Drogy, alkohol a kouření na SZŠ v Praze

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Škola veřejného zdravotnictví Ruská 85, 100 05 Praha 10

Drogy, alkohol a kouření na SZŠ v Praze Autor práce: Kadlecová Blanka, PhDr. Pracoviště autora: SŽS Ruská, Praha 10

Konzultant: Doc. MUDr. Ctibor Drbal, CSc. Oponent:

"VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ" SPECIALIZAČNÍ PŘÍPRAVA 1996-98 Praha, duben 1998


Úvod Zneužívání omamných a psychotropních látek a riziko jejich šíření se ukazují jako nebezpečný a negativní progredující celospolečenský jev. Vývoj po listopadu 1989 dal a dává možnosti nového vnitřního i mezinárodního zarámování tohoto jevu. Svoji roli zde sehrálo otevření hranic, liberalizace a demokratizace společnosti , snížení vnější sociální kontroly, transformace ekonomiky, změna hodnotového systému , výrazný rozvoj turistického ruchu a některé další okolnosti které vytvářely a vytvářejí rovněž předpoklady pro šíření a zneužívání omamných a psychotropních látek jako určitá "daň svobodě". V současné době ani při zodpovědné a razantní prevenci nelze očekávat snadná řešeni těchto problémů v krátkém časovém horizontu. Drogy, alkohol, tabák byly, jsou a zůstanou s námi, a proto je

třeba připravit se na dlouhodobý boj s nimi. O drogách a problémech s nimi souvisejících bylo napsáno a řečeno mnoho. Jejich zneužívám provází lidstvo od nepaměti. I naše republika měla a má své drogové problémy, i když tato skutečnost v dřívějších letech nebyla oficiálně přiznávána. Asi největším sociálním problémem užívání omamných a psychotropních látek je však skutečnost, že postihuje zejména tu část populace, která je nejvíce zranitelná - mládež.


Při užívám omamných a psychotropních látek je mládež zřejmě vedena touhou po nových zážitcích a zkušenostech, lišil se, vybočovat z řady, malou odolností proti vlivu zkušenějších vrstevníků., protestem proti generaci rodičů, nezaměstnanost, ale i řadou dalších skutečností, které vedou k stále větší závislosti mladé populace na omamných látkách.

Drogová závislost v době zrání mladého člověka do značné míry ovlivňuje jeho psychiku i jeho zapojení do zdravého produktivního života. Závislost může vzniknout na každou farmakologicky účinnou látku, kde u některých je riziko závislosti vyšší. Vysoká závislost je především u omamných a psychotropních látek , které se pak označují jako drogy. Cíl * Získat určitý přehled o studentech pražských zdravotnických škol v souvislosti s distribucí , užíváním a závislosti omamných a psychotropních látek * Porovnat tyto výsledky s výsledky studie prováděné Hygienickou stanicí hl. m. Prahy. * Ukázat na příčiny a motivy vedoucí mladou generací k užívání omamných a psychotropních látek * Pokusit se o stanovení velmi obecných závěrů a potřeb vyplývajících ze zjištěných skutečnosti.


Metodika

Podkladem práce je část rozsáhlého výzkumného šetření -studie týkající se postojů k psychotropním látkám a jejich užívání mezi středoškolskou mládeží v České republice, realizovaného Hygienickou službou České republiky v rámci drogové epidemiologie. Šetření se uskutečnilo v květnu roku 1997 na populaci středoškolských studentů. Vybraný soubor tvoří pouze specifická část této populace - studenti středních zdravotnických škol. Výzkum se uskutečnil u žáků druhých ročníků, a to ve školách s různou odbornou specializací. Jedná se o obory všeobecná sestra, dietní sestra, protetik, farmaceutický a zubní laborant. Školy byly vyhrány náhodně, náhodně byly voleny i třídy, Všichni přítomni studenti byli dotázáni formou standardizovaného dotazníku. Vzhledem k povaze problému byla zdůrazněna anonymita a důvěrnost údajů. Čas k vyplnění byl omezen, pro mnohé dotázané nebyl dostačující (riziko zkreslení z nezjištěných údajů je poněkud vyšší). Zastoupení jednotlivých oborů je odlišné ( ovlivněno počty žáků v jednotlivých školách). A vzhledem k metodě sběru dat a velikosti výběru není možné uvažovat jednoznačně plnou reprezentativu. Dotazník, obsahující celkem 53 otázek byl strukturován do tří okruhů : První okruh tvořily osobní údaje respondenta (pohlaví, věk, velikost obce původu , údaje o školním prospěchu a kázeňských přestupcích), zahrnující rovněž některé informace o rodině dotázaného, finanční situace a vztahu k rodičům.


Druhým okruhem byly otázky životního stylu (trávení volného času). Třetí nejrozsáhlejší okruh byl zaměřen na postoje studentů k cigaretám, alkoholu, hráčství na automatech a drogám zahrnující také zkušenosti s nimi, názory na rizika a oblast informovanosti o těchto problémech.

Charakteristika souboru Soubor zahrnuje 237 respondentů ve věku 15 - 20 let, průměrný věk je 16,7 roku. V souboru je zastoupeno 9 % (21) hochů a 91 % (21 6) děvčat. Největší část respondentů prožila dětství v obci nad 100 000 obyvatel - 59 % (139), dále v obci 501 - 5 000 obyvatel 18 % (45), další kategorie jsou zastoupeny jen malými počty. Většina respondentů bydlí v místě školy - 87 % (205), 6 % (15) respondentů bydlí na internátě a 7 % (16) respondentů vyřešilo svoji bytovou situaci jinak. Vzhledem k specifickému vzorku respondentů nelze s kategoriemi "pohlaví"., "velikost obce" a "internát" dále pracovat.


I. Rodinné zázemí Tabulka č.l Úplnost rodiny Rodiče oba vlastní rodiče 1 vlastní + nevlastní

počet 158 36

procenta 67 15

jeden rodič celkem

42 236

18 100

Jedním z dalších identifikačních znaků je charakteristika rodinné zázemí. V úplné rodině - s oběma rodiči žije 67% respondentů,Za úplnou rodinu považujeme i takovou rodinu,kdy náš respondent sice žije s oběma rodiči,ale jeden z nich je nevlastní - což je 15% respondentů. S jedním rodičem žije 18% respondentů.

Tabulka č. 2 Vzdělání rodičů

U rodičů bylo zjišťováno jejich nejvyšší dosažené vzdělání. Respondenti jejichž rodiče jeden nebo oba) mají vysokoškolské vzdělání je 30%. S maturitou opět jeden nebo oba rodiče) je 52%,


Tabulka č. 3 Finanční situace rodiny

Finanční situace rodiny je viděna očima respondentů v porovnání ke svému okolí, jako lepší ji vidí 23 %, stejnou 62 % horší 15 %.

Tabulka č. 4 Týdenní kapesné

Měsíční kapesné do 200 Kč udává téměř polovina respondentů (45%), dalších 45 % respondentů má k dispozici kapesné 200 800 Kč, více než 800 Kč měsíčně kapesného má l 0 % respondentů.


II.Rodinné vztahy a volný čas Předpokladem kvalitní socializace mladého člověka je rodinná výchova v úplné rodině. Rodina vštěpuje dítěti základní vzorce chování, sociální normy, kulturní tradice. Svoji roli hraje i materiální úroveň rodiny. Vztah k rodičům je přímo úměrný s časem, který respondenti s rodiči tráví. Aktivity volného času jsou ovlivněny rodinným zázemím. Tabulka č.5 Vztah k rodičům Vztah

matka počet 212

velmi dobrý a dobrý ne moc dobrý a 18 velmi špatný rodič nežije 5 celkem 235

procenta 90

otec počet 184

procenta 78

8

44

19

2 100

6 234

3 100

Tabulka č.6 Čas strávený s rodiči Čas

počet

procenta

většinu a poměrně dost času

170

72

málo a hodně málo času

64

27

nestýkám se s rodiči

2

1

celkem

238

100


Tabulka č.7 Sledování televize či videa

Tabulka č. 8..Frekvence_aktivit volného času


V kapitole II. "Rodinné vztahy a volný čas" dávají tabulky číslo 5 až 8 přehled v jakých rodinných vztazích respondenti žijí a jak využívají a tráví svůj volný čas.Z těchto přehledů je možné hypoteticky vyvodit i určité závěry. Např. tam, kde existují dobré rodinné vztahy, kde je volný čas ve většině využíván v rámci rodiny, je daleko menší pravděpodobnost seznámení se nebo přijití do styku s omamnými a psychotropními látkami, alkoholem i kouřením. Některé výsledky i pohovory s respondenty to potvrzují. Tabulka č. 5 potvrzuje vcelku příznivý ukazatel,že např. 90 procent má velmi dobrý a dobrý vztah k matce, k otci 77 procent. Ne dobrý až velmi špatný vztah k matce má 8 procent, k otci 19 procent. Těmto výsledkům odpovídá i čas, který se svými rodiči respondenti tráví. 72 procent, což je téměř tři čtvrtiny respondentů tráví většinu nebo poměrně dost času v rodinném kruhu. Málo nebo hodně málo času tráví v rodině 27 procent. Tabulka č. 6. Tabulky číslo 7 a 8 ukazují však i varovné signály z hlediska množství konkrétního času stráveného ať při sledování televize či videa, nebo času, který je využíván při různých jiných aktivitách. Množství času stráveného při sledování televize či videa nám ukazuje tabulka č. 7. Ve všední den sleduje televizí či video průměrně do 30 minut 12 procent respondentů. 1-5 hodin denně tráví u televize varujících 80 procent respondentů. Rovněž tak značné množství volného času stráveného hrou na automatech či při počítačových hrách může mít negativní vliv na psychiku respondentů. Také prostředí, kde je volný čas při provozování těchto aktivit tráven - zpravidla pohostinská zařízení nedobře může ovlivňovat rozhodování a mysl respondentů.


Z tabulky číslo 8 vyplývá, že téměř denně nebo alespoň jedenkrát týdně 50 procent respondentů pomáhá v domácnosti nebo na chalupě, 48 procent respondentů sportuje , 44 procent čte knihy. Divadlo a výstavy navštěvuje 3 procenta,do kina chodí 6 procent. Počítačovým hrám se věnuje 19 procent respondentů. Naopak, 82 procent respondentů se hraní na automatech nikdy nevěnuje. Rovněž tak se nevěnuje počítačovým hrám 32 procent, církevním obřadům 65 procent. Aktivně nesportuje 15 procent a doma nikdy nepomáhá 17 procent respondentů. Párkrát za rok až l -2 x za měsíc navštěvuje kino 86 procent respondentů, divadla a výstavy 73 procenta.Párkrát za rok až l - 2x za měsíc trempuje 53 procent respondentů.


III. Postoj k drogám Tabulka č. 9. Informovanost o drogách

Tabulka č. 10 postoj k drogám v procentech


Tabulka č.11. Prevence alkoholu, kouření a drog ve škole

Tabulka č. 12 Zdroje možné pomoci



U kněze by potřebnou možnou pomoc či radu nehledalo nebo nedoporučilo 82 procent. Na učitele nebo vychovatele by se o pomoc neobrátilo 86 procent, u školního lékaře by nehledalo pomoc ani radu 72 procent respondentů Z uvedených faktů je patrné, že obecná informovanost není na dobré úrovni. Rovněž tak vidím určité problémy v názorech respondentů v případě hledání rady či pomoci související s drogovou závislostí vlastní, či jiných lidí. V otázkách potřebné prevence drog, alkoholu a kouření ve školách se jeví problematická., zejména informovanost se stran učitelů i dalších potřebných odborníků, např. psychologů , výchovných poradců apod.


Tabulka č. 16 Možnost obstarat si drogu ve škole v procentech


Tabulka č. 13 dává přehled o nejčastějších způsobech získávám drog a jejich užívání. Sympatické je, že z celkového počtu 236 respondentů 145 jich dosud žádnou drogu neokusilo.Na druhé straně není zvlášť pří znivé, že z poměrně malého vzorku jich 24 - což představuje 10,2 procenta užívala drogu ve skupině .Za krajně negativní lze považovat poskytnutí drogy jedním z rodičů i když byla poskytnuta pouze čtyřem respondentům. Respondenti nejčastěji získávají drogy od staršího chlapce nebo dívky a to 11,4 procent.Další zdroje získávám drog jsou zastoupeny jen velmi malými procenty. Téměř 39 procent respondentů si samo drogu dokázalo opatřit. Tabulka č. 14 ukazuje jaká první droga byla respondenty vyzkoušena. Jednoznačně ,téměř třiceti procenty převládalo užití marihuany,s názorem ,že nejde o drogu, která by mohla nějak vážně ohrozit zdraví a psychiku lidského organismu.Ostatní drogy byly zkoušeny podstatně méně. Výzkum dále potvrdil,že 38 procent respondentů si již drogu vyzkoušelo. Ve srovnání s šetřením prováděném Hygienickou službou hlavního města Prahy - tabulka č. 14 - nejčastějším místem prvního vyzkoušení drogy u středoškolských studentů jsou diskotéky,kde drogu zkoušelo 19,9 procenta, Studenti středních zdravotnických škol k prvnímu vyzkoušení drogy více využívali hospod a restaurací. Zde drogy vyzkoušelo 14,5 procenta respondentů, u ostatních středoškoláků to bylo 8,6 procenta. Studenti SZŠ dále častěji experimentují s drogami na chatách a vandrech, což představovalo 13,5 procenta oproti 8,7 procent u ostatních studentů


V procentuálním zastoupení je experimentování s drogou v ostatních kriteriích téměř shodné jak u respondentů ze SZŠ tak i u ostatních středoškolských studentů.Nutno však zohlednit značný rozdíl velikosti obou zkoumaných souborů. Tabulka 5. 16 dokumentuje problémy s obstaráváním, drog, zejména ve školských zařízeních .Z průzkumu vyplývá,že získat drogu ve školách není nemožné. Ze všech drog jsou nejsnadněji dostupné kanabinoidy a to jak na zdravotnických tak i ostatních středních školách. Na zdravotnických školách 41,6 procent a na ostatních středních školách 45 procent. Ve školách je možné bez vážnějších problémů získat např.pervitin, halucinogeny či léky bez předpisu. Poměrně snadno dostupné jsou ve školách i alkoholické nápoje a tabákové výrobky. Snazší dostupnost, je udávána na ostatních středních školách oproti zdravotnickým. Vyjádřeno v procentech znamená 40 procent ostatní střední školy a 36 procent zdravotnické školy., Nebezpečí vyplývající z užívám drog je kromě jiného v tom,že vede k rizikovému chování při jejich aplikaci. V souboru udává 8,1 procent (19 respondentů) injekční aplikaci jeden až dvakrát. Častější aplikaci injekčně podávané drogy uvádí 3,2 procenta.


V. Užívání marihuany Tabulka č. 17_Užívání marihuany za celý život a_ úplnost rodiny

Budeme -li sledovat užívání marihuany v závislosti na úplnosti rodiny, pak 82 % respondentů (l 94 ) žije v úplné rodině, ať s oběma vlastními rodiči či jedním vlastním a jedním nevlastním rodičem, Z nich marihuanu nikdy neužilo 88 procent respondentů (137), 85 procente 23 ) respondentů zkusilo marihuanu l - 5 x, 65 procent respondentů (34) zkusilo marihuanu 6x a častěji, což považujeme za pravidelné užívání.


Z těch respondentů, kteří nikdy nezkusili marihuanu (156) bylo 19 z neúplné rodiny. Z 27 respondentů, kteří užili marihuanu jednou až pětkrát, byly z neúplné rodiny 4 respondenti. Pravidelných uživatelů marihuany z neúplné rodiny je osmnáct. Dále mohu konstatovat, že v neúplné rodině 46 procent respondentů nezkusilo marihuanu, 10 procent respondentů zkusilo marihuanu l až 5 x a 44 procent respondentů jsou pravidelnými uživateli, Z celkového počtu 235 respondentů má 34 procent (79) kontakt s marihuanou, přičemž 22 procent (52) je jejími pravidelnými uživateli. Byla. nalezena statistická významnost mezi užíváním marihuany za celý život a úplností rodiny (p < 0,001),


Tabulka č. 18 Užívání marihuany za celý život a vzdělání rodičů

Respondenti, jejichž rodiče mají základní vzdělám nebo jsou vyučeni nikdy nevyzkoušeli marihuanu v 76 procentech (28), 1-5 x zkusilo marihuanu 8 procent (3), pravidelnými uživateli marihuany je 16 % respondentů (6).


Tam, kde jeden z rodičů (nebo oba) mají maturitu, nikdy nezkusilo marihuanu 48 procent respondentů (74) ,1 - 5 x zkusilo drogu 77 procent (20) respondentů a pravidelnými uživateli, tj. 6 x a častěji užívá marihuanu 58 procent (30 ) respondentů. V rodinách, kde jeden nebo oba rodiče jsou vysokoškoláci, marihuanu nezkusilo nikdy 33 procent (51) respondentů, l - 5 x vyzkoušelo 12procent (3 ) respondenti a pravidelnými uživateli je 31 procent (16) respondentů. Z celkového počtu 231 respondentů 66 procent (153) nikdy nezkoušelo marihuanu,,! l procent (26) ji vyzkoušelo l - 5 x, pravidelnými uživateli marihuany je 23 procent (52 ) respondentů. Byla nalezena statistická významnost mezi užíváním marihuany za celý život a vzděláním rodičů (p < 0,05).


Tabulka č.l9 Užívání marihuany za celý život a opilost za 12 měsíců


Z celkového počtu 230 respondentů 51 procent (117) se nikdo neopil za poslední rok, l - 2 x se opilo 26 procent (61) respondentů, 3 - 19 x se opilo 20 procent (46), 20 - 40x a více se opilo za poslední rok 3 procenta (6 ) respondentů. Respondentů, kteří nikdy nezkusili marihuanu bylo z celkového počtu 67procent (154),těch, kteří ji zkusili l - 5 x bylo 12procent (27) ,stálých uživatelů je 21 procent (49). Těch respondentů, kteří se nikdy neopili ani nezkusili marihuanu bylo 107, tři respondenti se sice za poslední rok neopili, ale jsou stálými uživateli marihuany. Respondentů, kteří za celý život nezkusili marihuanu, ale l - 2 x se opili za posledních 12 měsíců je 37, těch, kteří se l - 2 x opili, ale pravidelně užívají marihuanu je 15.


Opilost za posledních 12 měsíců v intervalu 3 - 19 x a užívání marihuany l - 5 x udává 9 respondentů. Pravidelné užívání marihuany udává 27 respondentů , Opilost 20 - 40 x a více za 12 měsíců a užívání marihuany l - 5 x udávají 2 uživatelé. Pravidelnými uživateli v této kategorii opilosti udávají 4 respondenti. Byla nalezena statistická závislost mezi opitím se v posledním roce a užíváním marihuany za celý život ( p < 0,001).


Tabulka č. 20 Užívání marihuany za celý život a trojka

V celém souboru 222 respondentů 93 procent (205) nikdy nemělo problémy s chováním ve škole, 2 procenta (4) respondentů mělo l x trojku z chování a 6 procent (13) respondentů mělo 2 - 3 x trojku z chování. Dále můžeme říci, že 66 procent (147) respondentů nikdy nezkusilo marihuanu, 12 procent (26 ) respondentů zkusilo marihuanu 1-5 x, pravidelnými uživateli marihuany je 22 procent ( 49) respondentů.


Těch respondentů, kteří neměli nikdy trojku z chování ani nikdy nezkusili marihuanu je v našem souboru 144, l - 5 x zkusilo marihuanu a nemělo problémy s chováním 23 respondentů, pravidelnými uživateli marihuany je 38 respondentů, přičemž nemají problémy s chováním. Dva respondenti nikdy nezkusili marihuanu, ale 2 - 3 x měli problémy s chováním, l - 5 x experimentovali s marihuanou a 2 -3 x měli problémy s chováním 2 respondenti. Pravidelných uživatelů, kteří měli dva až třikrát trojku s chování je 9, což je 69 procent z těch respondentů, kteří mají problémy s chováním a 18 % z těch respondentů, kteří jsou pravidelnými uživateli marihuany. Byla nalezena statisticky významná závislost mezi užíváním marihuany za celý život a trojkou z chování (p < 0,001)


VI. Shrnutí Tabuizace drog a problematiky s nimi související vedla v osmdesátých letech k nezájmu vedoucích zdravotnických pracovníků o poznání skutečné situace. Celospolečenské změny po listopadu 1989 přinesly s sebou razantní skok i v oblasti drog.Nejen, že stoupl zájem o výrobu, distribuci, prodej a konzumaci drog, ale i zájem o naší zemi jako cílové stanice pro odbyt. Česká republika je významnou trasou sloužící k nezákonné přepravě drog. Spolu s tímto transitem přichází do České republiky i nezákonný obchod se zahraničními drogami. Vedle toho se rozrůstá tradiční domácí trh, zejména ve velkých městech a městských aglomeracích. Jde především o heroin, pervitin, marihuanu a další drogy. Zdravotnické Noviny (27,2,1998) uvádějí, že např.užívání marihuany vzrostlo o proti roku 1994 téměř o třetinu,pervitinu trojnásobně,heroinu šestinásobně a LSD o třetinu, Tím se zvyšují i počty závislých jedinců, Např. v Praze loni přibylo pět set třiatřicet nových uživatelů drog.Dvě stě dvaačtyřicet z nich užívá pervitin, dalších dvě stě šestnáct, heroin a devětadvacet marihuanu (MF DNES 6.3.1998), Rovněž tak stále stoupající spotřeba alkoholu a problémy,které alkoholismus vyvolává mají velice nepříznivé dopady na psychiku a rozvoj osobnosti člověka.Zcela nepochybně způsobuje alkohol i velké ztráty v ekonomice naši republiky. Alkoholismus se bohužel netýká jen dospělých. Různá šetření a průzkumy potvrzují,že značné procento žáků základních a středních škol má již své zkušenosti s požíváním alkoholu.Potvrzuje se, že podceňování alkoholismu se v žádném případě nevyplácí,už proto, že problémy s alkoholem má téměř.


čtyři procenta populace a z toho značná část jsou právě dospívající mladí lidé. Potvrzuje se že společnost, která prodělává velké politické, společenské a hospodářské změny je vůči návykovým látkám (a nejen k nim) zranitelnější.

Příčiny stále se zhoršujícího stavu v této oblasti. Hlavní motiv se snad nalézá ve sféře rodiny. Potlačování pozitivního významu při formování osobnosti dítěte (studenta) neskončilo s pádem komunistické ideologie,nýbrž pokračuje nebezpečným zaujetím pro získávání materiálních hodnot. Honba za penězi a materiálními výhodami tak odsunuje zájem o blaho dětí a jejích duchovní růst na druhořadé místo. Na poměrně lehkou váhu jsou brány rozvody s následným uzavíráním dalších manželství,četné mimomanželské vztahy a další negativní jevy v rodině,které se rovněž při formování psychiky dospívajícího člověka projevují. V období dospíváni jsou děti namnoze z rodin vytlačovány a dostávají se tak do sfér různých part, kde už je jen krůček k cigaretám,alkoholu a nakonec k drogám. Některé směry kam soustředit pozornost.

Škola může hodně pomoci a hodně napravit,ale nemůže samozřejmě všechno.Citový život dítěte se stěží podaří probudit výchovou ve škole,nebyl-li pěstován v harmonické rodině.


Existuje rovněž málo informací,které prospívají k žádoucí změně postojů.Např.je nedostatek vhodné literatury pro rodiče( jak si hrát s dětmi, jak motivovat rozvíjení jejich schopnosti,jak je připravovat na přijetí životních rolí a pod) Vzhledem k tomu,že Praha je jedním ze tří regionů republiky,které jsou nejvíce zasažené drogovým problémem, (podle Hygienické stanice hlavního města Prahy) je velmi sympatický protidrogový program do roku 2000, který byl přijat v dubnu 1998 městskou radnicí,který mezi hlavní úkoly řadí: V oblasti prevence,léčení a resocialisace spolupracovat se všemi vládními i nevládními organizacemi,které představují potenciál,bez kterého by nebylo možné protidrogový program uskutečnit, Mezi úkoly, které město chce řešit ihned, je zejména snaha odradit děti od užívání návykových látek.Hodlá to zajistit tím,že dohlédne,aby základní a střední školy pořádaly preventivní programy zaměřené na poskytování informací o riziku užívání drog.Pomoci by měly takzvané peer programy,kdy na žáky škol působí jejich vyškolení vrstevníci. Program dále počítá se vzděláváním rodičů tak,aby se zvýšila jejich informovanost,podporou organizaci, které pečují o drogově závislé, zvýšením úrovně a dostupnosti poradenské péče pro osoby závislé. Rovněž program počítá s dalším zřizováním kontaktních center. Město se chce zasadit také o snížení pouliční drogové kriminality a dostupnosti ilegálních drog. Tyto směry jsou svým charakterem obecnějšího rázu a s přihlédnutím zařazení specifik z jednotlivých regionů využitelný v rámci celé české republiky.


Škola by měla zejména naučit sociálně psychologické dovednosti v náročných životních situacích ( vůle, sebevědomí, seberealizace). Respektovat specifika stresových zdravotnických školách ( prostředí).

faktorů

na

středních

Znemožnit přístup k drogám ve škole, tak, aby nemohly být rozšiřovány a zneužívány ve škole. Zvýšit věkovou hranici pro studium na středně zdravotnických školách, Připravit studenty k výuce kvalitních zdravotně výchovných činností. Existuje rovněž málo informací, přispívajících k žádoucí změně postojů. Např.je nedostatek vhodné literatury pro rodiče( jak si hrát s dětmi, jak motivovat rozvíjení jejich schopnosti Jak je připravovat na přijetí životních rolí a pod) Vzhledem k tomu,že Praha je jedním ze tří regionů republiky,které jsou nejvíce zasažené drogovým problémem, (podle Hygienické stanice hlavního města Prahy) je velmi sympatický protidrogový program do roku 2000,který byl přijat v dubnu 1998 městskou radnicí,který mezí hlavní úkoly řadí: V oblasti prevence, léčení a resocialisace spolupracovat se všemi vládními i nevládními organizacemi,které představují potenciál,bez kterého by nebylo možné protidrogový program uskutečnit, Mezi úkoly které město chce řešit ihned, je zejména snaha odradit děti od užívání návykových látek.Hodlá to zajistit tím, že dohlédne,aby základní a střední školy pořádaly preventivní


programy zaměřené na poskytování informací o riziku užívání drog.Pomoci by měly takzvané peer programy, kdy na žáky škol působí jejich vyškolení vrstevníci. Program dále počítá se vzděláváním rodičů tak,aby se zvýšila jejich informovanost,podporou organizací,které pečují o drogově závislé, zvýšením úrovně a dostupností poradenské péče pro osoby závislé. Rovněž program počítá s dalším zřizováním kontaktních center.Město se chce zasadit také o snížení pouliční drogové kriminality a dostupnosti ilegálních drog. Tyto směry jsou svým charakterem obecnějšího rázu a s přihlédnutím zařazení specifik z jednotlivých regionů využitelný v rámci celé české republiky.


Snadné obstarávání marihuany ve škole udává 42 procent respondentů , léky bez předpisu 31 procent a pivo 37 procent. V jedenácti letech zkoušelo kouřit 13,6 procent, pít pivo 24,6 procent respondentů. Téměř 60 procent respondentů se domnívá, že je dobře informováno o škodlivosti drog, přičemž 42 procent připouští, že si je vyzkouší. O škodlivosti kouření, alkoholu a drogách nebylo školou vůbec informováno kolem 25 procent respondentů.


Literatura : Disman M.t Polanecký V., Stehlíková E., Šejda J.,: Drogy, alkohol, tabýk a životní styl. Praha, 1996 Kuchař P.,: Sociální souvislosti prevence užívání omamných a psychotropních látek u dospívající mládeže. Praha, 1993

Polanecký V.,Studničková B., Sejda J., Drogy vyzkoušelo přes čtyřicet procent středoškováků, Zdravotnické noviny d. 8, 1998 Presl J., Douda L,: Drogová závislost ,Praha 1988 Meřírl:

Zneužívání alkoholu a nealkoholových drog u mládeže, Avionům, Praha 1990

Nešpor K: Alkohol, drogy a Vaše děti, Praha 1990 Nešpor K.:

Prevence problémů působených alkoholem a drogami u mládeže. Fit in Nešpor K. Patologické hráčství - diagnostika, léčba, prevence. Zpravodaj drog. Inf. centra SZÚ Praha o. 7, 1995


Nešpor K., Provazníkova H., Slovník prevence problémů působených návykovými látkami Pro rodiče a pedagogy 1997 Polanecký V.: Epidemiologie drogových závislostí Česká republika 1996 Praha 1997


Hygienická služba České republiky

Výzkum české mládeže

Vážený, vážená, my Vás moc potřebujeme. Ano, Vás osobně. Náš výzkum je zaměřen na problémy, společné snad všem mladým lidem a jeho výsledky mohou, jak doufáme, alespoň trochu přispět ke zlepšení světa kolem nás. Takový výzkum však není možný bez Vaší spolupráce. Budeme se ptát na věci, které Vás těší, i na ty, které Vás snad trápí. Ale budeme se Vás také ptát na věci, o kterých se obvykle nemluví; leda snad s nejlepším přítelem či přítelkyní, a někdy ani to ne. A přesto doufáme, že nám odpovíte. Důvěrnost informací je naprosto zaručena. Vaše třída byla vybrána náhodně. Výzkum je anonymní. K vyplněným dotazníkům mají přístup jen vybraní výzkumní pracovníci a všichni výzkumníci jsou přísně zavázáni k naprosté mlčenlivosti. Nadto, výzkum je organizován tak, že od okamžiku, kdy odevzdáte dotazník, nikdo, ani člen výzkumného týmu, nemůže už zjistit, kdo co řekl. Věřte, že jsme přítel, který opravdu „nepoví". Ani nemůže. Zodpovídat naše otázky je jednoduché: většinou stačí zaškrtnout číslo té odpovědi, která nejlépe odpovídá Vašemu názoru. Jen výjimečně bude třeba odpověď vypsat. Ale bylo by nám líto, kdybychom postrádali kteroukoli z Vašich upřímných odpovědí. Bez Vás by výzkum nebyl úplný, moc byste nám v něm chyběl, moc byste nám v něm chyběla. Děkujeme! MUDr. Vladimír POLANECKÝ národní koordinátor drogové epidemiologie ČR














14



Drogy, alkohol a kouření na SZŠ v Praze

Recommend Documents