Zastupitelé Penny market ve městě nechtějí

Neplánované statisíce do zimáku Čtěte na straně 15

NEZÁVISLÉ NOVINY

ROČNÍK III / ČÍSLO 9

říjen 2013

ZDARMA

Zastupitelé Penny market ve městě nechtějí Na soukromých pozemcích v bývalém areálu firmy Loana se připravuje stavba Penny marketu. Nečekaným zádrhelem pro investora je usnesení zastupitelů, kteří výstavbě řekli „ne“. Velmi pravděpodobně to ale neznamená jistotu, že obchod stát nebude. Město má jen omezené možnosti, jak realizaci zabránit. O tom, že se plánuje výstavba nového supermarketu, se představitelé města dozvěděli až na konci srpna, kdy investor projektu požádal město o vydání stanoviska. Zákazníci by mohli nakupovat na ploše 760 m2 už v létě příštího roku. U obchodu by vzniklo 61 nových parkovacích míst a sjíždělo by se k nim ze stávajícího kruhového objezdu. Investor předpokládá vytápění tepelnými čerpadly a dopad na

Vizualizace Penny marketu. Foto: Repro

životní prostředí by nemělo mít ani 200 vozidel, která denně k prodejně přijedou. Zásobování by probíhalo z ulice Bezručova hlavním vjezdem

do areálu bývalého podniku Loana. Podle místostarosty Václava Mikuška (KDU-ČSL) má město pouze omezené možnosti, jak stavbě zabránit.

Jednou z nich je zadat zjišťovací studii, která by prokázala případné dopady na životní prostředí. „Když si soukromník staví na soukromém pozemku a je tam potřebná infrastruktura, my se k tomu nemůžeme vyjadřovat,“ uvedl Mikušek. Opačného názoru byl František Šulgan (Strana zelených). „Své ne můžeme vyjádřit tak, že se usneseme, že supermarket nechceme a že chceme podpořit malé a drobné podnikání, že chceme podpořit naše obchodníky, že už dále nebudeme likvidovat kolorit města, že nebudeme město více dopravně zatěžovat. Nemusíme to zastřešovat jen studií, která je samozřejmě dobrá a je dobré ji zpracovat,“ konstatoval Šulgan. Pokračování na straně 16

Výkup zlata za nejvyšší ceny v zastavárně na Lázu. Zástava zlata za nejnižší úrok v regionu. Tel.: 608 888 908.

rožnovský prostor – nezávislé noviny

www.roznovsky-prostor.cz

Zastupitelé se dobrovolně vzdali milionu korun Etickému dilematu byli vystaveni na posledním jednání rožnovští zastupitelé. Chovat se jako řádný hospodář a vymáhat pokutu, nebo se těchto peněz vzdát, protože jinak by mohli ohrozit provoz poskytovatele sociálních služeb? Předmětem jednání zastupitelů byla možnost vymáhat pokutu po podnikateli Ladislavu Petřekovi. Ten od města zakoupil bývalou budovu SVČ na ulici Chodská, kterou nyní využívá občanské sdružení Iskérka pro poskytování sociální služby lidem s duševním onemocněním. Petřek se zavázal, že budovu v termínu zrekonstruuje, což rovněž udělal. Budova má od června nová okna, opravenou stře-

chu i vnitřní omítky a bezbariérový přístup. Do konce července měly být všechny doklady o provedení rekonstrukce předány na odbor správy majetku Městského úřadu v Rožnově. Jeden dokument ale kvůli formálnímu pochybení chyběl a byl dodán o 10 dní později. Městu tak vznikl nárok uložit Petřekovi sankci až ve výši milionu korun. „Chtěla bych vás požádat, abyste schválili návrh o prominutí této pokuty, protože by to byl jak pro organizaci Iskérka, tak pro celý Rožnov velice negativní signál. Město by sice získalo milion do svého rozpočtu, ale na druhou stranu si myslím, že veškerá podpora, kterou pan Petřek vě-

nuje ať Iskérce nebo jiným neziskovým organizacím v Rožnově, určitě přesahuje částku toho milionu,“ apelovala na zastupitele vedoucí organizace Iskérka Tereza Tichá. „Já si velmi vážím činnosti pana Petřeka, protože on byl dlouho skrytý donátor. My jsme do poslední chvilky nevěděli, kdo za spolupráci s Iskérkou stojí. Takže jsem připravena zvednout pro toto prominutí pokuty ruku. Na druhou stranu bych samozřejmě měla respektovat zákon o obcích a ctít vymáhání penále. Ale samozřejmě, že když jsem Iskérku už podpořila, tak to udělám znovu,“ připomněla rozpor starostka města Markéta Blinková (ODS).

Místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL) šel ještě dál a přirovnal toto dilema ke kauze prodeje golfového areálu. „Taky jsme dostali darem od někoho něco za 18 milionů a pak jsme mu to za 18 milionů vrátili,“ řekl Mikušek a dodal: „Já jsem to pokládal vždycky za nemorální a tvrdím to do dneška. A stejná situace by nastala, kdybychom teď po panu Petřekovi vyžadovali, aby nám na základě daru své dobré vůle ještě zaplatil nějakou pokutu. Připadalo by mi to hodně nemorální.“ Zastupitelé se v následném hlasování jednomyslně shodli na tom, že pokutu vymáhat nebudou. (lum)

Osm měsíců od frenštátské tragédie K výbuchu plynu v bytovém domě č.p. 39 na ulici 6. května ve Frenštátě pod Radhoštěm došlo v neděli 17. února 2013 před 4. hodinou ranní. Po tomto atentátu nespokojeného a psychicky labilního člověka na své sousedy se téhož dne kolem půl šesté ráno obrátil Městský úřad ve Frenštátě pod Radhoštěm na Ing. Josefa Paculu z Rožnova pod Radhoštěm, autorizovaného statika, aby zasažený objekt i objekty sousední posoudil z hlediska své profese. Co vlastně představuje profese statika a kdo ji může vykonávat? „Tato profese se jmenuje Statik stavebních konstrukcí. Podle autorizačního zákona se jedná o autorizaci s názvem Autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb. Požadavkem pro získání autorizace je vysokoškolské vzdělání ve staveb-

2

ním oboru, praxe v oboru a složení autorizační zkoušky.“

Autorizovaný statik Ing. Josef Pacula. Foto: archiv J. Paculy

Jakým dojmem na vás působil zasažený obytný blok? „Vůbec jsem netušil, že jde o tak rozsáhlou havárii. Než jsem přijel na místo, byl v polovině vchodu propad-

lý strop a bohužel i mrtví. V domě došlo k výbuchu plynu. Podle všeho havárii způsobil jeden z obyvatel domu. Jak se vše událo, je ale doposud v šetření policie. V dané situaci jsem se soustředil na svou odbornou roli.“ Došlo k poškození i souvisejících vchodů bloku a co se dělo se zbytkem domu? „Zbylá polovina vchodu byla zbourána. Dům se sestával ze tří vchodů, zbyly vchody dva. Původně prostřední vchod ztratil oporu a stal se domem krajním. Z tohoto důvodu byl tento vchod stažen v úrovni stropů ocelovými předpjatými kabely, a rovněž přikotven ke vchodu dalšímu. Tak je dům celkově odolnější proti účinkům vodorovných sil. Oba sousední vchody se navíc výbuchem mírně otřásly, došlo k popraskání ně-

kterých příček a podlah. Proto byly byty rekonstruovány, obnažený štít byl zateplen.“ Po více jak půl roku je zbytek obytného bloku zachráněn a předám do užívání majitelům. Jaký pocit ve vás zanechala frenštátská tragedie? „Vysoce hodnotím nasazení hasičů, schopnosti a obětavost pracovníků městského úřadu, profesionalitu demoliční firmy a tesařů, kteří operativně zajistili dočasnou výdřevu narušeného domu. Nesporně mnou, ostatně jako jinými, tato tragedie lidsky otřásla. Rozhodně stojí za úvahu, že pokud se ve vašem okolí děje něco neobvyklého v mezilidských vztazích a třeba i jinde, neváhejte se o to zajímat. Možná pomůžete předejít takovýmto tragédiím.“ (sb)

říjen 2013



Vaše starostka není Bartošová, obhajovala své angažmá mezi zastupiteli Hamplová Město do střetu s médii zřejmě půjde Ochrana dobrého jména města. To je důvod, proč radní schválili smlouvu s mohelnickou právničkou a starostkou Janou Zwyrtek Hamplovou, která pro město Rožnov vypracovává analýzu. Ta má ukázat, jestli některá média nereferují o krocích radnice tendenčně. Hamplová čelila na začátku září otázkám zastupitelů. Zejména ti opoziční se jejího angažmá obávají. Radní podepsali smlouvu o poskytnutí právních služeb už v červenci. Jejím předmětem je ochrana práv a zájmů města, zejména ve smyslu ochrany jeho dobrého jména, ochrany nerušeného výkonu samosprávy a vyvození důsledků ze zásahů do práva na výkon samosprávy ve všech právních souvislostech. Zájmy města bude hájit advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, též starostka Mohelnice. „Nejedná o to, jestli je někde na titulní straně napsáno „Blinková kradla“. Ne, občané města mají právo na to, aby byli chráněni před pomluvami. Jestli Blinková kradla, ať na ní dá někdo trestní oznámení a ona to musí ustát, protože nekradla. Ale aby se město poškozovalo, no to tedy snad ne. Já věřím, že každý z vás občanů chce být pyšný na to, že tady bydlí. To je můj jediný zájem, chránit dobrou pověst města,“ předeslala starostka Markéta Blinková (ODS). Hamplovou k případu přivedla náhoda, do Rožnova se dostala jako školitelka. „V neformální diskuzi s představiteli města jsem dospěla k tomu, že to, co se děje tady, je mimo rámec v celé České republice. Nikde jinde jsem nic podobného nezažila, a to mám zmapovány stovky obcí a měst. Všechno má své meze, i kritika,“ řekla zastupitelům hned v úvodu Hamplová.

Přidaná hodnota

Služby právničky vyjdou město na 50 tisíc korun. „Osobně jsem zcela zásadně proti tomu, aby se obrana členů Rady města a vedení města prováděla formou externí právničky, dobré práv-

říjen 2013

ničky a taky drahé právničky z veřejných peněz, protože oni jsou zodpovědní za to, co se v tomto městě děje. Každý, kdo se cítí poškozen – a ty žalovatelné výroky tady bezesporu jsou, by se měl bránit sám za sebe. Měl by si tady paní magistru najmout soukromě a bránit se,“ tlumočil svůj občanský postoj Vít Matějka, předseda Osadního výboru Jižní město. „Jaká je vaše přidaná hodnota v tomto sporu? Co je to, co můžete pro město udělat vy a současně co nemůže udělat naše právní oddělení?“ reagoval v podobném duchu Karel Gardaš (Zdravý Rožnov). Právnička užila jednoduchou příměru. „Když jdu k obvodnímu lékaři, to je to vaše právní oddělení. On musí poznat, co vám je a pošle vás ke specialistovi. Takhle já se tady cítím, protože to dělám 20 let a patrně město uznalo, že je na to potřeba někdo, kdo se orientuje,“ vysvětlila Hamplová a vyjádřila se i k ceníku svých služeb: „Nejsem levný právník, říkám to rovnou. A řada měst, když se jim nabízí někdo za sto tisíc, si vezmou raději mě za tři sta, protože jim ty miliony vyhraju. Je to věc názoru, taky si nekupuju druhořadé zboží, ale to nejlepší.“ Rožnovská starostka v té souvislosti připomněla, že ve sporu s IPR město zastupuje rovněž specializovaná právní kancelář.

Média v hledáčku

Prozatím není zcela jasné, kterých médií se případný spor s městem dotkne. Hamplová se vyhnula i tomu, aby uvedla konkrétní příklady, kdy bylo jména města poškozeno. „Pokud jde o konkrétní případy, tak ty říkat nebudu. To bude součástí analýzy. Masochisticky jsem se pročetla úplně vším, ale použitelných pro potřebu, o které tady hovořím, co je tedy přes čáru a je objektivně schopné být předmětem nějaké právní obrany, je tak 30 procent. Malichernostmi

nebo věcmi, které se ději všude, se zabývat nebudu,“ alespoň trochu přiblížila právnička. I přesto jsou služby Hamplové přijímány s rozpaky. „Myslím si, že média jsou kontrolními psy demokracie. My je zoufale potřebujeme. Mám obavu z toho, že když tady budete jako takový radniční strašák, odradíte konstruktivní a smysluplnou kritiku koalice, kterou toto město zoufale potřebuje. Protože toto město nefunguje správně,“ sdělil Gardaš. Podle vyjádření starostky lze nicméně alespoň vyčíst, s prací kterých médií je vedení radnice spokojeno. „Kritika založená na objektivních argumentech se vyskytuje ve všech médiích, když se něco nepovedlo, neříkejme si, že ne. Můžeme jmenovat Valašský deník, zlínskou MF Dnes. Máte pravdu, je třeba to zveřejnit, ale znovu říkám, jde o tu formu, o ten obsah a o titulky,“ uvedla Blinková, která záměrně zdůraznila, že předmětem analýzy jsou média, nikoli jedno médium.

Případ Mohelnice

„Myslíte si, že tím, že se budou podávat žaloby a trestní oznámení, posílíte dobré jméno města? Je velice jednoduché podat jakékoli trestní oznámení či žalobu a nestojí to ani korunu. Mě překvapuje, že za tuto službičku chcete 50 tisíc a asi to u nich neskončí. Myslím si, že je to mrhání veřejnými prostředky,“ vyjevil svůj názor Ivo Jelínek (SNK ED). Hamplová má s médii bohatou zkušenost. Sama na jednom vysoudila čtvrtmilionové odškodné. „Zaútočil na mě místní tisk a od té doby vím, že v některých případech, které přesáhnou míru, která je ještě únosná, je rozumné, logické a správné se bránit. Když jsem byla v opozici, místní zpravodaj zveřejnil nějaké podobné věci, jak se tady píšou. Vysoudila jsem, podržte se, 250 tisíc korun. Přesáhlo to únosnou míru jakékoli kritiky, jaké-

hokoli zdravého rozumu a soudci to uznali,“ řekla Hamplová. Při bližším prozkoumání zmiňovaného případu se ale na první pohled nezdá, že by se blížil rožnovské mediální realitě. V roce 2000 vyšel v městě vydávaném Mohelnickém zpravodaji smyšlený hanlivý článek, který tehdy opoziční zastupitelku Hamplovou záměrně dehonestoval. Článek ji dával do souvislosti s advokátkou, která měla ve věznici intimní styk se svým klientem. Článek nebyl podepsán a zpravodaj šéfredigoval jeden z tamních radních, který jméno autora odmítl prozradit. Hamplová žádala omluvu od zastupitelstva. Když neuspěla, šla s věcí k soudu. „Myslím si, že vaše starostka není žádná Iveta Bartošová. Já mám pocit, že se s ní tak trochu zachází,“ nechala se slyšet Hamplová a dodala: „Pokud někdo chce kritizovat radnici za naprosto jasné kroky, nechť tak činí, ale činí tak v mezích občanského práva a v mezích práva na přiměřenou kritiku. Pojem přiměřená se opravdu liší u celebrit typu Bartošová a typu komunálního politika, kterého to může na místě zničit. Já jsem to zažila, proto mi tehdy soudy daly takové vysoké odškodnění.“

Co bude dál?

Analýza bude hotová v průběhu října. Podle slov starostky bude přístupna i opozičním zastupitelům. „Vůbec nic nebrání tomu, abyste se s ní seznámili a sami vyhodnotili, jestli (Hamplová) dělá právní služby jen určitým osobám anebo bude, tak jak já se domnívám, obhajovat dobré jméno města,“ přislíbila Blinková. Podle všech indicií analýzou celá věc neskončí. „Na 99,9 procenta doporučím městu, ať podá žalobu na ochranu dobrého jména a odůvodním to tendenčností formy a podobných věcí,“ řekla Hamplová s tím, že proviněným dá napřed možnost se omluvit. (lum)

3



Na vrcholu Radhoště oslavili výročí příchodu věrozvěstů Slavnostní pouť „Až na vrchol Radhoště“ uspořádaly v sobotu 7. září 2013 město Rožnov pod Radhoštěm a Matice Radhoštská. V rámci oslav 1150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, patronů Moravy i celé Evropy, to bylo také předání veřejnosti rekonstruovaného

ložena v roce 1905 za účelem údržby této svatyně. V roce 1951 komunisté zrušili všechny spolky, včetně Matice Radhošťské. Její činnost byla obnovena v roce 1994. Za dobu více jak dvaceti let se stala významnou společenskou organizací, jejíž činnost přesahuje původní záměr.

Předseda Matice Radhošťské pan Drahomír Strnadel vítá na Radhošti Jeho Eminencí kardinála Dominika Duku, arcibiskupa pražského – metropolitu a primase českého. Foto: R. Sobotka

sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje od frenštátského rodáka ak. sochaře Albína Poláška, které bylo na vrcholu Radhoště instalováno roku 1931. „Základ pod sousoším se po dvaaosmdesáti letech pohnul a v sousoší vznikla trhlina,“ vysvětlil předseda Matice Radhoštské pan Drahomír Strnadel důvod rekonstrukce. „V důsledku zatékání došlo ke zničení původní schránky a k poškození dokumentů do ní vložených. Sousoší bylo opraveno v Olomouci. Při opětovné instalaci sousoší jsme do něj vložili měděnou schránku s kopiemi nalezených dokumentů, také poselství pro budoucí generace a přidali propagační materiály měst Frenštátu a Rožnova pod Radhoštěm, také obcí Trojanovice, Zašová a Dolní Bečva. Do schránky je vložena také pamětní medaile, vydaná k 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.“ V průběhu slavnosti předseda Matice Radhošťské pan Drahomír Strnadel přivítal na vrcholu Radhoště Jeho Eminencí kardinála Dominika Duku, arcibiskupa pražského, pak i „... zástupce arménského národa, který jako první přijal křesťanství už v roce 301“, zástupce ruské federace a starostu obce Makov Mariana Vasnicu. Strnadel přítomné stručně seznámil s historií kaple svatého Cyrila a Metoděje, kterou olomoucký arcibiskup Theodor Kohn vysvětil 11. září roku 1898 za přítomnosti několika tisíc poutníků. Touto stavbou a jejím vysvěcením bylo stvrzeno výjimečné postavení Radhoště, jako posvátného místa na Moravě. Seznámil přítomné také s historií Matice Radhošťské, která byla za4

Po mši svaté pak Drahomír Strnadel předal pamětní medaili Matice Radhošťské kardinálu Dominiku Dukovi, také dalším vzácným hostům, některým členům Matice Radhošťské a sponzorům. Kardinál Dominik Duka poděkoval: „Milý a vážený pane předsedo Radhošťské Matice, děkuji vám svým jménem, i jménem nás přítomných za vaše slova, kterými jste nás seznámil s tímto posvátným místem.“ Pak ve svém projevu mimo jiné řekl: „Vyjadřuji dík Cyrilu a Metodějovi, kteří se odvážně vydali na cestu do prostoru Velké Moravy, o které toho mnoho nevěděli, protože jsme nepatřili do tehdejšího kulturního a politického světa. Lze zcela jistě říci, že s příchodem svatých Cyrila a Metoděje jsme začali existovat na mapě tehdejší Evropy, jako jeden z významných a důležitých států.“ A pokračoval: „Díky svatému Cyrilu a Metodějovi chceme žít v zemi, kde se můžeme nazývat bratrem a sestrou. Kde se můžeme nazývat přáteli. To znamená, kde se můžeme jeden na druhého opravdu spolehnout, spolehnout na jeho slovo. Slibů, příslibů, těch jsme dostali a dostáváme každý den. Ti, kteří si neumí zařídit pořádek v rodině, ani ve své obci, nám říkají, že nám udělají ráj na zemi. To už nám jednou slíbili. Jedni slibovali tisíciletou říši, druzí říkali: Na věčné časy a nikdy jinak – a kde ty časy jsou? Ale Kristus řekl: Já jsem s vámi vždycky. Já jsem s vámi i tehdy, když si myslíte, že jste opuštěni a sami.“ A znovu kladl důraz na slovo: „Bude to pětadvacet let, zvonili jsme a říkali, že nejsme jako oni.

Dodržujeme to slovo, které jsme si dali jako národ, který se hlásí k svatému Cyrilu a Metodějovi? Vždyť jsme jejich svátek prohlásili za státní svátek! To není jenom svátek katolíků. To není jenom svátek křesťanů. To je svátek toho, kdo hovoří jazykem, který je možné převézt do psané řeči kulturního národa. A není kulturní člověk, který nedokáže dodržet slovo! Kéž bychom si tuto skutečnost více a více uvědomovali. Slovo je síla. Vzpomeňte, jak začíná prolog Janova evangelia. Předmluvu k němu psal svatý Cyril: Na počátku bylo Slovo. To Slovo bylo u Boha. To Slovo je Bůh. Slovo, to není, že tady povídám do toho mikrofonu. Slovo v jazyce otce Abraháma, to je skutečnost, která hýbe světem. Proměňuje. A když se dáme nachytat na falešná slova, pak víme, jaké jsou konce. Ale jestliže se dokážeme držet pravdy pravého slova, pak skutečně budeme státem.“ V průběhu slavnosti se našla i chvilka na krátký rozhovor s Jeho Eminencí kardinálem Dominikem Dukou, arcibiskupem pražským – metropolitou a primasem českým, pro Rožnovský prostor. Vaše Eminence, pane kardinále, mají pro lidské štěstí větší prioritu hmotné prostředky nad duchovními hodnotami? „Zamysleme se nad jednou věcí. Jeden z význačných filozofů spáchal

sebevraždu, že se nedá žít v zemi, kde je blahobyt. Nedávno jsem byl v Chorvatsku svědkem televizního přenosu pohřbu muže, který se po čtyřiceti letech navrátil domů. Ten zjistil, že není možné žít v zemi, kde je jenom blahobyt, ale v zemi, kde platí hodnoty jako je svoboda, demokracie a vzájemná úcta. To mu tam chybělo.“ Jaký je význam cyrilometodějské tradice pro dnešní dny? „Já myslím, že je zapotřebí si uvědomit, že cyrilometodějská tradice je spojena s počátky našeho státu, naší kultury a našeho náboženského života. Díky oněm tisíc sto padesáti létům jsme v symbióze právě těchto tří skutečností vlastního státu, suverenity, kultury a křesťanského náboženství, prožili celé dějiny. Tak doufám, že je budeme prožívat i dál.“ Jak k vám promlouvají Beskydy, když sem přijedete? „Tak já myslím, že můžeme říci, že tady člověk může najít radost, i když to bohatství nebude tak velké.“ Co byste chtěl vzkázat čtenářům novin Rožnovský prostor? „Co bych jim chtěl vzkázat... Aby si vážili, že žijí v krásné krajině a mezi dobrými lidmi. A že jim nikdy nescházela jak odvaha k radosti, tak k zápasu ke svobodě.“ Richard Sobotka

Akademický malíř Luděk Majer u Kramolišů tentokrát trochu jinak

Martin Kramoliš před vystavenými obrazy ak. mal. Luďka Majera. Foto: R. Sobotka

V měsících září a říjen 2013 vystavuje ak. mal. Luděk Majer v Galerii Nábytek Kramolišovi olejomalbu. „Jsou to obrazy od padesátých let minulého století prakticky až po současnost,“ uvedl kustod Martin Kramoliš. „Námětově od portrétů, přes klasickou krajinu až po abstrakci. Jako by malíř chtěl návštěvníkům sdělit, že se ve své tvorbě neuzavírá jen do určité tvůrčí formy. Takto, i když jsme

výtvarné dílo Luďka Majera v posledních letech měli příležitost vidět na řadě výstav, je v jeho tvorbě stále co objevovat.“ Malíř si letos připomíná dvouosmičkové životní jubileum a rozsah jeho tvorby je neuvěřitelně velký. Přesto i nejvěrnější návštěvníky svých výstav stále dokáže překvapit něčím novým. (sb) říjen 2013



O jednom zapomenutém výročí Charles Augustus Lindbergh (1902 – 1974), americký plukovník, průkopník dálkového letectví, uskutečnil roku 1927 první let bez mezipřistání přes Atlantský oceán z New Yorku do Paříže. Vzdálenost 5 800 km překonal za 33,5 h letu. Tento odvážný čin mu zajistil po dnešní dny nehynoucí slávu. Málo se ví, že kromě význačných evropských měst, včetně Prahy, zcela neplánovitě navštívil Olomouc. Na tuto událost vzpomíná Pavel Hon, jehož prastrýc plukovník letectva byl účastníkem této události. „Druhého září 2013 tomu bylo právě sedmdesát pět let, kdy došlo ke zmíněné události, dnes téměř zapomenuté“ vzpomíná Pavel Hon. „V roce 1927 se vydal slavný letec Charles A. Lindbergh na turné kolem světa. Na podzim roku 1938 dospěl v malém sportovním letadle s manželkou do Evropy, kde navštěvoval jednotlivé metropole. Druhého září při letu z rumunské Kluže přes Krakov do Prahy nečekaně zastihla jeho letadlo nad Českomoravskou

vysočinou silná bouřka s průtrží mračen. Palubní vysílačkou se Lindbergh dovolal na olomoucké vojenské le-

mouckého hotelu Národní dům, kde s manželkou přenocovali. Zpráva se po Olomouci rychle rozšířila a druhý den čekal od časného rána před ho-

Na snímku zcela vlevo plk. let. Jiří Hon, v civilním obleku Ch. Lindbergh. Foto: archiv P. Hona.

tiště v Neředíně, kde pak krátce před sedmnáctou hodinou přistál. Byl to jeho první kontakt s půdou Československa. Přivítal jej plukovník letectva Jiří Hon, který letce za tlumočnické pomoci tehdy poručíka Františka Fajtla dopravil do olo-

telem dav lidí, který chtěl na vlastní oči vidět nejslavnějšího letce dvacátého století. Když majitel hotelu odmítl jakoukoliv úhradu za pobyt, zaplatil Lindbergh šekem. Načež odjel i s manželkou na letiště a s čestným doprovodem tří stíhaček odletěl do

Prahy. Ohlas nečekané vzácné návštěvy byl mimořádně velký.“ Olomoucké vojenské letiště v Neředíně bylo v té době druhé nejstarší a nejdůležitější v Československu. V 2. leteckém pluku dr. Edvarda Beneše sloužila celá plejáda pozdějších králů vzduchu a hrdinů Bitvy o Británii, jako František Fajtl, Josef František, František Peřina, Karel Mrázek a jiní. „Tradice leteckých dnů v Neředíně na dnes sportovním a vrtulníkovém letišti byla po roce 1989 obnovena,“ dodal Pavel Hon. „V sobotu 31. srpna 2013 se konal další letecký den, aniž si na kulaté výročí slavné události z roku 1938 někdo vzpomněl. Vlastním fotografii z oné události, jeden z mála dochovaných dokumentů. Na snímku vlevo je můj prastrýc plk. let. Jiří Hon a v tmavém civilním obleku Ch. Lindbergh před hangárem olomouckého letiště. I to je důvod, proč toto nevšední jubileum připomenout.“ (sb)

Pranostiky na měsíc říjen Podzim na strakaté kobyle jezdí. Bude-li první den babího léta jasný, nastane teplý podzimek. Divoké husy na odletu, konec i babímu létu. Teplý říjen, studený únor. Svatý Havel češe se stromů poslední jablko. Říjen a březen rovny si bývají ve všem. Opadá-li v říjnu listí, bude mokrá zima.

Mnoho dešťů v říjnu, mnoho větrů v prosinci. V říjnu mráz a větry – leden, únor teplý. Studený říjen ničí všechen hmyz i pro budoucí rok. Říjen-li blýská, zima pak plíská. Do svatého Lukáše, kde chceš, ruce měj; a po svatém Lukáši za ňadra je dej. Kresba: Mikoláš Aleš

STIVAL vítá zákazníky v novém

V průběhu léta doznala změn prodejna obuvi a kožené galanterie STIVAL v Rožnově p.R. Nová prodejna vítá zákazníky moderně navrženým prostorem s velkým výběrem obuvi a doplňků pro dámy, pány i děti. Tradiční sortiment převážně kožené obuvi se snažíme doplňovat vždy o nové kolekce v závislosti na sezóříjen 2013

ně a módních trendech. Na evropských veletrzích pečlivě vybíráme zboží s důrazem na kvalitu materiálů a zpracování, o čemž se můžete na prodejně sami přesvědčit. Kromě stálic – značek Rieker, Seibel, Jana, Caprice je nově v nabídce zboží španělské firmy Pikolinos, která vyrábí obuv i kabelky v celokoženém provedení na vysoké úrovni. Velký prostor je věnován německé značce Tamaris, která je v současnosti jedničkou na evropském trhu v daném segmentu a na prodejně najdete vždy velkou část kolekce této značky, která spoluvytváří trendy v oboru obuvi. V nabídce je i kolekce kabelek této značky. Nedílnou součástí nabídky je i široká paleta kožené galanterie, jako

jsou kabelky, peněženky, aktovky, cestovní kufry, deštníky apod. Tam jsou

Během sezóny prodejna nabízí svým zákazníkům systém slev v podobě bonusů, dárkových kupónů či dárků, kterými odměňuje své klienty. V dnešní době je samozřejmostí vstřícný personál, který je ochoten poradit jak s výběrem, tak s údržbou vybraných výrobků. O výhodnosti nabídky a rozsahu služeb se přijďte sami přesvědčit, v současné době právě startuje sezóna a nabídka je opravdu jedna z nejširších v regionu.

zastoupeny nejznámější trendy – značky evropského trhu – Baci Abbracci, Elle, Gianni Conti, Elite, Silvercase. 5



Rožnovští radioamatéři krůček od mistrovského titulu Pět nejlepších výsledků ze šesti závodů v průběhu roku se radioamatérům započítává do celkového skóre závodů Mistrovství republiky v práci na velmi krátkých vlnách. V sobotu 7. a v neděli 9. září uskutečnili rožnovští radioamatéři na Radhošti předposlední závod tohoto roku. „Začínáme v březnu, poslední závod se koná v říjnu,“ uvedl Luděk Bárta, vedoucí rožnovských radioamatérů, který se této zálibě věnuje od roku 1975. „Pracujeme v pásmu 144 MHz. Smyslem soutěže je navázat co nejvíc spojení na co největ-

ší vzdálenost, co kilometr to bod. Vyhrává ten, kdo má nejvíce bodů. Provoz je fonický i telegrafický. Abychom dosáhli co nejlepšího výsledku, musíme postavit hodně antén a pustit do nich co největší výkon, pak je určitá naděje, že se umístíme na předním místě.“ Anténní stožáry dosahují ke 20 m a je na nich celkem 166 prvků. „Spojení se daří s ohledem na podmínky šíření, které jsou závislé na meteorologické situaci. Tentokrát jsou velice slušné. Mohli bychom se dovolat do Finska, Norska, samozřej-

mě Švédska, možná i Litvy až k tisíci kilometrům. V předloňském závodě se nám podařilo v říjnu za inverzní situace, která je příznivá pro šíření vln, navázat v pásmu 3,4 GHz spojení až do Švédska na vzdálenost přes 1100 km – tím držíme v tomto pásmu evropský rekord. Letos máme před sebou ještě říjnový závod z Radhoště. Snažíme se udělat nějaké body, abychom si udrželi první místo. Vzhledem k velkému náskoku doufáme, že letošní Mistrovství republiky s přehledem vyhrajeme.“ (sb)

Luděk Bárta při montáži antény. Foto: R. Sobotka

Dobré jméno města? Tak naši místodržící se rozhodli tvrdě postupovat proti těm, kteří hanobí „dobré jméno našeho města“ v různých tiskovinách a plátcích. A tím klackem má být najatý cizí právník (stávající radniční asi nestačí…), který bude sestavovat žaloby na takové pisálky a pomlouvače. Tedy v případě, že se radní dohodnou, že uvedené skutečnosti jsou nepravdivé. Asi z jejich pohledu. Takže vznikne takový novodobý Úřad tiskového dohledu, tedy novodobá cenzura. Nu což, máme v tomto činění bohaté letité zkušenosti a víme, že lidi nemusí vědět všechno, natož pravdu, aby si to náhodou špatně nevysvětlili. Ústava-neústava… A konec konců já jsem taky pro!!! Vždyť naše město v lesích utopeno, jenž halí ticho dní a jenž od pastýřů má své jméno, jenž pekli tu kdys cosi na rožni, si opravdu historicky vzato zaslouží úctu a uznání za to, co za svou existenci lidem dalo a předvedlo. Historii máme bohatou, tradice

6

úctyhodné a okolí malebné. Problém je ale v tom, že čas od času si zdejší rázovité a bodré obyvatelstvo zvolí několik ctihodných spoluobčanů za kormidelníky města v naději, že budou o tento svěřený majetek města pečovat coby řádní a uvědomělí hospodáři pro blaho těch, co je na tu radnici dostrkali. Tak nějak hovoří i zákon. No a jak vidno, začasto se ukáže, že to šťastná volba zrovna nebyla, protože si tito vyvolení tak nějak dělají, co chtějí, hlasu lidu nedbají a ve své samolibosti se ohánějí jakousi zkušeností z komunální politiky a výsledkem je ona pošramocená pověst města, protože se najdou tací, co na některé nepravosti veřejně upozorní. A často právě v tisku. Ale město samo za to přeci nemůže! Za vším jsou jen a jen konkrétní lidé. A těm vyvoleným by mělo nejvíce záležet na „dobrém jméně města“ a co víc: měli by je ještě vylepšovat. A pokud se tak neděje, je potřeba zakročit i proti těmto vyvoleným neumětelům. Takže já bych

navrhoval, aby se najal ještě druhý právník (vždyť i ten první bude placen z našich prostředků), který by dozíral a následně sestavoval žaloby na zastupitele, kteří řádně neplní svoje povinnosti, nerespektují „hlas lidu“ (= přání jejich voličů) a dělají si svévolně co chtějí s majetkem, který jim byl na chvíli jen propůjčen do správy spolu s povinností řádného hospodáře. To by asi byl mazec! Ale možná taky ne, protože většinou za tím vším stojí špatná komunikace a jak vidno, ani svého času ustavená radniční komise „za lepší komunikaci s občany“ toho mnoho nesvedla. Svedla-li vůbec něco… Myslím si, že jde v zásadě o dvojí pohled na „dobré jméno města“ a pak je na rozhodnutí radních, který z nich je vlastně více zajímá: jestli pohled přilákaných turistů, kteří jásají nad místními atrakcemi všeho druhu a tráví tu svůj volný čas utráceje čím dál míň peněz, nebo pohled obyvatel města, kteří tu žijí a pracují. Toť věc zásadní, neboť turista přibyvší do města obvykle nehledá večer parkovací místo kroužením po ulicích kolem svého domu, neřeší úklid obecních cest či údržbu zeleně, nemusí děti protlačovat do místních optimalizovaných předškolních zařízení a bojo-

vat za jejich existenci či umravňovat některé věčně nepřizpůsobivé spoluobčany a žadonit o slušný životní prostor. To turistu netrápí a obvykle se po těchto údajích ani nepídí při výběru dovolenkové destinace. Ono se tím taky žádné město nikdy nechlubí. Zato místní obyvatelstvo tu má svůj domov a majetek, mnozí své kořeny, má tu většinou svou práci či živnost, a tak většinou i městu platí daně a nejrůznější poplatky. A za to oprávněně chce, aby se zase město prostřednictvím svých zastupitelů staralo o jejich potřeby pro klidný a spokojený život. A většinou jim na turistech pramálo záleží, neboť jejich „přínos“ městské kase je pro ně nepostřehnutelný a jen se motají po městě a ruší klid. A protože radnice moc nekomunikuje, často jedná přezíravě v domnění, že zná a ví všechno nejlépe a vysvětlovat to obyčejným lidem nemá cenu, tak se dočká toho, že se najde někdo, kdo už nemá jinou cestu než „zařvat“ prostřednictvím tisku a vyžádat si tak pozornost. Pravda, dost často se ukáže, že to mělo smysl, že se něco změnilo, ale utrpěla tím „dobrá pověst města“. Čí vinou, to už se neřeší, protože by se mohlo zase někde něco… Však vy už víte. Petr Liška

říjen 2013



Mezinárodní výstava hraček v Sušáku

Vítěz mezinárodní soutěže o nejlepší hračku Zdeněk Bukáček. Foto: R. Sobotka

Hračky nás provázejí od nejútlejšího dětství, některé až do zralého věku. Valašské muzeum v přírodě, Národní kulturní památka, uspořádalo mezinárodní výstavu hraček ze států Visegrádské čtyřky, která je současně 10. mezinárodní soutěží o tradiční hračku. Výstava je jedním z výstupů soutěže Tradiční hračka 2013, jejím organizátorem je polské Regionální Kulturní středisko v Bielsku-Biala. Hračky jsou orientovány na nevidomé a neslyšící a z toho vyplývá ústřední název výstavy „Světlo a zvuk“. Do soutěže o nejlepší hračku se zapojilo

Re: Evangelický kostel Rožnovský evangelický kostel jistě potěší oči každého, kdo má rád krásnou architekturu. Je tomu více než 10 let, kdy do Rožnova p. R. zavítali Radovan Lipus a David Vávra, aby natočili další z dílů televizního seriálu Šumná města, ve kterém nás provázeli řadou českých a moravských měst a pomáhali nám objevovat krásu mnohých nadčasově hodnotných staveb. Po návštěvě Valašského muzea v přírodě vedly jejich kroky právě k evangelickému kostelu. Je potěšitelné, že nám Rožnovský prostor připomněl, že je tomu již 60 let, kdy se v nově otevřeném kostele uskutečnily první bohoslužby. Přesto si dovolím k obsahu článku několik poznámek. V roce 1953 jsem byl malý chlapec, sotva osmiletý. Mé dětské vzpomínky, které často uloží do paměti události podružné na rozdíl od těch podstatných, jsou však obohaceny o svědectví a pozdější vyprávění mých rodičů, zejména pak otce a nejen jich. V r. 1948 přijal můj otec Bedřich Tregl místo evangelického faráře u střítežského sboru. Sen několika generací rožnovských evangelíků mít vlastní modlitebnu se mu stal životní výzvou. Bylo štěstím, že se úkolu vypracovat architektonický návrh ujal arch. Ing. Bohumil Bareš. Z dnešního pohledu považuji za záříjen 2013

200 výrobců hraček. Z České republiky to bylo 6 tvůrců, z nichž 4 byli oceněni. Zdeněk Bukáček (nar. 1957) z Krouna u Hlinska, Nositel tradice lidových řemesel, získal za své výrobky hlavní cenu. „Tato mezinárodní cena je pro mne velké povzbuzení do další práce,“ řekl Zdeněk Bukáček. „Je to pro mne opravdu velká čest. Absolvoval jsem uměleckou školu v Praze, ale praxi jsem měl u táty, po kterém jsem řemeslo zdědil.“ Pan Zdeněk Bukáček po jarmarcích se svými hračkami nejezdí, zato má připravené polotovary, panenky, andílky, sněhuláky, jezdí do škol, kde pořádá s dětmi workshopy. „Výroba hraček je pro mne svým způsobem permanentní dětství. Potěší, když přijdou děkovné dopisy. Fascinující je při workshopech práce s dětmi. Ten pocit se penězi nevykoupí.“ Vystavené hračky jsou dřevěné a nejen září barvami, jsou také ozvučené. Prohlédnout si je mohou zájemci v malém sále Sušáku až do 2. října 2013. (sb)

zrak skutečnost, že se podařilo, chtělo by se říci s pomocí Boží, našim rodičům a prarodičům vybudovat dílo, které je hodno obdivu. Bez sebemenší podpory tehdejších státních institucí, bez finanční podpory zvnějšku, stovky a stovky hodin těch, kteří se na stavbě podíleli, mnozí bez nároku na jakoukoliv odměnu, jsou pro nás dnes věci zcela neznámé. Vcházím-li do kostela, vidím upracované ruce lidí, které jsem jako chlapec znal a kteří už mezi námi nejsou a mezi nimi i ruce mého otce. Vidím tam i um a řemeslnou poctivost, která se dědila z generace na generaci. Nechci jmenovat všechny, kteří by si jmenovat zasloužili, na někoho bych jistě zapomněl. Pro mé protestantské vidění světa, dá-li se to tak říci, je naopak zcela podružné jméno synodního seniora ThDr. Viktora Hájka, který sloužil slavnostní bohoslužbu onoho 5. července 1953 a které na rozdíl od těch, kteří se o stavbu kostela opravdu zasloužili, není nikdy opomenuto. A neodpustím si ještě jednu poznámku. Arch. Bareš navrhl jako střešní krytinu přírodní štípanou břidlici. Považoval to u této stavby, u které byly použity výhradně přírodní materiály, za nejvhodnější. Vím, že splnit tento požadavek nebylo nikterak snadné. Pozdější stržení původní krytiny a její nahrazení dřevěným šindelem z důvodu, aby kostel zapadl do sousedství areálu Valašského muzea,

se snad dá dnes vysvětlit jen slovy, že taková byla doba. Opětovné pokrytí šindelem v r. 2008 si už vysvětlit vskutku při nejlepší vůli nedokážu. A jestli jsem správně informován, skutečnost, že se na tom podíleli památkáři, což je u stavby prohlášené za kulturní památku samozřejmé, je neuvěřitelné. Předpokládám, že povinností památkářů je naopak požadovat návrat k původnímu stavu. Jsem si vědom, že mohou někteří považovat můj pohled jako subjektivní a možná příliš osobní. Znamenitý harvardský profesor a pozdější americký senátor Daniel Patrick Moynihan kdysi řekl: „Každý má právo na vlastní názor, nikoliv však na vlastní fakta.“ Jsem přesvědčen, že jsem tuto moudrost neporušil. Karel Tregl

Re: Rožnovské kino Udělejte všechno pro to, aby se kino zachránilo. Ztráta kina jakožto kulturního a společenského centra v Rožnově by byla do jisté míry nenahraditelná. Něco podobného se

stalo například v Příboře a na místním kulturním dění to jde citelně znát. Marián Žárský

Re: Město najalo právníka Mediální obraz města nelze změnit a vylepšit tím, že si město najme právníka na vyhodnocování i negativních reakcí za peníze daňových poplatníků (kteří mj. mají zaručené právo Ústavou ČR na svobodu slova), ale takovou prací všech zastupitelů města a komunikaci politických stran mezi sebou i s občany tak, aby lidé byli spokojeni a jednání zastupitelstva bylo v souladu s vytýčenými prioritami a získalo obraz „dobrého hospodáře“. Ušetřené peníze by se vynaložily na důležitější projekty např. v sociální oblasti, než za dneska již hrozné sazby právníkům. Doufám, že tento návrh bude ještě přehodnocen, jinak je to návrat k diktatuře pod jiným názvem. Méně boje o místa a posty, moc a peníze a více diskuze a vstřícnosti u „kulatého stolu“. Zdenka Maléřová 7



Kulturní přehled Čt 3.10. až ROŽNOV VE 21. STOLETÍ: LETNÍ ŠKOLA ARCHITEKTURY Po 13.1. V ROŽNOVĚ Galerie Na Radnici - výstava fotografií Čt 3.10. 19.00 h

Po 7.10. 19.00 h

Klub cestovatelů kino Panorama - cestovatel Jiří Kolbaba: Piráti z Karibiku I. – Severní Antily KUTLOCH ANEB I MUŽI MAJÍ SVÉ DNY Společenský dům - černá komedie o těžkém údělu muže v současném světě

Filmový klub: LIBERACE! 18.00

Pá 11.10. až GRAVITACE 18.00 Ne 13.10. Pá 11.10. až RIVALOVÉ 20.00 Ne 13.10. Ne 13.10.

Kino pro děti: ZA KAMARÁDY Z TELEVIZE VI 16.00

TANEC MEZI STŘEPINAMI Po 21.10. až St 23.10. 18.00 CARRIE Po 21.10. až St 23.10. 20.00 Čt 24.10.

Filmový klub: FUTUROLOGICKÝ KONGRES 18.00

Pá 25.10. až TURBO 18.00 Ne 27.10. Pá 25.10. až PLÁN ÚTĚKU 20.00 Ne 27.10. BATTLE OF THE YEAR: Po 28.10. až Čt 31.10. THE DREAM TEAM 18.00 MACHETE ZABÍJÍ Po 28.10. až Čt 31.10. 20.00

8

Pohádkový pátek: O neposlušných kůzlátkách a zlém vlkovi SVČ

Út 8.10. 08.40 h

HVĚZDÁRNA sraz na vlak. nádraží

So 26.10.

Bečvanský geocaching sraz čsad Rožnov p. R. v 8.00

So 26.10. 09.00 h

Klubová činnost s Heart2beat sál SVČ

Út 15.10. 08.15 h

SVANTOVÍTOVA SKÁLA sraz na AN, nást 16

Út 15.10. 15.00 h

Rodinné finance - zahájení 4. ročníku V3V

Út 15.10. 16.30 h

Poslední samuraj - zájezd do divadla J.Myrona na balet R. Sakamoto

Čt 17.10. 17.00 h

Čaj o páté – taneční odpoledne pro seniory restaurace BRASSERIE

So 19.10. 15.30 h

Módní přehlídka: móda pro celou rodinu hotel Energetik

Út 22.10. 08.40 h

VEŘOVICKÉ VRCHY sraz na vlak. nádraží

St 23.10. 06.00 h

Nákup. zájezd do Polska odjezd od AN

Čt 24.10. 15.00 h

BABOVŘESKY - kino pro seniory

Út 29.10. 08.15 h

PĚKNOU KRAJINOU sraz na AN, nást.19

St 30.10. 05.30 h

Nákup. zájezd do Polska odjezd od ROSAVY

Po 14.10. až ZATAŽENO, OBČAS TRAKAŘE 2 Ne 20.10. 18.00 Po 14.10. až KAMEŇÁK 4 20.00 Ne 20.10.

Pá 25.10. 17.00 h

Optik do domu - drobné opravy a čistění brýlí

Skřínka s líčidly Janíkova stodola - ke Dni seniorů vystoupí opavští operetní umělci

Čt 10.10.

Turnaj žáků 3. tříd v sálové kopané hala SPŠIŘ

Po 7.10. 09.00 h

Pá 11.10. 15.00 h

REVIVAL 20.00

Pá 18.10. 12.30 h

DIKŠA – DEEKSHA - meditace: Barbora Šebečková, Petr Vlček

Měření glykémie klubovna Seniorcentra

Dámský klub: setkání se zajímavou osobností klubovna Albert

Pá 4.10. až St 9.10.

St 2.10. 17.30 h

Po 7.10. 09.00 h

Čt 10.10. 15.00 h

ŠMOULOVÉ 2 18.00

Zážitky z prázdnin SVČ - uzávěrka výtvarné soutěže

JIŘÍ KOLBABA – FOTOGRAF NA CESTÁCH - přednáška v kině Panorama

O ČERVENÉ KARKULCE kino Panorama - divadlo pro děti

Pá 4.10. až St 9.10.

Pá 18.10.

HUMAN DESIGN – POZNEJTE SAMI SEBE... - přednáška: Jakub Střítezský

Čt 3.10. 15.00 h

Čt 17.10. 08.30 h

Po 30.9. až HRA NA HRANĚ 20.00 St 2.10.

Út 1.10. 18.00 h

KONEČNĚ ROZHLEDNA MILOŇOV, Sraz na AN.

Právní poradna JUDr. Milana Matuly kancelář KS

Po 30.9. až DONŠAJNI 18.00 St 2.10.

Babím létem po Pučínských skalách sraz čsad Rožnov p. R. v 8.40

Út 1.10. 08.15 h

St 9.10. 16.30 h

SLET BUBENÍKŮ 2013: STILL IN SPACE TOUR 2013 Společenský dům

So 12.10.

ROZHLEDNA MILOŇOV sraz na AN, nást.19

KALEIDOSKOP JANA REJŽKA T klub - poslechový klubový pořad

Po 28.10. 18.00 h

Uspávání broučků: lampionový průvod Valašský Šenk, Zavadilka

Út 1.10. 08.15 h

Čt 10.10. 19.00 h

VŠESVATSKÝ JARMARK Pá 18.10. až So 19.10. Masarykovo náměstí

Pá 11.10.

Út 1.10. 12.30 h

Přírodověd. vycházka: možná najdeme i poklad ZŠ P. Bečva

Čt 3.10. 18.00 h

Filatelisté zvou veřejnost SVČ - další setkání 17. a 31.10.2013

Pá 4.10. I. zasedání Rožnovského 09–11.00 h parlamentu SVČ Po 7.10. 14.00 h

Ve zdravém těle zdravý duch sál SVČ

Po 7.10. 15.00 h

Korálkové čarování SVČ

Po 7.10. 15.30 h

Odpol. keramické tvoření SVČ, další tvoření i 21.10.2013

St 9.10. 14.00 h

Streetování s ERSI ZŠ 5. května

Po 2.9. až St 30.10.

MUŽ ZAHOŘÍ A JDE, ŽENA TRPĚLIVĚ ŽHNE chodby a podkroví - výstava obrazů Milana Farného a básní Marie Farné

Po 30.9. až Týden knihoven: So 5.10. - čtenářská amnestie a celoroční registrace zdarma pro nové čtenáře Út 1.10. 09.00 h

Út 1.10. 17.30 h

VIRTUÁLNÍ UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU studovna - kurz Kouzelná geometrie PETR HRUŠKA podkroví knihovny - autorské čtení a beseda se známým básníkem

Po 7.10. 16.00 h

MĚSTO V MÉ PAMĚTI podkroví knihovny - Karpatský redyk, beseda s PhDr. Jiřím Langerem

St 9.10. 15.00 h

S-KLUB podkroví knihovny - Bedřich Smetana, Eliška Krásnohorská a Jabkenice

Út 15.10. Týdny pro až Út 29.10 duševní zdraví Podkroví knihovny - podrobný program na straně 7 St 16.10. 17.30 h

DETOXIKACE DLE MUDr. JOSEFA JONÁŠE - přednáška: Jana Schwarzová

St 23.10. 15.00 h

ČTENÍ SLUŠÍ KAŽDÉMU Domov seniorů

Pá 4.10. 16.00 h

Mše svatá ve starobylém rytu VMP, Dřevěné městečko - součást vstupného

Barvíř modrotisku Út 15.10. až Čt 17.10. VMP, Sušák + Živý dům - výchovně-vzdělávací pořad Úrada z polí, zahrad So 19.10. až Ne 3.11. a sadů aneb Valašský hortikomplex Dřevěné městečko, Janíkova stodola,

SERAPHIM LÉČENÍ 1.část Čt 3.10. 17–21.00 h - odpolední workshop: Karolina Castro Pá 4.10. 17.30– 20.00 h

VŠECHNO, CO JSTE KDY CHTĚLI VĚDĚT O MENSTRUACI, ALE BÁLI JSTE SE ZEPTAT - zásadní večer (nejen) pro muže: Dana Sofie Šlancarová

Ne 6.10. 10.00 h

FILIPÍNSKÉ LÉČENÍ - 10:00 přednáška, od 11:20 léčení: Estela Orbito Palaris

SERAPHIM LÉČENÍ 2.část Po 7.10. 17–21.00 h - odpolední workshop: Karolina Castro Pá 11.10. 17.30 h

ROVNICE SVĚTA A JEJÍ ALTERNATIVA K DNEŠNÍMU socioeknomickému systému - přednáška: Pavol Nemeš

Po 14.10. 18.15 h

MEDITAČNÍ SKUPINY MATKA MEERA - meditace: Mgr. Lenka Balášová

St 16.10. 17.30 h

DIKŠA – DEEKSHA - meditace

Čt 17.10. 18.00 h

DIVOKÁ INDONÉSIE - přednáška: Milan Jeglík

Pá 18.10. 17.30 h

ARTETERAPIE – ENKAUSTIKA - workshop pro děti od 6 let a dospělé: Mgr. Martina Fojtíková Kopáčková

So 19.10. 20.00 h

TERAPIE TMOU - přednáška: Štěpánka Trenz

Ne 20.10. 10.00 h

ODLÉVÁNÍ ORGONITŮ - přednáška, workshop: Štěpánka a Oldřich Trenz

Po 21.10. 17.30 h

BOLESTI NOHOU, JAK JE LÉČIT - přednáška: Bc. Jiří Ondřej, Mgr. Jana Říhová

Út 22.10. 17.30 h

JAK SI PŘÁT - povídání, meditace: František Mazura

LOKÁLNÍ EKONOMIKA Pá 25.10. 18–21.00 h - workshop: Alena Suchánková St 30.10. 17.30 h

DIKŠA – DEEKSHA - meditace

Čt 31.10. 17.30 h

OSHO KUNDALINI MEDITACE - meditace: Mgr. Lenka Balášová

každý Čt

program vždy od 9–11.30 hod. Hrátky, cvičení, kafíčko MC Domeček

Út 1.10.

Tvoříme ze slaného těsta

Út 8.10.

Navlékání podzimních řetězů

Út 15.10.

Pohádka O veliké řepě

Út 22.10.

Drátkování svíček - přineste si válcovitou svíčku

Út 29.10.

zavřeno – podzimní prázdniny

říjen 2013



Letní vycházky s Městskou knihovnou po historii města víc než úspěšné Tradice prázdninových vycházek letos pokračovala už pošesté. I tentokrát v režii Městské knihovny a tvůrčí skupiny seniorů „Město v mé paměti“, která také připravila stále žádané a stále nedostatkové průvodcovské materiály. Letos to byly osvědčené trasy městským parkem s návštěvou evangelického kostela, procházka po prvním rožnovském sídlišti Záhumení s monumentální galerií fresek Jana Kobzáně na jednotlivých domech, zajímavosti a proměna rožnovského náměstí, pozoruhodné rožnovské ulice, návštěva pro veřejnost stále málo známé osady Bučiska, procházka kolem rožnovské strouhy a také jedné z nejstarších městských částí Kramolišov. Už k zavedeným okruhům přibyla letos na zkoušku procházka Dolními Pasekami, kde rožnovský rodák a dlouholetý zaměstnanec Valašského muzea v pří-

Vycházka s Městskou knihovnou za poznáním minulosti města na Dolních Pasekách. Foto: R. Sobotka

rodě pan Michal Chumchal účastníkům zasvěceně vyprávěl o dnes už z větší části zaniklých zajímavostech této části Rožnova. Kdo si vzpomene,

že kříž U Zemanů, který byl „..vystavěn dobrodinci Dolnopaseckými v Rožnově 1871“, původně stával na břehu rybníka, kde měl své místo

mlýn „Na Potokoch“? Rybník je zasypaný a kromě kříže zůstalo ve zdi za popelnicemi pouze ozubené železné kolo z mlýnského soukolí. Jen málokdo ví, že v jedné boční uličce byla věhlasná hospoda u Semerků, zděná dvojkadibudka pro „M“ a „Ž“ zvlášť tam podnes stojí přes cestu, a dochoval se také zdobený štít s nápisem „Zájezdný hostinec“. Kdo si vzpomene, kde měl své místo hostinec Katinka a kde výletní restaurace Rosinka? Těch místních zvláštností a zajímavostí je mnohem víc a aby nezůstaly utajeny ostatním, bude o příštím létě přizvána k této nevšední procházce také veřejnost. Příklad Rožnova táhne, podobné vycházky už probíhají také ve Valašském Meziříčí, letos poprvé také ve Frenštátě pod Radhoštěm a o podobných aktivitách uvažují už i ve Frýdlantě nad Ostravicí. (sb)

Zábavné odpoledne pomáhalo rodinám Pátek 13. září se v Mateřském centru Domeček nesl v trochu jiném duchu, než obyčejně. Maminky s dětmi vystřídaly rodiny spolupracující se Sociálně aktivizační službou, která funguje pod Poradnou pro ženy a dívky v Rožnově pod Radhoštěm. „Posláním naší služby je pomáhat a podporovat ty rodiny s dětmi, které se potýkají s nějakým problémem a samy nedokáží nebo neumí věc zlepšit. Bývají to například rodiny, kde nefunguje partnerský vztah, kde se objevují návykové látky, rodiče nezvládají výchovu dětí nebo přišli o práci, o bydlení. Variant je nespočetné množství a člověk často žasne nad tím, jak jednoduché je dostat se do podobné situace,“ představila službu vedoucí poradny Lenka Oravcová.

říjen 2013

„Zábavné odpoledne“, jak se páteční setkání pracovně nazývalo, nabídlo rodinám opravdu pestrý program. Zastavit se mohly v marcipánové dílně, kde se od profesionální cukrářky dozvěděly, jak si doma marcipán jednoduše připravit, jak ho barvit a jak s ním pracovat. Největší ohlas měla výroba sladkých růží, které si pak rodiny mohly odnést domů. Dílnička byla jedním ze zastavení, která byla rozmístěna po celém mateřském centru. „Na každém z nich měla rodina plnit nějaký úkol tak, aby se zapojili všichni členové. Tím jsme chtěli rodiny podpořit ve vzájemné komunikaci a spolupráci,“ řekla Lenka Oravcová. Posledním bodem programu byla přednáška psycholožky Mgr. Jarmily

Šalomové na téma Děti a hranice. Že je to téma aktuální, potvrdili sami rodiče. Paní Šalomová zodpovídala řadu dotazů na konkrétní situace, se kterými se rodiče ve své výchově setkávají. A zatímco se rodiče účastnili přednášky, děti si trénovaly hravou formou postřeh v žonglérské dílničce nebo svou představivost při soutěži v pantomimě. „Náplň odpoledne v podstatě odráží to, co běžně v práci děláme. Ukazujeme a zkoušíme s rodinami to, co dosud neznají nebo v čem si nejsou jisté. Doprovázíme je ve chvílích, kdy potřebují podporu, aby získaly potřebné zkušenosti a sebevědomí a příště věc vyřešily samy. Poskytujeme jim informace, které potřebují znát, aby získaly náležitou jistotu a stabilitu.

A v neposlední řadě jim pomáháme, aby nezapomínaly na společné trávení volného času, které je důležité pro pevné a pozitivní mezilidské vztahy,“ zakončila povídání o povedeném odpoledni Lenka Oravcová. Celá akce vznikla díky pracovnicím a dobrovolníkům Sociálně aktivizační služby a díky finanční podpoře z Evropského sociálního fondu, který službu dotuje prostřednictvím projektu Prevencí proti sociálnímu vyloučení ve Zlínksém kraji, reg. č. CZ 1.04/3.1.00/05.00067 v rámci operačního programu Lidské a zdroje a zaměstnanost. Poděkování patří rovněž Cyrilovu pekařství, které sponzorsky podpořilo akci a darovalo koláče. (stejně tak autor) Barbora Hamanová

9



Dům pamětník Ke starým rožnovským domům patří i čp. 292 Hradišťko, kde se říkalo Na kopečku. „Vzpomínám si, že jako malé děcko jsem viděla na trámu v největším pokoji vyrytý letopočet 1771,“ uvedla paní Marie Eliášová, která se v domku narodila a žije v něm podnes. Z Nábřeží Dukelských hrdinů se tudy prochází Bezručovou ulicí a kolem zmíněného domku, postaveného na malé vyvýšenině – Na kopečku – se cesta stáčí doprava a napojuje se na ulicí Hradišťko a dál na Dolní Paseky. „V tomto starém stavení jsem se narodila. Narodila se tam také moje maminka a teta Anička. Nejstarší z rodiny byla moje stařenka Božena Vašková, rozená Slováková, narodila se ve Viganticích roku l897. Maminka jí zemřela, když byla Božena ještě miminko, ujal se jí staříček P. Kotulek se svou ženou. Ta později zemřela a staříček se znovu oženil s paní, která měla dospělé děti. Stařence Boženě začal těžký život. Vyprávěla, že musela prosit o každou kůrku chleba a také moc dřít. Stařenka Božena se provdala za p. Vaška, který byl továrním dělníkem v Kopřivnici. Jednou se tam při práci nachladil, onemocněl a v roce 1931 zemřel. Zůstaly po něm dvě dcery, Marie – moje maminka (nar. roku 1927), a teta Anička (nar. roku 1930). V letech 1927–1930 vypravila stařenka Božena ze svého domu tři pohřby: svého staříčka, jeho druhou ženu

a svého muže. Postupně musela vyplatit zbylé členy rodiny, aby jí chalupa zůstala. Stařenka Božena nebyla nikde zaměstnaná, živila se domácí prací, nosila si na dokončení práci z nedaleké Brillovy textilky, posluhovala v rožnovských domácnostech. Vzpomínala, jak těžké bylo chodit v zimě máchat

hůru. Nebo také na sklep, který byl na zahradě vestavěný do země. Takových sklepů bylo na Hradišťku víc. Když šla v květnu 1945 přes Rožnov válečná fronta, nastěhoval můj otec stařenku Boženu, tetu Aničku a moji maminku Marii do toho sklepíka, nanosil tam stružochy, před dveře naskládal silná dřeva, co v chalupě

Marie Eliášová: Domek paní Marie Eliášové je na snímku vpravo. Kolem zemního sklepa je na zahradě vyšlapaný chodník. Foto: archiv

prádlo na Veřmiřovský potok (u dnešní polikliniky), protože některé paničky chtěly ušetřit za teplou vodu. Podnes stařenku Boženu vidím, jak pořád něco dělá. V loktuši na zádech nosila trávu pro kozu, nebo dřevo. Měla také malé pole. Na všecko byla sama. Pořád pracovala. Byla to skromná ženička. Jak bylo v Rožnově zvykem, také stařenka brala o každém létě na byt letní hosty. Sice každá koruna byla dobrá, ale znamenalo to uvolnit pokoj a nastěhovat se do přístěnku, nebo na

byla. Tak jsme tam všichni přechod fronty šťastně přečkali. Dobrý konec – všecko dobré. Když válka skončila, našli jsme v trámech chalupy zaryté náboje. Moje maminka se po svatbě jmenovala Kaňáková. Její muž, můj otec, byl povoláním zahradník, zemřel roku 1957. Teta Anička se provdala za Miroslava Pavelku z Dolních Pasek z místa, kde se říkalo Na Pavlačkách. Stařenka Božena zemřela roku 1994, dožila se 97 let. Moje maminka Marie zemřela roku 2000 ve věku 73 let.

Pořád vidím náš dům v těch starých časech. V místech současné brány rostla velká lípa, porazili ji, když budovali sídliště Písečná. Hned vedle ní byla studna s pitnou vodou, ta sloužila sousedům a pro zvířata až do doby, než byl v Rožnově vybudován vodovod. Do našeho domu vodu zavedli v čase, kdy stařenka Božena odprodala část pole za naším domem, které sahalo až ke Skalce. Pole koupila rodina Slovákových, postavila tam dům a obývá ho podnes. Studna skončila zároveň se starou lípou. Právě v té době dala stařenka pokrýt střechu eternitem, ale jak bylo zvykem, šindele tam zůstaly a jsou tam dodnes.“ Pozemek domku sahal daleko do cesty, při rekonstrukci křižovatky musela zahrada o značný kus ustoupit. „Na staré fotografii, pořízené patrně z komína textilní továrny někdy z 30. let minulého století, je vlevo dole dobře patrný domek Vokáčových. Vprostřed pod naším sklepem a pak mezi stromy byla zkratka, kudy chodili lidé do práce. V létě ženy, které pracovaly v textilní fabrice, sedávaly s jídlem na zídce, která byla kolem našeho domu, nebo také na nezastavěný travnatý svah.“ Paní Marie Eliášová je nejen pamětnicí, ale také pilnou čtenářkou. Byla vyhlášena „Čtenářem roku 2010“. Podnes dochází do Městské knihovny, pokaždé si odnáší plnou tašku dosud nepřečtených knih. (sb)

Za dávnou historií starého židovského hřbitova v Polském Těšíně Při výjezdech za nákupy do Polského Těšína, kde je „na tržnici hned za mostem k dostání kdeco a hlavně lacnějc“, stojí za prohlídku pěkně upravené starobylé centrum Cieszyna – po našemu Polského Těšína. O vzniku Těšína, původně hlavního města těšínského knížectví, vypráví legenda, kdy se tři synové polského krále Leška III., Lešek, Těšek a Bolek, sešli po dlouhé době u jedné studny a na památku velké radosti ze shledání založili roku 810 město a dali mu jméno odvozené od „těšení se“ – Těšín. V roce 1920 došlo k rozdělení města podél řeky Olše na Cieszyn v Polsku a na české straně Český Těšín. Po vstupu obou zemí do EU už na někdejším „Mostě družby“ neexistuje žádná celnice ani pohraniční stráž a pohyb osob je po obou stranách řeky Olše zcela volný. K romě mnoha památek má Cieszyn na ulici Hażlaské, asi dvacet pět minut chůze od mostu na státní hranici, Starý židovský hřbitov. Založen byl Jakubem Singerem 10

Starý židovský hřbitov v Polském Těšíně. Foto: R. Sobotka

v r. 1647 tradičně ve svahu, část se nachází na ploše bývalého kamenolomu. Dodnes se tam dochovalo více než 1500 náhrobků. Poslední pohřeb se zde konal v r. 1928. Ve druhé polovině 19. století byl nadací Emanuela A. Ziffera vybudován velký pohřební dům, dnes, stejně jako samotný hřbitov, neudržovaný a značně zchátralý. Nad starým se nachází novější židovský hřbitov. Na začátku 2. světové války byly oba hřbitovy zavřeny, zkonfiskovány, ale k úmyslu přeměnit je na

park nedošlo. Hřbitovy se ve složité situaci židovských společenství v poválečném Polsku nepodařilo obnovit, ani uvést do stavu, který by odpovídal jejich kulturní hodnotě. Dnes jsou oba hřbitovy spíše smutným dokladem současného stavu mnohých židovských památek ve Slezsku. Pro nás je toto místo památné i tím, že zde v závěrečných dnech druhé světové války byli nacisty popraveni ostravští skauti, soustředění v „Odboji slezských junáků“. Jejich

oběť připomíná pamětní deska na čelní zdi pohřebního domu starého židovského hřbitova s polsko – českým textem: V Těšíně byli zavražděni gestapem členové ostravské skautské skupiny 24. 4. 1945 „Odboj slezských junáků“. Pod znakem skautské lilie je uvedeno osmnáct jmen a také dovětek: Sloužili věrně vlasti. Statečný čin slezských junáků nezůstal bez odezvy a již 6. 10. 1946 byla skauty 30. oddílu z Ostravy budována na jejich památku v masivu Lysé hory na Ivančeně v nadmořské výšce 925 m z volně ložených kamenů mohyla, kde skauti z celé České republiky a také ze zahraničí přinášejí své, většinou popsané a pokreslené kameny, jako připomínku na oběť ostravských skautů. Prostor je doplněn naučnou tabulí, vlajkovým stožárem a také dvěma památníky. Vždy o 24. dubnu se u mohyly koná shromáždění skautů z celé republiky. Starý židovský hřbitov v Cziesyně, i přes svou tísnivou atmosféru, stojí za zhlédnutí, neboť je významným milníkem historie i našich skautů. (sb) říjen 2013



Chystá se revoluce, lidé Karpatsklý redyk si parkování vybudují sami už je historií Parkování na sídlištích je problémem, který trápí většinu obyvatel města, kteří v těchto lokalitách bydlí. Vedení města nyní testuje novinku, kterou chce tento problém alespoň částečně řešit. Chce obyvatelům nabídnout své pozemky, na kterých si zájemci budou moci na vlastní náklady vybudovat odstavná stání. Jestli jim město na materiál přispěje, zatím není zcela jasné. Myšlenka, že by se obyvatelé spolupodíleli na budování parkovacích míst, se objevila na veřejném projednávání ke generelu města na jaře letošního roku. „Infrastrukturu pro obyvatele panelových domů nemůžeme budovat od A až po Z. Vlastníci rodinných domů si také sami staví parkovací místa. Není možné zvýhodňovat obyvatele sídlišť tím, že jim vše vybudujeme. Jsem ale moc ráda, že tato diskuse byla otevřena a máme první výstupy, které vychází také z plánovaného generelu dopravy,“ uvedla starostka města Markéta Blinková (ODS). Vedení města se v rámci celé věci zajímá o problematiku držitelů průkazů ZTP a ZTP/P. „Jsou méně pohybliví a mají další různé problé-

říjen 2013

my. Když přijedou domů, tak nejsou schopni zaparkovat ve vzdálenosti rozumné docházky od svého bydliště,“ poznamenal místostarosta města Václav Mikušek (KDU-ČSL). „Chápu zařazení občanů se ZTP a ZTP/P, s tím problém nemám. Ale v momentě, kdy do toho zařadíme ostatní obyvatele, mám poněkud hrůzu z toho, že vyasfaltujeme veškerou plochu mezi paneláky a nebude na sídlištích vůbec žádná zeleň,“ konstatoval Karel Gardaš (Zdravý Rožnov). Odstavná stání nebudou asfaltová. „Chceme se velmi citlivě zaměřit na to, kde stání povolíme a kde ne. Mohu ujistit, že záměrem není v žádném případě budovat asfaltové plochy. Jednak z hlediska cenového a jednak právě z toho estetického. Naším záměrem by mělo být vybudování odstavných ploch pomocí zatravňovacích panelů. A teď jde o to, abychom určili, jestli ty zatravňovací panely budou betonového charakteru nebo plastové, obojí je možné,“ reagovala starostka. Pilotní projekt se dotkne ulice Čs. armády. Pokud se nápad osvědčí, město jej rozšíří i na další místa. (lum)

Karpatský redyk na Libušíně. Foto: VMP

Trasu dlouhou 1230 km s mnohočetným převýšením i nad tisíc metrů prošli od 11. května 2013 pastýři se stádem oveček valašek z Rumunska do 14. 9. 2013 až do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. „Základem každého pořádného příběhu je cesta,“ řekl v Libušíně na Pustevnách při besedě s pastýři, účastníky redyku a hosty ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Jindřich Ondruš. „Cesta dává poučení a dává moudrost. Karpatský redyk byla skvělá my-

šlenka. Měl připomenout pastevectví, salašnictví a pastevecké tradice, tyto uchovat, popularizovat a předat. To jsou hodnoty, které vyznává i Valašské muzeum a jsem rád, že partnerem této významné akce je i tato instituce. Přímí účastníci redyku jsou hrdiny dne. Je to mimořádný výkon a skládám jim velkou poklonu.“ Myšlenku na Velký karpatský redyk prosazoval někdejší ředitel Valašského muzea Jaroslav Štika a jistě by měl radost, že se tuto akci podařilo uskutečnit.“ (sb)

11



Méně státu, více občanům! Slepě připouštíme stále větší daně a vliv státu na svobodný život občanů.

Zrušíme neefektivní daně, zbytečné úřady a nařízení

Ing. Tomáš Pajonk

Kandidát do poslanecké sněmovny PČR za Zlínský kraj.

12

www.svobodni.cz

říjen 2013



Zloděj si chtěl motorku jen půjčit

V pondělí 16. září kolem osmé hodiny večer spatřila žena z okna rodinného domku v Rožnově neznámého muže, který tlačil po zahradě směrem k bráně synovu motorku. Ihned zalarmovala svého manžela a rovněž syna. Pánové pak vyběhli ven a společně zloděje před bránou domku zadrželi a zavolali policii. Šestnáctiletý majitel motocyklu zn. Aprilia po bližším kontaktu poznal ve zloději svého devatenáctiletého kamaráda. Ten uváděl, že motorku nechtěl ukrást, ale že si ji chtěl jen půjčit a pak majitele motocyklu o zapůjčení informovat. Motorka měla hodnotu 10 000 korun. Zloději sdělil policejní komisař podezření z tr. činu neoprávněné užívání cizí věci ve stádiu pokusu. Za uvedený trestný čin zákon ukládá až dvouletý trest odnětí svobody. (pčr)

Další zvonička opravena

Zvonička na Horních Pasekách má novou střechu, stropy, podlahy i „kabát“. Nákladem přes 161 tisíc korun ji rekonstruovala rožnovská radnice. Na akci se městu podařilo získat dotaci z Fondu kultury Zlínského kraje ve výši 77,2 tisíc korun. Zvonička na Horních Pasekách je druhou takto rekonstruovanou zvonicí. Již v roce 2012 byla rekonstruována zvonička v Tylovicích. Na opravu ještě čeká zvonice v Hážovicích. (tg)

Zdrogovaná motorkářka havarovala

Motocyklistku chtěli zastavit a zkontrolovat policisté ve Frenštátě v noci na konci srpna. Řidička však nereagovala na jejich výzvy k zastavení a ujížděla směrem do Rožnova. Podle policistů jela řidička místy rychlostí až 200 km/h. V Rožnově pak žena nezvládla odbočování vlevo, narazila do dopravní značky a havarovala. Po nehodě se dala na útěk. Policisté ji dostihli a zadrželi. Jelikož byla zraněná, přivolali rychlou záchrannou službu, která ji odvezla do nemocnice. Ještě předtím se však dvaadvacetiletá řidička z Frenštátu podrobila nejprve dechové zkoušce na alkohol, ta byla negativní. Pak následoval test na drogy, který byl pozitivní. Žena přiznala požití pervitinu. Policistům nezastavila, protože má zákaz řízení a doufala, že jim ujede. (pčr)

říjen 2013

První zářijový týden byl ve znamení nehod. Jedna byla smrtelná

Řidič nezvládal jízdu s vozidlem Škoda Octavia. Foto: PČR

Začátek školního roku na silnicích mikroregionu nepatřil letos mezi právě nejšťastnější. Jedna z nehod si vyžádala lidský život. Tragicky skončila nehoda ve městě Zubří ve středu 4. září brzy ráno. „Devětašedesátiletý řidič z Rožnovska s vozidlem BMW X1 jel ze středu

obce Zubří po ulici Hlavní směrem na silnici I/35 vedoucí z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm. V tuto dobu přecházela po přechodu pro chodce osmaosmdesátiletá místní občanka. Došlo ke střetu vozidla s touto chodkyní. Při střetu chodkyně utrpěla zranění, jež si vyžádala letec-

ký transport do nemocnice. Bohužel paní na následky zranění později zemřela,“ popsal preventista vsetínské policie Vladislav Malcharczik. Řidič nebyl pod vlivem alkoholu. Šlo o sedmou letošní smrtelnou dopravní nehodu v okrese Vsetín a třetí, kdy se jednalo o chodce. Letecký transport si vyžádala i nehoda z pátku 6. září. Pětadvacetiletý řidič z Rožnovska jel s vozem Škoda Octavia po silnici z Valašské Bystřice do Rožnova pod Radhoštěm. Z dosud nezjištěných příčin sjel s vozidlem vpravo mimo komunikaci, kde nejprve pravým bokem narazil do stromu. „Potom vozidlo pokračovalo do dalšího stromu, do kterého narazilo čelně. Vozidlo pokračovalo v pohybu až do protisměru, kde zastavilo. Řidič utrpěl zranění, jež si vyžádala letecký transport do nemocnice. Dechová zkouška u řidiče vyloučila ovlivnění alkoholem. Škoda na vozidle odhadnuta na sto tisíc korun,“ doplnil Malcharczik. (lum)

Kulturní výročí říjen Významné životní jubileum si připomíná vlastivědná pracovnice Jiřina Veselská (nar. 12. 10. 1943). Narodila se sice v Petrovicích u Okříšku, řadu let však působila ve Valašském muzeu v přírodě. Studovala etnografii a folkloristiku na FF UJEP a muzeologii na FF MU v Brně. Pracovala ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově p. R., pak v Muzeu Beskyd ve FrýdkuMístku, od roku 1995 opět v rožnovském muzeu jako náměstkyně pro odbornou činnost. Přednášela také na Filozofické přírodovědné fakultě SU v Opavě. Je předsedkyní Národopisné společnosti a členkou redakční rady časopisu Valašsko. Publikuje v odborném i regionálním tisku a je autorkou řady publikací, mimo jiné Průvodce po areálech Valašského muzea v přírodě a Dřevěné kostely v Beskydech a Pobeskydí.

Ve druhé polovině října si připomeneme pětaosmdesát let od narození akademického malíře Jaroslava Frydrycha (17. 10. 1928 Kroměříž až 13. 8. 1982 Rožnov p. R.). Malíř portrétní kresby, zejména horských lidí, kteří byli věrným obrazem své doby. Důvěrně dokázal vyprávět o životě zdejších drvařů, pasekářů a bačů. „Musíme vědět, co lidé cítí a co si myslí o světě ve kterém žijí,“ říkal. Podobně důvěrně znal také genezi sukovitých buků, které jsou součástí téměř každého jeho obrazu. Cesta Jaroslava Frydrycha k malířství nebyla nijak snadná, pracoval jedenáct let v národním podniku Tesla Rožnov, než se malování začal věnovat profesionálně. Byl také výborným hudebníkem na housle a cimbál a působil v rožnovském souboru Radhošť. Zemřel předčasně ve věku 54 let

Akademický malíř Jaroslav Frydrych. Foto: archiv

v čase, kdy se jeho umělecká práce blížila vrcholu. Jeho ostatky jsou uloženy na Valašském Slavíně ve Valašském muzeu v přírodě. (sb)

Setkání „barevňáků“ Barevná obrazovka v japonské licenci v Tesle Rožnov najížděla od roku 1984 za spolupráce i přímé účasti japonských techniků. „Setkání barevňáků v Rožnově se uskutečnilo na přání Japonců, především pana Kitahary, který zde v letech 1978 až 1989 mnohokráte pobýval v rámci licenční smlouvy s Toshibou,“ uvedl Ing. Jiří Hradil, někdejší šéftechnolog výroby barevných obrazovek, která pro Teslu Rožnov znamenala kvalitativní technologický krok dopředu ve srovnání se světem.

„Smlouva obsahovala technologii výroby barevných obrazovek, soubor zařízení a specifikaci souboru zařízení, které si vyrobíme sami. Japonští specialisté zde byli k vysvětlování. Vytvořilo se velmi přátelské prostředí, kamarádské, které Japonci neznali a velice na ně zapůsobilo. Doma v Japonsku dali dohromady ´tesláckou partu´ (tesla gang) – přátel tesláků. Setkávají se a vzpomínají. Setkání z konce srpna letošního roku je v pořadí už druhé. První jsem organizoval roku 2001. To letošní bylo asi posled-

ní, jsme staří a řada spolupracovníků už není mezi námi. Tentokrát do Rožnova přijeli dva Japonci – pánové Kitahara a Suzuki. Z naší strany se účastnilo deset Tesláků. Setkání probíhalo jednak po rodinách, pak společně 28. srpna v hotelu Eroplán. Pobesedovali jsme a povzpomínali. Bylo to príma.“ V roce 2014 uplyne 65 let od vzniku národního podniku Tesla Rožnov a 30 let od zahájení výroby barevných obrazovek v Tesle Rožnov. (sb) 13


Vigantice Obec Vigantice dělí od Hážovic na pomezí mohutný kamenný kříž, umístěný mezi dvěma lipami. Jen několik stovek metrů dál stojí na horním konci obce v zahradě před domem čp. 26 půvabná kaplička s Pannou Marií z roku 1887. K významným místům v obci náleží také Pomník padlým vojínům, postavený před místním kostelem Proměnění Páně, postaveném v novogotickém slohu v červnu 1914. K významným rodákům patří vyšívačka Jana Juřicová, držitelka titulu „Nositel tradic lidových řemesel“, skladatelka a zpěvačka Alena Valová, uznávaný odborník na bonsaje Pavel Slovák, chovatel holubů Pavel Černobila, mistr sportu v šermu kordem Aleš Depta, fotbalista a odchovanec TJ Vigantice Milan Baroš,

fotbalový reprezentant René Bolf a fotbalový obránce Radim Kučera. Vigantice si v roce 2011 připomněly 600 let od svého založení.


nejvíce živili polním hospodářstvím a chovem dobytka. Nejstarší obecní pečeť má ve znaku rolníka, který drží v pravici podávky a v levici hrábě.

Obec Vigantice. Foto: R. Sobotka

První písemnou zmínkou je listina Lacka z Kravař a Helfštejna z 24. června 1411. Roku 1790 žilo v obci 422 obyvatel, kdežto v současnosti 1018. Místní obyvatelé se v minulosti

Ze spolků působil v obci od roku 1900 Hasičský spolek, Hospodářská besídka, Omladina, Národní jednota. Od roku 1924 Tělovýchovná jednota Orel, Klub československých junáků. Z politických stran od roku 1924 Čs. strana lidová a agrární. K historii Vigantic patří i hospody. Na čp. 100 je od roku 1887 „Zájezdný hostinec U Slováků“, který ubytovával cizince, připravoval jídla, šenkoval víno, pivo a kořalku. Prvým nájemcem byl Jan Stoklasa.

Od roku 1922 pak Michal Slovák, který „...když se napije, tak zuří a je zachvácen šílenstvím, ohrožuje hosty a také každého, kdo projde kolem hospody.“ Pokus o dodání jmenovaného hostinského do ústavu choromyslných skončil jeho úprkem i se svěrací kazajkou. Další hostinec byl na čp. 111 „U Skalíků“, kde po nějaký čas byla i místní škola. Existenci zchátralého a značně zadluženého hostince měl vyřešit pojistný podvod s požárem, což se však nezdařilo. V roce 1941 v něm zbudoval místní hostinský divadelní jeviště. Od roku 1920 existova l ve Viganticích Divadelní spolek, který dokonce nacvičil Jiráskovu Lucernu. V obci působil po určitý čas také pěvecký sbor, hudební kroužky, velmi úspěšná svazácká satirická úderka, Český svaz žen, Svazarm, Svaz ovocnářů, Včelaři a kromě dalších také Myslivecké sdružení, Hasiči, Tělocvičná jednota a samozřejmě Oddíl kopané. I když se vyobrazení současné obecní pečeti od historické v podstatě nezměnilo, jsou dnes Vigantice obcí moderní, kde už více než 600 let mají lidé svůj domov. (sb)

Řidičáky si na Rožnovsku musí vyměnit ještě téměř 1.500 řidičů Ještě téměř 1.500 řidičů si musí do konce letošního roku vyměnit svůj řidičský průkaz. Městský úřad upozorňuje řidiče, aby tuto zákonnou povinnost nenechávali až na poslední chvíli. Od začátku letošního roku mají tisíce řidičů, kterým byl vydán jejich řidičský průkaz v rozmezí od 1. 1. 2001 do 30. 4. 2004, povinnost vyměnit tento svůj doklad. V obci s rozšířenou působností Rožnov p. R. eviduje zdejší odbor dopravy MěÚ stále téměř 1.500 řidičů, kteří tuto povinnost nesplnili. „Jedná se o vlastníky řidičských průkazů z celého mikroregionu. Čas na výměnu svého dokladu mají do 31. 12. 2013, přesto bychom je chtě14

li požádat, aby svou návštěvu úřadu zbytečně neodkládali. Řidičské průkazy jsou vyměňovány zdarma, žadatel musí pouze na náš odbor, konkrétně na registr řidičů, donést svou fotografii, stávající řidičský průkaz a občanský průkaz. Na místě během několika minut vyplnit s příslušným úředníkem žádost a do dvou týdnů pak obdrží nový řidičák,“ popsal postup výměny vedoucí odboru dopravy rožnovského MěÚ Petr Opálka. Výměna řidičských průkazů probíhá v budově MěÚ na Letenské ulici (u polikliniky) denně – v pondělí a ve středu od 8,00 do 17,00 hodin, v úterý a ve čtvrtek do 13,30 hodin a v pátek do 11,00 hodin. (tg) říjen 2013



Nápad pronajmout stadion hokejovému klubu skončil fiaskem Když zastupitelé loni v červnu schvalovali nájemní a dotační smlouvu s Hokejovým klubem o dlouhodobém pronájmu zimního stadionu, obhajovali to tím, že jen za těchto podmínek může klub dosáhnout na dotaci na rekonstrukci strojního zařízení, které stadion k provozu nutně potřebuje. Smlouva byla uzavřena na 15 let, ale již po roce a půl město usiluje o její vypovězení. Pokud se nepodaří uzavřít dohodu do konce roku, město přijde zhruba o 720 tisíc. Nájemní smlouvu na 15 let mezi Hokejovým klubem Rožnov o.s. a městskou společností Komerční domy, která zimní stadion vlastní, těsnou většinou 11 hlasů schválili zastupitelé loni v červnu. Slibovali si od toho čerpání dotačních titulů na opravu strojních zařízení pro údržbu ledové plochy, na které mohlo dosáhnout jen to občanské sdružení, které buď sportoviště přímo vlastní, nebo jej má v dlouhodobém pronájmu. Město se po celou dobu trvání této

smlouvy zavázalo dotovat občanské sdružení úhradou nájemného, energií a mzdových nákladů. Ročně mělo jít o částku zhruba 5 milionů korun. Nepočítalo ale s tím, že příjmy hokejového klubu budou tak nízké, že nastanou problémy s DPH. Tato daň totiž nebyla součástí smlouvy. V praxi to znamená, že klub dlužil k 30.6. na DPH Komerčním domům 464 tisíc. Koncem roku už by částka mohla činit 720 tisíc korun. Klub požádal zastupitelstvo o schválení dodatku ke smlouvě, který by financování DPH zahrnul.

Město projelo gatě

Hokejový klub navíc žádnou dotaci nezískal a podle všeho už ani nezíská. Zastupitelům napříč politickým spektrem se situace nelíbí a žádají vypovězení smlouvy. Obě strany ale mají na vzniklou situaci odlišný pohled. „Neříkám, že hokejový klub musel sehnat nějakou dotaci, s tím jsem ani moc nepočítal. Sázkou bylo chování

Památník skautů na Ivančeně v ohrožení

města, které hokejovému klubu dalo zimní stadion do podnájmu, aby případně někdy dotaci mohl získat, přičemž člen vaší koalice pan Brož upozorňoval, že pravděpodobně nastane problém s DPH, který teď řešíme. Město na tom projelo 720 tisíc,“ zlobil se Karel Gardaš (Zdravý Rožnov). Podle představitelů města ale jiná cesta k možné dotaci nevedla. „Nemyslím si, že to byla sázka. My jsme věděli, že jdeme do jakési nejistoty, protože jestli nějakou dotaci dostaneme, to nikdy nevíme na 100 procent. Nicméně v době, kdy jsme o tom v minulém roce rozhodovali, byly dotační tituly, na které se dalo dosáhnout. Ty také byly v předchozích letech běžně čerpány,“ bránil se místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL). Město z těchto smluvních vztahů chce vycouvat nejen kvůli ekonomické nevýhodnosti, ale i kvůli novému dotačnímu titulu na likvidaci ekologických rizik, který je určen komerčním subjektům. Žadatelem tak mohou být Komerční domy. Hokejisté tím přijdou o svá privilegia. „Po hokejovém klubu budeme chtít, aby si hodiny na zimním stadionu kupoval stejným způsobem, jako kterýkoli jiný oddíl, který funguje ve městě. Stejně tak jako si například házenkáři nakupují hodiny v tělocvičnách za prostředky, které získávají prostřednictvím dotačních titulů z města. Tento systém bychom chtěli rozjet na začátku příštího roku,“ uvedl Mikušek.

I přesto opozice požádala vedení radnice, aby předložilo důkazy o tom, že hokejový klub se o dotaci alespoň snažil. „Kolik dotačních výzev hokejový klub napsal, kolik jich podal? Abychom jako zastupitelé měli aspoň malou satisfakci, že se klub pokusil, když už na tom necháme gatě a 720 tisíc je v čoudu,“ řekl Gardaš.

HC nezahálel

Stejně situaci viděla i Drahomíra Koňaříková (VV), která přišla s protinávrhem, aby se do doby, než vedení města takovou analýzu předloží, neschvalovaly pro hokejový klub žádné dotace. „Místo toho, aby nám rada města předložila podrobnou zprávu o stavu jednání s poskytovateli dotací, předkládá návrhy na dofinancování potřeb HC. Další navyšování dotačního titulu pro toto občanské sdružení z prostředků občanů města považujeme za neakceptovatelné,“ dodala Koňaříková, jejíž návrh byl nakonec přijat. Ještě předtím místostarosta Mikušek přislíbil, že požadované dokumenty v prosinci zastupitelům dodá. „Předložit toto zastupitelstvu bude každopádně dobré,“ doplnil. Pozitivní je, že hokejový klub kvůli žádostem o dotace zpracoval potřebný projekt. „Což bychom museli teď velmi rychle udělat na své vlastní náklady,“ konstatovala starostka Markéta Blinková (ODS) a dodala: „Díky tomu, že projekt nachystal právě hokejový klub, můžeme požádat o čerpání dotací.“ (lum)

Ivančena. Na mohyle je i kámen skautů z Rožnova p. R. Foto: R. Sobotka

Památník junáků – skautů, kteří během druhé světové války byli zapojeni do „Odboje slezských junáků“, umístěný na Ivančeně, je před totální destrukcí. Mohylu na památku slezských junáků, zavražděných 24. 4. 1945 německými okupanty na starém židovském hřbitově v Polském Těšíně, založili 6. 10. 1946 v lysohorském masivu v nadmořské výšce 925 m na Ivančeně skauti 30. oddílu z Ostravy. Mohyla byla od samého začátku stavěna z volně ložených kamenů, umístěna na vyvýšenině uprostřed cesty a měla podobu jakési kaple. Při 50. výročí byla v roce 1996 během rekonstrukce přemístěna o několik metrů dál na katastr obce Malenovice. V současnosti se obrovské množství popsaných a poříjen 2013

kreslených kamenů vlivem nepříznivých přírodních podmínek a umístěním ve svahu začíná bortit. Spodní strana mohyly je téměř po celé délce rozvalená, eroze je patrná i v přední části. Mnohé kameny jsou v důsledku tlaku a pohybu popraskané. Ukazuje se, že koncepce volně ložených kamenů, navíc ve svahu, není nejšťastnější a pokud nedojde v brzké době k další rekonstrukci mohyly, může se po další zimě proměnit v hromadu suti. Mnohé kameny už mají historickou cenu, ostatně jako sama mohyla, jejíž trvalé poškození nebo zničení by bylo nenahraditelnou ztrátou. Na popud exilových Junáků ve Švýcarsku je mohyla na Ivančeně jako unikátní památka chráněna UNESCEM. (sb) 15



Zastupitelé Penny market ve městě nechtějí pokračování ze strany 1 Podle Libuše Rousové (SNK ED) je výstavba dalšího supermarketu v Rožnově zbytečná. „Naše obchodní síť je poměrně dosti přehlcená a domnívám se, že další takový supermarket tady absolutně vůbec nepotřebujeme,“ sdělila Rousová a dodala: „Taky bych si dovolila připomenout, že od takovýchto supermarketů se na západ od našich hranic odchází z toho důvodu, že podpora menšího podnikání má v ekonomice význam.“ Šulganův nápad podpořila i starostka Markéta Blinková (ODS).

Kamarád získal půjčku „Pokud zastupitelstvo schválí usnesení, že nesouhlasí s výstavbou supermarketu v dané lokalitě, tak je to signál investorovi, že bude mít s výstavbou problém,“ řekla starostka. Pro usnesení, že Penny market v Rožnově nechtějí, hlasovalo 12 zastupitelů. Návrh byl tedy přijat, ale není jasné, co bude následovat. „Uvidíme, jaký bude další postup investora,“ doplnila Blinková. Rozhodnutí zastupitelů s povděkem kvitovala Kristýna Kosová z občanského sdružení Zdravý Rožnov,

které proti výstavbě supermarketů ve městě dlouhodobě bojuje. „Domníváme se, že by bylo vhodné, aby město analyzovalo nákupní možnosti na svém území, posoudilo udržitelnost nákupních ploch a v případě jejich pravděpodobné neudržitelnosti pak nějakým regulativem územního plánu v budoucnu vyloučilo možnost stavby dalších velikých marketů. Někteří lidé v hypermarketech chtějí nakupovat, ale téměř nikdo vedle nich nechce bydlet,“ uvedla Kosová. (lum)

Tržní řád bude revidován, omezí provoz zahrádek Tržní řád města začal platit v květnu letošního toku. Podle některých názorů byl ale příliš benevolentní k letním zahrádkám, které svým provozem do časných ranních hodin narušovaly noční klid. Městský úřad nyní provede analýzu, která otevírací dobu zahrádek zřejmě omezí. Nová pravidla by měla platit od příštího roku. Podle tržního řádu je otevírací doba zahrádek shodná s otevírací dobou provozovny, ke které patří. „Dochází k excesům, kdy provozovna, která má otevřeno do pěti do rána, si pak myslí, že její zahrádka je taky otevřena do pěti do rána a že tam ti lidí mohou dělat patřičný vi-

rvajs do pěti do rána,“ upozornil na jednání zastupitelstva Karel Gardaš (Zdravý Rožnov) podle kterého si na tento jev řada občanů města stěžuje. Gardaš předložil dva návrhy, jak tuto problematiku řešit. Jeden z nich počítal s pevnou otevírací dobou zahrádek do 22.00 hodin tak, aby nedocházelo k rušení nočního klidu. „Anebo si řekneme, že necháme městský úřad nebo odpovědného úředníka dopracovat tržní řád tak, aby regulace nebyla tak striktní. Druhý návrh je o tom, že město dopracuje analýzu tak, aby k rušení nočního klidu nedocházelo,“ konstatoval Gardaš. Starostka Markéta Blinková (ODS) do návrhu doplnila termín vypracování analýzy. Byl stanoven

na únor 2014, kdy bude prodiskutován na zasedání zastupitelstva. „Tedy tak, abychom mohli reagovat na novou turistickou sezónu a aby byla dopředu známá strategie nebo návrh města, který bude provozovatelům předzahrádek včas sdělen,“ doplnila Blinková. Tržní řád vstoupil v účinnost 2. května 2013. Stanovil podmínky pro nabídku a prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím. Impulsem ke schválení tržního řádu byli zejména neukáznění stánkaři, kteří před schválením řádu neregulovaně obsazovali různá místa ve městě. Tržní řád zakázal také podomní a pochůzkový prodej. (lum)

Historie svépomocné dílny Svépomocná dílna při Auto-moto klubu v Rožnově pod Radhoštěm vznikla v roce 1959 v Akci „Z“ s podporou n. p. Tesla Rožnov. Na toto období vzpomíná pan Jaromír Pavel. „Mohla být postavena jen v rámci CO (civilní obrany), jinak to tehdy nešlo. Osobní automobily byly tenkrát technicky jednodušší, takže motoristé přijížděli do dílny na svépomoc a pod odborným dohledem si většinu prací dělali sami. Jen u složitějších problémů jim pomáhal technik. Dílna byla úspěšná, takže jsme postupně dostali od České pojišťovny zvedáky, vyvažovačku kol, brzdovou stolici, zařízení pro seřízení světel a později dokonce i Paltest. Neexistovalo, aby motorista odjel s neopraveným autem. Snažili jsme se každému maximálně vyhovět, ale velké opravy jsme nedělali. Měli

Ve svépomocné dílně AMK Rožnov p. R. Foto: archiv Autoklub

jsme k dispozici také malý sklad náhradních součástek. Služby ve svépomocné dílně jsme drželi i přes víkendy. Dost motoristů, kteří k nám zajížděli, byli turisté z tehdejší NDR s Trabanty, protože autoservisů bylo jako šafránu. Dílna funguje stále, dnes jako normální servis a kromě karosářských

prací víceméně spravuje všechny typy automobilů. Náš věhlas se šířil, a tak jsme v roce 1969 začali sloužit také jako „žlutí andělé“, to jest zajišťovat pohotovostní servis přímo na silnici. Tam jsem sloužil sedmnáct let. Služba byla celostátně propagovaná, motoristé o nás věděli. Členové Autoklubu měli

Zastupitelstvo města schválilo poskytnutí půjčky Domovu Kamarád ve výši 1,3 milionu korun z Fondu rozvoje bydlení města Rožnov pod Radhoštěm. Domov Kamarád v budově na Volkově ulici poskytuje sociálně terapeutické služby pro dospělé osoby s mentálním a tělesným postižením. „Celkové předpokládané investiční náklady na realizaci zateplení budovy jsou ve výši 1,5 mil. Kč. Naše sdružení má příslib poskytnutí dotace z programu Zelená úsporám v částce 586 tis. Kč,“ uvedl projektový manažer domova Petr Jelínek. V rámci projektu budou vyměněny okna, dveře, provedeno zateplení fasády a další nezbytné úpravy. (tg)

Strážníci na přechodech

Se začátkem nového školního roku se na přechodech pro chodce a u škol opět objevili strážníci městské policie. Pravidelnou kontrolní činnost vykonávají denně před začátkem vyučování mezi 7. a 8. hodinou. Hlídkovat na přechodech ale budou strážníci také odpoledních hodinách mezi 13. a 14. hodinou. Nejdůležitější jsou kontroly přechodů u městské knihovny a u nádraží – oba se nachází na frekventované silnici I/35, která v délce 3,5 km prochází městem. Kontrolní činnost na přechodech pro chodce a u škol vykonávají strážníci již devatenáctým rokem. Dozor v dopravě pomáhá především dětem, které míří do nebo ze školy. (tg)

prohlídky i technické zásahy na silnici zdarma, akorát si zaplatil kilometrovné – to bylo za korunu, i tehdy velmi levné. Služba „žlutých andělů“ v Rožnově skončila v roce 1980. Příhod ze služby na cestě jako „žlutí andělé“ i ve svépomocné dílně by se našla celá řada. Některé také s motoristy z NDR, kteří s oblibou cestovali do Tater. Třeba neměli peníze na náhradní součástku, tak si ji vypůjčili, že ji později uhradí, pak zapomněli a museli jsme je složitě upomínat. Hodně příhod jsme zažili s nezapomenutelným Václavem Panuškou, svépomocná dílna byla jeho život a nikdy nepustil motoristu, pokud mu auto neopravil. Za těch padesát čtyři let se situace v motorismu i u nás značně změnila, nejen automobilovým parkem, ale i početností servisů a pomoci v nouzi přímo v terénu. Romantika kolem motorismu z časů před půl stoletím je v nenávratnu.“ (sb)

Rožnovský prostor – měsíčník. Vydává Lukáš Martinek, Borová 1697, Rožnov pod Radhoštěm, IČ: 73941719, číslo registrace pod MK ČR E 20223, e-maIl: [email protected], tel.: 777 844 991. Spolupracovníci redakce: Richard Sobotka, Petr Liška, Vladimír Bartošek. Grafická úprava a sazba: Jakub Vémola. Články označené jako (pr) jsou placenou inzercí. Tiskne SAMAB Brno Group a.s. Zdarma do všech schránek v Rožnově. V obcích mikroregionu, Zašové a Stříteži nad Bečvou volně k odběru na obecních úřadech a v prodejnách. Vychází vždy první den v měsíci. Náklad 7300 ks.

16

říjen 2013

Zastupitelé Penny market ve městě nechtějí

Recommend Documents