3 2007 ZPRAVODAJ O VÝCHOVĚ A VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU DĚTÍ A MLÁDEŽE
Šerif • Osmadvacet uznaných sdružení • Táboření na zemědělské půdě • Vzniklo Fórum nestátních neziskových organizací • Ministryně školství Dana Kuchtová: Vážím si dětských sdružení i Bambiriády • V čele ČRDM stojí nadále Pavel Trantina • Dřevomorka na konci tunelu • Sousedé se stávají přáteli • Šestnáctiletí nebo čtrnáctiletí voliči? • Projekt Odyssea • Skauti zahájili oslavy 100 let Skautingu • Obnova Staré Vody • Jak najít mezi stovkami táborů ten správný? • Březový lístek • Expedice Radhošť 2007
Fotogalerie Archy 2
foto RADAMOK – Rada dětí a mládeže Moravskoslezského kraje
Šerif Ráda si pročítám úžasnou knihu „Proč jsou šťastné děti šťastné“. Pan Steve Biddulph v ní mimo jiné píše, že naše mysl si pamatuje všechno, co se nám kdy stalo! Mnohaleté výzkumy tento pozoruhodný objev stále více potvrzují. Všechno – každý pohled, zvuk či vyřčené slovo – je uloženo v naší paměti. Často je obtížné si na něco vzpomenout, nicméně je to tam a účinkuje to. Na zvrásněném povrchu našeho mozku je zaznamenán celý náš život... Už proto bychom se měli snažit, aby vzpomínky na dětství byly pro naše děti hezké. Zeptala jsem se mezi přáteli, co se jim vybaví, když řeknu slovo škola. První láska, kufřík s krtkem a v něm modré trenýrky a bílé cvičky, červeně podtrhaná písmena v sešitě, kamarádi, prach z křídy, vycpaná sova v kabinetu přírodopisu, dlouhé pláště na laborky... Bylo toho vážně hodně. Milé vzpomínky; možná proto, že ty zlé jsme už zapomněli. Stejnou otázku jsem položila ve školní družině dětem na prvním stupni. Paní učitelka, krátké přestávky, svačina, zvonění, domácí úkoly. Děti se překřikují, dělají přitom grimasy a dál volají – počítače, matika, prázdniny, blbci a hnus. Cože…? Pousmála jsem se a koukla, kdo řekl ta slova. No, to bude asi pěkné kvítko! V rohu družiny seděl malý kluk. Seděl
pryč od ostatních, na zemi, a já si ho celou dobu ani nevšimla. Přitom ho nejde přehlédnout. „Tobě se ve škole nelíbí?“ Začínám normální otázkou. Slyšel ji zřejmě stokrát, ale přesto odpověděl. „Ne, protože se mě každý na něco ptá. Protože se na mě každý divně dívá a protože chci být doma s mámou.“ „No, jo, ale doma nejsou přestávky, nic by ses nenaučil a navíc bys neměl kamarády.“ Nepřipadá mi, že mu říkám něco světaborného, ale takové věci se přeci říkají. „Já už stejně všechno umím, jednou budu doktor a operovat mě tady nenaučí.“ No, řekněte, není ten kluk úžasný? Je přeci zbytečné, když chce být doktor, aby ztrácel čas ve škole. „Jak se jmenuješ?“ To také není moc originální otázka; alespoň jsem si tedy vedle něho sedla, abych měla na společný hovor stejnou pozici. „Honza šerif.“ Hm, tak kluk bude zřejmě kovbojským doktorem. „Hele, šerife, tebe v té škole fakt nic nebaví? Vždyť si snad největší ve třídě, to ti musí jít třeba skákání v tělocviku úplně samo.“ No, teď jsem možná zabodovala. Sport a kluci, to jde k sobě. „Já se před tělocvikem nerad převlíkám.“ Nejsem profík na lidské duše, ale myslím, že klučina bude krapet mamánek, takže to nemá ve škole lehké. Nevadí, je v první třídě, to se časem poddá.
Máme kolena pod bradou a společně si mlčíme. Tak to byla má krátká sonda do vzpomínek při slově škola. Paní družinářka mi odmyká dveře od pavilonu a při loučení si posteskne: „Honzík to má trochu těžké, je tu jediný.“ Moc její větu nechápu, tak se snažím (spíše ze zdvořilosti) o vtipnou odpověď „Já se také nerada převlékala, to šerifa přejde,“ připojuji úsměv, který mi ovšem velmi rychle zmrzl na rtech. „Nechtěla jsem vám zasahovat do hovoru (hlas staré paní zvážněl), ale Honzík nemá rád, když se mu říká příjmením. Děti to na něj volají stále.“ Jedna, dva, tři vteřiny – a už mi to dochází. Taky možná proto, že slyším tiché vysvětlování. „Jmenuje se Jan Ch e r i f.“ Příjmení mi hláskovala. „Jeho otec je Francouz.“ Připadá mi přesto divné, že by tenhle kluk, velký jako hora a krásný jako obrázek, měl kvůli příjmení takové problémy. Paní družinářka se ze strachu ohlíží, zda nás někdo neposlouchá. Dělám ze sebe chytrou a pronesu: „Co by měl říkat Kašpárek, Mrkvička, Pivoňka, Špína a další?“
Upřeně, udiveně a taky trochu ustaraně se na mě podívá a pak pronese tu hroznou větu: „Paní Molková, vy jste snad slepá. Vždyť ten kluk je přeci černej. Proto ho děti nemají rády!“ Do tváře se mi vrhá zlost. Ne na děti. Na osobu, která je s nimi ve volném čase po škole, na osobu, která si dovolí je vychovávat pod štítem pracovník školy. Věřme, že Honzíkův vstup do školy byl jen nešťastným krokem na prima cestě dětstvím. Doufejme, že se skvělému panu doktorovi po letech vybaví jen usměvavá paní učitelka, jednička z matiky, natvrdlá zvědavá ženská v družině, vůně školní jídelny... Hezký den všem, i těm jediným, přeje Marie Molková – Hromča
[email protected] ilustrační foto Petr Vaněk
3
Osmadvacet uznaných sdružení Představitelé 28 nestátních neziskových organizací obdrželi pro léta 2007 – 2010 titul „Organizace uznaná MŠMT pro oblast práce s dětmi a mládeží“. Osvědčení o udělení titulu, o němž rozhodla ministryně školství Dana Kuchtová, jim předala náměstkyně ministryně Eva Bartoňová spolu s předsedou senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Karlem Bartákem 21. března 2007 při slavnostním setkání ve Valdštejnském paláci. Mezi uznanými organizacemi je i 18 členských sdružení České rady dětí a mládeže (ČRDM). Patron setkání Karel Barták v úvodní řeči zdůraznil, že pro rozvoj mladého člověka je důležitá nejen výuka, ale i výchova. „Musí se přiznat, že doba po roce 1989 slovu výchova nepřeje. Je to možná kyvadlo dějin,“ podotkl senátor a připomněl, že dříve byla mladá generace vychovává-
na v duchu socialistických idejí. „Výraz výchova chápu zcela jinak, a je to výchova v tradicích středoeropského prostoru, chcete-li křesťansko-židovské ideologie. Jako bychom se toho všichni báli: V rodinách chtějí hlavně úspěšného člověka, který vystuduje nebo je úspěšný ve sportu, v kultuře, vydělává peníze. A já mám takový pocit, že nad výchovou jako by se nikdo téměř nezamýšlel,“ míní Karel Barták. Čerstvým držitelům uděleného titulu organizace uznané ministerstvem školství pro práci s mládeží v této souvislosti vysekl poklonu: „Pro význam vaší práce před vámi hluboce smekám – a jsem hrozně rád, že mohu
4
vlastně své první vystoupení v této oblasti prožít právě s vámi,“ pronesl senátor. Slova uznání zazněla rovněž z úst představitelů ministerstva školství Evy Bartoňové a Jaroslava Tučka. Udělením titulu podle nich stát vlastně garantuje činnost těchto organizací před veřejností. O tom, že získání atestu zdaleka nebylo samozřejmostí, svědčí celkový počet podaných žádostí o něj – na ministerstvo jich došlo 104. Organizacemi uznanými MŠMT pro oblast práce s dětmi a mládeží jsou: Agentura Koniklec, Asociace středoškolských klubů ČR, Asociace turistických oddílů mládeže, Centrum pro volný čas mládeže, Česká tábornická unie, Duha, Folklorní sdružení ČR, GEMINI, Hnutí Brontosaurus, Hudební mládež ČR, Junák-svaz skautů a skautek, Klub Domino – DTA, Kolpingovo dílo, Kondor, Liga lesní moudrosti, Náchodská prima sezona, Pionýr, Royal Rangers, Salesiánské hnutí mládeže, SARKANDER, Sdružení dětí a mládeže TILIA, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Sdružení mladých ochránců přírody ČSOP, Sdružení přátel
Jaroslava Foglara, Sdružení turistických a tábornických oddílů, Společenství harmonie těla a ducha, YMCA v ČR a YWCA v ČR. Jejich zástupci jeden po druhém předstoupili před senátora Bartáka a náměstkyni ministryně Bartoňovou a přijali od nich spolu s deskami, obsahujícími osvědčení o udělení zmíněného titulu, i krátké osobní blahopření. Hlavním sálem Valdštejnského paláce se přitom rozléhal potlesk přítomných.
Poté se mikrofonu ujali předseda ČRDM Pavel Trantina a náčelník Asociace TOM (a šéf pracovní skupiny ČRDM „Stát“) Tomáš Novotný, aby poděkovali – nejen za projevená uznání, ale i za zájem o činnost dětských a mládežnic-
kých spolků obecně a za zastání, které především v osobě náměstkyně ministryně mají. Oba se mj. zároveň zmínili i o naději na brzké přidělení dotačních prostředků, na které, řečeno slovy Tomáše Novotného, letos „ještě o fous netrpělivěji než jindy“ dětská a mládežnická sdružení čekají. Ačkoliv pozvánka na setkání v Senátu avizovala osobní účast ministryně školství Dany Kuchtové, musel ji Jaroslav Tuček hned na počátku omluvit pracovním zaneprázdněním ve Sněmovně. Ze stejného důvodu zůstaly během ceremoniálu osiřelé i židle za konferenčním stolem se jmenovkami poslanců Waltra Bartoše, Pavla Ploce a Petra Bratského. Po oÞciální části programu, zahájeného a ukončeného vystoupením žesťového kvarteta žáků Gymnázia Jana Nerudy, následovala neformální beseda spojená s pohoštěním.
v těchto organizacích. Výchova je zvláště dnes – jak koneckonců říkal i pan senátor Barták – velice důležitá, a práce, kterou tato občanská sdružení vykonávají, se mnohdy bere jako samozřejmost. Byli jsme prostě zvyklí z totality, že určité organizace měly jaksi v popisu práce s dětmi pracovat. Dnes už je to jinak, ale společnost to bohužel tak nevnímá. Největším přínosem uděleného ocenění je právě signál k veřejnosti: Jsou tady lidé, kteří dobrovolně, zdarma, ve svém volném čase pracují pro děti a mládež,“ soudí Michal Kubík. Osvědčení o udělení titulu pro svoji organizaci Royal Rangers si z Valdštejnského paláce odnášel i Jan Holeček z její 37. Přední hlídky Kladno: „Pokud mám říci,
co pro nás znamená, tak určitě ocenění naší práce, tak jako asi pro všechny. To je jedna věc. Druhou věcí je fakt, že nejsme moc velká organizace. Takže pro nás jde samozřejmě určitým způsobem o prestižní záležitost, protože naše práce není vidět tolik jako práce organizací, které mají pětinásobek, šestinásobek členů, než máme my. Pro mě osobně je docela překvapením, jak se ministerstvo k těmto organizacím staví, a že konečně v našem státě – po sedmnácti letech od Sametové revoluce – začíná být vidět, že si jeho špičky uvědomují, že je potřeba pracovat s děckama a s mládeží i někde jinde než ve školách a v rodinách.“ Jiří Majer Foto autor
A jak vůbec vnímají udělený titul jeho čerství nositelé? Uznání, motivace, signál k veřejnosti – taková slova použili ve svých odpovědích zástupci tří namátkou vybraných „uznaných“ organizací. „Ocenění od MŠMT pro nás znamená samozřejmě závazek a motivuje nás minimálně na další čtyři roky ke zlepšování práce s dětmi. Velice si toho ocenění vážíme,“ řekla Kateřina Hájková ze Sdružení turistických a tábornických oddílů, působícího ve čtvrtém pražském obvodu. Michal Kubík z Kolpingova díla České republiky zasadil událost do celospolečenských souvislostí. „Velký význam spatřuji v tom, že je to signál vyslaný směrem k veřejnosti, aby došlo k většímu uznání dobrovolnické práce
5
Táboření na zemědělské půdě Několikrát jsme se setkali s problémem, kdy oddíl, kmen nebo jiná skupina dětí a mládeže chtěl tábořit na pozemku soukromého zemědělce, stejně tak jako v předešlých letech. Zemědělec jejich činnost podporoval; v podstatě od nich nechtěl ani žádné peníze za pronájem louky. Najednou se zalekl, protože mu na regionální zemědělské agentuře řekli, že podle metodiky Ministerstva zemědělství (dále jen Mze) nemůže pobírat zemědělskou dotaci, protože na části jeho pozemku bude stanový tábor. Když jsem se informoval na Státním zemědělském intervenčním fondu (dále jen SZIF) , který má na starosti kontrolu obhospodařování pozemků pro MZe, bylo mi řečeno, že v jejich interní metodice nejsou přechodné stanové tábory překážkou pro vyplacení dotací. Ovšem v metodice MZe se neoperuje s pojmem trvalé a přechodné, nýbrž pouze „stanové tábory“. Kmen Ligy lesní moudrosti Kruh vznesl dotaz na MZe a odpověď byla v rozporu s informací SZIFu.
Objednali jsme se tedy s pracovní skupinou Stát při ČRDM k panu ministru Gandalovičovi. Když přeci proběhne tábor po posečení louky a na podzim zemědělec ještě udělá druhou seč, tak jak by mohlo být narušeno zemědělské využívání pozemku? Pan ministr si dával načas a po několika urgencích kanceláře A-TOMu, jmenovitě Zuzky Antošové, jsme dostali odpověď. Domníváme se, že odpověď je dostatečně jasná a že může pomoci táborům, které by se octly v podobné situaci jako kmen Kruh. Nakládejte s vyjádřením ministra, které najdete na internetové adrese http://www.adam.cz/ dokumenty/2007/ministerstvo-zemedelstvi-taboreniodpoved-gandalovic.jpg, jak budete potřebovat. Ať je nám všem k užitku. Aleš Sedláček – Tokaheya, náčelník Ligy lesní moudrosti a 1. místopředseda ČRDM ilustrační foto LLM kresba Marek Fajfr
Vzniklo Fórum nestátních neziskových organizací Ministryně bez portfeje MUDr. Džamila Stehlíková (Strana zelených) informovala o vzniku Fóra nestátních neziskových organizací fungujícího při Radě vlády pro neziskové organizace. Za členy rady jmenovala koncem března ministryně Stehlíková i předsedu ČRDM Pavla Trantinu a člena představenstva ČRDM Romana Málka, jehož navrhla Koalice nevládek Pardubicka. Fórum má přinášet aktuální a z praxe ověřené informace a podněty přímo od lidí, působících v neziskovém sektoru. První setkání přípravného výboru proběhlo 7. března 2007 v zasedací místnosti budovy Úřadu vlády. Do fóra je možné se přihlásit přes e-mail
[email protected] s předmětem Přihláška. Účastníkem či účastnicí fóra se může stát každý člen nebo každá členka, zakladatel nebo zakladatelka nestátní neziskové organizace. Každých 4 - 5 měsíců bude svoláno setkání účastníků a účastnic fóra s ministryní k aktuálním tématům v oblasti nestátních neziskových organizací. „Podíl nestátních neziskových organizací na celo-
6
společenském vývoji je již nyní v České republice významný. Ve srovnání s jinými demokratickými zeměmi je však nedostatečný. Jednou z příčin je mnohdy nevyhovující příslušná legislativa a také nedostatečná systémová opatření, která by usnadnila vznik a samotnou existenci obLogo Rady vlády pro čanských iniciativ a nestátních neziskové organizace neziskových organizací,“ řekla ministryně Stehlíková. Doplnila, že legislativní či systémové změny, týkající se právě neziskového sektoru, nemohou vznikat „od stolu“, bez spolupráce s těmi, kterých se dotýkají. Právě proto bylo založeno fórum. Důraz na neziskový sektor se Zeleným podařil vnést do programu vlády, i proto byla tato oblast včleněna do agendy resortu bez portfeje, vedeného ministryní Džamilou Stehlíkovou. S neziskovým sektorem spolupracuje i poslanecký klub Strany zelených. Zdroj: ICN
Ministryně školství Dana Kuchtová: Vážím si práce dětských sdružení i Bambiriády Nestátní neziskové organizace – včetně mládežnických sdružení – vykonávají mnoho dobré a v jistém smyslu nenahraditelné práce. Jejich aktivity totiž vycházejí „zespoda“, a tudíž lépe než mnozí úředníci od „zeleného stolu“ vědí, co v dané oblasti chybí, kde je třeba přiložit ruku k dílu a kde účinně zasáhnout. Na tiskové konferenci uspořádané Českou radou dětí a mládeže (ČRDM) 20. dubna 2007 to řekla ministryně školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Dana Kuchtová. Úvodním proslovem ve Velkém zrcadlovém sále ministerstva zahájila představování devátého ročníku největší přehlídky činnosti sdružení dětí a mládeže – Bambiriády 2007. Paní ministryně přitom zdůraznila, že si váží práce těch, kteří ve svém volném čase pracují s dětmi a mládeží a že považuje tyto aktivity za důležité. „Jsem ráda, že se Bambiriáda koná a že o aktivitách těchto organizací se dozví i veřejnost,“ prohlásila ministryně školství. Připomněla, že MŠMT zmíněnou akci podporuje i Þnančně (v loňském roce třemi miliony korun). Pokud jí to časové možnosti dovolí, chtěla by s dcerou jednu z regionálních Bambiriád, a sice tu v Českých Budějovicích, navštívit. Bambiriáda se letos koná v době od 24. do 27. 5. v celkem 27 městech v tuctu krajů naší republiky; o týden dříve ji podle českého vzoru uspořádají také ve třech slovenských a jednom polském městě. Smyslem akce je podle předsedy ČRDM Pavla Trantiny upozornit veřejnost na činnost dětských a mládežnických sdružení, která se celoročně, systematicky zabývají mimoškolní výchovou naší nejmladší generace. „Bambiriáda není pouť a není to ani jednorázová záležitost; je pro nás prostředkem, jak tlumočit důležitost mimoškolní výchovy,“ shrnul Pavel Trantina. Ředitel Bambiriády 2007 Martin Bělohlávek podtrhl význam, jaký pro rozvoj osobnosti dítěte představuje neformální prostředí mládežnických organizací a spolků. „Dítě se v kolektivu sdružení učí týmové práci, tak jako asi nikde jinde,“ vysvětlil s dovětkem, že nejen rodina, ale ani formální kolektiv školní třídy takovou šanci neskýtají. Letošní Bambiriáda bude kromě „standardního“ programu, na jaký jsou její návštěvníci zvyklí z minulých ročníků, nabízet i něco navíc. Mottem Každý jsme jiný, všichni rovnoprávní se hlásí ke stejnojmenné evropské kampani na podporu lidských práv, společenské rozmanitosti a spoluúčasti
mladých lidí na rozhodování. Podle koordinátory kampaně Kateřiny Zezulkové bude sepětí obou projektů dobře patrné například na koncertu v pátek 25. 5. na Střeleckém ostrově, dějišti pražské Bambiriády, nebo při realizaci nápadu s graÞti na dvou regionálních akcích.
Plastický obrázek o tom, jak bude Bambiriáda v jednotlivých městech vypadat, si mohli účastníci tiskové konference udělat z více než půlhodinového štafetového referování zástupců příslušných organizačních štábů, kteří se do Prahy sjeli. V některých městech (Zábřeh, Jeseník, Rakovník, Rychnov nad Kněžnou, Náchod) pořádají Bambiriádu poprvé. V Chrudimi nad ní převzal záštitu její dlouholetý organizátor a nynější zastupitel města; ne úplně všude však mají pořadatelé na přízeň úředníků takové štěstí jako chrudimští… „Můžeme zkusit tam společně jednat, jestli se situace nezmění. Ministerstvo školství Bambiriádu zaštiťuje a myslím, že vážnost akce by měla být některým komunálním, možná i krajským politikům zřej-
mější,“ reagovala na vyslechnuté stesky Dana Kuchtová. V historickém centru Tábora chtějí dát své akci středověký kolorit; také v hlavním městě má být jednou z dominantních akcí soutěž Královská cesta se stanovišti připomínajícími velké historické momenty. V Prostějově připraví program pro děti „náctiletí“ v rámci akce Děti baví děti; teenagery se budou snažit zapojit do dění rockovým koncertem v Nymburku. Tam také – ale nejen tam – dbají na to, aby prakticky všechny nabízené „atrakce“ mohly absolvovat i hendikepované děti. Táborové hry, lanové překážky, výtvarné a rukodělné aktivity, šerm, lukostřelba, airsoftová střelnice, šachový turnaj, rafting – tyto a mnohé další „atrakce“, chystané koncem května pro malé návštěvníky a jejich rodiče, skloňovali pořadatelé devátého ročníku známé akce ve všech pádech. Podobně, jako dobrovolníci nehledí na hodinky při práci ve svém volném čase ve sdruženích, brali vesměs i minutový limit, vymezený pro vystoupení každého z nich při představování Bambiriády ve „svém“ městě, spíše jen jako orientační… Ve Velkém zrcadlovém sále ministerstva školství zaznělo také poděkování pořadatelů Bambiriády všem těm, bez jejichž zájmu a podpory by nebylo možné akci takového rozsahu uskutečnit. Jmenovitě jde o MŠMT a Ministerstvo obrany, dále o hlavního partnera, jímž je už po několik let Generali Pojišťovna, a.s., o hlavní mediální partnery – Českou televizi, Český rozhlas 1 – Radiožurnál, Český rozhlas 2 – Praha a Deníky – a o celostátní partnery, jimiž jsou Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR, České dráhy, a.s. a ABA Czech. Jiří Majer Foto Dětská tisková agentura
7
V čele ČRDM bude stát i nadále Pavel Trantina Českou radu dětí a mládeže (ČRDM) povede i v dalším tříletém funkčním období její současný předseda Pavel Trantina. V tajné volbě o tom rozhodli delegáti 26. Valného shromáždění ČRDM 19. dubna 2007. Odsouhlasili rovněž návrh Pavla Trantiny na složení nového sedmičlenného představenstva Rady. Rozhodli také o přijetí tří nových členů, z toho dvou krajských mládežnických formací; aktuální počet členských sdružení ČRDM tak nyní činí 97. Pavel Trantina, navržený domovským Junákem, neměl protikandidáta – žádné jiné sdružení nikoho jiného do pozice předsedy ČRDM nenavrhovalo. Ačkoliv za této situace mohla proběhnout volba „zjevná“, delegáti nakonec volili přece jen tajně. Za zmínku stojí, že s myšlenkou na tajné hlasování přišel sám kandidát na nové předsednictví; svůj návrh odůvodnil snahou co nejlépe zjistit reálnou podporu, již mezi členskými spolky Rady vlastně má. Když tříčlenná volební komise roztřídila a spočítala volební lístky, ukázalo se, že Pavel Trantina se těší podpoře velmi široké: z 62 odevzdaných hlasů jich 58 bylo pro a tři proti; v jednom případě se kdosi hlasování zdržel. Sestavu nového představenstva ČRDM poté přijali delegáti Valného shromáždění jednomyslně. Prvním místopředsedou je (opět) Aleš Sedláček (Liga lesní moudrosti) a místopředsedou Ondřej Šejtka (Asociace turistických oddílů mládeže); členy představenstva jsou Ondřej Chobot (Česká tábornická unie), Jana Jílková (Asociace víceúčelových základních organizací technických sportů a činností ČR), Tomáš Kaplan (Hnutí Brontosaurus), Martin Kříž (Zeměpisná společnost Morava, Jihomoravská rada dětí a mládeže) a Josef Výprachtický (Junák). Lze nicméně očekávat, že na podzim ještě dozná složení představenstva jistých změn: přinejmenším dva lidé mají být nahrazeni jinými. „Byl bych velmi rád, aby v představenstvu zasedl zástupce Pionýra,“ poznamenal Pavel Trantina. Představenstvo ČRDM může být až patnáctičlenné. Z vůle delegátů 26. Valného shromáždění přistoupily k ČRDM Plzeňská krajská rada dětí a mládeže, Rada dětí a mládeže Kraje Vysočina a Československý zálesák. Přijetím prvých dvou jmenovaných uskupení se počet krajských rad zastřešených ČRDM rozšířil na šest; plzeňská organizace má přitom šest členských sdružení čítajících dohromady 6000 lidí, organizace na Vysočině 25 sdružení reprezentujících 20 000 lidí. Československý zálesák žádal vlastně o znovupřijetí poté, co jeho členství v Radě administrativně zaniklo – nedopatřením si je totiž neprodloužil… S nepořízenou naopak odcházel z Valného shromáždění zástupce plzeňského Sdružení pro volný čas DEMARO, usilující o individuální členství v České radě dětí a mládeže. „Věřím, že budeme i tak dobře spolupracovat prostřednictvím krajské rady při pořádání Bambiriády,“ glosoval tento výsledek hlasování předseda ČRDM. Účastníci Valného shromáždění dále schválili výroční zprávu za rok 2006 a návrh rozpočtu na rok 2007; k oběma dokumentům nicméně zazněly některé připomínky, jimiž se vedení Rady bude ještě zabývat. Delegáti vzali rovněž na vědomí zprávu o řešení situace s DPH, na niž před časem kriticky upozornili pionýři a kolem níž panovalo znatelné napětí. Závěr šetření daňového poradce, najatého kanceláří ČRDM, který jednal s Þnančním úřadem, vyznívá optimisticky: na jedné straně tzv. vratka Þ-
8
nančnímu úřadu a na straně druhé přeplatek daně za uplynulá léta se vzájemně téměř vyruší; předpokládaný konečný výsledek se znaménkem plus by měl být ve prospěch ČRDM.
Pavel Trantina, předseda ČRDM a Mgr. Eva Bartoňová, náměstkyně ministryně školství
K zajímavostem Valného shromáždění, konaného ve Farním klubu u Panny Marie Sněžné, patří, že se jeho zahájení zúčastnila jako host i náměstkyně ministryně školství Eva Bartoňová. Krátce rekapitulovala dvouapůlleté období svých pracovních kontaktů se „starým“ vedením ČRDM. Česká rada dětí a mládeže byla podle ní vždy partnerem s vlastním názorem, který se snaží prosadit, ale umí i komunikovat. Náměstkyně ministryně považuje pozici předsedy ČRDM za velmi těžkou. „Je to osoba, která musí mít velmi významně vaši důvěru; která v podstatě musí naplňovat ambice vás, kteří jdete s nějakými náměty, ale zároveň musí mít velkou schopnost diplomacie a vůli se s ostatními partnery domluvit, vytvořit prostor k jednání. Musí mít samozřejmě výsledky, a někdy se člověk pohybuje v určitém intervalu,“ zobecnila Eva Bartoňová. Dodala, že si v daném ohledu celého odstupujícího týmu v čele s jeho předsedou váží. Aniž v tomto směru dala delegátům Valného shromáždění nějaké doporučení, popřála jim na závěr svého krátkého vystoupení zdar při volbě jejich nové reprezentace. Jiří Majer
Dřevomorka na konci tunelu... Kauza označovaná jako „tunel“ ve Fondu dětí a mládeže (FDM) míří před soud. Informovala o tom počátkem ledna některá média, z těch elektronických například internetový portál Hospodářských novin iHned. Podle něj by se měl trestní senát během následujících měsíců začít zabývat případem likvidátora FDM Pavla Žáka, stíhaného kvůli pochybnému rozprodeji desítky nemovitostí. Nad Pavlem Žákem a jeho dvěSnímky ukazovaly jednak zdevasma spolupracovníky visí podle tovaná rekreační zařízení ve stavu, iHned tři paragrafy: porušování v jakém je FDM zanechal, a jednak povinnosti při správě cizího ma– v působivém kontrastu s nimi jetku, zkreslování údajů o stavu – vzhled objektů, které si dětská hospodaření a zneužívání inforsdružení sama pořídila a o něž mací v obchodním styku. pečují. Nadsázka s dřevomorkou, použitá pro název expozice, byla ale jen částečná: při přebírání objektů si zmíněnou otázku řada spolkových představitelů kladla zcela vážně. „Některé objekty, které rozhodnutím sněmovny připadly junákům, pionýrům, Asociaci turistických oddílů mládeže, mladým woodcrafterům z Ligy lesní moudrosti a dalším spolkům, předčily mírou vybydlenosti a zchátralosti naše nejčernější představy,“ shodli se jejich představitelé. FDM byl založen v roce 1993, aby spravoval dvoumiliardový majetek bývalého Socialistického svazu mládeže (SSM). Na jaře 2004 přišla kontrola ministerstva Þnancí na nesrovnalosti v hospodaření fondu a úřad podal na likvidátora FDM trestní oznámení. Pavel Žák mimo jiné prodával majetek fondu i navzdory výslovnému zákazu poslanců, uvádí ve stručné rekapitulaci událostí iHned. Policie vznesla obvinění v kauze Žák a spol. na podzim 2005. Příběh, který se kolem Fondu dětí a mládeže odvíjel, bude tedy mít – zdá se – soudní dohru. Má ovšem ještě jeden konec, možná poněkud méně „mediálně atraktivní“. I ten je však stále otevřený… Teprve před zhruba pěti lety totiž začalo několik členských spolků České rady dětí a mládeže (ČRDM) po dlouhých průtazích – a mnohdy i za poměrně dramaNejnutnější náklady na rekontických okolností – od likvidovastrukci byly vyčísleny na 200 miného FDM majetek někdejšího lionů korun. Prostředky, které se SSM fakticky přebírat. O tom, jak podařilo získat díky Odboru pro převzaté nemovitosti vypadaly, mládež MŠMT, pomohly v několika výmluvně vypovídala kolekce jepřípadech zacelit nejhorší rány: jich velkoformátových fotograÞí zastavit bujení dřevokazné houby S dřevomorkou na startu. ČRDM v trámoví, vyspravit propadlou ji pod tímto názvem loni vystavila část střechy… Ani noví majitev sídlech obou komor parlamenlé ovšem nelení: brigády, zdroje tu. obecní, vlastní spolkové Þnance,
vytrvalé pokusy o získání dotací z evropských fondů – to vše jsou cesty, kterými se dětská sdružení ubírají. Jejich zástupci doufali i v pochopení ze strany vysokých státních úředníků a politiků – proto jim ostatně také ukazovali dřevomorku, alespoň na fotograÞi… Jenže okamžitý kýžený Þnanční efekt výstavy v podobě 50 milionů korun, které by byly díky zájmu politiků o věc uvolněny ze Státního rozpočtu na letošní rok a použity pro sanaci poničených objektů SSM, se nedostavil. Ministerstvo školství v rámci sestavovaného rozpočtu zmíněnou sumu nenárokovalo – a poslanecké priority při pověstném „porcování medvěda“ byly pak zřejmě jiné.
Loni v září v Jindřichově Hradci byl nicméně za přítomnosti zástupců MŠMT, kraje, města i ústředí Junáka slavnostně otevřen SUD neboli Skautský Univerzální Dům. Šlo o první z objektů Junáka získaných pro organizaci z bývalého FDM. V říjnu se pak otevřely dveře Krajinské v Českých Budějovicích – dalšího skautského domu získaného v rámci likvidace FDM. V současné době je dokončena rekonstrukce první části budovy. Jak rychle se podaří dokončit obnovu dalších, závisí hlavně na penězích. Zatím se na sanaci budovy podílí strukturální fondy EU, ministerstva školství a místního rozvoje, „kraj“ a další partneři i sponzoři. Spoustu práce na objektu udělali sami skauti, a to nejen budějovičtí. Při jednoduchých stavebních pracích v rámci „naturálního plnění“ odvedli práci téměř za milion korun. Uvedené dva příklady, o kterých referoval portál Adam, pouze ilustrují snahu sedmi juniorských organizací, jimž připadla zdevastovaná část majetku někdejšího SSM (Asociace turistických oddílů mládeže, Junák, Kondor, Liga lesní moudrosti, Pionýr, sdružení Petrov a YMCA v ČR) o její opravu a využití těmi, kterým měla kdysi sloužit. Totiž mládeží a dětmi. Jiří Majer ilustrační foto archív ČRDM
9
Sousedé se stávají přáteli
– projekt pro česko-německou práci s mládeží
Krajský kruh mládeže Horní Franky v roce 2006 realizoval pilotní projekt „Sousedé se stávají přáteli“ pro podporu česko-německé výměny mládeže mezi Karlovarským krajem a Horními Franky. Tím se v obou sousedních regionech umožnilo zintenzivnění společných setkání mládeže. Projekt byl nejprve osobně představen možným partnerům v Horních Francích a v Karlovarském kraji a společně s partnery byly vybrány vhodné akce a naplánováno začlenění partnerské skupiny. V letních měsících se podařilo společně realizovat 13 mládežnických setkání. Naplánované akce pro mládež v Horních Francích byly zpřístupněny i české mládeži z Karlovarského kraje a částečně i naopak. Otevřením již plánovaných akcí bylo možno plánovat krátkodobě a nekomplikovaněji. Jako koncept se velmi osvědčila možnost jednodenního setkání k „okusení“ a osobní podpora projektové koordinátorky. Důležité bylo, aby mladiství sdíleli společné zážitky. Zároveň měli příležitost k osobním setkáním a možnost získat interkulturní zkušenosti, při kterých byli podporováni. Přitom byl vzbuzen i jejich zájem o pokračování těchto setkání a zážitků. Jednodenní setkání k „okusení“ a ke vstupu do dlouhodobých partnerství se
10
osvědčila jako ideální začátek. Mládežníci, jejich rodiče a také partneři měli o jednodenní akce větší zájem a méně obav, než při vícedenních nabídkách. Mladí lidé dokázali překonat strach, předsudky a zábrany. Projekt ukázal, že mladí lidé v obou státech jsou připraveni se zbavit předsudků a předpojetí, když se jim umožní osobní setkání, a když se tato setkání uskuteční za podpory a doprovodu odborného personálu. Obava, že koncept jednodennosti akcí nepovede k trvalým partnerstvím, se
Přehled uskutečněných setkání: • Turnaj ve stolním fotbálku, Kulmbach 17. 6. 06, „Alte Spinnerei“- Gymnázium Aš • Free&Easy-Turnaj ve Streetballu, Regnitzlosau 25. 6. 06, KJR Hof - Gymnasium Aš • SkateContest, Skateland Marktredwitz 1. 7. 06, JUZ MAK – PrevCentrum Cheb/Aš • „Tanec bez hranic“, Krajinná výstava bez hranic - Cheb 9. 7. 06, JUZ MAK – DDM Hazlov • „Z Olympu do přítomnosti“, Studánka u Aše 23. 7. 06, DDM Karlovy Vary – JUZ Pur Helmbrechts • Túra do jeskyní pro dívky, Schönsteinhöhle 29. 7. 06, koja Coburg - DDM Cheb • Horolezecký den, Kümmersreuth 2. 8. 06, koja Coburg- DD Cheb • Stavební hřiště, Bamberg 10. 8. 06, Chapeau Claque – KRDMK-Cheb • „Ukáži ti své město“, Cheb 8. 9. 06 – Hof 15. 9. 06, SJR Hof – DDM Cheb • Světový den dětí, Konradsreuth 17. 9. 06, KJR Hof – KRDMK Cheb • Festival dětského divadla, Rehau 27. 10. 06, KJR Hof – Gymnasium Aš • ZiKommfestival, Neustadt bei Coburg 31. 10. 06, KJR Coburg - Gymnasium Aš
nepotvrdila. Jak mládež, tak partneři mají velký zájem o další akce, vícedenní setkání a nové nabídky. Nabídku Krajského kruhu mládeže Horní Franky k společnému setkání po akcích partneři rádi přijali a využili jí k hodnocení a plánování do budoucna. Vedoucí projektu podpořila zájemce v přípravě, provedení a hodnocení tak, aby se podobné akce v příštích letech mohly stát běžnou součástí každoročních programů. Již od roku 1994 se Krajský kruh mládeže Horní Franky zasazuje o zintenzivnění česko-ně-
mecké práce s mládeží. Od vstupu České Republiky do EU je kontakt mezi Německem a Českem pro mládež důležitý nejen z důvodů „idealistických“, ale i v souvislosti s možnostmi a šancemi na pracovním trhu. Obzvlášť ve spolupráci v pohraniční oblasti se naskytují výhody při plánování a provedení setkání, například vzhledem k minimálním vzdálenostem. Potřebu i zájem mládežníků poznat mladé lidi ze sousední země chce Krajský kruh mládeže Horní Franky i nadále podporovat. Podařilo se prodloužit program, takže je možné zúčastnit se i letos. Akce jsou určeny pro mládež z Horních Franků a Karlovarského kraje. Mohou je nabídnout organizace pro mládež a provést je za podpory Krajského kruhu mládeže Horní Franky. Od dubna 2007 se za podpory Hornofrancké nadace, Oberfrankenstiftung, mohou zúčastnit nejen organizace z Karlovarského kraje, ale i z jiných krajů České republiky,
německý partner však musí být z Horních Franků. Pouze německý partner má možnost zažádat o Þnanční podporu pro společný projekt. Může obdržet až 20 € za každého účastníka z české strany při setkáních v Horních Francích či za každého účastníka z německé strany při akci v Česku. Krajský kruh mládeže Horní Franky také plánuje program pro odborné pracovníky, při kterém budou zájemci z české strany moci navštívit různá zařízení pro práci s mládeží v Horních Francích a informovat se například o systému, Þnancování apod. Pro další informace se můžete obrátit na vedoucí projektu, Moniku Masihi. Bezirksjugendring Oberfranken Opernstr. 5, 95444 Bayreuth Tel: +49(0)921- 63310 www.bezirksjugendring-oberfranken.de
[email protected]
Šestnáctiletí nebo čtrnáctiletí voliči? Chceme participaci? Radikálně?! V Rakousku jako v první zemi Evropy budou moci v parlamentních volbách hlasovat mladí lidé od šestnácti let. Německý spolkový kruh mládeže je ještě radikálnější: prosazuje aktivní volební věk už od čtrnácti let! Volební právo pro šestnáctileté jako součást volební reformy schválila v březnu rakouská vláda. Jde o společný návrh stran velké koalice, předpokládá se tedy i schválení parlamentem. V Rakousku je již nyní ve třech z devíti spolkových zemí zavedeno volební právo pro šestnáctileté, ale jen na zemské úrovni. V pěti zemích se pak mohou šestnáctiletí účastnit obecních voleb. Rozšíření tohoto práva i na celostátní parlamentní volby je evropským primátem. Podle odborníků prý však tato změna nepřinese žádné zásadní změny volebních výsledků. Celkový počet oprávněných voličů se tím zvýší jen o 2,2 procenta.
Vzhledem k neustálému stárnutí voličské základny je nové opatření považováno za určitou kompenzaci tohoto trendu. Německý spolkový kruh mládeže svým usnesením ze 79. Valného shromáždění z října minulého roku požaduje snížení aktivního volebního věku dokonce na 14 let, a to ve volbách komunálních, zemských (v jednotlivých spolkových zemích), spolkových (celoněmeckých), a dokonce také evropských. Zdá se vám to radikální? Uvedené usnesení je uzavřením debaty uvnitř Německého spolkového kruhu mládeže, kterou nastartovaly některé členské kruhy v jednotlivých spolkových zemích během posledních dvou let. „Magickou“ hranicí pro snížení věku se pro ně nestalo 16 let, protože v některých spolkových zemích již je v tomto věku možné volit v zemských volbách. Na první pohled radikální požadavek opírají představitelé Ně-
meckého spolkového kruhu mládeže o zcela jednoduchý princip: vážení politici, myslíte to vážně s tou spoluúčastí mladých lidí na rozhodovacích procesech a životě společnosti? Pokud ano, dejte jim možnost spolurozhodovat v tom základním politickém instrumentu, v systému zastupitelské demokracie… Více informací (např. vyjádření některých odborníků) naleznete v němčině na www.dbjr.de, odkaz Partizipation, pododkaz Wahlalter nebo www.jugendvertretung.at, odkaz Wahlalter/ Partizipation Zdroj: Lidové noviny a webové stránky Bundes Jugendvertretung (Rakouská národní rada mládeže) a Deutsches Bundesjugendring (Německý spolkový kruh mládeže) Přeložila a upravila Michaela Přílepková a -mr-
11
Projekt Odyssea Odyssea – prožitková cesta Jedním z členských sdružení České rady dětí a mládeže je občanské sdružení Projekt Odyssea. Co se pod jeho tajuplně znějícím názvem skrývá a jaké je jeho poslání? Projekt Odyssea začal působit roku 2002 v oblasti primární prevence. Jeho posláním je podporovat školy v tom, aby do své vzdělávací nabídky zaváděly kvalitní prožitkové programy zaměřené na osobnostní a sociální výchovu (OSV). A proč si jeho zakladatelé zvolili právě tento název? „Odyssea je pro nás symbolem dlouhé dobrodružné cesty, která vede k něčemu hodnotnému, a zároveň je i prožitková. Princip učit se z vlastních prožitků a zkušeností pomáháme vracet do škol,“ říká Vladimír Srb, jeden ze zakladatelů a současný předseda správní rady. Když se řekne OSV Co to vlastně osobnostní a sociální výchova je? OSV je průřezové téma, jehož smyslem je pomáhat žákům utvářet praktické dovednosti. Zaměřuje se na ty stránky osobnosti, které jsou rozhodující pro uspokojivé zvládání osobního života a mezilidských vztahů. Za tímto účelem většinou používá prožitkové metody. Žáci nejsou pouze informováni, ale učí se jednat přímo v reálných nebo modelových situacích. Podle sdružení Projekt Odyssea si žáci odnášejí
12
posilující osobní zkušenost, jsou ohleduplnější, odvážnější a podnikavější. Navíc jsou méně zranitelní vůči těm sociálně patologickým jevům, které vyrůstají z nedostatku sebevědomí, mezilidských dovedností a z neschopnosti uplatnit se v současném světě. Co bylo na začátku Zakladatelé Projektu Odyssea jsou bývalí spolužáci a studenti Katedry pedagogiky FF UK v Praze. Měli to štěstí, že byli přímo u vzniku oboru, který se jmenuje Pedagogika osobnostně sociálního rozvoje. Jejich učitelem, „duchovním otcem“ a zakladatelem oboru je Doc. Josef Valenta. Z jeho myšlenek stále čerpají a posouvají je
dál. V současné době pan docent působí jako supervizor jejich projektu. Po ukončení studií začali pracovat jako učitelé na školách. „To, že jsme na školách sami učili, a víme, jak náročná je učitelská práce, je pro nás obrovská výhoda,“ říká lektor Michal Dubec. Na školách se snažili zavádět nepovinné nebo volitelné předměty vycházející z principů OSV. Zároveň vedli různé dramatické kroužky a organizovali zážitkové kurzy. Inspiraci nacházeli v metodách sociálněpsychologického výcviku, dramatické výchovy a zážitkové pedagogiky. Na přelomu tisíciletí pak vznikla myšlenka na založení vlastní organizace, která se nakonec v roce 2002 naplnila. V prvních letech organizovali především adaptační soustředění pro nově přijaté třídy, jejich obsahem bylo zejména stmelování kolektivu a nastavení komunikačních pravidel. „Myslím, že jsme se sblížili, což asi nečekal nikdo. Jednoznačně to v naší třídě zanechalo hluboké stopy a k soustředění se budeme vracet ještě hodně dlouho. Možná někteří z nás lépe poznali sami sebe,“ komentuje seznamovací kurz studentka 1. ročníku gymnázia Naďa. Časem se objevila poptávka, aby se principy používané v těchto prožitkových kurzech naučili používat i učitelé v běžném vyučování. „V roce 2004, v souvislosti s probíhající reformou školství, jsme se rozhodli dát prioritu systematickým dlouhodobým kurzům pro celé
učitelské sbory. Napsali jsme projekt, na který se nám podařilo získat peníze z Evropského sociálního fondu a který nás v současné době nejvíce zaměstnává. Kurzy pro školní třídy ale realizujeme i nadále.“ Evropské peníze pomáhají osobnostní a sociální výchově „Zavádění osobnostní a sociální výchovy do školních vzdělávacích programů základních škol a víceletých gymnázií v Praze“ – tak zní celý název zmíněného projektu, jehož doba trvání je dva roky. Je do něj zapojeno celkem 14 škol a nyní se nachází za svou polovinou. Díky školské reformě jsou všechny základní školy a nižší stupně víceletých gymnázií od příštího školního roku povinné mít své školní vzdělávací programy. Každá škola má nějakým způsobem uskutečňovat osobnostní a sociální výchovu – rozvíjet dovednosti pro mezilidské vztahy, dovednost efektivní komunikace a týmové spolupráce, dovednost zvládat mezilidské konßikty, osvojovat si metody duševní hygieny. Podle průzkumů Projektu Odyssea většina učitelů tvrdí, že postrádají znalosti a dovednosti pro používání metod OSV a projevují zájem se v tomto oboru systematicky vzdělávat. „OSV je na školách relativně nový jev; je to pro ně velký nápor a hledají si cestu, jak si s tímto
tématem poradit. My jim v tom pomáháme,“ říká Vladimír Srb. Ve spolupráci s partnerskými školami jsou vyvíjeny metodické materiály, které zahrnují mimo jiné tzv. „lekce OSV“, přípravy na vyučování s cíli OSV, metodiky školních prožitkových kurzů nebo didaktická DVD. Pomocí těchto materiálů si může každá škola vytvořit „osobnostní a sociální výchovu na míru“. Na jejich tvorbě spolupracovalo více než 150 učitelů, lektorů a odborných konzultantů a pracuje s nimi více než 500 učitelů. Během podzimu 2007 budou prezen-
továny všem základním školám a víceletým gymnáziím v Praze, které o to projeví zájem. Pracovní verze metodik je již k dispozici na internetových stránkách sdružení.
Jak vypadá osobnostní a sociální výchova v praxi Nejdříve by měla proběhnout celoškolní diskuse o tom, které vlastnosti a které sociální dovednosti svých žáků chtějí učitelé na dané škole rozvíjet především. Pomůckou pro tuto diskusi jsou tzv. „očekávané výstupy OSV“. Jedná se o seznam základních dovedností, které můžeme v osobnostní a sociální výchově rozvíjet. Dovednosti jsou uspořádány do 11 tematických okruhů OSV – podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Mezi témata, o která mají školy největší zájem, patří především komunikační dovednosti, oblast mezilidských vztahů a rozvoj studijních dovedností. Konkrétními dovednostmi je třeba to, že žák poznává svou osobnost, používá postupy efektivního učení, zvládá vlastní agresivitu, tvořivě řeší mezilidské situace, odmítá manipulaci, projevuje respekt nebo zvládá situace soutěže a konkurence. Všichni učitelé poté projdou komunikačním kur-
zem, řada učitelů i dalšími kurzy (Metody OSV pro běžné vyučování, Metodika třídnických hodin ...). Učitelé mají k dispozici celou řadu materiálů a textů, kterými se mohou inspirovat a o které se opřít. Autoři se snažili, aby tyto materiály byly co nejkonkrétnější, učitelé v nich najdou již vyzkoušené metody a aktivity. Rovněž zdůrazňují, že metodiky OSV nepředstavují žádné dogma – je jen na škole a na učitelích, kdy a jakým způsobem je ve svém vyučování budou používat. Členové sdružení Projekt Odyssea by rádi vyjádřili úctu, obdiv a slova díků školám, které se do projektu zapojily a projevily ochotu pustit se do náročné práce. Úctu a obdiv si však zcela jistě zaslouží i oni sami – jejich pracovní nasazení a nadšení šířit dobré myšlenky je úžasné. Přejme Odyssee hodně elánu a štěstí na jejich další cestě. Kristýna Makovcová Foto archiv sdružení Kontaktní adresa: PROJEKT ODYSSEA Jandova 8 190 00 Praha 9
[email protected] www.odyssea.cz • vzdělávací programy osobnostní a sociální výchovy pro učitele • prožitkové vzdělávací programy osobnostní a sociální výchovy pro školní třídy (zejména • adaptační soustředění a kurzy primární prevence šikany)
13
Století skautingu odstartovalo v Praze Tisíce lidí zahájili oslavy 100 let skautingu Hry, hudba, tanec a spousta zábavy. Právě tak zahájilo přes deset tisíc lidí oslavy skautských narozenin na akci Objevte svět…, která se konala v sobotu 21. dubna na Staroměstském náměstí. Skautské hnutí, které má na celém více než 40 milionů členů, slaví letos své stoleté výročí.
Na Staroměstské náměstí v Praze přišli skautům do další stovky popřát politici, hudebníci, velvyslanci několika zemí, a především stovky obyvatel hlavního města. Velvyslankyně Jihoafrické republiky Nomsa Dube mluvila o skautech v Africe a skautům z hradeckého oddílu předala dárek – publikaci o Jihoafrické republice a panoramatickou fotograÞi tamní přírody. „I když se skauting v Austrálii v lecčems od toho českého liší, Objevte svět… ve faktech • Na akci bylo 4 537 registrovaných skautů, dalších asi 2 000 skautů z Prahy a asi 5 000 Pražanů. Celkem tedy přes 11 000 slavících. • Program a organizaci oslav zabezpečovalo 160 dobrovolníků. • Při zahájení vystoupilo na pódiu celkem 59 účinkujících. • Pro skauty bylo během víkendu zajištěno přes 5220 doprovodných programů. • Na akci byl složen největší šátek na světě z 216 šátků států, kde existuje skauting. • Ve čtvrtek před zahájením oslav byla poprvé v historii ošátkována Petřínská rozhledna obřím šátkem. • Na Staroměstském náměstí bylo celkem 97 doprovodných aktivit z asi 40 zemí světa, například ochutnávka typických jídel, hry, ukázky rukodělných prací a lidových oděvů z různých světadílů.
14
těže nebo výpravy do zahraničí. V červenci se v Anglii na jamboree, celosvětovém setkání, utáboří na 40 tisíc skautů z 200 zemí světa. Začátkem srpna se ve 216 zemích sejdou skauti na vrcholcích hor celého světa, aby pozdravili „úsvit druhého století skautingu“. Jan Žáček sdílejí australští skauti, stejně tak jako skauti na celém světě, stejné hodnoty. Tím všichni dohromady tvoří jedno společenství, nehledě na zeměpisné nebo národnostní rozdíly,“ řekl honorární konzul Australského velvyslanectví Petr Vodvařka. „Za australský kontinent přeji alespoň dalších 100 let na celém světě,“ dodal. Skauti ze stovek českých oddílů zastupovali země celého světa a z vyrobených šátků, které s sebou na akci přivezli, složili největší skautský šátek na světě. „Je to skvělá akce, kde potkávám spoustu skautů z celé republiky a vidím, že jich tu jsou fakt tisíce. Tisíce skautů, tisíce kámošů. Zítra se chystáme do lanového centra a taky na rafting,“ popsala průběh akce třináctiletá Péťa z Českého Brodu. Zazpívat skautům k narozeninám přišla Ewa Farna, populární česká kapela Ready Kirken a několik dalších skupin představujících mezinárodní hudbu. Závěrem akce prohlásil moderátor Standa Berkovec oslavy 100 let skautingu za zahájené. Oslavy budou probíhat celý rok. Naplánovány jsou výstavy, sou-
Obří skautský šátek na Petřínské rozhledně slavnostně pokřtil herec a příznivec skautingu Tomáš Hánák
Skauti obnovují poutní místo Stará Voda Barokní poutní kostel ve Staré Vodě po léta chátral ve vojenském prostoru Libavá. V roce 1995 zahájili skauti akci „Obnova Staré Vody“. V květnu 2006 se na Staré Vodě sešlo asi 120 pracantů a bylo mezi nimi i 13 skautů z Kanady, 4 Poláci a jeden Holanďan. Opravoval se most poškozený povodní, upravovali jsme přístupové schody ke hřbitovu, pálili vysekané křoví, Kanaďani položili dlaždice v chodbě věže, pokáceli jsme suchý smrk u kříže pod kostelem. 8. června skauti pomohli připravit ve Staré Vodě bohoslužbu pro bývalé přislušníky PTP při jejich celostátním setkání. Sloužili ji arcibiskup Graubner a biskup Lobkovic. Při pobytu skautů z Kentucky v našich rodinách jsme také 7. července s nimi přijeli do Staré Vody a společně jsme s nimi sekali trávu, upravovali cestu ke Královské studánce a chystali areál na hlavní pouť. Pouť ve dnech 28. – 30. 7. navštívilo asi 3000 poutníků. Bohoslužbu pro německé starousedlíky sloužili duchovní z Vídně, Mnichova a Moravského Berouna. Skauti pomohli při výzdobě kostela, připravili tradiční výstavu materiálů z historie Staré Vody a okolí. Podařilo se také vydat 2 nové pohlednice s fotograÞemi současného stavu kostela a dalších objektů areálu.
Od 9. do 16. srpna pracovali skauti z Týnce na sečení trávy, čistili hřbitov a klášter, pomáhali zedníkům při opravě omítek v kostele. Hned po nich přijelo 12
Na jaře pokračujeme klenbou stropu a železobetonovým věncem, na který se bude instalovat věž kaple. Skautský pracovní víkend proběhne 12. a 13. května 2007. Do pouti v červenci by měla celá stavba stát v původní barokní podobě. Stavbu provádí Þrma TOMA Olomouc (Doloplazy). Za 19. skautské středisko Velký Týnec JUDr. Jan Pečínka
skautů z Doloplaz a s nimi také 6 lužických Srbů z Německa a 6 Poláků z Glubczyc. Ti odvedli kus práce při pořezání stromů napadaných do rybníka a vyčistili jeho dno a okolí. Ve středu 23. 8. přijela na kolech skupina 20 skautů – roverů z Hrubé Vody, kde byli na táboře. Bylo mezi nimi i 5 Slováků. Pomohli při vysekávání nového křoví na ploše kláštera a kolem kostela, opravili výpustní šachtu rybníka a uklidili prostor kolem Královské studánky.
Další práce proběhly 23. a 24. září. Přijeli někteří starousedlíci z Německa a také skauti z Polska. Podepsala se smlouva o zahájení obnovy kaple Královské studánky. Dle projektu ji bude provádět stavební Þrma, ale skauti budou pomáhat při pomocných pracích. Do prvního sněhu, byla postavena zděná část kaple. Stavební Þrma začala s prací 11. října 2006 a poslední kámen byl vyzděn 23. 11. Podařilo se rozebrat staré zchátralé zdivo a vyzdít je znovu do výše 2,5 metru.
STARÁ VODA - ALTWASSER První písemný záznam o Staré Vodě je z r. 1456, obec byla založena asi o 200 let dříve. Od nepaměti se zde konávaly poutě a v roce 1688 byl dokončen důstojný poutní kostel podle projektu císařského architekta G. P. Tencalliho. V letech 1690 -1695 zde byla zřízena kolej školského řádu piaristů, kteří zde působili do r. 1922. Studovali zde mj. J. E. Purkyně a A. C. Stojan, pozdější olomoucký arcibiskup. Po odchodu piaristů byli zde krátce redemptoristé, do r. 1930 benediktini, po II. světové válce kongregace oblátů Panny Marie. Dnes jsou na místě kláštera pouze zbytky zdiva a studna na bývalém nádvoří. Bylo zaznamenáno přes dvacet míst, odkud poutníci přicházeli v procesích. Tradiční pouť z Kroměříže se datuje od r. 1715 – tehdy jako poděkování za odvrácení moru. Po odsunu německého obyvatelstva se zde v r. 1949 konala poslední pouť a pak byl prostor uzavřen pro potřeby armád. Malebná obec Stará Voda byla zrušena a postupně srovnána se zemí. Po odchodu sovětských vojáků se první pouť konala 28. září 1991. Oprava kostela pokračuje po etapách tak, jak jsou k dispozici Þnanční prostředky.
15
Jak najít mezi stovkami táborů ten správný? Poradí vám kampaň „Opravdu dobrý tábor“ Kampaň Opravdu dobrý tábor již úspěšně absolvovala dva ročníky a pomohla mnoha rodičům v období před letními prázdninami při orientaci a hledání v nabídce táborů vhodných pro jejich děti. Nyní v návaznosti na předchozí dobré výsledky začíná třetí ročník se stejným cílem – pomoci rodičům a dětem najít Opravdu dobrý tábor. Kampaň byla zahájena 11. dubna 2007 na tiskové konferenci a poběží do 30. 6. 2007. Cílem projektu je informovat veřejnost o důležitých pravidlech, jež by měl splňovat každý pořadatel táborů, a pomoci rodičům při hledání a výběru toho nejlepšího letního tábora pro jejich děti. Jeho těžištěm je opět webová prezentace na adrese www.dobrytabor.cz, speciální „horká“ telefonní linka, na níž budou po celou dobu kampaně zodpovídány veškeré dotazy (tel.: 222 247 529, Po-Pá 10:00 – 18:00), a poradní stánky na jednotlivých akcích pro veřejnost. Třetí ročník je obohacen o projekt „Expedice léto“, v jehož rámci sdružení Pionýr vydává řadu celotáborových her, které jsou zpracovány zkušenými vedoucími a prověřeny praxí. Celotáborové
16
a nezpochybnitelnou dobrou pověst a opírá se o širokou základnou odborníků. Jakub Kořínek Foto sdružení Pionýr Kontakt: Jakub Kořínek, Pionýr
[email protected] 222 247 529 www.dobrytabor.cz hry totiž nejsou v Pionýru považovány za cíl táborové činnosti, ale za prostředek, jenž je nedílnou součástí výchovného programu Pionýra. Protože našim vedoucím poskytujeme potřebný servis pro zkvalitnění všech forem činnosti, „Expedice léto“ je zcela přirozeným výsledkem této snahy. Kampaň Opravdu dobrý tábor je ve své podstatě nástrojem pro spotřebitele speciÞckého druhu služeb. Jelikož pomůcek podobného druhu je v této oblasti málo, zahájili jsme spolupráci se Sdružením obrany spotřebitelů ČR, čímž se tento významný aspekt kampaně posunul na ještě vyšší úroveň. Aby kampaň byla jednotná a zachovala si jasnou vazbu s předchozími ročníky, zůstává graÞcké ztvárnění kampaně včetně internetových stránek bez výraznějších změn. Projekt opět vede organizace Pionýr jež má v pořádání letních táborů dlouholetou tradici
Za práci s dětmi a mládeží odznáček – Březový lístek Udělování Březových lístků těm, kteří dobrovolně, dlouhodobě a úspěšně věnují svůj volný čas dětem a mládeži, se již trochu zapsalo do povědomí širší veřejnosti. Více se poslední dobou dovídají zejména účastníci každoročních Celostátních vzájemných výměn informací (CVVZ). I tak je, myslím, vhodné a potřebné o Březovém lístku informovat znovu i prostřednictvím České rady dětí a mládeže (ČRDM). Netradiční „pochvala“ (těm, kteří se velmi často za svou činnost nedočkají veřejného uznání) se vyvíjela dlouho. Nechci čtenáře zatěžovat historickými daty, ta základní jsou uvedena na internetových stránkách www.brezovylistek.cz. Je však nutné se zmínit o tom, že až do roku 1989 byla ocenění nedílnou součástí dobrovolné práce neoÞciálního Hnutí mikrokolektivů. To se od konce šedesátých let minulého století snažilo vytvářet pro děti a mládež přitažlivější a lepší alternativu mimoškolního sdružování a vyžívání dětí a dospívajících, přitažlivější, než nabízela většina tehdejšími vládnoucími orgány povolených organizací.
Rovněž nezbytné je připomenout, že propagátoři a uskutečňovatelé akcí Hnutí mikrokolektivů vycházeli z ojedinělého vzoru působení na mládež – ze čtenářských a dalších klubů, podněcovaných a usměrňovaných Jaroslavem Foglarem–Jestřábem. Cíle byly v zásadě totožné: vést zúčastněné „party“ k dobrovolnému sebevzdělávání, získávání nejrůznějších dovedností, romantických zážitků a trvalého přátelství. Zatímco Jaroslav Foglar ovlivňoval dění ve svých klubech převážně tiskem – svými nezapomenutelnými romány, kreslenými seriály a rubrikami v časopisech pro mládež, činovníci Hnutí mikrokolektivů se soustředili na „terénní práci“ – na osobní šíření myšlenek na výletech, hrách, táborech a srazech. První CVVZ, bez zaští-
Udělování Březových lístků na CVVZ v Ostravě 2006 (zleva): Aleš Cepek – Kšanďák, Milan Appel – Mikin, Iva Škrovová – Viki, Petr Vaníček, Zbyněk Jiroušek – Jerry, Mojmír Nováček – Pirát a Břetislav Boháč.
tění jakýmikoli tehdejšími „centrálními“ institucemi, uskutečnili právě nadšenci z tohoto hnutí. Po listopadu 1989 se vrátily plně demokratické podmínky svobodného a zájmového sdružování dětí a mládeže. Dříve zakázané organizace se dokázaly rychle obnovit se svým pestrým a zajímavým zaměřením. To vytvořilo pro propagátory i nositele Březových lístků nové prostředí. Udělování Březového lístku však žije stále. Ten, kdo se mohl se současným Hnutím Březový lístek seznámit, mi jistě dá za pravdu, že ocenění Březový lístek je stále důležité a i ojedinělé. Pro čtenáře, který se zatím nemohli o Březových lístcích dovědět více, připojím ještě pár důležitých informací. Kdo jsou, co chtějí a co nabízejí propagátoři Březových lístků? Nositelé Březových lístků jsou neoÞciálním a „volným“ společenstvím lidí, kteří dobrovolně vytvářejí dětem a mládeži podmínky a prostředí pro hezké a prospěšné trávení jejich mimoškolního času – schůzkami, hrami, výpravami, tábory, kroužky dovednosti. Pracují pro ně a s nimi v nejrůznějších zájmových organizacích – ve skautských, turistických, pionýrských a mnoha dalších družinách, oddílech a skupinách, spadajících pod ČRDM, nebo často i mimo její „křídla“ (např. organizátoři dětských táborů či vychovatelé hasičského dorostu). V nich plní své zákony, sliby a programy. Při tom vyzná-
vají a svým svěřencům vštěpují a upevňují přesvědčení, že jedním z nejdůležitějších prvků života je pevné, chápavé a tolerantní přátelství. Na první straně propagačního letáčku BŘEZOVÝ LÍSTEK je proto zdůrazněno: „Nešťastný je ten, kdo nemá přítele“. Propagátoři Březových lístků rozšiřují přátelství přes pomyslné hranice působnosti jednotlivých organizací. Pro ně se vžil výraz PŘÁTELSTVÍ ROZRŮZNĚNÝCH. Nositelé Březových lístků proto chtějí podporovat vznik a utvrzování přátelství dětí, mládeže i dospívajících a dospělých. Naši předchůdci již dávno zjistili, že síla přátelství je zvyšována uměním a možností vzájemně se hodnotit – vytýkat si nedostatky a oceňovat zásluhy. Nositelé BL jsou přesvědčeni, že vedle všedního poděkování či „poklepání na rameno“ je mimořádně významné a podněcující i slavnostnější oceňování osobních příkladů. V různých organizacích k tomu slouží rozličné medaile, odznaky a vyznamenání. Jejich přiznávání má společný postup: jsou navrhována, schvalována a udělována směrem „shora dolů“, se složitějším dodržováním pravomocí a s potřebou určitého času. V dobrovolném Hnutí Březový lístek je používán odlišný postup – ocenění výborné práce Březovým lístkem může podněcovat i řadový člen určitého společenství, bez ohledu na svůj věk a funkci, i bez projednávání návrhu „vyšší složkou“ organiza-
17
ce. A nejen to: může ve spolupráci s nositeli odznaku Březový lístek odznáčky i dalším přátelům udělovat. Často vnímáme, že dobrovolná práce pro děti a mládež je přehlížena. A že činnosti v dětských a mládežnických organizacích se často považují za „podivínské hraní si s dětičkami“. I to jsou důvody, proč účastníci Hnutí Březový lístek nečekají na pochvaly „shora“ a s rozvahou udělují svá ocenění „zdola“. Systém udělování BL, není-li porušován, při tom zabraňuje oceňovatelské „samoob-
sluze“, nekolektivním postupům a nezdůvodněnému dosahování vyšších stupňů BL. Nositelé odznáčků se scházejí „přes hranice“ svých mateřských společenství na Výměnách zkušeností a na svých poradách nejaktivnějších nositelů Březového lístku, tzv. PONSech. HNUTÍ BŘEZOVÝ LÍSTEK nabízí předávání poznatků, nápadů i poučení. Nabízí všem ojedinělou možnost oceňovat práci pro děti a mládež udělováním Březových lístků. Udělování se řídí propraco-
vaným a osvědčeným systémem, počíná prvním stupněm (odznáčkem v zelené barvě) a končí stupněm dvanáctým – zlatým. Oceňování a podněcování nadšenců k „dobývání“ vyššího stupně odznáčku účinně napomáhá dosahování lepších výsledků práce s dětmi a mládeží ve více společenstvích. To rozhodně není přehlédnutelný společenský cíl, není to málo. Co z toho plyne? Březový lístek si zaslouží intenzivní pozornost a využívání. Rudolf Kašpar–Pegas Foto archiv autora
Expedice Radhošť 2007 Velikonoční prodloužený víkend posloužil skupině osmnácti mladých lidí, aby vyrazili na turisticko-pobytovou akci do Beskyd a nastřádali tam do nohou první jarní kilometry. Zajímavé na akci bylo, že se takto už podruhé setkala šestice členů mikulovského Klubu instruktorů (KI) a parta dospívajících se zrakovým postižením. Cílem jejich akcí je přiblížit světy dvou seskupení mladých lidí, které jsou vnímány jako rozdílné, ačkoliv se v nich řeší stejné problémy – škola, zájmy, lásky a vztahy s rodiči. Většina zrakově postižených nemá dobré zkušenosti se svými vrstevníky, od dětství jsou vyčleňováni z kolektivu zdravých dětí a občas se stávají i obětí šikany. Mladí lidé pocházející z malého města se zase málokdy dostanou do kontaktu s dětmi se zdravotním znevýhodněním a v dospě-
18
jaře. Tím, že se povedla i tato druhá společná akce a zúčastnili se jí stejní lidé jako na loni podzim, se členové týmu utvrdili v přesvědčení, že jejich úsilí má opravdu smysl. Na podzim 2007 už organizátorky se svými mladými přáteli z řad vidících i nevidících plánují výlet do Znojma a Podyjí. Jiřina Falková, Klub instruktorů
Zpravodaj ČRDM o výchově a využití volného času dětí a mládeže
losti potom mohou mít zábrany při komunikaci s nimi. Proti takovým oboustranným blokům se snaží organizátorky akcí bojovat. „Tady nehraje žádnou roli, zda někdo vidí a někdo nevidí. Skupina nebo dvojice plní společně úkoly a hraje hry, v nichž záleží především na spolupráci a komunikaci,“ vysvětluje za tým Silvie Pospíšilová. Mladí lidé se tak nenásilně seznamují, učí se vzájemně si pomáhat a dozvídají se spoustu nového o sobě i druhých. Na Radhošti si také mnozí sáhli na dno svých sil, když ve smíšených párech ušli sedmnáct kilometrů a po poledni dosáhli vrcholu kopce vysokého 1100 m.n.m. Druhý den věnovali velikonočním tradicím – společnému zdobení vajíček voskem a návštěvě jarmarku v rožnovském skanzenu. Expedice Radhošť 2007 byla částečně hrazena z grantu Nadace Vodafone ČR, který získal KI Mikulov letos na
Registrace Ministerstvem kultury: MK ČR 8135 Tematická skupina 13A/A8, ISSN 1212 – 5016 Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpný závod Přeprava, č.j. 1259/99 ze dne 29. 3. 1999 Redakce: Jiří Majer – vedoucí redaktor Adresa redakce: Česká rada dětí a mládeže Senovážné náměstí 977/24, 116 47 Praha 1 tel: 234 621 210, fax: 234 621 541 e-mail:
[email protected] IČO: 68379439 Graf. úprava a sazba Michala Rocmanová, akad. mal. Tiskne TG TISK s.r.o. Lanškroun Fotografie z archivů členských sdružení ČRDM Příspěvky přijímáme nejlépe ve Word 7.0 nebo RTF Vychází 8 x za rok Toto číslo vyšlo v dubnu 2007 Zpravodaj Archa je nekomerční tiskovinou, která není určena k prodeji. Archiv čísel Archy od roku 1999 ve formátu PDF najdete na adrese http://www.crdm.cz/archa Foto na přední obálce: Junák, archiv ČRDM (Bambiriáda v Děčíně), Projekt Odyssea, archiv sdružení MOP; foto na zadní obálce: Jiří Kokrda, Jiří Majer, Pavel Trantina, Hnutí Brontosaurus a Dětská tisková agentura
19
Svatojiřský kříž, uzel, kormidlo – a pochopitelně lilie. Takové symboly použil spisovatel, bývalý předseda českého PEN klubu Jiří Stránský při výrobě originálního skautského šátku. O jeho návrh a zhotovení byl požádán spolu s 99 dalšími osobnostmi, které se hlásí ke skautskému hnutí. Akce s podtitulem Sto let, sto osobností, sto šátků je jen jednou z mnoha, jimiž si český Junák připomíná význačné jubileum, totiž sto let trvání světového skautingu. -maj-
Již po jedenácté se v Mikulčicích na Hodonínsku sjely brontosauří dětské oddíly na svém celostátním setkání. Akce, která proběhla od 27. do 29. dubna, byla jako každoročně oslavou a oceněním celoroční práce dětských kolektivů zaměřených na poznávání a ochranu přírody. Sobotní program pořádaný zároveň jako regionální oslava Dne Země pak oslovil i místní veřejnost. Dalimil Toman Dne 23. 4. 2007 bylo možné vidět ministryni školství Danu Kuchtovou, primátory měst Plzeň a Regensburg a další zajímavé hosty, jak se projíždějí na tandemových kolech po plzeňském náměstí. Tato akce se konala u příležitosti 10. narozenin Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže Tandem a symbolizovala překonávání překážek spoluprací obou měst. Petra Vacková Pro skupinu dětí z Krompachu a Písku připravilo občanské sdružení Letní dům na velikonoční prázdniny pestrý program. Během prodlouženého víkendu se děti seznamovaly s lidovými zvyky, malovaly vajíčka, pletly pomlázky, zpívaly a připravovaly jarní ozdoby. Zamýšlely se také nad nadějeplným poselstvím křesťanských a židovských Velikonoc. Jan Vrzáček, Tomáš Zdechovský (Letní dům)
V úterý 3. dubna zahájilo činnost Informační centrum Folklorního sdružení České republiky na Senovážném náměstí v Praze 1. Pražané, návštěvníci a turisté zde mohou získat informace o folklorních festivalech, slavnostech, lidových akcích, místních tradicích ze všech regionů České republiky. Dušan Macháček
Přečtete si na www.adam.cz... Jaké je to být uprchlíkem? Jaké národnosti byste chtěli být, kdybyste si mohli vybrat? Zkuste se vžít do role toho jediného, kterého ostatní do svého kolektivu nepřijali... Tyto a mnohé další interaktivní hry s tématy lidských práv a multikulturní společnosti sestavila, přeložila a upravila Michaela Čakrtová. Svým obsahem je manuál „Začněme třeba takhle…“ určený zejména sdružením pracujícím s mládeží. Interaktivní hry jsou využitelné jak v deštivých dnech školních výletů a letních táborů, tak i jako doplnění probíraného tématu pro pedagogy na školách. V elektronické formě je publikace ke stažení na www.kam-pan.cz. Kateřina Zezulková
