Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice
Člověk proti zkáze Jméno a příjmení: Třída: Školní rok: Garant / konzultant: Datum odevzdání:
Josef Nešněra 9.A 2009/2010 Aleš Misař, Václava Vinecká 28.5.2010
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval/a sám/sama pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.
………………………………………….. podpis
2
Osnova práce: 1. Úvod 2. Člověk proti zkáze v díle Karla Čapka. a) informace o autorovi b) zdůvodnění výběru děl c) výběr – drama R.U.R román Továrna na absolutno román Krakatit román Válka mloky film Bílá nemoc 3) Původci zkázy : příroda člověk proti přírodě člověk proti člověku 4) Závěr 5) Resumé 6) Literatura a jiné zdroje informací 7) Příloha
3
1. Úvod Téma „Člověk proti zkáze“ přímo vybízí k zamyšlení, k úvahám o samotném významu pojmu ,,zkáza“. Co je to vlastně „zkáza“, co přinášela a přináší lidstvu a Zemi? Podle Slovníku spisovné češtiny znamená slovo „zkáza“ záhubu, zhoubu, zánik, rozklad. Nás zajímá kdo a co „zkázu“ způsobuje. Může proti ní člověk bojovat? Může nad ní zvítězit? Tyto myšlenky vždy člověka zajímaly, zvláště však byly aktuální, když člověku nějaká forma „zkázy“ hrozila. Z historie je známo, že „zkáza“ vždy visela nad člověkem a jeho Zemí jako Damoklův meč, ať ji způsobila příroda, či člověk sám. Problematika tématu byla pro mě natolik zajímavá, že jsem si jí vybral. Netušil jsem ovšem, jak to bude obtížné, jak široké je to téma a hlavně, jak je a stále bude silně aktuální. Doufám, že je alespoň částečně zvládnu 2. Člověk proti zkáze v díle Karla Čapka a) Karel Čapek – český spisovatel, dramatik, publicista, překladatel z francouzštiny, kritik - důsledný demokrat a humanista - autor světového jména, jeden z těch, jejichž díla se překládají do všech světových jazyků. - syn venkovského lékaře a bratr spisovatele Josefa Čapka. - narodil se roku 1890 v Malých Svatoňovicích, zemřel roku 1938 v Praze. b)
Viděl jsem film „Bílá nemoc“. Námět mě zaujal hlavně proto, že se hodil k mé práci.
Na internetu jsem si našel informace o autorovi stejnojmenné hry Karlu Čapkovi. Zjistil jsem, že se v jeho dílech velice často vyskytuje problematika boje člověka proti zkáze, proto jsem se rozhodl zařadit některá z nich do své práce. c) R.U.R Na ostrov, na kterém stojí Rossumova továrna, v níž továrník Rossum vyrábí dokonalé roboty, kteří jsou k nerozeznání od lidí, přijíždí mladá Helena Gloriová. Pro její krásu si ji všichni muži na ostrově zamilují. Jsou to Harry Domin- centrální ředitel, inženýr Fabrygenerální technický ředitel, Dr. Gall – přednosta fyziologického a výzkumného oddělení, konzul Busman – generální komerční ředitel a stavitel Alquist – šéf staveb. Helena zůstane na ostrově a uzavře sňatek s Harrym. Po dvaceti letech, kdy je už lidská práce zbytečná, neboť všude člověka zastanou roboti, dochází k nečekaným vzpourám robotů, kteří tvrdí, že musí lidem vládnout, protože jsou dokonalejší. Na světě se přestávají rodit děti. Helena ze strachu spálí postup na výrobu robotů. Ostrov je jimi obsazen a všechny, kromě starého Alquista, roboti zabijí. Robotům hrozí zánik, protože nejsou schopni vyrábět sami sebe. Chtějí na Alquistovi, aby objevil tajemství jejich výroby. Dlouhá léta se Alquist snaží přijít na jejich 4
výrobu, až pozná, že dva roboti z poslední série – Primus a Helena, mají některé lidské vlastnosti, že se mezi nimi zrodila láska, výhradně lidský cit, a tak lidstvo nevyhyne. V divadelní hře R.U.R, chtěl Karel Čapek varovat před katastrofami, které mohou přinést nové vynálezy a rozvoj techniky. Ukazuje, jak technický pokrok lidstvo ovládá a jak morálka lidí zaostává za technikou. Záchranou pro svět je pak pouze čistá a ušlechtilá láska. Karel Čapek ve hře R.U.R ( Rossum´s Universal Robots, Rossumovi univerzální Roboti) jako první na světě použil nové slovo – robot. Údajně mu ho poradil jeho bratr Josef. Hra patří mezi první česká SCI-FI.
Továrna na absolutno Román „Továrna na absolutno“ je řazenh mezi vědeckotechnické utopické romány. Jeho děj se odehrává přibližně v letech 1943 – 1953, ale je inspirován událostmi po první světové válce. Hlavní postavou románu je inženýr Marek. Vynalezne karburátor, který vyrábí energii a uvolňuje záření – Absolutno. Pan G. H. Bondy začne vyrábět karburátory ve velkém množství. Postupně jimi zaplaví celý svět. Absolutno se pak samo zmocnilo výroby. Nový vynález působí na světě války, hospodářské katastrofy a nepokoje mezi národy. Absolutno dělá z lidí náboženské fanatiky. Postupně těchto lidí přibývá a s tím začíná chaos. Vypuká válka, která končí úplným vyčerpáním, ale lidé si uvědomí viníka a karburátory zničí. Boj lidí proti nebezpečnému Absolutnu je nakonec úspěšný. Autor se v románu zabývá vírou člověka v Boha a jeho různé podoby. Kritizuje církev, náboženský fanatismus a nebezpečí subjektivní víry, která nepřipouští žádnou jinou. Znovu se Čapek dotkl otázky ohrožení lidstva zneužitým pokrokem.
Krakatit Karel Čapek dal svému utopickému románu název Krakatit podle indonéské sopky Krakatoa. Děj románu se odehrává v Praze, Týnici, Baltinu a v Itálii, nachází se na hranici pravdy a snu,často není zřetelné, o kterou část se jedná. Hlavní postava je inženýr Prokop, vynálezce silné třaskaviny krakatit. Při práci na vynálezu je zraněn a v halucinacích bloumá Prahou. Potká zde dávného přítele Tomše, který na něm vyláká chemický vzorec krakatitu. Když odjede, objeví se neznámá dívka, která Prokopovi pro Tomše předává peníze a dopis. Prokop odjíždí na venkov k Tomšově otci. Seznámí se zde s jeho dcerou Anči. Na inzerát ředitele vojenské továrny v Baltinu odjíždí Prokop do Prahy. Ředitel mu sdělí, že u něj Tomeš pracoval. Prokop jede do Baltinu, aby 5
Tomše našel. Je však uvězněn a nucen k prodeji vynálezu. Pozná zde princeznu Wille, která mu pomůže utéct. Uprchne do Itálie, kde se dozví, že anarchisté ukradli Tomšovi trochu Krakatitu a nyní chtějí zničit svět. Prokop spolu s neznámou dívkou a diplomatem Daimonem utíkají na jeho sídlo, odkud na dálku nechají krakatit vybouchnout. Prokop prchá z Itálie, potká tajemného dědečka - symbol Pánaboha, který mu v kukátku ukáže různá místa na světě a naznačí mu, že člověk má více myslet a být odpovědný za své činy. Prokop dopívá k názoru, že lidstvu více prospěje drobný užitečný čin, drobná věc, než gigantický vynález, který může lidstvu uškodit. Karel Čapek předpověděl v románu vynález velmi silné výbušniny – atomovou bombu, která by přinesla zkázu celému světu. Upozornit lidstvo, jaké nebezpečí mu hrozí, když takový vynález přijde do nesprávných rukou.
Válka s mloky Děj tohoto utopického románu se odehrává v neurčité době na různých místech světa. Příběh začíná na ostrůvku Tana Masa, na kterém kapitán van Toch objevil při lovu perel inteligentní tvory – mloky. Naučil je lovit perly, zacházet se zbraněmi a sloužit člověku. Mloci pomáhali lidem při stavbách přehrad a jiných pracích. Pak se ale začali bouřit. Po mnohých srážkách s mloky začali lidé litovat, že si s nimi vůbec něco začínali. Vůdce mloků vyhlásil lidstvu válku. Děj končí tím, že se v Praze na Vltavě objeví první mlok. Karel Čapek se v románu zaměřil proti válce, dobyvačným snahám a rozpadu lidských hodnot. Mloci symbolizují nositele nebezpečných teorií – fašismu a rasismu. Čapek v nich viděl úpadek i možný zánik civilizace.
Bílá nemoc Děj divadelní hry se odehrává v blíže neurčené době v nejmenované zem, kterou zasáhne těžká nevyléčitelná nemoc, při níž se na lidském těle objevují necitlivé bíle skvrnky. Pouze lékař Galén zná na tuto epidemii lék. Podává ho však jen těm lidem, kteří neohrožují mír a nedělají nic ve prospěch války. Zemi vládne krutý maršál, který si chce válkou podmanit svět. Válku neodvolá ani tehdy, když je bílou nemocí napaden i jeho přední zbrojař baron Krüg . Galén si stanovil totiž podmínku, že lék dá Krügovi tehdy, až maršál zastaví válku. Krüg ukončí život sebevraždou. Maršál pronáší projev k lidu, vyzývá lid k boji, tvrdí, že je to boj spravedlivý. Pří projevu se tluče do prsou a pozná, že tam má necitlivé místo. Maršálova dcera otce přemlouvá, aby splnil Galénovu podmínku a zachránil si život. Maršál 6
nejdříve odporuje, ale při představě strašlivé smrti se nakonec rozhodne zrušit válku. Povolá k sobě doktora Galéna. Pod okny paláce však shromážděný dav provolává slávu válce a maršálovi. Přicházející Galén je zfanatizovaným davem ušlapán. Karel Čapek projevil ve hře „Bílá nemoc“ odpor proti zbraním, zabíjením, násilí a fanatizmu. Nepřímo řekl, že válka slouží bohatým a chudí lidé se jí musí podřídit. Hra byla napsána v roce 1937. Ještě téhož roku ji uvádělo Národní divadlo a byla zfilmována. Scénář napsal a film režíroval, Hugo Haas, který hrál doktora Goléma. 3. Původci zkázy Příroda! Jak často v současné době slyšíme toto slovo! Jaká vlastně je? Co pro nás znamená? Existuje spousta přívlastků, kterými ji můžeme charakterizovat. Tak to tedy zkusím! Příroda je moudrá, neúprosná, nepodplatitelná, soběstačná, nedělá chyby, je hodna naší úcty a ochrany, člověk jí často nerozumí, musí jí však naslouchat a poslouchat jí, nemůže se od ní izolovat. „Příroda dala člověku rozum, aby se jí bránil.“ (Seneca), ale ona mu stále klade do cesty překážky, z nichž většina je pro něj nepřekonatelná. Tak mocná čarodějka to je! Milujeme ji, ale také jí ubližujeme. Ona nám to mnohonásobně vrací – v dobrém i zlém. Jaké zlo? Jakou zkázu způsobuje příroda člověku? Může proti ní člověk bojovat? Může zvítězit? Pokusím se na tyto otázky dát odpověď. Mezi největší zkázonosné činnosti přírody patří sopečné erupce, při nichž sopky chrlí oheň, jako by Země právě měla zmizet ze světa. Chrlí popel, lávu a kameny, které létají jako rozžhavené pumy. Na zemském povrchu je 600 aktivních sopek, z nichž polovina se nachází v Tichomoří. Vybral jsem si jako například výbuch hory Svaté Heleny na západě USA, kdy se 18. Května 1980 při její erupci uvolnila obrovská energie, která se rovná 400 atomových výbuchů. Z dalších zkázonosných sopečných erupcí uvádím výbuch Vesuvu v roce 79, kdy 8 metrů vysoká vrstva popela zničila město Pompeje v Itálii. Za méně než jednu minutu zahynulo 28000 lidí pří výbuchu sopky Mont Pelé na ostrově Martinique v roce 1902. Příklad ze současnosti se přímo nabízí – chrlící islandská sopka Eyjafjallajökull se stala nejsledovanější sopkou světa. Ze sopky vysoké 1666 metrů stoupají mohutná oblaka žhavého popela a vulkanologové nedokáží dát odpověď na otázku : Jak dlouho to potrvá? Může to podle nich trvat týdny i roky. Jakou zkázu nám to může přinést? Co se může stát, když se sopka neuklidní? Nastane: - ekonomický propad - zdražení ( světový obchod je do značné míry závislý na letecké dopravě) - ohrožení letecké dopravy 7
- pozemní dopravní kolaps ( více rozbitých silnic, mrtvých při nehodách i víc škodlivin, např. nebezpečného přízemního ozonu) - dražší benzín a nafta - divoké počasí ( ochlazení, deště, Evropa by mohla prožít jakousi slabou variantu tzv. nukleární zimy, „kryt“ z popela by propouštěl méně slunečního záření) - neúroda, drahé potraviny - vyšší náklady na léčení Značné zkázy, na životech i materiální, způsobují zemětřesení.Vznikají několik desítek kilometrů pod povrchem země a otřesy způsobují během několika chvil obrovské škody. Každý rok jich seizmometry odhalí na 1 milión. K největším zemětřesením patří např.to v japonském Tokiu 1. září 1923, mělo sílu 8,3 Richterovy stupnice, trvalo 5 minut, počet obětí dosáhl 100000. V nedávné době postihlo silné zemětřesení Haiti ( 230000 obětí) a Čínu. Z dalších hrozeb přírody uvádím ještě např. hurikány, které vznikají nad teplými vodami tropických moří, často k nim dochází v Jižní Americe a v Asii, kde se jim říká tajfuny. Dále to jsou tornáda. Jsou to silné víry teplého vzduchu, objevují se v současné době poměrně často v Evropě, tedy i u nás. Velké škody působí přívalové lijáky. Dochází k sesuvům půdy a záplavám. Nejhorší postihly v současné době jednu z nejchudších zemí světa – Bangladéš. Svou obrovskou ničivou silou jsou známé mohutné přílivové vlny tsunami. Jsou způsobeny zemětřesením pod mořskou hladinou. Vlna se šíří rychlostí až 800 – 900 km v hodině,na břehu může dosáhnout až 30 metrové výšky, jako tomu bylo roku 2004 na Srí Lance. Může člověk zkázonosným projevům přírody zabránit? Nemůže! Může se naučit zkázu přesněji předvídat, činit různá opatření, např. stavět hráze, včas evakuovat obyvatelstvo, může pouze zmírňovat její dopady např. humanitární pomocí. „Vědci se snaží rozmnožit vztahy člověka z přírodou, ale podstatu a povahu těchto vztahů nemohou změnit.“ (A. France) Co říct na závěr? Použiji slova indiánského náčelníka Seattla Josepha Campbella: „Člověk není pánem přírody a Země. Země nepatří člověku. Člověk nepatří zemi. Je těsně spjat se světem přírody, ať se proti tomu brání sebevíc, platí pro ně její zákony stejně jako pro zvířata a rostliny. Je nezbytné, aby člověk tyto zákony uznával!“
8
Příroda a Země jsou ve stálém ohrožení činností člověka. Voda, vzduch, země – rovnováha na Zemi je ohrožována ze všech stran. Naše planeta se stává stále více zranitelnou, je třeba ji chránit. Tvář krajiny a přírodního prostředí je dnes nejvíce ovlivňována činností člověka. Už jsme otrávili i ty nejzapadlejší kouty naší planety, oceánské hloubky, rozsáhlé plochy země až po nebe nad námi. Seznam toxických chemikálií, organických odpadů, jedovatých plynů, kterými jsme zaneřádili vodu , půdu i vzduch, je téměř nekonečný. Země je v ohrožení a volá o pomoc, volá člověka: „Nenič mě, vždyť i tobě škodí kyselý déšť,který obsahuje plyn z továrních komínů, z domácností, z automobilových výfuků. Nekácej deštné pralesy, např. v Amazonii, dobře kontroluj jaderné elektrárny, vzpomeň si, že výbuch jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině v roce 1986 zamořil všechno v okruhu 800 km ( včetně území České republiky). Bezpečně ukládej radioaktivní odpad, aby neprosakoval do vody a do půdy. Pouč se z různých katastrof, které způsobuješ, např. z ropné katastrofy v Mexickém zálivu. Věřím ti , člověče, už proto, že zakládáš ekologické organizace na moji ochranu, např. Greenpeace, která vznikla na přelomu 80. a 90. let, ve svých velkých kampaních se věnuje ochraně klimatu, deštných pralesů, nebezpečí jaderné energie aj., dále ekologické sdružení Děti Země nebo ekologické Hnutí Duha. Děláš velké kroky k takové péči o životní prostředí, jakou si právem zaslouží, neboť cokoli uděláš pro život na Zemi, prospěje vždy i tobě! Nedopusť aby se naši potomci museli ptát jako Jiří Žáček – Vážení a milí předci, povězte mně, co je mléko, strdí, ryby, řeky, vzduch a země?“ Žádný lidský tvor nemůže žít sám, přesto ale není lehké žít společně, respektovat toho druhého, pochopit, co chce a jednat tak, aby i on pochopil co chceme my. Silnější stále touží ovládnout ty slabší a ti zase touží po pomstě – a zde je počátek zkázy : násilí, terorismus, války a další zločiny proti lidskosti – např. vyvražďování obyvatelstva, zotročování, deportace, pronásledování z důvodů politických, rasových a náboženských. Média denně přinášejí svědectví o utrpení a krutostech, např. o Afghánistánu ,v kterém už více než třicet let trvá občanská válka. Za zamyšlení stojí otázka : Proč je na světě terorismus? Proč je tolik rozšířen? Kdo jsou teroristé? Teroristé patří k politicky zaměřeným skupinám, které pod záminkou obhajování určité myšlenky vyvolávají násilnými akcemi strach, vždyť „teror“ znamená zastrašování, braní rukojmí, atentáty, únosy letadel apod. Z četných teroristických akcí chci připomenout 11. září 2001 v New Yorku. Za útokem stojí většinou radikální stoupenci islámu. Na rozdíl od zkázy, kterou člověku způsobuje příroda, se může proti té, kterou způsobuje sám, úspěšně bránit. Nejznámější a celosvětově uznávanou mezinárodní institucí je United Nations (UN) známější pod názvem Organizace spojených národů (OSN). Byla 9
založena 24. října 1945 v USA, hlavní sídlo má v New Yorku. Řeší zločiny proti lidskosti, organizuje mírové mise. Válečné spory pomáhá řešit i nejvýznamnější vojensko – politická organizace na světě – Severoatlantická aliance (NATO). Naše republika je její součástí od roku 1999. Člověk vymýšlí nové a nové vynálezy. Některé z nich přinášejí klady a některé zase zápory. Od prvních kamenných nástrojů až po nejnovější nanotechnologie mají za cíl usnadnit člověku život. Neznamenají však pouze dobro pro lidi, ale mohou se změnit v tragédii. Některé zkázonosné důsledky vynálezů jsou tak velké, že si to ani jejich vynálezci nedokázali představit, někteří ano např. vynálezce dynamitu Alfred Nobel si byl vědom zneužití dynamitu ve válce, velmi se toho obával, proto svoje bohatství věnoval na vědu a výzkumy sloužící výhradně k mírovým účelům a lidskému pokroku. Myslím si, že největší zlo je, když člověk vymýšlí záhubu sám pro sebe a pro zkázu Země. Bohužel to trvá od doby, kdy se na Zemi objevily první stopy tvora, který se od ostatních lišil schopností myslet, tvora s příznačným názvem Homo sapiens. Musíme věřit v sílu lidského rozumu, v to, že člověk nakonec nezničí sám sebe. 4. Závěr Zkázu nelze odstranit zkázou! Svět, ve kterém žijeme, je složitý. Neustále se zde odehrávají důležité události, které se mohou méně, ale i významně podílet na zkáze přírody a člověka. Je třeba, aby lidstvo tyto události sledovalo, zkoumalo, aby mohlo případné zkáze zabránit. „Člověk se vždy bude dopouštět omylů, bude trpět, ale nevzdá svůj boj proti všemu, co by ho mohlo zničit, neboť jen tak se jako říční proud bude mocně valit vpřed.“(R. Thókur) 5. Resumé V ročníkové práci na téma „Člověk proti zkáze“ jsem se zabýval pojmem „zkáza“ a položil jsem si otázky, na které jsem postupně hledal odpovědi. Téma je vyloženě úvahové, široké, ale doufám, že jsem splnil své představy.Začal jsem četbou knih Karla Čapka, průběžně jsem sbíral různé materiály, hledal vhodnou literaturu, využil internet. Po shlédnutí filmu Bílá nemoc jsem se dočetl, že autor tohoto dramatu Karel Čapek napsal další díla, ve kterých upozorňuje na zásahy člověka do přírody a varuje před důsledky nekontrolovatelného rozvoje techniky. Vybral jsem si romány – Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky, drama R.U.R a již zmíněné drama Bílá nemoc. V další části jsem se věnoval původcům zkázy – přírodě a člověku, uvažoval jsem nad problematikou boje člověka proti zkáze, kterou přináší příroda a on sám. Zdůraznil jsem, že člověk v boji s přírodou je většinou bezmocný, příroda mu působí zlo, ale i on do ní ničivě zasahuje, hlavně však člověk ničí sám sebe. V závěru jsem vyslovil víru v sílu lidského rozumu, který člověku pomůže k tomu, aby svůj boj se zkázou nevzdával. 10
6) Literatura a jiné zdroje informací Čapek Karel, Krakatit, Albatros, Praha 1992 Čapek Karel, R.U.R, Albatros, Praha 1992 Čapek Karel, Továrna na absolutno, Albatros, Praha 1992 Čapek Karel, Válka s mloky, Albatros, Praha 1992 Dolejší Pavel, Školní slovník českých spisovatelů, vyd. P. Dolejší, Humpolec 2004 Gralla Presto, Jak pracuje životní prostředí, UNIS, Brno1995 Kol. autorů, Kdo byl kdo, Albatros, Praha 1995 Kol. autorů, Odmaturuj ze společenských věd, Didaktik, Brno 2004 Kol. autorů, Slovník spisovné češtiny, Academia, Praha 1978 Kol. autorů, Svět dnes (DOKËO), Albatros, Praha 2005 Kol. autorů, Země (DOKËO), Albatros, Praha 2006 Plachetka Jiří, Velká encyklopedie citátů a přísloví, Academia, Praha 2001 Sochrová Marie, Literatura do dlaně pro střední školy, Fragment, Havlíčkův Brod 2002 Štenberková Marie, Literatura v českých zemích, Fragment, Havlíčkův Brod, 2000 Žáček Jiří, Dvakrát dvě je někdy pět, Albatros, Praha 1987
11
7. Přílohy:
1/ Pobřeží Indonésie před a po tsunami
2/ Únik ropy v Mexickém zálivu
12
3/ Nagasaki před a po výbuchu
4/ 11. září 2001
13
5/ Kácení deštných pralesů
6/ Hurikán Katrina
14
Koláž / Karel Čapek
15
