Drény a drenážní systémy Mgr. Renata vytejčková, Ústav ošetřovatelství Drenáž ( drainage ) Odstraňování tekutiny z ran po úrazu, operaci hromadění = komplikace hojení účinky mechanické, toxické, infekční Ustane-li sekrece z rány, lze drén vyjmout Drén – pomůcka k odvádění tekutiny Odvod Krve Žluče Pankreatických šťáv Střevního obsahu Lavážní tekutiny Hnisu vzduchu Drenáž – dělení a) Dle časového aspektu Dočasná podtlaková Trvalá žlučové cesty b) Dle způsobu vytvoření Přirozená Umělá c) Dle indikace Profylaktická prevence kumulace sekretu Terapeutická pro evakuaci přítomné patologické kolekce Dle mechanizmu účinku Gravitační ( spádová ) Sací ( podtlaková ) Kapilární ( vzlínavá ) e) Podle napojení na zevní prostředí Otevřená uzavřená Dle způsobu odběru Aktivní podtlak Pasivní spádový drén, Penrose, mulový g) Podle typu a tvaru drenážního materiálu Trubicový hadice Proužky gáza, latex Penrose g) Dle materiálu Změněné přírodní materiály Kaučuk, latex, měkká guma latexová šťáva + síra Gumový drén – firemně vyrobené, z jakékoliv sterilní hadičky, nůžkami se upraví délka a vytvoří otvory Proti zatlačení do rány se fixuje spínacím špendlíkem, který se podkládá čtvercem, T – drén
Rukavicový drén ( latexový ) – z operační rukavice, má tvar pásky, pro povrchové rány, před použitím oplach sterilním FR Syntetické umělé hmoty PVC, Polyuretan, silikon lze ponechat delší čas, drénování hlubších dutin a orgánů Tkaniny Mul o polovičku užší než longeta, asi 1 – 1,5 cm, vkládáse navlhčený či napuštěný mastí Drenážní systém Princip: Kombinace drenážní trubice + rezervoár sekretu Požadavky na drén Biostabilita: následkem reakcí mezi tkáněmi, sekrety a materiálem drénu nedochází k strukturálním změnám materiálu Biokompatibilita - vliv drenážního materiálu na okolní tkáně, př. PVC – růst granulace v místě vývodů Požadavky na rezervoár Čistě praktické těsnost, možnost uzávěru, množství sekrece, RHB Charakteristika drénů Termosenzitivní Apyrogenní Inertní při dlouhodobém kontaktu s tkáněmi Rovné x zahnuté hrudní chirurgie, aplikace nad bránici na konci opatřeny otvory Označení velikosti drénu Délka různá v cm Šíře Charriérova stupnice CH 1=0,3mm French F = CH Př. doporučovaná šíře hrudních drénů při pneumotoraxu u dospělého je 16 – 24 F Přirozená ( volná, spontánní ) drenáž Při povrchových ložiscích v ranách Při spontánní perforaci abscesu Povolením stehu v ráně Dosáhneme jí: incizí, excizí nebo ponecháním rány bez sutury Sekret je odsáván do absorpčního obvazu Odtok sekrece nebývá dostatečný slepení rány Umělá drenáž Hluboko uložená ložiska, tělní dutiny Spádová Podtlaková Kapilární Proplachová Spádová ( gravitační ) drenáž Odsává sekret ve směru přirozeného spádu Použití např. po břišních operacích subhepatální drén po CHCE T- drén po operaci žlučových cest Do dutiny se do nejnižšího místa zavádí drén
Drenážní hadice ústí do sběrného sáčku popř. absorpční vrstvy obvazu Kapilární ( cigaretová ) drenáž Abscesy a nehojící se rány Odsává sekret na principu kapilárního nasávání Do rány se vloží rukavicový, mulový, Penrose drén, který odvádí sekret Při vyšší viskozitě a větším množství sekretu je účinnost drenáže omezená Podtlaková ( odsávací ) drenáž Využívá podtlak vytvoření v podtlakových lahvích Aktivní odsávání sekrece Př. při břišních operacích, po strumektomii, mastektomii, artroskopii, torakoskopii Podtlak je tvořen odsávacím zařízením nebo vodní výlevou Odsává nepřetržitě a zabraňuje vstupu infekce do rány Př. Redonova drenáž Vakuové systémy S nízkým podtlakem 7 – 15 kPa S vysokým podtlakem 80 – 90 kPa Nádoby: Skleněné – odsávání janetovou stříkačkou či odsávačkou, pacičky od sebe Graduované plastové nádoby – vtahnutý klobouček či pacičky, odsátí Harmoniková nádoba – stlačení harmoniky Pigtail Trubicový synterický drén s krouceným koncem S otvory pro odvod sekrece Použití např. drenáž jaterního abscesu pod CT kontrolou, nefrostomie Přišit Vyveden do sáčku či sterilních čtverců Proplachová drenáž Při hnisavých ranách na odvádění sekretu z uzavřeného prostoru Drény se vkládají do horního a dolního pólu rány Lavážní roztok Betadine, Fyziologický roztok, Prontosan, Peroxid vodíku, kombinace se aplikuje horním drénem
Zeman,M. Chirurgická propedeutika, Grada
T – drén ( spádová drenáž ) Odvádí žluč
Kratší ramena zavedena do žlučovodů, delší rameno vyvedeno na povrch a spojeno se sběrným sáčkem Pravidelné měření množství sekrece Při malé sekreci – zaštipování drénu peánem dle ordinace lékaře Pokud se nevyskytnou obtíže – kontrastní cholangiografie – odstranění drénu Robinsonova drenáž ( spádová ) Uzavřený drenážní systém ve viscerální chirurgii Silikonová hadice ( 20 F, 1m ) Konec uložen v dutině břišní, otvory Opačný konec napojen na plastový jímací kalibrovaný vak Vysoce hygienické Uzavírací ventil brání ascendentnímu vniku infekce Přišit stehem Následně lze ustřihnout do obvazu Samospádová drenáž pleurální dutiny dle Bülaua Jednoduchý, ale účinný typ drenáže Napojení hrudního drénu na skleněnou láhev s antiseptickým roztokem Zátka láhve má dvě trubice Hrudní drén napojen na delší trubici ponořena 4 – 10 cm pod hladinou hloubka ponoru v cm udává negativní tlak v pleurální dutině Ponoření = zabránění zpětného nasátí vzduchu = jednocestný vodný ventil Kratší trubice komunikace prostoru nad hladinou v láhvi se zevním prostředím Spontánní pneumotorax, torakotimie, ne u resekcích plic Popsáno v roce 1891 Bülauem Systém dvou lahví ( podtlaková drenáž ) Vzájemně propojené Možnost napojení na vodní vývěvu či elektrickou odsávačku Odsávání vzduchu a sekretu z pleurální dutiny pod tlakem Výše podtlaku je dána ponorem nejdelší trubice ve druhé láhvi První láhev jímá tekutinu Prevence zpětného nasáti je vodní ventil v první láhvi ponoření trubice cca 2 cm Nutná monitorace hladiny první láhve První láhev funkce sběrná a pojistná
Tříláhvový drenážní systém
Poprvé popsáno v roce 1952 1. láhev - sběrná 2. láhev – vodní ventil – ponor 2cm 3. láhev – napojena na zdroj podtlaku Ponor nejdelší trubice určuje výši podtlaku Tento systém – základ většiny moderních hrudních drenážních systémů Srovnání Lahvový drenážní systém X Kompaktní hrudní drenážní jednotka Fixace drénů Stehem Pomocí spínacího špendlíku Ošetření drénu Sterilní krytí Dezinfekce – kruhovým pohybem od místa drenáže směrem ven Sledování sekrece množství, barva, příměsy Zajištění proti odstranění pacientem – přelepení Možnost překrýt sterilním drenážním sáčkem !Odpady s drénů se počítají do celkové bilance tekutin! Odstranění drénu Na základě ordinace lékaře, v případě nízkého odpadu z drénu Hrudní drén – lékař Ostatní – dle zvyklostí pracoviště ( lékař x sestra ) Dezinfekce místa zavedení Přerušení podtlaku tlačky, peán Odstřižení stehu pozor na steh, který uzavírá ránu Odstranění pinzetou či peánem Rázným a zároveň opatrným pohybem Sterilní krytí Následná kontrola sekrece ze stopy po drénu Drenáže Někteří autoři uvádějí u drenáží Katétry – PMK Sondy – NGS Stomie – nefrostomie, urostomie,
