ZE"Ě"ĚŘIČSK9 UĚsrníK Drobnosti z nižší geodesie. Dr. B. Kladivo. 1. Jaká je při měření úhlů v polygonálných pořadech pří p u s t n á v Ý s tře dno s t s i g 11 á I u (v ý s tře dno st bod u výt y čk y), n a k t e r Ý z a měř u j e m e. aby c h y b a v z n i k I á v měř eném úhlu zaměřením na výstředně položený bod byla .j i stě m en š í než n-tá č á s tmo ž n é c h y byv ode čte ní? mil
Odečítáme ještě
mil,
•
odhadujeme --,
mil
n-tá část je --.
2
2
Stano-
n
visko stroje označíme písmenem A. bod na který máme zaměříti písmenem B, bod na který zaměřujeme písmenem B'. Vzdálenost vertikály vedené bodem B' a vertikály vedené bodem B jest výstřednost signálu (e). Je-li výstřednost signálu e;C;; d, plyne největší možná chyba (v měřeném úhlu) " (obr, I.) z rovnice sin
S dostatečnou
,,= --ad
přesnosti jest ,,"
a" ;2: 30 m, d <:: 0'3 me-li
"I'
~ (/' a
_
d(/'
a
m, je procentuální
místo ,,"
mil
2 n'
(a je vzdálenost
musí býti
=
Q"
d
AB)
Předpokládáme-li.
chyba. kterou děláme píše0'0017 %'
arcsin -~- , menší než
a
Q"
a
že
2
m"a n (/'
Aby chyba vzniklá v měřeném úhlu zaměřením na excentricky položený bod byla jistě menš í než n-tá část možn é c h y byv ode čte n í, m u s í být i v ý s tře dno s t s i g ná Iu m e n š í
m"a
1917/1
Mezní hodnota
em
ro"a). ( = 2 n 'I"
,. = lmm, Je-II a
= xmm,
em
2n '1/' = 7' '
je-li a -...:
2uQ" roli
.x
10·,3 ,
Odtudplytle sestrojení stupnice pro em , Přípojena (obr, 2,) stupnice pro em pro případ roli = 60". JI = 2, v měřítku 1: 2880, (Délka stupnice od dílku ommdo 21mmmá býti 100'3 mm,)
A~~~~~~~--~~--~----B Je-li na př, vzdálenost stanoviska a zaměřeného bodu. vyňatá z katastrálního plánu (l: 2880) A B (srov, obr, 2,) je patrno: Aby chyba vzniklá v měřeném úhlu zaměřením na výstředně položený signál byla jistě menší než 15/1 (polovina možné chyby v odečtenO. je nQt1W.~.Ř.x....., výstřednost byla menší než 6'3 mm, Vzdálenost AB je v tomto připa(fF"':;"~ asi 86'7 m. (Pro roli =30" (20")jest em dvakrát (třikrát) menší než bylo pro roli 60".) 2' \I 1 Při setinném dělení kvadrantu nabývá činitel: 103 hodnot:
=
,ť~,
I
ro"
= 200'j -I
6'366
2. J ak á je mez čítáme-li dle vzorců
\:
pro
s
~~-~~;;-~-~I~--2;'~~~-
I
12732 19'099 25'465 31'831 38'197 44'563 50'930 57'296 63'662
= 100" \_~" = 50"
ro"
25'465 38'197 50'930 63'662 76'394 89'127 101'859 114'592 127'324
50'930 76'394 101'8!Jl) 127'324 152'789 178'254 203'718 . 229'183 254'648
r o z d íI mez i log arit mys t ran y s, p 0,:-
= .dy sin
.dx cos 6
6
'
byl-Ii vypočten směrníkna desetiny vteřiny (6). a vyhl e d á vám e-I i log s in. 10 gc o s" k té t o ne pře s n é hod not ě? Přesně bychom vypočetli směrník
1917/2
6
+ (!lil ~ 2~~'') li
s
.dy.
.dx
= ~~-~-
~----
+
sin (a é) - cos (a (s jest přesná délka strany,) ' Iog sm a log cos a logt .dy
+ YI -
logt .dx
+
Xl
I sin a og sin (a é) .
+
+ log
cos a cos ( a
'+ )' é
logt sm a -
v2 "
+ log sm, s~(a +a )'
logt cos a -
x2
+ log cos co(sa +a
'.
-
+
+ é)
é
é
)'
(logt .dy na ~př, značí logaritmus vypočítaný lineární interpolací z logaritmických tabulek (sedmimístných) k číslu Lly, log! .dy Yl značí přesný logaritmus čísla .dy,) (2), (logt.dy - log! sin a) - (log! .dx - logt cos a) _ tg (a é) - Xl - x2Yl + Y2+log ----.
+
+
tga
, Jednoduše početně se dá sledovati jen druhá část výrazu na pravé straně rovnice (2), Pro směrník a může tato část nabývati hodnot, jeiichž
tg( a + 21~') ------
-číme tabulkový log tg
rozdíl pro log tg a pro 10" značkou
(a + 201") --
log tg a
1 ")
logt tg log tg ( a
(J
=
tg a
=
Předpokládáme-li, jest absolutní hodnota tedy a b s o I u t n í hod (log! Lly jestmenšínež
logt tg ao
+201" ) -
+
Zl -
a) ( + ~1O a +
,R(
log! tg ao
" log tg
+ ~~) (J
7
R( a).
10-
,
( + 201") +
= logt
kde jest log, tg ,( a± -2(}
Ozna-
I,
tga
=
Zl
-
(a Z2
+
ao)
logt tg a -
Z2 ,
1" ) -7 20 - ao .10 , • 10-7•
R(a) 200
<
7
' 10-
,
že jest Ix,l , IX21, ly,l , ly.1 , Iz,l ,lz.1 0'5 , 10-7 lx, - x. - y, y. z, - z21 menší než 3 , 10-7 not a r o zdí I u logt sjn 0') - (log! .dx - log! cos a)
+ +
I )" 200 ( 3 + I R(a) Lly = 3'6800552 n, .dx = 17151674 ,
-7
ID
, ;
,
Na př,: log! logt sin a = 9'9999745 n logt logt cos a = 8'0350770 logt tg a = 1'9648878 n , log! s = 3'6800807 a = 270°37' 16'''2, logt s = 3'6800904, Absolutní hodnota tabulkového rozdílu pro log tg ,270037' 16'''2 a pro 1" jest 1942, Dle předcházeiící úvahy jest horní mez pro absolutní hodnotu rozdílu v obou vypočtených logaritmech strany s
1917/3
(3
+
10-.7
19;'2)
= 100'1 . 10--7,skutečný
97 . 10--7
rozdíl -
je tedy vysvětlitelný zaokrouhlováním při výpočtech. 3. Je s t u r čit i mez r o zdí I u mezi od c h y I k a m i v p 0čítanými po určení vyrovnaných souřadnic bodu zde f i nit i v n í c h s m ě r n í k Íl a z r o z voj e v řad u a) pro vně j š í, b) pro v nit ř ní s m ě r y. Předpokládáme početní postup objasněný v instrukci pro trigonometrické a polygonometrické vyměřováníi) d fP def. = arctg y y- - Yo x d'x _. Xo
+
+
Rozvineme dle Taylorovy
poučky:
=
fP def.
fP př. + a d'x + b d y + Z. y -- y sin fP př. cos fP př. fP pr. = arctg 0_, a = - ,li y , b = ,/'-~---v x - Xo s pro spr.
+
y
Zbytek Z =
Q':2
ls
[sin 2 cp' (d'x2 -
d'y2) -
.
2 cos 2fP' d'x d'yJ.
fP' je směrník mezi fP př. a fP def., s' délka strany mezi s př. a s dei. Zkratky def. značí definitivní, or. = měřený a orientovaný, př. = přibližný, předběžný. a) Pro vně j š í s m ě r y. První početní způsob dává VI. fP def. - fP or. Druhý početní zpÍlsob dává
= q; př. a,
vn.
a
- - fP or. +
cp
ď x + b ďy +
'I:
•
0'''05
(fP př. , def. , b,h, d'y značí hodnoty zaokrouhlené; fP př. ,_ fP def. jsou zaokrouhleny na desetiny vteřiny, a, b na desetiny2), d'x,d'y na cm. Při výpočtech se zaokrouhluje součet li ď x b ď y na desetiny vteřiny, 1'1:1 < 1.) def. '1:1 • 0'''05 - fP or. = př. '1:2 • 0'''05 fP or. + + AI . 0'05). (fx + (b + A2 0'05) . ďy Z. (!'l:11, 1'1:21, (A11, IA21 < 1.)
+
+
q;
(l)v!. -
Vn. -
(-
Označíme-Ii
'I: -
'1:1
+
písmenem
Předpokládáme
11 < s' =
+
+
'1:2) 0'''05 + (AI . d'x + A2 • d'y) 0'05 +Z~ d' číselně větší z oprav d'x, ďy, jest
!Z! <
předpokládáme. rovny 0'46 mj
+
q;
(a
Q"
(:')2.
_1_.
5000
lTo jest, je-Ii na př. s' = 2300 m,
že absolutní hodnoty oprav
i(J'xl, !ďy[
1) Instruction zUr AusfUhrung der trigonometrischen messungen. 5. Aun .. Wien 1904 str. 106-11I. ') Rozměr veličin a, b jest vte~. m
1917/4
jsou menší nebo-
und poIygonometrischen
Ver-
'1u t n í
hod
not
a
16: .
[Zl <
V tom případě jest
r o zdí
0'''16
4
Iu
vI. -
I
Na př. jsou-li uvedené předpoklady
+ ItJ'YI <: 0'8
pokud jest !JXj
(l) plyne
že a b s
0-
VII. j e s t m e n Š í než
+2 1ffY1) . _I10'
(I(hl
-J-
A z rovnice
splněny, jest iistě lvI. -
VII.!
<
0'//2.
m.
b) Pro vnitřní směry. První početní způsob dává vI.
= (;Pdef.
-
[rp:ef.])_(
rpor._J!-~r.]
)-G.0'''05.
Druhý početní způsob dává VII.
= (;PPř._[;P~ř.])
-
(a- - J~]) +
+ tJ'x
ďy (b -
rq; ~ef.])
(;P def. -
+
-
(rpor.-[rp~r·])-G?0·"05+ [;])
0'''05 G1.
(rp or. _
[rp~r.]) + 0'''05 (1;'1_ J1;'~] ) =
(;P př. --
~q;:ř.])
(fx(a--
[~])+0'05(fX(L/1-
+ 0'05
[:]) + 0'''05 (1;' -
_ (rp or. _ [rp~r.]) + 0'''05 (1;'2_ [;]) +
(fy .
(&2 -
[~1]) +
[~2]) +
(ly
(b-[~])+
(~L).
(Z _
Značky rpdef. , rpor. , rppř. , ďx , ďy , a, b , 1;', 1;'1, 1;'2' Z maii týž význam jako v odstavci a), n značí počet vnitřních směrů, IGI, IG11, IG2 < 1. (0'''05. G , 0'''05 . G1 ' 0'''05 . Gl! jsou chyby vzniklé zaokrouhlováním aritmetického středu při tvoření t. zv. red.ukovaných veličin.) Srovnáním plyne:
LI, ,
L/2 ,
1
VI. -
VII.
=
0'''05 (- G + G1+ (2) + 0'''05 {- (1;' -
[~L)+
(1;'1-
(1;'2-
+ tJ' Y (L/2 lx í [ < 82,
Je-li -
2(n-1)
---
n
[:2])} +
0'05 {ďx (L/1
[~2])} +
(Z -
[:])
_
[~1]) +
[~]) .
jest • 82 ~
Xi -
---
[x;]
n
1917/5
. 2(n-1)
<- --
-
n
.2
• 8
•
I:J
Odtud plyne, předpokládáme-Ii
50~0 (při stejném významu zna-
;S;;
ček rJ , s' jako v odstavci a» vIl.1 :=::: 0'''15
lVI.-
n-l ( 8 + n0'''3 + lQ8
Q" )
A(n)
I
n
2
i
3
n-l + 10~
4
I
-
(Idxl
5
6
+
+ IrJyD·
n-l 10. n (IrJxl
+ Idy!)
I
7
8
9
;~I 0·"43,;'44
-;;) 1;'31;:;;,;:391;'410~;4;
10
0·/144
Na přiklad je-Ii n = 5 a jsou-Ii uvedené předpoklady splněny, jest iistě lvI. - VII.I 0'''5 I pokud jest lďxl IrJyl 1"125m. Souhlas (ve vytčených mezich) veličin v (VI. a VII,) I počítaných o-
+
<
<
běma obvyklými způsoby nastane i když opravy ďx I rJy nejsou správné dle metody nejmenších čtverců, jen když jsou správně vypočteny z přijatých oprav souřadnic d e f i nit i v n í s o u řad nic e, z nich d e f i n it i v n í s mě r n í k y a z těchto definitivní odchylky v (VI.) I a když byly správně vytvořeny od c h y I k o v éro v nic e a .z jejich koeficientů a z přijatých (případně chybných) oprav trx I dj odchylky v (VII,)' Souhlas veličin VI. a VII. nezaručuje správnosti koeficientů normálných rovnic a správnosti řešení normálných rovnic. - Správné vytvoření a řešení normálných rovnic jest zkoušeno troiím výpočtem součtu [pvv 1 (přímým výpočtem a ze vzorců') [pvv] rol (J'x ro2 rJy [proro]
+
+
2
[pvv]
[proro] -
ro -- 1
3
1
4. O pře s n o s t i obr a z c ech číme
I~k . níku
y b při
pro
I
w
2
- b -) 1 B
I
t í n á n í v pře d.
Předběžný směrník z daného bodu A k přibližně určenému O oznaMěřený a orientovaný směrnik tJ L/ tJ. Ve vzdálenosti Iv chl =
+
tJ.
.::lIJ"
Q" tJ1
+ chl od bodu
= tJ + L/tJ
ným vynesením
.
+
O (měřítko 1 : k), kresli se přímka P, o směr-
,1,. (s = A O; ch jest
-
délky
+
I~ I; k
L/ tJ"
~
chyba
A. je chyba
nesením Směrníku & L/ 11.) Geometrické určovaného bodu jest přímka P o směrníku
vzniklá
nepřes-
vzniklá nepřesným
'.
vy-
místo pro definitivní polohu L/tJ). procházeiící bo-
(tJ
+
dem A.
str.
') Významveličin rol , ro2 I ro I a1 I bl 114-115.)
1917/6
I
W B jest obvyklý. (Instrukcecit.• I
V soustavě polárných souřadnic, v niž polárná osa směřuje k severu a polárný úhel čítáme kladně přes východ k iihu. jest rovnice přímky P:
r sin (qJ --
s ' =~~~sin k
dú)
15 -
A
15
a rovnice přímky P,: r sin (qJ -
,sldú"l Předpokládáme,
že
k
(li
s
úl)
= --J{
Aú"
7 +
+ I ch I < a;
pak obě přímky probíhají
uvnitř kruhu K o středu O a poloměru a. (Jest totiž a tím spíše
~
. !sin
6, úi
Pro průsečíky (a sin (lp,
I
ch.
s Id6"1 ~T < a,
< a.)
qJ,) přimky P s kružnicí K jest -
15 -
.,jú)
= ~s_
k a
sin dú .
Rovnice přímky P2 procházeiici bodem Ca, qJl) a kolmé k přímce P, jest rcos (qJ 15,) = acos (lp, -úl)' Označíme vzdálenost bodu (a I qJl) a průsečíku (Q, liJ) přímek p., P,písme~ nem I. 12 = Q2 a2 2Qa . cos (ii) - qJ,) . 2 Q2 a 2 Q a . cos [ii) 1$, (qJl 1$1)], QCOS (ii) 1$,) = acos (qJ, - 1$,),
+
+
.
15,) =
~k-7
46"
+ ch.
(+. ~~" +
asin
(qJ, --
Q
Vyloučíme
Q
12
l
ii)
=
sin
(ii) -
s
a upravíme: ch -
1917/7
ú,)y
I .
I ~. . ~;Y+Ch-a sin (CPI - o - do) cos),
s (dO" = IIkQ" Předpokládáme, 1
.
cos A, • sin 40
)+
ch
- a cos (CPI - o -do) sin A,j
+ sin A, 1/ V a2 -
že jest IA,Is 6', Ido"l ;;:::60". .
I
ch
+
sin A,
Y/a
2
-
~:
Maximální
sin2do
10, jest
absolutní
==
(60" 7
-sin60"
)
cos 6' .
hodnota této chyby menší
+
0'2 mm , A, max.
j,
I,
I bude tedy s dostatečnou přesností 1max. ch max.'1 a . sin A,max.
Na př.: Pro ch max. ~ 1max. 0'38 mm.
<
z
do
K.lademe-li přibližně
s děláme chybu, jejíž absolutní hodnota je menší než k Pokud je s-,~lO km, k než 4'5 . 10-4 mm.
S2 j{2-sin2
~ 6',
rovno
a = 100 mm jest
Jsou-li tedy uvedené předpoklady splněny. máme jistotu, že uvnitř kruhu K je geometrické místo pro definitivní polohu určovaného bodu přímka, probíhaiící uvnitř pruhu omezeného rovnoběžkami, vedenými ve vzdálenosti;;::: 0'38 mm po obou stranách přímky p •.
Grafické vyrovnání souřadnic trigonometrických bodů, stanovených jednoduchým prolínáním. Prof. Dr. techn. AI. Tichý, t. č. c. k. nadporučík. - a) O d c h y I k o v é obr á z c e. Při grafickém vyrovnání souřadnic, 'O kterém zde stručně pojednáme, jest vždy třeba rýsoviati odchylkový obrazec. Ve všech p·řípadech možno nejsnáze a s použitím nejjednodušších pomůcek sestmji'ti o.dchyrkový obrazec, ·jesUiže znázorňujeme polohu směrů přiibliižně vypočtených a přímo pozorovaných (však orienro'V1auiých) spolu. Jak uvidíme, oihrazce se tím nikterak nepřeplňují. lUedajíoe z danýchbodův AI (Xl' Yl)' A2 (X2• Y2)" .... An (Xu , Yn ) polohu bodu nového A (x, y), pozorujeme toliko buď směry nebo úhly mezi body danými a bodem hledaným. Pro další podotýkáme výslovně, že nám jde prozatím jen o protínání, při kterém bvly po~omvány srně r y, proto vše dallší se vzttalhuje pouze na pří'pady měře!ných směrflv, jako v denlltí praxi nejčastější. . Postupujeme takto: z daných bodův a pozomvaných výsIedků vypočteme přibližnou polohu Ao(xo• yo)určovaného bodu .•Danéfbody a přibližný bod Ao vyneseme v,e vhodném měřítku z rozdílů souřadnicových D Y i = - Y i - Yo' 6,x i = X i - xo' při čemž si myslíme soustavu souřadnou pošinutu do Ao. Tím znazornímepřibližné směry z bodů daných na bod určovaný. Ke stanovení bodu hledaného dostačilo pouze pozorování směrů. Tudíž padaJií tuv úva'hu jen ·nahodHé chyby ve směrech. Přibl
1917/8
Následkem odchylek m i se p o z o 'r o van é směry po'sunuH «)Iproti , .směrum 'přib!i~nÝIl11 - a posunutí ta dostačí bráti rovnobě~ně'o
qi
m"i . S i
= ~--,-,-. .
'(I)
ti
=
=
Si A i Ao, Q" 206.265. Při sestrojorvání oibmzce odchyllkového vynášíme přičn'é f}GS.nny q í kolmo na směry 'Přiblf~rJlé tak, aby se }e'jkh směrnÍky rovnaly bUif (v i 90°) nebo(1J i90°), podle toho, vyšlo-li q i kladně nebo záporně. Měřítko pro q i voHme dle potřeby až 1 : 10. V témž měřítku jest ználzorňován i odc'hyMko'vy obrazec. Při vYll1'ášení odchylkového obrazce upoHebíme nejvhodněji ordillialtOgra,fů. 1. j. 2 trojúhelnlÍkÍl, z nkhžj(:den jest .opatřen na přeponě cm stupnici, zvětšenou v poměru přepOny k odvěsně a počíslovánou od středu na obě strany, druhý pří.padnÝm nonIem, téžn'a přeponě umístěným a děleným od nuly na obě strany.l) Nal tomto všeobecném základě spočívá k'Olnstrukoe odchylkových obrazců ve všech případech protínání, v nichž byly po,zorovány směry. kdež:
+
b) Theorie grafÍ'c.kého vyrovnání při protínání po..stupném (vpřed). Vyrovnané souřadnice x. y. určující de,finitivní polohu bodu A (krátce vy r o v n a n o u .,polohu h1edla:ného bodu), stanovíme s]loučenim souřadnic ,přibližných xo, Yo a oprav d'x, ďy dle rovnic: x Opravy .
ďx, d'x
=
=
Xo
+
ďy udává
,)'x , y
=
Yo
+ ďy
.
.
(2).'
We II i s c h vzorci :2)
[Di.k ďXi. k] [Pi. k]
; d'y
=
[Pi.k ďYi. k] [Pí. 'd
..
~3)
Zde jSOUďXI.2; ďXI.3 , ďYI.2, ďYJ.3 . . . souřadnice průseků P1•2, P1.3 paprsků 01. o~ .... 01,°3 ••• , v odchylkovém obrazci, jenž jest vztažen k soustavě souřadné, jdoucí přibližným bodemAo; PI.2'PI.3 ..... 1. zv. váhy bodové d1e Jordana nebo v á h y so u ř a dn i c o v é dJ,e We II i s c h e. První ná'zev zdá :se býti případnější, a proto jej v dalším p'održujeme. Z rovnice 3.) je tedy zřejmo, že opravy souřadnic ,Jx, d'v možno vypočisti také jako všeobecné arItmetické středy ze souřadnic průsečíků odchylkového obrazce a jejich vah. Daleko snáze, takřka m ech an ilc k y. můžeme však dojíti konce :g ra f i c k y. V tomto případě považujeme váhy Pi. k za mvnol;Jěiné síly, působící v pru-sedch Pi, k odchylkového obrzce ve 2 různo/ch směrech.' V každém z (}bo'U směrú vyhledáme výs,lednid R. = {Pi. k] těoh rovnoběžných sH. Průse!číkobou ttl!k obdden,ých výslednk udává vyro'vnanou polohu A h],edaného 'bodu. SouřadnÍ'Ce bodu A. vzhledem k počátku A(j jsou hledané opravy ďx, ďy souřadnic p·řibližných.3) 1) Avšak i obyčejnými rýsovacimi pomůckami. na př. běžným příložníkem. dřevěnÝmi lrojúhelníky(vyzkoušenýmil, jehličkou a měřítkem logar. pravitka dojdeme pečlivým rýsováním tak uspokojivých výsledk Ů. že skutečné chyoy oproti hodnotám vypočteným skoro mizí. Rovněž í zde bylo užito nejjednodušších pomůcek. 2) We II í s c h: "Theor. und Pr. der Ausgleich." - 2. Sv.. s. 46/7, Vídeň 1909. Tam je též odvozcní zde uvedených výsledků. 0) Viz též: We r k m e i s.t e r. Oraph. Ausgleichung etc. Zei!. IUr Vermw. 191(í. U3. Tam jest rovněž odvozena· theorie. We r k m e i s t e r však klade rovnoběžné síly Pí, k do s m ě rud vou pap r s k ů o ~ h y I k o v é h o obr a z c e. protínaHcíchse po.kudmožno kolmo. V-tomto pojednání béřeme však síly Pi, k r o v n obě žně s o s a m i s·o." řad" . n Ým i a docilujemevelmi pohodlného, rychlého a pří m é h o určení středních chyb Itx, /Ly vyrovnanÝch souřadnic. tedy bez stanoveni středních chyb íednotky vážné.
1917/9
V á h y bo d o v é Pi, k jsou dány všeobecně vzorcem v němž a,
Pi;k = (ai bk -ak bj )2, . b jsou známé směrové součiniteJIe, totiž na p ř.: ai
= -
=+
'I, bi
"~in~ Si
COS Vi ~
.
(4)
Q
Dle rovnilce 4.) mfJžeme hravě. vypočísti váhy bodové pnmo ze známých koeficienW směrový'ch. V,eliké koefidenty zkrátíme předem 10,. 100, 1000, jak právě potřeba, abychorrn se vyhnuli velikým součinUm. Kromě toho ~aIOkrouhhl'jeme součiny asi na 3 deisertinná místa. Mimo to W e r k m e i's t e:r podal v uvedeném pojednání jednoduchou př,eměnou rovnke 4,) (dOlsaz,ernímza a, b a provedením naiZJ1ačených úkonů), tyto vý'razy p
Pí,
k=
S"i
Zde j,e'šíě dosadil za vahami pap r s k
'1
~?-_
1 S2 i
.._-
s\
=
•
SIn
gi,
2
(Vi
s\
Vk )
=
gk
a nazval
g i , gk
obrazce odchylkového, takže . (Sa) gi . gk sin2 (Vi 11k) vycháPo zkrácení '1\ jeHkJo'žváhy Pi, k jsou jen čísla pomě'má, zí konečnrě W e r k m e i str o v i: Pi. k = gi gk sin2 (Vi -- Vk)' . . . . . . (5) Rozdíi Vi - vk přibli:ž'ný,ch směrníků dán jest vnitřními úhllY odchylkového obrazce: Múžeme tud~ž velmi, jednoduše určilti sin (Vi - V k ) graficky tak, že opíšeme, v průsečících odchylkového obr3Jzce kJružnice o Hbovolném poloměru r (na př. 20 mm), sestrojíme siuusy vnitřních úh~ův, odměříme j,e (v mm) laJ děl,íme r. jejŽ považujeme za jedničku. Válhy gi , gk vypíšeme z tabulek pold'le velikosti ;př,ibli~nýchstran Si = Ai Ao' Vzorec 5.) vyčísluj,erme rychle llogar. :pravítk'em.4) Ještě jednodušeji určíme ony výr,arzy rýsováním jediné ,klružnice v pnbližlI!ém bodu Ao (Viz obr. 3.). Pří k Ira d 1.)5) - Z daných bO'dfJtrigonometrických AI' A2• A3• A4 (obr. 1.), t. j. tak,pvých, je1ji!chžsouřadnice byly již vywvnány, byl určen Ů Oj ,
Pi ,k
Ok,
-
Q4 •
Viz obr. I. na následující straně. nový bod A proHnáním postupným i(Vlpřed)a pozorováním směrů AJ A,. A2 A, atd. Souřadnice daných bodů jsou: A, . x = - 25.951'884 m, y - - 19.888'668 in A2 . - 28.308'395 " - 23.271'813 " Aa. - 29.071'474 " - 25.538'488 " A. . - 24.977'399 " - 25.842'799 " Přibližná poloha Ao určovaného bodu má souřadnice: XII .:- - 26.868'300 m, yo = - 24.709'800 m. Další potřebná data jsou sestavena v tabulkách. Viz tabulku I. na následující straně.
K této tabulce třeba podotknouti, že váhy Pi.
k byly určeny zp. Werkmeisterovým a oproti vahám gi 100krát z vět š e n y. Následuiící tabulka 2. udává výpočet vah bodových přímo ze součinitelů směrových. ~~--tj Tabulka pro výpočet vah gi, gk nalézá se na pjlvJ o r d a n o v ě. l1andbuch, d. Vermesstingskunde 6. vyd., Stuttgart. 1910. s. (7). . .J' J o r d a n. tamtéž s. 359. Zároveň I. praktický příklad z pojednáni W e r k m e i_o st e r o v a.
1917/10
fJ,ěřitk.o: Stran lrig,: 11Cm • lem. Odchylkouéh rJbr,: '1:5.
S~
+ 1'9c;m,
oy •.'3'gcm,
Tabulka I.
.' ,.-,-r---.---II------)r-
Odchy.Iky .. 1 . Strany I cu- _ v T- II s - A A .
PrIbh~ne.1 Pozor.,sme.směrmky ry orient.
r·
I
!
I -
I
-
I
I
I
-
II
ií
o
stran
(paP.rsků)! 1 g. - --~
1
r
I
jl-;áhY I!
i
1-
S2j
r ,
I
:::lt·~.r:=.I.:C-:~--:t·•.~=-==:J::::r~j'c::=r_=.-~=:
1==-::.... I~-•• o ii
259 315 20 149
j'
i
14 02 36 04
/I
li o II; ~
14'7 '.259 3rO 1315 46'71 20 14'2!,149
I
II:!
I
li
1
I
14 02 36 O
I",',
15'1 32'6 i 50 O,[ 12'3i[ 1 ...
I
:1
Jj
-
'1
-
+
-
0'4 II. 1'6 i' 3'3 II
1'9
II
II
II
1917/11
.
km.
II.
4'91 2'04 2'35 2'20
.
!I 0'042 0'242 0'182 0'207.-
II.. r
.
I
I qi I
Příčné. posuny
=
sin (1Jj ~ VI() z odchyt. obrazce odměřené
(,). ~{_I
Si.
;j
.
.i==~~~~~~]-~=·~~·_+--~~=~=-l~=. !\II
cm
.
I-+-
Isin
. li sin - 0'9sli sin
2'02
(VI
-
1J3)
(VI -1'4) - 1"581 sin (vz - vS) -'376 sin (vz - 1J4) sin (vn - 1J4) 1
I
(1Jl ~ v2)
,
Ze srovnání výsledků sloupce 9. první tabulky a sloupce 8. druhé tabulky plyne, že výsledky tyto jsou skrát menší oněch. Znásobíme-li tudíž Pi. k druhé tabulky S-ti, vyjdou tyto váhy bodové: P1I2 0'65, Pl'3 0'51, Pl'4 0'70, P2'3 3'31, PZ'4 0'27, P3'4 2'06, [pi,kl = 7'50
=
=
=
=
=
Dr. Vlad, G1obočnik' šl.·ze Sorodolských, odborný přednosta la generální řeiditel katastru v. v. V polovid miUlulého roku vs'toupi! ,do výslužby v pl.né síle ještě chd rJakouského katastru Dr, šl. O I o b o čni k, muž ve·tiikých ·zásluh. o vybud'O'ván.ía zmodemiJsování rak, katas'tru a mo'žno říci, že byl s ním spiat katastr poslední doby co do organisace technické i osobní a iLstě k!a;ždý z kole:gií mu věnuje pr'o šJiechetné jeho intence a poměr k svému Í1Fednictvu vzpominku tu nejlepší. Kdo z našich kolegií měl příležitost vstoupiti se svým ch'efcm do osoibního st"y'ku a poznal obtíže, s nimilž mu byllO bojovati ve spletitých poměrech nynější organistl1ce kata:strá!llné s,lužby, želí jeho odchodu, a to tím více, že opouští tenrto, PI'O nás geometry diíležitý úřad v době, kdy dle jeho intend se ,jedná o ,p'řerod katastru, jeho mo.derní vypraveníte:chnické a převedení jeho do ministerstva 'prací, kam jedině patří i dle O II() b o čni k o )(..anáwru, By~ť O 1 ob o ční k právníkem širokého f'Qa:hledu,'jenž rozpoz'nm význam technika, cenůl ho a přál si
1917/12
stavěti ho na pravé mís,to,by se ve státu hospodářsky uplatnil. Jemu podaří1o se znovu v život uvésti' gelllerální ředi'í,elstvíco samostatný úřta!d. katastrMný,kde siph~dstavoval katastr technicky vypěstovati aumožnHi jeho další vývod. Jehoo
estnám přílkarem. K tomu jest mitl na mysli stav, v jaikém O 10 b oč n i ik pře1jal ka'tastr. Byla tu stará díla svého času doMe vyprave'ná, ale po desetile1tí odPočívající ve Spálllku, tak že sešla a se znehodnotila. Přišla 'doba návratu lm katastru vydáním zá:k1ona oe,videncil v r. 1883. Již r. 1889 vstupuje Ollobočnik do odděL relalních daní v ministerstvu a záhy v čil1lnos,ts kat\rustrem. Byly t'O svízelné práce" ze starých omšelýchděl něco techniokého postaviti na n:01hy,by hově16 to aspoň zá~ sadně technickým ,po'žélIdavkům,je'ž :pod rukama přímo rostou a se stupňují. Telllkráte vžilVot vstoupN'a r\aJkouská i1ns,truikcepro pot:ygoná'lné vyměřováJní, v r. 1887 psaná A. Br o c h e m. Na jéllkéobtíže ooráž'elo její uvedení v život, ne'Hépe věděti čeští zesnulí geometři J. Ba š e, K. Zem a n, B e r.g e r, prof. L í č k a, ze ži~ídch nejstarší A. S krb e k a další dorost. Mě'l tu 01 ob o čni k mnoho práce, by zachránH tuto novodobou, přesnou methodu s Brochem ,proti bojfIm. VybndoV\alltriangul'wční kancelář, lež stala se výchovným střediskem, které bylo dále vypěstováno jedině zdravým_ způso'bem f'OzČ'1eňovánído korunní1ch z,emí ílřady ,pro n o v á vy měř ov á n í, jež jsou jeho dílem a v nichž jest klásti' naději k intensiIVní činnosti měřické v zemích i k dal'ší výchově měřiokého personálu odtud pro sl'užbu v ,dkresích. K'dyž skončena byla vl()jenská stupňová tri1a11lgulace,bylo dle illltencí O I o bo čni k o v ý c:lI ihned využito jich cenných výsIedků pro ka tastr' akatastr postaV'en na správné geodetické základy, by se z ,něho udělalo, co vůbec ma:temáHoky úsporně vytě'žHi lze'. Výsl,edky vidíme v instrukci z r. 1904. Para.telně s tím postupovala 'elvildeoce.Její veliká práce pod O I ob 0Č n i k e ID vykOlnaná v organi'saci iCli vy;pravení se zračív ohjemném díle »ZuSammenstellung derOesetze und VorschrUten betrefienlC! 'den Omndst>eurkatastr etc.«, nové vydání 1912. Co tu pro personál vykonáno, plyne nej1!épesrovnáním statutů z doby O ,1o b'O Č n ř k o v a vedení a jest zásluhou leho tím větší, uvážíme-Ii že tu bylo o každou p'O'!ožku tuze zápasiti. Sllužlba evid. byla O 1o rb o Č nii Iko m v' těchto těžkých dobách intensivně podporovámia~ zří,zeny nové okresy, geometrům při'děl'eni podúředníci k ,přejmutí ;kancelářských prací a úřady měřické vypravovány, jak to za těch obtíží bylo !'ze.. _. Aby se měř. práce podporovaly, přikládlaJ O I o b oč n ilk ruku k dílu,využíti všech zjednodušení a dosáhnouti hospodárnosti. Když me,thoda polygonálná pro nákllaldy s ní 'Spoj'ené byl,a ohrožována, tu obratným tahem 010 rb'o čni k kombinací methody grafické s polygonálnou v »Instrukci pO stolové měření« z r. 1907 překlenul propas,t a uveldl sou~ad do techniky i hospodárnlOsti. Vybudovámí ú řad ů pro n o v é měř e'ní se dostávalo posHy a_ iistě by dle jeho přání, již byly technicky vypraveny, j>alksi zaslouží. Příšh31doba pomýšleti na nahrazení starý'ch katastrálných ,plánů novodobými odpovjJ1ajícími 'tec!hn[.ckým potřebám ze šir·okého rozhledu. O I o b o čn iik dar plři\pravovati zákllady pro t,ento PlQdniik,jak patrno z vnitřních podání a .přípravné práce dále vedl. ZajímtaJlseo využi1tí tachymetrie, fotogrametri1e. i vzdušné fotogrametrle' pro nové vyměřování. Pranová nařízení za.[o:žH»MitteUungen der k k. Oener.alidirektion des Orundsteuerkatasters« a pro ľozmno~ni pJ:ánů sorganisoval a moderně vypravil Iitografickv ústav. Pro s.lužhu tam poří'zeny instrukoe, pod{)lbně pro archivy katastrálných plámů v r. 1912. O I o b o čni k, syn olblÍI'heného slovilll'ského poslance a vyššího úředn~ka v Lubllanji, byl milovnďktem umění a horlivýmcestovatelem,'což obohacovalo jeho rozhled. Odtud si vysvětlíme jeho taktní iednání k úřednictvu - byl p'ravý.m gen:tlemanem. ~
1917/13
s
pmstřOOJky, jež mu'bY"ydány a v ohtižích, v nkhž bojoval, vyk()lll!~ilmnoho; jest náš xlatastr,-jlalk ho opouští, u srovnání S ostatními státy v·'nejširším stylu veden;ý a hude ,tu jméno O Dolb oč n ik o v o sním zás.l:nžt1ě spiato. Pře'ieme mu příj,emnédalší' využití jeho šlechetných siI s mi1Jdlii vzpomínkou.' Oeornetrovskému stavu. pak jest ,přá:tL uskutečnění jeho intencí, převedelllÍ ka.tlaiStru do, technického mmřsterstva, technické vypravení, 'Oceně:nií a využi:ti důležité technické činnosti geomeJtm ~ průkopníka. "šemtechnidkým pod'lli
Zprávy ze sborů zákonodárných, úřadů samO" správných a zeměpanských. Výnos ze dne 21. březnal91lí odd. 5. Č. 3777 z přílohy armádního věstníku Č. 14. ze dne 24. března 1916. Pro naléhavé práce vojenského zemského vyměřování je žádoucí rozšířenm odbomé'ho ,personálu. K tomu přihráni budou: 1. Mapéři a stereoiotogrametřii. 2. Aut'Ogrametřil, 3. Personách ke sl'uibě v pOli všech .f'OIČl1JÍlků. sch()lpnýchke služibě v poli roónlikti 1865-1876. d'ále válečných dOlbrovo~nt<:ů:a dOffiQbranou pD1viruných snnávem niOSitj Oidznak jednoročních dóbnwoltúkil c.a. k. vojska a c. k. zeměbramy (domohrany).·
1917/14
fI'!..'"
Ucházeti se o služhupři vállečném mapování mohou pouze ti, kdož .'prodělali nejméně čtyfnedělní vojenský výcv~k a mají předběžné odborné vzdělání (geodelti'cké, fotognalIDetri'cké a Hné ,případné na vyššÍC'h' štkoEách technických atd. ZÍislkanéodborné vědomosti), l(teré zajišťuje schopnost ku vzdětá!lJ.líse pm vojenské zemské zaměřování. V prvé řadě přijduu v úvahu uchazeči, kteří byli již v poli a následkem zmnělní neb válečných útrap stali se· ke službě v polil neschopnými. Uchazečům dos!lalne se nejprve šestilneděllního vý,cviku v učebném -odděl'ení pro válečné mapováni, pro Íotograme'trii atd., po němž následovati bUde tříměsíční praktická služba na zkoušku při některém oddělení pro válečné malpování,po případě zaměřovruní. Po uplyilIutí této zkušební .doby budou uchazeči velitelstvím válečného mapování a vojenského země1pisného ústavu navrženi ku jmenování t>c'chnickými aspLfanty I. tf. a to: a) j·ednnrG,ční dobmvoliníci, náležející k c. lal k. voj-sku ueh c. a k. zeměbraně technickými, aspilr,anty I. tř. v zál'oze, b) dohrovoln&ci na dobu války s právem nositi odznak jedruorooních dobrovoln~ků, nálie'že1jkíc. a k. vojsku neb c. k. zeměbraně technilckými aspkanty I. tř. v záloze 'na dobu války, c) domobr,a:nroupovinní s práv,em nlositi odzllIalk jednmočnich dobro~ volníkÍl domohranedkýmil technickými aSlpÍ'ranty I. tř. Jmelnování usikut,e'ční se tehdy až stejně dlouho slloužíd u pěchoty, dosruhnou hodnosti praporčíka. Osoby nál'ežejíd c. 'k. zeměbranlě přeloží (při1dělí) s,e v dohodě s dotyčným c. k. mini'ste'rstvem zemské obrany ku c. a k. vojsku. Jmenování te'chnliclkymi.asistenty v zMoze (v záloz,e na dobu vál1ky) po případě domobmlneckými technickými 'a's~stenty v konikretualní:m statusu vcňenských technických úředníků vo}enského zeměpisného ústavu řídí se upotřebitelností uchazečů a poměrem, v jakém povyšováni jsou součastniei u pěchoty. Uchazeči nechť .podají v'llastruoruční, dostatečně doklady opatřemé zÍíd'Osti mini!sterstvu války zlné.jicí přís:11ušnému náhmdnímu tělesu. T"aIto ])odajídolbrozdání ° žátdolstech (též tý'kajíd se tělesné L:datnosti a ostatních ·okolnostíoMedu hodných) a př,edloží 'je Jiist,em záznamu 'Opatřelné přímo ministe'rstvu války: " 2adatel'é musejí podati úplný dŮJklalZo svém předběžném vzdělán.í k technické službě jako geometrů, měřičtí inženýři, triangulátoři neb k něja'kému příbuznému povolání, 'Ovládati n1ěmelcký jazyk slovem i písmem a ucházejí-li seD zaměstnání při zemském zamě'řování, předložiti malý ;'~nOitt3lii.ck~' .nálkres na zlkoušku v měřítku 1: 75.000 k posouzení jich "irťánuelní ~riičlJiósti.
Zprávy spolkové. Zápis o V. valné hromadě Odbočky spolku českých
geometrů v
Brně,
konané dne 8. prosince 1916 v gecdetickém kabinetě c. k. české vysoké šk'Oly technické v Srně. Valnou hroffilwduz'a'háHl předseda pan prof. dr. Semerád proslQvem, v němž vzpomněl slavného panování J ,eh o Vel i č e n s t v a c í s ař e a k'r á I e f ran t. J o se f a I.,za jehož požehnané vlády vybudována: celá řad~.t~chl1Jk~~cho~ganisací, jakož i rak~U1ský~at~~t~ 'k mohut:no~ti, v jaiké se JeYidne'smdoby. Provedena celá rada duleZlty.ch vědeckychprací geodetkkých, kt,eré umožňují dnešní dokomaliou správu a evide'nci. Dále tlumočil p.. předsedahluboký zármutek nad úmrtím Jeho Velicenstva, j,akož i neochvějnou oddanost všech naikouských. národů k jasné postavě nového panovníka, J e h o Vel i č e TI s t v a c í s ař e a krá I e K ,a r I,a I. Broslov tento vyslechli přítomní stojíce. Za spolek zúčastnil se předseda soustrastnvch a holdovacích projevů. Na to věnoval p. předseda vzpomínku všem koIegům geometrům kteří u vykonávání vojenské služby nale1zli hrdilnnou smrt ru::ubojišti. p~ vstáním uctili přHomní památku padllých. !
1917/15
By!yVrz •••. átny·všeclmypříslušné orgmisacegeome,trovské, aby na patři~Iitdtmlstech U'platnily snažnou žádcst, aby při zamýšlené úpravě titulu inženýrskébo nebyli .pomíjení' geometři', kteří jak hůst'Oficky, tll'k i svou. nynější výkonností a na zá:klladě svých předběžných studií technických. t'vl1ří i-ednu z nejdůležirtějšíoh katego'dítechnicikých a jejíchž činnost jeVÍ se 'býti dnes tak emi'lIientně důlležitou. ve všech odvětvích veřejného žIvota technického, ve služJbách civilních, autonomních i zeměpan'ských. Valná hrotll1!aldaprojevila svůj souhlas se Shora zmíněným opatřélllím. Od vrol'by předsedy a vý:boru upuštěno pro malou účast členů a ponechán v pflsob/llosti na dále p'ředseda a výbor dřívější. Jelikož tím program valné hromady vyčerpátn, př,edseda tuto skonlčí!. - Za.psa:l O. Kr č m á ř, t. Č. jednatel.
Zprávy osobní. Úmrtí. V ro.ce 1916 zemřel ve Vídnidv. r. Julius J u s la, referent gen. řed. kat. v v. ve věku 74 let a pot zbroj. Exc. Otto Fr a n k, před· nosta c. a k. vojen. zeměp. ústavu. O vánodch r. 1916 zemřel člen našeho sPO'I!kuIng. Jan Řez n:í č e k, úř. aut. civ. geometr a stavitel v Opici. Če'st budi,ž jeho památce. Z vojenské služby. Kol. K. Malina (Praha) vyznamenán rytíř. křížem. řádu Frant. Josefa s váleč. dekoraci na sev. bojišti cel zál. nadporučík. Jmenováni. V'rch. evid. inspektory: Petr Rizzi, Rup. Iiartig, VácL MacháČelk a Meč. KoWg. Vrch. evid. geom. 1. tř. Vilh. BaBler, Fr. Mocek, Iiam. Boskovich, Fr. Pasini, Ot. Klurch, VácI. Šedivý, Jos. Doškář, Jos. Novák, Jan Orel, Kar. Langmaiyer, Max. Mudra, mp. Si'gnio, Ant. Belli!nger, Kar. Undi!nge1r,'f'r. Šetina, Iiugo Deutsch, Rud. Pitschak, K. Sadúwy, Mich. Siedmiograi, Jan Belczarskio, Rud. Jaitlllet, .Jan Pohl, Tad. Sumski, A'nit.Če1pe'lka,Jlalk.Berne, Gust. Polzer, Jul. Bal1l1ek,AL Kre}car, Jan Chiesa, Kar. K6berle, Arn. Chicco a Vla!d.Krašček Evid. geom. II. tř. (XI. hodno tř.) AI. Winki'er, Šim. Warzel, Fr. Weinzettel, Rud. Iianák, KaL JeHnClk, Jos. Bartůněk, VI'ad. Pencin, Fr. Osol'é, Petr Stompor, Rob. Matulič, Kar. Czejka. M. Podhorzer, AI. Kcimarzyňski, Ferd. L6wenberg, Jindř. Garliňski, M. Starer, Jak. Steinberg, Mar. Bisset, Erh. Rell'llIer, Kar. Malý, Max. GrieBel, Rom. Weso.\'ow:s'ki,M3Ir. Vaduják, Arn. Kaschke, Leop. Patz, Kar. Guldan, Sch. W. Schwarz, Theod. Czubaty, Ant. Ripa, Fr. Rosek, Jan M. SabiňS'ki, St. Kutnalsa, Vád. Pa,pež, Lig. Ad. Bojdecki, Vikt. Lagan, ViIh. Bojarek-Kondratnik, Lud. Samohod a WaI. IiiibeI. Státní zkoušku v u č e b. běh u p t o zem ě-měř i če n a C. 1;;, čes. vy S. š k o let ech oUi c k é v P r az e s I ožil i v r. 1916 a 1917 až do kOlllc-e února pánové: Karell Pi1lný z OjeZ/da pod Troskami, Ladislav S t u m pf z Nymburka, Rudolf P e ~z z Iiumny-Pche-ry, Ka'reF J u rač k a ze 2i:žkova, AntOlJ1ínP o z d ě ,na Zle Žďárek, Fran:t. R u z k a z Blaženic, Josef Š u 1 c z Ubunce, Jan Š v o m a z Nového Veselí na Mor., Jooef K a r a s ze 2i~kova, Jaroslav N o v o t n Ý ze Zdic, Jaml K o. w a I s k i ze 2amberku, Bohumil Ves e J;ý z Králi. Vino-hradů, Václiav Va u k a t ze Siitto v Uhrách, Fr. Liš k a z Krumlova, Václav F á r k a z Čes. Budějovic, Tomáš\ B r a b ec z Če,ských - Budějovic, Josef M ic há I e 'k z Toušeluě, KarelJ; P a u I z král. Vinohrladft, Otakar Ii n ě vk o v s,k Ý ze 2e'hrf\lku. . . . AutorisacÍ! civil1ního geometra pro Č.e.c.h.y n.o.v.ě o.bdrž e ti PP.: R.ud; Ii a mp ,ei s pro Utomyšl, Fra,nt. D uch e k pro 2fžko,v, Alois Pro c h á zk a pm Prahu, Jaroslav J 'o g I pro DOlJTIil žIice;Václav Ve v e r k a pro Prahu, Mir. Ii a m p I pro Prahu, Karel' Ja n d á k pro Náchod, Tomáš, Kedí,k pro Kl1atovy, Vlad. SedM-k Jjto Vodík Fnant. Ii rdI ř č k a pro Prahu, Ignác B e,ne š pro Ra'kOV'llí'k,' -Soběslav .K o z e I pro Čáslav, Josef K u lbí 'č e k pro Ii,rádek u -Nechanic, Franf. Ii a I í k - pro Sk u te'Č. l
1917/16
lE"Ě"ĚŘIČSKY u.ĚsTníK CASOPIS SPOLKU CESKYCH GEOMETRO.
Spolek českých geometrů v Praze. Udělení titulu inženýrského dle ,cis, nař, ze 14,/IO, 1917 ř, z, Č, 130.
Memorandum Svazu če~kých poslanců na říšské radě. Spblekčeskýcll geometrŮ v Praze současně s ostatními spřízněný~ mi spolky odbornými vznáší ke "Svazu českých poslaJnců nla radě říšské« uctivou ,žádost, aby při projednávání a schvaloyání cís, riaříze:rJIÍ'ze dJne 14. března 1917 ř. z. Č. 130, vzat byl p'řiměřený zřetel na celý stavgeome:. tmvský. který nebyl pojat do předpisů o chráněném titulu inženýrském. Opomelnutí toto dotýká se trpce českých zeměměřičů, kteří, ač , vykazují ucelené vysokloškolské vzděIání a státní zklOušku, nejsou ani ·v ,~ 5. nařízení uvedeni, čimž jsouzařa:děni za absolvootyprůmyslových a jim na roveň postavených škol odborných. kromě toho jsou i zařaděni za technické důstojníky a úředIííkY, kterýmtřeba bylď absolventykade1rn.íchškol -,-.:stačí absolVKwání kursu, Pl10 V'ojenské pozemní stavby neho absolvování kursu p'ro V'ojemské stavehní inženýrstvi. aby" mohli dos~d, chráněného titulu inženýrského. ' Na pOdporu žádosti své uvádí "Spolek českých zeměměřiČÍl« následuiicí: " Stav' zeměměřičský náleží svými historickými tradicemi mezj nejst
základů vypracovaných li o r s k 'ý maM strÁlné' mapy v Bosně. a liercegovině:
zemí kornny S~. Stěpánskéa to od vědeckých a r k e m až do podobného vyměřovánl a kata'
1917/17
rněry, nýbrž i pro spolehHvost knih pozemkovÝch a tím pro celý hosPQdářský rozv.oj z.emí a říše.2) , Výmam a vliv civilních geometrů vysvitne z pOlITi'ěrů číselných: ,a) při česke. s.ekci inženýrské komory 1>ro království Ceské, 'kde byl dnem 1. června 1916 celkovÝ počet civilnich techlliků 332, z toho: civil nich geometrů .. '.' .. . . . . . . 147 (43°/0) civUl}ich geometrů a sta vebnich inženýrů 30 civilnich geometrů a kultur. inženýrů . 23 civilních geQmetrů a kultur. techniků·. 5 civilních geometrů a hornich inženýrů 2 celkem. . 215 (63°/0) b) při česk~ sekci inženýrské Nomory pro m.arkrabství Moravské, kde r. 1916.ceHmvý Počet civiL techniků 79 a z toho civilních geometrů , . . . . . 46 (58%) stavebních inženýrů a civilnich geometrů 10 kultur. techniků a civilních geometru . 7 lesnich techniků a civilních geometrů . 1 horních ilnžjelll,ýrůa civilních geometrů _1_0 _ celkem 74 (90%) .. To je dnešní stav civilních zeměměřičů v české sekci, na nez není - v cís. nař'. ze dme 14. března 1917 ř. z. č. 130 -pamatováno ani přechodnýní ustmovením ani iínou zmínl~ou, ač je pamafoválnio na absollventy průmyslových škol' a na vojenské- technické. úředníky a důstlOjíkY, kteří nemuseli ani skládati maturity. kteří ani neposlouchali na vysokých- ·škJolách, kteří nes'ldádali ani státních zk,oušek ani zkoušky autmisačnl jako , civilnl zeměměřiči. . Tím, že v cís. .nařízení vzaty za měřítko dvě státní zkoušky. aniž se přihlíželo k org;amckém!U výv'oji jednotlivých oborů činnlosti a práce technické, a'IlJižse přihlíželo k ohranickému vývoji vysokých škol technických a ke způsobu, jakým zaváděny byly státní zkoušky na nich, je zajisté z velké části zaviněna příkrost ustanovení cís. nařízení pmti·zeměměřičům, kteří tímto nařízením jsou vyloučeni z dosažení titulu inženýrského. • Za dřívější doby na ústavech' technických nebylo předepsaných zkoušek konečných, kterými by' se studia ú.lmnčova.Iar a také nikde se podobnýchzk'O)lšek Pf'O vstuI1 do prakse nevyžaďovalio. Teprve postátněním vysokých škol' technických zavedeny byly státní zkoušky. Ppog.eometry nebyla dále zavederua samostatná výchova, nýb# byli přidružováni ke stavebním inženýrům. Prvý kmk ku samostatnému " studiu zeměměřičskému učiněn byl zřrzením mletého běhu zemědělskotechnického při c. k. čes. vYS. škole techn. v Praze pro výchovu geometrů nebo geometru a kulturních techni'ků. Na tomto běhu učehnéní ·1;avedeny byly dvě státní zkoušky nař. ministerstva kultu avyuoování ze dne 4. září 1892, ř. z. č. 167. Tím byl dán počátek ke zdárnému výv:oji. le,č úmysl nebyl 4ůsledtnědále budován, nýbrž již v roce 1898 zřidila vláda védle tohoto Híll'ltébo další dvouletý učebný běh pro výchovu pou1;e zeměměřičů a předepsala pro absolventy tohat,o běhu jedinou státní zkoušku. Tříletý běh z.emědělsk!o-technický p,řeměněn pak ve čtyřletý odbor kulturnětechnický. Studium na dvou~etémběhu pro zeměměřiče je velice obtížné a namáhavé. j,evtoskládá se nejen z předmětů přípravných, theoretických, nýbrž Ípraktických a právnických. Absolventi musí se podrobiti dle nař. ministerstva kul,tu a vyučování ze dne 4. září 1897ř. z. č. 224, veHce obtíŽlllé.z!ro;ušce praktické (v' poli ppováděné) a theoretické, a to Z celého roz/jahu .5zkušebných předmětU, zabír,aiicích nejen rozsah' technických věd, nýbrž í yěd právních a správllích a předpisÍl pbtných pro vymě-
------
řování.") ') Agr4rní geometři opatřuií velik~ technické agrární oper:(ce a geometři u drah a technických ůřadů spoluptisobi na geometrický.ch plánecb Cli základech inženýrských projektů všeho druhu. .. . '. ' 3) Složeni zkušební komise odpovidá zcela. komisi odborných technických zkouše~ •.
1917/18
Zkouška je tím obtížnější, ležto každý kandidáť musí skute6ně PO" drobiti se ze všech těchto pěti předmětů ústní zlmušce před lmmisí a nepožívá žádl1ých úlev. Kdežto při ostatních odborech technických redukuje se p'ři druhých státních zkouškách zkouška ús,tní před lromisí nta dva předměty, které se kandidátu oznámí předem ve smyslu nař. ministerstva kUlltua vyučování z 214.března 1912 ř. z. č. 59. a prvá stá,tní zlmuška se vůbec promíjí, jsou-li předložena vysvědčení o zkouškách p'rospěchových. Zřejmo z toho, že při státní zkoušce jen ten student obstojí, který je ozbrojen důkladrM vědomostmi theoretickými i praktickými, a že požadavky na tohotro technika kladelné jsou mnohem př'ísnější; uváží-li se jeho kratší. výchova školská. Těmito fakty prokázáno, že mají geometři ucelené akademické vzdělání, ukončené předepsanou státní zkouškiou. Zeměměřičské kruhy však po léta domáhají se rozšířeni dvouletého běhu aspoň na tříletý, aby jednak látka mohla býti vědecky prohloubena a studium doplměl1loo mnohé přednášky, které se ukazují nutnými pro přípravu k či\llInostipra>ktické, tak rozmanité a mnrohotvámé, v niž se zeměměřič v životě uplatňuje. Absolventi tohoto běhu bývají zaměstnáni jal~o civilní zeměměřiči neho jako geometři při autonomních úřadech a při správách ,statků. jsou zaměstnáni jalm evidenční geome1ři p'ři eViidencikatastru daně pozemkové při oddělertipro nlové vyměiiovárti u triangulačního' a 'početního úřadu při gener. ředitt(lstvii ka,tastru daně pozemkové, jako geometři při želemících státních isouk1romých a konečně při agrárních operacích a při dolech. Jak rozmanitá tu ČoinrnostttchnLcká anárodohosPO'dářská.4). Všecky tY'to kategorie zeměměřičů, jak civilních, tak evidenčnioh, jak autonomních. tak agrál'11ich a dŮl1ních,všichni za této světové války uplatnili se vydatně, jsoUlce zaměstnáni jako domohranečti inženýři při stavbách silnic, želleznic"a různých jiných technických pracech. Dále byli . zaměstnáni též ve svém nejvlastnějšim oboru při triangu~acích pro vojensské účely, při mapovacích pracech, při fotogrametrickém měřeni a při vynášení plánů. skizz a náčrtků pro p\-áce vojenských velitelstev a pro yojelllSký geografický ústav. Dále jsou zaměstnáni při vyměřovacích pracech, při sestavování map 1'Q'kálních,jakož i při ostatních pracech vyměřovacích, nutných pro účely vojenské a civilní ~pravy akuIJIovarnýchzemí. Z toho všeho patmo, žečvnnost zeměměřičů je technického třeba specieIruho ráw,5) což při dnešni dělbě práce není jeiich vadou. nýbrž snad sp~še ,předni()s~.i,a podaři-Ii se přiměti vládu k tomu., aby studium pro zeměměřiče bylo rozšířeno - jak je tomu v Sasku, Bavorsku a ve, Švýcarsku -- a budl()ucl~zavedeny dvě státní zkoušky, pak azjisté všichni zeměměřiči podrobí se tl1IÍlerádius.tanoveni cís. nař. ze dJne 14. března 1917. Leč do té diOby.než se tak stane" bude třeba vložiti do nařizení buď p ř imě ře 11á pře ch od n á us tan o v e n'i, abytitlll inženýrský byl téžzeměměřičům přiznán nebo bez e z měn y na ř í z e n i, ale zaručeným výkladem § 5. cís. nařizeni, aby absolventi zeměměřičského běhu s jed:nlou stá,tní ,zkionškou byli pokládáni nejméně za rovnocenné' s absolventy vyšších prúmysl'ových škol. Z uvede'llých důvodů žádáme. aby "Svaz českých poslanců na radě říšské«domáhal se schváleni následujících požadavků při pl'ojednávámí cisařského nlaří~ení ze dne 14. března 1917 ř. z. Č. 130. resolucí: Miinistr veřejných prací se zmocňuje, aby udělil ,titul inženýrský po smyslu cís. nař. ze dne 14. března 1917, čis. ř. z. 130. a) všem absolventům dvouletého ,běhu pro vzdělání zeměměřičů na některé vysoké škote technické, kteří se vykáží předepsa,nou státní zkouškou, Pl1okáži-1ive smyslu předpisů § 5; cís. nař. luař. ze dine 14. března 1917 ř. z. č. 130 0'imiletou činnost praktickou, samos,tatné neb ve') Jest zdůrazniti, že Všechny kategorie tu represenlujj samostatné ůřady, jak civilní geometři, kteři svůj podnik spravull, pak stální geometři, kteří jsou správci měřických úřadů a tak i geometři autonomních a jinÝch úřadů, jak toho nařízení žádá jest absolventů průmyslových škol. . , , 5), ale základní mb skýtá geometrické podklady všem inženýrským p~ojektům a je tu geOmetr průkopníkem ostatriích inženýrských pracl.
1917/19
douCÍ postavení diotud, pokud :nebudou zavedeny pro ně dvě státní zkouš": ky na vysokých školách technický oh; , , b) všem evídenčním geometrům, kteří v době- vydání cís. nař; byli nejméně v IX. hodinóstní třídě a zaměstnání přievidenoi katas,tru daně pozemkiové, pří oddělení nového vyměř'ová'llí' v triangul!aČlníma kalkulačním oddělení při generálním řediiťelství katastru daně pozemkové nebo při agrárních operacích; c) dále všem autoTisovaným civHinímgeometrům,' kteří v dlOběvydání císařského nařízen~ byli členy inženýrských jmmolr a vykazují osmiletou praktickou činnost; d) konečně všem geoníetrům, zaměstnianým při vydání cís. nař. při státních úřadech a soukromých ŽeleznJcích. ve službách autonomních' korporací a správ sta:tkových, kteří vyI~omJj studia svá na některé vysoké ško~e před zavedením běhů PTO vzdělámí zeměměřičů a- vykazují osmileté samostatné neb vedoucí postavelní, pokud za to v odst. a)' b) c) d) uvedení požá4aj! a d~ktady .doIoží. Y HRNĚ, v květinu 1917. Za spolek českých geometru v Praze: Dr. techn. FIALA FR- m. P'. Ing.J. PETŘ1K úř. aut. civ. geometr. t. č. jednatel.
o.
m· p.,
v. ř. profesor čes. vys. školy technické. t. Č. předseda.
Za odbpčku spolku českých georn,etrů vB~ně.:~; 'Dr. techn. A. SEMERAOrtl.~: KRCMÁŘ m. p"
c. k. agrární geometr. t. é. jednatel.
,
v. ř. profesor čes. vys. školy technické, , t. č. předseda.
u
Za Spolek posluchač zeměměřičst.vína če:s. v.ys. škole technické v Praze: LADISLAV
BARTOS
m. p"
JOSEF
t. č. jednatel.
DOUSA
m· p.,
t. č. předseda.
Za jednotu českých úředně autorisovaných civJlních geometrů: zemí , koruny České v Praze: . KAREL PARYZEK hl. p" úř. aut. civ. 'geometr. t. č. iednatel.
BEDŘICli
FORST
m· po,
úř. 'aut. civ. g-eometr, t. Č. úřaduiíci mistopředseda. .
Za odbočku Spolku c. k., rak. měřičských úředníků v království Českém: ALOIS
SKRBEK,
FRANTlSEK!
c. k. vrch. evid. inspektor. za jednatele.
ŽEN1SEK
m· p"
- c. k. vrch. evid: geometr, t. č.předseda.
Za sdružení železničních geometrů c. k. stát. drah v Praze: EMIL
PONIATOVSKY
m. p"
vrch. komisař c. k. stát. drah.
Grafické vyrovnání souřadnic .,trigonometrických bodů,. stanovených jednodu~ chým prolínáním. Prof. Dr. techn. AI. .Tichý, 1. Č. c. k. nadpQručik (Dokončeni:) Tyto výsledky jsou arcH p'řesnějšf 'prvých, neboť byly vypočteny; proto je v dalším podržíme. Po této přípravě lze přikročiti k vyrovnání samému (obr: 1.).
1917/20
čátkem
1.' Obr a?: e c c< d c byl k o v ý. Zvolivše soustavu Am vyneseme z rozdílů:, souřadnicových
6y, " 6Y2' 6Y8
=
'i\Y4 =
y,l y. -
yo = yo =
'13 -
Yo:-
Y4 -
Yo =
4821'132 143T987 -828'688 '- 1132'999 T
+
m , b.XI = m , LAX2 = m ,
6x.
m • 6x4=
=
Xl X.' X3
-
X4 -
Xo = Xo =
souřadnou + -
s po-
916'416 1440'095 Xo = - 2103'174 Xo = + 1890'901
m m m
m
měřítku na př, 1 km= 1 cm (ale jest lépe voliti měřHko větší, nebo! Qdchylkový obrlazec vyjde přesněji) hody dané a znázorníme pak přibližné paprsky Ai Ao, -Jejich přibližné směrníky Vi béřeme cld kladné osy X ve smys.lu p;ostupu hodinových ručiček (1. j, přes východ k jihu).
Y
,
S přibližnými směry vedeme ve vzdálenostech příčných posunů (tab. 1., sl·orupec' 6,) rovnohěžky o, o. , 03 a 04 na té straně přibližného směru; aby směrník myšlené kclmice, znázorňující příčný posun, byl buď 0 Vi + 900 nebo Vi -- 90 dle toho, je-li Qi + nebo -, Rovnoběžky 01, o. ' udávaií odchylkový obrazec a protínaii se' v průséčíc'ch P'l.' Pir4, P2I4, P~,4, , , , . (víz obr, 1. na str. 25,) I
2, Č á r a v Ý s 1'6 dni c o v á. V průsečících těch vedeme svislice (rovnoběžky s osou. X), jež udávají paprsky sil Pl/.' PI,., P"4' . , , , Tyto síly zobrazíme na svisHéi (v levo osy X) pod sebe tak, jak následuii průsečíky za sebou v, odchylkovém obrazci. Výsledná úsečka zná-
+
zo'rňujetedy
+
[Pi,k]. Ve vzdálenosti
trPi',k]
od středu
v~'sledné
úsečky
zvolíme pól Gy a spojujeme jej s konci složek P"" P,,4, .. , . Tím sestrojujeme tak zv., obr. s I o ž k o v ý. S každou spojnicí obrazce složkového vedeme však ihned rovnoběžku mezi paprsky sil tak, aby se vždy dvě sousední rovnoběžky protinaly na paprsku té síly,jeiíž úsečka tvoří s příslušnými paprsky obrazce s~ožkc'Vého trójúhelník'). Tak obdržíme mezi paprsky sil lomenoru čáru O ay I II III IV by V. ZVaJIlJOU Č á r a v Ý s 1 e dni c o v á. Prodloužíme její první stranu O ay a poslední Vhv až do společného prľlsečíku Cy, jimž vedeme rovnoběžně s osou paprsek výslednice R = [Pi.k]. Zoela obdobně složíme také síly PI;., PIl4' P", atd'. ve srrěru osy X, Obě takto nabyté výslednice R protínájí se v bodu A, který udává v yr o v.rtan, Pluipolohu bodu určovaného. Jeho souřadnice vzhledem k bodu
+X
=+
Vyrovnané sO"uřadnice jsou tudíž: Xo + o~ = - 26.868'306 m , y = Yo,+ Oy= - 24.70976? m'), , c) Stanove'ní středních chyb /l'x.1Ly vyrovnaných soufadni~ . Střední ch~'by /l'x /l'y vyrovnaných souřadnic slouží k posouzení přesnosti.· Popsané vVf{JVnání má tu výhodu, že st řední chyby /l'x ~ty daií se velmi snadno a přímo, počítati, nebo! jsou z části již v obr~zci dány, Poznačme: Sl,. = ox - ox". , 1'/l,. = oy - 0Yll. S"3 = Ox - OXIl3, '7"3 = 0y - 0Yl,3 atd. x =
Jest
pak střední
chyba /1"
so -
jednotky
váž,né dána
[Dt) Sl,k Si.k] ~ ~ 1
IL''TJ ú
vzorCi [PLk 'TJi.k'TJi.k] ..,., (~) I
(6.)
') Proč třeba sestrojovati obrazec složkový tak. aby pólová vzdálenost od st ř e d u výslednice [Di,k] byla tovna 'I, [Pi,k]. bude ještě dále zmíněno. ') Obr, I. byl sestrojen těmi nejjednoduššími pomůckami, jelikož se zřením na voj. službu autora, nebylo možno jiné pomůcky zaopatřiti, Ještě třeba podotknouti: Obtazce složkové dlužno rýsovati co nejblíže odchylkového obrazce, možno je položiti bud do některé osy, nebo případně do některého paorsku síly. Též i', čáry vÝslednicové mají býti blízko obr; odchylkového. Příčiny jsou jasny: Chceme lim -zác ,brániti chybám v posunováni troiůhelníků nebozmenšitichyby následkem nesprávné konstruk<:e rýsovacích pomůcek. '
1917/21
, " Tli značÍ:n obrazce,
~počet směfl~, (~)' počet
nebo
prúsečíkft
lépe
p oč e t ..p a prs
v odchylkovém
kú
obrazci.
odchYlkové~() '
Ale čítatele rpvnic6.) jsou tástečně v obr. ~. zobrazeny plocharni mezi čarou výsJednicovou a prodlouženou' jeii první a poslední stranou*). Značí·1i (obr. 1.) Fy' plochu.ay I II III IV by Cy a Fx plochu ax I II II[ IV bx Cx, jest totiž: ' , [Pi.k 6i.k 6i,k] -.:. [pi,k] Fx (Pi,k 1Ji.,k1Ji,k] = (Pi,k) Fy. I
Následkem'
toho možno
psáti
rovnice
1l'~0 .••. 1- [Pi,k} Fx -
(~) -
6.) takto:
!JI'A _
(Pi,k) Fy
'J~ -
l'
(~) -
...
".(7)
1
I
Ze známých středních souřadllic dle vzorcú
chyb jednotky 1l'60s ---,
Il'xs= v nichž vychází:
p' značí -
váhu
vážné,
s ,[Pi,k} Il'x =
chyby
__
0_, . , . . . , . . (sil}' p -Dosadíme-li sem z ,rovnic 7,}
bodu.
Fx ' , 1 } P , Il'y s =
{(2) _
střední
ll'1Ji
Il'ys =
p
vyrovnaného
počítáme
[Pi.k} Fy {(~) - 1 } p ,
Jde dále o stanovení váhy p, Podle theoríe vyrovná\1í sprostře~ki:liících pozorování ies~, jak známo: ' Il' s Il'os Il'xi= (a a} [i?b}o-[ab1' . [bb) , Il'y i = [aa} [bb} _ [ab} . [aa} , . [Vi Vi } 1l'02= 2' n~ Zde značí: Yi pravděpOdobnou hodnotu chyb pozorování, nebo naopak o p r a v u. a rovná se rozdílu vyrovnaného směrníkú (definiti.vpího) a orientovaného směru pozorovaného, tedy Vi = 'iTi • , kdež
" střetl ní ,chyba
jednotky
vážné
Za příčinou stanovení oprav Vi spustíme z vyrovnaného bodu A ko\micedi na paprsky obrazce odchylkového (pozorované směry) a odměřivše je, počltámedle vzorcú: '-'- _~d_l_. _ d.?'.Q '~ V, (!, v. ..... Vn (!.
,s,
,ss
Sn
l'
tudíž
Po umocnění
jest, položíme~1i ---g2j
střední
iednotková \-'
chyba
s_ Il'o -
,
-
po dosazení .
(!s [gi di di n _ 2
gi ,v,S= Iti . d,S(!I, vsi = gS'CS2 (!s . . • za [Vi VI I do rovnice . (0):' " ,...
-
1
..
;
(tl)
V dalšlúpra:vě vzorcú 9.) postupujeme tak, že dosadíme za směrové koeficienty naznačené součty vynásobíme, sloučíme a upravíme, takže dostáváme i se zřením ku vzo,tci (tl.) konečně: ' + g. COSS1I2 +. . .) (a, 02' - a. b,)S + (a, ba - 'aa hl)2 +. . . di dí) , (!'n ,_ 2 (!2 (gl sin2111 + g, sin lIs +. ,.) (al b2 - a~ b,)2 + (al ba - a bl)2 +. .".
(!s
[gi di di ] n _, 2
(!s (g, '(;OSS1I1
[j.{i
3
3) Ollkaz Isem podal ve článku': "Beitrag zur, graph. Konstruktion d, arithm. Mittels und der' mittleren l"eh.ler", Oest. Zei!. f. Verm.'1910. Tam se též nalézá odllvodněni. proč třeba sestroiovati obr. složkový, tak, jak na obr. I.vidno. ' , '
1917/22
Ale ,jmei){)vatel těchto zlomku značí, jak, z rovnic 5,.a) vidno. součet vah bodových, takže posledni upravený tvar vzorcu 9.) zní: 2 _ [gj di di ] [gi COS2vi] [gi di di ] 19i 5ín2v1 ] IA' x ( , lA'~y = (li - 2) [IPi,k . . . 12 n - 2) []Pi.k Ze srovnáni rovni9 těchto s,8.) plyne: [gi dí ,di] [g; C6S2Vi] [Pi,k] f'x
'{@ - 1} P
(n -'-,,2) [Pi,k]
[gi di di<] [gi sin2vi ] (n -2) [pi,k]
[Pi,k]
Fx
{(~) - I} p
Odtudnáslectuje: P
(~
c-
n ()
-
[Pi,k]
[Pi,k] Fx Cgi di di ] Cgi cos2 Vi ]
[Pi,k].
[Pi,k]Fy I [gi
2
n -
=)
1
2
'~ -
1
Z těchto rovnic nevyhnutelně plyne, že lpi"k] Fx [pi,k] Fy [gi di di ] [gi COS'Vi] [gi di di ] [gi sin2
. . ..
Vi]
•
•
(13).
(l3a)
Kromě toho praktické výpočty dokázaly. že každý tento vzorec sám o sobě r o v nás e s k o r o i e d n é a tudiž stači v našem připadě bráti váhu i> s dostatečnou přesnóSti dle vzorce n-2 ,p = () [Pi,k]. . .. . . . . . . (14) '.
~-
1
W e I i s ch udává ve svém díle ) příklad, v němž vypočítal pokus* ně Váhu p = 179Ď.V příkladě tomies( n =,5. Pí;k} _ 5385. Dlevzotce 1
n -'- 2'
14:>,vychází:
- 3'
",,"
p = (~)_ 1 [Pi,k] = 9 .5385 -
Dosadime~li,l1Yní ze vzorce 14.), do rovnice výsledné vzorce pro, střední ,chyby souřadnic: ,
'1//" n-2'Fx ;
Il'
x
-'Il'
y
=
v-'
1795. 8.) obdržíme
jakO'
-F~y~ n-2
Jakpatrno. možno při tomto grafickém vyrovnání vypočísti střední chyby souřadnic přímo ploch Fx,fy• tedy bez předchozího ,počítán í s t ř ,e dní c h c h y b j e dno t k O v ý c h. ' V uvažovaném příkladu 1.) jest v obr. 1.: F x = 1'7038 cm2,
z
Fy -
II'x = 1/ 1'7038 ' = ± 0'92 cm. V 4-'-2 --II' = 0'9197 ±:0'p7 cm.
0'9197 cm2. Tudíž:
y,
V' '4'-
2, '
POc;tem vychází: ,lI'x = ± 0'92 cm, lI'y = ± 0'6 cm. Zbývá ieŠtě dodati o měř ít k á c h r Ý ~o vá ní se zřením ku plochám Fx .' Fy. Měřítko s i I PI (v obr. složkových) nemá vůbec, vlivu na velikost ploch těch, za to' však měřítko obrazce 'Orlchylkového. Byl:"li . obrazec odchylkový znázorněn na pf. v měřítku 1 : A, vychází také í ony plochy zmenšeně, na př. u velikosti Fy', Fy'. Skutečné plochy Fx, I;'y ,vypočtou se ze vzorcu: Fx = A2.Fx I, Fy _ A2 Fy'. . . . (l~J i
.!
1917/23
v
Konečně dlužno ještě počítati o p r a y 8Vi S m ě r n ík ů. Vyrovnaný směrník: I1j = Vi 8Vi • Příblížný směrník vi již známe. Opravy 8vj stanovíme jednodušé z obr. !. takto: Spustíme z vyrovnaného bodu A kolmíce ki na při bliž né směry aodměřfvše je. počítáme dle vzorce 8vj = . ki . - -S-j ~ (li (ki • Si V metrech),-Vyšla-lí kolmice n a p.r a vo od směru Ai Ao
+
(postup ukazovateluv udává zároveň i smysl pap'rsku), přísluší ji ·znaménko k Ca d n é. když na t-e v o, znaménko z á por n é, Dle toho béřeme i znaménka oprav 8Vi , Opravy tyto. jakož i vyrovnané směrniky Ói v příkladu!. obsahuje tato tabulka:
j
Přiblížný směrník
kj
Opravy 8Vi ---. ki 'Si
Vi
Vyrovnaný Q
.
I
graficky 1 I o m
-
+ +
-
:3
I
2
/I
/I
I
14 02 36 04
I
14'7 31'0 467 14'2
+ +
I
4 o
/I
I
-
0'5 259 1'7 315 2'8 20 -2'2 149
Rozdíl směrníku, vyrovnaných pOčtem a graficky počtářsky
směrník ói
14 02 36 04
5
I
6 /I
/I
14'2 32'7 49'5 12'0
14'2 32'9 49'S \ 12'3
0'0
+ 0'2. 0'0 + 0'3 ~
Součet čtver~ů odchylek před v.yrovnáním, t. j. [ro ro] = 17'22, přechází na (v,v] 1"16 po vyrovnáni. Zde značí: ,roi Vi fi (viz 3. sloupec tab. 1.) a Vi = l1i - ri , což jest pravděpodobná hodnota nahodilé chyby v powrovaném směru nebo naopak oprava pozorovanéhó směru,
=
=
c) O r a f i c k é V y, o v n á n í p ři pro t í n á n í z pět p o z o r o van Ý c h s m ě r
u.
n é m v pří
pad
ě
I tu sestroiíme odchylkový obrazec a vyšetřujeme váhy bodové právě tak jako při protínánípostupném, Pro t o t a k é i p o s tup v yr o n á n í 'j e t,ý Ž. Jen střední chyby souřadníc počítáme dle vzorcu:
v
","x =
1/
r
Fx
"/Ly
=
n-3
V
Fy
. . , . . ,(170)
n-3
které
odvozujeme obdobně jako vzorce 15.) Více objasní příklad., Pří k Ia d 2. - Z daných boduv (obr. 2*,) A, (X" y,). A2 (X2. Y2). , . , . As(xs• Y.) byl určen protínáním zpětným bod A (x, y). ~ouřadníce daných bodu, pozorované směry, jakož i všecky jiné potřebné veličíny obsahuji ~abulky'). . (Viz o'br. 1. na 2:;, a tab, 4. na 26. str.) Z odchylek roi a stran Si vypočteny p.říčné posuny: q, = - 1'92 cm. q. =- 4'76 cm, qs = - 0'59 cm, q. - 4'22 cm, q5 = 7'90 cm, Z těchto posunů sestrojen potom obrazec odchylkový v poměru 1 : 5 (obr,' 2,), když byly před tím vyneseny dané body A, ••A., . , ,A5 Z rozdílů' souřadnicových v poměru 1 km = 1 cm. ' . Dále určeny váhy bodové dle rovnice 5., což provedeno v další tabulce, Na konstrolu možno počítati též dle ,rovnice 4, Směrové součinitele se však ne r e d u k u j i.
+
(Viz tab. 5; na 26. str.) ') Jest na str. 11. v čisle 1,-2. vytisknut omylem jako obr. 1., což si čtenář la-kavě oprav na obr. Z. Vlastní obr. 1. jest zde na str. 25. . . ') J o r d a n. tIandb. d, Vermessungskunde I. dll.-6. vyd, 385,
1917/24
fJbra:de.c ..stažkoilj~
l1eř,'ikoJ ~g,
R
: Iltrn. tCM. O<ůhylkouého ob •...: J; f.
J.x • - 0'6. cm. "
JY ,. + 3'lzcm.
lI.,
I -X I Obr, 1.
(K příkladu 1. na ~t~ánce 10,prvého
dyojsešitu.)
Z 5. sloupce předešlé tablllkyvidíme, že váha Pl'4 rovná se skoro nule, V obrazci složkovém možno ji znázorniti toliko bodem, Ona nepřispívá tudíž niktera.k ku poloze bodu hledaného. Prpto ani netřeba rýsbvaH její púsobiště, průsečík Pil" To má velikou výhodu praktickou,nebot právě ten průsečík (obr. 2) vyšel by pod vel m i o str Ý m úhlem. Z těchto příčin odpadá také zvláště při velikém počtu měřených směrú více p'r ú seč í k Ú, jako bez v Ý z n m n Ý c h pro vyrovnanou polohu A, a jsou to vesměs prů sečíky paprsků. protínaiících se pod velmi {)strým úhlem. Váhy bodo\,é' byly zobrazeny v obrazcích slo~kových v 50.násobném zvětšení. Potom vyšetřeny výslednice R v obou hlavních směrech :a stanoven jejich průsečík A. udávaiící vyrovnanÝ bod. ' Jeho souřa.dnice se zřením ~ bodu přibližnému jsou hledané oprav'y ox. oy. '
a
obr. 2. vycházi: /lx = + 1·9cm. oy = + 3'8 cm. Výpočtem: 8x= Z'O cm, oy , 3'8 cm. Dále byly z obř. 2. zjištěny tyto plochy=, fx' = 1'4575 cm'. Fy ,= 0'9113 cm'.
i
+
+
Jelikož, odchylkový obrazec byl rýsován v 5.násobnémzmenšení, jsou správné plochy: Fx 251. Fy I 36'4375 cm', Fy 25 ' Fy I , " = 22'7825 cm. Z rovnic 17.) plynou tedy střední chyby vyrovnaných souřadnic. při čemž '11 = 5:
=
/I-,x
,"
'
V"
36'4375 5..,....3.
,počtářským
--
=
+ 4'27" cm
,-
/-L
,y
=
=
1/f 22'7825 5..,....3
.vyrov:riáním vYš)o: P,i. =
1917/25
±
4'2
Cnl,
=
=± 3'40 cm. /-Ly
=
±
3'0 cm.
Strany Si = Ai A~ dy
m Al A. A3 A4 A5 -
·m
23.086;933 19,888'668 23.271'813 25,538'488 25.842'799
-
+
23,266'607 25.951'884 28,308'395 290071'474 24.977"399 -
+
+
!
,
7
o ,
01
o. os o. 0,
Přibližné směrníky
/I
II ,
-
= ~
/I
12
j
38'1/
=
n
,
T""""fl
1
.
= ---s2i 2
(
SIn Vi -
,
v )
k
'I
/I
21'0 16'7 31'6 50'4 06'8
I
0'064 0'042 0'242 0'181 0'206
= Vi I
s'
m
2
(v·
vk )
I
--,
=gj
žol·.··
~~
I
I
-
1'0
-
0'6 37
0'664 : 0'865 0'006 0'672 ,0'681 0748 0'884 0'828 0'058 0'$93 /
I
+ 7'4. (roi ]
= + 0'1
PLk -
gksin2(Vi
~Vk)
5 p'l,. p"s Pl,. PilS p.,s ,p." P.,5 p." ps"
0'0018 0'0134 0'0001 0\J089 0'0069 0'0057 0'0076 0',03.63
0:0029' 0'0222.
" ·D4",~
{fTOSS
[,pi,ir-l "
,.'-
,"o
-
..
'
výsledek našeho vYfovnání-graiickéhozní: yo = - 24,709:000 ,. Xo = ...-' 26,868'200 8y = 0'038 8x =:; 0'019 y -\ - 24,709762 ± 0'034, x . , - 26,868'281
+
+
1917/26
.
:..... Z'O ~.~
4 0'815 0'930 0'075 0'820 0'825 0'865 0'940 0'910 0'240 0770
J
Oi-.
S,
3 1,2 1,3 1,4 1.5 2,3 2,4 2,5 3,4 3,5 4,5'
=
= Vi-'+J:i\
Indexy
0'253 0'204 0'492 0'425 0'454
I
Odchylky
roj
135°02'31'6/1
Tabulka
gi
,10
02 30'6 24 15 02 29'6 79 14 02 .31'0 135 02 02 27'9 200 36 ,02 39'0 329 04
135 135 135 135 135
I Zo
'o
,
Km 3'950 ; 4'907" 2'035 2'353 2'204
I
/
Orientované srně ry pozorované' ri
9
•
/I
I
[Zi ]
1, -~I
+
3.601'693 Sl = A1Ao 916'416 S2 - A.Ao 1.440'095 s•. A.Ao 2.203'174 S4= A4Ao L89()"901 S5= A5Ao
.
I
8
° 249 12 49'4 24 15 '20'0 304 11 45'1 79 14 14'7 000 '00'0 135 02 31'0 65 34 18'8 200 36 467 194 01 35'2 329 04 ~4'2
1 -S-i
+
Orientační konstanta Zi =vi --Oi
V,
m
+
I
Ao /..,.-124.709.800/-126,868'300/'
P02;orované směry Oi
4 m 1,622'867 4.831'132 1.437'987 828'688 1.132'999
±
0'043,
"
Z k o u.~ k a. v Ý poč tu. Zkouškóu sprá~ného výpočtu jest vyčíslen důležíté iovllice Ua.); Jde hl hlavně o kontrolu plo\;h a správného skládán Sílo Váhy netřeba více kontrolovati, nebot lze je počitatí vždy dvojí cestou
K vYčíslení rovnice 13a.) potřebujeme stan ovití výrazy g í sini lIi a. g i;COS'V i. To jest neilépe a nejrychleii graficky, jak podává obr. 3.
K tomu cíli vyneseme z výrazů tgll i =~xi í' přibližné směry a nanášíme na ně v nejvýhodnějším z v é t š e ní váhy g í (v cm), jak toho ·jeiich "elikosta přesnost práce vyžaduje. Měřítko k: 1 jest na každém paprsku připsáno. Váhy g i promítneme potom kolmo na osu X a zase zpět .na pa_p'rsky. Druhé tyto průměty jsou ony hledané výrazy. -/; - V témž obr .. jest i zároveřt znázorněno určení výrazů pličerož zvolen poJ.oměr základní kružnice 3 cm. ",,'
"-
Výsl~dky obsa~uje tato tabulka:'
1917/27
sin
(11í _11
k ).
I
1 cm 4'6 3'6 3'3 1'4 3'8
I
2
4 .
I
3
I
5
I
i
21'16 12'96 10'89 1'96 14'44
1'35 0'54 2'64 0'35 2'97 7'85
\
= [gid
0'02-1 0'008 0'120 0'059 0'090 0'301
.,()"053 0'002 0'120 0'159 O'J53 0-487
I
i d i] = [g i sin'v i J:=[g i cos'v
[Pi, k] Fx = O'1058X36'4375
Kolmi ce d\ odměřuj e v obr, 2. z bo du A po stran y odchylkovéh o obrazce, i]
= 3'86, [g i. d i di] [g i cos'V i ] = 7'85XO'487 = 3'82
=
=
[Pi,k] Fx 3'86 1 [g i d i di] [g i cos' v i] 3'82 ' (Pi,k] Fy = O'1058X227825 = 2'39, [g i di di] [g i sin·v i ] = 7'85XO'301 = 2'36
níků
[Pi, k] F y_ = 2'39 = 1,1) [g i d i di] [g i sin· v i ] 2'36 Konečně tato poslední tabulka obsahuje stanovení vyrovnaných Ó
i,
Opravy ki
O'vi=-Q ki S
I
1 -
+ +
+
-
m 0'0265 P'01l7 0'0390 0'0280 0:042,
směr-
.
i
I
2 /I
-
+ 0'5 + 4'0 + 2'5 -
grafícky
I
3 o
I
J
Rozdil
Vyrovnaný směrník 6i
Přibližný směrnik Vi
li
I ' 1/1
1'4
2411520'0 2411518'6 79:14147 79 14 15\ 13510231'0 135 02[35'0 2001361467 2003649'. 4'0 3291OY4'2 329104)10'. 1
1
vyrovna-
Ipo::tem I
4 o
směrníků.
5 ,
/I
Póznámka ných počtem a graficky 7 I I 6 /I
+ +
0'2 15 18'8 0'1 14 15'3 0'0 0235'0 0'0 3649'2 04110'4 0'2
Kolmice k i jsou od měřeny v obr. 2. Od bodu A po přibližijé směry.
Zprávy ze sborů zákonodárných, úřadů samosprávných a zeiněpanských. Císařské nařízení ze dne 14. března 1917 (ř. z; č. 130), jmž se zakládá oprávnění užívati stavovského označení »)ngenieur«. Vydáno bylo § 14, státních základních zákonů a v·e výtahu následující, v úvahu přicházející zásady, me § 1. jsou oprávněni užívali'oz:n?,lčení »Ingenieur.< (Ing,) {)'bsolvovaii' studi,a na některé tuzemské vysoké škole technického (technika, vysoká škola hornická, vysoká škola zemědělská) a ()dboruse 2 státn'ma zjkouškama, ,1 odbyli obě státní zkoušky' neb diplomové, aneb. dosáhli doktorá,tu,
obsahuje ti, kteří směru sice na zkoušky
Jako zkouška pro správnost vý·počtudostači však důsledek z rovnic 13a),totiž rovnost FF· těchto zlomků: [ x ] [ , y, v našem případě vychází první zlomek 74'S, g i COS· V i g i sm2 V i . . druhý 75'7, tedy rozdíl ()'9_ ChtěJi jsme však zároveň ukázati, že výra zy rovnice 13a) jsou též přibližně rovny jedničce, Podobně kontrolui~me v každém připadě, , 1)
r
1917/28
Stejné právo rtáležL abso~ventůiJTIzemědělskéh.o studia na universitě v I\rakově, dále důsto'jníkům vyšších ženijních kursů neb ~nženýrských kursů, důstoj'níkům a úředníkům vojensk~m vyšších dělos,třeleckých kursů, námořním důstojhíkům s vyššími kursy, kteří pak po' složení ~koušek mohou i mimo aktivní službu vojenskou a námořní označeni .Ingenieur- používati. § 2. Těm, kÚBří odbyli studi'a jako řádní po'sluchači: 'a) na technické vysoké škole před platností minis,terskéhO' nařrzení ze 12. července 1878, jimž se upravÍ'1y zkoušky a vysvědčení na' vysokých ~kolách techni'cikých, b) na vysokÝch školách hornkkých v Lubně a Příbrami př,etd zavedenjm státních zkoušek (nař. c. k. min. orby 2. srpna 1904 ř. z.. č. 85), c) na vysoké ško'le zemědělské před pla,tnos,ti min. nař. z 8. prosince 1881 ř.z. Č. L jest uděleno oznalčení stavovské »lngenieur«, když studia řádně odtyli a, zkoušky tehdejší slO'žili. Za těchže oikolnostíp<řj,piadá ono oprávnění i těm, kteří ,před organisací nynějších vysokých škol abs,o,lvovali ony za rovnoprávné uznané technické ústavy (lesní a~aidemii v Mariabrunu, štýrský horní a hutní ústav ve Vorde'rnbergu, živnostenSkou akademii v. Kra:kově a hornický ústav v Lubně, Příbrami'a Šfávni'Ci),steině důsto'jníkům a vojenským úředníkům, kteří do, r. 1901 obsoll'10 v,aJi'kurs stavitelSlký a do L 1910 vojenský. stavebně'inženýrský kurs i mimo jich vojenské postavení. ' § 3. Oněm albsolventům v § 1. uvedenýchodibo,rů vys,okých technickÝc,h škol, kteří ukončili studium před platností císařského nařízení jako řá~ní posluchači" odbyli s prospěchem zkoušky z hlavních předmětů' odborných a v~k,a,zují aspoň šestiletou praxi odbornou, může ministerstvo .veřejných prací na jich žádO'st s dmOlzuměním ministerstva vyučování, p ří-' vadně orby dovoliti používati olznaičení "Ingeniieur«. § 4. Absolvováníúe.phnického studia' na cizích vysokých školách opmivňuje užívání o'značení »Ingenieur«, pokud se jimi 'studia a zkoušky tuzemské nahražují. Rozho'duje tu mini'sterstvo veřejných prací ve shodě s. mi:nisterstvem vyučováni. , ' § 5. Absolventům stavitelských škol, vyšších průmyslových škol mechankkého, elektfO'technického~ chemického neb textilního směru, neb oněch těmto rovnocennýoh ústavů, ikte,řípřeId p'latností císařského naří'zení nd takých školách studovali, může ministr veřejných prací na žádost dol:o,ženb\l 81etou praxí Iru ZaI5lfupO'Váltí.m samostatného postavení d0'voHrtipoužLvati ozhačení, .»Ingenieur«. Stejně může uděliti miínistr veřejných prací totéž ptá'10 dříve uvedeným a'hs'olventům, kteří př-ed platností na'řízení ona studi,a nastoupili .3; zkoušku dospěliosti s Vy,zftamenáJnímsložili. §'6. Užiltí titulu »Ingenieur« a jinýoh se sl0'vem »Ingenieur« spoj,eII1ých služebních označení mimo' voj:sko a námo,řnictvo, jest .nepřípustné. • § 7. NeOIprávněné stavovs:ké označení »Ingeni,eur« trestá se poUtickými ,úřady 400 K, při opakoiVání do 4000 K neb trestem 1 měSíce až 6 měsíců. § 8.;ZmO'cňuje mini'stra veřejných prací vyd;ti pováděcí nařízen1., Minist. naříz.č.
133. týkajícjse
podáni žádostí za oprávněni titulu »Ingenieur«. § 1. Dle §§ 3. a 5. cís. nař. ze dne 14. března:' 1917, ř. z. Č. 130, v úvahu přichá:ze'iící osoby, mají podati žádosti*) za oprávnění k užívání titulu »Ingenieur« bezprostředně u ministérstva veřejných prací. § 2. K žádos,tem jest vřiJ.o,žHimimo domovskÝ, případně křestní list následovně uvedené přílohy:**) á) Stu.dijní a zkušebaí vysvědčení a sice J • *)Zádosti podléhaií kolkovaci povinnosti (2 K za každý arch). **» Přílohy pos;lléhaií, )lokud již nejsou kol kovány, kolkovací povinnosti arCh). '
1917/29
(50 h za každý
v případě § 3~ cís. nař.o hlavníchpřédmětech př:slušných' o,dbo'ru vysokýc'h škol technického směru a o a!bsolutoriu toho:to odboru, v pHpa'liě §,5, o obsolutoriu připadných ústavů, ,potažmo ma,turitních vysvědčení. b) Doklady praktické činnosti. ' Označené doklady jest sestaviti v žádosti chronologicky .a mimo to uvésti výslovně. zvláštní, údaje pro důkaz případu v žádosti. § 3. Zádosti, jež neodpovídají § 2. vyhlášky vrá.ti se bez meritorniho pro~koumáf1í. § 4. Pro žádosti dle § 4. cís. na'ř. ze dne 14. března 191'7 ř. Z. ČÍ3. 130 předložené be'zpmstředně ministerst vu veřejných prací, nebmínisterstvu vyučování jest voHti dle §§ 2. a 3. této vyhlášky případné 'p,ouži,tí. § 5. T.ato Nyhlá\ška nabÝvá" hned platnosti.
, Zápis o čtvrté valné $chitzi Spolku českých geómetr •••. , konané v Praze dubna 1917. V ohlášeném čase rteseš,eI Se . potřebný počet úča'StnÍJků, a!by se mohla za'hájiti valná sahůve. Podle stanov .ko'nána v,alná ,s,ohů:lJeza pftl hodi,ny po té za účasti 13 členil. Př e'li s e:d a zahajuje schflzi a žádá zarpisovatele, by přečetl zápis o poslední valné S1C'hůzi.Zápis tento se schvaluje. Na to předne'Seoo, z p r á v a i e dna t ,e I s oká. V posledriímsP'rávníuli roce spoffiíu našeho či'nnost 'spolková byla ještě daleko JlJell,;. než v roce minulém, jak z 'povahy doby ani jinak není možno. Nemůž,e vykáJzati se žádnými positivními činy, směřovala ponejvíce jen k ,udržení styků mezi členstvem a spolkem.' Je nutno :lJde konstatovati s povděk,em, že arčkoIiv povinnosti velBké většiny členstva vzhledem k s'Po~ku splněny nebyly a ačkoliv vydáváni ča,sopisus,po}eno bylo se stále vzrůstajícími .oibětmi hmotnými, přece redakci podařilo se vypravitV 4 čísla časopisu, jenž by, sprostředkoval styk mezi členstv,em a slpolkem. J,e pocho,p!:telno,že . po,. , měry iS.OiU 'llesne,sHelné, ale je dosti kolegů, kteří ,by mohli i v těchto dobách bez j,akéhokoliv omezení z
v budově 6el9ké techniky dne!.
1917/30
J. Grégra,
jímž· obohacena knihovna spolková značným počtem cenných svazku. Na fo se·staven newý výbor, do něhož zvoleni kolegové: Předsedou D o u š a, místopředsedou li ode k, a dále Ba r t o š, li 1a v á č ek, liauf, Klausner, Kusýa Soukal. Podle stanov spolkových vy'stupují le,tos z výboru pp.: Kr č m á ř, "dr. Pan t o f Ií č e k, dr. R y š a v ý, S k ac h a Zem á n e,k. " ZástLlpce jednatele 'končí nprávu jednatelsk:ou díkuvzdáním denním , Jistům našim, které beZlplatně uve.řejň'ovaly spolkové zprávy. sboru profesorskémučeské vy,soké školy technické v Praze za propůjčení mí'stností pro valnou hromadu, j.alkož i všem pHznivcťIm spolku našeho. Zpráva jednaťeh~ká se schvaluje. Předseda, žádá vrch. kom. Po n i a t o v s k é ho. by p'řečeti zprávu -pokladní. Př,ehlíži1telé účtťI prof. dr. Pan t o f Ií č e k a vrch. kom. Pa š t a sdělují, že shledali pokladnu i doklady vnej!elp§m pořádku. Prof. dr. Pa n fo f Ií č e k navrhuje, aby pokladníkovi za řádné vedení kniha pokladny byl vysloven dík. Schvaluje se. Zpráva pokladní a Z!práva přehlížitelů účtťI se schv.aluje. Výbor se usnesl ponechati členský přfsiPěvek 8 K v téže výši jalko 10ni. Souhlas projeven. Pan pokladník Po n i a t o v s k i, čte rovpočet příjmů a vydání na rok 1917. SchvaLuje se. Do výboru zvoleni a!klamací kolegové: Kr č m á ř, M ji k Š, dr. Pan t o f I í č ek, dr. R y š a v ý, Š v e c. V b ln é n á v r 'h y. K slovu hláJsí se vicepresident české sekce in'ž. komory F ti r s t. Překvapuje jej ne,patrné účastenství členťI na valné hrom3'dě. Příčinu shledává v nevhodném publikování valné hromady ve spolkovém časopi,su a v denních Hstech a podává návrh, aby se zv,alo "buď pozvánkami, neb aJbyoznámellí o valné hromadě bylo umístěno na '~elném mí,stě časopisu. Pr,obírána na,řízení o jmenování zeměbr,aneckým jnžený'rem~poruč~kem, dle něhož je třeba dvou státních zkoušek. Pokud :se týčeg.e'ometrů, ,podá,na v té věd žádost inžen. komory k min. voj:enství. ,Jak se informov,al řečnrk, bude brán zřetel na geometry při měření obsazených území. Nejpalčivější o,tá:zka, která mocně dotýká se každého geometra, je otázka inženýrs'kého titulu. Dle vY/daného min. nařízení je geometr vyloučen z titulu inženýrského. Kol,ega Par Ý z e k a řečník učinili $.roIky v české sekci inženýrské komory, komora schválila titul i,nženýra , '1 Pro'ge'ometry a vypracovala memorandum. Podobně se na tom usnesly i' ijné inž. '~Ďmory, .ačkolív z počátku byly proti stanovisku české sekce 'inženýrské komory. Pak intervenovalO' se u ministerstva veř:ej, prací a jiných' dťIležitých ínstHucí .. Nařízení však je geometrťIm nepří:znivé. Záchranu vidí' řečn~k v reorgani'sad studiia ge,ometrovskéhO'. Před sed a promlouvá o reformě studia geome1trovského a uvádí, :ze výbor od ustanovení s,polku zabývá se t01J!tootázku. Pokud se týče (::oznámení valné hroma1dy, podl,e stanov je před!sednictvo povinno oznámiti valiIloU hromadu ve spoJkovém časopi,se .a v dennkh listech. Malý pučet účaslnikťI není zaviněn zmíněným ~pťIsQlbemoznámení, jsou ,tím vinni členové· spolku sami, kteří jeví malou účast ve spolkovém životě. Členové :se žádají,' by oznamovali změnu ,svých bydlilšf. V otázce inž. titulu byli jsme postaveni p'řéd ho!tová f.akta. Rečník korespondoval s prof. Doležalem a drem Semerádem v té záležittosti, avšak nedošli uspoko'jivého rozřešení. Kolega Štěp á n·e ik navrhuje, ~e by spolek čes. geometru současně se spolkem civ. geometrů a ~nž. komoro:4 mohl podniknouti za vsunutí stavu geom. do titulu i1nženýra. 'Po delší debatě o tomto předmě'tě, jí'ž se zúčastnili kolegové F ti r s ti Par Ý z e k, Š t ě pán e k, dr. Se m e rád a Š v e c, přijat náJvrh, by zvolena byla komise, která by projednala reformu studia geometrovského a zároveň otázku chráněného tiltulu, by co nejdříve mohl spolek na pří,slušných mís,tech Z
.
I
;.
'.',(
,I.,
'"~o
1917/31
I předplatné na časopis za inserty subvence . . . . . úrok 1916 . . . . . Dohromady.
3~2 43 1004001624
" ..
na časopis. daně režie a poštovné. nevydainé jmění. v pokladně . . .
K
Ih f I, l
774211 321'
15527~ 400-i" 124931
f
=--;-'1'
25821.-
. . 25821-r,
Emil Ponitovs/íy t.
Č.
m.
p.•.
pokladník.
Podepsaní revlson prozkoumalí dne 22. a 30. března 1916 pokladni a účetní knihy, všecky účty a- doklady, dále hotovost u vkladní knížky spolkové pokladny a shledali vše ve vzorném pořádku.
Dr. J. Pantoiliček t.
Č.
revisor
m. p.,
Josef Pašta m. p., t.
účtů.
Č,
revisor
účtů.
I K ~h II Časopis daně režie
. 15801 . 12.. 200- 1
----
1-
Členské příspěvky. předplatné ..... hotovost - . . . . .
-1792
Dohromady.
,
Zprávy osobní. c.
k. odbor. přednosta dr. Ii. rytíř VO~ Bar e c k pověřen správolJ' generálního ředitelství katastru. Opozděně poznamenáváme dříve provedené jmenování v r. 19'16: Ze služby c. k. evid. katas:tru. Jmeno'vání: Oeom. II. tL (XI.)elévové: Sch. W. S c h w.a: r z (26. VII.), Th. C z u b a ty (5. VlIL), Aut. R i p a, Fr. R o s e k, {7 VlIL), J. M. S a b i ň s k i ;8. VlIL), St. K uf r a s a (14. VIII.), Vác. P a pe ž (25 VlIL), Sig, A. Boj d e c k i (28. VIIL), Vik. L a z a Í1 (5. IX.), Vil. B 0jarek-Kondratnik (6. IX.l, L. Samohod (7. IXJ, WaL Iiiibel (12. IX.) A u t o r i s ,a"č n í c i v i I n ě - g e, o m et r o v s k o u z,k o u š k u při moravském místodržitelství p. Fr. Če I ech o v s ký z Kostelce n. Ii. (16. IV. 1917\. Pi'tsobi'ště Prostějov. ' skovce
Stát n í z k o u š k li g e o m ,e t r o v 's k o u složil p. Jan K ří.ž na Moravě nac. k. české technice v Bmě (14. X. 1916).
1917/32
z Lí-
V.BRNe,
1. srpna' 1917.
lEI1ĚI1ĚŘIČSK9 UĚSrníK CASOPIS SPOLKU CESKÝCtI GEOMETRO.
"·>'>'Reprodukceplánů
polohopisný<;h.
Prof. Dr. J. Pantoflíček. 1.,.VŠeobecné pod~ínky. " Reprodukce a 'tisk plánů polohop·isných patří mezi nejtěžší úlohy reprodwkč·tIíÍ'téchrtiky. Obraz, který se má rozmnožiti, je arcl ve,lmi jed~ nodlj.cht~>'skládá se pouze z čar tél1).ěř.Sltejné tlouš~ky' a intensilty. Nelde o pooáit{ polostínů - jako na pf. u fotografie. Přece všrok ietechnicky .,qosti nesn'lrloo,' vyplniti ,~odmiJ1lky, wterým má vyhověti správná' re~ '.:Jitodukce 'map. ' "ď \ ' ' • , , Otisk' má býti C'o nejvěrnější kopieolfiginálu, bez skreslení ~ de~ formací celkových i J.okálnich, neboť na konec represeniuie tu velíklou práci dlJlšev,nlÍ'i 'ma-nue\ní, kter.ou geometr musí vyna~olžilti nlR měření methůtdou "1 Jl(j!yglOl1Jovou. Tento konečný elaborá:t má býti v jisté rovnováze s přesno, stí' mělení polního. ' '. '" 'i,' J~, vmto důleži1to,rozhodnouti, s~lak,ou as přes[]ostí je určena abso, lutnj>"Póf1;Oíhakteréh()ikio~ibodup'ř! měření v poU. Únásabyčejně měří se pláný ,poilonopísnéd'lěďhtst'rukcl ,DN měř$tí' poly&,onoyé k účelům l~ata~ strá!ním. MoravSlkýřáJď~tl'U:kc>e ,.tY·'př~pře9:PilSuje,' '/•. Cecháeh se mJ.č'ky předlpoikládají. '. > , "', " ," , , lll!~ti-ukce ikatastrálné nevyj'~dřuií však jasně pod1mínku přesl1Josti .;1'~Q1~$q}~tní polohU!bodu. Ba je v nich i jistá nesrovnalost, jsou přísnější při 'iň"ěřetíř ďtJ:~ta.rlua sítě polYglon1ové,než při měření trigonometrickém; Jeto SIlladnovys.yě~ti!ehíé, neboť sna~í se přípojiti moderní měření k bo~ dům, které js.,ou sfáršíhódataamaH jlisté nedostatky, způsobené hlavně nektonfiormací 'Pl'OjekcLC,assiillliho.CeJkem však lze předpdkládnti. že chyba, v po,Joze bodu detailníhio, ieas 11()..,....20 ,cm, tedy v měřítku 1: 720 až 1 : 2880 v mezí,oh as 0.!3-o,07 mtn. ' \\"" Nw.tno PIloto žádati, aby Pi}ánly,polohio-pisné byly' r,epflodulklovány 's,p:řesností as 0,1-0,2 mm. POidmínoe té,jak v qetku tak i de,úai.tumá! vy~ hoVěti, jak 'originelní deska, ze které se tiskne,' tak i eventuelnlpřetisky lithrog:tll,~><~é nak-ámen. , ,' Pro't~jen se ,zvláštní opa~mostíl lze připuStUti ty fotomechanické methody, p~I,nlchž užíva se fotograiického o[.>jek.IvU. I symetrick.ý objektiv spolehlivéfirrtty měl br se,' dtí've na skreslení pratněřitL Objektivy, nesynMI1Iertrickéobyčejně skresll1ií obnaz dosti, značně. ' Dále, je třeba, aby 'tlioušťk.ačar "byla menší než 0,1 mm, tedy aS 0,05 mm, Cáryneproid'u:kov.ané mají býti illlltenlsh"n(slp'ojíté, s j,asně ome~ zenými ,okrajI. Plati to zvláště pro desku origlnelní. " PapÍt nutl1Jop'řed tiskem přezkoušeti na pevnost a stupeň denmmace při různé VllhlkJo'stL Důležito je, l?řesvMčiti Se o tom, jak se chová papír' pří ti&ku. Dosti velliikédetormace moboU!býti způsobeny Hm, že, se papír nesprávně \i11ožídlo stvoje. jiným směrem, než jakýrttbyl vyroben.' Velmi důležlrtá okio11l1óst,které nutno v kaž'dértl přípaid:ě dbáti, je mO~l1Jostkiorektur' na ol1igLneilnídJesce. V území měření nastooou čásem I
1917/33
~m~ny, které třeba do desky zanésti. Některé hranice p,ozemlwvé s.e ruS1, Jme se opět do deslky zanáší. Všechny změny nechf je moŽ!IlOsna,dino a přesně provésti. Při vš,ech uvedených podmínkách má býti tisk rati>ClllIe'lní. M'á býti mo~)]jo tiskmiouti v J~su rumm' a při většim n1ákladú i v lisu strojovém. Pro zbě~llIou iln~ormaci uvedu z velmi rozsáh'té techniky re:produkčni*) sÍiručně podstatu p'ěti me~hod. 2. Knihtisk.
Kínihtisk či typografie je ne>jstaršf methoda. Deska má zvysená mista, na. Meré se naJnese válcem barva; místa. kter'á, nemají tisknoUlti, jsou v desce proh'loubena. vy'leptánla a to tím více, čím j'SIOUplochy, které netÍ'sknou, větší. Deska přiti'ačí se k p1apíru. který leží na nepodajné, podložce a přenese se na n'ěj barva. z vyvÝšenÝch míst desky. J eUlI10žje ve stroji tlak na celiou pbochu desky stej;llIoměr~ě rozložen; jsou čáry tlusté přitllaoovány k papíru menší sHou, než čáry tenké,' kteté následkem většího Na:ku vtlačí se slině dio papíru a vytiskn!oučáruo něco větší tloušfky, než je na desce. Rov:ně'ž i okraje těchto ten" není barva. PoslÍ'upným lep,tem se nepokryté ptoChy pmhlubují,a,ž 'se deska přípraví k tisku. Často se stane. že velmi jemné čárky mlněktérých místech se podleptají a Inletislknlouspoj!itě. .. Pro tisk Ij)~ánu se ty<pografiedobře nehodi;byl!o ji uži,to' také jen v ojedinělých p'říP'aidech, kdy šlo o veliký náklad. Má totiž jednu záva~nou nevýhodu; worrektury se na desce nedají malnuelně vůbec provésti. není mo~nodlo dlkhé zaJnésti nastalé změny v majetkových hranících a číslech. *) Literatura. Nejúplněji jsou sestaveny všecky methody r~produkční v knize: A. Albert Technischer rOhrer durch die Reproduktions-Verfahren. Wilhelrri Knapp Halle 1908. V publikaci té je uvedeno přes 1000 názvů různých method, které jsou i zběžně popsány. tIIavn! cena knihy spočívá v tom. že ie y ní uvedena velmi rozsáhlá literatura. Tak na př, jsou prohlídnuty všechny ročníky 97 odborných časopisů. Žpůsoby reprodukční, užívané u map uvedeny i)lOU v různých ročnících Mitteilungen des k. u. )<:. miliHlr-geo~raphischen Institutes. v nichž je'st referováno i o methodách uŽÍvanýeh v cizině. Velmi informativní článek je: HObl. Beitriige zur Technik der Kartenerzeugung Mitteilungen r. 1896. 1897. 1898, 1900. O leptu v zinku podobně podrobuě pojednává: Dr. Jaroslav Husník. Oie Zinkogravure, t1artlebens Verlag Leípzíg 1905. O užití zinku pro tísk Iithografícký jedná: C. Blecher, Oie Vervendung des Zinks fOr den lithographischen Drnck: Wilk. Knapp. Halle 1906. Dobrá kniba pro informaci·o světlotisku je: Aug. Albert. Der Lichtdruck an der·Handund Schnellpresse. W. Knapp. Halle 1906. Aluminium a' jeho užití je uvedeno v knize: A. Albert. Oas Aluminium und seiner Vervendung fUr den Plachdruck. t1alle. Knapp. 1902, . L, P. CI e r c. Les Reproduk1ions photomécaniques monochromes.Encyclopédie scientifique. Pads 1910.
1917/34
,3. Tisk z rytiny. Tisk z rytiny jest založen na: opačném principu než kndhtisk Mílsta, která lltají tisknouti" jsou v desce prohloube!1a jaJirorýhy buď vyryté rydlem nebo "yl,epta!llé' kyselinou. Do ryh zatlačí se bavl11iělnýmváčkem, twk zv,tamponem. barva. Jeli'kož je povrch desky hladký a vyleštěn" nezachytí se na nlěln barva. Stopy barvy na povrchu diesky se setřou,' takže barva vězí pouze v rýhách a to. všech - terrkýchi tlustých. Při tisNu přitlačí se obyčejně nav'lhčený papír ve~kým tlakem ve 'zvláštlllím lisu ok desce. Papír vyzvedne z rytiny barvu, která se na něm uloží j:ako relief. Dlle toho se také pozná tisk z ryti,n)", buď lupou nebo i hmatem. DeSlky bÝvají obyčejně Imvové, ocelové, měděné, zLnkové a pod.• ,někrdy ,však se vloli i jiný, materiáa j'aikokámen, ceUul'oid a pod. Na desku , se přenese kresba a vyreje ry,lIIlem.Též mOŽ11JO desku opatřiti dříve chrálíicí VrstV1ou,vzdorující kyseHtlám, nla př. as!iaHov1ou,lpryskYř.ičnoua pod. Vrstva se proreje jen jemně jehlou a čáry' kyselinou diohloutbky vyleptají. Rytina dá se vyrobiti i fotomechanicky. Na př. se poleje deslm dtUvým klihem*), rychle v odstředivce usuší a okop,iruje se []jani diapositiv plánu., Deslk:áse pollloří dio vody, ve které se rozpustí klih v neosvětle:nrých čMkách, takže n:a desce zbude pouze na mástech ,osvětlených vrstva klihová, která se zbairví intenshnně methylnatou barvou Hadovou. Deska se ohřeje as .111Ia: 1500 C. Klih změní se v email. který je oproti kyselinám velmi 'V'Zummy arabSlké. do něhož přidáno něců, ,kyseldnY' dusičné. Tím vzriiklllou Ina lmmeni pi'ochy dvojí různé vlast'tlosti;' mastné ,čáry, které přiHmají slliwdIJJO barvu a
ObyČejně tekutý klih t. Zv. ryhí,
+' dvojchroman
ammonatý nebo draselna!ý.
*;l Mimo v Unií stroj pró néotypii. ,na ,kterém by se však plány nedaly ,tisknouti.
1917/35
- Obr,az se nemuSÍ přímo krěsliti, může se vykres1Liti'též na papír, ~e Merého se přetiskne v lisu na piláň, kamene. Je vš,ak mOŽlll'O' přenésti na desku i přetisk z jiného originálu, na př; rytina otiskne se mastnoobarvounapalpír 'a ,přetiskne na kámen. Nebo se může má,pa; o,tortograforvati a neg:ativ okrolpírovati nla 1. zv. přenálšec.í papír;' jehopovfCh je pokryt želatinou, která se sensibi'llisuje v r02ltoklu dvojchmmlmu. Po exposici se přetře papír za vlhka masmou barvou, která se zachytí jen na místech' osvětlených. p1ap'í:r.se položí na ohroušený ,kámen, projede lisem, při čemž se kresba na pláň přetiskne. MOŽllllovšak i přímo z neg,ativu nebo 'diapositivu na kámen světDou kresbu 'Pře)néstL Je tedy opět ceM. řada methiod Hthografických, i.~o aut'Ografie, fotoIithografie přímá, nepNmá a j. Jelikož je lithogr,afický, kámen dosti drahý a pro uschováln:í velmi nepohodlný, sn:až'í se repr,qdu'kč:ní technilkJové mahnaditi ho JIllOUhmotou. Dosti vybovující náhrada našla se v deskác:h ,zinkoyých a aluminirových. Všechny tisky lithogI:aiicK<: mají jisté spaJeČll1lézn1aky. Při zavalování kresby Ina desce nanese se barva cr1reienpooze na mastn;é čárky. ale částei;ně i na jejich okrraj'e. Mají tedy při tÍiSrj~učálry nákRouO'stk roz .• šiňiwánL Z'avá!Lí-lise des~ více barvou, než je nutnlo, tu v lisu se barva rozmáJčkne' na strany a tím se opět rozšiřování čárek podporuje. Ovšem před)porkládáse dlobrý přetisk, který pevrně nla desce sedli. Nejsou tedy tisky l'ithografické tak jemné, přesné a syté jlako· z rytinry. Kderžto z rytiltly otisk;l1l0Use čáry t:lroušťky 0,0-2 mm, jsou nejtenší čáry Hthogr,afické 0,05 mm, ba při přetisku i tloušťky větší, až i 0,1 mm. , Lithografioký tisk jetím zřetelněj:ší a sytější, čím je papí'r měkčí. Bap,íry mě'kké jsou vyrobeny z velmi I1ozmě'lIněné .p
\
Světlotisk je InOVe]SImethodla; vynalezen byl, r. 1856. Na zrca..dl:o,vou sHruou desku skleněnou nebo 'kovovou nanese se chr1omová, citlivá želatina, která se osvětlí pdd :neg;ativem, PřebytečI1lÝ dv,ójchromam z nesvětlených míst 'se VYIIJerestudenlOu vodou. Chwmovaná želaHna se světlem utvrdlí a přijímá mastno,tu, neosvětlená žellatinJa l1iaJoPl!!k přijímá vodu a odpuzuje bllátiůpli}lohiplpisných je nesn;aduost korrektur. Nové změny se' d(j) origl!tleln~desky z
1917/36
;<:\~':"':'
"
,.,'>"
. ,
.,'..," . ",; ".
.-
o;lisu pro rytiny" vyzvedl by:pap.ír těměřveškerou barvu i ty-tiJny ao mu. se~o by se Zil1Jovu .d[ouho zaval'OVati: Proto se barva dříve zhustí; deska se oposype jemně mletou kalafunloo, jež ~achyti se v barvě a Ultvrdí ji. l1ak se desim připfiaví úpl!uě pro tisk lithogmfický, postupně ~a vlhka za· valuje, pak osuší 'a v lisu lithogl1afickém tiskJne. Uvedehý postup má tu výhod,u. že rytím dJocíli se dosti tenkých čar ,které oi p,ři větším nák1:ad!unejs,oo náchyliné k ~ozšiřl()ván~ tak, jako , když leží přímo l11Ja ploše. Poněvadž vlastní tisk je lithog'rafiaký. je mnohem úspoflllější, než tisk z rytiny, odpadá zďlouhavé tampová!ní a O'čišťovártÍ desky. Spojuje tedy' uvedený způsob - arci jen čáJstečně - výhbdIY obou method, lithogroafické i tisku z rytiJny. Tisk je diosti jemný a Sytý, kresba je zai!štlěoo, změny s,e, sruadulo pr'ovediOu a přece ltleruÍtisk příliš zd~ouhavý., Broto tato kombiln:ace našla u nás i v cizMněpři tisku map katastrálných a plánů polohopisných ne\-' · většího r'ozšíření. I
7. Rakouské mapy katastrálné.
Oe'oirnetr v praxiciviltní i úřední má k ct:i:sposiaiobyčejně jen otisk mapy katastráliné. Je 'P1"Otoradno, aby ocel1ii'lzdroj i veUkiost všech chyb. Otisk IDaJPYkatastráLné nesmí s'e snl1!dposuzovati p'Ouze dle přesnosti měření, dle instrukcí 'katastrá!lných; chyby reprodukce mohou býti ml1lohem větší a jsou mnohdy f1ozhodJující. St;:trší I11apY~3!tJastráJhnéjsou ve,směs tisknuty Hthogmficky i rytiny 00 kameJlle.Me~hody té se dtOiSudčástečně v lithogl1afiokém ústavu ove Vídni užívá. Povrch kamene, mroV'naný a obmušený se s1abě 'oleptá a natře nemastnou černou ha,rvou, na Ityř. rozměl:ně'nými sazemi. Na kámen: přenese se,pruntografem ve stejném měřítku mapa. ne však z orig:ináJu mapy katastrá,ln.é, nýbrž z evidenolllíno otisku. Tedy všechny chyby, 'které nebyly v otisku opr:aVeny. vyskytnou se v otisku novém. Otisk'evidenčnlí připevnI se 'na prkno; :kámen očertněnlOluptochou směrem ok' otisku - tedy. směrem dolu - po'loží se !l1Iasilný stojlaJl11J I1Iad primo. Obě pliochy, prkna llIatIlěmž je o,tfsk maJPYa očernělné plochy ka· mene mají být,i ro,vinné a s,polu rovlliohěžné. Jehlou pantografu pojíždí se po. 4DaJl1icích,vymačených v otisku, tužka kreS'li lesk10u óaru ,na tmai>ý~mPl9rfkladěkJamene. K!opie llia kiaJffieni,neshoduje se tedY' úpl:nlě s otic skem; výkaz,uje chyby, způsobené nepřeshostí pantografu, nesprávným zastavením hrotu ''I11ačá:ry mapy, lI1JemvuoběŽltlosttp'loch obou obrazu atd. · PllJuto~rafoV'a
O
1917/37
..r",,},":
,,':
" , " ' "
, .....
'c',
,',"',
':"
','
'''"
Alu11rl:mumhodí se dosti dobře pro,litbogr,afický tisk hlavně proto, že OIleptaJnépiloc'hy nemají žád~oúná'klotliost k masttliotě. De~a nechytá ani stopy barvy, ~'Cžtlia vyrytých čarách. není náchýlná k 1. zv. »šumováIlJi«. ' Aluminium - hliník - na vzduchU se téměř nemění a vzdior:uie sihně i Ílčinkům mnohých 'kyselin. Pokryje se tOltiž rychle, skloro ok.amžitě, velmi telJJkiouvrstvou oxydů, které peVlně a souvisle na kovu le'ží a zabraňují dalšímu riO'zkhadu.Kysiličníky aiJumin'ia a sloručenmy jeho s kyse- . ·linou f.o.síoar,ečuo,u, fiuorovodtkovou ,a j. jsou hygroskopJcké a spojují se snadnio s látkami Qfgi3:11Iickými, jako gummou, škrobem, klihem a tvoř~ pak škrobovMou hmotu, která je velmi pev,ně' spojena s povrchem ~ovu a dychtivě přejímá vodu. Tato hmota. oleptaný to pov;rch alumůnia, tVloří trvalou. ochranou vrstvu proti mastné barvě. ' Uvádí se č,a'sto tento pokus. Jedna deska aluminiová zbaví sekysličníků rozředěnou kys. S'ílfovou, druhá se polliejekys. dusičnou, která její povrch okysličí, třetí- pak kyse'HI1IóudusičlJJOU,neho jlos(}frečnau a roztokem arabské gUlmmy, čiti její pO'vrch se oleptá. Fio ~aschnutí pO'trouse všechny m desky mastnlou černí tiskařskou, J"lozředierrouterpeti[}em a pc.moří·se do vody. K'aždá z desek se chová jinak. Skvrna ,na prVlThídesce, sed!í velmi pevně a nedá se' třením na iP'ř. vatou vůbec odstraniti, z druhé desky, po'uze okyshičené, třením se barva sice nesnadnO', ale přece jen smyje. z třet! desky, olepta'né. odplave barva sama, ,protože ochraná vrstva nasákne vodou a barva ztratí podklad. TentO' lept je tak trvan'Eivý, že deska neztratí sv'Oji vllastnost, ani když se ve Viodě vyvaří. V l'ithografkkém ústa'vu v'e Vídni zla~ro\vnáse v hoblolV3Jcímstroji povrch desky a~umj,nilovétl0tlšťkY, as ~ mm: a OZI1nÍ.se jemně pod vodou smirkem v zrnícím strojL Deska: se opláchne a rycMe na stoianu',USi\lb"i. , Před upotřebením se slaběoleptá, poleje citlivým 'klihem a v'odstředivce usuší za mí!1ného tepJ,a. Cidivý klih utvořÍll!a desce velirni jemnou vrstvu, na kterou se v' rá:mci O'kopkuje otisk mapy katastrálné, zaslaný ústav;u úřadem evi:ďe~čním. Otisk, doktérého jsou okreslen~ vše~ oky změny. přihoží se ,pokreste:t1loustranou k vrstvě klihové. Po exposici se deska vyjme' z rámce a vyvotá vodóu pod jemll/ou sprch'ou. Voda Vyplaví neexponované čárky, osvětlený k1ih na ostatní pláni se zharví in-, tensivně methylnatou ba,rvou fiaJ,ovou ve vodě rozpustlllO'U .. Na desce se objeví zrcaďlový obraz mapy, shodný s otiskem, který byli kopímvá:n. Pláň desky je tmav'OfiaJ,ová. čárky jSo,u bHé. Po o~hlllutí vyreje lithJOgraf dle dosti zřetelných čar rytinu, která se naolejuje. Světlem roz!>ožený chromov.cllnÝk~ih se odstraní (pravděpoďO'bně 5% kyselinlou sírovou),. deska se ogumuje 'a zaválí. . Tisky čarobdrž'í se sytěiší, vymeje-li se před tiskem rytina tzv;," tinktuJ"lou. Jeto roztok asfaltu v ,benzinu, ku kterému se přidá' belllMský terpelt1tin a,mastnloty, jako vosk, olej nebo .jiný twk. Tinktura seiÍ1ainese na suchou gummoval1JOUdesku biavlněJným k~:ŮClkem, přičemž se vymeje Ú'pl!J:JJě barva z čárek. Deska se přejede mokrouhOlUbou. Vlodou rozpustí se gummlová vrstva a na desce zbude oibraz v asfaltu, který j'e velmi trVialý, neboť vzdoruje kysetUnám lépe nelZ,pouhá barva, Deska se zaváli a oleptá*), zJaváli znova. barva zhustí jemným prachem kaLafuny a tiskne se jako z kamellle. Tisk z aluminia značí proti dřívější methoidě pokrok, neboť odip,adá při ně'm jedna p'ráce, pantografo,vání mapy a je tedy výsledek Zlajisté přeSJl1ější.Rovněž 'se zís}<:ái Ú'sporap'eněžlllí a místa v archivu. Dále' se deska allUminiová' t'ak slll!adnlQnepošknql, laku křehká deska kaJm'ená a . vydrží 2-4 tak velký náklad tiskový. Nevýhoda allUminia je, že se nedá pohodlně a snadno Z1praCO'vati. Je známo, že pod pilníkem se piliny aluillIÍ'lIJiavá1í a že na soustruhu se velmi nesnadno Sioustruží. Rydlo ne-rele tak jemntou a přeSJl1iOučáru jako
1917/38
v kameni nebo zinku;JejI břity neřeŽou jasll!ěkórv, trhají ho, 'tříska z/rytmy vystupuje nesPQj.itě; asi tak, jak,o k,dyby se rylo - mOŽlllJo-li-užíti tohio SWV1ll1ání - dá. chleba. Tato vlastl1lost ali.tmilniaj'e nepříjeniIliá, pro přesnou práci a ,lze se o t'om př.esvedičFti, sf'Ovná-l-se rytina v aluminiu a zinku stereoskopickým mikwSlkopem. Proto také tisky z alumÍJnia nejsou tak zře~elné a spoj.ité. jako tis
1917/39
Rozhodl jsem se proto j}ro'desky zinkové, kt'eré jsem objednal li
Na deskách byl vyryt 'uejdfíve rámec sekčního listu a sít hektometrová oZJnačena byla křížky. Ryto bylo v rytill1,orvémrámci, z,hotove'ném v dílnách techniky dle známého vZlolrú, který po,prvé konstruoval Ma r j a n i. Rámec má po obvodě (obr. I.) řadu nMazn:íků, vzdálených 'od sebe po 10 trn (v měř. 1 : ,1000 tedy 100 m).Po pravítku P, které se přirazí k nárazltlíkům*), pojíždJí VIník V s diiamantolvýtl1 rY'dlem li. Rá:mec byl vyhoblováltl Ineydříve' zhruba, pak nárazníky zpracovány I?řesně no·žem z :niJklové,ocelli na stroji hohlovacím. Opravy provedeny nejdříve směrem jedním, rámec na stroji 'otočeno pnavý úhel a ·opraveny náirazníky směrem druhé osy. ~olmo:S't obou pOIlohrámce zkoušena byla při vÝflObětřemi dalelm'hledy, 'z nIchž dva byly v kollma!Ci a ťř,ertístM k nim kolmo. V zrcá·d'ku na rámci byl vidět datfekohle:de'm jednolunůtkový křÍ'ž levého\ ,po o:tolčení rámce se zrc
1917/40
rw! se 'ZvY'kin~inanegativnl. vy:nášeni; n~:ž po h~koliika dJnechjé práce úplině zběŽInJá.iakJo vY1nášen1!l1Iapapku. Plány vYlllášeli pp. Geortl. ff Ý s e k, Geom. S 00 k o I, Ing. Sr b a a Goom. Š v e c a pokračovala tatlO"čistě geometrická práce zoela hladce.
. Teprve, když se měly desky p'ředati k reprodukci, na,razili jsme na překážky. 'Repwduk6tÍí líÍ!suavy v Praze omezUJjlise pouze na zběžné me" thody, IHhog,rafický tisk ze zinku jim nebyl vůbec zonám a nlenašel jsem v Praze llthografa, který. by dorvedl Ýyrýti desku dosti .přesněl.a spolehlivě. NezbYJIó,proto .nic jiného, než i tuto práci provésti v lmnceláři. INejďřlve vyzkoušeli jsme různé jehLy k rytí. V Praz·e i v lith()grafickém ústa",u ve Vídni uŽÍvá se jehe!l, které jsQIUzbTlolLlJšenlY pLoše ve dv~ proti~eMé břity,podooně asi, jako hrot nože. Jehla postaví se šikmo j)Pfotfpravítku. Patrně jedJen břit kov řeže a druhý h'o trhá. J ehllY franQOuzs'ké)SOitÍtV'aru namačeného v obr. 3 B. Pliocha vede se proti kovu, břJity postranní .řežou třísky. J eh'la se, zvláště 'IlJahl'Otu, velmi br1Jo otupÍ. Obojí tvar je [)JevY'horvujíci,-zvlášfě když má se př,esně rýti po tužkových :Cárkách., .' , Pio zkouškách s břity růz'Illých tvarů nejllépe se nám osvědčilo rydlo tvaru soustfUlžného n'Ože dle obr. 3 A. P'ostlraJl):íbřity velmi diobře řežlou kOv, který vychází z rytvnyja'ko spojitá tříska. Při malé tlooštce jehly, na: jed:né sitmně 0,8 mm, na druhé 0,4 mm dá se bři:t d>oibřevésti po tužkové čaře:Jelikož úhel u hrotu jest dJosti tupý75° - a šáfka jehly 2 mm, není třeba jeh1učaJsto brousiti. Sklon jehly proti desce je týž, jako př,Í vytahová,rií rýsovadm pérem, takže není třeba techniku vůbec žádného zaJučování .v rytí. Přitom všem je ryttna velmi aistá, jasnější než u jiných rydel, jélJkjsem stereoskopickým droblllohledem přezlfioušel. Ao c1ol\!OlIlJčení situace vyryta Iithlografem*) dJo plánů katastrální' <ČÍsla, rytina naolej,ováIlJa t. zv. zeleným ~lejem, chráJnící vrstva smyta benzolem a Il:ihema deska předána rept10dúkČlnímuústavu k tisku. Při tisku vyskytly se opět nové překá~ky. TiskélJři-v Praze nleměli nejen manue\lní ZTUlČTIlosti, ba ústavům byla vzdálena i podstata věci. Bylo třeba nových zlmušek o všech detailech tisl<:u. Proto také prvé tisky rrebyJly dokonalé - teprve až si tislkař na práci navykl, docílenouspokojivých vý~ledkŮ.
1917/41
Obr. 3. Břityjehel. První tísk z' každé desky sr:ovnáJn podrobně s polním náčrtem a o~načeny v něm všechny nediostatkY. KoU'ektury provedly se ihrn!edína,' de:sce. Bylo~li vyryto na př. chybně čí'slo, vymaza'lo se v rytin'ě gumou, přelepta10 a vyrylo číslo nové, které se 11IaJOIlejmnaJlo. Zár'0\teň přeměřily se P110 k/ontwlu přesnosti rytí a vynášení nělkteré délky na desce a sr:ovna:ly . s délkami uvedenými v poLníoh náčrtcích. Z opravené desky vy'dačen byl druhý výtisk, do kterého sé vynesIa detlaHní inveHace a tachymetrie. Výšky bodu detaHních a vrstevnice ,vyzuvésti ' v kancláři 'teohnioké. ' 9. Plány města Prahy. Pro plán polohy města Prahy Zíaměřeno bylo městským úř,adem vnitřní město a některé Ipřilehlé obce· methoďou pOllyg.anío'v,olu. Plány vyneseny by;ly ma 'j)aJpír- jak je u nás obvyklo - v měř. 1 : 720. Tisk některých sekčních listŮ předán Unli, která zy;olila k reprodukci svět1'otisk. Sekčn~ li:sty ototogmfovány přístrojem fotografickým na neg,átiVl1rÍ< des)<.u. Bo retuši neg1ativ překJOpírován na 's:koleněniou desku ~ vrstvou' chromované žela,tiny a tisikllluto v lisu svět!ptiskrovém. Svě'UotiJskO'voudesku je'Sitbezúčelnro uschovati, jelikož se nedají do, ní zanésti ani korrektury, ami změny. BQivažu~eme-Iliji .za: de,sku origilllellní,vy- . ,kaZíuje chybY, 'které jsou výslednid def.ormace papfru při vynášení a de-' formace ,obraí'Ju objektivem jjO'tografickým.' Poslélní chyba může' býti diosti veliká. -. ' K ť'OzmnožováJllIímap katas,trMn'Ycha plánŮ, Při Illichž pŮvoiď'nídeska má trvale z;aHstiti nynějšr stav, methoda ta vhlodná není. ' (Dokončení.)
Zprávy -literární a odborné. K. K 'o r z e r. Die SCereoautogrametrle lm Dienste der Landesauinahme.' ' (Mi1teItUlugen des k. u. k.Militargeographischen lnstitwtesin W,ien. Sv. xxxtn .....:.....1913.) . Použití fotogram'etrie pro topografické účele bylo v c. a k. zeměpis. ústavu' od 23,let pěstoválIlo se zdaJrem: Ny,nIÍi ,studium stereoautogrametrle jest ukončelllo.
1917/42
S t ar á fo t o g r a m e't r i e zvaná sto~ová či protí'nací byla výhodJná tam, kde teréln poskytova'I ostré body, jež umbžmily identifilmci bodů různých rorogmmů. Jinak radějli používal topogmf me,thody stolllové a tachymetrie. Proto sáhl ústav r. 1903 ku me,th!odě st e r e 'O f o t og r a m e t r ic k é té doby vypěs1mrané a vypraooval ji pro účeile zeměměřiéství. Její výhodlY byly: úspora času, větší p'řesnost, hO'spoidánDosta vý1rorunJost,krátká základ:n:a, odpadnula indentifikace bodů, ktaJdiou se menší požadavky na ostnost obrázku a jest větší neodvislost od formy terénu. Místo obrá'Z'ků nastupujeplas,tický relie:i. Proměšení ohrázků žáda,lo stereokomparato~. Konstrukoe mapy bylla podp'OT'ováJnaO r lov Ý m steréoautogmfem. Cel ko v á' měř i c k á p r á c e se rozpadává na tři pedody pracoVliJJí: 1. 'rnÍianguaace polohová i výšková k zaji,štění stanovisek a zák}adnich bodů map. 2. Stereoautogrametrické VYměřování s automatickou konstrukcí. 3. 'ropogr,afické podrobné mapování .. Stereofoto,grametrické polní práce s,estávají: 1. Z vyšetření stanic měřických na základě mapy. 2. Z, geodetického určení p1ollohya výšky levé stanice stereofotogrametrické základJny. 3. Z georde,tického určení řady pomooných či orientačních bodů pro stereog!ramy . . 4. Z vyhotovení snimku-stereogramů. 5. Z označení levé stalJlice. Praoovní pláln děje se návrhem do mapy speoielní 1: 75.000,neb jřnak v plochém území. (K tomu příloha.) Tam kde v mě'řítku 1 : 25.000 rneize stereo~otogroametricky výhodně pracovati s' ohledem na ploché území a mnoho důležitého detailu, provooe se práce detaillním mapovánim. . .oh e I ob r a z o v Ý prr'o nmmálný případ jest 45° a pro stočené osy 30° v pravo a v levo celkem 105°. Zvláštní' rekogno'skování odpadá, signály se řídí hned při absoilvování stanoviska. Největší zaměřovaJná vzdáJlenost nemá 2%násobnlou délku fokální v' měřítku 1 : 25.000 překračovati. Při fototeodolitu s f = 192 mm, jest to vzdálenost 12 km. Ve vys'Okých h!oráoh se dopoT'Oučí pro měř. 1: 25.000 vzdáLenost 4-8 km. Poč e t s ta 'll i c ,má býti ~o nejmenší, je dobře 2 ~ž 3 stmllov,iska Vlo1itipoměmě' blízlko s dobrým f!Ozhledem ve výšce as,i 2/. výšky zobra:wvaného území. D é 'Ik a z á k ,Ladny jest odvislá od iokállní dél!ky obje
1917/43
Pra co vn íp o s t,up. . Zákiladna 1Jměří' se zbUžněliert'sol~dtovým prismatem. ]?'ak záIilildiOO se Oi.1Jnačía st'flOj ustaví. Snímky orientované ,a hOlfizontolVanlévyhotovl se na obou kioncích zákliad1ny.Udiajezapíší se dto stanič. zápismllm. / Geodetické určení levé stanice SI} provede spedelním strojem. K,ornecpráce jest náčrtek při tr,tiangulací použitých bo~'Ů a toprografie levého stanolvh,ka. Pnáme!l1JYchyb: a) porUIŠená sektifikace tramsportem, b) libel,a při snjmku nehraje, ď c) teJjlem se l10zbahuií součástky kiovové, d) nepřesná orientace desky ku zakladně, e) mJepřesné doLehnutí rámu, í) jiné příčtiny. Přípravné práce'Konstrukčního oddělen.í. Na nalpia,tý papír .vyhotoví rk,QIfl)strurkČ'11íodďě:1ení předběžné Práce: body, ka'tastr a přís~ušné. -', Kancelářské práce fotogrametrického oddělenÍ. Stereorautograf má přednosti: 1. Pmcuje s 30° sMoněnými olsami 13: dosáhne 1050 obrazového úhlu: 2. DáH senmmálné i ]mll1Jvergentníi di'vergentní osy spr aco vati'. 3. Mohou býti Slpra:CQválfl,ysrtereogramy pro.f od 100--250 mm. (Cena 3ú.OOO M~) Automatické konstruoválll~ ,rn,il.I>Y',., V~nesená staTIlovislm v souřadlnricích,pevné body po,inoari,éa: ka. .1Jastr připmveuy v situaci se napnou pod autog1r;afa tam ze stereogramu vykonstruu'ií výškolvé poměry, j.ak jiich dMe ma,pér využiJe ku slpraco'vá:ní. , VykvlIlstruwií se .virstevnj,c'erh1:avnía výšk'o'vé s,te,reobody i1 při tom zdůrazní se body' určené ze dvou růiZných' stá.nlO'visek. Podr·obné s'kicování. Plá,n vrstevnicový z autogmfu vyšlý nestačí Plfomapo·dl1ní a m,tisí býtí zakres l,ením fmem v podrobnostech dop,lnělt!. Ty zíSká mapér st er e·o s k 'O .pi c ,k Ý m IP' o z o r o v á li' í m ve' ,válcovém stereoskopu, nebo zrca1dlovém stereo,sk,opu. M.apování terénu použitím stereoautogrametrie. Pří,pravné práce koustruktlvné vyihotoví se v Zlimě. Tu se vynesou: 1. hody trigon!O'metrické a výškolvé zi\'ílIoky, 2. zvollené grafické .pevné body, 3. ,uaz,nračení tachy'metrických potřebných poř1adů, 4. zanesení styčných partií, 5. 1Ja:kreslení civHně .technických vyměření. Pod rob n é v y měř e n í zanáší podrobtiQsti a doplňuje stereofotogramy. V Ý k on ost st e r e oa u t o g r a m e t r i e. V Tyrolích 1911 bylo prov.ede!1lo za 8 týdnů 74 stereostanic a zaměřená plocha 770 km2• Pracn~ní čeit'a byl 1 důstojník, 5 pomocníků. Připadlo ve. veIehorá:ch Th~ 1 den as 1 X sJtanice. A u t o ma t i ck á k o n str u k c e trva,la 10 měsíců, denně 10 hódin pracovních a personal 3. důstOÍ/tlíci, 2 úřednkL Jedna sta:nigep'Odá 8-22 km2; jedna deska 4 km2• Jeden detailní list obsahoval 75% sterooautogr.ametrické plochy a .trval 23 dny, denn,í výkon konstruktivní byl 2.1 km2• Ze zamě'řené plochy nemohllQ býti 25% autógraficky kornsrtruo1váno. VýkJonos:t vstoupá s výšk,aua strmo'S!1:íterénu, jest tím menší,' čím jest území krytější, nepřehleďinější a o sobě detaHova'TIIější. ď
,
r
1917/44
. ,_,,:."
>,,':,.-,1
-"o",
,J'
,"_
"
úsPor.aČ~~ová'poÍlirtíp~áce :mapérskés,e Jeví: ,zmenšení j}očtu sigmálů a rychlě tirčeníbodu1 zttienšenJ výškových měření, částečné omezení šrafování,,:zme:nšení" p;o,];nÍpráce p'ředQhozím skícovámJím t,erénu.' Stereoautogrametrií sepřesrnost wstevnic v mapě podstatně zvýšila. ,'O,obo,vě jeví se výkoo za 5 'měsíců mapo'Ván:í se stereoautogrametrickym podlkladem 0.6---,1.25detailních listů a dále úspora oasu 2-3 měsÍcepr,o list mapo'VuJ, čidi30-50%dtosravaJdiní mapovací prác,e. .tr, ježto se IÍJiusí stereo~autografioké výsledlky' zkioušeti vClllku a do,":pllniti, tož úspor,a OaiSuvlastně odpadá a jen se'přesnost Zyýš u i'e., ' MapovátLí ' ve' v~lehOlrách jeví se při příZltlIivém teréJruu s po 11 ž ítím stereóautogrametrie 1 :25.00.0
,\ Resumé. "Sauyi~éS\t,ereorFot;grlametrické vyměření lll;mí až na výjJmky možne: CastečtlěSeQdpo~há" krátkými vzdá,lenrosťnif. . Pro 'techniCké účéie' z,isÚ Se správlll,ývrstevni'1'Pi6hoří. vY'pa,diaiíúdioll. V plochém' terélruu s městy jest tato metoda VyloučC1lla", " " ' ," ", " Jedná-Ii' seo, terén výho'dny, dosahuje přesrnrO~tautamatiaká oné /gufické, jedná-li se OV rs te vn i c o v é p lán y, ,skýtá velikou přesnJost i:':,lI,"f':kooomii. ,.. '. .' , • "j'!:;, Při' velikém měřítku 1 : 100:000,,kde se nejedná o detail, skýtá automaílCk:á,metlŮClíavýhody rycMéh!o urče'uíb
Zpr,ávy ze sborů zákonodárných, úřadů samosprávných a země panských. ! VÝnosc.
k. ministerstva veřejných prací z 30. března 1917 č. 3~842.V:1I •• týkaJicl1 se ochrany stavovskébo označ~í'»Ingenieur«. . , Zemským ,poliltiakÝm'Úřadům ,se tu oznamuje platnost ochrany označení ,stayoyského »,Ingenieur« od 1. 'května 1917; odtud zneužití se fre!ce
1917/45
poHtilckým úřadem. Stavovské OIzna6ení »Ingenieur« přestalo býti O'značenímzaměstnání a' nesmí býti užíváno, p'okud nejsou zvláštní předpi'~y. Tím zůstávají tudíž výnosy z 11. prosince 1860 č. 36413 a 7. května 1913 ř. z. č. 77 a z 23. května 1872 ř. z. č. 70 chráněna označení zaměstnání »civilní inženýr« a »úř,edně {wrávněý hornický inženýr« netknuta. Zá<dosti o dovolení použív,ati označení »Ingenieur« jest řídHi na c. k. ministerstvo veřejných prací dle císař. nařízení Č. 133. Jinam odeslané žádosti jest zaslati ministerstvu veřejných prací, neb nejkratší cestou zpět vrátiti žadateli. V ,§ 1. odst. 2. označené oso\bnos,ti nepQltřebují žádost předklád,a,ti. Pokyny :k odstranění služebných a úř,e:dních titulů dle § 6. se SlOV,elll »Ingenieur« budou nálsledovaJti., Vyhláškou c. k. minlsterstva veřejných prací z 26. dubna 1917, tÝkajícího se úpravy úředního titulu ve státní službě zavádí se následující změny míst'o vrchní ínženýr nově - vrchní komisař (VIII. tř.); inženýr komisař (IX. tř.), I1lldjunkt,(X. tř.) a praktika:nt zůstávají nezměně,ny. Tituly jsou s příslušnými pře'dslovci stavební, stro'jní a agrární. Výnosem c: k. ministerstva veřejných prací ze 27. dubna 1917 Č. 42062-XII., týkajícím se některých nových titulů ve' s,tátní te,chnické službě, se upravuje užívání úřednich titulů dle vrchní vyhlášky pro osoby v činné službě. P,ensisté obdrží Cl'nalogiaké tiltuly dle hodnostní třídy. Kdo maljíoprávnění titulu inženýrského, znaJčí se slovem "Ing.« Ostatní osoby mimo ,prag'matickou slu~bu, jež ,dosud byly tiltulovány i1nženýr, obdrží služehníoznačení bez tohoto slova 'jako: stavby vedoucí, :dozorce, technik a ;p. Všeobecný prodej tiskopisti Ohlašovacích arehlÍ. C. k. gener. řeď. kat. daněpoz,emKorvé povoHl1ovÝ'll'osem z.e,dne, 8. března 1917 č.' 287 prodej tiskopisů ohLašovacíoh archů a sice jak vzoru A k § 16 prováděcího naříz·en,í k záNonu ze dne 23. května 1883, I. ř. z. č. 83 tak i v:wru dle pří.: lohy XXI. :noty 113 »Sestavení záJmnů a předpisů z r. 1912'« (Výnos G. ř. ze dne 28. listopadu 1911. č. 2400) z,a cenu 1 K 50 h Zlajedt1lUp'olloiku obinášející 25 archů. VzMedem k tomu, ~e posledině uvedený tlislmpls Slli0uží 00 podklad ku p'flovádění změn naJstalých nově vystavěnými silnicemi ueh vodními cestami. činí se kruhy geometrické na toto j)ovolen~ PO~OO1lJlY, Prodejem -U!vedených tislmpisů· pověřeny jSlou c. k. ze.m'Ské archivy map kata:stráJ1ných.
Členové spolku českých géometrů ve válečné službě. Dosud z kusých zpráv jsme sestavoval'i jen částečné výkazy o vo.• jenské službě našich členů. Teprve nyní mohli jsme soustavně vyhotoviti přehled jich dle kategorií a uvádíme jej s poznámkou, že ani tento není úplný; nedostává se nám zpráv od mndhých kolegů a' proto některé údaj,e potřebovati budou doplňku. Pak bude možný závěr. Celkem jest viděti. jaJk vynikající postavení tu zaůjali čeští geometři ve silužbě válečné všech oddílu. Padlým kolegům přinesli jsme posmrtné vzpomÍ,nky ve spolkových schůzích a zprávách. Evidenční geometři v král. Českém: Jan Če m u s, Mělník,. Boh. B e d n á ř, Vltavotýn, fr. Č e r mák, Nový Byďžov, Lud. fr a n t a, Slané, los. f i TI d 'a. RoU!d:ndoe.Maxm. G r i e s s e I, ~ráliOvé fLr:adec, Jan li avel, Zbraslav (t), Kar. li a a s, TmttlJO'v, Stan. li o u s a r, Tábor, KaJre'l J ,a r o š, lilOřovice, fr. J o š I, Třeboň. los. K o Já ř. Vysoké Mýto, Ar. Krb e c, Praha, Vác. K o I ma li n, StrahiO'vice, AiL K 6 TI TI Y i. SoběsIav. fr. Lan dát, Kilatovy, fr.. L h o t á k, Ledeč, fr. Ma n d y s. Čes. Erud, Jak. Mat u š ka, Sušice, fr. Mr á z e k, KaJillenice n. L., Km. Mr á z e k. Čáslav,Mlaxm. Mu d r a, Klatovy, Rích. P a vel k a. KráL VlnlOlhrady. Kar. P u I pit, Smíchcl'V, Ad. Řez á I, Příbram. Afl. S r a z í l" Chrudim, fr. Š k o d a, Královice, fr. Š i m á če k, Čes. Lípa. Pro Š k O'pe k. Chotěboř. JIOS.Š k r o c h, Čes. Krumlov, K;ar. S vat á k (t). liugo Š r ů t e k. Zamberk, Vác. Šedivý,cTábor, fr. Tamchyna. KrálL lf;nadec.
1917/46
\ Civilni geometři z, králov. Českého: A n.d r 1e Petr, Ústí n.or\., Dr. Bar g e r Jj}s., K'rál. Vi1Jlohr.ady.B i l,j c z Edm., Libocho,vice, B u k a č Jan, ČeSlký Brod, Cer ha. Jan, Smichov, Č e r in o v i c k ý LuJd., Vysoké Mýto, černý Jan, Lysá n. L., Dundáček Jan, Něm, Bl'Od, Durcháne k Boh.; Ohotěboř, D v o ř á k Jos., Praha, fa n ta Jos., Bělá pod Bezd., · f i s c her Kar., Turnov, fi á j e k fr., Př€štice, fi á j e k J os., Pod:ěbrady, ti á k ff., Náchod, fi I a d ji k Jan, Vinohrady, Ii o r a NI., Dvťtr Krállové, tl.or á'č e k otto, Tábor, fi o vor k a Jar.. Něm. Rybná, ,tI r á c h Aug., I:3enešov, C h a bič a Mm., opočno, C hit u s.s i hr., Smíchov, J i či n·,s k Ý Čeněk, Chrudim, J i r () u TI e k Roh., Lomnice, J o g I J,ar., Domažlíce, Kačirek Vác.,·RoUldnice, Konrád Ant., Libějlice, Kotek Bedř., fiořice, K u b e š Jan, Nové Ben
k o
v Sk Ý
Dom., K ř o v á k Jos.
'
C. k. ge.o:metři v'e SI~zsku: fi I a v á č Lud., frýdek., L a š t ů v k a frant.. J.ablunkov. . '
1917/47
I
Valná hromada »Jednoty českých' úředl\lě autoris. civilních geome~ trů zemí koruny české" konána byla dne 16. května 1917 v obecním domě v Praze. Úřadující místopředseda In~.~. F li r s t zahájil jednáni obšírným reíerátem o činnosti za uplynulý správní rok K tomu se připojila čil;í debata, které se súčastnili všichni přítomní,. kteří se ze všech .končin vlasti sešli, aby projednali důležité otázky, stavovské, týkajíCÍ! se nezam;ěstnanosti následkem nynějších mimořádných poměrů, spravedlivého rozdělehí prác.e mezi geometry civilní a státní, minimálního tarifu a honoráře za soudní znalectví a za výkony' úřední; dále pwbrána podrobně žádoucí . reforma studia zeměměřičského' a s podivením vzato na vědomí P'TO geometry ne'Pří~nivé stanovisko vlády při vydání cís. nařízení O' titulu inže.:. nrýrském.Práce zeměměřičská, jlak vědecká, tak i praktická má veliký význam v historii technicJké práce a jest ,zákIa<demkaždého většího výkonu inženýrského a je tudíž podceňování této práce nespravedlivo. Valná hr,omada' schvá'li'la všechny kroky,' které výbor v zájmu: $.t~vov'ské'm vykonal. Pro letošní správní rok ustannven příspěvek K lOď jako v, roce minulém. V'olby výboru konati se nebudou a valná hromada pověřila stávající výbor dalším řízením spoJkových záležitostí. Za inž. Z u k 1í n a. který vykonává službu vojenskou povede agendu jednatelskoU 1n;ž.K Par Ý z e k z Kladna. Ku konci schůze navrhl Inž. K od 1, aby vzhledem k neúnavné a, vynikající činnosti kol. lnž. B. P li r s t a ve prospěch stavu civilních geometrů vyslovHa mu valná hromada uznání a ,díky, což bylo s povděkem jednomyslně přijato. PředsedajíCÍ! děkuje za projevenéuznání a důvěru a ujišťuje, že vždy radostně svojLIWv:~no~.;k?,11~,a vy~vá1J.Ím. přítomných za vydatnou součinnost ve Pt]os»ěth .cel~bd. sta~·.:k:~;~+Ff nou nromladu. .,
Zemřeli: Dv. r. Dr. E. W e i s s, ředitel víd. hvězdárny v. v. a b. předseda rakouské Iwmise pro stupňové měření (července, 1917). P. R.ti e 1m e r t, prus. tajný vLádní rada, profesQ.#'tinŇ'~:.~f*' ředítel Jl'ruského geodetického ústavu co ústředního I ústavu pro mezi-' národní měření země (červen 1917). ' Vrch. g. Mat. E c c k e ~ v Mezolombardo (14. III. 1917), vrch. g. L. ,tI I a v á Č . ve Frýdku(7. III. 1917),0. A. Z a g éJ r s k i v Myslenicích .(13. XI. 1916)\ ev. vrch. geom. G. K e II e r, ev. vrch. g. K. P o I i s ky",* ev. vrch. g. J. P r z e r o v s k y, ev. geom. M~ Ne b e I c z u k, ev. ,l,fit;\~~' Ad .. L ug'n e t. .,,...,,t"i< Zle služby Ic. i'k. evidence katlastru:JIUe~"{j;vání: Oeometry JI. tř. (XI. hodno tř.); O. K o t z i a n (9 XII 1915), O, S v 0boda (24. I. 1917), Em. Duma (29. I. 1917), Vi1. Helma (30. I. 1917). Jan J e r i e (20. února 1917), Rud. P r ti n z e I (21. II. 1917), Em. O r i t,zba c h (23. II. 1917),' J. F i se her (7. I. 1917), K. O li TI Z e I (8. I. 1917). M. Vod u j a I (I. xn., 1916), Aru. K a s c h t e (lO. I. 1917), Leop. Pat z (4. II. 1917), K. Malý (2. I. 1917), M. Oriesse (2. I. 1917), R. Wes ó lov s k y (31. X. 1916), Kujo Ba š k o v i č (21. XI. 1916), \ Roman Kostórkiewicz (12. n. 1917), Pelix liawliczek (20 IV 1917), Bedř. Pe se h k a (21. IV. 1917). ,. ' P e TI. s i o TI o v á ní: Evid. vrch. insp. Ant. Dcy šel, Praha. ev. vrch. geom. O. Bar sa TI v Terstu, vr.ch., g. T e u fe I, . Praha (30. lY. 1917)~ Z e sl u ž b y k a t a str á I n é v B o s n ě a li e r c ego 'f i TI ě. J ID e n o v á ní: Evid. geometří Jan Ba š e, Jos. O ran i Č. Mik. S p a í Š. Mich. L u r i a a Jan Kr pe t i č jmerwváni vrchními evid. geometry I. tr.
iZa redakci .
zodpovídá Dr. A' Semerád. Vydavatel: Spolek českých
Tiskem Rolnické tiskárny geometrii v Praze.
1917/48
v Brně.
ZEI1Ě"ĚŘIČSK9 UĚsrníK Reprodukce Prof.
plánů polohopisných. Dr. J. Pan t ° f I í č e k. !DokončenU 10. Plány
Litomyšle.
Při
reprodukci plánů p,olohopisných města Litomyšl,e PI'O účele regulační zvolil jsem způsob, který je částečně pndoben me'thodě francouzské. Zaměřená ploch3' je 420 jiter, vynesena byla v měřítku I: 720 na 25 sekČiních listů obsažených na 17 deskách. Průsvitný papír přilepil se v celé své ploše na po.]ozrcadllOViOu desku skleněnou tI. 3 mm a vykres1il se na něm rámec sekčn.ho listu a křížky sítě hektometrové. Měřiciké 'operáty vynesl r. 1915 p. Geom. Š v e c ohvyklým způs,obem u měření polygonového. Situace vytažena jemně tuší, do které přidáno něco hnědé barvy, a;by lép'e kryla. Celá situace se úplně vYPTavila čísly ka:tas,tráJnýnti, zn,ačkami atd. Poněvadž byl pap'ír přilepen na sklo, nedef1onnovaJ se·. K repmdukci zakoupeny desky únkové tI. as 7~ man, )JIOvrchu vyrovnaného a jemně pod vodou zrněného; olcptaly se duběnkovým leptem, užívaným v lithograficikých ústavech francouzského miníSJterstva veřejných prací. *) Lept se nechal na deskách zaschnouti, deska omyla a na>fumovala. Před reprodulkc.í se znova omyla a polila roztokem citlivého klihu'"*), vložila do odstředivky a rychle usušila. Klih tV'oří na desce velmi tenkou vrstvu. Originál plánu, vykreslený na papíře na skle, po!ložil se v kop,írovacím rámu na desku zi'l1ikolv'Olua 'OikopíriQIv.al. Deska se vymyla vOldou a zbylý, světlem rozložený klih zbarvil se na desce fialovOlu barvou methyJnatou. Tedy jako u způsobu, užívaného ve vídeňském ústavu lithografickém, objevila se kresba na desce bílými čarami na tmavofi.a;llOvém podkladě. Cáry jsou velmi zřetelné a dá se dle nich dobře rýti. Celou situaci vyryl p. Oeom. C e lic c h 'o v s k ý. Za de'n dá se, vyrýti a;s 15 jíte;v partii zas.tavené a as 60 Hter Pi1,rtie polní v měř. 1: 720. Je tedy rytí rychlejší, než vytahování pérem. Situace doplněna vyrytými čísly, rytilna se naole}ovala zeleným olejem, zaválela přeti,skov'ou barvou a pak odválela. Desk,;t se vlož,i,ta do 5% roztoku kyseliny sírové, kde chromovaná, osvětlená vrstva klihu se rozLožila a odplavala i s barvou, takže na desce zůstala barva pOuze ve vyrytých čarách a čí:slech. Deska se opláchla vodou, nagumova],a a vytlačil první tísk 'Pro korekturu. Chyby opravily leptem a rydlem, deska zaválela, vymyla asfaltovou tinktuľQiu, znovu oleptala lep'Íem duběnkovým, l1Jagumovala a byla úplně připravena pro tisk. vaří se 500 gr allepsk':'ch dubčnek, až se odpaři as II•. Filtruie se vato:> gr kyseliny dusičné a 6 gr kyseliny solné. Pro citlivý klih uvádí se mnoho předpisů. Dobrý je předpis tento: 50 gr tekutého klihu t. zv. CI bího klihu pro reprodukce. 200 g vody 10 g dvoichromauu ammonatého. 2 ;( ,;lycerinu. 2 g cukru, 100 g vody, 8 g bílku, 8 g ammoniaku.
OJ V 10 I vody
a přidá
HlI)
oOJ
+-
1917/49
Náklad tiskla Unie. Výtisky vyhovuji úplně, neboi se mohly iužitkoVlati každým směrem zkušenosti při tisku plánů Telče. Čárky jsou jemné, jasné, netržené, jemnější a zřetelnější, než u tisků rakouských katastrálných map z alumini'Ových desek. Uvedená methooa není talk dokonalá i
Poznámky o kolmicích. Ing . .J. Pe tří
k.
Při měřeních, jež provádějí geometři evidenční i civilní při dělbé pozemku. přichází řešení úlohy, kterak zaměřiti hranice držby, aby evidenční mapa mohla býti doplněna novými hranicemi. Při tom žádá se, aby zaměření prováděno bylo ne nezávisle, nýbrž tak, aby výsledky vyměřování a nové hraníce daly se zakresliti do mapy - s ohledem na srážku papíru. Dále žádá se. aby nevyhnutelné chyby a odchylky mezi mapou evídenční a měřením správně b~'ly rozvrženy, a to tak, aby mapa neutrpěla tím, že by se nahromadily nedovoleným zpúsobem chyby na některém místě mapy. že by mapa stala se snad neupotřebitelnou na některém místě. Kromě toho žádá se jednak, aby bylo možno pro původní skupinu parcel provésti samostatný výpočet plošný nezávisle na operátli ka:tastráiném, jednak, aby by!'O moŽ!no dQ'sící vyžadované přesnosti plošné pro výměry nových díIcít dělbou z původní skupiny vzniklých.
1917/50
Síť zaměřovacích přímek pomocných pro taková doplňovací meření sestrojujeme buď tak, že spojujeme pevné body - v mapě znázorněné a venku kontrolované - přímkami, nebo tak, že se při'pojujeme na síť polygo nální a na síť přímek podrobných původního měření. V obou případech snažíme se vystačiti měřením délek a sestrojováním pravých úhlů, při čemž přihlížíme k tomu, aby síť byla venku kontrolovatelná, abychom hrubé chyby hned venku vyloučili. Přesnost měřených délek, jakož i jich souhlas s délkami odpíchn1!týmL z mapy a předpisy pro kolmice uvedeny js.ou v »Návodu*) pro zaměřování změn v operátu kat astru daně pozemkové«, který vydán byl nařízením min. financí ze dne 28. července 1907. Č. 55.166. Uvažujme o vztazích nevyhnutelných chyb při sestrojování kolmic na přesnost setrojené kolmice v rozsahu takových prací zaměřovacích. I. Z bodu CO) spuštěná kolmice (obr. 1) dala by správnou stopu D, leč následkem nevyhnutelných chyb, následkem nevertikální polohy výtyčky, následkem nesprávné polohy zrcádka, následkem chyby v úhlu sklonu zrcadel a pod. dostaneme stopu E. nesprávnou stopu. Pří tom předpokládáme, že stopa E je přesně na přímce MN a že z ní nevybočuje. Vynášime-li teď v plánu (obr. 2) dostaneme na přímce m n zasta. ničením stopu e, v níž sestrojíme kolmici e f, na kterou naneseme délku ef = EC v předepsaném měřítku zmenšení. Bod f liši se tudíž od bodu ·C, který jsme chtěli sestrnjiti. Předpisy o kolmicích uvedeny jsou v § 2., odst. 2 c. návodu a znějí: § 2. odst. 2 c.) Určujeme-li hranice parcel úsečkami a pořadnicemi _. pravoúhlými souřadnicemi - pak budiž používáno přístroje ku sestrojování pravého úhlu: a) jsou-li kolmice delši než 4.0 m. a mají-li se jimi zaměřiti hranice vlastnictví, rohy budov nebo jiné ostře označené body, bl json-li kolmice delší 10.0 TTl. a mají-li se jimi zaměřiti body méně důležité jako hranice kultur. nepravidelné břehy říční a pod. V území plochém nebudiž užíváno kolmic delších než 50.0 m. v území svahovitém nebudiž užíváno 'kolmic delších než 25.0 m. Je-li nutno užíti kolmice delší pro nějaký bod, pak budiž poloha takto určeného bodu . přiměřeně zajištěna, obyčej'ně délkou přepony.
,.
,, :: d..' :
,0- -
N
:,...,'
:
!/
:
iJ,
:
.J'i!J.!,_ - -0- - - - - - -o
E
Q
;
o- - - -
n
Obr. 1. A .• Lineární !která je vy volána
do,
Obr. ~.
přesnost stopy [} posuzujeme dle odchylkou ex od pravého úhlu. Z L/CDE plyne cD = CD tg ex al)
Pro exO dané v stupních
je v míře
obl. ex =;'
pro ex' dané v minutách
je v míře obl. ex
= Iii
Clu,
pro
ul!
o
ó-6- - - - -
e
dané ve vteřinách
je v míře obl. ex
aO
57295 cti
= 3438 !Xii
=~"= 206.265
*) Anleilung !lir das Veriahren bei Ausiilhrung der Vermessungsarbeilen zum Zwecke d. J:videnzhallnng aui Orund d. O. vom 23. Mai 1883. R. O, BI. No. 8.1. finanzminislerialerlass 'vom 28 . .Juli 1907. Z. 55.166. Wíen. Slaalsdruckerei. ')Body v přirodě venkn označuji velkými písmenami. body na plánu seslroíeném v !Irčitém mčřítku zmenšení označuji mal\,rmi písmenamí.
1917/51
Vložíme-li rov.
tyto
hodnoty, předpokládajíce a malé, dále ct' v minutách, dostáváme
O, předpokládajíce
tudíž
tga
a, do
",'
ED = CO -.
(2
CD = EO g~
(3
Q
a z toho
délku
kolmice
",'
Možno tudíž vyšetřiti délku kolmice pří určité chybě ",' v minutách tak, aby délka ED byla tak malou, je jí bude nemožno v plánu sestroieném v určitém měřítku rozeznati. Předpokládejme na příklad, že položíme ed = O'] mm za mez, kterou lze ještě na plánu buď kružítkem nebo noniovým trojúhelníkem na vynášecím pravítku rozeznati, pak lze z toho odvoditi skutečné DE v přírodě, odpovidající měřítku zmenšení mapy, a z toho dále pro předpokládané ",' vhodnou délku kolmice. Nejistota v odpíchnuti ed = O'] mm V plánu značí ve skutečností rozmanité dělk I' ED, které jsou pro měřítka našich map katastrálních sestaveny v následující tabulce:
'I
ed 0'1 nITI" odpovídá' I ED I 1
i
Měřítko
~ ~ ~~~~
i~:~ ~~~
1 : 720
7'2 cm
Pro CD
plán
= 0'05
m
m . ,,'il Iled~O'J : udpovídá 11 I"ED ,I
Měřítko
~~
~~J§.=
I
'ED
i~~i~ I i26':;:(2Jc~'m;~-lillliL ~:~:;6;~6:;: ~:~: i I
1: 625
1 : 5UO
1: 500 a zvolenou
X
OJ mm ' Iedodpovídá
Měřítko
chybu
a'
57'30 m, lze tudíž
5'0 cm
= 3' dostáváme
dle rov. (,)
pro plán 1:500 sestrojovati
kol-
mice do 50'0 m délky, předpokládaje, že působ i jen chyba "" = 3', kdežto ostatní vlivy dávají nulu. Předpokládejme naopak pro kolmicí zvolené délky sestrojeno u od oka. kdež by "'0 = ]0, ja ká tu je odchylka EO dle rov, (2 a)
"''' =
b)
"'0
c)
aO
1°
=
CD =
3'0 m
ED =
300
X
1"
57~ =5'2
cm
1°
CD = 5'0 m ED = 6'9 cm CD = 10'0 m ED = 17'4 cm d) [
=
1°
=
=
0
Tab. B. --------------_._----~-_
cm
i 2cm
Odchyll
:11
(~d~I1~~~na
ii , Timtu
..
,---_.
1·3em
__
i 4cm
..
_-,'.-----
5cm
----
---~---~~
16cm 17cm
I~EII~~~·,,,=~·L,,·,=='=~~·~····c=c~,=-~'-.-. II
Ci'
II
i
I I
a ED odpovídají
délky
..
_------
j gem
8em
1
., ,..--~
kolmiC
i l0em!
v metrecll
,
I I
·--'~!rif~~~TI5°l-1:Fllťl ~~i=f~~H~il~~fl f~i
',·
I
1
I,
3' jill 4' I,i 9 5' li 7 6' ji 6
2,3 17 14 11
li
5 4
i
34 26 21 17
4h 34 27 23
57 43 I 34 I 29!
Hl 9
15 13
20 17
25 21
9' li 4
8
11
15
19.
23
.30 27
lO' j! 3
7
10
14
17 i 2)
.:'4
7' 8'
11
I 'I
1917/52
69 52 41
.1! 29 26
lJ2 ! Hl3 i 11.') .
80
I
61
',I 69
48: 40
1
.i4
I
55 46
i 'I
771
62 52,
86 h9 57
i i
i
;')9 . 44 I 49 , 34 39 I 4.3 : ,31 .34,.38 1 28 31 I .34 ;
Z této tabulky lze pro zvolené ED a chybu a' vybrati pnmerenou kolmice předpokládaje zase, že by nebylo jiných pramenů chyb, K tomu možno připoiiti i další úvahu. Je-li totiž E nesprávná stopa kolmice, kterou jsme hledali. jaký vliv má tato chyba na délku kolmice. neboť nyní měříme EC místo správné kolmice CD. Položme CD = EC - z. Pro chybu z možno dovoliti určité meze, aby přesnost kolmice ne- . trpěla pHliš, Z [:, CDE plyne DE = rť-C' - CD' rEC' - (Ec-='--ij2
délku
+
OE = rEC' - (EC2- 2EC.z z') = -V2.EC.~ . . . . . . (4 ' poněvadž hodn0ta z bude veličina malá, smíme Z2 • O a do zjednodušeného v}'razu klásti za z a EC r ú z n é hod not y a výsledky sestaviti do tabulky C.
O~~!~~j-~-ri Icm12~:1-3 cm-'~-~:r:~I·~c:-I~~:l~~ml-:n 110 c:~r _____
.._____
.. -
[)élk~-_-r
knIJnl_~~ __ t:~_
.. -
--
...
,------------_
.. _._--
II
~_
_
1
------~-I
Délka EDI~liže~~~touP~tih~~;oty __ ~_.___
_
._~_ .._ .._
~-~.-~~C)-~.j,!~~5mI0·63m'llr771l111l'89n~!1·0~1l1 \1'101l111';~m11·26-,~;.·3411l1,1 :~~: 2S"OOmII0"71 1'00 1'22 11'41 I"5S !n3 ľlj72UO 12'12 2'24 5Cm) mliroo 1'41 1"73 2'00 z-24 12'45 2'65 2's3 ;·roo 3'16 75'00 m 'lľ22 1"73 12'12 2'45 2"74 13"01) 3'24 13'46 13'67 3'S7 100'00m!l41 2'00 12A'i 2'S3 316 3'46 3'744'00 14'24 4'47 150'00 m 11"73 2'45 13'00 3'46 ,3'87 14'24 4'5S 14'90 5'20 5'4S ZOO·OOm i.Z·OO 2'S3 3'46 4'00 4'47 4'90 5'29 5'66 16'00 '16'32 25000 m 'i2'24 3'16 3'S7 4'47 5'0(l 15'4S 15'92 16'32 671 7'07 .300'00 rn !!2'45 3'46 4'24 14'90 5'4S 16'00 6'4S !693 7'35 7"75 II ! i 1
I
Z tabulky na př, vidllO, že při chybě ED = 2'45 m a při nesprávné ·ué,c.:e kolmice EC = ]00'00 m je rozdíl mezi měřenou EC a správnou kolmicí CD pouze" cm, čili správné CD = 99'97 m. II. Pro kolmice delší neí dovoluje ,~ 2. odst. 2 c., třeba měřiti přepnnu, aby zaručen byl pravý úhel. Pak zvolme (obr. 3.) odvěsnu AD a změřme ji, rovněž změřme CD a přeponu ACm a srovnejme tuto přeponu měřenou s přeponou vypočteno u AC" ACv = VAD";-
CD'.
Obyčejně obdržíme, že ACm <':: AC" následkem nevyhnutelných chyb v měřených délkách a v pravém úhlu. Pro rovnováhu nevyhnutelných chyb snažíme se odvěsnu AD zvoliti přibližně rovnou kolmici CD. Ni::kdy bývá úlohou počtářsky určiti stopu kolmice i délku její, íe-li delší než dovolená, a žádá se spolehlivá stopa i dé Ika kolmice. K tomu konci zvolme na přimce MN dva další b"dy AB tak, aby tvořily s daným C trojúhelník, čímž převádíme úlohu na řešení výšky trojúhelníka a obou úseků na základně AB. Pro určení trojúheln,ka změřme všechny tři strany AU a BC = b CA c a z nich hledáme (ol~r. 3.)
=
=
l~\,zdíl rovnic (6(7 dává
z toho
f+g=a
h' = b2_t2 h2 = c2_g2 . • P-g'=b'-c2=(fig) L---::-g_b'-c' 2 2a
f+g _ ~ 2 2 2 "__ .._a b'-c r 2 a
+
2a b' - (2
g=Z-Za--
1917/53
. . .
.
•
•
•
•
(f-g)
•
•
Vložením f. g do rov. (6 (7 dostáváme hodnotu kráte. Druhý výpočet nezávislý pro kontrolu možno obsahu. , a+b+c Polozme -- ~~2 - ~~-~ s pak plocha 6ABC ..
h na kontrolu dvaprovésti z plošného
=
P
=
V(s-a)
(s-b)
"t ovsa'kt"P Jez ez možno
z toho
vypočísti f =
h = 2P a
Vb' -
máme
zase
110
(II ,
do rov. 6). 7}, těž f a g
a vložením
h
V(b+W(b--=-h)
2
g=VC2_g2 při čemž
(s--C) s
1 ah . . . . =2
V(c+g)
(c-g),
f+g=a
kontrolu
5)
Tím vyšetřeny jsou úseky pro stanovení stopy D. Odměřme od bodu A délku g. zaražme kolík. na kontrolu odměřme od bodu B délku r a musíme dospěti k témuž boou D. Změříme-li teď venku CDm = .... může se tato hodnota lišili v dopustnj'ch mezích od vypočtené CDy = h. Budou tudíž délky AD= g= x CD=h=y pravouhlé souřadníce bodu C vztažené k ose A N. Tažme se dále, jaký vliv maií průměrné chyby ma mb mc '.' délkác měřených a, b, c na vy počtené veličiny f, g, h.
+
2
f =~ b2_C 2 2a a b2 - c2 g=----2 2a -
h = ib2 -
f2
= II I b2 ~
(
~ 2
+ b2~2 a 2)2,,
tím jsou vyjádřeny hledané veličiny f, g, h jako funkce měřených. dle obecných zásad vyrovnávacího počtu vyšetřili jeiích chyby mf, mg,mh mf
=
, 1(0 f' )2, (fi f + 81l' m aj + ~'b'
V
mg =
+y'
1/(0)' o:.'
ma
mh
+ 11\0o a'h
ma
"
Vypočtěmepartiálné do soustavy 12), dostaneme
mb
)2+ (fi8C'f
mc
+ (fifi~' mb )2 + (fio ~. mc h ' mb Y-(fi " + (O fi b ,+ ,FCh ,mc
r
differenciálné
podílY
1917/54
rovnic
a možno· průměrné
)21 2
)'~ 12
r '
J
(6. (8, (9 a vložme
r+(~. f+ (~. f
+ 1/ (~ . ma
mb
-------
-
I (~. f+ (~;. ----
1
mc
-
l11a
)'+ (-~.mc
mb
)'
r
_._--,--
mh =c= :-'~-
I/(f
)'+ (-~.;- . mb )'+ (-Ii . -~.
. ~- Dla
;
j
I11c
I I
~13
J
Tím dán v obecně vztahy pro libovolný případ. Tyto obecné rovnice však se zjednoduš'. uvažujeme-Ii: aj Trojhelník steinostranný. v něl11ž je
o=b=c ma =mb=mc
f = g =
Z toho plyne
~.
(J) Trojúhelník
=
h
Vložením dostává;;;~
mf
c. sin 60° = a sin 60° = 0'866 a =-c::
]'5 111 a
I11h=
()'86)
rovtloramenný.
mg
ma.
v němž
h=f=g=~
h = ~-Musí pak 2
položme
2
b=c=h.12. d o rOVnIC . 13) d OStlIanerne
. VI' ozemm
mf =mg daných
ma
je
mb =
';==. V2
mf =mg
=mh
=
Poněvadž
=
mh =
veličin
bude
11/
2'
m? a
+
0'87 ma. případ,
/ ma2 T 4
mj = mg = mh =:2
I
_ (rr1"-)' =
4'
kde
Yz ,
"Ir-t3
ma
průměrné
2
chyby
všech
jsou sobě rovny.
}') Trojúhelník (Obr. 4.) určený Z tuho plyne c- h b= h
-Vs
V2
mb -mayS,
/~.
± V m;
mh -
±14m~
f
tím. žeh -=;-0 dále vložením za 1-
mc__ .,_~la F._~staneme
mf -
+ 5 m~ + 2 m~ =m"
=2 o
~_rov.
y 30 rtIg=±'}/4-~r+5~{+im~~" ma V33 I~.. -.'
+5m~
.! ml>
..
+ ;8rIJ~ ·.....:m
"'C--'-.--...
1917/55
./-
a t45
03.
tří hle-
Z výrazu těchto zřejmo. jak rychle průměrná chyba ve vysce i v určení stopy vzrůstá tím, jest-li stopa kolmice padá mimo rozsah základny AB, III. Další případ řešení naskytá se, spouštíme-li z bodu C delší kolmici. na př. zrcá(1kem - vyšetříme stopu E. zastaničíme ji, změříme dále kromě výšky EC a obou úseků AE, BE též obě strany AC, BC. Pak možno za<;e hned venku výpočtem vyšetřiti přesněii stopu D a ze vzdálenosti ED pozuzovati chybu v délce kolmice. Měřením jsou li rčeny hodnoty: AE=g BE=f EC=I) AB=f+g=a BC=b AC=c. Výpočtem z rovnic 6). 7) určíme po druhé g - VC"=:Íj2 í =VbWi2, }~teré se lišiti budou od měřen5'ch f g,
Ob. S. I'
Cena či váha hodnot f. g bude tím menSl, Clm více délky c, b blíŽili se budou délce I), čili čím menší je výraz pod odmocninou, a naopak váha f g bude tím větši, čím kratší bude I) proti délkám b. c, čili čím větší buce výraz pod od" ocnínou, Následkem nevyhn~!telllých chyb v měřen~'ch délkách bude vždy + g :'OS a takže (f + gl - (f + g)= d a. Hledáme-lí pravoúhlé souřadnice bodu C vzhledem k ose A N, dostáváme pro x dvě hodnoty a to: Xl = g, X2 = a - f, které se musí lišíti od sebe o touž hodnotu da: Xl X2 = Ja, Poněvadž Xl' x2neisou stejnocenné, nejsou stejné váhy, třeba pro výpočet
průměru
zavésti
váhy P" P2, tak'Ze
X=
Xt_-=-~l
X2~.JJ:_
PI'- p. P, = n. P2 = f. při čemž 1. 9 zaukrouh 1íme buď hektornetry, bodu A, dostáváme stopu D. a dle vzdálezměnu délky kolmíce (dle tab, C) a dosta-
Pro výpočet stačí klásti na celé desetimetry nebo na Naneseme-li toto x od nosti DE posoudíme vliv na neme CD;= Íj = y Tlm jsou dány sou řadnice pravoúhlé bodu C v soustavě b - 2666 m Příklad: Měřeno f = 1937 m 9 = 268'6 _ c = 32S'9 • 1) = 184'S • a =f 9 = 462'3 m f g = 461'08 m Výpočtem určeno: f = 192'44 m g = 268"64 • f g = 462'30 •
+
+ +
da Xl X2
AN,
=g
=
1'22 m
= 268'64 m
= a - f = 269'86 ~__ .~ Rozdíl Xl x. 1'22 m = da Pro řešení ohecného arithmetického průměru zmenšeme obě hodnoty o nějaké x konst = 268'60 m a počítejme pouze se zbytky řix a zavedme váhy (zaokrouhlené f 9 na hektometry) J Xl = Xl - Xkonst = 0'04 m Pl .:- f = 2 ~ X2 X2 Xkonst 1'26 m P2 ' 9 3
=
1917/56
=
x
=
Xkonst
+ P2 = 26W6 + 2 X 0'042 + 3 X 1'26 -+- 3 x = 268'6 +~~ = 269'15 m 5
-+- ~~.
P2~2
Pl+-
= 268'60
B____
Kj5-~ir55~
m
Délka ED smí pří dopustné chybě 1 cm v kolmid EC = 200 m edostoupiti (
=
=
Přehled dějin nivelace. Dr. Q. V e t t e r. Dne 2. června tohoto roku přednášel jsem v »Jednotě českých matematiků a iysiků« o dějinách nivelacc. Přednáška ta má vyjíti v »Casopise českých matematikú a fysiků«. Gyv však vyzván z kruhú odborných, abych výsledky své práce učinil přístupnými také širšímu českéíl1U zeměmč'řickému obecenstvu, dovoluji si váženému čtenářstvl! tohoto časoipisu předložiti stručný výtah SV:Ý'cflvýkladů. Kdo by se snad zajímalo bližší literární údaje, popisy a vyobrazeni strojů a metod, toho si dovoluji odkázati na uvedené pojednání. V úvodě poukázal jsem na malou poměrně zpracovanost dějin matematick.Vch aplikaci a technických věd. DŮVO'lly toho jsou jectnl1:k v ohti21Ch nauky ležící na hranici někclika věd, jednak v okolnosti, že zření technikovo je,;t obráceno spíše k budoucnosti než k minulosti. Proto jsem se takéien zřfdka mohl opříti o starší bádánÍ. Dnešní zuesnadncný styk s cizími knihovl12,mi 0;111ouvá snad možné mťzery tohoto přehledu. Přj velkých vodních stavbácIJ egyptských (jezero Mo e I' i s o vn). mesopotams1-:ých a č(í1Sk~vch lze jistě předpokládatI již nive1aci. rovněž při římsk~ých akvaduktech. Nehledíme-li ke zmínce o nivelaci v čínském zákonllikLl Č e o u-I y, .iehož pravmt byla vzata v po,chybnosJ, j.'O'u ,nejstarší literární doklady této metody li e 1'0 n Ů v spIs () dioptru, velmi elegantním to předchůdci na· šeho ťhec,dnlř'tu, a V i ,t I' li v i O' v a kn'iiha o s'tíllvite;ství z I. Slt. před Kr. liero podrobně popisuje celý postup zeměřováním do pJe:liu i nazpět na rafi:n::Jvanč vypravené děJ.cné nivelační lati. Vitruvi,us p'opisuje jen těžkopádný »chorobates«, na podstavcích umístěné asi 6 m dlouhé pravitko, vodmovně llstavované buď olovnicemi nebo podle vody do jeho žlábku nalité. Křesťanský středověk lierona neznal a čerpal jen z Vitruvia. Z Arabů na pL el-Karchi (t asi 1029), al··Saffar (t 1(35) ibn Lujun (koj 1348) a e I C h a z i n i (t 1157) znají nivelaci zaměřovánim astrolabem na hrot zaraženého kopí nebo tyče a primitivní libely. Zajímavá jest Iibela C h a z i n i o va. dutý průhledný trojlloký jehlan, jehož základna jest vodorovná, směřuje-Ii ve vrcholu zavěšená olovnice do jejího středu. První popis nivelace na půdě našeho kulturniho okruhu našel jsem u Pet,ra B i e n e w i t 'z e. laitini:siova:ným jménem A p' i 'a n a z r. 1533. Zaměřuje geometrickým kvadrantem od pramene k vyústění zamýšleného vodovodu a stanoví jen, je-li toto výše či níže než pramen. Při překážkách poznamenává si mista stejně vysoká jako pramen. Známý italský matematik liieronymus C a I' d a n u s užívá již 10 let po'zděH svislé lati s posuvným prkénkem opatřeným bílým papírem. Nej~til!rší POU!ki
1917/57
nicí a dvěma průhledítky; Podobný přístroj jest vyobrazen v 50 let mladším díle Nizozemčana S t e v i na. Lze předpokládati, že ani velké rybníkářské stavby jihočeské ze XVI. stol. se asi neobešly bez nivelací. Vždyť ženiální národoh:.Jspodář Jakub Kr čin z Jelčan, regent rožmberský, byl mistrem ve vyměřování stok U Leona Battisty A I ber t i h o (1550) jevi se další pokrok.Všímáť si již rozdílu mezi skutečným a zdánlivým horizontem a určuje jeho korrekci. Signálové lati užívá rraricesco r e I i c i a n i (1560). V Polsku zabývá se nťvelad Olbrych S t 'r u m i e ň s k i, píšící r. 1573 o ryhni'kářství. Popisuje tři libely, z nichž poslední jest nejdokonalejší. Jest to kovový žlábek se stavěcími šrouby a průhledítky, vodou naplněný. Postup nívelace jest ale dJolStiprimitivní. Val'ter R y f f, prvrní překladat'el Vitruvia do němčiny, navrhuje za nepohodlný chorobates úhlový bubínek aneb hůl s kruhovou deskou dělenou na 8 výsečí. tf'ornické závěsné libely užívají ErasmulS R e.i n h '011diu s (1575) a Daniel S pec k I e (1589). tím dále, tím častěji setkáváme se s novými a tl'0'vými přístroji. Snaha aUlto,růnesla se k vYill,al'e'zenínějakého universálního přístroje geodetického, který by nahradil kvadrant, dioptry, ]ibelu. po případě i astroláb a délkovou míru. Takový universální přístroj ve tvaru deltoidu sestrojil Egnatio Dan t i r. 1586. Ve známém díle Christofara C I a v i a z r. 1608 popisuje se a chválí zbytečně složitý přístroj vynalezený Janem rerreriem ti i s pan e m. Ne zcela správně a dosti primitivně niveluje kolem r. 1600 ve svých spisech norimberský proíesor francouzštiny a matematik Levinus ti u I s i u s. Ve století XVII. s XVIII. se nivelace vyskytá v literatuře stále častěji a častěji. Většina niveluje zaměřováním. Jsou to na př. uvedený již St e v i n, do mnoha jazyků překládaný Vincentius S cam mo z z u s, Adrianus Met i u s, Kašpar U t ten h o fen, jehož přístroj, zvaný »circinus«, jest proměnlivý pravoúhlý trojúhelník, Athanasisus K i r c her, autor universálního přístroje zvaného »pantometrum«, psavý mechanik Jakub Leupo'ld, Mikuláš Voigtell,n" S:l!m. Ray}lerus, Ondřej TacQuet a Jan Bedř. Pen t her. Pro účely hornické nivelovalo se závěsnou libelou. Vodorovně natažený provazec přidržován k dě'lené lati. Podobný postup popisují G. A g r i co 1a. Ad. Jindř. E h r e n ber g e r, Mi'k. V o i g tel n a Jan Bedř. Weidler. Také štaf10vání bylo pěstováno. M. Bet t i n i a Jan Ar d il s e r ustavují svislou lať olovnicí, vodorovnou kolmicí k ní. Mimo tyto dva, štaf1uji také M. O z a na m, uvedený již Samo R a y her u s, Jan Jak. de Ma r i n o n i a rovněž již jmenovaný J. B. Pen t her. Vzniká řada nových nebo aspoň zdokonalenýchlibel. Zajímavý jest zPůlSObScilpiotl'aC h i a r a m o 'tiIti h O. V,odúľ'0vnos't paJprsku docHuje tím, že se pOiZorva:tel !dívá dio svislého obidél:ník'Ovéhtoz,rcadl,a s vodorovnými hranami. Vidí-li na jedné z těchto hran obraz svého oka i obraz značky nivelační lati, jsou o'ko i tato značka stejně vysoko. Kombinaci šikmého zrcadla a dalekohledu provedl norimberský mechanik Vil. Br u c ker s. Stáva1jíd lílbely~dokonalil Leon. K:nbšt.S tu r m a mechanikové·· JIa'k. L e upo Ida Miik. B i o n. Ti steJně jaiko Se a m m o z.z u 's poidáNají také p'řehleid a rozdělení uží'v,runýdl Ubel. I tě,žlkůlpádný Vitruviův chorobates jeŠitě sem tam nalézáme, ač čím dále tím řídčeji. Za to vzmáhají se libely, zakládajfcíse nahorizontalitě vooní hladiny, zvláště na principu spojitých nádob, jehož, ja'kjsem se již zmínil; užil ti e r o. Y řídké knize o 'strojích CHov. Br 3!n'cyz r.1629podállo vyobrazení a popis hadicové libelý; . Vlaši Ch i ar a m on t i aC ab e u s zmiňují seo libelepomocí SI>UjitYCh'nádob .. Nalézáme ji také ve francoU'zskéknížce: "L'. ingéJ'li.e'Ur fl-anco·js.oOOl'tétl'an:t ta· géomNrie pra:tiique'Siur'le pllIPÍer,e1tsurterrai'n ••.,Nám jesťpOI\)řs·Yoi~(t·e lnů v,IMe'rýužívá:jilžúplně, vYllravenéhádioovédiliély, ·dobře .znám. ' . ',;" 'Snaha 'j>Ostále .větší 'přesnosti: nuti autory· 'všírriati,iSÍ chyb;..'Jest to na prvém místě rozdíl mezi ~dánlivým a skuielmý.mhoriioo.tem, IUer:ý.rtl se nejčastěji zabývají na př. již uvedení Scammozzus, Chiaramonti, Ca-
1917/58
baeus, Leupold, který podává tabulku, oč jest zdánlivý horizont snížiti od WH do 12tlO stop, a Sturm, který ve své tabulce jde dokonce do vzdálenosti dvojnásobné. Také chyby, vyplývající z konstrukce přístrojů a jejich kOTrekce jsou na př. u Chiaramontiho probírány. Ba Sturm všímá si i refrakce a možné hranice přenO'sti. Počátek XVIII. stol. může se vykázati již pracemi Leupoldovou a Sturmovou, které jsou výhradně věnovány nivelaci, a obsahují návody O' postupu práce a předběžném prohlédnutí terénu, jak je již žádá Dubravius. Zvláště důkladný jest návod Sturmův. Přehled literatury sem spadajícípodává vedle Levina tiulsia také Scammozzus a K,ašpar S c ha t t. Tim přicházím ke jménu, které se zpravidla uvádí při dějinách "1ive'lace spolu s Pic a r dem, R o e m e r e m, de la ti i r e m a ti u y g e nsem. A právě p,roto, nechtěje své výklady zbytečně rozšiřov,at'i,pomlčel jsem o pracích těchto autorů. Z téh'Ož důvodu nezmiiwvaJl jsem se 'O vzniku a vývoji naší nynější Iibely a ,odkázal jsem tu na příslušnou literaturu. Tyto vždy přesnější metody nivelační nevnikaly ovšem mezi lid. Tomu bylo koncem XVII. stol. i Vitruviovy přístroje přHiš učené. Doklad. toho nalézáme v "Piscinarium oder Teichtordnung« Ondřeje Leopolda S tli n z e I a de Cronfels, vydaném v Olomouci r. 1680, kde praví, že vodováhy, jichž užívají mlynáři, založeny jsou jen na měřen.í p'odle oka a proto nepřesně. Od nich že nelze žádati, aby rozuměli přístrojům Vitruviovým, choroba tu, dioptrům a Iibe'le.
Zprávy literární
ft
odborné.
Obnova, a oprava hranic podle cís. naříz. ze dne 22. července 1915 č. 208 ř. z. Nalps~1a vzorci 'Soudních usne,sEmlolpattfíl K are L f I i e der. dvorní rada při nejv. soud. a kasač. dvoru ve Vídni. V Praze 1917, cena 1 K. Doba váleČ'ná stvořiila četné po,(řeby i v živoltě právním a naléha,vou nutnost ukojení potřeb těch. Sem patří zejména trojnásobná úprava posavadních ústanovení našeho zákona občanského v 'Prvním roce války 1914 a v ,O'boulétech dalších 1915 a 1916. Druhá novela k ohč. zákonu, čís. to nařízení ze dne 22. července 1915 č. 208 ř. z. věnována výhradně o bn o v ě a ú p r a v ě hra nic, nutká zejména stav zeměměřický, aby se náležitě obeznámil s novými jejími předpisy. Může-Ii však geometr sáhnouti k příručce, která specielně zabývá se touto otázkou nové úpravy, dlužno označiti shora uvedený spisek za velice včasnou a cennou pomůcku pro' praksí našich zeměměřičů. Ač zmíněnou novelou upraveny pouze tří paragrafy (§ 850, 851 a 853) obč. zák., 'pojednává známý autor způsobem všestranným předevšjm o účelu ohraničení ao vlastnictví a spoluvlastnictví meznÍ'ků či' hraničníků. o předpokladech obnovy a opravy hranic, a řízení, jež zůstává výhradně nesporným, o soudní příslušnosti, o aktivní a pasívní legitimaci, o mapěpozemkové a o d ů k a z u z n a I c e m zem ě měř i čem. Zejména otázce této věnována zvláštní pozornost a autor výslovně zdůrazňuje povinnost soudcovu (str. 17), aby nespoléhal úplně na knihovní ma>pu,nýbrž používal též posudku odborného znalce, stavě mu před oči, s jakou opatrností má býti uvažován každý jednotlivý případ a neodporučuje, aby se b~ze všeho souhlasilo s obsahem eventuelného smíru. v němž se stp.lloy'í,.že ohraničení má se ,státi na základě mapy knihovní. V dalším pojednává,sPisek o postu:pusoudce a stran a výslovně vytýká,že bude častějitJ;eb.a, aby z n a I e o ze m ěm ě ř i č(str. 2'1) výměry,. kterému sloužily za záidad V' 'pl'oto1lm1le'Uvedl a abyjalk v tomtotalk i ve znáwrňu:iíc.ím nítčr:ťku byly patrny' rozměry mezi pevnými body a mezi oněmi místy, které, bylY utčeny.prtL€lbnovu' n.eb zasazení mezníků. Dále, pojednává seďQsoudních nákladech, o opravných prostředcích a o tom, čeho dbáti přiu;z~vření,
1917/59
Zprávy sfavovské. -Iitul "inženýr" absolventům geometrovského Imrsu byl úředně přiřknut. Na dotaz poslance Dra. ryt. z Mti hl w e rtu k Jeho ExceI. panll c. k. ministru veřejných prací ohledně oprávnění užívati titulu »ingenieuT« co označení stavovského' pro civil. geometry, obdržel tento od Excd. z ltomannu (při sdělení odpovědi t. č. ještě sekční přednosta v c. k. ministerstvu veř. prací) následující přípis: Vaše Blahorodí řídilo na mého pana předchůdce úřadu v sezení říšské rady dne 5. července 1917 interpelaci. ohledně oprávnění užívatI tHulu »inženýr« co označení stav'Ovského Pro cIv. geometry, která vyzněla v dotaz, nebyl-li by nakloněn, také aka· demicky vzdělaným civ. geometrúm přiznati užívání titulu "inženýr«. 'fěším se velíce, že mohu Vašemu Vysokoblahorodi sděliti. že nyní civilním geometrúm. kteří před nabytim plat'nosti cís. nařízení ze dne 14. března 1917 ř. z. č. 130 svoje studia na odborném kursu ku vzdělá'ní zeměměřičú tuzemských vysokých škol UKončili a předepsanou státní zkoušku složih. bude bez prútahu ve smyslu použití přechodného ustanovení ~ 5. cís. nařízeni uděleno oprávněni užívati stavovského označení »inženýr«, POkud vyhrJvě!i v uvedeném paragralfu dáIe klrudel11ým 'Po~adalvkům ,nejméně o s mile t é p r a'k t i c k é č ínn 01 s 't ia v'e do u.c í hon eb s a m o· s t a tli é h 'O P o s t a ven í na oldbmnč technickém mí,ltč. Ježto poslední požadavek jest při povaze povolání civilně gCOlTICtrovského samozřejmě splněn, z!Jýv;í tu jen splniti prvou podmínku., která jest tím u]ehčt:lla, že civilní geometři k získání úrední autorisace vykaz'Jj] již viceletcu předběžnou prahi. Z toho jest Vašemu Blahorodí patrno, ze jest ten tokráte vyhověno přání akademicky vzdělaných c'viJnich geome·· trů ve smyslu clúvcdu v interpelaci obsažených a žádám Vaše Blahorodi oznámiti toto stanovisko mil1isterstvuveřejných prací též ostatním pánům. kteří interpelaci spolupodepsali, jinak jsou zúčastněné kruhy o tom uvědoměny případným vyřízením. jež mezi tím se jim byl0'dostalc.« Tím tedy jest zásadně pro dosavadni akademicky vzděiané absdven ty kursu gel~mNrovského titul inženýrský Pl'irčen neh páni c. k geometři zastupujit6'ž samostatné úřady. Pm budo·ucn·ost, o·vš:cm u.Dku·d studium sairw ·n·cbude zr·eiO'rmo,váno, i:z:e na další oceněni kvaliHkace v tomto smyslu přÍznivč. hleděli. To bude při projedná·ní d:1tyčného. nulří'zení v P:li· lamentě třeba vtzíti v úvahu. - L:ádosti dol,o'žené ,.tndiem 'a Sleton praxJ (česky psané) jest r.diti IJtl c. k. min. veřejných prací VklelÍ IX., Put·zellang. Za zřízením Technické třídy při České akademii věd. V českých technických kruzích jest trpce pocifováno. že včda ~1 práce technick6. není v naší veřejnosti oceněna tak, jak toho pr·o svůj význam v kulturnim a hospodářském životě zaslouží a že jí není v našem kulturním a hospodářském středisku Ceské akademii popřáno rovno{;enného poslavení s jinými obory vědění. Ceští technikové domáhají se již od let ve svých odborných sdruženích nápravy tohoto stavu i uznání své práce a při Ceské matici technické ustavil se výbor, aby p·odnikl v této věci prvý počin. Výbor ten obrátil se na Ceskou akademii žádaje, aby přijala pod svou ochranu i vědu a práci technickou. Lid-ost ta byla v plném shromáždě'ní Ceské akademie dne 3. července 1917 přijata příznivě a označeno, že by toužebnému přánj českých techniků mohlo býti vyhověno zřízením nové, technické třídy. Přípravný výbor, složený ze zásluJYCů p-ředn:k'h technic·kých sp{llkú v čele s Českou mil'ticí technickou, j'enž má podrobnosti této krásné myšlenky upravi'ti, zvo:\il čestným svým přeůsedou pana vrch. stav. radu O. Li w o t s k i h o; v předsednictvll dále "působí funkci-D'náři České matice technické, předseda člen panskésněmovny, dvorní rada V. A. Vel f I i k, jedna'tel prof. F. K 10 k ne r a po" kladník prof. .T. Pe tří k. Má-li býti činnost výboru korunová'na úspěchem. nestačí jen jeho dobrá vůle. nýbrž jest nezbytno, aby byl opatřen peněžitý zálklad -příštího nejvyššího ústředí pro pěstování technické vědy a práce. P'řípravný výbor, vzp:omínaie slavných jmén mecenášů z řad českých techniků, ff 1 á v k y, f i s c her a, L í w o t s k i h o, K u b e š e. Z e y e r a, W i e h I a a i.. kteří :šlechetný mí dary či odkazy zabezpečili a podporují činnost České aka-
1917/60
demie a Národohospodářského ústavu, či přis'pěli bohatě k podpo.ře českého techniokého studenstva, chová pevnou naději, že čeští technikové a zúčastněné kruhy průmyslové a obchodní i pro tuto vys'oce významn{)u instituci kulturní vzbudí v sobě tutéž lásku, jako k jmenova:ným právě podnikům všenárodním a doufá, že zejména v dnešní době najde se dostI těch, již přispějí hmotnou pomocí k pořízení fondu pro příští třídu technických věd při České akademii. Radostně zaznamenáváme, že ve věci té počátek byl již učiněn; větší pří'spěvky zaslaly; Klub inženýrů zemského výboru v Praze K 500 Česká sekce inženýrské komory pro král. Ceské. . K 500 Clen panské sněmovny c. k. dvorní rada A. V. Velflík K 100t, Svaz českých úř. autor. civilních inženýrů . K 5{ji(J Sp.oIek architektů a inženýrů v ,král. Českém . K 2000 Klub inženýrů král. hlavního města Prahy. . . . . . . K 500 Úpisy a dary buďtež oznamovány pokladniku (;eské matice technické Ing . .I. Petříkovi. profesoru 'oVS. ŠI\O!V technické v I-'rne Jest si přáti. by i čeští geometři dÚSltojně byli zastoupeni z tech!nické třídě Ceské akademie a v základech již spolupůs'obili.
Zprávy
ze sborů zákonodárných, úřadů samosprávných a zeměpanských.
z
parlamentu. Při zahájení p,odzimního zasedá-ni parlamentu dne 25. zan 1917 prohlásil pan ministerský předseda ve svém programu mezi jiným: »Dovoluji si sděliti, že vláda hodlá v krátké době mimo jiné předložiti: 1. Návrh zákO'na týkajícího se organisace zvláštní péče 'O zaměst· nané. - 2. N á vrh z á ko n ao vy měř e n í op r á vně n o sti c i v i 1ních technl!'Ů k vykllnávánÍ urcitých techn. prací' atd. NáHb poslance II r a s k é b o a soudrubů, týkajíci se změny císařských aafízcllí z 1. června 1914 Č. 116 a 117 ř. z., o oprávněnl k dělení katastrálnícb parcel pro obvod inženýrské komory v království Českém. Císařským nařilzením z 1. července 1914 č. 116 ř. z. a z 1. če'rvna 1914 č. 117 ř. z., byl zálmn o e,yůdeniCÍ katasrt'ru z 23. května 1883 č. 83.ř. z. změněn a uróelna nová pravidlla" týka]id seolP'rávnění nových osob k provedeni dělení katastrá-tných pal1c·eI. V císařském nařÍ'zení z 1. Č'ervna 1914 jest úřed,ní oprávnění civHních a státníoh geometrů, kteří byli doswd jedině Oipirávněni ké kaltaSltráilinímpracím, rozšířeno v odsltla'vci ad 2. a ad 3. na osoby neautoTisované. lako důvod s'e uvádí, že v něikterých zemích jest nedůs,tatleik civilníoh geometrÍI, a státním geometrům, jak se udává, nevbývá ča:s:u, aby v}'lhověli privátním potřebám 'Obyva1ellStva. V 'kráIO'vst:ví Ceslkém, ~de je ny,uí ke 300 úředně au.t'~}fisovaných c~vi\in;chg'eometrů, není přece zoe1'a žádné potřeby, aby gecmetwvské práce bY'ly přenášeny na jiiné osoby, tím méně, protože civilní geometři sami tr,píznačnou nezaměsiÍlnalllio'stí. ProÍ'o:že so'wdní oikres není s to, alby d+osáhl ci'vil'ního geometra, bydlí tento obY'če'ině v sídle úředního měřkkého o'krelsu ('okresní hejtmains'tvj), ta'kŽ!e rozdělení dle sO'wdnkh okresů, jak si t{) . přeď'~'Íavuje eílsařské n1l1říze,ní v třetím ods1'avci, jeslt v praxi neproveditelllllé a nad to bezpředmě'tné, protože nynější 'komunikační p'fOos1tředky umožňuji civilnímu geometru ze síidI'a okresn ho he'itmans,tví sna1ď'no obsáhnouti celý měřic'ký okres, slo'Ž!elný ze dvou až tří soudních okresů. V OlbOTUpůsobnosltÍ civilního ge'ometra nelze tedy mluviti o soudních oikrc3e,ch, nýbrž je1dná se 'nejvýš jen o politické nebo měřioké okresy. Třetí odstlN'ec tOlhoto InaříZC'n,í chce rozšířiti p,rávo ke zho'Í1ovování plánů PO'zemkový,ch 'k,nih na os,oby, které ml1ji nutné geodétk:ké vysokoskolské vzidělání a úp:ln:ou schOlp'll'olst k zhotovování dílčích plámů. Vyhovuje-'i nělkldo těmto podmínkám eí:sa,řského nař:zení, má vl!astně. všechny předpolkhťdy, abysloži
1917/61
nařÍizení hllidoucně aUltorisovaní a ne:autnrisovaní .geometři. Jejich práva budou stejná s tím rozd.lem, že ,autmtsovaný dvilní geometr r'U!čísvou pří'sahou a státní lau:torisací'také poplatníkům za slp'ráv.nost, k:deižto jeh'a neallitor~sovaný kole,ga neručí za 'nko PřirozenÝm následkem toho budou povrchní a newědomité 'Práce, jež dunzí jedna\{ mrujetek obyva:te'l'stva a jednJl:k správll'nst k'a:t'wstráilníc'hmalP, k:teré byl'y v naší říší založeny mílionovým nákladem a jsou přísně te,c'hnickýmioUbmný;mí předlP1sy stále udržovány v eviidend a novými měřeními doplňovány a opravovány. V císařském Inaří'zení je:st spalÍř'O,vatipro :kata'str za:lnžený státem s ta:kovÝm náklll!dem vdiké nehe:zpe'čí, ž,e' upadne v starou chybu, ktewu svého času udělaih reamlbul'ace, tím že ptřiváJbila často nekvalifikované a nezkoušené s:Iy. V mwpě 'knih pozemkových a v mapě katastrálné VZJUtílkly tím nesprávno'stí a zmatky, jimiž tYito olperMy d'o dneška tppL Jsou známy óeVné případy, kde daly plány zhotovené z dří1vějšk:h časů zřejmě za níizký p'lat neautmi'sov,anými a nekvalifikovanými líjmi, přičinu k mzsálhlým majetkovým Slpmům, jež nebyly v žájném pomčnl k wně maje~ku. mlčí plány, jak jsou zhotovovány dosud od ci!vilních techniků aJutodsovaných dle dosavadního na,řfzeni, jsou jednak technickými p'omůc'kami pro udržnvání 'kllltastrátlných map v evi1dend a jedmalk zákJa.dem pro sep'sáJní smlouvy me:zi kupující a prodáva'ÍÍCÍ stra'nou. V prvním přÍ>pa;děručí aUltorisovaný civillní technik za sprálvnost všech měir uvedených v pláně. sVoužících !k novému na1eze'ní a správnému vyme1zcní dHčích hranic, .a v druihém lpřírpaidě zaspráv[liQ:u výměru (p],ochu), k:t'Ná 'je předmětem kO'llipě nebo výměny. V prvním příip'adě chrání svou přísahou správnos,t katastrárný,oh openl:tů, tedy zájmy státu, v druhém případě zájmy o:byvaterlstva, zvlášť v kna'jlnách, kde mají pOlZemi'kyznačnou cenu. Vlwda 'sama zřídila, uznávaliíc ,tu-vndůležiltost i'llstituce civillních techniků, inženýrské Immory, které jsou pndřízeny státnímu dozoru a jejichž členové po'dlé!h'a'ií přísnÝm předpisům, na jejkhž dtodr'žování komora dnzhá. CivHnímu techniku se hroz; 'distCÍlpl'inámímvyšetřová1ním, tresty -a peněžitými pokUltami, zba'vením aU'torisace jen PrGIto, a'by přesně vv:p'!,'nil uIůžené povinnosti. To se s'talo jjl3tě j,en v zájmu oc!WlJllYobyvatelstva a státu~ kterému civiM technikové přímo nebo nep'římo slouží. A nyní mají naproti tomu, dle shora dtovaného CÍ'sařského nařízení, býti oprávněni k podobným Prla'cím lidé, kteří nijak neručí ani státu ani obyvatelstvu za s,p'rávnost svýoh výkonů. Vyhovl1'je-n někdo již p'řeďpokladúm, k,te~é žádá císlařrské rratřfzení v třetím'odstavd pro tyto prá1ce (vyso'lwŠikolské vzdělání a schoP'lloslt), může žádaJtí o autorisaci a stane se autoris'Ol\1\altJ.ým civilním technikem, Ipři čemž mu nebulde státi v ces1tě Hstě žád1ná překážka, a odpadne llJSlPoňoprávně,ná ohaV\l, že veřejnost a jednotHvelc j.est neauto1risovamýmí ,oprávněnými poškmzo'ván. Že shora jmenované císaiřské nrllJřj,zeníneodpovídá: snaihám IiIdu, dokazuje ,Q'klOlinost,že již dříve 'něk:lYlikráte by,la tato předloha 'v :P3lI'!'amentě odm~tnuta a uíkidy se neidosltala přes první čtení. SpoléhaJjíce na všeohny tyto důvody, žátdala česká sekce inženýrské ]{1omory pro král:ovství české, aby dsa'řs:ké nařÍJzeníz' 1. června 1914 č. 116 ř. z. vůbec ,bylo zruše,uo, !kdyby se to ,3.1lenestalo, aby bylo dGplněn'O zvláŠt1ním u'sta:uovením, že obvod inženýrské kommy pro král. Ces.ké se vyjímá z platnO's:ti,Utstanovení otds:tave,c 2. a 3. § 1. Žádost jest doslovně tato: Praha, 25. čer'vna 1914. Vysoké c. k. ministerstvo veřejných prací ve Vidni. Císařské nwřízení z 1. óetfVna 1914 č. 116 ř. z. 'o děl,ení kHt)asltrálnýlch parCel a vtě1'ová:ní 'nabytí nemO'viíostí malé ceny (novela o dělení parcel) ob'sahu}e v § 1., 'odstavec 2. a 3. za,říizení, které stav civilních geO'Il1etrů velmi p,o,š'kOZll'jí. Předsednic'tvo inženýrské k'OOlMYpro království Ceské se usneslo ve své schůzi 15. čenvmla 1. r. jednomy,slině,'žáJdati vysoké C. k. n1~niSiterstvo, orby oprá'vnění zmí1něný'oholdlstalVCŮ § 1." jimiž se pře1náší tak veliká
1917/62
kompertence na ,osolby stoLd mimo civilní geometry, nenlěi,o platnosti pro obvod j.nže'nýr,ské !\Jomo.ry pro králO'vství Ces:ké. Tuto pms!bu podpomje předse1d1ni.ctvo ilnženýrs'ké komory pro kráh>'Vsltví české taikt'o: .y obvodu inženýrské komory pro rkrál·ovství české jest c.ivilních geometrů české sekce 217, civilníoh geometrů německé s,eikce 83, dohromady tedy 300 civiLních geometrů, na něž p'ři'padá 232 s·oudních okresů. Proto'že ale civHní geometři - se zřetelem na přednosti nah:Iížení do evidenoních operá:tů jsou nuceni zdržovati se v s:ldle okresního heHn1.a nství, omezuje Soe síd)'o pů·sO'bnosti civHních geome·tTů na 128 soudních okresů. Títo civilní geometři jsou nu,cení hledati existenci v čin[]JO'sti rozšíře'né 'na víoe so'u'dních okresů, a přes to vše nemůže uvedený p'O'čet (;300) civilních geometrII nejen na,lézti za sltáva'i.dch podmínek dostaJteč'né zaměstnání, tím méně najíti přijatelný výdělek, protože je'st tento Ibe'z to'ho silně wzšíř,e'n. Následk·em nedostatečného zaměstnání· a ko:nkurence nekvaliHkov,anýoh oS'o!b, které mají jiné posta1vení při správá·ch sta,tků a ,pří mnohých fondech, nastala taková kri.se civilních geometrft, že nemohli většinou již od pěti let z\a'městnati žáldné asi:s.tenty, čímž zasáhla do řad absolventů ,dvouletého kursu pro vZdělánl civi.lních geometrů přimo katastrofální nezaměstnanoc't, Dle vyhlášky c. k. místodržitelství pro král. 6esrké ze 17. února 1887 Č. 96.478 ex 1886, vyhláš'ky c. k. místodržitel"tví z 21. prosi1nee 18600č. 65,569, vyhláškyc. k. mílStoidržitel'stlví P'TO krfl'1ovství české z 2. Iistopardu 1889 Č. 105.752, a dle .naiříwní c. k. ministerstva pční plány pro dělení v pozemkových knilhách. Ale právě tytoúřraidy, pokud nemají k mce vb:ortního úředně autorisovaného civi:lního geometra, mtl1jí povin.no.st, zadáv:ati nutné práce úředně npráv'1. c;vil. I{er,metrům činnÝm v Jeiich nebo V sousedním shoru. V království česlkém není jedíného soudního okresu, v k'teré'll by hylo nutno ohstarávati práce, patřící civil:ním geometrllm pomod § 1., 1
1917/63
odSltave-c 2. ,a 3., -od:hl~žeje od toho, že toto -císařs'ké naHzení v jmen,)vanÝ'ch bode,ch jest v přímém [Q.Z'P'O'DU s miniS:terským nařilzením ze' 7. května 1913 č. 77. ř. z. o ci.vi!ních ,te'chnicích (ci,vi'lních i'nženýrech a civHních ge'o:metrech), a to zvlášť s §§ 5. a 14., 'oidstave,c 6., wvněž nesouhlaJsí toto minis.ter:ské nařílZení se zákonem o inžený,rských komorách z 2. Jednll 1913 č. 3. ř. z., dle jeh'Ož § 1. jsou i'nželnýrské k'omory mezi ji11ým zřízeny Ik zachování stavovské cti svých členů. Protože v dňanský, Dr. E. formánek, Exner, Slla!víček, Dr. Šu'hrt, Stříbrný. Ma'štá'lka, fu'llk. 1_'
Jest žá!doucno, by se sou'č
Zprávy osobní. Pan Ing. Josef K 'I e j TI _a jmenován by,1 zemským zeměměřičským radou poři zemském výboru mla'rikra'bs,tví Moravského v Srně. J.est to vyznamenání stav,ovské v titullatuře. odp'Ovídající po zásluze titulům ostatních technifků. Této titul:artll!'ry by si měli všimnouti ostatní úřady geometrovs:ké, hl,avně státní, kde s,e dosud neodstranily snižující tHu'latury tak zv. dozorčkh orgánťJ, jež jsou v1a's,tně přednosty technkkých městských úřa- •.• dů a malí míti přiléhající označení měř i c Iký c hra ci Ů, j,~miž skl!l~ jsou, ro:vn1olj)rávně s ostatními akoo'emk:kými techni1\:y státrními. Pan VI. ť i I k u k a, adj unkt geoLlésie při lesnicKé akademii v Záh řebě jmenován byl skutečným učitelem středoškolským v IX. třídě a přidě-Ien ku službě na geodetickém kursu záhřeh ké university. Blahopřejeme snajivému kraianu-geodétu k další činnosti v cizině. ~' ..',,""'Jmenováni u c. k. eVidence katastru. Evidenč. geometry II. třídy )X'ť.04}et"Jř.) jmenováni bYI.i elevové: Jos. Rohracker (21. V. 1917) Ad. JYr e o Ht ~5. V. 1917) Stalllslav S u r y a n (7. VI. 1917) tIerm. G run e r (9;'V.IK·f~1.,,_.)' Wlad,' tIorlakows, ki (17. VII. 1917!.-Pensionováni: Vrch. ev. g.t, tj, Rud. f a s a n (31. VIL 19J7) Josef Me st e r (30. VIL 1917) a vrch. ~j;',II. ř. Em. ti i s z e I k a (,31. VII. 1917). Z) s:.užby c. k. ev. katastru: ,~ediťl!i (VI. hodno tř.) páni Jaroslav Z věř i na v generál. ředitelstvikata:sttu, Jindřich S uch Ý pro Prahu a Edmund ti o y e r pro Solnohrad; ge'~etry II. tř. (XI. hodno tř.) Rud. ti o r n Ý (29. IV. 1917), St. K ucls (U~V. 1917), Bedř. M ii l1e r (20. V. 1917), Mich. J anusz (8. VI. 1916). c
1917/64
