Projekt Centrum nových metod a příležitostí ve vzdělávání, reg. č. CZ.1.07/1.2.00/14.0011
Vzdělávání v oblasti práv dítěte pro děti a výchovné pracovníky ve volnočasových aktivitách Obr. 1
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
2
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
3
Realizátor projektu: DENEB Int., s.r.o. Masarykovo náměstí 40/2 680 01 BOSKOVICE
[email protected] www.cnmpv.cz
Partneři projektu: Petrov o. s., Dětský dům Zábrdovice, Lazaretní 1, 615 00 BRNO SOŠMaP, Vranovská 17, 614 00 BRNO ZŠ a MŠ Merhautova, Merhautova 37, 602 00 BRNO ZŠ Ostrava - Kunčičky, Škrobálkova 51/ 300, 718 00 OSTRAVA ZŠ Masarykova, Masarykova 291, 757 01 VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ ZŠ a MŠ Vsetín, Turkmenská 1612, 755 01 VSETÍN SŠSPaS Zábřeh, nám. 8. května 2, 789 01 ZÁBŘEH ZŠ a DD Zábřeh, Sušilova 40, 789 01 ZÁBŘEH
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
4
PODĚKOVÁNÍ Autorský kolektiv děkuje kolegům z organizacíškol spolupracujících Autorský kolektiv děkuje všemvšem kolegům ze základních a mimoškolních v projektu, kteří přispěli svými zkušenostmi a příklady dobré praxe
zařízení spolupracujících v projektu, kteří přispěli svými zkušenostmi k vytvoření této publikace.
a příklady dobré praxe k vytvoření této publikace.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
5
PŘEDMLUVA I. Práva dítěte jsou pedagogy, pedagogickými a výchovnými pracovníky v diskursivním proudu vzývána i zatracována. Část odborné veřejnosti namítá proti právům dítěte, že brání jejich subjektům uznávat a plnit povinnosti anebo nést autonomní odpovědnost. Předložený argument poukazuje na jednostranné vnímání či porozumění právům dítěte, a to nejen v nitru pedagogické veřejnosti, ale také u rodičů. Uznaná práva děti neuvolňují z povinností či pozitivně chápané odpovědnosti, již se mají naučit naplňovat. Děti právní či morální povinnosti – vzdor platnosti jejich práv – musejí ctít v sociálním prostředí školy i v obvyklých behaviorálních situacích. Základní funkcí práv dítěte není kontrolovat povinnosti a jejich náležité plnění ze strany organizované společnosti, státu či dospělých (učitelů či výchovných pracovníků). Naopak prvořadou funkcí takových bytostných práv je uspokojovat nejlepší zájmy, případně sociální potřeby dětí. Formálně právní uznání práv dítěte zajišťuje ve světovém měřítku Úmluva o právech dítěte, která vstoupila v platnost před dvaceti třemi roky. Nyní zavazuje 193 smluvní státy. Daná smlouva prohlašuje práva dítěte, poskytuje jim povahu soubornosti s integrujícími účinky, vnitřní soudržnost i vzájemnou podmíněnost. Smlouvu doplňují tři protokoly, přičemž prvé dva jsou povahy substantivní, a tak rozšiřují hmotně právní rozsah souboru práv dítěte. Kdežto třetí, má zatím velmi daleko k platnosti, je procesního charakteru. V systémovém rámci je Úmluva formálním pramenem mezinárodního práva, tam normativně žije a formálně existuje. Avšak jejím cílem je vyvolat právní účinky uvnitř smluvních států, uprostřed zorganizovaných společenských vztahů, a tak učinit práva dítěte společenskou, institucionální a individuální praxí v její banální každodennosti. Vnitrostátní právo řady států umožňuje formální inkorporaci Úmluvy, jejímž právním následkem je možnost přímo používat smluvní ustanovení povinnými subjekty. Podle ústavních norem se stává Úmluva součástí vnitrostátního práva. V případě České republiky je smluvní instrument součástí ústavního pořádku: normového souboru vyznačeného nejvyšší právní silou.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
6
Úmluva učinila z dítěte subjekt práv, podstatně změnila jeho formálně právní status, ale především jeho společenské postavení. Poskytla každému dítěti nárok na sociální, a tím právní aktivitu, třebaže její normová funkce ve věci péče, pomoci a ochrany dítěte nemůže být přehlížena. Podle Úmluvy musí být dítě ve školním i jiném společenském prostředí respektovaným sociálním aktérem. II. John Stuart Mill tvrdí v utilitaristickém zaujetí, a to nikoliv v lexikálním smyslu, že právo jednotlivce je platným nárokem vůči společnosti. Společnost má chránit jeho subjektivní právo buď formou donucení nebo prostřednictvím vzdělání (When we call anything a person's right, we mean that he has a valid claim on society to protect him in the possession of it, either by the force of law, or by that of education and opinion…). Donucení je znakem vnější povahy právního systému, ale i jeho funkcí: donucení se uplatní, jakmile je norma upravující právo člověka porušena. V tomto smyslu jde o funkci konsekutivní a nikoli přesvědčovací; je to nutný a spravedlivý následek protiprávního chování. Stuart Mill na druhém místě odkazuje na cíl i vnější funkci vzdělání ve vztahu k ochraně subjektivních práv člověka. Obdobnou záměrnou úvahou se řídí strany Úmluvy o právech dítěte. Podle čl. 29 odst. 1 písm. b) jedním z cílů vzdělávání je posilovat úctu k lidským právům a k základním svobodám. Práva dítěte jsou, jak všeobecně známo, přítomna mezi cíli edukačního procesu. Avšak funkce vzdělání je ve vztahu k právům člověka jiná než represivní funkce donucení. Vzdělání v oblasti práv umožňuje dítěti rozvíjet dobré sociální vztahy v různém sociálním prostředí: rodině, škole či neformální skupině přátel, a to za předpokladu, že jim dobře porozumí. Dokonce umožňuje dítěti postavit se proti institucionálnímu bezpráví. Rovněž umožňuje dítěti jeho sebepoznání a vyhranění vlastní lidské totožnosti. III. Rámcové vzdělávací programy pro předškolní, základní nebo střední vzdělávání jsou v českém školním prostředí vysloveně orientační a obsahově ploché vůči společenskovědním otázkám lidských práv či práv dítěte. Vertikální vztahy mezi jednotlivcem a společností i horizontální mezilidské vztahy jsou prvotně upraveny mezinárodními a ústavními normami, jež
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
7
upravují práva člověka či dítěte. Odtud musí vzdělávání začínat, přestože znalost norem není samospasitelná. Spíše je nutné klást důraz na behaviorální ztotožnění, na pochopení toho, proč jsou dobré ve společenském i individuálním smyslu. Vzdělávací programy pouze označují objekt učiva a jeho očekávané kognitivní výsledky. Programy přisuzují problematice lidských práv či práv dítěte téměř zanedbatelný význam. Ačkoli Česká republika záhy po svém zřízení nabyla postavení strany Úmluvy o právech dítěte, nedokázaly za dlouhý čas její příslušné orgány a školy různých stupňů účinně naplnit cíl vzdělávání uložený do čl. 29 odst. 1 písm. b). Problematika práv dítěte je slabou složkou učiva v mateřských, základních nebo středních školách, jak konečně vzdělávací programy doslovně přiznávají. Předkládaná publikace pro vzdělání v oblasti práv dítěte by se mohla stát jedním z prostředků částečné nápravy škol, a to v duchu Komenského Všenápravy (Panorthosie). Publikace odpovídá na otázky proč a jak učit práva dítěte. Publikace je napsána pedagogy pro pedagogy a má vlastnost, která smluvnímu i programovému podchycení práv dítěte v ontologickém smyslu obvykle chybí: konkrétnost. V tom tkví jejich věcná niternost a odborná identita. Proto by mohla být nejen pedagogickou veřejností přijata, ale taktéž, snad i průběžně, používána. To je přání tvůrců nad jiná.
Brno, podzim 2012
Dalibor Jílek
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
8
Obsah Předmluva (Dalibor Jílek)
5
Úvod
10
1. Proč se zabývat právy dítěte a lidskými právy i v neziskovém sektoru
11
2. Článek 12 Úmluvy OSN o právech dítěte: Právo dítěte vyjadřovat své názory a být slyšeno ve všech záležitostech, které se jej dotýkají
13
2. 1 Obecný úvod
13
2. 2 Výklad ustanovení prvního odstavce článku 12
14
2. 3 Aplikace v kontextu nízkoprahových zařízení
16
3. Parlament
17
3. 1 Důvody, proč založit parlament nebo o jeho principech přemýšlet i tam, kde vystačíme s neformální samosprávnou diskusí
17
3. 2 Průběh vzniku parlamentu
20
3. 3 Smysl parlamentu při tvorbě pravidel
21
4. Rozvoj dobrého klimatu mezi zaměstnanci jako základ úspěšné práce s dětmi a naplňování práv dítěte
26
5. Další vzdělávání pedagogických pracovníků
30
6. Vzdělávání v oblasti práv dítěte
32
6. 1 Cíle
32
6. 2 Výchova k lidským právům formou kroužku „Malý právník“
33
6. 3 Specifická témata a praktické využití znalostí lidských práv
35
6. 4 Učení ve skupině
36
Závěr
44
Použitá literatura
45
Další zdroje
45
Doporučená literatura
46
Přílohy
48
Příloha č. 1 - Kompetence prolínající se školní i volnočasovou činností dětí
48
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
9
Příloha č. 2 - Příklady projektových dnů k právům dítěte
51
Příloha č. 3 - „Koberec“
56
Příloha č. 4 - Malý právník
59
Příloha č. 5 - Děti celého světa
62
Příloha č. 6 - Den Země
65
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
10
Úvod Cílem předkládané publikace je pomoci všem, kteří pracují s dětmi ve volném čase, pracovníkům pracujícím s dětmi ve volném čase efektivněji vést a vychovávat děti k lidským právům prostřednictvím vlastního kvalitního porozumění této problematice a osvojením si vyzkoušených a účinných technik práce s dětmi. Jádrem publikace je práce s klimatem kolektivu, zapojování dětí do rozhodovacích procesů, posilování jejich komunikačních dovedností, schopnosti spolupracovat v kolektivu a v neposlední řadě výchova k demokratickým principům. Pojetí práce směřuje k přirozenému předávání konceptu lidských práv jako nedělitelných, vzájemně propojených práv směřujících k ochraně jednotlivce a k tomu, aby mohl plně realizovat svůj životní potenciál. Zároveň se zde ale lidská práva představují také jako uvědomění si role a zodpovědnosti každého za dění kolem sebe a za to, aby svůj potenciál využíval k ochraně práv druhých. Práva jedněch totiž nejen začínají tam, kde práva druhých končí, ale především porušování práv druhých vždy znamená i ohrožení našich vlastních práv v celé skupině či komunitě, ať už přímo nebo nepřímo snížením respektu k lidským právům jako takovým. Autoři kladli maximální důraz na význam prožitku v kontrastu s pouhým slyšením informací, na motivování prostřednictvím vnímání rozdílu, jaký může každý jednotlivec znamenat pro fungování svého nejbližšího okolí, a na budování schopností dětí a jejich sebedůvěry, aby byly připravené a ochotné se do dění kolem sebe zapojovat. Mnohé z těchto postojů dodnes chybějí i dospělým. Přáním autorů je, aby tato publikace přispěla k tomu, že dospělí zítřka ponesou zodpovědnost za svou dobu připraveněji než my sami dnes. Autoři děkují za umožnění vzniku tohoto materiálu projektovému týmu, a především do projektu zapojeným odborníkům pracujícím s dětmi, bez nichž by realizace projektu nebyla možná. A díky patří také dětem a studentům, kteří jsou trvale důkazem toho, že úsilí dospělých vynaložené na to, aby bylo jejich hlas slyšet, se vždy mnohonásobně vrátí.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
11
1. Proč se zabývat právy dítěte a lidskými právy i v neziskovém sektoru Všichni, kdo se setkávají ve své práci s dětmi, pro ně představují vzory chování. Pozornost dětí nikdy nekončí s posledním zvoněním ve škole a s odchodem domů. Právě naopak, tím, že si děti své volnočasové aktivity mohou samy vybrat, přistupují k nim více motivovaně, uvolněněji a možná i pozorněji. S celou svou pozorností přitom děti sledují, jak všichni dospělí, se kterými se při svých volnočasových aktivitách setkávají, sami jednají ve svém životě. Pro všechny výchovné pracovníky je zásadní rozumět lidským právům, protože dospělí, kteří sami aktivně, příkladně a důsledně potírají diskriminační postoje, udržují disciplínu na základě pozitivních, respektujících a nenásilných metod a důsledně odmítají jakékoliv postoje schvalující či rozšiřující násilí, vedou děti k respektování práv druhých a k řešení konfliktů bez násilí. Práva dítěte jsou lidskými právy, vycházejícími z důstojnosti každé lidské bytosti. Práva dítěte nelze oddělit od širší problematiky lidských práv. Používání pojmu práva dítěte má vyzdvihnout potřebu zajištění plné realizace lidských práv specifické skupiny osob - osob do 18 let věku. Výchovou k lidským právům a právům dítěte učíme děti zároveň fungovat v právním státě. Děti se učí vnímat fungování společnosti a jednotlivce na základě pravidel – norem stanovujících práva, povinnosti, sankce a upravujících prostředky ochrany práv a struktury pro jejich zajištění. Učí se žít v kolektivu a ve společnosti, komunikovat a řešit konflikty, hájit své zájmy, vycházet se svými vrstevníky i s autoritami. Vnímáním reakce systému na své jednání se děti učí odhadovat důsledky svého jednání a korigovat svá očekávání a jednání tak, aby dosahovaly vytčených cílů. Pozorováním hodnot dospělých se děti také učí stanovovat si své vlastní cíle a hodnoty. Znalost práv dítěte a prostředků jejich ochrany, včetně konkrétních postupů, tedy i na koho a jak se obrátit v případě problému, dětem zajišťuje vyšší míru bezpečí před násilím ve sféře prevence i při řešení případů násilí. Významné je také zvýšení důvěry dětí v systém ochrany, na
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
12
který by se měly obrátit v případě ohrožení. Přitom se snižuje i riziko, že konkrétní dítě bude samo šikanovat nebo tolerovat šikanu. Výchova k lidským právům učí děti uvědomovat si svou vlastní zodpovědnost za dění kolem nich a význam aktivní participace na něm. Děti, které jsou zvyklé utvářet si vlastní názor, jednat o něm, kriticky hodnotit situaci a vidět dopady svého úsilí na život svého kolektivu, jsou samy motivované a připravené nést zodpovědnost za své jednání. Díky této ochotě přispívat k utváření situace kolem nich si tak děti budují lepší komunikační dovednosti a také zdravé sebevědomí. Obojí vede k ochraně dětí před negativními společenskými jevy a i k jejich subjektivní spokojenosti s jejich působením v daném kroužku, klubu nebo oddíle.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
13
2. Článek 12 Úmluvy OSN o právech dítěte: Právo dítěte vyjadřovat své názory a být slyšeno ve všech záležitostech, které se jej dotýkají 2. 1 Obecný úvod Článek 12 Úmluvy OSN o právech dítěte (dále jen Úmluva), který bývá stručně označován jako právo na participaci, představuje jeden z nejvýznamnějších přínosů Úmluvy a v kontextu lidskoprávních úmluv je unikátní. Reflektuje totiž specifické postavení dítěte jako aktivního subjektu práv, který ale není plně autonomní, a proto jeho právo na participaci v rozhodovacích procesech, které se ho týkají, zasluhuje zvláštní pozornost. Jedná se o jeden ze čtyř základních principů Úmluvy (vedle nediskriminace, práva na život a rozvoj a nejlepšího zájmu dítěte), které je třeba respektovat a naplňovat i při interpretaci a implementaci všech ostatních Úmluvou zakotvených práv. Jeho realizace v praxi vyžaduje odbourávání tradičních autoritativních vzorců chování osob i společenských struktur a vede ke zkvalitňování rozhodovacích procesů a k lepšímu zapojování dětí do společenských procesů. Při výkladu tohoto článku je třeba brát ohled na vyvíjející se kapacity dítěte a jim odpovídající rostoucí míru participace dítěte na rozhodování. Významnou roli přitom hrají rodiče a osoby pečující o dítě. Tato se postupně z role vedoucí mění na roli poradní. Způsob, jakým rodina vede děti ke vzájemnému respektu, komunikaci o názorech svých členů a řešení odlišných názorů i zvládání konfliktních situací, se pak promítá v jednání a očekávání dětí v dalších kontextech. Volnočasové aktivity by měly, podobně jako škola, na tomto základě stavět či ho možná někdy i do jisté míry nahrazovat. Pro účely probíraného tématu je zásadní jeho odstavec jedna, který bude detailněji rozebrán níže.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
14
2. 2 Výklad ustanovení prvního odstavce článku 12 Článek 12 1) Státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy, zabezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni. 2) Za tímto účelem se dítěti zejména poskytuje možnost, aby bylo slyšeno v každém soudním nebo správním řízení, které se jej dotýká, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce anebo příslušného orgánu, přičemž způsob slyšení musí být v souladu s pravidly vnitrostátního zákonodárství. Hodnocení schopnosti formulovat svůj vlastní názor
Má vést k aktivnímu zjišťování, zda dítě dokáže mít svůj vlastní názor. Nemělo by se nikdy jednat o prosté odmítnutí uvažovat o schopnostech dítěte např. na základě věku. Dítě má od raného dětství názor na záležitosti, které se ho týkají. Přitom není ani třeba, aby bylo schopno vyčerpávajícím způsobem hodnotit všechny související aspekty dané otázky, stačí, aby jí dostatečné porozumělo a mohlo si na ni vytvořit názor. U malých dětí je v této souvislosti třeba zdůraznit roli neverbální komunikace, kreslení obrázků, řeč těla. (Norský zákon o školkách stanoví povinnost vést již tyto děti k tomu, aby si vytvářely vlastní názor a podporovat je v tom, aby ho také vyjadřovaly.) I u větších dětí je třeba brát v potaz jejich kulturní prostředí a způsob, jakým se v něm vyjadřují.
Právo svobodně tento názor vyjadřovat
To znamená bez nátlaku nebo manipulace, v atmosféře bezpečí, bez diskriminace. Zvláštní pozornost je třeba věnovat např. dětem se zdravotním postižením či jinak znevýhodněným a odbourávání genderových či jiných stereotypů nebo předsudků.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
15
Dítě se může samo rozhodnout, zda svůj názor vyjádří nebo ne, jedná se o jeho právo, nikoliv povinnost. Aby si dítě mohlo utvořit svůj názor, potřebuje dostatečné informace o věci, podané včas a srozumitelným způsobem respektujícím rozvíjející se schopnosti dítěte. Aby se dítě mohlo rozhodnout, zda se vyjádří, musí také vždy vědět, za jakých podmínek tak může učinit a jaký to bude mít dopad. Ve všech záležitostech týkajících se ho
Tuto klauzuli je třeba vykládat široce (to vyplývá i z přípravných prací na textu Úmluvy), od záležitostí každodenního života až po širší společenská témata (jak ukazuje např. fungování dětských parlamentů). Praxe některých britských škol ukazuje, že děti mohou být zapojeny do rozhodovacích procesů o vytváření nových sportovních či rekreačních zařízení, o fungování školních jídelen, do procesu výběru nových pracovníků, do výběru školních uniforem, do stanovení celoškolních vzdělávacích cílů, do řešení bullyingu a výchovných problémů, do hodnocení škol při inspekcích apod. Podobně při vytváření programu každého klubu nebo oddílu ale i při vytváření pravidel jeho fungování by děti měly mít své slovo.
Jeho názoru musí být věnována patřičná pozornost odpovídající jeho věku a zralosti.
V kontrastu s prostým nasloucháním je třeba názor dítěte skutečně zvážit a potom dítě informovat, jaký vliv měl jeho názor na konečné rozhodnutí. Aspekt věku a zralosti je třeba vždy hodnotit společně, úzce totiž souvisejí s hodnocením schopnosti formulovat svůj vlastní názor, přičemž se hodnotí „rozumnost“ a „nezávislost“ názoru. Čím významnější je řešená otázka, tím důležitější je správné zhodnocení míry pozornosti a vlivu na konečné rozhodnutí.
V souladu s rozvíjejícími se schopnostmi pak dítě postupně přebírá zodpovědnost za svůj život.
Na dítě však nesmí být nikdy přenášena zodpovědnost, kterou není připraveno nést.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
16
2. 3 Aplikace v kontextu nízkoprahových zařízení Pro nízkoprahová zařízení je zásadním přínosem efektivních participačních procesů jejich motivační role. Děti a mládež navštěvují nízkoprahová zařízení, protože je vnímají jako něco svého – na základě vnímání svého vlivu na jejich chod, program i organizaci. Procesy zajišťující účast dětí na rozhodovacích procesech musejí být: 1) transparentní – způsobem předem všem známým, výběr jejich reprezentantů by měl probíhat demokratickým způsobem; 2) dobrovolné; 3) nediskriminační a inkluzivní – znamená důraz na zapojení skupin znevýhodněných ať už příslušností k menšině, zdravotním postižením nebo pohlavím, bourání stereotypů a odstraňování (je třeba zamyslet se i nad tím, jak zapojit méně průbojné děti); 4) informativní – informace musí být podávány v rámci předem určeného procesu, pravidelně, včas, srozumitelně a v dostatečném rozsahu; 5) relevantní – skutečný vliv a dostatečné informování o způsobu a míře zohlednění vyjádřených názorů, a to pokud možno co nejdříve v celém procesu konzultace. K zajištění efektivní implementace je třeba otázky participace zahrnout dostatečně i do vzdělávacích či tréninkových programů učitelů, vychovatelů a také manažerů zařízení, aby byli všichni tito pracovníci schopni vhodně pracovat s dětmi a s jejich názory. Podle velikosti zařízení a míry organizovanosti volnočasové organizace, oddílu nebo klubu je také třeba určit míru formálnosti nebo naopak neformálnosti procesů, které mají zajistit, aby děti vykonávaly svůj podíl na rozhodovacích procesech v těchto zařízeních.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
17
3. Parlament 3. 1 Důvody, proč založit parlament nebo o jeho principech přemýšlet i tam, kde vystačíme s neformální samosprávnou diskusí Založit parlament na půdě neziskových organizací může znít překvapivě, přesto i zde může mít svůj smysl, a to zejména ve větších zařízeních s vyšším počtem oddílů, skupin nebo kroužků a velkém počtu dětí. Fungovat bude nikoliv jako cíl sám o sobě, ale jako prostředek, jak zajistit stálý vklad dětí do chodu organizace, jak vytvářet klima důvěry a otevřené komunikace a budovat v dětech a mládeži pocit zodpovědnosti za dění v jejich klubu/klubovně nebo oddíle. V menších organizacích třeba jen o jednom oddíle nebo klubu jeho roli splní neformální pravidelný prostor pro diskusi o organizaci činnosti a reflexi fungování. I při takovém neformálním diskutování je třeba mít na paměti stejné cíle a principy tak, aby děti skutečně měly příležitost a cítily, že se od nich očekává věcné hodnocení a přispívání k fungování jejich skupiny, kroužku nebo oddílu. Na začátku je dobré si říci, zda všichni z organizace přítomnost parlamentu akceptují, protože bude vyžadována jejich spoluúčast. Smyslu funkce parlamentu musí věřit všichni. Vedení organizace se také může rozhodnout, jak bude parlament vypadat. Při stanovování cílů parlamentu je vhodné si zformulovat argumenty, proč vůbec mít parlament a proč jej podporovat. Níže uvádíme několik argumentů:
učí děti znát a používat jejich práva a povinnosti
pomáhá pracovníkům při práci s chodem organizace a zajišťováním dalších aktivit
učí děti zodpovědnosti
sbližuje, podporuje partnerskou komunikaci
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
18
Jak pracuje parlament, aby byl efektivní Poté, co je parlament stanoven a pravidelně se schází (např. 1x měsíčně), může pracovat následujícím způsobem – organizace voleb, tvorba pravidel, stanovení cílů, realizace aktivit, průběžné hodnocení, slavnostní zakončení. Mimoto mohou členové parlamentu fungovat také jako hlas ostatních dětí, mohou přinášet podněty a navrhovat řešení. Způsoby organizace organizaci zajišťují samotné děti organizaci zajišťuje pověřená osoba – koordinátor organizaci zajišťují děti spolu s pověřenými osobami Zaměříme se na parlament, jehož organizaci zajišťuje pověřená osoba - koordinátor. Výhodou koordinátora je, že má přehled o dění v organizaci a je styčnou osobou, o které všichni vědí a na niž se obracejí. Funkce koordinátora Koordinátorem se zde nazývá pověřená osoba. Tou může být mentor v organizaci nebo mentor, který pracuje s dětmi i ve škole. Koordinátor nedělá práci za děti, ale partnersky je vede, je silným motivátorem, mentorem, radí jim v problematických situacích a vhodnými otázkami je přivádí k vlastním řešením, učí je samostatnosti. Děti pak mají možnost přebírat zodpovědnost za vlastní práci a za své chování, plánovat si práci, rozdělovat úkoly, pracovat ve skupině apod. Koordinátor zpočátku nastavuje skupinu tak, aby byla schopna efektivně a konstruktivně spolupracovat. Po prvotních fázích je vhodné pustit se do prvního projektu, který by neměl být příliš náročný, aby bylo možné ho úspěšně dokončit. Volíme tedy takovou činnost parlamentu, která je viditelná a dává tak parlamentu smysl, například zahájení sezóny, taneční soutěž, vánoční besídka.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
19
Časový harmonogram Je dobré stanovit si časový harmonogram na školní rok. Zobrazuje, kolik aktivit chceme spolu s parlamentem uskutečnit a kolik času můžeme a musíme v jednotlivých měsících aktivitám věnovat. Zároveň ukazuje, jak na sebe aktivity navazují či se prolínají. Odhaduje se, že by parlament měl za školní rok stihnout dva až tři větší projekty a několik menších. Záleží však na okolnostech a podmínkách každé organizace.
Obr. 2
„Koberec“ - forma parlamentu, Dětský dům Zábrdovice
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
20
3. 2 Průběh vzniku parlamentu Přípravná fáze V přípravné fázi bude důležitá hlavně role koordinátora. Volby Volby lze naplánovat buď velmi jednoduše, nebo tak propracovaně, že budou připomínat opravdový volební den s volebními lístky, urnami apod. Rovněž záleží na organizaci, kolik dětí bude nominovat jako kandidáty. Může to být například 2 - 6 dětí různých věkových skupin nebo kdokoliv, kdo dostane hlasy. Kandidáti si mohou spolu s koordinátorem připravit svoji předvolební řeč, kampaň. Každý kandidát si k sobě může zvolit pomocníky z řad dětí. Pak se uskuteční slavnostní volby, které musí být předem propagované. Voleb se mohou zúčastnit i rodiče, součástí voleb může být prezentace některých kroužků. Po sečtení hlasů pak mohou být zvolení zástupci slavnostně uvedeni do úřadu. Role Parlament potřebuje mít za sebou viditelné výsledky. Jednotliví členové mohou např. 1x za měsíc svolávat schůzky nebo v rámci kroužků informují děti o tom, co se děje. Opačným směrem mohou nosit podněty. Aby projekty probíhaly úspěšně, je vhodné rozdělit si role. To může proběhnout v rámci prožitkového kurzu formou prožitkové aktivity. V průběhu této aktivity by měli členové parlamentu kolektivně řešit nějaký problém (více situací, kde se projeví přirozené role). Děti pak mohou na základě proběhnuté aktivity, prožitku pojmenovat, kdo všechno by měl ve správně fungujícím týmu být. Nejčastěji to bývá předseda, zástupce předsedy, zapisovatel, časoměřič, pokladník, fotograf, mluvčí, propagátor, grafik, vedoucí a členové výborů (ekologický, kulturní atd.)
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
21
3. 3 Smysl parlamentu při tvorbě pravidel Začněme u sebe Většinou bereme řád jako něco, co je platné, vyhovující, co mají děti dodržovat. To, že jej děti příliš nedodržují, přičítáme malé soustavné kontrole, nedůslednosti. Často velmi tvrdě trváme na námi stanoveném řádu, nevidíme důvod řád měnit, spíše bychom tam přidávali další a další povinnosti dětí. A jaký řád a povinnosti mají zaměstnanci organizace? Jaká práva mají? Než začneme s dětmi tvořit nová pravidla chování, začněme u sebe. Tvorba nových pravidel se zaměstnanci Se skupinou může pracovat někdo z vedení nebo může pomoci externí pracovník. Měl by to být ten, kdo je přesvědčen o správnosti tohoto počínání. Forma práce - sněhová koule. Je to forma skupinové práce, ve které se postupně zvětšují, „nabalují“ pracovní týmy. Téma i cíl výuky zůstávají stejné. Touto metodou může pracovat celá třída. (Dagmar Sitná, Metody aktivního vyučování. Portál 2009). Zaměstnanci přítomní na schůzce se rozdělí na sudý počet skupin (nejméně 4, nejvýše 8), v každé skupině by měl být někdo z dopoledních a někdo z odpoledních aktivit. Každá skupinka má svůj stůl, okolo kterého si sednou, určí se zapisovatel. Úkol: Pokuste se formulovat a na připravený papír zapsat 5 práv a 5 povinností zaměstnance v naší organizaci. Každý bod zapište pouze tehdy, pokud s ním všichni v dané skupině souhlasí. Až všechny skupiny ukončí svou práci, vždy 2 skupiny se sesednou dohromady. Úkol: Zvolte si vedoucího. Na 10 barevných papírů zapište opět 5 práv a 5 povinností vždy na jeden papír pouze jedno pravidlo. Tentokrát se na každém právu nebo povinnosti musí shodnout většina členů nově vytvořené skupiny, vedoucí skupiny dává hlasovat o každém bodu, který ještě skupiny nemají zapsaný ve svém původním seznamu.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
22
Na flipchart se připevní dva velké papíry - jeden nadepsaný PRÁVA, druhý nadepsaný POVINNOSTI. Skupiny na ně postupně nalepují své výsledky, poté se přečtou všechna nalepená pravidla. V případě, že se některá shodují, ponechá se jen jedno - to, které bylo podle názoru přítomných nejlépe naformulováno. Poté dostane každý účastník 6 barevných lepících lístečků a má za úkol přidělit vždy 3 lístečky těm právům, resp. povinnostem, o kterých si myslí, že jsou nejdůležitější a že by v novém řádu neměly chybět (pokud nejsou k dispozici lepící lístečky, můžou se použít fixy a dělat na papíry k příslušným pravidlům čárky. Závěr: spočítat počet získaných hlasů. Ta práva a povinnosti zaměstnance, která získají nejvíce hlasů, se stanou součástí interního řádu organizace. Tento postup lze použít i u dětí. Pokud budou členové skupiny souhlasit s vytvořením nových práv a povinností na základě svých názorů, může se práce organizovat pomocí vedoucích jednotlivých aktivit, kroužků. Práci by měl řídit koordinátor tvorby řádu k tomu určený - může to být někdo z vedení nebo ze zaměstnanců, který má práci s parlamentem na starosti. Tvorba řádu s dětmi V první etapě je možné s dětmi provést stejný postup jako se zaměstnanci. Spíše než k vytvoření nového řádu slouží tato etapa k tomu, aby děti začaly ve skupinkách diskutovat o pravidlech chování, např. na doučování. Některé z výroků se mohou stát součástí řádu. Zkuste se podívat na svůj dosavadní řád, mají v něm děti jen povinnosti nebo i práva? Z návrhu dětí sestaví koordinátor návrh práv a povinností a seznámí s ním nejprve zaměstnance, následně i parlament, děti. Pokud většina dětí s novým řádem souhlasí, jeden jejich zástupce ho u koordinátora podepíše. Tvorba pravidel s dětmi, např. chování na doučování Tvorba pravidel je také jedním z nástrojů pro vytváření bezpečného klimatu. Pravidla dávají hranice, pocit jistoty a bezpečí v případě, že jsou smysluplná, srozumitelná a splnitelná a
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
23
na jejichž vytváření se děti podílejí. Jsou současně prevencí konfliktních situací i pomůckou při jejich řešení. Negativní znaky pravidel: 1. negativní formulace – říkají, co nemám, a ne, co mám 2. netýkají se vzájemných vztahů dětí (jde spíše o chování požadované učitelem), pokud jsou děti k pravidlům dostrkány, jsou často neochotny se jimi řídit, protože to nejsou jejich pravidla. Pokud se na něčem podílíme, spoluvytváříme to a přijde nám to smysluplné, jsme ochotni se tím řídit a nést za to zodpovědnost. Principy vytváření pravidel: Smysluplnost vytváření pravidel a respektování pravidel musí být dětem zřejmá. Děti se na vytváření pravidel spolupodílejí. Vlastní aktivita, vlastní přemýšlení je cestou k pochopení i přijetí toho, o čem je řeč. To, jak pravidla vznikají, má značný vliv na jejich dodržování či porušování. Pravidla mohou být dvojího druhu: 1. Provozní pravidla pro soužití lidí „vedle sebe“ (např. pravidla silničního provozu) 2. Pravidla soužití ve smyslu „spolužití“ (např. pravidla slušného chování) V chodu zařízení existují obojí. Děti by se tedy měly podílet na vytváření obojích pravidel. To, co je v kompetenci vedoucího samotného, je vytváření pravidel soužití společně s dětmi. Mravenčí práce – upevňování pravidel Mnozí si myslí, že by se při vytváření pravidel měly současně vymyslet i tresty. Tresty ovšem nejsou motivační. Buď dítě trest přijme, ale dál si bude dělat, co chce, nebo bude pravidla dodržovat jen ze strachu před trestem. V obou případech to má nežádoucí účinek. Pravidla vytváříme s dětmi také proto, abychom umožnili vnitřní přijetí faktu, že chovat se podle smysluplných pravidel je správné, a to bez ohledu na to, zda mě někdo hlídá nebo ne.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
24
Po vytvoření pravidel a jejich vyvěšení na viditelné místo v učebně nastává pro vedoucího mravenčí práce komentování. Nemusí chválit, nemusí trestat, jen komentuje, popisuje chování, hodnotí, zda např. úkol dopadl dobře, protože si děti naslouchaly. Diskuse nad pravidly nám během schůzek s dětmi umožňuje podporovat sebehodnocení. Děti by měly dostat prostor zhodnotit, která pravidla se daří dodržovat a proč, co je možné udělat pro to, aby se nám to lépe dařilo atd.
Obr. 3
Společná práce nad pravidly v kroužku Malý právník, Dětský dům Zábrdovice
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
25
Obr. 4
Děti při výtvarném zpracování pravidel chování, Dětský dům Zábrdovice
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
26
4. Rozvoj dobrého klimatu mezi zaměstnanci jako základ úspěšné práce s dětmi a naplňování práv dítěte Zařízení, která realizují otevřenou komunikaci s dětmi a realizují plně jejich podíl na rozhodovacích procesech, získávají díky tomu lepší přehled o kvalitě svého fungování. Pro bezproblémové zvládání trvalé a otevřené komunikace všech pracovníků s dětmi či jejich zástupci a s jejich parlamentem je třeba, aby všichni pracovníci sami dokázali zvládat kritiku, vnímat silné i slabé stránky své práce i celého zařízení a byli ochotni trvale pracovat na zlepšování své práce i organizace. K tomu dopomáhají procesy supervize a sebehodnocení. Dle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. Obsah standardů kvality sociálních služeb, stojí v kapitole 10 e), že poskytovatel má zajišťovat pro zaměstnance, kteří vykonávají přímou práci s osobami, kterým je poskytována sociální služba, podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka. Často je tím myšlena tzv. supervize1. Supervize je služba placená, a pokud organizace nemůže tuto podporu svým zaměstnancům zajistit, je vhodné, aby si organizace zajistila alespoň vlastní hodnocení. Námět pro snadno proveditelné hodnocení uvádíme níže.
1
Jedná se o setkání pracovníka/ů (supervize může být skupinová nebo individuální) za přítomnosti supervizora, tedy nestranného odborníka, který pomáhá vytvořit bezpečné a tvořivé prostředí. Během tohoto setkání se mohou pracovníci podělit se všemi situacemi, vztahy či pocity, které vnímají jako problematické. Supervizor nemá za úkol hodnotit či kritizovat, ale naopak pomoci pochopit neuvědomované souvislosti, vztahy a pocity a jejich dopad na pracovní činnost a všechny její aspekty. Supervize napomáhá vnímat a reflektovat vlastní práci a vztahy, a to nejen vztahy ke klientům, ale také k vedení organizace a mezi členy pracovních týmů navzájem. Napomáhá hledání nových řešení problematických situací. Supervize je zaměřena na prohloubení prožívání, lepší porozumění a rozvoj nových perspektiv profesního chování. Cílem supervize je vyšší uspokojení z práce, zvýšení kvality a efektivity práce a v neposlední řadě prevence syndromu vyhoření. V současné době se začíná myšlenka supervize prosazovat i v dalších odvětvích, kde jsou vztahy s lidmi součástí práce.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
27
Cílem zpracování vlastního hodnocení je, abychom si uměli odpovědět na otázky:
Jak jsme na tom?
Co musíme udělat, abychom situaci zlepšili?
Kvalita a úroveň managementu zařízení a stylu jejího řízení významně a výrazně rozhoduje o kvalitě organizace. Reálný obraz o silných a slabých stránkách managementu je tak důležitou podmínkou dalšího rozvoje organizace, její kvality i úspěšnosti. Jedním z bodů, vypovídajícím o kvalitě řízení a managementu, je navíc právě jeho schopnost provádět kvalitní sebehodnocení vytvořit z něj systémový prvek, provádět ho opakovaně a získané výsledky využívat efektivně k identifikování priorit a cílů, k vytváření pozitivního klimatu a k rozvoji organizace. Při hodnocení by si primárně měla organizace umět odpovědět na čtyři základní otázky: 1. Jak kvalitní je naše organizace? 2. Jak kvalitní je výchovně vzdělávací proces? 3. Jak kvalitní je tým pracovníků? 4. Jak kvalitní je vedení a styl jeho řízení? Dobrá sebehodnotící zpráva by měla obsahovat tři základní položky:
klíčové silné stránky organizace,
oblasti, které je nutno a možno rozvíjet,
potřeby, priority a cíle. I když je velmi těžké specifikovat termíny kvalitní organizace, kvalitní výchovně
vzdělávací proces, kvalitní tým zaměstnanců, kvalitní řízení organizace, je nutné stanovit indikátory těchto kvalit, abychom mohli měřit míru jejich dosažení. Hlavními čtyřmi indikátory (dalších indikátorů může být celá řada) je, že kvalitní organizace:
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
28
zná (má stanovené) své cíle;
umí zhodnotit, zda její aktivity jsou se stanovenými cíli v souladu;
ví, jaké jsou její potřeby a co musí být rozvíjeno, aby uspěla v konkurenci ostatních organizací;
ví, zda změny, které probíhají, fungují. K jednotlivým oblastem vlastního hodnocení organizace - včetně kvality řízení - by se
měli vyjádřit všichni zaměstnanci (mělo by jim to být umožněno). Vlastní analýzu získaných dat by však měl provádět užší tým, neměla by být záležitostí většího počtu zaměstnanců. Po provedení analýzy a zpracování dat by mělo vedení zpracovat pracovní verzi hodnotící zprávy, s níž by měli být zaměstnanci seznámeni. Základní nástroje pro provedení analýzy lze členit do tří základních bodů: 1. Rozhovory: individuální, skupinové; formální, neformální; s dětmi, se zaměstnanci, s ostatními členy organizace,… 2. Analýza dokumentů - plánů rozvoje organizace, koncepcí jednotlivých kroužků a aktivit, výročních zpráv, hodnocení tisku, výsledných aktivit a prací dětí… 3. Dotazníky - analýza dat zjištěných dotazníky, anketami, STEP analýza, SWOT analýza, … Významným zdrojem informací by měla být položka č. 3 - analýza dat zjištěných dotazníky, anketami. Poměrně rozšířenou metodou jsou dotazníky, ty si můžeme vytvořit vlastní. Dotazník námi sestavený je „adresný a konkrétní pro danou organizaci“, na druhé straně může při jeho tvorbě dojít k řadě rizik při stanovení kritérií nebo vhodné formulaci otázek. Pokud jsou dotazníky vytvořeny správně, poskytují kvalitní zpětnou vazbu.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
29
Pro sebehodnocení řídících schopností je možno použít tzv. Feedback 360°. Jedná se o metodu zpětné vazby, která je používána pro cílený rozvoj manažerských dovedností a kompetencí, ke zvyšování efektivnosti jednotlivých manažerů i manažerského týmu jako celku. Zpětná vazba 360° je založena na hodnocení pracovního výkonu jedince v klíčových manažerských kompetencích, které představují nejkritičtější oblasti výkonu v oblasti řízení lidí:
komunikační dovednosti: dotazovací dovednosti, poslechové dovednosti;
manažerské dovednosti: řízení porad, řízení projektů, řízení změn, týmové dovednosti;
dovednost osobního rozvoje: řízení stresu, efektivita práce, zvládání konfliktů. Řídící pracovník při této metodě provádí nejen sebehodnocení, ale získá i zpětnou vazbu
od spolupracovníků. Na základě výsledků výstupní zprávy může identifikovat své silné stránky a priority pro osobní rozvoj. Výhodou této metody je její objektivita, nevýhodou pak nutnost zakoupení testu. Bližší informace lze získat např. na www.ism.cz, www.educity.cz a www.minerva-art.cz. Supervize je placená služba. Je to „něco navíc“ mimo další vzdělávání. Je však na zvážení, zda finanční prostředky vynaložené na „běžné“ vzdělávání pracovníků jsou skutečně efektivně zúročeny. Vzhledem k náročným výchovně vzdělávacím situacím, týmovou supervizi vidíme jako velmi přínosnou.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
30
5. Další vzdělávání pedagogických pracovníků V rámci tématu výchova k právům dítěte v kontextu lidských práv se obvykle hovoří především o povinnostech zaměstnanců pracujících s dětmi. Aby tito pracovníci mohli odvádět kvalitní práci, je třeba jim poskytovat trvalou podporu a to, formou supervize a sebehodnocení, a dále prostřednictvím trvalého vzdělávání, ať už při nástupu nových pracovníků nebo pokračujícími možnostmi vzdělávání pro zaměstnance stávající. V mnoha organizacích se často střídají zaměstnanci, studenti na praxi. Vedení organizace by si mělo stanovit minimální požadavky na základní úroveň pedagogických zkušeností či znalostí. Praxe představuje pro pracovníky nevládních organizací cenné zkušenosti v práci s dětmi pocházejícími z rozmanitých sociálních podmínek, s dětmi, které mají specifické potřeby. Tyto podmínky zároveň také potřebu vzdělávání ještě více zdůrazňují. I v neziskových organizacích je nutné další vzdělávání pracovníků v oblasti pedagogickopsychologické a speciálně pedagogické, zvláště pak v případech, kdy hlavní činností je doučování. Není nutné mít pedagogické vzdělání, ale pro zajištění kvalitní práce je třeba získat alespoň určité minimální penzum vědomostní a metodické, to lze získat účastí na seminářích, které pořádá např. Pedagogicko-psychologická poradna Brno http://www.pppbrno.cz/, Středisko služeb
školám
http://www.sssbrno.cz/
nebo
Národní
institut
pro
další
vzdělávání
http://nidv.cz/cs/. Další kvalitní kurzy a vzdělávání určené pracovníkům v oblasti sociálních služeb, školských a zdravotnických zařízení nebo v jiných pomáhajících profesích poskytuje sdružení Podané ruce http://ies.podaneruce.cz/kurzy/. Další vzdělávání v oblasti lidských práv a práv dítěte lze realizovat i neformálně studiem webových stránek lidskoprávních organizací jako třeba Amnesty International, Ekologický právní servis, Liga lidských práv nebo Člověk v tísni. Na trhu je k dispozici celá řada publikací zabývajících se základy lidských práv, jejich principy, aktuálními otázkami i historií. Z těch zaměřených specificky na výchovu mládeže k lidským právům uveďme alespoň Radou Evropy zpracovanou a volně dostupnou publikaci Kompas: http://www.mladezvakci.cz/fileadmin/user_upload/publikace/Kompas_manual.pdf
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
31
O konkrétní situaci a otázkách řešených Českou republikou lze mnohé užitečné informace najít také na stránkách Rady vlády pro lidská práva. Helsinský výbor každoročně zpracovává zprávu o stavu lidských práv v České republice, podobně o stavu lidských práv u nás píší každoročně i ve výročních zprávách mezinárodních organizací lidská práva monitorujících – například Amnesty International, Americké ministerstvo zahraničí (US Department) apod. Jednotlivými oblastmi lidských práv se zabývají další tematicky zaměřené organizace, například ty usilující o odstraňování diskriminace žen jsou sdruženy v České ženské lobby, jiné organizace se soustřeďují na ochranu práv cizinců a uprchlíků, další řeší zase problémy ochrany práv dítěte apod. Dlouhodobé sledování práce alespoň několika z těchto organizací doporučujeme i jako zdroj inspirace pro pedagogy a děti, představují totiž praktické příklady lidskoprávní práce v každodenním životě. Navazování kontaktů s těmito organizacemi představuje nejen pro pedagogické pracovníky, ale i pro děti, vždy velmi podnětnou příležitost, jak se dozvědět více o teorii a hlavně praxi práv dítěte a lidských práv.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
32
6. Vzdělávání v oblasti práv dítěte Koncepce zařízení je směřována spíše k volnočasovým aktivitám než k rozvíjení kompetencí. Za ty by měla zodpovídat především škola. Toto rozdělení však není striktní a v praxi se mnohé kompetence prolínají školním i volnočasovým programem dětí. V Příloze 1 uvádíme kompetence, které se mohou prolínat i volnočasovými aktivitami a přispívají k rozvoji osobnosti dítěte. Prostředí s volnočasovým nábojem může být významným prostorem, modelem, kde se formuje prosociální chování dětí, především tedy na základě vlastní prožité zkušenosti, na pozorování chování a jednání ostatních dětí i dospělých. Společné zážitky otevírají možnost získat dovednosti potřebné k řešení životních situací. Nehodnotí se zde výkon, nesoutěží se, kdo je lepší a šikovnější. Jde o to, podpořit děti v prezentování vlastních názorů, nebát se. Důvěra je zde nezbytná.
6. 1 Cíle Cíle pro jednotlivá témata v oblasti práv dítěte formuluje vedoucí kroužku sám přiměřeně ke skupině, se kterou pracuje. Je dobré si cíle stanovit. Lépe se nám tak bude pracovat, když budeme vědět, kam aktivitami směřujeme. Cíle také volíme dle svých vlastních limitů. Pokud je mým cílem např. naučit děti chápat pojem předsudek a sám mám s předsudky problém, je dobré se zamyslet nad tím, co v takovém případě dětem přináším a zda opravdu půjde o nestranný pohled na věc. Kromě hlavního cíle je nutné seznámit děti s jednotlivými tématy, zážitkovou formou jim dát potřebné dovednosti, tím se plní další cíle jako např. rozvoj komunikace, sebepojetí, sebepoznání atd. Možné postupy a) seznámení se s vybraným právem b) zjišťování názorů a zkušeností dětí
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
33
c) aktivita, řešení úkolů, situací s využitím rozmanitých metod d) rozhovor, sdílení prožitků ve skupině f) společná formulace závěrů g) zpětná vazba, hodnocení, sebehodnocení Vzdělávací oblasti např. Člověk a jeho svět Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je tvořena jedním, totožně nazvaným vzdělávacím oborem. Ten se dál člení na pět tematických okruhů, kdy právě tematický okruh „Lidé kolem nás“ může sloužit jako pomocník pro tvorbu dílčích cílů pro parlament. „V tematickém okruhu Lidé kolem nás si děti postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu tolerance, pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Poznávají, jak se lidé sdružují, baví, jakou vytvářejí kulturu. Seznamují se se základními právy a povinnostmi, ale i s problémy, které provázejí soužití lidí, celou společnost nebo i svět (globální problémy). Celý tematický okruh tak směřuje k prvotním poznatkům a dovednostem budoucího občana demokratického státu.“ (RVP ZV, s. 37) Stěžejním pojmem výchovy k lidským právům je spolupráce, zaměříme se proto na skupinovou formu práce. Více času trávíme s dětmi, když jsou pohromadě, a proto se více naučí vzájemně ze svých interakcí.
6. 2 Výchova k lidským právům formou kroužku „Malý právník“ I v kroužku se může vycházet z témat, kterými se některé školy zabývají v rámci osobnostní a sociální výchovy.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
34
Obecné okruhy témat Obecná témata, která se týkají problematiky lidských práv: základy lidských práv, bezpečnost, demokracie, diskriminace a xenofobie, globalizace, chudoba, média, mír a násilí, rovnost mužů a žen, sociální práva, sport, vzdělání, zdraví, životní prostředí,… Okruhy: A) Svoboda a rovnost
Rovnost individuálních práv (každý má svá práva, ty i já)
Právo na identitu (právo na jméno, … )
Svoboda smýšlení včetně náboženské svobody, právo vyjádřit svůj názor
Ochrana před diskriminací – genderová rovnost, ochrana práv etnických či národnostních menšin apod. (přístup ke vzdělání, k zaměstnání, ke službám)
Ochrana před mučením nebo jiným krutým nelidským či ponižujícím zacházením nebo trestáním Ochrana lidských práv osob se zdravotním postižením (přístup ke vzdělání, službám, sociální integrace) B) Právo na vzdělání, hru a odpočinek Právo na výchovu a vzdělání včetně volby vzdělanostní cesty (rodiče vychovávají své dítě, každé dítě má právo se učit a vychodit školu podle svých skutečných možností) Právo hrát si a odpočívat (ochrana před dětskou prací, tj. hospodářským zneužíváním prostřednictvím zaměstnávání ohrožujícího rozvoj a zdraví dětí, přístup ke kultuře, prostor pro hru) C) Právo na výživu a zdraví Právo na přežití a rozvoj (výživa, oblečení, bydlení - povinnosti rodiny a státu)
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
35
Právo na zdraví (na nejlepší možný zdravotní stav; lékařská pomoc a péče, právo na duševní zdraví - odborná pomoc při zdravotních potížích)
6. 3 Specifická témata a praktické využití znalostí lidských práv Vzhledem k praktickým otázkám života dětí lze doporučit zaměřit zvláštní pozornost na otázky, u kterých se předpokládá, že mohou být pro děti snadno představitelné a také využitelné v jejich životě. Tyto požadavky splňují například tato témata: 1) Diskriminace a prostředky právní ochrany před diskriminací, např. na základě pohlaví, věku, etnického původu, sexuální orientace apod. Zde lze představit základní zakotvení v Ústavním pořádku České republiky, v mezinárodních dokumentech závazných pro Českou republiku a v antidiskriminačním zákoně. Zabývat se definicí diskriminace a její postižitelností. Představeny by měly být také konkrétní prostředky ochrany – Státní úřad inspekce práce, role veřejného ochránce práv, role soudů národních, popř. mezinárodních apod. Výborně využitelné jsou mediálně známé případy, kdy soudy rozhodovaly o diskriminaci (případ D. H. proti České republice před Evropským soudem pro lidská práva apod.). 2) Ochrana před násilím – například před domácím násilím, násilím ve vztahu, šikanou, rasovou a jinou nenávistí, motivovaným násilím apod. Opět se lze zabývat otázkami právního zakotvení a konkrétními prostředky ochrany – policie, soudy, nevládní organizace. 3) Ochrana před nesprávným postupem úředního orgánu – příklady možných problémů a prostředky ochrany – stížnosti, využití zákona o přístupu k informacím, role veřejného ochránce práv, občanské poradny a jiné nevládní organizace apod. 4) Práva pacientů – jejich zakotvení v zákonech, problematika informovaného souhlasu, prostředky ochrany – jak jednat u lékaře, stížnosti, žaloby apod.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
36
Ke všem těmto tématům lze přizvat odborníky z nevládních organizací i státních úřadů, soudů, kanceláře veřejného ochránce práv apod., kteří s nimi pracují. Cílem je vést děti k tomu, aby si uvědomovaly praktický vliv lidských práv na svůj život a učily se jednat připraveně a informovaně, vnímaly hranice práv, dokázaly předcházet porušování lidských práv svých nebo osob ve svém okolí a uměly také adekvátně a efektivně zareagovat v případech jejich porušení.
6. 4 Učení ve skupině Kroužek sám o sobě již může být skupina, záleží na počtu dětí. Pokud je dětí více než 4, lze již uvažovat o rozdělení skupiny a některá témata zpracovat tak, aby děti mohly pracovat v menším počtu. V případě, že jde o věkově smíšenou skupinu, doporučujeme skupinky věkově promíchat. Pravidlo čtyř: Čtyřčlenné skupiny umožňují maximum komunikace mezi jednotlivci naopak ve skupinách o třech nebo o více než čtyřech členech zůstávají často někteří členové stranou. Tři druhy učení ve skupinách 1. Děti pracují společně na individuálních úkolech. 2. Děti pracují ve skupině na úkolu se společným výsledkem (např. na řešení problému nebo konstrukční úloze). 3. Děti pracují společně na činnostech, které přispívají ke společnému výsledku, např. při zpracovávání různých častí jednoho projektu. Úkoly pro práci ve skupinách Skupinová práce nemá být jen sociální zkušeností, ale má na zúčastněné děti klást i kognitivní nároky. Jaké druhy úkolů jsou nejvhodnější pro skupinovou spolupráci?
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
37
Interaktivní diskuse, v níž skupiny zkoumají a diskutují o zadaném tématu (např. nějaký obraz, zhlédnuté video nebo jiný výtvor). Spolupracují tak, že shromažďují nápady, jak daný objekt vysvětlit, sdělují si zkušenosti vztahující se k tématu nebo vyslovují názory a hodnocení. Příklad: skupinová četba, uspořádávání věcí do posloupnosti (např. rozstříhané řádky článku novin), řazení věcí podle preferencí, zařazování věcí do souborů (např. co vnímáme jako kladné a co jako záporné). Řešení problému, kde skupiny prodiskutovávají otázku nebo situaci s otevřeným koncem a rozhodují se mezi různými možnými postupy. Příklad: jak uspořádat sbírku na dobročinný účel, řešení ekologického nebo sociálního problému, řešení úlohy na počítači, příprava na skupinové vystoupení. Výroba výtvoru, kde skupiny pracují jako týmy při vytváření nějakého hmotného produktu. Příklad: výroba různých plánků města, přispívání různými prvky ke společnému výtvoru (příprava časopisu) nebo práce na jednom velkém výtvoru (stavba papírové věže). Plánování skupinové činnosti K hlavním prvkům při plánování skupinové činnosti patří: Velikost skupiny: Jak velké skupiny budou dobře pracovat? Složení skupiny: Podle volného výběru, přátelských vazeb, se smíšenou nebo stejnou úrovní schopností? Řízení skupiny: Jaké dovednosti a jaké strategie vedou k úspěchu? Dovednosti pro skupinovou práci – vytváření týmů Děti je třeba učit, jak ve skupinách spolupracovat, a vést je k tomu, aby si uvědomily, které dovednosti a způsoby chování vedou k úspěšné práci ve skupinách.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
38
K tomu děti potřebují získat tyto dovednosti: Schopnost chápat potřeby druhých a dávat jim prostor Schopnost vyjádřit svůj názor Schopnost naslouchat názorům druhých Schopnosti odpovídat, klást otázky, diskutovat, přít se a argumentovat Následující typy činností pomáhají rozvíjet dovednosti potřebné pro skupinovou spolupráci: Kdo pracuje nebo hraje ve skupinových týmech? Děti uvádějí různé druhy skupin nebo týmů (např. sportovní družstva, nemocniční týmy, školní sportovní družstva atd.). Sepište je a přečtěte nahlas nebo zapište na tabuli. Zvolte z nich jeden, např. sportovní družstvo. Diskutujte: Na čem závisí v takovém družstvu dobrá týmová práce? Jaká mají být pravidla? Požádejte děti ve skupinách, aby vymyslely šest až deset pravidel pro společnou práci. Až se na nich děti dohodnou, mohou je vyvěsit na nástěnce ve formě plakátu a seznámit s nimi ostatní. Např. Dej každému příležitost promluvit Necháme druhého domluvit Pomáhej druhým a podporuj jejich snahu přispět do diskuse Posmívání není pro nás …
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
39
Dokážete předvést skupinový výtvor? Požádejte děti, aby si naplánovaly výrobu díla, k níž by přispěl každý člen skupiny. Každému členu můžete svěřit jeden prvek budoucího výtvoru, např. jeden barevný fix nebo jeden segment díla. Dílem může být text, projekt, hudební nebo pohybové vystoupení, výrobek, loutkové představení. Přežili byste jako skupina na pustém ostrově? Skupiny si představí, že ztroskotaly na pustém ostrově. Co by potřebovaly k přežití? Čím by mohl každý člen skupiny přispět, aby pomohl ostatním přežít? Co by bylo potřeba udělat? Jak by se členové o tyto úkoly podělili? Kdybyste našli mořem vyplavenou bednu, co byste v ní nejraději nalezli, aby vám to pomohlo přežít? Shodněte se na deseti předmětech a pokuste se seřadit je podle důležitosti. Mezi skupinami si své seznamy porovnejte. Dokáže vaše skupina navrhnout řešení problému? Skupiny uvažují o předloženém problému. Mají jej prodiskutovat a pokusit se společně dohodnout, jak jej řešit. Příkladem problémů můžou být obecná mravní dilemata jako např.: Dvě děti najdou na ulici peněženku s 200 Kč. Co by s ní měly udělat? Dokážete si ve skupině číst? Skupina se střídá v hlasitém předčítání povídky nebo knížky a děti mají o přečteném diskutovat. K tomu bude většina skupin potřebovat nějaké vedení. Může být užitečné sestavit společně z nápadů všech skupin soupis otázek, které zaměří pozornost skupin na děj, na ilustrace a na způsob, jak je příběh napsán. Hodnocení skupinové, kooperativní práce Hodnocení průběhu a výsledků skupinové práce je důležité. Děti by měly sledovat, jak si ve vzájemné spolupráci počínají, a ujasnit si, čemu se naučily, jak se jim spolu pracovalo apod.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
40
Pozornost by se měla soustředit na to, co se opravdu dělo, co se kdo touto zkušeností naučil. Vedoucí sleduje, jak se kdo zapojuje a jakých pokroků skupina dosahuje: Přímé pozorování a dělání poznámek (nebo poslouchání magnetofonového záznamu diskuse) Rozhovor
s jednotlivci,
skupinou,
celou
třídou
–
sebehodnocení
jednotlivce,
sebehodnocení skupiny, hodnocení skupin navzájem Sledování reakcí členů skupiny Náměty k otázkám pro reflexi práce ve skupině (vždy je ovšem třeba zadat jen jednu otázku): Jak se vám dnes pracovalo? Pracovali jste co nejlépe? Drželi jste se tématu? Co vám dělalo problém? Jak jste řešili problém? Dařilo se vám dodržovat pravidla? Co jste cítili při plnění rolí? Co jste se naučili od ostatních? Co se nám podařilo? Co uděláme příště jinak, aby to už bylo dobré? Po skončení práce může každá skupina prezentovat své závěry ostatním. Nedoporučuje se srovnávat výsledky jednotlivých skupin, protože se to považuje za soutěživý prvek. Kroužek se může zabývat i hrami pro rozvoj komunikace, posilování kladného vnímání sebe sama a spolupráce obecně, viz doporučená literatura níže.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
41
Práva a techniky asertivního jednání Asertivní techniky: Škrábnutá gramodeska – neustálé opakování svého požadavku nebo postoje bez stupňování napětí Otevřené dveře – namísto sporu přiznáme kritikovi, že má do jisté míry pravdu Negativní aserce – aktivně a se zájmem podporujeme manipulativní kritiku dotazy typu: „A co myslíte, že jsem ještě neměl dělat?“ Asertivní práva (se staršími dětmi o nich budeme diskutovat):
Mám právo posuzovat své vlastní chování, myšlenky a pocity a být si za ně a jejich důsledky sám odpovědný.
Mám právo nenabízet žádné výmluvy, vysvětlení ani omluvy svého chování.
Mám právo posoudit, zda a nakolik jsem odpovědný za řešení problémů druhých lidí.
Mám právo dělat chyby a být si za ně odpovědný.
Mám právo říci: „Já nevím.“
Mám právo být nezávislý na dobré vůli druhých lidí.
Mám právo dělat nelogická rozhodnutí.
Mám právo říci: „Já ti nerozumím.“
Mám právo říci: „Je mi to jedno.“
Mám právo se svobodně rozhodnout, kdy budu nebo nebudu asertivní.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
42
Obr. 5
Děti v rámci kroužku Malý právník – Téma: právo na zdraví, Dětský dům Zábrdovice
Obr. 6
Návštěva doprovodného programu na hradě Špilberk – právo na domov, Dětský dům Zábrdovice
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
43
Obr. 7
Návštěva skautského tábora - Právo na kamaráda, Dětský dům Zábrdovice
Obr. 8
Děti překládají text z romského jazyka do češtiny - právo na užívání vlastního jazyka, Dětský dům Zábrdovice
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
44
Závěr Tento modul vznikl v úzké spolupráci s pracovníky ve volnočasových aktivitách. Autoři jsou pevně přesvědčeni, že pomůže výchovným pracovníkům být pro děti, které navštěvují volnočasová zařízení, dobrým průvodcem při prohlubování porozumění významu lidské důstojnosti a způsobům, jak ji chránit a posilovat. Nadějí autorů také je, že se úsilí výchovných pracovníků při realizaci zde doporučených forem práce s otázkami lidských práv vrátí v uspokojení z vlastního rozvoje, z rozvoje dětí, z dobrého nastavení vztahu důvěry a otevřené komunikace a také ze zkvalitnění práce celého zařízení.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
45
Použitá literatura BÁČA, M., Sebehodnocení školy, in. Vedení školy v praxi. Praha: RAABE, 2005 DUBEC, M., Třídnické hodiny. Metodika práce třídního učitele s tématy osobnostní a sociální výchovy. Praha: o. s. Odyssea, 2007 Ke stažení zde: http://www.odyssea.cz/soubory/e_kurzy/tridnicke_hodiny.pdf
Další zdroje Pilotní verze příručky pro koordinátory žákovských parlamentů. Centrum pro demokratické učení. http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1232/skolni-parlament.html/ http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/1233/SKOLNI-PARLAMENT---PROC-ANO.html/
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
46
Doporučená literatura BELZ, H. SIEGRIST, M., Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Praha: Portál, 2001 http://obchod.portal.cz/produkt/klicove-kompetence-a-jejich-rozvijeni/ BRANDER, P. et al., KOMPAS: Manuál pro výchovu mládeže k lidským právům. Praha: Česká národní agentura Mládež, 2006 http://www.mladezvakci.cz/fileadmin/user_upload/publikace/Kompas_manual.pdf ČECHOVÁ, B. et al., Nápadník pro rozvoj klíčových kompetencí ve výuce. Praha: Scio, 2006 LEBEER, J.:
Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje. Praha: Portál, 2002
http://obchod.portal.cz/produkt/programy-pro-rozvoj-mysleni-deti-s-odchylkami-vyvoje/ MALÍŘOVÁ, E. (ed.) et al., Svět v nákupním košíku (7 manuálů k programu globálního vzdělávání). Brno: Společnost pro Fair Trade, 2008 MALÍŘOVÁ, E.; PAVLÍČKOVÁ, M.; RYCHTECKÁ, M. (eds.) et al., Svět do všech předmětů: globální témata pro 2. stupeň ZŠ a víceletá gymnázia. + 1 CD-ROM. Brno: Společnost pro Fair Trade ve spolupráci s Agenturou rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje, 2009 MDG´15., Rozvojové cíle tisíciletí. Manuál pro učitele středních škol. [online]. Praha: Partners Czech, 2007 MORVAYOVÁ, P.; MOREE, D. Dvakrát měř, jednou řež. [online]. Praha: Varianty, Obě publikace jsou dostupné online z www.varianty.cz POLITEIA – Sada pracovních listů, animací a metodik. Praha): Gemini o. s., 2008 Více informací naleznete na www.cedu.cz a www.politeia.cz SITNÁ, D., Metody aktivního vyučování. Praha: Portál 2009 http://obchod.portal.cz/produkt/metody-aktivniho-vyucovani/
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
47
Další doporučené zdroje Člověk v tísni - publikace dostupná z http://www.varianty.cz/download/pdf/pdfs_82.pdf Kompas – Manuál pro výchovu mládeže k lidským právům ke stažení zde: http://www.mladezvakci.cz/fileadmin/user_upload/publikace/Kompas_manual.pdf. http://www.partnersczech.cz/soubory/mdg_prirucka/INDEX.HTML Metodiky osobnostní a sociální výchovy. Projekt Odyssea, o. s. [online] Praha [cit. 2010-11-22]. Dostupné z http://www.odyssea.cz/metodiky-osv.php. Příručka Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia. 3. sv. Pracovní sešit 1, Pracovní sešit 2, Manuál pro učitele. 1. vyd. Praha: Scientia, 2008 Varianty: vzdělávací program společnosti Člověk v tísni. [online]. Praha [cit. 2010-11-22]. Dostupná z www.varianty.cz
Hry HANUŠ, R., HRKAL, J., Zlatý fond her II. Praha: Kosmas, 2011 VOPEL, KLAUS, W., Skupinové hry pro život I-IV. Praha: Portál, 2007 ZELINOVÁ, M., Hry pro rozvoj emocí a komunikace. Praha: Portál, 2007
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
48
Přílohy Příloha č. 1 – Kompetence prolínající se školní i volnočasovou činností dětí Děti by si během volnočasových činností měly osvojit širokou paletu dovedností a kompetencí. V Příloze č. 1 je uveden jejich výčet s rozdělením do přehledných kategorií, které kompetence by dítě mělo v určité oblasti získávat. Kompetence Kompetence k učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení je efektivně využívá uvádí věci do souvislostí Kompetence k řešení problémů vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni rozpozná a pochopí problém přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách promyslí a naplánuje způsob řešení problémů využívá vlastního úsudku a zkušeností vyhledá informace vhodné k řešení problému nachází shodné, podobné a odlišné znaky jednotlivých problémů využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení problému vytrvale hledá konečné řešení problému ověřuje prakticky správnost řešení problémů činí uvážlivá rozhodnutí, která je schopen obhájit uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
49
Kompetence komunikativní formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim a vhodně na ně reaguje účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem Kompetence sociální a personální účinně spolupracuje ve skupině podílí se společně s pedagogy na vyváření pravidel práce v týmu na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu Kompetence občanské respektuje přesvědčení druhých lidí chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo ni rozhoduje se zodpovědně podle dané situace
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
50
Kompetence pracovní využívá znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost dodržuje vymezená pravidla (vybráno z RVP ZV, s. 14-16)
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
51
Příloha č. 2 - Příklady projektových dnů k právům dítěte Tato příloha obsahuje konkrétní příklady a popisy projektových dnů, které jsme realizovali v Dětském domě Zábrdovice. Mohou sloužit jako inspirace nebo návod na provedení podobné aktivity v jiném volnočasovém zařízení. Klub Asaben: Provozovatel: Občanské sdružení Petrov – sdružení pro práci s dětmi a mládeží brněnské diecéze. Téma: Fenomén počítač Věková hranice: 13 let a starší Délka aktivity: 90 minut (dvě vyučovací hodiny) Cíl: Uvědomit si rozdílnost skutečného života a toho, jak se můžeme sami prezentovat a cítit jako uživatel internetu, nepodléhat prvním dojmům, udržovat míru vlastního soukromí, nevystavovat veřejně interní informace. Technické vybavení: dataprojektor, promítací plocha, počítač Blok A Aktivita č. 1: Fenomén facebook Pomůcky: papíry, psací potřeby, tabule Uspořádání třídy: děti sedí na židličkách na svém místě Čas: 45 minut Zaměření: zjištění povědomí o sociální síti facebook, popř. icq Postup: Představení a seznámení se s účastníky - například prostřednictvím hry v kruhu, kdy si každý vymyslí přídavné jméno, které začíná na stejnou hlásku jako jeho jméno, nebo hry s lístečky, při které děti napíšou třeba pohádkou postavu a dotazováním, kdy jim zbytek skupiny bude odpovídat ANO X NE, se doberou ke správné odpovědi. Představení imaginárního
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
52
facebookového profilu pomocí videoprojekce – o dotazovaném člověku budou vyplněny všechny nabízené kolonky (zájmy, věk, rodinní příslušníci, adresa, telefon, budou zveřejněny fotky uživatele/uživatelky, …). Diskuse o vlastnostech imaginárního člověka, např. Jak se vám líbí jeho zájmy? Máte něco společného? Co jeho fotografie – je vám sympatický/á? Skamarádili byste se s danou osobou, kdyby vás požádala o přátelství? Zapisujeme odpovědi dětí. Blok B Aktivita č. 2: Realita v praxi Pomůcky: psací potřeby, tabule Postup: 1) Ukázka reálné skutečnosti – pravdivá fotografie, skutečné vlastnosti onoho člověka. Opět bychom zjišťovali reakce dětí a jejich názory na změněnou skutečnost (Budou si po tomto odhalení vědomi nebezpečí, které je skryté v informacích, které dříve sdělili?) Soutěž po řadách – ve skupině zapisovat na papír, které rozdíly v uvedených profilech děti zaznamenaly. 2) Vysvětlení pojmu kyberšikana, sdělení faktů a procent, které se týkají kyberšikany. 3) Informace o internetových stránkách, které se tímto problémem zabývají; předání kontaktů (http://proti-sikane.saferinternet.cz/sikana-a-kybersikana, http://www.poradenskecentrum.cz/,…) 4) Zpětná vazba Diskuse: Dozvěděli jste se něco nového? Překvapilo vás něco? Slyšeli jste už o kyberšikaně? Co s ní dělat? Na tabuli zaznamenat klíčové informace, popřípadě myšlenky žáků. Závěr: Děti by si měly odnést povědomí o rizicích spojených s vystavením interních informací na internetu, dozvědět se, co je to kyberšikana, jaké jsou její projevy, k jakým důsledkům může vést.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
53
Hlavní téma: Máš právo na své vlastní jméno Délka programu: 90 minut (dvě vyučovací hodiny) Cíl: Uvědomit si, že každý má svá práva a povinnosti, přičemž jedním z těch základních je také právo na své vlastní jméno. Děti se učí vyjadřovat pozitivně o sobě samém, pracovat ve skupině, rozvíjí se u nich představivost a tvořivost, dosahují sebepoznání. Aktivita č. 1: Znáš mě? Pomůcky: žádné Uspořádání třídy: děti sedí v kruhu (na zemi nebo na židličkách) Čas: 10 minut Zaměření: hra spadá do her seznamovacích – seznámím se s ostatními účastníky Postup: 1. Děti posadíme do kruhu 2. Začínající dítě řekne své jméno 3. Každý další řekne jméno předchozího dítěte a následně své vlastní 4. Takto pokračujeme, dokud se nedostaneme zpět na začátek 5. Následuje stejný postup, ale opačným směrem Aktivita č. 2: Jméno jsem já Pomůcky: tužka, papír Organizace třídy: samostatná práce, diskuse Čas: 25 minut Postup: 1. Děti píšou na papír odpovědi na položené otázky: A) Jaké písmenko z tvého jména je tvé oblíbené? B) Napiš kladnou charakteristiku, která tě vystihuje, aby začínala oblíbeným písmenem tvého jména.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
54
C) Napiš, čím bys chtěl/a být, čeho bys chtěl/a dosáhnout, aby toto slovo začínalo stejným písmenem jako tvé křestní jméno. D) Zdědil/a jsi své jméno po někom? Pokud ano, po kom? E) Vyjmenuj všechny podoby tvého jména, které znáš (zdrobněliny, zkratky, přezdívky, odvozeniny, …). F) Jak chceš, aby ti tvé okolí říkalo? G) Jak by ses jmenoval/a, kdybys byl/a opačného pohlaví? H) Napiš celé své jméno. 2. Vedoucí vybere papíry a čte jednotlivé charakteristiky (čte od nejobecnějších odpovědí ke specifickým, aby to bylo co nejtěžší), děti hádají, kdo ze spolužáků papírek napsal. Aktivita č. 3: Namaluj své jméno Pomůcky: pastelky, vodové a temperové barvy, štětce, čisté bílé papíry Čas: 30 minut Zaměření: hra slouží k rozvoji tvořivosti a nápaditosti Postup: 1. Každé dítě dostane papír a může si zvolit, jakou technikou chce malovat. 2. Úkolem každého dítěte bude složit své jméno z různých obrázků, tzn., že každé písmenko bude představovat nějakou věc, zvíře či člověka (např. To může být kolo, jablko, slunce; T může být strašák do zelí, houpačka,…). Aktivita č. 4: Jména v kalendáři Pomůcky: kalendář, psací potřeby, papír Čas: 25 minut Zaměření: poznávací aktivita, při které se děti seznamují s různými jmény, spolupráce ve skupině
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
55
Postup: 1. Podle počtu se děti rozdělí do skupinek (tak, aby se jim dobře spolupracovalo, např. po pěti). 2. Každá skupinka dostane kalendář. 3. Děti si vyberou jeden měsíc a splní úkoly: A) Vypiš všechna jména, která slaví tento měsíc svátek, a rozděl je do dvou sloupců na mužská a ženská. B) Vytvoř skupinky jmen se stejným počtem slabik. C) Seřaď všechna tato jména podle abecedy a vymysli k nim příjmení začínající stejným písmenem. 4. Diskuse - Které jméno se vám zdálo nejzvláštnější? Které se vám nejvíce líbilo? Které jste neznali? 5. Na závěr vedoucí rozdá každému dítěti lísteček s výkladem jeho jména. Obr. 9
Terapie pro děti v dětském domově, ZŠ a DD Zábřeh
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
56
Příloha č. 3 - „Koberec“ „Koberec“ je významnou součástí výuky a fungování práv dítěte v Dětském domě Zábrdovice. Slouží jako obdoba parlamentu, děti se jeho prostřednictvím mohou podílet na chodu zařízení, zapojovat se do rozhodování o věcech, které se jich týkají a řešit zde společné potíže a problematická témata. Je to současně prostor pro sdílení pozitivních zkušeností či řešení problémů dětí. Jedná se o každodenní aktivitu, která má primárně za úkol především sdělení organizačních záležitostí, ale také aktivní zapojení dětí do dění v organizaci. Svůj název dostala tato aktivita z čistě praktických důvodů – scházíme se totiž vždy v zadní části místnosti na koberci. Této aktivity se vždy účastní všechny mentorky a všechny děti – pokud má někdo přijít později, vždy na něj počkáme. Koberec se koná na začátku a na konci každého Doučování, nejde zde jen o to, že mentor nebo učitel oznámí dětem, co se bude dít, ale samy děti mohou vyjádřit svůj názor, přijít s vlastními nápady na zlepšení doučování nebo se svěřit se svými problémy a požádat o pomoc. Kromě organizačních věcí se často řeší záležitosti spojené s docházkou do školy, ale také vztahů mezi samotnými dětmi. Hlavní úkoly „koberce“:
aktivní participace na organizaci doučování (možnost vymyslet vlastní aktivitu, nový kroužek, novou metodu výuky)
podpora vyjadřování vlastního názoru, učení se formulovat svůj názor (hovořit ve smysluplných větách, podpora rozvoje slovní zásoby)
přiblížit dětem základní demokratické principy (diskuse, demokratické hlasování apod.)
argumentace (nejen vymyslet např. nový kroužek, ale také jeho výběr zdůvodnit a umět si svůj názor obhájit)
rozvoj kreativity, podpora nových nápadů
získání zpětné vazby od dětí
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
57
socializace mezi vrstevníky
navyknutí si na pravidelnou aktivitu, která stmeluje a udržuje skupinovou dynamiku
rozvoj empatie
umět si v klidu poslechnout i názor jiných
zhodnocení aktivit z celého odpoledne
oznámení toho, co nás bude čekat zase příště
zpětná vazba
Obr. 10
„Koberec” – forma parlamentu, Dětský dům Zábrdovice
Časově není délka „koberce“ nijak omezená, nejdůležitější zde je, aby každý dostal prostor k vyjádření svého názoru (jak děti, tak také mentorky), děti se tak učí základním zásadám demokratické společnosti, mezi které patří diskuse, ohled na názory menšiny a referendum v podobě hlasování o důležitých věcech.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
58
Zatímco na začátku doučování se probírají spíše organizační záležitosti, na konci dne dojde ke zhodnocení celého odpoledne, a také je to příležitost získat od dětí zpětnou vazbu, pomocí které můžeme aktivity na doučování upravit tak, aby dětem lépe vyhovovaly. Jelikož je aktivita „koberec“ pravidelně opakována, tak má i svoje výsledky, pokud děti sedí na koberci, tak jsou poněkud klidnější a ukázněnější než během doby, kdy si mohou volněji organizovat svoje aktivity. Pokud chce někdo něco sdělit celé skupině, tak bezpečně ví, že za tímto účelem může promluvit právě na „koberci“. Tajná místnost Kromě „Koberce“, kde mají děti možnost sdělit ostatním, že je něco trápí, slouží k tomuto účelu především „Tajná místnost“. Jde o prostor, kde mohou děti bez přítomnosti ostatních dětí mentorům či jiným pracovníkům sdělit, co je trápí nebo zda se stalo něco, co by chtěly řešit, ale netroufají si to říct před všemi dětmi. Nejen že se zde řeší záležitosti jednotlivých dětí, ale mnohdy se problémy týkají celého chodu našeho zařízení. Podněty z tajné místnosti jsou, pokud to dítě chce, dále řešeny během „Koberce“ nebo přímo s jiným dítětem, kterého se věc týká. Provoz „Tajné místnosti“ přispívá k udržení příjemného klimatu skupiny a k následnému řešení problémů, které by dítě jinak vůbec řešit nezačalo a které by následně mohly vést ke špatným vztahům mezi dětmi.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
59
Příloha č. 4 - Malý právník Prostřednictvím kroužku Malý právník se děti seznamují se svými právy a povinnostmi. Přijatelnou a pro děti atraktivní formou zde řešíme problematiku, která se dětí a jejich životů denně bezprostředně dotýká. Kroužek probíhá každý týden a děti se ho účastní po skupinkách o velikosti přibližně 5 dětí tak, aby v kroužku každý měl prostor na vyjádření. Do skupinek jsou děti vybírány na základě jejich věku, s ohledem na věk jsou poté vybírány i nejvhodnější aktivity. Důraz je kladen na to, aby hlavní roli v kroužku nehrál mentor, ale děti. Nejde tedy primárně o to, aby mentor dětem sdělil vše o daném tématu, ale aby děti samy začaly nad tématem uvažovat, přemýšlet a vytvářet si vlastní názor. Každý Malý právník tedy začíná otázkou „Co si představíte pod…?“, „Už jste se někdy setkaly s…?“ atd. O tématu spolu s dětmi diskutujeme a snažíme se jim dané téma přiblížit na situacích, s kterými přichází do styku a které znají ze svého vlastního života. Děti mohou také přijít s vlastním tématem, které by v kroužku chtěly probrat, které je nějakým způsobem trápí, zajímá nebo je pro ně aktuální. Podstatnými formami práce používanými v kroužku Malý právník, které se nám osvědčily, jsou: Diskuse – podporuje tvorbu vlastního názoru, rozvoj argumentace, slovní zásoby a kritického myšlení, kromě toho se děti také učí naslouchat druhým, neskákat jim do řeči apod. Při diskusi mentor pracuje jako moderátor a vyzývá jednotlivce k tomu, aby se také zapojili a vyjádřili svůj názor a pocity. Společně pak na závěr vždy shrnujeme základní myšlenky a zopakujeme si, co nás zaujalo a co bychom si měli pamatovat. Diskuse většinou následují před i po některých dalších společných aktivitách, které v rámci kroužku využíváme (výtvarná výchova, pantomima, atd.).
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
60
Obr. 11
Malý právník – kroužek o právech dítěte, Dětský dům Zábrdovice
Výtvarná výchova – osvědčilo se nám, že děti dokážou nejlépe vyjádřit své myšlenky skrze malování, modelování a podobných výtvarných technik (výtvarnou výchovu jsme použili například u tématu „právo na domov“, kde děti kreslily svůj dům, co by v něm chtěly, jak by chtěly, aby vypadal apod.) Kromě toho mohou děti také kreslit nejrůznější propagační plakáty, které se týkají různých dětských i lidských práv. Dětem při jejich výtvarné činnosti do výsledného díla mentor nezasahuje, pouze komentuje, co na obrázku vidí, popřípadě se zeptá, co mají některé zachycené prvky představovat a jak spolu souvisí. Celkově mentor spíše pozoruje a povzbuzuje rozvoj fantazie dětí tím, že jejich jedinečné a kreativní ztvárnění jednotlivých práv slovně ocení a přijímá. Poté, co všichni svoji práci na výtvarné činnosti úplně dokončí, je rozvinuta společná diskuse nad jednotlivými i společnými zachycenými rysy, které obrazy nesou. Pantomima – napomáhá kreativitě dětí, celou skupinu sbližuje a mnohdy se u ní všichni zasmějeme, kromě toho díky ní také děti dokážou hezky vyjádřit, co si pod daným pojmem
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
61
představují. Většinou zkoušíme pantomimou jednu záležitost vyjádřit hned několikrát, abychom si uvědomili, jak rozmanité může být ztvárnění jedné úlohy různými jedinci. Hraní rolí – děti přehrávají situace, do kterých se mohou dostat, přemýšlí, jak by se měly zachovat apod. Dokáže je to připravit na další život a také na nepříjemné situace, do kterých se mohou dostat. Po této aktivitě potom ještě s ostatními můžeme dále diskutovat, zjišťovat, jak by se zachovaly, co si myslí, že bylo špatně apod. Používání romštiny – tato aktivita souvisí především s právem mluvit jazykem svých rodičů. I když je nezbytné, aby romské děti v ČR uměly mluvit česky, měly by si také uvědomit, že požívat romštinu je jejich právo a kulturní dědictví, které by nemělo vymizet. Mentor se také snaží nejen povzbuzovat děti, aby se nebály užívat svůj jazyk, ale také aby se zamýšlely nad tím, co pro ně romština znamená, jestli se jim tento jazyk líbí, jestli je pro ně přirozenější vyjadřovat se v romštině nebo v češtině. Čtení romských pohádek, pouštění hudby (romských písniček) – v této souvislosti se můžeme s dětmi bavit také o historii Romů, děti zkouší texty pohádek i písniček překládat apod. Toto se však zdá někdy velmi problematické, protože sémantická stránka slova romského se nemusí plně krýt s významem slova v češtině.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
62
Příloha č. 5 - Děti celého světa Aktivita vhodná pro volnočasová zařízení, zpracovala Mgr. Hana Navrátilová Charakteristika aktivity: Prostřednictvím tohoto tématu jsou děti vedeny k uvědomování si odlišností v životě, vnímání rozdílů, seznamuje děti se životem dětí ve světě a vede k získávání úcty a respektu k rozdílům. Elementární dětskou formou vede děti k uvědomování si různorodosti životních podmínek v jednotlivých částech světa. Klíčové kompetence Kompetence činnostní a občanské Má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je v rozporu a snaží se podle toho chovat Kompetence komunikativní Dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity, nálady různými prostředky Dílčí vzdělávací cíle Dítě a jeho tělo Rozvíjet pohybové schopnosti a dovednosti v oblasti hrubé motoriky Dítě a jeho psychika Rozvíjet komunikativní dovednosti verbální a neverbální Posilovat rozvoj přirozených poznávacích citů (zvídavost, zájem, radost z nového) Dítě a ten druhý Vytvářet prosociální postoje (sociální citlivosti, respektu, přizpůsobení se, tolerance) Dítě a společnost Vytvářet povědomí o existenci ostatních národností Dítě a svět
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
63
Vytvářet elementární poznatky o širším společenském, přírodním prostředí ve světě, pochopit, že svět je rozmanitý Očekávané výstupy
Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci
Naučit se nová slova, rozvíjet aktivní slovní zásobu
Umět samostatně vyjadřovat své myšlenky, nápady, pocity
Vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností v životě
Chápat, že všichni lidé (děti) mají svou hodnotu, přestože každý je jiný, že osobní odlišnosti jsou přirozené
Pochopit, že každý má ve společenství svou roli, každý je důležitý
Vnímat, rozmanitost světa mít elementární povědomí o existenci jiných národů
Získat povědomí o tom, že ne všechny děti světa mají doma hračky, zajištěné jídlo, pití…
Nabízené činnosti putování po jednotlivých světadílech: překážková dráha, proudové cvičení, cvičení na stanovištích pohybová hra: Voda pro Afriku práce v kruhu: vyprávění zážitků z cestování, Jaké je to v Africe, jak žijí indiáni, Eskymáci a další národy prohlížení dětského atlasu, globusu, encyklopedií: seznámení s pojmy pevnina, oceán, moře práce s knihou: „Odkud jsou“ – seznámení s charakteristikou jednotlivých národů (Češi, Eskymáci, Číňané, Indiáni, Afričané…., zvyky, jídlo, oblékání…) rozhovory: o zvířatech, rostlinách typických pro určitý kontinent didaktické hry: Proč má velbloud hrb? Proč má žirafa dlouhý krk? Proč se děti v Africe rodí s tmavou kůží?
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
64
didaktická hra na rozvoj paměti: Přijela teta z Afriky…. A přivezla banány, papouška… básně, písně s danou tématikou: Velbloud, Afrika, Kolik je na světě moří… všichni mluví všichni stejnou řečí: poslech textu v různých jazycích výtvarné činnosti: ztvárnění mapy světa, kontinentů vyhledávání obrázků: lidí, zvířat z celého světa manipulace s obrázky: přiřazování k mapě světa experimenty: s pískem, vodou logické uvažování: skládání obrázků s danou tématikou
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
65
Příloha č. 6 - Den Země Aktivita vhodná pro volnočasová zařízení, zpracovala Mgr. Hana Navrátilová Charakteristika aktivity: Cílem je rozvíjet u dětí kladný vztah k sobě, k okolí a prostředí, ve kterém žijeme, k přírodě. Vede děti k elementárnímu pochopení zodpovědnosti za vlastní chování. Učí děti poznávat a chápat, že lidská činnost může životní prostředí chránit, ale také poškozovat. Úmluva o právech dítěte: Čl. 29 odst. 1 a) e) rozvoj osobnosti dítěte, posilování úcty k přírodnímu prostředí Právo na ochranu zdraví, právo na zdravý životní styl Klíčové kompetence: Kompetence sociální a personální - samostatně rozhoduje o svých činnostech, umí si vytvořit vlastní názor a vyjádřit jej Kompetence k řešení problémů - chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou, uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit Očekávané výstupy
Mít základní povědomí o významu péče o čistotu a zdraví
Být citliví ve vztahu k živým bytostem, k přírodě
Uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla soužití, že se mohou chovat neočekávaně a tím ohrožovat pohodu a bezpečí druhých, přírodu, svět; odmítání společensky nežádoucího chování
Mít povědomí o významu životního prostředí pro člověka, uvědomovat si, že způsob, jakým se lidé chovají ke svému okolí, ovlivňuje naše zdraví i životní prostředí.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
66
Nabízené činnosti pozorování okolí školy na vycházkách (park, ulice, hřiště) pozorování vyvážení kontejnerů ranní kruh: vyprávění loutky Zdravušky o planetě ZEMI komunitní kruh: Co by si naše planeta ZEMĚ přála k svátku společný úklid hraček ve třídě, společný úklid zahrady (zametání, hrabání…) didaktická hra – Kam patří odpad, třídění podle barev výtvarné ztvárnění Zeměkoule obsazené odpadky a Zeměkoule kde se zdravě žije výtvarné ztvárnění přírody – louka, řeka, zvířata – koláž Zdravá příroda manipulace s různým materiálem, PET víčka, papírové letáky, části PET láhví – výroba předmětů dle fantazie (využití nepotřebných věcí) dramatizace - SOS děti, Zemi napadli Smeťáci a dělají nepořádek. seznámení s písní Smeťáci pokus na zahradě – zakopání „pokladu“ různých odpadků (slupky z brambor, ohryzek z jablka, papír, kovový předmět, část PET láhve. Poklad bude vykopán na konci školního roku a děti uvidí, co Zemi neprospívá. poslech vyprávění – Cesta odpadků prohlížení encyklopedií, obrázků, knih návštěva Eko – dvora výlet do lesoparku Čertova rokle, pozorování: co patří do lesa a co mu škodí. Pomůcky: Demonstrační obrázky, didaktické pomůcky: Z čeho se vyrábí, Třídění odpadu, papír, výkresy, látka, PET láhve, papírové obaly, textil, odstřižky látky, různý odpadový materiál, globus, lepidlo, barvy, štětce, dětské knihy, encyklopedie s danou tématikou.
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
67
píseň Smeťáci Ref. My jsme dva Smeťáci, neznáme legraci, my máme zničit civilizaci Nikoho nemáme rádi, všechno nám na světě vadí, však my si poradíme, všechno živé vyhubíme. Ref. My jsme dva Smeťáci…… Zelené louky, motýli, brouky, sluníčko i vodní mraky, všechny ryby, všechny ptáky, samozřejmě lidi taky. Ref. My jsme dva Smeťáci ….. Navezem hromady smetí tam, kde si hrají děti, nikde není místo na hřiště a všude bude velké smetiště. Ref. My jsme dva Smeťáci…. Nebude tu voda čistá, zamoříme všechna místa, to jsou naše skvělé plány, staneme se světa pány. Ref. My jsme dva Smeťáci…..
Obr. 12
Právo na volný čas, ZŠ Masarykova, Valašské Meziříčí
ŠKOLA
Práva dítěte ve volnočasových aktivitách
68
Obr. 13
Právo na volný čas, ZŠ a DD Zábřeh Obr. 14
Právo na hru, ZŠ a DD Zábřeh
ŠKOLA
Vzdělávání v oblasti práv dítěte pro děti a výchovné pracovníky ve volnočasových aktivitách
DENEB Int., s.r.o. Masarykovo náměstí 40/2 680 01 BOSKOVICE
[email protected] www.cnmpv.cz 1. vydání Brno – Boskovice, 2012 ISBN: 978-80-905407-5-0