Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Dynamika příjmů a výdajů českých domácností Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Václav Adamec, Ph.D.
Radka Sedláčková
Brno 2010
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu. V Brně dne 29.5.2010
_______________________
Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Václavu Adamcovi, Ph.D., vedoucímu mé bakalářské práce, za ochotnou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi během zpracování bakalářské práce poskytoval.
Abstract SEDLÁČKOVÁ, R. Dynamics of the Income and Expenditures of Czech Households. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2010. This bachelor thesis is focused on the analysis of the income and expenditures of the Czech households. The processed data come from web site of the Czech Statistical Office and from Eurostat. The analysis was carried out using statistical methods, primarily indices and the analysis of time series. Consumption expenditures categorized by the Classification of Individual Consumption by Purpose (CZ-COICOP) were examined for selected groups of the households in years 1989-2009. Income was analysed by the aspect of education. The influence of education was examined with respekt to quantity and structure of the income of households with economically active household head. Keywords The Household Budget Survey, consumption expenditures, CZ-COICOP, Statistics of Income and Living Conditions (EU-SILC), time series.
Abstrakt SEDLÁČKOVÁ, R. Dynamika příjmů a výdajů českých domácností. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2010. Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu příjmů a výdajů českých domácností. Zpracovávaná data pocházejí z internetových stránek Českého statistického úřadu a Eurostatu. Analýza byla provedena pomocí statistických metod s využitím indexů a analýzy časových řad. Byly zkoumány spotřební výdaje utříděné podle klasifikace CZ-COICOP u vybraných druhů domácností v období let 1989 až 2009. U příjmů domácností bylo vybráno hledisko vzdělání a byl zkoumán jeho vliv na objem a strukturu příjmů domácností s ekonomicky aktivní osobou v čele. Klíčová slova Statistika rodinných účtů, spotřební výdaje, CZ-COICOP, šetření Životní podmínky, časové řady.
Úvod a cíl práce
5
Obsah 1
Úvod a cíl práce
7
2
Přehled literatury
9
2.1
Životní úroveň ................................................................................................. 9
2.1.1 2.2
Příjmy domácností......................................................................................... 10
2.2.1
Příjmy ze závislé činnosti..................................................................... 10
2.3
Výdaje domácností ........................................................................................ 11
2.4
Zadluženost a úspory domácností .............................................................. 12
2.5
Chudoba.......................................................................................................... 13
2.5.1 2.6 3
Životní úroveň venkova......................................................................... 9
Riziko chudoby ve státech Evropské unie......................................... 13
Srovnání příjmů a výdajů s EU.................................................................... 13
Materiál a metodika 3.1
15
Statistika rodinných účtů.............................................................................. 15
3.1.1
Základní a doplňkový soubor ............................................................. 15
3.1.2
Harmonizace systému s EU ................................................................. 16
3.1.3
Vymezení příjmů a výdajů .................................................................. 16
3.1.4
Typy domácností................................................................................... 18
3.2
Životní podmínky (EU-SILC) ...................................................................... 18
3.3
Časové řady .................................................................................................... 20
3.3.1
Srovnatelnost údajů v časové řadě ..................................................... 20
3.3.2
Elementární charakteristiky časových řad ........................................ 21
3.3.3
Modelování časových řad .................................................................... 21
3.3.4
Vyrovnávání časových řad .................................................................. 22
3.3.5
Trendová složka .................................................................................... 23
3.4
Statistické indexy ........................................................................................... 24
Úvod a cíl práce
4
Výsledky 4.1
6
25
Výdaje domácností ........................................................................................ 25
4.1.1
Průměrná domácnost............................................................................ 26
4.1.2
Domácnosti zaměstnanců .................................................................... 30
4.1.3
Domácnosti samostatně činných osob ............................................... 31
4.1.4
Domácnosti důchodců.......................................................................... 32
4.1.5
Rok 2009 – vliv hospodářské krize ..................................................... 33
4.1.6
Shrnutí základních rozdílů mezi výdaji domácností....................... 34
4.1.7
Koeficienty přírůstku výdajů na potraviny a bydlení ..................... 36
4.1.8
Objem spotřebních vydání v korunách.............................................. 38
4.1.9
Srovnání výdajů českých domácností s EU....................................... 40
4.2
Příjmy domácností......................................................................................... 45
4.2.1
Příjmy úplných rodin............................................................................ 45
4.2.2
Příjmy ostatních typů domácností...................................................... 52
5
Diskuse a závěr
57
6
Literatura
60
Úvod a cíl práce
7
1 Úvod a cíl práce Analýza příjmů a výdajů domácností podává důležité informace o vývoji životní úrovně obyvatel republiky. Objem a struktura příjmů a výdajů domácností je ovlivňována mnoha faktory, zejména ekonomickou a politickou situací země. Do vývoje příjmů a výdajů domácností se promítají veškeré změny, které v ekonomice a politice proběhnou. Hlavní politickou událostí, která významně ovlivnila život v České republice, a s tím související životní úroveň a spotřebu domácností, byl vznik samostatné České republiky a transformace ekonomiky z centrálně plánované na tržní. Díky tomuto procesu se ekonomika ČR postupně přibližovala ekonomikám států s vyspělou tržní ekonomikou. Další důležitou událostí byl vstup České republiky do Evropské unie. ČR musela splnit konvergenční kritéria a do svého právního řádu implementovat sekundární právní normy EU. Důsledkem tohoto procesu dozajista bylo urychlení konvergence české ekonomiky s vyspělými ekonomikami a postupné snižování rozdílů v objemu a struktuře příjmů a výdajů mezi ČR a vyspělými státy. Hlavní metodou sledování příjmů a výdajů je výběrové šetření prováděné Českým statistickým úřadem. Ze základního souboru domácností je vybrán určitý počet jednotek, na kterých jsou zkoumány vlastnosti základního souboru. Problémem, který může snižovat vypovídací schopnost šetření, je skutečnost, že vybrané domácnosti, které se účastní šetření, mohou zatajovat některé informace, např. o struktuře nebo objemu své spotřeby, aby o sobě podaly lepší obraz, který však neodpovídá skutečnosti. Informace o souboru získané výběrovým šetřením proto nemusejí plně odpovídat vlastnostem základního souboru všech domácností ČR. I přes tuto nevýhodu má však sledování příjmů a výdajů svůj smysl, protože poskytuje důležitou základní orientaci o vývoji životní úrovně českých domácností. Tato metodika umožňuje také mezinárodní srovnání. Harmonizace systému proběhla v souvislosti s přípravami ČR na vstup do EU. Cílem této práce je analyzovat příjmy a výdaje domácností, zhodnotit jejich strukturu podle vybraných hledisek a popsat jejich vývoj v časové řadě. Budou zhodnoceny spotřební výdaje domácností, zejména jejich struktura a její změny v časové řadě. Struktura výdajů bude zkoumána v časovém období od roku 1989 až do současnosti. Práce se zaměří na popis struktury spotřebních vydání u vybraných typů domácností rozdělených podle osoby v čele a jejich vzájemné porovnání. Cílem je najít případné rozdíly ve struktuře spotřeby mezi těmito
Úvod a cíl práce
8
typy domácností. Příjmy domácností budou analyzovány z hlediska vzdělání. Cílem je zjistit, jestli a do jaké míry stupeň nejvyššího dosaženého vzdělání ovlivňuje velikost a také strukturu příjmů domácností.
Přehled literatury
9
2 Přehled literatury 2.1 Životní úroveň Sledování příjmů a výdajů vypovídá o životní úrovni obyvatel. Podle Sovy (1978) je životní úroveň možno definovat jako úroveň života v celé šíři. V užším pojetí, které je svým určením bližší ekonomii, lze životní úroveň chápat jako životní podmínky, tzn. hmotné a společenské podmínky života. Toto pojetí tak zahrnuje komponenty bezprostředně závislé na rozvoji produktivních sil a charakteru výrobních vztahů. Další rozlišovací stupeň přináší definici pojmu životní úroveň jako procesu uspokojování potřeb. Životní úroveň je přímo závislá na výši národního důchodu. Proto také objem národního důchodu připadající na jednoho obyvatele dané země charakterizuje zhruba i potenciální výši životní úrovně. Jde však pouze o hrubou informaci, která ukazuje rozsah zdrojů veškerého národního bohatství. Sova (1978) přináší zajímavý pohled na zjišťování životní úrovně v socialistickém Československu. Vývoj životní úrovně byl sledován podobnými nástroji jako v současnosti. Podklady byly získávány ze statistiky rodinných účtů, údaje o diferenciaci peněžních příjmů na hlavu se zjišťovaly z mikrocensu a dále se mj. provádělo šetření o struktuře pracovního a mimopracovního času. Hlavní rozdíl oproti současnosti spočívá v tom, že socialistický ekonomický rozvoj, a tedy i životní úroveň, byl plánován, a to ve střednědobém horizontu. Národohospodářské plány měly za cíl aktivně působit na změnu struktury a tempa spotřeby. Životní úroveň měla být ovlivňována rozdělováním národního důchodu. 2.1.1
Životní úroveň venkova
V minulosti existovaly výrazné rozdíly mezi životní úrovní ve městech a vesnicích. Postupně docházelo k obrušování těchto rozdílů a dnes se dá říct, že je životní úroveň měst a venkovských oblastí srovnatelná. Kazárová (1995) se pokusila shrnout životní roveň venkovských rodin prostřednictvím sociologického průzkumu tří vesnic na Bruntálsku. Tento průzkum proběhl již v roce 1995, takže je pravděpodobné, že jeho výsledky v současnosti by byly odlišné. Podle studie je hlavním znakem charakterizujícím život na venkově bydlení v rodinném domku. Vlastnictví rodinného domu zvyšuje životní úroveň domácností, které nemusejí platit nájem a mohou zde hospodařit, což jim přináší
Přehled literatury
10
výhodu v samozásobení potravinami. Jejich výdaje na potraviny proto bývají nižší než u obyvatel měst. Na vesnici také stále přetrvává zvyk vytvářet si materiální standard vlastními silami − stavět a rekonstruovat své příbytky, opravovat, zavařovat, konzervovat atd. Obyvatelé vesnic proto mohou mít obecně nižší výdaje, než kdyby bydleli ve městech. Nevýhodou bydlení na vesnici jsou zejména vysoké výdaje na dopravu a méně pracovních příležitostí, s čímž souvisí riziko vyšší nezaměstnanosti.
2.2 Příjmy domácností Mezi základní skupiny příjmů domácností Český statistický úřad řadí • příjmy ze závislé činnosti, • příjmy z podnikání, • sociální příjmy, • ostatní příjmy. Významnou část příjmů domácností, jejichž podíl na celkových příjmech vykazuje rostoucí trend, tvoří sociální příjmy, mezi které patří důchody, dávky státní sociální podpory, dávky nemocenského pojištění atd. Příjmy z podnikání stále ještě v ČR nemají příliš velkou váhu, takže jejich podíl na celkových příjmech domácností není velký. 2.2.1
Příjmy ze závislé činnosti
Největší část příjmů domácností je tvořena příjmy ze závislé činnosti. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů jsou příjmy ze závislé činnosti tvořeny zejména příjmy z pracovněprávního, služebního nebo členského poměru, v nichž poplatník (zaměstnanec) při výkonu práce pro plátce příjmu (zaměstnavatele) je povinen dbát příkazů plátce. Podle Křížové (2008) se průměrná mzda v České republice od roku 1993 téměř ztrojnásobila, což lze pravděpodobně připisovat transformaci české ekonomiky. Stále však přetrvávají poměrně vysoké rozdíly mezi mzdami mužů a žen. Poslední dobou roste vliv vzdělání. Stupeň dosaženého vzdělání výrazně ovlivňuje výši pobírané mzdy, takže např. zpomaluje růst průměrné mzdy dělníků a rychleji rostou mzdy řídicích a vědeckých pracovníků. Zajímavý vývoj prodělal také kariérní růst jednotlivců. V minulosti rostly průměrné mzdy s přibývajícím věkem pracovníka, dnes nejvyšších průměrných mezd dosahují podstatně mladší generace. Vliv věku tedy spíše klesá, roste naopak vliv vzdělání. Na druhou stranu je třeba říct, že dochází k růstu mezd i u starší generace,
Přehled literatury
11
protože mladí lidé začínají kariéru v důsledku studia později a s vyšší kvalifikací a do důchodu odcházejí později než předchozí generace, takže se jejich pracovní kariéra posunuje do pozdějšího věku. Nejstarší věkové kategorie navíc zahrnují vysoce kvalifikované pracovníky, což ovlivňuje výši jejich mzdy. Podle Dvořákové (2006) výši průměrné měsíční mzdy ovlivňuje také velikost podniku. Velké podniky své zaměstnance odměňují vyššími průměrnými mzdami než malé firmy. Vyšší mzdy dostávají zaměstnanci mezinárodních podniků. Výsledky výběrového šetření Mikrocenzus 2002 potvrdily, že se dále prohloubila diferenciace příjmů. Peněžní příjem na osobu u desetiny nejbohatších domácností v ČR byl téměř šestkrát vyšší než u desetiny nejchudších. Mezi nejchudší patří zejména domácnosti dělníků a nezaměstnaných. Podle metodiky měření příjmové chudoby v EU, která je založena na mediánovém příjmu v přepočtu na spotřební jednotku, bylo v roce 2002 v naší republice chudobou ohroženo cca 7 % obyvatel.
2.3 Výdaje domácností Výdaje domácností Český statistický úřad rozděluje ze dvou hledisek, a to • podle účelu použití na o spotřební vydání, o vydání neklasifikovaná jako spotřební, • podle druhu vydání na o potraviny, nápoje, veřejné stravování, o průmyslové zboží, o služby, o platby a jiná vydání. Většinu peněžních prostředků domácnosti vynakládají na uspokojení základních životních potřeb. Mezi nevýznamnější položky ukrajující příjmy domácností patří zejména výdaje na potraviny. Syrovátka (2004) popisuje vývoj struktury potravinového spotřebního koše průměrné české domácnosti během let 1995−2002. Nejvyšší reálný výdajový podíl tvořily výdaje za maso a masné výrobky, což se dalo očekávat vzhledem k životnímu stylu obyvatel ČR. Druhou nejvýznamnější skupinu tvořily výdaje na vejce, mléko a sýry. Velkou část svých příjmů Češi vynaložili na cukr a cukrovinky. Poměrně nízký podíl výdajů byl zjištěn u skupiny výdajů za brambory a zeleninu. Naprosto nejméně domácnosti kupovaly ryby a rybí výrobky. Rostoucí trend byl zjištěn u výdajů na
Přehled literatury
12
maso, mléčné výrobky a cukrovinky. Skupiny výdajů na ryby, brambory, zeleninu a ovoce vykazovaly klesající tendence. Výsledky příspěvku nejsou příliš pozitivní, protože je z nich patrné, že domácnosti nedodržovaly zásady zdravého životního stylu. Analýza však byla provedena před téměř deseti lety, takže její výsledky dnes by už mohly být s ohledem na zdraví populace příznivější. Velikost výdajů domácností je výrazně ovlivňována také cenami bydlení. Podle výsledků posledního sčítání lidu z roku 2001 sice vzrostl počet nově postavených domů, ale počet obydlených bytů je stále dvakrát vyšší než počet obydlených domů. Nájemné proto tvoří u mnoha rodin podstatnou část jejich celkových měsíčních výdajů. Velikost těchto výdajů byla u některých bytů donedávna podstatně zmírněna státní regulací nájemného, která udržovala výši nájemného pod hranicí tržních cen. Přijetím zákona č. 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájemného z bytu se však situace změnila. Proces deregulace nájemného má být díky tomuto zákonu brzy dokončen, a to do již konce roku 2010. Jak poznamenává Najman (2007), v roce 2011 by již žádná regulace nájmů v České republice být neměla. Najman (2007) popisuje dopad deregulace na české domácnosti. Uvádí, že v důsledku deregulace, tak jak je nastavená v České republice, se nájemní bydlení stane pro některé skupiny domácností finančně nedostupné. Konkrétně pro domácnosti důchodců a další nízkopříjmové domácnosti. Najman (2007) proto navrhuje řešení, které by mohlo dostupnost bydlení pro tyto skupiny obyvatel zlepšit – např. ustanovení sociálního bydlení, které by bylo alternativou k nájemnímu bydlení. V každém případě deregulace nájemného ovlivní výši výdajů českých domácností.
2.4 Zadluženost a úspory domácností Domácnosti své výdaje stále častěji nefinancují pouze z vlastních zdrojů, ale využívají půjčky a úvěry různých finančních institucí. Ne vždy jsou ale schopny své závazky splatit. Proto je důležité v souvislosti s analýzou příjmů a výdajů domácností přihlédnout také k vývoji zadluženosti domácností. Podle Michalakové (2008) zadluženost českých domácností po roce 2000 rostla. Většina poskytnutých úvěrů byla tvořena úvěry určenými k pořízení vlastního bydlení. S růstem objemu poskytnutých úvěrů rostl také počet soudních exekucí, protože ne všechny úvěry byly domácnosti schopny bez problému splácet. Ve srovnání s EU však objem čerpaných úvěrů k HDP v ČR dosahuje poměrně nízkých hodnot a Česká republika proto bývá řazena ke konzervativnějším státům. Příjmy domácností mají dlouhodobě rostoucí charakter, což vede k růstu objemu spotřeby a úspor. Podle Michalakové (2008) je pro české domácnosti
Přehled literatury
13
charakteristické, že sklon k úsporám se s rostoucími příjmy nezvyšuje. Téměř celý přírůstek hrubého disponibilního příjmu proto směřuje do individuální spotřeby.
2.5 Chudoba Analýza příjmů a výdajů domácností úzce souvisí s problematikou chudoby. Chudoba se v České republice objevila po roce 1989 v souvislosti s novým ekonomickým systémem. Podle Mareše a Rabušice (1996) lze chudobu definovat jen velmi obtížně. Chudoba je reflektována prostřednictvím osobních obav a v apelu na solidaritu s chudými. Je obsahem sociální politiky státu. Chudoba se měří různými způsoby. Jedna skupina konceptů je založena na spotřebních koších, garantovaných minimálních příjmech (velikost určité sociální dávky) a různě vymezených životních minimech, které tvoří příjmovou hranici zakládající nárok na sociální podporu. Tento přístup využívá česká sociální politika, zejména prostřednictvím tzv. životního minima jako zákonné hranice chudoby. Ze zkušenosti je potvrzeno, že subjektivní chudoba (pociťovaná) je rozsáhlejší než chudoba objektivní (uznaná ze strany sociálního státu). Největší podíl mezi subjektivně chudými tvoří staří lidé a rodiny se dvěma nezletilými dětmi. 2.5.1
Riziko chudoby ve státech Evropské unie
Na počátku roku 2010 zveřejnil Eurostat výsledky šetření z roku 2008 zabývající se rizikem chudoby v jednotlivých státech unie. Průzkum dopadl pro obyvatele České republiky více než příznivě. Česká republika se totiž umístila na prvním místě, tzn. že Češi jsou chudobou ohroženi nejméně ze všech členských států. Pouze 9 % české populace hrozí chudoba1. Mezi další státy s nízkým procentem patří Slovensko a Nizozemí, kde je chudobou ohroženo 12 % obyvatel. Nejhorší situace byla zjištěna v Lotyšsku (26 %) a Rumunsku (23 %). Ve většině států patří mezi nejohroženější skupiny obyvatel děti do 17 let a starší lidé nad 65 let.
2.6 Srovnání příjmů a výdajů s EU Zajímavé výsledky poskytuje také srovnání příjmů a výdajů domácností mezi jednotlivými státy, které svým způsobem přináší informace o tom, jak dobře se obyvatelům ČR žije ve srovnání s obyvateli jiných států. Hlavním cílem Evropské unie je konvergence, postupné snižování rozdílů mezi členskými zeměmi. 1
Pozn.: v roce 2002 bylo chudobou ohroženo 7 % Čechů
Přehled literatury
14
Proto je zajímavé se podívat do minulosti, před okamžik vstupu do unie, kdy byly rozdíly mezi státy ještě velmi patrné. Ševela (2004) popisuje vývoj struktury výdajů domácností kandidátských zemí v letech 1996 až 2002. Z výsledků vyplývají podstatné rozdíly ve vyspělosti stávajících členů Evropské unie a nově vstupujících zemí. Tyto rozdíly se promítají také do struktury spotřebních výdajů domácností. Domácnosti méně vyspělých zemí vynakládají své prostředky zejména na nákup potravin a oděvů, rozvinutější země nakupují více zbytných statků, jako jsou rekreace a kultura. Rozdíly jsou patrné v rámci kategorie potraviny. Nejsou však způsobeny ani tak rozdíly v objemu a cenách spotřebovávaných statků, jako spíš odlišnou velikostí základu pro výpočet zkoumaného podílu. Další nehomogenní kategorií jsou výdaje na bydlení. Rozdíly jsou způsobeny podstatnou variabilitou v cenové úrovni pozemků a tím i rent. Relativně výrazné, ale v absolutním vyjádření malé, jsou rozdíly u skupin zdraví, vzdělávání a spoje. V transitivních ekonomikách došlo k zdvojnásobení cen bydlení. Výdaje na skupiny zdraví, doprava a rekreace vykazují v kandidátských zemích ve srovnání se státy EU vyšší nárůst jak cenových, tak i objemových indexů. U těchto spotřebních výdajů tak dochází k postupné konvergenci podílu výdajů. Výsledky této studie přehledně vystihují základní rozdíly v životním standardu jednotlivých zemí, i když je nutné brát jejich výsledky s rezervou. Podle Ševely (2004) je nutné zohlednit, že indexy fyzického objemu nemají zcela přesnou vypovídající hodnotu, protože zachycují i změnu struktury zboží v rámci komoditní skupiny. Provedené srovnání struktur spotřebních výdajů domácností těchto dvou skupin zemí sice zjistilo výraznější rozdíly u některých skupin výdajů, ale během sledovaných 6 let se tyto rozdíly postupně snižovaly. Studie prokázala, že struktura výdajů v České republice se oproti ostatním nově vstupujícím zemím nejvíce podobala struktuře výdajů členských zemí. V době před vstupem do EU totiž Česká republika patřila, spolu se Slovinskem a Maďarskem, mezi vyspělejší kandidátské země, které dosahovaly nejvyšší míry konvergence k zemím EU. Srovnání s EU popisuje také Křížová (2008), která srovnává příjmy a výdaje domácností ČR se zeměmi EU za rok 2002. Velký rozdíl je patrný zejména v oblasti příjmů domácností, protože roční výdělky v České republice se pohybují hluboko pod výdělky ve státech Evropské unie. Česká republika naopak vyniká ve spotřebě alkoholu a tabáku. Na dopravu vydají obyvatelé ČR podstatně méně než obyvatelé ostatních zemí, naopak při posouzení výdajů na rekreaci a kulturu se řadíme ke státům s vyššími výdaji.
Materiál a metodika
15
3 Materiál a metodika 3.1 Statistika rodinných účtů Hospodaření soukromých domácností popisuje Statistika rodinných účtů (SRÚ) Českého statistického úřadu. Poskytuje informace o výši jejich vydání a struktuře spotřeby. Tyto informace ale musejí být brány s rezervou, protože šetření SRÚ se provádí na souboru pouhých 3000 domácností. Získané údaje jsou zobecněny na celou populaci ČR. Není proto vhodné odtud vyvozovat závěry o vývoji příjmů domácností v celé ČR. Na druhou stranu je ale SRÚ vlastně jediným zdrojem informací o vydáních domácností ve vazbě na jejich příjmy. Zpravodajské domácnosti SRÚ jsou vybírány záměrným kvótním výběrem. Kvóta např. stanoví, kolik musí být ve zpravodajském souboru domácností zaměstnanců s nižším vzděláním s jedním dítětem, čistým měsíčním příjmem na osobu v intervalu 7001–10000 Kč a bydlících v rodinném domku v obci s počtem obyvatel od 10000 do 49999. Jednotkou výběru je hospodařící domácnost, tzn. soubor osob společně bydlících, které se společně podílejí na úhradě základních výdajů. Domácnost může být tvořena i jednotlivcem. 3.1.1
Základní a doplňkový soubor
SRÚ rozlišuje dva druhy souborů. Základní soubor a doplňkový soubor. Složení základního souboru 3000 domácností by mělo odpovídat struktuře domácností v ČR. Kvóty byly stanoveny na základě výsledků mikrocensu, výběrového šetření prováděného náhodným výběrem, jehož účelem je získat reprezentativní údaje o úrovni a struktuře příjmů a základní sociálně demografické charakteristiky domácností, a SLDB (Sčítání lidu, domů a bytů; slouží k získání výběrového znaku velikosti obce a druhu domu). Do roku 2005 byly výběrovými znaky sociální skupina domácností (dle sociální příslušnosti osoby v čele domácnosti), čistý peněžní příjem na osobu a počet nezaopatřených dětí (u osob ekonomicky aktivních osob) nebo počet členů a pohlaví (u domácností důchodců bez ekonomicky aktivních osob). Od roku 2006 zahrnuje základní soubor všechny typy domácností (nově i domácnosti nezaměstnaných, domácnosti důchodců s ekonomicky aktivními členy apod.) a výběrové znaky byly doplněny o velikostní skupinu obce, případně druh domu. Základní výběrový znak (sociální skupina domácnosti) je odvozen od ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti. Osobou v čele úplné rodiny je muž, neúplné rodiny rodič - je-li eko-
Materiál a metodika
16
nomicky aktivní, jinak ekonomicky aktivní dítě. V nerodinné domácnosti je osobou v čele osoba s nejvyšším příjmem. Doplňkový soubor je tvořen 400 domácnostmi a slouží k zabezpečení údajů domácností s minimálními příjmy, jejichž malý počet v základním souboru nezajišťuje dostatečnou reprezentativnost. V doplňkovém souboru se nacházejí rodiny s dětmi a příjmy, které od roku 2007 nesmějí přesáhnout 1,9násobek životního minima. Pro setrvání v souboru je podmínkou, aby příjem domácnosti nepřekročil více než 2 po sobě následující měsíce 2,0násobek ŽM. Vybrané domácnosti si denně zapisují své peněžní a naturální příjmy i výdaje za všechny členy domácnosti do „Deníku zpravodajské domácnosti“. Zjišťování je pravidelné měsíční po celou dobu setrvání domácností ve zpravodajském souboru. 3.1.2
Harmonizace systému s EU
V souvislosti se vstupem ČR do EU proběhla v metodice SRÚ řada změn. Došlo k harmonizaci soustavy státní statistiky ČR se statistikou zemí EU a byla aplikována doporučení Eurostatu pro členské země EU. Jednotlivé výdajové položky se od roku 1999 člení podle Klasifikace individuální spotřeby podle účelu, která byla vytvořena v rámci transformace klasifikační soustavy jako česká verze mezinárodního standardu COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose) pro zajištění mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a je závazná pro všechna statistická zjišťování. 3.1.3
Vymezení příjmů a výdajů
SRÚ nabízí také metodické vysvětlivky konkrétněji objasňující příjmy a výdaje. Do hrubých peněžních příjmů se nezapočítávají vybrané úspory ani přijaté půjčky a úvěry. Jsou to položky, které mají protějšek na straně vydání, jsou zaznamenány ve formě salda jako „bilanční položky“. Odečtením částek sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmu získáme čisté peněžní příjmy. Příjmy ze soukromého podnikání ve SRÚ zahrnují pouze ty částky, které byly z výnosu podnikání převedeny pro potřebu domácností, tzn. že se jedná o čistý příjem. Do výdajů se v těchto případech neuvádí daň z příjmů ani odvody na zdravotní a sociální pojištění. Hrubá peněžní vydání nezahrnují vklady, splacené bezhotovostní půjčky, splacené úvěry a půjčky. Čistá peněžní vydání se od hrubých liší o částky zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmů. Člení se na spotřební vydání a vydání neklasifikovaná jako spotřební. Pro třídění spotřebních vydání se v SRÚ od roku 1999 používá klasifikace CZ-COICOP „Klasifikace individuální spotřeby podle účelu“ pro zajištění me-
Materiál a metodika
17
zinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a je závazná pro všechna statistická zjišťování prováděná podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem klasifikace je zatřídění všech druhů individuální spotřeby (vydání za zboží a služby) podle účelu použití. Výdaje, které nejsou v CZ-COICOP zařazeny (např. investiční výdaje na výstavbu resp. rekonstrukci domu nebo bytu) byly vyčleněny do zvláštního oddílu „Vydání neklasifikovaná jako spotřební“. Klasifikace CZ-COICOP se používá k identifikaci výdajů na individuální spotřebu tří skupin, a to domácností, NISD a vládních institucí. Pro domácnosti jsou vyhrazeny oddíly 01 až 12: • 01 — Potraviny a nealkoholické nápoje (pekárenské výrobky, obiloviny, maso, ryby, mléko, sýry a vejce, ovoce, zelenina, cukr, cukrovinky, minerální vody apod.) • 02 — Alkoholické nápoje, tabák (lihoviny, víno, pivo, tabák a tabákové výrobky apod.) • 03 — Odívání a obuv (oděvní materiály, oděvy, obuv všeho druhu (vč. zakázkové apod.) • 04 — Bydlení, voda, energie, paliva (nájemné z bytu, běžná údržba a drobné opravy bytu, dodávka vody (vodné, stočné), sběr pevných odpadů, elektrická energie; plynná paliva apod.) • 05 — Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy (nábytek, bytové zařízení, podlahové krytiny, chladničky a mrazničky, malé domácí elektrické spotřebiče, nádobí a příbory apod.) • 06 — Zdraví (léčiva, ortopedické a terapeutické pomůcky, ambulantní lékařská péče, lázeňská léčba apod.) • 07 — Doprava (nákup osobních dopravních prostředků, pohonné hmoty,
údržba a opravy osobních dopravních prostředků apod.) • 08 — Pošty a telekomunikace (poštovní služby, pevná a bezdrátová telefonní a faxová zařízení, mobilní telefony, internetové spojení apod.) • 09 — Rekreace a kultura (televizní, rozhlasové přijímače, fotoaparáty, osobní počítače, hudební nástroje, zařízení pro sport, knihy, noviny, rekreace tuzemská a zahraniční apod.)
Materiál a metodika
18
• 10 — Vzdělávání (předškolní a základní vzdělávání, střední vzdělávání,
pomaturitní nástavbové vzdělávání, vyšší a vysokoškolské vzdělávání, umělecké vzdělávání apod.) • 11 — Stravování a ubytování (restaurace a kavárny, jídelny, ubytování v zařízeních všeho druhu apod.) • 12 — Ostatní zboží a služby (kadeřnické salóny, klenoty, hodiny a hodinky, pečovatelská služba, pojištění, služby prováděné spořitelnami a bankami, správní a jiné poplatky apod.) Údaje v tabulkách SRÚ jsou většinou měsíčními průměry na jednoho člena domácnosti. 3.1.4
Typy domácností
Metodická vysvětlivka dále popisuje typy domácností, se kterými SRÚ od roku 2006 pracuje: • domácnosti celkem, které zahrnují všechny typy domácností zastoupené v populaci, • domácnosti zaměstnanců v čele s osobou v pracovním nebo služebním poměru nebo na pracujícím na základě dohody mimo pracovní poměr (zaměstnanci jsou také pracující členové produkčních družstev, společníci s. r. o. a komanditisté k. s.), • domácnosti samostatně činných osob s osobou v čele vykonávající samostatně výdělečnou činnost, • domácnosti nezaměstnaných s osobou v čele, která nemá žádnou placenou práci, ale práci aktivně hledá nebo má v plánu podnikat, • domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů, kdy osoba v čele pobírá jakýkoliv druh důchodu kromě sirotčího, • rodiny s dětmi s minimálními příjmy, jejichž průměrné čisté peněžní příjmy nepřekročily hranici dvojnásobku životního minima.
3.2 Životní podmínky (EU-SILC) Český statistický úřad zajišťuje od roku 2005 šetření nazvané Životní podmínky, které představuje národní modifikaci celoevropského šetření EU-SILC (European Union - Statistics on Income and Living Conditions). Jeho provádění se stalo pro Českou Republiku závazné po jejím vstupu do Evropské unie v roce
Materiál a metodika
19
2004. Toto šetření nahradilo dřívější způsob zjišťování příjmů, tzv. mikrocensy. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady Evropské unie jej zabezpečují všechny členské státy EU. Šetření Životní podmínky umožňuje získávat dlouhodobě srovnatelná data o sociální situaci domácností v jednotlivých zemích a vzhledem k jednotné metodice i srovnávání výsledků mezi členskými státy EU. Účelem šetření je získávat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, míry ohrožení chudobou různých skupin osob, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavení domácností předměty dlouhodobého užívání a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnosti. Statistickou jednotkou je byt. Byty jsou vybírány náhodným výběrem ve dvou stupních. V prvním stupni se z tzv. Registru sčítacích obvodů náhodně vybírají sčítací obvody, nejmenší existující územní jednotky. Z každého vybraného sčítacího obvodu je ve druhém stupni náhodně vybráno deset bytů. Do výběru jsou zahrnuty všechny kraje ČR, aby bylo pokryto celé území republiky. Rozsah výběru za kraj je přímo úměrný jeho velikosti. Osoby, které na adrese vybraného bytu obvykle bydlí, tvoří tzv. hospodařící domácnosti, přičemž takových domácností může být v rámci jedné bytové jednotky i více. Domácnostem je předkládán dotazník, který má za úkol zjistit údaje o pracovní aktivitě, příjmech jednotlivých členů domácností, údaje o bydlení, dávkách státní sociální podpory, vybavenosti domácností, dále údaje o zdraví a vzdělání atd. Šetření je koncipováno jako rotační panel, domácnosti jsou v šetření 4 roky, protože jen dlouhodobé sledování stejných domácností může poskytnout reálné informace o jejich sociální situaci. Tazatel domácnosti navštěvuje jedenkrát ročně. Domácnosti, u nichž skončil čtyřletý cyklus sledování, jsou nahrazovány domácnostmi z nově vybraných bytů. Šetření Životní podmínky je výběrovým šetřením, takže získané výsledky jsou zatíženy určitou chybou. Příjmy domácností jsou zde rozděleny do následujících kategorií. Toto členění je uváděno pro hrubé peněžní příjmy. • Příjmy ze závislé činnosti — jsou definovány podle zákona o dani z příjmů fyzických osob, tj. zahrnují peněžní příjmy z pracovně-právního, služebního nebo obdobného poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, dále příjmy členů, společníků, jednatelů různých společností apod. • Příjmy z podnikání — zahrnují příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti, z podnikání podle zvláštních předpisů, z výkonu nezávislého povolání, z autorských práv apod.
Materiál a metodika
20
• Sociální příjmy — obsahují dávky z nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi atd. • Ostatní příjmy — zahrnují příjmy z kapitálového majetku (úroky z vkladů, dividendy z akcií atd.) a jiné příjmy (z příležitostných pronájmů, z pojištění, výhry z loterií, příjmy z dědictví, alimenty apod.).
3.3 Časové řady Jedním z důležitých nástrojů zkoumání dynamiky ekonomických jevů a procesů je analýza časových řad ukazatelů, které tyto jevy a procesy zobrazují. Časová řada vyjadřuje řadu věcně a prostorově srovnatelných pozorování jednoznačně uspořádanou v čase od minulosti do přítomnosti (Hindls, Seger, 1993). Základní členění rozděluje časové řady na časové řady intervalové a časové řady okamžikové. Intervalovou časovou řadou se rozumí řada intervalového ukazatele, jehož velikost závisí na délce intervalu, za který je sledován. Pro tyto ukazatele je možné tvořit součty. Je nutné, aby se ukazatele vztahovaly ke stejně dlouhým intervalům, protože v opačném případě by docházelo ke zkreslení. Aby byla zajištěna srovnatelnost, přepočítají se všechna období na jednotkový časový interval. Tato operace se nazývá očišťování časových řad o důsledky kalendářních variací. Další typ, časová řada okamžiková, se sestavuje z ukazatelů vztahujících se k určitému okamžiku. Součet hodnot v tomto případě nedává smysl, takže se řady shrnují pomocí průměrů (Hindls, Seger, 1993). Podle časového rozpětí mezi rozhodnými okamžiky u okamžikové časové řady jsou rozlišovány časové řady krátkodobé s periodicitou kratší než jeden rok a dlouhodobé, označované také jako roční (Hindls a kol., 2007). 3.3.1
Srovnatelnost údajů v časové řadě
Před analýzou údajů v časové řadě je nutné se přesvědčit o tom, zda jsou údaje skutečně srovnatelné z věcného, prostorového a časového hlediska. • Věcná srovnatelnost souvisí se stejným obsahovým vymezením. • Prostorovou srovnatelnost lze chápat jako použití údajů vztahující se ke stejným ekonomickým podmínkám. • Časová srovnatelnost se zajišťuje očišťováním od kalendářních variací a souvisí s použitím buď běžných, nebo stálých cen.
Materiál a metodika
3.3.2
21
Elementární charakteristiky časových řad
Mezi elementární charakteristiky patří (Minařík, 2008) • diference
• koeficient růstu • koeficient přírůstku
• tempo růstu
• tempo přírůstku
• průměrný absolutní přírůstek
• průměrný koeficient růstu
3.3.3
Modelování časových řad
Tradičním výchozím principem modelování časových řad je jednorozměrný model , kde je hodnota modelovaného ukazatele v čase , a je hodnota náhodné složky v čase . Klasický model vychází z dekompozice řady na čtyři složky časového pohybu: • trendovou složku • sezónní složku • cyklickou složku
,
, ,
Materiál a metodika
22
• náhodnou složku
.
Trendová, sezónní a cyklická složka tvoří společně systematickou složku (Hindls, Seger, 1993). Trendem se rozumí hlavní tendence dlouhodobého vývoje hodnot analyzovaného ukazatele v čase. Trend může být rostoucí, klesající nebo konstantní, kdy hodnoty ukazatele v průběhu sledovaného období mohou kolísat kolem určité, v podstatě neměnné úrovně. Sezónní složka je pravidelně se opakující odchylka od trendové složky. Vyskytuje se u časových řad údajů s periodicitou kratší nebo rovnu jednomu roku. Sezónní kolísání je způsobeno každoročně se opakujícími změnami ročních období, vlivem různých společenských zvyklostí atp. Cyklickou složkou rozumíme kolísání okolo trendu v důsledku dlouhodobého cyklického kolísání s délkou vlny delší než jeden rok. Perioda kolísání není známa. Náhodnou složku nelze popsat žádnou funkcí času. Je to složka, která zbývá po vyloučení trendové, sezónní a cyklické složky (Hindls a kol., 2007). 3.3.4
Vyrovnávání časových řad
Vyrovnávání časových řad se provádí dvěma způsoby, kterými jsou (Hindls, Seger, 1993) • Analytické vyrovnání, kdy je časová řada najednou vyrovnána, tj. proložena jednou trendovou funkcí. Nezávislou proměnnou je ekvidistantní2 časová proměnná, kterou lze vypočítat jako
pro
, přičemž platí
(Minařík, 2008).
• Vyrovnávání pomocí klouzavých průměrů, kdy rozsah období, v jehož rámci bude časová řada vyrovnána, je výrazně kratší. Podstata tohoto typu vyrovnání spočívá v tom, že posloupnost empirických pozorování je nahrazena řadou průměrů vypočítaných z těchto pozorování. Počet pozorování bývá nazýván klouzavou částí a značí se symbolem , kde
2
je celkový počet pozorování.
S konstantními rozdíly sousedních hodnot.
pro
Materiál a metodika
3.3.5
23
Trendová složka
Tendence vývoje analyzované řady je popisována vhodnou trendovou funkcí. Mezi jednoduché trendové funkce patří lineární, parabolický a exponenciální trend. Parametry trendových funkcí jsou nejčastěji odhadovány pomocí metody nejmenších čtverců (Hindls a kol., 2007). Nejčastěji používaným typem trendové funkce je lineární trend. Trendová přímka má tvar ,
kde
a
jsou neznámé parametry a
je časová proměnná. Ne-
známé parametry jsou odhadovány metodou nejmenších čtverců, a to vyřešením soustavy dvou normálních rovnic
Řešením soustavy normálních rovnic jsou odhady parametrů ,
.
Parabolický trend má podobu , kde , a jsou neznámé parametry a je časová proměnná. Neznámé parametry jsou opět odhadovány vyřešením soustavy normálních rovnic
Materiál a metodika
24
3.4 Statistické indexy Hodnoty ukazatelů lze srovnat dvěma způsoby, a to jako absolutní přírůstek (rozdíl hodnot) nebo jako index (podíl hodnot). Rozlišují se indexy prostorové, druhové a časové. Poslední z uvedených jsou využívány nejčastěji, a to pro hodnocení dynamiky jevů v čase. Podle zvoleného základu se indexy dělí na (Hindls a kol., 2007) • indexy bazické, které se počítají vždy ke stejnému základu a které lze zapsat ve tvaru
• indexy řetězové s proměnlivým základem ve tvaru
Výsledky
25
4 Výsledky 4.1 Výdaje domácností Pro analýzu výdajů domácností bylo vybráno období mezi roky 1989 a 2009. Budou zkoumány změny ve struktuře spotřebních vydání domácností během těchto 21 let. Je to období poměrně dlouhé, což by mělo umožnit nalézt základní směry vývoje podílu jednotlivých položek vydání na celkových spotřebních výdajích. Na druhou stranu délka vybraného období neumožňuje získat úplně srovnatelná data, protože během těchto dvou desetiletí došlo několikrát ke změnám metodiky zjišťování dat. Během zkoumané doby se odehrálo několik významných událostí, které ovlivnily také spotřebu domácností a metody jejího sledování. Pro úplnost budou ty nejvýraznější z nich zmíněny. Tyto změny jsou popsány na stránkách Českého statistického úřadu. V roce 1989 došlo ke změně politického režimu, což souviselo se zaváděním mnoha ekonomických reforem, byl uvolněn dovoz zboží z ciziny, zahájena privatizace státních podniků, otevřela se možnost svobodného cestování do zahraničí a mj. byly v roce 1991 také zrušeny dotované ceny na základní potraviny, např. chléb a mléko, což s sebou logicky přineslo podstatné zvýšení cen potravin. Dalším přelomovým rokem byl rok 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika. Tento rok je také počátkem období bez podstatných ekonomických změn. Pro zkoumání výdajů domácností je důležité, že došlo k zásadní metodické změně sledování výdajů, kterou byl přechod k třídění vydání podle účelu použití. Dosud byly položky ve spotřebním koši uspořádány podle druhu (potraviny, průmyslové zboží, služby). V souvislosti s přípravami na vstup České republiky do Evropské unie došlo v roce 1999 k další významné metodické změně, kdy byla zavedena klasifikace konečné spotřeby podle účelu použití CZ-COICOP, která měla zaručit srovnatelnost sledování v celé unii, ale ztížila možnost srovnání údajů v časové řadě. V roce 2004 se Česká republika oficiálně stala členem Evropské unie, což už ale žádné významnější změny ve sledování výdajů nepřineslo. Poslední událostí, která patrně ovlivnila strukturu a velikost spotřebních vydání, byla nastupující hospodářská krize v roce 2008. Nejstarší data v časové řadě jsou převzata z Retrospektivních údajů statistiky rodinných účtů za období 1989 až 2003. Peněžní vydání zde byla roztříděna podle účelu použití v duchu klasifikace CZ-COICOP. Ve sledovaném období se
Výsledky
26
počet i obsah sledovaných položek několikrát měnily, a tak hlavním hlediskem pro zařazení konkrétních položek bylo vždy dosažení maximální srovnatelnosti v čase. Z toho vyplývají určité problémy v letech 1999 až 2003, kdy se údaje některých skupin vydání v časové řadě retrospektivních údajů liší od výsledků publikovaných v jednotlivých letech. Od roku 1999 bylo zavedeno třídění podle klasifikace CZ-COICOP, podle kterého jsou utříděny samostatně publikované údaje z let 1999 až 2003. V časové řadě však bylo v zájmu srovnatelnosti nutné některé položky zařadit podle dřívější metodiky. Změnil se také základ — celkové výdaje, jejichž struktura je popisována. Součet hodnot jednotlivých skupin výdajů získaných z retrospektivních údajů tvoří Čistá peněžní vydání, od roku 2004 jsou to Spotřební vydání. Údaje z let 2004 až 2008 již pocházejí ze samostatně publikovaných dat klasifikovaných podle CZ-COICOP. Pro zjištění dopadů hospodářské krize na vývoj výdajů domácností byl do časové řady zařazen také rok 2009, pro který ale ČSÚ v době zpracování práce ještě nezveřejnil konečná data. K dispozici byly pouze měsíční průměry výdajů na osobu vypočítané jako aritmetické průměry z dat za jednotlivá čtvrtletí roku 2009. Aby bylo možné zařadit rok 2009 do časové řady ročních průměrů na osobu v Kč, byly tyto dostupné měsíční údaje vynásobeny dvanácti. Výsledky získané pro rok 2009 proto budou brány s určitou rezervou, spíše jen jako nástin skutečnosti. Struktura výdajů bude zkoumána u vybraných typů domácností. Kritériem pro rozdělení domácností je osoba v čele. Byly vybrány skupiny domácností, které zaručují poměrně vysokou srovnatelnost, tzn. skupiny, u kterých nedošlo v průběhu sledovaného období k výrazným změnám v jejich vymezení. Patří mezi ně skupiny nazvané Průměrná domácnost (Domácnosti celkem), Domácnosti zaměstnanců, Domácnosti samostatně činných osob a Domácnosti důchodců. Poslední jmenovaná skupina je od roku 2004 vykazována jako Domácnosti bez ekonomicky aktivních členů. 4.1.1
Průměrná domácnost
Jako první budou popsány výdaje průměrné domácnosti. Hlavním trendem, který lze ve vývoji struktury výdajů sledovat, je výrazný pokles podílu výdajů na potraviny a naopak výrazné zvýšení podílu výdajů na bydlení. Výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje u českých domácností stále tvoří největší část celkových spotřebních vydání, i když jejich podíl má dlouhodobě klesající průběh, a to na úkor zvyšování podílu jiných skupin vydání. Těmi jsou zejména výdaje na bydlení, zdraví a telekomunice. Rostoucí charakter je patrný také u skupiny Ostatní zboží a služby. Naopak mezi skupiny, jejichž podíl na celko-
Výsledky
27
vých vydáních klesá, patří výdaje na odívání a obuv, bytové vybavení a také výdaje na alkoholické nápoje a tabák. Ostatní skupiny výdajů si svůj podíl bez větších výkyvů udržují. Jsou to výdaje na dopravu, volný čas, stravování a vzdělání. Ve struktuře výdajů se projevilo zrušení dotovaných cen základních potravin v roce 1991. Tato skutečnost způsobila mimořádný výkyv v časové řadě hodnot některých položek vydání. Podíl výdajů na potraviny vzrostl oproti roku 1990 o 2 p. b. a v dalších letech se vrátil ke svému klesajícímu charakteru. Tento výkyv nejspíše souvisel s poklesem reálné hodnoty peněžních příjmů domácností, které v důsledku toho zvýšily spotřebu nezbytných statků na úkor zboží a služeb méně potřebných jako jsou např. výdaje na volný čas. V tomto přelomovém roce mimořádně vzrostl také podíl výdajů na alkohol a tabák, který v dlouhodobém měřítku vykazuje klesající tendenci. V dalších letech byl vývoj podílů jednotlivých skupin vydání celkem rovnoměrný, bez větších výkyvů. V roce 1993 začalo období bez větších ekonomických i politických změn, během něhož se Česká republika postupně začala připravovat na vstup do Evropské unie. Procesy vedoucí ke sbližování ekonomické úrovně byly proto pozvolné a dlouhodobé, takže samotný rok 2004 strukturu vydání domácností výrazněji neovlivnil. Za zmínku stojí pouze mimořádný nárůst podílů výdajů na potraviny v jinak klesající časové řadě a naopak mimořádný pokles u výdajů na bydlení v tomto roce. Výraznější změna nastala také u položky Ostatní zboží a služby, která v roce 2004 náhle poklesla o 2,8 p. b. a v průběhu následujících let již nikdy nedosáhla podobné hodnoty jako před rokem 2004. Tento jev je však způsoben spíše změnou metodiky zjišťování dat.
Výsledky
Tab. 1
28
Vývoj procentní struktury výdajů průměrné domácnosti (1. část) 1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
01
26,3
25,7
27,7
26,3
26,0
26,0
25,4
24,9
23,8
23,3
21,4
02
4,6
4,5
4,7
4,4
4,3
4,1
3,8
3,7
3,5
3,5
3,4
03
11,0
11,4
9,7
9,3
8,9
9,1
8,7
8,3
7,6
7,0
6,4
04
9,7
9,7
11,4
12,7
13,5
13,8
13,7
13,7
15,2
17,7
18,8
05
8,4
9,3
8,5
8,6
8,7
8,8
8,5
8,9
8,8
8,2
8,2
06
0,4
0,4
0,5
0,6
0,9
1,2
1,4
1,3
1,4
1,4
1,4
07
10,9
11,2
9,7
9,0
10,1
9,7
10,2
11,1
10,5
9,4
10,4
08
1,5
1,4
1,7
1,7
1,7
1,6
1,7
1,8
2,2
2,7
2,9
09
11,7
11,6
11,1
11,4
10,0
10,4
10,9
10,8
10,9
10,3
10,0
10
0,2
0,3
0,5
0,5
0,5
0,6
0,5
0,6
0,6
0,5
0,4
11
4,6
4,5
4,8
4,5
4,4
4,5
4,5
4,4
4,1
4,2
4,1
12
10,7
9,9
9,7
11,0
11,1
10,1
10,7
10,5
11,4
11,8
12,6
Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Pozn.: 01 — Potraviny a nealkoholické nápoje, 02 — Alkoholické nápoje, tabák, 03 — Odívání a obuv, 04 — Bydlení, voda, energie, paliva, 05 — Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy, 06 — Zdraví, 07 — Doprava, 08 — Pošty a telekomunikace, 09 — Rekreace a kultura, 10 — Vzdělávání, 11 — Stravování a ubytování, 12 — Ostatní zboží a služby Tab. 2
Vývoj procentní struktury výdajů průměrné domácnosti (2. část) 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
01
21,4
21,3
20,6
19,8
21,2
20,6
20,1
20,1
20,1
19,3
02
3,4
3,3
3,3
3,2
2,9
2,9
2,9
2,9
2,7
2,8
03
6,2
6,2
6,0
5,7
5,9
5,6
5,4
5,4
5,2
5,0
04
19,8
19,0
20,3
20,5
19,3
20,1
20,7
19,9
19,9
21,4
05
7,7
7,5
7,5
7,4
6,5
6,7
6,9
7,1
6,8
6,7
06
1,5
1,6
1,6
1,7
1,9
2,0
2,0
2,3
2,7
2,7
07
9,8
10,2
9,2
9,9
11,0
11,1
10,9
10,8
11,1
10,5
08
3,5
3,9
4,2
4,5
4,6
4,6
4,8
4,7
4,7
4,6
09
10,0
9,8
9,6
9,8
10,9
10,6
10,2
10,5
10,5
10,3
10
0,4
0,4
0,4
0,5
0,6
0,5
0,5
0,6
0,6
0,6
11
4,4
4,4
4,3
4,4
5,3
5,1
5,0
5,2
5,2
5,2
12
12,0
12,4
12,8
12,6
9,8
10,2
10,4
10,8
10,6
10,9
Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty
Výsledky
29
Pro srovnání struktury vydání průměrné domácnosti byly vybrány roky 1993 a 2008. Cílem je zjistit celkové změny ve struktuře spotřebních vydání mezi počátkem a koncem sledovaného období. V roce 1993 tvořily největší část spotřebních výdajů výdaje na potraviny s 26 %, což je typické pro méně vyspělé země. Druhý největší podíl zaujímaly výdaje na bydlení s 13,5 %. Poměrně vysoká část výdajů byla tvořena výdaji na dopravu a volný čas (10 %). Významnou součást tvořily i výdaje na odívání a obuv s 8,9 % a vybavení domácnosti s 8,7 %. Nejméně svých prostředků průměrná domácnost vynaložila na vzdělání a zdravotnictví, což souvisí s politikou státu v těchto oblastech (bezplatné školství a zdravotnictví). Nízký podíl mají také výdaje na pošty a telekomunikace (spoje), což lze vysvětlit malým rozšířením telefonních a internetových služeb na počátku 90. let. Během dvaceti let nastaly v struktuře spotřebních vydání podstatné změny, které souvisejí s rozvojem tržní ekonomiky a postupnou konvergencí se členskými státy unie. Podíl výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje klesl o téměř 6 p. b. na 20,1 % a podíl výdajů na bydlení vzrostl o 6,4 p. b. na téměř 20 %. Výrazný pokles prodělala skupina odívání a obuv, jejíž podíl klesl z téměř 9 % na 5,2 %, celkem tedy o 3,8 p. b. Významně vzrostl podíl výdajů na ostatní zboží a služby, což je ale způsobeno pouze změnou metodiky vykazování. V roce 1993 byla vydání klasifikována do 13 skupin, oproti tomu rok 2008 již zahrnuje standardních 12 položek klasifikace CZ-COICOP. V roce 1993 existovala položka nazvaná Jiná vydání, která byla při změně metodiky vypuštěna a rok 2008 proto obsahuje pouze skupinu Ostatní zboží a služby, která zahrnuje zrušená Jiná vydání. Po sečtení obou položek v roce 1993 vyjde procentní změna struktury zanedbatelně velká. S rozvojem technologií souvisí nárůst výdajů na pošty a telekomunikace, které se zvýšily na 4,7 %, tedy změna o téměř 3 p. b. Pozitivní obrat nastal u spotřeby alkoholu a tabákových výrobků — jejich podíl klesl o 1,5 p. b. Výdaje na dopravu a rekreaci si udržely svůj poměrně vysoký podíl a jen mírně vzrostly. Výdaje na vzdělání stále tvoří pouze zlomek celkových výdajů, oproti tomu výdaje na zdraví domácností svůj nepatrný podíl zvýšily o 1,8 p. b., takže v roce 2008 tvořily již 2,7 % spotřebních vydání.
Výsledky Tab. 3
30 Procentní struktura výdajů průměrné domácnosti v letech 1993 a 2008
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
4.1.2
Domácnosti zaměstnanců
Základní vývojové trendy v časové řadě výdajů domácností zaměstnanců jsou velmi podobné jako u průměrné domácnosti – neustále klesající podíl výdajů na potraviny, rostoucí podíl výdajů na bydlení, obecně nízký podíl výdajů na zdraví a vzdělání atd. Zajímavější proto bude srovnání struktury spotřebních vydání v letech 1993 a 2008. Na první pohled je patrný nižší podíl výdajů na potraviny než u průměrné domácnosti, a to v obou sledovaných letech. V roce 1993 tvořily tyto výdaje 24,4 %, což je o 1,6 p. b. méně než u průměrné domácnosti. Podíl potravin během sledovaných dvaceti let však poklesl o stejnou hodnotu jako u průměrné domácnosti, tzn. o 5,8 p. b. Naproti tomu podíl výdajů na bydlení je u zaměstnanců nižší než u průměrné domácnosti (12,7 % v roce 1993) a nárůst této skupiny výdajů je nejnižší ze všech sledovaných skupin domácností, protože vzrostl pouze o 5,6 p. b. Tzn. že u domácností zaměstnanců je trend velkého nárůstu výdajů na bydlení nejméně výrazný. Domácnosti zaměstnanců investují spíše do vybavení bytu, odívání, volného času, návštěv restaurací a kaváren. Více svých prostředků vynakládají také na dopravu. Velikost procentních změn oproti roku 1993 se liší hlavně u výdajů na odívání, které poklesly více než u průměrné domácnosti (o 4,2 p. b.). Výdaje na zdraví naopak vzrostly méně, taktéž výdaje na volný čas (o 0,1 p. b.), které však stále tvoří větší podíl na cel-
Výsledky
31
kových výdajích než u průměrné domácnosti. Větší nárůst byl zaznamenán také u skupin Doprava a Pošty a telekomunikace (o 1,9 p. b. a 3,2 p. b.). Tab. 4
Procentní struktura výdajů domácností zaměstnanců v letech 1993 a 2008
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
4.1.3
Domácnosti samostatně činných osob
Ještě odlišnější výsledky od průměrné domácnosti mají domácnosti samostatně činných osob (OSVČ). Podíl výdajů na potraviny je nejnižší ze všech sledovaných skupin domácností. Již v roce 1993 tento podíl tvořil pouze 21,8 % výdajů. Na druhou stranu tyto výdaje oproti roku 2008 poklesly pouze o 3,1 p. b., což je nejméně ze všech sledovaných skupin domácností. Výdaje na bydlení zde tvoří poměrně malou část celkových výdajů (pouze 10,6 % v roce 1993 a 16,9 % v roce 2008, což je nejmenší podíl výdajů na bydlení ze všech typů domácností), i když nárůst této skupiny vydání je podobně velký jako u průměrné domácnosti. OSVČ vkládají své peníze obdobně jako zaměstnanci spíše do odívání, rekreace a kultury, telekomunikací a dopravy. Pošty a telekomunikace tvoří v roce 2008 4,9 % výdajů, což je největší podíl této skupiny výdajů ze všech typů domácností. Domácnosti samostatně činných vedou také ve spotřebě výdajů na dopravu. V roce 1993 tvořily tyto výdaje 13,5 % celkových výdajů, což je nejvíce ze všech typů domácností. Zajímavé je, že u OSVČ měly výdaje na dopravu opačný trend než u ostatních typů domácností, protože oproti roku 1993 poklesly (o 1,5 p. b.). Podíl těchto výdajů se tak dostal na srovnatelnou velikost jako u ostatních typů domácností (asi 12 %). Samostatně činní během sledovaných
Výsledky
32
let také nejvíce zvýšili svoji návštěvnost restaurací a kaváren, protože výdaje na stravování a ubytování vzrostly o celých 1,7 p. b., tzn. dvojnásobně oproti ostatním typům domácností. Tab. 5
Procentní struktura výdajů domácností OSVČ v letech 1993 a 2008
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
4.1.4
Domácnosti důchodců
Domácnosti důchodců by mohly tvořit samostatnou kapitolu, protože jejich struktura i objem vydání se od domácností zaměstnanců a samostatně činných velmi liší. Na první pohled je patrný obrovský podíl výdajů na potraviny v roce 1993 (36,5 %), což je asi o 40 % větší podíl než u průměrné domácnosti. S tím souvisí také největší změna podílu mezi roky 2008 a 1993, kdy podíl výdajů na potraviny poklesl o 10,4 p.b., což je největší pokles výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje ze všech typů domácností. I přes tento pokles však výdaje na potraviny v roce 2008 tvořily 26,1 %, což je přibližně stejný podíl, jaký patřil potravinám u průměrné domácnosti v roce 1993. Největší změnu podílu ze všech typů domácností prodělaly výdaje na bydlení, které vzrostly o celých 7,5 p. b., a to z 19,6 % v roce 1993 na 27,1 % v roce 2008. Pro srovnání — výdaje průměrné domácnosti na bydlení v roce 2008 byly 20,1 %. Typické pro domácnosti důchodců je také nejvyšší podíl výdajů na zdraví. Už v roce 1993 tvořil 1,3 %. V roce 2008 pak 4,7 %, tzn. že tento podíl vzrostl od 3,4 p. b., což je přibližně dvakrát větší nárůst než u jiných typů domácností. Naproti tomu málo svých prostředků, asi polovinu oproti domácnostem samostatně výdělečně čin-
Výsledky
33
ných, důchodci věnují na odívání a obuv a stravování a ubytování. Netypický vývoj prodělaly výdaje na pošty a telekomunikace. V roce 1993 totiž tvořily celá 3 % spotřebních výdajů, což je zhruba dvojnásobek oproti ostatním typům domácností. Do roku 2008 se ale příliš nezvýšil, pouze o 1,3 p. b., takže v roce 2008 vydali důchodci na telekomunikace nejmenší podíl ze sledovaných domácností (jen 4,2 %). Důvodem by mohlo být to, že zatímco na počátku 90. let tvořily výdaje skupiny Pošty a telekomunikace zejména poštovní služby, tak v roce 2008 hlavní složkou této skupiny pravděpodobně byly výdaje spojené s mobilními telefony a internetovým připojením, tedy položkami, které důchodci příliš nevyužívají. Pro domácnosti důchodců je také typický téměř nulový podíl výdajů na vzdělání. Tab. 6
Procentní struktura výdajů domácností důchodců v letech 1993 a 2008
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
4.1.5
Rok 2009 – vliv hospodářské krize
Hospodářská krize se začala v České republice projevovat v roce 2008, ale ekonomiku ovlivnila hlavně až v roce 2009. Proto je zajímavé se podívat na strukturu výdajů domácností i v tomto roce. Podle zkoumaných dat zveřejněných Českým statistickým úřadem spotřebu průměrné domácnosti krize nijak výrazně neovlivnila. Mírně vzrostla spotřeba alkoholických nápojů a tabáku, která má jinak klesající tendenci, a zastavil se růst výdajů na zdraví, které jinak v celé časové řadě poměrně výrazně narůstají. Krize se projevila také v poklesu výdajů určených na rekreaci a kulturu.
Výsledky
34
Výdaje na alkoholické nápoje a tabák vzrostly také u domácností samostatně výdělečně činných a důchodců, naproti tomu domácnosti zaměstnanců podíl těchto výdajů zůstal na hodnotě roku 2008. Všechny typy domácností kromě domácností důchodců snížily svůj podíl výdajů na dopravu. Výdaje na telekomunikace poklesly u všech typů domácností kromě domácností OSVČ. V důsledku krize logicky poklesly podíly výdajů na rekreaci a kulturu, a to u všech typů domácností. Obecně lze říct, že nejvíce na hospodářskou krizi zareagovaly domácnosti samostatně výdělečně činných osob, u kterých byly změny mezi roky 2009 a 2008 nejmarkantnější. Nejvíce u nich poklesly výdaje na dopravu, rekreaci a kulturu a dokonce i na vzdělání. Nejvýrazněji se zvýšil podíl výdajů na alkoholické nápoje a jako u jediné skupiny domácností vzrostly i výdaje na telekomunikace. Oproti tomu nejmenší obavy z krize pravděpodobně mají domácnosti zaměstnanců. Spotřeba alkoholu se nezvýšila a výdaje na rekreaci a kulturu poklesly jen mírně. Tab. 7
Změny velikosti procentních podílů výdajů mezi roky 2008 a 2009 2009-2008 [p. b.] prům
Zci
OSVČ důch.
Potraviny a nealk. nápoje
-0,8
-0,7
-0,3
-2,1
Alkoholické nápoje, tabák
0,1
0,0
0,2
0,2
Odívání a obuv
-0,2
-0,1
-0,1
-0,2
Bydlení, energie
1,5
1,2
1,8
1,6
Bytové vybavení
0,0
-0,2
-0,1
0,2
Zdraví
0,0
0,0
0,0
-0,3
-0,6
-0,6
-1,5
0,5
0,0
-0,1
0,2
-0,2
-0,3
-0,2
-0,5
-0,2
Vzdělávání
0,0
0,0
-0,1
0,0
Stravování a ubytování
0,0
0,0
0,1
0,2
Ostatní zboží a služby
0,4
0,5
0,4
0,1
Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura
Zdroj: vlastní výpočty
4.1.6
Shrnutí základních rozdílů mezi výdaji domácností
Základní rozdíly ve struktuře výdajů sledovaných typů domácností jsou následující. Základní vývojové trendy, tedy zejména pokles podílu výdajů na potraviny a alkoholické nápoje a nárůst podílu výdajů na bydlení, jsou patrné u všech sledovaných typů domácností. S výsledky získanými pro průměrnou
Výsledky
35
domácnost nejvíce korespondují výsledky domácností zaměstnanců. O něco odlišnější je struktura výdajů domácností samostatně výdělečně činných osob. Největší rozdíly oproti průměrné domácnosti se vyskytují u domácností důchodců. Výsledky této skupiny domácností svými extrémními hodnotami zkreslují výsledky průměrné domácnosti, čímž lze patrně vysvětlit některé větší rozdíly mezi strukturou výdajů průměrné domácnosti vůči domácnostem zaměstnanců a samostatně činných. Například výdaje na ubytování a stravování průměrné domácnosti v roce 2008 tvoří pouze 5,2 % celkových výdajů, i když domácnosti zaměstnanců zde vynaložily 5,8 % a domácnosti OSVČ dokonce 6 % výdajů. Nižší průměrná hodnota je ovlivněna domácnostmi důchodců s pouhými 2,9 %. Obdobná situace je u výdajů na odívání a obuv. Průměrný výsledek 5,0 % je zkreslen výsledkem 3,1 % u domácností důchodců, i když domácnosti zaměstnanců a samostatně činných vynaložily na odívání víc procent svých příjmů (5,5 % a 6,1 %). Domácnosti zaměstnanců a samostatně činných osob vynakládají ve srovnání s domácnostmi důchodců mnohem více svých prostředků na odívání a obuv, volný čas, stravování a ubytování a dopravu. Domácnosti důchodců naopak vedou ve spotřebě potravin a vydáních na bydlení a zdraví. Domácnosti OSVČ se vymykají ve vývoji výdajů na dopravu, které v roce 2008 oproti roku 1993 jako u jediného typu domácností poklesly a dostaly se tak na podobnou úroveň těchto výdajů u průměrné domácnosti. A dále u výdajů na ubytování a stravování, které zaznamenaly dvakrát větší nárůst než u průměrné domácnosti. Různý vývoj prodělaly v důsledku rozvoje informačních technologií výdaje na pošty a telekomunikace. V roce 1993 těchto služeb nejvíce využívaly domácnosti důchodců, a to zhruba dvakrát více než ostatní domácnosti. Do roku 2008 se podíly jednotlivých typů domácností vyrovnaly a domácnosti důchodců byly na nejvyšší pozici vystřídány domácnostmi OSVČ. Podíl výdajů na telekomunikace u domácností zaměstnanců a OSVČ vzrostl oproti důchodcům více jak dvojnásobně. Velké rozdíly jsou patrné také u výdajů na zdraví. Logicky největší podíl těchto výdajů náleží domácnostem důchodců, kteří na své zdraví vynaloží přibližně dvakrát víc prostředků než ostatní domácnosti. Dvakrát větší byl u nich také nárůst podílu těchto výdajů. Domácnosti se přibližně shodují v podílu výdajů na zdravotnictví, který je u všech skupin velmi malý a jeho nárůst naopak nepatrný. Struktura výdajů vyspělých zemí se vyznačuje tím, že podíl výdajů na bydlení převyšuje podíl výdajů na potraviny. Struktura výdajů českých domácností na počátku 90. let prozrazovala malou vyspělost naší ekonomiky, protože podíl výdajů na bydlení byl zhruba dvakrát menší než podíl výdajů na potraviny
Výsledky
36
(u průměrné domácnosti). Během dvaceti let se však situace změnila a podíly těchto dvou skupin výdajů se téměř vyrovnaly. U domácností důchodců dokonce převýšily výdaje na bydlení. Pokud se podíváme na rok 2009, zde nastal ještě větší obrat, kdy výdaje na bydlení převládly u všech typů domácností 4.1.7
Koeficienty přírůstku výdajů na potraviny a bydlení
Jak již bylo zmíněno, strukturu výdajů domácností ovlivňují zejména dvě hlavní složky, a to výdaje označené jako Potraviny a nealkoholické nápoje a výdaje nazvané Bydlení, voda, energie, paliva. Jejich vývoj bude popsán pomocí elementárních charakteristik časových řad. Ukazatele jsou vypočteny z časové řady údajů let 1989 až 2009. Průměrné tempo přírůstku výdajů na potraviny u průměrné domácnosti je 6,9 %. Velmi podobnou hodnotu tempa přírůstku měly také domácnosti zaměstnanců 6,8 %. U domácností OSVČ a domácností důchodců byl průměrný nárůst výdajů na potraviny menší, a to 5,5 % a 6,3 %. Průměrné tempo přírůstku výdajů na bydlení u průměrné domácnosti bylo téměř dvakrát větší než u výdajů na potraviny, což potvrzuje základní trend těchto druhů vydání, kterým je klesání podílu výdajů na potraviny a nárůst podílu výdajů na bydlení. Výdaje na bydlení u průměrné domácnosti v průměru vzrostly o 13 % a u domácnosti zaměstnanců bylo tempo přírůstku 12,8 %. Největší průměrný nárůst je patrný u domácností důchodců, a to 13,2 %. Nejpomaleji rostly výdaje na bydlení u OSVČ (10,5 %). Z počátku 90. let byly přírůstky výdajů na potraviny poměrně vysoké, pohybovaly se i vysoce nad 10 %, ale postupně přírůstky klesaly, občas i do záporných hodnot, tzn. že tempo přírůstku zpomalovalo.
Výsledky Tab. 8
37 Vývoj koeficientů přírůstku výdajů na skupinu Potraviny a nealkoholické nápoje
Zdroj: vlastní výpočty
Také koeficienty přírůstku výdajů na bydlení byly vyšší zejména v první polovině sledovaného období. A obecně po celou dobu byly vyšší než koeficienty přírůstku výdajů na potraviny. Tab. 9
Vývoj koeficientů přírůstku výdajů na skupinu Bydlení, vodu, energie, paliva
Zdroj: vlastní výpočty
Výsledky
4.1.8
38
Objem spotřebních vydání v korunách
Pro úplnost budou, vedle popisu struktury výdajů, zmíněny také hodnoty vydání domácností v absolutním vyjádření. Následující tabulka ukazuje velikost spotřebních vydání domácností v průměru na osobu v Kč za rok. Např. v roce 2008 se pohybovala kolem 120000 Kč. Během sledovaného období nejvyšších hodnot dosahovala čistá peněžní vydání domácností samostatně výdělečně činných osob a domácnosti zaměstnanců, naopak domácnosti důchodců vydaly na spotřební vydání obecně nejméně prostředků. Tab. 10
Spotřební vydání domácností [Kč]
Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty
Nejvíce peněžních prostředků na potraviny i bydlení vydávaly domácnosti důchodců, a to během celého sledovaného období, jak je patrné z následujících grafů. Velikost výdajů na potraviny a bydlení se postupně vyrovnala, takže v posledních letech se pohybuje v intervalu 20000 a 25000 Kč, pokud vyloučíme extrémní hodnoty domácností důchodců.
Výsledky Tab. 11
39 Výdaje domácností na Potraviny a nealkoholické nápoje [Kč]
Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty Tab. 12
Výdaje domácností na bydlení, vodu, energii a paliva [Kč]
Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty
Průměrný absolutní přírůstek u výdajů na potraviny byl největší u domácností důchodců. Nejmenší průměrný meziroční nárůst těchto výdajů mají domácnosti zaměstnanců. Také u výdajů na bydlení patří největší průměrná diference domácnostem důchodců, nejmenší pak domácnostem zaměstnanců.
Výsledky
40
Tab. 13 Průměrná diference u výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje a výdajů na bydlení, vodu, energii a paliva pro jednotlivé typy domácností [Kč]
průměrná diference potraviny
bydlení
průměrná dom.
816
1123
dom. zaměstnanců
783
1060
dom. OSVČ
826
1166
dom. důchodců
921
1428
Zdroj: vlastní výpočty
4.1.9
Srovnání výdajů českých domácností s EU
Aby byla analýza struktury výdajů českých domácností úplná, budou zjištěné hodnoty porovnány se strukturou výdajů průměrné evropské domácnosti. Data popisující výdaje domácností v Evropské unii byla převzata z ročenky Eurostatu pro rok 2009, avšak údaje týkající se struktury výdajů podle klasifikace COICOP jsou v ročence zveřejněny pouze pro rok 2005. Oproti eurozóně přetrvávají ve struktuře spotřebních výdajů českých domácností stále poměrně velké rozdíly. Největší rozdíl je patrný u výdajů na potraviny, jejichž podíl je v České republice asi o 40 % větší než v zemích eurozóny. Podíl výdajů na bydlení je v ČR naopak menší, a to zhruba o 30 %. Poměrně velký rozdíl je u výdajů na spoje, jejichž podíl je v ČR oproti očekávání o 40 % větší. Také na rekreaci a kulturu vydají Češi větší podíl prostředků než obyvatelé eurozóny. Menší podíl ve srovnání s eurozónou patří také výdajům na zdraví, vzdělání a stravování, i když podíl výdajů na stravování se blíží evropské hodnotě. Větší procento svých prostředků Češi vynaloží na nákup alkoholických nápojů a tabáku. Poměrně vysoká konvergence je u výdajů na dopravu, která se však projevovala již od začátku sledovaného období (už v roce 1993 tvořily výdaje na dopravu 10,9 % spotřebních výdajů). Také výdaje na odívání a obuv tvoří velmi podobný podíl jako v eurozóně. Již Ševela ve svém příspěvku v roce 2002 zmínil, že tato skupina výdajů dosáhla téměř dokonalé konvergence. Pokud bychom se pokusili srovnat s průměrnými hodnotami eurozóny také sledované skupiny domácností v ČR, tak zjistíme, že domácnosti zaměstnanců a samostatně výdělečně činných mají strukturu výdajů obdobnou jako průměrná domácnost, takže pro ně zhruba platí již popsané rozdíly. Domácnosti českých důchodců se však liší podstatně více. Výdaje na potraviny tvoří téměř dvakrát větší podíl než v eurozóně, naproti tomu výdaje na bydlení nají shodný
Výsledky
41
podíl. Čeští důchodci vydají podstatně méně za dopravu, stravování a odívání, naopak výdaje na zdraví a rekreaci se blíží evropskému průměru. Tab. 14
Procentní struktura výdajů domácností v roce 2005 (průměrná domácnost)
Zdroj: Eurostat a vlastní výpočty
Pokud bychom chtěli zjistit, za jak dlouho se struktura výdajů průměrné české domácnosti přiblíží struktuře výdajů vyspělých států eurozóny, tak pro základní nástin může posloužit extrapolace hodnot. Základními prvky ve struktuře výdajů jsou výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje a výdaje na bydlení, vodu, energii a paliva. Podle dat zveřejněných Eurostatem tvořily v roce 2005 v eurozóně výdaje na potraviny 14,3 % a výdaje na bydlení 28 % spotřebních výdajů. V České republice to bylo 20,6 % a 20,1 %. Pokud bychom proložili hodnoty procentních podílů výdajů na potraviny a bydlení trendovou přímkou, můžeme přibližně odhadnout, jak se budou tyto hodnoty vyvíjet do budoucna, Tuto extrapolaci však lze uvažovat pouze za předpokladu, že v důsledku nějakého nečekaného jevu v budoucnosti nedojde k výrazné změně ve vývoji hodnot sledované časové řady. Trendová přímka výdajů na potraviny má tvar
a trendová přímka výdajů na bydlení je
Výsledky
42
Cílem je najít rok, ve kterém se procentní podíly výdajů na potraviny a bydlení přiblíží podílům platným pro státy eurozóny. Z grafu vyplývá, že pokud by nedošlo k výrazným změnám ve vývoji struktury spotřebních výdajů, tak by se české domácnosti svoji spotřebou přiblížily evropskému průměru kolem roku 2020, tedy za 10 let. V tomto roce by byl podíl výdajů na potraviny 14,1 % a na bydlení 29,2 %. Tab. 15
Extrapolace procentního podílu výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje
Zdroj: vlastní výpočty Tab. 16
Extrapolace procentního podílu výdajů na bydlení, vodu, energii a paliva
Zdroj: vlastní výpočty
Výsledky
43
Budoucí vývoj podílů u domácností zaměstnanců a OSVČ by byl pravděpodobně velmi podobný jako u průměrné domácnosti. Mnohem méně předvídatelně se však budou pravděpodobně vyvíjet podíly u domácností důchodců. Kdybychom provedli stejný postup jako u průměrné domácnosti, tedy extrapolaci hodnot do budoucna, zjistili bychom, že v tomto případě bude odhad zavádějící. Extrapolace podílu výdajů na potraviny má podobný výsledek jako u průměrné domácnosti, a to, že evropskému průměru se pravděpodobně přiblíží okolo roku 2020, konkrétně v roce 2019 bude velikost podílu 14,5 %. Tzn. že konvergence tohoto podílu by měla být dokončena ve stejné době jako u průměrné domácnosti, i když výchozí hodnoty se velmi lišily (podíl v roce 2009 u průměrné domácnosti byl 19,3 %, u důchodců 26,1 %). To lze zdůvodnit rychlejším poklesem velikosti podílu u domácností důchodců už během sledovaného období (mezi roky 1993 a 2008 poklesl o 10,4 p. b., u průměrné domácnosti pouze o 5,8 p. b.). Rychleji než průměr však mezi lety 1993 a 2008 se vyvíjel také podíl výdajů na bydlení. Pokud by tento v tomto případě nárůst pokračoval do budoucna, jak s ním počítá extrapolace trendu, tak v roce 2010 by podíl výdajů na bydlení byl 39 %, což je hodnota příliš vysoká i na průměr eurozóny. Výdaje na bydlení důchodů se tedy pravděpodobně budou do budoucna vyvíjet jinak než doposud, nebudou patrně pokračovat v započatém trendu. Tento odhad tedy nemá velkou vypovídací hodnotu; jeho výsledky jsou zavádějící. To však může být způsobeno také tím, že pro srovnání domácností důchodců s eurozónou posloužily údaje pro evropskou průměrnou domácnost, nikoliv data pro domácnosti evropských důchodců. Trendová přímka výdajů na potraviny má tvar
a trendová přímka výdajů na bydlení je
Výsledky
44
Tab. 17 Extrapolace procentního podílu výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje (domácnosti důchodců)
Zdroj: vlastní výpočty Tab. 18 Extrapolace procentního podílu výdajů na bydlení, vodu, energii a paliva (domácnosti důchodců)
Zdroj: vlastní výpočty
Výsledky
45
4.2 Příjmy domácností Pro analýzu příjmů domácností bylo vybráno hledisko vzdělání. Statistika rodinných účtů toto hledisko dělení příjmů nepoužívá, takže zkoumaná data pocházejí ze šetření Mikrocenzus (Příjmy hospodařících domácností 2002) a Životní podmínky (EU-SILC), která se přímo zaměřují na zjišťování příjmů a sociální situace domácností. Dostupná jsou data z roku 2002 pocházející z Mikrocenzu a z roku 2008 ze šetření Životní podmínky. Jak již bylo zmíněno, šetření Životní podmínky nahradilo dřívější mikrocensy, aby byla zajištěna srovnatelnost ve všech státech Evropské unie. Údaje o příjmech domácností rozdělené podle vzdělání byly v těchto šetřeních zjišťovány pouze pro domácnosti s ekonomicky aktivní osobou v čele, které jsou zde rozděleny na úplné rodiny a ostatní typy domácností. V úplných rodinách je vzdělání osoby v čele kombinováno se vzděláním manželky. Zkoumaná data jsou ročními příjmy na osobu. 4.2.1
Příjmy úplných rodin
Úplné domácnosti jsou rozděleny podle vzdělání osoby v čele (muže) i jeho manželky. Vzniklo tak sedm skupin, v nichž je na prvním místě vždy uvedeno vzdělání muže a na druhém místě vzdělání ženy, takže skupiny mají následující podobu: základní + základní vzdělání (dále Z-Z), základní + střední vzdělání (Z-S), střední + základní (S-Z), střední + střední (S-S), střední + vysokoškolské (S-V), vysokoškolské + střední (V-S) a vysokoškolské + vysokoškolské (V-V). Následující grafy zobrazují strukturu domácností podle vzdělání v obou sledovaných letech. Pozitivní je, že poklesl podíl domácností, kde oba členové mají pouze základní vzdělání. Pozitivní je také fakt, že vzrostl počet domácností s alespoň jedním vysokoškolákem.
Výsledky Tab. 19
46 Rozdělení úplných domácností podle vzdělání v letech 2002 a 2008 [%]
Zdroj: ČSÚ
Nejprve bude zmíněna velikost hrubých peněžních příjmů jednotlivých skupin domácností v letech 2002 a 2008. Na první pohled je patrné, že v obou letech jsou příjmy skupiny se dvěma vysokoškoláky přibližně dvakrát větší než u skupiny domácností s nejnižším vzděláním. Platí zde přímá úměra mezi stupněm dosaženého vzdělání a velikostí hrubých peněžních příjmů, tedy s vyšším vzděláním roste příjem. Tab. 20
Hrubé peněžní příjmy úplných rodin [Kč]
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Výsledky
47
Změny ve velikosti celkových hrubých příjmů budou vyjádřeny pomocí indexů. Největší nárůst příjmů vznikl u domácností středoškoláka a ženy se základním vzděláním. Obecně největší nárůsty proběhly u domácností v čele s osobami s nižším vzděláním, u kterých se příjmy roku 2008 oproti roku 2002 zvýšily o více než 40 %. Čtyřicetiprocentnímu nárůstu se blíží také příjmy domácností dvou vysokoškoláků. Nejméně příjmy vzrostly u domácností středoškoláka a vysokoškolačky. Tab. 21
Indexy hrubých peněžních příjmů úplných domácností (2008/2002)
Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty
Jak naznačuje následující graf, všechny typy domácností dosahují nejvíce příjmů ze závislé činnosti. Tyto příjmy jsou u všech sledovaných typů domácností ve srovnání s podnikatelskými příjmy minimálně dvojnásobné. U příjmů ze závislé činnosti platila v roce 2002 i 2008 přímá úměra, tedy s rostoucím vzděláním rostl i příjem, přičemž se zde projevila i příjmová nerovnost mezi muži a ženami. Konkrétně v domácnosti s jedním středoškolákem a jedním vysokoškolákem se totiž velikost příjmu odvíjela od pohlaví, které měla vzdělanější osoba (vysokoškolák). Pokud byl vysokoškolákem muž, byly příjmy ze závislé činnosti vyšší, než když byla v daném páru vzdělanější žena. Výjimku porušující rostoucí řadu tvořily skupiny domácností s osobami se středním a základním vzděláním. Pokud byl vzdělanější muž — středoškolák, se ženou se základním vzděláním, dosahovala domácnost menších příjmů ze závislé činnosti, než když byla vzdělanější žena (tedy středoškolačka). Tento jev tedy do jisté míry popírá
Výsledky
48
obecně známý fakt, že muži dosahují většího příjmu než ženy. U skupiny Z-S nebo Z-S pravděpodobně není příjmová nerovnost tolik patrná. Příjmy z podnikání už neměly tak jednoznačný průběh. V roce 2002 dosahovaly největších příjmů z podnikání domácnosti se středoškolsky vzdělaným mužem a ženou vysokoškolačkou, v roce 2008 pak domácnosti se dvěma vysokoškoláky. Zajímavé je, že i u tohoto typů příjmu se projevila situace, kdy méně vzdělaný muž (zde středoškolák) a více vzdělaná žena (vysokoškolačka) dosáhli vyššího příjmu než vzdělanější vysokoškolák s ženou středoškolačkou. Avšak u podnikatelských příjmů záleží výše výdělků spíše na schopnostech než na zažitých společenských normách o vyšším ohodnocování mužů, takže zde úvaha o příjmové nerovnosti není na místě. U sociálních příjmů je situace spíše opačná. Nejvíce těchto příjmů dosahují domácnosti nejméně vzdělaných osob v čele. Zajímavé je, že v obou sledovaných letech pobírala poměrně vysoké sociální příjmy také skupina domácností v čele s vysokoškolákem a středoškolačkou. Ostatní příjmy, např. příjmy z kapitálového majetku, byly v roce 2002 největší u skupiny vysokoškoláka a středoškolačky. V roce 2008 však tyto příjmy rostly přímo úměrně se zvyšujícím se vzděláním, tzn. že nejvyšších příjmů dosahovaly domácnosti vysokoškoláků. Tab. 22
Velikost jednotlivých typů příjmů v roce 2002 [Kč]
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Výsledky Tab. 23
49 Velikost jednotlivých typů příjmů v roce 2008 [Kč]
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Jak se jednotlivé typy příjmů mezi roky 2002 a 2008 změnily, bude naznačeno pomocí indexů. Všechny typy příjmů u všech typů domácností až na jednu výjimku vzrostly. Příjmy ze závislé činnosti prodělaly největší nárůst zejména u domácností s méně vzdělanými členy, kde indexy dosahují hodnoty téměř 150. Středoškolákům tyto příjmy vzrostly jen o přibližně 30 %. Nejméně si polepšily domácnosti středoškoláka a vysokoškolačky, které vzrostly jen o 20 %. Naopak čtyřicetiprocentnímu nárůstu se blíží také příjmy ze závislé činnosti v domácnostech vysokoškoláků. Nárůst příjmů z podnikání velmi silně závisel na stupni dosaženého vzdělání. Na první pohled je patrné, že příjmy z podnikání nejvíce vzrostly u skupin domácností s nižším vzděláním. Nejvíce, o téměř 60 %, vzrostly příjmy domácností v čele s oběma osobami se základním vzděláním. Index se pohyboval kolem hodnoty 150 u všech typů domácností, v nichž alespoň jedna osoba v čele má pouze základní vzdělání. Tento fakt pravděpodobně souvisí s tím, že v roce 2002 dosahovaly tyto domácnosti velice nízkých příjmů z podnikání, takže jejich nárůst se projevil velmi výrazně. Objem podnikatelských příjmů u Z-Z domácností totiž v roce 2002 tvořil pouze 35 % podnikatelských příjmů skupiny VV. Podnikatelských příjmů se týká dříve zmiňovaná výjimka, kdy došlo mezi sledovanými roky k poklesu příjmů. Tento pokles (téměř o 7 %) se týká podnikatelských příjmů domácností středoškoláka a vysokoškolačky. Změny ve výši podnikatelských příjmů tedy byly velice nesourodé a odvíjely se od stupně do-
Výsledky
50
saženého vzdělání. Když porovnáme největší změnu (tedy nárůst u skupiny ZZ) a nejmenší změnu (tedy pokles u skupiny S-V), zjistíme, že je mezi nimi rozdíl téměř 60 %. Sociální příjmy výrazněji vzrostly zejména u domácností se vzdělanějšími osobami. Největší hodnota indexu (165,7) patří skupině domácností vysokoškoláka a středoškolačky. Index přesáhl hodnotu 160 také u domácností dvou středoškoláků a dvou vysokoškoláků. Domácnostem osob se základním vzděláním vzrostly sociální příjmy nejméně. Největší výkyvy v nárůstu proběhly u ostatních příjmů. S převahou nejvíce narostly ostatní příjmy u domácností vysokoškoláků, které se mezi roky 2002 a 2008 více jak ztrojnásobily. Druhý největší nárůst těchto příjmů patří domácnostem středoškoláků s indexem téměř 240. Ostatní příjmy se tak staly poměrně významnou součástí celkových hrubých peněžních příjmů domácností. Např. u domácností vysokoškoláků, kde v roce 2002 ostatní příjmy činily pouze 3158 Kč, v roce 2008 překonaly desetitisícovou hranici a jejich velikost se tak velmi přiblížila velikosti sociálních příjmů. Tab. 24
Indexy příjmů úplných domácností (2008/2002)
Zdroj: vlastní výpočty
Na závěr bude naznačena procentní struktura hrubých peněžních příjmů. Největší část hrubých peněžních příjmů u všech typů domácností tradičně patří příjmům ze závislé činnosti. Jejich podíl ale na úkor jiných příjmů klesá. Pouze u skupiny S-V podíl těchto příjmů o 4 p. b. vzrostl. Příjmy z podnikání tvoří v roce 2008 oproti roku 2002 vyšší podíl celkových příjmů u domácnosti osob
Výsledky
51
s nižším vzděláním. U středoškoláků a vysokoškoláků podíl těchto příjmů celkem výrazně poklesl. Větší procento svých příjmů získávají v roce 2008 domácnosti středoškoláků a vysokoškoláků spíše ze sociálních příjmů. Naopak pro domácnosti s nižším vzděláním se podíl sociálních příjmů snížil. U všech typů domácností vzrostl mezi sledovanými roky podíl ostatních příjmů, u domácností vysokoškoláků dokonce o 2,5 p. b. Tab. 25
Procentní struktura zkoumaných příjmů v roce 2002
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Výsledky Tab. 26
52 Procentní struktura zkoumaných příjmů v roce 2008
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
4.2.2
Příjmy ostatních typů domácností
Ostatní typy domácností jsou rozděleny podle vzdělání osoby v čele, takže jsou rozděleny na tři skupiny, a to základní vzdělání osoby v čele (Z), střední (S) a vysokoškolské (V). Pokud se podíváme na strukturu domácností, zjistíme, že mezi roky 2002 a 2008 vzrostl počet domácností středoškoláků a vysokoškoláků a naopak poklesl počet domácností, kde má osoba v čele pouze základní vzdělání. Tab. 27
Rozdělení úplných domácností podle vzdělání v letech 2002 a 2008 [%]
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Výsledky
53
Velikost hrubých peněžních příjmů je obdobná jako u úplných domácností. Jak vyplývá z následujícího grafu, i u ostatních typů domácností platí, že příjmy domácností s nejnižším vzděláním jsou přibližně dvakrát menší než příjmy domácností vysokoškoláků. Zajímavé je srovnat objemy příjmů v korunách, protože hrubé peněžní příjmy u ostatních typů domácností se zdají být vyšší, než je tomu u úplných domácností. Např. pokud srovnáme hrubé peněžní příjmy domácností vysokoškoláků (V-V u úplných domácností a V u ostatních typů), zjistíme, že v obou letech dosahovaly větších příjmů domácnosti skupiny V. Tab. 28
Hrubé peněžní příjmy ostatních typů domácností [Kč]
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Z indexů změny hrubých peněžních příjmů vyplývá, že nejvíce vzrostly příjmy domácnostem s nejnižším vzděláním osoby v čele, i když změny byly menší než u úplné domácnosti, kde indexy v několika případech překročily hodnotu 140.
Výsledky Tab. 29
54 Indexy hrubých peněžních příjmů ostatních typů domácností (2008/2002)
Zdroj: vlastní výpočty
Vývoj většiny typů příjmů v obou letech odpovídá přímé úměře, tedy že s rostoucím vzděláním roste příjem. To platí pro příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání i ostatní příjmy. Sociální příjmy naopak s rostoucím vzděláním klesají. Z toho vyplývá, že na rozdíl od úplných domácností, u kterých nebyl vývoj příjmů jednoznačný, ostatní typy domácností se vyvíjejí předvídatelně. Tab. 30
Velikost jednotlivých typů příjmů v roce 2002 a v roce 2008 [Kč]
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Výsledky
55
Pozn.: PZČ = příjmy ze závislé činnosti, PP = příjmy z podnikání, SP = sociální příjmy, OP = ostatní příjmy
Zajímavější je sledovat změny příjmů mezi roky 2002 a 2008. Příjmy ze závislé činnosti stejně jako u úplných domácností vzrostly hlavně u méně vzdělaných osob, ale na rozdíl od úplných domácností zde indexy nepřekročily hodnotu 140. Příjmy z podnikání také vzrostly nejvíce u domácností, kde má osoba v čele pouze základní vzdělání (o téměř 55 %). Index však překročil hodnotu 150 také u vysokoškoláků, což se neshoduje se situací úplných domácností, kde byl index vzdělanějších domácností mnohem nižší. Zajímavý vývoj prodělaly sociální příjmy, které sice také nejvíce vzrostly u domácností vysokoškoláků, ale pozoruhodné je, že sociální příjmy u ostatních dvou typů domácností vzrostly velmi málo, jen do 10 %, což se odlišuje od úplných domácností. Nejzajímavěji se vyvíjely ostatní příjmy. Nejvíce totiž vzrostly (téměř 2,5krát) u domácností osob se základním vzděláním, což je pravý opak situace u úplných domácností, kde velice výrazně (více jak třikrát) vzrostly zejména ostatní příjmy domácností vysokoškoláků. Tab. 31
Indexy příjmů ostatních typů domácností (2008/2002)
Zdroj: vlastní výpočty
Z procentní struktury vyplývá, že i u ostatních typů domácností patří největší část hrubých peněžních příjmů příjmům ze závislé činnosti. Jejich podíl mezi roky 2002 a 2008 nejvíce vzrostl u domácností vysokoškoláků, v čemž je rozdíl oproti úplným domácnostem, kde příjmy podnikatelské příjmy rostly zejména
Výsledky
56
z nízkopříjmových skupin. Podíl příjmů z podnikání u ostatních typů domácností je nižší než z úplných domácností, a to u všech skupin. Podíl sociálních příjmů je zde naopak vyšší. Nejvýznamnější změna podílu podnikatelských příjmů proběhla u domácností vysokoškoláků, které narostly o 3 p. b., i když v úplných vzdělanějších domácnostech podnikatelské příjmy spíše klesaly. Zajímavý je vývoj podílu ostatních příjmů. Na rozdíl od úplných domácností, kde podíl ostatních příjmů vzrostl u všech skupin domácností, zde ostatní příjmy vzrostly pouze u domácností skupiny Z. U vzdělanějších osob naopak jejich podíl poklesl, což odporuje vývoji těchto příjmů u úplných domácností. Tab. 32
Procentní struktura zkoumaných příjmů v letech 2002 a 2008
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty
Diskuse a závěr
57
5 Diskuse a závěr Cílem práce bylo provést analýzu příjmů a výdajů českých domácností. Výdaje byly zkoumány v časovém horizontu let 1989 až 2009. Nejprve byl popsán vývoj procentní struktury spotřebních vydání průměrné domácnosti. Struktura výdajů byla zkoumána u vybraných typů domácností — kromě průměrné domácnosti také u domácností zaměstnanců, samostatně výdělečně činných osob a domácností důchodců. Cílem bylo zjistit, jestli existují ve struktuře vydání jednotlivých typů domácností rozdíly a jak jsou velké. Z analýzy vyplynulo, že základní trend, tedy pokles podílu výdajů na potraviny a alkoholické nápoje a nárůst podílu výdajů na bydlení, energie a paliva, jsou patrné u všech typů domácností. V posledních sledovaných letech dochází k vyrovnání velikosti těchto podílů, tzn. že výdaje na potraviny a bydlení tvoří přibližně stejný podíl celkových výdajů. To vypovídá o probíhající konvergenci s vyspělými evropskými státy. Domácnosti důchodců se však poměrně výrazně vymykají. Během sledovaných let sice došlo u těchto domácností k největšímu poklesu podílu výdajů na potraviny a největšímu nárůstu podílu výdajů na bydlení ze všech typů domácností, avšak velikost podílů těchto dvou výdajů je stále podstatně větší než u ostatních typů domácností. V roce 2008 tvořily výdaje na potraviny 26,1 % a na bydlení 27,1 % u domácností důchodců, naopak u průměrné domácnosti byly tyto podíly pouze 19,3 % a 21,4 %. Tzn. že k harmonizaci dochází, ale k jejímu dokončení patrně dojde za delší dobu než u průměrné domácnosti. Podle provedené extrapolace trendu by se podíly výdajů na potraviny a bydlení české průměrné domácnosti vyrovnaly evropskému průměru kolem roku 2020, a to však pouze za předpokladu stejného vývoje jako doposud. Odhadnout do budoucna prostřednictvím extrapolace podíly u domácností důchodců nelze tak jednoznačně. Podle odhadu by se podíl výdajů na potraviny s eurozónou vyrovnal také již kolem roku 2020, a to hlavně díky dlouhodobě rychlejšímu nárůstu podílu na potraviny než u průměrné domácnosti. Avšak odhad podílu výdajů na bydlení dává sporný výsledek; extrapolaci v tomto případě nelze použít. Trend vývoje podílu výdajů na bydlení u důchodců se do budoucna pravděpodobně změní. Ve struktuře spotřebních vydání jednotlivých typů domácností existují určité rozdíly; ty nejvýraznější z nich by se daly charakterizovat takto: Domácnosti zaměstnanců a OSVČ vynakládají podstatně větší podíl svých prostředků na odívání, volný čas, veřejné stravování a dopravu. Domácnosti důchodců naopak vedou ve spotřebě potravin a vydání na bydlení a zdraví. Domácnosti
Diskuse a závěr
58
OSVČ vedou nade všemi ostatními typy domácností ve velikosti podílu na veřejné stravování, pošty a telekomunikace a volný čas. Ve srovnání s ostatními typy domácností se vymykají ve vývoji výdajů na dopravu, které tvořily v roce 1993 mnohem větší podíl na celkových výdajích než u ostatních typů domácností. Do roku 2008 se však jejich podíly vyrovnaly, tzn. že podíl výdajů na dopravu OSVČ se dostal na podobnou úroveň jako u průměrné domácnosti. Zajímavě se vyvíjely výdaje na pošty a telekomunikace. V roce 1993 byly hlavními uživateli těchto služeb domácnosti důchodců, naproti tomu v roce 2008 to byly domácnosti OSVČ. Tato změna je pravděpodobně způsobena rozvojem informačních technologií, v důsledku čehož v posledních letech tvoří hlavní část tohoto typů výdajů výdaje na internetové připojení a služby spojené s mobilními telefony. A těmto výdajům nejsou domácnosti důchodců příliš nakloněny. Analýza příjmů domácností se zaměřila na to, jestli existuje vztah mezi stupněm dosaženého vzdělání a velikostí příjmu. Byly zkoumány domácnosti rozdělené podle vzdělání osoby v čele (u ostatních typů domácností), popřípadě podle vzdělání osoby v čele i vzdělání manželky (u úplných domácností). Z analýzy vyplynulo, že vzdělání výrazně ovlivňuje velikost příjmů domácností. U obou skupin domácností, tedy u úplných domácností i ostatních typů domácností, jsou příjmy skupiny vysokoškoláků přibližně dvakrát větší než příjmy domácností s nejnižším dosaženým vzděláním. Mezi stupněm dosaženého vzdělání a velikostí hrubých peněžních příjmů tedy existuje přímá úměra. Přímá úměra je patrná zejména u ostatních typů domácností, které jsou rozděleny pouze podle jedné osoby v čele na tři skupiny, takže vývoj jejich příjmů je mnohem jednoznačnější než u úplných typů domácností rozdělených nejen podle osoby v čele, ale také jeho manželky. Příjmy úplných domácností tak závisejí nejen na stupni dosaženého vzdělání, ale také na osobě, která jich dosáhla. V některých případech se zde proto projevuje příjmová nerovnost mezi muži a ženami, kterou lze sledovat zejména u příjmů ze závislé činnosti. Konkrétně v domácnostech s jedním vysokoškolákem a jedním středoškolákem závisí velikost příjmů ze závislé činnosti na pohlaví, takže vysokoškolačka se středoškolákem je v horší finanční situaci, než když je v páru vysokoškolákem muž. Změny ve velikosti celkových příjmů mezi roky 2002 a 2008 také závisejí na stupni vzdělání. Největší nárůsty hrubých peněžních příjmů se projevily u méně vzdělaných skupin domácností, kde se indexy pohybovaly kolem hodnoty 140. Výjimku tvořila skupina domácností dvou vysokoškoláků, jejichž index také dosáhl téměř hodnoty 140. Tato výjimka se však neprojevila v rodinách vysokoškoláka u ostatních typů domácností, kde byl index podstatně nižší.
Diskuse a závěr
59
Velikost příjmů z podnikání přibližně roste s rostoucím stupněm dosaženého vzdělání. Avšak co se týče změn mezi roky 2002 a 2008, tak největších indexů dosáhly spíše domácnosti méně vzdělaných osob v čele, tzn. že se podnikání více rozšířilo i mezi skupiny domácností s nižším vzděláním. Tyto domácnosti začaly více podnikat nebo se jejich podnikání lépe dařilo, takže se jejich podnikatelské příjmy oproti roku 2002 zvýšily nejvýrazněji. U ostatních typů domácností mají vysoký index také domácnosti vysokoškoláka (tzn. skupina V). Nejvíce sociálních příjmů tradičně pobírají méně vzdělané domácnosti, avšak zajímavé je, že změny vyjádřené pomocí indexů byly vyšší spíše u domácností s alespoň jedním vysokoškolákem, tzn. že se jejich sociální příjmy mezi roky 2002 a 2008 zvýšily nejvíce ze všech sledovaných typů domácností. Ostatní příjmy, které zahrnují zejména příjmy z kapitálového majetku, z pojištění, z příležitostných pronájmů atd., tvořily ještě v roce 2002 pouze zanedbatelnou část celkových příjmů domácností. Jejich význam však výrazně roste, a to zejména u vzdělanějších domácností, u kterých se jejich velikost, a tedy i výše podílu na celkových příjmech, v roce 2008 přiblížila velikosti sociálních příjmů. U ostatních příjmů se téměř dokonale projevuje přímá úměra mezi vzděláním a velikostí příjmu a také změny vyjádřené indexy tomu odpovídají. Např. v úplných domácnostech dosáhl index skupiny V-V hodnoty 331. Zajímavé je, že u ostatních typů domácností se změny mezi sledovanými roky vyvíjely přesně naopak. Největší index ve výši téměř 250 totiž patří domácnostem skupiny Z, tzn. že nejvíce narostly ostatní příjmy domácností s nejnižším vzděláním. Je třeba zmínit, že i velikost ostatních příjmů vyjádřená v korunách se mezi úplnými domácnostmi a ostatními typy domácností velmi lišila. Ostatní typy domácností dosahovaly již v roce 2002 přibližně 2,5krát větších ostatních příjmů než úplné domácnosti. Důvodem by mohlo být to, že ostatní příjmy zahrnují také alimenty, které hrají v rozpočtu neúplné domácnosti jistě významnou roli.
Literatura
60
6 Literatura DVOŘÁKOVÁ, H. Charakteristika a struktura platů a mezd v České republice. Bakalářská práce. MZLU v Brně, Provozně ekonomická fakulta, 2006. 62 s. HINDLS, R. − HRONOVÁ, S. − SEGER, J. − FISCHER, J. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 389 s. ISBN 978-80-86946-43-6. HINDLS, R. − SEGER, J. Statistické metody v ekonomii. 1. vyd. Praha: H&H, 1993. 445 s. ISBN 80-85787-26-1. KAZÁROVÁ, I. Sociologický pohled na životní úroveň venkovských rodin. Diplomová práce. Brno: MZLU v Brně, Provozně ekonomická fakulta, 1995. 47 s. KŘÍŽOVÁ, M. Příjmy, výdaje a spotřeba domácností ČR − vývoj a struktura. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, Provozně ekonomická fakulta, 2008. 55 s. MICHALAKOVÁ, M. Vývoj zadluženosti a úspor domácností v České republice. Diplomová práce. Brno: MZLU v Brně, Provozně ekonomická fakulta, 2008. 64 s. MINAŘÍK, B. Statistika I. Popisná statistika – druhá část. 3. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2008. 226 s. ISBN 978-80-7375-152-4. NAJMAN, N. Deregulace nájemného a její dopad na výdaje domácností. Diplomová práce. Brno: MZLU v Brně, Provozně ekonomická fakulta, 2007. 41 s. SOVA, V. Životní úroveň a její plánování. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1978. 381 s. SYROVÁTKA, P. Struktura potravinového spotřebního koše a její vývoj. In Firma a konkurenční prostředí 2004 - Sekce 6. Marketing, obchod a právo před vstupen do EU. Brno: KONVOJ, s. r. o., 2004, s. 253−263. ISBN 80-7302-078-5. ŠEVELA, M. Vývoj struktury výdajů domácností kandidátských zemí. In Firma a konkurenční prostředí 2004 - Sekce 6. Marketing, obchod a právo před vstupen do EU. Brno: KONVOJ, s. r. o., 2004, s. 245−253. ISBN 80-7302-078-5. Český statistický úřad. 3005-09, Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů, obsah. Metodické vysvětlivky [online]. 2009 [cit. 16. 9. 2009] Dostupné na
Literatura
61
Český statistický úřad. Výsledky Mikrocenzu 2002 [online] [cit. 31. 12. 2009] Dostupné na http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/vysledky_mikrocenzu_2002 Český statistický úřad. Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2008. Metodické vysvětlivky [online] [cit. 5. 4. 2010] Dostupné na Český statistický úřad. Životní podmínky (EU-SILC) [online] [cit. 22. 12. 2009] Dostupné na Český statistický úřad. Cenový vývoj, vývoj příjmů a spotřebních vydání domácností v letech 2000 až 2008 [online] [cit. 3. 2. 2010] Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/B600321459/$File/1155-09UVOD.pdf Český statistický úřad. Metodická část CZ-COICOP (99). 2007 [cit. 29. 3. 2010] Dostupné na < http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/ii__metodicka_cast/$File/CZCOICOP2.pdf > Český statistický úřad. Náplň publikovaných skupin vydání [cit. 29. 3. 2010] Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/E20039F30E/$File/3005q4j.p df Český statistický úřad. Vývoj příjmů a vydání domácností podle výsledků statistiky RÚ [online] [cit. 29. 3. 2010] Dostupné na Český statistický úřad. Metodické vysvětlivky. Retrospektivní údaje statistiky rodinných účtů za období 1989 až 2003. [online] [cit. 29. 3. 2010] Dostupné na Český statistický úřad. Retrospektivní údaje statistiky rodinných účtů za období 1989 až 2003. [online] [cit. 20. 4. 2010] Dostupné na Český
statistický úřad. Životní [cit. 20. 4. 2010] Dostupné na
úroveň,
spotřeba
domácností.
[online]
Literatura
62
Český statistický úřad. MIKROCENZUS (Příjmy hospodařících domácností) 2002. [online]. 2006 [cit. 20. 3. 2010] Dostupné na Český statistický úřad. Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2008. [online]. 2009 [cit. 20. 3. 2010] Dostupné na Eurostat. 17% of EU27 population at risk of poverty [online]. 18 January 2010. [cit. 28 January 2010] Dostupný na Eurostat. Living conditions and welfare. Eurostat yearbook [online]. 2009 [cit. 3. 4. 2010] Dostupné na MAREŠ, P. − RABUŠIC, L. K měření subjektivní chudoby v české společnosti. Sociologický časopis [online]. 3/1996 [cit. 28. 1. 2010]. Dostupné na zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů zákon č. 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů