celého správního území maximální prioritu. Projevuje se to v celé řadě realizovaných nebo rozpracovaných Komplexních pozemkových úprav iniciovaných městem, kde protipovodňová a protierozní ochrana obyvatel je na prvním místě navržených a realizovaných Plánů společných zařízení. Protipovodňová opatření ve formě poldrů, ochranných hrází a záchytných ploch buduje město i v rámci své investiční výstavby. Z tohoto pohledu město vítá zahájení zjišťovacího řízení ke koncepcím plánů pro zvládání povodňových rizik v povodích Labe a Dunaje. Město Klatovy nemá v současné době k navrženým koncepcím žádné variantní návrhy, lokální požadavky ani námitky. K předkládanému oznámení nemáme připomínek.
plánů příslušného sídelního celku či podniku.
3. Strategická část koncepce byla dopracována a to i s konkrétními opatřeními, jež budou naplňovat strategické cíle.
Bez komentáře
Bez komentáře
K předkládanému oznámení nemáme připomínek.
Bez komentáře
- na str. 9, zákon je uveden ve znění při vydání [účinnost této verze zákona do 31.12.2002], - na str. 11 je jako první zákon, ze kterého vychází PpZPR uveden: „novela vodního zákona zákonem č. 150/2010 Sb.“; tato novela vodního zákona zákonem č. 150 /2010 Sb. není aktuální [účinnost této verze vodního zákona byla do 31.12.2010], - na str. 11 PpZPR je vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů, několikrát uvedena ve znění při vydání [účinnost této uvedené verze do 31.03.2014], - na str. 13, nařízení vlády č. 262/2007 Sb., je uvedeno z důvodu
Akceptováno.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 136
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
tiskové chyby bez „Sb.“, - na str. 29 PpZPR je u významných vodních toků uvedena vyhláška č. 470/2001 Sb., která byla dne 01.06.2012 zrušena; byla nahrazena vyhláškou č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, účinnou od 01.06.2012, - na str. 31 PpZPR je uvedeno: „Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech je upraveno akčním programem v souladu s požadavky nitrátové směrnice NV 262/2012 Sb.“; text je nesprávný, nitrátová směrnice je předpisem Evropské unie: „Směrnice Rady 91/676/EHS z 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů“, - na str. 42 PpZPR je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, uveden ve znění při vydání [účinnost této verze do 29.06.1992] - na str. 51 PpZPR je zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, uveden v znění při vydání [účinnost této verze zákona byla do 30.04.2004]. Dále k PpZPR sdělujeme: - na str. 17 je uvedeno: „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje a změna č. 1 a č. 2“; vzhledem k tomu, že u Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje již byla vydána změna č. 5, doporučujeme místo uvedení změn doplnit text: „ve znění pozdějších změn“, - na str. 45 PpZPR je uvedeno: „V r. 2009 proběhla poslední úplná aktualizace ÚAP (Územně analytických podkladů), která zahrnovala celkem 9942 lokalit“; text je v rozporu s § 28 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje povinnost úplné aktualizace územně analytických podkladů v četnosti „každé 2 roky“, - na str. 50 PpZPR, kapitola „Kvalita životního prostředí v sídlech“, text posledního uvedeného bodu: „nedostatečná ochrana intravilánu před účinky povodí“ doporučujeme změnit na text: „nedostatečná ochrana intravilánu před účinky povodní“, - na str. 51 PpZPR, je ve výčtu veřejných zájmů, které budou vymezeny a harmonizovány, jako poslední bod uveden veřejný zájem:
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 137
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
29. 30.
Krajský úřad Olomouckého kraje odbor kultury a památkové péče Krajský úřad Olomouckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství
„udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou“. V souladu s § 1 odst. 1 vodního zákona, který stanovuje účel vodního zákona včetně: „účelem tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou“, doporučujeme výraz „zásobování pitnou vodou“ nahradit textem: „zásobování obyvatelstva pitnou vodou“. Uvedený zájem tak bude odpovídat i požadavku § 29 odst. 1 vodního zákona, který uvádí: „Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním předpisem. K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb“. Z hlediska zájmů státní památkové péče nemáme ke koncepci „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ žádné připomínky. 1. Ochrana lesa – bez připomínek. 2. Ochrana vod – bez připomínek. 3. Ochrana ovzduší – bez připomínek. Považuje však za nutné upozornit, že v kapitole „Základní charakteristika stavu životního prostředí v dotčeném území - ovzduší“ jednotlivých dokumentů je kvalita ovzduší hodnocena na základě dat a údajů z roku 2011, které v současné době již nejsou aktuální. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal v roce 2014 ročenku „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013.“ V současné době dále probíhá zpracování „Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR“. V rámci tohoto projektu se pak zpracovává „Program zlepšování kvality ovzduší - zóna CZ07 Střední Morava“, který obsahuje analytickou část, hodnotící kvalitu ovzduší na území Olomouckého kraje. Analytická část programu, která je již zpracována, klasifikuje kvalitu ovzduší na základě dat a údajů z roku 2012. Současně upozorňujeme, že kvalita ovzduší se v současné době hodnotí zejména na základě pětiletých průměrných koncentrací znečišťujících látek s tím, že k dispozici jsou již pětileté průměry 2009 - 2013. 4. Odpadové hospodářství – bez připomínek. 5. Ochrana zemědělského půdního fondu – bez připomínek. 6. Ochrana přírody – bez připomínek. 7. Natura 2000 – Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, již vydal ke koncepci „Plán pro zvládání
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Bez komentáře 1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Akceptováno
4. Bez komentáře 5. Bez komentáře¨ 6. Bez komentáře 7. Bez komentáře
Stránka 138
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
povodňových rizik v povodí Dunaje“ stanovisko s nevyloučením významného vlivu na lokality soustavy Natura 2000 pod č. j. KUOK 107442/2014 ze dne 4. 12. 2014. 31. 32.
33. 34.
Krajský úřad Pardubického kraje odbor životního prostředí a zemědělství Krajský úřad Pardubického kraje odbor školství a kultury
Krajský úřad Zlínského kraje odbor životního prostředí a zemědělství Město Kyjov odbor rozvoje města
35.
Městský úřad Litomyšl Odbor životního prostředí
36.
Magistrát města Olomouce odbor životního prostředí
K předloženému „Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ nemáme z hlediska zájmů příslušných vodoprávnímu úřadu Krajského úřadu Pardubického kraje žádné námitky ani připomínky. 1. Pro předcházení střetu zájmů při případné realizaci opatření navržených výše uvedenými koncepcemi považujeme za důležité, aby tyto koncepce obsahovaly seznam nemovitých kulturních památek, památkově chráněných území a ochranných pásem vymezených podle památkového zákona. 2. Požadujeme, aby ve všech předmětných koncepcích byla jednoznačně uvedena informace o tom, že řešené území je územím s archeologickými nálezy, a veškeré zásahy do stávajícího terénu podléhají oznamovací povinnosti podle § 22 odst. 2 památkového zákona. Pro budoucí přípravu jednotlivých projektů považujeme za vhodné uvést přímou citaci příslušného ustanovení památkového zákona, kde je uvedeno, vůči komu musí být oznamovací povinnost plněna. V souvislosti s tím upozorňujeme, že dle platné legislativy může být za nesplnění této povinnosti uložena pokuta do výše 4 mil. Kč. Po prostudování předloženého oznámení koncepce „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje" sdělujeme, že Krajský úřad Zlínského kraje nemá připomínky. K oznámení návrhu koncepce a k vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví nemáme zásadních námitek ani připomínek ani nenavrhujeme varianty (alternativy). 1. ochrana vod – bez připomínek. 2. Ochrana lesa a myslivosti – bez připomínek. 3. Ochrana přírody a rybářství – bez připomínek. 4. Ochrana zemědělského půdního fondu – bez připomínek. 5. Odpadové hospodářství – bez připomínek. 1. Ochrana ovzduší – bez připomínek. 2. Vodoprávní úřad – bez připomínek. "Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje" je uvedeno, že výskyt vody na území ČR je závislý výhradně na atmosférických srážkách a jejich transformaci v přírodním prostředí. Domníváme se,
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Bez komentáře 1. Jedním z vedlejších kritérií použitých při vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem byly dotčené kulturních památek při rozlivu modelové povodně Q100. Pro tyto lokality je zpracováván plán pro zvládání povodňových rizik. 2. Navržená opatření budou schvalována standartním povolovacím procesem, v rámci kterého vyjadřují i orgány památkové péče.
Bez komentáře Bez komentáře 1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Bez komentáře 4. Bez komentáře 5. Bez komentáře 1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Bez komentáře
Stránka 139
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
37.
Magistrát města Zlína
38.
Městský úřad Bruntál odbor životního prostředí, silničního hospodářství a zemědělství
39.
Městský úřad Český Krumlov odbor životního prostředí a zemědělství
40.
Městský úřad Hlinsko odbor životního prostředí
41.
Městský úřad Jindřichův Hradec odbor životního prostředí
že vzhledem k této okolnosti by mělo být první prioritou především obnovení retenční schopnosti krajiny, které současně zmírní jak vliv povodní, tak i sucha. 3. Odpadové hospodářství – bez připomínek. 1. Ochrana vod – bez připomínek. 2. Ochrana přírody a krajiny – bez připomínek. 3. Ochrana zemědělského půdního fondu – bez připomínek. 4. Odpadové hospodářství – bez připomínek. 5. Ochrana ovzduší – bez připomínek. 1. odpadové hospodářství – bez připomínek. 2. Ochrana vod – bez připomínek. 3. Ochrana přírody – bez připomínek. 4. Ochrana zemědělského půdního fondu – bez připomínek. 5. Ochrana ovzduší – bez připomínek. 6. Ochrana lesa – bez připomínek. 7. Státní správa myslivosti – bez připomínek. 8. Silniční hospodářství – bez připomínek. 1. Odpadové hospodářství – bez připomínek. 2. Ochrana přírody a krajiny – bez připomínek. 3. Ochrana lesa – bez připomínek. 4. Ochrana vod – bez připomínek. 1. Odpadové hospodářství – bez připomínek. 2. Ochrana ovzduší – bez připomínek. 3. Ochrana vod – bez připomínek. Upozorňujeme na to, že v obci Svratouch (povodí VT Řivnáč ČHP 415-01-004) se nacházejí ochranná pásma I. a II. stupně pro zdroje podzemní vody (studny a vrty) zásobující obecní vodovod. Vzhledem k velikosti obrázků v předloženém oznámení koncepce zcela jisté, zda tam jsou tato ochranná pásma evidována. 4. Ochrana zemědělského půdního fondu – bez připomínek. 5. Ochrana přírody – bez připomínek. 6. Ochrana lesa – bez připomínek. 7. Státní správa myslivosti – bez připomínek. 1. Odpadové hospodářství – bez připomínek. 2. Ochrana vod – bez připomínek. 3. Ochrana zemědělského půdního fondu – bez připomínek. 4. Ochrana přírody a krajiny – bez připomínek. 5. Ochrana lesa – bez připomínek.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Bez komentáře 4. Bez komentáře 5. Bez komentáře 1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Bez komentáře 4. Bez komentáře 5. Bez komentáře 6. Bez komentáře 7. Bez komentáře 8. Bez komentáře 1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Bez komentáře 4. Bez komentáře 1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Bez komentáře
4. Bez komentáře 5. Bez komentáře 6. Bez komentáře 7. Bez komentáře 1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Bez komentáře 4. Bez komentáře 5. Bez komentáře
Stránka 140
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
42.
Městský úřad Lanškroun odbor životního prostředí
43.
Městský úřad Rýmařov odbor životního prostředí
44.
Městský úřad Slavkov u Brna odbor životního prostředí
45.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor životního prostředí a zemědělství
6. ochrana ovzduší – bez připomínek. 1. Ochran přírody - Především evropsky významné lokality Lanškrounské rybníky a Moravská Sázava jsou bezprostředně vázány na vodní prostředí, proto by koncepce plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje popř. koncepce Národního plánu povodí Dunaje mohly tato území ovlivnit. 2. Odpadové hospodářství - S veškerými odpady vzniklými během realizace záměru musí být nakládáno v souladu s platnou právní úpravou. Ke konkrétním odpadům se orgán státní správy na úseku nakládání s odpady vyjádří v průběhu realizace jednotlivých akcí. 3. Ochrana ovzduší – bez připomínek. 4. Ochrana vod – bez připomínek. 5. Ochrana lesa – Zda budou či nebudou ovlivněna povodňová rizika poměry, z pohledu lesního hospodářství bude možno posoudit až na základě konkrétních jednotlivých případů. (Velkoplošná odlesnění apod.). 6. Ochrana zemědělského půdního fondu – Ovlivnění povodňových rizik z hlediska ochrany ZPF bude možné posoudit v průběhu realizace jednotlivých akcí. 1. Ochrana vod – bez připomínek. 2. Odpadové hospodářství – bez připomínek. 3. Ochrana zemědělského půdního fondu – bez připomínek. 4. Ochrana ovzduší – bez připomínek. 5. Státní správa lesů – bez připomínek. 6. Ochrana přírody a krajiny – bez připomínek. 1. Ochrana vod – bez připomínek. 2. Odpadového hospodářství – bez připomínek. 3. Ochrana ovzduší – bez připomínek. 4. Ochrana přírody a krajiny – bez připomínek. 5. Ochrana zemědělského půdního fondu – bez připomínek. 6. Ochrana lesa – bez připomínek. 7. Státní památková péče – bez připomínek. Krajský úřad posoudil předloženou koncepci a dospěl k závěru, že záměr „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ může mít významný vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit (stanovených nařízením vlády č. 318/2013 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů), a na ptačí oblasti.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
6. Bez komentáře 1. Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000 je součástí SEA Vyhodnocení (Mgr. Stanislav Mudra). 2. Bez komentáře
3. Bez komentáře 4. Bez komentáře 5. Bez komentáře
6. Bez komentáře 1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Bez komentáře 4. Bez komentáře 5. Bez komentáře 6. Bez komentáře 1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Bez komentáře 4. Bez komentáře 5. Bez komentáře 6. Bez komentáře 7. Bez komentáře Bez komentáře
Stránka 141
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
46.
Ministerstvo životního prostředí ředitel odboru geologie
47.
Ministerstvo životního prostředí ředitel odboru odpadů Ministerstvo životního prostředí ředitel odboru ochrany ovzduší
48. 49. 50.
51.
Ministerstvo životního prostředí vedoucí oddělení odboru výkonu státní správy III Ministerstvo životního prostředí ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny
Správa NP Šumava
Z hlediska zájmů chráněných ostatními zákony v oblasti životního prostředí ve své kompetenci nemá krajský úřad k oznámení výše uvedené koncepce připomínky. Do všech tří koncepcí požaduji doplnit odstavec, který uvede do plánů zvládání povodňových rizik téma geologie. Konkrétně se jedná hlavně o ložiska štěrkopísků v záplavových územích – netěžená, těžená i s ukončenou těžbou, která ovlivňují průběh povodňové vlny, hrají významnou roli při šíření kontaminace povodňovými vodami apod. Dále se jedná o sesouvání svahů vyvolané přívalovými srážkami, které často mění morfologické a odtokové poměry v říčních údolích. Rovněž požaduji doplnění krajských surovinových politik do výčtu strategických materiálů s vazbou na předložené koncepce, protože jsou konkrétnější a aktuálnější, než citovaná Státní surovinová politika. Odstaveček s nadpisem Geologie v koncepci MZP200K (Labe) na str. 38 požaduji vypustit a nahradit výše požadovaným obsahem. K předkládanému oznámení nemáme připomínek.
Připomínka k textu oznámení.
Bez komentáře
k předloženému návrhu koncepce „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ nemá odbor ochrany ovzduší žádné připomínky. Bez přílohy
Bez komentáře
Po prostudování textu předloženého Oznámení této koncepce konstatujeme, že části týkající se údajů o dotčeném území a stanovení klíčových problémů ŽP jsou shodně zpracovány jako v případě Oznámení k Národnímu plánu povodí Dunaje, ke kterému se již odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny vyjadřoval v rámci vnitřního sdělení čj. 88982/ENV/14, 3339/620/14. Vzhledem ke shodným nedostatkům ve zpracování uplatňujeme shodné doporučující připomínky k textu Oznámení a požadavky na rozsah a obsah zpracování dokumentu Hodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (viz VS pod čj. 88982/ENV/14, 3339/620/14). S předloženou koncepcí lze ve smyslu jejího obsahu souhlasit. Neobsahuje žádná konkrétní opatření a zásahy do námi sledovaného území. Vzhledem k okrajové poloze, krátkosti toků v pramenných
Akceptováno, vyhodnoceno v rámci kapitoly 6.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Bez komentáře
Akceptováno
Stránka 142
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
52.
Obec Obora
53.
Obvodní báňský úřad pro území krajů Jihomoravského a Zlínského
54.
Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického
oblastech i jejich stavu na našem území lze předpokládat, že žádná významná opatření, která by měla vliv na jejich přírodní stav, případně i na organismy a přírodní stanoviště vázané na tyto vodní toky, se nebudou v etapě realizace plánu navrhovat. Ačkoliv realizace cílů koncepce zřejmě bude podporovat i dosažení specifických ochranářských cílů ve zvláště chráněných územích nebo v lokalitách soustavy Natura 2000, nelze na dané úrovni rozpracovanosti předvídat možné vlivy jednotlivých opatření, a proto požadujeme, aby konkrétní rizika jednotlivých záměrů při realizaci koncepce byla vždy znovu podrobně analyzována na lokální úrovni včetně jejich případného vlivu na předměty ochrany jednotlivých dotčených naturových lokalit nebo vzhledem k prioritám ochrany zvláště chráněných území (takto NP a CHKO Šumava) a zvláště chráněných rostlinných a živočišných druhů, které by opatřeními mohly být dotčeny. K „Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje nemáme připomínky. OBÚ v Brně požaduje respektování hranic výše uvedených dobývacích prostorů. V případě dotčení hranic dobývacích prostorů je nutné postupovat v souladu s ustanovením § 19 odst. 1 a 2 horního zákona, tj. povolení případné stavby je možno vydat kompetentními orgány podle stavebních předpisů na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaným po projednání s OBÚ v Brně. Přitom žádost o povolení stavby a zařízení musí žadatel doložit vyjádřením organizace (pro kterou je dobývací prostor stanoven) spolu s návrhem podmínek ochrany výhradního ložiska. Dovolujeme si Vás upozornit, že podle evidence OBÚ byly na některých katastrálních územích v Královéhradeckém a Pardubickém kraji stanoveny dobývací prostory. Evidenci dobývacích prostorů vede obvodní báňský úřad. Stanovením dobývacích prostorů vzniklo organizacím oprávnění k dobývání výhradních ložisek a stanovení dobývacích prostorů je i rozhodnutím o využití území v rozsahu jeho vymezení na povrchu, (§ 24 odst. 4 a § 27 odst. 6 horního zákona). Podle ustanovení § 43 odst. 4 horního zákona se dobývací prostory posuzují jako chráněná ložisková území. Povolení staveb a zařízení v chráněných ložiskových územích, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů, jen na základě závazného stanoviska
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Bez komentáře Akceptováno
Problematika důlních vod není předmětem koncepce. Problematika vypouštění a likvidace vod z oblasti bývalých skládek těžebního odpadu není předmětem koncepce.
Stránka 143
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
55. 56.
57.
Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého
Obvodní báňský úřad pro území krajů Plzeňského a Jihočeského
orgánu kraje v přenesené působnosti, (§ 19 odst. 1 horního zákona). V koncepci doporučujeme zohlednit i problematiku vypouštěných důlních vod upravenou ustanovením § 40 horního zákona, neboť uvedený zákon umožňuje organizacím při provádění hornické činnosti např. vypouštět důlní vody do povrchových popřípadě do podzemních vod. Rovněž doporučujeme zvážit problematiku vod vytékajících ze starých důlních děl, u kterých není znám vlastník ani právní nástupce. V koncepci dále doporučujeme prověřit problematiku odkališť po bývalých i současných těžbách nerostů a jejich úpravě ve vztahu k vypouštění vod vytékajících v povodí Dunaje. Rovněž doporučujeme posoudit samostatně problematiku vypouštěných vod v povodí Dunaje z bývalých provozoven na těžbu radioaktivních nerostů a jejich úpravu. Samostatnou problematikou je i vypouštění a likvidace vod z oblasti bývalých skládek těžebního odpadu (zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). K předkládanému oznámení nemáme připomínek. OBÚ po seznámení se s koncepcí „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“, zpracovanou podle přílohy č. 7. zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, dle ustanovení § 38 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, není místně příslušný se k předmětnému podání vyjadřovat. Požadované stanovisko ke koncepci „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ vydá místně příslušný správní orgán státní báňské správy uvedený v rozdělovníku Vašeho podání. Obvodní báňský úřad pro území krajů Plzeňského a Jihočeského k Vašemu podání zn.: 90972/ENV/14 ve shora uvedené věci sděluje, že z hlediska zabezpečení nerostného bohatství při územním plánování ve smyslu § 15 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nemá z tohoto titulu k oznámení koncepce „Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ žádné připomínky v rámci své
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Bez komentáře Bez komentáře
Bez komentáře
Stránka 144
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
58.
Olomoucký kraj náměstek hejtmana
59.
Město Otrokovice odbor rozvoje města
územní příslušnosti. Při zpracování a následném posuzování koncepce požadujeme věnovat zvýšenou pozornost prevenci, to znamená zabývat se podmínkami zástavby v záplavových územích a to již při plánování zastavitelných území v rámci územně plánovací dokumentace; při tom je ale nezbytné brát v potaz historickou strukturu zástavby měst a obcí v daném území. V krajině upřednostňovat přírodě blízká opatření, zadržení vody v krajině řešit v souběhu s řešením problematiky vodních i větrných erozí a způsobu obhospodařování zemědělské půdy. Závěrem uvádíme, že krajská územně plánovací dokumentace – Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, v platném znění, se zabývá problematikou předcházení povodňovým škodám, a to zejména v kapitole A.4.2.1. Plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod a kapitole A.8.1. Požadavky na koordinaci protipovodňové ochrany území. Předložená koncepce dobře popisuje a pojmenovává hlavní cíle a kritická místa ochrany před povodněmi. Z pohledu města Otrokovice se jeví jako velmi důležité následující aspekty: 1. Kapacita záplavových území – město mělo jako jedno z prvních po povodni v r. 1997 dobudovánu téměř kompletní protipovodňovou ochranu (PPO), přesto vlivem snižování kapacity záplavových území toků (zejména pak řeky Dřevnice) může nastat stav, kdy nedávno dobudovaná PPO nemusí stačit. Jedná se o příklad důsledku nesystémově uplatňovaných preventivních opatření v uceleném povodí – v tomto bodu vzniká rozpor se základním cílem koncepce „Zabránění vzniku nového rizika a snížení ploch v nepřijatelném riziku“. 2. Za důležité město považuje častější aktivní získávání a vyhodnocování údajů o nárůstu zastavěných a zpevněných ploch v daném území a intenzivnější vyhodnocování aktuálního stavu zemědělské půdy z hlediska schopnosti zasakovat vodu. Z toho by měl následně vyplynout návrh konkrétních opatření ke zlepšení stavu (vč. dopadu na oblast územního plánování, realizaci opatření na zadržení vody v krajině a zpomalování odtoku, opatření v oblasti zemědělské politiky vč. dotační zemědělské politiky, atd.). 3. Vyhodnocení město doporučuje zaměřit také na oblast
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Akceptováno v rámci kapitoly č. 6 Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí a č. 7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce.
Akceptováno v rámci kapitoly č. 6 Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí a č. 7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce. Problematika migrační prostupnosti toků, zadržování vody v krajině, zemědělských dotací je součástí PNP a ne PpZPR.
Stránka 145
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
odstraňování migračních překážek na tocích a zlepšování stavu toků (např. napojením odstavených ramen, vzniklých v důsledku výstavby technických koryt - kanalizace toků). 4. Za velmi důležité považuje město to, aby byla urychleně připravena legislativa umožňující: a) rozlévání vody do krajiny na zemědělskou a lesní půdu (využití schopnosti krajiny transformovat povodňové vlny). S tím přímo souvisí vytvoření možnosti odstranit „ochranné hráze“ v úsecích, kde nechrání koncentrovanou sídelní zástavbu. Jinými slovy jde o co nejrychlejší naplnění dílčího cíle stanoveného již v předcházejících dokumentech, tedy realizaci opatření v krajině, která zvyšují přirozenou akumulaci a retardaci vody v území; b) zavedení systému do odvádění vod z krajiny po záplavách a povodních. Aktuální legislativa totiž vytváří naprosto absurdní stav, kdy voda, která se přelije do dnes bezodtokých území za „ochrannými“ hrázemi podél toků v krajině není tzv. ničí, protože správce toku odpovídá pouze za vodu v korytě toku a současně neumožní prokopání oněch „ochranných hrází“, aby bylo možné vodu odvést zpět do toku. Takto zalité plochy je tedy možno zbavit vody jen jejím odčerpáním - za cenu neúměrných a zbytečných finančních nákladů hrazených z rozpočtu samosprávných celků příp. státu (silami HZS, JSDH, apod.) nebo v druhém případě voda v území zůstane, dokud se nevsákne a neodpaří a pak dochází kromě vytvoření líhnišť komárů ke škodám na zemědělském či lesnickém hospodaření.
60.
Obec Partutovice
5. Město doporučuje podrobněji rozpracovat oblast vztahu koncepce k územnímu systému ekologické stability, protože aktuální stav povodí, zejména starší stále udržované nevhodné regulační zásahy do toků neumožňují jednotlivým prvkům ÚSES vázaným na toky plnit určené funkce (např. ochranné hráze těsně kopírující regulované toky ani ve volné krajině ze zákona neumožňují existenci jakékoliv vzrostlé stromové zeleně, stávající vodní díla a regulace brání migrační průchodnosti větších i menších vodních toků, atd.). Na základě Vašeho oznámení a v souladu s ustanovením § 10c odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Vám sdělujeme, že obec Partutovice nemá připomínky k oznámené koncepci "Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Bez komentáře
Stránka 146
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
61
Městský úřad Prachatice odbor životního prostředí
62. 63.
Statutární město Přerov odbor stavebního úřadu a životního prostředí Obec Skryje
64.
Město Šlapanice
65.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
66.
Město Svitavy odbor životního prostředí
Dunaje". 1. Odpadové hospodářství – bez připomínek. 2. Ochrana lesů – bez připomínek. 3. Ochrana zemědělského půdního fondu – bez připomínek. 4. Ochrana přírody – bez připomínek. 5. Ochrana vod – bez připomínek. K předkládanému oznámení nemáme připomínek. S ohledem na specifika povodí i celé lokality vodního toku Bobrůvka, který spadá do povodí Dunaje a tvoří nedílnou součást koncepce uvedeného dokumentu, žádáme, aby Plán pro zvládání povodňových rizik obsahoval opatření pro zvládání rizik kontaminace plynoucí z uranové činnosti na tomto území i v jeho těsném sousedství katastrálního území obce Skryje, jehož část území je poddolována. Žádáme současně o posouzení vlivu úložiště jaderného odpadu, o kterém se v souvislosti s lokalitou Kraví hora též v tomto území uvažuje. Upozorňujeme, že vodní tok Bobrůvka je zapsaný na seznamu Natura 2000 i na skutečnost, že je zásoben několika přítoky z lokalit na území poddolovaného území těžbou uranu. S ohledem na uvedené žádáme, aby byla uplatňována pouze měkká protipovodňová opatření a i nadále jako odpovědní zástupci obce jsme zcela zásadně proti tvrdým vodním dílům. Ve smyslu § 10c odst. 3 zákona o posuzování vlivu na životní prostředí nemá město Šlapanice k výše uvedenému záměru připomínky. SÚJB nemá k předložené dokumentaci připomínky z hlediska požadavků stanovených atomovým zákonem č. 18/1997 Sb. a jeho prováděcích předpisů, neboť ty jsou řešeny ve správních řízeních podle tohoto zákona, nikoliv v řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. 1. Ochrana vod – bez připomínek. 2. Ochrana lesa – bez připomínek. 3. Odpadové hospodářství – bez připomínek. 4. Ochrana přírody a krajiny – bez připomínek. 5. Ochrana zemědělského půdního fondu – bez připomínek. 6. Ochrana ovzduší – bez připomínek.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Bez komentáře 4. Bez komentáře 5. Bez komentáře 6. Bez komentáře Bez komentáře V rámci realizace protipovodňových opatření budou tzv. měkká opatření preferována. Vodní tok Bobrůvka není oblastí s významným povodňovým rizikem, problematika proto nemůže být předmětem koncepce “Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje” ani jejího posuzování.
Bez komentáře Bez komentáře
1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Bez komentáře 4. Bez komentáře 5. Bez komentáře 6. Bez komentáře
Stránka 147
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Vypořádání doporučení ze Závěru zjišťovacího řízení a připomínek k oznámení
67.
Městský úřad Uherské Hradiště Odbor životního prostředí
1. Ochrana vod – bez připomínek. 2. Ochrana přírody a krajiny – bez připomínek. 3. Ochrana zemědělského půdního fondu – bez připomínek. 4. Odpadové hospodářství – bez připomínek. 5. Ochrana ovzduší – bez připomínek. 6. Ochrana lesa – bez připomínek.
1. Bez komentáře 2. Bez komentáře 3. Bez komentáře 4. Bez komentáře 5. Bez komentáře 6. Bez komentáře
68.
Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá
Bez komentáře
69.
Statutární město Zlín
Uvedené oznámení koncepce nemůže mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti Libavá a nemáme k němu dalších připomínek a doporučení. K výše uvedené koncepci se za občany statutárního města Zlína ve stanoveném termínu nikdo nevyjádřil. Za odbory Magistrátu města Zlína rovněž nebyly vzneseny žádné připomínky.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Bez komentáře
Stránka 148
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Návrh stanoviska ke koncepci
15. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci Zpracovatel Vyhodnocení vlivů koncepce Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí předkládá následující návrh stanoviska dle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 – Vršovice V Praze, dne: Č. J.:
2015 ……….
STANOVISKO K NÁVRHU KONCEPCE Ministerstvo životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění
k návrhu koncepce
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje Předkladatel koncepce:
Ministerstvo životního prostředí ČR
Zpracovatel vyhodnocení:
Ing. Vladimír Zdražil, Ph.D. (držitel autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., č.j.: 47889/ENV/06)
Tým zpracovatele:
Ing. Zdeněk Keken, Ph.D. MUDr. Magdalena Zimová, CSc. Mgr. Stanislav Mudra (držitel autorizace podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., č.j.: 11074/ENV/10) doc. Ing. Petr Máca, Ph.D.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 149
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Návrh stanoviska ke koncepci
Charakter a rozsah koncepce Dle vodního zákona, konkrétně dle ustanovení § 23, je plánování v oblasti vod soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát. Jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy v oblastech: • ochrany vod jako složky životního prostředí; • snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a • udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou. V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení. Plány pro zvládání povodňových rizik stanovují pro oblasti s významným povodňovým rizikem následující cíle: • zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku; • snížení míry povodňového nebezpečí; • zvýšení připravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektů infrastruktury, hospodářských a jiných aktivit vůči negativním účinkům povodní. Plány pro zvládání povodňových rizik obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů. Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje je relevantní pro tři dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Dyje, dílčí povodí Moravy a přítoku Váhu a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje, jejichž samostatnou součástí jsou dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem.
Průběh posuzování Procedura strategického posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí probíhá v dikci Ministerstva životního prostředí České republiky, jež je příslušným úřadem pro vyhodnocení vlivů koncepce Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí. Zapojení dotčených správních úřadů, dotčených územních samosprávných celků, veřejnosti, nevládních organizací a zájmových skupin probíhá v souladu s obligatorními kroky, definovanými zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. • Oznámení koncepce ve smyslu § 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, bylo příslušným úřadem zveřejněno 31. 12. 2014. Oznámení bylo v souladu s požadavkem § 10c odstavce 2 citovaného zákona příslušným úřadem zasláno dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům k jejich vyjádření. Možnost zaslání písemného vyjádření měla samozřejmě i veřejnost, nevládní organizace a zájmové skupiny. • Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 12. 01. 2015 zveřejněním informace o oznámení koncepce. Oznámení bylo rovněž zveřejněno v rámci Informačního systému SEA.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 150
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Návrh stanoviska ke koncepci
Ministerstvo životního prostředí odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, oddělení SEA, obdrželo v zákonné lhůtě celkem 69 písemných vyjádření od různých subjektů. Připomínky týkající se obsahu a rozsahu posouzení byly využity jako podklad pro vydání závěru zjišťovacího řízení. • Závěr zjišťovacího řízení byl Ministerstvem životního prostředí, odborem posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, oddělení SEA vydán dne 27. 02. 2015 a zveřejněn v rámci Informačního systému SEA byl 04. 03. 2015 Dne 3. 9. 2015 byl Ministerstvu životního prostředí ČR, jako příslušnému úřadu předložen návrh koncepce Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje včetně Vyhodnocení ve smyslu § 10f zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění.
Závěry posuzování Ministerstvo životního prostředí ČR jako příslušný úřad podle § 21d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, na základě návrhu koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání vydává
SOUHLASNÉ STANOVISKO ke koncepci
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje verze po veřejném projednání
za dodržení níže uvedených podmínek, kterými bude zároveň zajištěna minimalizace vlivů provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí a veřejné zdraví (část A): 1. Při realizaci koncepce, tj. při přípravě a realizaci jednotlivých projektů a aktivit, jež budou naplňovat navrhované cíle a opatření předkládané koncepce, respektovat a dodržovat doporučení pro předcházení, snížení či kompenzaci potenciálních negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví viz kapitola 7. 2. Při realizaci koncepce, tj. při přípravě a realizaci jednotlivých projektů a aktivit, jež budou naplňovat navrhované cíle a opatření předkládané koncepce, respektovat a dodržovat výběrová kritéria pro výběr projektů viz kapitola 11. 3. Nutnost včas posoudit v procesu EIA jednotlivé záměry (stavby), které budou navrhovány v důsledku provádění navrhovaných cílů a opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 151
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Návrh stanoviska ke koncepci
4. V rámci realizace jednotlivých opatření upřednostňovat přírodě blízká řešení před technickými. 5. Při realizaci jednotlivých opatření chránit vodní toky a vodní plochy jako významné krajinné prvky před poškozováním, respektive minimalizovat negativní ovlivnění vodních útvarů a jejich ekologického stavu. 6. V rámci realizace jednotlivých opatření minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa. 7. Je nutné řešit synergie PPO, tj. pokud bude někde zrychlen odtok a níže položené uvažované opatření není navrženo s ohledem na zrychlený odtok, může dojít k zvětšení povodňového rizika v níže položených území. Opatření musí být komplexně a systematicky navrženy s ohledem na stávající a budoucí navrhované PPO tak, aby navrhované opatření významně nezvyšovala povodňová rizika v níže situovaných oblastech. 8. V případě realizací vodních děl, údolních nádrží a obdobných aktivit, u kterých bude nezbytná příprava a na následné schválení provozních a manipulačních řádů, je nezbytné postupovat v součinnosti s orgány ochrany přírody a krajiny, již od samého počátku přípravy těchto dokumentů v rámci dodržování principů partnerství. Zapojení orgánů ochrany přírody a krajiny pouze ve fázi schvalování těchto dokumentů je nedostatečné. 9. Při utváření změn provozních řádů a manipulačních řádů (VD Letovice) postupovat v součinnosti s orgány ochrany přírody a krajiny. Uvedené řády navrhnout tak, aby byly minimalizovány negativní dopady na složky ŽP. 10. V rámci realizací cíle „Zohledňování principů povodňové prevence v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí a při správních řízeních, zejména nevytvářením nových ploch v nepřijatelném riziku, nezvyšováním hodnoty majetku v plochách v nepřijatelném riziku a případně změnou užívání území, vedoucí ke snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku“, respektive cíle „Postupné realizace konkrétních opatření pro snížení rozlivů v zastavěném území obcí, při využití navrhovaných opatření z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů“ provázat protipovodňová opatření s podobnými opatřeními, které jsou lokálně řešeny v rámci aktivit zastřešených generely odvodnění daných měst.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 152
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Návrh stanoviska ke koncepci
11. V rámci snížení rizika kontaminace povodňových vod dle potřeby zavést monitoring a pravidelné kontroly stavu a funkce odlehčovacích komor v kanalizačních systémech, které při přetížení stokové sítě odvádějí znečistěné odpadní vody přímo do recipientu. 12. Při realizaci technických PPO v urbanizovaných územích minimalizovat vznik povodňových stavů v urbanizovaném území rozlivy způsobenými interakcí povodňové vlny, odlehčovací komory a zaústěním stokových sítí do recipientů. 13. U opatření naplňujících cíle “Postupné realizace konkrétních opatření v povodí pro zachycení nebo snížení povodňových vln, nově navrhovaných nebo pocházejících z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů”, “Zvyšování retenční schopnosti krajiny a zachování, případně obnova krajinných prvků a ekosystémů pozitivně ovlivňujících vodní režim (mokřady)”, Uplatňováním vhodných způsobů hospodaření na zemědělských a lesních pozemcích, vedoucích k většímu zachycení vody v půdě, zpomalení odtoku a omezení erozních jevů” a cíle “Uplatňováním vhodných principů hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaných územích, které pokud možno napodobují přirozené hydrologické poměry území před zástavbou” posoudit efektivitu jednotlivých realizovaných opatření spolu s opatřeními navrhovanými v rámci KPU.
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti za dodržení níže uvedených podmínek (část B):
1. U záměrů, které budou navrhovány na základě provádění koncepce, musí být důsledně postupováno v souladu s ustanovením §§ 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. 2. Každý záměr, který bude na základě Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje realizován, bude respektovat ochranu území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy lokalit Natura 2000. Při možných variantách vždy preferovat variantu mimo lokality soustavy Natura 2000. Konečný návrh řešit v dohodě s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 153
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Návrh stanoviska ke koncepci
Doporučení (část C): 1. S veškerými odpady vzniklými během realizace záměrů musí být nakládáno v souladu s platnou právní úpravou. Ke konkrétním odpadům se orgán státní správy na úseku nakládání s odpady vyjádří v průběhu realizace jednotlivých akcí. 2. Dotčené území pro provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje je území s archeologickými nálezy, a veškeré zásahy do stávajícího terénu podléhají oznamovací povinnosti podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. 3. Zvážit, zda podmínit normativem ÚPD (pro nemovitosti, které jsou přesto lokalizovány v území s omezeným využitím), který by vymezoval míru a povinný rozsah individuální protipovodňové ochrany těchto objektů („tj. v zátopě je průmyslový závod, při schválení nového ÚP musí být řešena IPPVN tak, aby byl minimalizován negativní dopad průchodu povodňové vlny na složky ŽP. Případný další rozvoj závodu je nutné podmiňovat definováním IPPVN a dalšími aspekty“). 4. Nově realizované PPO nesmí podstatně ovlivnit dotčené lokality zvýšením kulminačního průtoku a snížením transformační funkce stávajících nebo navrhovaných PPO.). 5. V rámci pořízení/změny územně plánovacích dokumentací obcí a vymezení ploch s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodní zamezit udělování výjimek, popřípadě definovat restriktivní penalizace pro překročení.
Ministerstvo životního prostředí upozorňuje na povinnost schvalujícího orgánu postupovat podle § 10g odst. 4 a odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého opatření co nejširší publicitu a informování veřejnosti. Ministerstvo životního prostředí dále upozorňuje předkladatele na povinnost zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a další povinnosti plynoucí z § 10h zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů, ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů.
Mgr. Evžen Doležal ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 154
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Návrh stanoviska ke koncepci
Datum zpracování vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví V Praze dne 3. 9. 2015
Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob, které se podílely na zpracování vyhodnocení koncepce: Ing. Vladimír Zdražil, Ph.D. Katedra aplikované ekologie Fakulta životního prostředí ČZU v Praze náměstí Smiřických 1, 281 63 Kostelec nad Černými lesy 321697500, 224384350
[email protected] Ing. Zdeněk Keken, Ph.D. Katedra aplikované ekologie Fakulta životního prostředí ČZU v Praze náměstí Smiřických 1, 281 63 Kostelec nad Černými lesy 224386207, 224383709
[email protected] MUDr. Magdalena Zimová,
[email protected] Katedra aplikované ekologie Fakulta životního prostředí ČZU Praze náměstí Smiřických 1, 281 63 Kostelec nad Černými lesy 321697500 Mgr. Stanislav Mudra Líšná 21 Zbiroh 338 08 +420 581701195
[email protected] doc. Ing. Petr Máca, Ph.D. Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Fakulta životního prostředí ČZU v Praze Kamýcká 1176 Praha – Suchdol 16521 224382152
[email protected]
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 155
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Podpisy
V Praze dne 3. 9. 2015
Podpis oprávněného zástupce SEA posuzovatele:
……………………………………………………. Ing. Vladimír Zdražil, Ph.D.
zástupce SEA hodnotitele
Podpis oprávněného zástupce MŽP:
……………………………….……………………
Podpis oprávněného zástupce MZe:
……………………………….……………………
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 156
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Příloha – hodnotící tabulky cílů a jednotlivých opatření
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Příloha 1 Hodnotící tabulky vztažené ke kapitole 6
PRAHA
srpen 2015 ©
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 157
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Příloha – hodnotící tabulky cílů a jednotlivých opatření
Pro zhodnocení možných významných vlivů na životní prostředí jsou definovány jednotlivé významné složky životního prostředí, které jsou brány jako kritéria pro určení míry potencionálního dopadu. V rámci vyhodnocení vlivů byla brána v potaz i rozdílná polarita vlivu, čili jsou hodnoceny jak pozitivní, tak negativní dopady. Hodnocení vlivů bylo provedeno na co nejkonkrétnější úrovni, to znamená na úrovni jednotlivých cílů a opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje. Významnost vlivů je hodnocena podle následující stupnice: Hodnota Termín Popis -2 Významný Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocená opatření negativní vliv Významný rušivý až likvidační vliv. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího opatření). -1 Mírně Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv negativní vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí. Je možné jej dále snížit navrženými zmírňujícími opatřeními. 0 Nulový vliv Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný prokazatelný vliv. +1 Mírně Mírný příznivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí. pozitivní vliv +2 Významný Významný příznivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí. pozitivní vliv ? Vliv nelze Díky obecnosti zadání koncepce (nebo jednotlivých úkolů) není hodnotit možné hodnotit její vlivy. 1. Hodnocení cílů a opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 158
Využívání energetických a surovinových zdrojů
1
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
2
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
2
0
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Cíl 1
Zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku
Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: Zohledňování principů povodňové prevence v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí a při správních řízeních, zejména nevytvářením nových ploch v nepřijatelném riziku, nezvyšováním hodnoty majetku v plochách v nepřijatelném riziku a případně změnou užívání území, vedoucí ke snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
0
0
2
1
0
0
2
1
Realizací cíle lze očekávat pozitivními vlivy na využití území, zejména eliminaci rizik pro nově vzniklé rozvojové plochy. Zároveň dojde k úspoře při vyvolaných PPO. Problémem mohou být stávající zastavěné plochy využívané k bydlení nebo komerčním účelům. Cíl vede k regulaci využívání nivy, vede k nepovolování dalšího stavebního využívání záplavových území, vyčleněním aktivní zón dále vymezuje další restrikce na využívání niv. U majetku a stavebních objektů, které se vyskytují v plochách v nepřijatelném riziku, vodoprávní orgán může uložit povinnost vypracování individuálního protipovodňového plánu vlastníka nemovitosti (na zvážení je, zda striktně požadovat povinnost tvorby tohoto IPPVN).
Stránka 159
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
1
?
?
?
1
1
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
2
0
Využívání energetických a surovinových zdrojů
0
Vlivy na funkční využití území
0
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje Postupné realizace konkrétních opatření pro snížení rozlivů v zastavěném území obcí, při využití navrhovaných opatření z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů.
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
2
0
Komentář
Prioritou je doplnění PPO, který snižují rozliv v intravilánu, systémem PPO, které podporují přirozený rozliv v nivách, kde nehrozí povodňové riziko. Realizací cíle lze očekávat pozitivními vlivy na využití území, zejména eliminaci rizik pro nově vzniklé rozvojové plochy. Omezením rozlivů se sníží infiltrace povodňových vod, zároveň se omezí vyplavování znečištění při průchodu povodní zastavěnými územími. Omezením rozlivů v zastavěném území lze očekávat vyšší rozlivy zejména na zemědělské půdě.
Stránka 160
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 1
Prevence rizik (Prevence)
Typ 1.1
Zamezení vzniku rizika: opatření pro zamezení umístění nových či rozšíření stávajících zranitelných staveb a aktivit v ohroženém území, jako je např. územní plánování a regulace výstavby
Obecná op.
Aspekt opatření 1.1.1: Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O1
Pořízení/změna územně plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodní)
0
0
1
1
0
0
1
1
1
1
2
0
DYJ217Axx_O1
Pořízení/změna územně plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodní)
0
0
1
1
0
0
1
1
1
1
2
0
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Zvážit zda definovat limity daného území pro přírodě blízký rozliv, který zpomaluje zrychlený odtok intravilánem. Obecně realizace opatření povede k zabránění či snížení vzniku znečistění povodňové vody, povede k ochraně životů lidí, ochraně kulturních a historických hodnot. Nutná snaha o maximální participaci dotčených fyzických a právnických osob při procesu tvorby (změny) ÚPD. Zvážit zda definovat limity daného území pro přírodě blízký rozliv, který zpomaluje zrychlený odtok intravilánem. Obecně realizace opatření povede k zabránění či snížení vzniku znečistění povodňové vody, povede k ochraně životů lidí, ochraně kulturních a historických hodnot. Nutná snaha o maximální participaci dotčených fyzických a právnických osob při procesu tvorby (změny) ÚPD.
Stránka 161
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 1
Prevence rizik (Prevence)
Typ 1.1
Zamezení vzniku rizika: opatření pro zamezení umístění nových či rozšíření stávajících zranitelných staveb a aktivit v ohroženém území, jako je např. územní plánování a regulace výstavby
Obecná op.
Aspekt opatření 1.1.2: Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O2
Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování)
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
0
0
1
0
0
0
1
1
1
2
1
0
Mapy povodňového nebezpečí zobrazují tři základní charakteristiky povodně, a to rozsah rozlivu, hloubky zaplavení a rychlosti proudění pro zvolené povodňové scénáře. Při vymezení oblastí s významnými riziky se zohledňovala dvě kritéria (Počet obyvatel pravděpodobně dotčených povodňovými rozlivy a hodnota majetku pravděpodobně dotčeného povodňovými rozlivy), zvážit, zda existují další doplňující vhodná kritéria, která zohledňují ochranu složek ŽP, které nelze stanovit ekonomicky. Opatření bude bránit zaplavení případných nevhodně umístěných rozvojových ploch.
Stránka 162
Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování)
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
0
0
1
0
0
0
1
2
1
Využívání energetických a surovinových zdrojů
1
Vlivy na funkční využití území
1
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje DYJ217Axx_O2
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
0
Komentář
Mapy povodňového nebezpečí zobrazují tři základní charakteristiky povodně, a to rozsah rozlivu, hloubky zaplavení a rychlosti proudění pro zvolené povodňové scénáře. Při vymezení oblastí s významnými riziky se zohledňovala dvě kritéria (Počet obyvatel pravděpodobně dotčených povodňovými rozlivy a hodnota majetku pravděpodobně dotčeného povodňovými rozlivy), zvážit, zda existují další doplňující vhodná kritéria, která zohledňují ochranu složek ŽP, které nelze stanovit ekonomicky. Opatření bude bránit zaplavení případných nevhodně umístěných rozvojových ploch.
Stránka 163
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Regulace průtoků ve vodních tocích: technická opatření k regulaci průtoků, jako je výstavba, úprava nebo odstranění staveb pro zadržování vody (např. přehrady nebo jiné struktury nebo změna stávajících manipulačních řádů), které mají významný dopad na hydrologický režim. Aspekt opatření 2.2.4: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – úprava stávajících vodních děl
Kód opatření
Název opatření
DYJ217009
VD Letovice
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.2
0
0
-1/1
?
?
?
?
1
?
0
1
0
U uvedeného opatření není jasné, zda se jedná o zvýšení retenčního objemu VD, nebo o rekonstrukci bezpečnostního přelivu, nebo o rekonstrukci vypouštěcího zařízení, nebo o rekonstrukci turbíny, VD nadlepšuje průtoky v toku na hodnoty minimálního zůstatkového průtoku. V průběhu výstavby bude omezeno oživení nádrže, zejména stávajících litorálů. Opatření povede k vyšší ochraně ochrana Letovic před Křetínkou.
Stránka 164
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků)
Kód opatření
Název opatření
MOV217019
Morava, Tlumačov - ochranná hráz
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
1
0
?
0
1
2
1
0
2
0
Opatření zlepší využití území, při novostavbě v prostoru volné krajiny mohou být ovlivněny druhy i přírodní prvky území. Opatření bude představovat 4km hráz okolo Tlumačova umožňující rozliv na zemědělskou půdu. V rámci analýz byl identifikován konflikt s prvky územního systému ekologické stability, ochranným pásmem vodních zdrojů, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Pokud je uvedené opatření doplněno rozlivy mimo intravilán, může mít dlouhodobě pozitivní vliv na klima.
Stránka 165
Bečva, Lipník nad Bečvou - PPO města
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
0
0
1
0
1
0
1
0
2
Využívání energetických a surovinových zdrojů
1
Vlivy na funkční využití území
2
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje MOV217014
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
0
Komentář
Opatření zlepší využití území. Opatření bude představovat 4 PPO technického rázu, jež budou zabraňovat rozlivu vody do intravilánu. V rámci analýz byl identifikován konflikt s evropsky významnou lokalitou a prvky územního systému ekologické stability. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které povodňové vlny nastává průchodem urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 166
Bečva, Přerov - PPO nad jezem - 1P/04 Nábřeží E. Beneše
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
0
0
1
0
1
0
1
0
2
Využívání energetických a surovinových zdrojů
1
Vlivy na funkční využití území
2
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje MOV217015
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
0
Komentář
Opatření v intravilánu povede ke zlepšení využití území. Opatření bude představovat ochrannou zeď mezi ul. Tržní a Velká Hrážka. V rámci analýz byl identifikován konflikt s prvky územního systému ekologické stability, ochranným pásmem vodních zdrojů, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a ochranným pásmem přírodních léčivých zdrojů. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 167
Bečva, Přerov - PPO nad jezem - 1L/08 Kazeto
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
0
0
1
0
?
0
1
0
2
Využívání energetických a surovinových zdrojů
1
Vlivy na funkční využití území
2
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje MOV217016
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
0
Komentář
Opatření v intravilánu povede ke zlepšení využití území. Opatření bude představovat ochranu druhého břehu naproti nábřeží E. Beneše. V rámci analýz byl identifikován konflikt s prvky územního systému ekologické stability. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 168
Bečva, Rokytnice - PPO obce
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
0
0
1
?
?
0
1
0
2
Využívání energetických a surovinových zdrojů
1
Vlivy na funkční využití území
2
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje MOV217018
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
0
Komentář
Opatření zlepší využití území, při novostavbě v prostoru volné krajiny mohou být ovlivněny druhy i přírodní prvky území. Opatření bude spočívat v podkovovém ohrázování obce. V rámci analýz byly identifikovány konflikty s prvky stability, územního systému ekologické ochranným pásmem vodních zdrojů, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod, ochranným pásmem přírodních léčivých zdrojů a zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 169
Využívání energetických a surovinových zdrojů
?
0
1
2
1
0
2
0
MOV217022
Olšava, Uherský Brod PPO
0
0
1
0
1
0
1
2
1
0
2
0
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
?
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
1/-1
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
0
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
0
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Bečva, Troubky - ochranné hráze
Vlivy na horninové prostředí a půdu
MOV217017
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Opatření zlepší využití území, při novostavbě v prostoru volné krajiny mohou být ovlivněny druhy i přírodní prvky území. Opatření bude spočívat v prstencovém ohrázování obce. V rámci analýz byly identifikovány konflikty s prvky územního systému ekologické stability, ochranným pásmem vodních zdrojů, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví. Opatření v intravilánu zlepší využití území. Jedná se o hráz v intravilánu, malá ochrana na Q50, doplněná přečerpávacími stanicemi. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 170
Olšava, Kunovice - protipovodňová ochrana
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
0
0
1
0
1
0
1
0
2
Využívání energetických a surovinových zdrojů
1
Vlivy na funkční využití území
2
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje MOV217021
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
0
Komentář
Opatření v intravilánu zlepší využití území. Jedná se o zeď v intravilánu (3km). V rámci analýz byl identifikován konflikt s prvky územního systému ekologické stability, ochranným pásmem vodních zdrojů a chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které průchodem povodňové vlny nastává urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 171
Využívání energetických a surovinových zdrojů
-1
0
1
2
1
0
1
0
MOV217024
Brumovka, Brumov - Bylnice, PPO levý břeh
0
0
-1
-1
-1
0
1
2
1
0
1
0
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
-
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
-1
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
-1
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
0
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
0
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Morava, Uh. Hradiště, St. Město - zvýšení kapacity koryta II. etapa
Vlivy na horninové prostředí a půdu
MOV217020
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Opatření zlepší využití území, při stavbě mohou být ovlivněny druhy i přírodní prvky území. Jedná se o hrázový systém k ochraně ČOV. V rámci analýz byl identifikován konflikt s prvky územního sytému ekologické stabilit, ochranným pásmem vodních zdrojů a chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví. Opatření v intravilánu povede ke zlepšenému využití území. Jedná se o zeď 1-1.3m vysokou a cca 467m dlouhou. V rámci analýz byl identifikován konflikt s chráněnou krajinnou oblastí. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 172
Využívání energetických a surovinových zdrojů
?
0
1
2
1
0
2
0
MOV217009
PPO Rožnov pod Radhoštěm
0
0
1
0
?
0
1
2
1
0
2
0
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
0
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
1
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
0
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
0
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Bečva, Přerov - povodňová ochrana města nad jezem
Vlivy na horninové prostředí a půdu
MOV217025
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Opatření v intravilánu povede ke zlepšenému využití území. V rámci analýz byl identifikován konflikt s evropsky významnou lokalitou, prvky územního systému ekologické stability, ochranným pásmem vodních zdrojů, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod, ochranným pásmem přírodních léčivých zdrojů a ve vzdálenosti do 50 se nachází hranice národní přírodní rezervace. Opatření v intravilánu povede ke zlepšenému využití území. Jedná se o hráz a zeď 1.8 km dlouhou. V rámci analýz byl identifikován konflikt s chráněnou krajinnou oblast, evropsky významnou lokalitu a dále byl identifikován konflikt s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 173
Využívání energetických a surovinových zdrojů
?
0
1
2
1
0
2
0
DYJ217001
Dyje, Znojmo - PPO ul. Loucká
0
0
1
0
1
0
1
2
1
0
2
0
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
0
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
1
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
0
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
0
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Dyje, Břeclav – PPO I. etapa
Vlivy na horninové prostředí a půdu
DYJ217015
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Opatření v intravilánu povede ke zlepšenému využití území. Jedná se o 6,046 km. Celková délka nábřežních zdí je 0,6 km, ochrana cca 5000 obyvatel. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví. Opatření v intravilánu povede ke zlepšenému využití území. Řešeno spolu s dalšími 2 PPO pro Znojmo Hráze. V rámci analýz byl identifikován konflikt s prvky územního systému ekologické stability a dále se zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 174
Využívání energetických a surovinových zdrojů
1
0
1
2
1
0
2
0
DYJ217003
Dyje, Znojmo - PPO Penam
0
0
1
0
1
0
1
2
1
0
2
0
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
0
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
1
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
0
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
0
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Dyje, Znojmo - PPO ul. Na hrázi
Vlivy na horninové prostředí a půdu
DYJ217002
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Opatření v intravilánu povede ke zlepšenému využití území. Řešeno spolu s dalšími 2 PPO pro Znojmo Hráze. V rámci analýz byl identifikován konflikt s prvky územního systému ekologické stability a dále se zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví. Opatření v intravilánu povede ke zlepšenému využití území. Řešeno spolu s dalšími 2 PPO pro Znojmo Hráze. V rámci analýz byl identifikován konflikt s prvky územního systému ekologické stability a dále se zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 175
Využívání energetických a surovinových zdrojů
1
0
1
2
1
0
2
0
DYJ217013
Jihlava, Pohořelice - ochranné hráze
0
0
1
0
?
0
1
2
1
0
2
0
DYJ217017
Litava, Povodňová ochrana města Židlochovice III. Etapa
0
0
1
0
1
0
1
2
1
0
2
0
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
0
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
1
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
0
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
0
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
PPO Moravský Krumlov
Vlivy na horninové prostředí a půdu
DYJ217012
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Opatření v intravilánu povede ke zlepšenému využití území. Prozatím není jasná struktura PPO. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví. Opatření v intravilánu povede ke zlepšenému využití území. Stávající ochrana na Q5, návrh PPO zvýší ochranu na Q100. V rámci analýz byl identifikován konflikt s prvky územního systému ekologické stability a dále se zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví. Opatření v intravilánu povede ke zlepšenému využití území.
Stránka 176
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. DYJ217010
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy Rájec-Jestřebí - výstavba silničního obchvatu s 0 0 -1 -1 -1 ? 1/-1 2 1 0 2 0 Opatření zlepší využití území, při novostavbě v omezovacím povodňovým objektem prostoru volné krajiny mohou být ovlivněny druhy i přírodní prvky území. Není k dispozici řešení obchvatu a typ omezovacího objektu spolu s jeho dopadem na transformaci vybraných povodňových vln. Pravděpodobně se jedná o „kontrolovatelný rozliv “ do extravilánu bez významných povodňových škod.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
Stránka 177
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Kód opatření
Management povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními: obnova přirozených ekosystémů za účelem zpomalení odtoku a zvýšení retence vody v krajině, opatření k zachycení povrchového odtoku a snížení přítoku do říční sítě, zlepšení infiltračních schopností krajiny, včetně změn v korytech a říční nivě a výsadby břehových porostů. Aspekt opatření 2.1.2: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – protierozní opatření v povodí; Aspekt opatření 2.1.3: Protierozní opatření v ploše povodí; Aspekt opatření 2.1.4: Přerušení drah soustředěného odtoku; Aspekt opatření 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.10: Management údolních niv za účelem zpomalení odtoku; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními - revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.1: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží Název opatření
MOV217005
Protipovodňová opatření v lokalitě Loštice
Konkrétní op.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.1
0
0
1
0
1
0
1
2
1
0
2
0
Opatření v intravilánu povede ke zlepšenému využití území. Jedná se o pravý břeh PPO na toku Třebůvka. V rámci analýz byl identifikován konflikt s prvky územního systému ekologické stability, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“.
Stránka 178
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků
Kód opatření
Název opatření
DYJ217006
Svitava, Svitavy - zvýšení kapacity koryta III. etapa
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
?
0
?
0
1
1
1
0
2
0
Opatření v intravilánu povede ke zlepšenému využití území. Návaznost na etapy I. a II. Jedná se o úpravu koryta na Q50 a 0.9km opěrná zeď.
Stránka 179
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření
MOV217002
Kouty nad Desnou - Šumperk
Konkrétní op.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
?
?
?
0
1
2
1
0
2
0
Opatření zlepší využití území, při stavbě mohou být byť dočasně ovlivněny druhy i přírodní prvky území. Protipovodňová úprava koryta Bystřiny v soustavě s Loučná nad Desnou – poldr doplňuje soustavu. V rámci analýz byl identifikován konflikt s chráněnou krajinnou oblastí, ptačí oblastí, prvky územního systému ekologické stability, ochranným pásmem vodních zdrojů, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a ochranným pásmem přírodních léčivých zdrojů.
Stránka 180
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Protierozní opatření v ploše povodí; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
Stránka 181
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
1
0
1
0
1
Využívání energetických a surovinových zdrojů
0
Vlivy na funkční využití území
0
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Morava, Litovel - PPO 1. etapa
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje MOV217006
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
2
1
0
2
0
Komentář
Opatření zlepší využití území, při stavbě mohou být byť dočasně ovlivněny druhy i přírodní prvky území. Zemní hráze 5.3km, 8 omezovacích či stavidlových objektů, k rekonstrukci je navrhován 1 jez vč. Migračního přechodu pro ryby. Součástí je i zvýšení kapacity koryta řeky Moravy. V rámci analýz byly identifikovány konflikty s přírodní rezervací, chráněnou krajinnou oblastí, ptačí oblastí, evropsky významnou lokalitou, prvky územního systému ekologické stability, ochranným pásmem vodních zdrojů, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 182
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. Kód opatření MOV217007
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy Název opatření Morava, Olomouc - zvýšení kapacity koryta II. etapa B
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
?
0
?
0
1
1
1
0
2
0
Opatření zlepší využití území, při stavbě mohou být byť dočasně ovlivněny druhy i přírodní prvky území. V rámci analýz byly identifikovány konflikty s prvky územního systému ekologické stability, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod, a zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“. PPO se skládá z úpravy koryta v intravilánu cca 1.8 km, zabrání nežádoucímu rozlivu do intravilánu. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 183
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření MOV217008
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření Morava, Olomouc - zvýšení kapacity koryta III. etapa
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
?
0
?
0
1
1
1
0
2
0
Opatření zlepší využití území, při stavbě mohou být byť dočasně ovlivněny druhy i přírodní prvky území. V rámci analýz byly identifikovány konflikty s chráněnou krajinnou oblastí, ptačí oblastí, evropsky významnou lokalitou, prvky územního systému ekologické stability, ochranným pásmem vodních zdrojů, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 184
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření MOV212204
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření Morava, ř. km 235,4 - 247,4 - přírodě blízká PPO Severovýchodní průleh kolem Chomoutova
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
1
0
1
0
1
1
1
0
2
0
Opatření zlepší využití území, při stavbě mohou být byť dočasně ovlivněny druhy i přírodní prvky území. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 185
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření MOV212201
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; 2.1.5: Obnova drobných retenčních prostorů; 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření Třebůvka, Realizace vhodných opatření ze studie „Třebůvka - přírodě blízká protipovodňová opatření“
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
1
0
1
0
1
1
1
0
2
0
Opatření zlepší využití území, při stavbě mohou být byť dočasně ovlivněny druhy i přírodní prvky území.
Stránka 186
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření MOV212210
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření Realizace opatření ze studie "Vlára km 18,632 31,450, revitalizace toku a nivy od soutoku s Brumovkou po Vrbětice - přírodě blízká PPO"
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
1
0
1
0
1
1
1
0
2
0
Opatření zlepší využití území, při stavbě mohou být byť dočasně ovlivněny druhy i přírodní prvky území.
Stránka 187
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření MOV217026
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); 2.3.3.: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.2.3: Výstavba manipulačních objektů pro řízené inundace Název opatření Realizace protipovodňových opatření Kroměříž vycházející ze studie Návrhy efektivních opatření pro snížení povodňových rizik Kroměříž
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
1
0
1
0
1
1
1
0
2
0
Opatření zlepší využití území, při stavbě mohou být byť dočasně ovlivněny druhy i přírodní prvky území. V rámci analýz byl identifikován konflikt s prvky územního systému ekologické stability, ochranným pásmem vodních zdrojů a chráněno oblastí přirozené akumulace vod.
Stránka 188
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. Kód opatření MOV212205
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření Morava, ř. km 226,4 - 231,8 - přírodě blízká PPO Navýšení stávajícího valu u ČOV, revitalizace PB Moravy u ČOV, napojení odstavného ramene u ČOV
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
2
1
1
1
1
1
1
0
2
0
Opatření zlepší využití území, při stavbě mohou být byť dočasně ovlivněny druhy i přírodní prvky území. V případě revitalizačního pojetí záměru posléze pozitivní vlivy.
Stránka 189
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. Kód opatření MOV217013
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.2.4: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – úprava stávajících vodních děl Název opatření Bečva, Hranice na Moravě - zkapacitnění jezu, PPO města
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
1
0
1
0
1
1
1
0
2
0
Opatření v intravilánu zlepší využití území, v průběhu realizace může být ovlivněn ekosystém toku. Zabrání rozlivu v intravilánu. V rámci analýz byl identifikován konflikt s prvky územního systému ekologické stability. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 190
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. Kód opatření MOV217010
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy Název opatření
PPO na toku Loučka,Val.Meziříčí-Poličná proti vodám Loučky a zpětnému vzdutí povodní z Bečvy
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
2
0
1
0
1
1
1
0
2
0
Opatření v intravilánu zlepší využití území, v průběhu realizace může být ovlivněn ekosystém toku. Jedná se o úpravy břehů, rozšíření koryta, ochranné nábřežní zdi, zídky pod ploty a mobilní ochrana vstupů, rekonstrukce lávek a mostku, hrázové propusti. Realizací bude docházet i ke kácení stromů. V rámci analýz byl identifikován konflikt s prvky územního systému ekologické stability a chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví.
Stránka 191
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. Kód opatření DYJ212210
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území Název opatření
Náměšť nad Oslavou – přírodě blízká PPO, obnova přirozené hydromorfologie a retenční kapacity vodohospodářsky významného toku Oslava a jeho nivy
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
2
1
1
0
2
1
1
0
2
0
Dojde k renaturalizaci krajiny se širokým spektrem pozitivních vlivů. V průběhu realizace může docházet ke krátkodobým negativním vlivům na přírodní prostředí.
Stránka 192
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
spekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území Název opatření
DYJ217004
PPO pro povodí Bílého potoka
Konkrétní op.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
1
0
1
0
1
1
1
0
2
0
Nekonkrétní, nelze spolehlivě posoudit. Pravděpodobně se jedná o PPO obce Veverská Bítýška. V rámci analýz byl identifikován konflikt s ochranným pásmem vodních zdrojů a zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“.
Stránka 193
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení růtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály Název opatření
DYJ217008
PPO Březová nad Svitavou, Dlouhá
0
0
1
0
1
0
1
1
1
0
2
0
DYJ217005
Generel odvodnění města Kuřim
0
0
1
1
1
1
1
1
1
2
2
0
Konkrétní op.
Typ 2.3
Opatření v intravilánu zlepší využití území. Komentář: Ochranná funkce opatření zabraňuje rozlivu vody do intravilánu, dále zabraňuje vzniku potenciálního znečištění vody za povodně, které nastává průchodem povodňové vlny urbanizovaným územím. Povede ke snížení možných rizik kontaminace a ochraně veřejného zdraví. Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana) Typ Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních 2.3 toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Konkrétní op. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Kód opatření Název opatření
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Generel není přiložen jakou součást PpZPR, není možné do detailu hodnotit.
Stránka 194
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření DYJ217011
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.3: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.4: Úprava stávajících vodních děl (např. ke zvýšení/vytvoření retenčních objemů, zvýšení odtokových kapacit a bezpečnosti) Název opatření Realizace PPO vycházející z Generelu odvodnění města Brna
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
1
0
1
0
1
1
1
0
2
0
Generel není přiložen jakou součást PpZPR, není možné do detailu hodnotit.
Stránka 195
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření DYJ217018
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.1: Uplatňování zásad správné zemědělské praxe (výběr plodin, podrost, střídání pásů plodin aj.) Název opatření Realizace protipovodňových opatření Ivančice vycházející ze studie Návrhy efektivních opatření pro snížení povodňových rizik Ivančice
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
1
0
1
0
1
1
1
0
2
0
Opatření v intravilánu zlepší využití území a povede k ochraně veřejného zdraví.
Stránka 196
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních; toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků) Název opatření
DYJ217502
1PPO Svitava Letovice nad Kladorubkou, II. Etapa
Konkrétní op.
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření DYJ212204
Typ 2.3
0
0
1
0
1
0
1
1
1
0
2
0
Opatření v intravilánu zlepší využití území a povede k ochraně veřejného zdraví.
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.3: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.5: Obnova drobných retenčních prostorůAspekt opatření 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.1: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží; Aspekt opatření 2.2.4: Úprava stávajících vodních děl (např. ke zvýšení/vytvoření retenčních objemů, zvýšení odtokových kapacit a bezpečnosti) Název opatření Realizace PPO vycházející ze studie "Přírodě blízká POP a revitalizace údolní nivy hlavních brněnských toků"
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
1
0
1
0
1
1
1
0
2
0
Opatření v intravilánu zlepší využití území a povede k ochraně jednotlivých složek životního prostředí a veřejného zdraví.
Stránka 197
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana) Konkrétní op.
Kód opatření DYJ212209
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.3: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.5: Obnova drobných retenčních prostorů; Aspekt opatření 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.1: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží; Aspekt opatření 2.2.4: Úprava stávajících vodních děl (např. ke zvýšení/vytvoření retenčních objemů, zvýšení odtokových kapacit a bezpečnosti) Název opatření Realizace PPO vycházející ze studie "Svratka II přírodě blízká protipovodňová opatření a obnova přirozené hydromorfologie a retenční kapacity toku a nivy v úseku ř. km 2,000 (delta ve VD Nové Mlýny) - 26,370 (Rajhrad - Holasice )
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
2
0
1
0
2
1
1
0
2
0
Opatření v intravilánu zlepší využití území a povede k ochraně jednotlivých složek životního prostředí a veřejného zdraví.
Stránka 198
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na funkční využití území
Využívání energetických a surovinových zdrojů
1
0
2
0
Realizace cíle může vyvolávat rozsáhlá rizika od záborů půdy po ovlivnění průtokových a chemicko-fyzikálních charakteristik vod s vlivem na biotu. Lze také očekávat ovlivnění morfologie toků a přilehlých ekosystémů niv.
1
2
1
1
0
2
0
1
2
2
1
1
0
2
0
1
0
1
1
1
0
1
0
Realizací cíle lze očekávat širokou škálu pozitiv působících na životní prostředí, za předpokladu, že opatření naplňující daný cíl budou prováděna v souladu s požadavky ochrany přírody a krajiny. Opatření naplňující daný cíl musí být promítnuté do pravidel hospodaření tak, aby nebyly v rozporu s požadavky na zemědělskou praxi. Srážková voda v rámci urbanizovaných představuje značný problém, zejména při současném trendu narůstání zpevněných ploch. Realizace cíle povede ke zlepšení této nepříznivé situace.
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
1
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
1
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Cíl 2
Snížení míry povodňového nebezpečí
Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: Postupné realizace konkrétních opatření v povodí pro zachycení nebo snížení povodňových vln, nově navrhovaných nebo pocházejících z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů.
0
0
-1/1
0
Zvyšování retenční schopnosti krajiny a zachování, případně obnova krajinných prvků a ekosystémů pozitivně ovlivňujících vodní režim (mokřady).
1
1
2
1
2
Uplatňováním vhodných způsobů hospodaření na zemědělských a lesních pozemcích, vedoucích k většímu zachycení vody v půdě, zpomalení odtoku a omezení erozních jevů. Uplatňováním vhodných principů hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaných územích, které pokud možno napodobují přirozené hydrologické poměry území před zástavbou
1
1
1
1
1
1
2
0
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
-1/1 -1/1
Stránka 199
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Management povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními: obnova přirozených ekosystémů za účelem zpomalení odtoku a zvýšení retence vody v krajině, opatření k zachycení povrchového odtoku a snížení přítoku do říční sítě, zlepšení infiltračních schopností krajiny, včetně změn v korytech a říční nivě a výsadby břehových porostů. Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků
Kód opatření
Název opatření
MOV217023
Morava - Kyjovka – revitalizace, zkapacitnění odlehčovacího kanálu
0
0
2
1
1
1
1
2
1
0
2
0
MOV212212
Týn nad Bečvou - přírodě blízká protipovodňová opatření
0
0
1
0
1
0
1
1
1
0
2
0
DYJ212211
Realizace vhodných opatření ze studie proveditelnosti ze studie „Rokytná, km 69,781 88,850 od soutoku se Štěpánovickým potokem po pramen - přírodě blízká PPO“
0
0
1
0
1
0
1
1
1
0
2
0
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.1
Při stavbě mohou být byť dočasně ovlivněny druhy i přírodní prvky území. V rámci analýz byl identifikován konflikty s ptačí oblastí, evropsky významnou lokalitou, prvky územního systému ekologické stability, chráněným ložiskovým územím, přírodním parkem, ochranným pásmem vodních zdrojů, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod, a zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“. Poznámka Kyjovka odlehčovací kanál Stará Morava rozlivy pod Hodonínem. Pozitivní vlivy záměru. V průběhu realizace může docházet ke krátkodobým vlivům na přírodní prostředí. Dojde k renaturalizaci krajiny se širokým spektrem pozitivních vlivů. V průběhu realizace může docházet ke krátkodobým negativním vlivům na přírodní prostředí.
Stránka 200
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
1
0
1
0
1
Využívání energetických a surovinových zdrojů
0
Vlivy na funkční využití území
0
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Realizace opatření ze studie proveditelnosti "Litava - přírodě blízká PPO a obnova přirozené hydromorfologie a retenční kapacity toku a nivy v úseku ř. km 5,0 (Měnín) až ř.km 16,0 (Újezd u B.)
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje DYJ212208
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
1
1
0
2
0
Komentář
Dojde k renaturalizaci krajiny se širokým spektrem pozitivních vlivů. V průběhu realizace může docházet k dočasným negativním vlivům na přírodní prostředí.
Stránka 201
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Regulace průtoků ve vodních tocích: technická opatření k regulaci průtoků, jako je výstavba, úprava nebo odstranění staveb pro zadržování vody (např. přehrady nebo jiné struktury nebo změna stávajících manipulačních řádů), které mají významný dopad na hydrologický režim. Aspekt opatření 2.2.1: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží
Kód opatření
Název opatření
MOV217027
Desná, poldr Maršíkov, Filipová
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.2
0
0
0
-1
-1
-1
-1
1
0
0
-1/1
0
Zábor a přeměna rozsáhlého území s negativy pro stávající biotu a užívání území. Omezení transportu splavenin. Jedná se o řízenou inundaci v území Mohelnické brázdy. V rámci analýz byl identifikován konflikt s prvky územního systému ekologické stability a ochranným pásmem přírodních léčivých zdrojů. Komentář: hlavní funkce poldru je snížení povodňového průtoku a zvýšení transformace povodňové vlny, účinkem je tedy ochrana níže položených území před nebezpečným povodňovým průtokem. Tato funkce má pozitivní vliv na složky ŽP v níže položených oblastech. Možný negativní vliv je na šložky ŽP v místě lokalizace poldru, pokud přivádí vodu tam, kde historicky nebyl přirozený rozliv.
Stránka 202
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
0
-1
-1
-1
-1
Využívání energetických a surovinových zdrojů
0
Vlivy na funkční využití území
0
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Merta, poldr Sobotín
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje MOV217003
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
1
0
0
-1/1
0
Komentář
Zábor a přeměna rozsáhlého území s negativy pro stávající biotu a užívání území. Omezení transportu splavenin. V rámci analýz byl identifikován konflikt s chráněnou krajinnou oblastí a chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Komentář: hlavní funkce poldru je snížení povodňového průtoku a zvýšení transformace povodňové vlny, účinkem je tedy ochrana níže položených území před nebezpečným povodňovým průtokem. Tato funkce má pozitivní vliv na složky ŽP v níže položených oblastech. Možný negativní vliv je na šložky ŽP v místě lokalizace poldru, pokud přivádí vodu tam, kde historicky nebyl přirozený rozliv.
Stránka 203
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na funkční využití území
Využívání energetických a surovinových zdrojů
0
-1
-1
-1
-1
1
0
0
-1/1
0
MOV217011
Suchá nádrž Teplice
0
1
-1/1
-1
-1
-1
-1
2
1
0
1
0
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
0
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
0
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Suchá nádrž Lhotka
Vlivy na horninové prostředí a půdu
MOV217012
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Komentář
Zábor a přeměna rozsáhlého území s negativy pro stávající biotu a užívání území. Omezení transportu splavenin. V rámci analýz byl identifikován konflikt s ochranným pásmem vodních zdrojů. Komentář: hlavní funkce poldru je snížení povodňového průtoku a zvýšení transformace povodňové vlny, účinkem je tedy ochrana níže položených území před nebezpečným povodňovým průtokem. Tato funkce má pozitivní vliv na složky ŽP v níže položených oblastech. Možný negativní vliv je na šložky ŽP v místě lokalizace poldru, pokud přivádí vodu tam, kde historicky nebyl přirozený rozliv. Zábor a přeměna rozsáhlého území s negativy pro stávající biotu a užívání území. Dotčeny budou plochy lesů a přeměněna značná část nivy. Omezení transportu splavenin a koryto-tvorných procesů. V rámci analýz byly identifikovány konflikty s evropsky významnou lokalitou, prvky územního systému ekologické stability, ochranným pásmem vodních zdrojů, ochranným pásmem přírodních léčivých zdrojů.
Stránka 204
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na funkční využití území
Využívání energetických a surovinových zdrojů
0
-1
-1
-1
-1
1
0
0
-1/1
0
DYJ217014
Dyje, Přítlucká suchá nádrž
0
0
0
-1
-1
-1
-1
1
0
0
-1/1
0
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
0
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
0
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Suchá nádrž Boršov - Útěchov
Vlivy na horninové prostředí a půdu
MOV217004
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Komentář
Zábor a přeměna rozsáhlého území s negativy pro stávající biotu a užívání území. Omezení transportu splavenin. V rámci analýz byl identifikován konflikt s zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“. Komentář: hlavní funkce poldru je snížení povodňového průtoku a zvýšení transformace povodňové vlny, účinkem je tedy ochrana níže položených území před nebezpečným povodňovým průtokem. Tato funkce má pozitivní vliv na složky ŽP v níže položených oblastech. Možný negativní vliv je na šložky ŽP v místě lokalizace poldru, pokud přivádí vodu tam, kde historicky nebyl přirozený rozliv. Zábor a přeměna rozsáhlého území s negativy pro stávající biotu a užívání území. Omezení transportu splavenin. Jedná se o soustavu s ochranou Břeclavi a okolí.
Stránka 205
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na funkční využití území
Využívání energetických a surovinových zdrojů
0
-1
-1
-1
-1
1
0
0
-1/1
0
DYJ217502
Brankovice, SN na Litenčickém potoce
0
0
0
-1
-1
-1
-1
1
0
0
-1/1
0
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
0
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
0
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Studený potok, SN Svitavy, opatření v korytech vodních toků a v záplavovém území
Vlivy na horninové prostředí a půdu
DYJ217007
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Komentář
Zábor a přeměna rozsáhlého území s negativy pro stávající biotu a užívání území. Omezení transportu splavenin. V rámci analýz byl identifikován konflikt s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a zranitelnou oblastí ve smyslu „nitrátové směrnice“. Komentář: hlavní funkce poldru je snížení povodňového průtoku a zvýšení transformace povodňové vlny, účinkem je tedy ochrana níže položených území před nebezpečným povodňovým průtokem. Tato funkce má pozitivní vliv na složky ŽP v níže položených oblastech. Možný negativní vliv je na šložky ŽP v místě lokalizace poldru, pokud přivádí vodu tam, kde historicky nebyl přirozený rozliv. Zábor a přeměna rozsáhlého území s negativy pro stávající biotu a užívání území. Omezení transportu splavenin.
Stránka 206
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Cíl 3
Zvýšení připravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektů infrastruktury, hospodářských a jiných aktivit vůči negativním účinkům povodní
Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: Zpracování a aktualizace kvalitních povodňových plánů obcí a vybraných nemovitostí, uvažujících i možnost výskytu povodní větších než Q100.
0
Kód opatření
1
0
1
1
1
1
1
2
1
0
Realizace daného cíle dovolí adekvátní využití
území a zvýšení ochrany obyvatelstva při povodních.
Zajištění dostatečného vybavení pro provádění nouzových 0 operativních opatření pro ochranu obyvatelstva a zabezpečení základních funkcí obcí. Dalšího zdokonalování předpovědní povodňové služby a zajištění 0 fungující hlásné povodňové služby a hlídkové služby na úrovni obcí, včetně systémů pro informování a varování obyvatelstva. Zabezpečení nemovitostí, nacházejících se v územích ohrožených 0 rozlivy, jejich vlastníky k omezení jejich vlastních škod a k zamezení případného ohrožení jiných území, objektů nebo životního prostředí (odplavení materiálu, únik nebezpečných látek). Aspekt 1 Prevence rizik (Prevence) Typ 1.3 Obecná op.
0
0
0
0
0
0
1
2
0
0
0
0
Realizace cíle povede ke obyvatelstva při povodních.
zvýšení
ochrany
0
0
0
0
0
0
1
0
1
0
0
Realizace cíle povede ke obyvatelstva při povodních.
zvýšení
ochrany
0
1
0
0
0
1
2
1
0
1
0
Realizace cíle povede ke snížení rizika znečištění vod a zlepší efektivitu využívání území. Dále povede ke zvýšení ochrany obyvatelstva při povodních. Snížení rizik: opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě aj.
Aspekt opatření 1.3.1: Zabezpečení ohrožených objektů a aktivit (zvýšení jejich odolnosti při zaplavení), snížení nepříznivých účinků povodní na budovy a komunální infrastrukturu Název opatření
MOV217Axx_O3 Opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě apod.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
0
0
1
0
0
0
1
1
0
0
1
0
Realizace cíle povede ke snížení rizika znečištění vod a zlepší efektivitu využívání území. Dále povede ke zvýšení ochrany obyvatelstva při povodních.
Stránka 207
Aspekt 1 Prevence rizik (Prevence) Obecná op. Kód opatření
Typ 1.3
1
0
0
0
1
Využívání energetických a surovinových zdrojů
0
Vlivy na funkční využití území
0
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě apod.
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje DYJ217Axx_O3
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
1
0
0
1
0
Komentář
Realizace cíle povede ke snížení rizika znečištění vod a zlepší efektivitu využívání území. Dále povede ke zvýšení ochrany obyvatelstva při povodních. Snížení rizik: opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě aj.
Aspekt opatření 1.3.2: Individuální protipovodňová opatření vlastníků nemovitostí (zamezení vniknutí vody, zajištění majetku, zajištění odplavitelných předmětů, odvodnění po povodni) Název opatření
MOV217Axx_O4 Individuální PPO vlastníků nemovitostí
0
0
1
0
0
0
1
2
1
0
1
0
Realizace cíle povede ke snížení rizika znečištění vod a zlepší efektivitu využívání území. Dále povede ke zvýšení ochrany obyvatelstva při povodních. Lze očekávat zachování stávající
struktury osídlení a obhospodařování niv. DYJ217Axx_O4
Individuální PPO vlastníků nemovitostí
0
0
1
0
0
0
1
2
1
0
1
0
Realizace cíle povede ke snížení rizika znečištění vod a zlepší efektivitu využívání území. Dále povede ke zvýšení ochrany obyvatelstva při povodních. Lze očekávat zachování stávající
struktury osídlení a obhospodařování niv.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 208
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 1 Prevence rizik (Prevence)
Typ 1.4
Ostatní prevence: jiná opatření ke zvýšení prevence povodňového rizika (modelování a hodnocení povodňového rizika, hodnocení zranitelnosti v důsledku povodní, programy údržby a provozní řády atd.).
Konkrétní op.
Aspekt opatření 1.4.1: Individuální posouzení povodňového rizika a zranitelnosti objektů
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O5 Individuální posouzení povodňového rizika a zranitelnosti objektů
0
0
1
0
0
0
1
1
1
0
2
0
Při posouzení klást důraz na vyhodnocení míry vlivu na kulminační průtok a vliv na inundaci.
DYJ217Axx_O5
0
0
1
0
0
0
1
1
1
0
2
0
Při posouzení klást důraz na vyhodnocení míry vlivu na kulminační průtok a vliv na inundaci.
Individuální posouzení povodňového rizika a zranitelnosti objektů
Aspekt 3 Připravenost
Typ 3.1
Předpovědní a výstražná povodňová služba: opatření ke zřízení nebo zlepšení hydrometeorologických předpovědních a výstražných systémů, lokálních výstražných systémů a varovných systémů.
Obecná op.
Aspekt opatření 3.1.1: Zlepšení hlásné, předpovědní a výstražné povodňové služby (zřízení a modernizace srážkoměrných a vodoměrných stanic, lokální výstražné systémy)
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O6 Opatření ke zlepšení hlásné a předpovědní povodňové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO)
0
0
0
0
0
0
1
0
0
1
1
0
DYJ217Axx_O6
0
0
0
0
0
0
1
0
0
1
1
0
Opatření ke zlepšení hlásné a předpovědní povodňové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO)
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Výstupy předpovědní služby je možné aktivně využít pro ochranu životů lidí, majetku a dále pro řízení odtoku za povodně, dále je možné pomocí nich minimalizovat vznik znečištění v před rozlivem. Realizace opatření povede ke zvýšení ochrany obyvatelstva. Výstupy předpovědní služby je možné aktivně využít pro ochranu životů lidí, majetku a dále pro řízení odtoku za povodně, dále je možné pomocí nich minimalizovat vznik znečištění v před rozlivem. Realizace opatření povede ke zvýšení ochrany obyvatelstva.
Stránka 209
Využívání energetických a surovinových zdrojů
Vlivy na funkční využití území
Vlivy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu
Vlivy na historické a kulturní hodnoty
Vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstvo
Vlivy na krajinu včetně synergických a kumulativních vlivů
Vlivy na lesy a zemědělské kultury
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
Vlivy na horninové prostředí a půdu
Vlivy na vodu
Vlivy na klima
Vlivy na ovzduší
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Aspekt 3 Připravenost
Typ 3.1
Předpovědní a výstražná povodňová služba: opatření ke zřízení nebo zlepšení hydrometeorologických předpovědních a výstražných systémů, lokálních výstražných systémů a varovných systémů.
Obecná op.
Aspekt opatření 3.2.1: Vytvoření nebo aktualizace povodňových plánů územních celků (digitální forma)
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O7 Vytvoření/aktualizace povodňového územních celků (včetně digitální podoby)
plánu
0
0
0
0
0
0
1
1
1
1
1
0
Realizace opatření povede ke zvýšení ochrany obyvatelstva.
DYJ217Axx_O7
plánu
0
0
0
0
0
0
1
1
1
1
1
0
Realizace opatření povede ke zvýšení ochrany obyvatelstva.
Vytvoření/aktualizace povodňového územních celků (včetně digitální podoby)
Aspekt 3 Připravenost
Typ 3.2
Povodňové / krizové / havarijní plány: opatření ke zřízení nebo zlepšení plánů pro zvládání povodňové situace odpovědnými orgány.
Obecná op.
Aspekt opatření 3.2.2: Vytvoření nebo aktualizace povodňových plánů nemovitostí
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O8 Vytvoření/aktualizace nemovitostí
povodňových
plánů
0
0
0
0
0
0
1
1
1
1
1
0
Realizace opatření povede ke zvýšení ochrany obyvatelstva.
DYJ217Axx_O8
povodňových
plánů
0
0
0
0
0
0
1
1
1
1
1
0
Realizace opatření povede ke zvýšení ochrany obyvatelstva.
Vytvoření/aktualizace nemovitostí
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 210
Vyhodnocení vlivu provádění Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na životní prostředí Příloha – hodnotící tabulky soustava lokalit Natura 2000
Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje Příloha 2 Detailní vyhodnocení vlivu na integritu a celistvost soustavy lokalit Natura 2000 Zpracovatel: Mgr. Stanislav Mudra držitel autorizace podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., č.j.: 11074/ENV/10)
PRAHA
srpen 2015 ©
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 211
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000
Cíl 1
Zabránění vzniku nového rizika a snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku
Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: Zohledňování principů povodňové prevence v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) obcí a při správních řízeních, zejména nevytvářením nových ploch v nepřijatelném riziku, nezvyšováním hodnoty majetku v plochách v nepřijatelném riziku a případně změnou užívání území, vedoucí ke snížení rozsahu ploch v nepřijatelném riziku. Postupné realizace konkrétních opatření pro snížení rozlivů v zastavěném území obcí, při využití navrhovaných opatření z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů. Aspekt Prevence rizik (Prevence) 1 Obecná op.
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
Typ 1.1
Zamezení vzniku rizika: opatření pro zamezení umístění nových či rozšíření stávajících zranitelných staveb a aktivit v ohroženém území, jako je např. územní plánování a regulace výstavby
Aspekt opatření 1.1.1: Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O 1
Pořízení/změna nezastavitelných využitím) Pořízení/změna nezastavitelných využitím)
DYJ217Axx_O1
0
územního plánu (definování 0 ploch a ploch s omezeným
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektem soustavy Natura 2000
územního plánu (definování 0 ploch a ploch s omezeným
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 212
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000
Aspekt 1
Prevence rizik (Prevence)
Obecná op. Kód opatření
Typ 1.1
Zamezení vzniku rizika: opatření pro zamezení umístění nových či rozšíření stávajících zranitelných staveb a aktivit v ohroženém území, jako je např. územní plánování a regulace výstavby
Aspekt opatření 1.1.2: Využití výstupů povodňového mapování (mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika) jako limitu v územním plánování a rozhodování Název opatření
MOV217Axx_O 2
Využití výstupů map povodňového rizika (povodňové ohrožení, plochy v riziku) jako limitu v územním plánování a řízení DYJ217Axx_O2 Využití výstupů map povodňového rizika (povodňové ohrožení, plochy v riziku) jako limitu v územním plánování a řízení Aspekt Ochrana před ohrožením (Ochrana) 2
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
Konkrétní op.
Regulace průtoků ve vodních tocích: Technická opatření k regulaci průtoků, jako je výstavba, úprava nebo odstranění staveb pro zadržování vody (např. přehrady nebo jiné struktury nebo změna stávajících manipulačních řádů), které mají významný dopad na hydrologický režim. Aspekt opatření 2.2.4: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – úprava stávajících vodních děl
Kód opatření
Název opatření
DYJ217009
VD Letovice - rekonstrukce vodního díla
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Typ 2.2
0
0
0
Bez vlivu
Konkrétní op.
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků)
Kód opatření
Název opatření
MOV217019
Morava, Tlumačov - ochranná hráz
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
0
Bez vlivu
Stránka 213
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000 MOV217014
Bečva, Lipník nad Bečvou - PPO města
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
MOV217015
Bečva, Přerov - PPO nad jezem - 1P/04 Nábřeží E. 0 Beneše
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
MOV217016
Bečva, Přerov - PPO nad jezem - 1L/08 Kazeto
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
MOV217018
Bečva, Rokytnice - PPO obce
-1
0
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714085 Morava – Chropyňský luh při zásahu do nivy a toku
MOV217017
Bečva, Troubky - ochranné hráze
MOV217022
Olšava, Uherský Brod PPO
-1
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714085 Moravy – Chropyňský luh při zásahu do toku
MOV217021
Olšava, Kunovice - protipovodňová ochrana
-1
0
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0724107 Nedakonický les při zásahu do toku a nivy
MOV217020
Morava, Uh. Hradiště, St. Město - zvýšení -1 kapacity koryta II. etapa
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0724107 Nedakonický les, CZ0724120 Kněžpolský les ale i další, při zásahu do toku a nivy
MOV217024
Brumovka, Brumov - Bylnice, PPO levý břeh
0
0
0
Bez vlivu
MOV217025
Bečva, Přerov - povodňová ochrana města nad jezem
-1
-1
0
Pravděpodobnost negativního vlivu na EVL CZ 0714082 Bečva - Žebračka
MOV217009
PPO Rožnov pod Radhoštěm
-1
0
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0724089 Beskydy
DYJ217015
Dyje, Břeclav - protipovodňová opatření I. etapa
-1
-1
-1
S rizikem ovlivnění EVL CZ0624099 Niva Dyje, CZ0624119 Soutok–Podluží, PO CZ0621027 SoutokTvrdonicko ale i další, při zásahu do toku a nivy
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 214
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000 DYJ217001
Dyje, Znojmo - PPO ul. Loucká
0
-1
0
Možnost nepřímého dotčení EVL CZ0624001 Meandry Dyje
DYJ217002
Dyje, Znojmo - PPO ul. Na hrázi
0
-1
0
Možnost nepřímého dotčení EVL CZ0624001 Meandry Dyje
DYJ217003
Dyje, Znojmo - PPO Penam
0
-1
0
Možnost nepřímého dotčení EVL CZ0624001 Meandry Dyje
DYJ217012
PPO Moravský Krumlov
-1
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0623819 Řeka Rokytná při zásahu do toku a nivy
DYJ217013
Jihlava, Pohořelice - ochranné hráze
-1
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0614134 Údolí Jihlavy a EVL CZ0624103 Mušovský Luh, při zásahu do toku a nivy
DYJ217017
Litava, Povodňová ochrana města Židlochovice - 0 III. Etapa
0
0
Bez vlivu
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. DYJ217010
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy Rájec-Jestřebí - výstavba silničního obchvatu s 0 0 0 Bez vlivu omezovacím povodňovým objektem
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
Stránka 215
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Kód opatření
Management povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními: Obnova přirozených ekosystémů za účelem zpomalení odtoku a zvýšení retence vody v krajině, opatření k zachycení povrchového odtoku a snížení přítoku do říční sítě, zlepšení infiltračních schopností krajiny, včetně změn v korytech a říční nivě a výsadby břehových porostů. Aspekt opatření 2.1.2: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – protierozní opatření v povodí; Aspekt opatření 2.1.3: Protierozní opatření v ploše povodí; Aspekt opatření 2.1.4: Přerušení drah soustředěného odtoku; Aspekt opatření 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.10: Management údolních niv za účelem zpomalení odtoku; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními - revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.1: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží Název opatření
MOR217005
Protipovodňová opatření v lokalitě Loštice
Konkrétní op.
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Typ 2.1
0
0
Bez vlivu
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků
Kód opatření
Název opatření
DYJ217006
Svitava, Svitavy - zvýšení kapacity koryta III. etapa
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
0 Typ 2.3
0
0
0
Bez vlivu
Stránka 216
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření
MOV217002
Kouty nad Desnou - Šumperk
Konkrétní op.
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Typ 2.3
0
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714075 Keprník, při zásahu do toku a nivy
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Protierozní opatření v ploše povodí; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků. Název opatření
MOV217006
Morava, Litovel - PPO 1. etapa
Konkrétní op.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
-1
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví a PO CZ0711018 Litovelské Pomoraví, při zásahu do toku a nivy
Stránka 217
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. Kód opatření MOV217007 Aspekt 2
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy Název opatření Morava, Olomouc - zvýšení kapacity koryta II. -1 etapa B
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření MOV217008
Typ 2.3
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví a PO CZ0711018 Litovelské Pomoraví, při zásahu do toku a nivy
Typ 2.3
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků. Název opatření Morava, Olomouc - zvýšení kapacity koryta III. -1 etapa
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví, CZ0714085 Morava – Chropyňský luh, při zásahu do toku a nivy
Stránka 218
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření MOV212204
Typ 2.3
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků. Název opatření Morava, ř. km 235,4 - 247,4 - přírodě blízká PPO - -1 Severovýchodní průleh kolem Chomoutova
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví, CZ0714085 Morava – Chropyňský luh a PO CZ0711018 Litovelské Pomoraví, při zásahu do toku a nivy
Stránka 219
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000
spekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření MOV212201
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; 2.1.5: Obnova drobných retenčních prostorů; 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření Třebůvka, Realizace vhodných opatření ze studie „Třebůvka - přírodě blízká protipovodňová opatření“
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
0
Bez vlivu
Stránka 220
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření MOV212210
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření Realizace opatření ze studie "Vlára km 18,632 31,450, revitalizace toku a nivy od soutoku s Brumovkou po Vrbětice - přírodě blízká PPO"
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
-1
-1
0
Pravděpodobnost negativního ovlivnění EVL CZ 0723434 Vlára, po realizaci může být vliv pozitivní.
Stránka 221
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření
Typ 2.3
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); 2.3.3.: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.2.3: Výstavba manipulačních objektů pro řízené inundace Název opatření
Realizace protipovodňových opatření Kroměříž 0 vycházející ze studie Návrhy efektivních opatření pro snížení povodňových rizik Kroměříž Ochrana před ohrožením (Ochrana) Typ 2.3
MOV217026
Aspekt 2
Konkrétní op. Kód opatření MOV212205
-1
0
Pravděpodobnost negativního ovlivnění EVL CZ 0714085 Morava – Chropyňský luh.
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků. Název opatření Morava, ř. km 226,4 - 231,8 - přírodě blízká PPO - -1 Navýšení stávajícího valu u ČOV, revitalizace PB Moravy u ČOV, napojení odstavného ramene u ČOV
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví, CZ0714085 Morava – Chropyňský luh a PO CZ0711018 Litovelské Pomoraví, při zásahu do toku a nivy
Stránka 222
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000 Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. Kód opatření MOV217013 Aspekt 2
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.2.4: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – úprava stávajících vodních děl Název opatření Bečva, Hranice na Moravě - zkapacitnění jezu, 0 PPO města
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. Kód opatření MOV217010
Typ 2.3
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714082 Bečva – Žebračka, při zásahu do toku a nivy
Typ 2.3
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy Název opatření PPO na toku Loučka,Val.Meziříčí-Poličná proti 0 vodám Loučky a zpětnému vzdutí povodní z Bečvy
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
0
0
Bez vlivu
Stránka 223
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000 Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op. Kód opatření
Typ 2.3
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území Název opatření
Náměšť nad Oslavou – přírodě blízká PPO, -1 obnova přirozené hydromorfologie a retenční kapacity vodohospodářsky významného toku Oslava a jeho nivy Ochrana před ohrožením (Ochrana) Typ 2.3
DYJ212210
Aspekt 2
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0614131 Údolí Oslavy a Chvojnice, při zásahu do toku a nivy
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území Název opatření
DYJ217004
PPO pro povodí Bílého potoka
Konkrétní op.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
0
0
0
Bez vlivu
Stránka 224
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení růtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály Název opatření
DYJ217008
PPO Březová nad Svitavou, Dlouhá
Konkrétní op.
Aspekt 2
Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Typ 2.3
0
0
0
Bez vlivu
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků Název opatření
DYJ217005
Generel odvodnění města Kuřim
Konkrétní op.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
0
Bez vlivu
Stránka 225
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření DYJ217011
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.3: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.4: Úprava stávajících vodních děl (např. ke zvýšení/vytvoření retenčních objemů, zvýšení odtokových kapacit a bezpečnosti) Název opatření Realizace PPO vycházející z Generelu odvodnění města Brna
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
0
Bez vlivu na soustavu Natura 2000.
Stránka 226
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření DYJ217018
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.1: Uplatňování zásad správné zemědělské praxe (výběr plodin, podrost, střídání pásů plodin aj.) Název opatření Realizace protipovodňových opatření Ivančice vycházející ze studie Návrhy efektivních opatření pro snížení povodňových rizik Ivančice
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
-1
-1
0
Možnost dotčení EVL CZ0623819 Řeka Rokytná
Stránka 227
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Kód opatření
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních; toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků) Název opatření
DYJ217502
1PPO Svitava Letovice nad Kladorubkou, II. Etapa
Konkrétní op.
Aspekt 2 Ochrana před ohrožením (Ochrana)
Konkrétní op.
Kód opatření DYJ212204
Typ 2.3
0
0
0
Bez vlivu na soustavu Natura 2000.
Opatření v korytech vodních toků a v inundačním území: opatření zahrnující technické úpravy koryt vodních toků včetně bystřin a úpravy v inundačních územích; jako je výstavba, úprava nebo odstranění ochranných hrází nebo úpravy profilu koryta vodního toku. Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.3: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.6: Budování opěrných zdí (nábřeží); Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.5: Obnova drobných retenčních prostorůAspekt opatření 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.1: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží; Aspekt opatření 2.2.4: Úprava stávajících vodních děl (např. ke zvýšení/vytvoření retenčních objemů, zvýšení odtokových kapacit a bezpečnosti) Název opatření Realizace PPO vycházející ze studie "Přírodě blízká POP a revitalizace údolní nivy hlavních brněnských toků"
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.3
0
0
0
Bez vlivu na soustavu Natura 2000.
Stránka 228
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000
Konkrétní op.
Kód opatření DYJ212209
Aspekt opatření 2.3.1: Opatření v korytech vodních toků – zkapacitnění koryt vodních toků; Aspekt opatření 2.3.2: Opatření v korytech vodních toků – výstavba ochranných hrází podél koryt vodních toků (včetně mobilních prvků); Aspekt opatření 2.3.3: Odsazení hrází v extravilánu; Aspekt opatření 2.3.4: Prověření funkčnosti objektů v korytě a možnosti jejich odstranění; Aspekt opatření 2.3.5: Zvýšení průtočné kapacity objektů v korytech vodních toků a v inundačním území; Aspekt opatření 2.3.7: Odlehčovací obtokové kanály; Aspekt opatření 2.3.8: Ostatní terénní úpravy; Aspekt opatření 2.1.5: Obnova drobných retenčních prostorů; Aspekt opatření 2.1.9: Ochrana a obnova území určených k přirozeným rozlivům; Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků; Aspekt opatření 2.2.1: Ovlivnění průtoků ve vodních tocích – výstavba suchých nádrží; Aspekt opatření 2.2.4: Úprava stávajících vodních děl (např. ke zvýšení/vytvoření retenčních objemů, zvýšení odtokových kapacit a bezpečnosti) Název opatření Realizace PPO vycházející ze studie "Svratka II přírodě blízká protipovodňová opatření a obnova přirozené hydromorfologie a retenční kapacity toku a nivy v úseku ř. km 2,000 (delta ve VD Nové Mlýny) - 26,370 (Rajhrad - Holasice )
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
0
0
0
Bez vlivu.
Stránka 229
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000 Cíl 2
Snížení míry povodňového nebezpečí
Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: Postupná realizace konkrétních opatření v povodí pro zachycení nebo snížení povodňových vln, nově navrhovaných nebo pocházejících z plánů oblastí povodí, krajských koncepcí povodňové ochrany a ostatních dostupných materiálů. Zvyšování retenční schopnosti krajiny a zachování, případně obnova krajinných prvků a ekosystémů pozitivně ovlivňujících vodní režim (mokřady). Uplatňování vhodných způsobů hospodaření na zemědělských a lesních pozemcích, vedoucích k většímu zachycení vody v půdě, zpomalení odtoku a omezení erozních jevů. Uplatňováním vhodných principů hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaných územích, které pokud možno napodobují přirozené hydrologické poměry území před zástavbou Aspekt Ochrana před ohrožením (Ochrana) 2
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
0
0
0
Administrativně organizační opatření, bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
Konkrétní op.
Management povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními: Obnova přirozených ekosystémů za účelem zpomalení odtoku a zvýšení retence vody v krajině, opatření k zachycení povrchového odtoku a snížení přítoku do říční sítě, zlepšení infiltračních schopností krajiny, včetně změn v korytech a říční nivě a výsadby břehových porostů. Aspekt opatření 2.1.11: Řízení povodí a odtoku přírodě blízkými opatřeními – revitalizace vodních toků
Kód opatření
Název opatření
MOR217023
Morava - Kyjovka – revitalizace, zkapacitnění -1 odlehčovacího kanálu
0
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0624119 Soutok-Podluží a PO CZ0621027 Soutok -Tvrdonicko
MOV217025
Týn nad Bečvou - přírodě blízká protipovodňová -1 opatření
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714082 Bečva – Žebračka, při zásahu do toku a nivy
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Typ 2.1
Stránka 230
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000 DYJ212211
Realizace vhodných opatření ze studie proveditelnosti ze studie Rokytná, km 69,781 88,850 od soutoku se Štěpánovickým potokem po pramen - přírodě blízká protipovodňová opatření DYJ212208 Realizace opatření ze studie proveditelnosti Litava _ přírodě blízká PPO a obnova přirozené hydromorfologie a retenční kapacity toku a nivy v úseku ř. km 5,0 (Měnín) až ř.km 16,0 (Újezd u Brna) Aspekt Ochrana před ohrožením (Ochrana) 2
0
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0623819 Řeka Rokytná a EVL CZ0610179 Jedlový les a údolí Rokytné při zásahu do toku a nivy
0
0
0
Bez vlivu
Typ 2.2
Regulace průtoků ve vodních tocích: Technická opatření k regulaci průtoků, jako je výstavba, úprava nebo odstranění staveb pro zadržování vody (např. přehrady nebo jiné struktury nebo změna stávajících manipulačních řádů), které mají významný dopad na hydrologický režim. Aspekt opatření 2.2.1: Výstavba suchých nádrží
Konkrétní op. Kód opatření
Název opatření
MOV217001
Desná, poldr Maršíkov, Filipová
0
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví, pozměněním hydrologického režimu a toku splavenin
MOV217003
Merta, poldr Sobotín
0
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví, pozměněním hydrologického režimu a toku splavenin
MOV217012
Suchá nádrž Lhotka
0
0
0
Bez vlivu
MOV217011
Suchá nádrž Teplice
-1
-1
0
S rizikem ovlivnění EVL CZ0714082 Bečva – Žebračka a EVL CZ071 a EVL CZ0713375 Hustopeče – Štěrkáč, ovlivnění kontinuity toku, změna hydrologického režimu, nebezpečí zatápění EVL.
MOV217004
Suchá nádrž Boršov - Útěchov
0
0
0
Bez vlivu
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 231
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000 -1
-1
S rizikem ovlivnění EVL CZ0624099 Niva Dyje, CZ0624119 Soutok–Podluží, PO CZ0621027 SoutokTvrdonicko ale i další, při zásahu do toku a nivy
Studený potok, SN Svitavy, opatření v korytech 0 vodních toků a v záplavovém území
0
0
Bez vlivu
0
0
0
Bez vlivu na soustavu Natura 2000.
DYJ217014
Dyje, Přítlucká suchá nádrž
DYJ217007 DYJ217502
Brankovice, SN na Litenčickém potoce
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
-1
Stránka 232
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000 Cíl 3
Zvýšení připravenosti obyvatel a odolnosti staveb, objektů infrastruktury, hospodářských a jiných aktivit vůči negativním účinkům povodní
Naplnění tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím: Zpracování a aktualizace kvalitních povodňových plánů obcí a 0 vybraných nemovitostí, uvažujících i možnost výskytu povodní větších než Q100.
0
0
Bez vlivu
0
0
0
Bez vlivu
0
0
0
Bez vlivu
0
0
0
Bez vlivu
Zajištění dostatečného vybavení pro provádění nouzových operativních opatření pro ochranu obyvatelstva a zabezpečení základních funkcí obcí. Další zdokonalování předpovědní povodňové služby a zajištění fungující hlásné povodňové služby a hlídkové služby na úrovni obcí, včetně systémů pro informování a varování obyvatelstva. Zabezpečení nemovitostí, nacházejících se v územích ohrožených rozlivy, jejich vlastníky k omezení jejich vlastních škod a k zamezení případného ohrožení jiných území, objektů nebo životního prostředí (odplavení materiálu, únik nebezpečných látek). Aspekt Prevence rizik (Prevence) 1 Obecná op. Kód opatření MOV217Axx_O 3
Typ 1.3
Snížení rizik: opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě aj.
Aspekt opatření 1.3.1: Zabezpečení ohrožených objektů a aktivit (zvýšení jejich odolnosti při zaplavení), snížení nepříznivých účinků povodní na budovy a komunální infrastrukturu Název opatření Opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit 0 (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě apod.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
0
0
Bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
Stránka 233
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000 Opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit 0 (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě apod. Prevence rizik (Prevence) Typ 1.3
DYJ217Axx_O3
Aspekt 1
Obecná op. Kód opatření
0
0
Bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
Snížení rizik: opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit (zvýšení odolnosti) a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě aj.
Aspekt opatření 1.3.2: Individuální protipovodňová opatření vlastníků nemovitostí (zamezení vniknutí vody, zajištění majetku, zajištění odplavitelných předmětů, odvodnění po povodni) Název opatření
MOV217Axx_O 4
Individuální PPO vlastníků nemovitostí
0
0
0
Bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
DYJ217Axx_O4
Individuální PPO vlastníků nemovitostí
0
0
0
Bez vlivu s respektováním soustavy Natura 2000
Aspekt 1
Prevence rizik (Prevence)
Obecná op.
Typ 1.4
Ostatní prevence: : Jiná opatření ke zvýšení prevence povodňového rizika (modelování a hodnocení povodňového rizika, hodnocení zranitelnosti v důsledku povodní, programy údržby a provozní řády atd.).
Aspekt opatření 1.4.1: Individuální posouzení povodňového rizika a zranitelnosti objektů
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O 5
Individuální posouzení povodňového rizika a 0 zranitelnosti objektů
0
0
Bez vlivu
DYJ217Axx_O5
Individuální posouzení povodňového rizika a 0 zranitelnosti objektů
0
0
Bez vlivu
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
Stránka 234
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000 Aspekt 3
Připravenost
Typ 3.1
Obecná op. Kód opatření
Předpovědní a výstražná povodňová služba: opatření ke zřízení nebo zlepšení hydrometeologických předpovědních a výstražných systémů, lokálních výstražných systémů a varovných systémů.
Aspekt opatření 3.1.1: Revize a doplnění sítě hlásných profilů a limitů pro vyhlašování SPA Název opatření
MOV217Axx_O 6
Opatření ke zlepšení hlásné a předpovědní povodňové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO) DYJ217Axx_O6 Opatření ke zlepšení hlásné a předpovědní povodňové služby (hlásné profily, limity SPA,LVS, VISO) Aspekt Připravenost 3 Obecná op.
0
0
0
Bez vlivu
0
0
0
Bez vlivu
Typ 3.1
Předpovědní a výstražná povodňová služba: opatření ke zřízení nebo zlepšení hydrometeologických předpovědních a výstražných systémů, lokálních výstražných systémů a varovných systémů.
Aspekt opatření 3.2.1: Aktualizace/vytvoření povodňového plánu obce a vyšších správních celků (včetně digitální podoby)
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O 7
Vytvoření/aktualizace povodňového územních celků (včetně digitální podoby)
plánu 0
0
0
Bez vlivu
DYJ217Axx_O7
Vytvoření/aktualizace povodňového územních celků (včetně digitální podoby)
plánu 0
0
0
Bez vlivu
Aspekt 3
Připravenost
Typ 3.2
Obecná op.
Povodňové / krizové / havarijní plány: opatření ke zřízení nebo zlepšení plánů pro zvládání povodňové situace odpovědnými orgány.
Aspekt opatření 3.2.2: Aktualizace/vytvoření povodňových plánů vlastníků nemovitostí v riziku
Kód opatření
Název opatření
MOV217Axx_O 8
Vytvoření/aktualizace nemovitostí
povodňových
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
plánů 0
0
0
Bez vlivu
Stránka 235
Vlivy na integritu soustavy Natura 2000 Přeshraniční vlivy na soustavu Natura 2000
Vlivy na soustavu Natura 2000
Popis jednotlivých opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje
Komentář
Hodnocení cílů, obecných a konkrétních opatření Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje na integritu a celistvost lokalit Natura 2000 DYJ217Axx_O8
Vytvoření/aktualizace nemovitostí
povodňových
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
plánů 0
0
0
Bez vlivu
Stránka 236
