DRUHÁ V CELOSTÁTNÍ LITERÁRNÍ SOUTÌŽI

ROVNÉ PØÍLEŽITOSTI PRO VŠECHNY 6 | duben | 2014

Zpravodaj projektu RoPoV

DRUHÁ V CELOSTÁTNÍ LITERÁRNÍ SOUTÌŽI Letošní desátý roèník literární soutìže Internet a mùj handicap pøinesl obrovskou radost PhDr. Lindì Albrechtové, absolventce Fakulty filozofické ZÈU a aktivní spolupracovnici univerzitního projektu RoPoV. Za povídku Hra osudu získala druhou cenu. Gratulujeme!

Ale pìknì od zaèátku. Letošní jubilejní roèník vyhlásilo pro autory se zdravotním postižením sdružení BMI. Soutìžící mìli za úkol literární formou zpracovat téma, jak jim internet nebo telefon pomáhá pøekonávat jejich zdravotní handicap. Soutìžní porota letos vybírala z rekordních 68 pøíspìvkù. Rozhodnì k tak velkému zájmu pisatelù nepøispìlo pouze lákadlo v podobì deseti tisíc korun pro vítìze, které vìnovala Poštovní spoøitelna. Dùležitou roli zøejmì sehrála skuteènost, že internet a mobilní telefony díky technologickému pokroku toho lidem se zdravotním postižením nabízejí stále více. Porota hodnotila nejen úroveò textu, ale i obsahovou zajímavost pøíspìvku.

Linda Albrechtová a její vodicí pes Cilka. "Foto ze slavnostního pøedávání soutìžních cen v Praze bohužel nemám. To proto, že jsem musela na schùzi držitelù vodicích psù a obì akce se bohužel kryly. Moc mì to mrzelo." Jenže - kdo by se Lindì divil, že Cilka tentokrát dostala pøednost...

Slavnostní vyhlášení výsledkù a pøedání cen vítìzùm se uskuteènilo na konferenci INSPO 15. bøezna 2014 v Kongresovém centru Praha. Jak konstatovali organizátoøi akce, letošní roèník soutìže jednoznaènì ovládli nevidomí autoøi. Ti se prosadili nejen co do množství pøíspìvkù, ale pøedevším jejich literárním nábojem. Dokonèení na str. 2 uuu

projekt OPVK CZ.1.07/2.2.00/29.0016 od 1. 6. 2012 do 31. 5. 2015 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpoètu ÈR

www.ropov.zcu.cz

DRUHÁ V CELOSTÁTNÍ LITERÁRNÍ SOUTÌŽI Dokonèení ze str. 1. Vítìz Jan Gregorek i druhá v poøadí Linda ALBRECHTOVÁ a další soutìžící na ètvrtém, šestém a osmém místì byli nevidomí. Jen na tøetí místo se mezi nì vtìsnala Kristina Pochmanová se svou naturalistickou povídkou ze života Jak vstávají vozíèkáøky a na páté místo Jindøich Kandl, z jehož popisu, co s èlovìkem provádí paranoidní schizofrenie, až mrazilo.

LINDA ALBRECHTOVÁ HRA OSUDU Spoleèným jmenovatelem tohoto pøíbìhu je písmo nejprve Braillovo a pozdìji to elektronické. Jsem takøka nevidomá, proto jsem se od mala uèila Braillovo písmo - onen známý hmatný šestibod. Tehdy nebyly informaèní technologie zdaleka tak rozšíøeny, a už vùbec ne zpøístupnìny èlovìku se zrakovým handi capem. A tak zatím pošta probíhala pomocí klávesnice Pichtova psacího stroje, obálky a známky. V rámci procvièování Brailla jsem si našla "dopisovací" kamarádku. Byla to skoro stejnì stará dívka z jiné školy. Já byla jedináèek a pøítomnost sourozence mi moc chybìla. S novou kamarádkou jsem mìla pocit, jako bych získala sestru. Èasem jsme si s onou dívkou (Sandrou) získaly vzájemnou dùvìru a staly se z nás nerozluèné pøítelkynì. Pozdìji mi kamarádka svìøila své velké trápení. Napsala mi, že jsem jediná, kdo ji mùže pochopit. Sandra bydlela na internátu; celý týden odtržená od rodiny, proto jí bylo obèas smutno. Dle Sandøiných slov si byly ona a její maminka velmi blízké; Sandra øíkala, že je její maminka jako její nejlepší kamarádka. Ránu tomuto vztahu zasadila zpráva, která Sandru zastihla nepøipravenou - mìla pocit, že proti ní stojí celý svìt a ona není schopná bojovat s osudem. Dívka vyslechla rozhovor mezi svou matkou a její pøítelkyní o tom, zda už není èas na to, aby Sandra vìdìla, že je adoptovaná, že pøece není rozumné jí to tajit… Sandra se v tu chvíli cítila podvedená - bez dùvìry své nejlepší pøítelkynì, své matky. Tato zpovìï byla poslední, co jsem od své pøítelkynì èetla. Chtìla jsem jí pomoci, ale jak, co napsat, co øíci, aby to bolelo míò èi aby to nebolelo ještì víc? Rodina Sandru odvezla do Itálie, kde Sandra mìla pøijít na jiné myšlenky a nový život v cizí zemi mìl rodinu znovu stmelit. Z Itálie jsem dostala jen jeden pozdrav a nic víc. Jak èas bìžel, zùstala ze Sandry jen milá vzpomínka. I mùj život mìla zmìnit jedna zásadní zpráva… Bylo to o deset let pozdìji, když jsem už byla dospìlá žena s racionálním pohledem na svìt. V té dobì jsem stu2

dovala již ètvrtým rokem na vysoké škole. Vývoj techniky pokroèil a mým nejlepším kamarádem se stal mùj notebook s hlasovým výstupem. Dopisy jsem již neposílala v Braillu a obálce, ale bezpatkovou Tahomou a elektronicky. V té dobì jsem mìla již svùj život, a tak mi nepøišlo odsouzení hodné to, když mi moje matka jednoho dne øekla, že když byla velmi mladá, otìhotnìla, ale otec dítìte nebyl na zodpovìdnost pøipraven, a tak se dohodli, že pro miminko bude nejlepší dát jej k adopci. Chtìla jsem vìdìt o svém sourozenci co nejvíc. Maminka toho vìdìla však velmi málo - jen narození miminka, a to 31. 12. 1977. V tu chvíli mì napadlo, že má "ztracená sestra" slaví narozeniny ve stejný den jako má "ztracená pøítelkynì Sandra". Hra osudu stále nebyla u konce… Pár mìsícù na to jsem v emailové schránce našla zprávu od odesílatele Sandra Valencia s pøedmìtem "Nezapomnìlas?". V dobì spamù a jiné nevyžádané pošty jsem chtìla zprávu smazat, nebot¡ nikoho tohoto jména jsem neznala. Jenže, jak se nìkdy stává, jsem email neoznaèila a nedala smazat, nýbrž odentrovala a text zprávy se zobrazil na monitoru poèítaèe. Dopis zaèínal oslovením: "Moje milá pøítelkynì", bylo to od Sandry. A tak jsem náhle mohla èíst její životní zpovìï, co dìlala a jak se mìla ta dlouhá léta. ¡ Byla už dospìlá, stále žila v Itálii a byla štastná. Událost o její adopci jí prý otevøela oèi a prostøedí, kde žila, zas pøíležitost pátrat po své biologické matce. Sandra na závìr dopisu napsala: "Našla jsem svou "ztracenou" rodinu. A mám mladší sestru. Máme hodnì spoleèného - maminku, názory na život a špatné oèi...! Miluji Tì, sestøièko!"

ZÈU a handicap

www.ipc.zcu.cz

STUDENT ZÈU PAVEL PETRLE ŽIVÌ TITULKOVAL OLYMPIJSKÉ PØENOSY Poprvé v historii ÈR byly titulkovány i živé televizní pøenosy ze zimních olympijských i paralympijských her v Soèi. A tak dìní a prùbìh vrcholných zimních klání v Soèi 2014 mohli i èeští sluchovì postižení fanoušci sledovat se skrytými titulky na teletextu. A to díky titulkovacímu systému vyvinutému Západoèeskou univerzitou v Plzni a firmou SpeechTech, s.r.o. Hlavní díl práce pøi titulkování živých sportovních pøenosù ovšem

Pavel Petrle pøi titulkování sportovních pøenosù.

odvedli tak zvaní stínoví øeèníci, kteøí prùbìh závodù a dìní v olympijském areálu trpìlivì pøevádìli do titulkù. Byl mezi nimi i student Fakulty filozofické Západoèeské univerzity v Plzni Pavel Petrle.

Právì za ním se bìhem trvání ZOH vypravila i regionální televize ZAK Plzeò, která s ním natoèila krátkou ukázku toho, jak Pavel titulkuje biatlonové pøenosy. A jak ve zpravodajském šotu zaznìlo, díky jeho simultánnímu pøekladu se lidé s postižením sluchu nemuseli na olympiádu jako døíve jen dívat, ale mohly jí i rozumìt. Kdo by èekal pøeklad ve zvukotìsné místnosti se spoustou strojù, je na omylu. Pavel Petrle k titulkování potøeboval jen sluchátka, poèítaè a klid. "Zvuk, který mi pøichází z televize do sluchátek naposlouchám, odfiltruji z nìho tak zvané šumy, které by mohly vadit rozpoznávacímu titulkovacímu systému, a monotonním hlasem zopakuji do poèítaèe dùležité údaje, které se okamžitì zobrazí jako titulek. Ten ještì znovu pøekontroluji, eventuálnì opravím a kabelovým propojením vzápìtí odesílám do televize," vysvìtlil Pavel Petrle.

(Poznámka redakce: Tìmi šumy, které zmiòoval pro kvalitní tvorbu titulkù, mohou být pøeøeky, nepodstatná sdìlení èi úvahy pøímých televizních komentátorù apod.) Jak Pavel Petrle prozradil, bìhem zimní olympiády v Soèi nejradìji titulkoval biatlon. Ovšem fandit pøi tom sám pøíliš nemohl ani v okamžicích, kdy si bìžel èeský závodník pro olympijskou medaili. Musel zachovat klid a neprojevovat v hlase pøíliš velké emoce. To proto, že titulkovací systém je navyklý rozpoznávat jeho hlas v monotonní poloze. Pokud by tón øeèi náhle prudce kolísal, rozpoznávací systém by nefungoval správnì. Pavel Petrle bìhem pøenosù ze zimních olympijských her titulkoval i ètyøi hodiny dennì. Titulkovány byly i vybrané pøenosy ze zimní paralympiády v Soèi. (vav)

3

www.ropov.zcu.cz

KOMUNIKACE S LIDMI S POSTIŽENÍM Ukázka z knihy pedagoga ZÈU PhDr. Josefa Slowíka, Ph.D. Komunikace s lidmi s postižením, vyd. nakl. Portál, 2010 ZÁKLADNÍ INFORMACE Pøístup k èlovìku s tìlesným postižením a dlouhodobým onemocnìním jako k partnerovi v komunikaci Jak pøistupovat k nìkomu, kdo je tøeba už na první pohled fyzicky zvláštní a stal se naším komunikaèním partnerem? Potøebujeme (a chceme) se s ním dorozumìt. Velmi dùležité je nenechat se ovlivnit tzv. haló-efektem (úèinkem prvního dojmu), který mùže být spojen s nepøíjemnými pocity, nejistotou, obavami, nebo dokonce s odporem, ale rozhodnì neposkytuje spolehlivý základ pro posuzování druhého èlovìka. Za pocity se samozøejmì nemusíme stydìt, jsou zcela pøirozené a stìží je dokážeme ovlivnit. Co však ovlivnit lze, je náš pøistup ke komunikaci pøi kontaktu s èlovìkem s postižením. Pøekonání poèáteèního ostychu, strachu a možná zbyteèných pøedsudkù nás zanedlouho mùže pøivést k poznání, že hovoøíme se zcela normálním èlovìkem, který jenom ponìkud neobvykle vypadá (aèkoli všichni mùžeme být z jistého hlediska pro ostatní zvláštní, jiní apod.). Všímáme si sice jeho specifických projevù, pochopíme však, že jeho lidskou hodnotu nijak zásadnì neovlivòují. Zejména u osob se spastickými formami DMO nebo s jinými nápadnými odchylkami bychom si mìli dát dobrý pozor, abychom automaticky nespojovali jejich vizáž, tìlesné projevy a pøípadnì øeèové obtíže s nižší úrovní inteligence. Obvyklé problémy s artikulací vyžadují pøi komunikaci èas a trpìlivost; nemusíme se snažit za každou cenu rozhovor urychlit tím, že budeme takovému èlovìku napovídat správná slova a dokonèovat za nìj myšlenky. Pamatujme, že i on má vlastní a zcela osobitý arzenál vyjadøování, a pokud si o pomoc neøekne nebo její potøeba není naprosto zøejmá, nemìli bychom mu ji vnucovat. Naopak nutné je mimoøádnì pozorné naslouchání. Kromì špatné artikulace bývá dùvodem obtížného porozumìní sdìlení takto handicapovaného èlovìka rovnìž jeho nevýrazná modulace øeèi, takže není vždy jednoduché vèas správnì rozpoznat, zda právì vyslovil otázku nebo prosbu apod. Aktivní naslouchání souèasnì provìøuje náš partnerský pøístup v komunikaci a snadno se prozradí, že komunikaèního partnera témìø nevnímáme. Pøístup k lidem s tìžkým postižením nebo závažným onemocnìním by rozhodnì mìl být citlivý a pokud možno empatický, nikdy však litující. To mnozí jedinci ¡ jako velmi ponižující; s tìlesným handicapem pocitují nechtìjí být totiž pouhým objektem soucitu okolí, ale 4

rovnocennými partnery. Vìtšina z nich se dávno úspìšnì vyrovnala se svou situací a nevnímají svùj život jako tragicky znièený; naopak, handicap je pro nì nezøídka výzvou k pøekonávání pøekážek, které ostatním v cestì nestojí. Stejnì tak je zpravidla zbyteèné pøi kontaktu s èlovìkem s tìlesným postižením "chodit kolem horké kaše" a ze všech sil se snažit vyhnout tématu jeho postižení, aèkoli je všem jasné, že zde tato okolnost hraje roli a že nás spousta vìcí s ní související samozøejmì zajímá. Nemusíme se bát zeptat na to, co život s takovým handicapem znamená, co s ním souvisí (projev zdravé zvìdavosti není sám o sobì špatný a stejnì je zjevný i beze slov). Ptejme se ovšem tak, abychom neurazili, a pouze tehdy, jestliže je dotyèný na naše otázky ochoten a pøipraven odpovídat (ve chvíli, kdy ještì není vyrovnán s vlastním osudem, napøíklad krátce po úrazu, tomu tak nemusí být).

STRATEGIE A ZÁSADY KOMUNIKACE S JEDINCI S TÌLESNÝM POSTIŽENÍM NEBO DLOUHODOBÝM ONEMOCNÌNÍM Aby naše komunikace s èlovìkem s tìlesným postižením nebo dlouhodobým onemocnìním byla efektivní a smysluplná, je vhodné držet se v konkrétních pøípadech následujících doporuèení: Ten, kdo se nemùže pohybovat, nemusí mít pøímo narušenu komunikaèní schopnost. Jestliže ochrnutí po úrazu nebo v dùsledku neurologického onemocnìní nepostihne øeèová centra v mozku ani mluvidla, interpersonální komunikace je ovlivnìna "pouze" nestandardní (ponejvíce horizontální) polohou dotyèného pøi interpersonálním kontaktu. To musíme brát v úvahu, protože takový èlovìk je ve zcela jiné pozici než ostatní; jinak vnímá prostor kolem sebe a je omezen v nìkte rých neverbálních projevech (postoje tìla, gestikulace). Pokud nemùže sám psát, je odkázán na pomoc druhých, kterým mùže sdìlení diktovat, nebo se nauèit používat poèítaè se speciálním vybavením (ovládaným napøíklad ústy, pohybem oèí nebo hlasovými povely). Také èlovìk sedící na vozíku nahlíží na okolní svìt z podstatnì nižší úrovnì než ti, kdo stojí kolem.

uuu

ZÈU a handicap

www.ipc.zcu.cz

PhDr. Josef Slowík (zcela vpravo) pøednáší v hodinì speciální pedagogiky. Nevidomý student Jaromír Tichý v první lavici mu podává flash disk s prosbou o zvukovou nahrávku pøednášky.

Mìli bychom si uvìdomovat odlišnost této jeho pozice a pøi komunikaci se k nìmu sklánìt tak, aby naše dorozumívání bylo skuteènì partnerské, tedy abychom udržovali adekvátní zrakový kontakt (naše oèi by mìly být pøibližnì ve stejné výšce), mohli pøimìøenì vzájemnì vnímat mimiku i gestikulaci a prostøedí kolem ze stejného úhlu. Stát pøi delším rozhovoru nad vozíkem a hovoøit s handicapovaným sedícím pod námi je nejenom neslušné, ale pro dobrou komunikaci i nepøíliš efektivní; je-li na dosah židle nebo lavièka, radìji se posaïme. Pokud je to alespoò trochu možné (napøíklad na rovinì), zkusme vozík tlaèit jednou rukou, abychom mohli jít spíše vedle nìj než za ním - jednodušší je to pochopitelnì, jdeme-li v poèetnìjší skupinì. Èlovìk s postižením se tak nemusí neustále otáèet dozadu a zaklánìt hlavu, což je pro nìj velmi nepohodlné a po delší dobì i fyzicky nepøíjemné až bolestivé. Navíc tak mùže mít menší pocit závislosti a pasivní odkázanosti na nìèí pomoc. Pøipomeòme, že hovoøíme-li s èlovìkem na vozíku doprovázeným další osobou (napøíklad osobním asis tentem), obracíme se vždy pøímo na toho, s kým jednáme. Asistent tu není proto, aby hovoøil za svého klienta a dìlal mu komunikaèní spojku s okolím (pokud k tomu není nìjaký zvláštní dùvod). Nezapomínejme, že i pro èlovìka s ménì závažným tìlesným postižením nebo zdravotním oslabením,

který je schopen stát, mùže být mimoøádnì nároèné povídat si s námi delší dobu vestoje. Nabídnutí možnosti posadit se už na zaèátku rozhovoru není pak jen otázkou etikety, ale také základní podmínkou k navození vhodné komunikaèní atmosféry a projevem porozumìní. Chceme-li nabídnout tìlesnì handicapovanému pomoc, staèí se zcela otevøenì zeptat, zda a pøípadnì jakým zpùsobem mu mùžeme pomoci. Málokdo z nás asi bez zkušeností ví, jak správnì manipulovat s vo zíkem nebo jak upravit polohu imobilního èlovìka na lùžku; dotyèný nám to urèitì rád vysvìtlí, a necháme-li se pouèit, vyvarujeme se alespoò zbyteèných pochybení a škod. Platí to i tehdy, jestliže musíme s tìlesnì postiženým èlovìkem nezbytnì manipulovat, napøíklad pøi lékaøském vyšetøení nebo zdravotnickém ošetøení; každý postup je také vhodný dotyènému podrobnì vysvìtlit a odùvodnit, aby s námi mohl lépe spolupracovat. Pocit jistoty a bezpeèí je u pohybovì postižených osob èasto silnì vázán na jejich podpùrné kompenzaèní pomùcky (hole, berle apod.), takže by je mìly mít vždy ve své blízkosti a na dosah. Jak už bylo uvedeno, není vždy tøeba se v rozhovoru vyhýbat tématùm souvisejícím s postižením; lidé s tímto handicapem považují takový zájem za zcela pøirozený a nezvykle pùsobí spíše násilné obcházení všech náznakù, které by mohly téma postižení pøipomínat. 5

www.ropov.zcu.cz

V ZÁDVEØÍ TO NEBYLO BEZPEÈNÉ Na Fakultì ekonomické ZÈU v Husovì ulici byla ¡ schodištová plošina pro vozíèkáøe instalována již v minulých letech. Pøívìtivé pro tìlesnì postižené studenty je zde i prostøedí bezbariérových vstupù do malých poslucháren èi studovny. Ponìkud komplikovanìjší je to s kaskádovými posluchárnami v tomto objektu.

Ještì poèátkem letošního roku se vozíèkáø sice bez pøekážek dostal do vchodu stupòovité posluchárny HJ 100, ovšem pøednášku musel poslouchat s vozíkem na úzkém vstupním schodu v zádveøí posluchárny, což bylo velmi nebezpeèné.

Patøí se podìkovat pracovníkùm odboru Provozu a služeb ZÈU. Ti jednoduchou úpravou lavice v pøímém smìru vjezdu do posluchárny vytvoøili po odstranìní dvou sedadel pohodlný a hlavnì bezpeèný studijní prostor i pro vozíèkáøe. Pravda, nepøístupné v objektu Fakulty ekonomické v Husovì ulici i nadále zùstávají stupòovité posluchárny HJ 200 se ètyømi vstupními schody a HJ 300 s deseti vstupními schody. Ale s tím se vzhledem ke stavební dispozici historického objektu nedá nic moc dìlat. Proto se také pøednášky, na které jsou na Fakultì ekonomické zapsáni vozíèkáøi, konají v malých posluchárnách nebo ve zmiòované HJ 100. (vav)

Upravené stání pro vozíèkáøe v posluchárnì HJ 100.

¡ Schodištová plošina v Husovì ulici z pøízemí do nadzemního podlaží Fakulty ekonomické. 6

www.ipc.zcu.cz

ZÈU a handicap

www.ipc.zcu.cz

KRÁTCE u Pøevod bezbariérové mapy ZÈU do znakového jazyka se pøipravuje na èerven 2014. Znakování zajistí partnerská organizace projektu RoPoV, a to Spolek neslyšících Plzeò a nahrávání katedra kybernetiky Fakulty aplikovaných vìd ZÈU. Pøed spuštìním do provozu jsou již pøipraveny hlasové výstupy k jednotlivým souèástem bezbariérové mapy ZÈU.

u Koncem letního semestru øešitelé projektu RoPoV uspoøádají setkání s handicapovanými studenty ZÈU. V souèasné dobì finišují jednání kolem výjezdu handicapovaných studentù ZÈU na zahranièní univerzitu ve Francii.

u V prùbìhu konání letošních Dnù vìdy a techniky budou pracovníci IPC a projektu RoPoV opìt prezentovat na plzeòském námìstí aktivity centra poradenských a podpùrných služeb pro handicapované studenty ZÈU. K dispozici budou nejen tištìné materiály a pøehledy, ale také ukázky zdravotních pomùcek pro handicapované apod.

u Vzápìtí na to 15. a 16. záøí 2014 uspoøádá RoPoV za úèasti øady významných hostù a odborníkù druhou odbornou konferenci na téma rovných pøíležitostí pro handicapované studenty Západoèeské univerzity v Plzni.

Øešitelé projektu RoPoV zvou nejen všechny handicapované studenty ZÈU, ale i širokou veøejnost u pøíležitosti 69. výroèí osvobození Plznì americkou armádou na tlumoèený pietní akt “Díky Ameriko!” Pøipraven je i bohatý doprovodný program. KDY: 6. 5. 2014 od 16:30 hodin KDE: U Práce, Americká - pomník Tlumoèení pietního aktu do znakového jazyka Mgr. M. Hanzlíèek a Mgr. K. Voøíšková (oba spolupracovníci projektu RoPoV)

Noc literatury 2014 také v kavárnì Pierot v Plzni I neslyšící si budou moci v Plzni 14. kvìtna užít veøejné ètení Noc literatury, jelikož v kavárnì Pierot bude ètení tlumoèeno do znakového jazyka. Plzeò se již podruhé stane jedním z mìst, ve kterém probìhne tento mimoøádný projekt, v rámci nìhož bude souèasná evropská literatura pøiblížena prostøednictvím série veøejných ètení. Ètení probíhají paralelnì na více místech (jen v Èeské republice na dalších 23 místech) a to od 18:00 do 23:00, zaèátky vždy v pùlhodinových intervalech. Poslední ètení zaène ve 22:30. 7

www.ropov.zcu.cz

STUDENTI SE SPECIÁLNÍMI VZDÌLÁVACÍMI POTØEBAMI A STUDENTI SOCIOEKONOMICKY ZNEVÝHODNÌNÍ PODPORA PØI STUDIU NA ZÁPADOÈESKÉ UNIVERZITÌ V PLZNI Tento souhrnný pøehled vznikl v rámci realizace projektu RoPoV - "Rovné pøíležitosti pro všechny", který je zamìøen na podporu studentù se speciálními vzdìlávacími potøebami a studenty socioekonomicky znevýhodnìné, kteøí se ucházejí o studium na Západoèeské univerzitì, jsou stávajícími studenty nebo absolventy univerzity. Kompenzace zdravotních èi socioekonomických handicapù a vyrovnávání podmínek v oblasti studia považuje Západoèeská univerzita za klíèové téma. Souhrnný pøehled informuje o komplexním poradenském systému, možnostech a podmínkách studia pro výše uvedenou cílovou skupinu.

Studium se speciálními vzdìlávacími potøebami Cílem podpory studentù se speciálními vzdìlávacími potøebami je kompenzace negativních dùsledkù plynoucích z jejich handicapu a vyrovnávání pøíležitostí v procesu pøijímacího øízení a v prùbìhu studia samotného. Studenti se speciálními vzdìlávacími potøebami jsou ti studenti, kteøí jsou handicapovaní v oblasti: l pohybu l zraku l sluchu l kognitivních funkcí a schopností uèit se l psychologických a psychiatrických postižení l socioekonomických znevýhodnìní Informaèní a poradenské centrum (IPC) Informaèní a poradenské centrum ZÈU je centralizované pracovištì, které v souèasné dobì pøedstavuje ucelený systém studijních, sociálních, psychologických, právních a kariérových služeb pro stávající studenty ZÈU, absolventy a uchazeèe o studium. Poskytované služby jsou taktéž smìøovány k cílové skupinì studentù, uchazeèù o studium a absolventùm, kteøí mají speciální vzdìlávací potøeby nebo jsou socioekonomicky znevýhodnìni. Zamìstnanci centra a poradenští pracovníci podporují své klienty v øešení problémù a pøekonávání nesnází, se kterými se setkávají nejen v prùbìhu studia, ale i ve svém profesním èi osobním životì. Informaèní a poradenské centrum ZÈU Místnost UI 213 Univerzitní 20, 306 14 Plzeò Telefon: 377 631 350 - 4 http://www.zcu.cz/pracoviste/ipc [email protected] 8

Systém podpory studentù se speciálními vzdìlávacími potøebami a studentù socioekonomicky znevýhodnìných 1. Služby v oblasti poradenství Studijní poradenství Studijní poradenství pro stávající studenty ZÈU pøedstavuje zejména podporu v oblastech: l seznámení se zázemím a prostøedím univerzity l podpora pøi orientaci bìhem pøestupu na vysokou školu l podpora pøi øešení studijních problémù v prùbìhu celého studia l poradenství k poplatkùm za studium Uchazeèùm o studium na ZÈU v Plzni jsou poskytovány informace zejména v oblastech: l možnosti studia na jednotlivých fakultách l podmínky a prùbìh pøijímacího øízení l realizace pøípravných kurzù a dny otevøených dveøí l modifikace pøijímacího øízení s ohledem na speciální vzdìlávací potøeby uchazeèe

Psychologické poradenství Služby v oblasti psychologického poradenství jsou zamìøeny zejména na první pomoc klientùm, kteøí øeší nepøíznivou životní situaci a nejsou si zcela jisti svým rozhodnutím. Odborná pomoc se zpravidla soustøeïuje na tyto oblasti: l øešení studijních obtíží jednotlivcù l øešení partnerských a rodinných vztahových problémù, eventuálnì ztrátových situací Pokraèování na str. 9 uuu

www.ipc.zcu.cz

ZÈU a handicap uuu

Pokraèování ze str. 8

Studentùm je nadále možné zprostøedkovat další odbornou, napø. psychiatrickou nebo jinou lékaøskou péèi. Klienti se mohou poradit o svém kariérním rùstu a také o zpùsobech, jak pøispìt ke zlepšení klimatu ve studiu. Psychologická poradna je v prùbìhu zimního a letního semestru otevøena ve ètvrtek od 16:30 do 18:00 Právní poradenství Právní poradenství poskytuje klientùm pøedevším informace související s právní normou jejich problému, u které instituce mohou uplatnit právní nárok èi splnit nìjakou povinnost. Okruhy problémù, které pracovníci právní poradny øeší: l pomoc pøi øešení právních otázek zejména v oblasti práva obèanského, rodinného a pracovního l výklad právních pøedpisù l pracovnì-právní problematika Právní poradna je v prùbìhu zimního a letního semestru otevøena v úterý od 8:00 do 10:00

Sociální poradenství Okruhy problémù, které pracovníci poradny øeší, se týkají zejména oblastí: l poradenství ohlednì sociálního a ubytovacího stipendia l výklad sociálních pøedpisù l možnost a podmínky zamìstnání bìhem studia Poradna týkající se oblasti stipendijní podpory studentù je v prùbìhu zimního a letního semestru otevøena v pondìlí od 10:00 do 14:00, ve støedu od 10:00 do 14:00 a ve ètvrtek od 12:00 do 16:00

Kariérové poradenství Cílem poradenských služeb je pøedevším rozvoj vìdomostí, dovedností a návykù studentù, které jsou rozhodující pro úspìšné uplatnìní na trhu práce (napø. samostatnost v práci a rozhodování, plánování a organizaci práce, schopnosti komunikovat a kooperovat se spolupracovníky i klienty, zvládat zátìž a stres, umìt reprezentovat i sebe prezentovat èi orientovat se v informacích). Studenti se speciálními vzdìlávacími potøebami mohou žádat v rámci studentského pobytu programu Erasmus o speciální grant Národní agentury evropských vzdìlávacích programù. Stáž v zahranièí lze realizovat také v rámci dalších programù - napøíklad stipendií MŠMT ÈR, CEEPUS, OSF apod.

2. Odborné poradny V rámci projektu RoPoV - "Rovné pøíležitosti pro všechny" jsou realizovány odborné poradny, jejichž ¡ odborní pracovníci z partnerských orgachod zajištují nizací: SNN v ÈR, Spolek neslyšících Plzeò, TyfloCentrum Plzeò, o.p.s. a Ledovec, o.s. Aktuální rozpis termínù jednotlivých poraden je dostupný na webových stránkách Informaèního a poradenského centra ZÈU. 3. Speciální studovna a pùjèovna kompenzaèních pomùcek Speciální studovna se nachází v prostorách Informaèního a poradenského centra ZÈU (místnost UI 213, Univerzitní 20). Studenti mají možnost navštívit ji v rámci otevírací doby centra a využít zde nabízené technické zázemí (netbook, tablet, tiskárna, kopírovací zaøízení, interaktivní tabule, zvìtšovací lupa apod.) Studenti se speciálními vzdìlávacími potøebami a studenti socioekonomicky znevýhodnìní mají také možnost bezplatného zapùjèení kompenzaèních pomùcek na dobu tøí mìsícù (nebo dle individuální domluvy). V nabídce jsou napøíklad tato zaøízení: netbook, tablet, diktafon, naslouchací souprava, pøenosná lupa apod. Student si aktuální dostupnost a možnosti ¡ zapùjèení zjištuje telefonicky na èísle 377 631 350 nebo e-mailem: [email protected]. 4. Asistenèní služby Studentùm se speciálními vzdìlávacími potøebami mohou být na jejich vlastní žádost poskytnuty tyto služby: Doprovodná asistence Asistent v pøípadì potøeby zajistí studentovi doprovod do školy, ze školy nebo doprovod mezi jednotlivými budovami ZÈU. Požadavek na potøebnost asistence student smìøuje k pracovníkùm Centra podpùrných služeb v Informaèním a poradenském centru ZÈU nebo na e-mail: [email protected]. Asistence pøi studiu Asistent v pøípadì potøeby zajistí podporu v oblasti studijních záležitostí, jako je napøíklad pomoc se zapisováním poznámek z pøenášek, získáváním doporuèené studijní literatury apod. Požadavek na potøebnost asistence student smìøuje k pracovníkùm Centra podpùrných služeb v Informaèním a poradenském centru ZÈU nebo na e-mail: [email protected].

Pokraèování na str. 10 uuu 9

www.ropov.zcu.cz

STUDENTI SE SPECIÁLNÍMI VZDÌLÁVACÍMI POTØEBAMI A STUDENTI SOCIOEKONOMICKY ZNEVÝHODNÌNÍ uuu

Pokraèování ze str. 9

5. Diagnostika studentù se speciálními vzdìlávacími potøebami Možnosti a podmínky diagnostiky v oblasti specifických poruch uèení student konzultuje a pracovníky Centra podpùrných služeb v Informaèním a poradenském centru ZÈU. Diagnostiku provádí odborný školený pracovník v pøedem domluveném termínu. 6. Stipendijní podpora Stipendijní podpora je studentùm vyplácena dle platného Stipendijního øádu Západoèeské univerzity v Plzni ze dne 5. èervna 2009 a vztahuje se na studenty všech typù akreditovaných studijních programù uskuteèòovaných Západoèeskou univerzitou v Plzni. Pøiznaná stipendia se poukazují bezhotovostnì na bankovní úèet studenta. Stipendijní podpora mùže být poskytnuta ve formì: Sociálního stipendia l Ubytovacího stipendia l Prospìchového stipendia l Mimoøádného stipendia l Doktorandského stipendia l

Sociální stipendium O sociální stipendium si student žádá sám a to prostøednictvím elektronického formuláøe, který nalezne na Portále ZÈU v sekci Moje studium - Moje údaje. Student poté doloží písemné potvrzení vydané pøíslušným orgánem státní sociální podpory, ze ¡ kterého je zøejmé, že rozhodný pøíjem v rodinì zjištovaný pro úèely pøídavku na dítì nepøevyšuje souèin èástky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Toto potvrzení platí po dobu 21 mìsícù od uplynutí roku, za ¡ který byl pøíjem rodiny zjištován. Nejpozdìji do jednoho mìsíce po uplynutí platnosti potvrzení je student povinen pøedložit nové platné potvrzení, jinak mu nárok na výplatu sociálního stipendia zaniká. Stipendium je vypláceno zpìtnì za kalendáøní ètvrtletí po dobu standardní doby studia s výjimkou mìsícù èervence a srpna. O pøiznání sociálního stipendia rozhoduje rektor. http://www.zcu.cz/pracoviste/ipc/studijni-poradenstvi/socialni-stipendium/

Ubytovací stipendium O ubytovací stipendium si student žádá sám prostøednictvím elektronického formuláøe, který nalezne na Portále ZÈU v sekci Moje studium - Moje údaje. Skuteènost, zda student bydlí na koleji, v podnájmu nebo dojíždí z místa trvalého bydlištì, o pøiznání stipendia nerozhoduje. Studentovi ubytovací stipendium náleží tehdy, studuje-li v prezenèní formì bakaláøského, magisterského, navazujícího magisterského nebo doktorského studijního programu a souèasnì splòuje všechny následující podmínky: l je studentem bakaláøského, magisterského nebo doktorského studijního programu v prezenèní formì studia, l studuje v prvním studijním programu (pøièemž za studium ve studijním programu se nepovažuje studium, které bylo v kterémkoliv kalendáøním roce zapsáno a ukonèeno v období od 1. kvìtna do 30. øíjna), nebo ve studijním programu na nìj navazujícím, nebo pøestoupil z jednoho studijního programu do jiného a pøedchozí studium bylo uznáno, l nepøekroèil standardní dobu studia ve studovaném studijním programu, vèetnì soubìžnì studovaných studijních programù, l nemá místo trvalého pobytu v okrese, v nìmž je místo jeho studia. http://www.zcu.cz/pracoviste/ipc/studijni-poradenstvi/ubytovaci-stipendium/

Prospìchové stipendium Prospìchové stipendium je urèeno pro studenty bakaláøských nebo magisterských studijních programù, kteøí studují v prezenèní formì studia. Kritériem pro urèení výše stipendia je vážený studijní prùmìr zjištìný podle Studijního a zkušebního øádu ZÈU. Student musí nadále splòovat tyto podmínky: l v uplynulém akademickém roce získal alespoò 60 kreditù l nepøekroèil standardní dobu studia stanovenou pro pøíslušný studijní program Podmínky pro pøiznávání prospìchového stipendia stanoví dìkan vnitøní normou fakulty. Dokonèení na str. 11 uuu

10

www.ipc.zcu.cz

ZÈU a handicap uuu

Dokonèení ze str. 10

Mimoøádné stipendium Mimoøádné stipendium se pøiznává na základì øádnì odùvodnìné žádosti studenta, nebo na návrh pøíslušného pracovištì, nebo z vlastního podnìtu rektora nebo dìkana fakulty. Mimoøádné motivaèní stipendium Ze zdrojù mimoøádné dotace MŠMT vyplácí ZÈU 2x roènì také mimoøádná motivaèní stipendia studentùm se SVP.

Doktorandské stipendium Doktorandské stipendium náleží studentùm doktorského studijního programu v prezenèní formì studia. Dìkan jej pøiznává na dobu dvanácti mìsícù daného akademického roku v takové výši, kterou urèí na návrh školitele a oborové rady, výše stipendia se v prùbìhu akademického roku mùže mìnit v závislosti na studijních výsledcích a plnìní individuálního studijního plánu studenta.

UŽITEÈNÉ ODKAZY

KONTAKTY

Západoèeská univerzita v Plzni www.zcu.cz Informaèní a poradenské centrum ZÈU v Plzni www.ipc.zcu.cz

Informaèní a poradenské centrum ZÈU v Plzni Místnost UI 213, Univerzitní 20, 306 14 Plzeò tel.: 377 631 350 - 4 www.ipc.zcu.cz www.ropov.zcu.cz

Projekt "Rovné pøíležitosti pro všechny" www.ropov.zcu.cz

¡ Partnerské organizace zajištující podporu v oblasti speciálních vzdìlávacích potøeb:

Zpravodaj ROPOV http://www.ropov.zcu.cz/tiskove-zpravy.html

SNN v ÈR, Spolek neslyšících Plzeò Tylova 14, Plzeò tel.: 602 616 785 e-mail: [email protected] www.snplzen.cz

Zpravodajství NAROVINU http://www.ropov.zcu.cz/zpravodajstvi-narovinu Bezbariérová mapa ZÈU http://gis.zcu.cz/kartografie/ZCU/index.html Ministerstvo školství, mládeže a tìlovýchovy ÈR www.msmt.cz Ministerstvo práce a sociálních vìcí www.mpsv.cz Úøad práce ÈR www.uradprace.cz Mìsto Plzeò www.plzen.eu

TyfloCentrum Plzeò, o.p.s. Tomanova 5, Plzeò tel.: 377 420 481 e-mail: [email protected] www.tc-plzen.cz Ledovec, o.s. - Poradenské centrum Ledovec v Plzni Ledce 1, 330 14 Ledce tel.: 776 100 101 e-mail: [email protected] www.ledovec.cz

11

www.ropov.zcu.cz

MAPY DOSTUPNÉ PRO ZRAKOVÌ POSTIŽENÉ Seznam.cz pøichází s pøevratnou novinkou, tak zvanými haptickými mapami. Konference INSPO 2014, na níž základní informace o tomto vynálezu zaznìly, se v bøeznu zúèastnila také spolupracovnice projektu ROPOV Lenka Rýdová. Jak sama øíká, nejen pro ni, ale i pro ostatní nevidomé úèastníky byly podrobnosti o projektu haptických map tím nejzajímavìjším, co na konferenci zaznìlo.

tován do grafického dokumentu, který je optimalizován pro technologie využívající takzvaný mikrokapslový papír. Na jeho teplocitlivou vrstvu se pøedloha natiskne a ve speciálním zaøízení pomocí infraèervené lampy zahøeje. Tím tmavé kontury nabydou na objemu, vystoupí nad povrch papíru a vytvoøí hladký, dobøe hmatný reliéf. Mikrokapslový papír jako finální produkt nebyl zvolen náhodou. Na èeském trhu je dostupných nìkolik zaøízení pro práci s tímto papírem, napøíklad typ P.I.A.F. nebo ZY Fuse. Jiné technologie (jako napøíklad Termoform) buï nenabízejí jednoduchou a rychlou práci, nebo, jako je tomu v pøípadì nejmodernìjších reliéfních tiskáren, nejsou v Èeské republice dostateènì rozšíøeny.

Spoleèným nìkolikaletým úsilím støedisek Elsa na ÈVUT v Praze, Teiresiás na Masarykovì univerzitì v Brnì a spoleènosti Seznam.cz mají nyní nevidomí lidé možnost využívat mapy umístìné na portálu Mapy.cz. Bìžné mapové podklady jsou unikátní metodou automaticky upraveny tak, aby po vytištìní na mikrokapslový papír byly èitelné hmatem. Otevírají se tím zcela nové perspektivy pøi používání hmatových map, jejichž výroba již nemusí být nutnì záležitostí zdlouhavé manuální práce. Také internetové mapy mohou od nynìjška být "blind friendly". Metoda automatického pøevodu bìžných internetových map na Ukázka zobrazení stejného území na mapách bìžné a hmatové mapy hmatové je v mnohém ohledu bez nadsázky revoluèní. budovy Nevidomým lidem se otevírá do nynìjška nemyslitelná možnost výbìru libovolného území v rámci Èeské republiky, pøièemž výroba mapy vèetnì veškeré vodní plochy pøípravy podkladù trvá maximálnì nìkolik minut. Doposud používané postupy výroby hmatových map a plánù jsou mnohdy neúnosnì èasovì nároèné zeleò a kromì specifických znalostí vyžadují i znaèný podíl ruèní práce. Ve všech tìchto ohledech znamená nová metoda výroby zcela novou dimenzi, a to jak pro tvùrce map, tak pro jejich uživatele. prùmyslové plochy Ukázka plošných znaèek Po nìkolikaletém úsilí byla vyvinuta metoda generování map, které jsou ve výsledku hmatové, vytvoøené na podkladì bìžných vizuálních map. Vybraný mapový podklad je podle zásad hmatového vnímání konverPokraèování na str. 13 uuu 12

www.ipc.zcu.cz

ZÈU a handicap uuu Internetové hmatové mapy mají sloužit nevidomým lidem. Ti ale ve vìtšinì nikdy nemìli pøístup k mapám v takové míøe, aby je považovali za zcela pøirozený zdroj informací. Ti, kteøí pøed ztrátou zraku pracovali s bìžnými mapami, nejspíš nebudou pochybovat ani o užiteènosti map hmatových a zahrnou je do repertoáru možností, jak se kvalitnì obeznámit s vybraným územím, porozumìt jeho prostorovým vztahùm a ujasnit si rozmístìní klíèových objektù. Avšak nevidomí, kteøí s mapami zkušenosti nemají, budou pøi jejich zkoumání bezesporu mnohdy tápat nebo užiteènost map dokonce zpochybòovat. Øešení je v takovém pøípadì pouze v trpìlivé osvìtì a prùpravì, které by mìly nedostatek zkušeností a pøípadnou nedùvìru pøekonat. Metoda umožòuje díky vstøícnému pøístupu spoleènosti Seznam ve velice krátké dobì vytvoøit hmatovou mapu pro nevidomého uživatele jakéhokoli území v rámci Èeské republiky. V souèasné dobì pouze v jednom mìøítku, které nejlépe vyhovuje zobrazení pøedevším mìstského prostøedí s dùrazem na ulièní sít.¡ Pevnì doufáme, že v další fázi celého projektu "Blind friendly map" bude zobrazení rozšíøeno

Piaf (Harpo PL) a Zy Fuse Heater (Zychem UK)

o možnost zobrazení vìtšího území (v menším mìøítku), které by umožòovalo nevidomým uživatelùm zobrazit polohu jednotlivých sídel a základní silnièní sít¡ v rámci ÈR. Zároveò tato metoda díky velice jednoduchému a rychlému zpracování map pro nevidomé uživatele pøispìje k daleko vìtšímu užívání tìchto zdrojù pro výchovu prostorové orientace, rozvoj hmatového vnímání a celkovému zvýšení zájmu o mapy. Pøipravila Lenka Rýdlová Zdroj: Z pøednášky z konference INSPO odprezentované Radkem Seifertem (ÈVUT ELZA) a Petrem Èervenkou (MU Teiresiás)

MODØE s PROCITEM Cvièení ve spolupráci se ZÈU

Modrá je barvou komunikace, se kterou mají lidé s autismem nejvìtší potíže. Proto modrou barvou pøipomínáme, že to, co lidé s autismem a jejich rodiny potøebují nejvíce, je právì porozumìní… Obèanské sdružení PROCIT Plzeò poøádalo v dubnu akce na podporu osvìty. Vyvrcholením nejrùznìjších aktivit se stalo Modré cvièení ve spolupráci se ZÈU Plzeò pod vedením Mgr. Vìry Knappové v tìlocviènì KTV, Fakulty pedagogické ZÈU - patronem se stala firma Skøivánek s.r.o. (Procit)

13

www.ropov.zcu.cz

SPECIÁLNÍ VZDÌLÁVACÍ POMÙCKY K PODPOØE VÝUKY SLABOZRAKÝCH ŽÁKÙ Na katedøe kybernetiky Fakulty aplikovaných vìd Západoèeské univerzity v Plzni øeší projekt "Speciální vzdìlávací pomùcky k podpoøe výuky slabozrakých žákù" - zkrácenì SAMOÈET.

Projekt pomáhá zrakovì postiženým žákùm základních škol lépe zvládat probíranou látku. Cílem projektu je inovace a rozvoj výuky, pøedevším pak rozšíøení možností vlastní domácí pøípravy zrakovì postižených žákù aplikací technologie automatické syntézy øeèi z textu. Projekt je øešen na katedøe kybernetiky Fakulty aplikovaných vìd Západoèeské univerzity v Plzni ve spolupráci se Základní školou a Mateøskou školou pro zrakovì postižené v Plzni. V rámci projektu jsou vytváøeny speciální automaticky ètené uèební pomùcky. S ohledem na cíle projektu a potøeby hlavního partnera (ZŠ) jsou zpracovávány uèební texty z pøedmìtù Èeský jazyk, Angliètina, Nìmèina, Chemie, Pøírodopis a Pracovní vyuèování na úrovni druhého stupnì ZŠ. Aktivity projektu navazují na projekt ARET, ve kterém byly vytváøeny automaticky ètené pomùcky pro pøedmìty Matematika a Fyzika. Pracovníci katedry kybernetiky mají na starosti pøedevším technickou stránku projektu, která zahrnuje zejména vývoj webového portálu umožòujícího vytváøení a správu uèebních textù a jejich následné automatické pøedèítání. Bylo tøeba vyøešit celou øadu specifických problémù, souvisejících napøíklad se støídáním rùzných jazykù v textech, s chemickými výrazy a symboly - at¡ už jde o jejich vytváøení, vhodnou reprezentaci nebo pøevod do gramaticky správné slovní podoby pro následné ètení. Pøevod textu na øeè je provádìn automaticky pomocí systému syntézy øeèi. Pro èeský jazyk je používán systém syntézy øeèi vyvíjený na ZÈU ve spolupráci s partnerem projektu, firmou SpeechTech, s. r. o. K ozvuèování nìmec kých a anglických textù je využit volnì dostupný systém MARY vyvíjený v nìmeckém výzkumném centru DFKI. Zadávání matematických vzorcù se provádí pomocí editoru WIRIS španìlské spoleènosti Math for More. Vytvoøený webový portál je využíván pedagogickými pracovníky partnerské základní školy 14

k pøípravì, vkládání a správì uèebních textù. Vznikající uèební materiály jsou prùbìžnì kontrolovány speciálními pedagogy a zároveò i prakticky ovìøovány pøímo pøi výuce. Projekt si také klade za cíl zvýšit informovanost rodièù žákù o vznikajícím systému tak, aby mohli žáky vést k aktivnímu používání systému SAMOÈET i pøi domácí pøípravì. Spoleèné úsilí má vyústit ke snadnìjšímu zvládnutí probíraného uèiva a k následnému úspìšnému zvládnutí støedního vzdìlávacího proudu. Již pøi evaluaèním hodnocení startovacího projektu ARET po vytvoøení prvních automaticky ètených uèebních textù Matematiky a Fyziky bylo patrné, že vìtšina pedagogù i žákù Základní školy pro zrakovì postižené v Plzni ozvuèené uèební texty považuje za užiteèné a pøínosné. Kladný ohlas postupnì zazníval i od rodièù, pro nìž to byla také absolutní novinka. Uèební texty jsou žákùm pøístupné na webovém portálu systému ucebnice.zcu.cz. Zde jsou k dispozici speciálnì pøipravené uèební materiály, které mají formu výkladových uèebnic a sbírky pøíkladù. Tyto materiály jsou automaticky pøedèítány pomocí poèítaèové syntézy øeèi. Projekt "Speciální vzdìlávací pomùcky k podpoøe výuky slabozrakých žákù" je na katedøe kybernetiky FAV ZÈU spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpoètu Èeské republiky v rámci operaèního programu Vzdìlávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Doc. Jindøich Matoušek, Ph.D. Ing. Zbynìk Zajíc, Ph.D.

15

Designers2+ Workshop 2014 I letos pøinesl mezinárodní interdisciplinární Designers2+ Workshop 2014 poøádaný Fakultou strojní ZÈU celou øadu inovativních nápadù týkajících se osob s handicapem. Zatím jen inspirující snímky. Více informací z akce pøineseme v pøíštím vydání Zpravodaje ROPOV.

Øešitelem projektu je Informaèní a poradenské centrum ZÈU Plzeò. Zpravodaj pøipravila Anna Vaverková

www.ropov.zcu.cz