Zadání Územního plánu Tichá bylo schváleno na zasedání Zastupitelstva obce Tichá konaném dne

1. ÚVOD 1.1

ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH

Územní plán Tichá je zpracován na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi objednatelem, Obcí Tichá a zhotovitelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s r.o., dne 13. 1. 2009. Zadání Územního plánu Tichá bylo schváleno na zasedání Zastupitelstva obce Tichá konaném dne 8. 6. 2009. Pro zpracování Územního plánu Tichá byla použita územně plánovací dokumentace a podklady: - Územní plán sídelního útvaru Tichá, schválen Obecním zastupitelstvem obce Tichá dne 22. 6. 1998; - Změna č. 1 Územního plánu sídelního útvaru Tichá, schválena Zastupitelstvem obce Tichá dne 26. 6. 2006; - Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením Vlády České republiky dne 20. července 2009, č. 929; - Územní plán velkého územního celku Beskydy - návrh (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, listopad 2001), schválený usnesením vády ČR ze dne 25. 3. 2002, č. 298; - Změna č. 1 Územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o., Praha , červenec 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 12. 12. 2006; - Změna č. 2 Územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje, č. 13/1144/1 ze dne 12. 9. 2006; - ÚAP a RURÚ SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (rok 2008); - ZÚR MSK (návrh ve fázi projednávání); - Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004; - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FIFE, a.s, září 2003), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004; - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odra, s.p., 2003), odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25.9.2003; - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., Ostrava, prosinec 2003), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 10.6.2004; - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004; - Mapy ložiskové ochrany - Kraj Moravskoslezský (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha); - Mapy svahových deformací na území Moravskoslezského kraje (MŽP - Česká geologická služba - Geofond, Praha); - Mapy poddolovaných území - Moravskoslezský kraj (MŽP - Česká geologická služba Geofond, Praha); - Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR ; - Návrh regionálního ÚSES České republiky - ÚTP (Společnost pro životní prostředí Brno, 1996); 1

- Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje (Ageris 2007); - Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006 - tabelární přehled (Český hydrometeorologický ústav Praha, 2006); - Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004); - Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním; - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o, listopad 2004 ); - Program rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o.); - Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska (Enterprise plc, s.r.o.); - Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území MSK (Ekotoxa Opava, s.r.o.); - Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (březen 2009); - Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy IX ve věci změny podmínek ochrany v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve (nabytí právní moci dne 31.7.2009).

2

1.2

OBSAH A ROZSAH ELABORÁTU

Územní plán Tichá obsahuje: I. Návrh územního plánu Tichá II. Odůvodnění územního plánu Tichá I. Návrh Územního plánu Tichá obsahuje: I.A Textovou část I.B Grafickou část, která obsahuje výkresy 1. Základní členění území 2. Hlavní výkres 3. Doprava 4. Vodní hospodářství 5. Energetika a spoje 6. Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace

v měřítku 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

II. Odůvodnění Územního plánu Tichá obsahuje: II.A.1 Textovou část II.B Grafickou část, která obsahuje výkresy 7. Koordinační výkres 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 9. Širší vztahy

v měřítku 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 25 000

II.A.2 Vliv ÚP Tichá na udržitelný rozvoj území Obsah grafické části Výkres č. 1. Základní členění území obsahuje vyznačení hranice řešeného území, hranice zastavěného území a hranice zastavitelných ploch. Výkres č. 2. Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, tj. vymezení ploch s rozdílným využitím, koncepci uspořádání krajiny, vymezení ploch pro dopravu, vymezení zastavěného území a zastavitelných ploch. Výkres č. 3. Doprava obsahuje návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení ploch pro dopravu. Výkres č. 4. Vodní hospodářství obsahuje návrh řešení problematiky vodního hospodářství. Výkres č. 5. Energetika, spoje obsahuje návrh řešení problematiky energetiky a spojů. Výkres č. 6. Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona nebo ke kterým lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona. Výkres č. 7. Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona. Výkres č. 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů nezbytný k realizaci navržených řešení. Výkres č. 9. Širší vztahy zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací, inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na správní území okolních obcí.

3

1.3 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE Územní plán Tichá je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění pozdějších předpisů) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Územním plánem je vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy. Dále jsou stanoveny plochy pro veřejně prospěšné stavby. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu s nadřazenou dokumentací Moravskoslezského kraje a s politikou územního rozvoje. V únoru roku 2009 byly zpracovány průzkumy a rozbory pro Územní plán Tichá. Jejich cílem bylo získání údajů o současném stavu území, problémech území a rozvojových záměrech. Na základě těchto průzkumů a rozborů a Územně analytických podkladů zpracovaných pro SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2008, byl vypracován návrh zadání Územního plánu Tichá, který byl projednán dle § 47 stavebního zákona a upraven dle vznesených připomínek a stanovisek. Definitivní znění Zadání schválilo Zastupitelstvo obce Tichá dne 8. 6. 2009. Na základě schváleného zadání byl v červnu - srpnu 2009 zpracován Územní plán Tichá. Řešeným územím Územního plánu Tichá je katastrální území Tichá na Moravě, které tvoří správní území obce Tichá. Celková rozloha řešeného území je 1645 ha. Územní plán Tichá bude dále upraven na základě výsledku společného jednání a veřejného projednání podle stavebního zákona.

1.4 KULTURNÍ A HISTORICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ Obec Tichá leží severním směrem od města Frenštát pod Radhoštěm v údolí tvořeném potokem Tichávkou. Obec se nachází v oblasti "Přírodního parku Podbeskydí" a často vyhledávaným cílem turistů je přírodní památka Travertinová kaskáda. Obecní úřad se nachází v centru obce se základní občanskou vybaveností. Dominantou obce je kostel sv. Mikuláše, který se nachází také v centru zástavby. Obytná zástavba obce je tvořena převážně rodinnými domy, které jsou soustředěny hlavně podél silnice III/48310 Kunčice pod Ondřejníkem – Tichá. V centru obce se nacházejí také obytné domy a po celém katastrálním území jsou roztroušeny objekty individuální rekreace (druhého bydlení). První záznam o obci Tichá pochází z roku 1359 (v současné podobě obec vznikla roku 1846 spojením Velké a Malé Tiché). Obec patřila k největším někdejšího hukvaldského panství. K významným rodákům patří malíř, grafik a dřevorytec Leopold Parma, lidová malířka Alžběta Fojtíková a sbormistr Josef Blažek. Jednou z největších pamětihodností obce byl dřevěný kostelík vystavěný roku 1510 na prudkém srázu nad říčkou Tichávkou, který byl

4

nepřehlédnutelnou dominantou obce. Byl zasvěcen sv. Mikuláši. V roce 1946 shořel při zásahu bleskem. Na jeho místě byl postaven kostel nový. V obci Tichá je jako území s vyšší pravděpodobností výskytu archeologických nálezů evidováno středověké a novověké jádro obce. V tomto území je ve smyslu odst. 2, § 22, zák. č. 20/1987 Sb., s dostatečným časovým předstihem písemně ohlásit zahájení výkopových prací Archeologickému ústavu AV ČR a následně umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu na základě dohody uzavřené podle odst. 1, § 22, zák. č. 20/1987 Sb. Odborný archeologický dohled je nezbytný již při skrývkách orniční vrstvy, v opačném případě hrozí poškození archeologických nálezů, které jsou dle povahy jejich nálezových okolností majetkem obce, kraje či státu. V obci Tichá jsou evidovány tyto nemovité kulturní památky: 53644/8-1689/1 krucifix na p. č. 190 u vstupu na hřbitov; 45789/8-1690 boží muka p.č. 2506/1, u silnice 4848; 25437/8-1555 sousoší Smuteční píseň na hřbitově naproti hlavního vstupu p.č. 1831. Respektovat návrh nemovitostí na kulturní památky v obci Tichá: - areál usedlosti č.p. 9, parc. č. 902, - roubený dům č. 10, parc. č. 888, - špýchar u č.p. 020, parc. č. 951, - zděný dům č.p. 27, parc. č. 1193, - dům č. 33, parc. č. 1044, - zděný dům č.p. 50, parc. č. 987, - stodola u č.p. 53, parc. č. 970, - prkenná stodola u č. p. 59, parc. č. 921, - roubená stodola u č.p. 62, parc. č. 892, - špýchar u č.p. 73, parc. č. 768, - zděný a roubený dům č. p. 79, parc. č. 689, - zděný dům č.p. 83, parc. č. 587, - roubený dům č. p. 90, parc. č. 366, - stodola u č.p. 93, parc. č. 1629, - roubený dům č.p. 94, parc. č. 326, - roubená chalupa č.p. 177, parc. č. 681, - roubená chalupa č.p. 189, parc. č. 754, - areál usedlosti č.p. 201, parc. č. 1314, - roubený dům č.p. 214, parc. č. 917, - roubená chalupa č.p. 236, parc. č. 687, - roubený dům č.p. 251, parc. č. 875, - roubený dům č.p. 256, parc. č. 1034.

5

2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM 2.1

ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ - POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ

Obec Tichá leží ve východním okraji okresu Nový Jičín, severním směrem od města Frenštát pod Radhoštěm. Ze severu sousedí se správním územím města Kopřivnice (k. ú. Vlčovice, k. ú. Mniší), z východu se správním územím obce Kozlovice (k. ú. Měrkovice, k. ú. Kozlovice) a se správním územím obce Kunčice pod Ondřejníkem (k. ú. Kunčice pod Ondřejníkem), z jihu se správním územím města Frenštát pod Radhoštěm (k. ú. Frenštát pod Radhoštěm) a ze severu se správním územím obce Lichnov (k. ú. Lichnov). Tichá náleží k obci s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm, kde je i stavební úřad. Finanční úřad je v Kopřivnici, katastrální úřad, pozemkový úřad, okresní soud a celní úřad jsou v Novém Jičíně, vojenská správa je ve Frýdku - Místku a matriční úřad je přímo v obci Tichá. Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb, přirozená dělba funkcí sídel do značné míry předurčují jak rozvoj řešeného území i širšího regionu. Obec Tichá patří mezi středně velké, rozvíjející se obce SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Je tvořena jediným srostlým sídlem, bez dělení na části obce, tvořící jedno katastrální území. Je stabilní součástí sídelní struktury regionu. Tvoří přirozený spádový obvod Frenštátu pod Radhoštěm, částečně i Kopřivnice (zejména vlivem pohybu za prací). Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, částečně obslužná, dopravní, rekreační a omezeně i výrobní (zemědělská a drobná výroba). Obyvatelstvo obce vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě a spolkové činnosti. Obec se v posledních letech výrazně rozvíjí. Na území obce se omezeně projevují suburbanizační tendence měst v okolí v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (Kopřivnice, vzdálenější Nošovice a Mošnov). Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Frenštát pod radhoštěm a širší srovnání počet částí / výměra km2/ Obyvaobyvatel na 2 km obec tel SO ORP obcí katastrů částí obec obec část.o. km2 Frenštát pod 6 6 6 1,0 99 16,4 18 957 3 160 3 160 192 Radhoštěm průměr ORP MSK kraj 13,6 27,9 28,3 2,3 246,7 19,3 56813,5 4 180 2 006 230 ČR 30,5 63,0 72,8 2,8 382,3 15,4 44727,0 1 661 690 132 Zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007 Pro sídelní strukturu celého správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm je do značné míry determinující vysoká hustota osídlení, malý počet obcí a sídel (u v některých obcí s rozptýlenou zástavbou) a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (urbanizovaná, průmyslová krajina s potenciálem dalšího rozvoje). Pro hodnocení širších vztahů a sídelní struktury regionu je nutno vnímat základní vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR).

6

Nadmístní dopravní vazby Tiché zajišťuje především silnice I/58, na kterou je obec připojena prostřednictvím silnice III/4864. Silnice I/58 zaujímá v hierarchii silniční sítě Moravskoslezského kraje nadregionální význam a zajišťuje vazby na mezinárodní tahy E 442 (Karlovy Vary - Teplice - Chlumec - Děčín - Nový Bor - Turnov - Jičín - Hradec Králové Lipník n/B - Hranice - Makov – Slovensko) v Rožnově pod Radhoštěm (silnice I/35) a E 462 (Brno - Vyškov - Olomouc - Lipník n/B - Bělotín - Chotěbuz – Polsko) v Příboře (silnice I/48). Významnými silničními komunikacemi pro obec jsou dále silnice II/483 a III/4848, které zajišťují nejen spojení s okolním významnými sídly, ale převádějí i rekreační dopravu směřující do oblasti Beskyd, a to především ze směru od Frýdku – Místku. Ostatní silnice pak zajišťují pouze místní spojení s okolními obcemi. Železniční trať obcí neprochází. Nejbližší veřejné mezinárodní letiště se nachází v Mošnově. Z nadřazených sítí technické infrastruktury prochází katastrálním územím obce Tichá vedení 400 kV - VVN 403 Nošovice-Prosenice, VVN 459 Nošovice-Horní Životice a 220 kV VVN 270 Lískovec-Povážská Bystrica. V souvislosti se strategickým záměrem rozvoje přenosové soustavy ČEPS a.s. a v souladu s návrhem Změny č. 1 ÚPN VÚC Beskydy (Atelier T – Plan s.r.o. Praha, 06/2006), se navrhuje posílení přenosového profilu elektrické energie mezi Polskem a ČR (požadavek EU do r. 2010) rekonstrukcí jednoduchého vedení 400 kV - VVN 403 Prosenice – Nošovice na dvojité vedení VVN 403 – 456, bez nároku na zábor území a ve stávajícím koridoru ochranného pásma. Vyjížďka za prací a občanskou vybaveností, která z ekonomických důvodů není provozována v obci, směřuje především do blízkých měst - Frenštátu pod Radhoštěm, Kopřivnice, Nového Jičína. Na základě komplexního zhodnocení rozvojových předpokladů (podmínek životního prostředí, hospodářských a podmínek soudržnosti obyvatel území) v obci Tichá je předpokládán další růst počtu obyvatel (ve střednědobém časovém horizontu na cca 1780 - 1820 obyvatel v létech 2020 - 2025), při odpovídajícím rozvoji bydlení, širších podmínek pro podnikání a částečně i obslužných funkcí obce. Základní bilance vývoje počtu obyvatel, bytů slouží především jako podklad pro navazující koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu plošného rozsahu nových ploch, zejména pro podnikání a bydlení. Tato bilance je součástí odůvodnění územního plánu, kap. 4 Komplexní odůvodnění přijatého řešení 4.10 Sociodemografické podmínky, 4.11 Bydlení). Tato orientační bilance spoluvytváří základní rámec při posuzování územního rozvoje, ale i širší posouzení přiměřenosti investic v řešeném území. Obec Tichá se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Celé správní území obce Tichá zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení. Je nutno respektovat ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc: - výstavba souvislých kovových překážek, - výstavba větrných elektráren, - stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem, 7

- stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení. V tomto území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem omezena nebo zakázána. Na celém správním území obce Tichá je zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska povolování níže vyjmenovaných druhů staveb dle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc. - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy, - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů, - výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení, - výstavba větrných elektráren, - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice..), - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem, - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky). Vazby sídelní struktury, vazby dopravní, vazby sítí technické infrastruktury včetně prvků ochrany přírody a ÚSES přesahující správní hranici obce Tichá jsou zobrazeny ve výkrese č. 9 Širší vztahy v měřítku 1 : 25 000.

8

2.2

POSTAVENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V NÁVAZNOSTI NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Pro další rozvoj obce má značný význam poloha a funkce obce v sídelní struktuře regionu, včetně širších vazeb na okolní území. Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je od r.2008 provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR). Vlastní řešené území není součástí rozvojové oblasti, nejbližší je rozvojová oblast OB2 Ostrava, s vymezením za SO ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části), Kravaře (bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části), Ostrava, Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části). V rámci PÚR ČR (r. 2008) byly vymezeny i tzv. specifické oblasti (SOB) – řešené území zahrnuje SOB2 - specifická oblast Beskydy, s vymezením SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek (jižní okraj), Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (západní okraj), Rožnov pod Radhoštěm, Třinec (jihozápadní okraj), Vsetín (východní část). Oblast se dotýká na území ORP Frýdek-Místek rozvojové oblasti OB2 Ostrava a na území ORP Jablunkov a Třinec rozvojové osy OS 13 Ostrava-Třinec-hranice ČR. Důvody vymezení specifické oblasti podle PÚR ČR: a) Potřeba nápravy strukturálního postižení oblasti, kde došlo ke stagnaci pro oblast důležitých ekonomických odvětví. b) Potřeba rozvíjet a rovnoměrně využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký rekreační potenciál krajiny přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Beskyd, které jsou chráněnou krajinnou oblastí. Jedná se o území s vysokou estetickou hodnotou krajiny a osídlení a kulturními a národopisnými tradicemi se silnou vazbou obyvatel na místo (Radhošť). c) Potřeba rozvoje drobného a středního podnikání, především v oblasti cestovního ruchu. Potřeba využít k rozvoji potenciál jednoho z hlavních dopravních tahů na Slovensko, procházející oblastí. d) Potřeba ochrany významného zdroje energetických nerostných surovin s nadnárodním významem (ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát, nacházejícího se v přírodně vysoce hodnotném území), jako rezervy pro případné využití budoucími generacemi. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a) ochranu ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát jako rezervy pro případné využití budoucími generacemi v souladu s potřebami udržitelného rozvoje území. b) rozvoj rekreace, c) restrukturalizaci ekonomiky, d) zlepšení dopravní dostupnosti zejména příhraniční oblasti, e) rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu. Úkoly pro územní plánování: V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí a) vytvářet územní podmínky pro umísťování aktivit spojených s restrukturalizací ekonomiky, b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti hraničních oblastí se Slovenskem, c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému přeshraničních pěších a cyklistických tras,

9

d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace, e) chránit v ÚPD území pro modernizaci a rekonstrukci silnice I/11 v úseku MÚK R48 – státní hranice na kapacitní silnice v souladu s rozvojovými aktivitami oblasti, f) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných lokalit pro zatravňování a pastvinářství. Problémy specifických oblastí jsou řešeny řadou rozvojových a podpůrných opatření v rámci regionální politiky, zejména na úrovni kraje (program územního obvodu kraje, regionální operační programy) a úrovni ČR. Okres Nový Jičín patří mezi tzv. strukturálně postižené okresy ČR. Vazby mezi regionálním a oborovým vymezením, postavením specifických oblastí (např. hospodářsky slabými strukturálně postiženými regiony) a vymezením plynoucím z územně plánovacích podkladů se v současnosti postupně upřesňují. Řešeného území se dotýká pouze část úkolů formulovaných pro územní plánování v Politice územního rozvoje ČR, zejména z hlediska přiřazení ke specifické oblasti. Obecně je nutno vycházet z definic specifických oblastí, ve kterých se dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. V rámci zpracování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dosud nevydány) bylo navrženo upřesnění specifické oblasti SOB 2 Beskydy. SOB2 zahrnuje pouze dále uvedené obce SO ORP Frenštát pod Radhoštěm – vlastní město Frenštát pod Radhoštěm a Trojanovice. Obec Tichá tedy není v rámci tohoto upřesnění k zařazení do SOB2 Beskydy navrhována.

2.3

VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU TICHÁ S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM

Správní území obce Tichá je součástí území řešeného územně plánovací dokumentací vydanou krajem - Územního plánu velkého územního celku Beskydy (návrh schválen usnesením vády ČR ze dne 25. 3. 2002, č. 298, jeho Změnu č. 1, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 12. 12. 2006 a jeho Změna č. 2, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1 ze dne 12. 9. 2006). Pro území obce Tichá vyplývá požadavek respektovat závaznou část platného Územního plánu velkého územního celku Beskydy, tj. respektovat: - rekonstrukci jednoduchého vedení VVN 403 Prosenice-Nošovice ne vedení s dvojitým potahem, VVN 459 Nošovice – Horní Životice a 220kV – VVN 270 Lískovec – Povážská Bystrica. - stávající trasu radioreléového spoje RKS Hošťálkovice – Radhošť, ostatní radioreléová síť a dálkový kabel - návrh silnice I a II třídy - stávající vodojem, stávající čistírny odpadních vod, stávající zdroje podzemních vod a významné vodovodní řady; - stanovená záplavová území - prvky nadregionálního, regionálního (dle ZÚR MSK) ÚSES; - vymezené území PP Travertinové kaskády a přírodního parku Podbeskydí. 10

3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TICHÁ Požadavky schváleného Zadání územního plánu Tichá jsou splněny, kromě: 1) požadavku na respektování Politiky územního rozvoje 2006 v oddíle A) bodě 1, vzhledem k tomu, že bylo zrušeno usnesení vlády č. 561 ze dne 17. května 2006, o Politice územního rozvoje ČR a byla schválena Politika územního rozvoje České republiky 2008 dne 20. července 2009, č. 929. 2) požadavku uvedeném v bodě 5 oddílu C) zadání – na 1 RD předpokládat plochu 1000 – 1200 m2. V Územním plánu Tichá je předpokládaná výměra na 1 RD 2000 m2 s ohledem na tradiční způsob zástavby.

11

4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Územní plán Tichá byl zpracován bez konceptu řešení a bez variant. 4.1

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

Geomorfologické podmínky – především tvary reliéfu ovlivňují možnosti využití území. Například náklady na budování technické infrastruktury výrazně rostou v členitém reliéfu, např. při budování komunikací, kanalizace. Řešené území je mírně členité, zejména podél malých místních vodních toků vykazuje relativně výraznější výškovou členitost. Geomorfologické podmínky území výrazněji neomezují jeho využití, z širšího hlediska (zejména výhledů na Moravskoslezské Beskydy) jsou zdrojem jeho rekreační a obytné atraktivity. Řešené území se nachází na území následujících geomorfologických jednotek: provincie: Západní Karpaty soustava: Vnější Západní Karpaty podsoustavy: Západobeskydské podhůří celek: Podbeskydská pahorkatina podcelek: Štramberská vrchovina Frenštátská brázda okrsek: Měrkovická pahorkatina Radhošťské podhůří Vlastní reliéf Podbeskydské pahorkatiny je na území obce z geologického hlediska budován mezozoickými horninami - alpínsky zvrásněné (pískovce, břidlice), místy s vulkanickými terciérními horninami (čedice, fonolity, tufy). Většina území je překryta kvartérními sedimenty (hlíny, spraše), dna místních vodních toků štěrkovými sedimenty. Do správního území obce Tichá zasahují ložiska nerostných surovin: Chráněné ložiskové území: 14400000 Čs. část Hornoslezské pánve, surovina uhlí černé, zemní plyn; 21690002 Tichá, surovina – uhlí černé, zemní plyn; 14430000 Trojanovice, surovina – zemní plyn. Výhradní ložiska: 317190000 Mořkov-Frenštát, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé; 321690003 Kopřivnice-Tichá, stav využití – současná z vrtu, surovina – uhlí černé, zemní plyn; 314430100 Frenštát-západ a východ, stav využití – dosud netěženo, surovina – zemní plyn; 314420000 Frenštát-východ, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé; 314430000 Frenštát-západ, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé; 321690002 Kopřivnice-Tichá, stav využití – současná z vrtu, surovina – uhlí černé, zemní plyn. Poddolovaná území: 4522 Tichá na Moravě 1, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy; 4533 Kozlovice 5-Tichá, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy; 4521 Tichá na Moravě 2, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy;

12

4524 Tichá na Moravě 3-Tížová, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy; 4526 Tichá na Moravě 4, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy. Dobývací prostory – těžené: 40038 Tichá, nerost – zemní plyn; Dobývací prostory – netěžené: 20072 Trojanovice, nerost – černé uhlí. Podle Mapy důlních podmínek pro stavby v okrese Frýdek - Místek, zpracované OKD, a.s. IMGE, o. z. v červnu 1997, leží celé správní území v území mimo vlivy důlní činnosti, v ploše C2. V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu podle horního zákona. Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů (stavební zákon) jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení.

3522 Tichá, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 1975; 3526 Tichá, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 1975; 3501 Tichá na Moravě, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 2008; 3502 Tichá na Moravě, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 2008; 3503 Tichá, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 1975; 3505 Tichá, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 1975; 3504 Tichá na Moravě, sesuv aktivní, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 2008; 6659 Tichá na Moravě, sesuv aktivní, rok pořízení záznamu 2000, aktualizace 2008; 6660 Tichá na Moravě, sesuv aktivní, rok pořízení záznamu 2000, aktualizace 2008. Ve správním území obce Tichá jsou evidována poddolovaná území z historické těžby: 4522 Tichá na Moravě 1, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy; 4533 Kozlovice 5-Tichá, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy; 4521 Tichá na Moravě 2, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy; 4524 Tichá na Moravě 3-Tížová, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy; 4526 Tichá na Moravě 4, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy. Zastavitelné plochy vymezené ÚP Tichá jsou vymezeny mimo evidovaná sesuvná území a mimo poddolovaná území z historické těžby. Zastavitelné plochy nebudou mít vliv na případné využívání evidovaných ložisek nerostných surovin.

13

4.2

VODNÍ REŽIM

Převážná část území spadá do ČHP 2-01-01-134 - povodí Tichávky. Severní část území spadá do ČHP 2-01-01-136 – povodí Lubinky. Jižní a západní část území spadá do ČHP 2-0101-131 a do ČHP 2-01-01-133 – povodí Lubiny. Povrchové vody z převážné části území odvádí potok Tichávka. Jeho přítoky na území obce jsou vesměs bezejmenné až na jeden její pravobřežní přítok Rakovec. Západní a jižní část hranice k. ú. Tichá na Moravě tvoří údolí řeky Lubiny, do které se vlévá na k. ú. Tichá na Moravě Dlouhý a Bystrý potok. Oba potoky jsou pravobřežními přítoky řeky Lubiny. V severní části pramení Lubinka. U pramenů jejích bezejmenných levobřežních přítoků jsou dva vodní zdroje, které částečně zásobují pitnou vodou obce Mniší a Vlčovice. Správcem vodních toků Tichávky a Lubiny je Povodí Odry s. p. Správcem dvou bezejmenných pravobřežních přítoků Tichávky je ZVHS (Zemědělská vodohospodářská správa). ZVHS je i správcem pravobřežního přítoku Lubiny, a to Bystrého potoka. Správcem Lubinky a levobřežního přítoku potoka Rakovec jsou Lesy ČR. Pro Tichávku a Lubinu jsou v k. ú. Tichá na Moravě stanovena záplavová území včetně vymezení jejich aktivních zón. Záplavové území Tichávky stanovil KÚ Moravskoslezského kraje dne 11. 3. 2004, čj. ŽPZ/10970/03. Záplavové území Lubiny stanovil KÚ Moravskoslezského kraje dne 11. 3. 2004, čj. ŽPZ/10970/03. Záplavové území Lubiny na území Tiché nezasahuje do zastavitelných ploch a ploch stávající zástavby a neomezuje rozvoj obce. Záplavové území Tichávky na území Tiché zasahuje do zastavitelných ploch a ploch stávající zástavby a limituje zástavbu obce. V k. ú. Tichá na Moravě se nacházejí dvě větší vodní plochy. První se nachází v jižní části k. ú. Tichá na Moravě na potoku Dlouhý vedle farmy ZD. Druhá vodní plocha se nachází v severní části k. ú. Tichá na Moravě nad místní části Pružiny. Dále je v k. ú. Tichá na Moravě několik drobných nádrží, které jsou soukromé a slouží k hospodářským účelům. Nové vodní plochy nejsou ÚP navrženy. Vody Lubiny, Tichávky a Rakovce jsou dle Nařízení vlády č. 71/2003 ve znění NV č. 169/2006 Sb., řazeny jako lososový typ vody č. 185. Pro ostatní vodní toky typ vody není stanoven ve smyslu uvedeného Nařízení vlády. Objekt/zařízení protipovodňové ochrany V k. ú. Tichá na Moravě na vodním toku Tichávka, je vybudovaná protipovodňová hráz. Niveleta dna je upravena mnoha spádovými stupni, břehy jsou opevněny těžkým kamenným záhozem, v nejvíce namáhaných úsecích a v celé trase doplněny břehovým porostem. V zastavěné části obce jsou vybudovány opěrné zdi. Dle projektové dokumentace „Úprava Tichávky, Tichá km 3,100 – 5,900“, byla provedena protipovodňová ochrana, a to zkapacitněním koryta na Q20 ve dvou úsecích řeky Tichávky. V prvním úseku 3,19 – 3,69 ř. km bylo provedeno snížení nivelity dna toku a rozšíření koryta v březích, v druhém úseku 5,11 – 5,89 byla v části břehu vybudována zídka a opěrná zeď bránící rozlivu. Na soutoku Lubiny s Tichávkou je navrženo pouze chránit objekty na k. ú. Vlčovice (správní území města Kopřivnice) proti zatápění výsadbou pásu stromů na levém břehu a výsadbu keřů na pravém břehu tj. na k. ú. Tichá na Moravě. Toto protipovodňové opatření

14

bude funkční do doby výstavby přeložky silnice I/58. Pak část stromů a keřů v trase přeložky bude zlikvidována. Zastavitelné plochy vymezené ÚP Tichá nejsou vymezeny v blízkosti vodního toku Lubiny. V blízkosti vodního toku Tichávky protékající středem souvislé zástavby situované v severní části obce jsou vymezeny zastavitelné plochy v prolukách mezi stávající zástavbou mimo stanovené záplavové území. Záplavová území stanovená pro vodní tok Tichávky a vodní tok Lubiny jsou respektována. Proluky ve stávající zástavbě spadající do vymezeného záplavového území jsou navrženy jako plochy zemědělské – zahrad (ZZ) s nepřípustným oplocováním ve vymezené aktivní zóně.

4.3

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

4.3.1 OVZDUŠÍ Znečištění ovzduší je obvykle problematickým faktorem životního prostředí obcí v regionu. Na nevyhovujícím stavu znečištění ovzduší se podílí především emise z velkých zdrojů průmyslu a energetiky. Významným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním účinkem a emisí tuhých látek jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. Ve vybraných lokalitách (podél zatížených komunikací) stoupají i negativní vlivy dopravy. Jako nejhorší je nutno obecně i v řešeném území hodnotit málo odvětrané údolní lokality s koncentrací dopravy a malých místních zdrojů, hustou zástavbou podél vodních toků s velkým výskytem inverzních situací. V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních letech zastavil a u některých ukazatelů došlo i ke zhoršení situace. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Současně je zpracován Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, který je formulován jako "nadstavba" Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů v Moravskoslezském kraji. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí. Nejbližší stanice, na kterých se pravidelně monitovaly imisní situace, se nacházely v Čeladné (okr. Frýdek-Místek, Ekotoxa), v Lubině a na Ráztoce (okres Nový Jičín, ČHMÚ). Rozsah měření byl postupně omezen. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č. 20/2004) – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2003 - náleželo území obce Tichá k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Následující sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP až do roku 2008 (nejnověji vycházející z měření pro rok 2007), řešené území trvale zařazují do OZKO. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. V řešeném území dochází k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví

15

lidí. Příčinou je překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. S ohledem na širší vývoj a stávající nepříznivou situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci. Zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a území dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch), výsadba ochranné zeleně apod. Územním plánem jsou navrženy plochy pro podnikatelské aktivity z oblasti výroby a skladování (VS) u kterých by se dalo předpokládat, že svým provozováním zhorší životní prostředí v obci. Tyto plochy jsou vymezeny v návaznosti na stávající výrobní areály, mimo obytnou zástavbu obce. Územním plánem jsou navrženy plochy pro fotovoltaické elektrárny, čímž se v území vytvářejí podmínky pro rozvoj decentralizované a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů v souladu Politikou územního rozvoje ČR 2008. Velké zdroje znečištění ovzduší jsou provozovány mimo obec Tichou. Plynofikací obce došlo ke zlepšení čistoty ovzduší v obci především v topné sezóně.

4.3.2 ČISTOTA VOD Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 72 21 – “Klasifikace jakosti povrchových vod“ z října 1998. Principem klasifikace je srovnání charakteristické hodnoty ukazatelů jakosti vody se soustavou normativů, které odpovídají hodnocení z obecného ekologického hlediska. Zařazení jakosti vody podle jednotlivého ukazatele do třídy jakosti vody se uskutečňuje srovnáním vypočtené charakteristické hodnoty tohoto ukazatele s jemu odpovídající soustavou mezních hodnot. Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody: I. třída – neznečištěná voda II. třída – mírně znečištěná voda III. třída – znečištěná voda IV. třída – velmi znečištěná voda V. třída – velmi silně znečištěná voda Kvalita povrchových vod v říčním systému regionu je pravidelně hodnocena podnikem Povodí Odry Ostrava. Hodnocení jakosti vody v profilu týkajícího se řešeného území (za období 2006-2008) jsou uvedeny za nejbližší profil Tichávka – ústí (do řeky Lubiny), profil Lubina Širším problémem v povodí řeky Tichávky (Lubiny) jsou především vysoké koncentrace fosforu, (zejména vlivem zemědělské výroby a neúplného odkanalizování zástavby). Problémy odkanalizování řešeného území - viz kapitola Koncepce vodního hospodářství.

16

Profil Tichávka – ústí (období 2006 – 2008) ukazatel

jednotka

minim.

maxim.

průměr

medián

C90

C95

teplota vody reakce vody elektrolytická konduktivita biochemická spotřeba kyslíku BSK-5 chemická spotřeba kyslíku dichromanem amonikální dusík dusičnanový dusík celkový fosfor

0

mS/m

0,1 7,7 22,3

23,8 8,8 50,0

11,0 8,3 36,0

10,1 8,3 36,1

21,8 8,6 47,5

23,5 8,8 49,8

mg/l

1,1

3,3

1,9

1,9

2,5

2,9

6

II.

mg/l

8,0

19,0

11,3

10,5

15,8

18,5

35

II.

mg/l

0,04

0,16

0,06

0,06

0,11

0,14

0,5

I.

mg/l

0,5

2,7

1,6

1,6

2,3

2,6

7

I.

mg/l

0,02

0,26

0,11

0,10

0,20

0,23

0,15

III.

C

imisní limity 25 6-8

třída jakosti

II.

imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb. Návrhem řešení likvidace odpadních vod soustavnou splaškovou kanalizací se vytváří předpoklady pro zlepšení čistoty vod ve vodních tocích protékajících správním územím obce, především v Tichávce.

4.3.3 ZNEČIŠTĚNÍ PŮDY Půda patří společně s ovzduším a vodou k základním složkám životního prostředí, její postavení je však značně odlišné od zbývajících dvou složek. Znečištění ovzduší a vody lze téměř zcela vyloučit po odstranění jeho zdrojů, kontaminace půd je však většinou nevratný jev, za normálních podmínek nemůže být samostatně dosaženo původního stavu. Při hodnocení půd a jejich kontaminace rizikovými prvky bylo vycházeno z průzkumů Státního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně (pobočka Opava), které se prováděly v letech 1990–92 a později byly průběžně aktualizovány. Zjištěné hodnoty byly porovnány s platnými limity pro obsah rizikových prvků v půdách náležejících do zemědělského půdního dle vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb. Limity (maximální přípustné hodnoty) pro obsah sledovaných rizikových prvků v půdách mají následující hodnoty (v mg/kg): Prvek

lehké půdy - zjiš. hodnota

limit lehké půdy - ostatní půdy

a) Výluh 2 M HNO3 Cd (kadmium) Cr (chrom) Pb (olovo)

0,2 - 0,4 mg/kg půdy méně než 6,0 mg/kg půdy 15,0 - 40,0 mg/kg půdy

0,4 mg/kg - 1,0 mg/kg 40,0 mg/kg 50,0 mg/kg - 70,0 mg/kg

b) Celkový obsah Hg (rtuť)

0,07 - 0,6 mg/kg půdy

0,6 mg/kg - 0,8 mg/kg

K překračování platných limitů v řešeném území nedochází. Současný stav nevyžaduje ochranná opatření týkající se změn využití zemědělského půdního fondu apod.

17

4.3.4 LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je POH ČR, na který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSk byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje v r. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Plán odpadového hospodářství původce odpadů není v obci zpracován (ze zákona mají tuto povinnost původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu). Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí v době zpracování ÚP firma Miroslav Strnadel z Frenštátu pod Radhoštěm. Odpady jsou ukládány na skládku mimo řešené území v k.ú. Životice u Nového Jičína. V obci je provozována sběrna surovin, která je situována vedle stávající čistírny odpadních vod v souvislé zástavbě v severní části obce. Nebezpečné odpady jsou likvidovány firmou SLUMEKO, s.r.o. Na území obce nejsou lokalizovány plochy zařízení k nakládání s odpady. Určité problémy, podobně jako v mnoha obcích, způsobuje stále rostoucí objem biologicky rozložitelných komunálních odpadů a i jiných odpadů, jejichž produkce roste se změnami životního stylu obyvatel. V okolí obce (do 30 km) existují dostatečné kapacity na zpracování a uložení odpadů. V současnosti neexistují reálné záměry z hlediska odpadového hospodářství na území obce, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy či jejich využití. Veškeré nakládání s odpady (tzn. jejich shromažďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání i zneškodňování) musí v návrhovém období vyhovovat požadavkům vyplývajícím z příslušných právních norem, v současnosti zejména ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (platný od 1. 1. 2002). V souladu s uvedeným zákonem bude nutno, aby původci odpadů (pro TKO je to obec): - tuhý komunální odpad shromažďovali utříděný podle jednotlivých druhů a kategorií; - tuhé odpady likvidovali mimo řešené území na zařízeních ke zneškodňování odpadů, která mají souhlas k provozu. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady, u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje zákonu o odpadech nebo prováděcím právním předpisům; - zajišťovali prostřednictvím oprávněné osoby pravidelný mobilní svoz nebezpečných složek komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla), případně určili místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (minimálně dvakrát ročně). Způsob likvidace odpadů v obci není v rozporu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003). Územním plánem není vymezena plocha pro vybudování skládky, sběrné dvory je možné provozovat v rámci ploch výroby a skladování (VS).

18

4.3.5 RADONOVÝ INDEX GEOLOGICKÉHO PODLOŽÍ Geologické podloží České republiky je z více než ze dvou třetin tvořeno metamorfovanými a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží a odtud pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž zdroje pitné vody jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu, a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických hornin jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících a proto nelze vyloučit, že při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin. Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko klasifikováno třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou přechodnou kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Dle mapy radonového indexu (viz přílohu), lze konstatovat, že na území obce Tichá se prolínají kategorie nízkého a přechodového radonového indexu a severním a jižním směrem od zástavby obce Tichá se vyskytuje také kategorie středního radonového indexu. V blízkosti centra obce se nachází plocha pro měření radonového indexu s průměrnou hodnotou 41,4 (414 Bq/m3), která odpovídá střední kategorii. Nejvíce jsou zastoupena oblasti nehomogenních kvartérních sedimentů, kde podloží horniny klasifikované přechodným indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně proniká do objektu. Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním pozemku ve smyslu vyhlášky č. 307/2002 Sb., vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně. Při používání Odvozené mapy radonového rizika je třeba dbát následujícího upozornění: 1. Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího z geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu v půdě a uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu mohou být i stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci. 2. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických i negeologických faktorů.

19

3. Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např. materiál říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na přirozeně radioaktivních horninách). 4. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouží k vymezení rizikových oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních plochách.

20

4.4

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

4.4.1 PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ Přírodní park Podbeskydí: Území obce Tichá je součástí Přírodního parku Podbeskydí zřízeného vyhláškou OÚ v Novém Jičíně č. 5/94 ze dne 3.6.1994. Posláním přírodního parku Podbeskydí je: a) zachování krajinného rázu, který je typický pro sosiekoregion "Podbeskydská pahorkatina" se zvláště významnými biotopy a lokalitami, které mají rozhodující význam pro zachování druhové pestrosti živých organizmů, b) ochrana územních hodnot pro takové formy rekreace a pobytu v přírodě, které nepříznivě neovlivní jejich přirozenou podstatu, c) diferencované a účelné čerpání přírodních zdrojů, d) sledování a monitorování vývoje krajinného prostředí v daném území. Hospodaření a využívání území parku je diferencováno jeho rozdělením do 4 zón. Rozdělení území parku na zóny referát životního prostředí Městského úřadu v Novém Jičíně. 1. K zajištění ochrany krajinných a přírodních hodnot lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody a krajiny: a) na území celého parku: 1. Provádět meliorační úpravy, úpravy toků a vodních ploch. 2. Zřizovat, měnit či zrušovat vodní díla ve volné krajině, která mají přímý vztah k vodnímu režimu krajiny. 3. Provádět rekultivaci ploch a pozemků. 4. Provádět těžbu nerostů a hornin. 5. Provádět leteckou aplikaci chemických prostředků. b) v I., II. a III. zóně: 1. Umísťovat a povolovat nové stavby. 2. Oplocovat pozemky. 3. Pořádat sportovní, rekreační a jiné hromadné akce. 4. Zřizovat parkoviště, trvalá tábořiště, kempy a odstavné plochy. 5. Zřizovat skládky odpadků. c) v I. a II. zóně: 1. Měnit současnou skladbu zemědělských a lesních kultur. 2. Dočasně rozorávat louky a pastviny. 2. K zabezpečení ochrany přírodního parku mohou vydat stavební úřady působící na území parku po předchozím projednání s orgánem ochrany přírody a krajiny rozhodnutí o stavební uzávěře podle zvláštních předpisů. Stavební uzávěrou bude řešena ochrana území přírodního parku podle článku 2, odstavce 2, této vyhlášky pod písmeny a:6, b:1,2,4,6, d:1,2,3. 3. Kontrolu dodržování této vyhlášky provádějí pracovníci orgánů ochrany přírody a obcí a členové orgánů zřízených podle zvláštních předpisů. 4. Zřídit a provozovat rekreační a pobytové tábory je možno jen se souhlasem vlastníka pozemku a obecního úřadu. V dohodě s příslušnými obcemi stanoví referát životního prostředí okresního úřadu zásahy umisťování a regulace pobytových táborů na území parku. Pobyt může být obci zpoplatněn podle zvláštních předpisů.

21

Ve správním území obce Tichá je vyhlášená přírodní památka Travertinové kaskády. Byla vyhlášena Vyhláškou ze dne 15.6.1988, kterou se určuje chráněný přírodní výtvor "Travertinová kaskáda". Rozloha lokality je 1,2638 ha. Jedná se o útvar na jihovýchodním úbočí Tichavské hůrky, vzniklý působením pramenného vývěru s vysokým obsahem rozpuštěných minerálních látek. Pramen vyvěrá zhruba 40 m nad hladinou Tichávky. V horní části prudkých svahů roste listnatý les s příměsí stanovištně nepůvodního smrku. Jedná se o společenstvo dubohabrových lesů s řadou hájových druhů – např. břečťanem popínavým (Hedera helix), hrachorem jarním (Lathyrus vernus), pryšcem mandloňovitým (Euphorbia amygdaloides), lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum), orlíčkem obecným (Aquilegia vulgaris) aj. Na okraji lesa roste např. dobromysl obecná (Origanum vulgare), jehlice trnitá (Ononis spinosa), vítod chocholatý (Polygala comosa) a dokonce i silně ohrožený druh vstavač mužský (Orchis mascula). Před rušivými vlivy z okolí zabezpečuje přírodní památku ochranné pásmo podle §37 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, což je území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Dle podkladů odboru životního prostředí Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm jsou na území obce Tichá evidovány tyto chráněné druhy živočichů – čáp černý (Ciconia nigra), čáp bílý (Ciconia ciconia), krahujec obecný (Accipiter nisus), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), strakapoud prostřední (Dendrocopos med.), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), lejsek šedý (Muscicapa striata), střevle potoční (Phoxinus phoxinus). V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle §6 zákona. Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. registrované významné krajinné prvky: - 3205 Skalní výchoz bašských pískovců - 3207/1-2 Selské lomy na Tichavské Hůrce - 3210 Údolnicová louka - 3213 Louky a pastvina na svazích T. Hůrky - 3214 Pastevní areál „Pružinky“ - 32142 Strážka – dálkový výhled - 32143„Hola“ – krajinářský výhled

22

4.4.2 OCHRANA KRAJINY Vyhlídkové body v obci Tichá Za významný vyhlídkový bod v obci Tichá můžeme považovat místo z komunikace, která vede z centra obce Tichá do města Frenštát pod Radhoštěm. Z tohoto místa je výhled na samotnou obec Tichá a pohoří Beskyd a druhým směrem na město Frenštát pod Radhoštěm. Na obec Tichou je také výhled od zahrádkové osady severně od centra obce. Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Plochy určené pro zástavbu v obci Tichá jsou umísťovány do proluk mezi stávající zástavbou nebo na stávající zástavbu úzce navazují. Rozsáhlejší rozvoj ploch pro výstavbu především rodinných domů je navržen ve vazbě na správní území Města Frenštát pod Radhoštěm, které má zájem o realizaci výstavby v těchto plochách s ohledem na nedostatek ploch pro výstavbu rodinných domů v k.ú. Frenštát pod Radhoštěm (suburbanizační tendence). Na těchto plochách ani v jejich blízkosti se nenachází stanoviště významných druhů rostlin, nebo zvláště chráněné území. Zastavitelné plochy nenarušují ani lokální ani regionální nebo nadregionální prvky územního systému ekologické stability. Každá stavba určitým způsobem mění tvář krajiny a může mít vliv na další atributy kvality životního prostředí. Aby nedošlo k narušení krajinného rázu, je nutno dodržet určité zásady. Stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaný. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. Při dodržení těchto zásad nedojde v obci Tichá k narušení krajinného rázu. Oblastí krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich. Je vymezena hranicí, kterou může být vizuální horizont, přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. Pro popis krajinného rázu v řešeném území je použit postup, kde jsou podle typických znaků definovány oblastí krajinného rázu. Oblasti krajinného rázu vycházejí z geomorfologického členění ČR. Oblast Měrkovická pahorkatina Měrkovická pahorkatina se nachází ve střední části Štramberské vrchoviny. Jedná se o členitou pahorkatinu, která je tvořena flyšovými pískovci a jílovci převážně těšínskohradišťského souvrství slezské jednotky s vyvřelinami těšínitové asociace. Významným bodem oblasti je Tichavská hůrka s nadmořskou výškou 543,1m. Celkově se jedná o oblast málo až středně zalesněnou, a to převážně smrkovými porosty. Oblast Radhošťské podhůří Radhošťské podhůří najdeme ve střední části Frenštátské brázdy. Oblast tvoří úpatní pahorkatina, tvořena flyšovými jílovci, jíly a pískovci slezského příkrovu, vyvřelinami těšínitů, kvartérními sedimenty. Jedná se o oblast s charakterem erozně denudační sníženiny úpatního typu v málo odolných horninách, dno má pahorkatinný reliéf se zbytky zarovnaného

23

povrchu úpatního typu. Celkově je oblast středně zalesněna smrkovými porosty místy s bukem a jedlí. Místem krajinného rázu se rozumí část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Může se jednat o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní) nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti. V řešeném území jsou vymezené tři místa krajinného rázu (viz. Mapa míst krajinného rázu): 1. Zemědělská krajina - reliéf má pahorkatinný charakter; - dle výpočtu koeficientu ekologické stability se jedná o území intenzivně využívané, zejména pro zemědělskou výrobu; - zástavba je rozvolněna podél průjezdných komunikací a nenásilně přechází do krajiny. Je tvořena samostatnými stavbami, skupinami staveb nebo stavbami v otevřených blocích, které netvoří souvislou uliční zástavbu; 2. Zástavba obce - zástavba obce Tichá se nachází v údolí toku Tichávky; - původní zástavba byla převážně dvorcového typu, rozptýlená kolem toku Tichávky, postupem vývoje se dostavbami volných ploch, mezi dvorci naplnil dnešní charakteristický protáhlý tvar obce; - dnešní zastavěná část obce má protáhlý tvar ve směru východ- západ; ve střední části, zejména v prostoru křižovatky silnice III/4848 a III/4864, má zástavba kompaktnější charakter a je zde nejintenzivněji rozvinutá; v okrajových částech, hlavně na dolním konci je zastavěné území úzce rozvolněné; 3. Lesní krajina - lesní krajina v katastrální území obce Tichá je zastoupena jediným větším lesním komplexem „Tichavská hůrka“ a svým vyvýšeným terénem tvoří přírodní dominantu obce - Tichavská hůrka se zvedá v oblasti přírodního parku Podbeskydí; - na severním úpatí jsou roztroušeny domy – osady Plužinky; - na jihovýchodním úbočí Tichavské hůrky, vyvěrá vápenatý pramen s vysokým obsahem minerálních látek, který vytvořil přírodní památku - travertinovou kaskádu; - tato krajina spadá do území se zvýšenou ochranou pohledových obrazů krajinných horizontů. Proto by se zde neměly umísťovat stavby, které svými plošnými nebo vertikálními parametry vytvářejí nové pohledové bariéry a dominanty v krajině.

4.4.3 ZELEŇ Zeleň je významnou součástí především ploch smíšených obytných, kde převládá zeleň v zahradách u rodinných domů. Zeleň je také součástí ploch občanské vybavenosti. Zeleň v zastavěném území obce a jeho okolí je zastoupena také zelení v zahradách, které nebyly zahrnuty do ploch smíšených obytných a ploch občanské vybavenosti, dále břehovými porosty podél vodního toku Lubiny a Tichávky a jejich drobných přítoků protékajících územím obce. Zeleň v území nezastavitelném je zastoupena drobnými remízky se vzrostlou zelení mimo pozemky lesů a drobnými lesíky. Rozsáhlejší plochy lesů jsou v severozápadní a jihovýchodní části obce. 24

Vzhledem k zemědělskému hospodaření je vhodné doplnit systém zeleně v krajině alejemi, liniovými porosty stromů a keřů na mezích, podél komunikací, u ploch výroby a skladování. Dále je zeleň významnou součástí především ploch smíšených obytných, kde převládá zeleň v zahradách u rodinných domů. Zeleň je také součástí ploch občanské vybavenosti.

4.4.4 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Cílem ÚSES je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typů geobiocénů (STG). Územní systém ekologické stability má základní prvky: Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Pod pojmem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace v rámci populace, o přenos pylu, živočišných zárodků apod. Interakční prvek rozlohou ani tvarem nedefinovaný vegetační prvek v krajině, většinou menší rozlohy, který doplňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich funkci. Jedná se o remízky, břehové porosty, keřové porosty na mezích, podél železničních tratí a náspů apod. (V rámci územního plánu se nenavrhují.) Hierarchické členění ÚSES. Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se přitom v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich opěrné body a výchozí linie. Velikosti skladebných součástí ÚSES Podmínky minimalizace byly zohledněny při zapracování do územního plánu. Větší výměry biocenter jsou ponechány pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech, lesních hospodářských osnovách. Parametry navrženého ÚSES - lesní společenstva: - lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost přerušení je na 15 m; - lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m);

25

- regionální biokoridory – minimální šířka je 40 m, maximální délka mezi nejbližšími biocentry je 700 m; - regionální biocentrum – minimální velikost v daném vegetačním stupni je 30 ha; - nadregionální biokoridor – parametry stejné jako regionální, navíc ochranné pásmo o šířce 2 km na každou stranu od osy (vymezených dílčích biokoridorů s vloženými biocentry), v němž jsou všechny vymezené prvky součástí nadregionálního biokoridoru a maximální délka biokoridoru s vloženými lokálními biocentry je 8 km, pak je nutné vložit regionální biocentrum. Protože rozměry vymezených biocenter jsou velmi blízké minimálním parametrům a chybějící části biokoridorů jsou v minimálních parametrech považujeme vymezení ve výkrese za minimální. Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést. V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno schválením návrhu komplexních pozemkových úprav.

Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být jedlové bučiny ve 4. vegetačním stupni a dubové bučiny ve stupni 3., v menším rozsahu s příměsí dalších listnatých dřevin – hlavně klenu a dále lípy, habru, javorů, třešní, jabloní, atd. Podél potoků pak s příměsí jasanů, jilmů a olší. Jde o území ovlivněná hospodařením člověka a proto je přesnější určení klimaxových dřevin v daných podmínkách složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů a půdních map. V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech mělo být preferováno minimálně podrostní hospodaření nebo výběrné hospodářství. Při nedostatku zmlazených cílových dřevin tyto uměle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50 %, tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Pro lokální biocentra vymezená na lesní půdě by mělo platit, že u dubobukových a jedlobukových porostů by měl být dodržován požadavek podrostního hospodaření s předsunutými prvky pro umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy dubu jako hlavní dřeviny a dále přimíšeně a vtroušeně buku, habru, mléče, klenu a lípy. Stávající smrkové porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U porostů, které nejsou kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení uvažovat i o případném snížení obmýtí o 10 roků. Clonnou obnovu využít jen při nižším počátečním zastoupení dubu. Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu. Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v břehových porostech podél potoků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat s obnovou pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem.

26

Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES nelze např. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat nárosty nebo jednotlivé stromy a pod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, mající ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění). Pro realizaci chybějících částí a změnu ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasně stanoven finanční postup a státní dotace na realizaci ÚSES. I z těchto důvodů je respektována minimalizace na rozsah biocenter a biokoridorů. Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter.

Koncepce návrhu územního systému ekologické stability krajiny V ÚP Tiché jsou vymezeny prvky parametrů nadregionálních, regionálních a lokálních. Nadregionální biokoridor K 144 má ochrannou zónu, která je stanovena 2 km na každou stranu od osy koridoru a pokrývá tak téměř polovinu území Tiché, prvky všech úrovní v dosahu NRBK jsou tedy součástí nadregionálního ÚSES. U nadregionálních a regionálních prvků je uvedeno i číslování dle Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. V severní části území obce probíhá přibližně od severovýchodu k západu nadregionální biokoridor K 144 s vloženými lokálními biocentry (číslování dle ÚP Tichá: 1 až 9) a vloženým regionálním biocentrem č. 228 (č. 6). Podél západní hranice Tiché je po toku Lubiny a jejích březích veden regionální biokoridor RK 547 s koncovým regionálním biocentrem č. 229. Systém ÚSES je dále doplněn lokálními biocentry a biokoridory v jižní polovině území Tiché a podél severovýchodní hranice obce. Vazby na sousedící obce Od doby zpracování ÚP Lichnova a v průběhu schvalování ÚP Kopřivnice došlo k úpravám vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES. V těchto obcích je potřebné tyto změny do stávající územně plánovací dokumentace zapracovat. Pro všechny uvedené prvky nadregionálního a lokálního ÚSES je cílovým společenstvem lesní porost s výjimkou vodních toků. Regionální biocentrum č. 229 (ÚP Tichá, č. 10) a vymezení regionálního biokoridoru RK 547 (č. 10 až 15) mohou obsahovat plochy s loukami, jejich upřesnění provede projektová dokumentace. Číslování prvků je zvlášť pro území Tiché (v případě polohy zčásti mimo území Tiché je doplněné názvem sousedního k. ú., na kterém se zbývající část prvků nalézá; např. 25/Kozlovice).

27

Všechny prvky ÚSES v území Tiché v ochranné zóně nadregionálních biokoridorů jsou součástí nadregionální úrovně. poř.č.

typ, funkčnost, název

rozměr stav STG

cílový typ; návrh opatření

Prvky nadregionálního ÚSES Nadregionální biokoridor K 144, mezofilní bučinný 1/Mniší 2 3/Mniší 4 5 6

NRBK, částečně chybějící LBC na NRBK, část. chybějící NRBK, funkční LBC na NRBK, část. chybějící NRBK, část. existující

drobné smíšené porosty mezi loukami a poli lesní porosty smíšené a listnaté, louky lesní porosty smíšené a listnaté

lesní, dolesnění

lesní porosty smíšené a listnaté, louky převaha luk a polí, drobné smíšené lesní porosty. křížení s VVN

lesní, dolesnění

lesní, dolesnění lesní

lesní, dolesnění

Regionální biocentrum RBC 228 na NBK K 144 RBC, funkční

7

NRBK, chybějící

8

LBC na NRBK, chybějící NRBK, chybějící

9

(600 m) 4B3a 3,6 ha 4B3 60 m 4B3 4,8 ha 4B3 680 m 4B3 103 ha 4B3, 4BC4, 4B4 180 m 3B3 3,3 ha 3B3, 3B4 (408 m) 3B3, 3B4, 3BC4

komplexy lesů převážně listnatých a lesní - min. výměra lesů 40 ha smíšených, louky

pole a louky

lesní, zalesnění

pole a louky, pruh lesního porostu – lesní, zalesnění listnatý pole, břehový porost toků, křížení lesní, dolesnění s vedením VN, křížení dvou toků, silnice 1. tř.

V ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru K 144 – regionální parametry Regionální biokoridor RK 547 – po toku Lubiny 11

RBK, funkční

12

LBC na RBK, nefunkční

13/ RBK, nefunkční Lichnov u N.J. 14 LBC na RBK, /Lichnov (funkční)

15 RBK, nefunkční /Lichnov

600 m 3B4, 3BC4, 3C5 9,8 ha 3B4, 3BC4, 3C5 570 m 3B4, 3BC4, 3C5 (1,2 ha) 3B4, 3BC4, 3C5 (1400 m)

tok Lubiny s břehovými porosty – listnaté – olše, jasany, louky

nivní, vodní

tok Lubiny s břehovými porosty – listnaté – olše, jasany, louky, pole, vymezení na obou březích Lubiny

lesní,vodní podrobné vymezení rozsahu lesa v projektu

tok Lubiny s břehovými porosty – listnaté – olše, jasany, louky, pole,

nivní, vodní, doplnit vymezení lesního koridoru na úz. Lichnova

tok Lubiny s břehovými porosty – listnaté – olše, jasany

nivní, vodní

tok Lubiny s břehovými porosty – listnaté – olše, jasany, louky, pole

nivní, vodní vymezit vložená LBC na území Lichnova a Vlčovic

28

V ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru K 144 – lokální parametry trasa podél severovýchodní hranice obce 25/ LBK, částečně 1250 m Kozlovice existující 4B3, 3B3 26 LBC, část. chybějící 4,7 ha 3B3, 4B3 27 LBK, chybějící 350 m 3B3, 4B3 28/ LBC, funkční 4,1 ha Kozlovice 4B3 29 LBK, část. 810 m existující 4B3 30 LBC, nefunkční 3,7 ha 4B3 31 LBK, část. 490 m chybějící 4B3

lesní porosty, louky, pastviny, pole

lesní, dolesnění

lesní porosty, louky, pastviny, pole

lesní, dolesnění

pole

lesní zalesnění

lesní celek smíšené lesy

lesní

lesní porosty, louky, pastviny, pole

lesní, dolesnění

lesní porosty, louky, pastviny, pole

lesní, dolesnění

lesní porosty, louky, pastviny, pole

lesní, dolesnění

lesní porosty smíšené a břehové porosty toku

lesní,

trasa lokální na úz. Mniší 32

LBK, funkční

1170 m 4B3, 3BC4

Prvky regionálního ÚSES Regionální biocentrum 229 Tichavská Lubina 10

RBC, nefunkční

25 ha lesní porosty, louky, pastviny, pole 3BC4, podél toku Lubiny a tok Lubiny 3B4, 3C5

4-5

NBK, funkční

5

vložené LBC, funkční

5-6

NBK, funkční

6

vložené LBC, funkční

670 m 5B3, 5BC3 5,58 ha 5B3, 5BC3 450 m 5BC3, 5BC4 4,7 ha

6-7

NBK, funkční

7

vložené LBC, funkční NBK, funkční

7-8 8

vložené LBC, funkční

lesní, nivní, vodní zvyšovat ekologickou stability užívání území, min. na trvalé travní porosty

bukové porosty na severní straně pod horským hřbetem bukové porosty na severní straně pod horským hřbetem

570 m 5B3 4,2 ha 5B3 650 m 5B3 6,9 ha 5B3

bukové a smrkové porosty. část zalesněna se smrkem pichlavým – mladý porost porosty s převahou buku, dále smrky, kleny od vrcholem Kamenárky porosty s převahou buku, dále smrky, kleny porosty s převahou buku, dále smrky, kleny porosty s převahou buku, dále smrky, kleny porosty s převahou buku, dále smrky, kleny

670 m 3B4, 3BC4 3,2 ha 3B4, 3BC4 1400 m 3B3, 3B4, 4B3

břehové porosty malého vodního lesní toku – převaha listnáčů, jasany, olše, lípy, kleny menší lesní porosty v celku polí, lesní, dolesnění rozdělený vedením VN, převaha listnatých stromů břehové porosty malého vodního lesní, dolesnění toku – převaha listnáčů, jasany, olše, lípy, kleny, pole

postupná eliminace nepůvodních dřevin omezení zastoupení smrku, obohacení jedlí, klenem omezení zastoupení smrku ve prospěch jedle omezení zastoupení smrku ve prospěch jedle omezení zastoupení smrku ve prospěch jedle omezení zastoupení smrku ve prospěch jedle

Prvky lokálního ÚSES 16

LBK, funkční

17

LBC, částečně chybějící

18

LBK, částečně chybějící

29

19

LBC, funkční

20

LBK, částečně chybějící

21

LBC, funkční

22

LBK, část. chybějící

23

LBC, funkční

24/ LBK, část. Kozlovice chybějící

6,8 ha lesní porost převážně listnatý 3B3, 3B4, 4B3 břehové porosty malého vodního 1620 m 3B3, 3B4 toku a menší lesní porosty – převaha listnáčů, jasany, olše, lípy, kleny, pole 3,9 ha menší lesní porosty – převaha 3B3, 3B4, listnáčů, jasany, olše, lípy, kleny 3BC4 1 900 m břehové porosty malého vodního 3B3, 3B4, toku a menší lesní porosty – převaha 3BC4,4B listnáčů, jasany, olše, lípy, kleny, 3 pole 3,3 ha menší lesní porost smíšené druhové 4B3 skladby, převaha listnáčů 1000 m drobné pruhy lesů v zemědělské 4B3, 3B3 krajině,

lesní

lesní, dolesnění

lesní

lesní, dolesnění

lesní lesní, dolesnění

lokální trasa na území Frenštátu pod Radhoštěm 33

LBK, chybějící

110 m 3B4, 3BC4

louky

lesní, zalesnění

Vysvětlivky k tabulkám: – označení – mapový list – státní mapa 1 : 5 000 - odvozená – funkce, funkčnost, název – biogeografický význam, současný stav funkčnosti NRBK nadregionální biokoridor RBC regionální biocentrum RBK regionální biokoridor LBC lokální biocentrum LBK lokální biokoridor chybějící – vegetační kryt (formace) neodpovídá cílovému typu biokoridoru, např. louky v místě lesního BK část. chybějících – nefunkční, chybějící porosty v částech plochy nefunkční – existující, ale složení porostů neodpovídá stanovišti, např. smrkové lesy na stanovištích dubobukových funkční – rozsahem i druhovým složením vyhovuje cílům ÚSES – STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště, poslední cifra označuje vlhkostní režim) – rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru jen v rámci řešeného území – druh pozemku – podle vyhodnocení záboru půdy, mimo řešené území podle státní mapy 1: 5 000 – charakter ekotopu – stručný popis současného stavu, zkratky dřevin jsou používané v lesnictví – návrh opatření – potřeba úprav pro dosažení nebo zlepšení funkčnosti prvků ÚSES.

Střety a bariéry prvků ÚSES Střety, které vytvářejí bariéry v souvislém systému prvků ÚSES jsou následující: NBK 5 křížení s vedením VVN a VN; LBC 17 s trasou VN A dále křížení s vzdušnými vedeními 22kV a vyššími a silnicemi (v území nejsou široké silnice, které by byly významnou bariérou) Přerušení lesních biokoridorů, pokud nejsou široká, napomáhají šíření druhů vázaných na otevřená stanoviště. Ostatní menší přerušení nebo narušení celistvosti prvků nejsou zvlášť popisovány, při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální přípustné výšky, křížení s komunikacemi nevytváří výraznou bariéru.

30

4.5

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Z pedologického hlediska se jedná o hnědozemní oblast. Převažují hnědé půdy oglejené, hnědé půdy kyselé a podzolové, v údolnici řeky Lubiny půdy glejové. Půdy jsou středně hluboké až mělké, většinou silně skeletovité Katastrální území Tichá na Moravě je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné. Terén je zvlněný, členitý a místy značně svažitý se zhoršenou mechanizační přístupností. Oblast je méně až středně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s podstatným omezením až vyloučením náročnějších druhů plodin. Vzhledem ke svažitosti terénu a eroznímu ohrožení pozemků je nutné na orné půdě dodržovat protierozní osevní postupy Řešené území je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B3 – bramborářsko – ovesné, převažuje výrobní podtyp bramborářsko ovesný. Tab.: Struktura zemědělského půdního fondu výměra podíl na výměře ha v kat. území (%) kat.území celkem 1644 100 zemědělské pozemky 1151 70 orná půda 713 43 TTP 328 20

podíl na výměře zemědělských pozemků (%) 100 62 28

Lesy jsou v řešeném území zastoupeny jedním větším lesním celkem „Tichavská hůrka“, dále drobnými lesíky v polích a břehovými porosty podél vodních toků. Tab.: Lesnatost: katastrální území

výměra podíl na výměře výměra lesních (ha) pozemků (ha) kat.území (%) Tichá na Moravě 1644 300 18 Kategorizace - lesní porosty v řešeném území jsou zařazeny do kategorie č. 10 - lesů hospodářských. Malá část lesních pozemků v soukromém vlastnictví ( východně od Tichavské hůrky) je zařazena do kategorie lesů zvláštního určení – 31 a) – lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně. Lesy ochranné v katastrálním území Tichá na Moravě nejsou zastoupeny. Převážná většina lesních porostů v řešeném území je zařazena do kategorie č. 10 – lesy hospodářské. Věková a druhová skladba – jedná se o různověké porosty od 1 do 85 let. Převažujícím porostním typem smrk s příměsí buku a jedle. U břehových porostů a menších lesíků je vyšší zastoupení listnáčů. Příměsí jsou jasany, lípy, topoly, vrby, olše, kleny, břízy a jeřabiny. Lesy ve vlastnictví Obce Tichá – celkem 75 ha. Lesy České republiky s.p. Hradec Králové - Lesní správa Frenštát p. Radhoštěm – má právo hospodařit na 3,00 ha lesních pozemků Zbytek lesních pozemků – 220 ha je v soukromém vlastnictví – vše menší výměry. Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářský celek Frenštát p. Radhoštěm má platnost od 1.1.2004 do 31.12.2013. Pro lesní pozemky v soukromém vlastnictví jsou zpracovány Osnovy pro hospodaření na lesních pozemcích s platností od 1.1.2004 do 31.12.2013.

31

4.6

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

4.6.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ a) Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území Správním územím obce Tichá jsou vedeny silnice I/58 (Rožnov p.R. - Frenštát p.R. Příbor - Ostrava - Bohumín - Polsko), II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm - Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí), III/48310 (Kunčice pod Ondřejníkem - Tichá), III/4836 (Tichá, průjezdná), III/4848 (Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhoštěm) a III/4864 (Tichá, průjezdná). Na tyto komunikace pak navazuje síť místních a účelových komunikací. Silnice I/58 (Rožnov p.R. - Frenštát p.R. - Příbor - Ostrava - Bohumín - Polsko) Silnice I/58 je vedena západní částí řešeného území, a to od Frenštátu pod Radhoštěm směrem na Kopřivnici a Příbor. Jedná se o komunikaci nadregionálního významu. Řešeným územím je vedena zcela mimo jeho zastavěnou část ve dvoupruhovém směrově nerozděleném uspořádání s poměrně nízkým dopravním zatížením (v porovnání s jinými významnými silnicemi I. třídy). To v roce 2005 (provedeno sčítání ŘSD) dosahovalo cca 7,6 tis. motorových vozidel za 24 hod. (mV/24 hod). V rámci územního plánu je v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací (Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje - ZÚR, Územně analytické podklady ÚAP) navržena přeložka silnice I/58 do nové polohy s nezbytnými úpravami dotčené komunikační sítě a stanovením vlivu stavby na průběh záplavového území. Silnice II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm - Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí) Silnice II/483 je vedena jihovýchodní částí řešeného území pouze v krátkém úseku. Z hlediska širších dopravních vazeb se však jedná o významnou komunikaci krajského významu, určenou především pro rekreační dopravu vedenou podél severního úpatí hlavního hřebenu Beskyd. Její šířkové uspořádání odpovídá dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii s dopravním zatížením cca 4 tis. mV/24 hod. Průchod silnice II/483 řešeným územím nevykazuje žádné výrazné dopravní závady, ty lze lokalizovat především v sousedním Frenštátu pod Radhoštěm a Kunčicích pod Ondřejníkem. Proto je v rámci Územního plánu Tichá, v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací (projednávaná ZÚR MSK), navržena přeložka silnice II/483 do nové obchvatové polohy vůči Frenštátu pod Radhoštěm s pokračování do k.ú. Kunčice pod Ondřejníkem. Silnice III/48310 (Kunčice pod Ondřejníkem - Tichá) Silnice III/48310 je řešeným územím jeho východní zastavěnou částí a slouží především jako dopravní spojnice mezi Tichou a Kunčicemi pod. Mimo jiné současně zajišťuje i obsluhu přilehlé zástavby. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze celý tah charakterizovat jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci. Z hlediska širších vazeb se pak jedná o komunikaci lokálního významu, po které je vedena značená cyklotrasa č. 6008. Trasu silnice III/48310 lze v rámci územního plánu považovat za stabilizovanou.

32

Silnice III/4836 (Tichá, průjezdná) Silnice III/4836 je vedena jižní částí řešeného území jako spojnice silnic II/483 a III/4848, kde rovněž zajišťuje i obsluhu přilehlé zástavby. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze celý tah charakterizovat jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci. Z hlediska širších vazeb se pak jedná o komunikaci lokálního významu. Trasu silnice III/4836 lze v rámci územního plánu považovat za stabilizovanou. Silnice III/4848 (Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhoštěm) Silnice III/4848 je řešeným území vedena v severo – jižním směru. Jedná se o významnou komunikaci krajského významu s převážným podílem rekreační dopravy realizovanou ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii, po které je v severní části území vedena značená cyklotrasa č. 6008. Její dopravní zatížení se v Tiché pohybuje v rozmezí 2,2 – 3,1 tis. mV/24 hod. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah zastavěným územím Tiché charakterizovat jako sběrnou komunikaci funkční skupiny B ovšem umožňující i přímou obslužnou funkci přilehlých objektů. Trasu silnice III/4848 lze v rámci územního plánu považovat za stabilizovanou. Silnice III/4864 (Tichá, průjezdná) Silnice III/4864 je páteřní komunikací západní části zastavěného území obce. Jedná se o přístupovou komunikaci obce na tah silnice I/58, která současně zajišťuje obsluhu přilehlého zastavěného území. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah zastavěným územím Tiché charakterizovat jako sběrnou komunikaci funkční skupiny B s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci. Trasu silnice III/4864 lze v rámci územního plánu považovat za stabilizovanou. Místní komunikace Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů. V Tiché se jedná o jednopruhové, výjimečně i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou. Místní komunikace v řešeném území mají především obslužný charakter a jsou zařazeny do funkční skupiny C (místní komunikace III. třídy). Řešení územního plánu navrhuje některé stávající nevyhovující úseky místních komunikací šířkově homogenizovat na jednotné kategorie (jednopruhové i dvoupruhové). V rámci územního plánu je rovněž koncepčně navrženo vybudování některých nových úseků tak, aby byl zajištěn příjezd k navrhovaným plochám pro výstavbu. Účelové komunikace Účelové komunikace ve formě především polních a lesních cest slouží především ke zpřístupnění jednotlivých zastavěných ploch, polních, lesních, event. soukromých pozemků a navazují na místní i silniční komunikace. Významnější účelové komunikace se v obci nenacházejí.

33

b) Dopravní prognóza intenzit silničního ruchu V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na silnicích I/58, II/483 a III/4848. Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území T

Stan. č.

7–1716

7–2488

7–2457

7–2456

7–2450

Sil. č.

I/58

II/483

III/4848

III/4848

III/4848

Úsek

O

M

osobní a dodáv. vozidla

jednostopá mot. vozidla

519

2617

40

3179

650

3736

72

4458

S 11,5

1377

6235

34

7646

(návrh)

1666

9727

34

11427

1995

397

2147

64

2608

2000

222

1517

19

1758

2005

604

3275

40

3919

2030

731

5109

40

5880

1995

319

1329

52

1700

2000

246

1555

31

1832

2005

315

1989

19

2323

2030

381

3103

19

3503

1995

454

1133

44

1631

2000

297

1984

60

2341

2005

518

1684

45

2247

2030

627

2627

45

3299

1995 2000

641 407

1256 2173

131 58

2028 2638

2005

476

2578

23

3077

2030

576

4022

23

4621

těžká motorová Rok vozidla a přívěsy

1995 Lichnov, křiž. 2000 III/4865 – Vlčovice, 2005 křiž. II/486 2030 Frenštát p.R. – hr. okresu. Frýdek Místek hr. okresu Frýdek Místek – Tichá, křiž. III/48310 Tichá, křiž. III/48310 – Tichá, křiž. III/4864

Tichá, křiž. III/4864 – Frenštát p.R.

voz./24 hod. součet všech mot. vozidel a přívěsů

Stávající orientační kategorie dle ČSN 736101 (bez návrhové rychlosti)

S 7,5 (S 9,5 návrh přeložky)

S 7,5

S 7,5

S 7,5

Dopravní zatížení silnice I/58 dosáhne v r. 2030 dle orientačně provedené prognózy pro stávající šířkové uspořádání limitních hodnot pro stávající šířkové uspořádání. Návrh přeložky silnice I/58 je tedy Územním plánem Tichá doporučeno realizovat ještě před tímto obdobím. Dopravní zatížení okolní sítě pak dlouhodobě nevykazuje vysoké hodnoty.

34

c) Hlavní zásady návrhu technického řešení komunikací Silnice I/58 (Rožnov p.R. - Frenštát p.R. - Příbor - Ostrava - Bohumín - Polsko) Trasa silnice I/58 vedená západní částí Tiché vykazuje v řešeném i okolním území celou řadu dopravních závad. Jedná se o nevyhovující průtah zastavěným sousedním územím Vlčovic a směrově nevyhovující vedení v Lichnově. Z těchto důvodů je Územním plánem Tichá navrženo přeložit silnici I/58 do nové polohy navazující na dopravní řešení územních plánů Kopřivnice i Lichnova v šířkové kategorii odpovídající dvoupruhové směrově nerozdělené (technicky vyšší) kategorii. Úprava vedení silnice I/58 je v souladu se záměry nadřazené územně plánovací dokumentace (dosud platného ÚPN VÚC Beskydy) a i se záměry projednávaných ZÚR MSK, kde je pro přeložku silnice I/58 navrženo respektovat koridor v šířce 200 m od osy návrhu a záměr je veden jako veřejně prospěšná stavba pod označením D81. V grafické části Územního plánu Tichá je pro vedení přeložky tahu I/58 vymezena funkční plocha, která zahrnuje veškeré významné doprovodné stavby, včetně přeložek sítí technické infrastruktury. Její šířka se pohybuje v rozmezí od cca 15 m až po cca 50 m od osy návrhu. Ve vymezené ploše mohou být v rámci podrobné technické dokumentace řešeny i drobné směrové odchylky od orientačního návrhu územního plánu (vymezeného dle studie Silnice I/58 Příbor – Frenštát pod Radhoštěm; S – projekt Zlín, a.s.; 11/1992 s úpravou dle řešení ÚP Lichnov). Překládané úseky silnice I/58 je v rámci územního plánu doporučeno rekultivovat, úsek mezi Tichou a Vlčovicemi pak využít pro vedení stezky pro cyklisty. Koridor vymezený v rámci ZÚR MSK bude pak respektován v nezbytně nutném rozsahu, dotčené nové stavby a objekty je doporučeno posuzovat individuálně. Rovněž bude v rámci podrobnější projektové dokumentace posouzen vliv stavby na průběh záplavového území. Silnice II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm - Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí) Přeložka silnice II/483 je v rámci Územního plánu Tichá řešena v souladu s řešením nadřazené územně plánovací dokumentace (ZÚR), kde je pro záměr navrženo respektovat koridor v šířce 200 m od osy návrhu. Navržená přeložka je rovněž vedena jako veřejně prospěšná stavba pod označením D134 a D135. Pro přeložku silnice II/483 je v rámci Územního plánu Tichá vymezena funkční plocha, která zahrnuje veškeré významné doprovodné stavby, včetně přeložek sítí technické infrastruktury. Její šířka se pohybuje v rozmezí od cca 25 m až po cca 50 m od osy návrhu. Ve vymezené ploše mohou být v rámci podrobné technické dokumentace řešeny i drobné směrové odchylky od orientačního návrhu územního plánu. Koridor vymezený v rámci ZÚR pak bude respektován v nezbytně nutném rozsahu. Dotčené nové stavby a objekty je doporučeno posuzovat individuálně. Silnice III/48310 (Kunčice pod Ondřejníkem - Tichá) Trasu silnice III/48310 lze v rámci územního plánu považovat za stabilizovanou. Silnice III/4836 (Tichá, průjezdná) Trasu silnice III/4836 lze v rámci územního plánu považovat za stabilizovanou. V rámci řešení přeložky silnice II/483 je navrženo využít úsek trasy silnice III/4836 mezi křižovatkou se silnicí III/4848 a místní částí Žuchov pro vedení nové silnice II/483. Silnice III/4848 (Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhoštěm) Trasu silnice III/4848 lze v rámci územního plánu považovat za stabilizovanou.

35

Silnice III/4864 (Tichá, průjezdná) Trasu silnice III/4864 lze v rámci územního plánu považovat za stabilizovanou.

Místní komunikace Stávající stav Vybrané stávající jednopruhové komunikace je v rámci územního plánu navrženo doplnit výhybnami, případně je šířkově homogenizovat na dvoupruhové kategorie (pozn.: v grafické části není řešeno umístění výhyben, o provedení výše popsaných úprav bude rozhodnuto dle místní potřeby a prostorových možností). Záměry jsou navrženy především z důvodu zlepšení dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch a pro zvýšení bezpečnosti provozu. Z těchto záměrů je nutno zejména respektovat: - přebudování levoobřežních místních komunikace vůči toku Tichávka (navržena je úprava na jednopruhovou kategorii s výhybnami a obratišti dle místní potřeby); - přestavba místní komunikace vedené západní částí řešeného území mezi zástavbou v obci a Frenštátem pod Radhoštěm; - přestavba vybraných místních komunikací na dvoupruhové kategorie v místní části Žuchov. Ostatní záměry jsou navrženy především z důvodu rozšiřování návrhových ploch pro individuální bydlení a s tím související předpokládaný zvýšený provoz osobních automobilů, chodců a cyklistů v dotčených lokalitách. Návrh Nové trasy místních komunikací zahrnují především úseky nezbytně nutné z hlediska koncepce dopravní obsluhy jednotlivých návrhových ploch. Vnitřní síť místních komunikací bude realizována v rámci vymezených ploch bez nutnosti zákresu v grafické části. Pro dopravně významnější trasy místních komunikací jsou v rámci územního plánu vymezeny plochy pro jejich vedení jejichž parametry jsou stanoveny dle zásad šířkového uspořádání (viz. níže). Zásady šířkového uspořádání místních komunikací U nových i upravovaných úseků místních komunikací úseků budou respektovány minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována alespoň šířka prostoru místní komunikace stanoveného dle ČSN 736110. Tyto prostory je v rámci územního plánu doporučeno důsledně hájit pro případné budoucí vedení chodníků, šířkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty, event. pro vedení sítí technické infrastruktury. Odstup nových budov navržených podél stávajících nebo nových místních komunikací bude minimálně 10 m od osy komunikace. Při návrhu komunikací budou dále respektovány normy ČSN pro požární bezpečnost staveb (73 0802, 73 0804 a 73 0833). Z tohoto důvodu je v rámci územního plánu rovněž doporučeno realizovat na uslepených komunikacích obratiště (nejsou vymezena v grafické části a budou realizována do stávajících nebo navržených rozvojových ploch). Navržené místní komunikace budou z hlediska urbanisticko – dopravního zařazeny do sítě místních komunikací III. třídy (obslužných komunikací funkční skupiny C dle ČSN 73 6110).

36

Účelové komunikace Územní plán Tichá nenavrhuje na síti účelových komunikací žádné významné úpravy. Lesním a polním cestám po kterých jsou vedeny cykloturistické trasy je nutno věnovat zvýšenou pozornost, u ostatních účelových komunikací se předpokládá pouze jejich nutná údržba a úpravy jejich vybavení (propustky, mosty apod.). d) Obslužná dopravní zařízení Obslužná zařízení pro silniční dopravu se v Tiché nenacházejí. Nová zařízení nejsou v rámci územního plánu navrhována.

4.6.2 PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ V zastavěné části Tiché jsou chodníky a samostatné stezky pro chodce vybudovány především v centru obce, a to podél silničních průtahů, především pak podél silnice III/4848. V ostatních případech chodci využívají síť místních a účelových komunikací (zejména podél levého břehu Tichávky), případně zpevněné i nezpevněné části krajnic silnic. V rámci Územního plánu Tichá je navrženo doplnit chodník podél průtahu silnice III/4864 a III/48310 zastavěným územím a rovněž podél průtahu stávající silnice III/4836 v místní části Žuchov, kde je možno jeho realizaci koordinovat s rozšiřující se zástavbou. Podél místních komunikací budou chodníky realizovány dle místní potřeby, a to v rámci navržených úprav stávajících úseků, případně v rámci nových ploch pro vedení komunikací. Nové samostatné stezky pro chodce se v rámci územního plánu nenavrhují. Chodníky podél komunikací nejsou zobrazeny v grafické části územního plánu a jejich vedení bude řešeno dle prostorových možností. Pro turistiku jsou v řešeném území vyznačeny dvě trasy. Zelená č. 4840 (Velký Javorník, tur. chata – Horečky – Koliba, rozc. – Frenštát p. R., nám. – Žuchov – Kunčice p. Ondř., Jednota – Kozlovice, myslivna – Kunčice p. Ondřejníkem, rozc.) a žlutá č. 7852 (Kopřivnice – Hostýn – Lichnov – Frenštát p.R. – Tichá – Měrkovice – Hukvaldy, obora – Hukvaldy), jejichž trasy lze považovat za stabilizované. Nové turistické trasy se v řešeném území nenavrhují. Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku je v řešeném území vyznačena lokální cyklotrasa č. 6008 (Frýdlant n. O. – Tichá – Kozlovice – Frýdlant nad Ostravicí), která je vedena po silnicích III/48310 a III/4848. V rámci Územního plánu Tichá je v řešeném území navrženo několik dalších cykloturistických tras. Jedná se o trasu vedenou mezi západní částí zastavěného území Tiché (od silnice III/4846) a Frenštátem pod Radhoštěm, spojovací trasu mezi stávající cyklotrasou č. 6008 a navrženou cyklistickou stezkou (viz níže) vedenou po silnicích III/4848 a III/4846) a trasu vedenou mezi Tichou a Kopřivnicí (Mniší). Územním plánem je doporučeno na silničních průtazích v zastavěném území dle prostorových možností vymezit pásy nebo pruhy pro cyklisty a upravit dotčené lesní a polní cesty, včetně jejich vybavení (propustky, mosty apod.). Rovněž je doporučeno vybavit cykloturistické trasy odpočívkami a informačními tabulemi. V západní části řešeného území je dále nově navržena samostatná cyklistická stezka mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Kopřivnicí (Vlčovicemi). Její trasa je vedena od Frenštátu p. R. podél levého břehu vodního toku Lubina, kde využívá některé stávající účelové komunikace (ty je však nutno stavebně upravit pro cyklistický, případně smíšený provoz).

37

V místě stávajícího jezu je navrženo nové přemostění a převedení stezky do trasy bývalé polní cesty, kterou je navrženo kompletně obnovit. Dále je stezka vedena podél trasy místní komunikace a stávající silnice I/58 do Vlčovic. V širších vazbách regionu se jedná o cyklostezku spojující Ostravu (Poodří) s Beskydami.

4.6.3 STATICKÁ DOPRAVA - PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro odstavování vozidel obyvatel bytových domů se v Tiché využívá cca 35 stání v řadových boxových garážích, 3 stání ve vestavěných garážích v bytových domech a až 30 stání na terénu na přilehlých parkovacích plochách, z nichž však některé nejsou jednoznačně určeny (např. u Obecního úřadu). Celkový úhrn odstavných stání je tedy cca 68 míst. Jejich počet je v rámci územního plánu považován za dostatečný a nové odstavné kapacity nejsou přímo navrhovány. V případě potřeby lze další odstavné kapacity realizovat v rámci příslušných ploch zastavěných území bez přesného vymezení v grafické části územního plánu dle místní potřeby pro stupeň automobilizace 1 : 2,5 (dle stupně automobilizace 1 : 2,5 činí celková potřeba cca 80 stání). Odstavování a garážování nákladních vozidel případných soukromých autodopravců se předpokládá v rámci vymezených výrobních zón. Pro parkování osobních automobilů jsou v Tiché vymezena parkoviště o celkové kapacitě cca 100 stání. Jedná se především o účelově zřízené plochy před objekty občanské vybavenosti – nákupním střediskem, restaurací Na Fojtství apod. K parkování se pak používají i některé nezpevněné plochy. V rámci zlepšení nabídky je v územním plánu přímo vymezenou pouze nové parkoviště u fotbalového hřiště. Ostatní kapacity pak mohou být realizovány v rámci příslušných ploch zastavěných a zastavitelných území bez přesného vymezení v grafické části územního plánu dle místní potřeby, a to pro stupeň automobilizace 1 : 2,5. Pro parkování osobních automobilů návštěvníků zařízení občanské vybavenosti bylo průzkumem zjištěno na účelově zřízených plochách cca 215 stání pro osobní automobily, z nichž však některé mohou být využita i pro odstavování automobilů obyvatel bytových domů. Nutno však doplnit, že do výčtu nejsou zahrnuty parkovací kapacity malého rozsahu (cca do 2 až 3 stání), parkoviště pro zaměstnance uvnitř výrobních a podnikatelských areálů a parkovací místa, která nejsou řádně vyznačena dopravním značením (např. tolerované parkování na jízdních pruzích, parkování u hřiště apod.). Lze tedy konstatovat, že celkem se v Tiché nachází cca 250 parkovacích stání. V rámci zlepšení nabídky jsou v Územním plánu Tichá přímo vymezeny celkem tři nová parkoviště – u hřbitova (dvě lokality) a u sportovního areálu v centrální části obce. Ostatní kapacity pak mohou být realizovány v rámci příslušných ploch zastavěných a zastavitelných území bez přesného vymezení v grafické části územního plánu dle místní potřeby, a to pro stupeň automobilizace 1 : 2,5. Plochy pro parkování nákladních a speciálních vozidel jsou realizovány v rámci výrobních a podnikatelských areálů.

38

4.6.4 HROMADNÁ DOPRAVA OSOB Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou dálkovou a příměstskou autobusovou dopravou, kterou t.č. zajišťují Veolia Transport Morava, a.s. a ČSAD Vsetín, a.s. V řešeném území se nachází celkem 11 autobusových zastávek: Tichá, kult.dům; Tichá, rest.Fojtství; Tichá, rest.Pod Hůrkou; Tichá, rozc.Tichá; Tichá, u hřbitova; Tichá, u lávky; Tichá, u lomu; Tichá, u mostu a Tichá, u Adamce. Zastávky jsou vybaveny zastávkovými pruhy a přístřešky pro cestující alespoň v jednom směru. Hromadné dopravě osob po železnici slouží železniční stanice ve Frenštátu pod Radhoštěm na celostátní železniční trati ČD č. 323 s přístupností zajištěnou prostřednictvím autobusové dopravy. Územním plánem Tichá je navrženo realizovat novou autobusovou zastávku v lokalitě Žuchov s nutnou úpravou vedení autobusových linek. Doporučeno je dále dovybavit autobusové zastávky řádnými zastávkovými pruhy s nástupišti a přístřešky pro cestující. Jejich rozmístění je považována za dostatečné (v grafické části je pro orientaci znázorněna obalová křivka dostupnosti na autobusové zastávky, která byla vzhledem k charakteru obce stanovena na 400 m).

4.6.5 OCHRANNÁ DOPRAVNÍ PÁSMA, OCHRANA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ V řešeném území je nutno respektovat: silniční ochranná pásma: - k ochraně silnice I/58 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky; - k ochraně silnic II/483, III/48310, III/4836, III/4848 a III/4864 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky; rozhledová pole křižovatek: - na křižovatkách je nutno respektovat rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních hodnotách dle ČSN 73 6102. ochranná pásma leteckých radiových zabezpečovacích zařízení: - vymezená pro celé správní území Tiché. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské a ubytovací správy Brno, odloučeného parkoviště Olomouc: - výstavba souvislých kovových překážek - výstavba větrných elektráren - stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem - stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení

39

ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací: Zdrojem nadměrné hlučnosti z pozemní dopravy je především průtah silnice III/4848 zastavěným územím Tiché. Orientačně provedeným výpočtem bylo prokázáno, že negativní účinky hluku pro území podél této komunikace se budou projevovat do vzdálenosti cca 12 m od osy komunikace (LAeq pro den a noc je cca 60 a 49 dB (A)), a to pro prognózované dopravní zatížení (byl použit postup dle „Novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy“ z r. 2005). Pro budoucí zástavbu situovanou podél přeložky silnice II/483 nebylo hlukové zatížení stanoveno, a to z důvodu obtížného odhadu budoucího dopravního zatížení. Doporučeno je však respektovat v tomto prostoru pro nové objekty alespoň hranici ochranného pásma. Pro silnici I/58 byla hranice hygienického hlukového pásma stanovena na cca 30 m. V tomto prostoru se však nachází pouze jeden objekt (protihluková opatření je tedy doporučeno řešit individuálně). Vypočtené hodnoty ekvivalentní hlukové hladiny je uvedena v tabulce: označení silnice

výhledová intenzita silničního provozu v r.2030

T

1666

55/47*

O

9727

M

34

S

11427

pozn.: ve vzdálenosti cca 50 m od zdroje hluku (ochranné pásmo)

T

576

58/48*

O

4022

M

23

S

4621

pozn.: ve vzdálenosti cca 15 m od zdroje hluku (ochranné pásmo)

I/58

III/4848 (úsek s nejvyšším zatížením)

LAeq (do) na hranici ochranného pásma dB (A) den/noc

Vzdálenost hranice s přípustnou LAeq (od zdroje hluku)

LAeq (příp.) dB (A) den/noc s korekcemi dle nař. vlády č. 148/20006 Sb.

cca 30 m**

60/50

cca 12 m***

60/50

* pohltivý terén, výška posuzovaného bodu 4 m ** max. dovolená rychlost 90 km/h *** max. dovolená rychlost 90 km/h LAeq (do) = ekvivalentní hluková hladina LAeq (příp.) = přípustná ekvivalentní hluková hladina Hlukové posouzení je však třeba brát jako orientační. Přesnější hlukové poměry tak může posoudit pouze podrobná hluková studie. Životní prostředí budoucích uživatelů staveb na plochách navržených pro zastavění, které jsou situovány v blízkosti stávajících silnic III/4864, III/4848, III/48310, III/4836 a II/483 včetně její plánované přeložky mohou být negativně ovlivněny externalitami dopravy, zejména hlukem, vibracemi, exhalacemi apod. Na plochách navržených pro zastavění je možné umisťovat pouze takové stavby, u kterých budou provedena preventivní opatření pro zajištění přípustného hygienického zatížení externalitami dopravy a jejichž napojení na silniční síť vyhoví požadavkům na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, jak je upravují zvláštní zákony na úseku dopravy – zejména zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

40

4.7

INFRASTRUKTURA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

4.7.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V centrální části obce je vybudován obecní vodovod, který je provozován SmVaK Ostrava a.s. – oblast Nový Jičín. Původní vodovod využíval místní studnu, ze které byla voda čerpána čerpací stanicí do akumulace a odtud do obce. V současné době je místní studna, čerpací stanice s akumulací 32 m3 a výtlačný řad DN 100 mimo provoz a obec je napojena na systém OOV DN 600 Nová Ves - Frenštát – Kopřivnice, který prochází jižní části obce Tichá. Z přivaděče OOV DN 600 Nová Ves - Frenštát - Kopřivnice je pitná voda gravitačně přes redukční ventil přivedena do vodojemu Tichá 250 m3 (410,00 - 406,70 m n. m.) přívodním řadem DN 100. Kapacita vodojemu Tichá 250 m3 je dostačující a z vodojemu je vodovodním řadem DN 150 přivedena voda do sítě obce. Na vodovodní síti obce je osazen redukční ventil, který rozděluje zásobovací síť obce na horní a dolní tlakové pásmo. Pitnou vodou je zásobena pouze souvislá zástavba obce, v ostatních částech obce jsou obyvatelé zásobováni pitnou vodou z vlastních studní. Vodovodní síť je částečně okruhová a částečně větvená. Pro zemědělský areál „Cihelna“ nacházející se v jižní části k. ú. Tichá na Moravě je vybudován samostatný přívod vody DN 100, který je napojen přes redukční ventil na OOV. V jižní části k. ú. Tichá na Moravě je vybudován vodovod jen pro lokalitu Žuchov, která je zásobena pitnou vodou přímo z OOV a to ze dvou odběrných míst přes redukční ventily. V území obce Tichá jsou dva vodní zdroje označené jako Tichá I a Tichá II, které jsou využívány pro obce Mniší a Vlčovice. Oba vodní zdroje mají stanovené ochranné pásmo 1. stupně dle rozhodnutí ONV Nový Jičín dne 16. 12. 1975, čj. VLHZ/1868-3/76/Ma.- 402 a čj. VLHZ/1868-2/75/Ma.- 402. V roce 1999 bylo vydáno nové rozhodnutí OÚ Nový Jičín dne 27. 8. 1999 č. j. ŽP/588/99/P-231/2 a č. j. ŽP/1646/99/P-231/2, které stanovilo, že vodní zdroje nemusí být oploceny, velikost ani stupeň ochranného pásma se nezměnil. Výpočet potřeby vody k r. 2025 je orientačně proveden podle Směrnice č. 9 z roku 1973. bytový fond – trvale 1820 obyv x 120 l/os/den = 218 400 l/os/den = 218,4 m3/den bydlících 1820 obyv x 30 l/os/den = 54 600 l/os/den = 54,6 m3/den vybavenost základní obyvatelstvo Qp = 218,4 + 54,6 Qp = 273 m3/den

kd = 1,4

Qm = Qp x kd Qm = 382,2 m3/den zemědělství 321 dojnic, 50 skotu, 200 telat, 100 prasat, 19 koní Qp zemědělství = 321 x 60 + 50 x 20 + 200 x 10 + 100 x 10 + 19 x 40 Qp zemědělství = 24 020 l/ks/den = 24,02 m3/den Qm zemědělství = 321 x 80 + 50 x 35 + 200 x 15 + 100 x 15 + 19 x 60 Qm zemědělství = 33 070 l/ks/den = 33,07 m3/den 41

celkové Σ Qp = Qp obyvatel + Qp zemědělství Σ Qp = 297 m3/den = 3,4 l/s

Σ Qm = Qm obyvatel + Qm zemědělství Σ Qm = 415,3 m3/den = 4,8 l/s

Územní plán navrhuje v obci Tichá stávající vodovodní síť rozšířit o další vodovodní řady DN 50 – DN 100 v délce cca 15 km pro zásobování zastavitelných ploch. Navržené řady DN 80 a DN 100 budou rovněž plnit funkci vodovodu požárního. Samostatné větve, které budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m, mohou mít profil DN 50. Pro plochy Z60, Z83, Z86, Z94 a Z95 je potřeba vypracovat územní studii. Plochy Z78 a Z80 je obtížné napojit na vodovodní síť z důvodu vysokých finančních nákladů a proto je u těchto ploch navrženo řešit zásobování pitnou vodou individuálním způsobem (studny). Pro plochy Z10 a Z63 jsou dočasně navrženy studny, později budou napojeny na vodovod z ploch Z11 a Z62. Dále územní plán navrhuje přeložení vodovodního řadu DN 50 u lokality Žuchov a výstavbu automatické tlakové stanice pro plochu Z67 a domovní ATS pro plochu Z19. Výhledově je možno nahradit redukční ventil pro DTP přerušovací komorou u hranice tlakových pásem. Ve výkrese vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných vodovodních řadů. Jejich poloha může být dále upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. Dimenze řadů je nutno považovat za orientační a upřesnit je s ohledem na protipožární zabezpečenost jednotlivých objektů. Navrhovaná výstavba veřejného vodovodu v Tiché je v zásadě v souladu s PRVK MSK. Při zástavbě ploch Z81, Z83, Z84, Z85, Z92, Z98, Z99, Z100, Z103 a Z106 je nutno respektovat ochranné pásmo přivaděče OOV stanovené rozhodnutím ONV Nový Jičín č.j. VLHZ-790/89-235/Hr ze dne 24.4.1989, a to 6 m od osy potrubí na obě strany.

4.7.2 LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD V centrální části obce Tichá je vybudována jednotná kanalizace v celkové délce cca 0,8 km, která odvádí odpadní vody na stávající ČOV. Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV o dvou samostatných jednotkách s kapacitou 228 m3/den, 1250 EO. ČOV nemá stanoveno ochranné pásmo. Provoz a údržbu kanalizace a ČOV zajišťuje SmVaK Ostrava a.s. – oblast Nový Jičín. Dále jsou v obci vybudované krátké úseky dešťové kanalizace, které odvádějí dešťové a povrchové vody do recipientu Tichávka. V lokalitě nově vybudovaných rodinných domů poblíž hřiště je vybudována kanalizace oddílná. Splašková kanalizace v délce cca 1,7 km je zaústěná na stávající ČOV, dešťová kanalizace v délce cca 3 km je zaústěná do Tichávky. Likvidace splaškových odpadních vod ze zbývající části obytné zástavby probíhá lokálně přímo u zdroje v septicích, žumpách a domovních ČOV. Ty mají přepady zaústěny do dešťové kanalizace, povrchových příkopů, případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu.

42

V povodí stávající ČOV navrhuje územní plán pro odkanalizování stávající zástavby nenapojené na stokovou síť a pro navržené zastavitelné plochy vybudovat splaškovou kanalizaci oddílné stokové soustavy. Nově vybudované stoky splaškové kanalizace budou napojeny na stávající jednotnou a splaškovou kanalizaci. Celkem je navrženo vybudovat cca 17 km kanalizačních stok o profilu DN 300 a cca 1 km výtlačného potrubí o profilu DN 80 - 100. Navržená kanalizace v severní části obce Tichá bude zakončena na stávající centrální mechanicko-biologické ČOV v Tiché a navržená kanalizace v jižní části bude zakončena na centrální mechanicko-biologické ČOV v k. ú. Frenštát pod Radhoštěm. Územní plán navrhuje vyhlásit pásmo ochrany prostředí ČOV do vzdálenosti 100 m od oplocení. Dále bude nutné na kanalizační síť osadit čerpací stanice. Výhledově bude nutno (v případě požadavku na připojení veškeré zástavby na stávající ČOV) stávající ČOV rekonstruovat na kapacitu cca 2000 EO. Poté bude možno na ČOV připojit zástavbu v „dolní“ části souvislé zástavby obce. Splaškové vody by musely být na ČOV přečerpávány, případně by zde musela být kanalizace tlaková či vakuová. Jinou možností je výhledové napojení této části obce na k.ú. Vlčovice. Ve výkrese vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných kanalizačních stok. Jejich poloha může být upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. Navrhovaná výstavba veřejné splaškové kanalizace v Tiché je v zásadě v souladu s PRVK MSK. Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar zahrad) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání zahrad, příp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy umístěnými podél komunikací v souběhu s kanalizací splaškovou do recipientu. Dešťové vody z rozsáhlejších zastavitelných ploch odvádět dešťovou kanalizací do recipientu Tichávka, Lubina a jejich přítoků.

43

4.8

INFRASTRUKTURA ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ

4.8.1 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Současný stav Nadřazená soustava VVN - územím Tiché prochází vedení nadřazené přenosové soustavy 400 kV – VVN 403 Nošovice – Prosenice, VVN 459 Nošovice – Horní Životice a soustavy 220 kV - VVN 270 Lískovec – Povážská Bystrica. Provozovatelem vedení přenosové soustavy 400 a 220 kV je a.s. ČEPS Praha. Distribuční soustava VN - obec Tichá - je zásobována elektrickou energií z rozvodny 22 kV Frenštát pod Radhoštěm. Tato rozvodna je napájena dvojitým vedením 22 kV – VN 58 - 247 z transformační stanice (TS) 110/22 kV Frenštát – západ (mimo řešené území), záložní napájení zajišťuje vedení VN 248 z TS 110/22 kV Příbor. Obec Tichá je z rozvodné soustavy 22 kV napojena odbočkami z hlavní linky VN 224 Frenštát – Lískovec (3 x 70 AlFe), částečně pak z linky VN 250 Frenštát – Příbor (3 x 120 AlFe), VN 55 Frenštát – Frýdlant nad Ostravicí a VN 51 Frenštát - Nový Jičín (3 x 120AlFe). Propojením vedení VN 224 a VN 250 je zajištěna možnost jejich vzájemného záskoku. Územím Tiché dále prochází vedení 22 kV - VN 59 (3 x 120 AlFe), které slouží k distribuci elektrické energie pro Frenštát pod Radhoštěm. Linky VN 59 a VN 51 jsou vedeny na společných podpěrných bodech. Uvedená vedení jsou v dobrém technickém stavu, s jejich provozem se uvažuje po celé návrhové období. Součástí distribuční soustavy VN jsou také distribuční trafostanice VN/NN (DTS). Z hlavních linek VN 224, VN 250, VN 55 a VN 51 je na území obce Tichá napojeno vzdušnými přípojkami 22 distribučních trafostanic - DTS 22/0,4 kV s celkovým instalovaným výkonem 4 380 kVA, z toho do sítě NN v Tiché dodává 18 DTS výkon 3 300 kVA Číslování vedení VN – 22 kV a distribučních trafostanic je provedeno podle aktuálních provozních čísel ČEZ Distribuce a.s. Přehled distribučních trafostanic (DTS): Číslo DTS Název umístění podle ČEZ trafostanice Tichá

Typ DTS

Výkon DTS kVA

B – 1 sl

100

DTS 6063

Tichá – Jezdecký oddíl

DTS 6090

Tichá – Horní

zděná

160

DTS 6091

Tichá – Střed

zděná

250

DTS 6092

Tichá – Dolní

zděná

160

DTS 6093

Tichá – Bytovka ZD

B – 2 sl

250

DTS 6094

Tichá – ZD Pružinky

B – 4 sl

100

DTS 6095

Tichá – Samoobsluha

ELV 400

250

DTS 6096

Tichá – Pružinky

ELV 400

100

44

Číslo DTS podle ČEZ

Název umístění trafostanice Tichá

Typ DTS

Výkon DTS kVA

DTS 6097

Tichá – Kocián

ELV 400

160

DTS 6098

Tichá – Živičky

B – 4 sl

160

DTS 6099

Tichá – Výletiště

ELV 400

250

DTS 6100

Tichá – U hřiště

ELV 400

400

DTS 6101

Tichá – Dolní konec

ELV 400

160

DTS 6102

Tichá – Vrty

ELV 400

160

DTS 6103

Tichá – ČOV

ELV 400

160

DTS 6104

Tichá – Žuchov, U Gocha

ELV 400

160

DTS 6105

Tichá – Žuchov, U Strnada

ELV 400

160

DTS 6106

Tichá – Adámeček

B – 1sl

160

DTS 92 538

Tichá – Loana

zděná

630

DTS 92 552

Tichá – Komunál

PTS

100

DTS 92 553

Tichá – Cihelna

PTS

250

DTS 92 657

Tichá – BTS O2

B – 1sl.

100

Rozvodná síť NN - rozvodná síť NN je z převážné část rekonstruována, provedená vodiči AlFe na betonových podpěrných bodech. Část sítě NN v centrální části obce je provedena zemními kabely. Technický stav sítě NN je převážně dobrý, vedení zajišťuje přenos stávajícího zatížení s místními rezervami. Výhradním provozovatelem rozvodných sítí VN, NN a trafostanic je ČEZ Distribuce a.s. Z rozvodné sítě NN je v současné době zásobováno el.energií 530 bytů, včetně vybavenosti, podnikatelských aktivit a objektů druhého bydlení (individuální rekreace). Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných domácích spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění.

Bilance příkonu a transformačního výkonu Z energetického hlediska se pro návrhové období územního plánu uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace. Vzhledem k provedené plošné plynofikaci obce Tichá, se uvažuje s elektrickým vytápěním pro cca 5 % bytů a část objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních jednotek, uvažuje se stupněm elektrizace B. Rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude koncem návrhového období v řešeném území následující: 30 bytů 590 bytů

- stupeň elektrizace C (vaření el.en.+ smíšené vytápění el.energií přímotopné a akumulační) - stupeň elektrizace B (vaření plynem + el. energií)

45

Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky stanoveného pro konec návrhového období. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven na 2,6 kVA/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje s měrným příkonem 15 kVA/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (rodinná rekreace) se uvažuje s příkonem 1,2 kVA/objekt, pro cca 30 těchto objektů je uvažováno s elektrickým vytápěním s příkonem 5 kVA/objekt. Vypočtené podílové maximum bytů - Bmax je pro konec návrhového období následující: Bmax = 590 x 2,6+ 30 x 15 + 90 x 1,2 + 30 x 5,0 = 2 392 kVA Podílové maximum vybavenosti - (Vmax) - je ovlivněno rekreačním charakterem území a je stanoveno z měrného ukazatele vztaženého na bytovou jednotku ve výši 0,8 kVA/byt (včetně druhého bydlení), pro stávající a nové podnikatelské aktivity se uvažuje s příkonem 600 kVA, pro nový lyžařský vlek 100 kVA Vypočtené podílové maximum vybavenosti - Vmax je pro konec návrhového období následující: Vmax = 730 x 0,8 + 700 = 1 284 kVA Podílové maximum bytů, druhého bydlení, vybavenosti, a podnikatelských aktivit určuje potřebný příkon pro konec návrhového období. Při výpočtu transformačního výkonu (PTRVN/NN) pro bytově - komunální sféru (včetně drobných podnikatelských aktivit) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim. PTR = (Bmax + Vmax) x 1.2 = 4 411 kVA Pro stávající zařízení s vlastní trafostanicí se výkon stávající TR považuje za dostatečný (4 TR – 1 080 kVA). Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec Tichá zajistit cca 5 500 kVA transformačního výkonu, z toho cca 4 400 kVA připadá pro bytově - komunální sféru. Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu bytů, vybavenosti, drobných podnikatelských aktivit a přirozený nárůst elektrického příkonu daný zvýšený stupněm elektrizace domácností, dosáhne během návrhového období cca 1 120 kVA proti současnému stavu. Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je podle uvedených zásad cca o 30% nižší než potřebný transformační výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru a podnikatelské aktivity dosahovat výše 3,8 MW. Návrh řešení Výroba elektrické energie – pro komerční zájemce o výrobu elektrické energie se na území Tiché vymezuje 1 plocha pro výstavbu fotovoltaické elektrárny (VS – E, Z79). Předpokládá se, že výkon elektrárny (1 -2 MW) bude vyveden kabelovým vedením do distribuční sítě 22 kV – ČEZ Distribuce a.s. Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro území obce Tichá bude zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami z linek VN 224, 250 a 55, které vzhledem k dimenzi a technickému stavu zajistí potřebný příkon do roku 2025.

46

Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity v řešeném území bude během návrhovém období zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 9 novými DTS navrženými v lokalitách s novou výstavbou (DTS N1 – 9). Na zásobování nové zástavby v místní části Žuchov se bude dále podílet TR – N13 navržená v rámci ÚPN města Frenštát pod Radhoštěm. Trafostanice DTS – N8 a DTS – N9 jsou navrženy pro samostatné odběratele- podnikatelské aktivity a plochu pro areál zimních sportů - lyžařský vlek. Nová trafostanice DTS – N1 se navrhuje jako kiosková s kabelovou přípojkou VN, ostatní trafostanice jsou venkovního provedení, typu BTS nebo ELV s transformátory 63 - 250 kVA, napojené vzdušnou přípojkou VN – 22 kV s vloženým úsekovým spínačem. Jako technické řešení pro omezení vlivu ochranného pásma venkovního vedení 22 kV se pro přípojky VN k novým trafostanicím navrhuje použití závěsných kabelů příp. izolovaných vodičů 22 kV typu ADX. Rozvodná síť NN – vzhledem k možné variabilitě řešení sítě NN stanovuje návrh ÚP pouze zásady pro její návrh bez grafické dokumentace. Při výstavbě nových RD v lokalitách navržených pro souvislou zástavbu se navrhuje rozvod NN řešit zemními kabely (podle požadavku § 4, odstavce 5 vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu). V tomto případě bude kabelová síť provedena v jednotné dimenzi AYKY 3x120+70. Podmínkou pro kabelový rozvod NN je, že před začátkem výstavby RD se provede v konečné podobě výstavba komunikace včetně chodníků, vjezdů na příslušné parcely a prostupů pod komunikacemi pro přípojky na opačné straně komunikace. Následně se uloží kabelové vedení, současně s elektroměrovými rozvaděči, které budou umístěny v hranici parcely. V případě, že v předstihu výstavby RD nebude komunikace realizována, lze napojení RD řešit z provizorní venkovní sítě NN, která po provedení terénních úprav bude nahrazena zemním kabelem. V případě výstavby jednotlivých RD je požadavek na kabelizaci vedení NN nereálný. Jako jistících prvků bude použito skříní typu SIL, resp. SR. Výhledově je možno lokální nedostatek příkonu v síti NN řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice. Vliv na životní prostředí Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk DTS, elektromagnetické pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranná pásma (OP) vedení VN - 22 kV a VVN - 400 kV ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo nadzemního vedení 22, 220 a 400 kV je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany: u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m (25 m) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m (20 m) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně: pro vodiče bez izolace 7 m (10 m) pro vodiče s izolací základní 2m pro závěsná kabelová vedení 1m Poznámka: Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před platností. energetického zákona tj. před rokem 1995.

47

Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u stožárových DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení u zděných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV 1 m od obestavění Při provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací, v těchto pásmech je nutno si vyžádat předchozí souhlas provozovatele těchto energetických zařízení, ČEPS a.s. Praha (pro vedení VVN - 400 kV), resp. ČEZ Distribuce a.s., střediska ve Valašském Meziříčí (pro vedení VN - 22 kV).

4.8.2 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Současný stav Zájem obce Tichá o plošnou plynofikaci se projevil v r. 1990, kdy na základě pozitivního průzkumu u občanů a organizací o zavedení plynu byl zpracován Generel plynofikace obce Tichá (zpracoval Hutní projekt Frýdek – Místek v r. 1991). Na základě vývoje situace byl později zpracován nový Generel plynofikace obce Tichá (SmPI Ostrava 10/98), který byl následně aktualizován Generelem plynofikace Podbeskydí – aktualizace (SmPI Ostrava 02/2002), podle kterého koncepčně proběhla vlastní plynofikace obce. VTL plynovody a RS – na území obce Tichá se vysokotlaká plynárenská zařízení nenacházejí. Obec je napojena středotlakým plynovodem D 160 na společnou středotlakou plynovodní síť obcí Pstruží, Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice a Ostravice, napojenou z regulační stanice Pstruží s výkonem 5 000 m3 h-1. V severozápadní části území je provozována vysokotlaká plynovodní síť Green Gas, DPB Paskov a.s., napojující plynové sondy TI – 1, NP – 836 a NP 837 plynovodem DN 100 na sběrný plynovod DN 150, PN 16 Příbor – Frenštát pod Radhoštěm (8255 86), který je veden souběžně s komunikací I/58. Místní plynovodní síť – v současné době je obec Tichá plošně plynofikována potrubním rozvodem plynu (kromě místní části Žuchov). Místní plynovodní síť v Tiché je provedena jako středotlaká, v tlakové hladině do 0,3 Mpa, Středotlaká plynovodní síť je provedena z materiálu lPe – těžká řada (SDR 11), v profilech D 50 – D110. Zemní plyn byl do plynovodní sítě vpuštěn ve třech etapách od 10/2001 do 01/2003. Do jižní část území okrajově zasahuje nízkotlaká plynovodní síť Frenštátu pod Radhoštěm. Z plynovodní sítě je v současné době napojeno cca 430 odběratelů, včetně některých objektů vybavenosti a podnikatelských aktivit (Obecní úřad, ZŠ + tělocvična, MŠ, Pálenicepekárna MASA, Kovovýroba HOP, Samoobsluha u OÚ, Turistická ubytovna, Feromarket, pohostinství Fojtství). Plynofikovány jsou také byty v bytových domech. Převážná část odběratelů využívá plyn kromě vaření také k otopu a přípravě TUV. Bilance potřeby zemního plynu Bilance potřeby plynu je sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin – obyvatelstvo a ostatní odběr.

48

Obyvatelstvo – roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou specifických potřeb podle směrnice č.17/1997 SMP a.s. Ostrava. Předpokládá se, že koncem návrhového období bude plynofikováno cca 90 % bytů tj. 560 bytů v RD, dále se předpokládá plynofikace cca 40 % objektů druhého bydlení tj. cca 45 objektů. Bilančně se uvažuje s využitím plynu pro vaření, přípravu TUV a vytápění u všech plynofikovaných bytů. Ostatní odběr – v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop stávajících objektů vybavenosti a podnikatelských aktivit. Potřeba pro tyto odběratele vychází ze zpracovaného generelu Podbeskydí (19 odběratelů). Pro drobné, blíže nespecifikované podnikatelské aktivity je uvažováno s bilanční rezervou 80 m3h-1, resp. 160 000 m3 rok-1. Bilance potřeby zemního plynu k roku 2025: Měrná potřeba plynu

Potřeba plynu

[m3 h-1 ]

[m3 rok-1 ]

[m3 h-1]

[tis. M3rok-1]

1,20

3 000

672

1 680

0,50

1 000

23

45

(podle generelu)

230

440

Rezerva

80

160

1 005

2 325

Druh odběru Obyvatelstvo – byty RD (vaření, otop, TUV) 560 bytů Druhé bydlení 45 objektů Ostatní odběr

Odběr z místní sítě celkem

Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že koncem návrhového období je pro obec Tichá nutno z místní sítě zajistit cca 2,3 mil.m3 zemního plynu, při koef. Současnosti všech odběrů Ks= 0,9 dosáhne zimní hodinové maximum hodnoty cca 900 m3h-1, z toho cca 120 m3h-1 bude dodáváno z místní sítě města Frenštátu pod Radhoštěm. Návrh řešení Návrh řešení respektuje stávající plynárenská zařízení v území a rozšiřuje středotlakou plynovodní síť pro navrženou zástavbu. VTL plynovody a RS – vysokotlaká plynárenská zařízení se na území obce Tichá během návrhového období nenavrhují. Obec bude zásobována plynem ze stávající RS VTL / STL Pstruží. Pro zajištění špičkové potřeby plynu v rámci společné plynovodní sítě výše uvedených obcí bude její výkon zvýšen na potřebnou kapacitu. Místní plynovodní síť – místní plynovodní síť v Tiché je provedena jako středotlaká v tlakové úrovni do 0,3 Mpa. Středotlaký rozvod plynu je při menších profilech velmi pružný a dovoluje při zachování navržených dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním vytížení. Napojení nové zástavby v plynofikované části Tiché je navrženo odbočkami z trubek lPE těžká řada v profilech D 50 – D 63, které navazují na stávající plynovodní síť. Dále je 49

navrženo rozšíření středotlaké plynovodní sítě v místní část Žuchov, s napojením na středotlakou plynovodní síť města Frenštátu pod Radhoštěm plynovodem v profilu D 90. Nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací a budou pokládány zásadně na veřejných neoplocených pozemcích, zejména do tělesa komunikací mimo vozovku, do chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů. Potrubí plynovodu bude uloženo v zemi, ve výkopu s pískovým podsypem a označením žlutou výstražnou fólií s minimálním krytím 1 m. Lomové body na trase budou v nezastavěné části vyznačeny orientačními sloupky, v zastavěném části na objektech nebo oplocení orientačními tabulkami. Jednotliví odběratelé v RD budou napojeni středotlakými přípojkami ukončenými plynovými uzávěry. Spolu s hlavním uzávěrem bude v jedné skříni umístěn domovní regulátor, na který se napojí nízkotlaká přípojka k odběrateli. Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120-150 cm od hranice oplocení.

Vliv na životní prostředí Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat bezpečnostní a ochranné pásmo VTL plynovodu a ochranné pásmo STL plynovodů ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Bezpečnostním a ochranným a pásmem (BP a OP) se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu: BP OP pro VTL plynovod do DN 250 20 m 4m pro VTL plynovod (do DN 100) 15 m 4m pro STL a NTL plynovody 1m Vzhledem k měřítku výkresů jsou v grafické části dokumentace zobrazena pouze bezpečnostní pásma VTL plynovodů. Bezpečnostní vzdálenosti vrtů od objektů a zařízení jsou stanoveny § 40 vyhlášky č. 236/1998, Českého báňského úřadu na 150 m. Při provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací, v těchto pásmech je nutno si vyžádat předchozí souhlas provozovatele plynárenského zařízení Green Gas DPB, a.s. Paskov (VTL plynovod a plynové sondy, resp. RWE – Severomoravské plynárenské a.s., provozní oblast Nový Jičín (STL a NTL plynovod).

50

4.8.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Současný stav Území Tiché leží podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot v místě s oblastní výpočtovou teplotou tex = - 18oC a intenzivními větry. Počet dnů s průměrnou teplotou nižší než 12oC dosahuje během roku 242, průměrná teplota v topném období je 2,8oC. Převážná část obytného území se rozkládá v údolní poloze kolem místní komunikace a potoku Tichávka, v nadmořské výšce 330 - 400 m. Zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší (podle zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší), s instalovaným výkonem nejméně 5 MW, nejsou v území provozovány. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů a samostatnými, převážně plynovými kotelnami pro objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit. Plyn k otopu využívá cca 430 odběratelů v RD, elektrickou energii pak cca 20 odběratelů. Návrh řešení Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním vytápěním RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit zůstane během návrhového období zachován. V souvislosti s rozšířením plošné plynofikace na území Tiché došlo k výrazné změně v palivo-energetické bilanci zdrojů ve prospěch zemního plynu. Předpokládá se, že koncem návrhového období bude vytápěno plynem 560 bytů v RD, tj. cca 90 % z celkového počtu bytů v obci, veškerá vybavenost a drobné podnikatelské aktivity a část objektů druhého bydlení. Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro 5 % bytů v RD tj. 30 bytů a část objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a různých druhů tepelných čerpadel. Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž přeměna na tepelnou energii, příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích je z hlediska životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie. V ČR ročně dopadá kolmo na 1 m² cca 1100 kWh solární energie. Dále se doporučuje využití biomasy - dřevní hmoty (suché dřevo, kusový dřevní odpad, kůra, štěpky, šišky, piliny, hobliny) ekologicky spalované v teplovodních kotlích tzv. pyrolytickou destilací. Předpokládá se, že tento způsob vytápění bude během návrhového období zaveden zejména u objektů druhého bydlení a na odloučených samotách. Z hlediska hospodaření s ušlechtilými palivy a předpokládaném růstu jejich cen se pro stavby RD doporučuje nízkoenergetické provedení obvodového pláště, střechy a oken tak, aby měrná roční spotřeba tepelné energie na vytápění nepřekročila 45 kWh/m2 podlahové plochy.

Vliv na životní prostředí Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově - komunálním hospodářství a podnikatelské sféře způsobuje stále vyšší zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými důsledky dlouhodobého působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění.

51

Rostoucí podíl využití zemního plynu, spolu s doplňkovou funkcí el. energie a dřevní hmoty dále zlepší kvalitu životního prostředí a příznivě ovlivní ekologické vztahy v území. Využitím ušlechtilých paliv dochází k podstatnému snížení pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období, přičemž odpadá znečištění výfukovými plyny při rozvozu pevného paliva a odvozu popele. Výrazně se snižují také nároky na skladování pevného domovního odpadu. Podle ustanovení § 50, odst. 1, písm. g) a h) zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., je možno nařízením obce zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečištění a stanovit podmínky pro spalování nebo jiný způsob likvidace suchých rostlinných materiálů.

52

4.9

SPOJE

4.9.1 TELEKOMUNIKACE Pro problematiku SPOJŮ v řešeném území nevyplývají z nadřazené dokumentace žádné návrhy. Telekomunikace Současný stav Obec Tichá telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny (RSU) Tichá jako součást telefonního obvodu (TO – 55) Moravskoslezský kraj. Telefonní ústředna Tichá má dostatečnou kapacitu pro současný provoz s možností dalšího rozšíření. Telefonní účastníci ve správním území obce Tichá jsou napojeni na digitální ústřednu v Tiché prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je po celkové rekonstrukci úložnými a závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Kopřivnice prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě. Propojením HOST Kopřivnice na vyšší síťovou úroveň (tranzitní a mezinárodní ústředny) je zajištěn styk se 14 TO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy. Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O2 Czech Republic, a dalších cca 8 komerčních operátorů na pevné a bezdrátové síti příp.jiných operátorů na pevné a bezdrátové síti, je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je přenos dat, šíření internetu a televizních programů. Dostupné jsou rovněž všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – T – Mobile, O2 a Vodafone. Územím obce Tichá prochází optické kabely dálkové přenosové sítě ve správě a.s. Telefónica 02. K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo podzemních komunikačních vedení ve smyslu zák. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a změně dalších předpisů. Ve správním území obce Tichá jsou provozovány 3 samostatné základnové stanice (BTS) jednotlivých operátorů mobilních sítí T-mobile, O2 a Vodafone. Návrh řešení Předpokládá se, že koncem návrhového období bude hustota telefonních stanic v území odpovídat 100 % telefonizovaných bytů s 30 % rezervou pro občanskou vybavenost a podnikatelskou sféru, s požadavkem na připojení cca 800 telefonních účastníků. Tento údaj může být během návrhového období zásadně ovlivněn vývojem cenových tarifů na pevných linkách a v mobilních sítích. Podmínky pro rozvoj komunikačního provozu budou řešeny výběrem z aktuální nabídky operátorů na pevné, bezdrátové a mobilní síti. V případě pevné sítě Telefónica O2 bude nabídka telekomunikačních služeb řešena na volné kapacitě digitální ústředny Tichá s případným rozšířením na požadovanou potřebu, bez

53

nároku na nové plochy, spolu s postupným rozšířením účastnické přístupové sítě pro navrhovanou zástavbu. Rozšiřovat se bude také počet telefonních účastníků mobilní telefonní sítě, která je významným konkurentem pevné sítě. V případě výstavby nových základnových stanic operátorů mobilní sítě se doporučuje tato zařízení sdružovat na společné stožáry příp. výškové budovy. Další rozvoj pevné sítě bude zaměřen především na proces zkvalitňování služeb, zejména přístupu k INTERNETU jako zdroji informací, podobně jako budování veřejných datových sítí s otevřeným přístupem. K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo podzemních komunikačních vedení (1,5 m po stranách krajního vedení) ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně dalších předpisů. Poznámka:

RSU – epote Subscriber Unit (vzdálený účastnický blok) BTS – Base transceiver Station (základnová převodní stanice)

4.9.2 RADIOKOMUNIKACE Tyto služby zahrnují šíření televizních a rozhlasových programů, přenos meziměstských telefonních hovorů. Pokrytí území televizním signálem – řešené území je pokryto televizním signálem ČT1, ČT2 a Nova z televizních vysílačů Ostrava – Hošťálkovice a Valašské Meziříčí – Radhošť, jejichž provozovatelem jsou České radiokomunikace a.s. Název vysílače

Umístění vysílače

Program

Výkon (kW)

Kanál

Ostrava

Hošťálkovice (287 m.n.m)

ČT1

600

31.

ČT2

100

51.

TV NOVA

100

1.

TV NOVA

2

42.

TV PRIMA

150

48.

ČT1

0,10

27.

ČT2

0,20

49.

TV NOVA

0,20

6.

Valašské Meziříčí

Radhošť (1129 m.n.m.)

Území Tiché je částečně pokryto také pozemním digitálním signálem (DVB –T) z vysílače Ostrava Hladnov – vodojem, který šíří programy multiplexu 1 (ČT1, ČT2, ČT 24, ČT4 Sport a 7 programů ČRo) na 54. kanále a multiplexu 2 (TV Nova, Nova Cinema, TV Prima a TV Barandov) na 39. kanále. Pro příjem uvedeného signálu je nutný televizor s digitálním tunerem (IDTV – Integrated Digital TV) příp. jakýkoliv stávající televizor vybavit digitálním přijímačem (set-top-boxem).

54

Řada dalších českých televizních a rozhlasových programů, je dále šířena prostřednictvím satelitního vysílání (DVB – S) v paketech Czechlink, UPC Direkt, Digi TV. Vzhledem k omezení plynoucí z vysílacích práv jsou televizní programy zabezpečeny proti neautorizovanému příjmu systémem CryptoWorks. Při instalaci parabolické antény a příslušného dekodéru lze dosáhnout kvalitního, digitálního příjmu volných i placených programů při stoprocentním pokrytí území. Pokrytí území rozhlasovým signálem – řešené území je v pásmu AM – DV a SV pokryto rozhlasovým signálem z vysílačů: Ostrava, Svinov - 639 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 30 kW) Prostějov, Dobrochov – v pásmu SV - 954 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 200 kW) Uherské Hradiště, Topolná - v pásmu DV - 270 kHz (ČRo 1 – Radiožurnál, 650 kW Dále je území pokryto rozhlasovým signálem v pásmu FM – VKV z vysílačů Ostrava – Hošťálkovice a Valašské Meziříčí – Radhošť.

Název vysílače

Ostrava

Valašské Meziříčí

Umístění vysílače

Hošťálkovice(287 m.n.m)

Radhošť (1129 m.n.m.)

Program

Výkon

Kmitočet

kW (max)

MHz

Radio Impulz

43 (100)

89,0

Frekvence 1

70

91,0

Rádio Helax

40 (100)

93,7

Hitrádio Orion

4

96,4

ČRo1Radiožurnál

43 (100)

101,4

ČRo3 - Vltava

43 (100)

104,8

ČRo - Ostrava

2,8

107,3

ČRo1Radiožurnál

10

92,5

Frekvence 1

10

94,1

ČRo3 - Vltava

10

96,8

ČRO - Ostrava

10

99,0

Radio Impulz

10

100,5

Hitrádio Orion

3

103,9.

Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určeny pro přenos televizní a rozhlasové modulace a přenos telefonních hovorů. Nad územím Tiché prochází několik tras radioreléových spojů provozovaných a.s. České radiokomunikace, vedených převážně z radiokomunikačního střediska na Radhošti v trasách Hošťálkovice – Radhošť, Radhošť – Kozlovice, Radhošť – Polanka nad Odrou a Lysá Hora – Kopřivnice.

55

4.10 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území) – zaměstnanost (hospodářské podmínky území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou součást civilizačních hodnot území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, vlastní či širší rekreační zázemí. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen bydlení - prodejnost nemovitostí pro bydlení v sídle, či dané lokalitě. Zhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (územně plánovací koncepci rozvoje obce) během očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších 10-15 let). Hlavním cílem kapitoly je sestavení prognózy vývoje počtu obyvatel (včetně bilance bydlení) v řešeném území ve střednědobém výhledu (očekávané platnosti územního plánu). Prognóza vychází z rozboru demografických a širších podmínek řešeného území. Slouží především jako podklad pro dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro návrh, posouzení potřeby a přiměřenosti nových ploch pro bydlení. U řešeného území se projevují na jeho demografickém vývoji především: - Poloha na okraji Beskyd, v podhorské urbanizované krajině s blízkými městy Frenštát p.Radhoštěm a Kopřivnice. - Omezujícím faktorem je vysoká úroveň nezaměstnanosti v širší oblasti (vazba na Kopřivnici a i vzdálenější Ostravsko). - Samotná velikost sídla ovlivňující rozsah jeho vybavenosti, obslužných funkcí. Pro vývoj počtu obyvatel Tichá v minulosti (od r. 1869 – prvního moderního sčítání) jsou charakteristické značné změny. Růst omezily jak průmyslová revoluce v 19. století, důsledky druhé světové války i industrializace po r. 1945 (např. vystěhování mladých rodin do blízké Kopřivnice). K novému výraznému růstu došlo po r. 1991, tento růst pokračoval až do současnosti. V posledním období existují náznaky stagnace počtu obyvatel. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území s k u t e č n o s t prognóza rok 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 2020-2025 Tichá

1562 1463 1669 1571 1695 1565 1511 1491 1557 1680 1780-1820

Tab. Vývoj počtu obyvatel v řešeném území v posledních letech období 1.1.2002 1.1.2003 1.1.2004 1.1.2005 1.1.2006 1.1.2007 1.1.2008 1.1.2009 obyvatel 1565 1555 1585 1591 1612 1630 1640 1682 zdroj: ČSÚ

Počet trvale bydlících obyvatel byl v Tiché na začátku roku 2009 (podle ČSÚ) 1682, podle sdělení obce 1676. Celkově je vývoj počtu obyvatel po r. 1991 příznivý, zejména v posledních letech. Rozhodujícím faktorem, příznivě ovlivňujícím vývoj je migrace, převaha počtu přistěhovalých osob nad vystěhovalými. V jednotlivých letech kladné saldo migrace však výrazně kolísá, zejména v závislosti na dokončované individuální bytové výstavbě.

56

. Počet trvale bydlících obyvatel obce během období předpokládané platnosti územního plánu může vykazovat trvalý růst. Příměstská a rekreační sídla představují v současnosti nejrychleji rostoucí skupinu sídel v ČR, naopak města vykazují obvykle poklesy počtu obyvatel. Významným faktorem je růst nákladů na bydlení v bytových domech, které omezují migraci mladých rodin z venkovských obcí a vyvolávající i opačný proces – přistěhování mladých rodin z měst. Rostoucí význam má však i hledání kvalitního bydlení v atraktivním obytném a životním prostředí. Tichá těží z atraktivní (rekreační) polohy na okraji Ostravské aglomerace, na druhé straně však není zcela typickou příměstskou obcí. Mobilitu obyvatel ČR (stěhování za prací) dlouhodobě omezuje deformovaný trh bydlení a sociálních dávek na nájemné. Tab. Věková struktura obyvatel (SLDB r. 2001) územní obyvatel 0-14 let podíl 0-14 let jednotka celkem Česká republika 10230060 1654862 16,2% okr. Nový Jičín 159925 28663 17,9% řešené území – 1557 252 16,2% Tichá

60+ let

podíl 60+

1887266 26055 307

18,4% 16,3% 19,7%

Věková struktura obyvatel řešeného území byla již v minulosti nepříliš příznivá. Podíl předproduktivní věkové skupiny (0–14 let) byl 16,2 % (r. 2001), odpovídající průměru ČR, při srovnatelném průměru okresu Nový Jičín 17,9%. Podíl obyvatel v poproduktivním věku byl ve stejném období 19,7 %, zatímco průměr okresu Nový Jičín byl výrazně příznivější – 16,3 %. V dlouhodobém vývoji podíl obyvatel nad 60 let dále mírně poroste, podíl dětí bude stagnovat či klesat, tj. i při mírném růstu počtu obyvatel bude absolutní počet dětí v lepším případě stagnovat. To se promítne především do stagnace, snížení kapacitních nároků na školství. Naopak porostou nároky na sociálně zdravotní péči, komunitní plánování obce vyvolané „stárnutím“ populace.

57

Během období platnosti územního plánu je možno očekávat další růst počtu obyvatel v obci až na cca 1800 obyvatel do r. 2020 (2025). V úvahu je nutno vzít jak vlastní rozvojové možnosti řešeného území (atraktivní polohu a značný zájem o bydlení), tak především širší podmínky regionu. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel je podmíněn zejména udržením (zvyšováním) atraktivity bydlení v obci (zlepšením obytného a životního prostředí, rozšířením vybavenosti a využitím územních a rekreačních předpokladů rozvoje obce), zlepšením podmínek hospodářského rozvoje regionu.

4.11 BYDLENÍ V řešeném území je v roce 2009 asi 570 trvale obydlených bytů, v r. 2001 (podle výsledků sčítání) zde bylo 528 trvale obydlených bytů, z toho 446 v rodinných domech. Počet trvale neobydlených bytů byl 78 v r. 2001 (v r. 1991 - 64), 21 slouží k rekreaci. Individuální rekreační objekty nebyly v r. 2001 sčítány, v r. 1991 jich bylo v obci vykazováno 40, z toho 35 chalup vyčleněných z bytového fondu. Ke druhému bydlení (široce definovanému), které zahrnuje všechny jeho formy, je využívána (podobně jako v jiných obcích) značná část trvale neobydlených bytů, nejenom ty, které slouží k rekreaci (byty přitom nejsou vyjmuty z bytového fondu). Rozsah druhého bydlení je odhadován na 100 jednotek druhého bydlení (většinou trvale obyvatelných bytů, bez započtení zahradních chat). Bytový fond územní jednotka

okr. Nový Jičín Tichá

celkem byty

62755 606

byty obydlené celkem

56965 528

z toho v rodin. domech

v bytových domech

celkem

neobydlené byty v%

28888 446

27610 79

5790 78

9% 13%

Vývoj počtu trvale obydlených domů a bytů: s k u t e č n o s t 1961 1970 1980 1991 2001 bytů trvale obydlených / 453 448 462 487/406 528/446 z toho v rodinných domech

slouží k rekreaci

953 21

odhad 2009 570

Bytový fond vykazuje průměrnou věkovou strukturu a většinou i odpovídající stupeň údržby. Rozsah nové bytové výstavby po r. 1991 byl poměrně značný a počet trvale obydlených bytů i rozsah druhého bydlení vzrostl (čistý přírůstek 41 trvale obydlených bytů). Po r. 2001 je v obci dokončováno cca 5 nových bytů ročně. Intenzita nové bytové výstavby se blíží průměru ČR, s ohledem na poměry MSK je nadprůměrná. V obci existuje značný zájem o novou bytovou výstavbu i ze širšího okolí. Pro řešené území je možno během návrhového období uvažovat: 1) S odpadem asi 1-2 byty ročně (ve všech formách, především přeměnou části rodinných domů na druhé bydlení či jiné využití). Demolice budou tvořit pouze malou část odpadu bytů, tj. je možno uvažovat s nízkou celkovou intenzitou odpadu – pod 0,4 % ročně z celkového výchozího počtu bytů (je uvažováno s životností bytů – hrubých staveb – překračující 200 let, přičemž tato hrubá stavba tvoří méně než 50 % celé hodnoty stavby

58

a současně značná část instalací a vybavení domku se mění v mnohem častější periodě, asi po 20–40 letech). 2) S potřebou asi 3-4 bytů ročně pro zlepšení úrovně bydlení. Především pokrytí nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude představovat největší část z celkové „potřeby“ nových bytů. Tato především demograficky odvozená potřeba nebude plně uspokojována, limitujícím prvkem je především koupěschopná poptávka. Dá se očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností. Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za negativní jev, ale určení jeho přirozené míry je problematické. Soužití cenzových domácností snižuje nároky na sociálně zdravotní zařízení a je do jisté míry i přirozenou reakcí na snižování průměrné velikosti cenzových domácností (rychlý růst podílu jednočlenných domácností důchodců a samostatně žijících osob). Konečný počet potřebných nových bytů je nutno redukovat s ohledem na odhad koupěschopné poptávky. 3) Potřebou bytů pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel – tj. pro obyvatele, kteří se nově přistěhují do obce (asi 40 bytů) do roku 2025. V řešeném území je reálné získání celkem asi 4-5 nových bytů ročně. Asi u 1/5 je možné jejich získání bez nároku na nové zastavitelné plochy vymezené územním plánem a to jako nástavby, přístavby, změny využití budov, výstavba v zahradách, prolukách v zástavbě apod. Současně však pro přiměřené fungování trhu s pozemky se doporučuje výrazná převaha nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou. Část pozemků z nabídky odpadne z majetkoprávních či jiných neodhadnutelných důvodů – nebudou nabídnuty k prodeji (tj. k zástavbě) nebo v potřebném časovém předstihu nebudou infrastrukturně připraveny (nákladnost technického vybavení, nových obslužných komunikací, problematika časové koordinace) Bilance počtu obyvatel a bytů v řešeném území obec-část obce obyvatel trvale obydlených bytů rok 2009 2025 2009 2025 1680 1800 570 620 řešené území

obec-část obce

75 řešené území řešené území

nových bytů do r.2025 v v plocha [ha] bytových rodinných BD RD domech domech (BD) (RD) (0) (65 - 75) 0 13 0

80

0

16

úbytek bytů do r. 2025 20

druhé bydlení obytných jednotek r.2009 r.2025

-

-

100

110

Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. V obci je cca 60 bytů v domech s charakterem zástavby bytových domů, jejich počet zůstane zachován, nové bytové domy nejsou navrhovány. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 10 bytů se realizuje zejména formou „úbytku-odpadu“ trvale obydlených bytů. V obci Tichá tedy předpokládáme na vymezených zastavitelných plochách realizaci cca 80 bytů v rodinných domech do roku 2025. Přibližně 15 - 20 bytů může být realizováno bez nároků na nové plochy vymezené v územním plánu a to formou přístaveb a nástaveb

59

stávajících objektů, případně výstavbou na zahradách, zahrnutých v územním plánu mezi stávající plochy smíšené obytné. Rozsah a kapacita nově navržených ploch v územním plánu by však měla být o 50 % až 100 % vyšší než je předpokládaný rozsah nové výstavby. Z těchto údajů vyplývá, že je vhodné vymezit plochy pro až 160 bytů. Důvodem je efektivní fungování trhu s pozemky, kdy je žádoucí, aby nabídka stavebních ploch převyšovala potencionální poptávku. Tím se vytváří převis nabídky sloužící regulaci cen pozemků. Plochy určené pro rozvoj obytné výstavby - navržené zastavitelné plochy smíšené obytné (SO) mají celkovou rozlohu 94,64 ha včetně převisu nabídky. Předpokladem je, že pro výstavbu bytů bude využito přibližně 50% z těchto ploch, tj. 47,32 ha, což umožní výstavbu cca 235 RD při předpokládané výměře 2000 m2/RD. Územním plánem je navržen výrazný převis nabídky ploch i vzhledem k předpokládanému rozsahu obytné výstavby. Na 50 % vymezených zastavitelných ploch smíšených obytných mohou být realizovány další stavby související s touto funkční plochou, tj. zařízení občanského vybavení včetně maloplošných a dětských hřišť, veřejné zeleně, služeb, veřejných prostranství apod. Součástí těchto ploch budou také plochy pro dopravní obsluhu jednotlivých lokalit, chodníky, atd. Využití části ploch bude omezeno ochrannými pásmy sítí technické infrastruktury.

4.12 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Z hlediska širších vazeb bylo správní území obce Tichá zařazeno v rámci platného ÚPN VÚC Beskydy do rekreačního krajinného celku (RKC) 10 Štramberk. (Vymezení hranic RKC viz ÚPN VÚC Beskydy, výkres Rekreace a cestovní ruch, památky). Podle závazné části ÚPN VÚC Beskydy je nutno v celém rozsahu vymezeného RKC dodržovat zákaz nových staveb pro individuální rekreaci (tj. rekreačních chat, rekreačních domků a zahrádkářských chat). Přípustné jsou změny původních objektů venkovského charakteru na rekreační chalupy. Přípustná je realizace ubytovacích zařízení v turistických chatách, penzionech a v soukromí. Individuální rekreační objekty nebyly ve sčítání v r. 2001 zjišťovány. K individuální rekreaci je podle informací obce a odhadu využíváno až 100 jednotek druhého bydlení (byty využívané k rekreaci v rodinných domech, chalupy, usedlosti, chaty). K rekreaci jsou využívány zpravidla i zahrádkářské chaty upravené k letnímu pobytu, tyto však nejsou do uvedené bilance započítány. Lze předpokládat, že v průběhu návrhového období dojde k dalším převodům některých staveb z trvale obydlených do rekreačních, ale může nastat i situace opačná, že bude požadováno, aby objekty rekreační sloužily k trvalému bydlení. U těchto staveb je pak nutno posuzovat, zda je zde vybudován vhodný příjezd, lze zajistit zásobování pitnou vodou, likvidaci odpadních vod zákonným způsobem, odvoz odpadů apod. Většina rekreačních objektů je v dobrém stavebním stavu. V obci není žádné zařízení, které by mohlo být využíváno pro hromadnou rekreaci, např. rekreační středisko, hotel, apod. Ubytovací služby jsou poskytovány v turistické ubytovně – Technické sporty ZO (kapacita cca 70 lůžek). Ke každodenní a víkendové rekreaci je možné využívat stávající sportovní zařízení. Fotbalové hřiště, které je situováno jižním směrem od souvislé zástavby v severní části k.ú., dále maloplošné hřiště, které bylo vybudováno na ploše mezi sběrnou surovin a rodinnými domy v souvislé zástavbě v severní části k.ú. Jízdárna TJ Slovan je umístěna v jihozápadní části k.ú., na hranici se správním územím města Frenštát pod Radhoštěm.

60

Každodenní rekreační vyžití je podpořeno návrhem ploch pro rozšíření rekreačního areálu v návaznosti na stávající sportovní areál situovaný v blízkosti centrální zástavby obce (plochy občanského vybavení - sportovních zařízení - OS) a návrhem na vybudování areálu pro zimní sporty v západní části obce (plochy občanského vybavení - sportovních zařízení - OS). Stavby a zařízení pro každodenní rekreaci (sport, relaxaci a volný čas, dětská a maloplošná hřiště) lze realizovat v plochách smíšených obytných aniž jsou vymezeny na konkrétním místě územním plánem v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch. Pěkná, mírně kopcovitá krajina je vhodná pro cyklistiku a pěší turistiku. Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku je v Tiché vyznačena jedna cyklistická trasa. Jedná se o lokální cyklotrasu č. 6008 (Frýdlant n.O. – Tichá – Kozlovice – Frýdlant n. O). Územím obce Tichá jsou vedeny celkem dvě turisticky značené trasy (dle KČT). Jedná se o zelenou trasu č. 4840 (Velký Javorník, tur. chata – Horečky – Koliba, rozc. – Frenštát p. R., nám. – Žuchov – Kunčice p. Ondř., Jednota – Kozlovice, myslivna – Kunčice p. Ondřejníkem, rozc.) a žlutou trasu č. 7852 (Kopřivnice – Hostýn – Lichnov – Frenštát p.R. – Tichá – Měrkovice – Hukvaldy, obora – Hukvaldy).

4.13 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Hospodářské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje sídel s nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je vnímá zejména plošně (z hlediska lokalizace ploch pro podnikání) a komplexně – především skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky v regionu), promítající se i do soudržnosti obyvatel území. Z hlediska zaměstnanosti se právě služby stávají hlavním zdrojem pracovních míst ve vesnickém území, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi vykazuje dlouhodobý relativní a mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti. Posouzení plošné přiměřenosti stávajících podnikatelských-průmyslových areálů je v současnosti velmi problematické, jakákoliv měřítka obzvláště pro malé obce chybí. Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí, externalit). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na „zelených“ plochách. V případě řešeného území je výraznější expanze ploch pro podnikání limitována potřebami ochrany obytného prostředí, rekreačního potenciálu území a ochrany přírody. Ekonomická aktivita obyvatel ekonomicky podíl nezaměst míra EA podíl EA v vyjíždějící aktivní – EA naní nezaměst- v zemědílzem. za prací (EA) % nanosti ství v% v%

Česká 5253400 republika okr. Nový Jičín 80186 Tichá 729

podíl vyjížděj. v%

51 486937

9,3

230475

4,4

2248404

22

50 47

13,6 8,1

3808 53

4,7 7,3

34752 529

43 73

10876 59

61

Aktuální podrobné údaje za jednotlivé obce o pohybu za prací nejsou k dispozici. Dostupné údaje z roku 2001 uvádějí v Tiché 729 ekonomicky aktivních obyvatel, přičemž za prací vyjíždělo mimo obec 529 osob (73 %). Počet pracovních míst v řešeném území od r. 1991 do r. 2001 klesl, v současnosti se jedná asi o 150-180 míst a to především v zemědělství, obchodu, službách a drobném podnikání. Obyvatelé obce vyjíždějí za prací především do Frenštátu, Kopřivnice a Frýdku – Místku. Počet podnikatelských subjektů v řešeném území (r. 2008, zdroj ČSÚ): celkem 229, z toho: Podnikatelé - fyzické osoby 178 Samostatně hospodařící rolníci a podnikatelé v zemědělství 12 Svobodná povolání 17 Okres Nový Jičín patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým okresům v rámci bývalého Severomoravského kraje, nadprůměrně při srovnání celé České republiky. Příznivým faktorem je návaznost obce Tichá na okolní města s různorodou strukturou pracovních příležitostí. Z celkového pohledu je však nutno vnímat omezené možnosti zaměstnanosti obyvatel jako jeden z rozhodujících faktorů pro rozvoj řešeného území. Řešení problému nezaměstnanosti je převážně makroekonomický a regionální problém, možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území (s ohledem na zachování kvalitního obytného prostředí v obci) je však potřeba přiměřeně využít.

4.13.1 VÝROBA ZEMĚDĚLSKÁ Struktura zemědělského půdního fondu výměra ha kat.území celkem zemědělské pozemky orná půda TTP

1644 1151 713 328

podíl na výměře v kat. území % 100 70 43 20

podíl na výměře zemědělských pozemků % 100 62 28

Z pedologického hlediska se jedná o hnědozemní oblast. Převažují hnědé půdy oglejené, hnědé půdy kyselé a podzolové, v údolnici řeky Lubiny půdy glejové. Půdy jsou středně hluboké až mělké, většinou silně skeletovité Katastrální území Tichá na Moravě je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné. Terén je zvlněný, členitý a místy značně svažitý se zhoršenou mechanizační přístupností. Oblast je méně až středně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s podstatným omezením až vyloučením náročnějších druhů plodin. Vzhledem ke svažitosti terénu a eroznímu ohrožení pozemků je nutné na orné půdě dodržovat protierozní osevní postupy. Řešené území je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B3 – bramborářsko – ovesné, převažuje výrobní podtyp bramborářsko ovesný. V řešeném území hospodaří na převážné části zemědělských pozemků Zemědělské družstvo Javorník – Tichá. Celkem obhospodařuje 2200 ha zemědělských pozemků. Z toho je v katastrálním území Tichá na Moravě 750 ha. Zaměření v živočišné výrobě je převážně na chov skotu, v menší míře na chov prasat.

62

V současné době není k dispozici žádný závazný předpis pro výpočet ochranných pásem pro zařízení živočišné výroby. Jako nejvhodnější vodítko pro návrh ochranných pásem byl použit „Metodický návod pro posuzování chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek“ (zpracoval ing. M. Klepal - Brno). Výpočty jsou orientační a budou sloužit jen pro potřeby územního plánu. Ochranná pásma jsou zakreslena ve výkrese 7. Koordinační výkres. Převládající směr větrů je jihozápadní. Korekce dle četnosti větru se omezuje 30% v kladném i záporném smyslu. Relativní četnost směru větrů v %: S SV V JV J 11,8 13,1 3,8 2,9 12,8 1/8 calmu = 1,6875 směr podíl větru S 11,8 SV 13,1 V 3,8 JV 2,9 J 12,8 JZ 27,7 Z 10,8 SZ 3,5 Vysvětlivky: En = K = EKn = rOP =

podíl + 1/8 calmu 13,4875 14,7875 5,4875 4,5875 14,4875 29,3875 12,4875 5,1875

JZ 27,7

Z 10,8

SZ 3,5

klid 13,5

x8

+

korekce

107,9 118,3 43,9 36,7 115,9 235,1 99,9 41,5

+ 7,9 + 18,3 - 56,1 - 63,3 + 15,9 + 135,1 - 0,1 - 58,5

+8 + 18 - 30 - 30 + 16 + 30 0 - 30

součet 100

aktuální směr J JZ Z SZ S SV V JV

emisní číslo korekce v % emisní číslo korigované poloměr ochranného pásma

Farma živočišné výroby „Cihelna“ – celková kapacita 200 ks dojnic, 200 ks mladého dobytka a 100 ks prasat. Mimo stáje pro živočišnou výrobu jsou v areálu farmy dva silážní žlaby s jímkou, velkokapacitní seník, víceúčelový sklad, budova pro plemenáře. kategorie zvířat

skutečný počet ks dojnice 200 OMD 200 výkrm prasat 100 emisní číslo celkem = 2,03 korekce = 0 %

průměrná váha v kg 500 350 70

počet standardizovaných ks 200 140 100

emisní konstanta 0,005 0,005 0,0033

emisní číslo 1,0 0,7 0,33

S SV V JV J JZ Z SZ K + 16 + 30 0 - 30 +8 + 18 - 30 - 30 EKn 2,3548 2,639 2,03 1,421 2,1924 2,3954 1,421 1,421 rOP 203,63 217,30 187,12 152,69 195,5 205,63 152,69 152,69 rOP = 153 m až 217 m. V ochranném pásmu farmy se nenachází žádný objekt hygienické ochrany.

63

Kravín „Rakovec“ – kapacita 96 ks dojnic – samostatná stáj se seníkem. Kravín je v době zpracování ÚP prázdný, nevyužívaný a předpokládá se jeho prodej do soukromého vlastnictví. Vzhledem k tomu, že další využití stáje není ujasněno, ponecháváme možnost obnovení živočišné výroby a pásmo je navrženo pro původní kapacitu. kategorie zvířat skutečný průměrná počet standaremisní emisní počet ks váha v kg dizovaných ks konstanta číslo dojnice 96 500 96 0,005 0,48 korekce = 0 % S SV V JV J JZ Z SZ K + 16 + 30 0 - 30 +8 + 18 - 30 - 30 EKn 0,5568 0,624 0,48 0,336 0,5184 0,5664 0,336 0,336 rOP 89,51 95,52 82,25 67,12 85,94 90,39 67,12 67,12 rOP = 67 m až 96 m. V ochranném pásmu se nenachází žádný objekt hygienické ochrany. Mechanizační středisko – sídlo družstva - dvě administrativní budovy, opravárenská dílna se skladem náhradních dílů, dvě dílny, garáže a sklad strojů. Farma „Pružiny“ – v současné době je využívaný jen sklad slámy – v nájmu soukromého zemědělce p. Strnadla. Na přilehlých pastvinách má umístěn chov 15 ks koní. Dřevěný ovčín a zděná stáj jsou prázdné, nevyužívané - ve špatném stavu. Výhledově je ponechána možnost využití stáje pro živočišnou výrobu po nutné rekonstrukci. Protože není ujasněna kapacita ani druh živočišné výroby, nenavrhujeme pro farmu ochranné pásmo. V blízkosti stáje se nachází jeden rodinný dům a její vzdálenost od zóny bydlení obce je dostatečná, takže chov hospodářských zvířat je výhledově možný. Soukromě hospodařící zemědělci U těchto zemědělců se jedná o menší obhospodařované výměry zemědělských pozemků a chovy skotu 7 až 25 ks. Jedná se o pastevní chovy a skot je ve stájích umístěn jen v zimním období. Josef Havel, čp. 100 – celkem obhospodařuje 15 ha zemědělských pozemků. Ve stáji u rodinného domu má umístěn chov 8 ks skotu. Pro malý počet hospodářských zvířat nenavrhujeme pro chov ochranné pásmo. Stáj je umístěna v dostatečné vzdálenosti od okolních rodinných domů a případné ochranné pásmo by zasahovalo jen vlastní rodinný dům. Jiří Boháč, čp. 268 – celkem obhospodařuje 47 ha zemědělských pozemků. u rodinného domu má umístěn chov 25 ks skotu a 4 koně. kategorie zvířat skutečný průměrná počet standaremisní počet ks váha kg dizovaných ks konstanta dojnice 25 500 25 0,005 koně 4 500 4 0,003 En = 0,137 Korekce = 0 % S SV V JV J JZ Z K + 16 + 30 0 - 30 +8 + 18 - 30 EKn 0,15892 0,1781 0,137 0,0959 0,14796 0,16166 0,0959 rOP 43,80 46,74 40,25 32,84 42,05 44,23 32,84 ROP = 33 m až 47 m. V ochranném pásmu se nachází jen vlastní rodinný dům

Ve stáji emisní číslo 0,125 0,012

SZ - 30 0,0959 32,84

64

Karel Kocian, čp.107 – celkem obhospodařuje 16 ha zemědělských pozemků. Ve stáji u rodinného domu má umístěn chov 7 ks skotu. Pro zemědělské účely slouží i víceúčelový sklad, umístěný rovněž v blízkosti rodinného domu. Pro malý počet hospodářských zvířat nenavrhujeme pro chov ochranné pásmo. Stáj je umístěna v dostatečné vzdálenosti od okolních rodinných domů a případné ochranné pásmo by zasahovalo jen vlastní rodinný dům. Pavel Špaček, čp. 67 – celkem obhospodařuje 10 ha zemědělských pozemků a 5 ha lesních pozemků. Ve stáji u rodinného domu má umístěn chov 15 ks skotu. Pro malý počet hospodářských zvířat nenavrhujeme pro chov ochranné pásmo. Případné ochranné pásmo by zasahovalo jen vlastní rodinný dům. Zahradnictví – p.Konvička – pěstování a prodej okrasných dřevin - parcela při rodinném domě – cca 0,15 ha.

4.13.2 VÝROBA A SKLADOVÁNÍ V území obce Tichá není žádný areál s průmyslovou výrobou. Podnikatelské aktivity z oblasti služeb, drobné výroby apod. jsou rozmístěny většinou mezi souvislou zástavbou a jsou převážně provozovány v dílnách u rodinných domů. Jedná se např. o pneuservis a autoservis, pálenici, pekárnu, stolařství, kamionovou dopravu a další. Z větších firem zaměřených na výrobní činnost jsou v řešeném území zastoupeny např.: Pila Javorek - pořez kulatiny, řezaní hranolu, desek, latí, Kovovýroba Miroslav Hopp – zámečnické, soustružnické, frézařské a kovářské práce. V jižní části správního území obce Tichá se nachází areál původního podniku Loana, nyní firma REMBRANT a v jihovýchodní části území je vymezena plocha Dolu Frenštát sever. Stávající výrobní areály jsou řešením ÚP respektovány. Zastavitelná plocha pro rozvoj výroby a skladování je navržena jižně od Mechanizačního střediska, v sousedství sportovního areálu – fotbalového hřiště. Další dvě plochy jsou vymezeny v návaznosti na stávající výrobní areály v jižní části správního území obce. Podnikatelské aktivity bez negativních vlivů na pohodu bydlení a životní prostředí je možné provozovat v plochách obytných smíšených v souladu s podmínkami stanovenými v textové části návrhu ÚP.

65

4.14 OBČANSKÉ VYBAVENÍ Stávající plochy zařízení občanského vybavení jsou ponechány beze změn. Jedná se o areál základní a mateřské školy, obecní úřad, kulturní dům, kostel a navazující areály hřbitovů, sportovní areál - fotbalové hřiště, maloplošné hřiště, jízdárnu TJ Slovan. Ostatní plochy zařízení občanského vybavení, např. prodejny, stravovací zařízení, hasičská zbrojnice apod. jsou zahrnuty do ploch smíšených obytných. Navržena je plocha pro občanské vybavení v návaznosti na areál školy (OV), plocha pro rozšíření sportovního areálu, tj. plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS) v blízkosti centra obce, plocha pro rozšíření sportovního areálu (fotbalového hřiště) a plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS) pro zimní sporty (sjezdovky s vlekem) v západní části obce.

4.15 KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH PLOCH Obec Tichou je nutno vnímat jako rozvíjející se sídlo do značné míry ovlivněné především vazbou na blízká města Frenštát pod Radhoštěm, Štramberk a Kopřivnici. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, částečně i obslužná, výrobní a rekreační. Řešené území tvoří součást správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm. Rozvojové možnosti jsou podmíněny zejména skutečnostmi, že především v jižní části území obce se projevují suburbanizační tendence. Navržená urbanistická koncepce navazuje na stavební vývoj obce. Stávající urbanistickou strukturu doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a ploch navazujících na zastavěné území. Vymezeny jsou především zastavitelné plochy pro obytnou výstavbu a zařízení související s obytnou funkcí, dále jsou vymezeny zastavitelné plochy pro rozvoj výroby a skladování, výrobních služeb a případný rozvoj zemědělské výroby a v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 jsou vymezeny plochy pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, tj. jsou vymezeny plochy pro fotovoltaické elektrárny. V rámci dopravní obsluhy území bylo řešeno odstranění dopravních závad na stávající komunikační síti a doplnění komunikací v lokalitách vymezených pro novou zástavbu. Součástí návrhu je vymezení územního systému ekologické stability. Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují plochy smíšené obytné, určené pro pozemky staveb pro bydlení, rodinnou rekreaci, občanského vybavení, pozemky prostranství veřejných, související dopravní a technickou infrastrukturu. Přípustná je nerušící výroba a služby, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území. Stávající zařízení občanského vybavení zůstávají beze změny. Zastavitelná plocha pro občanskou vybavenost je vymezena severním směrem od areálu základní školy. Dále jsou vymezeny plochy pro občanskou vybavenost – sportovní zařízení a to jak pro zimní sporty, včetně možnosti vybudování bobové dráhy s celoročním využíváním, tak pro rozšíření sportovního areálu ve vazbě na fotbalové hřiště a možností realizace více účelového maloplošného hřiště v centru zástavby v severní části obce. Stávající areály výroby zůstávají územně beze změny. Pro rozvoj výroby a skladování je navržena zastavitelná plocha navazující na stávající výrobní zemědělský areál situovaný jižně od souvislé zástavby obce situované v severní části k.ú., v blízkosti sportovního areálu – fotbalového hřiště.

66

Plochy prostranství veřejných jsou vymezeny podél komunikací. Do stávajících ploch zeleně veřejné jsou zařazeny drobné plochy zeleně vymezené v blízkosti Obecního úřadu. V rámci vymezeného územního systému ekologické stability je navrženo u zatím nefunkčních ploch zalesnění. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ CHARAKTERISTIKA PLOCH Územním plánem jsou vymezeny stávající a navržené plochy s rozdílným způsobem využití, pro které jsou stanoveny podmínky jejich využívání, které jsou podrobněji uvedeny v oddíle F textové části I.A Územního plánu Tichá. V řešeném území jsou vymezeny následující typy ploch: Plochy smíšené obytné (SO) Plochy občanského vybavení (OV) Plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS) Plochy občanského vybavení - hřbitovy (OH) Plochy zemědělské - zahrady (ZZ) Plochy výroby a skladování (VS) Plochy prostranství veřejných- zeleně veřejné (ZV) Plochy prostranství veřejných (PV) Plochy technické infrastruktury (TI) Plochy výroby a skladování - elektrárny fotovoltaické (VS-E) Plochy smíšené nezastavěného území (SN) Plochy lesní (L) Plochy zemědělské (Z) Plochy vodní a vodohospodářské (VV) Plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES) Charakteristika ploch: Plochy smíšené obytné (SO) Jedná se o převážnou část zástavby v obci - stávající i navržené plochy. Funkce obytná je dominantní, doplňuje ji funkce obslužná. Převažuje zde zástavba rodinnými domy s hospodářskými budovami, dílnami, garážemi a usedlosti. Mezi obytnou zástavbou jsou situovány stavby občanského vybavení lokálního významu a připouští se zde provozování zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního významu, které nebudou narušovat pohodu bydlení negativními vlivy z provozované činnosti, např. nepřiměřenou dopravní zátěží, hlukem, prachem, pachy, osvětlením apod., včetně staveb a zařízení pro chov hospodářských zvířat, pokud nebudou negativní účinky na životní prostředí překračovat limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru a bude je možné připustit s ohledem na organizaci stávající i navržené okolní zástavby. V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce těchto ploch. Plochy občanského vybavení (OV) Jedná se o stávající i navržené plochy občanské vybavenosti spadající především do veřejné infrastruktury a případně plošně a prostorově menších komerčních zařízení. Připouští se zde provozování a výstavba zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, 67

zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, drobný prodej, ubytování, stravování, ochranu obyvatelstva a stavby a zařízení související s provozováním uvedených zařízení včetně ploch zeleně a dopravy. V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce těchto ploch. Plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS) Zahrnují stávající sportovní areály a maloplošná hřiště včetně navržených ploch pro sport a rekreaci. Připouští se zde výstavba zařízení sportovních a zařízení občanského vybavení – stravování, ubytování, služeb apod. souvisejících s provozem sportovních zařízení. Dále se připouští výstavba parkovišť a manipulačních ploch, komunikací, chodníků a stezek pro pěší, garáží pro techniku na údržbu hřiště, zařízení technické infrastruktury apod. Plochy občanského vybavení - hřbitov (OH) Jedná se o stávající plochy hřbitovů. Zde se připouští pouze realizace staveb a zařízení souvisejících s provozem a využíváním hřbitovů včetně staveb církevních a dopravní obsluhy plochy. Plochy zemědělské - zahrady (ZZ) Jedná se o plochy zahrad, které nebyly zařazeny do ploch smíšených obytných. Lze zde realizovat stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků se zastavěnou plochou do 25 m2 a zařízení a stavby související s využíváním zahrad, např. skleníky, altány, pergoly, zahradní krby apod. Oplocení se připouští pouze v zastavěném území s výjimkou ploch zasahujících do aktivní zóna záplavového území. Mimo zastavěné území se připouští nové oplocení živým plotem nebo pastvinářským oplocením. Plochy výroby a skladování (VS) Jedná se o stávající a navržené plochy výrobních areálů se stavbami zemědělskými, stavbami pro skladování, výrobu, výrobní a technické služby, stavby pro obchod a služby, čerpací stanice pohonných hmot, odstavování nákladních vozidel apod. Dále zde lze realizovat stavby a zařízení související s hlavní činnosti, např. sociální a stravovací zařízení pro zaměstnance, administrativní budovy, byty pro majitele, správce a hlídače, oddychové a relaxační zařízení pro zaměstnance. V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce těchto ploch. Plochy prostranství veřejných- zeleně veřejné (ZV) Zahrnují plochy veřejně přístupné zeleně vymezené v blízkosti Obecního úřadu. Jedná se o plochy zeleně přístupné 24 hodin denně bez jakéhokoliv omezení, které nebyly zahrnuty do ploch smíšených obytných nebo do ploch občanského vybavení. Přípustné je zde budování dětských hřišť, prvků drobné architektury, instalace parkového mobiliáře a staveb a zařízení pro nezbytnou dopravní obsluhu. Plochy prostranství veřejných (PV) Jedná se o plochy veřejně přístupné (plochy podél komunikací, chodníky, zastávky hromadné dopravy, plochy zeleně na těchto veřejných prostranstvích apod). Připouští se zde realizace přístřešků na zastávkách hromadné dopravy, prvky drobné architektury a mobiliáře, stavby sítí technické infrastruktury.

68

Plochy technické infrastruktury (TI) Jedná se o plochy technických zařízení a staveb příslušné technické vybavenosti, např. ČOV, vodojemů apod. Přípustné je oplocení ploch, stavby nezbytných komunikací, manipulačních ploch, odstavných ploch apod. Plochy výroby a skladování - elektrárny fotovoltaické (VS-E) Jedná se o plochy pro výstavbu fotovoltaických elektráren a zařízení souvisejících s jejím provozem. Výstavba jiné technické vybavenosti se v těchto plochách nepřipouští. Plochy smíšené nezastavěného území (SN) Jedná se o souvislé plochy vzrostlé zeleně mimo pozemky lesní, remízky na zemědělsky obhospodařované půdě, břehové porosty, mokřady apod. Připouští se zde realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách. Plochy lesní (L) Jedná se o plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa, lesní výrobu, zemědělskou výrobu související s lesním hospodářstvím a myslivostí. V těchto plochách lze realizovat stavby a zařízení k zajišťování lesních školek a provozování myslivosti, zařízení a stavby, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty u značených turistických cest, stavby komunikací a nezbytné stavby technického vybavení, jejichž umístění, nebo trasování mimo plochy lesní by bylo obtížně řešitelné nebo ekonomicky neúměrně náročné. Plochy zemědělské (Z) Hlavním využitím těchto ploch je zemědělská rostlinná výroba a případně pastevní chov dobytka. Lze zde realizovat stavby a zařízení nezbytné pro zemědělskou výrobu – přístřešky a stavby pro pastevní chov hospodářských zvířat, napáječky, stavby pro skladování sena a slámy, včelíny, ohrady a elektrické ohradníky pastevních a jezdeckých areálů apod. Dále se zde připouští realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách. Plochy vodní a vodohospodářské (VV) mohou být také součástí jiných ploch, připouští se zde výstavba staveb a zařízení nezbytných pro vodní hospodářství a staveb souvisejících s vodním dílem, stavby mostů a lávek a výsadba břehové zeleně. Plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES) Jedná se o plochy územního systému ekologické stability, které zahrnují ekologickou kostru území - biokoridory a biocentra. Představují těžiště zájmu ochrany přírody v území a základní předpoklady jeho ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, sítí technické infrastruktury a komunikací, jejichž trasování mimo plochy ÚSES by bylo obtížně řešitelné nebo ekonomicky neúměrné, dále malých vodních nádrží a staveb na vodních tocích. Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) Jedná se o plochy staveb komunikací, mostů, lávek a plochy služeb motoristům, např. čerpací stanice pohonných hmot, dále plochy související s dopravou, např. plochy odstavné, výhybny, autobusové zastávky, parkovací a manipulační plochy apod.

69

5. INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Návrh řešení Územního plánu Tichá je posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v rámci samostatné zakázky (Aquatest a.s., Praha, 2009). Toto posouzení je součástí Vlivu územního plánu Tichá na udržitelný rozvoj území zpracovaného podle přílohy č. 5 k vyhlášce 500/2001 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, který je zpracován jako samostatná textová část odůvodnění - Vliv územního plánu Tichá na udržitelný rozvoj území.

6.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona 231/1999 Sb., vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj.OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Použité podklady : údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz srpen 2009 - bonitní půdně ekologické jednotky a podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP Frenštátsko.

6.1

KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ

Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských pozemků s určením BPEJ. Pro lepší posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu označuje klimatický region. Řešené území náleží do klimatického 7 – MT 4 – mírně teplý, vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku - HPJ. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 20 - Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené.

70

22 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším. 24 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností. 28 - Kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní na bazických a ultrabazických horninách a jejich tufech, převážně středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, s příznivými vlhkostními poměry, středně hluboké. 40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. 41 - Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry. 47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. 49 - Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření. 56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. 59 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu. 71 - Gleje fluvické, fluvizemě glejové, na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv. Pro podrobnější určení kvality jsou BPEJ zařazeny do třídy ochrany zemědělských pozemků I až V.

71

6.2

ZÁBOR PŮDY DLE NÁVRHU ÚP

Celkový předpokládaný zábor půdy činí 149,58 ha, z toho je 140,33 ha zemědělských pozemků. Zábor půdy podle funkčního členění ploch funkční členění zábor půdy celkem

SO – plochy smíšené obytné OV – plochy obč.vybavení OS – plochy obč.vybavení – sport.zař. VS - plochy výroby a skladování VS-E – plochy výroby a skl.-el.fotovolt. ZZ - plochy zemědělské - zahrady DS – plochy dopr. infrasruktury. silniční ZV – plochy pr.veřejných – zeleně veřej. PV – plochy prostranství veřejných

ha 96,94 1,38 8,98 8,51 2,20 6,06 23,15 1,03 1,33

z toho zemědělských pozemků ha 94,12 1,19 8,46 8,51 2,20 6,02 18,91 0,42 0,50

návrh celkem

149,58

140,33

z nich orné půdy

98,58

ha 66,43 0,50 8,40 2,20 2,75 17,87 0,32 0,11

Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 50,59 ha odvodněných zemědělských pozemků. Plochy jsou uvedeny v tabulce č. 2.1 až 2.6.

6.3

ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 35,84 ha zemědělských pozemků. Z toho je 4,94 ha zemědělských pozemků odvodněno. V grafické příloze je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Do záboru půdy pro ÚSES jsou započteny jen zemědělské pozemky určené k zalesnění. Jedná se o doplnění biokoridorů a biocenter. Do záboru nejsou zahrnuty ostatní plochy. Část zemědělských pozemků je ve skutečnosti porostlá vzrostlou náletovou zelení a neslouží jako zemědělské pozemky. Zábor půdy je zpracován podle druhů pozemků jak jsou vedeny v katastru nemovitostí. Zásah do organizace zemědělského půdního fondu bude ve skutečnosti menší než je uvedený zábor pro ÚSES.

6.4

POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ

Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou navrženy v návaznosti na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Jedná se převážně o plochy určené pro bydlení. Kvalita zemědělských pozemků navržených k záboru je průměrné až horší kvality ve třídě ochrany III až V. Vyskytují se i půdy ve třídě ochrany I a II, ale jen v menším rozsahu.

72

6.5

DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Trvalý zábor Celkem se předpokládá trvalý zábor 4,32 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. plocha funkční využití DS2 - plochy dopravy silniční ZV2 - plochy zeleně veřejné celkem návrh

zábor ha 3,81 0,51 4,32

kategorie lesních pozemků 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské

Plocha DS2 – jedná se o přeložku silnice II/483 Plocha ZV2 – plocha veřejné zeleně v centru obce. U lesního pozemku zahrnutého do této plochy se předpokládají jen menší parkové úpravy jako je úprava cest, lavičky apod. Výstavba v ostatních nově navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný vliv na okolní lesní porosty. V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle ustanovení § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují lokality Z4-ZZ, Z8-SO, Z9-SO, Z10-SO Z11-SO, Z12-SO, Z13-SO, Z16-SO, Z17-OS, Z18OS, Z22-ZZ, Z23-SO, Z24-SO, Z33-SO, Z35-SO, Z37-SO, Z38-SO, Z39-VS, Z41-OS, Z51SO, Z54-SO, Z55-SO, Z56-SO, Z56-SO, Z57-SO, Z58-SO, Z59-SO, Z60-SO, Z61-SO, Z63SO, Z64-SO, Z65-SO, Z66-SO, Z68-SO, Z70-SO, Z71-SO, Z74-SO, Z78-SO, Z80-SO, Z81SO, Z82-SO, Z112-ZZ, Z114-SO, Z117-SO, Z118-SO.

73

Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch tabulka č.1.1 označení plochy/ funkce

celková výměra půdy ha Plochy zastavitelné: Z1 SO 0,54 Z2 SO 0,51 Z3 SO 0,15 Z5 SO 1,33 0,23 Z8 SO Z11 SO 1,62 Z12 SO 0,64 0,48 Z13 SO Z14 SO 0,22 Z15 SO 0,18 Z16 SO 0,30 0,19 Z19 SO Z20 SO 0,64 Z21 SO 0,33 1,75 Z23 SO 0,26 Z24 SO Z25 SO 0,29 Z26 SO 0,55 0,26 Z27 SO Z28 SO 0,99 0,97 Z29 SO 0,28 Z30 SO Z31 SO 0,35 Z32 SO 0,22 Z33 SO 0,34 0,45 Z34 SO Z35 SO 0,15 0,15 Z36 SO Z37 SO 0,10 Z38 SO 2,85 0,09 Z42 SO Z43 SO 0,06 Z44 SO 0,06 Z47 SO 0,22 Z48 SO 0,22 Z49 SO 0,26 Z50 SO 0,24 Z51 SO 0,27 Z52 SO 0,67 Z53 SO 0,48 Z54 SO 0,30 Z55 SO 0,55 Z56 SO 0,69 Z57 SO 0,51 Z58 SO 0,69

z toho pozemky nezemědělské ha

lesní ha

zemědělské ha

0,74 0,02 0,04 0,10 0,26 0,21 0,15 0,15 0,09 0,06 0,06 0,05 0,39 -

-

0,54 0,51 0,15 0,59 0,23 1,62 0,62 0,48 0,18 0,18 0,30 0,19 0,64 0,33 1,65 0,26 0,29 0,55 0,99 0,97 0,28 0,35 0,22 0,34 0,24 0,10 2,85 0,17 0,22 0,26 0,24 0,27 0,67 0,09 0,30 0,55 0,69 0,51 0,69

z celkového odnětí zemědělských pozemků orná zahrady TTP ha ha ha 0,27 0,08 0,62 0,40 0,23 0,26 0,99 0,44 0,28 0,14 0,07 2,85 0,55 0,38

0,24 0,08 0,18 0,07 1,65 0,35 0,26 0,24 0,27 0,27 0,69 -

0,54 0,07 0,59 0,23 1,62 0,18 0,19 0,64 0,33 0,29 0,55 0,53 0,08 0,34 0,17 0,10 0,17 0,22 0,40 0,09 0,30 0,51 0,31

74

tabulka č.1.2 označení plochy/ funkce

Z59 Z60 Z61 Z62 Z63 Z64 Z65 Z66 Z68 Z70 Z71 Z72 Z73 Z74 Z75 Z76 Z77 Z78 Z80 Z81 Z82 Z83 Z86 Z89 Z91 Z92 Z93 Z94 Z95 Z97 Z98 Z99 Z100 Z101 Z102 Z103 Z104 Z105 Z106 Z107 Z108 Z110 Z111 Z113 Z114 Z115 Z116

SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO

celková výměra půdy ha 0,97 3,69 0,77 0,82 0,13 0,54 0,26 0,30 0,06 0,33 0,48 0,99 1,16 0,18 0,19 0,23 0,39 0,80 0,43 2,26 0,31 11,12 7,80 0,47 0,20 1,02 1,00 4,99 11,04 0,71 4,83 2,90 2,95 0,51 0,56 1,29 0,66 0,43 2,29 0,47 0,12 0,56 0,12 0,22 0,10 0,09 0,36

z toho pozemky nezemědělské ha 0,06 0,06 0,29 0,04 0,05 -

lesní ha -

zemědělské ha 0,97 3,96 0,77 0,82 0,13 0,54 0,26 0,30 0,27 0,48 0,99 1,16 0,18 0,19 0,23 0,39 0,80 0,43 2,26 0,31 10,83 7,80 0,47 0,20 1,02 1,00 4,95 10,99 0,71 4,83 2,90 2,95 0,51 0,56 1,29 0,66 0,43 2,29 0,47 0,12 0,56 0,12 0,22 0,10 0,09 0,36

z celkového odnětí zemědělských pozemků orná zahrady TTP ha ha ha 0,97 1,69 0,19 2,08 0,77 0,82 0,13 0,54 0,26 0,30 0,27 0,43 0,05 0,99 0,44 0,72 0,18 0,19 0,23 0,39 0,80 0,43 2,26 0,23 0,08 10,78 0,05 7,80 0,47 0,20 1,02 1,00 4,95 10,99 0,71 3,81 1,02 2,90 2,95 0,51 0,56 1,29 0,66 0,43 2,29 0,47 0,12 0,35 0,21 0,12 0,22 0,10 0,09 0,36 -

75

tabulka č.1.3 celková výměra půdy ha Z117 SO 0,62 Z118 SO 0,23 Z119 SO 1,09 SO Σ 96,94 Z46 OV Σ 1,38 Z17 OS 3,30 Z18 OS 3,17 Z41 OS 1,54 Z45 OS 0,47 Z96 OS 0,50 OS Σ 8,98 Z39 VS 1,38 Z84 VS 3,31 3,82 Z85 VS VS Σ 8,51 Z79 VS-E Σ 2,20 Z4 ZZ 0,93 Z7 ZZ 0,26 Z9 ZZ 0,87 1,18 Z10 ZZ Z22 ZZ 0,64 Z69 ZZ 0,21 Z87 ZZ 0,70 0,29 Z88 ZZ Z90 ZZ 0,47 0,24 Z109 ZZ Z112 ZZ 0,27 ZZ Σ 6,06 Z1-119 celkem 124,07 Plochy ostatní: DS1 10,59 DS 2 12,56 DS Σ 23,15 ZV1 0,10 ZV2 0,93 ZV Σ 1,03 PV1 0,21 PV2 0,17 PV3 0,10 PV4 0,02 PV5 0,06 PV6 0,12 PV7 0,13 PV8 0,13 PV9 0,02 PV10 0,12 PV11 0,13 PV12 0,12

z toho pozemky

označení plochy/ funkce

nezemědělské ha 2,82 0,19 0,05 0,47 0,52 0,04 0,04 3,57

lesní ha -

zemědělské ha 0,62 0,23 1,09 94,12 1,19 3,30 3,17 1,49 0,50 8,46 1,38 3,31 3,82 8,51 2,20 0,89 0,26 0,87 1,18 0,64 0,21 0,70 0,29 0,47 0,24 0,27 6,02 120,50

0,03 0,40 0,43 0,10 0,10 0,21 0,17 0,10 0,06 0,08 0,01 0,11 0,02 0,07

3,81 3,81 0,51 0,51 -

10,56 8,35 18,91 0,42 0,42 0,02 0,04 0,12 0,13 0,02 0,01 0,11 0,05

z celkového odnětí zemědělských pozemků orná zahrady TTP ha ha ha 0,62 0,23 1,09 66,43 5,47 22,22 1,19 0,81 2,49 3,17 1,49 0,50 0,50 0,81 7,15 1,38 3,20 0,11 3,82 8,40 0,11 2,20 0,56 0,33 0,26 0,87 1,18 0,64 0,21 0,70 0,29 0,47 0,11 0,13 0,27 2,75 3,27 80,28 6,28 33,94 10,56 7,31 17,87 0,32 0,32 0,04 0,01 0,06 -

0,02 -

1,04 1,04 0,10 0,10 0,02 0,12 0,12 0,02 0,01 0,03 0,05

76

tabulka č.1.4 označení plochy/ funkce

celková výměra půdy ha 1,33 25,51 149,58

PV Σ Celkem pl.ost. Celkem návrh

z toho pozemky nezemědělské ha 0,83 1,36 4,93

lesní ha 4,32 4,32

zemědělské ha 0,50 19,83 140,33

z celkového odnětí zemědělských pozemků orná zahrady TTP ha ha ha 0,11 0,02 0,37 18,30 0,02 1,51 98,58 6,30 35,45

Předpokládané odnětí zemědělských pozemků ze ZPF katastrální území označení plochy/ odnětí druh funkce zemědělských pozemku poz. celkem ha Zastavitelné plochy: Tichá na Mor. Z1 SO 0,23 7 ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝

Σ

Σ

Σ

Σ Σ

Σ Σ

Σ Σ Σ Σ

Σ Σ Σ

˝ Z1 Z2 ˝ Z2 Z3 ˝ Z3 Z4 ˝ ˝ ˝ Z4 Z5 Z7 ˝ Z7 Z8 Z9 ˝ Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 ˝ ˝ Z13 Z14 Z15 Z16 ˝

˝ SO SO ˝ SO SO ˝ SO ZZ ˝ ˝ ˝ ZZ SO ZZ ˝ ZZ SO ZZ ˝ ZZ ZZ SO SO SO ˝ ˝ SO SO SO SO ˝

0,31 0,54 0,27 0,24 0,51 0,08 0,07 0,15 0,42 0,14 0,22 0,12 0,89 0,59 0,16 0,10 0,26 0,23 0,21 0,66 0,87 1,18 1,62 0,62 0,11 0,29 0,08 0,48 0,18 0,18 0,23 0,07

7 2 5 2 7 2 2 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 2 2 2 5 5 7 2 5

tabulka č.2.1 odvodnění ha

kód BPEJ

třída ochrany

7.13.00

II

-

7.22.13 7.22.13 7.22.13 7.47.00 7.22.13 7.22.13 7.41.68 7.22.13 7.41.68 7.47.00 7.47.00 7.22.13 7.47.00 7.47.00 7.22.13 7.22.13 7.22.13 7.22.13 7.22.13 7.24.54 7.24.54 7.24.54 7.24.54 7.40.78 7.40.78

III III III II III III V III V II II III II II III III III III III V V V V V V

-

77

katastrální území označení plochy/ odnětí druh funkce zemědělských pozemku poz. celkem ha ˝ Σ Z16 SO 0,30 ˝ Z17 OS 0,45 5 ˝ ˝ ˝ 0,36 5 ˝ ˝ ˝ 0,38 7 ˝ ˝ ˝ 1,47 7 ˝ ˝ ˝ 0,33 7 ˝ ˝ ˝ 0,31 7 ˝ Σ Z17 OS 3,30 ˝ Z18 OS 2,14 7 ˝ ˝ ˝ 0,78 7 ˝ ˝ ˝ 0,25 7 ˝ Σ Z18 OS 3,17 ˝ Z19 SO 0,13 7 ˝ ˝ ˝ 0,06 7 ˝ Σ Z19 SO 0,19 ˝ Z20 SO 0,54 7 ˝ ˝ ˝ 0,07 7 ˝ ˝ ˝ 0,03 7 ˝ Σ Z20 SO 0,64 ˝ Σ Z21 SO 0,33 7 ˝ Σ Z22 ZS 0,64 2 ˝ Z23 SO 1,36 5 ˝ ˝ ˝ 0,29 5 ˝ Σ Z23 SO 1,65 ˝ Σ Z24 SO 0,26 2 ˝ Σ Z25 SO 0,29 7 ˝ Σ Z26 SO 0,55 7 ˝ Σ Z28 SO 0,99 2 ˝ Z29 SO 0,44 2 ˝ ˝ ˝ 0,53 7 ˝ Σ Z29 SO 0,97 ˝ Σ Z30 SO 0,28 2 ˝ Σ Z31 SO 0,35 5 ˝ Z32 SO 0,14 2 ˝ ˝ ˝ 0,08 7 ˝ Σ Z32 SO 0,22 ˝ Σ Z33 SO 0,34 7 ˝ Z34 SO 0,07 2 ˝ ˝ ˝ 0,17 7 ˝ Σ Z34 SO 0,24 ˝ Σ Z37 SO 0,10 7 ˝ Z38 SO 1,46 2 ˝ ˝ ˝ 1,31 2 ˝ ˝ ˝ 0,08 2 ˝ Σ Z38 SO 2,85 ˝ Σ Z39 VS 1,38 2 ˝ Σ Z41 OS 1,49 7

kód BPEJ

třída ochrany

7.40.78 7.24.54 7.40.78 7.41.99 7.24.54 7.41.68 7.41.99 7.41.99 7.40.78 7.41.68 7.48.44 7.41.68 7.41.99 7.40.78 7.48.44 7.22.13 7.41.68 7.41.89 7.24.44 7.48.11 7.48.11 7.24.44 7.24.44 7.24.44 7.24.44 7.24.44 7.20.51 7.20.51 7.20.51 7.20.51 7.20.51 7.20.24 7.20.24 7.20.44 7.20.34 7.20.24 7.20.54

V V V V V V V V V V V V V V V III V V -V IV IV V V V V V V II II II II V V V V V V

tabulka č.2.2 odvodnění ha

1,42 0,04 1,46 0,66

78

katastrální území označení plochy/ odnětí druh funkce zemědělských pozemku poz. celkem ha ˝ Σ Z46 OV 1,19 7 ˝ Z47 SO 0,09 7 ˝ ˝ ˝ 0,08 7 ˝ Σ Z47 SO 0,17 ˝ Σ Z48 SO 0,22 7 ˝ Σ Z49 SO 0,26 5 ˝ Σ Z50 SO 0,24 5 ˝ Σ Z51 SO 0,27 5 ˝ Z52 SO 0,27 5 ˝ ˝ ˝ 0,40 7 ˝ Σ Z52 SO 0,67 ˝ Σ Z53 SO 0,09 7 ˝ Σ Z54 SO 0,30 7 ˝ Σ Z55 SO 0,55 2 ˝ Z56 SO 0,23 5 ˝ ˝ ˝ 0,46 5 ˝ Σ Z56 SO 0,69 ˝ Σ Z57 SO 0,51 7 ˝ Z58 SO 0,11 2 ˝ ˝ ˝ 0,27 2 ˝ ˝ ˝ 0,13 7 ˝ ˝ ˝ 0,18 7 ˝ Σ Z58 SO 0,69 ˝ Z59 SO 0,37 7 ˝ ˝ ˝ 0,60 7 ˝ Σ Z59 SO 0,97 ˝ Z60 SO 0,81 2 ˝ ˝ ˝ 0,88 2 ˝ ˝ ˝ 0,08 5 ˝ ˝ ˝ 0,11 5 ˝ ˝ ˝ 0,24 7 ˝ ˝ ˝ 1,84 7 ˝ Σ Z60 SO 3,96 ˝ Σ Z61 SO 0,77 7 ˝ Σ Z62 SO 0,82 7 ˝ Z63 SO 0,02 7 ˝ ˝ ˝ 0,11 7 ˝ Σ Z63 SO 0,13 ˝ Σ Z64 SO 0,54 7 ˝ Σ Z65 SO 0,26 2 ˝ Σ Z66 SO 0,30 7 ˝ Σ Z69 SO 0,21 7 ˝ Σ Z70 SO 0,27 7 ˝ Z71 SO 0,43 2 ˝ ˝ ˝ 0,05 7 ˝ Σ Z71 SO 0,48 ˝ Z72 SO 0,10 7

kód BPEJ

třída ochrany

7.24.44 7.24.14 7.24.41 7.24.44 7.20.54 7.20.54 7.20.54 7.20.54 7.20.54

V IV IV V V V V V V

7.20.54 7.20.54 7.20.54 7.24.14 7.24.44 7.24.44 7.24.14 7.24.44 7.24.14 7.24.44

V V V IV V V IV V IV V

7.24.14 7.24.44

IV V

7.24.14 7.24.44 7.24.14 7.24.44 7.24.14 7.24.44

IV V IV V IV V

7.24.11 7.24.11 7.56.00 7.24.11 7.24.44 7.24.44 7.24.44 7.24.44 7.47.12 7.47.10 7.47.10 7.56.00

III III I III V V V V IV III III I

tabulka č.2.3 odvodnění ha

0,05 0,05 -

79

katastrální území označení plochy/ odnětí druh funkce zemědělských pozemku poz. celkem ha ˝ ˝ ˝ 0,89 7 ˝ Σ Z72 SO 0,99 ˝ Z73 SO 0,44 2 ˝ ˝ ˝ 0,72 7 ˝ Σ Z73 SO 1,16 ˝ Σ Z74 SO 0,18 7 ˝ Σ Z75 SO 0,19 5 ˝ Z76 SO 0,21 2 ˝ ˝ ˝ 0,02 2 ˝ Σ Z76 SO 0,23 ˝ Σ Z77 SO 0,39 2 ˝ Z78 SO 0,75 7 ˝ ˝ ˝ 0,05 7 ˝ Σ Z78 SO 0,80 ˝ Z79 VS-E 0,03 2 ˝ ˝ ˝ 2,17 2 ˝ Σ Z79 VS-E 2,20 ˝ Σ Z80 SO 0,43 7 ˝ Σ Z81 SO 2,26 2 ˝ Z82 SO 0,23 2 ˝ ˝ ˝ 0,08 5 ˝ Σ Z82 SO 0,31 ˝ Z83 SO 10,78 2 ˝ ˝ ˝ 0,05 7 ˝ Σ Z83 SO 10,83 ˝ Z84 VS 2,03 2 ˝ ˝ ˝ 1,17 2 ˝ ˝ ˝ 0,11 7 ˝ Σ Z84 VS 3,31 ˝ Z85 VS 2,16 2 ˝ ˝ ˝ 0,45 2 ˝ ˝ ˝ 1,21 2 ˝ Σ Z85 VS 3,82 ˝ Z86 SO 6,71 2 ˝ ˝ ˝ 0,67 2 ˝ ˝ ˝ 0,34 2 ˝ ˝ ˝ 0,08 2 ˝ Σ Z86 SO 7,80 ˝ Z87 ZZ 0,22 2 ˝ ˝ ˝ 0,32 2 ˝ ˝ ˝ 0,16 2 ˝ Σ Z87 ZZ 0,70 ˝ Z88 ZZ 0,11 7 ˝ ˝ ˝ 0,18 7 ˝ Σ Z88 ZZ 0,29 ˝ Z89 SO 0,06 7 ˝ ˝ ˝ 0,32 7

kód BPEJ

třída ochrany

7.47.10 7.47.10 7.47.10 7.47.10 7.47.12 7.47.12 7.47.10 7.47.12 7.24.11 7.24.41 7.20.21 7.47.12 7.22.13 7.22.13 7.22.13 7.22.13 7.22.13 7.22.13 7.22.13 7.47.42 7.22.13 7.22.13 7.47.12 7.47.42 7.13.00 7.47.12 7.24.14 7.24.44 7.13.00 7.24.14 7.24.44 7.13.00 7.59.00 7.13.00 7.24.14

III III III III IV IV III IV IV IV IV IV III III III III III III III V III III IV V II IV IV V II IV V II IV II IV

tabulka č.2.4 odvodnění ha

0,03 2,17 2,20 10,78 10,78 2,03 1,17 0,11 3,31 2,16 0,45 1,21 3,82 6,40 0,67 0,34 0,08 7,49 0,22 0,32 0,16 0,70 -

80

katastrální území označení plochy/ odnětí druh funkce zemědělských pozemku poz. celkem ha ˝ ˝ ˝ 0,09 7 ˝ Σ Z89 SO 0,47 ˝ Z90 ZS 0,20 2 ˝ ˝ ˝ 0,27 2 ˝ Σ Z90 ZS 0,47 ˝ Σ Z91 SO 0,20 2 ˝ Σ Z92 SO 1,02 2 ˝ Σ Z93 SO 1,00 2 ˝ Z94 SO 1,99 2 ˝ ˝ ˝ 2,96 2 ˝ Σ Z94 SO 4,95 ˝ Z95 SO 0,08 2 ˝ ˝ ˝ 10,91 2 ˝ Σ Z95 SO 10,99 ˝ Σ Z96 OS 0,50 2 ˝ Z97 SO 0,63 5 ˝ ˝ ˝ 0,18 5 ˝ Σ Z97 SO 0,71 ˝ Z98 SO 0,14 2 ˝ ˝ ˝ 1,50 2 ˝ ˝ ˝ 0,47 2 ˝ ˝ ˝ 0,42 2 ˝ ˝ ˝ 1,28 2 ˝ ˝ ˝ 0,46 7 ˝ ˝ ˝ 0,22 7 ˝ ˝ ˝ 0,14 7 ˝ ˝ ˝ 0,20 7 ˝ Σ Z98 SO 4,83 ˝ Z99 SO 1,01 2 ˝ ˝ ˝ 1,31 2 ˝ ˝ ˝ 0,38 2 ˝ ˝ ˝ 0,20 2 ˝ Σ Z99 SO 2,90 ˝ Z100 SO 1,43 2 ˝ ˝ ˝ 1,52 2 ˝ Σ Z100 SO 2,95 ˝ Σ Z101 SO 0,51 2 ˝ Σ Z102 SO 0,56 2 ˝ Σ Z103 SO 1,29 2 ˝ Σ Z104 SO 0,66 2 ˝ Z105 SO 0,13 2 ˝ ˝ ˝ 0,30 2 ˝ Σ Z105 SO 0,43 ˝ Z106 SO 1,71 7 ˝ ˝ ˝ 0,58 7 ˝ Σ Z106 SO 2,29 ˝ Z107 SO 0,28 7 ˝ ˝ ˝ 0,19 7

kód BPEJ

třída ochrany

7.59.00 7.24.14 7.24.44 7.24.14 7.47.12 7.47.12 7.28.14 7.47.12 7.24.14 7.47.12 7.24.14 7.24.14 7.47.12 7.59.00 7.24.11 7.24.44 7.24.14 7.47.12 7.59.00 7.24.14 7.24.14 7.24.44 7.24.11 7.24.14 7.24.44 7.47.12 7.24.11 7.24.14 7.24.14 7.24.14 7.24.14 7.24.14 7.24.11 7.24.14 7.24.11 7.24.14 7.59.00 7.24.11

IV IV V IV IV IV III IV IV IV IV IV IV IV III IV IV IV IV IV IV IV III IV IV IV III IV IV IV IV IV III IV III IV IV III

tabulka č.2.5 odvodnění ha

1,02 0,19 2,28 2,47 0,08 10,91 10,99 0,63 0,18 0,71 0,14 0,14 -

81

odnětí druh katastrální území označení plochy/ funkce zemědělských pozemku poz. celkem ha ˝ Σ Z107 SO 0,47 ˝ Z108 SO 0,05 2 ˝ ˝ ˝ 0,07 2 ˝ Σ Z108 SO 0,12 ˝ Z109 ZS 0,11 2 ˝ ˝ ˝ 0,13 7 ˝ Σ Z109 ZS 0,24 ˝ Z110 SO 0,35 2 ˝ ˝ ˝ 0,21 7 ˝ Σ Z110 SO 0,56 ˝ Σ Z111 SO 0,12 7 ˝ Σ Z112 SO 0,27 2 ˝ Σ Z113 SO 0,22 2 ˝ Σ Z114 SO 0,10 2 ˝ Σ Z115 SO 0,09 7 ˝ Σ Z116 SO 0,36 2 ˝ Σ Z117 SO 0,62 2 ˝ Σ Z118 SO 0,23 2 ˝ Σ Z119 SO 1,09 2 celkem Z1-119 120,50 plochy ostatní: Tichá na Mor. Σ DS1 10,56 2 ˝ DS2 3,11 2 ˝ ˝ 1,19 2 ˝ ˝ 2,13 2 ˝ ˝ 0,88 2 ˝ ˝ 0,02 7 ˝ ˝ 1,02 7 ˝ Σ DS2 8,35 ˝ ZV2 0,32 2 ˝ ˝ 0,10 7 ˝ Σ ZV2 0,42 ˝ Σ PV4 0,02 7 ˝ Σ PV6 0,04 2 ˝ PV7 0,08 7 ˝ ˝ 0,04 7 ˝ Σ PV7 0,12 ˝ PV8 0,01 2 ˝ ˝ 0,02 7 ˝ ˝ 0,10 7 ˝ Σ PV8 0,13 ˝ Σ PV9 0,02 7 ˝ Σ PV10 0,01 7 ˝ PV11 0,06 2 ˝ ˝ 0,02 5 ˝ ˝ 0,03 7 ˝ Σ PV11 0,11 -

tabulka č.2.6 odvodnění ha

kód BPEJ

třída ochrany

7.59.00 7.24.11 7.59.00 7.59.00 7.59.00 7.59.00 7.24.54 7.24.54 7.47.10 7.41.89 7.24.41 7.24.14 7.24.11 7.24.14 7.22.13 -

IV III IV IV IV IV V V III V IV IV III IV III -

1,09 44,69

7.22.13 7.22.13 7.47.12 7.47.42 7.24.14 7.24.14 7.22.13 7.20.51 7.20.51 7.22.13 7.24.44 7.24.44 7.24.41 7.20.24 7.20.24 7.20.54 7.24.44 7.24.44 7.47.12 7.47.12 7.47.12 -

III III IV V IV IV III V V III V V IV V V V V V IV IV IV -

2,35 1,19 2,13 0,23 5,90 -

82

odnětí druh katastrální území označení plochy/ funkce zemědělských pozemku poz. celkem ha ˝ Σ PV12 0,05 7 celkem pl.ostatní 19,83 celkem návrh 140,33 -

kód BPEJ

třída ochrany

7.24.11 -

III -

tabulka č.2.7 odvodnění ha

5,90 50,59

Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability označení plochy 1 NRBK 2 LBC 4 LBC 5 NRBK 5 NRBK 7 NRBK 7 NRBK 8 LBC 8 LBC 10 RBC 10 RBC 12 LBC 17 LBC 18 LBK 18 LBK 20 LBK 20 LBK 22 LBK

22 LBK 24 LBK

24 LBK 25 LBK 25 LBK 26 LBC

výměra ha 0,16 2,73 1,80 0,19 1,56 1,75 0,40 1,90 2,30 1,78 0,18 1,96 6,21 5,03 11,24 2,50 1,00 0,04 0,70 0,74 0,62 0,36 0,98 0,73 0,06 1,53 2,32 0,56 0,24 0,20 1,00 0,54 0,72 1,26 1,61 0,22

stávající druh pozemku 7 2 7 2 7 2 7 2 7 2 7 2 2 2 7 2 7 2 5 7 2 5 7 2 7 2 7

z toho odvodnění ha

navržené společenstvo

2,63 2,63 1,00 0,04 0,34 0,38 0,37 0,37 0,56 0,56 -

lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní

tabulka č.3.1 katastrální území

Tichá na Moravě ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝

83

označení plochy 26 LBC 27 LBK 27 LBK 29 LBK 30 LBC 31 LBK celkem

výměra ha 1,83 0,60 0,12 0,72 0,45 0,57 0,17 35,84

stávající druh pozemku 2 7 2 7 7 -

Vysvětlivky k tabulkám: druh pozemku: -2 -5 -7

z toho odvodnění ha

navržené společenstvo

4,94

lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní

tabulka č.3.2 katastrální území

˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝

- orná půda - zahrada - trvalý travní porost

funkční členění:

SO OV OS VS VS-E DS ZV ZZ PV

- plochy smíšené obytné - plochy občanského vybavení - plochy občanského vybavení – sportovního zařízení - plochy výroby a skladování - plochy výroby a skladování – elektrárny fotovoltaické - plochy dopravy silniční - plochy prostranství veřejných - zeleně veřejné - plochy zemědělské - zahrady - plochy prostranství veřejných

ÚSES:

LBC LBK RBC NRBK

- lokální biocentra - lokální biokoridory - regionální biocentra - nadregionální biokoridory

84

PŘÍLOHA Č. 1 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1) limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace - Územního plánu velkého územního celku Beskydy a jeho platných změn č. 1 a č. 2. Pro správní území obce Tichá vyplývají limity: - rekonstrukce jednoduchého vedení VVN 403 Prosenice-Nošovice na vedení s dvojitým potahem, VVN 459 Nošovice – Horní Životice a 220kV – VVN 270 Lískovec – Povážská Bystrica. - stávající trasa radioreléového spoje RKS Hošťálkovice – Radhošť, ostatní radioreléová síť a dálkový kabel - návrh silnice I. a II. třídy - stávající vodojem, stávající čistírna odpadních vod, stávající zdroje podzemních vod a významné vodovodní řady; - stanovená záplavová území; - prvky nadregionálního, regionálního (dle ZÚR MSK) ÚSES; - vymezené území PP Travertinové kaskády a přírodního parku Podbeskydí.

2) limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí - ochranné pásmo silnic II. a III. třídy v šířce 15 m od osy komunikace mimo souvisle zastavěné území, dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů - rozhledová pole silničních křižovatek dle zákona č. 13/1997 Sb, o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. - ochranná pásma leteckých radiových zabezpečovacích zařízení dle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, vymezená pro celé správní území Tiché. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské a ubytovací správy Brno, odloučeného parkoviště Olomouc: - výstavba souvislých kovových překážek - výstavba větrných elektráren - stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem - stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení - ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů do průměru 500 mm vč. 1,5 m, u řadů nad průměr 500 mm 2,5 m od líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů - ochranné pásmo přivaděče vody Ostravského oblastního vodovodu DN 600 Nová Ves – Frenštát pod Radhoštěm – Červený Kámen – 6 m od osy potrubí na obě strany stanovené rozhodnutím č.j. VLHZ-790/89-235/Hr ze dne 24.4.1989

85

- ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Údaje v závorce platí pro vedení postavená před rokem 1995: u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m (25 m) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m (20 m) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně: pro vodiče bez izolace 7 m (10 m) pro vodiče s izolací základní 2m pro závěsná kabelová vedení 1m u stožárových DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV u zděných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV u vestavěných DTS s převodem napětí z 1 - 52 kV

7 m od zařízení 2 m od zařízení 1 m od obestavění

- ochranná pásma plynovodů (vzdálenost od okraje potrubí) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů: BP OP pro VTL plynovod do DN 250 20 m 4m pro VTL plynovod (do DN 100) 15 m 4m pro STL a NTL plynovody 1m - ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů - ochrana ložisek nerostných surovin - Ministerstvo životního prostředí ČR stanovuje území se zvláštními podmínkami geologické stavby podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Chráněné ložiskové území: 14400000 Čs. část Hornoslezské pánve, surovina uhlí černé, zemní plyn; 21690002 Tichá, surovina – uhlí černé, zemní plyn; 14430000 Trojanovice, surovina – zemní plyn; Výhradní ložiska: 317190000 Mořkov-Frenštát, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé; 321690003 Kopřivnice-Tichá, stav využití – současná z vrtu, surovina – uhlí černé, zemní plyn; 314430100 Frenštát-západ a východ, stav využití – dosud netěženo, surovina – zemní plyn; 314420000 Frenštát-východ, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé; 314430000 Frenštát-západ, stav využití – dosud netěženo, surovina – uhlí černé; 321690002 Kopřivnice-Tichá, stav využití – současná z vrtu, surovina – uhlí černé, zemní plyn; Poddolovaná území: 4522 Tichá na Moravě 1, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy; 4533 Kozlovice 5-Tichá, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy; 4521 Tichá na Moravě 2, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy; 4524 Tichá na Moravě 3-Tížová, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy; 4526 Tichá na Moravě 4, rozsah – ojedinělá, surovina – železné rudy; 86

Dobývací prostory – těžené: 40038 Tichá, nerost – zemní plyn; Dobývací prostory – netěžené: 20072 Trojanovice, nerost – černé uhlí; Podle Mapy důlních podmínek pro stavby v okrese Frýdek - Místek, zpracované OKD, a.s. IMGE, o. z. v červnu 1997, leží celé správní území v území mimo vlivy důlní činnosti, v ploše C2. - sesuvná území - Ministerstvo životního prostředí ČR vydalo prostřednictvím Geofondu ČR, podle § 13 zákona č. 62/1998 ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb., grafickou část registru sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací (září 1999): 3522 Tichá, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 1975; 3526 Tichá, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 1975; 3501 Tichá na Moravě, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 2008; 3502 Tichá na Moravě, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 2008; 3503 Tichá, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 1975; 3505 Tichá, sesuv potenciální, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 1975; 3504 Tichá na Moravě, sesuv aktivní, rok pořízení záznamu 1962, aktualizace 2008; 6659 Tichá na Moravě, sesuv aktivní, rok pořízení záznamu 2000, aktualizace 2008; 6660 Tichá na Moravě, sesuv aktivní, rok pořízení záznamu 2000, aktualizace 2008; - ochranné pásmo hřbitova - zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů Ochranné pásmo hřbitova nebylo stanoveno územním rozhodnutím. V ÚP Tichá je vymezeno OP v šířce 100 m v souladu se zákona č. 256/2001. - ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR, kterou se provádí některá ustanovení zák. ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů: Územní systém ekologické stability: nadregionální biokoridor, regionální biokoridor, regionální biocentrum, lokální biokoridor a lokální biocentrum; registrované významné krajinné prvky: - 3205 Skalní výchoz bašských pískovců - 3207/1-2 Selské lomy na Tichavské Hůrce - 3210 Údolnicová louka - 3213 Louky a pastvina na svazích T. Hůrky - 3214 Pastevní areál „Pružinky“ - 32142 Strážka – dálkový výhled - 32143„Hola“ – krajinářský výhled maloplošné chráněné území: - PP Travertinové kaskády ochrana krajinného rázu: - přírodní park Podbeskydí

- ochrana lesních pozemků - zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon v platném znění - ochranné pásmo lesa - 50 m od hranice pozemku lesa

87

- ochrana před záplavami - Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ŽPZ/10970/04 a ŽPZ/10970/03 ze dne 11.3.2004 jsou stanovena záplavová území vodního toku Tichávka v km 0,000 – 11,345 a Lubina km 24,464 – 28,670 a vymezeny aktivní zóny stanovených záplavových území. - zákon č. 20/187 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů V obci Tichá je jako území s vyšší pravděpodobností výskytu archeologických nálezů evidováno středověké a novověké jádro obce. V tomto území je ve smyslu odst. 2 § 22 zák. č. 20/1987 Sb., s dostatečným časovým předstihem písemně ohlásit zahájení výkopových prací Archeologickému ústavu AV ČR a následně umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu na základě dohody uzavřené podle odst. 1 § 22 zák. č. 20/1987 Sb. Odborný archeologický dohled je nezbytný již při skrývkách orniční vrstvy, v opačném případě hrozí poškození archeologických nálezů, které jsou dle povahy jejich nálezových okolností majetkem obce, kraje či státu. V obci Tichá jsou evidovány tyto nemovité kulturní památky: 53644/8-1689/1 krucifix na p. č. 190 u vstupu na hřbitov; 45789/8-1690 boží muka p.č. 2506/1, u silnice 4848; 25437/8-1555 sousoší Smuteční píseň na hřbitově naproti hlavního vstupu p. č. 1831. Návrh nemovitostí na kulturní památky v obci Tichá: - areál usedlosti č.p. 9, parc. č. 902, - roubený dům č. 10, parc. č. 888, - špýchar u č.p. 020, parc. č. 951, - zděný dům č.p. 27, parc. č. 1193, - dům č. 33, parc. č. 1044, - zděný dům č.p. 50, parc. č. 987, - stodola u č.p. 53, parc. č. 970, - prkenná stodola u č. p. 59, parc. č. 921, - roubená stodola u č.p. 62, parc. č. 892, - špýchar u č.p. 73, parc. č. 768, - zděný a roubený dům č. p. 79, parc. č. 689, - zděný dům č.p. 83, parc. č. 587, - roubený dům č. p. 90, parc. č. 366, - stodola u č.p. 93, parc. č. 1629, - roubený dům č.p. 94, parc. č. 326, - roubená chalupa č.p. 177, parc. č. 681, - roubená chalupa č.p. 189, parc. č. 754, - areál usedlosti č.p. 201, parc. č. 1314, - roubený dům č.p. 214, parc. č. 917, - roubená chalupa č.p. 236, parc. č. 687, - roubený dům č.p. 251, parc. č. 875, - roubený dům č.p. 256, parc. č. 1034.

88

PŘÍLOHA Č. 2 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ATS BD BP BTS CO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DTP EO HTP KČT k. ú. LHP MK MO MŠ NN OP ORP OZKO POH PUPFL PÚR RD RKS RS RSU SHR STG STL SÚ SV TKO TO TR, TS TTP TÚ ÚK ÚP ÚPS ÚSES ÚV VDJ VKP VN VPS VÚC VVN ZPF ZŠ

-

automatická tlaková stanice bytový dům bezpečnostní pásmo základová převodní stanice (base transceiver station) civilní ochrana Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český ústav zeměměřický a katastrální dolní tlakové pásmo ekvivalentní obyvatel horní tlakové pásmo Klub českých turistů katastrální území lesní hospodářský plán místní komunikace místní obslužná (komunikace) mateřská škola nízké napětí ochranné pásmo obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší plán odpadového hospodářství pozemky určené k plnění funkcí lesa politika územního rozvoje rodinný dům radiokomunikační středisko regulační stanice vzdálený účastnický blok (remote subscriber unit) samostatně hospodařící rolník skupina typů geobiocénu středotlaký sídelní útvar skupinový vodovod tuhé komunální odpady telefonní obvod trafostanice, transformační stanice trvalé travní porosty tranzitní ústředna účelová komunikace územní plán účastnická přípojná síť územní systém ekologické stability úpravna vody vodojem významný krajinný prvek vysoké napětí veřejně prospěšné stavby velký územní celek velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond základní škola

89

PŘÍLOHA Č. 3 Přehled citovaných zákonů a vyhlášek -

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění;

-

vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti;

-

vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území;

-

vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registrace;

-

zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon);

-

vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany;

-

zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů;

-

zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;

-

nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech;

-

nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod;

-

vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků;

-

nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech;

90

-

zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší;

-

nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;

-

nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací;

-

zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů;

-

zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška č. 452/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;

-

vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci;

-

zákon č. 366/2003 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (úplné znění zákona č. 95/1999 Sb., o převodu zemědělských a lesních pozemků na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů);

-

zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 20/187 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

91