Integrovaná strategie rozvoje území na období 2014 - 2020 Zápis z komunitního projednání nové strategie rozvoje území MAS Šluknovsko, Klub Střelnice Varnsdorf, 28. února 2013
• přítomni: dle prezenční listiny • diskusi řídil Jakub Mareš, Hub Praha, kontakt:
[email protected] • použité zkratky: JM (Jakub Mareš), D (diskutující) Ing. Eva Hamplová přivítala přítomné na domácí půdě Místní akční skupiny Šluknovsko, kde byla zahájena série komunitního projednání strategie. Následovat bude ještě několik dalších setkání na místech, pokrývajících území MAS Šluknovsko. Poté se představil p. Jakub Mareš z Hub Praha, který bude se zpracováním nové strategie pomáhat. Aby bylo možné novou strategii připravit, je nejprve potřeba získat postřehy od osob, žijících a pracujících v regionu, zjistit, co se jim líbí a co naopak považují za negativní na zdejším životě, znát jejich názory a připomínky k řešení problémů, aby se zde mohlo žít lépe. JM: Co byste řekli o životě na Šluknovsku? D: Kdyby tady byla práce, bylo by to tu bezvadné – infrastruktura dobrá, příroda dobrá, památky a architektura dobré… Přítomní souhlasně přikyvují. D: Mám zde silné sociální vazby, proto tady žiju. D: Region je vykořeněn, po válce se přistěhovalo množství lidí z vnitrozemí. Nejsou zde tradice, lidé spolu nedrží pohromadě. D: Myslím si, že infrastruktura je horší. D: Jako starosta obce vidím, že na akce přijde více chalupářů než místních občanů. Mladí, kteří tu žijí, se neumí na ničem dohodnout, nejsou ochotni se třeba sdružit do spolků. JM: Podle průzkumů se lidé dnes více baví doma u televize. D: Já spoluorganizuji mnoho akcí ve městě. Není zde vztah k půdě, ke svému městu, obci (na rozdíl třeba od Moravy). Například na sobotní ples Tolštejnského panství ve Varnsdorfu se nehlásí téměř nikdo, stejná situace je ve všech zdejších obcích. Hodnotit úspěšnost akce je nemožné. Dnes to posuzujeme takto: když nemáme negativní připomínky, považujeme akci za dobrou, úspěšnou. Lidé jsou nespokojeni se vším, co organizují jiní. Sami i přes své původní sliby nakonec neorganizují nic, jsou pasivní. JM: Co se s tím dá podle vás dělat?
D: Limitující je práce. Když se člověk nemusí starat, jak uživí rodinu, tak to jde. JM: Hodně lidí z měst se přistěhovalo na venkov, možná proto to nefunguje. D: U nás jsme si stanovili dvě hlavní priority: trvale zlepšit život lidí v obci, zlepšit podmínky pro zdejší cestovní ruch a pro tradice, které nám zanechali předci (křížová cesta, hrad Tolštejn, rozhledna na Jedlové, stříbrná štola…). Dvě základní priority jsme, dá se říci, už splnili. Teď si říkáme: pojďme spojit lidi. Přestože míst (prostorů), kde se můžou scházet, je dost, stejně lidé nechodí. Proto jsme si řekli, že se musí více osobně angažovat zastupitelé obce. D: Movitější lidé na akce nechodí, prý pro ně nejsou na dostatečné úrovni. Radši jedou do Prahy, do Ústí nad Labem. Chudí na to nemají. D: Já jsem „náplava“. Kdysi jsem si neuměl představit, že bych jednou musel žít ve Varnsdorfu. Teď už tady žiju skoro 25 let. Dnes zde obce žijí hlavně z turistického ruchu, ale zdejší podnikatelé s obcí nejsou ochotni spolupracovat. Například v Německu to funguje, místní podnikatelé jsou zapojeni.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ JM: Ohrožuje zde něco podle vás životní prostředí? D: Díky tomu, že zde upadá průmysl, zanikají firmy, paradoxně se zde životní prostředí zlepšilo, ubylo smogu. D: Problém je najít práci. Ani vám nikdo neodpoví na zaslaný životopis nebo dotazník. JM: K tomuto tématu směřují všechny otázky. D: Lokální topeniště je hrozná věc. Všichni souhlasí. Následuje diskuse, v níž zaznívají hlasy, že to souvisí s finanční situací lidí. D: Tady odpadla střední generace. Mladí mají elán. Střední vrstva vypadla. Zájem o akce mají staří. Vyplatí se dělat akce pro děti a pro důchodce. Když nevystupují děti, tak nikdo nepřijde. Všichni souhlasí. D: Problémem je silniční doprava. Žádné obce nemají vybudovaný obchvat. Kvalita ovzduší je špatná. Všichni přítomní mezi sebou diskutují. D: Zlikvidovaly se zde obchody, hospody, nikdo nemá důvod zastavit.
D: Za mých mladých let se především využívala železnice, vlaky byly plné. Když teď není práce, nikdo nejezdí. Železniční doprava se omezuje. Jezdí hlavně kamióny. Kdyby se pro polovinu dopravy používala železnice, ubylo by smogu. D: Místní podnikatel je velký dopravce. D: Pokud se vozí rychle se kazící zboží, je samozřejmé, že se přepravuje kamiónem, ale chybí jeho dostatečná vytíženost. Proč se nevyužije raději železnice? D: Stav železnice ve Varnsdorfu je katastrofální, stav ČD nedovoluje např. ani dovážet uhlí vlakem. Údiv přítomných. JM: Kamiónová doprava je čím dál horší. Podle vás by se tedy mělo vymyslet něco, co ulehčí dopravu? D: Stát „pustil“ dráhy, stát neinvestuje do železnic. Lidé cestují autobusem levněji než vlakem. D: Můj názor je, že dráha je už přežitý způsob dopravy. Zaznívá nesouhlas některých přítomných, následuje diskuse. D: Když do regionu přijede někdo nový „zvenku“, je překvapený, jak je tady krásně, protože má pohled na region zkreslený především po negativních informacích z médií po loňských událostech na Šluknovsku. D: Veřejná zeleň, parky atd. jsou zanedbané. Staré nádraží ve Varnsdorfu je v podstatě černá skládka. D: Když v neděli odjedou chalupáři domů, všude se objeví nové odpadky u cest… D: Odpadky u nás vyhazují často Němci… D: Po lidech se chce, aby měli své pozemky v pořádku, uklizené, posekané. D: Vozí se sem staré lednice, televize, pračky. Vybere se z nich to, co se dá odevzdat ve sběrně. Zbytek se někde vyhodí jako černá skládka. D: Nejsou to jenom cikáni, ale sociálně slabí lidé všeobecně. Všichni souhlasí. D: A co lidé na veřejně prospěšné práce na úklid města? D: Nemáme přehled, kolik peněz dává stát na VPP. D: Čeká nás schůzka s ministryní a budeme o tom jednat. Dvacet procent nezaměstnaných v naší obci je hrozně vysoké číslo. Romská populace je téměř sociálně vyloučena z možnosti zaměstnat ji.
D: Ještě mám malou vsuvku k životnímu prostředí: ne všichni stíhají a chtějí udržovat své pozemky, sekat, odstraňovat plevel. D: Pokud za to neexistuje postih, nelze to řešit. Všichni souhlasí.
SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ D: Není zde práce ani poté, kdy člověk absolvuje projekt určený pro tyto osoby. JM: Co podle vás vytváří pracovní místa? Slyšeli jste o dotovaných místech? D: Nemáme hotovou regulaci Mandavy. D: Práce musí být jednoduchá, bez potřeby kvalifikovaných pracovníků. D: Lidé nemají pracovní návyky, nevydrží pracovat celých osm hodin (smích ostatních diskutujících). Opravdu! Nemají žádnou pracovní morálku ani pracovní produktivitu. Nekvalifikovaní lidé práci nemají a stát dává peníze do lidí, kteří ani pracovat nechtějí. D: Sociálně nepřizpůsobiví nemají motivaci shánět práci… D: Mělo by být důležitější raději shánět práci pro lidi, kteří pracovat chtějí! JM: Jak poznáte, kdo pracovat opravdu chce? A jaká pracovní místa by to měla být? D: Je to jedno. Nesouhlas ostatních. D: Řemesla, například obuvníci. D: Zde se neučí řemesla, neseženete zde řemeslo. D: Protože samostatně podnikající řemeslníci nemají příznivé legislativní podmínky ze strany státu. D: Kritériem u veřejných zakázek dnes není kvalita, ale nízká cena. D: Devadesát procent pro veřejné zakázky tvoří cena. Souhlas přítomných zástupců veřejné správy. D: Podle nového zákona o veřejných zakázkách je rozhodující cena. Kdybych chtěl při zadávání VZ preferovat lidi (firmy) z regionu, tak je to problém, porušoval bych zákon.
JM: Podle vás by měla mít obec možnost zvýhodnit místní firmy? Souhlas diskutujících. D: Nemělo by to být tak, že naše firmy podnikají třeba v Liberci. D: Město máme plné velkých obchoďáků, drobní prodejci jim nemůžou konkurovat. Následuje delší debata o místních prodejcích. D: Myslím si, že je teď důležité zabývat se tím, jak najít cestu investovat do cestovního ruchu. Zaniklé fabriky už stejně nezačnou znovu fungovat a malé krámky asi taky ne. JM: Proč to jde třeba v Rakousku? D: Nejsou zde cechy řemeslníků, není zde povinná účast v komorách. Kvalita řemesla upadá. D: Mám zkušenost, že místní firmy bývají mnohem dražší, než firmy z jiného regionu (uvádí příklad). D: Všichni rodiče dnes chtějí, aby jejich děti měly školu a ne aby pracovaly rukama. D: V některém regionu se na řemeslo hlásí hodně dětí, u nás třeba jen sedm (uvádí osobní zkušenost). JM: Manuální řemesla mají zde malou prestiž. D: V zahraničí je to tradice, řemesla se dědí z otce na syna. D: Je zde únik kapitálu. Podle ankety chybí spotřebitelům nejvíce kvalitní řemeslníci. Lidé ale nemají peníze na to, aby zaplatili kvalitní firmě za provedenou práci. JM: Myslím si, že to není nezvratný proces, řemesla lze znovu obnovit. D: Je to otázka školství, mezi mladými není o řemesla zájem. D: Dnes se razí teorie radši boty vyhodit a koupit si nové za tři stovky u Vietnamců, než si je dát opravit. D: Když v Německu končí učňové poslední ročník, předávají se absolventům výuční listy na místní radnici. Společnost mladým dává na vědomí, že si jejich práce váží. D: Slyšeli jste, že žáci devátých tříd budou dělat přijímačky na všechny střední školy? Je potřeba vrátit zpět děti, které budou šikovné na řemesla. Vznikl systém hodnocení škol. Škola např. získá body za to, že má smlouvu s budoucím zaměstnavatelem. Snad je to dobrý směr… Měli by o tom však rozhodovat hlavně odborníci. Následuje diskuse o špatné úrovni nedávných výsledků maturitních oborů.
D: V tomto regionu by se měla podporovat těžba dřeva, rozvoj mikropodniků na produkci mléka, masa (tj. živočišná výroba). JM: Musí však být o to zájem mezi veřejností, jinak by to nemělo smysl. Diskuse o živočišné výrobě. D: Na jatka se vozí skot do Mimoně. D: Když chci prodat krávu, tak ji vezu do Německa. Lidé se tady zatím nenaučili kupovat kvalitní maso. JM: shrnu to: lidé se zatím nenaučili kupovat kvalitu. D: Lidé nemají peníze na kvalitu. D: Řešení je v provázanosti s cestovním ruchem. Cestovní ruch je jedna z mála příležitostí, jak sem do regionu někoho dostat.
CESTOVNÍ RUCH D: Pověst regionu je pošramocená. Způsobila to hlavně média. D: Nepokoje byly hodně nafouknuté. D: Zásadní problém je v marketingu, možná v systému. Když je hodně peněz, nejsou peníze rozdělovány podle potřebnosti tak, jak by to měla řešit nějaká koncepce. Když se koncepce vytvoří, tak zase z peněz ukrajují politické strany. Za hranicemi dali do cestovního ruchu obrovské množství peněz (Oybin, Königstein…). My se zde dohadujeme o deset tisíc korun… Peněz je v porovnání s Němci neskutečně málo na to, aby se zde mohl cestovní ruch stát nosným. Všichni vyjadřují souhlas s tím, že zdejší cestovní ruch má velký potenciál. D: České Švýcarsko je výborná značka. Návštěvník ze zahraničí nerozlišuje mikroregiony. Navrhuji preferovat značku České Švýcarsko. D: Ano, souhlasím se značkou České Švýcarsko. Je však potřeba rozlišit, jakého turistu oslovujeme. Podle toho třídíme návštěvníky. Mě se dotkla poznámka z diskuse, že pro někoho není dobrá značka Tolštejnské panství. Podle mě je zajímavé a mělo by se zdůrazňovat a vejít v širší povědomí. D. Sdružit finanční prostředky pro celé území. Každý „naseká“ hromadu propagačních materiálů, v zásadě si podobných. Měl by se podporovat Destinační fond ČŠ např. na tuzemských veletrzích cestovního ruchu. D: Je potřeba udělat kus práce pro motivaci drobných živnostníků v oblasti cestovního ruchu (ubytování, stravování, informační servis, půjčovny sportovních
potřeb). Např. v nedalekém Bad Schandau vám půjčí snad veškeré sportovní vybavení, které si umíte představit, v potřebných velikostech… To zde neexistuje! D: Např. v Rakousku na autobusové zastávce je box s pohlednicemi pro turisty zdarma. Diskuse přítomných, zda podobná věc je vůbec reálná v ČR. D: V Německu funguje, že rodina s dětmi má např. v restauraci x procentní slevu na útratu. D: Stálo by za to podpořit třeba i na první pohled „šílené nápady“, které se části návštěvníků nemusí líbit, ale pro některé jsou naopak atraktivní (jako příklad uvedena Stará hospoda z obce Doubice). D: S tím nesouhlasím; v CHKO Lužické hory jsou na jedné straně přísné podmínky a na druhé straně se povolí takové hrůzy. JM: Například v zahraničí existuje spousta dobrých nápadů. Proč to nezavést i tady? D: Hra Vandrování po Tolštejnském panství byla na tom postavena pod samého počátku. Avšak poskytovatelé, zapojení do hry, začali časem hru opouštět. Nakonec se hra musela upravit tak, aby již šlo vůbec provozovat. D: Mám námět: v Děčíně, kde považujeme cestovní ruchu jako zásadní, vznikne tzv. kodex. D: Jak je to právně vymahatelné? D: Je to především věc hrdosti být v cechu. D: Přijede autobus plný turistů, v místní restauraci doporučí turistům návštěvu např. vedlejší prodejny suvenýrů atd. D: V rámci projektu chce místní mlékárna ještě navíc kromě produkce mléka vytvořit doprovodné služby pro dospělé návštěvníky – turisty i pro děti (prodejna mléčných výrobků, hospůdka, chov koz, ukázkové dojení…). JM: Co je podle vás nejdůležitější? D: Obnovit místní památky. D: Disciplinovanost návštěvníků – lidé mnohdy vypůjčené předměty zničí, nevrátí… D: Tvorba stezek – cyklostezek, běžeckých tras… D: Není zde žádná koncepce. V MAS se např. nevedla diskuse o podpoře Jedlové s. r. o., která získala dotaci na projekt (nákup čtyřkolek). Myslím si, že podpora čtyřkolek je špatná. Další podaná žádost této společnosti je také špatná.
D: Běžkařské trati se tady řeší spoustu let, je to technicky náročné. D: Jak je to s cestovním ruchem v dalším programovacím období? JM: Má se podle vás klást větší důraz na tvorbu pracovních míst? D: Spíše motivovat lidi, aby začali podnikat v cestovním ruchu. D: Nelíbí se mi tahle věc: v Děčíně připluje parník s turisty a v přístavu už na ně čekají autobusy. Nevezou je ale do Českého Švýcarska nebo na Šluknovsko, kde je krásně, ale třeba do Českého Krumlova! Proč? D: Pro živnostníky je legislativa nestabilní. Situaci pro podnikání drobných podnikatelů ovlivňují politici.
ZDRAVOTNICTVÍ D: Chybí zde lékaři, neslouží se tady pohotovost. Ve špatném zdravotním stavu, s teplotou a pod vlivem léků musíte cestovat třeba až do Děčína. D: Je to otázka pojištění. Města dávají lékařům byty apod., avšak pojišťovny s lékaři nepodepíšou smlouvu. Všichni souhlasí. D: Zdejší lékaři jsou v důchodovém věku a mladí lékaři sem nechtějí. D: Když vás v neděli začnou bolet zuby, musíte na pohotovost do Děčína. D: Naši zubaři jsou „jiní“. Často poskytují horší služby. Ordinační hodiny jsou „ořezané“. Ve světě berou lékaři jako čest sloužit pohotovost. D: Noví, mladí lékaři pocházející z našeho regionu jdou raději pracovat jinam. JM: Pojišťovna má tedy kvótu? D: Ano a tento problém je nejen ve stomatologii, ale i v gynekologii, v obecném lékařství… D: Pro někoho je cesta za odborným lékařem na celý den (musí jet třeba až do České Lípy, Liberce, Děčína). D: Pojišťovna neobnovuje místa pro lékaře v našem regionu. D: Lékaři jsou přetíženi, je jich málo na tolik obyvatel. D: U soukromých lékařů je situace jiná, tam to celkem funguje. Je to v podstatě byznys. Platí to i pro veterináře.
OBČANSKÁ VYBAVENOST JM: Co dalšího vám chybí v občanské vybavenosti? D: Chybí mi kultura. V propagaci tohoto regionu schází kultura, zdejší divadlo, festivaly…, ale i Tolštejnské panství. Máme tady moderní kino Panorama. Cestovní ruch by se měl propagovat tak, aby se lidé o zdejší kultuře dozvěděli. D: Zdejší kulturní akce navštěvují Němci! D: Ano, Němci se diví tomu, proč město místní kulturu nepropaguje. D: Nezapomeňme, že je zde jazyková bariéra. Dnes se nedá sehnat jazykově vybavený mladý člověk – například pro práci v informačním centru, který umí němčinu. D: Kultura, která je drahá, se nezaplatí. D: Na kulturní akce chodí stále stejný okruh lidí. Divadlo je však dražší a dražší a peněz víc nedostanete. Snažíme se přijít na to, odkud získat finance na kulturu. Například v Rumburku se na kulturu dává peněz víc… D: Na školách se začíná preferovat víc angličtina. D: Dnes se i v Německu s mladými domluvíte bez problému anglicky. D: Mateřské školy za hranicemi v Německu mají dobré výměnné pobyty dětí např. s Kyprem, ale o pobyt u nás zájem není. D: Chybí zde muzeum. Muzeum by se mělo opravit, ale nesouhlasím s podobou opravy, jak je navržena – podle mě je to zastaralý způsob fungování muzea. Chci interaktivní, moderní muzeum, kde si každý návštěvník může všechno osobně vyzkoušet. D: Kdysi jsem navrhl podobu interaktivního muzea podle mé osobní zkušenosti s návštěvou muzea v Sheffieldu. D: Souhlasím, to by bylo dobré. D: Například v Großschönau město koupilo starou fabriku a z ní vybuduje muzeum. D: Chybí zde identita obyvatel s místem, v němž žijí.
ZÁVĚR JM: Existuje tady podle vás ještě nějaký problém, který jsme nezmínili? D: Investice do památek a do kultury.
D: Nemůžeme spoléhat pouze na cestovní ruch, ten nás sám o sobě asi neuživí. Budeme muset vybudovat základní infrastrukturu. Řidiči kamiónů se vyhýbají zpoplatněným trasám. Už dlouho se hovoří o napojení Děčína na dálnici. D: Ústecký kraj končí cedulí s nápisem Ústecký kraj. D: Pohraničí (z obou stran hranice) bylo vždy zaostalejší. D: Pohraničí a tedy i Šluknovský výběžek je „odkladištěm“ nepohodlných osob (uveden příklad z Jiřetína pod Jedlovou, kde žijí staré řádové sestry, nemocné a osamělé matky s malými dětmi). D: Po válce sem přišli chudí lidé, mnohdy bez vzdělání, bez vyučení. A ani od války se to moc nezměnilo k lepšímu. D: O zdejší rozvoj se zajímají spíše ti lidé, kteří se sem přistěhovali z „lepšího“ místa. D: Co nás čeká, je osvěta u místních obyvatel v obecné rovině. Lidé, vyznávající tzv. „lahváčovou“ kulturu, se musí získat zpět pro zapojení do života. Diskuse o příkladu z Dolomit, kdysi chudého a zaostalého kraje, kde se místním podařilo vybudovat turisticky atraktivní místo se spoustou služeb pro návštěvníky. Všichni se shodují na tom, že podstatné bylo, že se to podařilo společnými silami a z vlastní vůle. Zaznívá názor, že je důležité mít „tahouna“, který má nápady, elán a schopnost spojit lidi pro společnou věc. D: Tenkrát v Dolomitech to šlo uskutečnit mimo jiné i proto, že tam nepůsobili Zelení (smích). Dnes Jedlová nefunguje z toho důvodu, že CHKO zasahuje třeba i do šířky pruhu na lyžování… D: Asi potřebujeme i poradit od někoho „zvenku“. D: Podle mého názoru je zde málo těch, kdo by měli dobré nápady. Taky je důležité nedělat si naschvály, přát si navzájem úspěch. D: V našem státě když něco nejde, tak se tam nacpou peníze, ale bez odezvy. Tam, kde si lidé pomohli sami, si dosaženého cíle a úspěchu váží. D: Ve Varnsdorfu se městská zeleň neudržuje správně. Není to město zeleně, ale město bordelu. Když se podíváte na historické pohlednice Varnsdorfu, vidíte krásně udržované parčíky, stromy… Polovina dnešní zeleně ve městě by potřebovala vyřezat! Výhled z Hrádku je znemožněn vysokými stromy, přes špatně udržovanou zeleň nejsou ani vidět dopravní značky! JM: Probrali jsme všechny oblasti, děkuji Vám za Vaše připomínky a názory.
