iliííiliihhi
"«.
iii
ffiWSiiB«
JINOJAZYČNÁ
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA
VE ZLÍNĚ
V • 1937-1938 />■
V
-
r.
/z.
:
A
ieme
Vám
Vašim rodičům za celoroční
i
Vaše nákupy u nás a přejeme
jemné a
We
Vám
pří
veselé prázdniny.
thank you and your parents for the purchases
you have made from us during the whole year and we wish you a happy and pleasant holiday. Veuillez recevoir, vous ciments
ď
pendant
toute
et
vos parents, nos remer-
avoir fait des achats chez nous année.
l’
Nous vous
souhaitons
de bonnes vacances.
Wir danken Ihnen und käufe bei uns
Ihren Eltern für die Ein
während
des
ganzen Jahres
und wünschen Ihnen angenehme und frohe Ferien.
KNIHKUPECTVÍ
TJSK* Zlín iJl\ Z-jllll'
BUCHHANDLUNG 1
Knihovní systém Clavius
SOUKROMÁ JINOJAZYČNÁ MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA (s
právem
veřejnosti)
vyučovacím jazykem československým a anglickým, francouzským nebo německým s
VE ZLÍNĚ
pátém roce
v
THE ENGLISH SCHOOL, ZLÍN (Recognised by the Czechoslovakian Ministry of Education)
the Fifth Year
in
ÉCOLE FRANQAISE ď (avec
le
Ecoles publiques)
droit
á ZLÍN, RépubliqueTchécoslovaque
e n
c
/'
n q u
i
ě
m
e
a n n é e
P R VAT- BÜRGERSCHULE I
(mit ©ffentlichkeitsrecht)
čechoslowakischer u. englischer, franzö sischer oder deutscher Unterrichtssprache mit
in
ZLÍN, Čechoslowakische Republik
in
dem fünften Jahre
1937-38 Vydalo ředitelství školy vlastním nákladem Vytiskla knihtiskárna
E.
Potměšil ve Zlíně
Muz.
KNIHOVNA j. '
'
ý-bodní Moravy
Invent.
Z1Z..6
// C/C2-
Az
děti našich dětí
svým dětem budou teskně vyprávěti
.
.
.
14. září 1937. Den velikého smutku padl v naši dosud nezažili. Jak bychom mohli tolik plakat!
Dědeček
zemi, smutku, jakého jsme mluvit, když se nám chce
odešel.
Velcí lidé se jinak dívají na světové události.
Zemřel
filosof, státník, vladař,
A
říkají dnes:
občan, voják.
Já ale to řeknu tak, jak my si to myslíme, jak my to cítíme. Dědeček odešel. Laskavý, milující. My všichni pláčeme. Stojíme u Tvého úmrtního lože a v duchu líbáme Tvé laskavé ruce, které se pro nás tolik napracovaly.
My, Tvoje děti, Tvoji vnuci, dnes ani nechápeme velikosti a pravdy Tvých slov, ale slibujeme, že si je poneseme celým životem jako Tvůj odkaz, Tvé požehnání. Nebudeme se báti života, neboť s námi, nad námi se vznáší Tvůj svátý stín. Odešels, hospodáři! Zasel
jsi
a zanechal tu nás,
abychom
Celý život jsi nad námi bděl, celých 87 let jsi vzdo roval spánku. A nyní jsi usnul. Spi, spi klidně! My nejmladší budeme nad Tebou bdít. Nad Tebou, který jsi byl největší sklidili.
a nejspravedlivější z nás.
Zůstaneš hvězdou, která září a bude zářit na věky. Nejen na nebi českém, slovanském. Tvá hasnoucí hvězda svítí na nebi světa. Přijde čas, že její záře osvítí všechno lidstvo.
A
do každého srdce pronikne jeden světlý paprsek: paprsek
lásky a míru. F.
Hrbáčková. 5
Znalost řečí národní povinností Čechoslováků Československá mládež neprožila dosud školního roku tak nabitého dějinnými událostmi jako byl právě uplynulý školní rok. Události následovaly za sebou v takových obdobích a byly takového rozsahu, že jejich odraz tvořil vzrušené pozadí celého života a práce školy. Úměrně k věku a schopnostem žactva působily tyto události kladně k tomu, že naše mládež si uvě domila podstatu a význam osvoboditelského díla presidenta T. G. Masaryka, velikost lásky, vděčnosti i závazků celého národa k němu, k jeho nástupci, presidentu republiky dr. Ed vardu Benešovi, ke své svobodné republice a k její vládě, opravdovost a sílu odhodlání ubránit společně nej vyšší hod noty lidské svobody a hospodářské nezávislosti stůj co stůj, vůli splniti klidně a důstojně svou povilmnost a z toho vyplý vající závazek včas se na vše připravili.
V
citovém vzrušení, právem pochopitelném a někdy spra vedlivě přecházejícím v mravní rozhořčení, žili děti rodiče. V tomto stavu myslí není však vždy snadné zachovali rovno váhu rozumu a citu; snadno se přehlédne důležitá okolnost, lehce se zamění následek za příčinu, dochází k unáhleným nebo i k mylným závěrům. Náznaky toho projevují se u ně kterých rodičů, ba i u učitelstva, pokud jde o potřebu zna losti cizích řečí. A tu je třeba několika slov na vysvětlení, k zabránění omylům, které by v budoucnosti mohly způsobili těžké škody, často nenapravitelné, protože ztracený čas nelze i
nahraditi.
Náš národ
je
národem silným
a slavným. Jeho síla a sláva
spočívala odjakživa v práci a v duchovních hodnotách, které světu poskytoval. Opakuji, které světu poskytoval, neboť musí býti jasno, že jako zákazník, jako spotřebitel by byl náš národ bez své vysoké kulturní úrovně ve světovém mě řítku národem malým. Tato skutečnost kladla a klade na vy nikají dí muže a ženy našeho národa, t, j. na ty, kdo světu jménem našeho národa dávají vzácné hodnoty, určité nepo
minutelné požadavky. Jedním z nich byla a je schopnost mluvili k světu nebo aspoň k velikým jeho částem tak, aby tomu bylo rozuměno, to jest světovými řečmi. Jen na tomto základě lze úspěšně navazovat! a udržovati styky a přátelství osobní, politické a hospodářské, jež hrají v dějinách národů rozhodující roli. I zde však si doba vynucuje změny. Dnes, v době radia, leteckého spojení, výměny myšlenek i zboží v netušeném roz6
rychlosti, nestačí již tenká vrstva vzdělanců, ovláda jících cizí řeči; cítí se stále více potřeba znalosti cizích řečí v nejširších vrstvách národa. Už T. G. Masaryk ve svém re volučním díle osvobozenském poznal a zvážil význam prostých Čechoslováků, kteří svou znalostí řečí a poměrů různých ná rodů prokázali osvobozovacímu dílu služby nedocenitelné.
sahu
i
Tím
význam ovšem má znalost
cizích řečí v širokých vrstvách lidových, zejména obchodních a průmyslových, pro udržení a zabezpečení budoucnosti naší republiky. Bylo by již na čase, aby si celá naše veřejnost uvědomila, že volání pre sidenta republiky dr. Edvarda Beneše a výzvy všech vynika
větší
našeho národa bez rozdílu, aby se mládež naše učila cizím řečem, jsou vážně míněny a mládeži i rodičům a nic není československým záměrně určeny. Pevně věříme s to naší důvěrou otřásli v slavnou budoucnost své re publiky, ale víra sama by nestačila. Přítomnost více než jindy nás poučuje o významu práce pro republiku v celém jících
lidí
—
nám naléhavě
Je
třeba, aby tisíce a ti síce Čechoslováků, odcházejících za prací a ob chodem do ciziny, bylo vyzbrojeno dostatečnou znalostí cizích řečí tak, aby jeden každý z nich byl odpovědným vyslancem republiky v okruhu svých styků, své práce, své působnosti. Je nám stejně třeba, aby u nás doma rychle přibývalo prostých lidí, znajících cizí řeči, aby cizinci u nás nacházeli milé prostředí a možriost co nej světě.
t
—
širších
a
nejúplnějších informací.
Je-li toho třeba v celé republice, kdo z rodičů zlínských dětí chtěl by o tom pochybovat vzhledem k zlínské mládeži?
Na každém kroku
může každý ve Zlíně přesvědčit a často bolestně hmotně pocítit, jak veliký význam má pro budoucnost se
Citujeme slova dr. h. c. J. A. Bati k rodičům na schůzi Spolku rodičů z jara 1938: ,,Budeme-li chtít si udržet a zajistit budoucnost, práci, náš životní stan dard, musíme my a zejména naše děti znát cizí řeči. Starý, prací vyčerpaný člověk se jen těžce učí a zpravidla se nena učí cizí řeči. Zato mladý, dítě, které ještě netíží jiné starosti, to se učí snadno, hravě. Deset nebo dvacet tisic ve spořitelně je sice lepší než nic, ale není to nic ve srovnání s tím, zná-lii mladý člověk jednu nebo dvě světové řeči. Proto rozumní zlínští rodiče dají svým dětem jazykové vzdělání.“ Dělají to ovšem nejen rozumní rodiče zlínští, nýbrž všichni rozumní rodiče českoslovenští. Mnozí z nich posílají děti do škol zahraničních, mnozí z nich do německých škol v Českodětí znalost cizích řečí.
7
slovensku. Zlínští rodiče nemají zapotřebí ani toho, ani onoho. Naše škola, duchem československá, dá dítěti doma stejné hodnoty za nepoměrně menší náklad a bez nebezpečí pro jeho duchovní růst. Organisací i výsledky pracovními je škola je diná svého druhu v republice a slouží poctivě myšlence, vy jádřené nadpisem: Znalost řečí je národní povinností Čecho slováku. Umožňuje splnění této povinnosti všem dětem, jichž rodiče jsou ochotni poskytnout dětem malým nákladem to, co jinak dospívající mládež a dospělí vykupují těžkými obětmi na čase, zdraví i majetku, když po celodenní vyčerpávající práci a s plnou hlavou starostí o zítřek navštěvují večerní kursy řečí, aby pracně dohonili to, co bylo v mládí nepro
myšleně zameškáno.
Ladislav Vlček.
Dějinné události v životě o práci školy Školní rok 1937-38 se dovršil. Učitelé žáci ohlížejí se po své práci, aby zvážili a posoudili, co vykonali v nedílné jednotě. Byl to letos výjimečný rok. Pohnuté události světové po znamenaly hluboce i školní dílo. Tytam jsou staré časy, jejichž politické děje narážely na dveře někdejší školy jen hluchými údery. Dnešní škola se nemůže, nesmí uzavírali vnějším prou dům její povinností je však, aby je uzákonila a přiblížila dítěti. Do jaké míry se to podařilo naší škole? Třídní kniha se zápisem učiva v jednotlivých týdnech je spolehlivým deníkem událostí, jež vzrušovaly srdce dítěte, jejich ohlas naplňoval především hodiny mateřského jazyka, i
—
dějepisu, občanské nauky.
Předznamenáním vážnosti letošního roku byla hned v prv ních dnech zářijových náhlá zvěst o chorobě presidenta Osvo boditele. Našim dětem stala se přímým podnětem k bližšímu poznání jeho díla: Uspořádáme výstavku Masarykových knih. Tou měrou však, jak rostou obavy, rodí se z původního skromného plánu podnik rozměrnější — z domácí výstavky třídní vzniká posléze významná záležitost veřejná. Touž přichází osudné datum 14. září 1937. Truchlení, za chvacující celý národ bez výjimky, zrcadlí se nad jiné zřetel něji ve školní práci. Hluboké prožití dnů žalu budí v dětech touhu, aby se památné okamžiky zachytily trvaleji na pamčt
budoucím. Děti obnovují téměř zapomenutý zvyk památečních
8
listů,
na jejichž stránky vpisují řádky, diktované bolestí a
láskou.
podzim zní v jejich práci jediná melodie: Učme se chápat Masarykův odkaz humanity a demokracie. A bolest a naděje národa promlouvá k nim ústy básníků — smuteční kruh veršů Seifertových stává se duchovním majetkem celé
Po
celý
školy.
Nové zhodnocení
a zvniternční státního svátku, v němž se osiřelý lid semkl v důvěře a lásce kolem svého hospodáře, vyznívá i u našich dětí nadšeným holdem presidentu republiky a vrcholí vroucím dopisem, jejž mu píší zástupci školní sa
mosprávy. Srdečný soucit se zeměmi, které pustoší válka, vnáší své děti si uvědomují, že stíny do jasné nálady předvánoční. I
není plné radosti při utrpení druhých. Dospělejší žáci to nej lépe vyjadřují vánoční úvahou „Pokoj lidem dobré vůle“, vážným slibem demokratického dítěte, které chce, abychom se milovali, dobrých násilím tlačili nedali a pravdu každému přáli.
Přecházejí zimní měsíce nejpilnější práce. Blíží se 7. březen, den Masarykův. Dětem je jasno, že také je zavazuje jeho odkaz k statečnému činu dělné lásky. Určí a naplní jej heslem měsíce března: „Sám se přičiň potřebným pomáhej!" Za
—
—
sazením pamětních lip učí se chápati význam symbolu stromu, pod jehož větvemi najdou ochranu všichni čestní, poctiví lidé.
Zahraniční události letošního jara a jejich vliv na vnitřní poměry zrcadlí se nadmíru citlivě i v drobném školním světě. Z dětí promlouvá úzkost dospělých, zachvění o krov domova, mužné odhodlání k obraně, bude-íi jí třeba. 420 mírových pozdravů Červeného kříže, které se z naší školy rozlétají o velikonočních svátcích jako ptáci po celé Evropě, prohlašuje slavné, že naše děti jsou synové a dcery národa po rodu i po výchově paciíistického, jenž ke zbrani sahá jen v obraně, když už ostatní prostředky selhaly. Jen tak lze vysvětlit vroucí, vděčné dopisy anglickému mi nisterskému předsedovi Chainberlainovi. Jen tak lze pochopit obsah oněch 200 dopisů, jimiž odpověděly naše děti na po selství míru walleským dětem: Chceme mír, ale demokracie a svoboda jsou základní podmínky našeho života jsme pro ně schopni každé oběti. Mládí má smysl pro hrdinství a touží uctívati. 1 naše děti si volí své ideály. Dovedou plně prožiti romantickou vroucnost
—
9
osobnosti Štcfánikovy, ale jejich srdce je oddáno hrdinovi ze všech nejprostšímu střízlivému bojovníku moderní doby presidentu "Benešovi.
—
—
celoroční práce se uzavírá. Na jejím počátku přešla do dějin a legendy světlá postava Osvoboditelova. Na jejím konci skládají všichni chlapci a děvčata naší školy závazný
Kruh
do rukou muže, jenž védě kormidlo našeho státu: „Chceme úcta ma být přáteli všech a ničími nepřáteli. Naše heslo teřské řeči, láska národu, vděčnost tvůrcům, všechny síly demokracii pro jediný cíl lidskost." Hedvika Sedláková. slib
—
—
Begin at the Beginning! ”
Beginning has been our watchword for this School Year. The First Class became an experimental class from the start, and have been taught quite differently from the rest. On the basis of these tests, it is proposed to use the experimental methods of 1937-8 as the normal method for future First Classes. A pupil who leaves the First Class with a muddled knowledge of English can never hope to get out of the muddle by the time he gets to the top of the school: the muddle gets worse. That is why we have tried to begin at the beginning, and examine what can be improved. The first improvement has been in the teaching of Pronunciation: the second in getting the pupils to speak English. Our first duty is to teach our boys and girls to speak. Therefore English must be taught to them first as sound—the first stage must be oral.
“Begin
at the
But what of the pronunciation?
Each successive day implants more deeply habits
of
pronun Therefore it must
ciation—good or bad—as the case may be. be our aim at the beginning to get that pronunciation absolutely correct.
important to realise that this can be done, provided that we not rely on mere imitation, when the only check is the ear, but teach pronunciation by an application of the science of Phonetics. Our boys and girls must learn what speech sounds are, how they are made, and add to the checking power of the ear, the constructive power of placing the vocal organs in certain positions so as to produce certain It
10
is
sounds. An example of over the page.
This
is
And
then
how we
use Phonetics
is
explained
the only way to counteract the instinctive tendency to assimilate English speech-sounds to those of Czech.
we must
constantly be developing in our pupils that instinctive language-sense (Sprachgefühl), which they all possess in varying degrees in Czech, and which, super seding all rules, grammars and dictionaries, and resting at bottom on the direct association of expression and experience, can give the only real guide in the use of English, whether in conversation or in literature.
The most is to make
effective way of achieving this direct association the children constantly hear and speak English, especially at first in the rapid give and take of dialogue. That is our plea for little playlets or conversations about which more is said on the next page.
This language sense (Sprachgefühl)—the sense for an exact correspondence between thought and expression—is linked up with the physical experience of hearing and articulating a language, where by dint of repetition—a direct association is established between certain groups of sounds and certain physical experiences.
When
a boy begins English in the First Class at the age of ten or eleven, he is no longer the same impulsive little
creature he was when he was learning Czech. He has begun to exercise his various powers deliberately and consciously; he has imagination and above all curiosity. If therefore we can inspire him with a strong desire to speak English, we
have begun at the beginning. His vocal organs are still pliable, his impressions vivid, so that imitation and learning by heart will offer little In a word, we have caught him in the nick of difficulty. time for realising the highest ideal of education, the co operation of conscious and unconscious activities—of reason and instinct.
11
HOW FAR WE GO WITH
PHONETICS
There are
in
tha simplest
never occur
in
Czech.
Here just
words
IN
THE FIRST CLASS
in English,
to imitate the teacher is not
sounds which
enough: so
we
use
DIAGRAMS which show how
to place
the vocal organs in certain positions to
produce certain sounds.
We
also use
SYMBOLS to focus attention
on special vowel-
sounds which are very frequent.
We
use only these three symbols, each of which
important as this example
12
is
very
shows:—
THE
BLACK
T H 0
B L
ae
C K
COUNTRY. C
A
NTRY.
’’Speech First”
-
such
is
our motto
E9KIM0CS
In the First Class
we
we work
have printed simple
“
without a Reader. Instead,
CONVERSATIONS
”
in
which the
characters are real live pupils, who do quite ordinary things such as lighting Eskimo lamps, borrowing matches and looking at pictures of igloos to see if they have made them
CONVERSATIONS differ very shape. These delibe widely from the literary English of the Reader. “ Got a match ?— rately introduce the First Class pupils to the
“
right
Sorry!
I
”
We
haven’t.”
—because we believe that they can make themselves at home with Spoken English, while their imitative faculties are at their best.
13
Reading It
for
Pleasure
we
has already been said that
have dispensed with
regular Reader in the First Class. There is however is from the delightful American plenty of reading, and that “
a
childrens’ newspapers.
MY WEEKLY READER ”—publi
shed by The American Education Press Inc. Columbus, Ohio, U. S. A. The boys and girls in the First Class are given the opportunity of subscribing voluntarily to this paper, but the paper is not read in school. It is left to the pupils to read when and where they like. There is one stipulation only, and that is that each child gets an edition of the paper which is easy enough, so that no one is bored trying to puzzle out passages which are too hard. New words and express ions are noticed in distributing the papers, but never drilled, because the aim here is to reach the maximum pace compatible with intelligent enjoyment. *
*
Singing Singing has its part to play in the teaching of English. Right at the beginning we have tried to show our“ boys and girls that they are learning something real, not a subject To do this it is important to create an English atmosphere It is of course too early to get that atmosphere from literature, but it can be got from Singing. It was found possible for “ example to get out of one song, Bonnie Charlie ”, material to give an impression of Scotland for a geography lesson, material for a talk on Scotch accents which really interested the class, and an explanation of how the St. Andrew Cross fits into the Union Jack, which was carefully worked out in a
drawing lesson.
More than
slowing up of notes in songs affords an excellent opportunity of correcting bad habits of pronuncia tion and of forming good habits.
14
that, the
The results In stating our results, it is necessary to look back at our aim. wanted to give our boys and girls a surer footing in English right at the beginning. What have we done to this
We
end?
We
have tried
improve their pronunciation by an easy course in Phonetics: by never going too far, we have preserved interest in the mysterious little phonetic signs and found them of sterling worth in reminding our children that many sounds in English are not in Czech, and therefore that they must be learned as new sounds. to
changing over from the Reader with its vocabulary of Dragons and Princesses, to the Conversations with their stock of words like Matches, Wireless, Locks and Bicycles, we have given the class the material they need for lessons in Geography, Science and Arithmetic. This has left more time for real work in these subjects, and so the results have been better. In
From
these Conversations the children have got into the habits of Spoken English in a natural way. The most noticable difference to be found in this First Class is that their ordinary answers to the teacher’s questions are given instinctively in the colloquial form, “I’ll” “don’t” “wouldn’t”. Our pupils this year have definitely acquired a command of Spoken English, wider and more accurate than that of any previous First Class.
We
have had none of that bane of the language teacher, the pupils’ reluctance to speak, because our boys and girls have been given the opportunity to talk about things which interest them: to pretend, to be on the move, to shout and to whisper—in a word, to live through the experiences about which they are talking.
There has been and always will be definite regular homework—hard work. Our failures are There may be many those who have slacked at home. interesting ways of learning English, but there is no easy way. It is with this idea always in mind that we have made a new beginning, and built up a surer foundation for the next But
two
it is
years.
not
all play.
John Grubb. 15
Les ditficultés qu'un mattre rencontre dans l’enseignement
de
la
langue fran$aise
Le but que nous cherchons á atteindre dans notre ensei gnement de la langue frangaise est pratique avant tout. Nos élěves sortent de notre école avec des connaissances solides et le moyen de s’exprimer correctement dans la langue fran gaise. C’est done aussi par un enseignement coneret et prati que que nous cherchons á atteindre ce but. Děs la premiere classe, le maitre est mis en presence, ďélěves qui ne savent aucun mot frangais alors que lui-meme ne salt pas le Tchěque. Cette premiere difficulté semble insurmontable pour un enseignement fructueux et une compre hension réciproque. Les debuts sont lents, il est vrai, mais bientöt arrivent les progres reels qui permettent aux élěves de se faire comprendre par de petites propositions simples. Le maitre utilise aussi les mémes formes et ainsi se réalise la compréhension réciproque. Le maitre rencontre ďautres difficultés quand il doit enseigner ďautres branches que le frangais: le calcul, la géographie, les sciences naturelles, la géométrie, dans lesquelles de nombreux termes techniques spéciaux viennent conlribucr á l’accroissement du vocabulaire et qui augmentent considérablement le travail des enfants. Pour éviter cette difficulté nouvelle le maitre s’en tient au vocabulaire des enfants et y puise les mots connus en donnant pourtant de temps en temps un mot nouveau que l’enfant apprendra á connaitre et á appliquer dans ďautres legons. Le travail du maitre consiste ů préparer soigneusement la matiěre nouvelle qui ne doit point comprendre de termes recherchés ou nouveaux, mais au contraire se concentrer sur 1’étendue du vocabulaire des élěves. Une nouvelle
apparait main tenant et qui est ďimportance: Pouvons-nous donner ů nos éleves des livres frangais? Nous répondrons négativement car ces livres contiennent un vocabulaire qui n’est pas á la portée de nos élěves; en leur donnant de tels livres, l’enseignement seraits hérissé des difficultés du vocabulaire et n’aurait plus de valeur propre, ce serait une perte de temps et un résultat certainement défectueux. 11 reste done bien peu de chose aux mains du maitre qui n’a qu’une ressource, celle de faire lui-meme les textes appropriés au degré de développement du vocabu laire des enfants. Ces textes seront simples et la matiěre 16
difficulté
enseignée sera restreinte dans les limites compréhension.
Dans
minimums de
la
connaissent déjá assez la langue pour formuler des phrases correctes. Le maitre en profite pour étendre son enseignement. Pour surmonter la difficulté du vocabulaire, il se sert de 1’enseignement concret, il place les élěves en face des réalités pratiques, les élěves font des experiences, ils r ega rděnt des images, ils font des travaux manuels tout en écoutant ce que le maitre dit. Le maitre a un avantage á faire des graphiques, des dessins, des croquis qui soient á la portée des élěves. Les élěves ont souvent de la peine á parier et entre eux ils ne le font pas volontiers. Pour surmonter cet écueil, le maitre fera des dramatisations avec les morceaux que les élěves connaissent et c’est dans ces conversations qu’ils se préparent á 1’élocution, á la composition et finalement á la conversation qui est le but que nous nous proposons. les
classes
suivantes, les
élěves
.
Les difficultés multiples qui se dressent dans l’apprentissage de la langue frangaise sont surmontées aisément si le maitre sait rester dans le rayon des élěves, s’il a un en seignement concret avec des livres simplifiés et s’il sait faire
parier les enfants.
Wie arbeiten
Max
Doerflinger.
wir ?
Die Kleinen kommen zu uns mit geringen Kenntnissen in der gewählten Sprache. Manche kennen kein Wort. Hier sollen sie nun in einer fremden Sprache rechnen, Natur- und Erdkunde haben. Das soll sie nicht abschrecken. Wir setzen' in sprachlicher Hinsicht nichts voraus und beginnen so, daß auch jene mitkommen, die keine Sprachkenntnisse mitgebracht haben. Ein Beispiel aus der Naturkunde.
Das ist ein Apfel. Der Apfel ist rot. Der Apfel ist gelb ... Das ist eine Birne. Die Birne ist grün. Die Birne ist... Dabei zeigen Lehrer und Schüler jeweils auf die betref fende Frucht. Der Apfel ist gut. Die Birne ist nicht gut. Die Pflaume
sehr gut... Ich esse einen Apfel (und beißt wirklich hinein). Der Apfel ist gut... Dann zerschneiden ist
KNITICVr A
muzea jihovýchodn' .„vy ve Zlín zámek
17 Zlíni
wir den Apfel und sprechen von den Kernen ebenso. In der nächsten Naturkundestunde verwenden wir zunächst wieder dieselben Gesprächseinheiten, dieselben Sätzchen, bis sie fest sitzen und gern verwendet werden. Dann können wir uns eine kleine Erweiterung erlauben: Der Apfel hängt auf dem Baum (und der Schüler zeigt dies auf der Skizze). Die Birne (Pflaume, Nuß...) hängt auf dem Baum. Das Blatt hängt auf dem Baum... Dann bringen wir auch den Stamm und die Wurzel damit in Beziehung.
Die Kinder lernen also keine Vokabeln, um sie dann zu Sätzen zusammenzufügen, sondern drücken sich gleich vom Anfänge an in natürlichen Einheiten, in ganzen Sätzen aus.
Den mündlichen Ausdruck
begleiten wir
womöglich mit
entsprechenden Handlung. Das Kind lernt also die fremde Sprache so ähnlich, wie es die Muttersprache gelernt hat. Es übersetzt nicht, es lernt vielmehr vom Anfang an in der fremden Sprache zu denken. einer
Es hat sich bewährt, daß wir das gesprochene Wort mit der entsprechenden Handlung verbinden, wo immer es möglich ist. Durch diese Methode fördern wir die Klarheit, helfen den neuen Ausdruck festigen und machen ihn so geeignet, leicht ins Bewußtsein zurückzukehren. Sie regt auch zu häufigerem Sprechen an. Wir halten daher an ihr bis in die 4. Klasse fest. Hier erscheint sie schon in freierer Form. Die Schüler sind bereits in der Lage, alles in
eben tun. Beispiel:
Worte zu
kleiden,
was
sie
Als wir in der 4. Klasse vom Wesen des Rundfunks spra chen, machten wir Schaltversuche an unserem eigenen Versuchs-Empfänger. Dabei arbeiteten die Schüler so: Ich schalte die Antenne ein, damit die Radiowellen in den Empfänger gelangen können. Ich wickle erst den isolierten Draht von der Heizung herunter. Nun kann ich mit dem Bananenstecker einschalten ... Beobachtender Schüler: Warum müssen wir auch erden? Handelnder Schüler: Durch die Erdung wird der Emp fang reiner u. s. w. Vergißt der handelnde Schüler während seiner Tätigkeit auch den mündlichen Ausdruck, setzen die beobachtenden Schüler ein. So entsteht oft ein frischer Wett bewerb.
Durch alle unsere Bestrebungen zieht sich wie ein roter Faden der folgende Leitgedanke: zu einfacher, klarer Aus drucksweise anregen. 18
Die Erweiterung
und Festigung des Wortschatzes
den fremdsprachigen Gegen ständen gegeben, andererseits durch die Häufigkeit der Ver wendung im praktischen Leben. Wohl arbeiten wir mit dem Frequenzwörterbuch, der Lehrer lebt sich aber bald in den Wortschatz seiner Schüler hinein ind spürt schon, wenn er ein noch nicht verarbeitetes Wort verwendet. Aus metho dischen Gründen sprechen wir mit den Kindern womöglich nur in der Sprache, die sie sich zur Erlernung gewählt haben, nicht nur während des Unterrichtes, sondern auch in den Zwischenzeiten. Dadurch wiederholen sich die wichtigsten Ausdrücke von selbst am häufigsten. So tragen wir auf na türliche Weise ihrem Häufigkeitsgrade Rechnung und helfen einen festen Grundstock bauen. Für die Erweiterung und Festigung ist die Lektüre nicht zu unterschätzen. Auf diesem Gebiet ist ein weiterer Ausbau empfehlenswert. Ein Buch, das in der Muttersprache geschrie ben ist, verlockte bisher begreiflicherweise stärker zum Lesen. ist
Mit
einerseits durch den Stoff in
dem
Wortschatz wächst auch die Ausdrucksfähigkeit
der Schüler.
Die Ausdrucksiähigkeit wächst. eine Kugel. Wir wohnen auf dieser Kugel. Sie dreht sich um ihre Achse. Eine Umdre hung dauert 24 Stunden. Das ist ein Tag.
Die
1.
Klasse
Reproduktion,
herrscht vor. Der einfache Satz
Der einfach erweiterte Satz 2.
Klasse
herrscht vor. Die richtige
Wortfolge
festigt sich.
Übergang zur
selbstän
digen Ausdrucksweise.
Der Nebensatz 3.
Klasse
in
tritt
den Vordergrund.
Pflege des selbstän digen Ausdruckes.
Klasse
che gehen ins Sprach
gefühl über. Der selbständige Aus druck herrscht vor.
ist
Wir wohnen
auf der Oberfläche der Erdkugel. Diese Riesenkugel dreht sich täglich einmal um ihre
Achse und wandert mal um die Sonne. Die Erde
Feinheiten der Spra 4.
Erde
bewegt
ist
sie
jährlich
ein
ein Planet, deshalb sich in einer ellip
Bahn um
Sonne. Die Erdkugel Magnet, der uns ständig anzieht, der uns nicht tischen
in
die ist auch ein
den Weltenraum fallen
lässt.
Vor Kopernikus behauptete man, die Erde stehe im Mittelpunkt der Welt und die Sonne kreise um herum. Seit 400 Jahren dieser Irrtum widerlegt.
sie
ist
19
S
DER WORTSCHATZ 5000
1.
Kl.
2.
KL
3.
Kl.
4.
KL
4000
3000
2000
1000
Deutsch
als
Nebengegenstand. Es
ist
Deutsch
als
Hauptgegenstand.
der aktive Wortschatz, den die Mehrzahl der Schüller jeder Klasse bis 15. Mai beherrschte.
zum
DEř SACHLICHE
AUFBAU
IN DER.
NATUR:UND ERDKUNDE. des vor der Sei und Mitmen Achtung Ehrfurcht Schöpfung der der als Krone |chen Schöpfung (höchjtes trz.iehungsz.iel). -
l
Erkennen großer Zu|ammenhänge und Geje^mäßigkeiten.
E
(höchjtes Unterrichtsziel.)
Teilerkenntni||e.
Vertieftes und
einheit.
gefe|tigtes Wi||en
der ganzen
Stoff
-
einzelnen Gebiete einer Stoffeinheit, erfaßt auf Grund innerer und äußerer Betätigung der Sinne. Die
21
Die Ausdrucksfähigkeit pflegen wir durch systematische Sprechübungen und Gespräche. Da zeigte sich die Notwendig keit, die Kinder mit der Verwendung der Fragewörter ver traut zu machen. Haben sie darin eine Sicherheit erlangt, fragen sie gern und oft. Die gepflegte Schülerfrage führt selbst zu Schülergesprächen. Eine gern gepflegte Art ist das vorbereitete Schüler-Zwiegespräch. Zwei Schüler bereiten ein Gespräch vor und bieten es ihren Mitschülern. Diese nehmen nachher zu Inhalt und Sprache Stellung. In der I. Klasse haben sich Märchen für diese Zwiegespräche gut bewährt. In den anderen Klassen dramatisieren wir wieder andere Lesestoffe. In den höheren Klassen lassen sich dazu sogar Stoffe aus den Realien verwenden. Beispiel: In der 4. Klasse erarbeiteten wir die Wirkungsweise des Autos. Aus diesem Stoff wählten sich die Schüler selbst Zwiegespräche. Von diesen möchte ich nur 2 anführen: 1. Das Auto hat auf offener Straße eine Panne. 2. Luft- oder Wasserkühlung?
Das gesprochene Wort
uns wichtiger als das geschrie bene. Wir schreiben erst, wenn wir das, was wir schreiben wollen, mündlich gut ausdrücken können.
Zu dem Diagramm Zu 1. Der Schüler
ist
,,Der sachliche soll nicht
bloß
Aufbau..(S. 21.) mit dem geistigen Auge
klar sehen, er soll auch mit dem geistigen Ohr hören, im Geiste riechen, schmecken und tasten. Sein Vorstellungs leben soll sich also harmonisch entfalten. Soll dies ermöglicht werden, müssen vorher die Dinge mit den Sinnen wirklich erfasst werden.
Zu texte.
2.
Wie wir
vertiefen
und
festigen, zeigen unsere Arbeits
Systematische Wiederholungen. Beispiel zu 3. Der Kreislauf des Wassers führt zum Er kennen einer Gesetzmäßigkeit. Nach und nach werden noch andere Kreisläufe erkannt und miteinander verglichen. Das führt zur Erkenntnis einer allgemeinen Gesetzmäßigkeit, einer weisen Einrichtung in der Schöpfung. Beispiel zu 4. In der Erdkunde erkennen wir, wie in ver schiedenen Landschaften die Menschen verschieden sind. Der Fischer im Norden ist ernst und verschlossen, der Bewohner im sonnigen Neapel ist lustig und lärmend. Wir lernen ver stehen, warum die Bewohner der slowakischen Berge oder der Alpen ehrliche, gesunde Menschen sind, die gern singen und die Freiheit in ihren Bergen über alles lieben. Dieses Ver stehen führt zur Achtung. 22
Zur Selbsttätigkeit
den höheren Klassen ist der grundlegende Wortschatz soweit gefestigt, daß wir die Kinder selbständig in Gruppen ln
arbeiten lassen können.
Hier studiert die 4. deutsche Klasse die Arbeitsweise eines Autos. Josef Endisch,
Hier sehen wir eine Gruppe der 3. Klasse im Gelände arbei ten. Sie mißt mit Hilfe eines Theodoliten eine Baumhohe. Ing.
Erich Gerlich.
23
Branné táboření žactva: Odpolední nástup k branné výchově.
Branné táboření: Poslední chvíle před návratem domů.
um
Návrat z branného tábora: Čelo proudu
se státní
vlajkou
Organisace školy Podle výnosů zemské školní rady v Brně ze dne 25. ledna 1934, č. 4037, ze dne 4. července 1934, č. 44.330, ze dne 6. srpna 1935, č. 37.383, z 3. srpna 1936, č. 40.641 a výn. min. šk. a nýc. "osvěty, z 2- záři 1936, N c l"“'—&knle č. a na základě zákonů o školách národních 106.051-1/2 ]r veřejnosti. Vyučování na škole se řídí schválenými osnovami, které ^právo se jen nepatme uchvluií od osnov pro normální měšťanské školy: některé do 11. a III. třídy, aby se v první obtížnější partie učiva byly posunuty třídě mohli žací venoVatl l‘o neivvaatněii strance lazvkove. Uikv tom'll" že školské úřady‘takto upravené osnovy schválily, mohou si naši žáci, ve 3 letech os vo ti všechny základní vědomosti, normálními osnovami předepsané, i při vyučováni cizí vyučovací řeCi. -Škola i>odléliá dozoru příslušných škojnírfi úřadu: její vysvědčeni" mají stejnou platnost jako vysvědčení veřeinvch měšťanských škol. Škola sa.dělí ve 3 větve: anglickou, francouzskou a německou. Každá '
i i
větev
třídy.
májjr^postupné SL-nlár-h
větší cil
K«
Šknlp jp připnjpna
i
na jakn
řlvi-IA tříila
mi-šfilnclfýVh
Ve všech
třídách všech tří větví se vyučuje češtině, dějepisu, občanské nauce a výchově, ručním pracím, náboženství kreslení, psaní a těl výchově česky. Těmto předmětům vyučují čsl. učitelé. Ostatním předmětůr příslušnou cizí řečí učitelé, jimž je tato cizí řeč mateřskou řeč čané, Francouzi, Němci. .
Ve
čtvrté třídě bylo vyučováno kromě již uvedených předmě tů česky také 2 hodiny počtům, a 2 hodiny přírodovědě, aby žáci měli piříležitost zaokrouhlit! své vědomosti z těchto předmětů jak česky, tak i v příslušné
25
druhé vyučovací řeči. Čtvrtá třída byla zřízena jedna pro všechny tři větve. Žáci mají společně vyučování českým předmětům; v předmětech vyučovaných druhou vyučovací řečí se rozejdou do 3 sekcí: anglické, francouzské a německé. Praxe nám potvrdila, že toto zařízení je nejen úspornější, ale po stránce výchovné i výhodnější. Žáci tu prakticky spolu pracují, a i když se při některé práci na čas rozdělí, přece stále cítí jako jeden celek. Tato spolupráce bude míti zajisté blahodárný vliv na utváření jejich osobnosti bezprostředně před vstupem do praktického života.
Počet hodin v jednotlivých třídách a předmětech je patrný z připojené tabulky. Hodiny a názvy předmětů, jimž se vyučuje cizí řečí, jsou tištěny
ležatě (kursivou).
Podmínky
přijímací.
Do
školy jsou přijímány děti, které vyhověly podmínkám pro přijetí do školy měšťanské vůbec a jsou schopny výuky v cizí řeči. Do vyšších tříd přijímají se žáci, kteří s velmi dobrým prospěchem vychodili přísluš nou nižší třídu měšťanské školy a ovládají druhý vyučovací jazyk tolik, aby mohli se zdarem sledovati vyučování i v předmětech, kterým se vyučuje cizí řečí. Výjimečně přicházejí na školu i žáci bez průpravy v přípravných kur sech; jsou to zejména žáci z míst mimo Zlín; jejich počet stále vzrůstá. Jde ovšem o žáky velmi způsobilé, kteří při mimořádné péči učitelů i ro dičů a zvláštní pílí překonávají zpravidla v prvém čtvrtletí nedostatky řeči a na konci prvé třídy se řadí k nejlepším žákům.
í~ Příprava
žáků.
O
přípravu žáků pečuje škola již dlouho před vlastním jejich vstupem! do ní. Na všech obecných školách ve Zlíně mají žáci příležitost naučiti se a zdokunälutäU J>tí v diiylltiliilti, Ve iransimě a v němčině ve zvláštních přípravných kursech natolik, aby mohli sledovati se zdarem vyučování těmito řečmi. Zřídili jsme na každé škole dvě oddělení těchto přípravných kursů: nižší pro žáky čtvrté třídy a nižších tříd, vyšší pro žáky páté třídy. Tím se nejen rozšířila naše příprava dětí na 2 roky, ale zejména jsme umožnili všem dětem, které se učily některé cizí řeči ve věku předškolním nebo v době docházky do nižších tříd obecné školy, aby ve výuce pokračovali. V přípravných kursech bylo vyučování třikrát týdně. Měli jsme též kursy nro děti ve věku předškolním. V uplynulém roce byl takový kurs němčiny na Letně a na Zalešně, francouzský a anglický v naší škole. Děti přichá zely denně o půl deváté a pobyly ve „školce“ do půl jedenácté. Hrami, říkankami, zpěvem atd. si zvykají děti cizí řeč slyšeti, opakováním se učí výslovnosti a správnému přízvuku; výsledky jsou dobré. ^Stolní poplatky.
Školné je 100 Kč měsíčně. Žáci, kteří vstoupili do školy za jiných pod mínek, podrží výhodu, pokud budou školu navštěvovat!. Nově přijímaným
žákům nelze povöliti žádných slev. Kromě školného zaplatí žáci při zápise a tisky, noví žáci 10 Kč zápisného. Učebnice a psací potřeby
si
20
Kč na učebné pomůcky
opatřují žáci sami.
Ubytování cizích žáků.
V
příštím roce snad zřídíme pokusný internát pro 10—20 žáků s dobrým zaopatřeními a s náležitým pedagogickým dozorem. Kdyby však
Tabulka počtu hodin učebných předmětů. Předmět
Třída
n Druhý jazyk
IV.
I.
II.
III.
2
2
2
—
československý
5
5
4
5
anglický
4
4
4
4
1
1
1
1
Náboženství
1!
Franc, větev
Angl. větev
francouzský
německý německý anglický
Občanská nauka a výchova
n.
m.
2
2
2
5
5
4
IV.
Dějepis
i /, l /,
—
I.
H.
III.
2
2
2
—
5
5
5
4
5
1
1
1
1
1
1
3
3
4
2-2
3
3
4
2-2
4
4
4
2-2
4
Měřictví a rýsování
1
V,
7,
2
/
Kreslení
2
2
2
2
2
Psaní
1
Ruční práce chlapecké
1
1
1
—
1
1
1
—
2
3
4
2
2
3
4
2
Zpěv
1
/
Z
/
Tělesná výchova
2
2
2
2
naukou o domácím hospodářství
Psaní na stroji
4
4
7i 7. 2
2
— — 2
2
1
1
1
4
2
/
2
2
—— 2
4
4 4
7i 7=
2-2 2-2
2
2
2
2
1
1
1
—
2
3
4
2
/
/
2
2
a 8
a-
lis«
rq
2
— — 2
1
— — —
chlapci
33 33
33 34 33 33 33
děvčata
34
35
34
3
1
1
7,
3
2-2
1
— — —
Těsnopis
1
17, 17, 17. 17. 17. 17. 17. 17. 17. 17.
Počty s jedn. účetnictvím
s
Po známka IV.
/V, '7. /7, '7, *7, /7, /7. /7, *7. *7. /7,
Zeměpis
Ruční práce (ženské)
větev
— — —— 4 4 4 4 — — — — — — — — — ——— 4 4 4 4 3 3 3 4 3 3 3 4 — — — — — — — — — — — 3 3 3 4 Z 1 /,
Přírodopis a přírodozpyt
r
Něm.
36 34 34
7.
2 1
— — —
7.
34 33 33 33 34
35 36 34 34 35 36
27
tomto roce k zřízení internátu nedošlo, pomůžeme rádi umístit* žáky ve spolehlivých rodinách stejně jako v minulých letech.
ani v cizí
Učitelský sbor ve školním roce 1937/38.
A. 1.
2.
Vlastní sbor:
Paulíne Ast, čsl. stát. přísl., německá výp. učitelka, od 1. září do 30. listopadu 1937. PhDr. Blahoslav Balcar, B. A., M. A., čsl. stát. přísl., výp. učitel, od září 1937.
1.
3.
4.
Eric Bancalari, B. A., stát. přísl. velkobritský, anglický učitel, třídní v II. tř. anglické, od 1. září 1937. Max Doerflinger, švýc. stát. přísl., franc, učitel, třídní V II. tř. franč.,
od
5.
7.
8. 9.
10. 11. 12.
září 1937.
Jaroslav Dufka, září
1.
6.
1.
do
stát.
čsl.
30.
přísl.,
výp. učitel pro české předměty,
od
listopadu 1937.
Josef Endisch, čsl. stát. přísl., německý odb. učitel, od 1. září 1937. Ernst Etzler, čsl. stát. přísl., německý výp. učitel, od 15. prosince 1937
do
května 1938.
15.
Ing. Erich Gerlich, čsl. stát. přísl., něm. zat. učitel, od 1. září 1937. John S. Gibbs, B. A., stát. přísl. velkobritský, anglický učitel, třídní III. tř. angl., od 1. září 1937.
John
Grubb, B. A., stát. přísl. velkobritský, angl. učitel, třídní I. tř. angl., od 1. září 1937. Věra Hasalová, čsl. stát. přísl., výp. učitelka pro české předměty, od 15. listopadu 1937 do 10. února 1938. Emma Illeová, čsl. stát. přísl., výp. učitelka pro české předměty, od S.
prosince 1937. Marie Jadrníčková, čsl. 1.
13.
od
14.
září 1937.
1.
Alfred Jaggi, švýc.
od
1.
stát. přísl., vedl. učitelka
němčiny a franštiny, '
stát.
přísl.,
září 1937.
franc, učitel, třídní v III.
tř.
franc.,
Herrmann
Kessler, čsl. stát. přísl., něm. výp. učitel, od 1. záři do 30. listopadu 1937. 16. Jiřina Mannsfeldová, čsl. stát. přísl., výp. učitelka pro české předměty, od 1. září 1937.
15.
17. 18. 19. 20.
Johann Peschel, čsl. stát. přísl., něm. výp. učitel, třídní v I. tř. něna., od 1. září 1937. Marie Pospíšilová, čsl. stát. přísl., výp. učitelka žen. ruč. prací a dom. nauk, od 1. září 1937. Marie Přikrylová, čsl. stát. přísl., výp. učitelka pro české předměty, od 1. dubna 1938.
Zdenka Přikrylová, třídní v
21. 22.
23.
28
tř.
od
franc.,
Karl Richter, čsl. stát. Hedvika Sedláková, čsl.
1.
přísl.,
stát.
výp. učitelka pro české předměty,
září 1937.
něm. výp. učitel, od 15. prosince 1937. přísl., odborná učitelka pro české před
měty (I. odbor), třídní IV. tř., od 1. září 1937. Wilhelm Stastny, čsl. stát. přísl., něm. výp. učitel, třídní v od
24.
I.
čsl. stát. přísl.,
15.
prosince 1937.
Františka Šnyrychová,
čsl. stát. přísl.,
II. tř.
něm.,
výp. učitelka pro čes. předměty.
se zkouškou způsobilosti vyučovali němčině na ských, od 1. září 1937.
26. 27.
28.
B.
2.
Externí učitelé:
Olga Bernovská, učitelka němčiny v přípravných kursech, od 1. září 1937 do 31. ledna 1938. Liboslava Burešová, učitelka angličtiny v něm. větvi školy a v příprav. kursech, od
3.
4.
5. 6. 7.
8. 9.
školách měšťan
Rudolf Tschöp, čsl. stát. přísl., něm. výp. učitel, třídní v II. tř. něm,. od 1. září do 30. listopadu 1937. Ladislav Vlček, čsl. stát. přísl., ředitel školy, od 1. září 1937. Irmgarda Witková, čsl. stát. přísl., výp. učitelka pro české předměty, se zkouškou způsobilosti pro vyučování němčině na čsl. školách měšťanských, od 1. prosince 1937. Charlotte Woditschka, čsl. stát. přísl., něm. výp. učitelka, od 1. září 1937.
25.
1.
čsl.
1.
září 1937.
Vladimír Dubský, odb. učitel Masarykovy pokus. měšť. školy, vyučoval počtům a měřictví ve IV. třídě, od 1. září 1937. Augustin Hejkal, odb. učitel Masarykovy pokus. měšť. školy, vyučoval psaní na stroji. Bohuslava Košutová, učitelka němčiny v příprav, kursech. Augustin Jurák, učitel římskokatolického náboženství. Lubomír Moravec, učitel českobratrského náboženství evangelického. Bernard Přerovský, učitel římskokatolického náboženství. Ferdinand Valík, učitel československého náboženství.
Kronika jinojazyčné měšťanské školy ve školním roce 1937-1938 a)
Porady učitelského sboru. Konference členů jednotlivých sekcí konaly se pravidelně každý Společných porad bylo v letošním školním roce celkem 18: zahajovací konference 3/9 1937, smuteční v úmrtní den T. G. Masaryka 14/9, o zamýšleném letním táboru 10/11, konference tělovýchovná 12/11, o
písemných žákovských pracích 3/1 o přestupu našich žáků na jiné školy
týden,.
1938, 10/1,
pololetní klasifikační 22/1, o novém školním řádu 29/1, o výstavě a sjezdu učitelstva reformních
a pokusných škol ve Zlíně
7/2,
o úpravě rozvrhu hodin před táborem 10/2, o letním táboru s p. Kozlíkem 23/2, o slavnostech na počest T. G. Masaryka 28/2,
o koncentraci učiva, o učivu přírodovědném (ref. odb. uč. Endisch) 4/4, o inspekcích na naší škole 25/5,
konference v táboře
1/6,
29
konference v táboře 3/6, klasifikační konference za závěrečná konference.
Změny v učitelském
b)
K
září byli
1.
II.
pololetí 11/6,
sboru:
na naší škole nově ustanoveni:
Zdenka Přikrylová, absolventka
státní pedagogické akademie v Brně. Jiřina Mannsfeldová, absolventka IV. ročníku učitelského ústavu v Kro měříži, \
Jaroslav Dufka, absolvent státní pedagogické akademie v Brně, Hermann Kessler, absolvent nčmiecké pedagogické akademie v
Dne
Praze.
listopadu 1937 přichází Věra Hasalová, absolventka učitelského ústavu ve Valaš. Meziříčí. 15.
listopadu odchází Hermann Kessler, výpomocný učitel německé větve, na praktikantské místo do Krnova. Pauline Ast a Rudolf Tschöp, oba výpomocní učitelé na německé větvi, nastupují dne 1. prosince 1937 praktikantská místa v Rýmařově a ve Vel.
Dne
30.
Stáchli.
;
prosince 1937 odchází též výpomocný učitel české sekce, Jaroslav Dufka, který byl ustanoven jako praktikant ve Světlé u Jevíčka. Téhož dne nastupují nové výpomocné učitelky, Emma Illeová, absolventka učitelského ústavu v Brně, a Irma Witková, absolventka státní peda gogické akademie v Brně. Dne 15. prosince 1937 doplňují učitelský sbor německé sekce výpomocní učitelé Ernst Etzler, Karl Richter a Wilhelm Stastny, absolventi němec kého učitelského ústavu v Brně. 10. února 1938 odchází výpomocná učitelka Věra Hasalová, jež byla povolána na praktikantské místo ve Valaš. Meziříčí. 31. března 1938 odchází výpomocná učitelka Jiřina Mannsfeldová s 20 žáky naší školy do Holandska. Dne 1. dubna 1938 nastupuje na její místo Marie Přikrylová, absolventka učitelského ústavu v Kroměříži. Dne 15. května 1938 odchází výpomocný učitel německé sekce Ernst Etz ler ze zdravotních důvodů. 1.
c)
Zvláštní události:
Školní rok byl zahájen slavnostním společným shromážděním za účasti rodičů dne 1. září 1937. Dne 14. září 1937 poklonili se učitelé i žáci nesmrtelné památce T. G.
Masaryka na smuteční slavnosti. Dne 27. října 1937 oslavili žáci promluvil ředitel školy.
státní svátek zdařilou besídkou, při níž
Téhož dne odpoledne konala se slavnost otevření výstavy díla Masary kova, již uspořádala žákovská samospráva naší školy. Výstava trvala od
prosince a navštívilo ji 220 dospělých a 300 dětí. V podzimním období provedli žáci naší školy celkem tři sbírky, jež vynesly 728 Kč a mnoho věcných darů. Peníze byly odeslány OPM., šat stvo a prádlo dětem hraničářské školy v Kružberku. 27. října
30
do
20.
prosince 1937 vypravila škola tradiční vánoční besídku v sále morního kina na Dílech. Zúčastnilo se jí 436 hostů. 18.
Ko
Kč
připadl ve prospěch fondu DČČK. na naší škole. Dne 26. ledna 1938 konala se schůze rodičů, na níž ředitelé zlínských odborných a středních škol informovali rodiče o různých typech škol, Čistý výtěžek 1.850
vhodných pro jejich děti. Dne 10. února 1938 navštívili školu Dr. Fejér-Tumer a Dr. Vočadlo z Bratislavy, kteří přednášeli o Basic English. 11. února sešli se s nimi zlínští učitelé cizích jazyků na společné konferenci, na níž za řízení řed. L. Vlčka pojednali o metodách jazykového vyučování. Čilé debaty se zúčastnilo mnoho z přítomných učitelů. 7. března 1938 vzpomněli žáci života i díla presidenta Osvoboditele vlastní akademií, na níž promluvil okresní školní inspektor p. Plachý. Poté se zúčastnili žáci i učitelé společné slavnosti zlínských dětí ve Velkém kině. Odpoledne zasadili zástupci samosprávy památnou lípu Masarykovu před školní budovou a 10 lip (každá třída jednu) na třídě
Tomáše
Bati.
Před velikonocemi dne 13. dubna 1938 uspořádali žáci I. tříd jarní besídku' se zpěvem, básněmi a dramatisacemi. Památku generála Milana Rastislava Štefánika oslavili jsme besídkou se zdramatisovaným životopisným pásmem dne 4. května 1938. Dne 12. května 1938 vykonal školní lékař MUDr. Kluska očkování čtr náctiletých žáků na naší škole. Dne 13. května 1938 uspořádaly II. třídy naší školy oslavu Svátku matek. Ve dnech 18.-22. května 1938 se zúčastnili členové učitelského sboru JMŠ. zlínského sjezdu učitelů pokusných a reformních škol. Hosté sjezdu hospitovali na naší škole dne 20. května 1938. Dne 19. května 1938 byla slavnostně zahájena výstava jinojazyčné měšťanské školy, jež hodnotí především jazykové zisky prvního čtyřletého období školy. Z hostů, přítomných zahájení výstavy dlužno především, jmenovati předsedu sjezdu ref. škol doc. dr. Václava Příhodu. Ve dnech 21. a 22. května 1938 zúčastnili se chlapci z naší školy závodů měší. škol zlínských, v nichž se umístili na 4. místě. děvčata JMS. přispěli tělocvičnými čísly k úspěchu Dětského dne Dorostu Cs. Červeného kříže ve Zlíně. Všichni chlapci
i
V
jarním období uspořádala škola celkem 4 sbírky: na Masarykův den čsl. zahraničí vybráno 1.016 Kč, ve prospěch červeného kříže 610 Kč, Okresní péči o mládež 164 Kč. Oslava narozenin p. presidenta republiky dr. Edv. Beneše byla dne 28. května 1938 (účast na slavnosti Masarykových škol a poslech roz hlasu). 25. května 1938 vyslechli žáci přenos holdu dětí panu presidentovi. Dne 27. května 1938 prohlédl školní lékař MUDr. Kluska žáky před
odchodem do tábora.
Od
května do 8. června 1938 uskutečnil se branný tábor všech žáků naší školy v Uble u Vizovic. Přítomno bylo 210 dětí (všechny až na churavé, jimž pobyt v táboře nedoporučil lékař) a 21 učitelů. Náklad Kč 80.— na osobu nastřádali si žáci od ledna do května. Tábor řídil sám ředitel 30.
školy.
Závěrečná besídka JMŠ. konala se dne
20.
června 1938.
Školní rok ukončen slavnostním společným shromážděním 22. června 1938.
31
d) Inspekce, hospitace a
návštěvy.
Okresní školní inspektor
návštěvách.
Dne
F.
p.
Plachý prohlédl školu při několika
května prohlédl školu zemský inspektor dr. Dvořáček, inspekci na anglické větvi vykonal prof. Petr Beneš, na větvi francouzské zemský inspektor vrchní školní rada K. Kusák. V těch že dnech vykonal inspekci na anglické větvi p. prof. Petr Beneš, na větvi francouzské p. zemský inspektor K. Klusák. Během roku navštívili naši školu a většinou i hospitovali při vyučování: 11.
a
12.
8/9
1937
Mrs. Elisabeth Mudie, Londýn.
9/9
1937
dr.
10/9
1937
25/10 1937 27/10 1937
Hill,
Jan Kapras
Mme
st.
Cambridge,
Mme
Sognérieu, Paříž, dr.
a dr. Jan Kapras ml. z Prahy.
Alice La Mazlené z Paříže.
Masarykův ústav pro ženská povolání, Brno. ředitel Masarykovy pokusné školy p. Stanislav Vrána, paní Marie Baťová, ředitel obchodní školy p. Oldřich Horák,
Cyril Kohoutek. 16/11 1937 oktáva dívčího reál. gymnasia v Olomouci, vedená ředitelem panem Klementem Králíkem a dvěma členy učitelského sboru. prosinci David Novick a A. L. Morgan z Washingtonu. dr. Klinge, redaktor Přítomnosti. 7/1 1938 p.
V
10/1
1938
8/3
1938
27/4
1938
výprava z Holandska. V. Bajkov z Ruska a dr. Gizela Viktorinová z Polska a vý prava z Francie. Eva Andrueti z Kaunasu, Litva.
20/5
1938
dr.
V
Kriebel, okresní školní inspektor, Brno. Karel Klaška, okresní školní inspektor, Humpolec. Josef Kolář, okresní školní inspektor, Třeboň. Dr. Jaroslav Nykl, ředitel pokusné měšťanské školy, Praha. Štefan Kovalčík, ředitel měšťanské školy, Prešov. Marie Matějovská, správkyně francouzské školy, Bratislava. O.
květnu pí Anežka Holancová, ředitelka odborné školy pro ženská po volání, Vyškov. A. Papečkyz z min. vyučování republiky litevské. 11/5 1938
Exkurse a branné vycházky: 17/9
1937
20/9
1937
I.
I.
4/10
1937
I.
13/10
1937
I.
15/10 1937 21/10 1937 4/11
1937
I. I.
angl. zjišťování délkových
Odhad vzdálenosti
přírodě.
při chůzi a běhu. angl. určování světových stran v lese. angl. výstavka ovoce v Masarykově škole. franc, určování světových stran. angl. měření vzdálenosti jednoho kilometru angl. kreslení budov na Dílech.
—
třídy prohlídka knihkupectví a tiskárny p. model uhelných dolů. angl. studijní ústav
III.
—
11/1
1938
I.
1/4
1938
I.
angl. v
5/5
1938
I.
angl.
32
měr v
cihelně.
na louce pod lesem (na květinách).
rychlost. Siegla.
Všechny
III.
4/1 1938 14/1 1938
|
|
a IV. třídy chodily pravidelně do studijního ústavu v hodi nách přírodovědy a zeměpisu.
branné vycházky podle plánu, pochodové, orientační, cvičné.
12/4 1938 Při pobytu v táboře byla I
čen
i
noční poplach.
branné výchově věnována 3 odpoledne a cvi 1
f
Letošní činnost Dorostu Čs. Červeného kříže.
k
tradici naší školy, že se všichni žáci bez výjimky sdružují v Dorostu Čs. Červeného kříže. Bylo tomu tak i v školním roce 1937-38, kdy měl Dorost u nás v 10 třídách 220 členů.
Náleží
již
V prvních volbách
na počátku školního roku
sešli se
zástupci tříd, starostové, jednatelé, pokladníci, referenti čistoty a redaktoři Mla dého Zlína (počtem 50) a zvolili do školního výboru samosprávy 5 žáků. starostka, Rud. Osička, III. angl. Myli to: Frant. llrbáčková, IV. angl. Pavla III. jednatel, Chlůdová, angl. pokladní, Jarm. Tlustáková, III. ně mecká - ref. čistoty, Jar. Vlček, III. franc. - redaktor Mladého Zlína. 1
.
Klidná a úspěšná práce výboru byla v listopadu přerušena odchodem obětavé starostky Frant. Hrbáčkové, jež z rodinných důvodů opustila školu. V doplňovací volbě byl na její místo zvolen dosavadní jednatel, Rud. Osička z III. angl. Funkci jednatele převzala po něm Drahomíra Matulová z II. něm.
V druhém pololetí -
se
funkcionáři vyměnili.
Pavla
Byli
zvoleni:
Jos.
Chlůdová, angl. jednatelka, Jar. Mikulčák, II. něm. - pokladník, Věra Vlčková, I. franc. - ref. čistoty, Mir. Stejskal, III. něm. - redaktor Mladého Zlína. Tento výbor zistával svou funkci k úplné spokojenosti nerušeně až do konce školního roku. Holas,
III.
angl.
starosta,
III.
-
Třídní schůzky jednotlivých tříd a schůze školního za stupitelstva se konaly střídavě čtrnáctidenně, schůzky školního výboru a sekc ífunkcionářů podle potřeby.
V
třídách bylo 31 třídních schůzek, v II. třídách 24, v III. a ve IV. třídách celkem 33 třídních schůzek. Plenárních schůzí škol. zastupitel stva bylo 20. I.
Vnitřní samosprávná činnost
Dorostu
na
škole se nejlépe obráží v deseti hygienických a sociálních heslech, jejichž praktic kému provádění byl věnován vždy měsíc. Bylo to: Září: ftíjen:
Vzorné chování ve škole
i
mimo
naší
školu,
Osobní čistota především.
Listopad: Pořádek osobní i školní. Prosinec: Dobrá kniha - nejlepší přítel.
Leden: Před pololetím s chutí do práce! Únor: Šetřme na letní tábor! Březen: Sám se přičiň - potřebným pomáhej! Duben: Pravda vítězí! Květen: Buď práci čest!
Společných shromáždění
bylo letos 28. Některá z nich měla ráz slavnostní a podobala se téměř besídkám. Zvláště sluší jmenovati:
33
Slavnost zahájení škol. roku 1/9 1937, přípravu k volbám 3/9, rozloučení s milou starostkou 5/11, rozloučení s některými pp. učiteli 1/12, před vánoční spol. shromáždění 22/12, školní vánoční dar - vzorně vybavená tělocvična 3/1 1938, naše chování a prospěch v pololetní statistice 28/1, nové volby do škol. zastupitelstva 9/2, odchod pí uč. Mannsfeldové 31/9, poučení o CPO. 24/4, slavnostní zahájení lesního tábora v Uhle 30/5, spol. shromáždění anglické školy v táboře 31/5, německá škola obstarává program 1 6, francouzská škola nás baví 2/6, co nám nachystala III. ně mecká s odb. školou 3 6, divadélko „Kanu s ním" podle Nerudy (IV. tř.) 4 6, závěrečné spol. shromáždění 22/6 1938.
besídky
Také
a
akademie
dobrá. Bylo jich celkem 1.
2. 3. 4.
5. 6. 7.
8. 9.
10. 11.
12.
12.
byly
letos
četné
a
jejich
úroveň
Jak si to představují referenti čistoty 6/9 1937. Smuteční slavnost v den úmrtí T. G. M. 14/9. Akademie na oslavu státního svátku 27/10. Slavnostní zahájení výstavy díla T.G. M. 27/10. Vánoční besídka v Komorním kině 18/12. Slavnost na pamět presidenta Osvoboditele 7/3. Jarní slavnost předvelikonoční 13 4. Na pamět Mil. R. Štefánika 4/5. Svátek matek v naší škole 13/5.
Oslava narozenin p. presidenta republiky 28 Slavnost při táborovém ohni 7 6. Besídka na rozloučenou 20/6.
Koncertů, divadel nější byl
a
filmů jsme
5.
leto navštívili 16.
Nejvýznam
koncert Pěveckého sdružení moravských učitelů 14 12 1937.
Bolest nad
výstavě
odchodem presidenta Osvoboditele byla přímým podnětem
jeho díla, již samospráva uspořádala ve dnech 27/10—20/12. Vzácnou pomocí min. rady p. Vasila Akradia podařilo se na ni soustředili všecky knihy T. G. M., a to nejen originály, nýbrž i překlady. Výstavu navštívilo 220 dospělých hostů a 300 dětí.
k
školy je již každoročně pořádaná čtenářská a nketa o nejoblíbenější knihu. Letos byla provedena v měsíci lednu. Ví tězné tři knihy jsou Babička Bož. Němcové, Jiráskovy Staré pověsti české a Robinson.
V
tradici
naší
provedli žá:*i soutěž o nejlepší heslo měsíce Masarykova, jehož náplň měla být zároveň uctěním památky Osvobodite lovy. Zvítězila II. angl. heslem: „Sám se přičiň potřebným pomáhej!" V duchu tohoto hesla poskytly naše děti účinnou pomoc 58 potřebným spolužákům tím, že jim zaopatřily obědy, svačiny, šatstvo a prádlo a pomohly jim šetřit na lesní tábor. V červnu obeslali jsme také soutěž o nejlepší do
Koncem února
—
rostovou školu.
DCČK.
března 1938 zúčastnila se naše škola krásné a významné slav nosti sázení Masarykových pamětních lip. Zástupci škol ní samosprávy zasadili lípu před školní budovou, zástupci tříd 10 lip na třídě Tomáše Bati.
Dne
7.
Korespondence
se zahraničními členy Dorostu byla letos živá na větvi anglické a francouzské. Anglické třídy odeslaly 27 a přijaly 20 dopisů. Francouzské třídy poslaly 42 a dostaly 38 dopisů. Zvláštní
34
zmínky zasluhuje odezva na mírový projev walesských děti, pronesený na Den dobré vůle 18. května 1938. Žáci naší školy odeslali do Walesu na 200 dopisů a 84 mírových pohlednic do ostatní Anglie. Poselství míru vyslechli v rozhlase.
Sbírek
organisovaných prodejů bylo letos na škole 7: V říjnu rozprodej smutečních odznaků vynesl Kč 223.—, v prosinci sbírka šatstva a prádla s peněžitým darem Kč 100.— byla zaslána potřebným dětem hraničářské školy v Kružberku, v březnu vybraly děti na Masarykův den zahraničí Kč 1.016.—,, v dubnu ve prospěch Červeného kříže Kč 400.—, rozprodejem mírových pohlednic odvedly DČČK Kč 260.— a v květnu OPM. za odznaky k Svátku matek Kč 164.—. Sbírky vynesly celkem, a
Kč 2.568.-.
Žákovská čítárna couzský,
1
1937-38 měla 7 časopisů českých, anglický a 2 německé. V záznamu je 516 návštěv.
Mladý Zlín
v
uveřejnil
r.
našim dětem 20
1
fran
Zvláště uvádíme Pamlá teční listy v čís. 4, Na článků.
příspěvky Den velikého smutku v čís. 2, exkursi v redakci a administraci Zlína v čís. 6, Der 14. September a Byl to stromeček tenounký v čís. 7, Walesským dětem v čís. 9 a Přesedáine v čís. 10.
ak se jeví na konci školního roku práce, k níž podle svých sil přispěl každý jednotlivec Dorostu. I v přehledu a ve zkratce je zřejmě patrno, jak se naše děti každým rokem lépe vžívají do svých sociálních povin ností, jak je chápou s opravdovosti a odpovědností stále rostoucí. Kéž v příští době a přes všecky překážky a těžkosti dovedou po kračovali na cestě za novým, lepším lidstvím, jež jim ukazuje Červený 1
i
—
—
kříž.
Hedvika Sedláková, ved. samosprávy.
Z přírodovědy
v
I.
tř.
anglické.
KNIHOVNA
Moravy ve Z lim* Zlín Lámek
tnxcea jihovýchod
35
Seznam žáků ve školním roce 1937-38 třída anglická:
I.
1.
2.
14.
Zdeněk Konečný z Kvasíc Rudolf Kraus z Olomouce
10.
Milan Kvasnička ze Zlína Jan Marek z Třebíče Zdeněk Matula z Tečovic Karel Mildner z Přívlak Boris Oškera z Hodonína Otakar Pavela z Kostelce Milan Pelikovský z Brna František Pokorný z Brna
II.
Josef Pospíšil ze Všetul
12.
Zdeněk Pšeja
3. 4. 5. 6. 7.
8. 9.
13. 14. 15. 16.
15. 16. 17. 18. 19.
20.
21. 22. 23. 24. 25.
Holešova Miroslav Sklenář ze Štěpánova Ivan Slezák z Březnice Bohumil Velikovský z ukovečka z
26. 27. 28.
18.
Vladislav Zapletal z Uher. Hra
Zdeněk Zdráhal ze Zlína Milada Havlíková z Mor. Krum lova
19.
20. 21. 22.
III.
1.
2.
3. 4. 5.
6.
7.
8. 9.
10. 11.
12. 13.
36
Lydie Břichtová z Holešova
Vlasta Hečková z Mládcové
Karla Horáčková z Modřk Božena Janečková z Buen. Aires Zdenka Jurnečková z Čenovic Vlasta Pečenková z Čenovic Jindra Pražáková ze Zlína Marie Tesařová z Uh. Hradiště Olga Vacová z Nového Světa Marie Kubínová z Lukovečka třída anglická:
Adámek
1.
Vladislav
2.
Jaroslav Danzer z
3.
Vlastimil Evanžin z
z
Jablůnky
Olomouce
Prostějova
Jaroslav Fuchs z Cokytle Jan Gryc ze Senetářova
Emilie Rapačová z Bochoř Terezie Sokolová z Bartějova Marie Stuchlíková ze Zlína
4.
6.
Bohumír llarna z Rokytnice
Zdeňka Valčíková ze Zlína
7.
Josef Holas z
5.
8.
11.
Zdeněk Vajík ze Zlína Ludv. Velikovský z Lukovečka
I
diště 17.
Vojtěch Staša z Prštného Jan Šefránek ze Zlína Václav Tichna z Vyškova
Kojetína Pavel Janeček ze St. Svojanova
Vizovic Jaroslav Bouduík z Otvovic
11.
Rudolf Javořík z Březového Antonín Kacovský z Koryčan Rudolf Osička z Otrokovic
12.
Jindřich
Lubomír Faldík z Holešova František Hložek ze Zlína František Hofbrucker ze Stráž
13.
15.
Jindřich Staněk z Vítové Josef Střeček ze Slušovic Tomáš Stuchlík ze Zlína
nice
16.
Anna Holásková ze Zádveřic
Milan Cholasta ze Zlína
17. Eliška.
Jaroslav Janošík z Lemešan Ladislav Kozel z Bohuslavic
18.
9.
třída anglická:
10.
Jaroslav Bednařík z
Štěpán Krátký z Opatové Jan Krutílek z Hranic Bohumil Mlýnek ze Všetul Zdeněk Papírek z Kostelce Vladimír Placr ze Skorňan
n.
V.
14.
19.
20. 21. 22. 23. 24.
Roudný
z
Tuková
Hořavová ze Vsetína Olga Chludová ze Zlína Pavla Chludová ze Zlína Helena Kropáčová z New Yorku Růžena Navrátilová z Přísnotic Marie Papežíková z Dolní Vsi Marie Pelikánová z Nivnice Libuše Pšejová z Holešova
25.
Božena Stodolová ze Zlína
26.
Lidmila
Středulínská ze
III.
Zlína ■
IV. třída
1.
2.
anglická:
3. 4.
2.
Werner Budischovsky z Jihlavy Otakar Bumbálek z Kroměříže
3.
František Chrastina ze Zlína
6. 7.
5.
Zdeněk Jarcovják ze Slušovic Zdeněk Michalik ze Zlína
6.
Jaroslav Placr z Plzně
8.
7.
Františka
Hrbáěková ze Zlína Marta Oksnerová ze Zlína
9.
1.
4.
8.
9.
5.
10. 11.
Irma Syslová z Kojetína
12. 13. I.
14.
třída francouzská:
1.
Miroslav Jurěa z Nového Hro
zenkova 2.
3. 4. 5. 6. 7.
8.
10. II. 12. 13.
11.
Jindřich Miklík z
Břeclavě Jan Petráš z Břeclavě
Ferdinand Rozehnal z Kroměříže Ladislav Valášek z Velehradu František Venzara ze Zlína Adolf Vítek ze Strakonic Jarmila Frajtová ze Zlína Marie Hřebíěková z Brna Ludmila Kotyzová ze Zlína Vlasta Machalová ze Šardíc Věra Vlčková ze Sudoměřic třída francouzská:
4.
Bohumír Janeček z Kudlova Josef Marholt ze Spytihněvi Leopold Matela z Holešova Jaroslav Reizenthaler z Bzence
5.
Josefina Arcariová z Bukurešti
1.
2.
3.
6.
7. 8.
Milena Ilozová ze Slušovic Marie Patáková ze Štípy Eva Podlipská z Prahy
Hana Štrangleldová
15.
1.
2. 3.
4.
5.
I.
Zdeněk Fiala
Hulína Ferdinand Krepl z Hranic n. B. František Miklík z Břeclavi Svatopluk Obdržálek ze Zlínu Miroslav Kostek z Přerova Antonín Rössl z Třebíče Leopold Smečka z Kostelce u Štípy Miroslav Valerián z Veselé Jaromír Vlček ze Sudoměřic. Arnošt Weber z Lukov a u Bystr. Bohuši. Bobálová z Klečůvky Jiřina Janotová z Napajedel Irena Ordáňová ze Vsetína Edita Baťova ze Zlína Lidmila Baťová ze Zlína z
Bohuslav Navrátil z Bělé u sokého Mýta
Vy
Zdeněk Štrangfeld z Letovic Marie Bartoňová z Choryně u Val. Meziříčí Věra Faldíková z Holešova Blanka Venzarová z Dubrovníka
třída
německá:
1.
Vlastimil Hrbáček ze Zlína
2.
Josef Chlud ze Zlína
3.
Jindřich Jahůdka z Valašských
4.
5. 6.
7.
8. 9.
10.
10.
Kristina Trávníčková z Liberce
II.
11.
Jarmila Vaňková z Loučky
12.
z
francouzská:
IV. třída francouzská:
Letovic
9.
tř.
Klobouk Zdeněk Jandera ze Zlína Sáša Kind z Olomouce
Jaromír Lauman ze Zlína Zdeněk Mezírka ze Zlína Jan Pilečka ze Zlína Vladimír Prokeš z Třebíče Jan Roubínek ze Zlína Vítězslav Šolek ze Vsetína Leopold Vitá sek ze Zlína
37
■
18.
Väc’av Zika z Křiviklád Věra Filipiová ze Želechovic Marie Hovorková z Mukačeva Karla Chlůdová z Holešova Marie Jasenská ze Zlína Marie Knauerová z Petřvaldu
19.
Anna Mošnovská ze
2'.).
Eliška Novotná ze Zlína
21.
Alice Orlová z Chorvatské Nové
13. 14.
15. 16.
17.
Zlína
23. 24.
25. 26. 27. 28. 29.
23. 24.
25.
26.
27.
30.
Milada Peikertová z Nového Hrozenkova Věra Pelčáková z Kroměříže Božena Pekařová z Hvozdné Květoslava Przywarová z Bená tek u Šternberku Ludmi'a Rychlíková z Vizovic Marie Koudelková z Bukova
1.
2. 3.
4. 5.
třída
německá:
Jan Becker z Neumünster Bedřich Čermák ze Sezemic Frant. Čižmař z Kirchberka Josef Hlavniěka ze Zlína Bohumil Marušák z Držkové
7.
Jaroslav Matějka ze Zlína Jan Mertl ze Sušic
8.
Vladimír Mikulěák ze Zlína
9.
Jiří
6.
10.
Orság z Halenkova Stanislav Pastorěák z Lůžkovic
11.
Jaroslav Pikula ze Vsetína
12.
Ludvík Písek z Prštného Karel Piškytl z Přerova Oldřich Polák ze Zlína Stanislav Pomalíš z Bratislavy Gustav Sokol ze Zlína Antonín Vlček ze Zlína Zdeněk Zavadil z Kroměříže Drahomíra Blahová ze Zlína Jaroslava Blechtová z Červené
13. 14.
15. 16.
17. 18.
19.
20.
21. 22.
38
Marta Hrbáěková ze Zlína Marie Chludová z Kvasic Jarmila Jahůdková z Brna Marie Jopková ze Zlína Miroslava Kokotková z Poruby
Anna Kratochvílová
ze Žele
Drahomíra Machalová ze Žele chovic
31.
Květoslava Machálková z Koryěan
32.
Věra Malotová ze Zlína Drahomíra Matulová z Těšíc Antonie Musilová z Německého Brodu
33. 34.
35.
Lidmila
Šebestová
z
Bystřice
pod Hostýnem 37.
Hana Štéglová ze Sezemic Věra Vaňková z Oseká
38.
Anděla Vrzalíková ze Zlína
39.
Jaroslava Životská ze Vsetína Lidmila Zlínská ze Zlína
36. II.
ze Zlína
chovic
Vsi 22.
Dagmar Hlásenská
40.
III. 1.
2. 3. 4.
5. 6.
7. 8.
9.
10.
třída
německá:
Ladislav Dvořánek z Napajedel Dušan Kupka z Uh. Hradiště
Milan Matějka ze Zlína
Karel Ordáň ze Vsetína Antonín Slezák z Březnice
Miroslav Stejskal ze Sl. Města Karel Žárský ze Zlína Lidmila Genžová ze Zádveřic Lidmila Hlaváčková z Napajedel Milada Ilobzová ze Stařeče u Třebíče
Lhoty Květoslava Bradová z Malenovic Marie Čápová z Chlumce nad
14.
Dana Hudcová z Adamova Lidmila Macháňová ze Zlína Anna Malotová ze Zlína Jarmila Mošnovská ze Zlína
15.
Jindřiška Odložilová ze Zlína
16.
Anna Okénková
Cidlinou
17.
Jana Oksnerová ze Zlína
11. 12. 13.
z
Malé Vrbky
18. 19.
20.
21. 22.
23. 24. 25. 26.
Nedakonic Milada Pospíšilová z Tlumačova Dagmar Sulcová z Prahy Milada Šutová ze Zlína
29.
Helena Stavjaníěková ze Zlína Marta Stuchlíková ze Zlína Jarmila Tlustáková ze Zlína Libuše Tlustáková ze Štípy Lidmila Vavrušová z Kroměříže
27. Jiřina 28.
Eva Morgenstemová z Vidně IV. tr. německá: 1. Josef Deneš z Celčic 2. Eduard Lauman ze Zlína 3. Zdeněk Meluzín z Blanska
Lidmila Ošívková z
Weisová ze
Sv.
Jánů
n.
M.
Běla Hájková z Drahelic
KNIHY
Vojnar z Plzně
4.
Jiří
6.
Anna
7.
Helena Zajíčková z
9.
pod Hostýnem Jiřina Slámová z Bystřice p. H. Lidmila Misařová z Napajedel
5.
Trefilová z Olomouce Bystřice
váže levně a dobře
iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii
Telefon
367
FR. SIEGEL, Zlín, Šte ánikova 151
Čalounické zboží nejlevněji obdržíte jen přímo u výrobce
ZÁCLONY STORY MATRACE KLUBOVKY FRANC. POHOVKY KANADSKÁ KŘESLA atd. -
-
-
-
Pro školáky
la
aktovky
Leopold Malota,
čalounlctví, Zlín,
D!ouhál21 -Tel. 27
39
SPOŘIT znamená hospodářsky myslet na prospěch svůj,
národa
a státu!
Bezpečným ochráncem Vašich úspor
je
SPOŘITELNA MĚSTA ZLÍNA větší nej
ústav na Zlínsku peněžní
Udržet znalost je
řečí
téměř stejné obtížné jako je získat.
+
ABSOLVENTI naší školy proto navštěvují večerní
kursy
řečí,
které pořádá
lidová škola Vyšší
ve
Tomáše
Bati
Zlíně.
Staňte se členy Anglického klubu
ve Zlíně!
The English Club
of Zlín.
Zavařovací láhve
„SIEMENS“
strojky na zmrzlinu, na šťávy koupíte u firmy
J.
Pořízková, Zlín
Masarykovo náměstí
•
vedle firmy Nehera
VLASTNÍ VÝROBA A OPRAVA ZRCADEL U FIRMY J.
VILÍM A SPOL.
-
ZLÍN
Milé děti! Přejeme v
Vám všem pěkné
prázdniny.
Na sňledanou
plné síle po prázdninácň.
Boh. Siegel, Zlín Rasínova
Potřebujete zařízení bytů
dveře pro novostavbu? Objednejte
TELEFON č
s
— 31
důvěrou
ul.
• Tržnice
Baťa
nebo okna a
u firmy
KRČMA, JOSEF strojní stolařstvi.
ZLÍN, Dlouhá ulice
č.
136
Učebné pomůcky Fysikální přístroje
Literaturu pedagogickou
Tabelární pomůcky Projekční přístroje
i
zábavnou, časopisy
i
cizozemské, papírnické
potřeby
hromadně a výhodně
pro školu
i
tu-
kancelář
nakoupíte
v Ústředním nakladatelství a knihkupectví
učitelstva československého filiálka Telefon
čís.
v
BRNĚ
14475.
společnost
Kounicova
•
číslo
s
r.o.
34
Ceníky, rozpočty zdarma.
•
TUTO ZPRÁVU VYTISKLA
Xnihtiskárna £. Potměšil, Zlín fi č.
110
Xde
se
elektřinou
tam Pečete-li
vm
f
se dobré hospodaří.
maso v
elektrické
troubě, uspoříte víc, než dáte
za
maso
•
Na jednom kg masa
získáte na
váze o 20 dkg víc než v troubč
Spotřeba proudu
činí
Kč 2 80 Kč —'60
Skutečná úspora
činí
Kč
plamenné
Kdyby darmo
t.
j
2'20
uhlí a všechny
—
plamenné produkty byly za ušetříte ještě na 1 kg ^
20
vepřového masa
Přesvědčte se také Vy, Zapůjčíme Vám elektrický sporák za měsíční nájemné.
Kursy vaření a přednášky o úsporném hospodaření od 1. srpna vždy
úterý a pátek v Obch. domě Baťa v
i
^
«g.
-,|3
Jlljfltifíe* Bartošova
Elektrická kuchyně
-
-
zčí*
52.
zdrojem zdraví v rodině.
■ d
dům
líláš
byl vybudován,
aby
sloužil lidem
k nejmenšímu nákupu přidáváme kus služby Obchodním domě Baťa, odpadají vám pochůzky a nošení zboží od obchodu k ob chodu. U nás máte vše, co potřebujete, na jednom Kupujete-Ii v
místě. Potraviny v přízem:, textil v
I.
patře a
o patro výše ostatní, co pro vaši domácnost po třebujete. Všude máte možnost si zboží nezávazně prohlédnout. Zboží je vyloženo vkusně na pultech neb výstavkách a zřetelně ocenováno.
V
suterénu vám poslouží bytovým zařízením a občerstvením v bufetu.
M
Obchodním dome Jšaťa
je
radost nakupovat
Cítíte se zde jako na návštěvě u svých
dobrých známých. Všude uvidíte upřímnou snahu všem dobře pcsloužiti. Pro vaše pohodlí je zde pohyb livé schodiště a několik výtahů, které
vás dopraví
z etáže do etáže.
Tato služba by nebyla úplná, kdyby zde nebylo dokonalé dodávkové služby, která vám objednané neb nakoupené zboží dodá bez přirážky až do domu.
Ceny jsou kalkulovány
tak,
aby zákazník obdržel
za své peníze největší protihodnotu ve zboží.
'V Obcfi. dome
se vyplatí nakupovat
