Čechtické noviny Čechtice, Černičí, Dobříkovice, Chrastovice, Jeníkov, Jizbice, Krčmy, Malá Paseka, Nakvasovice, Nové Práchňany, Otročice, Palčice, Růžkovy Lhotice, Staré Práchňany, Sudislavice, Zhoř.
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby měl zmrznout. Na svatého Jáchyma skončila se už zima. Březnové slunce má krátké ruce. Panny Marie zvěstování (25. března) vlaštovičky zpět přihání.
Čechtice
(Cziechticz, Čekšice, Čektice, Čekčice, Czeksiez, Czechcicz) Čechtice leží ve Středočeském kraji, jihovýchodně od města Vlašim. Městečko se rozkládá v Mladovožické pahorkatině. Nejvyšší bod v jejím katastru jsou Zhoř (626 m n. m.), Horky (604 m n. m.) a Jizbický kopec (600 m n. m.). Čechtice (náměstí) jsou v nadmořské výšce 478 m. Jméno městečka původně znamenalo ves lidí Čechtových. Čechtice zcela jistě existovaly již na přelomu 1 3. a 1 4. století, dokonce už i v době Přemysla Otakara II., kdy byly zakládány po celém našem území města a vesnice. V této době vznikala z osad městečka jako samostatné územní celky. Ty byly centrem řemesel, živností a obchodu. Bouřlivý rozkvět vesnic a měst nastal i za vlády Karla IV. a Václava IV. Také Čechtice se začaly v této době rozvíjet. První zmínky o Čechticích jsou z roku 1 31 5 (některé prameny uvádějí rok 1 31 6) kdy je s predikátem „z Čechtic" zapisován Jindřich z Čechtic (Henricum de Czekcicz), jež založil zdejší vladycký rod. Dále je roku 1 31 8 uváděn jeho bratr Vojslav z Čechtic (jméno zní i v podobě Slávek). V roce 1 360 jsou zmiňováni nezletilí Václav a Heřman , sirotkové po Jindřichovi nebo Vojslavovi, kterým po dobu nezletilosti dělal poručníka Beneš ze Zdislavic. Jmenovaní vladykové, ale i poručník bývávali patrony zdejšího kostela čechtického (postaven 1 350) a Beneš sem dosazuje roku 1 360 faráře. Václav a Heřman z Čechtic však velmi brzy po dovršení plnoletosti své statky v Čechticích prodali a odešli jinam. Čechtice tak přešly do majetku velmi rozvětvené rodiny Tluksů, která měla v erbu dva meče přeložené křížem.
Společenská rubrika
Blahopřejeme občanům, kteří v měsíci březnu oslaví 80 a více let: Jaroslav Brýl Lidmila Musilová Marie Dvořáková
Staré Práchňany Jeníkov Nakvasovice
3/201 5
Rodina Tluksů vlastnila veliký majetek na Pelhřimovsku. Někteří členové tohoto rodu si rádi dávali různé predikáty např. Tluksa z Božejova, z Pacova, z Kamene, z Libkové Vody, z Vokova, z Vrábí, z Buřenic, ze Lhotic. Vladykové, kteří získali Čechtice, si dali predikát „z Čechtic", a to už roku 1 371 . Prvním Tluksou byl Oneš Tluksa ze Lhotic, který koupil Čechtice roku 1 361 . Od roku 1 363 do roku 1 371 vykonával vladyka Oneš vrchnostenská práva a dosazoval faráře ke kostelu v Čechticích. Roku 1 363 také Oneš věnoval nový oltář do kostela v Čechticích. V roce 1 371 pak Oneš Tluksa přesidluje do Čechtic a objevuje se už jméno Oneš Tluksa z Čechtic. Po něm nastoupil na čechtickou tvrz Rynard z Čechtic, psán jako Rynardus miles de Czechticz (zřejmě od roku 1 382), po něm následoval Přech z Čechtic, který je znám z latinského zápisu z roku 1 389 jako Prziech de Czechczicz. Následně nastoupil na tvrz syn Oneše Tluksy Hynek Tluksa z Čechtic. Tento vladyka byl také pánem na Rukštejně, Pacově a na některých menších statcích na Čáslavsku. Hynek část čechtického panství prodal Vilémovi z Pavlova a z Blatnice. Oba vladykové Hynek i Vilém 5. listopadu 1 390 potvrzovali na zdejší faru společně nového faráře. Na část statku, která zůstala Hynku Tluksovi v držení, přibral ještě svého mladšího bratra Oneše Tluksu z Čechtic. Je to možné, že to bylo v době, kdy Oneš Tluksa dosáhl zletilosti. Záznam o Hynkovi se objevuje i v roce 1 394, ve kterém je jmenován Hynek řečený Tluksa v souvislosti s převodem statků s Kunešem z Čihoště a Vilémem ze Soutic. V latinských zápisech se objevuje Oneš Tluksa až v roce 1 401 . Hynek Tluksa vládl v Čechticích ještě v roce 1 389, což potvrzuje zápis ze 1 4. listopadu 1 398. Začátkem 1 5. století pak Tluksové (až na nějaké podíly) Čechtice prodali a odešli na jiné statky. Není známo, kdy byly přesně Čechtice povýšeny na městečko podle práva, ale městečkem jsou označovány již ve zprávách z roku 1 404. Roku 1 411 se na Čechticích připomíná Jetřich z Čechtic. Byl dvořanem krále Václava IV., od něhož roku 1 411 obdržel odúmrť v Benedíně a v Chuchli k manství Vyšehradské kapituly. O Jetřichovi se nám dochoval záznam v souvislosti s trhem (prodejem), a to ze 6. prosince 1 41 8. Prodal Janu Kuželovi z Kutné Hory dvě kopy grošů platu ve vsi Chuchlech, které mu připadly po smrti Jetřicha z Vyčap.
Z Čechticka
Pohled na kostel sv. Jakuba Staršího a místní faru Další část Čechtic vlastnil vladyka Bohuslav z Čechtic. Je známo, že v té době „seděl" (bydlil) v Čechticích na hradě. Bohuslav z Čechtic bojoval v husitských válkách na straně táboritů. Je mu připisováno autorství husitského chorálu „ Ktož jsú boží bojovníci a zákona jeho" i když mnozí historikové to zpochybňují. Není doloženo, ze kterého rodu Bohuslav pocházel. Je možné, že byl Jetřichovým bratrem nebo i synem. Dalšími majiteli se od roku 1 41 9 stávají Foréřové z Hlavatec. Nejprve Oldřich Foréř z Hlavatec a po jeho smrti Ctibor Foréř z Hlavatec. Ten roku 1 438 zapsal své matce Dorotě ze Svatého Pole, jejímu manželovi Mikuláši ze Záp, své sestře Ofce a Mstidruhovi z Adlar devět set kop grošů na hradě v Čechticích s dvorem, městečkem, s krčmami a dvory kmetcími, s mlýnem, s právem podacím ke kostelu v Čechticích, dále zapsal dvůr ve Svatém Poli u Opočna. Foréřové v Čechticích kolem roku 1 438 budují tvrz, jejíž valové opevnění (náznaky) můžeme dodnes spatřit za kostelem u malého pahorku, kde stávala (dnes v místech ulice V Hradu). Po Ctiborovi vládl na Čechticích vladyka Jan z Kralovic, purkrabí Pražského hradu. Po Janu zůstala Čechticím trvalá památka. Jan dal totiž městečku znak. Z jeho rodového erbu byla převzata stříbrná lilie na červeném štítě. Jan zemřel roku 1 454 bez dědiců, a tak Čechtice spadly po smrti jako odúmrť králi. Král Ladislav Pohrobek Čechtice dal vdově po Janu z Kralovic, a to Martě z Březí, která se provdala do rodu Smilkovských, ale velmi záhy zemřela. Čechtice opět připadly jako odúmrť králi. Roku 1 457 si majetek vyprosil u krále syn Marty z Březí Jan ze Smilkova. Jan byl zřejmě potomek stejnojmenného příznivce krále Václava IV, a to Jana ze Smilkova a na Kostelci. Je zaznamenáno, že komorník krále jménem Valentýn dne 31 . srpna 1 457 uvedl Jana ze Smilkova v držení práva dědického k těmto statkům po Martě z Březí. Jan získal takto tvrz, dvůr poplužní a celou ves Lotkov, dále vše kromě dvou kmetcích dvorů ve vsích Úlehli a v Andrštovicích. Jeho majetkem se stal i celý Hořepník s podacím právem ke kostelu, v Konipasu získal pustou tvrz a poplužní dvůr, vlastnil i celé vsi v Lesném, v Březině a celé městečko Čechtice s pustou tvrzí, s podacím právem ke kostelu, s platy, poli, loukami i lesy. Toto vše bylo Janu ze Smilkova přenecháno za sto padesát kop grošů. Úředníci, kteří uváděli Jana ze Smilkova na panství Čechtice, našli zde však tvrz již pustou, a proto také tuto informaci zapsali do listin. Jan ze Smilkova tvrz, které se říkalo hrad, neopravil, a tak v jeho držení tvrz pustne a později zaniká beze stop. Poslední zmínky o ní pocházejí z roku 1 642. Jan ze Smilkova neměl vlastních potomků, a tak své statky v závěti odkázal strýcům. V době Jana ze Smilkova drželi ještě nějaké podíly v Čechticích rytíři Kuneš z Čechtic a Léva Tluksa z Čechtic, kteří sídlili už na jiných statcích. Dochoval se zápis z 26. května 1 469, kde se uvádí, že Léva Tluksa z Čechtic své dědictví v Lochynicích prodal purkmistru a konšelům města Hradce Králové za 1 550 zlatých uherských. Prodej spolu s ním uskutečnil Přibík Tluksa z Čechtic a z Malotic. Kuneš z Čechtic a Léva Tluksa z Čechtic pomáhali vojensky Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy roku 1 448. Přibík Tluksa z Čechtic proslul jako hejtman krále Jiřího z Poděbrad, s jehož vojskem dobýval roku 1 468 hrad Konopiště. Velitelem hradu byl tehdy Markvart z Kralovic.
Čechtické noviny
Jak dlouho Tluksové drželi své podíly v Čechticích, to nám zprávy ani záznamy nedokládají. Zachovaly se jen záznamy, jež potvrzují, že Tluksové byli na scéně ještě poměrně dlouho. Např. záznam z 27. června 1 469 uvádí, že komorník Valentýn uvedl výprosníky Jana z Kolovrat a z Bezdružic a Přibíka Tluksu z Čechtic v držení dědictví v Uhřicích a na dalších statcích, které po smrti Kateřiny, dcery Sezemy Tluksy z Buřenic na krále připadlo. V provolací knize je Přibík Tluksa uváděn ještě v roce 1 451 a 1 485. Píše se tu Przibik dicto Tluxa de Cziechticz. Další informace nalézáme v zápise z 3. dubna 1 486 a další z roku 1 487, kde se jednalo o spor Přibíka z Čechtic s Janem z Borštejna. A konečně zápis z 28. února roku 1 488 popisuje, že Přibík Tluksa z Čechtic žaluje Ondřeje Oremusa proto, že mu Oremus slíbil půjčit sto kop grošů míšenských, což nesplnil. V dalších záznamech je zápis ze 1 3. května 1 493, podle něhož Ctibor z Malotic žaluje Přibíka Tluksu z Čechtic, že mu odepíral zděděných devadesát kop grošů, které byly zapsány v deskách dvorských. Na konci 1 5. století drželi největší část čechtických statků rytíři netvorští z Březí, kteří své sídlo měli na hradě Netvořicích u Benešova. Prvními z nich byli strýcové Jana ze Smilkova. Prvními z netvořických rytířů na Čechticích byli Svatomír a Nedamír Netvorští z Březí, kterým Jan ze Smilkova Čechtice odkázal. Tito bratři nejprve vládli na Čechticích společně, ale později si je rozdělili na poloviny. Po nich získal Čechtice Aleš Netvorský z Březí a po jeho smrti v roce 1 521 zdědili vše jeho synové Jan a Přibík Netvorští z Březí. Když Přibík zemřel, odkázal svou polovinu čechtických statků včetně poloviny městečka svému synovi. Tak polovině Čechtic vládl Albrecht Netvorský z Březí od roku 1 550. Tento vladyka seděl na své polovině až do roku 1 578, kdy ji prodává 1 5. července rytíři Štěpánu Střelovi z Rokyc a na Křivsoudově. Druhou polovinu Čechtic prodal Přibíkův bratr Jan Netvorský rytíři Adamu Řepovi z Neveklova. Ten svou polovinu odkázal roku 1 573 Bernartovi Hodějovskému z Hodějova. Rytíř Bernard Hodějovský brzy tuto druhou polovinu statku včetně poloviny městečka Čechtic roku 1 580 prodal současnému držiteli první poloviny Čechtic, Štěpánu Střelovi z Rokyc a na Křivsoudově, takže se Čechtice toho roku dostaly celé pod jednu vrchnost. Štěpán Střela připojil Čechtice ke svému křivsoudovskému panství. Štěpán Střela byl císařským radou a za jeho vlády bylo městečko zvelebeno. Vymohl na tehdejším císaři Rudolfovi II. některá privilegia. Čechtice dostaly oficiální právo stát se městečkem, přestože byly jako městečko brány od roku 1 404. Tím se zde například směly konat čtyřikrát ročně trhy, každý po osmi dnech. Dále dostaly Čechtice právo vybírat mýto, a to každý týden od středy 1 6 hodin až do neděle. Z jednoho koně a z jednoho kusu hovězího dobytka se platilo po jednom bílém penízi (rozumí se bílý groš, s jehož ražbou se začalo koncem 1 6. století). Městečko získalo i hrdelní právo, které pak bylo vykonáváno na návrší severně od Čechtic. Dodnes se zde říká U Šibenice. V městečku vznikla v té době i škola, která se roku 1 592 připomíná jako znamenitá. Štěpán Střela zemřel 9. prosince 1 593 na hradě Křivsoudově. Z mnoha zdrojů zpracovala L. Proschková
Pokračování příště
3/201 5
Strana 2
Z Čechticka
Čechtice a jejich historické souvislosti a odkazy k počátkům dějin Pověst o založení Čechtic
Kousek za Čechticemi, mezi silnicí vedoucí do Vlašimi a na Jeníkov se říkalo Na Starém místě. Ještě praprarodiče nejstarších obyvatel Čechtic vyprávěli, že na těch místech pamatují rozvaliny, údajné základy dávných stavení. Stávala tam prý kdysi vesnička, dokonce snad předchůdce Čechtic. Zničil ji požár, nebo nájezdy vojsk? Či snad vyhnalo osadníky sucho a neúroda? Stejné dohady panují kolem pomístního názvu U Dvodců nebo V Dvorcích. Asi dva kilometry za Čechticemi směrem na Jeníkov prý u potůčku (dnes zvaného Luční) pod lesem stávaly chalupy. K oběma místům se váže stará pověst, zaznamenaná v jedné z kronik, v Pamětní knize městečka Čechtice. Vysvětluje velmi naivně původ názvu městečka: ,,Kde se nyní říká Na Starém místě, tam dlužno hledati počátek Čechtic. Na tom místě bydlili zeman jménem Čech. Kde se nyní říká Ve Dvorcích, tam se usadil Němec zvaný Titze. Tito dva, když potřebovali ku vzdělání polí a ke své obraně více lidí, dovolili jim stavěti příbytky vedle svého obydlí a tak povstala časem osada pojmenovaná dle obou zakladatelů Čech a Titze, Čechtice." Citováno: PhDr. Daniela Fialová, O Čechticích
Křížový kámen v Podzámecké ulici
Křížový kámen v Čechticích je zajímavou historickou památkou, širší veřejnosti málo známou. Nalézá se v zastavěné oblasti Čechtic, a to v Podzámecké ulici. Z původního místa byl při stavebních úpravách v roce 2003 mírně posunut od svého původního místa. Masivní kámen je v nadzemní části mírně zaoblený s erodovaným povrchem. Má rozměry 86 x 70 x 20 cm v poloviční výši. Směrem k patě se kámen kónicky rozšiřuje. V kameni jsou vytesané obrysy téměř pravidelného kříže řeckého typu o rozměrech 48 x 47 x 1 2,5 cm. Kříž má zvýrazněný obvod. O historii památky není v literatuře záznam. Z ústního podání nejstarších občanů se dochovalo, že byl postaven na památku nějakého úmrtí, údajně snad v souvislosti se svatbou. Kříž pamatuje totiž společnou historii panství Čechtic a Křivsoudova od poloviny 1 6. století. Právem by si zasloužil publicitu, péči a ochranu. Kamenné kříže a křížové kameny nazýváme souhrnně smírčími kameny. Tyto drobné památky měly svou důležitou funkci. Většinou byly zhotoveny z jednoho kusu kamene a byly dokonale opracovány. Kde mají smírčí kříže původ? Ve 1 3. století skupina německých řemeslníků a obchodníků přišla do Čech a usídlila se ve středověkém městě Kouřimi. Postupně celou Kouřim ovládla. Přinesli s sebou i své tzv. magdeburské právo,
tj. systém soudnictví. Toto právo se rozšířilo do celých Čech i na Moravu, do Polska, Litvy, Uher i na Ukrajinu. Na základě tohoto práva byly zakládány i smírčí kříže. Byly to symboly nějaké nešťastné události, některé byly postaveny dokonce na místě zabití člověka jako součást smírčí smlouvy mezi pachatelem a pozůstalými. Ve středověkých soudech tato smlouva plně nahrazovala soudní projednání. Z různých zdrojů zpracovala L. Proschková
Popraviště v Čechticích
Když se Čechticím dostalo výsady práva justice, městečko disponovalo patrně dřevěnou, trojbokou šibenicí s kamennou podezdívkou. Šiběniční vrch se nachází vpravo od cesty na Vlašim, na dnes již značně zpustlém, zalesněném pahorku, který svoje okolí převyšuje cca o 30 metrů. Severovýchodně od něj stojí kaple sv. Vojtěcha, od které se k němu dá dojít pohodlněji. Dodnes se pomístně tomuto místu říká „U Šibenice“. V důležitém dokumentu se uvádí, že už ve druhé polovině 1 7. století byla šibenice větrem pobořena a dlouho nevyužita. Při vojenském mapování však byla znatelně označena jako funkční a tudíž se lze domnívat, že zde měl nepochybně vlašimský nebo kouřimský kat občas práci. Existuje ovšem archiválie, kde je koncem sedmnáctého století zmínka o katovi, který v Čechticích vykonával své řemeslo. Jmenoval se Jan Kolicher (*před 1 670). Není ovšem zcela jasné, zdali byl katem čechtickým, nebo jestli do Čechtic k popravám dojížděl. Jako pravděpodobná se ovšem jeví druhá varianta. Držení kata znamenalo pro menší soudní obvody obrovské náklady a neexistují podložené zprávy, že by čechtický soud vynášel rozsudky smrti častěji, než ostatní soudy IV. stupně. K ruce rychtáři byl v letech 1 734 – 1 740 i čechtický biřic Antonín Kolicher (*1 698 – † 23. 6. 1 763 ve Vlastějovicích). Pokrevní souvislost obou mužů se sice nabízí, nicméně není doložená. (Biřic: dráb, pochop, dozorce, dohlížitel, bachař, kontrolor, inspektor, hlídač, strážník). Při zkoumání map bylo v několika případech u pobořených, nebo jinak nevyužitých popravišť připsáno „alte“ (stará(ý)), protože nebyly využívány. Ať už z jakéhokoli důvodu, některé obce nejevily zájem financovat zbytečně a bezdůvodně obnovení spravedlnosti. Zde se však čechtičtí radní zcela jistě chtěli chlubit výsadou hrdelního práva a šibenice tudíž stála pro výstrahu všem na svém návrší. Kamenné fragmenty na místě samotném jasně poukazují na zděnou stavbu. Dodnes je zde totiž vcelku patrný kruhový základ, kterého by si pozorný návštěvník jistě povšimnul při podrobnějším průzkumu. Z různých zdrojů zpracovala L. Proschková
Zaznamenala a upravila L. Proschková Fotografie: L. Proschková, 201 5
Čechtické noviny
3/201 5
Strana 3
Informace pro občany Zápis z rady č. 3/201 5 v Čechticích dne 9. 2. 201 5
1 . Rada schvaluje, aby z důvodu nejnižší nabídky na vyhotovení pasportu komunikací a dopravního značení v Čechticích, toto vypracovala firma HPN projekt s. r. o. 2. Rada schvaluje, aby z důvodu nejnižší nabídky na vybudování veřejného osvětlení v ulici „U Vojtěcha“, toto uskutečnila firma KHS Elektro Lukavec. 3. Rada schvaluje, aby z důvodu nejnižší nabídky přestavbu kontejnerů na hákový systém vyhotovil pan Karel Kerouš. 4. Rada pověřuje starostu podpisem smlouvy s Technickými službami Vlašim na rok 201 5. Ve smlouvě jsou stejné finanční podmínky jako v loňském roce. 5. Rada schvaluje podání žádosti na 7 pracovních míst dotovaných úřadem práce. 6. Rada bere na vědomí možnost vykoupení pozemku o výměře cca 1 000 m 2 u ČOV Čechtice. O případném převodu pozemku rozhodne zastupitelstvo na svém zasedání. 7. Rada bere na vědomí přípravu lokalit pro vybudování kompostárny. 8. Rada schvaluje úpravu rybníčku pod Jeníkovem a dále rybníčku mezi Zhoří a Jizbicí. Úpravu zajistí firma Kamenická stavební s.r.o. 9. Rada schvaluje vypsání výběrového řízení na projektanta na rekonstrukci hasičárny v Čechticích. Rada souhlasí s oslovením tři zájemců. 1 0. Rada souhlasí s návrhem přípojky elektrického vedení na pozemek pana Kamarýta. Rada schvaluje smlouvu o smlouvě budoucí na věcné břemeno. 11 . Rada pověřuje starostu podpisem smlouvy na prodej Tatry, kterou využívala JPO II. 1 2. Rada schvaluje finanční příspěvek ve výši 1 000,– Kč na činnost Svazu zdravotně postižených „Podblanicka". 1 3. Rada vzala na vědomí cenové nabídky na vyhotovení nových oken a dveří na budovu prodejny Nakvasovice a hasičárny Malá Paseka. Rada schvaluje postupné provedení výměny. 1 4. Rada schvaluje uzavření Mateřské školy v Čechticích v období jarních prázdnin, tedy od 1 6. 2. 201 5 do 20. 2. 201 5. 1 5. Rada schvaluje finanční příspěvky na činnost ve výši 1 0 000,– Kč pro SDH Jeníkov, SDH Nakvasovice, SDH Otročice a SDH Malá Paseka. 1 6. Rada schvaluje finanční příspěvek ve výši 1 0 000,– Kč na činnost malých hasičů při SDH Čechtice. 1 7. Rada schvaluje finanční příspěvek ve výši 5 000,– Kč na pořádání dětského karnevalu pro Unii rodičů při MŠ Čechtice. 1 8. Rada schvaluje Darovací smlouvu na 1 0 000,– Kč pro Centrum sociálních služeb Pacov. Finanční dar bude využit pro potřeby Centra na provozní náklady. 1 9. Rada schvaluje finanční příspěvek na pořádání Noci kostelů, která se v letošním roce uskuteční v kostele na Zhoři. 20. Rada schvaluje datum veřejného zastupitelstva na den 5. 3. .201 5 v 1 8 hod v klubovně Čechtice. Zapsala M. Marhanová
Upozornění pro občany
V březnu na Úřadu městyse Čechtice vybíráme platby za popelnice, vodné, stočné a poplatky za psy. Popelnice nebudou mít známky tak, jak jste tomu byli zvyklí z minulých let.
Změna času!!!
SBĚR ŽELEZNÉHO ŠROTU
V sobotu 1 8. dubna 201 5 provede Sbor dobrovolných hasičů Čechtice po obci sběr železného šrotu.
Prosíme občany, aby nepotřebné železo, kterého se chtějí zbavit, připravili před svá obydlí. Děkujeme. SDH Čechtice
Neznámí vlastníci
Finanční úřad Vlašim
pro zastupování státu ve věcech majetkových postoupil naFÚ Vlašim oznamuje občanům, že pro malý zájem nebude v le- Úřad šemu úřadu aktualizovaný seznam nemovitostí, u nichž je dotošním roce FÚ poskytovat poradenské služby ohledně daňové- sud v katastru nemovitostí evidován nedostatečně identifikovaný, ho přiznání na úřadě v Čechticích. tzv. neznámý vlastník, týkající se katastrálních území v území Pro občany, kteří chtějí tuto službu využít, nabízíme termín 25. působnosti naší obce. března 201 5 od 1 5.00 – 1 7.00 hodin v Dolních Kralovicích na Seznam neznámých vlastníků je zveřejněn na úřední desce místním obecním úřadě. městyse Čechtice. Prosíme občany, pokud jsou jim známy informace o kterékoli Také na FÚ Vlašim Vám poradí v následujících časech: z nedostatečně identifikovaných osob, o sdělení informací na adresu: Po 8.00 – 1 7.00 Úřad pro zastupování státu Út 8.00 – 1 5.30 Odloučené pracoviště Benešov St 8.00 – 1 7.00 Poštovní 2079 Čt 8.00 – 1 5.30 257 65 Benešov Pá 8.00 – 1 4.00 – red. – Děkujeme!
Čechtické noviny
3/201 5
Strana 4
Školní okénko Redakce: Jakub Mazaný a Vít Šimon (8. třída) Autor grafiky: Vít Šimon a Jakub Mazaný (8. třída)
Byli jsme v Bludišti...
Bludiště
Do Ostravy jsme vyjeli obecním autobusem 2. února v 5.30 ráno od školy. Po dlouhé a namáhavé cestě jsme do cílového místa, tj. na Prokešovo ostravské náměstí, dorazili asi v 1 0 hodin. Následovala prohlídka nejvýznamnějších míst. Nejzajímavější byl výstup na radniční věž a výhled na celé průmyslové město. Po prohlídce jsme se přesunuli do atelierů České televize, kde jsme už od 1 3 hod nervózně čekali. Po nějaké době nás konečně pozvali do studia. Proběhlo natáčení, ve kterém nás bohužel soupeři nepříjemně ponižovali. Byli také značně nečestní, protože tam probíhala nápověda z publika. Ačkoli jsme nevyhráli, ostudu jsme naší škole rozhodně neudělali. Patnáctibodovou křížovku jsme vyřešili a vítězství nám uniklo o jeden jediný bod. Televizní štáb si nás oblíbil, protože jsme hráli férovou hru. Zhruba v 1 8.30 jsme dorazili na skautskou ubytovnu v Bolaticích. K večeři jsme měli čínu a pak už jsme měli volno. Ráno jsme si rychle sbalili věci a následovala snídaně. Měli jsme teplé kakao a čerstvé pečivo. Program během celého dne se týkal hornictví a práce v dolech. Nejprve jsme se prošli po haldě Ema. Následoval oběd ve stylové hornické restauraci Harenda U Barborky. Po obědě nás čekala naučná stezka o hornictví a jeho vztahu k přírodě a prohlídka hlubinného dolu Landek. Do dolu jsme zfárali jako horníci v těžních klecích a prohlédli jsme si šachty. Když jsme opět vyfárali na povrch, stmívalo se. Čekalo nás ubytování v Domě dětí a mládeže v Ostravě a večeřeli jsme v KFC v obchodním centru Nová Karolina. Náš poslední den jsme ještě částečně věnovali hornictví. Dopoledne jsme navštívili důl Michal, který je v současnosti celý zalitý betonem, ale má výborně zachované povrchové části. Mohli jsme si detailně prohlédnout, co všechno čekalo horníky při cestě do práce a z práce. Obědvali jsme v pravé hornické restauraci. A pak – „nakonec to nejlepší“ – tříhodinová prohlídka nového ostravského Science Technology Center. Tady byly nejzajímavější věci; mohli jsme se interaktivní formou seznámit s různými přírodními a fyzikálními jevy. Také jsme zhlédli v 3D kině film Poslední korálový útes. Přestože nebylo možné si vyzkoušet stav beztíže, jelikož antigravitace není ve všedních dnech v provozu, byl to nezapomenutelný zážitek. Ale náš program už bohužel končil. Teď nás čekala jen dlouhá cesta domů. Ve 22 hod jsme se vrátili před školu. Výlet byl moc zajímavý a už se těšíme na další návštěvu Ostravy. Veronika Holejšovská, 8. třída
Čechtické noviny
3/201 5
Strana 5
Základní škola Projektový den očima 5. třídy
Další projektový den v naší škole se konal 4. února. První dvě hodiny v páté třídě působily skupinky žáků 6. třídy, které měly pro páťáky připravený program. První skupina se věnovala pověstem a bájím, páťákům připravila prezentaci pověsti o praotci Čechovi z Příběhů udatného českého národa a vlastní předčítání báje o Trojském koni. Tyto příběhy byly východiskem pro kvízovou soutěž. Všichni soutěžící pak dostali sladkou odměnu. Další skupina šesťáků přišla s programem zaměřeným na večerníčky a pohádky a hrála s páťáky hru Abeceda. Jan Malušek předvedl ukázku z pohádky Mrazík, konkrétně scénu s babou Jagou. Honzovo představení bylo páťáky hodnoceno jako nejlepší aktivita z celého projektového dne. V rámci tohoto projektového dne absolvovala 5. třída i preventivní program o škodlivosti kouření pod vedením Mgr. Evy Burdové. Žákům bylo poskytnuto velké množství informací. Dozvěděli se, která látka způsobuje závislost, jaké další škodlivé látky při kouření vznikají a jak ovlivňují lidský organismus. Prezentace byla doplněna četným obrazovým materiálem, který žáky velmi zaujal. Lektorka také na místě provedla pokus, kdy do velké injekční stříkačky umístila kus speciální vaty a posléze do stříkačky natahovala kouř, čímž simulovala plíce kuřáka. Po chvíli vyňala vatu a žáci si mohli prohlédnout, jak je vata znečištěná od kouře a dehtu. Po skončení programu páťáci ještě psali ve skupinách a samostatně básničky o kouření. Zde Vám některé přinášíme.
Kouření
Jakub Boudník, Jan Rukavička, Jiří Zeman, Vojtěch Šindelář Cigareta to je fuj, kdo ji kouří, ten je hnůj. Kouří ten, kdo nemá vkus, cigareta, to je hnus. Tabák přivez Kolumbus, nevěděl, že to je hnus. Cigareta, závislost, ta tě nutí kouřit dost. Když si koupíš cigaretu, smrt už tančí na parketu.
English corner:
Saint Patrick’s Day
Saint Patrick’s Day is celebrated on the 1 7th March when Saint Patrick, patron Saint of Ireland, died. This festival is the most favourite in the USA, Australia, Canada and other countries where Irish people live. During this day, people paint on their faces green shamrocks and wear green clothes. People drink dark beer and dance to music. Monika Jančová, 9th class, ZŠ Čechtice
Since the 1 8th century, Saint Patrick’s Day has been widely celebrated in the USA and Canada. During the day there are many Saint Patrick’s Day parades. In school in the USA, it is popular for students to pinch their classmates who aren’t wearing anything green. Some other common symbols of Saint Patrick’s Day are; leprechauns, Guinness beer and Irish Flags. Steve Volf, ZŠ Čechtice
V knihovně
Básnička o krabičce cigaret
Jana Zelenková, Zuzana Komínková, Simona Starečková Krabičko, krabičko, poničíš nám zdravíčko. Máme hezké tělíčko, zničíš nám ho, krabičko. Naše holčičky nekouří krabičky. S krabičkami skoncují, radostí pak tancují.
Středa 28. ledna byla pro nás, čtvťáky, hezkým dnem. Čtvrtou vyučovací hodinu jsme navštívili knihovnu ve druhém patře naší školy. Paní knihovnice si pro nás připravila bohatý zábavný i naučný program. Rozdělili jsme se do čtyř družstev a začali zařazovat knížky podle žánrů a štítků na správná místa. Tak jsme zjistili, jak je knihovna uspořádaná. Dále jsme luštili kvízy, přiřazovali jména pohádkovým postavám, dozvěděli se leccos o psech a jejich životě, odpovídali na otázky, učili se rozumět některým slovům a znát jejich původ. Je úplně jedno, kdo zvítězil a jakou dostal cenu, my prožili báječnou hodinu a odcházeli bohatší o spoustu zajímavostí. Určitě si to rádi a brzy zopakujeme. V knihovně nám bylo hezky, umíme zas lépe česky, víme, co jsou mokasíny, přece boty – trochu jiný.. . a princezna Krasomila, nafoukaná trochu byla, zavázat jí botičku, musel Mirek na kličku.. . Kolektiv žáků 4. třídy
Vybíráme z našich křestních jmen
Miroslav – 6. březen
Jméno Miroslav užívá celkem 1 68 008 obyvatel ČR. Miroslav je mužem do nepohody i do krásných slunečných dnů. Tento muž dokáže ocenit krásy světa, zlost a násilí jsou mu cizí. Původ: slovanský, význam: slavný mírem, slavící mír, mírumilovný.
Josef – 1 9. březen
Jméno Josef nosí celkem 260 631 obyvatel ČR je prastarým biblickým jménem, jehož původ je spojený s hebrejštinou. Původ: hebrejský, význam: Bůh přidá, nechť Bůh přidá; Jméno se z hebrejštiny překládá jako „Bůh ti dá (dítě)“, „Bůh ti dá následovatele“, „Bůh ti přidá“.
Čechtické noviny
Tomáš – 7. březen
Jméno Tomáš nosí celkem 1 62 802 mužů České republiky. Nositel jména Tomáš se pak může pyšnit tím, že je blízký každému srdci. Původ: aramejský, význam: blíženec, dvojče
Arnošt – 30. březen
Jméno Arnošt nosí celkem 4 852 obyvatel ČR. Původ: germánský, význam: čestnost, rozhodnost, vytrvalost, boj, pevnost, dá se významově přeložit jako vytrvalý, rozhodný nebo pevný v rozhodnutí.
1 2/201 4 Gratulujeme nositelům těchto jmen!
Strana 8
Zpracoval Jakub Mazaný, 8. třída
Základní škola Exkurze 5. a 8. třídy do Židovského muzea v Praze V úterý 27. ledna vyjely 5. a 8. třída na exkurzi do Židovského muzea v Praze. Třídy měly v muzeu každá svůj vlastní program. Shodou okolností se naše exkurze uskutečnila zrovna v den celosvětově věnovaný obětem holocaustu, letos jsme si připomněli 70. výročí osvobození Osvětimi.
Golem Jana Zelenková, Dominik Tulach, Jan Růžička 5. třída
V úterý 27.1 . nás čekal program v židovském muzeu nazvaný Golem. Program začal v dílně, kde jsme přečetli pověsti o rabi Löwovi a o Golemovi. Pak jsme dostali velký papír a společně jsme vytvářeli ve skupinách postavu Golema. Byla to velká zábava. Následovala prohlídka Staronové synagogy, kde jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí o židovské víře a také nám paní lektorka ukázala místo, na kterém sedával rabi Löw. Po prohlídce synagogy jsme se přesunuli na židovský hřbitov. Zde jsme položili kamínky a přání na hrob rabiho Löwa. Podle pověsti se přání vyplní. Naše další kroky vedly do židovského muzea, které dříve sloužilo jako Klausova synagoga. Po prohlídce této synagogy jsme zašli na oběd do KFC. Potom nás pan učitel vzal na Karlův most. Krmili jsme racky a holuby. Vypadali jako v hororu. Ptáci snědli Honzovi Růžičkovi celou svačinu. Rozpršelo se, a tak jsme se vydali na cestu k autobusu.
Badatel – židovské zvyky a tradice Veronika Holejšovská, 8. třída
Exkurze do Židovského muzea v Praze byla velmi zajímavá. Nejprve jsme šli s paní lektorkou na prohlídku objektů židovského muzea. (Viděli jsme tři synagogy a židovský hřbitov. Ve Staronové synagoze nám paní lektorka popsala synagogu, k čemu zde věci slouží, kde se co odehrává a stručně shrnula dějiny Židů v Praze. Chlapci si zde také museli zakrýt hlavu pokrývkou.) Nejzajímavější byly v Pinkasově synagoze stěny, které jsou celé popsány jmény Židů, kteří zahynuli ve 2. světové válce v koncentračních táborech. (Součástí této synagogy je také posvátná rituální lázeň mikve. V Klausově synagoze jsme si částečně prohlédli expozici věnovanou právě židovským zvykům a tradicím, zaujaly zde zejména obřízkové nože a zvláště chlapci se na obřízku podrobně vyptávali. Prohlídka objektů končila na malebném židovském hřbitově mezi natěsnanými náhrobky, kde se hroby mnohde nacházejí i v deseti vrstvách na sobě. Zastavili jsme se u nejstarších náhrobků ze 1 3. století a u náhrobku rabiho Löwa.) Nejhezčí židovský zvyk je pokládání kamínků na hrob rabiho Löwa. Ten údajně splní přání, na které člověk myslí, když mu na hrob kamínek pokládá . Po této prohlídce jsme v dílně židovského muzea sami ve skupinách zpracovávali témata týkající se židovských tradic a svátků např. šabat, pesach, fungování domácnosti. Ovšem největší potlesk sklidilo ztvárnění židovské svatby v podání naší nejlepší paní učitelky Dany Jetelové. Jsem ráda, že jsme mohli nahlédnout do zvyků jiné kultury.
Beseda se spisovatelkou Jitkou Neradovou
Předposlední den prvního pololetí se ve třídách druhého stupně uskutečnila beseda se spisovatelkou Jitkou Neradovou. Jitka Neradová je občanským povoláním učitelka. Píše historické prózy a prózy ze školního prostředí. První kniha jí vyšla v roce 2007. Podrobné informace o autorce jsou k dispozici na jejích internetových stránkách. Podívejme se, jak besedu zaznamenali žáci.
Lenka Nenáhlová, 6. třída
Ve středu o literatuře nás navštívila paní spisovatelka Jitka Neradová. Moc se mi líbilo, jak o sobě vyprávěla a jak nám popisovala proces, kdy kniha vzniká, tiskne se v nakladatelství a nakonec se prodává. Také nám ukázala své čtyři knížky. Nejvíce nám povídala o knize s názvem „Třídní kniha do tramvaje.“ Moc se nám líbila a pak jsme si mohli jednotlivé knihy koupit. Po její návštěvě jsem se rozhodla, že chci také psát knihy.
Žofie Lohrová , 6. třída
Paní spisovatelka Jitka Neradová napsala čtyři knížky; dvě z historie a dvě ze školních lavic. Představovala je moc hezkyR Byla velmi ochotná a zodpovídala nám zvídavé otázky. Těším se, až přijde znovu mezi nás a uvede nám své další knížky.
Kateřina Tulachová, 6. třída
Paní spisovatelka byla moc příjemná a odpovídala nám na každou položenou otázku. Z jedné knihy nám dokonce přečetla krátký úryvek. Doufám, že nás zase nějaký spisovatel navštíví.
Čechtické noviny
3/201 5
Strana 7
Odkud pocházíte?
Básník a záchranář ROBERT SVOBODA
Pocházím z Čechtic od Vlašimi, kde jsem chodil do základní školy, prožil krásné dětství a nejpodstatnější část svého života.
Kde a jakou školu jste vystudoval?
Po ukončení Základní školy v Čechticích jsem přešel do Prahy, kde jsem studoval obor – elektromechanik. V tomto oboru jsem pracoval velmi krátce a poté mne osud odvál do oblasti České Sibiře.
Říkáte, že vás osud odvál do České Sibiře, kde tedy přesně žijete a jakou profesi nyní vykonáváte?
Jak jsem se již zmínil, osud mne zavál do města Votice, kde pracuji a žiji dodnes. Po rekvalifikaci jsem začal pracovat jako řidič – záchranář u Záchranné služby Středočeského kraje, kde již pracuji dvacátým rokem.
Co vás přivedlo k této náročné a odlišné profesi, než jste vystudoval?
Přivedlo mě mnoho životních náhod a hlavně velká ztráta mého nejlepšího kamaráda Mirka. Poté jsem si uvědomil, co znamená a jak je důležité zdraví a sám život. Proto jsem chtěl tomu všemu býti blíže a hlavně nápomocen lidem, kteří to opravdu potřebují.
Jste básník, od kdy skládáte básně?
Básně skládám od svých dvaceti let, ale intenzivně se skládání věnuji od roku 2003.
Co vás právě vedlo ke skládání zamilovaných veršů?
Přivedl mne k tomu sám život. Nejdříve jsem skládal pro své první lásky a snažil se jim tímto způsobem vyznávat lásku. Od roku 2003, kdy mi život udělil velké rány ztrátou těch nejmilovanějších blízkých lidí v mém životě, jsem si uvědomil, co je to láska a jak je pro život důležitá. Stejně tak jako zdraví.
Kolik jste doposud složil básní?
Nemohu vám odpovědět úplně přesně, ale určitě jich bylo 500 a možná i více.
Kdy jste vydal svou první básnickou sbírku?
První má sbírka vyšla v roce 201 3. Ano, vím, je to dost dlouho, ale mnoho let jsem sbíral odvahu publikovat své básně, až má dlouholetá kamarádka mimochodem oborem malířka, mi řekla – vydej to, jsou moc pěkné, určitě se budou líbit, tak jsem jí poslechl. Další rok následovalo vydání druhé sbírky s názvem ,,50 + 2 básní", která měla opět velký ohlas mezi příznivci lyrické poezie.
Říkáte lyrická poezie, co tedy obsahují vaše básně a komu jsou určeny?
Básně jsou především psány všem ženám, protože ženy jsou již od přírody více citlivé a vnímavé, než my muži. Verše mluví o lásce, zklamání, o životě a barvách přírody. Sbírky jsou lyrické, to znamená, nemají děj. Je to stav a druh poezie na rozdíl od epiky vyslovující subjektivní pocity, úvahy, myšlenky a nálady, zachycují časovou následnost událostí.
Odkud čerpáte inspiraci?
Inspirace je přeci všude kolem nás, jen se stačí dobře dívat a vnímat hlasy, pohyby a barvy. ,,Smích“ Největší inspirací jsou pro mne určitě ženy. Jak jsem již nedávno řekl v televizní reportáži na Barrandově, žena sama o sobě je pro mě bezeLesní vílanálad, vždy originálních siluet, barev a momentů, které vkládám do svých básní. Další nemalou inspirací je dná studnice i příroda, každé roční období, které dokáže pohladit po duši svými barvami a teplotou.
Čím je vlastně pro vás poezie?
Poezie je pro mne způsobem myšlení, myšlení hlavou i srdcem. Poezie je permanentní pokus obnovit ztracenou vnitřní harmonii ve světě plném disharmonie. V jejím silovém poli tají ledovce předsudků a z pouště všednosti klíčí zázračná vegetace. Své básně skládám z vášnivé touhy vzepřít se každé definitivnosti, protože co je definitivní, je mrtvé. Poezie je pro mne trvalá vzpoura proti všemu, co život mrzačí a ničí.
Co chystáte v tomto roce?
V letošním roce dokončuji vydání třetí básnické sbírky, která se bude jmenovat ,,Dva oblázky". Sbírka bude obsahovat sto padesát básní. Toto vydání se bude lišit od předešlých tím, že v ní bude i vzpomínka na mé rodiště a na dva významné hudební skladatele a kamarády, kteří nás bohužel opustili do hudebního nebe, a to na pana Karla Svobodu a pana Petra Hapku.
Říká se o vás, že máte rád originalitu, co je na tom pravdy, co tím myslíte?
Je to jednoduché. Nemám rád žádné napodobeniny, těch máme kolem sebe víc než dost. Proto skládám své originální básně, ilustruji a vytvářím obaly sbírek úplně sám. V tom je pak to opravdové osobní kouzlo a nenahraditelná originalita.
Jaké jsou další vaše plány do budoucna?
Přiznám se, že můj velký sen, je vydat knihu povídek, na které pracuji. Měly by to být příběhy, které přinesl sám život, které jsem zažil na vlastní kůži a rád bych se o ně podělil se svými čtenáři, kteří mají rádi humornou literaturu. Zatím pouze prozradím, že kniha povídek se bude jmenovat ,,Co nám život dal, ale i vzal". Dále mohu čtenářům říci, že možná v budoucnosti budou náměty povídek zfilmovány, protože mne oslovil režisér a scénárista pan Tomáš Magnusek.
Kde se s vámi v tomto roce můžeme setkat?
Určitě mě můžete vidět na setkání s autorem pod názvem ,,Večery pod lampou", které jsou plánovány v Benešově a v Úvalech. Na těchto setkání dojde ke křtu vydání třetí básnické sbírky ,,Dva oblázky", kde si sbírky budete moci i zakoupit. Večery budou mít i mnoho překvapení a známého hosta.
Jací jsou vaši oblíbení básníci?
Tak určitě mezi ně patří Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert a z žijících Jiří Žáček. Z hudebních skladatelů a textařů pan Zdeněk Borovec a pan Zdeněk Rytíř a nenahraditelný Karel Svoboda a Petr Hapka. To jsou pro mne opravdové ikony dokonalosti a perfekcionalismu.
Čechtické noviny
3/201 5
Strana 8
Básník a záchranář NĚHA Robert Svoboda Něha je jemné pohlazení, a dlouhý pohled do očí, něha je radost ze souznění, když svět se s tebou zatočí, něha je čerstvý letní vánek, jenž chladí v horku dívčí tvář, něha je spravedlivý spánek, když hlava klesne na polštář, něha je dopis psaný z lásky, ten se čte jenom potichu, něha jsou kolem očí vrásky, ty nevadí, jsou od smíchu, něha je v dlani ptačí peří, a šťastný úsměv dítěte, něha je, když ti druhý věří, to je pak krásně na světě, něha jsou vyložené karty, a k prvním hříchům přiznání, něha je políbení na rty, a zašeptané vyznání. Děkujeme za rozhovor. – redakce –
Víčko k víčku pro Mišičku
Děti z naší školy se rozhodly uspořádat jednorázovou sbírku plastových víček na podporu vážně nemocné Michaelky Zahradníkové. Holčička má od narození neznámou nemoc připomínající dětskou obrnu. Víčka je možné přinášet kdykoliv od 1 5. 3. 201 5 do konce dubna do ZŠ Čechtice, kde bude ve vestibulu umístěn sběrný box. Věříme, že se do akce zapojí co nejvíce dobrých lidí s úmyslem alespoň trochu ulehčit osud malé holčičce a jejím rodičům. Akce je o to krásnější, že ji vymyslely samy děti z 5. třídy a k nim se připojila celá škola. O Michaelce se můžete dozvědět více na: www.michalka-dmo.webnode.cz
Základní škola Čechtice pořádá přednášku pro rodiče a veřejnost
Bezpečně na Internetu.
Přednáska se koná 1 2. 3. 201 5 od 1 6.00 v budově školy v 1 . patře. Zajišťuje VISK Středočeského kraje. Lektor je odborníkem v oboru. Zdarma! Jste srdečně zváni!
Čechtické noviny
3/201 5
Strana 9
Z naší přírody Jak podpořit hnízdění vlaštovek
Vlaštovky mají v dnešní moderní krajině stále větší problémy najít dostatek vhodného materiálu ke stavění hnízd i vhodné prostory pro hnízdění. V suchém období se proto stavba nových hnízd může protáhnout až do léta, takže mláďata vylétají velmi pozdě a nemusejí být schopna zvládnout podzimní tah. Ptáci pak už ani nepřistupují ke druhému hnízdění. Nedostatek bláta můžeme snadno napravit tím, že v blízkosti hnízdišť udržujeme po příletu ptáků v dubnu a v květnu kaluž s trochou jílu a sena, kterou budou vlaštovky a jiřičky rády pravidelně navštěvovat. Může se však stát, že bláto na omítkách nedrží, protože jsou z důvodu snadné omyvatelnosti stále hladší. Tomu můžeme zabránit tak, že uvnitř budov přibijeme 8 – 1 0 cm pod stropem na trám či zeď podložku ve formě prkénka, na kterou můžeme ještě připevnit kousek pletiva. To ptákům usnadní připevnění hnízda. K podložce, která také zachycuje padající trus, můžeme ještě připevnit bidélko, které rodičům usnadní přílet a umožní jednomu z nich přenocovat. Problém v lidských očích často představuje padání ptačího trusu na zem nebo na fasádu, ten je však snadno řešitelný. Můžeme použít umělá hnízda, která umístíme na námi zvolená místa, kde nám nepřekážejí. Použití umělých hnízd pomůže vlaštovkám zahnízdit na námi určením místě ihned po příletu zjara. Pod tato hnízda lze namontovat prkénko, případně je možné zakoupit spodní panel, který zachytí trus. Čištění hnízd není nutné, ale je doporučené při kontrole hnízd při odletu. Vlaštovky se vracejí každý rok hnízdit na stejné místo, někdy proto trvá trochu déle, než je nové místo obsazeno. Pokud je zeď, kde ptáci pravidelně hnízdili, nově natřena omyvatelnou fasádní barvou, kde hnízda nedrží, navrátilci se snaží několik dní postavit vlastní hnízdo, ale po několika neúspěšných pokusech vezmou obvykle zavděk náhradními umělými hnízdy. Celý sortiment hnízd pro vlaštovky (i pro jiřičky) včetně doplňků u nás nabízí internetový obchod Zelená domácnost.
Něco o vlaštovkách
Drobné, lehké vlaštovky, mistři v letu, váží pouhých 20 g. Mají krátké nohy, zato dlouhá, hbitá křídla, neboť tráví spoustu času ve vzduchu. Dovedou letět rychlostí 80 km v hodině a přitom předvádějí akrobatické kousky, při nichž se tají dech. Tito drobní pěvci jsou schopni v letu ulovit téměř jakýkoli letící hmyz do velikosti vážky. K tomuto náročnému způsou obživy je uzpůsoben i jejich krátký, široce nasazený zobáček. Hospodářská stavení a ustájená zvířata vlaštovky odedávna zbavují much, ovádů a komárů, takže si jich rozumní sedláci vždy cenili. S venkovem se pojí i latinské jméno vlaštovky obecné: Hirundo rustica. S člověkem se dokonale sžila a soužití je oboustranně výhodné. Kde však vlaštovky hnízdily, když ještě nebyly chlévy? Ve skalách. Možná právě soužití s člověkem vlaštovce v dávných dobách umožnilo rozšířit se více na sever. V březnu samci přilétají ze zimovišť s předstihem. Spěchají, neboť čím dříve na hnízdiště dorazí, tím lepší teritorium si zaberou – ať už své bývalé hnízdo, nebo místo nové. Samičky přilétají později a samci se je pokoušejí zaujmout akrobatickými lety a předváděním dlouhého ocasu. Zajímavé je, že zatímco u vlaštovek žijících v severní Africe mají samci na rozdíl od samiček ocas delší jen o 5 %, v severní Evropě rozdíl činí již 25 %. Pro samce je co nejdelší vidlice, tvořená dlouhými a tuhými rýdovacími pery, žádoucí. Je dokázáno, že samičky si vybírají samečky mimo jiné právě podle délky ocasních per. Délkou ocasu samci manifestují výtečnou kondici – k jemnému manévrování při letu by jim totiž stačil ocas podstatně kratší, délka je jim spíš na obtíž. Ovšem to, že úspěšně přežívají i s dlouhou ozdobou, svědčí o jejich vitalitě. Kromě délky rýdovacích per však samičky hledí i na jejich symetričnost a pěkně vybarvené červené hrdlo samečka. Zaujme je i kvalitní zpěv – podle něj jsou schopny rozlišit zdraví samců i to, zda mají dostatek hormonu testosteronu. Samička snáší 3 až 7 vajíček, nejčastěji se jich ve snůšce objeví 4 nebo 5. Mláďata vyrůstají v hnízdečku tři týdny, po celou dobu je starostliví rodiče krmí a vynášejí trus. Zanedlouho mláďata vyplní celé hnízdo a můžeme je snadno pozorovat, jak vykukují a žadoní o potravu. Otevřené zobáčky a nápadně zbarvené vnitřky hrdel spolu s loudivým čiřikáním ponoukají rodiče ke krmení. Sytost žluté barvy hrdla dokonce svědčí o zdraví a vitalitě mláděte a rodiče vidí, že má smysl se o ně co nejlépe starat – shánění potravy je totiž stojí nesmírné množství energie. Vlaštovky v témže hnízdě vyvedou mladé obvykle dvakrát za sezonu, a pokud jsou podmínky dobré, mohou to zvládnout i třikrát. K prvnímu opuštění hnízda vybudovaného vysoko nad zemí je třeba odvahy. Rodiče hlasem mláďata vybízejí a povzbuzují. Mláďata z hnízda spíše skočí, než vyletí, instinkt jim ale nedá spadnout a křídla je nadnesou. Nezvyklá námaha je však rychle unaví a již po pár metrech letu hledají místo k odpočinku. Někdy se jim ani nechce dál, ale rodiče je zahálet nenechají a ponoukají je k dalším pokusům. Na první delší lety se mláďata vydávají v závěsu za rodiči. Nastává škola lovu. Pro první lekci se staří snaží najít místo, kde je dostatek kořisti (hmyzu) – ať už je to uvnitř budovy, nebo naopak venku. Kromě obratného lapání hmyzu ve vzduchu se mláďata také učí, jak se v letu napít z vodní hladiny. Po vyhnízdění se vlaštovky rády zdržují v blízkosti vod a nocují v rákosinách. Po třech týdnech mláďata hnízdo opouštějí, protože již dorostla velikosti dospělých a v kotlince je jim velmi těsno. Rodiče je krmí ještě další týden, než se osamostatní.
Vlaštovka nebo jiřička?
Jiřička obecná nemá na rozdíl od vlaštovky červené hrdlo. Vidlice jejího ocasu je mnohem kratší, méně vykrojená, její konce jsou tupější. Na rozdíl od vlaštovek si jiřička staví hnízda zpravidla na vnějších zdech a hnízdo je uzavřenější. Kromě vlaštovky a jiřičky patří k našim zástupcům čeledi vlaštovkovitých také břehule říční, jež hnízdí v norách, které si vyhloubí v hlinitých březích řek i lomů. Převzato z časopisu Ptačí svět
Čechtické noviny
3/201 5
Strana 1 0
Letošní zimaFotografie v Čechticích a na Čechticku Renata Kolandová, 201 5
Lesní víla
Čechtické noviny
3/201 5
Strana 11
Informace pro občany Výlet do elektráren Dukovany a Dalešice, 7. března 201 5
Vedoucí SDH Čechtice připravili výlet pro děti od 1 2 let a dospělé do výše uvedených elektráren. Navštívíme infocentra s průvodcem a ve vodní elektrárně Dalešice je zajištěna i prohlídka v provozu elektrárny. Dále uvidíte pivovar Dalešice, kde se natáčel film Postřižiny. Je zde domluven i oběd v místní restauraci. Informace ohledně oběda budou upřesněny v průběhu března. Pojede se obecním autobusem. Vstupné v elektrárnách je zdarma, v pivovaru je 1 50 Kč /dospělá osoba, 1 30 Kč/dítě. Přihlášky je nutné učinit telefonicky do 1 . března. Telefon pro přihlášky a informace 737 902 545
Březnové setkání důchodců
Březnové setkání důchodců se opět uskuteční poslední pondělí v měsíci, tj. 30. 3. 201 5 v hasičském domě, a to od 1 4 hodin.
Jarní tvoření v klubovně
Březnová dílnička pro volně příchozí dospělé, ale i děti se uskuteční v pátek 27. března od 1 8.00 hodin. Budeme vyrábět velikonoční dekorace. Prosíme případné zájemce, aby svou účast nahlásli na Úřadě městyse Čechtice do pátku 20. března 201 5. Usnadní nám to organizaci dílničky. Děkuji.
Zlatnictví
Snubní prsteny Prodej a opravy šperků Zakázková výroba Výkup zlata
Jana Míková, tel. +420 603 449 474 po dohodě – sobota + neděle, možno i večer E-mail:
[email protected] www.zlatnictvi-prsteny.cz
Provozovny:
Ládví – Kamenice, Luční ul., Praha-východ Jeníkov 2, Čechtice, okres Benešov
Prodej slepiček Drůbež Červený Hrádek, firma Dráb, oznamuje svým zákazníkům, že opět prodává slepičky snáškových plemen Tetra hnědá a Dominant – černý, modrý, žlutý, kropenatý a bílý. Stáří 1 4 – 1 9 týdnů Cena 1 49 –1 80,– Kč/ks dle stáří Prodáváme slepičky pouze našeho chovu! Prodej se uskuteční:
V sobotu 28. března 201 5 Čechtice: za restaurací Lilie od 1 4.40
Při prodeji slepiček zajišťujeme výkup králičích kožek – cena dle poptávky
Případné bližší informace: Po – Pá: 9.00 – 1 6.00 Tel.: 601 576 270, 606 550 204 728 605 840
Čechtické noviny – Vydává Úřad městyse Čechtice – povoleno pod číslem MK ČR E 1 0759 – odpovědná redaktorka Renata Kolandová. Redakce a grafická úprava Mgr. Bc. Lenka Proschková. Autory dalších fotografií jsou autoři článků, dále Renata Kolandová 201 5, fotografie na první až třetí straně: Čechtice, L. Proschková, 201 5. Uzávěrka je vždy 20. dne předcházejícího měsíce. Redakce neodpovídá za obsah článků a formulace autorů. Vzhledem k finančním nákladům na výrobu novin si redakce vyhrazuje právo rozhodovat o úpravě, zkrácení, vhodnosti zveřejnění příspěvku. Počet výtisků 600 ks. Od březnového čísla se zaměřujeme na náš městys Čechtice. Barevný výtisk naleznete na www.mestys-cechtice .
Čechtické noviny
3/201 5
Strana 1 2
