Základní škola a mateřská škola Brtnice
Minimální preventivní program na školní rok 2014 – 2015
Zpracovali: Mgr. Blanka Čerklová – ředitelka školy Mgr. Zdeněk Valenta – metodik prevence Mgr. Jana Svěráková – výchovný poradce Schváleno na pedagogické radě dne 26. 8. 2014
1
Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. • • •
• • • • • • •
Úvod Charakteristika školy Konzultační hodiny MPP školy a podmínky pro efektivní plnění Cíle programu Realizace programu Koordinace preventivních aktivit Individuální výchovný program Všeobecný postup řešení přestupků Analýza současného stavu Tradiční, jednorázové a příležitostné aktivity školy – plán práce Zájmové kroužky Spolupráce s rodiči Spolupráce s dalšími organizacemi Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Závěr Přílohy : č.1 Znalostní kompetence žáků č.2 Metodický pokyn MŠMT – prevence a řešení šikanování č.3 Jak řešit – tabákové výrobky - alkohol - OPL - krádeže a vandalismu - jak postupovat při vzniku škody č.4 Legislativa č.5 Analýza současného stavu č.6 Plán akcí v oblasti prevence rizikového chování na školní rok 2014/15 č.7 Zájmové kroužky ve školním roce 2014/15 č.8 Souhlas s možností orientačního testování č.9 Postup při řešení opakované agresivity žáků (fyzické i slovní) vůči ostatním žákům nebo všem pracovníkům školy č.10 Zajištění dozoru před odpoledním vyučováním
2
1. Úvod:
Velmi aktuálním celospolečenským problémem se v současné době stává nárůst sociálně patologických jevů, které se ve větší míře začínají objevovat i mezi žáky navštěvující základní školu. V tomto věku patří děti k velmi ohrožené skupině. Úkolem pedagogů na škole je cíleně zahájit primární prevenci a těmto jevům předcházet. Do prevence bychom chtěli zapojit co nejvíce spolupracujících subjektů, především však rodiče. Minimální preventivní program školy vychází z pokynů MŠMT : čj.: 14 514/2000 – 51 – prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže čj.: 28 275/2000 – 22 – prevence řešení šikanování mezi žáky škol. Minimální preventivní program (MPP) je komplexním systémovým prvkem v realizaci preventivních aktivit ZŠ. Je určen pro žáky 1. – 9. ročníku ZŠ. Nedílnou součástí je i MPP určený pro žáky MŠ.
2. Charakteristika školy: Naše škola je plně organizovaná s 1. - 9. postupným ročníkem, její součástí jsou mateřské školy v Brtnici (5 oddělení) a ve Střížově (1 oddělení), které zajišťují předškolní výchovu. Je spádovou školou pro obce Panská Lhota, Dolní Smrčné, Malé, Jestřebí a Uhřínovice. Průměrná naplněnost tříd ZŠ je 24 žáků. Škola má celkem dobré vybavení a vhodné prostory pro vzdělávací i výchovnou činnost. Na I. stupni je 132 a na II. stupni 95 žáků. Celkem je na škole 227 žáků. Do MŠ dochází celkem 140 dětí Ředitelka: Mgr. Blanka Čerklová Zást. řed.: Mgr. Alena Cahová Výchovný poradce: Mgr. Jana Svěráková Školní metodik prevence: Mgr. Zdeněk Valenta Vedoucí vychovatelka: Ivona Indrová
3. Konzultační hodiny školního metodika prevence (ŠMP) a výchovného poradce (VP): ŠMP – Mgr. Valenta VP - Mgr. Svěráková
úterý: 12:30 – 13:10 nebo kdykoliv po vzájemné domluvě čtvrtek: 12:30 – 13:10 nebo kdykoliv po vzájemné domluvě
3
4. Minimální preventivní program školy a podmínky pro efektivní plnění Minimální preventivní program je komplexní program prevence výskytu rizikového chování žáků. Je přizpůsobený podmínkám školy a vychází z jejího školního vzdělávacího programu. Snaží se o předcházení a omezování výskytu rizikových jevů v chování žáků. V případě zjištění nežádoucího chování se snažíme zajistit včasnou intervenci. Program je zaměřen na prevenci užívání návykových látek, záškoláctví, šikany, rasismu a xenofobie, vandalismu, kriminality, extremismu, netolismu a gamblerství. Také se zaměřujeme na včasné rozpoznání a pomoc v případě domácího násilí, týrání a zneužívání dětí, poruch příjmu potravy nebo ohrožování mravní výchovy mládeže. Cílovou skupinou jsou žáci od l. do 9. postupného ročníku. Zvýšenou pozornost věnujeme žákům postiženým, dětem ze sociálně slabšího prostředí a žákům neprospívajícím. Mezi hlavní podmínky pro efektivní plnění minimálního preventivního programu patří spolupráce. A to spolupráce všech složek podílejících se na výchově dětí. Patří sem kolektiv pedagogů, rodiče, zástupci neziskových organizací, zástupci města atd. Ve škole je vytvořen realizační tým MPP zastoupený ředitelkou školy, školní metodičkou prevence a výchovnou poradkyní. Tento tým úzce spolupracuje s ostatními zúčastněnými. Školní metodik prevence vede dokumentaci o vyskytujících se problémech, o jejich četnosti i způsobu řešení. Tím získáváme evidenci všech nežádoucích jevů chování, které se u nás objevily. Tento přehled nám pak slouží k vytyčování krátkodobějších aktuálních cílů a je zároveň ukazatelem úspěšnosti primární prevence. Velmi důležité je také vzdělávání pedagogů v oblastech prevence rizikového chování. Školní metodik prevence a výchovný poradce se pravidelně účastní různých přednášek a konferencí k dané problematice. Sledují odborné časopisy a literaturu. Pravidelně informují ostatní pedagogy o nových trendech v této oblasti. Také učitelé se účastní různých přednášek a formou sebevzdělávání si prohlubují své znalosti. Plnění preventivního programu také závisí na technickém zázemí a finančních možnostech školy. V našem případě je asi největším problémem přeprava dětí na akce pořádané mimo Brtnici. Jsme nuceni objednávat zvláštní autobusy, protože linkové autobusy jsou většinou přeplněné a celou třídu nám nevezmou. Cestovné nás pak vyjde až na trojnásobek. V některých případech autobus uhradí škola nebo sdružení rodičů, ale ve většině případech cestovné hradí rodiče. Dalším problémem je financování akcí a přednášek (vstupné). Zde opět většinu hradí rodiče. Díky školnímu časopisu, webovým stránkám školy i Brtnickému zpravodaji můžeme zveřejňovat všechny akce a činnosti školy, programy v rámci prevence patologických jevů nevyjímaje. I to slouží k všeobecné informovanosti o cílech a plnění minimálního preventivního programu.
5. Cíle programu: a) Dlouhodobé cíle: Hlavním cílem je vést děti k osvojování základních kompetencí v oblasti zdravého životního stylu a podpory zdraví. Zvyšováním sociální kompetence se snažíme rozvíjet sociální dovednosti, které pomáhají orientaci v sociálních vztazích, odpovědnosti za chování a uvědomování si důsledků jednání (zvyšování právního vědomí). Posilováním komunikačních dovedností chceme zvyšovat schopnost řešit problémy, konflikty, adekvátní reakce na stres, neúspěch a kritiku.
4
Snaha o vytvoření pozitivního sociálního klimatu – pocitu důvěry, zařazení do skupiny, práce ve skupině vrstevníků, vytvoření atmosféry pohody a klidu beze strachu a nejistoty, práce bez nadměrného tlaku na výkon. Důležitým cílem je i formování postojů ke společensky akceptovaným hodnotám jako je pěstování právního vědomí, mravních a morálních hodnot, humanistických postojů apod. Mezi dlouhodobé cíle můžeme zařadit i snahu o zlepšení spolupráce a komunikace mezi rodiči a školou. b) Střednědobé cíle: Snaha o zlepšení klimatu školy i jednotlivých tříd – systematická práce v jednotlivých třídách, včasné řešení počínajících konfliktů, upevňování vztahů mezi spolužáky, akce zaměřené na spolupráci mezi stejnými ročníky i akce, kde spolupracují žáci celé školy (celoškolní projekty apod.). Mezi střednědobé cíle bychom mohli zařadit i snahu o zapojení rodičů do akcí tříd a školy – třídní besídky, projekty, akce rodičů a dětí, zapojení rodičů do výuky (besedy, exkurze apod.). c) Krátkodobé cíle: Mezi krátkodobé cíle můžeme řadit úkoly, které si stanovíme např. na konkrétní školní rok. Jedná se o různé projekty a projektová vyučování směřující k plnění preventivních opatření. Dále sem můžeme zařadit i řešení aktuálních problémů, shromažďování podkladů pro tvorbu krizového plánu školy, další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti prevence i řešení rizikového chování, účast školního metodika prevence a výchovného poradce na konferencích a seminářích o sociálně patologických jevech apod.
6. Realizace programu: Prevence sociálně patologických jevů je součástí platných učebních osnov a je realizována průběžně ve všech vyučovacích předmětech. Témata prevence lze včlenit do různých částí osnov a učebních plánů. Klíčové oblasti jsou: zdravý životní styl, oblast společenskovědní, přírodovědná, oblast rodinné a občanské výchovy a oblast sociálně právní. Témata prevence jsou nejčastěji zařazována do těchto předmětů: I. stupeň – prvouka, přírodověda, vlastivěda, český jazyk, výtvarná výchova, tělesná výchova II. stupeň – rodinná výchova, občanská výchova, biologie, český jazyk, výtvarná výchova, tělesná výchova, chemie, dějepis, zeměpis Klíčové oblasti jsou: a) zdravý životní styl (výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výživa, pohybové aktivity) b) oblast společenskovědní – formy komunikace, sociální dovednosti c) oblast přírodovědná – biologie člověka, fyziologie, chemie d) oblast rodinné a občanské výchovy e) oblast sociálně právní – právní aspekty sociálně patologického chování, postoj společnosti ke společensky nežádoucím jevům, práva dítěte apod.
5
Preventivní program musí být systematický. Metody a formy práce musíme přizpůsobovat věku a schopnostem dětí v jednotlivých ročnících. Na naší škole jsme žáky rozdělili do 4 základních skupin. I. stupeň: 1. a 2. ročník – hlavním cílem je vytvoření optimálního sociálního klimatu ve třídách. Aktivity jsou zaměřené na vzájemné poznávání dětí, dětí a učitelů, prostředí. Seznamujeme děti se životem školy, snažíme se o jejich zapojení v různých mimoškolních činnostech. 3. až 5. ročník – aktivity jsou zaměřené na pozitivní životní postoj (zdraví, sebepoznávání, seberealizace, pohybová aktivita apod.), na schopnost pracovat v týmu (vzájemná podpora a pomoc, tolerance) a smysluplné trávení volného času. Děti jsou přiměřenou formou seznamovány s nebezpečím požívání alkoholu, cigaret a drog. Snažíme se o zlepšení verbální a neverbální komunikace. II. stupeň: 6. a 7. ročník – přechod na druhý stupeň přináší mnoho úskalí. Proto se snažíme zařazovat relaxační metody (při zátěžových situacích) i metody zvládání neúspěchu. Upevňujeme pravidla soužití ve skupině, zlepšujeme umění komunikace a naslouchání. Zařazujeme metody obrany před manipulací a umění říci „NE“. Zvyšujeme právní vědomí ohledně patologických jevů, zaměřujeme se i na sebepoznávání, sebehodnocení a seberealizaci. Trénujeme hraní rolí v modelových situacích, rozvíjíme schopnost realizovat i přijímat rozhodnutí a nést za ně zodpovědnost. 8. a 9. ročník – připravujeme žáky na vstup do „života dospělých“. Snažíme se o upevnění postojů ke zdravému životnímu stylu a sociálně patologickým jevům. Rozvíjíme umění diskuse, empatie, komunikačních schopností a dovedností. Vedeme žáky ke schopnosti přijímat odpovědná rozhodnutí, diskutujeme o modelových situacích a jejich řešení. Snažíme se upevnit jejich sebevědomí, seberealizaci i sebehodnocení. Dále začleňujeme prevenci i do aktivit mimo vyučování (např. zájmové kroužky, kurzy, školní družina, ozdravné pobyty, výlety, exkurze apod.).
Formy a metody práce: - sociální hry a hraní rolí - dramatická výchova - metody volného vyučování - projektové vyučování - rozvoj kritického myšlení - kooperativní vyučování - relaxační techniky - diskuse - přednáška - rozvoj empatie - simulační hry (já ve fiktivní situaci) - samostatné a skupinové práce - tvořivé činnosti - ozdravné pobyty - kurzy - výlety 6
-
exkurze práce s internetem, video, DVD práce s knihami a časopisy třídnické hodiny konzultační hodiny se školním metodikem prevence a výchovným poradcem dna otevřených dveří informační nástěnky výstavy, prezentace výrobků i dovedností žáků atd.
7. Koordinace preventivních aktivit: Za realizaci MPP zodpovídá školní metodik prevence, který úzce spolupracuje s vedením školy, výchovným poradcem, třídními učiteli, ostatními učiteli i vychovatelkami ŠD. Školní metodik prevence se zabývá řešením jednotlivých problémů týkajících se prevence patologických jevů. Mimo školu spolupracuje i s různými neziskovými organizacemi. Vede veškerou dokumentaci týkající se MPP. 8. Individuální výchovný program: IVýp – Individuální výchovný program – tzv. SMLOUVA S RODIČI Základní odpovědnost za vzdělávání i výchovu dítěte mají zákonní zástupci (rodiče). Mají zajistit dítěti podmínky pro přiměřenou přípravu. Současně mají povinnost věnovat se dítěti, rozvíjet jeho dovednosti. Mají povinnosti i ve vztahu ke škole – je nezbytné, aby spolupracovali a podpořili význam vzdělávání. Povinnosti a odpovědnost vzhledem ke vzdělávání a výchově žáků však mají také školy a v neposlední řadě mají své povinnosti také žáci. Při řešení problémů spojených s rizikovým chováním žáků na základních školách je velmi důležitá nejen součinnost rodičů a všech pracovníků školy, výchovného poradce, školního metodika prevence či školního speciálního pedagoga, ale také dalších orgánů a institucí, kterých se tato problematika týká (orgánů sociálně-právní ochrany dětí – OSPOD, dětských a dorostových lékařů, středisek výchovné péče, pedagogicko-psychologických poraden, orgánů činných v trestním řízení, Policie ČR a dalších). Individuální výchovný plán (IVýP) by měl pomoci při řešení problematického chování žáků. Je zaměřen v prvé řadě na pomoc dítěti, rodině, učiteli, až sekundárně na represi. Reaguje na potencionální problémy hned v zárodku. Má 3 fáze: 1.fáze : zachycení problému, konkrétní domluva, stručný zápis („smlouva“ s dítětem) 2.fáze: A) Dojde ke zlepšení - tím řešení končí B) Problém přetrvává - zintenzívnění práce školy, spolupráce s rodiči, s odbornými institucemi 3. fáze – IvýP - plán podpory, který podepíše škola, rodiče, žák, případně další instituce V letošním roce chceme tento plán podpory řešení problémového chování zavést i v naší škole. Rádi bychom pomocí IVýP učili děti alespoň částečně přebírat zodpovědnost za své chování a vystupování. 9. Všeobecný postup řešení přestupků: • •
individuální pohovor výchovná schůzka - jednání s rodiči 7
• • •
v případě potřeby předáváme rodičům kontakty na odborníky v případě nezájmu rodičů nebo opakování kontaktujeme Policii ČR, OSPOD apod. v případě výskytu drog, nebo alkoholu ve škole kontaktujeme přímo Policii ČR
10. Analýza současného stavu: viz. příloha č.5
11. Tradiční, jednorázové a příležitostné aktivity školy v oblasti prevence rizikového chování – plán na aktuální školní rok: viz. příloha č.6 12. Zájmové kroužky v aktuálním školním roce: viz. příloha č.7
13. Spolupráce s rodiči: Při škole pracuje občanské sdružení Sdružení rodičů (SR, od roku 1990) a Školská rada (ŠR, od roku 2006). Koncem září se schází plenární schůze SR a hlavní výbor (HV), v němž jsou zastoupeny všechny třídy volenými zástupci. Třídní schůzky a schůzky HV SR (Hlavní výbor Sdružení rodičů) probíhají v listopadu a v dubnu, informační odpoledne v lednu a v červnu. Schůzka pro rodiče budoucích prvňáčků bývá v červnu. Rodiče však mohou školu navštívit kdykoliv (i vyučovací hodiny) po vzájemné dohodě s vyučujícím. Rodiče jsou o činnosti školy informováni prostřednictvím školního časopisu a webových stránek školy, přispíváme i do městského Brtnického zpravodaje. Případné aktuální problémy se snaží vedení školy řešit okamžitě za účasti zákonných zástupců žáka, třídního učitele a výchovného poradce. Výchovný poradce má určeny pravidelné hodiny pro setkání s rodiči jedno odpoledne týdně (v případě zájmu po dohodě).
14. Spolupráce s organizacemi a jinými institucemi: Samozřejmostí je spolupráce s PPP (Pedagogicko-psychologická poradna) v Jihlavě a SPC (Speciální pedagogické centrum) v Jihlavě. Vyžadujeme i občasnou práci se žáky přímo ve škole, zejména pokud jde o problémy ve třídním kolektivu. Úzce spolupracujeme s městem, které je naším zřizovatelem, na problematice rozpočtu i koncepci dalšího rozvoje. Dobrá je spolupráce s místní knihovnou, muzeem Josefa Hoffmanna, tzn. Moravskou galerií Brno, i kulturní komisí (zajišťujeme pro širokou veřejnost různé besídky, kulturní i sportovní vystoupení, výstavy prací žáků …). Nedílnou součástí je i spolupráce s Policií ČR, orgány sociálně právní moci, případně etopedy, psychology a v případě potřeby i psychiatry. Pronajímáme tělocvičny TJ Sokol Brtnice, hasičům a dalším občanským sdružením. Totéž platí i pro hřiště s umělým povrchem. 8
15. Dlouhodobé projekty: Pedagogové vzájemně spolupracují na školních projektech. Všechny tyto projekty vedou ke zkvalitnění výuky, zlepšování mezilidských vztahů i zlepšování prostředí školy a jejího okolí. Zapojujeme se do dlouhodobých zdravotních projektů - např. Zdravé zuby, Čas proměn, Dospívání, První pomoc, charitativní sbírky, Školní mléko, Ovoce do škol - společně se SR zajišťujeme pitný režim. Vedeme žáky k ekologickému myšlení - přímo ve škole třídíme odpad, 2x ročně vyhlašujeme sběr starého papíru. Zapojili jsme se do celostátní ekologické hry Recyklohraní, která se zabývá recyklací drobného elektroodpadu a baterií. Také dlouhodobě pořádáme sběr víček od PET lahví. Každý rok v rámci oslav Dne Země uskutečňujeme projektový den. Průběžně pečujeme o zeleň kolem školy. Pořádáme kulturně vzdělávací akce tak, abychom vychovávali poučené a moudré občany. V duchu tradice naší školy rozvíjíme výtvarné vlohy žáků a jejich tělesnou zdatnost a obratnost. Od školního roku 2010/2011 realizujeme dlouhodobý projekt spolupráce mezi ZŠ a MŠ Brtnice pod názvem Poznej svého kamaráda.
16. Závěr: Tento program byl vypracován s ohledem na aktuální problémy a potřeby žáků naší školy. Je nutné vést děti k plnohodnotnému využití volného času, k rozvoji dovedností a schopností jak zvládat kritické okamžiky v jejich životě a vyvarovat se rizikového chování. Úspěšná realizace MPP spočívá v pravidelné a systematické práci nejen pedagogů, ale i ve spolupráci s rodiči i s různými občanskými sdruženími.
17. Přílohy:
Příloha č. 1
Znalostní kompetence žáků:
1. – 3. ročník • žáci dokáží pojmenovat zdravotní rizika spojená s kouřením, pitím alkoholu, užíváním drog, zneužíváním léků • znají jednoduché způsoby odmítání látek • znají hodnotu zdraví a nevýhody špatného zdravotního stavu • mají vědomosti jak udržovat zdraví a o zdravém životním stylu • mají právní povědomí v oblasti sociálně patologických jevů 4. – 5. ročník • žáci mají povědomí o zdraví jako základní lidské hodnotě 9
• • • • • • • • •
znají činnosti, které jsou vhodné z hlediska zdraví zařadit do denního režimu, osvojují si zdravý životní styl podrobně znají zdravotní a sociální rizika návykových látek a argumenty ve prospěch zdraví znají zákony omezující kouření, požívání alkoholu a zákony týkající se užívání a šíření drog umí komunikovat se službami poskytující poradenskou pomoc umí pojmenovat základní mezilidské vztahy umí rozpoznat projevy lidské nesnášenlivosti ví na koho se obrátit v případě, že někdo ohrožuje nebo poškozuje jeho práva mají povědomost o tom, že každé jednání, které ohrožuje práva druhých (šikana, násilí, zastrašování aj.), je protiprávní znají základní způsoby odmítání návykových látek ve styku s vrstevníky
6. – 9. ročník • žáci znají význam harmonických mezilidských vztahů pro zdravý životní styl a zdraví • respektují odlišné názory či zájmy lidí a odlišné způsoby jejich chování a myšlení, jsou tolerantní k menšinám • znají a uplatňují vhodné způsoby řešení neshod se spolužáky, spory řeší nenásilným způsobem • znají vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích • umí spolupracovat ve skupině a přebírat zodpovědnost za společné úkoly • znají významné dokumenty upravující lidská práva a sociálně právní ochranu dětí • znají činnost důležitých orgánů právní ochrany občanů • uvědomují si podstatu protiprávního jednání a právní odpovědnosti za případné protiprávní činy • umí chápat zdraví ve smyslu holistickém, ve složce fyzické, duchovní, sociální • umí zhodnotit vhodné a nevhodné zdravotní návyky • umí vysvětlit své konkrétní postoje a chování z pohledu zdraví • ví, co je podstatou zdravého životního stylu a snaží se o jeho realizaci • znají pozitivní vliv aktivního pohybu, relaxace, duševní hygieny • ví, že zneužívání dítěte je trestné • umí diskutovat o rizicích zneužívání drog, orientují se v trestně právní problematice návykových látek • ví, kde hledat odbornou pomoc, v případě potřeby ji dovedou využít • bezpečně zvládají účelné modely chování v krizových situacích (šikanování, týrání, sexuální zneužívání apod.) a správně se rozhodují v situacích vlastního nebo cizího ohrožení • dokáží komunikovat se specializovanými službami (linky důvěry, krizová centra) • odmítají projevy brutality a násilí zprostředkované médii a umí o nich diskutovat
10
Příloha č. 2
Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních Úvodem (1) Šikanování je mimořádně nebezpečná forma násilí (agrese), která ohrožuje naplňování zásad a cílů vzdělávání ve škole a školském zařízení (dále jen „škola“). V místech jejího výskytu dochází ke ztrátě pocitu bezpečí žáků, který je nezbytný pro harmonický rozvoj osobnosti a efektivní výuku. Na rozdíl od jiných druhů násilí, se kterými se setkáváme ve školním prostředí, je šikana zvlášť zákeřná, protože často zůstává dlouho skrytá. Tak i při relativně malé intenzitě šikany může u jejích obětí docházet k závažným psychickým traumatům s dlouhodobými následky a k postupné deformaci vztahů v kolektivu. Vzhledem k tomu, že šikana se v zárodečných stádiích více či méně vyskytuje téměř v každé škole, je potřeba věnovat tomuto jevu zvláštní pozornost. Důraz je třeba klást na budování otevřených, kamarádských a bezpečných vztahů mezi žáky ve třídě a samozřejmě i mezi všemi členy společenství školy. Je důležité, aby pedagogové uměli rozpoznat a řešit počáteční stadia šikanování. V případě rozvinutí pokročilé šikany je nutná spolupráce školy s odborníky ze specializovaných zařízení (podrobněji viz kapitolu II., čl. 7.4.). Zajištění ochrany dětí před šikanou vyžaduje další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti problematiky šikanování, neboť běžné pedagogické postupy selhávají. (2) Cílem předkládaného metodického pokynu je poskytnout pedagogickým pracovníkům základní informace především k samotnému řešení tohoto vysoce rizikového chování. Text metodického pokynu je provázán s Metodickým doporučením k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, čj. 21291/2010-28 ve znění pozdějších úprav (dále jen „metodické doporučení“), ve kterém lze nalézt komentáře k metodickým postupům a užitečná metodická vodítka pro diagnostiku a nápravu v podobě tabulek. (3) Metodický pokyn je určen pro právnické osoby vykonávající činnost škol zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Podpůrně je doporučován k využití i ostatním školám zapsaným do školského rejstříku a poskytovatelům služeb souvisejících se vzděláváním a výchovou. I. Vymezení fenoménu školního šikanování, povinnost školy chránit děti před šikanou a východisko pro účinné řešení šikany. Čl. 1 Vnější charakteristika šikanování (1) Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky např. v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Rovněž se může realizovat prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu. (2) Kyberšikana je jednou z forem psychické šikany. Je to zneužití ICT (informačních a komunikačních technologií), zejména pak mobilních telefonů a internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně ohrozit, ublížit mu. Podobně jako u šikany tváří v tvář se jedná o úmyslné chování, kdy je oběť napadána útočníkem nebo útočníky. Povaha a provedení útoků pak určuje její závažnost (podrobněji viz metodické doporučení). 11
(3) Důležité znaky šikanování: záměrnost, cílenost, opakování (není podmínkou), nepoměr sil, bezmocnost oběti, nepříjemnost útoku, samoúčelnost agrese. (4) Za šikanování se nepovažuje škádlení a agrese, která nemá znaky šikanování (opakování, záměrnost atd.). Například, když se tzv. „poperou“ dva přibližně stejně silní žáci kvůli dívce, která se jim oběma líbí, nejde o šikanování, protože tu chybí nepoměr sil, kdy oběť se neumí nebo z různých příčin nemůže bránit (podrobněji viz metodické doporučení). (5) a) Kyberšikanou není oprávněná kritika na internetu bez zlého úmyslu, bez nadávek a ponižování. Termínem kyberšikana neoznačujeme rovněž vzájemné internetové psychické násilí a ani věcný konflikt (i opakovaný) mezi rovnocennými partnery. b) Od kyberšikany je potřeba odlišovat příbuzné fenomény, které jsou často s kyberšikanou provázány nebo se s ní částečně překrývají, nicméně samy o sobě označují jiný typ násilného chování. Patří mezi ně například happy slapping, sexting, hoax, spam, cyberstalking, flaming, phising (podrobněji viz metodické doporučení, příloha č. 7 ‒ Kyberšikana).
Čl. 2 Projevy šikanování (1) Šikanování má ve svých projevech velice různou podobu. Mezi základní formy šikany podle typu agrese – typu nebo prostředku týrání patří: • fyzická agrese, přímá a nepřímá (patří sem i krádeže a ničení majetku oběti); • verbální šikana, přímá a nepřímá – psychická šikana (součástí je i kyberšikana, děje se pomocí informačních a komunikačních technologií); • smíšená šikana, kombinace psychické a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apod.). (2) Podstatnou vlastností šikany je skrytost. Ta je dána tím, že často odhalení zejména pokročilé šikany brání z rozličných důvodů a pohnutek všichni účastníci vyšetřování včetně oběti. Z tohoto důvodů je důležité umět rozpoznat přímé a nepřímé signály šikany (viz PŘÍLOHA 1). (3) Při vlastní diagnostice šikany je třeba zkoumat tento fenomén ze tří praktických pohledů – jako nemocné chování, závislost a poruchu vztahů ve skupině (podrobné informace viz metodické doporučení). Čl. 3 Odpovědnost školy chránit děti před šikanou (1) Škola má jednoznačnou odpovědnost za děti a žáky. V souladu s ustanovením § 29 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou školy a školská zařízení povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a souvisejících aktivit a současně vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování (sociálně patologických jevů). Z tohoto důvodu pedagogický pracovník šikanování mezi žáky předchází, jeho projevy neprodleně řeší a každé jeho oběti poskytne okamžitou pomoc. (2) Škola má ohlašovací povinnost při výskytu šikany v následujících případech: • dojde-li v souvislosti se šikanou k jednání, které by mohlo naplňovat znaky přestupku nebo trestného činu, obrací se škola na Policii ČR. Trestní oznámení je možné podat také na státní zastupitelství; • dojde-li k šikaně v průběhu vyučování, s ním souvisejících činností anebo poskytování školských služeb, má škola povinnost tuto skutečnost oznámit zákonnému zástupci jak žáka, který byl útočníkem, tak žáka, který byl obětí. Tato povinnost vyplývá ze školského zákona (§ 21 odst. 2 školského zákona, dle něhož mají zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků právo mj. na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte či žáka a právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání). Skutečnost, že dítě 12
někoho šikanovalo nebo bylo šikanováno, lze chápat jako významnou skutečnost, která v průběhu vzdělávání nastala; • škola ohlašuje orgánu sociálně právní ochrany dětí takové skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dítě je v ohrožení buď proto, že ho ohrožuje někdo jiný nebo proto, že se ohrožuje svým chováním samo (viz § 6, 7 a 10 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů); v případě šikany se jedná o všechny případy, které škola oznámila policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci a dále případy, které výše uvedeným nebyly oznámeny i přesto, že se stalo něco závažného, protože nebyl zákonný důvod. (3) Z hlediska zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“), může šikanování žáků naplňovat skutkovou podstatu trestných činů či provinění (dále jen „trestných činů“). Proviněním se rozumí trestný čin spáchaný mladistvým – § 6 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže): vydírání § 175 TZ, omezování osobní svobody § 171 TZ, zbavení osobní svobody § 170 TZ, útisku § 177 TZ, těžkého ublížení na zdraví podle § 145, ublížení na zdraví §146 TZ, § 146a TZ, vraždy § 140 TZ, loupeže § 173 TZ, krádeže § 205 TZ, násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci § 352 TZ, poškození cizí věci § 228 TZ, znásilnění § 185 TZ, kuplířství § 189 TZ, pohlavního zneužití § 187 TZ, apod. + nebezpečné vyhrožování § 353 TZ, nebezpečné pronásledování § 354 TZ, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení § 149 TZ. (4) Trestné činy ve vztahu ke kyberšikaně Kyberšikana obdobně jako školní šikana sice není sama o sobě trestným činem ani přestupkem, ale její projevy mohou naplňovat skutkovou podstatu např. těchto trestných činů: • nebezpečné pronásledování (stalking, § 354 TZ) – např. dlouhodobě opakované pokusy kontaktovat všemi dostupnými prostředky oběť, která proto pociťuje důvodné obavy o život nebo zdraví své či svých blízkých; • účast na sebevraždě (§ 144 TZ) – např. zaslání SMS oběti s úmyslem vyvolat u ní rozhodnutí k sebevraždě; • porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 TZ) – např. „odposlech“ odesílaného emailu; • porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183 TZ), např. zveřejnění fotografi í z telefonu oběti; • pomluva (§ 184 TZ) – např. vytvoření webových stránek zesměšňujících oběť. (5) Pedagogický pracovník, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nepřekažení trestného činu (§ 367 TZ). V úvahu přicházejí i další trestné činy jako např. nadržování (§ 366 TZ) či schvalování trestného činu (§ 365 TZ), v krajním případě i podněcování (§ 364 TZ). II. Školní program proti šikanování Čl. 4 Východisko (1) Školní program proti šikanování je nejúčinnějším způsobem, jak ochránit děti před šikanou. Zahrnuje v sobě metody řešení a další opatření zaměřená přímo na nápravu šikanování. Předpokladem jeho fungování je dobrá všeobecná prevence rizikového chování ve škole. (2) Každá škola vytváří vlastní školní program proti šikanování. (3) Školní program proti šikanování je klíčovou součástí Minimálního preventivního programu (dále též „MPP“). (4) Bezpečnost žáků vyžaduje vždy splnění minimálních požadavků na řešení šikany (viz následující článek 5). 13
Čl. 5 Minimální požadavky na školu pro řešení šikany Aby škola mohla účinně a bezpečně zastavit již existující šikanování, měla by plnit tyto požadavky: • ředitel školy je orientován v metodice, organizaci a právní problematice šikanování. Je to základní předpoklad, aby mohl vytvořit příznivé podmínky pro vyškoleného odborníka na řešení šikany a inicioval rozvíjení školního programu proti šikanování; • škola má vyškoleného alespoň jednoho odborníka pro koordinaci a následně i pro řešení šikany (zpravidla školní metodik prevence, dle vyhlášky č.72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb.). Pracovník pověřený řešením umí kvalifikovaně odhadnout stadium a formu šikany a rozhodnout, zda řešení zvládne škola sama nebo zda si povolá odborníka. (příloha vyhlášky č. 72/2005 Sb. stanovuje kompetence školních poradenských pracovníků, tj. školního metodika prevence, výchovného poradce, příp. školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga a také kompetence školských poradenských zařízení – pedagogickopsychologické poradny (dále jen „PPP“), vyhláška č. 458/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče stanovuje kompetence středisek výchovné péče (dále jen „SVP“); • škola spolupracuje s PPP, SVP a dalšími organizacemi a institucemi při řešení pokročilých a neobvyklých šikan, které sama nezvládne; • škola aktivně spolupracuje s rodiči na ochraně dětí a žáků před šikanou. Vhodný způsob je seznámení rodičů s nekompromisním bojem školy proti šikanování, například na webových stránkách, v informativním letáku o škole a na třídních schůzkách (viz PŘÍLOHA 3); • škola má ve školním řádu: o zakomponován kategorický zákaz chování mající charakter šikanování a opatření, která se váží k tomuto závažnému porušení školního řádu (podrobněji viz PŘÍLOHA 4); o zpracovaná pravidla používání informačních a komunikačních technologií, internetu a mobilních telefonů (během vyučování, o přestávkách, v prostoru školy). Součástí tohoto textu je i stanovení kázeňských opatření při nedodržování těchto pravidel (viz PŘÍLOHA 4). • ředitel školy zajistí v souladu s pracovním řádem dohled pedagogických pracovníků nad žáky ve škole před vyučováním a o přestávkách, na vytipovaných rizikových místech v prostorách školy; • škola má zpracovaný plán dalšího vzdělávání pedagogů, zejména pracovníka pověřeného řešením šikany (zpravidla školního metodika prevence) a třídních učitelů v prevenci šikanování. Čl. 6 Školní program proti šikanování (1) Vytváření školního programu proti šikanování je dlouhodobý a trvalý proces. Určují ho dva znaky – celoškolní rozměr a zaměření na specifickou prevenci. (a) Aby škola děti účinně chránila před šikanováním, zapojí všechny pedagogické pracovníky. (b) Zaměření na specifickou prevenci vypovídá, že se program věnuje výhradně řešení šikany, a to prostřednictvím specifické primární prevence a prevence sekundární. (c) Obecná struktura 13 komponent ve školním programu proti šikanování má univerzální charakter a lze ji použít jako jednotící princip i pro ostatní rizikové chování, a tak vytvořit integrovaný, ucelený MPP. (2) Školní program proti šikanování má 13 komponent (hlavních součástí): 1. zmapování situace – analýza a evaluace (před a po zavedení programu a také v jeho průběhu); 2. motivování pedagogů pro změnu; 3. společné vzdělávání a supervize všech pedagogů; 14
4. užší realizační tým (zástupce vedení – nejlépe ředitel, zástupci třídních učitelů z 1. a 2. stupně, zástupce družiny, školní metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog atd.); 5. společný postup při řešení šikanování (šest skupin základních scénářů); 6. primární prevence v třídních hodinách; strana 6 SEŠIT 8 7. primární prevence ve výuce; 8. primární prevence ve školních i mimoškolních programech mimo vyučování; 9. ochranný režim (demokraticky vytvořený smysluplný školní řád, účinné dohledy učitelů); 10. spolupráce s rodiči (vhodný způsob seznámení s nekompromisním bojem školy proti šikaně, například na webových stránkách, pomocí informativního dopisu a při třídních schůzkách); 11. školní poradenské služby; 12. spolupráce se specializovanými zařízeními; 13. vztahy se školami v okolí (domluva ředitelů na spolupráci při řešení šikany, kdy se jí účastní žáci z různých škol). Podrobnější popis jednotlivých komponent naleznete v odborné literatuře: Kolář M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál. Čl. 7 Specifikace některých součástí programu proti šikanování 7.1 Společný postup řešení při výskytu šikany ve škole (Jde o komponentu programu č. 5, podrobněji viz metodické doporučení.) Proškolený pracovník, většinou školní metodik prevence, na podkladě kvalifikovaného odhadu stadia a formy šikanování rozhodne, zda řešení zvládne škola sama, nebo si povolá odborníka specialistu (viz tabulka níže). V případě, že jde o počáteční a obvyklou šikanu, kterou zvládne škola sama, odborník postupuje podle scénáře určeného pro tento typ šikanování. Pokročilé a komplikované šikany škola řeší ve spolupráci s odborníky z venku, zejména z PPP, SVP. Do komplikované šikany zařadíme především neobvyklé formy šikany. Dále sem zahrneme základní formy šikany, se kterými nemáme zkušenosti. Patří do nich šikany krajně ohrožující bezpečí pedagoga a život oběti, dále šikany se změnou v základním schématu. Prakticky jde zejména o nějakou zvláštnost u přímých a nepřímých účastníků šikany. Patří sem rovněž šikany s rozvinutým zakrývajícím systémem. Vážnou komplikací je intenzivnější závislostní vztah mezi oběťmi a agresory a vážnější dopady šikany na oběť – například známky úzkostné poruchy. Zdůrazňujeme, že šikanování je komplikovaný a paradoxní fenomén a běžné pedagogické postupy naprosto selhávají. Rovněž obecné a hotové kuchařky v podobě receptů nefungují, spíše ublíží, než pomohou. Tabulka: Klasifikace scénářů pomoci podle cíle léčby, stadia a formy šikanování (Kolář, 2011) (1) Situace, které zvládne škola sama (a) první pomoc pro obyčejnou počáteční šikanu; (b) celková léčba pro řešení prvních dvou stadií šikanování, RTP – Rámcový třídní program. (2) Scénáře, kdy potřebuje škola pomoc zvenku (c) první pomoc pro komplikovanou počáteční šikanu; (d) první pomoc (krizové scénáře) pro obyčejnou pokročilou šikanu; (e) první pomoc (krizové scénáře) pro komplikovanou pokročilou šikanu, patří sem např. výbuch skupinového násilí, tzv. školní lynčování; (f) celková léčba pro třetí stadium šikanování s běžnou i komplikovanou formou. Čl. 7.2 Dva scénáře pro každou školu (podrobněji viz metodické doporučení) 15
Pro školu jsou určeny následující dva scénáře. První je určen pro řešení počáteční obyčejné šikany. Důvodem je fakt, že těchto obyčejných počátečních šikan je nejvíce a tvoří obrovské podhoubí pro rozbujení pokročilých a neobvyklých šikan. Druhý scénář je určený k řešení výbuchu skupinového násilí, tzv. školního lynčování. V tomto případě nelze čekat na odborníka-specialistu, protože je oběť ohrožena bezprostředně na zdraví a později je většinou nemožné případ vyšetřit. Škola proto nejprve zakročí sama, vyřeší akutní problém a později jej řeší za pomoci odborníka. (1) Scénář pro obyčejnou počáteční šikanu (Kolář, 2011) 1. odhad závažnosti onemocnění skupiny a stanovení formy šikany; 2. rozhovor s informátory a oběťmi; 3. nalezení vhodných svědků; 4. individuální rozhovory se svědky (nepřípustné je společné vyšetřování agresorů a svědků, hrubou chybou je konfrontace oběti s agresory); 5. ochrana oběti; 6. předběžná diagnóza a volba ze dvou typů rozhovoru: a. rozhovor s oběťmi a rozhovor s agresory (směřování k metodě usmíření); b. rozhovor s agresory (směřování k metodě vnějšího nátlaku); 7. realizace vhodné metody: a. metoda usmíření; b. metoda vnějšího nátlaku (výchovný pohovor nebo výchovná komise s agresorem a jeho rodiči); 8. třídní hodina: a. efekt metody usmíření; b. oznámení potrestání agresorů; 9. rozhovor s rodiči oběti; 10. třídní schůzka; 11. práce s celou třídou. (Komentář k jednotlivým krokům viz metodické doporučení nebo kniha Nová cesta k léčbě šikany – Kolář M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál.) (2) Základní krizový scénář pro výbuch pokročilé šikany – Poplachový plán pro tzv. školní lynčování (Kolář, 2011) A. První (alarmující) kroky pomoci 1. zvládnutí vlastního šoku – bleskový odhad závažnosti a formy šikany; 2. bezprostřední záchrana oběti, zastavení skupinového násilí. B. Příprava podmínek pro vyšetřování 3. zalarmováni pedagogů na poschodí a informování vedení školy; 4. zabránění domluvě na křivé skupinové výpovědi; 5. pokračující pomoc oběti (přivolání lékaře); 6. oznámení na policii, paralelně – navázáni kontaktu se specialistou na šikanování, informace rodičům C. Vyšetřování 7. rozhovor s obětí a informátory; 8. nalezení nejslabších článků nespolupracujících svědků; 9. individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky; 10. rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi agresory, není vhodné konfrontovat agresora (agresory) s obětí (oběťmi). D. Léčba 11. metoda vnějšího nátlaku a změna konstelace skupiny. 16
(Komentář k jednotlivým krokům viz metodické doporučení nebo kniha Nová cesta k léčbě šikany – Kolář M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál.) Čl. 7.3 Nápravná opatření (1) Škola má k dispozici pro zastavení násilí agresorů běžná, ale i mimořádná nápravná opatření. Uvedeme některá, která přicházejí při šikanování v úvahu: • výchovná opatření (napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele školy; podmíněné vyloučení a vyloučení ze školy – nelze použít v případě žáka, který plní povinnou školní docházku); • snížení známky z chování; • převedení do jiné třídy, pracovní či výchovné skupiny (je třeba individuálně posoudit efektivitu tohoto opatření, aby nedošlo k přesunutí šikany do nového prostředí a podmínek); • vyloučení ze školy při opakování násilí po rozhodnutí výchovné komise – nelze použít v případě žáka, který plní povinnou školní docházku; • ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení střediska výchovné péče, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v diagnostickém ústavu; • ředitel školy podá návrh orgánu sociálně-právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu; • škola umožní agresorovi individuální výchovný plán. (2) Doporučuje se dále pracovat s agresorem (vedení k náhledu na vlastní chování, motivy apod.) i s obětí šikany. V případě potřeby doporučit zákonnému zástupci péči dítěte v PPP, SVP nebo jiných odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů, případně převedení do jiné třídy. (3) Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina či menšina) apod.
Čl. 7.4. Spolupráce se specializovanými institucemi (Jde o komponentu programu č. 12) (1) Při předcházení případům šikany a při jejich řešení je důležitá spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školního metodika prevence, výchovného poradce, event. školního psychologa, školního speciálního pedagoga nebo zástupce školy s dalšími institucemi a orgány zejména: • v resortu školství – s PPP, SVP, speciálně pedagogickými centry (v případě integrovaných dětí na běžných školách); • v resortu zdravotnictví – s pediatry a odbornými lékaři, dětskými psychology, psychiatry a zařízeními, která poskytují odbornou poradenskou a terapeutickou péči, včetně individuální a rodinné terapie; • v resortu sociální péče – s oddělením péče o rodinu a děti, s oddělením sociální prevence (možnost vstupovat do každého šetření, jednat s dalšími zainteresovanými stranami, s rodinou), případně s NNO specializujícími se na prevenci a řešení šikany. (2) Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb. je při poskytování poradenských služeb (tj. také při intervenčních programech) nutné žáky, včetně jejich zákonných zástupců, předem informovat o charakteru poradenské služby. Využívá se tzv. informovaný souhlas (viz § 1 odst. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a 17
školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb.) Výstupem práce externí odborné instituce by měla být písemná zpráva s adekvátními informacemi (§ 1 odst. 5 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb.). Aby byly pro školu informace relevantní, doporučuje se před započetím poradenských služeb dohodnout obsah a rozsah práce. Poskytování poradenských služeb středisky výchovné péče stanovuje vyhláška č. 458/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče. (3) Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu (provinění), ředitel školy nebo školského zařízení oznámí tuto skutečnost Policii ČR. (4) Ředitel školy oznámí orgánu sociálně-právní ochrany dítěte skutečnosti, které ohrožují bezpečí a zdraví žáka. Pokud žák spáchá trestný čin (provinění), popř. opakovaně páchá přestupky, ředitel školy zahájí spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany dítěte bez zbytečného odkladu (viz § 6, 7 a 10 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů). Čl. 8 Ochrana dětí před šikanou v předškolním vzdělávání (1) Empirické zkušenosti potvrzují, že trápení se šikanou mají děti už v mateřské škole (dále jen „MŠ“). Vyskytují se tam prvky šikany a spíše zárodečná stadia tohoto destruktivního fenoménu. Nicméně skrytá a neléčená počáteční šikana působí i zde velké škody a trápení, které zasáhnou děti, rodiče i pedagogy. (2) Minimální požadavky na ochranu dětí před šikanou platí i zde. Po odborném a bezpečném rozkrytí šikany pedagog zvolí vhodný způsob nápravy. Lze uvažovat podle situace o několika metodách, které je dobré společně kombinovat: a) Rozhovor s dítětem, které ubližuje. Využijeme opatření, která v MŠ fungují. Například srozumitelně sdělíme dítěti, že porušilo stanovená pravidla. Samozřejmě, jakmile je to možné oceníme jeho zlepšení. b) Zavedení ochranného režimu oběti. V počátku pro jistotu nastavíme přísnější dozor. V některých komplikovanějších případech oběť a útočníka v rámci možností od sebe oddělíme. Není vhodné konfrontovat agresora s obětí. c) Práce se skupinou. Využijeme preventivní program, v němž děti získávají žádoucí vzory chování a zároveň se mohou „dotknout“ pocitů toho, komu je ubližováno. Vhodné jsou činnosti podporující spolupráci, při nichž nejsou vítězové a poražení. Využít se dají rovněž pohádky či příběhy a jejich dramatizace. d) Rozhovor s rodiči dítěte – agresora. Mluvíme s nimi, až tehdy když je situace zmapovaná. Důležitá je maximální snaha získat je pro spolupráci. Nejbezpečnější je, když rozhovor provede pracovník MŠ. Rozhovor rodičů oběti s rodiči agresora je velmi rizikový. III. Kontrola škol ze strany České školní inspekce a zřizovatelů Čl. 9 (1) V případech podezření nebo již prokazatelných projevů šikany, které nejsou bezodkladně a uspokojivě řešeny v pravomoci pedagogických pracovníků včetně školního metodika prevence či výchovného poradce, je zcela na místě obrátit se na ředitele příslušné školy nebo školského zařízení. Pokud se však projeví nečinnost i ze strany ředitele a postup školy v řešení šikany je nedostatečný, je možné jednat v této záležitosti se zřizovatelem školy nebo podat stížnost na školu České školní inspekci (dále jen „ČŠI“). Stížnost podaná písemně, osobně nebo v elektronické podobě se přijímá na všech pracovištích ČŠI. Stížnost je možné adresovat příslušnému inspektorátu ČŠI, samozřejmě lze podat stížnost i na ústředí tzn. na adresu: Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5, resp. elektronicky na adresu
[email protected]. 18
Při šetření zřizovatelem a ČŠI je potřeba, aby byl do týmu zařazen specialista na řešení šikany. (2) V případě šikany, která má charakter trestné činnosti, škola informuje Policii ČR nebo státní zastupitelství. (3) Současně v odůvodněných případech škola zajistí oběti šikanování pomoc psychologa, speciálního pedagoga (etopeda), popřípadě jiného specialisty. IV. Závěrečná ustanovení Čl. 10 (1) Zrušuje se Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, č. j. 24 246/2008-6. (2) Tento pokyn nabývá účinnosti dnem jeho zveřejnění ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V. Přímé a nepřímé varovné signály šikanování Přímé varovné signály šikanování mohou být např.: • posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet; • kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem; • nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil; • příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem; • skutečnost, že se žák podřizuje ponižujícím a panovačným příkazům spolužáků; • nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k nucení spoluúčasti na nich; • honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí; • rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout; • žák se snaží bránit cestou zvýšené agrese, podrážděnosti, odmlouvání učitelům apod. Nepřímé varovné signály šikanování mohou být např.: • žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády; • při týmových sportech bývá jedinec volen do družstva mezi posledními; • při přestávkách vyhledává blízkost učitelů; • má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený; • působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči; • stává se uzavřeným; • jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje; • jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené; • zašpiněný nebo poškozený oděv; • stále postrádá nějaké své věci; • odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy; • mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy; • začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole; • odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. POZN: (Zejména je třeba věnovat pozornost mladším žákům nově zařazeným do třídy, neboť konfl ikty v době adaptace nových žáků nejsou vzácností!) Rodiče žáků by si měli všímat především těchto možných signálů šikanování: • za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi; • dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod.; • dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem; 19
• nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno pozorovat i strach; • ztráta chuti k jídlu; • dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem; • dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu); • usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. „Nechte mě!“; • dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně; • dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad; • zmínky o možné sebevraždě; • odmítá svěřit se s tím, co ho trápí; • dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze; • dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí; strana 12 SEŠIT 8 • dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům; • dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma; • své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.); • dítě se vyhýbá docházce do školy; • dítě se zdržuje doma více, než mělo ve zvyku.
Příloha č.3
(Příloha č. 1 k č.j.: 20 006/2007-51) I. Jak řešit případy související s užíváním návykových látek v prostředí škol a školských zařízení Pojem návykové látky zahrnuje veškeré látky (m. j. omamné a psychotropní), které jsou schopné ovlivnit psychiku člověka, jeho sociální chování a ovládací nebo rozpoznávací schopnosti. Patří sem také alkohol nebo tabák. To, co je považováno za OPL, jedy a prekursory, stanoví ve svých přílohách zákon o návykových látkách.1 Jsou to látky podléhající zvláštnímu způsobu zacházení. V České republice není stanovena věková hranice pro užívání návykových látek (OPL, alkoholu i tabákových výrobků). Konzumace návykových látek není považována za protiprávní jednání. Jejich užívání osobami mladšími 18 let je ovšem považováno za nebezpečné chování. Každý nezletilec, který se takového jednání dopouští, má nárok na pomoc orgánu sociálně-právní ochrany dítěte.2 Navádění k užívání návykových látek, nebo podpora takového chování u osob mladších 18 let jsou zakázány a takové jednání je přestupkem nebo trestným činem. Zakázán je rovněž prodej tabáku a alkoholických nápojů těmto osobám. Užívání návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, na 1
§ 2 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.
2
§ 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
20
všech školních akcích i při mimoškolní činnosti není přípustné. Všichni zaměstnanci školy mají oznamovací povinnost k řediteli školy v případě, kdy žáci nebo studenti (dále jen „žáci“) omamné látky užívají, distribuují nebo u sebe přechovávají. Při řešení problematiky spojené s užíváním návykových látek je třeba spolupracovat s celou řadou institucí. Spolupráce musí být navázána dříve, než nastanou problémy. Je třeba si vybudovat korektní vztahy s obvodním (místním) oddělením Policie ČR a znát kontakt na specialistu Policie České republiky na oddělení (odboru) obecné kriminality služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky na okresním (obvodním, městském) ředitelství, popř. správě kraje nebo správě hl.m. Prahy, který se zabývá odhalováním a dokumentováním kriminality dětí, závadového chování dětí, trestnou činností páchanou na mládeži a závadovým jednáním a spolupracuje se školami a školskými zařízeními. V rámci vytváření preventivních programů je užitečné být v kontaktu s Preventivně informační skupinou Policie ČR, která je zřízena u okresních (obvodních, městských) ředitelství policie. Dalšími důležitými kontaktními místy jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí v obcích s rozšířenou působností, pracoviště městské (obecní) policie, školská poradenská a preventivně výchovná zařízení, regionální nestátní a neziskové organizace apod. Doporučené postupy školy (1)
Vytvořit podmínky pro předcházení výskytu případů užívání návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně všech školních akcí i mimoškolní činnosti.
(2)
Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně veškerých školních akcí.
(3)
Školním řádem školy a vnitřním řádem školského zařízení (dále jen „školní řád“) jasně vymezit zákaz užívání návykových látek ve škole, jejich nošení do školy.
(4)
Poskytovat žákům a zákonným zástupcům nezbytné informace nutné k zajištění jejich ochrany před tímto jevem.
(5)
Poskytovat žákům věcné a pravdivé informace o návykových látkách formou, která je přiměřená jejich rozumovému a osobnostnímu vývoji.
(6) Působit na žáky v oblasti primární prevence užívání návykových látek. (7)
Do veškerých poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví zakotvit informace o nebezpečnosti užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.
(8)
Poskytovat žákům, kteří mají s užíváním návykových látek problémy, jakož i jejich zákonným zástupcům, informace o pomáhajících institucích a možnostech řešení situace.
(9)
Při řešení případů souvisejících s užíváním návykových látek nebo distribucí OPL je třeba spolupracovat s dalšími zainteresovanými institucemi – Policie ČR, orgány sociálně-právní ochrany dětí, školská poradenská zařízení apod.
(10) V případech, které stanoví zákon, plnit ohlašovací povinnost směrem k orgánům činným v trestním řízení, orgánům sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností a zákonným zástupcům žáka. TABÁKOVÉ VÝROBKY 21
Ve vnitřních i vnějších prostorách všech typů škol je zakázáno kouřit.3 Kouřit zde nesmějí žádné osoby a není možné ani zřizovat kuřárny nebo místa pro kouření vyhrazená. (1) Prostory školy je třeba označit viditelným textem doplněným grafickou značkou zákazu kouření.4 Takto je třeba označit vnitřní i vnější prostory. (2) Školním řádem je nutné kouření v prostorách školy zakázat a stanovit sankce za porušování tohoto zákazu.5 Konzumace tabákových výrobků ve škole (1) V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci tabákových výrobků v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit. (2) Tabákový výrobek je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat. (3) Pedagogický pracovník dále postupuje podle školního řádu školy: o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka, (zejména odkud, od koho má tabákový výrobek), který založí školní metodik prevence do své agendy.6 (4) V případě porušení zákazu kouření informuje třídní učitel zákonného zástupce nezletilého žáka. (5) V závažných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte) a jestliže se jednání opakuje, vyrozumí škola orgán-sociálně právní ochrany obce s rozšířenou působností. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc. (6) Z konzumace tabákových výrobků ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem.
ALKOHOL Prodej nebo podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let je v ČR zakázáno. Zakázáno je rovněž osobám mladším 18 let alkohol nabízet, anebo je v konzumaci alkoholu podporovat.7 (1) Školním řádem škola stanoví zákaz užívání alkoholu v prostorách školy v době školního vyučování i na všech akcích školou pořádaných.8 (2) Podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let může být trestným činem nebo přestupkem. 3
§ 8 odst. 1 b) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 4 § 9 odst. 1 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 5 § 30 odst. 1 c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. 6 příloha č. 3/II vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních – metodické a koordinační činnosti odst. 9. 7 § 12 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 8 § 12 odst. 1 písm. g) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.
22
Konzumace alkoholu ve škole (1)
V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci alkoholu v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.
(2) Alkohol je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat. (3)
Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.
(4)
V případě, kdy je žák pod vlivem alkoholu do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.
(5)
Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy: O události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud, od koho má alkohol), který založí školní metodik prevence do své agendy a vyrozumí vedení školy.
(6)
V případě, že žák není schopný pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.
(7)
Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností vyžadovat pomoc.
(8)
Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval alkohol ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky.
(9)
Jestliže se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálněprávní ochrany dítěte.9 Oznamovacím místem je příslušný odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte.
(10) V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola potřebné informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace. (11) Z konzumace alkoholu ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Za nebezpečné a protiprávní jednání je rovněž považováno navádění jiných žáků k užívání alkoholických nápojů. (12) V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost alkoholu (dechová zkouška), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce nebo zletilého žáka či studenta s orientačním testováním žáka na přítomnost alkoholu. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka. (13) Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem alkoholu, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole. Nález alkoholu ve škole (1) V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy alkohol, postupují takto: 9
§ 10 odst. 4 písm. g) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
23
a) Tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění jeho chemické struktury. b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy. c) Nalezenou tekutinu uloží u vedení školy pro případ usvědčujícího důkazu. d) Zpracují stručný záznam o události. (2) V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka alkohol, postupují takto: a) Zabavenou tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury. b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy. c) O nálezu sepíší stručný záznam, s vyjádřením žáka, u kterého byl alkohol nalezen, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byl alkohol nalezen (nebo který jej odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce. Zápis záznamu založí školní metodik prevence do své agendy.10 d) O nálezu vyrozumí zákonného zástupce žáka, a v případě, že se jedná o opakovaný nález u téhož žáka, i orgán sociálně-právní ochrany dítěte, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností. e) V případě podezření, že alkohol obsahuje i jiné příměsi a byl nalezen u žáka, který se jím intoxikoval, předají zajištěnou tekutinu přivolanému lékaři.
OPL Zakázána je výroba, distribuce, přechovávání, šíření i propagace omamných a psychotropních látek, a to bez ohledu na věk žáka a prostředí, ve kterém by k tomu docházelo.11 Zakázáno je rovněž navádění k užívání těchto látek. (1) Školním řádem škola stanoví zákaz užívání OPL a jejich distribuci a přechovávání. Současně stanoví zákaz vstupu do školy pod jejich vlivem. Školním řádem stanoví rovněž sankci za porušení zákazu. (2) Ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 a 188 a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí,12 se sám vystavuje trestnímu stíhání. Překazit takový čin lze tím, že ho včas oznámí orgánům Policie ČR nebo státnímu zástupci. Konzumace OPL ve škole (1)
V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci OPL v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.
(2)
Návykovou látku je třeba žákovi odebrat a zajistit ji, aby nemohl v konzumaci pokračovat.
10
příloha č. 3/II vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních – metodické a koordinační činnosti odst. 9. 11 § 187, § 187a, § 188 a § 188a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon. 12 § 167 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.
24
(3)
Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.
(4)
V případě, kdy je žák pod vlivem OPL do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.
(5)
Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy. Především ihned zajistí vyjádření žáka a vyrozumí vedení školy.
(6)
V případě, že žák není schopen pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.
(7)
V případě, že žák není schopný dbát pokynů zaměstnanců školy, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.
(8)
Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc.
(9)
Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval OPL ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky (dbát pokynů pracovníků školy).
(10) Současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte.13 Oznamovacím místem je příslušný odbor obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte. (11) V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace. (12) Z konzumace OPL ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Nicméně je nutné rozlišovat distributora od uživatele. Uživatel je nebezpečný pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným činem, užívání OPL je porušením školního řádu. (13) Navádění jiných žáků k užívání návykových látek je považováno rovněž za nebezpečné a protiprávní jednání. (14) V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost OPL (zkouška ze slin), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce, resp. žáka staršího 18 let s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka. (15) Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem OPL, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole. Distribuce OPL ve škole (1) Distribuce OPL je v České republice považována za protiprávní jednání. Je proto zakázána a může být kvalifikována jako trestný čin. Množství, které žák distribuuje, není nijak rozhodující. (2) Přechovávání OPL je také vždy protiprávním jednáním. Množství, které u sebe žák v danou chvíli má, je rozhodující pro to, aby toto protiprávní jednání bylo blíže 13
§ 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
25
specifikováno buď jako přestupek nebo v případě množství většího než malého jako trestný čin, ale toto množství nemusí mít žádný vliv na kázeňský postih, který je stanovený školním řádem. (3) Jestliže má pracovník školy důvodné podezření, že ve škole došlo k distribuci OPL, musí o této skutečnosti škola vždy vyrozumět místně příslušné oddělení Policie ČR, protože se jedná o podezření ze spáchání trestného činu. (4) Jestliže se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí škola také zákonného zástupce a orgán sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností. (5) Pokud v rámci tohoto podezření zajistí pracovníci školy nějakou látku, postupují způsobem popsaným níže. Nález OPL ve škole A. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto: (1) Látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury. (2) O nálezu ihned uvědomí vedení školy. (3) Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloží látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepí, přelep opatří razítkem školy a svým podpisem a uschovají ji do školního trezoru. (4) O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky.
B. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto: (1)
Zabavenou látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.
(2)
O nálezu ihned uvědomí vedení školy.
(3)
O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením žáka, u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byla látka nalezena (nebo který látku odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce.
(4)
O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce žáka.
(5)
V případě, že je látka nalezena u žáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným postupem, přivolanému lékaři. Může to usnadnit léčbu, neboť u řady jedů jsou známy protijedy. Další postup nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR.
C. V případě, kdy pracovníci školy mají podezření, že některý z žáků má nějakou OPL u sebe, postupují takto: (1)
Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto řešení této situace spadá do kompetence Policie ČR. 26
(2) Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce žáka. (3) Žáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR je nutné mít ho pod dohledem. U žáka v žádném případě neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí.
II. Jak řešit případy související s krádežemi a vandalismem v prostředí škol Krádeže, zejména mobilních telefonů, a ničení školního majetku, jsou nejčastějšími formami protiprávního jednáním, se kterými se lze v prostředí škol setkat.
1 Jak postupovat preventivně proti krádežím (1) Ve školním řádu uvést, že krádeže jsou protiprávním jednáním a jakmile se škola o takovém jednání dozví, bude tuto skutečnost hlásit orgánům činným v trestním řízení, nebo doporučí poškozenému (jeho zákonnému zástupci), aby se na tyto orgány obrátil. (2)
Upozornit žáky a jejich zákonné zástupce, že nošení cenných věcí (zejména věcí malých rozměrů) do školy je rizikové chování, které může vést k jejich odcizení. Škola ve školním řádu, školské zařízení ve vnitřním řádu: a) zdůrazní, že (cenné) věci, které nesouvisí s vyučováním a vzděláváním nemají žáci do školy nebo školského zařízení nosit nebo b) ředitel školy ve školním řádu určí způsob zajištění těchto předmětů na určeném místě. I v případě, že bude žákům doporučeno nenosit do školy věci nesouvisející s vyučováním, nelze se odpovědnosti za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech jednostranně zprostit a za klenoty, peníze a jiné cennosti se odpovídá do výše 5 000 Kč (§ 1 nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník); pokud budou věci převzaty do úschovy, hradí se škoda bez omezení.14
(3)
(1) (2)
14
Vést žáky k tomu, aby dokázali protiprávní jednání rozpoznat, byli všímaví vůči svému okolí a v případě, kdy budou svědky takového jednání, ohlásili věc pedagogickému pracovníkovi školy.
2 Jak postupovat při nahlášení krádeže žákem O události pořídit záznam na základě výpovědi poškozeného. Věc předat orgánům činným v trestním řízení (ohlásit na místní nebo obvodní oddělení Policie ČR), nebo poučit poškozeného žáka (jeho zákonného zástupce), že má tuto možnost. § 433 a 434 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 27
(3)
V případě, že je znám pachatel, je třeba nahlásit věc orgánu sociálně-právní ochrany (byl-li pachatel mladší 18 let) a současně věc předat orgánům činným v trestním řízení.
3 Jak postupovat preventivně proti vandalismu (1) Ve školním řádu uvést, že každý je odpovědný za škody, které svým jednáním způsobil, a proto po něm bude škola požadovat náhradu, jestliže škodu způsobil úmyslně nebo z nedbalosti. (2) V poučeních o bezpečnosti a ochraně zdraví je třeba se problematice vzniklých škod věnovat a žáky opakovaně upozorňovat na jednání, které k poškození majetku vede a jak se takovému jednání vyhnout.
Jak postupovat při vzniku škody (1) Jakmile vznikne škoda na školním majetku, je třeba o celé záležitosti vyhotovit záznam a pokusit se odhalit viníka. (2) V případě, že viníka škola zná, může na něm (jeho zákonném zástupci) vymáhat náhradu škody. (3) V případě, že nedojde mezi zákonnými zástupci nezletilého dítěte a školou k dohodě o náhradu škody, může škola vymáhat náhradu soudní cestou.
Příloha č.4
Základní legislativa v oblasti primární prevence rizikového chování:
- metodický pokyn MŠMT ČR č.j. 20 006/2007-51 k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních - metodický pokyn MŠMT ČR č.j. 24246/2008-6 k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízeních - metodický pokyn MŠMT ČR č.j. 14 423/99 k projevům rasismu, xenofobie a intoleranci - metodický pokyn MŠMT ČR č.j. 10 194/2002 – 14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví
28
- metodický pokyn MŠMT ČR č.j. 25 884/2003 ke spolupráci předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané - Školský zákon č. 561/2004 Sb. - Školský zákon o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb. - zákon č.383/2005 Sb. (změna 109/2002), o výkonu ústavní výchovy ve školských zařízeních a o preventivní výchovné péči ve školských zařízeních - zákon č.359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí - zákon č.379/2005 o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů - závazný pokyn Policejního prezidenta č.179/2000 - vyhláška č.72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
29
Příloha č. 5 Analýza stavu školního roku 2013/14 A)Materiálně technické podmínky školy: Počet žáků (k 1.9.2013): 227 I.stupeň: 132 II.stupeň: 95 Počet tříd 10 I.stupeň 5 II.stupeň 5 Počet oddělení ŠD 2 Odborné pracovny: 12 (chemie a fyzika, cvičná kuchyně, přírodopis, hudební výchova, učebna jazyků, společenská místnost, informatika, výtvarná výchova, 4x pracovna s interaktivní tabulí) Dílny a pozemky: dílna kovo a dřevo, pracovní nářadí Odpočinkový areál: 2 dvory pro odpočinek, 2 hřiště (travnaté, s umělým povrchem)
B) Výskyt patologických jevů a jejich řešení: a) falšování známek, podpisů – 1 případ -výchovné opatření vyplynulo ze školního řádu a ŠVP – snížená známka z chování b) kryté záškoláctví - 1 případ - výchovné opatření vyplynulo ze školního řádu a ŠVP – snížená známka z chování c) vysoká absence – 4 případy – projednáno s rodiči, výchovné opatření vyplynulo ze školního řádu a ŠVP – náhradní práce d) agresivní chování – 2 případy - výchovné opatření vyplynulo ze školního řádu a ŠVP – 2x důtka ředitelky školy
30
C) Konkrétní akce minimálního preventivního programu ve školním roce 2013/2014 Téma:
Ročník:
Šikana – rozpoznání, potlačení v počátcích
1. – 9. roč.
Prevence a odstraňování škodlivých návyků
1. – 9. roč.
Občanská výchova - DVD
6. – 9. roč.
Řekni drogám NE Hra o život Drogy – problém všech Nemoc a zdraví Drogy a kriminalita Štěstí na jehle Pohovory s rodiči problémových žáků
1. – 9. roč.
Knihovnička pro děti i rodiče
1. – 9. roč.
(brožury, letáky, bulletiny) Projekty: Ohrožení mravní výchovy mládeže
6. – 9. roč.
Extremismus
6. – 9. roč.
Individuální konzultace rodičů i žáků s VP a ŠMP
1. – 9. roč.
Besedy s policií ČR
1. – 9. roč.
Akce záchranného systému
8. roč.
Spaní ve škole
1. roč.
Předplatné HDJ
8. – 9.roč.
Den Země
1. – 9. roč.
Dětský den
1. – 9. roč.
Sportovní den
6. – 9. roč. 31
Lyžařský výcvikový kurz
6. – 9. roč
Projekt spolupráce ZŠ a MŠ
6. – 9. roč.
Projekt adopce na dálku
1. – 9. roč.
Diskotéka (organizuje 9. tř.)
6. – 9. roč.
Vánoční dílny
I. stupeň
Velikonoční dílny
I. stupeň
Pohádkový karneval
I. stupeň
Mikuláš a čert (organizuje 9. tř.)
1. – 8. roč.
32
Příloha č.6 Plán akcí v oblasti prevence rizikového chování na školní rok 2014/2015 Téma:
Ročník:
Šikana – rozpoznání, potlačení v počátcích Prevence a odstraňování škodlivých návyků
1. – 9. roč. 1. – 9. roč.
Občanská výchova - DVD Řekni drogám NE Hra o život Drogy – problém všech Nemoc a zdraví Drogy a kriminalita Štěstí na jehle Pohovory s rodiči problémových žáků (stanovení podmínek chování) Knihovnička pro rodiče (brožury, letáky, bulletiny) Projekty: Ohrožení mravní výchovy mládeže Extremismus Dotazník SORAD (ke zjištění patologických jevů v kolektivu třídy) Individuální konzultace rodičů i žáků s VP a ŠMP Besedy s policií ČR Akce záchranného systému Spaní ve škole Předplatné HDJ Vyzdob si svou školu Den Země Dětský den Sportovní den Lyžařský výcvikový kurz Školní akademie Projekt spolupráce ZŠ a MŠ Akce pořádané dětským parlamentem Vánoční dílny Velikonoční dílny Pololetní karneval
6. – 9. roč.
všichni učitelé, VP učitelé Ov, Rv, Vkz třídní učitelé VP, uč. Ov
1. – 9. roč.
všichni učitelé, VP
1. – 9. roč.
všichni učitelé
6. – 9. roč. 6. – 9. roč. 6. – 9. roč.
ŠMP,VP ŠMP,VP VP
1. – 9. roč.
VP, ŠMP
1. – 9. roč. 8. roč. 1. a 4. 8. – 9.roč. 1. – 9. roč. 1. – 9. roč. 1. – 9. roč. 1. – 9. roč. 6. – 9. roč 1. - 9. tř. 6. – 9. roč. + MŠ 1. – 9. roč. I. stupeň I. stupeň I. stupeň
všichni učitelé třídní učitelka třídní učitelka p.uč. Svěráková všichni učitelé všichni učitelé všichni učitelé učitelé TV p.uč.Pešová všichni učitelé ŠMP, VP VP všichni učitelé všichni učitelé všichni učitelé
33
Garant:
Příloha č.7
Zájmové kroužky ve školním roce 2014/15:
dopravní Horácké divadlo keramický (2x) vaření a ruční práce dramatický sportovní atletický dyslektický (2x) minivolejbal francouzština ruština angličtina
p.uč. Cahová Alena, p.uč. Svěráková p.uč. Svěráková p. v. Navrátilová p. v. Navrátilová p. uč. Baráková p. v. Indrová p. v. Indrová p.uč. Svěráková p.uč. Pešová p. uč. Attaf p. uč. Antonová p.uč. Dostálová
34
Příloha č.8
Souhlas s možností orientačního testování – alkohol, drogy
SOUHLAS: V souvislosti s prevencí sociálně nežádoucích jevů a předcházení možného ohrožení života a zdraví mého syna/mé dcery a předcházením škodám na majetku, které by mohl/a můj syn/má dcera pod vlivem návykové látky způsobit,souhlasím s možností orientačního testování přítomnosti nežádoucích návykových látek v organismu mého syna/mé dcery. Beru na vědomí, že testování na přítomnost alkoholu bude prováděno pomocí dechové zkoušky a testování na přítomnost omamné a psychotropní látky pomocí zkoušky ze slin. Jsem seznámen/a s následky požití návykové látky mým synem/mou dcerou v tom rozsahu, v jakém vyplývají z právních předpisů a školního řádu. Souhlas vydávám po dobu vzdělávání v ZŠ a MŠ Brtnice a je možno kdykoliv ho písemně odvolat u ředitelky školy. Jméno dítěte: Datum narození:
_________________________ Podpis zákonného zástupce
NESOUHLAS : Nesouhlasím s orientačním testováním mého dítěte na přítomnost nežádoucích návykových látek nebo alkoholu v organismu, které škola provádí v souvislosti s prevencí sociálně nežádoucích jevů a předcházení možného ohrožení života a zdraví žáků a předcházení škodám na majetku. Jsem seznámen/a s následky požití návykové látky mým synem/mou dcerou v tom rozsahu, v jakém vyplývají z právních předpisů a školního řádu. Toto rozhodnutí mohu kdykoliv písemně zrušit u ředitelky školy.
SCHVÁLENO: Na pedagogické radě dne 25.11.2010 HV SR dne 25.11.2010 Sdružením rodičů dne 25.11.2010 Aktualizace schválena na ped. radě dne 29. 8. 2011
35
Příloha č. 9 Postup při řešení opakované agresivity žáků (fyzické i slovní) vůči ostatním žákům nebo všem pracovníkům školy l. Pohovor žáka s vyučujícím (případně třídním učitelem). 2. Pohovor žáka s výchovnou poradkyní školy. 3. Pohovor žáka s ředitelkou školy. 4. Výchovná komise s rodiči žáka. 5. Vyloučení z výuky – povinnost zákonného zástupce zajistit doprovod při odchodu dítěte z výuky
Příloha byla projednána a schválena na pedagogické radě dne 20. května 2011. S přílohou č. 2 školního řádu byli žáci seznámeni dne 20. května 2011. Příloha č. 2 školního řádu byla zveřejněna na webových stránkách školy dne 20. května 2011.
36
Příloha č. 10 Zajištění dozoru před odpoledním vyučováním
Na základě vyhlášky č. 256/2012 Sb. mají rodiče možnost písemně požádat, aby jejich dítě v době polední přestávky bylo povinně v budově školy pod dozorem pověřené osoby. Žádost rodičů Žádám, aby můj syn/moje dcera ……………………………………………….. byl/a mezi každým dopolední a odpoledním vyučováním pod dozorem pověřené osoby v budově školy. Beru na vědomí, že je pro dítě v případě mého souhlasu povinností zůstat ve škole na určeném místě (dítě nesmí budovu opustit, pokud tak učiní, jedná se o hrubé porušení školního řádu). Pokud dozor nad dítětem nepožaduji, přebírám veškerou odpovědnost. Požaduji dozor:
ano
ne
Datum:
Podpis:
37