Zásady střídání plodin a osevní postupy Jan Křen a Lubomír Neudert Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio – CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Osevní postup • plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) a z hlediska časového (v jednotlivých letech).
Základní pojmy • • •
• • • • •
•
Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny, které se sejí a sklízejí v jednom vegetačním období a na ozimy, které svou růstovou dobou zasahují do dvou vegetačních období. Plodina dvouletá - v prvním vegetačním období vytváří vegetativní orgány, v druhém vegetačním období vytváří generativní orgány. Plodina víceletá - poskytuje na stanovišti víceletý užitek bez obnovy výsevu nebo výsadby. Plodina hlavní - její pěstování zaujímá celou nebo podstatnou část vegetační doby. Je k ní zaměřen výběr předplodin, příprava půdy.hnojení. Meziplodina - je pěstovaná v meziporostním období mezi dvěma hlavními plodinami. Krycí plodina - plodina, do které je podseta jiná plodina. Poskytuje podseté plodině v počátku růstu ochranu zastíněním. Podsev - plodina setá současně nebo po zasetí krycí plodiny na stejný pozemek. Hlavní růst podsevu je v období po sklizni krycí plodiny. Nosná plodina - zlepšující plodina jednotlivých článků osevního postupu (jeteloviny, luskoviny, hnojené okopaniny), plodina reprodukující půdní úrodnost.
Základní pojmy • • • • • • • •
Plodina první tratě - plodina hnojená chlévským hnojem. Plodina druhé tratě - plodina pěstovaná po předplodině hnojené hnojem. Plodina třetí tratě - plodina pěstovaná za delší období po plodině hnojené hnojem. Předplodina - plodina zařazená ve sledu před pěstovanou plodinou. Následná plodina - plodina zařazená ve sledu po pěstované plodině. Porost - souhrn rostlin pěstovaných na určitém stanovišti. Čistý porost - vytvářejí rostliny téže plodiny. Smíšený porost - vytvářejí rostliny několika plodin. Rozlišujeme jednak – směsky - smíšené porosty, v nichž se plodiny vedle sebe plně vyvíjejí a sklízejí se současně, – jednak sourosty - smíšené porosty, kde se jednotlivé plodiny sklízejí na sobě nezávisle.
• •
Hospodářská skupina plodin - skupina plodin se stejným hospodářským využitím (zrniny, pícniny, technické plodiny atd.). Pěstitelská skupina plodin - skupina plodin, která má podobnou pěstitelskou technologii (obilniny, jeteloviny, okopaniny)
Základní pojmy • • • • • •
• • • •
Hon - plošná půdní jednotka střídání plodin v osevním postupu. Jednotlivé hony by měly být stejně velké (odchylka do 5 % průměrné výměry honu). Hon celistvý - tvořený jedním půdním celkem Hon dělený - tvořený z více samostatných půdních celků ohraničených neodstranitelnými překážkami (vodní toky, meze, hranice jiných kultur) Hon blokový - hon s větší výměrou, vzniklý spojením (blokací) menších pozemků na sebe navazujících. Pěstuje se na něm jedna plodina nebo více plodin stejné pěstitelské skupiny, aby bylo racionální jejich obdělávání. Mimohon - hon vyčleněný z rotace osevního postupu. Pohyblivý hon - přechodně vyčleněný z rotace osevního postupu,za určité období se do rotace opět vrací. Hon jednoduchý - na němž je pěstována jedna plodina Hon složený - na němž je pěstováno více plodin stejné pěstitelské skupiny. Hon smíšený - na němž je pěstováno více plodin z různých pěstitelských skupin. Hon zhuštěný - na kterém se pěstuje více plodin během vegetace buď současně (sourost) nebo po sobě (meziplodiny).
Základní pojmy • Sled plodin - pořadí plodin pěstovaných po sobě na stejném pozemku. • Článek osevního postupu - agrotechnicky opodstatněný, zpravidla dvou-až čtyřčlenný sled plodin.Několik skupinových sledů tvoří osevní postup. • Monokultura - opakované pěstování stejné plodiny po sobě na témže pozemku nepřetržitě po více let. • Osevní plán - plánovité rozmístění plodin na pozemcích zemědělského podniku v jednom roce.
Hlavní zásady střídání plodin Hlediska : • biologická • pěstitelská • technologická a organizační
Biologická hlediska Voda • Plodiny náročné na vláhu – jeteloviny, okopaniny, zeleniny
Živiny • Plodiny náročné na živiny (hnojem hnojené) – 30 - 40 t/ha cukrovka, kukuřice – 20 - 30 t/ha brambory – 15 - 20 t/ha řepka
• Plodiny organicky nehnojené, zařazované po org. hnojených – pšenice, ječmen, cibule
• Plodiny méně náročné na živiny – žito, oves, luskoviny, jeteloviny, směsky
Vliv na půdu Hloubka zakořenění • hlubokokořenící vojtěška, jetel, cukrovka • mělkokořenící trávy, obilniny- jařiny Vliv na půdní strukturu • zhoršující obilniny, okopaniny (sklizené za vlhka) • zlepšující luskoviny, jeteloviny, směsky Nesnášenlivost plodin po sobě • jeteloviny 4 - 6 let • řepa 4 roky • brambory 3 roky • řepka 4 roky • luskoviny 3 roky • len 6 - 7 let • oves 3 roky
ÚNAVA PŮDY = jev kdy se půda po sklizni jeví dočasně nevhodná pro tutéž plodinu nebo plodiny příbuzné • pravá - pouze některé plodiny • všeobecná - po všech plodinách
Teorie vzniku únavy půdy • nedostatková • mikrobiologická (organismová) • toxinová - alelopatie
Význam organické hmoty v půdě • slouží jako substrát pro půdní mikroflóru • prekursor humusu • významná část se mineralizuje – přeměna na živiny
Bilance organické hmoty • V našich podmínkách se rozloží v půdě ročně cca 3,5 – 4,5 t.ha-1 organických látek (v sušině) – Posklizňové zbytky – Hnůj, sláma, zelené hnojení, další nadzemní hmota
• Množství posklizňových zbytků po jednotlivých plodinách: – – – –
Obilniny 2,0 – 2,5 t.ha-1 Luskoviny 1,0 – 2,5 t.ha-1 Okopaniny 0,5 – 1,5 t.ha-1 Jeteloviny, jetelotrávy (víceleté) 3,0 – 10,0 t.ha-1
Pěstitelská hlediska Faktory : předplodinová hodnota • stupeň zastínění • vegetační doba • vliv plodiny na půdní strukturu • kvalita posklizňových zbytků • odčerpání živin z půdy • odčerpání půdní vláhy • doba sklizně • nároky následné plodiny • ostatní činitelé
Hlediska technologická a organizační • respektovat délku vegetační doby z hlediska návaznosti prací • pracovní špičky • potřeby trhu • specializace podniku • živočišná výroba • používané technologie
Zařazení plodin do osevních postupů
Jeteloviny Postavení v osevním postupu a vliv na půdní prostředí: • Vysoce zúrodňující plodiny tvořící (spolu s okopaninami) kostru klasických osevních postupů. • Posklizňové zbytky víceletých jetelovin jsou kvalitní humusotvorný materiál (úzký poměr C:N). • Fytosanitární působení (např. vůči původcům chorob pat stébel obilnin). • Fixace N2. • Hluboký a bohatý kořenový systém. – vynášení živin z hlubších vrstev půdy, především P a Ca, – příznivý vliv na strukturu půdy, vodní a vzdušný režim.
• Potlačování plevelů zapojeným porostem.
Jetel luční • Hlavní jetelovina pro chladnější a vlhčí oblasti (BVO a PVO) a stanoviště s vyšší hladinou podzemní vody. • Obvykle se pěstuje na 1 užitkový rok, na více let v jetelotravních směsích. • V jednom roce dává zpravidla 2 seče. • Vyžaduje odstup 4 – 5 let.
Vojtěška setá • Výnosnější, ale náročnější na teplo než jetel luční, vhodná do ŘVO a KVO. • Pěstuje se na 2 – 3 užitkové roky. • V sušších podmínkách poskytuje 2 – 3 seče, v příznivých podmínkách 3 – 4 seče za vegetaci. • Nesnáší vysokou hladinu spodní vody (odumírání kořenů). • Hluboký kořenový systém. • Vysušuje půdu, v sušších letech trpí následná plodina (pšenice) nedostatkem vody. • Vyžaduje odstup 3 – 4 roky.
Obilniny • Předplodina je stále významným faktorem ovlivňujícím výši výnosu. • Hlavním limitujícím faktorem zařazení a koncentrace v osevním postupu jsou choroby pat stébel a kořenů (nejvíce jsou napadány ozimá pšenice a ozimý ječmen). • Odčerpávají z půdy pouze tzv. pohotové živiny (výjimkou je oves). • Jsou náročné na dusík. • Zanechávají v půdě střední množství posklizňových zbytků (strniště a kořeny) s širokým poměrem C:N. • Riziko zaplevelení půdy lipnicovitými plevely (např. pýr plazivý, chundelka metlice) i některými dvouděložnými plevely (svízel, heřmánkovce, rmeny, violka).
Ozimá pšenice • • • •
Z obilnin je nejvíce napadána chorobami pat stébel. Ze všech obilnin reaguje nejcitlivěji výnosem na předplodinu. Plodina náročná na dusík. Předplodina ovlivňuje významně i kvalitu produkce (obsah lepku).
Vhodné předplodiny: • víceleté pícniny (jeteloviny), • luskoviny a luskovinoobilné směsky na zeleno, • ozimá řepka, • rané a polorané brambory,kukuřice na siláž, • některé zeleniny (cibule).
Středně dobré předplodiny: • kukuřice na zrno (včas sklizená), • včas sklizené okopaniny (i přednostně sklizená cukrovka), • luskovinoobilné směsky na zrno, • mák, • len. Špatné předplodiny: • obilniny, • pozdě sklizené okopaniny.
Jarní ječmen • • • •
Mělký a slabší kořenový systém, s tím souvisí náročnost na pohotové živiny. Nadbytek dusíku zvyšuje náchylnost k poléhání a snižuje sladovnickou kvalitu. Choroby pat stébel nejsou limitujícím faktorem výnosu, je však jejich přenašečem na následné plodiny. Nutno dodržovat prostorovou izolaci od ozimého ječmene z důvodu přenosu padlí travního.
Vhodné předplodiny: • cukrovka, krmná řepa, pozdní brambory, • kukuřice na siláž, • kukuřice na zrno, • ozimá řepka, mák. Středně dobré předplodiny: • ozimá pšenice, žito, • luskovinoobilné směsky, • rané brambory, • len. Méně vhodné předplodiny: • jarní obilniny, • luskoviny, • jeteloviny.
Srovnání výnosů a předpokládaných tržeb z 1 ha po předplodinách (lokalita Kroměříž, odrůda Kompakt, 1996 - 2004)
výnos (t/ha)
podíl zrna nad 2,5 mm
výnos zrna nad 2,5 mm
předpoklad tržeb (Kč/ha)
Cukrovka
7,34
93,23
6,84
27 549
Pšenice ozimá
6,91
85,73
5,92
25 342
Kukuřice na siláž
7,07
94,03
6,65
26 606
Předplodina
Pozn.: Kalkulováno s cenou sladovnického ječmene 3831 Kč.t-1 a cenou krmného ječmene 2689 Kč.t-1 (prům. ceny za rok 2003)
Ozimý ječmen • Osevní plochy v ČR cca 125 tis. ha, průměrný výnos v přibližně 4,5 t.ha-1. • V našich podmínkách nejčasněji sklízená obilnina, má nároky na včasný výsev. • Méně náročný na předplodinu. • Náchylný k poléhání, slabší zimovzdornost. • Je zdrojem chorob pro jarní ječmen, pokud je v jeho blízkosti (dodržovat prostorovou izolaci). • Vhodné předplodiny: – – – – –
ozimá řepka, rané a polorané brambory, luskovinoobilní směsky, mák, (hrách).
• Nejčastěji pěstován po obilninách. • Nevhodné je pěstování po sobě a po jarním ječmeni. • Vhodná předplodina pro ozimou řepku.
Žito a tritikale • Pěstují se na méně úrodných půdách převážně v BVO a PVO. • Na předplodinu je poměrně nenáročné, žito vyžaduje včas uvolněný pozemek (vysévá se do 20. září). Velmi dobré předplodiny: • ozimá řepka, luskoviny, jetel luční, jetelotrávy, jednoleté pícniny, rané brambory. Středně dobré předplodiny: • len, ozimá pšenice, oves. Méně vhodné předplodiny: • jarní pšenice, jarní ječmen.
Oves • Osevní plochy cca 55 tis. ha, průměrný výnos 2,8 – 3,8 t.ha-1 (2001-05). • Pluchatá a bezpluchá forma (nahý oves). • Má vyvinutý kořenový systém a dokáže si dobře opatřit živiny (nejlépe ze všech obilnin). • Nejvíce tolerantní obilnina na předplodinu, sám po sobě je však nesnášenlivý (háďátko ovesné). • Ve sledu obilnin má fytosanitární účinek. Velmi dobré předplodiny: • jetele, luskoviny, luskovinoobilní směsky, brambory, ozimá řepka, kukuřice na siláž. Středně dobré předplodiny: • len, ozimá pšenice, ozimé žito, jarní obilniny.
Kukuřice na zrno • Osevní plochy cca 85 tis. ha, průměrný výnos 5,6 – 8,7 t.ha-1 (2001-05). • Obilnina, která má svými požadavky na agrotechniku a hnojení charakter okopaniny. • Při organickém hnojení není náročná na předplodinu.
Dobré předplodiny: • vojtěška, okopaniny, olejniny. Méně vhodné předplodiny: • Obilniny • Po sobě je snášenlivá, při dvouletém sledu je vhodné pořadí 1. kukuřice na zrno, 2. kukuřice na siláž.
Luskoviny • V osevním postupu se zařazují většinou po obilninách (jako přerušovače obilních sledů). • Jsou dobrými předplodinami pro ozimé obilniny, které dokáží využít luskovinami fixovaný dusík v půdě, a tím zabránit jeho větším ztrátám v průběhu zimního období. Samy po sobě většinou nesnášenlivé (mimo sóju a hrachor), vyžadují v osevní postupu odstup: • Fazol: 2 roky. • Lupiny (vlčí boby): 3 roky. • Hrách, peluška, bob obecný, vikev huňatá, vikev panonská, cizrna: 3 - 4 roky. • Vikev setá: 4 roky. • Čočka: 4 – 6 let.
OLEJNINY Ozimá řepka • Vyžaduje brzy sklizené předplodiny. • Sama je velmi dobrou předplodinou, hlavně pro ozimou pšenici. • Po sobě je nesnášenlivá, vyžaduje odstup nejméně 4 roky. Hořčice • Stejné požadavky jako řepka. Slunečnice • Po sobě velmi nesnášenlivá, vyžaduje odstup 6 – 7 let. Mák • Náročný na půdu a živiny. • Nejvhodnějšími předplodinami jsou okopaniny hnojené chlévským hnojem a luskoviny. • Často zařazován mezi dvě obilniny. Len • zařazuje se většinou po obilnině, • po sobě je nesnášenlivý, vyžaduje odstup 6 – 7 let.
OKOPANINY • Okopaniny jsou plodiny s dlouhou vegetační dobou, náročné na • dostatek živin. Většinou jsou hnojeny chlévským hnojem. Cukrovka • se zařazuje po obilninách a je pro obilniny, hlavně jarní, dobrou předplodinou. • Po sobě je nesnášenlivá, vyžaduje nejméně čtyřletý odstup. Brambory • Většinou se zařazují mezi dvě obilniny. Jsou dobrou předplodinou pro pšenici. • Mohou se pěstovat i po listnatých plodinách (okopaninách, luskovinách, olejninách). Velmi dobrými předplodinami jsou jeteloviny. • Po sobě by měly být řazeny až po čtyřech letech.
Stavba osevního postupu
Krok č. 1 - stanovení počtu honů • • • • •
ZVO pícninářská 4 - 6 honný OP ZVO bramborářská 6 - 8 honný OP ZVO obilnářská 6 - 8 honný OP ZVO řepařská 8 - 10 honný OP ZVO kukuřičná 9 - 10 (12) honný OP
Krok č. 2 - volba víceleté pícniny a způsobu založení • výsev jeteloviny do krycí plodiny – ječmen jarní, bob, kukuřice na siláž … • čistý výsev (přímý výsev)
Krok č. 3 - zařazení nosných plodin do osevního postupu Krok č. 4 - zařazení ostatních plodin
Příklad sestavení OP Zemědělský podnik hospodaří na 1 000 ha orné půdy v řepařské výrobní oblasti. Navrhněte osevní postup pro následující požadované procentické zastoupení plodin. Požadovaná struktura plodin v %: • Jeteloviny 20 • Obilniny 50 • Řepa - cukrovka 13 • Řepa - krmná 1 • Kukuřice – silážní 6 • Brambory 4 • Řepka (ozimá) 3 • Luskoviny 3
