Zrušit pracovní místa a převést výrobu do zahraničí jde u nás překvapivě snadno. Firmě stačilo deset dní a ještě jí na to připlácí stát

Na dlažbu rychle a levně

Zrušit pracovní místa a převést výrobu do zahraničí jde u nás překvapivě snadno. Firmě stačilo deset dní a ještě jí na to připlácí stát.

Úřad práce v západočeském městě Stříbro sídlí v budově místní polikliniky. Na jedné chodbě tak čekají nezaměstnaní i nemocní. Zatímco nemocní mají naději, že na své potíže dostanou lék, nezaměstnaní si žádný recept neodnesou. Pohroma je příliš čerstvá a přišla v nevhodnou dobu. Ve Stříbře koncem července naráz ztratilo práci 603 lidí. V místních podmínkách příliš mnoho na to, aby je zdejší trh práce dokázal vstřebat.

Výrobce kabelových svazků pro automobilový průmysl, firma AEES, rozdala hromadné výpovědi zaměstnancům ihned po jejich návratu z letní dovolené. Místo do továrny ke strojům se lidé houfně vydali na pracovní úřad žádat o registraci uchazečů o zaměstnání.

Už předtím byla v městečku s pouhými osmi tisíci obyvatel šestnáctiprocentní nezaměstnanost, teď vzrostla na 22 procent. Je to dvaapůlkrát víc než republikový průměr.

„Postiženy jsou celé rodiny," říká bývalý zaměstnanec AEES Dušan Bílek a teď už i bývalý předseda tamních odborů. Bílek ví, o čem mluví. O práci v AEES přišli minulý měsíc také oba jeho synové a snacha. Nové místo zatím nikdo z nich nesehnal.

1 / 10


Krupiér nebo angličtinář

Ne že by pracovní úřad neměl uchazečům co nabídnout. Ve Stříbře samotném sice momentálně nic volného není, ale v okolí nějaká místa přece jen jsou. Můžete dělat třeba krupiéra v kasinu King´s royal v Rozvadově na hraničním přechodu do Německa. Avizovaný plat pro uchazeče se základní znalostí němčiny je 12 tisíc korun hrubého.

V Plzni hledá průmyslová zóna Borská pole skladníky a řidiče vysokozdvižných vozíků za 16 tisíc korun hrubého. Také v tomto případě je znalost němčiny nutná, aby se pracovník orientoval v dodacích listech zboží. Personál rovněž nabírají restaurace a hotýlky podél dálnice na Rozvadov. Přijmou vyučené číšníky a kuchaře. Sanatoria a domovy důchodců se poptávají po rehabilitačních pracovnících a zdravotních sestrách. Základní škola v Lesově na Tachovsku zase nutně potřebuje angličtináře na dobu určitou.

Potíž je v tom, že pro všechny zmíněné profese se kvalifikovaní elektrotechnici z AEES těžko přeškolí ze dne na den. „Najít novou práci se zatím poštěstilo dvaceti lidem," uvádí Dušan Bílek, který je s bývalými kolegy dosud v kontaktu. Město s tamním úřadem práce a odbory rozjíždí projekt rekvalifikací, na který má přislíbeny prostředky z Evropského sociálního fondu. Měl se spustit od září, ale tak rychle to různých důvodů nebude.

Starosta Stříbra a současně i senátor (ČSSD) Miroslav Nenutil nezahálí. „Spolu s vládní agenturou Czechinvest pracujeme na projektu, který by měl přinést práci zhruba čtyřem stovkám lidí. Z bývalých kasáren hodláme vybudovat průmyslovou zónu. Zájem podnikat v ní už projevilo asi 12 firem, z toho pět považuji za seriózní uchazeče," uvedl bez konkrétnějších podrobností Nenutil. Za důležité považuje, aby měla firma ve Stříbře své sídlo a tím městu zajistila podíl na daních. Ujišťuje, že do Vánoc by mělo být jasno. Do té doby by prý propuštění lidé neměli mít o peníze nouzi.

2 / 10


Elegantní vyhazov

Firma AEES vyplatila každému zaměstnanci na odchodnou šest a tři čtvrtě platu výměnou za to, že odejdou okamžitě a přistoupí na rozvázání pracovního poměru dohodou. Nebylo v tom nic velkorysého, firma ve skutečnosti ušetřila. Šlo jí o čas. Kdyby všechno proběhlo podle zákoníku práce, musela by dát firma lidem řádně zdůvodněnou výpověď, pak je zaměstnávat další tři měsíce a poté jim ještě vyplatit tříměsíční odstupné.

Na dohodu, i když uzavřenou pod nátlakem, bylo vše administrativně jednodušší. Další kouzlo tohoto triku spočívá v tom, že vyhození na dlažbu propuštěného tolik nebolí. Kdo odejde ze zaměstnání na dohodu, může ihned žádat o podporu v nezaměstnanosti. A ta už jde z kapsy někoho jiného. Jinak řečeno nás všech.

Nejdřív tam, pak zase jinam

Proč AEES s odchodem tak spěchala? Přesouvá výrobu do Rumunska, kde je levnější pracovní síla. Pozoruhodné je, že i samo Stříbro původně vděčilo výrobě kabelových svazků pochybné výhodě levné práce. V roce 1993 sem kabely pro automobily přemístila firma Siemens z Německa, když pro ni práce tamních dělníků začala být drahá. Napadlo tehdy někoho, že se karta může jednou obrátit?

Pamětníci dnes s nostalgií vzpomínají, jak Siemens před necelými 17 lety přinesl do Stříbra jistotu. Továrna zaměstnala přes dva tisíce lidí z širokého okolí. Jejich svoz dobře živil autobusové dopravce. Jako houby po dešti začaly na městských sídlištích vyrůstat prodejny obchodních řetězců. O slušnou kupní sílu města se v té době zasloužili i pendleři, denně dojíždějící za prací do blízkého Německa. Vydělané marky jim po výměně na koruny zajišťovaly nadstandardní životní úroveň.

3 / 10


Teď už pendlerství není, co bývalo. V Německu se propouští, cizinci jsou první na řadě. K poklesu tržeb v prodejnách ve Stříbře se zatím nikdo nechce přiznat. Ale výstavné obchůdky na náměstí zejí prázdnotou.

Autobusová točna před továrnou na kabely zarůstá trávou, parkoviště, jindy plné aut, je prázdné. Posledních padesát lidí, které si AEES hodlá ponechat do konce roku, odjelo do Rumunska. Zaškoluje tamní dělníky. Učí je například, jak se kompletují kabelové svazky pro osobní auta Škoda Fabia.

Někomu tržní ekonomika s liberálními principy sociální stabilitu vzala, jinému ji přinesla. Včera to byli Češi, dnes jsou to Rumuni. Čas ukáže, na jak dlouho.

Z ruky do ruky

Stříbro je sice maloměsto, ale dosud si vždy dokázalo poradit samo. Má za sebou několik pádů průmyslového odvětví, které brzy vystřídal vzestup jiného.

Když tu po útlumu těžby ještě před rokem 1989 skončily Rudné a nerudné doly, obsadila tamní areál Škoda Plzeň. Pak do něj začátkem devadesátých let přestěhoval svou výrobu z Německa do Čech Siemens. Také se tam dlouho neohřál. Po několika letech továrnu prodal nadnárodní společnosti Alcoa. Ta si zpočátku vedla vzorně. Nejenže výrobu zachovala, ale ke spokojenosti radnice začala přispívat na opravy sportovního stadionu a mateřských škol. Dokonce na své náklady nechala opravit kašnu na náměstí.

4 / 10


Později se však začala chovat divně. „Začalo to tím, že areál továrny prodala obchodníkovi s nemovitostmi firmě Orco a sídlila tam už jen v pronájmu", vzpomíná starosta Nenutil. Pak začala propouštět kmenové zaměstnance a na uprázdněná místa najímat přes zprostředkovatelské agentury zahraniční dělníky. To jí rozvázalo ruce při loňské první velké vlně propouštění. Najatí „agenturníci" byli první na řadě. Celkem přišlo o práci tisíc lidí. Začalo se hovořit o prodeji.

Všichni si oddechli, když se letos v půlce června našel kupec. Byla to americká společnost AEES. „Radost byla předčasná. Deset dní po převzetí nám nový majitel oznámil, že přesouvá výrobu do Rumunska a tu u nás ruší," vybavuje si trpké chvíle odborový předák Dušan Bílek. Zaměstnanci dostali dovolenou a po ní následovaly výpovědi.

Nové finty

Mít zajištěné prostředky k obživě jen na pár měsíců a čekat doma na nejistého investora není nic povzbudivého. Bílek říká, že každý shání práci zuby nehty. V okolí už se rozneslo, jak na tom propuštění dělníci jsou, a někteří zaměstnavatelé se pokoušejí jejich situaci zneužít. Bez obalu jim radí, aby dál zůstávali formálně nezaměstnanými na podpoře a pracovali u nich na zkrácený úvazek za čtyři tisíce korun hrubého měsíčně. Odvolávají se na zákon o zaměstnanosti, který souběh podpory a přivýdělku umožňuje. Podmínkou je, že si nezaměstnaný vydělá maximálně polovinu minimální mzdy, což je - jaká náhoda - právě zmíněných čtyři tisíce korun hrubého za měsíc. Práce smí trvat maximálně dvacet hodin týdně.

Tonoucí se stébla chytá. Na myšlence samotné by nebylo nic špatného za předpokladu, že vše probíhá férově. Lidé neztratí pracovní návyky, a když se v očích zaměstnavatele osvědčí, třeba si je nakonec ponechá nastálo. Ti, co se o to už pokusili, ale vypráví o něčem jiném.

„Žádný zkrácený úvazek, musí odpracovat plný počet hodin," líčí poznatky několika bývalých

5 / 10


kolegů Bílek. Zlobí se, že firmy dělníky bezostyšně vykořisťují a ještě se přiživují na penězovodu z veřejných prostředků.

Předseda odborové centrály Kovo Josef Středula tvrdí, že obdobné praktiky se dnes šíří ve firmách napříč republikou. „Ve strojírenství je podle našich odhadů takto odíráno deset tisíc lidí. Firmy tomu říkají dohoda o provedené práci. Ve skutečnosti je to zneužívání dávek v nezaměstnanosti," rozhořčuje se Středula. Firmy ušetří na mzdách i na pojištění. Ztráty pro stát Středula odhaduje na 3,5 miliardy za rok.

Co je doma, to se počítá

Strojírenství teď prožívá krušné časy. „V plzeňském Panasonicu majitelé městu vyhrožují, že přesunou výrobu do Maďarska, jestli se bude radnice bránit agenturnímu zaměstnávání cizinců za dumpingové mzdy. Ve středočeském Žebráku stěhují rakouští majitelé továrnu obráběcích strojů INTOS do Rakouska. Psal jsem kvůli tomu rakouské velvyslankyni v Praze, ale marně," uvádí jiný příklad Středula.

Proč právě do Rakouska? Představa, že by tam lidé pracovali levněji než u nás, je lehce absurdní. V tomto případě jde majiteli o to, aby u sebe doma nová pracovní místa vytvořil náhradou za jiná, předtím zrušená.

„Zrušit pracovní místa v Rakousku nebo také v Německu je dnes drahé," odvolává se na informace od tamních kolegů odborářů Josef Středula. V Německu, jak dodává, musí každému hromadnému propouštění předcházet sociální plán. Vedení ho musí s každým probrat individuálně a najít pro něj východisko. Odstupné se pohybuje kolem 50 tisíc euro, aby propuštění neskončilo pro rodinu existenčním šokem.

6 / 10


Odborový svaz Kovo se spolu se středočeským hejtmanem Davidem Rathem pokouší vyjednat propuštěným zaměstnancům INTOS Žebrák vyšší odstupné, než jsou tři měsíční platy. Ale Rakušané jsou neoblomní. Nechtějí dát ani o chlup víc, než ukládají české zákony.

Nečas neuspěl. A co po volbách?

Středulovi vadí, jak je u nás rušení pracovních míst pro firmy ve srovnání se západní Evropou levné a snadné. Exministr práce a sociálních věcí Petr Nečas v návrhu novely zákoníku práce dokonce navrhoval, aby to zaměstnavatelé měli ještě snazší. Chtěl uzákonit, aby mohli propouštět bez udání důvodu. Dřív než stačil Nečas návrh protlačit, pravicová vláda Mirka Topolánka padla.

„Vzorný zaměstnanec v očích pravicové vlády žádná práva nechce a se vším se smíří. Sociální inženýrství se tu nepěstuje," uzavírá Josef Středula.

Odboráři ze svazu Kovo odhadují, že 80 procent strojírenských firem pracuje čtyři dny v týdnu. Pátky jsou volné, lidé zůstávají doma za 60 procent mzdy. Takto postiženo může být v současnosti až 350 tisíc zaměstnanců v kovoprůmyslu.

Český statistický úřad (ČSÚ) potvrzuje nový fenomén volných pátků, ale přesnější odhady o počtu podniků nemá. Vedoucí odboru statistiky trhu práce Dalibor Holý říká, že na zjišťování údajů začínají pracovat. Potvrzuje však, že strojírenství, proexportně zaměřený obor, je odbytovou krizí postiženo nejvíce. Novým jevem je, že o práci přicházejí hlavně muži, živitelé rodin. Ve statistikách nezaměstnanosti až dosud převažovaly ženy. Teď se podíl obou skupin vyrovnal.

7 / 10


Dvojí míra nezaměstnanosti

Je tu však záhada. Údaje o nezaměstnanosti u nás sledují dvě instituce, ale jejich čísla se pokaždé rozcházejí. Zatímco v podání Ministerstva práce a sociálních věcí jsme například v červnu měli osm procent nezaměstnaných, podle Českého statistického úřadu jich bylo jen 6,3 procenta. Které z obou čísel je správné? Dalibor Holý z Českého statistického úřadu vysvětluje, že za vším je rozdílná metodika výpočtu obou institucí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejňuje každý měsíc tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti. Vychází z hlášení okresních úřadů práce, které do statistiky zahrnují všechny zaregistrované uchazeče o zaměstnání, tedy například i cizince.

S obecnou mírou nezaměstnanosti pracuje Český statistický úřad, který publikuje průměr za jednotlivá čtvrtletí. Podkladem je výběrové šetření pracovních sil, zahrnující podrobné statistické šetření v 25 tisících náhodně vybraných bytech. Nezaměstnaný musí splňovat několik omezujících podmínek, především nesmí pracovat za úplatu, byť by to byla jediná hodina v měsíci. Současně si musí aktivně hledat práci, například využitím inzerce, a být připraven do ní nastoupit do 14 dnů.

Obecná míra nezaměstnanosti vychází ze zásad Mezinárodní organizace práce a metodického doporučení Eurostatu, takže je srovnatelná se zahraničím. Proto se jí také říká harmonizovaná nezaměstnanost. Z posledního šetření Eurostatu vyplývá, že průměrná míra harmonizované nezaměstnanosti v 27 členských státech Evropské unie dosáhla 8,9 procent, takže Česko na tom v mezinárodním srovnání není tak špatně. Nejlépe se dařilo Nizozemsku s 3,3 procenty a nejhůře Španělsku s 18,1 procenta nezaměstnaných.

8 / 10


Stárneme, nikoho to nepálí

Specialista na ekonomiku podniků Ivan Neumaier z Vysoké školy ekonomické v Praze souhlasí s tím, že slabá zahraniční poptávka naše strojírenství ničí. Nezávisle na odbytové krizi však současně trvá hlad po pracovních silách v celé řadě profesí. Chybějí zdravotní sestry, lékaři, učitelé, pracovníci ve službách. Nemluvě o kvalifikovaných řemeslnících.

Učit se řemeslu není v době nynějšího životního stylu a hodnot prestižní. Základní školy navíc opouštějí slabé populační ročníky. Až se ekonomika oživí, budou čerstvé pracovní posily chybět. Česká populace stárne, lidé se dožívají vyššího věku, ale služby pro seniory nejsou. A bude hůř, až po roce 2010 začnou odcházet do důchodu silné poválečné ročníky.

„Jak může ekonomika růst, když je náš demografický vývoj dlouhodobě nepříznivý?" pozastavuje se Neumaier. „Jedině podpora populační politiky je klíčem k dalšímu rozvoji," dodává.

Podpora netrvá věčně

Zatímco s jedním výdělkem v domácnosti se lze krátkodobě protlouci, když chybí příjmy dva, je to zlé. Podpora v nezaměstnanosti netrvá věčně. Její délka je odstupňovaná věkem a pohybuje se od pěti do 11 měsíců. Maximálním stropem je 13 307 korun, ale průměrná výše podpory u nás v červenci činila asi 5300 korun, což je méně než minimální mzda. Připomeňme, že

9 / 10


v červenci u nás nemělo práci 485 319 lidí (8,4%), dávky v nezaměstnanosti přitom pobíralo jen 200 179, tedy 41,2 procenta z nich.

Současný ministr práce Petr Šimerka navrhoval, jak ulehčit postiženým rodinám finanční problémy. Chtěl, aby se na přechodnou dobu zvýšila procentní výše podpory v nezaměstnanosti a prodloužila se doba pro její pobírání. Lidé by mohli dávky v nezaměstnanosti dostávat o měsíc déle a v prvních dvou měsících brát až 80 procent z čisté mzdy namísto nynějších 65 procent.

Vyšší podíl čisté mzdy by brali nezaměstnaní i při rekvalifikaci. Kdo by ztratil práci dva roky před důchodem, dostával by po celou dobu před odchodem do penze 55 procent čisté mzdy z posledního zaměstnání. Úřady práce označují nezaměstnané od 55 let věku za neumístitelné.

Opatření, které mělo začít platit od listopadu a trvat do konce příštího roku, bylo součástí navrhovaného zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Prezident Václav Klaus navrhovaný zákon vetoval jako nesystémový.

10 / 10

Zrušit pracovní místa a převést výrobu do zahraničí jde u nás překvapivě snadno. Firmě stačilo deset dní a ještě jí na to připlácí stát

Recommend Documents