VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV ELEKTROTECHNOLOGIE
FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF ELEKTROTECHNOLOGY
WEBOVÉ ROZHRANÍ PRO ON-LINE SPRÁVU LABORATORNÍCH ÚLOH WEB INTERFACE FOR ON-LINE ADMINISTRATION OF LABORATORY TASKS
DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER’S THESIS
AUTOR PRÁCE
Bc. Jakub Belko
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2011
Ing. Martin Frk, Ph.D.
Abstrakt: Předloţená práce popisuje aktuální trendy a e-learningové metody vyuţívající Internet v pedagogickém procesu na českých a zahraničních univerzitách. Hlavním cílem je vytvoření webového rozhraní pro on-line správu laboratorních úloh pojmenované „Laboratoře UETE“. Praktická činnost je zaměřena na naprogramování webové aplikace a modulů správy přístrojového vybavení, administraci laboratorních protokolů,
včetně
implementace
obrazových
výstupů
IP
kamer
a
senzoru
atmosférických podmínek. Nedílnou součástí práce je vytvoření modulu pro simulaci fyzikálních veličin vyuţívající komerčně dostupných softwarových komponent, zaloţených na systému klient - server.
Abstract: The present work describes the current trends and e-learning methods using the Internet in the educational process on Czech and foreign universities. The main objective is to create a web interface for on-line administrations of laboratory tasks named "Laboratorě UETE". Practical work is focused on programming web applications and modules for management of instrumentation for laboratory protocols administration including implementation of the IP video cameras outputs and sensor atmospheric conditions. An integral part of this work is to create a module for simulation of physical quantities using commercially available software components based on client – server system.
Klíčová slova: Internet, e-learning, LXI, GPIB, LAN, webové rozhraní, měřicí přístroj, laboratorní úloha, vzdálený přístup
Keywords: Internet, e-learning, LXI, GPIB, LAN, web interface, measuring instrument, laboratory task, remote access
Bibliografická citace díla: BELKO, J. Webové rozhraní pro on-line správu laboratorních úloh. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, 2011. 55 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Martin Frk, Ph.D..
Prohlášení autora o původnosti díla: Prohlašuji, ţe jsem tuto vysokoškolskou kvalifikační práci vypracoval samostatně pod vedením vedoucího diplomové práce, s pouţitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou všechny citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury. Jako autor uvedené diplomové práce dále prohlašuji, ţe v souvislosti s vytvořením této diplomové práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení § 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb., včetně moţných trestněprávních důsledků vyplývajících z ustanovení § 152 trestního zákona č. 140/1961 Sb. V Brně dne 26. 5. 2011 ………………………………….
Poděkování: Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Martinu Frkovi, Ph.D. za metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc při zpracování při zpracování mé diplomové práce. Dále děkuji za finanční podporu Ministerstvu školství, mládeţe a sportu za poskytnutý finanční příspěvek formou grantů FRVŠ 344/2011/F1/a – „Modernizace materiálově orientovaných úloh prostřednictvím internetového přístupu" a FRVŠ 893/2010-F1/a – „Internetový přístup k měřicím zařízením v laboratoři elektrotechnických materiálů.“ Mé díky patří i rodině a přítelkyni za podporu a trpělivost během celého studia.
OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................................... 9 1
E-LEARNINGOVÉ METODY ..................................................................................................... 10 1.1 CO JE E-LEARNING ........................................................................................................................ 10 1.2 E-LEARNING V LABORATORNÍCH ÚLOHÁCH .................................................................................. 10 1.2.1 E-learningové systémy ........................................................................................................ 10 1.2.2 Virtuální laboratoře ........................................................................................................... 11 1.2.3 Vzdálené experimenty ......................................................................................................... 12 1.3 WEBOVÉ ROZHRANÍ LABORATOŘE UETE .................................................................................... 12
2
LXI STANDARD ............................................................................................................................ 14 2.1
3
POUŽITÝ SOFTWARE A HARDWARE ................................................................................... 17 3.1 3.2 3.3
4
WEBOVÉ ROZHRANÍ PŘÍSTROJŮ .................................................................................................... 15
REDAKČNÍ SYSTÉM ....................................................................................................................... 17 NAS SERVER ................................................................................................................................ 18 IP KAMERY ................................................................................................................................... 18
WEBOVÉ ROZHRANÍ ................................................................................................................. 20 4.1 UŢIVATELSKÁ ČÁST ...................................................................................................................... 20 4.1.1 Přihlašování uživatelů ........................................................................................................ 20 4.1.2 Laboratorní úlohy .............................................................................................................. 22 4.1.3 Laboratoře .......................................................................................................................... 29 4.1.4 Měřicí přístroje .................................................................................................................. 34 4.1.5 Můj profil............................................................................................................................ 35 4.2 ADMINISTRAČNÍ ČÁST .................................................................................................................. 39 4.3 PROTOKOLY.................................................................................................................................. 40 4.3.1 Detail protokolu ................................................................................................................. 42 4.4 LABORATORNÍ ÚLOHY .................................................................................................................. 43 4.5 NOVÁ LABORATORNÍ ÚLOHA ........................................................................................................ 44 4.6 MĚŘICÍ PŘÍSTROJE ........................................................................................................................ 47 4.6.1 Nový měřicí přístroj............................................................................................................ 48 4.7 KATEGORIE PŘÍSTROJŮ ................................................................................................................. 50
5
ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 52
6
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................................................... 53
7
Rejstřík obrázků Obr. 1 Ukázka Java apletu ze stránek PhET [22]............................................................ 11 Obr. 2 Příklad zapojení přístrojů s LXI a bez LXI [1] .................................................... 14 Obr. 3 Webové rozhraní přístroje Agilen E4890A ......................................................... 15 Obr. 4 Webové rozhraní multimetru Agilent 34410A .................................................... 16 Obr. 5 Administrační rozhraní Kubikula CMS ............................................................... 17 Obr. 6 NAS Synology DS409+ [24] ............................................................................... 18 Obr. 7 IP kamera VIVOTEK IP7154 [30] ...................................................................... 19 Obr. 8 Přihlašovací formulář ........................................................................................... 20 Obr. 9: Uţivatelský panel................................................................................................ 21 Obr. 10 Odkaz na stránku pro vystavení nového hesla ................................................... 21 Obr. 11 Formulář pro vystavení nového hesla ................................................................ 22 Obr. 12 Hlášení o vystavení nového hesla a odeslání na e-mailovou adresu ................. 22 Obr. 13 Přehled laboratorních úloh ................................................................................. 23 Obr. 14 Poloţka přehledu laboratorních úloh ................................................................. 24 Obr. 15 Stavy dostupnosti laboratorních úloh ................................................................ 24 Obr. 16 Detail laboratorní úlohy ..................................................................................... 25 Obr. 17 Diskuzní fórum v detailu a měření laboratorní úlohy ........................................ 26 Obr. 18 Měření laboratorní úlohy ................................................................................... 27 Obr. 19 Ukázka měření laboratorní úlohy prostřednictvím internetového prohlíţeče.... 28 Obr. 20 Obraz první IP kamery v laboratoři T10 - 3.60 ................................................. 30 Obr. 21 Obraz druhé IP kamery v laboratoři T10 - 3.60 na detail pracoviště ................. 30 Obr. 22 Zobrazení atmosférických podmínek v laboratoři ............................................. 31 Obr. 23 Generátor grafických závislotí rezistivity kovů na teplotě ................................ 33 Obr. 24 Přehled měřicích přístrojů .................................................................................. 34 Obr. 25 Detail měřicího přístroje .................................................................................... 35 Obr. 26 Stránka Můj profil .............................................................................................. 36 Obr. 27 Detail protokolu ................................................................................................. 37 Obr. 28 Ohodnocený protokol s ukázkou komunikace ................................................... 38 Obr. 29 Přihlašovací formulář administrace ................................................................... 39 Obr. 30 Administrační rozhraní Kubikula CMS ............................................................. 40 Obr. 31 Přehled protokolů ............................................................................................... 41 Obr. 32 Filtrování přehledu protokolů ............................................................................ 41 Obr. 33 Detail protokolu s hodnocením a komunikací ................................................... 43 Obr. 34 Přehled laboratorních úloh v administraci ......................................................... 44 Obr. 35 První část formuláře pro vkládání/editaci laboratorních úloh............................ 45 Obr. 36 Druhá část formuláře pro vkládání/editaci laboratorních úloh – výběr měřicích přístrojů ........................................................................................................................... 46 Obr. 37 Třetí část formuláře pro vkládání/editaci laboratorních úloh - nastavení publikování a dostupnosti úlohy .................................................................................... 47 Obr. 38 Správa měřicích přístrojů ................................................................................... 48 Obr. 39 Formulář pro vloţení nového přístroje .............................................................. 49 Obr. 40 Formuláře editace měřicího přístroje ................................................................. 50 Obr. 41: Kategorie Přístrojů ............................................................................................ 51 Obr. 42 Formulář editace/vloţení kategorie přístroje ..................................................... 51
8
Úvod V posledních letech se stále častěji můţeme setkávat s trendem převodu desktopových aplikací na Internet. A to v podobě webové sluţby jako je například Google Docs nebo stále oblíbenější cloud computing 1systémy jako například Microsoft Azure. Společnost Google letos na své vývojářské konferenci Google I/O představila Chromebook. Jedná se o levný netbook, který pomocí upraveného internetového prohlíţeče Google Chrome na jádru operačního systému Linux přistupuje ke vzdáleným datům a aplikacím na serverech společnosti Google. Na trh se tak poprvé dostává levné zařízení s podobným systémem pro širokou veřejnost. Podle vyjádření společnosti bude Chromebook i pronajímat. Se zařízeními a aplikacemi, které pracují nebo do určité míry spolupracují s cloudovými systémy nebo webovými aplikacemi se budeme v budoucnu setkávat stále častěji. Webové aplikace jsou dnes u široké veřejnosti velice oblíbené, např. webmaily, aplikace pro tvorbu webových stránek nebo e-learningové aplikace, které se těší stále větší oblibě. Hlavním důvodem pouţívání je jejich flexibilita uţívání, není nutné nic instalovat na klientský počítač a především je moţné k aplikaci přistupovat z různých počítačů po celém světě. Uţivatel tak není vázán na vlastní počítač, na kterém by musel instalovat aplikace nebo knihovny. Problém webové aplikace je obecně jejich lokalizace, ne vţdy je v silách autorů aplikaci lokalizovat do více jazyků. Vzhledem ke vzrůstající popularitě smartphonů (chytrých telefonů) a dostupnosti mobilního internetu, jsou stále častěji vyuţívány pro přístup k webovým aplikacím i mobilní telefony. Aktuální trendy však ukazují, ţe k přístupu k webovým aplikacím se vyuţívají specializované aplikace, které komunikují s webovou aplikací. Webové rozhraní Laboratoře UETE je kombinace e-learningového systému a vzdálené laboratoře. S e-learningovými systémy se studenti vysokých škol běţně setkávají a nemají problém je pouţívat. Vzdálené laboratoře přístupné přes internetový prohlíţeč se často nerealizují. Je zde důleţité zdůraznit, ţe připrava a provoz takové laboratoře sebou nese značné náklady. Pro udrţení fungování vzdálené laboratoře je nutné ji udrţovat a kontrolovat a podle aktuálních potřeb i modernizovat.
1
Cloud computing - sdílení hardwarových i softwarových prostředků pomocí sítě.
9
1 E-learningové metody 1.1 Co je e-learning E-learning označujeme jako vzdělávací proces, který je spojen s počítači, informačními a komunikačními technologiemi [19]. Jedná se o moderní nástroj vzdělávání, který je vyuţíván buď jako primární nebo častěji jako doplňkový k prezenční a distanční formě studia. E-learning představuje formu vzdělávání, jejím účelem je zvýšení efektivnosti a kvality vzdělávání [5]. Formy e-learningu je moţné rozdělit na off-line e-learning a on-line e-learning. Off-line e-learning nevyţaduje připojení počítače do počítačové sítě nebo Internetu. Typickým médiem je CD-ROM a DVD-ROM. Nejčastěji je tato forma vyuţívána na ZŠ a SŠ v ČR v kombinaci s prezenčním vzděláváním. On-line e-learning je proces vzdělávání, který vyţaduje intranet, Internet nebo mobilní telefonní síť. Tuto formu můţeme rozdělit na synchronní on-line e-learning, který je závislý na permanentním připojení k počítačové síti, protoţe komunikace mezi studenty a vyučujícím probíhá v reálném čase. Nejčastěji se vyuţívá audio/videokonference, chat, instant messaging, sdílená plocha nebo sdílená aplikace. Druhým způsobem je asynchronní on-line e-learning, kdy účastníci nejsou dostupní v reálném čase. Zprávy si předávají například prostřednictvím e-mailů a diskuzních fór [19].
1.2 E-learning v laboratorních úlohách 1.2.1 E-learningové systémy Vysoké školy u nás i v zahraničí často vyuţívají e-learningové systémy jako je například volně dostupný Moodle2 pro publikaci učebních materiálů, tvorbu výukových testů, videoukázky experimentů, komunikaci a sdílení odkazů na další materiály k výuce. Hlavním cílem této metody je zefektivnění výuky. Student má moţnost získat potřebné informace ke svému studiu na jednom místě ze všech předmětů. V pedagogickém procesu je moţné studentům snadno zaslat aktuální poznatky k probírané problematice, provádět testy teoretických znalostí nebo studentům umoţnit odevzdávání vypracovaných protokolů v elektronické podobě. Přestoţe e-learningové
2
Moodle – on-line vzdělávací prostředí – http://moodle.org, http://moodle.cz
10
systémy umoţňují výše uvedené moţnosti, nevyuţívají je všichni vyučující pro komunikaci se studenty.
1.2.2 Virtuální laboratoře Jednou z forem e-learningu ve výuce laboratorních úloh jsou virtuální laboratoře. Jedná se o simulace, virtuální modely, různé Java aplety nebo flash animace. Jsou to tedy programy dostupné z lokálních sítí nebo spustitelné přímo z Internetu. Na Internetu je dostupné velké mnoţství různých simulací, apletů a flash animací, např. stránky PhET (http://phet.colorado.edu) vytvořené týmem z University of Colorado Boulder. Na Obr. 1 je vidět ukázka Java apletu obvodu baterie s rezistorem. Simulace studentům umoţňují zábavnou formou lépe pochopit probíranou látku a připravit se na skutečné laboratorní experimenty a měření. Nevýhodou grafických simulací je nemoţnost práce s daty. Na Karlovově Univerzitě v Praze představili Java aplety virtuálních laboratoří, které umoţňují import a export dat [15].
Obr. 1 Ukázka Java apletu ze stránek PhET [22]
11
1.2.3 Vzdálené experimenty Na Karlově univerzitě v Praze byl vyvinut vlastní systém iSES pro vzdálené ovládání laboratorních experimentů. Jedná se o otevřenou platformu umoţňující měření a řízení experimentů. Nevýhodou realizovaného systému je nutnost ke kaţdému experimentu připojit i počítač, který plní funkci webového serveru, umoţňujícího vzdálený přístup k experimentu prostřednictvím internetového prohlíţeče. Ke kaţdé měřící stanici lze připojit webovou kameru a sledovat experiment v reálném čase. Na stránkách projektu iSES je veřejně přístupných několik experimentů k vyzkoušení [11]. Další experimenty jsou dostupné i na stránkách Trnavské univerzity na Slovensku [8], kde pouţívají stejný systém. S podobným systémem se lze setkat i v zahraničí, např. v Německu na University of Technology Kaiserslautern, kde připravili úlohu Fotoelektrického efektu (http://rcl.gymnasium.isernhagen.de/eng/index.htm) [15], [6]. Na kanadské univerzitě Athabasca je realizována vzdálená laboratoř chemických experimentů. Webové rozhraní laboratoře není veřejně dostupné, přesto se k němu přistupuje prostřednictvím webového prohlíţeče. Jednotlivé experimenty jsou do interní sítě připojeny prostřednictvím vlastního počítače. Počítače jsou vybaveny potřebnými knihovnami a softwarem pro vzdálené ovládání experimentu a počítače. Pro sledování experimentu v reálném čase jsou pouţity webové kamery. Přístup k jednotlivým experimentům je řešen prostřednictvím webového serveru, který úlohy přiděluje uţivatelům webového laboratoře. V tomto případě je velice dbáno na zabezpečení neoprávněno přístupu k úlohám [13].
1.3 Webové rozhraní Laboratoře UETE Vytvořené webové rozhraní Laboratoře UETE (webové stránky) je kombinací výše uvedených metod. Pro realizaci laboratorních úloh byly převáţně pouţity měřicí přístroje společnosti Agilent. Do sítě byly připojeny prostřednictvím rozhraní LAN, nebo pomocí bran GPIB/LAN, které umoţňují připojit aţ 8 měřicích přístrojů do sítě LAN. Všem přístrojům byly přiřazeny veřejné IP adresy, za účelem přístupu přes síť Internet. Jednotlivé přístroje v laboratoři jsou registrovány v databázi webového rozhraní a informace potřebné pro přístup k přístrojům jsou poskytovány pouze přihlášeným uţivatelům. Protoţe jsou přístroje připojeny do Internetu, je moţné k laboratorním úlohám a měřicím přístrojům přistupovat odkudkoliv.
12
Přístup a ovládání vybraných laboratorních úloh byl realizován formou webových aplikací a je tedy moţné provádět měření na přístrojích v reálném čase prostřednictvím internetového prohlíţeče. Při realizaci úloh se vyskytly problémy s přístupem k přístrojům bez pouţití vlastních webových rozhraní přístrojů. Jako nejlepší řešení se ukázalo připojení přístrojů přes bránu GPIB/LAN, která umoţňuje pomocí funkcí jazyka PHP komunikovat s přístroji. Webové rozhraní není jen pouhým prostředníkem pro přístup k laboratorním úlohám, ale plní spoustu dalších funkcí. Umoţňuje přístup k jednotlivým úlohám časově omezovat, případně je publikovat v nastavených dnech. Student tak nemůţe změřit všechny laboratorní úlohy bez předchozího získání potřebných znalostí např. na přednášce. U laboratorních úloh je moţné publikovat potřebné učební texty, matematické nebo grafické simulace. Student má moţnost si laboratorní úlohy předem důkladně nastudovat a klást otázky vyučujícímu. Na stránkách je moţné publikovat učební texty a další elektronické materiály pro podporu výuky. Portál zajišťuje i komunikaci mezi studenty a vyučujícími prostřednictvím diskuzích fór a automaticky zasílaných e-mailů. Studenti mohou přes portál odevzdávat vypracované protokoly o měření laboratorních úloh. Odevzdané protokoly můţe vyučující ohodnotit bodově i slovně, případně se studentem k protokolu (laboratorní úloze) vést uzavřenou diskuzi.
13
2 LXI standard Technici Hewlett – Packard v roce 1972 vynalezli Hewlett – Packard Interface Bus (HP IB) jako otevřenou komunikační sběrnici (IEEE 488) mezi přístroji a počítačem. Později se z něj stala sběrnice GPIB (univerzální propojovací sběrnice), která je stala nejčastěji pouţívanou sběrnicí u laboratorních přístrojů [26]. V roce 1985 společnost Hewlett – Packard společně s dalšími uvedli VXI (VME eXtensions for Instrumentation) – modulární přístrojový standard pro americkou armádu. Tyto modulární nástroje se staly oblíbené v leteckém a armádní průmyslu [26]. Standard LXI představili společnosti Agilent (dříve Hewlett Packard) a VXI Technology, Inc v roce 2004. LXI (LAN eXtensions for Instrumentation) kombinuje to nejlepší z GPIB nástrojů a VXI modulů. LXI nevyţaduje drahé propojovací prostředky (karty, kabely), k přístroji je moţné se připojit pomocí běţného počítače síťovým kabelem [29].
Obr. 2 Příklad zapojení přístrojů s LXI a bez LXI [1]
V současnosti je se standardem LXI vyráběno přes 1500 přístrojů v různých kategoriích. Přítomnost rozhraní LAN automaticky neznamená, ţe splňuje standard LXI. Aby mohla být zajištěna efektivní spolupráce mezi dodavateli, musí být normou definováno, co LXI je a co není [28].
14
2.1 Webové rozhraní přístrojů Přístroje s podporou standardu LXI obsahují vlastní webové rozhraní pro ovládání měřicího přístroje. K přístroji je moţné přistupovat prostřednictvím internetového prohlíţeče z jakéhokoliv počítače připojeného k Internetu. Novější přístroje mají webové rozhraní naprogramované pomocí HTML a JavaScriptu. Vyuţívají tzv. obrázkových klikacích map, kdy uţivatel zobrazen panel přístroje se všemi ovládacími prvky (Obr. 3). Uţivatel tak můţe přístroj ovládat, jakoby u něj seděl.
Obr. 3 Webové rozhraní přístroje Agilen E4890A
Starší přístroje jako například multimetr Agilent 34410A (Obr. 4) mají webové rozhraní vytvořené pomocí technologie Java. Výsledné rozhraní je uţivatelsky nepřívětivé, chybí návaznost na ovládací panel a displej přístroje a v jednotlivých oknech pro ovládání přístroje se špatně orientuje. Měřicí přístroje je moţné ovládat pomocí webového rozhraní s klikacími mapami, nebo přímo zadávat SCPI příkazy do formuláře. Kaţdý přístroj podporuje určitou sadu SCPI příkazů, které jsou uvedeny v příručce přístroje.
15
Obr. 4 Webové rozhraní multimetru Agilent 34410A
16
3 Použitý software a hardware 3.1 Redakční systém Webové rozhraní je postaveno na redakčním systému Kubikula CMS (Obr. 5), které je průběţně vyvíjen od roku 2008. Kubikula CMS je vytvořen jako základní prvek pro tvorbu webových stránek se specifickými poţadavky. Redakční systém je napsán v jazyce PHP3, pro ukládání dat a nastavení pouţívá databázový systém MySQL4, dále je pouţito několik JavaScriptových knihoven (FancyBox, jQuery a TinyMCE) a PHP knihovny PHPMailer. Redakční systém je postaven na volně dostupných technologiích.
Obr. 5 Administrační rozhraní Kubikula CMS
Redakční systém Kubikula CMS obsahuje funkce pro dynamické publikování stránek, novinek, blog, správu uţivatelů, zabezpečené přihlašování uţivatelů a další 3 4
PHP – skriptovací programovací jazyk, pro programování dynamických internetových stránek. MySQL – multiplatformní databáze, komunikace probíhá pomocí jazyka SQL.
17
funkce. Systém je rozdělen na uţivatelskou část (veřejně přístupnou) a administrační část (přístupná uţivatelům s patřičnými právy). Samotná administrace je naprogramována tak, aby byla uţivatelsky přívětivá a snadno pouţitelná i bez předchozího zaškolení. Popis jednotlivých funkcí redakčního systému je nad rámec této práce.
3.2 NAS server Webové rozhraní je provozováno na zakoupeném NAS5 serveru Synology DS409+ (Obr. 6), který je vybaven čtyřmi harddisky Western Digital, kaţdý o kapacitě 750 GB. NAS server je nakonfigurován v reţimu RAID56, při poškození jednoho z disků nedojde ke ztrátě uloţených dat. Celková kapacita NAS serveru je 2 TB, výměnou disku je moţné celkovou kapacitu zvýšit aţ na 6 TB v reţimu RAID5.
Obr. 6 NAS Synology DS409+ [24]
Hlavní funkcí NASu je provoz webového rozhraní Laboratoře UETE a záznam obrazu IP kamer z laboratoře elektrotechnických materiálů.
3.3 IP kamery Laboratoř elektrotechnických materiálů je snímána dvěma IP kamerami VIVOTEK IP7154 (Obr. 7). Obraz z kamer je nepřetrţitě zaznamenáván na NAS server a uchováván po dobu třiceti dnů. Video záznamy z kamer jsou přístupné
5
NAS – Networl Attached Storage – datové uloţiště na síti RAID5 - svazek/disková skupina se vytváří minimálně ze tří pevných disků a na všechny členské disky se rozkládají bloky dat a informace o paritě. Pokud tedy kterýkoli z disků selţe, systém lze znovu vytvořit pomocí informací o paritě na ostatních discích. 6
18
přes administrační rozhraní NAS serveru (je vyţadován internetový prohlíţeč Internet Explorer 7 a vyšší).
Obr. 7 IP kamera VIVOTEK IP7154 [30]
IP kamery jsou vybaveny vyměnitelným objektivem, vestavěným mikrofonem a noční viděním. Kameru je moţné doplnit o objektiv pro noční snímání, případně externím mikrofon pro kvalitní záznam zvuku. Kamery jsou do sítě připojeny přes rozhraní LAN s moţností napájení, ale je moţné vyuţít i vestavěného Wi-Fi modulu.
19
4 Webové rozhraní Webové rozhraní portálu je veřejně dostupné na internetové adrese http://laboratore.uete.feec.vutbr.cz. Rozhraní bylo pojmenováno „Laboratoře UETE“. Portál je rozdělen do dvou částí. A to na uţivatelskou a administrační. V uţivatelské části je přístup k laboratorním úlohám, vybrané funkce a informace dostupné pouze přihlášeným uţivatelů. Do administrační části mají přístup pouze administrátoři a redaktoři. Redakční systém byl do značné míry upraven pro potřeby portálu. Byly naprogramovány nové moduly pro správu laboratorních úloh, protokolů a měřicích přístrojů.
4.1 Uživatelská část Uţivatelská část portálu je určena především studentům. Obsahuje vlastní laboratorní úlohy, informace o měřicích přístrojích, informace o aktuálních atmosférických podmínkách v laboratoři, obrazový přenos z IP kamer, instalační soubory ke staţení a nápovědu.
4.1.1 Přihlašování uživatelů Přístup pro administraci portálu a měření laboratorních úloh je moţný pouze registrovaným uţivatelům po jejich řádném přihlášení. Uţivatelské účty jsou rozděleny do tří kategorií podle přidělených práv: uţivatel, redaktor a administrátor. Uţivatel má přístup pouze k obsahu v uţivatelské části portálu. Redaktor má povolen přístup do administrace a můţe pracovat pouze s obsahem portálu, nemá přístup k nastavení. Administrátor má stejná práva jako redaktor a navíc můţe zasahovat do nastavení portálu a vystavovat nové uţivatelské účty. Nové uţivatele z řad studentů mohou v administraci registrovat pouze uţivatelé s právy administrátora.
Obr. 8 Přihlašovací formulář
20
Přihlašování uţivatelů je umístěno v pravém horním rohu webové stránky (Obr. 8). Uţivatel vyplní svou e-mailovou adresu a přihlašovací heslo. Kliknutím na tlačítko ok dojde následně k přihlášení registrovaného uţivatele. Volná registrace uţivatelů není z bezpečnostních důvodů umoţněna.
Obr. 9: Uživatelský panel
Po úspěšném přihlášení je zobrazen uţivatelský panel (Obr. 9) se jménem, obrázkem uţivatele, tlačítkem pro odhlášení a uţivatelům s právy administrátora je zobrazeno tlačítko Administrace pro přechod do administrace portálu. Kliknutím na jméno nebo obrázek uţivatele se uţivatel přesune na stránku Můj profil. K odhlášení uţivatele je určeno tlačítko Odhlásit. Přihlášení uţivatele automaticky vyprší po hodině nečinnosti. Současné přihlášení z více počítačů není z důvodu zabezpečení umoţněno. Zapomenuté heslo Pro případ, ţe by uţivatel zapomněl své přihlašovací heslo, je připravena funkce pro vystavení nového hesla. Na stránku pro vystavení nového přihlašovacího hesla se uţivatel dostane kliknutím na odkaz zapomenuté heslo (Obr. 10) pod přihlašovacím formulářem (Obr. 8).
Obr. 10 Odkaz na stránku pro vystavení nového hesla
Stránka pro vystavení nového hesla obsahuje formulář (Obr. 11) pro zadání e-mailové adresy, kterou se uţivatel přihlašuje do portálu. Po zadání e-mailové adresy stačí kliknout na tlačítko ok. Dojde k odeslání e-mailové adresy na portál, kde je adresa ověřena, zda se nachází v databázi uţivatelů. Pokud je e-mailová adresa v databázi
21
uloţena, systém vygeneruje nové heslo a zašle jej na zadanou e-mailovou adresu. Platnost e-mailové zprávy není nijak omezena.
Obr. 11 Formulář pro vystavení nového hesla
O vygenerování nového hesla a zaslání na e-mailovou adresu je uţivatel informován hlášením (Obr. 12).
Obr. 12 Hlášení o vystavení nového hesla a odeslání na e-mailovou adresu
V e-mailu je uţivateli doručeno nové heslo pro přihlášení a upozornění, aby si heslo po přihlášení změnil. Změna hesla po přihlášení je nutná pro zachování bezpečnosti a minimalizaci rizika zneuţití uţivatelského účtu.
4.1.2 Laboratorní úlohy Přehled laboratorních úloh (Obr. 13) je dostupný na stránce Laboratorní úlohy (http://laboratore.uete.feec.vutbr.cz/?id=laboratorni-ulohy). V přehledu jsou zobrazovány pouze laboratorní úlohy, které mají nastavený příznak „publikováno“ a datum publikování je starší neţ aktuální datum. V přehledu se uţivatel dozví základní informace o laboratorních úlohách.
22
Obr. 13 Přehled laboratorních úloh
23
V poloţce přehledu laboratorních úloh (Obr. 14) je uţivatel informován o názvu laboratorní úlohy. Název laboratorní úlohy slouţí jako odkaz na detail popis laboratorní úlohy. Dostupnost úlohy v prvním barevném boxu udává časové rozpětí, kdy je moţné laboratorní úlohy absolvovat. V druhém barevném boxu je k dispozici ke staţení zadání laboratorní úlohy ve formátu PDF, DOC nebo DOCX. Pro přihlášené uţivatele jsou v případě dostupnosti nabízeny i programy pro vzdálené měření v prostředí Agilent VEE Pro. Programy a zapojení laboratorních úloh v rámci své diplomové práce připravoval kolega Bc. Lukáš Götz, téţ student VUT Brno Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií na Ústavu Elektrotechnologie. V třetím barevném boxu je zobrazen stav dostupnosti laboratorní úlohy, který můţe nabývat šesti různých stavů (Obr. 15).
Obr. 14 Položka přehledu laboratorních úloh
Na obrázku (Obr. 15) je zobrazen přehled variant boxu Stav úlohy. První stav se zobrazuje nepřihlášeným návštěvníkům webového portálu. Ze stavu je moţné poznat, ţe daná laboratorní úloha je dostupná pro měření přihlášených uţivatelů. Druhý stav se zobrazí přihlášenému uţivateli, jestliţe je laboratorní úloha dostupná pro měření. Měření laboratorní úlohy je moţné zahájit kliknutím na tlačítko Změřit úlohu.
Obr. 15 Stavy dostupnosti laboratorních úloh
24
Třetí stav se zobrazí přihlášenému uţivateli, pokud z měření laboratorní úlohy přejde zpět na přehled laboratorních úloh (Obr. 13). Čtvrtý stav je uţivateli zobrazen, pokud vyprší dostupnost laboratorní úlohy. Pátá varianta zobrazení stavu laboratorní úlohy se zobrazí u úlohy, která je v daný okamţik vyuţívána jiným přihlášeným uţivatelem. Poslední šestý stav se zobrazí u všech úloh kromě té, kterou uţivatel právě měří. Uţivatel nemůţe spustit měření více úloh najednou. Detail laboratorní úlohy Stránky s detaily laboratorních úloh jsou veřejně dostupné po kliknutí na název úlohy v přehledu laboratorních úloh (kap. 4.1.2). V levém sloupci je zobrazena dostupnost laboratorní úlohy, zadání a program pro měření z počítače, povolená délka měření, stav úlohy a seznam měřicích přístrojů (Obr. 16). V prostředním sloupci je zobrazena textová část laboratorní úlohy, kterou lze v administraci snadno upravit pomocí WYSIWYG7 editoru, který umoţňuje vkládat ilustrační obrázky, grafy nebo odkazy na studijní materiály.
Obr. 16 Detail laboratorní úlohy
7
WYSIWYG - zkratka z anglického What you see is what you get – co vidíš, to dostaneš.
25
V boxu Přístroje je zobrazen seznam pouţitých měřicích přístrojů. Kliknutím na název přístroje se načte stránka s detailem měřicího přístroje. Box informující o stavu laboratorní úlohy zobrazuje stejné stavy jako v přehledu laboratorních úloh (Obr. 15). U kaţdé laboratorní úlohy mají uţivatelé moţnost diskutovat, případně zasílat své dotazy prostřednictvím implementovaného diskuzního fóra Disqus8 (Obr. 17). Diskuze je umístěna na konci textové části laboratorní úlohy. Přihlašování do diskuze není provázáno s přihlašováním do portálu, ale je nastaveno tak, ţe bez přihlášení prostřednictvím vybraných sociálních sítí není moţné do diskuze vkládat příspěvky. Tím je zaručeno, ţe nebude vloţen anonymní nebo neţádoucí příspěvek. Diskuzní fórum Disqus je moţné po zaplacení licenčního poplatku provázat s přihlašováním do portálu. Mezi výhody diskuzního fóra Disqus patří provázanost se sociálními sluţbami, moţnost vkládání obrázků k příspěvkům, sledování vybrané diskuze a přihlašování do diskuze prostřednictvím sociálních sítí. Vkládané příspěvky je moţné spravovat přes administrační rozhraní Disqus.
Obr. 17 Diskuzní fórum v detailu a měření laboratorní úlohy
8
Disqus – podrobnosti na internetové adrese http://disqus.com
26
Měření laboratorní úlohy Měření laboratorní úlohy (Obr. 18) můţe spustit pouze přihlášený uţivatel z přehledu laboratorních úloh (Obr. 13) nebo z detailu laboratorní úlohy (Obr. 16) kliknutím na tlačítko Změřit úlohu. Při zaslání poţadavku na měření laboratorní úlohy portál ověří, zda ve stejný okamţik úlohu nezačal měřit jiný uţivatel. Jestliţe je úloha dostupná, je zahájeno měření laboratorní úlohy a odeslán kontrolní e-mail na adresy
[email protected] a
[email protected]. Přístup k měření laboratorní úlohy je pak pro ostatní uţivatele zablokován. Úlohu tak nemohou měřit dva uţivatelé současně.
Obr. 18 Měření laboratorní úlohy
Na stránce měření laboratorní úlohy (Obr. 18) je v levém sloupci box stavu úlohy a box délky měření nahrazen jedním červeným boxem, ve kterém je zobrazen odpočet času zbývajícího do konce měření a identifikační kód protokolu. Po vypršení času pro měření laboratorní úlohy je měření automaticky ukončeno. Identifikační kód si
27
musí uţivatel zaznamenat pro odevzdání vypracovaného protokolu na portálu. V boxu Přístroje je zobrazen seznam pouţitých měřících přístrojů s informacemi pro připojení přístrojů do programu Agilent VEE Pro. Kliknutím na název měřicího přístroje se uţivateli otevře nová záloţka nebo okno s webovým rozhraním příslušného měřicího přístroje.
Obr. 19 Ukázka měření laboratorní úlohy prostřednictvím internetového prohlížeče
28
Pod textovou částí je umístěno okno webové aplikace pro měření laboratorní úlohy (Obr. 19). Aplikace je naprogramována v jazyce PHP a pro komunikaci s přístroji vyuţívá moţnosti zasílání příkazů pomocí http dotazů prostřednictvím GPIB/LAN brány. Okno programu je rozděleno do několika samostatných bloků. Na obrázku je ukázáno měření úlohy Stanovení C-V charakteristik struktury MOS. Uspořádání bloků a ovládacích prvků je v úlohách odlišné podle dostupnosti výstupů z měřicích přístrojů, např. stream obrazovku přístroj nebo snímání úlohy IP kamerou. Před zahájením měření musí kaţdý uţivatel nejprve provést prvotní nastavení poţadovaných rozsahů měřicího přístroje. Po provedení nastavení je uţivateli zpřístupněno samotné měření úlohy. Naměřené hodnoty se ukládají do dočasného logu v měřicí aplikaci. Naměřené hodnoty uţivatel načte do tabulky kliknutím na tlačítko Načíst výsledky. Export naměřených hodnot do tabulkového procesoru Microsoft Office Excel uţivatel provede označením tabulky s naměřenými hodnotami a jejím zkopírováním do MS Excel.
4.1.3 Laboratoře Na stránce Laboratoře uţivatel najde informace o laboratořích UETE, odkazy na obrazy z IP kamer, čidlo atmosférických podmínek a generátor grafických závislosti rezistivity kovů na teplotě. IP kamery V laboratoři T10 – 3.60 jsou umístěny dvě IP kamery VIVOTEK IP7154 (kap. 3.3). Obraz obou kamer je nepřetrţitě zaznamenávám na NAS server (kap. 3.2) pomocí softwaru Synology Surveillance Station. Doba archivace videozáznamů z kamer je nastavena na třicet dnů, delší dobu by bylo moţné nastavit v administraci NASu, pak je moţné sníţit kvalitu zaznamenávaného videa nebo zvýšit kapacitu disků. Protoţe jsou kamery schopny obslouţit omezený počet uţivatelů, je obraz z kamer jednou za šedesát sekund ukládán prostřednictvím protokolu FTP na NAS server. Na stránkách jsou pak zobrazovány uloţené obrázky z NAS serveru. Server je schopen obslouţit stovky poţadavků na zobrazení obrazu z IP kamer.
29
Obr. 20 Obraz první IP kamery v laboratoři T10 - 3.60
První IP kamera snímá laboratoř T10 – 3.60 (Obr. 20), obraz z kamery je veřejně dostupný na adrese http://laboratore.uete.feec.vutbr.cz/?id=laborator-t10-3-60. Druhá IP kamera snímá detail vybrané laboratorní úlohy (Obr. 21), její obraz je veřejně dostupný na adrese http://laboratore.uete.feec.vutbr.cz/?id=detail-pracoviste.
Obr. 21 Obraz druhé IP kamery v laboratoři T10 - 3.60 na detail pracoviště
30
Nepřihlášeným uţivatelům je na stránce s obrazem kamery povoleno automatické obnovení obrázku kamery po šedesáti sekundách. Častější obnovení nedovoluje nastavení kamer, které jsou schopny odeslat na NAS server obrázek v nejkratším intervalu šedesát sekund. Kliknutím na tlačítko Živý obraz se začne načítat obraz přímo z IP kamery s automatickým obnovením obrazu po třech sekundách. Výsledný obraz je jiţ dostatečně plynulý pro sledování dění v laboratoři nebo laboratorní úloze. Tento způsob zobrazení obrazu z IP kamery má nevýhodu v omezení počtu uţivatelů přibliţně na čtyři. Vyšší počet uţivatelů není kamera schopna obslouţit. Aby mohl být obraz vysílán většímu počtu uţivatelů, musel by se pouţít specializovaný software. Atmosférické podmínky V laboratoři T10 – 3.60 je nainstalován Omega Microsensor iBTHX – W, který je určen pro monitorování atmosférických podmínek. Měřicí přístroj je přes síťový kabel připojen do laboratorní sítě a aktuální měřené údaje jsou veřejně dostupné na adrese http://laboratore.uete.feec.vutbr.cz/?id=atmosfericke-podminky po kliknutí na tlačítko Read sensor (Obr. 22). Podmínkou zobrazení výstupu z čidla atmosférických podmínek je nainstalování rozhraní Java Runtime.
Obr. 22 Zobrazení atmosférických podmínek v laboratoři
31
Grafická simulace závislosti rezistivity kovů na teplotě Na webové stránce Závislost rezistivity kovů na teplotě (http://laboratore.uete.feec.vutbr.cz/?id=zavislost-rezistivity-kovu-na-teplote) je veřejně dostupná univerzální webová aplikace pro generování libovolných grafických závislostí při změně naprogramované rovnice. Na obrázku Obr. 23 je aplikace upravena pro generování grafické závislosti rezistivity kovů na teplotě. Ve formuláři pod vygenerovaným grafem uţivatel zvolí, u kterých dvou kovů chce provést grafické porovnání závislostí. Je moţné měnit rozsah teplot a velikost kroku pro generování grafické závislosti. Kliknutím na tlačítko Vygenerovat graf aplikace vypočítá a vykreslí novou grafickou závislost. Student si na této aplikaci můţe snadno ověřit rozdíly v tepelné závislosti pro různé kovy. Pro generování animovaných grafických závislostí je pouţíván program Swiff Chart Generator, který je nainstalován na externím serveru.
32
Obr. 23 Generátor grafických závislotí rezistivity kovů na teplotě
33
4.1.4 Měřicí přístroje V laboratořích UETE je velké mnoţství měřicích přístrojů. Pro snadnější dohledání informací a zaznamenání nastavení připojení přístrojů do sítě byl vytvořen webový katalog přístrojů. Informace o připojení přístrojů do sítě jsou dále vyuţívány v laboratorních úlohách. Přehled měřicích přístrojů (Obr. 24) je veřejně dostupný na stránce Měřicí přístroje (http://laboratore.uete.feec.vutbr.cz/?id=merici-pristroje). Přehled přístrojů je stránkován po sedmi přístrojích na stránku, přehled je moţné ještě filtrovat podle kategorií přístrojů.
Obr. 24 Přehled měřicích přístrojů
34
Informace pro připojení přístrojů do sítě jsou skryty i přihlášeným uţivatelům. Kliknutím na název přístroje nebo odkaz zobrazit detail přístroje se uţivateli zobrazí stránka s detaily vybraného měřicího přístroje. Detail měřicího přístroje V detailu měřicího přístroje (Obr. 25) je v prvním modrém boxu zobrazen typ přístroje, pod ním obrázek přístroje a následuju druhý modrý box s manuálem případně dalšími soubory. V textovém poli mohou být zapsány potřebné informace o přístroji, nebo pokyny pro připojení atd.
Obr. 25 Detail měřicího přístroje
4.1.5 Můj profil Na stránku Můj profil (Obr. 26) se uţivatel dostane kliknutím na své jméno nebo ikonu v uţivatelském panelu (Obr. 9). V levém modrém bloku Protokoly je vypsán přehled protokolů absolvovaných laboratorních úloh, stav a bodové hodnocení
35
protokolu. Kliknutím na název laboratorní úlohy je uţivateli zobrazen detail protokolu. V pravém zeleném bloku je formulář pro aktualizaci osobních údajů a změnu hesla. Změnu osobních údajů nebo hesla uţivatel uloţí kliknutím na tlačítko Uložit.
Obr. 26 Stránka Můj profil
Detail protokolu V detailu protokolu (Obr. 27) jsou zobrazovány základní informace o protokolu, formulář pro odevzdání vypracovaného protokolu a diskuze s formulářem pro vkládání příspěvků (Obr. 28). V informacích o protokolu je v prvním modrém boxu zobrazen čas měření laboratorní úlohy. V druhém modrém boxu je zobrazeno hlášení nebo odkaz na odevzdaný protokol a stav protokolu. V třetím zeleném boxu je zobrazeno bodové hodnocení a jméno vyučujícího, který protokol hodnotil. Vyučující můţe k protokolu dopsat i slovní hodnocení, které se zobrazí na místě formuláře pro odevzdání vypracovaného protokolu.
36
Obr. 27 Detail protokolu
Formulář pro odevzdání vypracovaného protokolu (Obr. 27) umoţňuje nahrát protokol ve formátu PDF o maximální velikosti 8 MB. Protokol je moţné nahrát pouze po zadání identifikačního kódu, který si musí student poznamenat při měření laboratorní úlohy. Protokol můţe student nahrávat opakovaně a tím přepisovat soubor uloţený na portálu. Jakmile vyučující nastaví stav protokolu na „hodnotí se“ nebo „ohodnoceno“, dojde k zablokování formuláře a soubor protokolu nebude moţné nahrát ani přepsat.
37
Obr. 28 Ohodnocený protokol s ukázkou komunikace
Na obrázku Obr. 28 je vidět příklad ohodnoceného protokolu s ukázkou komunikace formou diskuze mezi studentem a vyučujícím. Nad diskuzí je zobrazeno slovní hodnocení protokolu. Vyučující tak můţe své hodnocení i slovně odůvodnit. Diskuze u protokolu by měla přispět k lepší a rychlejší komunikaci studentů a vyučujících. Na nový příspěvek v diskuzi je příslušná strana upozorněna e-mailem s odkazem na detail protokolu a textem příspěvku.
38
4.2 Administrační část Administrační část (dále jen administrace) je přístupná pouze po přihlášení uţivatele s přidělenými právy redaktor a administrátor. Po přihlášení v záhlaví portálu (kap. 4.1.1) se uţivateli s příslušnými právy v uţivatelském panelu (Obr. 9) zobrazí tlačítko Administrace pro přechod do administračního rozhraní portálu (Obr. 5). Kliknutím na tlačítko se uţivateli načte administrační rozhraní. Při vypršení přihlášení je moţné se do administračního rozhraní přihlásit pomocí formuláře administrace.
Obr. 29 Přihlašovací formulář administrace
Jak uţ bylo výše uvedeno, bylo nutné do redakčního systému naprogramovat nové moduly, aby portál obsahoval poţadované funkce. Moduly pro správu protokolů, laboratorních úloh a měřicích přístrojů jsou v menu seskupeny do bloku Laboratoře UETE (Obr. 30). Administrační rozhraní (Obr. 30) je navrţeno tak, aby jej byl schopen uţivatel pouţívat bez předchozího zaškolení. Je optimalizováno i pro obrazovky s vysokým rozlišením, systém zůstane přehledný i při pouţití funkce zoom v internetovém prohlíţeči. Důleţitým prvkem je sjednocený vzhled modulů a jednotný styl ovládání. Uţivatel tak nemusí přemýšlet jak jednotlivé moduly ovládat. Pro přístup do administračního rozhraní je vhodné pouţívat moderní internetové prohlíţeče jako Google Chrome, Mozilla Firefox nebo Internet Explorer 8/9.
39
Obr. 30 Administrační rozhraní Kubikula CMS
4.3 Protokoly Modul Protokoly je umístěn jako první poloţka v menu Laboratoře UETE, protoţe do něj budou vyučující přistupovat nejčastěji. V přehledu je zobrazen název měřené laboratorní úlohy, jméno studenta, stav úlohy, odkaz na odevzdaný protokol a bodové hodnocení protokolu. Kliknutím na název protokolu se načte Detail protokolu (kap. 4.3.1). Ve sloupci Stav mohou jednotlivé stavy úloh nabývat těchto moţností: měří se, doměřeno, odevzdáno, hodnoceno a ohodnoceno. Ve sloupci se zobrazují odkazy na odevzdané protokoly, kliknutím na odkaz se protokol zobrazí v novém okně.
40
Obr. 31 Přehled protokolů
Aby bylo moţné s přehledem protokolů efektivně pracovat, je doplněn filtraci, která je umístěna nad přehledem protokolů (Obr. 32). První moţností filtrování je podle stavu protokolů. Pod názvem modulu Protokoly jsou zobrazovány stavy protokolů s počtem protokolů v daném stavu. Kliknutím na stav dojde k vyfiltrování přehledu. Mezi filtrem stavů a přehledem jsou umístěny ještě filtry podle jména uţivatele (studenta) a podle názvů úlohy. Filtry je moţné libovolně kombinovat a dosáhnout tak dostatečné přehlednosti.
Obr. 32 Filtrování přehledu protokolů
41
Přehled umoţňuje i hromadnou změnu stavu vybraných protokolů. Například pokud si vyučující vyfiltruje všechny odevzdané protokoly u vybrané laboratorní úlohy, označí je zaškrtnutím checkboxu v hlavičce přehledu. Stačí pak zvolit stav Hodnoceno v nabídce vedle filtrování podle názvu úlohy a kliknout na tlačítko Změnit stav. Systém u vybraných úloha nastaví zvolený stav. Podobně je moţné mazat protokoly. Opět vybereme poţadované protokoly zaškrtnutím chekboxu a poté klikneme na tlačítko Smazat. Systém smaţe vybrané protokoly včetně případně odevzdaných vypracovaných protokolů.
4.3.1 Detail protokolu Modul Detail protokolu je určen pro hodnocení odevzdaných protokolů a komunikaci se studenty (Obr. 33). Vyučujícímu, který hodnotí protokol, jsou zobrazeny informace o měření, formulář pro hodnocení a diskuze. V bloku informace o měřené laboratorní úloze je zobrazen název měřené laboratorní úlohy, datum a čas měření laboratorní úlohy, jméno studenta, odevzdaný protokol, identifikační kód protokolu a selectbox pro volbu stavu protokolu. Kliknutím na název laboratorní úlohy se uţivateli v novém okně načte detail laboratorní úlohy, který se zobrazuje veřejně na stránkách rozhraní. V druhém bloku vyučující můţe zadat bodové a slovní hodnocení protokolu. Změna stavu protokolu a hodnocení protokolu se uloţí kliknutím na tlačítko Uložit změny. Pod blokem hodnocení protokolu je vypisována Diskuze k protokolu, která umoţňuje uzavřenou komunikaci vyučujícího se studentem. Do formuláře pro vloţení příspěvku je moţné vkládat pouze text. Nový příspěvek se uloţí do databáze kliknutím na tlačítko Odeslat. Na nový příspěvek v diskuzi je protější strana upozorněna automatickým odesláním e-mailu s textem příspěvku a odkazem na detail laboratorní úlohy.
42
Obr. 33 Detail protokolu s hodnocením a komunikací
4.4 Laboratorní úlohy Přehled laboratorních úloh (Obr. 34) je informativní a uţivateli umoţňuje rychle zjistit nastavení publikování a přístupu k laboratorním úlohám. Přehled je moţné filtrovat podle stavu publikování úloh prostřednictvím odkazů. Kliknutím na název laboratorní úlohy dojde k otevření formuláře editace laboratorní úlohy. Formuláře pro editaci a vytvoření nové laboratorní úlohy jsou stejné (kap. 4.5). Zaškrtnutím checkboxu v záhlaví tabulky je moţné vybrat všechny úlohy. Nebo uţivatel můţe vybírat jednotlivé úlohy a kliknutím na tlačítko Smazat vybrané úlohy systém smaţe.
43
Obr. 34 Přehled laboratorních úloh v administraci
4.5 Nová laboratorní úloha Formulář pro vloţení / editaci laboratorní úlohy je poměrně rozsáhlý. V první části formuláře (Obr. 35) uţivatel zadá název laboratorní úlohy. Do názvu není nutné vkládat číslování, protoţe pořadí laboratorních úloh je moţné nastavit zadáním číselného pořadí v třetí části formuláře. Do popisu laboratorní úlohy je moţné prostřednictvím WYSIWYG editoru vkládat text, obrázky, videa a animace. S WYSIWYG editorem se pracuje podobně jako s Microsoft Office Word. K laboratorní úloze je moţné nahrát zadání ve formátu PDF, DOC nebo DOCX. K laboratorní úloze je moţné nahrát i program pro vzdálené měření v prostředí Agilent VEE a to formátu VXE nebo ZIP.
44
Obr. 35 První část formuláře pro vkládání/editaci laboratorních úloh
V druhé části formuláře (Obr. 36) se k laboratorní úloze přiřazují měřicí přístroje. Pro přehlednost jsou přístroje rozděleny do kategorií (kap. 4.7). Kliknutím na záhlaví s názvem kategorie se uţivateli zobrazí nabídka přístrojů zařazených v příslušné kategorii. Zaškrtnutím checkboxu vybraných přístrojů jsou přístroje přiřazeny k laboratorní úloze.
45
Obr. 36 Druhá část formuláře pro vkládání/editaci laboratorních úloh – výběr měřicích přístrojů
V poslední třetí části formuláře (Obr. 37) se nastavuje publikování a dostupnost laboratorní úlohy pro měření. V prvním bloku je moţné nastavit stav úlohy, který slouţí k snazšímu rozlišení úloh v administraci a povolení nebo zakázání publikování úlohy na stránkách. V druhém bloku se nastavuje publikování úlohy ve veřejné části portálu (kap. 4.1). Nastavení data publikování je bráno v úvahu pouze při nastavení stavu úlohy v prvním bloku na „Publikováno“. Je tedy moţné nastavit postupné publikování laboratorních úloh ve veřejné části. Laboratorní úlohy je tak moţné studentům zpřístupňovat postupně v průběhu celého semestru. Studenti tak budou laboratorní úlohy měřit aţ po získání potřebných teoretických znalostí. V třetím bloku se nastavuje dostupnost měření laboratorní úlohy a délka měření. Nastavením dostupnosti je moţné omezit přístup k měření laboratorní úlohy na určité časové období i při publikování
46
ve veřejné části portálu. V posledním bloku je moţné zadáním čísla zařadit úlohu do pořadí podle potřeby. V případě, ţe v poli zůstane nastavena nula, je při prvním uloţení úloha automaticky zařazena na konec seznamu úlohu. Novou laboratorní úlohu nebo změny v editované úloze jsou uloţeny kliknutím na tlačítko Uložit úlohu (Obr. 37).
Obr. 37 Třetí část formuláře pro vkládání/editaci laboratorních úloh - nastavení publikování a dostupnosti úlohy
4.6 Měřicí přístroje Modul Měřicí přístroje (Obr. 38) je určen pro správu a evidenci přístrojů v laboratořích UETE. Přehled přístrojů je moţné filtrovat podle volby kategorie v nabídce nad přehledem. Přístroje lze do přehledu přidat kliknutím na tlačítko Přidat měřicí přístroj (kap. 4.6.1). Název přístroje v přehledu slouţí jako odkaz pro otevření okna pro editaci měřicího přístroje. Přístroje, které chceme odstranit, označíme zatrţením checkboxu a klikneme na tlačítko Smazat. Systém odstraní záznam z databáze společně se soubory uloţenými na serveru.
47
Obr. 38 Správa měřicích přístrojů
4.6.1 Nový měřicí přístroj Nový měřicí přístroj přidáme kliknutím na tlačítko Přidat měřicí přístroje v modulu Měřicí přístroje (Obr. 38). Formulář se zobrazí nad přehledem přístrojů. Jedinou povinnou poloţkou ve formuláři je název měřicího přístroje. K přístroji můţeme zapsat typ, IP adresu, GIPB port a RS232 port. Přístroj zařadíme do příslušné kategorie a případně stručně popíšeme přístroje. Aby bylo moţné nahrát obrázek přístroje nebo manuál k přístroji, musí být přístroj poprvé uloţen do databáze kliknutím na tlačítko Uložit přístroj.
48
Obr. 39 Formulář pro vložení nového přístroje
Po uloţení nového přístroje do databáze je načten rozšířený formulář (Obr. 40), který slouţí i pro editaci měřicího přístroje. Ve formuláři jsou navíc zobrazena pole pro nahrání obrázku přístroje a nahrání manuálu a dalších souboru k přístroji. Jsou pouţita standardní políčka s tlačítkem Vybrat soubor. Po kliknutí na tlačítko je otevřen systémový dialog pro výběr souboru. Manuály a příručky je moţné nahrávat pouze ve formátu PDF. Veškeré změny a odeslání souborů na server se uloţí kliknutím na tlačítko Uložit přístroj.
49
Obr. 40 Formuláře editace měřicího přístroje
4.7 Kategorie přístrojů Tento modul je určen pro správu kategorií přístrojů. V přehledu (Obr. 41) je zobrazen název kategorie a počet přístrojů zařazených do kategorie. Novou kategorii uţivatel přidá kliknutím na tlačítko Nová kategorie nad přehledem. Kliknutím na název
50
kategorie je otevřena její editace. Označením kategorie zatrţením checkboxu a kliknutím na tlačítko Smazat, systém vybrané kategorie odstraní.
Obr. 41: Kategorie Přístrojů
Formulář (Obr. 42) pro editaci a přidávání kategorií je stejný. Změny, nebo uloţení kategorie se provedou kliknutím na tlačítko Uložit.
Obr. 42 Formulář editace/vložení kategorie přístroje
51
5 Závěr Z dostupné literatury byl vytvořen přehled aktuálních trendů e-learningových metod vyuţívající Internet, které se uplatňují v pedagogických procesech pouţívaných na českých a zahraničních univerzitách. Úkolem práce bylo seznámit se programovacími jazyky pro tvorbu webových stránek a moţností vzdáleného ovládání měřicích přístrojů přes Internet. Po předchozích zkušenostech s programovacím jazykem PHP bylo webové rozhraní pro správu laboratorních úloh vytvořeno v tomto jazyce. Vytvořená aplikace je veřejně přístupná na internetové adrese http://laboratore.uete.feec.vutbr.cz a byla pojmenována „Laboratoře UETE“. Jako základní prvek aplikace byl pouţit redakční systém Kubikula CMS, který byl doplněn o nově naprogramované moduly pro správu laboratorních úloh, přístrojového vybavení a administraci laboratorních protokolů. Do stránek aplikace byly implementovány obrazové výstupu z IP kamer a senzoru atmosférických podmínek instalovaných v laboratoři elektrotechnických materiálů. Realizovaná aplikace zajišťuje komunikaci mezi vyučujícími a studenty formou diskuzních fór s automatickým odesíláním upozornění na e-mailovou adresu. Do aplikace bylo naprogramováno rozhraní laboratorní úlohy umoţňující vzdálené ovládání laboratorních pracovišť přes síť Internet prostřednictvím webového prohlíţeče. Přístup k měřicím úlohám je zabezpečen a aplikace umoţňuje nastavit časové omezení dostupnosti a délky měření jednotlivých laboratorních úloh. Vytvořený systém bude v rámci předmětu Struktura a vlastnosti materiálů nasazen do provozu ve výuce laboratorních cvičení v akademickém roce 2011/2012. V rámci této práce byl naprogramován univerzální modul pro simulaci fyzikálních veličin vyuţívající komerčně dostupný software Swiff Chart Generator. Modul by v aplikaci pouţit pro generování animovaných grafických závislostí fyzikálních veličin. Názorné pouţití naprogramovaného modulu je představeno v podobě simulace teplotní závislosti rezistivity různých kovů. V práci jsou popsány funkce jednotlivých modulů naprogramované aplikace a současně představuje návod, jak moduly spravovat. Na práci by mohlo být plynule navázáno další činností, která by naprogramovanou aplikaci doplnila o další moduly a nové laboratorní úlohy.
52
6 Seznam použitých zdrojů [1]
AFONSKIY, A., NOVIKOV, A. Test and Measuring Instrument and Systems [online]. 2010-02-01 [cit. 2011-05-11]. LXI Standard. Dostupné z: http://www.tmi-s.com/archive/articles/index.php?ELEMENT_ID=28106.
[2]
BELKO, J. Vzdálený přístup k měřicím přístrojům přes LAN. Brno, 2009. 18 s. Semestrální práce. VUT Brno.
[3]
BELKO, J. Webové rozhraní pro správu laboratorních úloh přes Internet. Brno, 2010. 31 s. Semestrální práce. VUT Brno.
[4]
BELKO, J., GÖTZ, L. Network Connection Application of Measurement Instruments in Technical Diagnostics . Ing FRK, M. Proceedings of the 17 Conference STUDENT EEICT 2011. Brno : NOVPRESS s.r.o., 2011. s. 3. ISBN 978-80-214-4272-6.
[5]
BRABCOVÁ, K. Model e-learingu pro e-commerce [online]. Brno : VUT v Brně, 2011. 91 s. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=35377.
[6]
BROM, P., LUSTIG, F. Vyuţití metody integrovaného e-learnignu pro úvod do kvantové fyziky. In Alternativní metody výuky 2011 [online]. Praha : [s.n.], 2011 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z: http://everest.natur.cuni.cz/konference/2011/prispevek/brom_prispevek.pdf.
[7]
BUDD, A., MOLL, C., COLLISON, S. CSS filtry, hacky a pokročilé postupy. Brno : Zoner Press, 2007. 270 s. ISBN 978-80-86815-54-1.
[8]
E-Laboratórium [online]. 2009 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z: http://kf.truni.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=107&Itemid =147.
[9]
Experti komunity jQuery. jQuery Kuchařka programátora. Brno : Computer Press, a.s., 2010. 436 s. ISBN 978-80-251-3152-7.
[10]
HyperPhysics [online]. 2000 [cit. 2011-05-16]. Resistivity and Temperature Coefficient at 20 C. Dostupné z: http://hyperphysics.phyastr.gsu.edu/hbase/tables/rstiv.html.
53
[11]
ISES - Internet School Experimental System: Crossroad [online]. 2009 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z: http://www.ises.info/index.php/cs.
[12]
KENNEPOH, D. Accessible Elements: Teaching Science Online and at a Distance [online]. Athabasca : Athabasca University Press, 2010 [cit. 2011-0522]. Remote Control Teaching Laboratories and Practical, s. Dostupné z: http://www.aupress.ca/books/120162/ebook/09_Kennepohl_Shaw_2010Accessible_Elements.pdf.
[13]
KENNEPOHL, D., et al. The International Review of Research in Open and Distance Learning [online]. 2005 [cit. 2011-05-23]. Remote Access to Instrumental Analysis for Distance Education in Science. Dostupné z: http://www.irrodl.org/index.php/irrodl/article/viewArticle/260/404.
[14]
KOLKA, Z. Počítačové a komunikační sítě. Brno:VUT FEKT Brno, 2007. 173 s.
[15]
LUSTIG, F., BARDIOVSKÝ, V. Alternativní metody experimentální a laboratorní práce. In Alternativní metody výuky 2011 [online]. Praha : [s.n.], 2011 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z: http://everest.natur.cuni.cz/konference/2011/prispevek/lustig_prispevek.pdf.
[16]
MANALOTO, M. The Next Generation of Test, LXI and Agilent Open [online]. 30.11.2007 [cit. 2009-12-16]. Dostupné z: http://www.tti-test.com/go/lxi/lxipdfs/An_Introduction_to_LXI.pdf.
[17]
MIKLE, P. XCSS - CSS1, CSS2, CSS2.1 - úplná přesná referenční příručka : Rozšířené dynamické HTML, II. část - Káskádové styly CSS. Brno : Zoner Press, 2004. 231 s. ISBN 80-86815-13-7.
[18]
NARAMORE, E., GERNER, J., LE SCOUARNEC, Y., STOLZ, J., GLASS, Michael K. Vytváříme webové aplikace v PHP5, MySQL a Apache. Brno : Computer Press, a.s., 2006. 813 s. ISBN 80-251-1073-7.
[19]
NEUMAJER, O. E-learning [online]. 2007 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z: http://www.artcrossing.cz/e_learning.pdf.
[20]
Photoelectrical Effect [online]. 2006 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z: http://rcl.gymnasium.isernhagen.de/eng/index.htm.
54
[21]
PHP: Hypertext Preprocesor [online]. 2001 [cit. 2010-04-29]. PHP: Hypertext Preprocesor. Dostupné z: http://www.php.net.
[22]
REID, S., WIEMAN, C. PhET [online]. 2010 [cit. 2011-05-22]. Battery-Resistor Circuit. Dostupné z: http://phet.colorado.edu/en/simulation/battery-resistorcircuit.
[23]
SCPI Communucation protocol : Programmable Power Supply [online]. China : ITECH, 2010 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z: http://www.itechate.com/null/ITDOC/IT6322-SCPI-EN.pdf.
[24]
Synology [online]. 2011 [cit. 2011-05-11]. DS409+. Dostupné z: http://www.synology.com/enu/products/DS409+/index.php.
[25]
The Engineering ToolBox [online]. 2006 [cit. 2011-05-16]. Resistivity, Conductivity and Temperature Coefficients for some Common Materials. Dostupné z: http://www.engineeringtoolbox.com/resistivity-conductivityd_418.html.
[26]
The LXI Consortium. History of LXI [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupný z: http://www.lxistandard.org/About/History.aspx.
[27]
The LXI Consortium. LXI | LAN eXtensions for Instrumentation [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupný z www:
.
[28]
The LXI Consortium. LXI Products [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupný z: http://www.lxistandard.org/Products/ProductList.aspx.
[29]
The LXI Consortium. What is LXI [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupný z: http://www.lxistandard.org/About/QAndA.aspx#1.
[30]
VIVOTEK [online]. 2009 [cit. 2011-05-11]. Day & Night Progressive Scan WLAN Fixed Network Camera IP7154. Dostupné z: http://vivotek.com/products/model.php?network_camera=ip7154.
[31]
Worx International Inc. [online]. 2010 [cit. 2011-05-16]. Dostupné z: http://phpmailer.worxware.com/.
55