Zásoby uhlí v ČR Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. odbor surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Primární energetické zdroje (PEZ)
2
Specifika nerostných surovin Ložisko nerostné suroviny není přírodovědným, ale ekonomickým pojmem Pojem nerostná surovina je v čase proměnlivý Ložiska nerostných surovin jsou nepřemístitelná Obrovská multiplikační schopnost těžebního průmyslu – generování návazných podnikatelských i pracovních příležitostí – příležitost ke znovu nastartování české ekonomiky v období po krizi.
Terminologie Zásoby – v ložiskách surovin Geologické – zásoby celkem – dělíme podle kritérií na 1. 2. 3.
Bilanční (x Nebilanční) … podle podmínek bilančnosti Vyhledané x Prozkoumané .. podle stupně prozkoumanosti Volné x Vázané … podle vázanosti Vytěžitelné .. Bilanční volné – předpokládané těžební ztráty
Roční hodnoty: úbytek zásob, těžba → spotřeba surovin
4
Ložiska ČU v ČR
1. Hornoslezská pánev 2. Vnitrosudetská pánev 3. Podkrkonošská pánev
4. Středočeské pánve 5. Mělnická pánev 5
Zásoby ČU v ČR k 1.1.2012
Ložiska ČU v ČR - všechna Zásoby geologické / bilanční
16 339 mil.t 7 518 mil.t
Ložiska – jen využívaná Zásoby geologické / bilanční Zásoby vytěžitelné
2 305 mil.t 618 mil.t 181 mil.t 6
Těžba ČU v roce 2012
7
Odhad vytěžitelných zásob ČU k 1.1.2013
8
Výhled těžeb ČU
9
Zásoby ČU v rezervních lokalitách
Ložisko Slaný Zásoby vytěžitelné
100
Ložisko Frenštát (Východ 157 + Západ 202 ) Zásoby vytěžitelné
359
• stav k 1.1.2013 v mil.t 10
Návrh surovinové politiky Geologické zásoby černého uhlí na ložisku Frenštát mohou mít potenciálně vysoký strategický význam. Objemem geologických zásob v množství cca 1,6 mld. tun představují unikátní výskyt černého uhlí v EU. Ložisko Frenštát lze proto považovat za surovinovou rezervu státu. O dobývání ložiska se v horizontu platnosti této surovinové politiky neuvažuje. S ohledem na zásoby strategické suroviny je ložisko legislativně chráněno stanoveným chráněným ložiskovým územím a dobývacím prostorem.
11
Návrh surovinové politiky Prioritou není otvírka nových černouhelných dolů, ale maximální prodloužení životnosti těžených lokalit. Pokud by nedošlo k prodloužení těžby na těžených dolech podle záměrů těžební společnosti v rámci platných oprávnění, znamenalo by to razantní pokles objemu produkce již mezi roky 2025 až 2030 a úplný exit černouhelného hornictví zhruba mezi roky 2035 až 2040 se všemi důsledky včetně ztráty těžební schopnosti, ztráty know-how, rozsáhlými sociálními dopady a útlum navazujících průmyslových odvětví v celém regionu. Takový vývoj je nežádoucí. Stát má z hlediska surovinové bezpečnosti i principů horního zákona zájem na využití maximálního možného množství zásob v již těžených černouhelných dolech.
12
Ložiska HU v ČR
1. Chebská pánev 2. Sokolovská pánev
3. Severočeská pánev 4. Žitavská pánev 13
Zásoby HU v ČR k 1.1.2012
Ložiska HU v ČR - všechna Zásoby geologické / bilanční
8 949 mil.t 4 425 mil.t
Ložiska – jen využívaná Zásoby geologické / bilanční Zásoby vytěžitelné
2 288 mil.t 1 708 mil.t 871 mil.t 14
Těžba HU v roce 2012
15
Odhad vytěžitelných zásob HU k 1.1.2013
16
Výhled těžeb HU
17
Zásoby hnědého uhlí blokované územně – ekologickými limity Společnost
Lokalita
Blokované zásoby u nichž lze předpokládat zájem o těžbu [ mil.t]
Mostecká uhelná
ČSA - II.etapa
256
Severočeské doly
Bílina
104
MU+SD
360
Sokolovská uhelná
0
Celkem hnědé uhlí
360
• Usnesení vlády č. 331/91, 444/91 a 490/91 • ČSA - III etapa – dalších 305 mil. tun • ČSA - IV. etapa – ještě dalších 181 mil. tun 18
Zásoby HU v rezervních lokalitách Pánev
Lokalita
Zásoby výhledové [ mil.tun ]
Severočeská hnědouhelná pánev (SHP)
Bylany
163
Zahořany
164
Podlesice
124
Chomutov - východ
313
JŠ - západ
388
Chabařovice II
151
• Přehled v tabulce uvádí ne zcela úplný výčet rezervních lokalit nevyužívaných ložisek je celá řada (VUHU Most) • Jejich význam je různý (podle možností a vhodnosti k dobývání). 19
Návrh surovinové politiky Doporučená varianta: využití zásob hnědého uhlí pouze v rámci tzv. limitů Souběžně připravený návrh Aktualizace Státní energetické koncepce přináší záměr postupného, nicméně velmi razantního poklesu podílu uhelné energetiky v národním mixu a opatření na zásadní zvýšení efektivity využití hnědého uhlí. Takové řešení by v případě úspěšné realizace mělo v oblasti hnědého uhlí dva pozitivní dopady: a) Disponibilní zásoby hnědého uhlí (zásoby před tzv. ÚEL) by vystačily déle b) Větší objemy uhlí by mohly být k dispozici pro teplárenství Rozhodnutí ponechat neopominutelné zásoby strategické suroviny za územně ekologickými limity nevyužity, však musí být doprovázeno komplexem razantních opatření na straně spotřeby a její struktury. Nerealizací nebo zpožděním realizace některého či některých z opatření hrozí, že na domácím trhu hnědého uhlí vznikne deficit v dodávce paliva se všemi důsledky (růst závislosti na dovážených fosilních zdrojích a zánik těžby s dopadem na zaměstnanost a ekonomiku celého regionu).
20
Mezi nezbytná opatření patří: Maximální důraz na efektivní využití hnědého uhlí před limity, včetně rychlého odstavení zdrojů, které spalují tuto strategickou palivoenergetickou surovinu s nízkou účinností. Zajištění postupného přechodu od nevyhovujících zdrojů na tuhá paliva na účinnější nízko emisní zdroje. Zajištění přednostních dodávek hnědého uhlí pro výrobu tepla v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Neodkladné rozhodnutí o preferenci spalování komunálních odpadů, včetně opatření, která zajistí urychlenou výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu, včetně zkrácení povolovacích mechanismů. Vytvoření podmínek a politická podpora využití odpadního tepla z existujících bloků jaderných elektráren pro vytápění větších aglomerací. Vytvoření podmínek pro maximalizaci zajištění alternativních paliv, zejména biomasy, včetně opatření pro využití vyprodukované biomasy v teplárenských systémech v ČR. Dodržení časového harmonogramu přípravy výstavby dvou nových bloků v JE Temelín. Snížení objemu vývozu elektrické energie, při zachování mírně přebytkové bilance. 21
Návrh surovinové politiky Současně je při takovém řešení nezbytné, a to minimálně do doby, kdy bude možno objektivně posoudit, zda se daří naplňovat opatření vedoucí k postupnému poklesu podílu uhelné energetiky, zajistit: Maximální ochranu zásob hnědého uhlí za tzv. územně ekologickými limity před ztížením nebo znemožněním jejich budoucího využití, Uchování si schopnosti těžby hnědého uhlí, a to jak na dole ČSA, tak i na dole Bílina. Vyhodnocení plnění souboru uvedených opatření k 31.12.2016, s návrhem dalšího řešení, včetně důkladné analýzy vývoje skutečné spotřeby hnědého uhlí, zejména vývoje v oblasti teplárenství. Budoucí využití či nevyužití zásob za územně ekologickými limity bude záviset na rychlosti a úspěšnosti transformace české energetiky a na skutečně reálném poklesu podílu uhlí na domácím energetickém mixu. Specifikem navrženého řešení je situace dolu ČSA, o jehož dalším osudu musí být rozhodnuto nejpozději v roce 2020.
22
Při splnění uvedených podmínek, zejména realizaci výrazného odklonu od uhelné energetiky, připadá v úvahu využití části zásob za územně ekologickými limity až přibližně v horizontu roku 2035, tedy za časovým rámcem této surovinové politiky. Hnědé uhlí, jakožto strategický domácí zdroj, je nezbytné a žádoucí ponechat z důvodu diverzifikace primárních energetických zdrojů a z důvodu zajištění odpovídající energetické bezpečnosti ve snížené míře nadále v energetickém mixu ČR, a to i po roce 2040. Avizovaný nedostatek uhlí po roce 2035 by vyžadoval využití části zásob za ÚEL pravděpodobně jak v případě dolu ČSA, tak v případě dolu Bílina. V této době budou pravděpodobně k dispozici již pouze lokality Vršany, ČSA a Bílina. Proto není rozumné z pohledu strategické bezpečnosti státu dopustit úplnou ztrátu těžební schopnosti na žádné z uvedených lokalit. Vzhledem k nepřemístitelnosti ložisek hnědého uhlí a vzhledem k jejich současnému i budoucímu významu pro energetickou bezpečnost ČR je nutno striktně vyžadovat zákonnou ochranu těchto ložisek v rámci platné legislativy. Udržení si dlouhodobé těžební schopnosti v hnědouhelném hornictví je nezbytné také jako „plán B“ pro případ řešení nečekaných či neplánovaných událostí v energetice, např. kdyby z nějakého dnes neznámého důvodu nedošlo k dostavbě JETE či byla ČR nucena některé své jaderné reaktory odstavit. V takovém případě by těžba hnědého uhlí představovala jedinou alternativu k prakticky totální závislosti na zahraničních zdrojích a obrovské zranitelnosti společnosti v případě nepříznivých vnějších podmínek. 23
Poznámky k dostupnosti uhlí Disponibilní zdroje uhlí jsou omezené ČU současné vytěžitelné zásoby vydrží podle výše těžby - cca do roku 2035 HU současné vytěžitelné zásoby vydrží při postupném dožívání jednotlivých lomů cca do roku 2040, lom Vršany asi do roku 2060 ČU - Ve výhledu je otvírka nových polí u Karviné – problémy s občanskými sdruženími na Karvinsku HU - V rezervě jsou zásoby v lomu ČSA – HU (II, III. a IV. etapa rozvoje lomu s problémy s místními aktivisty) Další rezervní ložiska jsou v ČR k dispozici pro případ potřeby
24
Děkuji Vám za pozornost Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. odbor surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
