Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice
Pompeje
Jméno a příjmení:
Adam Tříska
Třída:
5. A
Školní rok:
2015/2016
Garant / konzultant:
Mgr. Martina Lamprechtová
Datum odevzdání:
21. 3. 2016
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.
………………………………………….. Podpis
1
PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval paní učitelce Mgr. Martině Lamprechtové za pomoc při psaní mé závěrečné práce.
2
OBSAH: Čestné prohlášení …..……………………………..………………………………………………… 1 Poděkování ……………………………..…………………………………………………………… 2 1. Úvod …………………………………………………………………………………………… 4 2. Začátek archeologického výzkumu ......……………………………………..………………….. 5 3. Založení města .…….…………………………..……………………………………………….. 6 4. Kultura Pompejí ...………………………………..………………………..……………………. 7 5. Život města ...………………………………………………………………..………………….. 9 6. Něco o Vesuvu …..……………………………..……………………………….…………….. 11 7. Zkáza Pompejí ……………….…………………………………………..…………………… 13 8. Závěr ...…………………………..…………………………………………………………….. 14 Hlavní zdroje .……………………………..……………………………………………………….. 15
3
1.
Úvod
Téma Pompeje jsem si vybral, protože jsem se o nich chtěl více dozvědět a také proto, že mě velice zaujaly. Toužil jsem se tam podívat a toto přání se mi splnilo o posledních prázdninách, když jsem měl možnost navštívit nejen Pompeje, ale i Vesuv. Proč mě tolik zaujaly? Zaujaly mě díky tomu, že jsou ojedinělé. Vlastně jsou jedny z mála věcí z historie, které se tak výjimečně zachovaly. Nyní pár základních údajů o tomto městě. Nachází se v Itálii v oblasti s názvem Kampánie a bylo založeno kolem 7. století př. n. l. a zaniklo po ničivém výbuchu Vesuvu dne 24 října roku 79 n. l. Jedna z předzvěstí bylo vyschnutí všech studen na začátku října roku 79.
Obrázek 1: Pohled na město
4
2.
Začátek archeologického výzkumu
Pompeje jako většina vykopávek byly nalezeny čirou náhodou. Stalo se tak v roce 1709 při hloubení studny. Při hloubení se prokopali do tehdejšího divadla ve městě Herculaneum. Později archeology napadlo podívat se i pod vrstvu popílku, kterým byly Pompeje zasypány. Město bylo zasypáno až 12 metrovou vrstvou popílku. Seriózní archeologické práce začali teprve v roce 1927. Ze starých záznamů si potvrdili, že se toto město nazývá Pompeje.
Obrázek 2: Pompejská ulice a Vesuv
5
3.
Založení města
Jak jsem se již zmínil, město bylo založeno kolem 7. století před naším letopočtem. Podle původních teorií byly Pompeje založeny domorodými Osky na lávovém pahorku, ale podle novějších teorií bylo město založeno Etrusky v době jejich expanze na jih do oblasti Kampánie. Později si město podmanili Samnité v roce 425 př. n. l. za jejich nadvlády dochází k největšímu rozmachu města a zanechá nesmazatelné stopy v architektuře staveb. Po vítězství Římanů nad Samnity město upadá do područí Říma.
Obrázek 3: Forum a Vesuv
6
4.
Kultura Pompejí
Pompejští obyvatelé vedli na tehdejší dobu nejen bohatý, rozmanitý a kulturní život, ale také dovedli žít zhýrale a rozmařile. Zejména bohatí lidé byli zvyklí žít v přepychu a luxusu. Pompeje se staly rezidenčním centrem obývaným šlechtickými rody, které vlastnili otroky a věnovali se zemědělství a vinařství. Pompeje jsou úctyhodným městem, větším než města okolní, měly vlastní instituce, vlastní jazyk kvetl zde obchod i řemesla. Za císařského Říma se město začalo modernizovat. Staví se chodníky (s přechody na velkých vyčnívajících kamenech, protože ulice nejsou vybaveny kanály). Doprava začíná být řízena pravidly. Město je rozděleno do devíti oblastí. Každá oblast měla vlastní svátky a volební programy. Kolem městských bran stály hotely a stanoviště pro zvířata. Na hlavních ulicích se nacházely hospody a předchůdci dnešních barů. Město mělo celkem osm bran (např. Porta Vesuvio,Porta Di Sarno). Nedaleko Porty Mariny (brány) se nachází takzvané Fórum, dnes by se řeklo náměstí, které bylo centrem veškerého dění ve městě a sloužilo společenskému životu. V čele Fóra se nachází Jupiterův chrám a po stranách dva vítězné oblouky. Kolem Fóra se nacházeli všechny budovy určené veřejnému životu (Bazilika, městské úřady a budovy). Nejstarší a nejvýznamnější budovou je Bazilika, která sloužila nejčastěji k soudním jednáním. Dále je zde několik chrámů například Venušin, Vespasiánův, Apollův, chrám Fortuny Augusty a chrám bohyně Isis. Dále se ve městě nachází Malé a Velké divadlo. Mimořádný význam má Amfiteátr, protože je nejstarším známým na světě, mohlo ho navštívit až 20tisíc osob. Budova byla věnována nejčastěji sportu. Velkému zájmu diváků se těšily gladiátorské boje. Vedle Amfiteátru je Velká tělocvična uprostřed s velkým bazénem. Řada Pompejských domů nese svá jména. Je zde Venušin dům, Dům Vettiů, Faunův dům Tajuplná vila nebo Dům Tragického básníka a jiné. V těchto domech bohatých měšťanů se dochovaly nástěnné malby. V každém z těchto domů je takzvané atrium s otevřenou střechou a malou fontánou.
Obrázek 4: Starověká výzdoba domů 7
Obrázek 5:Thermopolium
Obrázek 6: Dům s Faunem
Obrázek 7:Fontána v Domě Tragického básníka
8
5.
Život města
Skladba občanů města se dělila na obchodníky, řemeslníky, zemědělce, otroky a jejich bohaté pány, kteří se uměli bavit a vedli pestrý společenský život. Ten se neodehrával nejen v divadlech a Amfiteátru, ale i v lázních. Nejznámější ale také jediné se nazývali Stabijské, které byli rozděleny na ženskou a mužskou část. Součástí lázní byl také nekrytý bazén, tělocvična a místnost pro pocení dnes by se řeklo sauna (stavba lázní bohužel do erupce Vesuvu nebyla dokončena). Důležitou částí města byla i pekařská ulička. Nacházeli se zde pekárny, které byly důležité v obchodním životě Pompejí a dodávali chléb i okolním obcím. Archeologové zrekonstruovali Modestovu pekárnu kde si návštěvníci mohou učinit představu o tom jak, se tam pracovalo. Dokonce se v peci nalezlo 81 zuhelnatělých kulatých chlebů naříznutých nahoře do hvězdice, které v ten poslední den ještě stihli upéct. V Pompejích se také dá najít předchůdce dnešních fast foodů nazývali je Termopolia a město jich mělo celkem 90. Byli to krámky vybavené trojím prodejním pultem, ve kterém jsou zapuštěny hliněné nádoby ve, kterých se přechovávalo jídlo a pití. V jednom z největších krámků nalezli archeologové denní tržbu (přibližně 683 sesterců) v hliněné nádobě v obrubě jednoho z pultů. Dokonce se tehdy lidé scházeli i na latrínách (veřejných záchodcích), kde pospolu seděli v jedné místnosti na dřevěných lavicích s dírami (jako kadibudky), kde při výkonu své potřeby spolu rokovali a což je nepochopitelné také jedli.
Obrázek 8: Stabijské lázně
9
Obrázek 9: Stabijské lázně
Obrázek 10:Pult pro nalévání nápojů a podávání jídla
Obrázek 11: Řecké divadlo
10
6.
Něco o Vesuvu
Vesuv (italsky Monte Vesuvio) je jednou z nejznámějších sopek světa a také činný stratovulkán na Apeninském poloostrově v Itálii. Sopka se vypíná 1281 metrů nad Neapolským zálivem. Pravděpodobně nejznámější jeho erupce nastala v roce 79 n. l. za trvání římského impéria. Vesuv po staletí dřímal, pak ale vybuchl s katastrofickou silou. Pyroklastické proudy (žhavé mračno, projev explozivních sopečných erupcí) zcela zničily římská města Pompeje, Herculaneum, Oplomtis a Stabie a zahubily každého, kdo nestačil utéct. Během exploze bylo do atmosféry vyvrženo velké množství sopečného materiálu a plynů, které vytvořili mračno zasahující pravděpodobně až do výšky 37km. Událost to byla natolik hrůzná, že ji popsalo mnoho autorů. Krátké erupce byly od roku 79 následovány častějšími relativně delšími erupcemi začínajícími v roce 1631 a končícími prozatím rokem 1944. Z nejbližšího městečka Ercolano vede k Vesuvu 11km dlouhá silnice. Zhruba 1km od sopky je parkoviště pro automobily, z něhož lze pěšky dojít ke kráteru za 20 minut. K sopce vedla sedačková lanovka, ale byla zničena výbuchem v roce 1944. Když jsem měl možnost Vesuv navštívit, jevil se mi jako neškodný kopec, ale říká se, že Vesuv je jako časovaná bomba, která může kdykoliv vybouchnout, při tom zničit nejen Neapol ale i mnoho dalších měst a vesnic a mohlo by to ohrozit několik milionů lidí, kteří v této oblasti žijí. Dnes je Vesuv obrostlý zelení, kráter se dá obejít, maličko z něj stoupá dým. Při jasném počasí je krásný výhled na Neapolský záliv a Neapol.
Obrázek 12: Vesuv
11
Obrázek 13: Kráter Vesuvu
Obrázek 14: Kráter Vesuvu
Obrázek 15: Kráter Vesuvu 12
7.
Zkáza Pompejí
K prvnímu skutečně velkému neštěstí došlo při zemětřesení v roce 62 n. l. kdy se z města stala hromada sutin. Ještě se pracovalo na obnově města po zemětřesení, když Vesuv, který byl po staletí považován za vyhaslou sopku a tedy plný vinic a venkovských vil i luxusních obydlí 24. října roku 79 n. l., krátce popoledni se probouzí k životu a vybuchuje s neúprosně ničivou silou a zasypala velkou část okolí uragánem popílku a lapilů, zatímco se proudy lávy a bahna vylévaly z kráteru a stékali po bocích vulkánu. Silná erupce byla tak náhlá a nečekaná že překvapila lidi žijící pod Vesuvem zcela nepřipravené. Mnoho jich zastihla velice bolestivá smrt při pokusu o útěk z města. Peklo trvalo tři dny, pak přišlo ticho. Připomínkou této tragédie jsou sádrové odlitky lidských i zvířecích těl ve chvíli, kdy je zastihla smrt, které při archeologickém výzkumu našli vědci a udělali jejich sádrové odlitky. Dnes jsou vystaveny ve dřevěné pyramidě uprostřed amfiteátru. Zhlédnutí těchto obětí v člověku zanechá hluboké dojmy.
Obrázek 16:Pohled na odlitky obětí
13
8.
Závěr
Touto prací jsem chtěl všem přiblížit jedno zajímavé místo, které zaniklo v dávné době a znovu vyšlo na světlo světa teprve před necelými třemi staletími, a které jistě stojí za návštěvu. I já doufám, že se tam ještě někdy vrátím.
Obrázek 17:Odjezd z Pompejí
14
Hlavní zdroje: 1)
Maria Antonietta Lozzi Bonaventura: Pompeje v obrazové rekonstrukci: archeologický průvodce, ARCHEOLIBRI s.r.l, Roma, 2012.
2)
Alberto C. Cerpiceci: Pompeje dnes a jak vypadaly před 2000 lety; VERBEL and Co. S.a.s., Napoli, 1997.
3)
Fotografie – archiv autora
15