Zvláštní průzkum Eurobarometer 386
Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a španělština a polština (obě 8 %). Pro většinu Evropanů je mateřským jazykem jeden z úředních jazyků země, v níž žijí. Pouze o něco více než polovina Evropanů (54 %) je schopna konverzace alespoň v jednom dalším jazyce, čtvrtina (25 %) hovoří alespoň dvěma dalšími jazyky a jeden z deseti (10 %) je schopen konverzace nejméně ve třech dalších jazycích. Téměř všichni respondenti v Lucembursku (98 %), Lotyšsku (95 %), Nizozemsku (94 %), na Maltě (93 %), ve Slovinsku, v Litvě (v obou 92 %) a ve Švédsku (91 %) uvedli, že kromě mateřského jazyka hovoří alespoň jedním dalším jazykem. Zeměmi, kde došlo v porovnání s předchozím vydáním průzkumu Eurobarometer k nejvýraznějšímu nárůstu podílu respondentů, kteří uvádějí, že ovládají alespoň jeden cizí jazyk natolik, že jsou schopni v něm vést konverzaci, jsou Rakousko (nárůst o 16 procentních bodů na 78 %), Finsko (+6 bodů na 75 %), a Irsko (+6 bodů na 40 %). Naproti tomu podíl těch, kteří hovoří alespoň jedním cizím jazykem, se výrazně snížil na Slovensku (pokles o 17 procentních bodů na 80 %), v České republice (-12 bodů na 49 %), Bulharsku (-11 bodů na 48 %), Polsku (-7 bodů na 50 %), a Maďarsku (-7 bodů na 35 %). V těchto zemích od roku 2005 klesá podíl těch, kdo hovoří rusky a německy. Pouze v několika málo zemích došlo k výraznému nárůstu podílu respondentů, kteří hovoří alespoň dvěma cizími jazyky, nejvíce to bylo v Itálii (+6 procentních bodů na 22 %) a v Irsku (+5 bodů na 18 %). V následujících devíti členských státech byl však zaznamenán výrazný pokles o více než 5 procentních bodů: Belgie (-16 procentních bodů na 50 %), Maďarsko (-14 bodů na 13 %), Bulharsko (-12 bodů na 19 %), Polsko (-10 bodů na 22 %), Portugalsko (-10 bodů na 13 %), Malta (-9 bodů na 59 %), Lucembursko (-8 bodů na 84 %), Dánsko (-8 bodů na 58 %), a Estonsko (-6 bodů na 52 %).
1
Zeměmi s největším podílem respondentů, kteří nehovoří žádným cizím jazykem, jsou Maďarsko (65 %), Itálie (62 %), Spojené království, Portugalsko (obě 61 %) a Irsko (60 %). Pěti nejrozšířenějšími cizími jazyky jsou i nadále angličtina (38 %), francouzština (12 %), němčina (11 %), španělština (7 %) a ruština (5 %). Na úrovni členských států je nejrozšířenějším cizím jazykem angličtina, a sice v 19 z 25 členských států, kde není úředním jazykem (tj. mimo Spojené království a Irsko). Většina Evropanů, kteří hovoří jakožto cizím jazykem anglicky, německy, španělsky nebo rusky, se domnívá, že jejich znalosti přesahují základní úroveň. Hodnocení úrovně znalostí se převážně shoduje s výsledky průzkumu v roce 2005. O něco více než dvě pětiny (44 %) Evropanů uvádějí, že rozumí alespoň jednomu cizímu jazyku do takové míry, že jsou schopni poslouchat v něm zprávy v rozhlase či televizi. Nejvíce respondentů (25 %) rozumí zprávám v rozhlase či televizi v angličtině. Francouzštinu a němčinu uvedlo shodně 7 % respondentů, španělštinu 5 %, ruštinu 3 % a italštinu 2 %. Stejný podíl Evropanů je schopen číst v cizím jazyce noviny či časopisy, tj. něco
přes
dvě
pětiny
(44
%)
respondentů.
I
v
tomto
případě
je
nejrozšířenějším cizím jazykem angličtina s obdobným počtem (25 %) Evropanů, kteří uvedli, že jsou schopni číst anglicky články v časopisech či novinách. Francouzštinu uvedlo 7 % a němčinu 6 % Evropanů. Na dalším místě je španělština se 4 % a následuje ruština a italština (2 %). O něco méně Evropanů si myslí, že rozumí některému cizímu jazyku natolik dobře, že jsou schopni jej používat ke komunikaci na internetu (např. používat v něm e-mail, Twitter, Facebook apod.). Schopnost takto používat alespoň jeden cizí jazyk uvádí dvě pětiny Evropanů (39 %). Opět nejvíce respondentů uvedlo angličtinu (26 %), francouzštinu a němčinu uvedlo shodně 5 % Evropanů, španělštinu 3 % a ruštinu a italštinu 1 %. Většina Evropanů (69 %), kteří hovoří cizím jazykem na dostatečné komunikační úrovni, ho používá pouze příležitostně. Tři z deseti (30 %) používají cizí jazyky často, avšak nikoli denně a čtvrtina (25 %) používá cizí jazyky denně či téměř denně. Evropané uvádějí, že pravidelně v cizím jazyce sledují filmy či televizi či poslouchají rádio (37 %), používají je na internetu (36 %) a pro komunikaci s přáteli (35 %). Dále 27 % respondentů uvádí, že v cizím jazyce pravidelně komunikují s kolegy a 50 % používá cizí jazyky při dovolené v zahraničí.
2
Nejvýraznějšími změnami od roku 2005 je nárůst podílu Evropanů, kteří pravidelně používají cizí jazyky na internetu (+10 procentních bodů) a při sledování filmů/televize či při poslouchání rádia (+8 bodů). Podíl Evropanů, kteří nepoužívají pravidelně cizí jazyk k žádnému účelu, se snížil z 13 % v roce 2005 na 9 % v roce 2012. Většina Evropanů by neřekla, že se jazyky učí aktivně. Asi čtvrtina (23 %) Evropanů se nikdy žádný cizí jazyk neučila a něco přes dvě pětiny lidí (44 %) se žádný jazyk neučilo v nedávné době, ani se nechystají začít. Pouze malá část respondentů (14 %) se učila některému cizímu jazyku během posledních dvou let; méně než jeden z deseti (7 %) se za poslední dva roky začal učit novému jazyku a podobný počet (8 %) se v poslední době žádnému cizímu jazyku neučil, ale chystá se začít příští rok. Pro nejvíce Evropanů je nejužitečnějším důvodem učit se nový jazyk práce v zahraničí; platí to pro tři pětiny (61 %) respondentů. Něco přes polovinu (53 %) se domnívá, že je tímto důvodem používání příslušného jazyka v práci (včetně cestování do zahraničí). O něco méně respondentů (46 %) uvedlo možnost studovat v zahraničí nebo využít znalostí jazyka na zahraniční dovolené (47 %). 88 % Evropanů se domnívá, že znalost cizích jazyků je velmi užitečná. Dvě třetiny Evropanů (67 %) uvádí angličtinu jako jeden ze dvou jazyků, které pro sebe považují za nejužitečnější. Po angličtině jsou za nejužitečnější jazyky považovány němčina (17 %), francouzština (16 %), španělština (14 %) a čínština (6 %). Snížil se počet těch, kteří považují za důležitou francouzštinu (-9 procentních bodů), a těch, kteří se domnívají, že je pro osobní rozvoj důležitá němčina (-5 bodů). Více Evropanů než v roce 2005 se kloní k tomu, že je důležitým jazykem čínština (+ 4 body). 98 % Evropanů považuje znalost cizích jazyků za důležitou pro budoucnost svých dětí. Za takové jazyky považují francouzštinu a němčinu (20 %), španělštinu (16 %) a čínštinu (14 %). Přibližně čtyři z pěti Evropanů (79 %) považují za jeden z nejužitečnějších jazyků pro budoucnost svých dětí angličtinu. Od roku 2005 klesl počet Evropanů (-13 procentních bodů), kteří si myslí, že je pro budoucnost dětí důležité učit se francouzsky, a počet Evropanů (-8 bodů), kteří si myslí, že je pro děti důležitá němčina. Zatímco podíl Evropanů, kteří se domnívají, že je užitečným jazykem pro osobní rozvoj čínština, se zvýšil oproti roku 2005 o 4 procentní body, podíl těch, kteří se domnívají, že učit se čínsky je důležité pro děti, narostl o celých 12 bodů.
3
Evropané nejčastěji uvádějí, že by se mnohem pravděpodobněji učili či zlepšovali v cizím jazyce, pokud by měli hodiny zdarma; uvedl to zhruba každý třetí (29 %). Asi pětina Evropanů tvrdí, že by se učili či zlepšovali v cizím jazyce, pokud by za to dostali zaplaceno (19 %), pokud by měli možnost učit se jazyk v zemi, kde se jím hovoří (18 %) a pokud by se tím zlepšily jejich vyhlídky v zaměstnání (18 %). Nejčastěji uváděnou překážkou učení se jazykům je pro třetinu Evropanů (34 %) nedostatečná motivace. Asi čtvrtina Evropanů (28 %) uvedla že nemají dost času učit se tak, jak by potřebovali, a přibližně stejný počet uvádí, že je to příliš drahé (25 %). Pětina Evropanů (19 %) uvedla, že na jazyky nemají talent, a to je odrazuje. Nejrozšířenějším způsobem učení se cizím jazykům jsou hodiny ve škole. Tímto způsobem se cizí jazyk učilo přes dvě třetiny Evropanů (68 %). Mnohem méně Evropanů se cizí jazyk naučilo prostřednictvím neformální konverzace s rodilým mluvčím (16 %), při skupinových mimoškolních kurzech s učitelem (15 %) a při častých nebo dlouhých cestách do země, kde se daným jazykem hovoří (15 %). Evropané převážně považují za nejefektivnější způsob, kterým se učili cizí jazyk, jazykové hodiny ve škole. Mezi Evropany panuje široká shoda, že by každý občan EU měl hovořit alespoň jedním cizím jazykem; souhlasí s tím více než čtyři z pěti Evropanů (84 %). Většina Evropanů podporuje představu EU, že by občané EU měli umět alespoň dva cizí jazyky – s tím, že by občané EU kromě mateřského jazyka měli umět hovořit ještě více než jedním jazykem, souhlasí více než sedm z deseti lidí (72 %). Většina Evropanů (81 %) souhlasí s tím, že by všechny jazyky EU měly mít rovné postavení. Přestože si sedm z deseti lidí (69 %) myslí, že by všichni Evropané měli umět jeden společný jazyk, nedomnívají se, že by jeden jazyk měl mít přednost před ostatními. Něco přes polovinu respondentů (53 %) souhlasí s tím, že by orgány EU měly používat pro komunikaci s občany pouze jeden jazyk, více než dvě pětiny lidí jsou však proti tomu. Více než tři čtvrtiny respondentů (77 %) si myslí, že zlepšení jazykových znalostí by mělo být politickou prioritou. Více než dva z pěti respondentů (44 %) uvedli, že dávají při sledování zahraničních filmů či televize přednost titulkům před dabingem, avšak o něco více lidí (52 %) titulky nepreferuje.
4
Evropané uznávají význam překladu v celé řadě oblastí, zejména ve vzdělávání a učení (76 %) a ve zdravotnictví a bezpečnosti (71 %). Evropané považují překlad za důležitý při hledání zaměstnání (68 %), pro to, aby se dozvěděli, co je nového ve světě (67 %), pro účast na aktivitách pořádaných EU nebo pro získání informací o těchto aktivitách (60 %), při využívání veřejných služeb (59 %) nebo při volnočasových aktivitách – TV, filmy a četba (57 %). Pouze o něco více než dva z pěti Evropanů (43 %) uvedli, že překlad hraje důležitou roli v jejich každodenním životě, a o něco méně než jeden z šesti (16 %) tuto roli považuje za velmi důležitou. Tři z deseti Evropanů (30 %) uvádějí, že překlad v jejich každodenním životě nehraje žádnou roli.
5
