DUŠE ZAÈÁTEÈNÍKA
IX. DUŠE ZAÈÁTEÈNÍKA Existují dva typy duší začátečníků: duše, jež jsou skutečně mladé z hlediska délky jejich existence mimo duchovní svět, a duše, které se reinkarnovaly na Zemi mnohokrát během dlouhého období, ale stále zůstávají nezralé. Na úrovni I a II jsem objevil duše obou těchto typů. Myslím si, že tři čtvrtiny všech duší v lidských tělech, jež jsou nyní na Zemi, se stále ještě nacházejí na nižších stupních vývoje. Vím, že toto tvrzení není příliš povzbudivé, protože to znamená, že většina lidské populace pracuje v začátečnické fázi svého duchovního tréninku. Na druhé straně když vezmeme v úvahu celosvětovou populaci, jež je sužována všekulturním neporozuměním a násilnostmi, nemám důvod svůj názor o procentu duší nižší úrovně na Zemi měnit. Myslím si však, že každé století s sebou přináší zlepšení vědomí celého lidstva. Již po mnoho let si vedu statistiku o úrovni duší klientů v jednotlivých případech. Bezpochyby do určité míry převažují duše na nižší úrovni, protože jejich výběr pro novou inkarnaci na Zemi není náhodný. Moje případy představují především duše na nižších úrovních vývoje, protože právě ony potřebují v životě pomoc, a to může být důvodem, proč přišly ke mně. Pro zvědavé čtenáře uvádím procento jednotlivých úrovní mezi mými klienty:
27
MICHAEL NEWTON, PhD. – OSUDY DUŠÍ úroveň I – 42 % úroveň II – 31 % úroveň III – 17 % úroveň IV – 9 % úroveň V – 1 % Kdybych tato procenta promítl na světovou populaci miliard duší, rozdělení by nebylo věrohodné, protože skupina mých klientů je příliš malým vzorkem. Přesto však pokládám za pravděpodobné, že na zemi máme dnes jen několik stovek tisíc duší na úrovni V vývoje. Mé subjekty uvádějí, že duše, jež dosáhnou úplné zralosti, ukončí svoje inkarnace na Zemi. Množství duší na různých úrovních vývoje souvisí i s prudce rostoucí populací, a tedy i potřebou duší pro nově narozené děti. Populace se denně zvyšuje o dvě stě šedesát tisíc dětí. Tento nárůst vede k tomu, že z duchovního světa přicházejí méně pokročilé entity, jež ke svému rozvoji potřebují více inkarnace, a tak se vracejí v jiných životech. Jsem velmi vnímavý ke klientům, o nichž vím, že jsou v počátečních úrovních vývoje. Mnohokrát mi klient při prvním setkání řekl, že ví, že je „stará“ duše , ale že se zdá, že se mu nedaří překonávat problémy v životě. Všichni chceme být pokročilými dušemi, protože většinou nemáme rádi, když jsme v čemkoli považováni za začátečníky . Každý případ je však jedinečný. V charakteru duše, v individuálním tempu rozvoje a kvalitách přidělených průvodců je mnoho proměnných faktorů. Svou úlohu vidím v tom, že nabízím interpretaci toho, co mi subjekt poví o pokroku při rozvíjení své duše. Měl jsem mnoho klientů, jejichž duše se inkarnují na Zemi až třicet tisíc let a stále jsou na úrovni I a II . U některých je však pravdou pravý opak, ačkoli prudký duchovní rozvoj není až tak obvyklý. Jako v každém vzdělávacím systému i tady studenti zvládají některé konkrétní úkoly s většími těžkostmi než jiné. Jedna z mých klientek v prů-
28
DUŠE ZAÈÁTEÈNÍKA běhu osmi set padesáti let nedokázala překonat závistivost, ale nedělalo jí problémy ve stejném období překonat náboženskou nesnášenlivost. Jiný klient strávil tisíc sedm set let hledáním své autority mezi ostatními lidmi. Ale lehce se učil soucitu. Následující případ popisuje jednu začátečnickou duši. Tato „novicka“ nemá zatím duchovní úlohu, protože žila jen několik životů. Ve svém prvním byla zabitá při nájezdu Mongolů do severní Sýrie v roce 1250. Jmenovala se Shabez a bylo jí pět let, když bylo vypleněné místo, kde žila s rodinou, a obyvatelé byli pozabíjeni.
DVACÁTÝ PØÍPAD
Shabez, co cítíš teď po návratu do duchovního světa? (vykřikne) Podvedli mě! Tento život byl TAK krutý! Nemohla jsem to vydržet. Byla jsem jen malé dítě, nemohla jsem nikomu pomoci! To byla ale chyba! Kdo ji udělal? (zapřísahá se) Můj vedoucí. Věřila jsem jeho úsudku, ale udělal chybu, když mě poslal do tak krutého života, kde mě zabili dřív, než můj život vůbec začal! Ale tys přece předtím souhlasila, že budeš v těle Shabez... (rozčileně) Nevěděla jsem, že je Země tak ohavné místo plné hrůzy – neřekli mi to. Celý tento protivný život byla jedna velká chyba a může za to můj vedoucí. Naučila ses v tomto životě něčemu? (pauza) Začala jsem se učit milovat. Ano, to bylo krásné, můj bratr, rodiče, ale bylo to příliš krátké. Bylo v tomto životě něco příjemné? Být s mým bratrem Ahmedem. Je Ahmed ve tvém nynějším životě?
29
MICHAEL NEWTON, PhD. – OSUDY DUŠÍ (Najednou se klientka zdvihá z křesla) Nemohu tomu uvěřit! Ahmed je můj manžel Bill! Stejná osoba! Jak může...? (Uklidnil jsem ji a vysvětlil jí proces přechodu duše do jiného těla. Pak jsem pokračoval.) Setkala ses s Ahmedem po návratu do duchovního světa po smrti Shabez? Náš vedoucí nás spojil teď a tady, kde jsme. Vyzařuje Ahmed energii stejné barvy, jako je ta tvoje, nebo je v nich rozdíl? (pauza) My všichni jsme bílí. Popiš, co tady děláš. Pracujeme spolu – já a Ahmed. Co děláte? Pátráme po tom, co si o sobě myslíme – po své zkušenosti na Zemi. Stále jsem nešťastná z toho, že jsme byli na Zemi zabití. Byli jsme tak malí! Ale bylo tam i štěstí – procházet se na slunci, dýchat vzduch, milovat. Vraťme se v čase do období předtím, než jsi prožívala svůj život s Ahmedem, když jsi byla sama. Jak to bylo – být stvořená? (nespokojeně) Nevím, najednou jsem tu byla... s myšlenkou. Vzpomínáš si, kdy jsi v průběhu svého stvoření začala myslet jako inteligentní bytost? Uvědomila jsem si... existovala jsem..., ale neznala jsem se jako já. Dokud jsme s Ahmedem nepřišli na toto tiché místo. Znamená to, že se tvoje identita vyjasnila, až když ses setkala s jinou duchovní entitou, než je tvůj průvodce? Ano, s Ahmedem. Držme se období před setkání s Ahmedem. Jaké pro tebe bylo?
30
DUŠE ZAÈÁTEÈNÍKA Teplé, pečující, otevírala se mi mysl a byla se mnou ona. Kdo je ona? Myslela jsem, že tvůj průvodce je muž. Jeho nemám na mysli. Někdo byl stále při mně jako matka a otec, ale spíš jako matka. Kdo to byl? Nevím – měkké světlo, proměnlivé rysy. Neumím to popsat. Laskavá, povzbudivá slova... To se odehrávalo v době stvoření tvé duše? Je to jako v mlze. U mého zrození byli i jiní pomocníci. Co ještě mi můžeš říci o místě svého stvoření? (dlouhá pauza) Všichni mne milují – byla jsem v jeslích, pak jsem odešla a byla jsem s Ahmedem a naším vedoucím. Kdo stvořil tebe a Ahmeda? Jediný. Zdá se, že v duchovním světě existuje něco jako porodnické oddělení pro nově narozené duše. Jeden z klientů mi řekl, že na tom místě se z dětského světla vytváří plášť nevylíhnutých vajíček, připravených doslova k použití. Ve čtvrté kapiole o ztracených duších jsem uváděl, jak se poškozené duše mohou „přemodelovat“. Domnívám se, že centra stvoření, jak je popisuje Shabez, mají i tuto funkci. V následující kapitole vysvětlí dvaadvacátý případ podrobnosti o duchovních územích vytváření ega, kde se ze základní nedefinované energie rodí vlastní osobnost. Dvacátý případ má obvyklé rysy nezralé duše. Subjektem je dvacetisedmiletá žena se sklonem k pohromám. Neprojevuje velkodušnost ani šlechetnost vůči druhým, ale ani odpovědnost za své činy. Za mnou přišla, aby hledala odpověď na otázku, proč ji život „klame a odvádí od štěstí“. Dozvěděli jsme se, že Ahmed byl její muž Bill. Opustila ho kvůli jinému, se kterým se taktéž rozvedla kvůli své neschopnosti se vázat. Necítí spojení se žádným ze svých dětí.
31
MICHAEL NEWTON, PhD. – OSUDY DUŠÍ Začátečnické duše mohou prožít množství životů ve stavu zmatku a bezmocnosti, protože „učební plán“ na Zemi je odlišný od soudržnosti a podporující harmonie v duchovním světě. Méně vyvinuté duše mají sklon podléhat aspektům, jež řídí lidskou společnost sociálně-ekonomickou strukturou. To způsobuje, že se jedna podřizuje druhé. Málo zkušené duše jsou potlačované nedostatkem nezávislého myšlení. Mají také sklony k egocentrizmu a není pro ně lehké akceptovat ostatní v jejich vlastní podstatě. Mým záměrem ale není, abych vykreslil ten nejčernější obraz o duších, jež zabydlily velkou část světa – ač to platí, pokud jsou moje odhady týkající se této kategorie přesné. Duše nižší úrovně jsou taktéž schopny vést životy s mnoha pozitivními aspekty. Na druhé straně – nikdo není pokročilý hned. Pro tyto duše není jejich stadium vývoje žádná hanba, vždyť každá duše byla někdy začátečníkem. Pokud jsme nazlobení, rozhořčení a zmatení z toho, jaké situace nám život přináší, neznamená to, že je naše duše málo vyvinutá. Vývoj duše je komplexní záležitost a postupuje v různých oblastech různým způsobem po jednotlivých stupních. Důležité je rozeznat své chyby, vyhnout se sebeničení a mít dost odvahy a soběstačnosti jít v životě správným směrem. Jedním z jasných indikátorů, že přicházející duše je začátečník, je to, že její duchovní existence je relativně oddělená. Odešla z ochranného kokonu malé rodiny, kde byla s jinými „novici“, a stala se součástí větší skupiny začínajících duší. Na tomto stupni jsou duše méně závislé na dohledu a péči svých průvodců. Pro mladé duše je to jejich první realizace, a to, že jsou součástí skupiny duší, jako jsou ony samy, je pro ně zdrojem radosti. Zjistil jsem, že všeobecně se tato důležitá duchovní událost udává ke konci pátého života na Zemi nezávisle na tom, jak dlouhý čas strávila duše v částečné
32
DUŠE ZAÈÁTEÈNÍKA izolaci jako novic. Některé entity z této duchovní skupiny jsou příbuzní a přátelé těchto mladých duší, s nimiž žily v několika svých minulých životech. Zvlášť významné u nové formace duševní skupiny je, že ostatní sobě rovní členové skupiny také nejsou duše, které by se z minulosti už neznaly. V sedmé kapitole (Umístění) jsme viděli, jak vypadá skupina duší, když k ní přijde duše podobná té ze šestnáctého případu, a jakým způsobem se v něj prostřednictvím obrazových scén studují životní zkušenosti. Dvacátý první případ nabízí detailnější popis režimu duchovní skupiny a toho, jak navzájem členové skupiny spolupracují. Schopnost duše naučit se určitou lekci může být větší či menší v závislosti na jejích motivacích a předcházejících životních zkušenostech. Duševní skupina je vybraná velmi opatrně s ohledem na podobnost rysů jednotlivých duší, aby si vzájemně poskytovaly podporu. Tato soudržnost je vzdálená tomu, co si pod tímto pojmem představujeme na Zemi. Ačkoli následující případ popisuje pohled jednoho člena skupiny, jeho rozšířené vědomí poskytuje objektivní pohled na to, co se děje ve skupině. Můj subjekt popisuje grandiózní, mužsky orientovanou skupinu. Pro tyto drsné entity je společný exhibicionizmus, který bychom mohli označit až za narcizmus. Běžným přístupem, který tyto duše využívají při hledání své osobní hodnoty, je jakási indikace, proč spolu pracují. Mezi extravagantní způsoby chování těchto duší patří úlet k nějaké oblasti prostřednictvím duchovní předvídavosti. Humor je nepostradatelný, pokud všichni členové v tomto telepatickém světě znají jeden o druhém pravdu. Pro některé čtenáře může být těžké akceptovat, že duše si navzájem tropí žerty ze svých nedostatků, ale humor je základní pozicí, v níž se projeví přetvářka a pokrytectví. Obrana ega je každým v duchovní skupině dobře chápaná a ovládnutí sebe samého mezi ostatními sobě rov-
33
MICHAEL NEWTON, PhD. – OSUDY DUŠÍ nými je silnou pohnutkou ke změně. Duchovní terapie je „uzdravující“, protože je tu cenná zpětná vazba, vzájemná důvěra a touha po společném pokroku ve skupině v průběhu desítek tisíc let. Duše mohou být zraněné a potřebují kolem sebe pečující entity. Léčebná síla vzájemného působení duchovní skupiny je pozoruhodná. Duše navzájem spolupracují tak, že využívají kritiku nebo potlesk k tomu, aby si navzájem pomohly dosáhnout společného cíle. Největší pomocí, kterou mohu poskytnout svým klientům, je obvykle informace o skupině duší, do níž patří. Duše totiž získávají z duchovních skupin základní informace. Poznání přichází taktéž od průvodců, kteří skupiny sledují. Následujícím případem je klient, který svůj poslední život prožil jako holandský umělec žijící v Amsterdamu. Zemřel na zápal plic v mladém věku v roce 1841, kdy začal být známým malířem. Právě jsme se vrátili k jeho duchovní skupině, když se můj subjekt náhle rozesmál.
DVACÁTÝ PRVNÍ PØÍPAD
Proč se směješ? Jsem zpátky u svých přátel, ale oni mi to ztěžují. Proč? Protože mám obuté směšné vyklenuté boty a světle zelený sametový kabát se žlutými pásky na bocích. A omračuji je svým měkkým malířským kloboukem se širokým okrajem. Oni si tě dobírají, protože jsi oblečen do těchto šatů? Ty to víš! Byl jsem velmi marnivý v oblékání, pokládali mě za osobitou uměleckou postavičku amsterdamské kavárenské společnosti. Tato role se mi velmi líbila a hrál jsem ji dost dobře. Nechce se mi s tím končit. Co se děje pak?
34
