ZAŘÍZENÍ PRO SNÍŽENÍ HLUKU Z POZEMNÍ DOPRAVY ZVLÁŠTNÍ ZAMĚŘENÍ NA AKUSTICKÉ CLONY
Karel Mašata
Stručný obsah diplomové práce
Úvod Důsledky působení hluku Měření zvuku Přehled zařízení pro snížení hluku z pozemní dopravy Přehled platné legislativy Útlum zvuku Šíření zvuku přes překážku Výpočet hluku z pozemní dopravy Délka akustické clony Závěr
Úvod Podíl dopravy na celkovém hluku 60%
9%
5%
8%
Silniční doprava Letecká doprava Stavební místa
8%
10%
Železniční doprava Průmysl Ostatní
Základní pojmy
Zvuk
Fyzikální definice – mechanické vlnění pružného prostředí Fyziologická definice – „tu vnímáme sluchem“
Hluk
Hlukem můžeme označit každý nežádoucí zvuk, záleží na vztahu člověka k danému zvuku Dělení hluku podle povahy
Ustálený – změna hladiny < 5 dB(A) Nepravidelný – změna hladiny > 5 dB(A) Impulsní – tvořen zvukovými impulsy Přerušovaný – náhlé změny hladiny (proměnlivý hluk)
Důsledky působení hluku
Negativní
Specifické
Akutní akustické a explozní trauma Chronické akustické trauma Maskování Horšení zpracování a vštěpování poznatků
Systémové
Funkční poruchy v aktivaci centrálního nervového systému Funkční poruchy motorických a smyslových funkcí Funkční poruchy emocionální rovnováhy Ovlivnění kvality sociální interakce
Měření zvuku
Měřicí technika
Mikrofony – pro akustický tlak zvuku Akcelerometry – pro akustické zrychlení vibrací
Měření zvuku
Zvukoměr
Měřicí řetězec (mikrofon, zesilovač, měřidlo) Další části, které nemusí být vždy zastoupeny (efektovací obvod, integrační obvody, váhové filtry, logaritmická stupnice)
Zkalibrování měřicího řetězce před měřením
Před měřením (někdy také během a po měření)
Měření zvuku
Měřicí technika od firmy Brüel & Kjaer
Měření zvuku Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq
1 n 0,1Li = 10 log ∑10 n i =1
⎡⎣ dB ( A ) ⎤⎦
kde Li je i-tá naměřená hladina n je celkový počet naměřených údajů (hladin)
Přehled zařízení pro snížení hluku z pozemní dopravy
Základní vlastnosti protihlukových zařízení
Účinnost cca 6 – 12(15) dB Malý nárok na půdorysnou plochu Vzhledem k podílu nižších frekvencí v dopravním hluku je třeba počítat s ohybem vln za clonou, zmenšujícím efekt stínění Útlum, způsobovaný clonou je tím větší, čím je větší efektivní výška clony a čím menší jsou vzdálenosti mezi zdrojem a clonou a zejména mezi clonou a příjemcem Nezbytné otvory ve cloně musí být akusticky cloněny Clona musí být nejen dostatečně vysoká, ale i dostatečně dlouhá
Přehled zařízení pro snížení hluku z pozemní dopravy
Kritéria návrhu
Akustická Architektonická Stavebně konstrukční
Akustické kritérium
Co možná největší vzdálenost mezi komunikací a obytným prostředím Volba protihlukového opatření u zdroje na komunikaci Návrh protihlukového opatření na trase ve směru šíření hluku Zvuková izolace chráněných prostorů v budově
Přehled zařízení pro snížení hluku z pozemní dopravy
Architektonické kritérium
Respektování prostředí, krajiny, reliéfu terénu Vhodné tvarové, barevné, řešení clony Barevná a strukturální pestrost vnitřního povrchu clony Požadavky na bezpečnost provozu
Přehled zařízení pro snížení hluku z pozemní dopravy
Stavebně konstrukční kritérium
Požadavky na: Stabilitu, tvarovou a rozměrovou stálost, rozměrové tolerance, limity průhybu Plošná hmotnost min. 10 kg/m2 Odolnost proti stárnutí a korozi Stálobarevnost Odolnost proti ohni Odolnost proti vrženému kameni Nenáročnost na údržbu
Přehled zařízení pro snížení hluku z pozemní dopravy
Materiálové dělení protihlukových clon
Systémy s použitím plastů Systémy ze dřeva Systémy VELOX Ocelové systémy Systémy z hliníkových slitin Betonové systémy Azbestocementové systémy Systémy s průhlednou výplní Zděné systémy Montované ozeleňované clony
Přehled platné hlukové legislativy
Základní legislativa
Zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně před nežádoucími účinky hluku a vibrací ve znění NV č. 88/2004 Sb. HEM-300-11.12.01-34065 Metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí
Útlum zvuku
Přenosový útlum
Útlum vlivem prostorové disperze Útlum vlivem absorpce ve vzduchu Útlum vlivem větru, teplotních gradientů, atmosférické turbulence, přízemního efektu Útlum vlivem deště, mlhy nebo sněhu
Vložný útlum
Útlum vlivem odrazu Útlum akustickou clonou
Šíření zvuku přes překážku
Útlum akustickou clonou
Útlum podle Z. Maekawy Teoretické zjištění útlumu pro bodový zdroj zvuku Útlum podle J. Čechury (návrh akustické clony)
Další druhy překážek a útlumů v pozemní dopravě
Odrazivý terén Pohltivý terén Vzrostlá zeleň Konečný úsek komunikace Nízko rozptýlená zástavba Přilehlá a protilehlá budova (zástavba)
Útlum podle Z. Maekawy
Útlum zvuku akustickou clonou
Hodnota Fresnelova čísla N [-]
2δ N= λ
Pro rychlost zvuku c = 340 m.s-1 dostáváme závislost na kmitočtu
δ. f N= 170
Útlum podle Z. Maekawy
Výslednou hodnotu útlumu D [dB] získáme z následujícího grafu
Teoretické zjištění útlumu pro bodový zdroj zvuku
Všeobecně platný vztah
2 2 ⎡⎛ 1 ⎞ ⎛1 ⎞ ⎤ D = log ⎢⎜ − x ⎟ + ⎜ − y ⎟ ⎥ ⎠ ⎝2 ⎠ ⎦⎥ ⎣⎢⎝ 2
kde x a y jsou hodnoty Fresnelových integrálů, které určíme pomocí parametru q q=h
f c
2 (a + b) 0,396 nebo také D = 14, 22q ab
Pokud a λ a b λ , pak platí 2 2 ⎞ ⎛ ⎞⎤ 2 ⎡⎢ ⎛ h⎞ h⎞ ⎛ ⎛ D = log a ⎜ 1 + ⎜ ⎟ − 1⎟ + b ⎜ 1 + ⎜ ⎟ − 1⎟ ⎥ + 10 ⎟ ⎜ ⎟⎥ λ⎢ ⎜ ⎝a⎠ ⎝b⎠ ⎠ ⎝ ⎠⎦ ⎣ ⎝
Útlum podle J. Čechury Návrh akustické clony 40 35 30 25
D B [dB]
20 15 10 5 0 -1
-0,1
-0
-0
0
0
N [-]
0,01 0,1
1
10
100
Útlum akustickou clonou v pozemní dopravě
Pro výpočet útlumu clony DB [dB] v okolí dopravní komunikace se používá následujícího vztahu:
DB = 24 dB pro δ > 60 m
pro 0 m ≤ δ ≤ 60 m je
DB = 13,41 + 10,47log(δ + 0,18) – 2,67[log(δ + 0,18)]2 kde δ = a + b – c [m] je hodnota Fresnelova čísla
pro zvukovou vlnu o kmitočtu f = 170 Hz a vyjadřuje vliv rozdílu drah mezi dráhou zvuku přes clonu a přímou dráhou zvuku
Kategorie konstrukcí akustických clon
podle ČSN EN 1793 -1:1998 -2:1998 -3:1998 (73 7060) Zařízení pro snížení
hluku silničního provozu – zkušební stanovení akustických vlastností – Část 1: Určení zvukové pohltivosti laboratorní metodou – Část 2: Určení zvukové neprůzvučnosti laboratorní metodou – Část 3: Normalizované spektrum hluku silničního provozu. 1. 10. 1998 Účinnost pohltivosti 18 ⎛ ⎞ DLα = −10.log ⎜ 1 − ∑ α si .10 Li /10 ⎟ ⎝ i =1 ⎠
Účinnost vzduchové neprůzvučnosti
⎛ 18 − Ri /10 Li /10 ⎞ DLR = −10.log ⎜ ∑10 .10 ⎟ ⎝ i =1 ⎠
Kategorie
DLα [dB]
Kategorie
DLR [dB]
A0 A1 A2 A3 A4
neměřeno <4 4 až 7 8 až 11 > 11
B0 B1 B2 B3
neměřeno < 15 15 až 24 > 24
Výpočet hluku z pozemní dopravy
Pozemní doprava
Silniční – ekvivalentní hladina akustického tlaku A za hodinu pro jednotlivý úsek
LAeq = 10 log( F1.F2 .F3 .n) + 40 + ∑ Ci − ∑ Di
Tramvajová – ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro jednotlivý úsek tramvajové tratě
LAeq = 10 log ( 44,5.F5 .m ) + 40 + ∑ Ci − ∑ Di Trolejbusová – ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro jednotlivý úsek trolejbusové tratě
LAeq = 10 log ( F3 .F7 . p ) + 40 + ∑ Ci − ∑ Di Železniční – ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro jednotlivý úsek železniční tratě
LAeq = 10 log (140.F4 .F5 .F6 .m ) + 40 + ∑ Pi + ∑ Ci − ∑ Di
Délka akustické clony
Analogie se šířením světla H2 l= 4λ
Bez vlivu postranní difrakce ⎛ 180 ⎞ DU = 10 log ⎜ ⎟ ⎝ α ⎠
Délka akustické clony bez vlivu postranní difrakce
Grafická závislost
Délka akustické clony podle Z. Maekawy
Schéma výpočtu
Počítáme s vlivem postranní difrakce Nejobecnější metoda
(
L = 10 log 10
L[ A] /10
+ 10
L[ B] /10
+ 10
L[C ] /10
)
Závěr
Složitá problematika protihlukových clon V souvislosti s nežádoucími dopady hluku se používání protihlukových clon jeví jako opodstatněné Legislativa v protihlukové ochraně se v poslední době změnila, zejména v souladu s evropskými normami Při šíření zvuku se uplatňují nejrůznější druhy útlumu, přičemž ve výpočtu můžeme nepodstatné útlumy zanedbat Navrhovaná protihluková opatření, či teoretické úvahy je nutné (vhodné) vždy ověřit přímým měřením v terénu
Přehled použitých zdrojů [1] NOVÁČEK, J.: Podíl zeleně na snižování hluku (Vegetation share in noise reduction).2004 [2] STEJSKAL, J.: Ubývání tichých míst - hluk se stal jedním z největších environmentálních problémů ČR. 1. října 2004 [3] STEINER, D.: Seminární práce na téma akustika. 2. června 1999 [4] NOVÁK, J.: Vlnění v bodové řadě. Ing. Novák Jan, Dobiášova 890/40, 460 06 Liberec [5] KAŇKA, J.: Stavební fyzika 31. Praha, Vydavatelství ČVUT 2004 [6] NOVÝ, R.: Hluk a chvění. Praha, Vydavatelství ČVUT 1995 [7] SVOBODA, V.: Sluchové ústrojí - střední ucho (1. díl). 8. března 2004 [8] SVOBODA, V.: Sluchové ústrojí – akustické trauma (4. díl). 11. srpna 2004 [9] SZÚ Praha: Souhrnná zpráva, 1997 – Státní zdravotní ústav (SZÚ): Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 1998, SZÚ Praha 1998 [10] HAVRÁNEK, J., a kol.: Hluk a zdraví. Praha, Avicenum, zdravotnické nakladatelství 1990 [11] SMETANA, C., a kol.: Hluk a vibrace, měření a hodnocení. Praha, MMT 1998 [12]
[13] Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění NV č. 88/2004 Sb. [14] HEM-300-11.12.01-34065: Metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí. Praha, Ministerstvo zdravotnictví – hlavní hygienik České republiky 11. prosince 2001 [15] ČECHURA, J.: Akustika stavebních konstrukcí. Praha, Vydavatelství ČVUT 1999
Přehled použitých zdrojů [16] KAŇKA, J.: Stavební fyzika 1 – Zvuk a denní světlo v architektuře. Praha, Vydavatelství ČVUT 2004 [17] VELOX: katalog LÄRMSCHUTZ. Velox-Werk GesmbH, A – 9422 Maria Rojach 2004 [18] MAEKAWA, Z. – LORD, P.: Environmental and Architectural Acoustics. London, E & FN Spon 1994 [19] MAEKAWA, Z.: Noise reduction by screens. Applied Acoustics, Volume 1, Issue 3, Pages 157173, July 1968 [20] SZÚ Praha: Souhrnná zpráva, 2002 – Státní zdravotní ústav (SZÚ): Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 2002, SZÚ Praha 2003 [21] ORLÍK, A.: Diplomová práce – Modelování hluku ze silniční dopravy v oblasti městské zástavby. VŠB – TU Ostrava HGF (obor: Geoinformatika) 7. května 2004 [22] LIŠKA, V.: Diplomová práce (seminární, bakalářská, absolventská) zpracování a obhajoba. Praha, Ivo Ulrych – Růžičkův statek 2003 [23] LIBERKO, M.: Hluk z dopravy. Brno, VÚVA 1991 [24] ŠPELDA, A.: Hudební akustika. Praha, SPN 1978 [25] [26] ČSN EN 1793 -1:1998 -2:1998 -3:1998 (73 7060) Zařízení pro snížení hluku silničního provozu – zkušební stanovení akustických vlastností – Část 1: Určení zvukové pohltivosti laboratorní metodou – Část 2: Určení zvukové neprůzvučnosti laboratorní metodou – Část 3: Normalizované spektrum hluku silničního provozu. 1. 10. 1998
Připomínky k diplomové práci
V jednotlivých kapitolách je postupně rozebráno množství problematiky související s akustikou, ale některé s akustickými clonami mají vztah jen velmi malý např. některé části kapitoly Měření zvuku. Na straně 4 jsou zmíněny limity hluku pro dopravu a jsou dány do souvislosti se zdrojem literatury, který je ale převzal. Vhodnější by bylo asi ještě zmínit i původní zdroj, kterým je Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. V ostatních případech jsou již u jiných zmiňovány i zdroje původní. Pro hodnotu 0 dB je smluvně stanovena hodnota akustického tlaku 20 µPa a ne 20 Pa, jak je uvedeno na str. 9. Na straně 45 je špatně označena tabulka č. 8. Od bodového zdroje hluku se vlnění šíří na kulových vlnoplochách (str. 48). V jednotlivých kapitolách je mnoho vztahů, které jsou převzaty z odborné literatury. Pravděpodobně díky překlepům vzniklo v ojedinělých případech k některým chybám případně záměně vztahů např. str. 49 vztah 25 nebo str. 82 vztah 115. Přesto, že již v názvu je zmíněno zaměření na akustické clony, bylo by možné zmínit i jiné způsoby, než jsou výše zmíněné clony a doplnit tak kapitolu 4 a některé další uvést. Na straně 36 je zmíněno, že min. plošná hmotnost má být alespoň 10 kg/m2. Jaký má tento požadavek opodstatnění? Má tento požadavek souvislost s podmínkami platnosti výpočtu na str. 60?