Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie
Využití prezentací ve výuce biologie na středních školách
Diplomová práce
Autor:
Bc. Eva Klabenešová
Studijní program:
N1407 Chemie
Studijní obor:
Učitelství biologie pro střední školy Učitelství chemie pro střední školy
Vedoucí práce:
RNDr. Michal Hruška
Hradec Králové 2014/2015
Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta
Zadání diplomové práce Autor:
Bc. Eva Klabenešová
Studijní program:
N1407 Chemie
Studijní obor:
Učitelství biologie pro střední školy Učitelství chemie pro střední školy
Název závěrečné práce:
Využití prezentací ve výuce biologie na středních školách
Název závěrečné práce AJ:
Theuse of the presentations during the biology classes at the secondary schools.
Cíl, metody, literatura, předpoklady: Hlavním cílem diplomové práce bude zmapování a vyhodnocení užití prezentací ve výuce biologie na střeních školách v jednotlivých krajích České republiky, zjištění výhod a nevýhod prezentací z pohledu oslovených učitelů. Součástí diplomové práce bude sestavení souboru modelových prezentací k výuce biologie člověka na středních školách, některé budou ověřeny ve výuce. Garantující pracoviště:
Katedra biologie, Přírodovědecká fakulta
Vedoucí práce:
RNDr. Michal Hruška
Konzultant: Oponent:
PhDr. Ivo Králíček
Datum zadání závěrečné práce: 6. 1. 2014 Datum odevzdání závěrečné práce:
Poděkování Tímto bych chtěla velice poděkovat zejména vedoucímu mé diplomové práce RNDr. Michalu Hruškovi za velmi podmětné rady, připomínky a trpělivost. Rovněž děkuji všem osloveným pedagogům z gymnázií, kteří projevili vstřícnost a zpětně zaslali vyplněný dotazník. Také mé poděkování patří Mgr. Dianě Mücksteinové, která mi umožnila ověřit některé powerpointové prezentace přímo ve výuce biologie.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala, pod vedením RNDr. Michala Hrušky, samostatně na základě informačních zdrojů uvedených v seznamu použité literatury a pramenů.
V Hradci Králové dne 22. 6. 2012
ANOTACE KLABENEŠOVÁ Eva. Využití prezentací ve výuce biologie na středních školách. Hradec Králové: Přírodovědecká fakulta Univerzity Hradec Králové, 2015. 134 s. Diplomová práce. Ústředním tématem této diplomové práce je „Využití prezentací ve výuce biologie na středních školách“. Práce se po úvodu rozděluje na dvě části. Teoretická část na začátku stručně popisuje vznik a vývoj prezentací jako takových. Následně přechází k představení prezentací dnešní doby s připomínkou, že elektronické prezentace nevznikly primárně pro potřeby vzdělávání. Závěr teoretické části je již zaměřen pouze na představení problematiky elektronických prezentací ve výuce a seznámení s dalším ústředním pojmem této práce – dotazníkem. Empirickou část lze rozdělit do třech bloků. Prvním je soubor vytvořených elektronických prezentací pro výuku biologie člověka, z nichž některé byly ozkoušeny přímo ve výuce. Druhým a zároveň stěžejním blokem empirické části jsou dotazníky (samozřejmě data z nich získaná) určené vyučujícím biologie na středních školách – gymnáziích. Třetím blokem jsou dotazníky pro žáky gymnázií a jejich vyhodnocení.
Klíčová slova Elektronická prezentace, biologie člověka, dotazník, gymnázium
ANNOTATION KLABENEŠOVÁ Eva. Theuse of the presentations during the biology classes at the secondary schools. Hradec Králové: Faculty of Natural Science, Universtiy of Hradec Králové, 2015. 134 pages. Master´s thesis.
The central theme of this thesis is “The use of the presentations during the biology classes at the secondary schools”. This thesis includes two main parts and the introductory one. The theoretical part describes, at the beginning, the origin and the development of the presentations. Then it introduces the present-day presentations without forgetting to mention that the electronic presentations weren´t created primarily for being used during the educational process. The end oftheoretical part is focused only on the introduction into the electronic presentations problematic during the educational classes and on the introduction of the questionnaire, the other central theme of this thesis. The empirical part can be divided into the three parts. The first one comprehends the electronic presentations for the educational classes of human biology, whose some ones have already been uses during the lessons. The second part of the empirical part is formed by the questionnaires (and by the data acquired by the mean of them) destined to the biology teacher at the secondary schools – the gymnasium ones. The third part is formed by the questionnaires destined the to the gymnasium students and by the acquired data.
Keywords Electronic presentation, human biology, questionnaire, gymnasium
OBSAH Úvod ..................................................................................................................................9 Teoretická část.................................................................................................................10 1 UČEBNÍ POMŮCKA...............................................................................................10 2 ELEKRONICKÉ PREZENTACE ............................................................................13 2.1 Programy pro tvorbu prezentace ........................................................................13 2.1.1 Online programy..........................................................................................14 2.1.2 Offline programy .........................................................................................14 2.2 Charakteristika PowerPointových prezentací.....................................................15 2.2.1 Příprava výukové PowerPointové prezentace .............................................16 2.2.2 Základní požadavky tvorby výukových PowerPointových prezentací........16 2.2.2.1 Požadavky na rozvržení snímku a typografie .......................................17 2.2.2.2 Grafická složka prezentace ...................................................................19 2.2.3 Výhody a nevýhody výukových počítačových prezentací ..........................21 2.2.4 Technické požadavky provozu ....................................................................23 2.3 Zásady vystupování při prezentaci.....................................................................23 2.3.1 Řeč těla ........................................................................................................24 2.3.1.1 Postoj ....................................................................................................24 2.3.1.2 Gestikulace a pohled .............................................................................24 2.3.2 Hlasový projev.............................................................................................25 2.3.3 Shrnutí .........................................................................................................26 3 DOTAZNÍK..............................................................................................................28 3.1 Cíl a struktura dotazníku ....................................................................................29 3.2 Typy otázek ........................................................................................................30 3.3 Délka dotazníku a jeho administrace .................................................................32 3.4 Výhody a nevýhody dotazníku...........................................................................32 Empirická část .................................................................................................................34 4 CÍL VÝZKUMU A POUŽITÁ METODIKA ..........................................................34 4.1 Metodika tvorby dotazníků ................................................................................35 4.2 Metodika tvorby prezentací................................................................................36 4.3 Charakteristika respondentů...............................................................................39 4.4 Metodika sběru dat .............................................................................................40 5 VYHODNOCENÍ ZÍSKANÝCH DAT....................................................................42 5.1 Vyhodnocení dotazníku určeného pedagogům biologie SŠ (gymnázií) ............44 7
5.2 Vyhodnocení dotazníků pro žáky gymnázií.......................................................62 5.3 Shrnutí výsledků výzkumu.................................................................................67 Diskuze ............................................................................................................................70 Závěr................................................................................................................................73 Abstrakt ...........................................................................................................................75 Seznam použitých zdrojů.................................................................................................76 Seznam příloh ..................................................................................................................81 Přílohy ............................................................................................................................... I
8
ÚVOD Pro vypracování diplomové práce jsem si zvolila téma „Využití prezentací ve výuce biologie na středních školách“. Hlavním podnětem pro zvolení výše uvedeného tématu byla má zvídavost, která se týkala především četnosti užití této učební pomůcky při výuce biologie na středních školách. Dále také možnost zisku nových informací týkající se přípravy výukových prezentací, které později mohu uplatnit ve své budoucí učitelské profesi. Tímto svým dílem bych mj. chtěla vytvořit ucelený přehled jednotlivých požadavků kladoucích na vytváření výukových elektronických prezentací. Tyto jednotlivé požadavky byly převzaty z uváděné literatury a některé z nich jsem se snažila i ověřit v praxi. Proto tato práce může sloužit budoucím i současným pedagogům jako možný zdroj pro zefektivnění jejich prezentací nejen do výuky biologie. V teoretické části jsou zaznamenána teoretická východiska. Jelikož je v současné době užití elektronických prezentací velice široké, v této práci jsou teoretická fakta zaměřena především na výukové prezentace. Tvorbu této učební pomůcky umožňuje celá řada programů, z nichž některé jsou stručně charakterizovány. Velice obsáhlá kapitola se zabývá přímo charakteristikou powerpointových prezentací, které jsou ve výuce hojně užívány. V této rozsáhlé kapitole mj. lze nalézt již zmíněné požadavky (pravidla) na výukové prezentace, které osobně považuji za přínosný prvek této práce. Tato část práce také obsahuje i určité zásady správného vystupování, na které by měl každý přednášející myslet. Pojítko mezi teoretickou a praktickou části tvoří charakteristika dotazníkové metody, která byla užita pro sběr dat nezbytných ke zpracování empirické části. Hlavním cílem praktické části této práce je zmapování a vyhodnocení užívání prezentací ve výuce biologie pouze na gymnáziích v jednotlivých krajích České republiky. Součástí byla i snaha zjištění výhod a nevýhod prezentací z pohledu oslovených pedagogů. Další složkou této práce je soubor modelových prezentací k výuce biologie člověka na středních školách – gymnázií, z nichž některé budou ověřeny ve výuce. Veškerá data jsou získána pomocí dotazníkové metody. V závěrečné části této práce jsou shrnuty hlavní zjištěné výsledky dosažené provedeným výzkumem.
9
TEORETICKÁ ČÁST 1 UČEBNÍ POMŮCKA Proces vzdělávání vedoucí k osvojení znalostí, dovedností a postojů, lze považovat za velice složitou interakci, při které dochází ke vzájemnému působení a ovlivňování edukátora (vzdělavatele) s edukanty (učícími se subjekty) (Maňák, 2003). V dnešní době je velice ojedinělé spatřit edukátora, v našem případě pedagoga, který by při své výuce nepoužíval učebních pomůcek. Myšlenka spočívající ve vědomém užívání učebních pomůcek zasahuje hluboko do historie (Dostál, 2008). Již ve starověku byly používány tzv. hlinění tabulky (destičky) sloužící žákům (převážně chlapcům) jako pomůcka k zaznamenání důležitých informací, které se po jejich záznamu vypálily v peci či se nechaly volně oschnout na slunci. Tuto pomůcku (destičku) si většinou žáci vyráběli sami. Vybavenost „škol“ byla velmi skromná, většinou se jednalo pouze o kamenné lavice. Období starověku je také charakteristické tím, že osobního edukátora (učitele) si mohli z finančních důvodů dovolit pouze rodiny z vyšších vrstev. Hojně se pak začaly vyskytovat školy v okolí chrámů, kde žáky vyučovali kněží. Ve starověkém Egyptě žáci, opět převážně chlapci, užívali k zaznamenání poznámek dřevěnou tabulku z fíkovníku, jejíž plocha, která sloužila k zápisu, byla omyvatelná. Psaní na tuto tabulku bylo prováděno pomocí stébla z rákosu namočeného, před samotným psaním, v barvě (Bečvář, Bečvářová, Vymazalová, 2003). Za zmínku stojí i římské vzdělávání a to z toho důvodu, že funkci edukátora zastával vzdělaný otrok a školní docházka byla povinná i pro dívky. V Římě se kromě povoskovaných destiček (zápis prováděn rydlem povětšinou z kovu), objevují i další významné učební pomůcky. Jednou z nich byla pomůcka, kterou lze označit za „písanku“, prostřednictvím které si žáci cvičili psaní písmen. Dalším významným nápomocným prvkem při výuce v tomto období byla „kalkulačka“ a to v podobě silnější destičky s předem vytvořenými důlky s kuličkami, prostřednictvím kterých si žáci cvičili sčítání a odčítání, ale také násobení a dělení (Rufl, Válková, 2004). V období středověku byla výuka po delší dobu směřována do klášterů, kde pro osvojení učiva bylo charakteristické mechanické pamětní učení látky a to v jazyce latinském, což mělo ve velké míře za následek nepochopení učiva. S postupným rozvojem měst poté vznikaly městské školy a ke konci tohoto období se 10
zakládají také první univerzity. V tomto obdobím, přesněji v ranném středověku, došlo ke zrodu literatury – eposy (Čechura, 2004). Velmi významnou osobností pro novověkou vzdělanost byl J. A. Komenský, který je spojován se zásadou názornosti a požadavkem kombinovaného působení na smysly žáků (Rambousek, 1989). Komenský stanovil významné pravidlo, jež by měl respektovat každý pedagog při své práci, znějící: „Proto budiž učitelům „zlatým“ pravidlem, aby všecko bylo předváděno smyslům, kolika možno. Tudíž věci viditelné zraku, slyšitelné sluchu, vonné čichu, chutnatelné chuti a hmatatelné hmatu; a může-li něco býti vnímáno najednou více smysly,...“ (Komenský, 1905, s. 230). Komenského požadavek spočívající v působení na více smyslů, má sice hluboké historické kořeny, ale trvalo mnoho let, než ve školách byly zajištěny takové podmínky a prostředky umožňující aplikaci zmíněného pravidla jako běžnou součást výuky. V dnešní době je tohoto „zlatého“ pravidla možné docílit daleko snáze (Rambousek, 1989). Současné učební pomůcky, které jsou na daleko vyspělejší úrovni, než ty výše stručně popisované, řadíme mezi tzv. materiální didaktické prostředky, které podle Skalkové (2007, s. 249) „zajišťují, podmiňují a zefektivňují průběh vyučovacího procesu.“ Průcha, Walterová, Mareš (2001, s. 168) uvádí, že učební pomůcky jsou: „objekty, předměty zprostředkující nebo napodobující realitu, napomáhající větší názornosti nebo usnadňující výuku.“ To znamená, že lze do této oblasti zařadit všechny pomůcky vedoucí ke snazšímu pochopení učiva a také usnadňují jeho osvojení. Z toho tedy vyplývá, že učební pomůcka má své nezastupitelné místo ve vztahu k obsahu výuky a může být z obecného hlediska chápana jako „množina signálů nesoucí zprávy s učivem“ (Rambousek, 1989, s. 19). Tyto informační signály do pomůcky zakomponoval záměrně tvůrce (pedagog), čímž se při vhodné aplikaci do výuky docílí, že žáci na pomůcku či její část budou směřovat svoji pozornost (Rambousek, 1989). Existuje celá řada publikací od různých autorů poskytující přehledy rozčlenění pomůcek, které se od sebe více či méně odlišují. Tato skutečnost je především dána různými kritérii a přístupy, pomocí nichž autor klasifikuje pomůcky. V následném textu uvádím nejvhodnější (dle Dostála) členění učebních pomůcek, jež je charakteristické a zároveň doporučované pro současnou dobu (Dostál, 2008):
11
1. originální předměty a reálné skutečnosti - přírodniny (původní – minerály, upravené – vycpaniny,...), výrobky a výtvory, jevy a děje; 2. modely (statické, dynamické, symbolické,...); 3. vizuální pomůcky - diapozitiv, fotografie, obraz promítaný meotarem,...; 4. auditivní pomůcky - zvukové záznamy (zpěv ptactva, záznam koncertu, mluvená nahrávka), rozhlas; 5. audio-vizuální pomůcky - filmy určené k výuce, přírodovědné pořady; 6. literární pomůcky - učebnice, pracovní sešity, vědecké časopisy a odborná literatura; 7. internet a počítačové programy - výukové programy, multimediální a simulační programy; 8. pomůcky ke speciálním účelům - experimentální soupravy. Na základě současné široké škály učebních pomůcek je velice důležitá schopnost pedagoga zvolit vhodnou učební pomůcku pro edukační (vzdělávací) proces. Nevhodný výběr pomůcky nebo její nepřiměřené využívání, může vést k negativnímu důsledku tohoto procesu (Dostál, 2008). Pedagog by měl podle Skalkové (2007) volit učební pomůcky vzhledem: • k cíli, který jeho vzdělávání sleduje; • k věkové kategorii a psychickému vývoji edukantů (žáků), jejich existujícím zkušenostem a dovednostem; • k podmínkám realizace (vybavení třídy, školy), zkušenostem a dovednostem edukátora (pedagoga). Je samozřejmostí, že výše uvedené faktory by měl kantor ve své výuce reflektovat.
12
2 ELEKRONICKÉ PREZENTACE Na základě výše uvedeného členění pomůcek, lze elektronickou prezentaci zařadit mezi vizuální či audio-vizuální pomůcky. Osobně se přikláním spíše k druhé možnosti, tedy audiovizuální pomůcka, neboť prostřednictvím elektronické prezentace lze přijímat informace pomocí dvou lidských smyslů a to zraku a sluchu (Rambousek, 1989). Elektronické prezentace se v současné době uplatňují v široké škále různých odvětvích, nejedná se samozřejmě pouze o školní prostředí, ale jsou hojně užívány zejména v marketingu a obchodně-pracovním prostředí obecně. Například při seznamování
zákazníků
s produkty
firmy,
zaměstnanců
s fungováním
firmy,
představení nových produktů a technologií apod. Dokonce se lze i domnívat, že elektronické prezentace vznikly právě z popudu potřeb výše zmíněného prostředí a nikoliv primárně pro výuku (zjednodušeně možno odvodit i z názvu jednoho z produktů, který je popsán dále, MS Office, tedy „kancelář“). Prezentace se staly mj. i součástí moderně vedených kurzů, školení či přednášek na konferencích (Král, Magera, 2007). Avšak dnes již mají elektronické prezentace nenahraditelné místo ve školní výuce, kde jsou v současné době, jako jedny z audio-vizuálních učebních pomůcek, učiteli s oblibou užívány (Pavlasová, 2013).
2.1 Programy pro tvorbu prezentace Programy, prostřednictvím nichž je možné tvořit prezentace, lze rozdělit do 2 základních skupin. První skupinou jsou tzv. online programy, které většinou vyžadují registraci uživatele přes internetové rozhraní (někdy spojenou i s peněžním poplatkem). Do druhé skupiny řadíme tzv. offline programy, které před vlastním použitím vyžadují – v rámci didaktické techniky (počítače) - provedení instalace. Tyto aplikace bývají rovněž poskytovány často za úplatu a na trhu se nemusí vyskytovat samostatně, ale jako součást programového balíku (sady aplikací) – například softwarový komplet Microsoft Office (Jansová, 2012).
13
2.1.1 Online programy Jak již bylo uvedeno, tak online programy se liší od offline programů tím, že se jejich případný uživatel musí nejdříve provést registraci. Některé aplikace vyžadují i finanční investici, neboť jejich bezplatná forma je uživateli poskytnuta s velmi malým pracovním pokrytím či omezenými funkcemi. Existuje celá řada online programů, za zmínku zajisté stojí program Prezi a Google Docs Presentation. Prezi Program Prezi je řazen mezi online programy, takže je nutná nejen registrace ale i většinou finanční investici, neboť zdarma je poskytováno pouze 100 MB prostoru na jednu registraci (Černý, 2010). Prezi bývá někdy považován za jakéhosi pokračovatele PowerPointu (uveden dále) (Jansová, 2012). Tato programová aplikace umožňuje oddalování a také přiblížení obrázků tzv. zoomování. I když výsledné prezentace vypadají složitě a jejich tvorba zabere více času, výsledek může být velice přívětivý (Kraus, 2012). Výjimečný prvek tohoto programu spočívá v přítomnosti jedné velké pracovní plochy, na kterou nanášíme nejen myšlenky ale i obrázky. Tudíž tato aplikace postrádá klasické schéma snímků (slidů) (Černý, 2010). Google Docs Presentation Tento program je považován za nejlepší aplikaci pro tvorbu prezentací v současné době. Pokud se chcete stát uživatelem tohoto programu, stačí si založit v rámci webového rozhraní společnosti Google, Inc. účet (zaregistrování) a ihned po přihlášení do svého účtu se nabízí možnost tvorby prezentace. Velkou výhodou této aplikace je, že průběžně ukládá data při tvorbě prezentace a tak nehrozí jejich případná ztráta, neboť velká část uživatelů výpočetní techniky stále zapomíná na pravidelnou zálohu nejen rozdělané práce (Jansová, 2012).
2.1.2 Offline programy V následující části je provedeno základní představení nejčastěji používaných programů - Microsoft PowerPoint, PDFrizator a Impress LibreOffice (Jansová, 2012). Microsoft PowerPoint Microsoft PowerPoint řadíme mezi tzv. offline programy, který slouží k tvorbě prezentací. Jedná se o velice proslulý a také dominantně užívaný program 14
k prezentačním účelům vyskytující se jako součást kancelářského balíku Microsoft Office (Kraus, 2012). PowerPoint umožňuje svému uživateli výběr předem nastavených schémat či možnost vlastní tvorby snímků, dále nabízí možnost různého časování snímků a samozřejmostí je i podpora v podobě animačních efektů a možnost vkládání audiovizuálních prvků - hudby či videa. Výslednou prezentaci je možno uložit s koncovkou „ppt“ (popř. „pptx“) či lze zvolit formát „pps“ (popř. „ppsx“), která umožňuje přímé spuštění prezentace (Jansová, 2012). PDFrizator Jedná se o bezplatný program, který je podobný PowerPointu a slouží pro tvorbu jednoduché prezentace. Výsledná prezentace je uložena ve formátu PDF (Hawer, 2012). Tato aplikace disponuje přechodovými efekty s možností do prezentace vložit hudbu, text, obrázek apod. (Kraus, 2012). Impress LibreOffice Tento program je součástí bezplatného balíku OpenOffice (Jansová, 2012). Impress disponuje funkcemi odpovídajícím de facto funkcím PowerPointu (Kraus, 2012). Prostřednictvím tohoto programu je možné tvořit prezentace jednodušší i složitější úrovně, které lze opět obohatit např. o animační efekty. Samozřejmostí je i nabídka různých předem připravených šablon. Konečný prezentační produkt má koncovku „odp“, ale je zde i možnost volby běžně známého formátu PPT či PDF (Impress, 2015).
2.2 Charakteristika PowerPointových prezentací PowerPointová
prezentace
bude
jedním
z předmětů
našeho
zájmu
v experimentální (praktické) části této práce. PowerPointové prezentace se tvoří pomocí výše uvedeného programu PowerPoint, který umožňuje tvorbu dynamické prezentace (Král, Magera, 2007). PowerPointová prezentace v technicky vybavené třídě (učebně) může nahradit tabuli s křídou či fixem. Lze v ní zobrazit klíčové body k zapamatování, vzorce, důležitá data a čísla, příklady, apod. To vše je umístěno na tzv. snímky (slidy), které lze užít opakovaně a tak si ušetřit opakované psaní informací na tabuli a jejich následné mazání (Král, Magera, 2007). Prezentace nám dále umožňují postupné zobrazování informací, vkládání obrázků a videí a také jejich následnou projekci při výuce (Navrátil, 2005). 15
V rámci praktické části této práce budou v tomto programu zpracovány modelové prezentace k výuce biologie člověka, z nichž některé budou přímo ověřeny ve výuce na střední škole – gymnáziu.
2.2.1 Příprava výukové PowerPointové prezentace Aby vyučující mohl vytvořit výukovou PowerPointovou prezentaci je nezbytné osvojení základních znalostí tohoto programu (gramotnost v oboru informačních technologií je samozřejmostí), které si lze nastudovat v řadě publikací s touto tématikou. Níže uvádím v bodech postup pro přípravu prezentace, který by měl vyučující respektovat (Navrátil, 2005). 1. Stanovit téma prezentace (např. „vylučovací soustava“). 2. Promyslet obsah, tzn. co do prezentace zařadit. 3. Vytvořit jednotlivé snímky prezentace s textovou částí a dbát na správné rozvržení slidů. 4. Grafická tvorba prezentace (obrázky, popisky, automatické tvary,...). 5. Obohacení o efekty (animace) a určit jejich pořadí, popř. časování snímků, apod. Při častější práci s programem PowerPoint lze docílit k propojení jednotlivých bodů (např. po dopsání textu na slidu ihned vložíme obrázek) (Navrátil, 2005). Vytvořenou prezentaci je velmi vhodné před jejím „ostrým“ užitím ve výuce předem ozkoušet „nanečisto“. Samozřejmostí je provedení pečlivé kontroly a konečné audiovizuální úpravy prezentace (Král, Magera, 2007).
2.2.2 Základní požadavky tvorby výukových PowerPointových prezentací Každá výuková prezentace by měla respektovat cíl, který spočívá v upoutání pozornost na důležitá fakta a zároveň zbytečně neupoutávat pozornost posluchačů (žáků) k nedůležitým věcem. Na tento cíl by se mělo převážně dbát při volbě typu písma, barev písma a pozadí prezentace. Poměrně dosti oblíbený trend současné doby, avšak nesprávný, je užití např. pohyblivé animované postavičky na okraji či v rohu snímku. Neboť užití toho prvku (pohyblivé postavičky) zbytečně odvádí pozornost žáků od výkladu tématu (Václavíková, 2013). 16
2.2.2.1 Požadavky na rozvržení snímku a typografie Text a jeho rozložení na snímku Zde se doporučuje uplatnit tzv. pravidlo 6 × 6. V praxi to znamená, že na každém snímku by mělo být umístěno maximálně 6 bodů (hesel, odrážek textu). Maximální délka sdělení na jednom řádku by měla být 6 slov (Gupta, Guglani, Shah, 2002). Osnova a přehlednost snímku Pokud v prezentaci chceme užít osnovu, je třeba brát na zřetel, že její rozsah by neměl překročit tři úrovně. Pokud i přesto toto doporučení užijeme více úrovní, je prokázáno, že tento fakt snižuje přehlednost prezentace, což může mít negativní dopad pro žáky (Kubištová, 2011). Typografie Gupta, Guglani a Shah (2002) doporučují při tvorbě prezentací využívat maximálně dva druhy fontů. Jeden font by měl být typický pro nadpis, ten druhý pro zbytek textu v prezentaci. Font je tedy sada znaků jednoho stylu a jedné velikosti písma (Schellmann, 2004). Písmo (fonty) lze rozdělit na 2 skupiny (Gupta, Guglani, Shah, 2002): a) patkové fonty; b) bezpatkové fonty (viz obr. 1).
patkové
bezpatkové
K K Obrázek 1: Patkové a bezpatkové písmo (font) (Grafický desing, 2010)
Patkové fonty, mezi které řadíme například styl písma Times New Romans a Cambria, lidské oko čte pomaleji. Toto písmo se doporučuje užívat na nadpisy v tištěném textu, pro lepší utkvění v paměti (Kubištová, 2011). Naopak pro text elektronické prezentace (elektronických médií) se doporučuje užití bezpatkového fontu
17
(př. Arial, Calibry) pro jeho snazší čtení při promítnutí na plátně, obrazovce apod. (Gupta, Guglani, Shah, 2002). Malá vs. velká písmena abecedy Priestly (1991) preferuje užívání písmen malé abecedy. Je prokázáno, že oko čtenáře rozeznává písmo dle tvaru jeho horní poloviny, která je lépe čitelná u písmen malé abecedy. Tento jev je patrný například u písmene „t“ a „p“ – text se tak stává velikostně různorodým a dynamickým, čtenáře tedy nevyčerpává a jednotlivá písmena „nesplývají“. Naopak text psaný velkými písmeny bude pro čtenáře obtížnější pro čtení a unavenému jedinci může tento text po krátkém čase přecházet (splývat) do tvaru obdélníku. Velikost písma Crosby (1994) uvádí, že by velikost písma, která je užita pro hlavní textovou část prezentace, neměla být menší než 24 bodů. Minimální velikost písma u nadpisů by měla být 36 bodů. Někteří autoři dokonce velikost písma zohledňují ve vztahu k velikosti prezentační místnosti a počtu míst k sezení (Holzl, 1997): • učebny s více než 200 místy pro sezení - nadpisy 42 bodů, hlavní text 36 bodů • učebny s méně než 200 místy pro sezení - nadpisy 36 bodů, hlavní text 28 bodů • učebny (třídy) s méně než 50 místy pro sezení - nadpisy 32 bodů, hlavní text 24 bodů. Předchozí text lze považovat za zavádějící, neboť nezáleží přímo na počtu míst k sezení, nýbrž převážně na umístění a vzdálenosti sedadel od promítaného obrazu a logicky také jeho velikosti. Zdůraznění textu Tučný text Bylo prokázáno, že užitím tučnosti pro skupinu slov, jako jsou věty a odstavce, dochází k redukci čitelnosti a pochopitelnosti textu. Tento fakt je odůvodňován tím, že při užití tohoto prvku, tedy tučnosti vět či odstavců, může dojít ke zkreslení písmen a splývání slov (Priestly, 1991). Ztučnění textu se doporučuje užívat pro nadpisy, popř. 18
ke zdrůraznění klíčových slov a tím se docílí střídmého užití tohoto prvku (Crosby, 1994). Barevný text Z výzkumu (Priestly) vyplývá, že barevný text je pro čtenáře sice na první pohled daleko více atraktivnější, ale klasický černý text se čtenáři čte nejlépe. Užití barevného zvýraznění textu se doporučuje pouze pro jednotlivá, klíčová slova (Priestly, 1991). Crosby (1994) dodává, že v případě volby tmavého pozadí (modré, černé) by měl být užit světlý text (žlutý, bílý), který s tmavým pozadím nesplývá (Crosby, 1994). Kurzíva Užití tohoto prvku v prezentaci způsobuje snížení srozumitelnosti textu, což je způsobeno degradací tvaru písmen. Písmeno, která je obohaceno kurzívou se na promítací ploše jeví neostře a jeho přečtení je obtížnější. Kurzíva se doporučuje užívat velmi střídmě a to jen pro nadpis či v umělecké práci (Priestly, 1991). Potržení textu Stejně
jako
kurzíva,
tak
ani
podtržení
textu
se
nedoporučuje
ve
výukových prezentacích užívat. Výzkumy prokazují, že při užití prvku – podtržení větší části textu – dochází opět ke zhoršení čitelnosti písmen, což může mít vliv na míru pochopitelnosti textu (Priestly, 1991).
2.2.2.2 Grafická složka prezentace Barvy Je velice důležité brát na zřetel skutečnost, že prezentace, ve kterých byly užity barevné prvky (např. barva pozadí, barva písma), mohou mít při projekci jiný odstín barev, než tvořitel prezentace vidí na monitoru počítače (Gupta, Guglani, Shah, 2002). Na základě této skutečnosti nelze volit barvy, které by společně splývaly, tedy ty, které sousedí v tzv. barevném šestiúhelníku či kruhu (Šrutová, 2013).
19
Obrázek 2: Barevný kruh (Barevné schéma webu, 2012) Správné užití barev v prezentaci souvisí s účelem prezentace a také s tím, pro koho je prezentace určena. Prezentace, které jsou stanoveny pro obhajoby závěrečných prací či pro výuku by měly užívat pastelových barev (Kubištová, 2011). Doporučuje se užívat maximálně 3 až 4 barvy pro jeden snímek. Tyto barvy by měly být mezi sebou kontrastní. Například barva pozadí (př. bílá) by měla kontrastovat s barvou textu (př. černá) (Gupta, Guglani, Shah, 2002). Obecně platí, že je vhodnější pro pozadí vybírat světlejší barvy a pro text barvy tmavší. Opačné použití (tedy tmavé pozadí, světlý text) způsobuje větší únavu očí, což může mít za následek míhání textu před očima a přeskakování v textu (Šrutová, 2013). V případě, že autor zvolí pro snímek více odstínu stejné barvy, platí následující zásada. Tmavší odstíny této barvy by měly být v horní části snímku a světlejší odstíny tedy ve spodní části téhož slidu (Holzl, 1997). Pro barevné schéma prezentací platí, že v jedné prezentaci se doporučuje užívat pouze jednoho barevného schéma (Gupta, Guglani, Shah, 2002). Psychologie barev Barvy evokují různé lidské pocity, čímž se zabývá také psychologie (Kaya, Epos, 2004). Emocionální působení vybraných barev: Žlutá barva působí na lidské emoce vesele (Kaya, Epos, 2004). Z pohledu psychologie je řazena mezi nejsilnější barvy, tato barva také velmi dobře poutá pozornost (Aha, 2012). Šrutová (2013) uvádí, že žlutá barva může unavovat oči, nýbrž užití této barvy pro písmo může mít za následek splynutí žluté barvy písma s pozadím prezentace. K této poznámce, od paní Šrutové, je ale nezbytné dodat, že především záleží na zvoleném tónu (odstínu) žluté barvy (Aha, 2012). 20
Červená barva navozuje vzrušení. Užití této barvy do prezentace se nedoporučuje, neboť má zneklidňující účinek (Kaya, Epos, 2004). Zelená barva vzbuzuje pocit radosti a klidu (Kaya, Epos, 2004). Pro užití v prezentaci je nezbytné zvolit správný odstín, neboť u této barvy dochází dosti často ke zkreslení barevného efektu (Šrutová, 2013). Modrá barva evokuje opět veselost a má uklidňující účinky (Kaya, Epos, 2004). Různé tóny této barvy jsou hojně užívány do prezentací (Šrutová, 2013). Kaya, Epos (2004) preferují názor, že působení barev na emoce je individuální a je sepnuto s barevnou preferencí jedince. Zastávají též názor, že emocionální působení barev je pravděpodobně z části ovlivněno kulturou. Podstata výběru barev a jejich odstínu do prezentací spočívá především ve vlastním instinktu a závisí také na intuici. V případě pochybností se doporučuje barevné ztvárnění prezentace zkonzultovat s někým dalším (Šrutová, 2013). Animace K postupnému zobrazování či zvýraznění informací (pojmy, základní textové body, obrázky) na snímku lze použít tzv. animace (animační efekty). Při jejich střídmém užití (vhodně zvolený a přiměřený počet druhů, pouze pro některé objekty na snímku) mohou animace prezentace oživit a vést ke zvýšení efektivity (Gupta, Guglani, Shah, 2002). Schellmann (2004) doporučuje zvolit 2-3 druhy efektů v rámci celé prezentace. Nepřiměřené množství animací, či jejich nevhodně zvolený typ, spíše působí jako rušivý element a odvádí pozornost posluchačů (Václavíková, 2013). Pro každou prezentaci se doporučuje jednotný styl. Stylem se rozumí totožný typ fontu (pro nadpis a pro běžný text), shodný způsob zdůraznění textu a barevné ztvárnění, jednotné schéma a především jednotné umísťování informací (např. levá část snímku textové informace, pravá část slidu obrázek) (Václavíková, 2013).
2.2.3 Výhody a nevýhody výukových počítačových prezentací Užití této pomůcky při výuce s sebou nese celou řadu výhod, ale i nevýhod, které pedagog musí kompenzovat v podobě změny strategie výuky (Pavlasová, 2013). Roubal (2009) uvádí tyto pozitivní příklady prezentací užívaných při výuce: •
multimediální působení, tj. sloučení textu (základní fakta) s obrazem (nákresy, schémata, obrázky), zvukem a videoukázkou; 21
•
možnost opakovaného užití totožné počítačové prezentace v různých třídách, ročnících;
•
možnost rychlé úpravy, popř. postupné vylepšení prezentace jako přípravy;
•
možnost zapojit edukanty do přípravy na hodinu (žáci tvoří prezentace v rámci samostatné či skupinové práce);
•
možnost publikace např. přes web školy žákům, kteří se dané výuky nemohli zúčastnit.
Urbanová (2012) mezi pozitivní vlivy prezentací dále řadí: • pestřejší a příjemnější práce pro učitele; •
ulehčení práce učitele;
•
snazší zápis poznámek pro žáky z dané výuky;
•
možnost poutavější výuky pro žáky.
Nevýhody výukových počítačových prezentací uvádím pro přehlednost opět v bodech: •
k realizaci je nezbytná patřičná technika (počítač, projektor), ve většině případů zatemnění místnosti;
•
časová ztráta ve spojitosti s načtením a spuštěním prezentace a následná absence této ztráty v hodině;
•
tendence žáků sledovat prezentaci jako film, což má za následek ztrátu vnímání obsahu (vše Roubal, 2009);
•
snížení či úplná ztráta pozornosti žáků;
•
pasivita žáků (obě Urbanová, 2012). Z výše uvedeného textu vyplývají určité výhody a nevýhody výukových
počítačových prezentací. Tato učební pomůcka mj. sice může pedagogovi ulehčit práci, ale zároveň může zvýšit například pasivitu žáků apod. Je tedy velice důležité, aby učitel pracoval ve výuce s touto pomůckou takovým způsobem, který povede k rozvoji kompetencí žáků a přispěje ke zvýšení efektivnosti výuky.
22
2.2.4 Technické požadavky provozu Aby bylo možné při výuce použít výukovou elektronickou prezentaci, je podmínkou určitá technická vybavenost učebny. Kromě počítače, který v sobě musí obsahovat příslušný software na spuštění aplikace – prezentace (v našem případě balíček Microsoft Office s programovou aplikací PowerPoint), je nezbytné i zařízení pro projekci (dataprojektor či vizualizér) a vhodná projekční plocha (popř. projekční plátno) (Laurenčík, 2013). Dataprojektor (datový projektor) představuje optické projekční zařízení, které zprostředkovává projekci elektronické prezentace na promítací plochu (Lepil, 2010). Tyto projektory se od sebe mimo jiné odlišují i rozlišením a rozsahem počtu zobrazovaných barev, což má na efektivitu prezentace velký vliv. Platí pravidlo, které říká, že čím je vyšší rozlišení dataprojektoru, tím získáme ostřejší a kvalitnější obraz, což se odrazí i do projekce prezentace (Holzl, 1997). Umístění dataprojektoru je velmi důležité pro praktické užívání a tedy při jeho montáži je nutné brát na zřetel převážně jeho polohu vzhledem k projekční ploše. Velmi častou lokalizaci dataprojektoru tvoří stropní konstrukce učebny a to jeho zavěšení v minimální světlé výšce (svislá vzdálenost od čisté podlahy místnosti po objektiv projektoru) o hodnotě 180 cm. V současné době se i učebny postupně začínají vybavovat tzv. interaktivními tabulemi, jejichž dodavatelé dataprojektor umísťují přímo na rám tabule. Tato tabule bývá většinou vertikálně pohyblivá a společně s tabulí se pohybuje i dataprojektor (Lepil, 2010). Za zmínku stojí i tzv. prezentátory, které sice nejsou nutnou součástí technického vybavení učeben, ale jsou vhodnou technickou pomůckou, kterou vyučující určitě ocení. Prezentátor umožňuje dálkově ovládat prezentaci, což eliminuje obsluhu prezentace přes počítač (klávesnici, myš). Propojení této pomůcky s počítačem je prostřednictvím Bluetooth, obvyklou součástí je i laserové ukazovátko.
2.3 Zásady vystupování při prezentaci I přednes prezentace obnáší určité zásady, které by měl řečník, v našem případě pedagog, brát v potaz. Kromě upraveného vzhledu, byl měl vyučující disponovat dovednostmi, které se týkají vhodného postoje, gest, pohybů a také by měl ovládat svůj hlas (Koegel, 2009). 23
2.3.1 Řeč těla Řeč těla lze zařadit mezi tzv. neverbální komunikaci, která by měla být v souladu s mluveným projevem (verbální komunikací) (Koegel, 2009). Oděv, postoj, pohyby, oční kontakt, mimika a gestikulace jsou odrazem řeči našeho těla, které nám napomáhají připoutat pozornost posluchačů, v našem případě žáků (Schellmann, 2004).
2.3.1.1 Postoj Způsob držení hlavy a také postoj těla slouží jako ukazatel sebedůvěry, vyrovnanosti a zkušeností (Koegel, 2009). Podle Hindla (2001) je vhodné zahájit vystupování při prezentaci vzpřímeným postojem. V praxi to znamená, že naše hlava je ve vzpřímené pozici, dolní končetiny jsou mírně rozkročeny, naše tělesná váha je rovnoměrně roznesena na obě dolní končetiny a ruce jsou situovány podél těla. Za zmínku stojí i chodidla, která by měla být souběžně vedle sebe. Platí pravidlo, že ruce podél těla by měly být vždy, pokud je zrovna nepoužíváme například při vhodné gestikulaci. Tato pozice umístění horních končetin totiž signalizuje uvolněnost, sebedůvěru a otevřenost. Je třeba ale brát na zřetel poznatek, že při delším setrvání horních končetin v pozici podél těla můžeme působit strnule (Koegel, 2009). Bradbury (2007) uvádí příklady póz těla, kterých se doporučuje vyvarovat: •
„Uvolněný“ (autoritářský) postoj – je charakteristický založením rukou za záda a postavením dolních končetin pevně u sebe.
•
Ruce v kapsách – tato póza těla působí velice neformálně až lhostejně.
•
Pozice fíkový list – jedná se o postoj, při kterém jsou ruce zkříženy před bedra našeho těla a působí neústupně. Od posluchačů (žáků) nás tato póza (ruce) odděluje a v jejich očích přednášející (pedagog) vypadá málo sebejistě.
•
Ruce v bok – působí velice panovačně, arogantně a někdy i směšně.
•
Ruce založené na hrudi či žaludku – má dva úhly pohledu, buďto může signalizovat dominantnost a nebo je považován za obranný postoj.
2.3.1.2 Gestikulace a pohled Na základě studie, která byla uskutečněna univerzitou v Columbii, bylo prokázáno, že gesta jsou součástí našeho sdělování a také touhou být pochopeni. Je důležité se držet zásady, která spočívá v užívání určitých gest ke konkrétním účelům 24
(Koegel, 2009). Také je důležitá určitá míra užití gest, neboť při jejich přemíře můžeme žáky (posluchače) rozptylovat (Hindle, 2001). Například: „Znepokojují mne 2 věci“ (Koegel, 2009, s. 70). Číslici „2“ lze vyjádřit pomocí gesta, které je zobrazeno prostřednictvím prstů na ruce (viz obrázek 3).
Obrázek 3: Gesto pro vyjádření čísla (Koegel, 2009, s. 70). I pro pohled platí určitá pravidla. Je vhodné již od začátku svůj pohled směřovat ke všem posluchačům (žákům), aby měli pocit spoluúčasti. Vhodný časový úsek očního kontaktu s jednou osobou je 3-4 sekundy. Platí zásada, že osoba k očnímu kontaktu má být zvolena náhodně a po doporučené době (3-4 vteřiny) změněna (Bradbury, 2007).
2.3.2 Hlasový projev Je velice důležité, aby pedagog při výkladu s doprovodnou prezentací dbal na vhodný tón a sílu hlasu. Základem je klidné a hluboké dýchání, prostřednictvím kterého zvýšíme přísun kyslíku do našeho těla. Mozek bude dostatečně zásoben krví, což může pomoci k efektivnějšímu uspořádání myšlenek a také náš hlas bude klidnější a jasnější (Hindle, 2001). Pro působivý hlasový projev je nezbytné, aby vyučující (řečník) ovládal správnou artikulaci a tempo. Užíval vhodně odmlky a správně pracoval s nádechem, což vede ke zdůraznění například důležitých pojmů (Koegel, 2009). Hindle (2001) dodává, 25
že je nutné mluvit s rozvahou, ovládat výšku hlasu a správně intonovat. Vhodné užití zmíněných zásad projevu vede k pochopení obsahu našeho výkladu a také k udržení zájmu (Hindle, 2001). Koegel (2009) uvádí příklady nevhodných hlasových projevů, kterým se doporučuje vyvarovat: •
Verbální graffiti („plevelná“ slova) - užití těchto slov je při jakýmkoli projevu, natož výkladu látky žákům, zcela neprofesionální. Řadí sem například „hmm“, „vlastně“ či „upřímně řečeno“. Je velice důležité co nejrychlejší odstranění těchto slov, neboť jejich vyslovením snižujeme účinek našeho sdělení.
•
„Přitakávače“ – jedná se o slova, která jsou nevhodně přidávána na konec vět. Důvod užití spočívá v ujištění, zda-li nás posluchači (žáci) vnímají a také zda-li pochopili naše sdělení. Patří sem např. „Tento týden to musíme podepsat, ano?“ (Koegel, 2009, s. 82).
2.3.3 Shrnutí Schellmann (2004) uvádí přehled negativních signálů, kterým je třeba se při vystupování vyvarovat. Pro přehlednost je uvádím v následujících bodech: •
umístění rukou do kapes a v pozici za zády;
•
mít složeny ruce na úrovni prsou;
•
shrbený postoj a velké rozkročení dolních končetin;
•
nevhodné ukazování na žáka (posluchače);
•
směřovat vlastní pohled na podlahu;
•
pohybovat se pouze za řečnickým pultem.
Kubištová (2011) upozorňuje dále na: •
nevhodné manipulování (pohrávání) s předměty;
•
užívání „plevelných“ slov v nadbytku
•
nedbalý vzhled či oblečení.
Existuje i přehled kladně působících signálů, které opět uvádím bodově: •
postoj přednášejícího (pedagoga) směřovaný k posluchačům (žákům);
•
rovnoměrně rozložení váhy na obě dolní končetiny;
•
užívání vhodně zvolených gest; 26
•
účelné (cílené) pohybování se po třídě s kontrolovatelnými pohyby;
•
silný hlas, správné užívání přestávek během mluveného projevy a pomalé tempo při vyjadřování (vše Schellmann, 2004).
Vystupování přednášejícího je velice důležité, neboť má vliv na celkový dojem posluchačů. Je tedy nutné, aby se každý přednášející, včetně pedagoga, vyvaroval výše uvedených negativních signálů. Zároveň by měl pedagog (přednášející) také dbát na pozitivně působící signály, které lze rozdělit na neverbální (př. postoj) a verbální (př. hlas).
27
3 DOTAZNÍK Průcha, Walterová, Mareš (2003, str. 49) definují dotazník jako: „Výzkumný a diagnostický prostředek ke shromažďování informací prostřednictvím dotazování osob.“ Podle Průchy (1995, s. 43) je dotazník definován jako „Metoda pro hromadné shromažďování dat (informací) pomocí písemně zadávaných otázek (položek dotazování).“ Dotazník, jak částečně vyplývá z předchozí definice, řadíme tedy mezi tzv. metody pedagogického výzkumu (Průcha, 1995). Průcha (1995, str. 25) uvádí následnou definici metody: „Metoda ve vědeckém výzkumu se chápe jako systém principů a předpisů, které ve svém souhrnu podávají návod, jak musí výzkumný pracovník postupovat, aby dosáhl nových poznatků.“ Je velice důležité, aby výzkumník zvolil takovou metodu, s jejíž pomocí zjistí to, co zjistit má, tedy aby bylo dosaženo cíle výzkumu. Výzkumník by měl také brát na zřetel i tzv. podmínky výzkumu - mezi ně řadíme (Gavora, 1996): •
podmínky psychologické (např. ochota, schopnosti respondentů)
•
podmínky technické (vhodná akustika místnosti, nahrávací zařízení, ...)
•
podmínky organizační (personální, časové a finanční otázky).
Pro začínajícího výzkumníka je volba metody výzkumu velice složitá, proto se doporučuje kromě studia řady materiálů, týkající se dané problematiky, brát na zřetel i případná doporučení např. vedoucího diplomové práce, která jsou velice cenným přínosem (Gavora, 1996). Dotazník představuje jednu z nejpoužívanějších metod výzkumu v pedagogice, psychologii, ve výzkumu veřejného mínění aj. V pedagogické praxi se tato metoda využívá zejména pro zjišťování postojů žáků, učitelů, rodičů (Průcha, 1995). Jeho vysoká frekvence užití souvisí především s jeho zdánlivě jednoduchou konstrukcí otázek, což někdy vede k nesprávně sestaveným dotazníkům. Ty poté obsahují nevhodná zadání (otázky) a jsou tak i nesprávně vyhodnocovány (Gavora, 2010). Dotazník slouží zpravidla k zisku údajů od velkého počtu osob. Tyto zkoumané osoby samostatně písemně odpovídají na předtištěné otázky. Způsob odpovědi je tedy vázán na písemné instrukce (Kahuda, 1996). Dotazník je považován za tzv. ekonomicky 28
výzkumný nástroj, což znamená, že můžeme získat velké množství dat (informací) ve vztahu k malé, nejen časové, investici (Gavora, 2010).
3.1 Cíl a struktura dotazníku Je nezbytné, aby měl každý hodnotný (kvalitní) dotazník jasně stanovený cíl. Tento cíl musí být konkrétní, pokud tomu tak není, tento fakt se následně odrazí v jeho obsahu, formulaci otázek a také struktuře. Je tedy velice nezbytné, aby stvořitel dotazníku dbal na jeho správnou konstrukci (Gavora, 2010). Každý kvalitní dotazník musí mít velice dobře promyšlenou strukturu. Při tvorbě dotazníku je tedy nutné postupovat následně uvedeným způsobem. Nejdříve si stanovíme základní otázku (problém), poté následuje rozdělení do tzv. okruhů (podproblémů). Nakonec se tyto okruhy konkretizují položkami (Gavora, 1996). Správně vytvořený dotazník se skládá ze 3 částí: 1. Vstupní část Ta je prezentována tzv. hlavičkou (např. jméno autora) a obsahuje také vysvětlení cíle, popř. cílů dotazníku. Ve vstupní části by se měl také zdůraznit i význam získaných odpovědí od respondentů, což má za následek i určitou motivaci dotazovaných k vyplnění dotazníku a také jeho vrácení (odevzdání, odeslání). Nesmíme také zapomenout na sdělení pokynů, které respondentům vysvětlují, jakým způsobem mají dotazník vyplnit (Gavora, 1996). 2. Hlavní část Část druhá je tvořena otázkami, jejichž pořadí je zpravidla voleno takovým způsobem, aby respondenta první otázky zcela neodradily. Tedy na prvních místech bývají řazeny otázky, kterou jsou snazší a poutavé. Střední úsek obsahuje otázky, které jsou těžší a méně zajímavější. Poslední otázky jsou opět lehčí povahy, aby například unavený respondent nemusel vynaložit takové úsilí k jejich přečtení, pochopení a následné zvolení odpovědi, či přímo napsání odpovědi (Skutil, 2011). 3. Závěrečná část Poslední část představuje konec dotazníku, na kterém by nemělo zejména chybět poděkování respondentovi za jeho spolupráci (Gavora, 2010).
29
3.2 Typy otázek Velice důležitý je fakt týkající se formulace otázek. Při tvorbě otázek je nutné mít na paměti, že každou otázku lze formulovat více než jedním způsobem. Proto je považován za velice důležitý prvek, při tvorbě dotazníku, dovednost, která spočívá v rozhodování nejlepší formulace otázek (Walker, 2013). Otázky dle otevřenosti Základní rozdělení otázek v dotazníku vychází z tzv. míry otevřenosti. Podle této míry lze otázky rozdělit na otevřené, polouzavřené a uzavřené (Gavora, 2010). • Uzavřené otázky Tyto otázky od respondentů vyžadují, aby si zvolili jednu možnost, popř. více možností z nabízené škály (Walker, 2013). Považuje se za nezbytné, aby si výzkumník danou problematiku, která se nachází v otázce, předem pečlivě nastudoval (např. literatura, osobní návštěva školy, atd.) Slouží především k zisku kvantitativních dat (Gavora, 2010). Příklad: Jaký obor studujete na naší Střední zdravotnické škole? (Vyberte prosím jednu odpověď.) a) zdravotnický asistent b) laboratorní asistent c) asistent zubního technika d) zdravotnické lyceum • Polouzavřené otázky Polouzavřené otázky respondentům nejprve nabízejí variantu odpovědi, poté ale vyžadují např. vysvětlení (Gavora, 2010). Příklad: Myslíte si, že Vám znázorněné schéma Krebsova cyklu pomohlo lépe pochopit tuto problematiku? Pokud ano, uveďte prosím důvod. a) ne b) ano, z důvodu..................................................................................................... V dotazníku se mohou také objevit otázky, které mimo nabízených variant budou obsahovat i otevřenou možnost (Gavora, 2010).
30
Příklad: Jaký obor studujete na naší Střední zdravotnické škole? (Vyberte prosím jednu odpověď.) a) zdravotnický asistent b) laboratorní asistent c) asistent zubního technika d) zdravotnické lyceum f) jiný (specifikujte prosím) .................................................................................... • Otevřené otázky Umožňují písemnou reakci dotazovaného v podobě vlastní odpovědi. Tento druh otázek slouží k zisku dat kvalitativních. Při vyhodnocování těchto dat se spíše zaměříme na pojmy, které respondenti užili a také nás bude zajímat např. frekvence zmíněných pojmů, témat, apod. (Walker, 2013). Příklad: Co byste na dnešní vyučovací hodině změnili? .......................................................................................................................... Škálové otázky Škálové otázky lze rozdělit na několik typů. Mezi nejznámější patří tzv. Likertovy škály (Skutil, 2011). Název těchto otázek je odvozen od Rensisa Likerta, který položil jejich základ. Otázky této kategorie respondentům poskytují pohyblivou stupnici k jejich odpovědi (Walker, 2013). Doporučuje se, aby škály obsahovaly liché počty, čímž se dosáhne symetrické odchylky od středu na obou stranách. Slouží opět k zisku kvantitativních dat (Skutil, 2011). Příklad: Jakou známkou byste ohodnotili výkon Vašeho spolužáka. 1
2
3
4
5
Z předchozího textu vyplývá, že existují otázky různých typů (druhů), které při tvorbě dotazníku lze využít. Vždy by jsme měli brát ale na zřetel důležitost formulace otázek, neboť v případě nevhodně zvolené stylizaci otázky, získaná data ztrácí svojí hodnotu (Walker, 2013). Za zmínku stojí skutečnost, že údaje v dotazníku nemusí být pouze v podobě otázek, nýbrž se zde mohou objevovat i výroky, se kterými dotazovaný buď souhlasí či nikoli. Hodnota výzkumu závisí především na tématu a celé řadě dalších okolností, nikoli na složitosti dotazníku (Průcha 1995). 31
3.3 Délka dotazníku a jeho administrace Délka dotazníku je odrazem míry zisku údajů, které výzkumník potřebuje. Je třeba ale pamatovat i na skutečnost, že příliš dlouhý dotazník respondenta unaví, což má za následek zisk méně cenných dat. Je tedy nezbytné brát ohled i na respondenty a jejich ochotu spolupracovat. Obecně se doporučuje, v případě rozesílání dotazníku poštou či emailem, dodržovat maximální dobu pro jeho vyplnění do 20 minut. Při osobní administraci se v praxi používají dotazníky, jejichž vyplňování zabere maximálně 45 minut, většinou jsou ale mnohem kratšího časového rozsahu (Gavora, 1996). Zadávání dotazníku, tzv. administraci, lze provést různými způsoby. Nejvhodnějším a nejlepší řešením je zadání dotazníku osobně, další možností je požádání například vyučujícího, aby dotazník zadal místo nás. Tento postup sebou už obnáší rizika, mezi které lze zařadit ztrátu možného dovysvětlení otázky, popř. zodpovězení otázek respondentů. Návratnost vypleněných dotazníku je ale v obou případech poměrně velice vysoká 90-95 %, existují i případy 100 % návratnosti (Skutil, 2011). Mezi další možnosti administrace dotazníku lze zařadit rozesílání dotazníku klasickou poštou či e-mailem. Oba dva způsoby neobsahují přímou účast a mají za následek rizika představující např. částečné nevyplnění dotazníku, ale zejména velmi nízkou návratnost dotazníku činící 10-15 %. Tyto problémy lze částečně odstranit vhodně formulovaným průvodním dopisem (Skutil, 2011).
3.4 Výhody a nevýhody dotazníku Každá výzkumná metoda obnáší určité výhody a nevýhody, ani dotazník není výjimka. Mezi výhody dotazníku lze například zařadit (Skutil, 2011): •
zadávání dotazníku, tzv. administrace, je snadné a rychlé;
•
možnost hromadného oslovení respondentů a následné získání hojného kvanta dat;
•
kvantifikace většiny dat;
•
zachování anonymity dotazovaných (respondentů).
Nevýhody této výzkumné metody uvádím pro přehlednost opět v bodech: •
mít na paměti, že se jedná o osobní (subjektivní) výpovědi; 32
•
dotazovaný (respondent) má možnost se vyhnout odpovědi na určitou otázku;
•
formulace otázek nemusí dotazovanému vyhovovat;
•
v případě neosobní administrace ztráta možnosti dovysvětlit určitou formu otázky;
•
omezení respondenta v případě přesné formulace otázek a nabízených možností odpovědí;
•
podněcování respondenta zvolit určitou odpověď (vše Skutil, 2011). Ve výše uvedeném textu jsou zaznamenány výhody a nevýhody dotazníkové
metody. Každý jedinec, který se rozhodne dotazník užít pro svoji výzkumnou činnost, by měl být seznámen s výše uvedenými klady a zápory, které tato výzkumná metoda obsahuje.
33
EMPIRICKÁ ČÁST Tento blok diplomové práce je na úvod charakterizován stanovením cíle. Poté následuje popis metodiky tvorby modelových powerpointových prezentací, jejichž soubor je dílčím celkem této práce. Dále je zde obsažena stručná charakteristika respondentů a popis sběru a analýzy dat. Poté se přesuneme k nejdůležitějšímu a zároveň k velmi časově náročnému prvku, jenž se týká vyhodnocení dat získaných prostřednictvím dotazníkového šetření. Zmíněné dotazníkové šetření se skládá ze dvou částí. První část (skupina) respondentů je reprezentována pedagogy biologie oslovených gymnázií. Ti obdrželi dotazník, prostřednictvím emailové korespondence, konstruovaný tak, aby bylo možné získat co nejvíce dat pro dosažení hlavního cíle této práce. Druhou skupinu respondentů představovali žáci třetího ročníku gymnázia, pro které byly vytvořeny celkem tři dotazníky související s ověřovanými modelovými powerpointovými prezentacemi přímo ve výuce biologie. Veškerá získaná data jsou zpracována do grafů, popř. tabulek s patřičným popisem.
4 CÍL VÝZKUMU A POUŽITÁ METODIKA Hlavní cíl této diplomové práce představuje zmapování užití prezentací ve výuce biologie na středních školách (gymnázií) ve 14 krajích České republiky včetně následného vyhodnocení. K realizaci tohoto mapování byla užita metoda – dotazníkové šetření, která je řazena mezi metody kvantitativního výzkumu. Veškerý průběh procesu vedoucího k dosažení toho cíle je popsán níže v dalších kapitolách. Nedílnou součástí cíle této práce je vytvoření souboru modelových prezentací, které jsou určeny k výuce biologie člověka na středních školách (gymnázií). Uvedený vytvořený soubor elektronických powerpointových prezentací zahrnuje tyto okruhy: •
opěrná a pohybová soustava
•
oběhová soustava, tělní tekutiny
•
dýchací soustava
•
trávicí soustava
•
vylučovací soustava 34
•
soustava krycí (kůže)
•
soustava žláz s vnitřní sekrecí, hormony
•
pohlavní soustava
•
smyslová soustava
•
nervová soustava. Metodika tvorby výše uvedené sady prezentací pro výuku biologie člověka je
objasněna níže. Rovněž je součástí této práce i ověření několika prezentací přímo ve výuce, což bylo realizováno na Gymnáziu K. V. Raise v Hlinsku. Součástí tohoto procesu bylo i dotazníkové šetření se zaměřením nejen na obsah a grafické ztvárnění prezentace, ale i na patřičnou metodiku, která byla při tvorbě powerpointových prezentací užita. Velice nezbytný a důležitý fakt, který jsem povinna zmínit je skutečnost, že obsah všech prezentací lze nutno považovat za heslovitý, tudíž je nezbytné dodatečné odborné pedagogické (profesní) ústní rozvedení prezentovaných heslovitých informací. Hlavní výstup této práce spočívá v grafickém vyhodnocení dotazníkového šetření týkajícího se zejména frekvence užití prezentací jako učební pomůcky při výuce z pohledu oslovených pedagogů. Dalšími dílčími prvky toho šetření jsou zjištěné výhody a nevýhody aplikace prezentací ve výuce biologie na gymnáziu a to nejen pro žáky, ale i pro učitele. Z provedeného dotazníkového šetření mimo jiné vyplývá zda-li užívání prezentací vede ke zlepšení prospěchu žáků nebo naopak, či po jaký časový usek vyučovací hodiny učitelé nejčastěji užívají prezentace.
4.1 Metodika tvorby dotazníků Jako podklad pro následný níže uvedený sběr dat byly vytvořeny celkem 4 dotazníky. Jeden dotazník byl připraven pro pedagogy gymnázií a tři dotazníky jsem předložila žákům 3. ročníku gymnázia. Prvotním a samozřejmým úkolem bylo nastudování problematiky tvorby dotazníku z odborné literatury. Následným krokem v postupu bylo stanovení cíle a struktury dotazníků. Z hlediska struktury jsou všechny 4 vytvořené dotazníky uvedeny tzv. vstupní částí, která obsahuje jméno autora a jeho krátké představení, důvod vytvoření dotazníku a vysvětlení stanoveného cíle dotazníkového výzkumu. V případě dotazníků pro žáky bylo představení cíle sděleno
35
ústně před zahájením výzkumu. Na konci vstupní části jsou uvedeny pokyny k vyplnění daného dotazníku. Další a nejrozsáhlejší část dotazníku je hlavní část, která obsahuje soubor jednotlivých otázek, na které jsou respondenti dotazováni. Otázky jsou zaměřeny na zkoumanou problematiku. Řazení otázek lze definovat následujícím způsobem. Úvodní otázky jsou obecnějšího charakteru a méně obtížné na zodpovězení. Následující otázky se hlouběji zaměřují na zkoumanou problematiku a z tohoto důvodu lze říci, že na jejich vyplňování musí respondenti vyvinout větší úsilí. Závěrečné otázky opět přecházejí z hlediska své náročnosti k mírnějším. Formulované otázky jsou zvoleny typu uzavřeného či polouzavřeného. V závěrečné části dotazníků je připraven prostor pro připomínky respondentů či jejich námitky. Pod touto částí je uvedeno poděkování autora za spolupráci.
4.2 Metodika tvorby prezentací Elektronické prezentace tvořící podstatnou část této práce byly zpracovány podle metodiky, která je v této části podrobně popisována. Soubor těchto modelových prezentací byl vytvořen pomocí programu Microsoft PowerPoint 2003 s ohledem na softwarové vybavení učebny, ve které probíhalo ověřování některých prezentací. Rozsah a obsah daného tématu, obsaženého ve zmíněných prezentací, byl vypracován v souladu se středoškolskými učebnicemi (Novotný, Hruška, 2007; Jelínek, Zicháček, 2007; Hančová, Vlková, 1999), které se používají k výuce biologie na středních školách – gymnázií, což mohu mimo jiné doložit svojí bakalářskou prací (Klabenešová, 2012). Pro zvýšení kvality obsahu prezentací jsem zmíněný obsah raději konfrontovala s vysokoškolskými knižními materiály, které jsou opět uvedeny v následující závorce (Rosypal, 2003; Dylevský, 2011; Wilhelm, 2010) a také s Mgr. Dianou Mücksteinovou, která vyučuje biologii člověka v tomto školním roce na gymnáziu K. V. Raise v Hlinsku. Ve všech vytvořených modelových elektronických prezentacích je obsažena nejen anatomie, která v prezentacích převažuje, ale i fyziologie dané problematiky. Podstatnou součástí jsou také obrázky, které byly čerpány z těchto atlasů (Orte, Vigué, 2008; MCMillan, 2009; Lidské tělo, 2011), v prezentacích jsou také zastoupeny obrázky z internetových zdrojů. Při grafickém ztvárnění prezentací jsem vycházela z teoreticky nastudovaných poznatků, které jsou podrobně uváděny v přehledu teoretické části této diplomové práce 36
(viz kapitola 2.2.2). Pro většinu vytvořených modelových prezentací lze uvést následující shodnou metodiku tvorby. Prvním krokem při ztvárnění prezentací, po otevření programu Microsoft PowerPoint a zobrazení prvního snímku (slidu) v tomto programu, bylo pojmenování tohoto snímku prezentace – např. Pohybová soustava člověka, s poznámkou: „Tato prezentace slouží pro vzdělávací účely.“ Další snímky prezentací obsahují heslovitý text či obrázky, pro které byly opět užity a dodrženy pravidla, které uvádím již ve zmíněné teoretické části této práce. Rozsah prezentací, tedy počet snímků, je různý, neboť odpovídá rozsahu probíraného učiva, který byl přizpůsoben požadavkům Mgr. Diany Mücksteinové. V rámci podrobnějšího popisu tvorby se nejdříve zaměřím na text prezentací, kde jsem se snažila mít na každém slidu maximálně 6 bodů (odrážek) a délka prezentované informace na jednom řádku téměř vždy nepřesáhla více jak 6 slov. Kromě powerpointové prezentace k výuce trávicí soustavy člověka, bylo u všech ostatních prezentací zachováno doporučené užití tzv. bezpatkového písma a to typy Arial. Současně mimo výše zmíněnou prezentaci s tématikou – trávicí soustava člověka, bylo u zbylých prezentací aplikováno pravidlo týkající se užití malých a velkých písmen abecedy. Písmena velké abecedy byly užity pouze pro úvodní snímek sdělující téma obsahu prezentace – např. Oběhovou soustava člověka. Pro zbývající části (slidy) prezentací byl text vyobrazen pomocí písmen malé abecedy. Velice důležitým bodem je i velikost písma, kde jsem pro nadpisy v prezentacích, mimo úvodní snímek, užila doporučovanou velikost 32 bodů a pro ostatní text zpravidla 28 bodů, tedy o 4 body více, než-li je doporučováno v pravidlech uvedených v teoretické části. Toto rozhodnutí plynulo z mé osobní předchozí zkušenosti během školních praxí (průběžná, souvislá), kde jsem si výše zmíněnou velikost ověřila za vhodnější. Výjimku, kterou lze nalézt u vytvořeného souboru prezentací, zastupuje powerpointová prezentace s názvem Trávicí soustava člověka. V této prezentaci byla i pro běžný text, tedy mimo nadpisy, užita velikost písma 24 bodů. S touto velikostí písma se lze výjimečně setkat i u pojmů popisující jednotlivé části vyobrazených struktur a to z důvodu prostorového nedostatku. Prvek v podobě ztučnění textu byl užit pouze pro nadpisy či na zdůraznění pojmů. Veškerý text obsažený v powerpointových prezentací, mimo poslední slid (slidy) se zdroji, je klasický černý text a to z důvodu jeho nejlepší čitelnosti. Jak již bylo výše v textu naznačeno, obsah prezentovaného učiva v prezentacích lze považovat za
37
heslovitý a je tedy vyžadována patřičná profesní odbornost při jeho prezentování související s rozvedením těchto heslovitých textů a ujasnění prezentovaných informací. Ve vytvořených prezentacích jsou obsaženy i obrázky či schémata, které byly vybírány především za účelem vhodného vyobrazení jednotlivých částí struktur či dané problematiky. Obrázky z atlasů byly skenovány a následně upravovány, například vymazání původních „popisovacích čar“ jednotlivých struktur, zmenšení či oříznutí apod. Při tomto velmi zdlouhavém a pracném postupu jsem se snažila zachovat ostrost a vhodnou velikost daného obrázku (schéma). Popisy jednotlivých částí struktur byly tvořeny
pomocí
tzv.
automatických
tvarů
(„šipky“)
s dodatečným
slovním
pojmenováním. Tloušťka těchto automatických tvarů byla nastavena na hodnotu 3,0. Každému obrázku či schématu bylo dle pořadí přiřazeno číslo, například Obr. 10, které odkazuje na citaci totožného obrázku, jež je uvedena ve zdrojích na konci každé powerpointové prezentace. Před citacemi se nachází několik otázek navazující na probírané téma. Otázky byly převzaty z učebnice (Novotný, Hruška, 2007). Převážná část vytvořených modelových elektronických prezentací má barvu pozadí v modrých či žlutých odstínech. Výjimku tvoří opět prezentace s tématem trávicí soustava člověka a také prezentace s názvem Vylučovací soustava člověka (viz níže). Veškeré vytvořené prezentace jsou obohaceny o tzv. animační efekty, které mj. umožňují postupné zobrazení důležitých pojmů (informací). Kromě již několikrát zmiňované prezentace s obsahem souvisejícím s trávicí soustavou člověka, byly u všech zbylých elektronických prezentací užity maximálně tři různé druhy animačních prvků. Většina z prezentací obsažených v souboru modelových prezentací je obohacena minimálně o jednu audiovizuální ukázku (video), která je přímo vložena do powerpointové prezentace. Toto přímé vložení umožňuje automatické spuštění videa při prezentování a posluchač (žák) tak není rozptylován tím, když vyučující často složitě hledá a spouští samostatně předmětné video. Ve výuce byly ověřeny powerpointové prezentace s těmito tématy – oběhová soustava člověka, trávicí soustava člověka a vylučovací soustava člověka. První zmíněná prezentace odpovídá výše popisovaným parametrům a respektuje základní požadavky tvorby prezentací uvedených v teoretické části této diplomové práce (viz kapitola 2.2.2). Prezentace s názvem Trávicí soustava člověka je odlišná ve fontu písma, jelikož se jedná o patkový typ – Algerian, který používá pouze velká písmena a neobsahuje všechna písmena české abecedy (zejména písmena s diakritikou – háčky). 38
Co se týče velikosti písma užité v textu této prezentace, tak pro nadpisy bylo užito velikosti 28 bodů a ostatní text je vyobrazen 24 body. Další odlišnost spočívá v užité barvě pozadí, která je tmavě šedého odstínu. Poslední rozdíl od ostatních prezentací je v počtu animačních prvků – zde jsou užity ve velkém a různorodém množství. V pořadí třetí a zároveň poslední testovaná prezentace s tématem vylučovací soustava člověka se liší od ostatních pouze barvou pozadí. Barva na každém snímku je rozdílná, avšak barevný přechod mezi sousedními snímky je plynulý. Rozdílnost barvy pozadí tak lze snadno zaregistrovat, porovnáváme-li snímky, které jsou od sebe vzdálené o 2 a více pozic. Tyto dvě odlišné prezentace byly vytvořeny za účelem ověření určitých postupů a pravidel, které jsou zmíněny v teoretické části (viz kapitola 2.2.2). Veškeré vytvořené powerpointové prezentace lze nalézt na přiloženém kompaktním disku (CD).
4.3 Charakteristika respondentů Respondenti, kteří byli důležitou součástí realizující hlavní cíl této diplomové práce, byli pedagogové středních škol (gymnázií). Tito respondenti byli osloveni ze všech 14 krajů České republiky. Dílčím prvkem této práce bylo i ověření některých modelových prezentací, které jsem vytvořila podle pravidel, která jsou doporučována a přehledně zpracována v teoretické části této práce (viz kapitola 2.2.2). K tomuto úkonu byli opět nezbytní respondenti, v tomto případě žáci třetího ročníku vyššího stupně Gymnázia K. V. Raise v Hlinsku, věkem v intervalu 17-18 let. Vyhledávání kontaktů pedagogů biologie prostřednictvím internetu Zdánlivě jednoduchý úkon v podobě vyhledávání emailových adres pedagogů se stal daleko náročnějším, než jsem původně předpokládala. Při vyhledávání kontaktních emailových adres pedagogů jsem se držela modelu rozdělení středních škol ČR do 14 krajů. V tomto směru jsem si v jednotlivých 14 krajích vždy pečlivě prošla veškeré uvedené střední školy (pomocí serveru stredniskoly.cz) a z nich vybírala pouze střední školy gymnaziálního typu. Následně jsem se na jednotlivých webových prezentacích gymnázií poté snažila vyhledat příslušnou stránku s identifikací pedagogického sboru s jednotlivými kontakty včetně informace, zda-li příslušný učitel biologie působí ve vyšším stupni gymnázia. V některých případech byly tyto informace tedy dostupné online a já mohla pokračovat s vyhledáváním kontaktů u další školy. Avšak často 39
nebývalo zjistitelné, jestli učitel biologie učí i vyšší stupeň, častým pomocníkem mi byly zveřejněné rozvrhy jednotlivých tříd. Proto jsem i v zasílaném průvodním dopise (viz Příloha A) s dotazníkem měla zdůrazněně uvedené, že se jedná o dotazník zaměřený pouze pro střední školy. Proto mi i v některých případech přišla odpověď s omluvou, že učí pouze na nižším stupni gymnázia. Pokud nebyl zjištěn potřebný kontakt na vyučujícího biologie, postupovala jsem následovně. Průvodní dopis (viz Příloha A) s dotazníkem jsem zaslala buď na obecnou (info) emailovou adresu, či na mail sekretariátu (popř.) ředitele školy. I v těchto případech jsem dostávala vyplněné dotazníky nazpátek. Veškeré údaje, jež se týkají názvu školy, emailových adres pedagogů biologie či jiný kontakt (obecný mail školy, sekretariát) společně s webovou stránku odpovídajícího gymnázia jsem přehledně zaznamenala do tabulek (viz Příloha B).
4.4 Metodika sběru dat Pro dosažení hlavního cíle této práce (zmapování užití prezentací ve výuce biologie na středních školách v jednotlivých krajích České republiky a následné prokázání jejich výhod a nevýhod bylo nutno postupovat podle následných kroků: • nastudování odborné literatury pro tvorbu dotazníku; •
tvorba dotazníku pro pedagogy biologie SŠ (gymnázií) – korektura s vedoucím práce RNDr. M. Hruškou;
•
vyhledání kontaktních emailových adres na patřičné respondenty (pedagogy biologie);
•
rozesílání vytvořeného dotazníku prostřednictvím emailových adres;
•
sběr a třídění vyplněných dotazníků (zjišťována úplnost vyplnění dotazníku, rozdělení dle krajů ČR);
•
vyhodnocení získaných dat z předtříděných dotazníků. Dílčím cílem diplomové práce bylo také ověření některých vytvořených
modelových powerpointových prezentací přímo ve výuce, které bylo realizována již na výše zmíněném gymnáziu K. V. Raise v Hlinsku a to ve třetích ročnících vyššího gymnázia. I v tomto případě bylo nutné postupovat podle určitých na sebe navazujících kroků: • nastudování odborné literatury pro tvorbu prezentací a dotazníků; •
tvorba modelových powerpointových výukových prezentací; 40
•
tvorba dotazníků pro žáky SŠ (gymnázií) – korektura s ved. práce RNDr. M. Hruškou;
•
osobní ověření prezentace ve výuce s odpovídajícím dotazníkovým šetřením;
•
vyhodnocení získaných dat z vyplněných dotazníků od žáků po předvedení vytvořených prezentací. Po vyhledání kontaktů na pedagogy gymnázií a vytvoření dotazníku zaměřeného
na užití elektronických prezentací při výuce biologie byl podniknut krok, který souvisel s rozesíláním patřičného dotazníku. Zpětně získávané dotazníky byly sbírány po dobu jednoho měsíce a poté následně vyhodnocovány. Vyhodnocení zpětně získaných dotazníků bylo velice časově náročné. Nejdříve byly získané dotazníky rozděleny na tzv. plnohodnotné (dále zpracovávané) a na ty, co musely být vyřazeny pro chybějící údaje – př. věk, apod. Po tomto úkonu následovalo velice zdlouhavé analyzování a zaznamenávání odpovědí na příslušné otázky s jejich celkovým vyhodnocením (viz kapitola 5). Dotazníky pro žáky, které byly vytvořeny především po potvrzení některých doporučovaných pravidel (viz teoretická část), byly zkonstruovány ke třem vytvořeným modelovým prezentací, které jsou popisovány výše (viz kapitola 4.2). Vytvořené dotazníky, jejichž znění lze nalézt v příloze této práce, jsem osobně žákům rozdala a to vždy ke konci vyučovací hodiny. Před tímto úkonem byli žáci ústně seznámeni s cílem dotazníkové metody a rovněž i s pravidly vyplňování, přestože je měli napsané v úvodní části dotazníku. Žákům byl pro vyplnění dotazníku poskytnut čas v délce cca 10 minut. Poté jsem dotazníky osobně od žáků vybrala.
41
5 VYHODNOCENÍ ZÍSKANÝCH DAT Celkem bylo, ve všech čtrnácti krajích České republiky, vyhledáno a následně rozesláno 989 mailů s prosbou o vyplnění dotazníku určeného pedagogům biologie SŠ – gymnázií (viz Příloha B). Data byla sbírána po dobu jednoho měsíce a poté byla následně vyhodnocena a zpracována přehledně do grafů (viz kapitola 5.1). Z celkového počtu 989 rozeslaných emailů bylo zpět vráceno pouze 154 mailů, z nichž bylo pro vyhodnocení použito 129 plnohodnotných dotazníků. Zbylých 25 dotazníků bylo především z důvodu nevyplněných základních údajů (kraj, věk) vyřazeno. Graf 1: Úspěšnost návratu vyplněných dotazníků
16%
84%
bez odezvy (835)
navráceno (154 dotazníků)
Z výše vyobrazeného grafu je evidentní, že úspěšnost návratu vyplněných dotazníků zpět od oslovených pedagogů byla velmi mizivá. Z celkového počtu 989 rozeslaných emailů (100 %) s přiložených dotazníkem bylo zpět navráceno pouhých 16 %, což odpovídá 154 vyplněným dotazníkům. Z Grafu 1 dále vyplývá, že 84 % rozeslaných emailů, tedy 835 rozeslaných mailů s přiložených dotazníkem, bylo registrovány bez jakékoli odezvy. Následující graf znázorňuje počet zpětně získaných dotazníků dle jednotlivých krajů ČR, které byly dále zpracovány a vyhodnoceny.
42
Graf 2: Počet plnohodnotných dotazníků z jednotlivých krajů ČR 3
0
2
5
4
6 6 6
7
6
8 8
10
8
10
11
12
12
14
14
15
18 16
18
Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Jihomoravský kraj
Plzeňský kraj
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Ústecký kraj
Pardubický kraj
Královéhradecký kraj
Vysočina
Zlínský kraj
Liberecký kraj
Karlovarský kraj
20
Z Grafu 2 lze vyčíst početní zastoupení dotazníků z jednotlivých krajů České republiky. Nejvíce jich bylo obdrženo z hlavního města ČR – Prahy, naopak nejméně plnohodnotných dotazníků bylo získáno z Karlovarského kraje. Pro dotazníkové šetření, které souviselo s ověřováním modelových prezentací přímo ve výuce biologie, byl počet oslovených respondentů v prvních dvou případech (prezentace Oběhová soustava člověka a Trávicí soustava člověka) 42 a v posledním případě (prezentace Vylučovací soustava člověka) se jednalo o 43 respondentů (žáků). Vyplněné dotazníky vždy odpovídaly počtu rozdaných dotazníků, tudíž zde byla 100 % návratnost. Prezentace použité při výuce na gymnáziu jsou uloženy na přiloženém CD. Obsahem těchto prezentací je problematika zabývající se oběhovou, trávicí a vylučovací soustavou člověka. Ve všech třech prezentacích lze nalézt anatomickou i fyziologickou část dané problematiky. Tyto tři zmíněné prezentace byly tvořeny na základě zjištěných předpokladů pro jejich zpracovávání. Jejich vzhled a obsah je důsledkem záměru hlavního využití těchto vytvořených prezentací – byly vytvářeny pro ověření doporučovaných předpokladů pro tvorbu prezentací. Proto nemusí být pro člověka nedostatečně seznámeného s problematikou této diplomové práce korektní. Například v některých
prezentacích
jsou
záměrně
zmíněné
doporučující
předpoklady
implementovány způsobem opačným – nevhodně zvolený typ písma, kontrasty barev, barvy pozadí, animační efekty atd. 43
Ze všech podkladů, získaných pro tuto práci, bylo sestaveno celkem 83 grafů a 8 tabulek. Do empirické části práce bylo zařazeno pouze 29 grafů a 5 tabulek. Všechny ostatní grafy a tabulky, v počtu 54 grafů a 3 tabulek, jsou uvedeny v příloze.
5.1 Vyhodnocení dotazníku určeného pedagogům biologie SŠ (gymnázií) Z celkového počtu 129 plnohodnotně vyplněných dotazníků byla data následně zpracována a vyhodnocena v níže uváděných grafech a tabulkách s patřičným popisem. Pedagogy, kteří zaslali plnohodnotně vyplnění dotazník zpět, dle pohlaví uvádím v počtu 84 žen a 45 mužů. Předmětný dotazník – viz Příloha C1. V této kapitole lze nalézt vyhodnocení vybraných otázek z dotazníku (Příloha C1). Výsledky jsou mj. zpracovány dle pohlaví, věku a krajů ČR. V této kapitole neuvedené vyhodnocené otázky jsou obsaženy v příloze D1. Graf 3: Jaká je frekvence užití elektronických prezentací při Vaší výuce biologie? (otázka č. 1) 50 (88%)
60 50
30 (66,7%)
40 30
13 (28,9%)
20 10
0 (0%)
0 a) prezentace ve výuce nepoužívám
2 1 (1,2%)(4,4%) b) 1x do pololetí
33 (39,3%)
c) každou vyučovací hodinu
ženy muži
d) jiná frekvence (uveďte prosím)
Nejvyšší četnost odpovědi byla zaznamenána u varianty „c“ , kterou preferovalo 80 (62 %) respondentů. Z hlediska pohlaví se jedná o 50 (59,5 %) žen a 30 (66,7 %) mužů. Odpověď „d“ zvolilo 46 (35,7 %) oslovených pedagogů, přesněji se jedná o 33 (39,3 %) žen a 13 (28,9 %) mužů. Bylo zjištěno, že žádný respondent nevybral možnost „a) prezentace ve výuce nepoužívám“.
44
Graf 4: Jaká je frekvence užití elektronických prezentací při Vaší výuce biologie? (z hlediska dle uvedených intervalů věku respondentů) (otázka č. 1) 37 (53,6 %) 28 (73,7 %)
40 30 20 10
0 (0 %)
2 1 (4,5 %) 0(5,3 %)
a) prezentace ve výuce nepoužívám
b) 1x do pololetí
15 (68,2 %)
32 (46,4 %) (0;35>
6 (27,3 %)
8 (21 %)
(35;50> (50;∞)
0 c) každou vyučovací hodinu
d) jiná frekvence (uveďte prosím)
Graf 4 přehledně vyobrazuje četnost odpovědí z hlediska věku respondentů. Bylo zjištěno, že odpověď „c“ vybralo 15 (68, 2%) pedagogů věkové kategorie do 35 let, 37 (63,6 %) učitelů ve věkovém rozmezí (35;50> a posledních 28 (73,7 %) oslovených pedagogických jedinců spadá do poslední věkové kategorie, tedy (50; ∞). Na druhém místě byla preferována varianta „d“, kterou zvolilo 46 (35,7 %) oslovených pedagogů. Přesněji se jedná o 6 (27,3 %) jedinců ve věku do 35 let, 32 (46,4 %) respondentů ve věkovém rozmezí (35;50> a věk posledních 8 (21 %) respondentů odpovídá (50; ∞).
45
Následující tabulka znázorňuje četnost a druh varianty odpovědi „d) jiná frekvence (uveďte prosím)“.
odpověď téměř každou vyučovací hodinu každou 2. hodinu každou 3. hodinu každou 4. hodinu 1x měsíčně záleží na tématu jak je stíhám vytvářet nepravidelně neuvedl Σ
počet respondenti počet respondentů [%] žen
ženy [%]
počet mužů
muži [%]
15 16 7 1 1 2
32,6 34,8 15,2 2,2 2,2 4,3
12 12 6 1 0 1
36,4 36,4 18,2 3 0 3
3 4 1 0 1 1
30,8 23,1 7,7 0 7,7 7,7
1 2 1
2,2 4,3 2,2
1 0 0
3 0 0
0 2 1
0 15,3 7,7
46
100
33
100
13
100
Tabulka 1: Vyhodnocení varianty odpovědi „d) jiná frekvence (uveďte prosím)“ Z tabulky 1 je patrné, že 16 (34,8 %) respondentů, z celkového počtu 46 pedagogů preferujících tuto odpověď, využívá elektronickou prezentaci každou 2. vyučovací hodinu. Celkový počet 15 (32,6%) pedagogů tuto učební pomůcku uplatňuje téměř každou vyučovací hodinu a každou 3. vyučovací hodinu ji aplikuje do výuky 7 (15,2 %) respondentů. Podrobnější vyhodnocení této varianty odpovědi viz Tabulka 1. Při analýze dat souvisejících s frekvencí užití prezentací ve výuce byl zaznamenán zajímavý údaj, který se týká varianty odpovědi „c)“. Ze všech 14 krajů ČR byly zaznamenány 3 nejvyšší frekvence této odpovědi v následujících krajích: Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj. Podrobněji viz Graf 5.
46
Graf 5: Vyhodnocení varianty odpovědi "c)" z hlediska zastoupení 3 nejvyšších četností v krajích ČR (otázka č. 1) 100% 98% 96% 94% 92% 90% 88% 86% 84% 82% 80%
94,4%
93,3% Praha kraj Středočeský kraj Jihomoravský kraj 83,3%
Jak je z Grafu 5 patrné nejvyšší četnost odpovědi „c)“ byla zaznamenána v Praze a činní 94,4 %. Na druhém místě se umístil Středočeský kraj s 93,3 % a třetí nevyšší frekvence této odpovědi byla zaznamenána v kraji Jihomoravském (83,3%). Graf 6: Který program používáte k tvorbě prezentací užitých při Vaší výuce biologie? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) (otázka č. 2) 81 100 (84,4 %) 80 43 60 (86 %) 40 6 (6,1 %) 2 20 (4 %) 0 a) PowerPoint
b) Impress LibreOffice
ženy 0 (0 %)
(1,4 %) (4 %)
c) PDFrizator
d) Prezi
1
2
5 (5,1 %) e) Google Docs Presentation
3
3
muži
(3 %) (6 %)
f) jiný program (uveďte prosím)
Graf 6 znázorňuje celkovou četnost jednotlivých odpovědí. Z důvodu možnosti volby více variant odpovědí je celkový počet „hlasů“ 146 (100 %). Možnost odpovědi „a“ je zastoupena 81 (84,4 %) hlasy od jedinců ženského pohlaví a 43 (86 %) mužskými hlasy. Celkový počet 6 (6,1 %) žen a 2 (4 %) muži hlasovali pro variantu „b“. Možnost „f“ obdržela 3 (3 %) hlasy od žen a 3 (6 %) hlasy od mužů.
47
Graf 7: Užíváte prezentaci po celý úsek Vašeho výkladu v rámci vyučovací hodiny? (otázka č. 4) 35
33 (39,3 %)
30
31 (36,9 %)
23 (51,1 %)
25
20 (23,8 %)
20
12 (26,7 %)
10 (22,2 %)
15
ženy muži
10 5 0 a) ano
b) ne
c) občas
Bylo zjištěno, že variantu odpovědi „a“ preferovalo 56 (43,4 %) oslovených pedagogů. Z Grafu 7 je zřejmé, že se přesněji jedná o 33 (39,3 %) žen a 23 (51,1 %) mužů. Celkem 43 (33,3 %) respondentů vybralo možnost „c)“, kterou zvolilo 31 (36,9 %) jedinců ženského pohlaví a 12 (26,7 %) jedinců mužského pohlaví. Odpověď „b“ byla zaškrtnuta 30 (23,3 %) respondenty a to 20 (23,8 %) ženami a 10 (22,2 %) muži. Graf 8: Užíváte prezentaci po celý úsek Vašeho výkladu v rámci vyučovací hodiny? (z hlediska dle uvedených intervalů věku respondentů) (otázka č. 4) 35
33 (47,8 %)
29 (42 %)
30 25 20 15
11 (50 %)
12 (31,5 %)
10
18 (47,4 %) 7 5 (10,2 %) (22,7 %)
(0;35> 6 (27,3 %)
8 (21 %)
(35;50> (50;∞)
5 0
a) ano
b) ne
c) občas
Výše vyobrazený graf se týká totožné problematiky jako graf předchozí. V tomto případě jsou však data zpracována z hlediska věku oslovených respondentů. Lze si všimnout, že elektronickou prezentaci nevyužívají po celou dobu vyučovací hodiny zejména pedagogové starších 50 let.
48
Graf 9: Vyhodnocení varianty odpovědi "a)" z hlediska zastoupení 3 nejvyšších četností v krajích ČR (otázka č. 4) 100% 80%
71, 4% 63,6 %
60 %
Jihočeský kraj
60%
Plzeňský kraj 40%
Olomoucký kraj
20% 0%
Nejvyšší frekvence odpovědi „a“ byla zaregistrována v kraji Jihočeském a to s celkovými 71,4 %. Na druhém místě se umístil Plzeňský kraj (63,6 %) a poslední třetí nejvyšší četnost byla evidována v kraji Olomouckém (60 %). Graf 10: Ve Vašich prezentacích spíše převažují: (otázka č. 5) 60 50 40 30 20 10 0
51 (60,7 %) 31 (68,9 %)
26 (31 %)
13 (28,9 %)
a) obrázky, schémata
7 (8,3 %)
ženy muži
2 (2,2 %)
b) heslovitý text (základní body, pojmy; NIKOLI věty)
0 (0 %) c) souvislý text (celé věty, odstavce)
d) heslovitý text, obrázky i schémata jsou zastoupeny rovnocenně
Z Grafu 10 vyplývá, že celkem 82 (63,6 %) pedagogů preferuje při tvorbě elektronických prezentací variantu odpovědi „d“. Tuto možnost zvolilo 51 (60,7 %) jedinců ženského pohlaví a 31 (68,9 %) jedinců mužského pohlaví. Celkový počet 39 (30,2 %) respondentů vybralo odpověď „a“, přesněji se jedná o 26 (31 %) žen a 13 (28,9 %) mužů. Zbývajících 8 (6,2 %) oslovených pedagogů zaškrtlo variantu „b“, lze hovořit 7 (8,3 %) ženách a 1 (2,2 %) muži.
49
Graf 11: Vyhodnocení varianty odpovědi "d) heslovitý text, obrázky i schémata jsou zastoupeny rovnocenně" z hlediska zastoupení 3 nejvyšších četností v krajích ČR (otázka č. 5)
100% 90%
87,5 %
85,7%
83,3%
80%
Ústecký kraj
70%
Pardubický kraj
60%
Zlínský kraj
50% 40% 30%
Jak je z Grafu 11 patrné, nejvyšší počet odpovědi „d“ (87,5 %) byl evidován v Ústeckém kraji, s 85,7 % se na druhém místě umístil kraj Pardubický a třetí příčku obsadil kraj Zlínský (83,3 %). Graf 12: Používáte při tvorbě prezentací animační schémata (v MS PowerPoint, popř. obdobnou funkci v jiném programu)? (otázka č. 7) 50 40 30
34 (40,5 %) 27 (60 %)
20
46 (54,8 %) 18 (40 %)
ženy 4 (4,7 %)
10
muži
0 a) ano, používám
b) ne, nepoužívám
c) ne, protože program, ve kterém tvořím prezentace animace nepodporuje
Z Grafu 12 vyplývá, že 64 (49,6 %) pedagogů nevyužívá prvky umožňující animaci např. textu. Přesněji se jedná o 46 (54,8 % ) žen a 18 (40 %) mužů. Celkem 61 (47,3 %) zvolilo variantu odpovědi „a“, jedná se o 34 (40,5 %) žen a 27 (60 %) mužů.
50
Graf 13: Používáte při tvorbě prezentací animační schémata (v MS PowerPoint, popř. obdobnou funkci v jiném programu)? (z hlediska dle uvedených intervalů věku respondentů) (otázka č. 7) 40 35 30 25 20 15 10 5 0
35 (50,7 %) 25 (65,8 %)
34 (49,3 %) 18 (81,8 %)
9 (23,7 %)
a) ano, používám
4 (18,2 %)
(0;35> 4 (10,5 %)
b) ne, nepoužívám
(35;50> (50;∞)
c) ne, protože program, ve kterém tvořím prezentace animace nepodporuje
Výše vyobrazený Graf 13 znázorňuje věkové rozložení respondentů související s uvedenou problematikou. Bylo zjištěno, že 4 respondenti (ženy), které zvolily možnost „c“ užívají program PowerPoint, který samozřejmě umožňuje aplikaci animačních efektů. Z Grafu 13 je evidentní, že se jedná o respondenty věkové kategorie (50;∞) let, avšak považovat obecně starší pedagogy za počítačově méně gramotné i z vlastní zkušenosti odmítám. Graf 14: Vyhodnocení varianty odpovědi "a) ano, používám" z hlediska zastoupení 3 nejvyšších četností v krajích ČR (otázka č. 7) 100% 85%
81%
80%
75% Moravskoslezský kraj
60%
Jihomoravský kraj 40%
Plzeňský kraj
20% 0%
Nejvyšší frekvence odpovědi „a)“ byla zaznamenána v kraji Moravskoslezském a to v podobě 85 %. S 81 % se na druhém místě umístil kraj Jihomoravský a třetí nejvyšší četnost této odpovědi byla zjištěna v kraji Plzeňském (75 %).
V níže vyobrazeném Grafu 15 jsou pouze uvedena písmena malé abecedy a to z důvodu přehlednosti, jež odpovídají následujícím možným variantám odpovědí: a) používám standardní bílou 51
b) používám náhodné barvy dle své nálady, ale v rámci jedné prezentace mám užito jednoho odstínu barvy c) používám náhodné barvy dle své nálady a v rámci jedné prezentace mám užito i více barev d) používám barvy v návaznosti na použitou grafiku a text a také dle působení jednotlivých barev na člověka (ne kontrastní barva pozadí – např. „reflexní“ zelená, příjemný kontrast s užitým písmem apod.) e) používám barvy dle jiných zásad, prosím uveďte. Graf 15: Barva pozadí prezentace: (otázka č. 8) 30
25 (29,8 %)
25
28 (33,3 %) 22 (26,2 %)
21 (46,7 %)
20 15 10
ženy 9 (20 %)
8 (17,8 %)
7 6 (15,5 %) (7,1 %)
3 (3,6 %)
5
muži
0 a)
b)
c)
d)
e)
Celkem 49 (37,9 %) oslovených pedagogů preferuje variantu odpovědi „d“, jedná se přesněji o 28 žen (33,3 % ) a 21 (46,7 %) mužů. Druhé místo zaujala možnost „a“, kterou vybralo 34 (26,4 %) respondentů – 25 (29,8 %) žen a 9 (20 %) mužů. V pořadí třetí nejčetnější odpověď je varianta „b“, jež zvolilo 30 (23,3 %) respondentů – 22 (26,2 %) žen a 8 (17,8 %) mužů. S počtem 13 (10,1 %) respondentů čtvrtou příčku obsadila možnost „e“, kterou uvedlo 6 (7,1 %) žen a 7 (15,5 %) mužů. Tito respondenti preferují barvy podle jiných zásad, z nichž nejfrekventovanější byla zásada – tmavé pozadí a světlý text.
52
Graf 16: Můžete říci, že užitím prezentací ve výuce biologie se zlepšil prospěch žáků? (otázka č. 12) 35 40 (41,7 %) 35 23 30 (27,4 %) 25 13 20 11 (28,9 %) 11 11 9 15 (10,7 %) 7 6 (24,4 %) (24,4 %) (13,1 % ) 3 (15,6 %) 10 (7,1 %) (6,7 %) 5 0 a) ano b) ne c) nevím d) nevím, e) jiné (prosím učím pouze s uveďte) prezentacemi
ženy muži
Z Grafu 16 je na první pohled evidentní, že nebyl zaznamenán větší vliv užívání výukových prezentací z pohledu oslovených pedagogů, který by vedl ke zlepšení prospěchu žáků. Celkem 46 (35,7 %) respondentů zvolilo variantu odpovědi „c)“, s touto možností se ztotožnilo 35 (41,7 % ) žen a 11 (24,4 %) mužů. Odpověď „b“ preferovalo celkem 34 (26,4 %) respondentů – 23 (27,4 %) žen a 11 (24,4 %) mužů. Další nabízená varianta odpovědi „c“ byla vybrána 24 (18,6 %) pedagogy, přesněji se jedná o 11 (13,1 %) žen a 13 (28,9 %) mužů. Pouhých 16 (12,4 %) respondentů se ztotožnilo s odpovědí „a“. Tuto možnost tedy zaškrtlo 9 (10,7 %) žen a 7 (15,6 %) mužů. Poslední nabízená odpověď „e“ byla vybrána 9 (6,9 %) učiteli, přesněji se jedná o 6 (7,1 %) žen a 3 (6,7 %) muže. Těchto 9 respondentů se ve větší míře shodlo, že prospěch žáků souvisí především s jejich snahou. Graf 17: Myslíte si, že Vám užití elektronické prezentace ve výuce může ulehčit výklad? (otázka č. 13) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
80 (95,2 %)
44 (97,8 %)
ženy muži 2 1 (2,4 %) (2,2 %)
a) ano
b) ne
2 (2,4 %) c) nevím
Bylo zjištěno, že 124 (96,1 %) respondentů zvolilo variantu odpovědi „a“. Z výše vyobrazeného grafu je očividné, že se s touto odpovědí ztotožnilo 80 (95,2 %) 53
žen a 44 (97,8 %) mužů. Pouze 3 (2,3 %) respondenti preferovali možnost „b“, přesněji se jedná o 2 (2,4 %) ženy a 1 (2,2 %) muže. Poslední 2 (1,6 %) respondenti – 2 ženy (2,4 %) zaškrtly odpověď „c“.
Graf 18 vyobrazuje pouze písmena malé abecedy a to z důvodu přehlednosti. Respondenti měli na výběr určitou škálu nabízených pozitiv prezentací pro žáky, která znějí: a) jednodušší zprostředkování obrazu (zejména složitější obrázky a grafika) b) zdůraznění cizích slov c) lepší orientace v obsahu učiva d) snazší zápis poznámek pro žáky z dané výuky e) lepší přístup k výukovým materiálům (v případě jejich volné přístupnosti pro žáky) f) využití co nejvíce základních smyslů studentů (ne pouze výklad – poslech, ale výklad spojený s ukázkou – poslech + zrak) g) možnost poutavější výuky pro žáky h) jiné pozitivum, uveďte prosím i) nevím. Graf 18: Jaké pozitivum, podle Vašeho názoru, má užití elektronických prezentací ve výuce biologie pro žáky? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) (uvedeno 6 nejčetnějších odpovědí či jejich kombinací) (otázka č. 14)
8 6 7 (13,3 %) 6 5 3 4 (3,5 %) 3 2 1 0 a)c)d)f)
7 (8,3 %)
6 (7,1 %)
5 (6 %)
1
4
4
(8,8 %)
(4,8 %)
2
2
(4,4 %)
(2,4 %)
ženy muži 1
(2,2 %)
(2,2 %)
0 a)f)g)
a)d)f)g)
a)c)d)f)g)
a)d)f)
a)b)c)d)f)g)
Celkem 9 (7 %) respondentů preferovalo kombinaci odpovědí „a)c)d)f)“. Z hlediska pohlaví se jedná o 3 (3,5 %) ženy a 6 (13,3 %) mužů. Na druhém místě se umístila toto seskupení odpovědí „a)f)g)“, které zvolilo 8 (6,2 %) respondentů – 7 (8,3 %) žen a 1 (2,2 %) muž. Dále byla zaznamenána tato sestava variant odpovědí 54
„a)d)f)g), kterou vybralo 7 (5,4 %) respondentů – 5 (6%) žen a 2 (4,4 %) muži. Se shodným počet 6 (4,7 %) respondentů byly zaznamenány tyto 2 kombinace odpovědí „a)c)d)f)g)“ a „a)d)f)“. Podrobnější údaje viz Graf 18. Níže uvedená tabulka uvádí celkovou četnost zvolení jednotlivých odpovědí.
Odpověď a) jednodušší zprostředkování obrazu (zejména složitější obrázky a grafika) b) zdůraznění cizích slov c) lepší orientace v obsahu učiva d) snazší zápis poznámek pro žáky z dané výuky e) lepší přístup k výukovým materiálům (v případě jejich volné přístupnosti pro žáky) f) využití co nejvíce základních smyslů studentů (ne pouze výklad – poslech, ale výklad spojený s ukázkou – poslech + zrak) g) možnost poutavější výuky pro žáky h) jiné pozitivum, uveďte prosím: (1)odpovědi žen; 2)odpovědi mužů) i) nevím celkový počet respondentů
ženy ženy [počet [%] hlasů]
muži celkem celkem muži [počet [počet [%] [%] hlasů] hlasů]
84
100,0 35
77,8
119
92,2
30
35,7
30
66,7
60
46,5
53
63,1
36
80,0
89
69,0
67
79,8
41
91,1
108
83,7
30
35,7
13
28,9
43
33,3
75
89,3
35
77,8
110
85,3
76
90,5
28
62,2
104
80,6
4
4,8
2
4,4
6
4,7
0 84
0,0
0 45
0,0
0 129
0,0
Pozn.: 1)
animace - zapamatování a zpestření výuky; modernější výukový materiál 2)
motivace; možnost vysvětlit jev v mnoha souvislostech
Tabulka 2: Celková četnost volby jednotlivých odpovědí (otázka č. 14)
Z tabulky lze vyčíst, že nejvyšší procentuální zastoupení má varianta „a“, která obdržela 119 (92,2 %) „hlasů“. Na druhém příčce se umístila odpověď „f“ a to se 110 (85,3 %) „hlasy“. Třetí pozici zaujala možnost „d“ s počet 108 (83,7 %) hlasů.
55
Níže vyobrazený Graf 19 opět obsahuje pouze písmena malé abecedy a to z důvodu přehlednosti. I v tomto případě 129 oslovených respondentů mělo na výběr určitou škálu odpovědí znějících takto: a) snížení či úplná ztráta pozornosti žáků b) pouhé opisování textu z prezentace bez dalšího vnímání výkladu c) neschopnost tvorby samostatného zápisu d) pravopisný dopad (žák opisuje pojmy, aniž by přemýšlel o jejich pravopisu – zapojení základních znalostí z ČJ – např. vyjmenovaná slova, shoda přísudku s podmětem apod.) e) větší prostor pro nekázeň žáků f) velký prostor pro nekázeň žáků (v případě jejich volné přístupnosti prezentace pro žáky – proč by při hodině poslouchal a dával pozor, když má možnost se k prezentaci kdykoliv dostat) g) pasivita žáků h) jiné negativum, uveďte prosím i) nevím. Graf 19: Které negativum, podle Vašeho názoru, má užití prezentací ve výuce biologie pro žáky? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) (uvedeno 6 nejčetnějších odpovědí či jejich kombinací) (otázka č. 15)
12
10 (11,9 %)
10
8 7
8 6
6
(9,5 %)
(8,3 %)
5
(13,3 %)
6
6
(7,1 %)
(13,3 %)
4
ženy
4
(11,1 %)
muži
(4,8 %)
3 2
(6,7 %)
1
2
1
(2,4 %)
(2,2 %)
(2,2 %)
0 b)
i)
c)
b)c)
h)
c)d)
Z Grafu 19 lze vyčíst, že nejvyšší četnost odpovědi byla evidována u varianty „b“, kterou preferovalo 16 (12,4 %) respondentů – 10 (11,9 %) žen a 6 (13,3 %) mužů. Celkem 12 (9,3 %) oslovených pedagogů zvolilo odpověď „i“, jedná se přesněji o 7 (8,3 %) žen a 5 (11,1 %) mužů. 9 (7 %) respondentů zaškrtlo možnost „c“, přesněji lze hovořit o 6 (7,1 %) jedincích ženského pohlaví a 3 (6,7 %) jedincích mužského pohlaví. Shodný počet respondentů, tedy 9 (7 %) pedagogů, vybralo kombinaci těchto možností 56
„b)c)“. V tomto případě se jedná se o 8 (9,5 %) žen a 1 (2,2 %) muže. Celkem 8 (6,2 %) oslovených kantorů preferovalo variantou odpovědi „h“ – 6 (13,3 %) žen a 2 (2,4 %) muži. Tabulka 3 (viz níže) uvádí celkovou četnost zvolení jednotlivých odpovědí.
Odpověď a) snížení či úplná ztráta pozornosti žáků b) pouhé opisování textu z prezentace bez dalšího vnímání výkladu c) neschopnost tvorby samostatného zápisu d) pravopisný dopad (žák opisuje pojmy, aniž by přemýšlel o jejich pravopisu – zapojení základních znalostí z ČJ – např. vyjmenovaná slova, shoda přísudku s podmětem apod.) e) větší prostor pro nekázeň žáků f) velký prostor pro nekázeň žáků (v případě jejich volné přístupnosti prezentace pro žáky – proč by při hodině poslouchal a dával pozor, když má možnost se k prezentaci kdykoliv dostat) g) pasivita žáků h) jiné negativum, uveďte prosím: (1)odpovědi žen; 2)odpovědi mužů) i) nevím celkový počet respondentů
ženy muži celkem muži celkem ženy [počet [počet [počet [%] [%] [%] hlasů] hlasů] hlasů] 20
23,8 8
17,8
28
21,7
61
72,6 21
46,7
82
63,6
61
72,6 24
53,3
85
65,9
15
17,9 11
24,4
26
20,2
11
13,1 6
13,3
17
13,2
7
8,3
11,1
12
9,3
29
34,5 14
31,1
43
33,3
8
9,5
14
31,1
22
17,1
7 84
8,3
5 45
11,1
12 129
9,3
5
Pozn.: 1) v případě nevhodného užívání platí všechna negativa; nepozoruji; zdravotní dopad - namáhání očí; nahrazování modelů a živých exponátů; stereotyp; záleží na tom, jak je prezentace vytvořená 2) stereotyp; závislost na el. proudu; aktivizace; kreslení obrázku podle učitele lepší fixace; promítnutý hotový obrázek chybí posloupnost vývoje, zakreslování, doplňování
Tabulka 3: Celková četnost volby jednotlivých odpovědí (otázka č. 15) 57
Z Tabulky 3 vyplývá, že nejčetnější odpověď je možnost „c“, pro kterou hlasovalo 85 (65,9 %) pedagogů. S počtem 82 (63,6 %) hlasů druhou příčku četnosti obsadila varianta „b“. Třetí nevyšší frekvence byla zaznamenána u odpovědi „g“, kterou preferovalo 43 (33,3 %) respondentů. Graf 23 znázorňuje nabízené odpovědi pouze v podobě písmen malé abecedy, která odpovídají následnému znění: a) jednodušší prezentace obrazu dané struktury (snižuje potřebu obstarávání atlasů, eliminace nutnosti učebnic v hodině apod.) b) eliminace „diktování“ výkladu (zápis pro žáky v obsahu prezentace) c) eliminace psaní důležitých pojmů na tabuli d) snazší kontrola nekázně žáků e) možnost rychlé úpravy, popř. postupné vylepšení prezentace jako naší přípravy f) možnost opakovaného užití totožné počítačové prezentace v různých třídách, ročnících g) pestřejší a příjemnější práce pro učitele h) ulehčení práce učitele i) jiné pozitivum, uveďte prosím. Graf 20: Jaké pozitivum, podle Vašeho názoru, má užití elektronických prezentací ve výuce biologie pro pedagoga? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) (uvedeny 4 nejčetnější odpovědi či jejich kombinace) (otázka č. 16) 10
8 (9,5 %)
7 (8,3 %)
6 (13,3 %)
8 6 4
2 (4,4 %)
3 3 (3,6 %) (6,7 %)
2 (2,4 %)
ženy muži
2 0 a)b)c)e)f)g)h)
a) - h)
a)f)
a)c)e)f)g)h)
Z výše uvedeného Grafu 20 je zřejmé, že nejvyšší četnost je evidována u této sestavy pozitiv „a)b)c)e)f)g)h)“, kterou preferovalo celkem 10 (7,8 %) oslovených pedagogů. Tuto sestavu odpovědi přesněji zvolilo 8 (9,5 %) žen a 2 (4,4%) muži. Celkem 8 (6,2 %) respondentů zvolilo následující škálu pozitiv „a)-h)“, jedná se o 2 (2,4 %) ženy a 6 (13,3 %) mužů. Celkem 7 (5,4 %) oslovených kantorů preferovalo 58
kombinaci „a)f)“, v tomto případě se jedná pouze o ženy (8,3%). A sestava „a)c)e)f)g)h)“ byla vybrána 6 (4,6%) kantory – 3 (3,6 %) ženy a 3 (6,7 %) muži. Tabulka 4 (viz níže) vyobrazuje celkovou četnost zvolení jednotlivých odpovědí.
Odpověď
ženy muži ženy [počet [počet [%] hlasů] hlasů]
a) jednodušší prezentace obrazu dané struktury (snižuje potřebu obstarávání atlasů, eliminace nutnosti učebnic v hodině apod.) 79 b) eliminace „diktování“ výkladu (zápis pro žáky v obsahu prezentace) 43 c) eliminace psaní důležitých pojmů na tabuli 52 d) snazší kontrola nekázně žáků 9 e) možnost rychlé úpravy, popř. postupné vylepšení prezentace jako naší přípravy 54 f) možnost opakovaného užití totožné počítačové prezentace v různých třídách, ročnících 82 g) pestřejší a příjemnější práce pro učitele 56 h) ulehčení práce učitele 48 f) jiné pozitivum, uveďte prosím: (1)odpovědi žen; 2)odpovědi mužů) celkový počet respondentů
4 84
celkem muži celkem [počet [%] [%] hlasů]
94,0 33
73,3
112
86,8
51,2 31
68,9
74
57,4
61,9 37
82,2
89
69,0
10,7 14
31,1
23
17,8
64,3 38
84,4
92
71,3
97,6 35
77,8
117
90,7
66,7 43
95,6
99
76,7
57,1 34
75,6
82
63,6
4,8
4,4
6 129
4,7
2 45
Pozn.: 1) nemusím psát na tabuli a otáčet se zády k žákům; opakovaná možnost doplňování např. pojmů do prezentace; slouží jako osnova; zrychlení práce v hodině; možnost kreativity a tvorby vlastních výukových materiálů 2) názorné předvedení velmi aktuálních aplikací poznatků aktuálních aplikací poznatků v praxi (např. v medicíně); trvanlivost a snadné uchování kompletů informací, zvláště obrazových
Tabulka 4: Celková četnost volby jednotlivých odpovědí (otázka č. 16)
59
Z Tabulky 4 vyplývá, že 117 (90,7 %) pedagogů preferovalo možnost „f“. Druhá nejvyšší četnost byla evidována u varianty „a“, kterou zvolilo 112 (86,8 %) respondentů. Třetí nejvyšší frekvence hlasů byla zaznamenána u odpovědi „g“, se kterou se ztotožnilo 99 (76,7 %) kantorů. Níže uvedený graf vyobrazuje pouze písmena malé abecedy, která jsou totožná s následujícími variantami odpovědí: a) časová náročnost při jejich tvorbě b) autorské zneužití (např. v případě jejich volné přístupnosti pro žáky) c) nutnost ovládat počítač tak, abych mohl/a vytvořit elektronickou prezentaci d) závislost na technice (pc, internet, elektrický proud), ve většině případů zatemnění místnosti e) časová ztráta ve spojitosti s načtením a spuštěním prezentace a následná absence této ztráty v hodině f) jiné negativum, uveďte prosím. Graf 21: Které negativum, podle Vašeho názoru, má užití prezentací ve výuce biologie pro pedagogy? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) (uvedeny 4 nejčetnější odpovědi či jejich kombinace) (otázka č. 17) 30
28 (33,3 %)
25 20 15
13 (28,9 %)
10
12 (14,2 %)
9 (10,7 %)
9 (20 %)
ženy 5 (11,1 %)
7 (8,3 %)
5 (11,1 %)
muži
5 0 a)d)
a)
d)
a)b)d)
Nejvyšší frekvence pozitiv z pohledu oslovených pedagogů byla zaznamenána u této sestavy „a)d)“, kterou zvolilo 41 (31,8 %) respondentů. Tento počet pedagogů je tvořen 28 (33,3 %) ženami a 13 (28,9 %) muži. S odpovědí „a“ se ztotožnilo 21 (16,3 %) kantorů – 12 (14, %) žen a 9 (20 %) mužů. Celkem 14 (10,9 %) respondentů zvolilo možnost „d“, přesněji se jedná o 9 (10, %) žen a 5 (11,1 %) mužů. Poslední vyobrazená kombinace „a)b)d)“ v grafu byla preferována 13 (10,1 %) respondenty a to 7 (8,3 %) ženami a 5 (11,1 %) muži.
60
Tabulka 5 (viz níže) znázorňuje celkovou četnost zvolení jednotlivých odpovědí.
Odpověď
ženy muži celkem ženy muži celkem [počet [počet [počet [%] [%] [%] hlasů] hlasů] hlasů]
a) časová náročnost při jejich tvorbě
82
97,6
43
95,6
125
96,9
17
20,2
12
26,7
29
22,5
8
9,5
4
8,9
12
9,3
80
95,2
41
91,1
121
93,8
15
17,9
4
8,9
19
14,7
7 84
8,3
6 45
13,3
13 129
10,1
b) autorské zneužití (např. v případě jejich volné přístupnosti pro žáky) c) nutnost ovládat počítač tak, abych mohl/a vytvořit elektronickou prezentaci d) závislost na technice (pc, internet, elektrický proud), ve většině případů zatemnění místnosti e) časová ztráta ve spojitosti s načtením a spuštěním prezentace a následná absence této ztráty v hodině f) jiné negativum, uveďte prosím: (1)odpovědi žen; 2)odpovědi mužů) celkový počet respondentů Pozn.: 1) žáky už forma prezentací moc neokouzluje; ztráta originality, škatulkování a přehnaná strukturalizace tématu; nekázeň žáků při zjištění překlepu učitele; nevyjasněná autorská práva na obrázky; nedostatečná technika a vybavení pc; nedostatečná technická vybavenost mnohých škol; aktivizace žáků 2) oslabuje se kontakt se třídou; odborné zaostávání; nutnost ovládat grafické editory; duplicita příprav; nutnost se naučit pracovat v nějakém dalším programu atp., celkově to svádí k plochosti výkladu
Tabulka 5: Celková četnost volby jednotlivých odpovědí (otázka č. 17) Z Tabulky 5 vyplývá, že nejfrekventovanější odpověď je „a“, kterou zvolilo 125 (96,9 %) respondentů. S možností „d“ se ztotožnilo 121 (93,8 %) pedagogů a třetí nejčetnější odpověď je „e“, kterou preferovalo 19 (14,7 %) kantorů.
61
5.2 Vyhodnocení dotazníků pro žáky gymnázií Dotazník určený žákům SŠ (gymnázií) č. 1 Dotazník s výše uvedeným názvem, lze v celém jeho znění nalézt v příloze C2. Tento dotazník byl konstruován k ověření powerpointové prezentace související s oběhovou soustavou člověka (ověření hypotéz pro zpracování powerpointové prezentace dle teoretické část). Celkový počet oslovených respondentů (žáků) činil 42. V tomto počtu bylo zastoupeno 19 žen (dívek) a 23 mužů (chlapců). Data získána prostřednictvím dotazníkového šetření jsou graficky zpracována, vytvořené grafy jsou následně okomentovány. Neuvedené vyhodnocené otázky v této kapitole jsou obsaženy v příloze D2. Graf 22: Pomocí animačních efektů jsou v prezentaci postupně popisovány části daných obrázků. Myslíte si, že Vám to pomohlo k lepšímu pochopení uvedené problematiky (názornost, představivost o dané struktuře)? 22 (otázka č. 12) 25 20
(96,6%) 15 (80 %)
15
ženy 4 (20 %)
10 5
m uži 1 (4,4 %)
0 (0 %)
0
a) ano
b) ne
c) nevím
Graf 22 navazuje na Graf 44, který je uveden v příloze této práce. Z výše uvedeného grafu je evidentní, že možnost „a“ preferovalo 37 (88,1 %) žáků. Tento počet žáků tvoří 15 (78,9 %) dívek a 22 (95,7 %) chlapců. Zbývající respondenti zvolili jinou odpověď (viz Graf 22). Graf 23: Upřednostňujete při výuce biologie užití powerpointových prezentací? (otázka č. 15) 16 (69,6 %)
20
16 (84,2 %)
15 10 5
7 (30, %)
3 (15,8 %)
ženy m uži
0 a) ano
b) ne
Z Grafu 23 je patrné, že se výrazně liší odpovědi podle pohlaví. Možnost „a“ zvolilo 19 (45,2 %) žáků. Tento počet žáků tvoří 3 (15,8 %) dívky a 16 (69,6 %) jedinců 62
mužského pohlaví. Odpověď „b“ preferovalo 23 (54,8 %) respondentů a to 16 (84,2 %) žen a 7 (30,4 %) mužů. Z výše uvedeného plyne, že více jak polovina dotazovaných žáků neupřednostňuje zásadně výuku biologie za použití učební pomůcky v podobě elektronické výukové prezentace. Graf 24: Považujete zařazení a použití prezentací při výuce za vhodnější, nežli číst obsah dané problematiky z učebnice? (otázka č. 16)
25 20
17 (89,5 %)
20 (87 %)
15
ženy
10
2 (10,5 %)
5
m uži
3 (13 %) 0
0 a) ano
b) ne (uveďte prosím důvod)
c) nevím
Jak je z Grafu 24 zřejmé, převážná většina dotazovaných žáků – 37 (88,1 %), zvolila odpověď „a“. Z tohoto grafu lze vyčíst, že tuto odpověď preferovalo 17 (89,5 %) dívek a 20 (87 %) chlapců. Variantu „b“ vybralo pouze 5 (11,9 %) žáků, kteří se shodli na společném důvodu – „nedostatečný podrobný souvislý text (popis), který je nezbytný pro pochopení dané problematiky v rámci určitého celku“. Dotazník určený žákům SŠ (gymnázií) č. 2 Příslušný dotazník, s výše uvedeným názvem, byl vytvořen k modelové elektronické prezentaci s obsahem učiva týkajícího se trávicí soustavy člověka. Celkové znění tohoto dotazníku lze nalézt v příloze C3. Do powerpointové prezentace s již zmíněným obsahem učiva souvisejícím s trávicí soustavou člověka byly záměrně zakomponovány následující prvky – patkový typ písma (Algerian – užívá pouze velká písmena, neobsahuje především písmena české abecedy s diakritikou), velikost fontu 24 (s výjimkou nadpisů, kde byla zvolena velikost o hodnotě 28), tmavě šedý odstín barvy pozadí prezentace, různorodé a velké množství animačních efektů. Celkový počet respondentů byl i v tomto případě tvořen 42 žáky. Z hlediska pohlaví se jedná o 19 žen a 23 mužů. Získaná data z vyplněných dotazníků jsou vyhodnocena pomocí grafů. Neuvedené vyhodnocené otázky v této kapitole jsou obsaženy v příloze D3.
63
Graf 25: Byl podle Vás zvolený styl písma vhodný? (otázka č. 9)
14 12 10 8 6 4 2 0
12 (52,2 %) 5 5 (26,3 %) (21,7 %)
a) ano
6 6 (31,6 %) (26,1 %)
8 (42,1 %)
ženy m uži
b) ne, špatně zvolený styl písma z důvodu jeho horší čitelnosti
c) ne, z jiného důvodu (uveďte):
V prezentaci, s obsahem učiva pro trávicí soustavu člověka, byl záměrně užit patkový font - Algerian, který podle uvedených požadavků na tvorbu powerpointových prezentací (viz kapitola 2.2.2) je nevhodný. Z Grafu 28 lze vyčíst, že nejčetnější odpověď je „c“, se kterou se ztotožnilo 20 (47,6 %) respondentů – 8 (42,1 %) žen a 12 (52,2 %) mužů. U této možnosti odpovědi bylo požadováno po respondentech uvedení důvodu, který byl u všech těchto žáků shodný: „písmena s diakritikou nemají shodnou velikost s ostatní písmeny ve vyobrazených slovech“. Dalších 12 (28,6 %) respondentů zakroužkovalo variantu odpovědi „b“. Tuto možnost preferovalo 6 (31,6 %) žen a 6 (26,1 %) mužů. Posledních 10 (23,8 %) respondentů zakroužkovalo možnost „a“ – 5 (26,3 %) dívek a 5 (21,7 %) chlapců. Níže vyobrazený Graf 26 znázorňuje odpovědi pouze v podobě písmen malé abecedy, která odpovídají následujícím možnostem: a) vyhovovaly mi b) neutrálně c) vadily mi, prezentace byla díky nim „přeplácaná“, nepřehledná a zbytečně přitahovaly moji pozornost, tudíž jsem se přestával/a soustředit na podstatu prezentovaného učiva d) vadily mi z jiného důvodu (uveďte).
64
Graf 26: Jak na Vás působily animační efekty v powerpointové prezentaci? (otázka č. 11) 14 (60,9 %)
15
10 (52,6 %)
12 9 6 3
3 2 (13 %) (10,5 %)
ženy
4 4 (21 %) (17,4 %)
3 (15,9 %)
2 (8,7 %)
m uži
0
a)
b)
c)
d)
Celkem 24 (57,1 %) žáků zvolilo odpověď „c“, tento počet žáků tvoří 10 (52,6 %) jedinců ženského pohlaví a 14 (60,9 %) respondentů mužského pohlaví. Dalších 8 (19,1 %) respondentů preferovalo možnost „b“, přesněji se jedná o 4 (21,1 %) ženy a 4 (17,4 %) muže. Podrobnější vyhodnocení odpovědí na tuto otázku viz Graf 26. Graf 27: Myslíte si, že se prezentace ve Vaší výuce používají v takovém množství, že to již není prospěšné? (otázka č. 14)
20 12 (63,2 %)
15 10
7 (36,8 %)
16 (69,6 %) ženy
5 (21,7 %)
2 (8,7 %)
5
m uži
0 a) ano
b) ne
c) nevím
Celkem 28 (66,7 %) žáků, tedy více než polovina, zvolila odpověď „b“. Z Grafu 27 lze vyčíst, že se jedná o 12 (63,2 %) žen a 16 (69,6 %) mužů, kteří se ztotožnili s touto možností. Celkem 12 (28,6 %) respondentů zakroužkovalo možnost „a“ – 7 (36,8 %) dívek a 5 (21,7 %) chlapců.
65
Graf 28: Jaká by podle Vás měla být optimální délka používaných prezentací při výuce. (otázka č. 15) 18 (78,3 %) 13 (68,4 %)
20 15 10
5 (5,3 %)
5
ženy
3 (13 %)
2 1 (5,3 %) (8,7 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
d) jiná délka, prosím uveďte
c) nevím
m uži
0 a) 45 minut (celá vyučovací hodina)
b) 20-25 minut (doba výkladu)
c) 5-10 minut (opakování učiva, shrnutí učiva)
Bylo zjištěno, že 31 (73,8 %) oslovených žáků preferovalo odpověď „b“. Tento počet tvoří 13 (68,4 %) dívek a 18 (78,3 %) mužů. Dalších 8 (19,1 %) respondentů zvolilo variantu „a“ – 5 (26,3 %) žen a 3 (13 %) chlapců. Odpovědi zbylých žáků viz Graf 28. Graf 29: Powerpointová prezentace by se měla skládat především z obrázků s jejich popisem, text by měl být převážně heslovitý. Souhlasíte s tímto tvrzením? (otázka č. 16) 20
19 (82,6 %)
15 (79 %)
15 Řada1
10
4 (21 %)
5
4 (17,4 %)
Řada2
0 a) ano
b) ne
Celkem (81 %) respondentů zakroužkovalo variantu odpovědi „a“, přesněji se jedná o 15 (79 %) žen a 19 (82,6 %) mužů. Zbývajících 8 (19 %) oslovených žáků zakroužkovalo možnost „b“, přesněji se jedná o 4 (21 %) ženy a 4 (17,4 %) muže.
66
5.3 Shrnutí výsledků výzkumu Z výše uvedených kapitol vyplývá celá řada zajímavých zjištění. Po vyhodnocení a zpracování dat z dotazníku, který byl určen pedagogům SŠ – gymnázií, bylo zjištěno, že téměř 74 % pedagogů, což odpovídá 95 pedagogům z celkového počtu 129 jedinců, využívá elektronické výukové prezentace „každou či téměř každou vyučovací hodinu“. Učitelů, kteří aplikují do každé výuky biologie elektronickou prezentaci, bylo nejvíce zaznamenáno v kraji Praha, dále pak ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Výukové prezentace oslovení vyučující tvoří, až na pár výjimek, převážně v programu Microsoft Office PowerPoint. Tyto prezentace poskytuje svým žákům 84 oslovených pedagogů (65 %), zbývající kantoři své výukové prezentace žákům neposkytují a to nejčastěji z důvodu požadavku osobního zápisu poznámek do sešitů. 56 oslovených pedagogů (43 % respondentů) užívá své výukové prezentace po celou dobu výuky, nejčastěji byla tato odpověď zaznamenána v kraji Jihočeském, poté Plzeňském a Olomouckém kraji. Další údaje se týkají tzv. grafické stránky výukových prezentací a to z pohledu 129 oslovených pedagogů. Celkem 64 % pedagogů, což odpovídá 82 kantorům, má ve svých prezentacích rovnocenně zakomponován heslovitý text s obrázky či schématy. Tato odpověď měla největší frekvenci v kraji Ústeckém, Pardubickém a Zlínském. 30 % oslovených vyučujících prezentace využívá pro zobrazení obrázků či schémat a zbývajících 6 % má v elektronických prezentacích vyobrazen pouze heslovitý text. Ve výukových prezentacích by měl převažovat bezpatkový typ písma, toto pravidlo respektuje 66 vyučujících (51 %). Tzv. animace, které mohou v rozumné míře zpestřit výuku, využívá celkem 61 oslovených pedagogů (47 % respondentů). Tyto prvky nejčastěji využívají oslovení kantoři v kraji Moravskoslezském, Jihomoravském a kraji Plzeňském. Za důležitý prvek je považována i barva pozadí elektronické prezentace, kterou vyučující volí spíše do pastelových barev a ve vhodném kontrastu s barvou písma. Někteří pedagogové využívají standardní bílé pozadí či daný tón volí dle své nálady. 76 % oslovených učitelů (98 respondentů) využívá v rámci svých výukových prezentací audiovizuální složky (video). Oslovení vyučující biologie nejčastěji kombinují spuštění audiovizuální složky a to tak, že ji někdy přehrávají z internetu či flashdisku a jindy ji spustí přímo v prezentaci. Na základě výpovědí, získaných od oslovených 129 pedagogů, nebylo prokázáno, že by prezentace výrazně přispívaly ke zlepšení pospěchu žáka. Většina 67
pedagogů se shoduje na tom, že nedokáží posoudit, zda-li výukové prezentace mají vliv na již zmíněný prospěch žáků či někteří jsou dokonce přesvědčeni, že tato učební pomůcka ke zlepšení prospěchu žáků nepřispívá. Drtivá část respondentů se také shodla na skutečnosti, že jim výukové elektronické prezentace ulehčují výklad biologických témat. Užití výukových prezentací skýtá určitá pozitiva i negativa. Mezi nejčastější uvedené klady elektronických prezentací pro žáky vyučující uvedli: •
jednodušší zprostředkování obrazu;
•
snazší zápis poznámek;
•
využití více základních smyslů;
•
možnost poutavější výuky či lepší orientaci v učivu.
Za nejčastější negativní dopady pro žáky, která souvisejí s užitím těchto prezentací, pedagogové považují: •
pouhé opisování textu bez dalšího vnímání výkladu;
•
neschopnost samostatného zápisu;
•
pravopisný dopad na žáka;
•
stereotypní a nevhodné užívání výukových prezentací. Výukové prezentace mají celou řadu výhod i pro pedagogy jako je např.
jednodušší prezentace obrazu dané struktury, možnost opakovaného užití prezentace apod. Za nejčastější nevýhody užití prezentací ve výuce pro pedagogy jsou uváděny časová náročnost, autorské zneužití a závislost na technice. Součástí této práce bylo i ověření některých modelových prezentací přímo ve výuce biologie, přesněji se jednalo o prezentaci s tématem oběhová soustava člověka, trávicí soustava člověka a vylučovací soustava člověka. Ve všech třech vytvořených dotaznících pro žáky SŠ – gymnázií, byly v dotaznících především obsaženy otázky se zaměřením na obsah prezentací, tak i na jejich grafickou část. Z výše uvedených kapitol a příloh vyplývá, že se žáci se svými odpověďmi na shodné otázky v dotaznících postupně zlepšovali a ujasnili si například rozdíl mezi soustavou a systémem (viz otázka č. 1). Ve výukových prezentacích, které jsou zaměřeny na problematiku biologie člověka, by neměla rozhodně chybět anatomická a fyziologická část daného tématu. I v tomto případě během testování všech tří prezentací bylo zaznamenáno zvýšení úspěchu žáků (volby správné odpovědi) na tuto otázku (viz otázka č. 4).
68
Jak již bylo řečeno, otázky ve vytvořených dotaznících byly zaměřeny i na jejich grafickou část. Bylo prokázáno, že celkové grafické ztvárnění prezentací má velký vliv na celkový dojem žáků. Prezentace s názvem Oběhová soustava člověka se žlutým tónem pozadí a převažujícím bezpatkovým fontem písma malé abecedy byla oslovenými žáky ohodnocena nejlépe. Bylo tedy potvrzeno, že bezpatkové písmo malé abecedy a vhodný pastelový odstín barvy pozadí je pro výukové prezentace důležitým pravidlem, které by se mělo dodržovat. Animační prvky, které v současné době někteří učitelé také užívají, mohou mít pozitivní vliv na zapamatování jednotlivých částí struktur či mohou přispět ke zdůraznění a lepšímu zapamatování důležitých pojmů, což bylo opět při výuce potvrzeno. Nutné je ale dodat, že tyto prvky musí být užity v rozumném množství (2-3 druhy) a také jejich typy musí být voleny smysluplně. Většina oslovených žáků souhlasí s tvrzením, že by výukové prezentace měli obsahovat heslovitý text a obrázky. Pokud je pro zpestření výuky užita videoukázka, převážná většina oslovených žáků oceňuje zakomponování audiovizuální složky přímo do výukové prezentace a její následné spuštění přímo v totožné prezentaci. Co se týká mínění oslovených žáků na užití prezentací v jejich výuce, fakta jsou následující. Více jak polovina žáků nepreferuje užití výukových prezentací ve výuce, ale zároveň tyto prezentace považuje za vhodnější oproti čtení obsahu dané problematiky z učebnic. Celkem 67 % oslovených žáků si myslí, že se v jejich výuce prezentace využívají v takové míře, že je to pořád spíše prospěšné a za optimální délku užití prezentace ve výuce považuje 74 % oslovených žáků cca 20-25 minut.
69
DISKUZE Zjištění užití prezentací ve výuce biologie na střeních školách (gymnázií) v jednotlivých krajích České republiky a poznání a popsání jejich pozitiv a negativ bylo hlavním cílem této diplomové práce. Úkony, které souvisely s dosažením tohoto cíle, byly časově náročné a pokud by nebylo získáno alespoň 100 plnohodnotných dotazníků od respondentů (pedagogů), byly by naprosto zbytečné. Jsem si samozřejmě vědoma skutečnosti, že kdyby někdo jiný tento výzkum zopakoval, bez striktního dodržení výběru a především zisku dat od shodných oslovených respondentů (pedagogů), jistě by dotyčný došel k určitým odchylkám. Tyto odchylky by především mohly výrazně změnit data v jednotlivých krajích České republiky, jež jsou v této práci téže uváděna. Všichni pedagogové zařazení do vyhodnocení užívají elektronickou prezentaci při výuce minimálně jednou za pololetí (viz Graf 3). Z Grafu 1 v Příloze D1 vyplývá, že 54 % oslovených učitelů poskytuje své výukové prezentace žákům, zbývající počet oslovených pedagogů z různých důvodů (viz Tabulka 1 v Příloze D1) tento učební materiál žákům po provedení prezentace ve vyučovací hodině dále nezpřístupňuje. Z výzkumu vyplývá, že 40 % respondentů používá v rámci svých výukových prezentací audiovizuální prvky (viz Graf 6 v Příloze D1), tyty prvky má vždy 26 % pedagogů zakomponovány přímo do prezentace, ve které tento audiovizuální prvek přímo spustí (viz Graf 8 v Příloze D1). Pro potvrzení další z hypotéz teoretické části lze uvést, že 64 % kantorů se shoduje s tvrzením, že užívání prezentací způsobuje u žáků pouhé opisování textu z prezentace bez dalšího vnímání výkladu. Další potvrzené negativum pro žáky související s užitím prezentací je pasivita, kterou uvedlo 43 % respondentů (viz Tabulka 3). Součástí této práce bylo i vytvoření souboru modelových prezentací a to s respektováním určitých pravidel popisovaných v teoretické části práce. Ve výuce byly ověřeny tři modelové prezentace, které byly záměrně ztvárněny tak, aby byly potvrzeny či vyvráceny doporučovaná pravidla podrobně uvedena v teoretické části. I v tomto případě jsem si vědoma skutečnosti, kdyby někdo jiný tuto část výzkumu zopakoval, bez totožných testovaných prezentací a totožných respondentů, opět by jistě bylo dosaženo určitých odchylek. 70
Za nečekaný výsledek považuji zjištění, že v dnešní, dovoluji si říci „v přetechnizované“, době pouze 45 % oslovených žáků upřednostňuje užívání elektronických prezentací ve výuce (viz Graf 23). Z hlediska užití barev v ověřovaných prezentacích mohu potvrdit, že pravidlo pro užití vhodného kontrastu barvy textu a pozadí je správné a jeho dodržování je nutné (v případě užití šedého pozadí prezentace a černého písma = nekontrastní; žáci toto grafické ztvárnění hodnotili negativně – viz Graf 35 Příloha D3). Za zajímavé zjištění považuji, že nebylo potvrzeno pravidlo týkající se aplikace tmavších odstínů barev do horní části snímku. Z Grafu 47 v Příloze D4 vyplývá, že opačné užití tohoto pravidla v prezentaci s názvem Vylučovací soustavou člověka nemělo zásadní vliv na celkový dojem žáků, neboť pouze 4,4 % respondentů uvedlo, že užití tohoto barevné ztvárnění na ně působí depresivně. Pavlasová (2013) uvádí, že elektronické prezentace mají ve školní výuce své místo a jsou s oblibou užívány. V této práci bylo zjištěno (viz Graf 3), že mezi oslovenými respondenty není učitel, který by prezentace nepoužíval a že 62 % středoškolských učitelů využívá při výuce prezentace každou hodinu. Gupta, Guglani, Shah (2002) publikují, že bezpatkový font písma (př. Arial) naše oči čtou snadněji než-li písmo patkové (př. Times New Romans) a proto se doporučuje jeho aplikace do textu elektronických prezentací. Z přílohy D1 vyplývá (viz Graf 3), že doporučovaný bezpatkový font písma užívá pouze 51 % oslovených pedagogů. Gupta, Guglani, Shah (2002) prezentují, že užití vhodného počtu druhů animačních efektů (2-3 druhy) může vést k oživení a ke zvýšení efektivity prezentace. Bylo prokázáno (viz Graf 22), že 88 % oslovených žáků animace pomohli k lepšímu pochopení popisované struktury. Užití těchto prvků oceňuje 55 % oslovených žáků (viz Grafu 23 v Příloze D2). Pomocí těchto prvků, byl v prezentaci s vylučovací soustavou zdůrazněn jistý pojem. Tento úkon zaznamenalo 65 % žáků (viz Graf 50 v Příloze D4). Lze tedy konstatovat, že užití animací může částečně i vhodně upoutat pozornost žáků. Václavíková
(2013)
upozorňuje
na
skutečnost
možného
aplikování
nepřiměřeného množství animačních efektů do elektronických prezentací, což vede k rušivému efektu. Bylo zjištěno (viz Graf 26), že 57 % oslovených žáků se s výše uvedeným tvrzením ztotožnilo a užití 3 a více druhů animačních efektů u nich vedlo ke ztrátě soustředěnosti na podstatu prezentovaného učiva 71
Urbanová (2012) uvádí jako výhodu pro pedagogy při užití prezentace ve výuce ulehčení jejich práce. V této diplomové práce bylo prokázáno (viz Graf 17), že 96 % středoškolských kantorů si myslí, že jim výuková prezentace může výklad učiva ulehčit.
72
ZÁVĚR Práce analyzuje způsob užití elektronických prezentací ve výuce biologie na středních školách (gymnázií) v jednotlivých krajích České republiky. Výsledky vycházejí z dotazníkového šetření (129 respondentů – pedagogů) a dále z analýzy názorů žáků na používání prezentací v průběhu vyučovacích hodin. Speciálně jsem pro tuto práci vytvořila tří originální modelové prezentace, které jsem následně použila přímo ve výuce na Gymnáziu K. V. Raise v Hlinsku. Z provedeného výzkumu vyplývá jedna ze zásadních skutečností a to, že všichni pedagogové používají elektronickou prezentaci při výuce minimálně jednou za pololetí (viz Graf 3). Dále bylo prokázáno, že 74 % oslovených pedagogů užívá prezentace každou či téměř každou vyučovací hodinu (viz Graf 3 a Tabulka 1). S ohledem na kraje byla tato odpověď nejfrekventovanější v Praze (94 %), Středočeském (93 %) a Jihomoravském kraji (83 %). Další důležitý údaj, který považuji za vhodný zde zmínit, je skutečnost, že pouze jeden respondent – pedagog nepoužívá program Microsoft Office PowerPoint (viz Tabulka 1 v Příloze D1). Bylo prokázáno (viz Graf 1 v Příloze D1), že 65 % učitelů dodatečně poskytuje prezentace žákům. Tato práce obsahuje i určitá pravidla tvorby prezentací, která byla následně zkoumána. Jedním z nich je doporučení užití bezpatkového fontu písma. Bylo zjištěno, že touto zásadou se řídí pouze 51 % oslovených pedagogů (viz Graf 3 Příloha D1) Zajímavostí jistě je, že 86% pedagogů, kteří řádně vyplnily dotazník, se nemůže ztotožnit s tvrzením, že by elektronické výukové prezentace měly pozitivní vliv na prospěch žáků (viz Graf 16). Tímto výzkumem byly prokázány i výhody užití prezentací ve výuce, které pro žáky, podle oslovených kantorů, představují: •
jednodušší zprostředkování obrazu (92 % pedagogů);
•
využití více základních smyslů (84 % pedagogů);
•
snazší zápis poznámek (84 % respondentů);
•
možnost poutavější výuky či lepší orientaci v učivu (81 % respondentů). 73
Vyučující se shodli i na určitých nevýhodách, které výukové prezentace pro žáky mohou představovat. Jimi jsou: •
pouhé opisování textu bez dalšího vnímání výkladu (64 %pedagogů);
•
neschopnost samostatného zápisu (67 % respondentů);
•
pasivita (33,3 % pedagogů); Užití výukových prezentací může s sebou nést i určitá pozitiva, ale i negativa a
to pro samotné pedagogy. Provedený výzkum zmapoval i tuto záležitost. 97 % respondentů uvedlo za nejčastější negativum časovou náročnost a 94 % pedagogů se ztotožnilo s následující nevýhodou - závislost na technice (viz Tabulka 5). Pozitivních vlastností oslovení kantoři uvedly několik. Bylo například prokázáno, že 91 % respondentů považuje za výhodu výukové prezentace možnost jejího opakovaného užití a 87 % pedagogů oceňuje jednodušší prezentaci obrazu dané struktury (viz Tabulka 4). V závěru jsou uvedeny pouze nejčetnější výhody a nevýhody užití výukových prezentací a to z pohledu oslovených pedagogů. Celkový přehled pozitiv a negativ souvisejících s užitím prezentací ve výuce a to jak pro pedagogy, tak pro žáky, je přehledně uveden v empirické části, popř. v přílohách. Kromě obsahové části prezentace je velice důležitá i její grafická stránka, která má poměrně velký vliv na celkový dojem. Bylo prokázáno, že oslovení žáci nejlépe ohodnotili a také byli „spokojeni“ s prezentací, která měla veselý pastelový tón světle žluté barvy (barva užitá pro pozadí) – viz Graf 26 v Příloze D2. Naopak nejhůře byla ohodnocena prezentace se šedým tónem barvy pozadí a černým písmem (viz Graf 35 Příloha D3), která navíc obsahovala přemíru různých typů animačních efektů, což žáci opět hodnotili negativně (viz Graf 26). Další skutečnost, která byla evidována, je, že užití animačních prvků ve vhodném počtu (2-3 druhy) a vhodném typu (decentní, neokázalý druh animace) přispívají k lepšímu zapamatování dílčích částí struktur či klíčových pojmů. S tímto tvrzením se ztotožnilo 15 (80 %) dívek a 22 (95, 6 %) chlapců (viz Graf 22). Pouze 45 % oslovených žáků upřednostňuje užívání elektronických prezentací ve výuce (viz Graf 23). A téměř třetina žáků (29 %) považuje již za neprospěšné, když jsou elektronické prezentace využívány téměř každou vyučovací hodinu (viz Graf 27).
74
ABSTRAKT Toto dílo mapuje užití elektronických prezentací ve výuce biologie na gymnáziích v jednotlivých krajích České republiky. Prezentovaná výsledná data vycházejí z dotazníkové metody. Celkem byly zkonstruovány 4 dotazníky, jeden pro pedagogy gymnázií a tři pro žáky gymnázií. Všichni pedagogové, kteří byli zařazeni do výzkumu, používají elektronickou prezentaci při výuce minimálně jednou za pololetí. Bylo prokázáno, že 74 % oslovených pedagogů užívá prezentace každou či téměř každou vyučovací hodinu. Výhody a nevýhody užívání elektronických prezentací jsou popsány v teoretické části této práce a některé z nich byly ověřeny v empirické části práce, popř. byly zjištěny i jiná pozitiva nebo negativa. Bylo zjištěno, že pouze 45 % oslovených žáků upřednostňuje užívání elektronických výukových prezentací a pro 27 % žáků je jejich užití téměř každou vyučovací hodinu nežádoucí.
75
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ BEČVÁŘ, Jindřich, Martina BEČVÁŘOVÁ a Hana VYMAZALOVÁ. Matematika ve starověku: Egypt a Mezopotámie. 1. vyd. Praha: Prometheus, 2003, 371 s. Dějiny matematiky (Prometheus), sv. 23. ISBN 80-719-6255-4. BRADBURY, Andrew. Jak úspěšně prezentovat a přesvědčit. 2. vyd. Překlad Martina Chalupová, Brno: Computer Press, 2007, 109 s. ISBN 978-802-5116-227. ČECHURA, Jaroslav. Dějepis pro 7. ročník základní školy a 2. ročník osmiletého gymnázia. 2. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2004, 136 s. ISBN 80-7235-275-X. DOSTÁL, Jiří. Učební pomůcky a zásada názornosti. 1. vyd. Olomouc: VOTOBIA, 2008, 40 s. ISBN 978-80-7409-003-5. DYLEVSKÝ, Ivan. Základy funkční anatomie. Olomouc: Poznání, 2011, 332 s. ISBN 978-80-87419-06-9. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozš. české vyd. Přeložil Vendula Hlavatá. Brno: Paido, 2010, 261 s. ISBN 978-80-7315-185-0. GAVORA, Peter. Výzkumné metody v pedagogice: příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 1996, 130 s. ISBN 80-859-3115-X. HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce. Vyd. 2. Praha: Fragment, 1999, 151 s. ISBN 80-720-0341-0. HINDLE, Tim. Jak připravit dobrou prezentaci. Vyd. 1. Překlad Milena Turbová. Bratislava: Slovart, 2001, 72 s. ISBN 80-720-9319-3. JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s. ISBN 978-80-7182-213-4. KAHUDA, František. Výzkumné metody v sociologii: teorie a praxe sociologických výzkumů. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966, 389 s. KLABENEŠOVÁ, Eva. Fyziologie krve a krevního oběhu v učivu vybraných středních a základních škol. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2012. 63 s. Bakalářská práce.
76
KOEGEL, Timothy J. Špičková prezentace: jak zaujmout a přesvědčit posluchače. Vyd. 1. Překlad Jana Kalová. Brno: Computer Press, 2009, 180 s. ISBN 978-802-5120-088. KOMENSKÝ, J. A. Didaktika velká. Praha: Dědictví komenského, 1905, s. 230. KRÁL, Mojmír a Ivo MAGERA. Microsoft Office PowerPoint 2007: podrobná uživatelská
příručka.
Vyd.
1.
Brno:
Computer
Press,
2007,
360
s.
ISBN 978-80-251-1619-7. LAURENČÍK, Marek. Jak na dokonalou prezentaci v PowerPointu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 128 s. ISBN 978-80-247-4377-6. LEPIL, Oldřich. Teorie a praxe tvorby výukových materiálů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 97s. ISBN 978-80-244-2489-7. Lidské
tělo:
atlas.
1.
české
vyd.
Praha:
Svojtka,
2011,
224
s.
ISBN 978-80-256-0519-6. MCMILLAN, Beverly. Velký ilustrovaný atlas lidského těla. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 2009, 288 s. ISBN 978-80-256-0152-5. NAVRÁTIL, Pavel. Microsoft PowerPoint 2003 pro školy. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, c2005, 72 s. ISBN 80-866-8634-5. NOVOTNÝ, Ivan a Michal HRUŠKA. Biologie člověka: [pro gymnázia]. 4., rozš. a upr. vyd. Praha: Fortuna, 2007, 239 s. ISBN 978-80-7373-007-9. ORTE, Emilio Martín a Jordi VIGUÉ. Atlas lidského těla v obrazech: anatomi, histologie, patologie. 1. vyd. Editor Jordi Vigué. Dobřejovice: Rebo Productions, 2008, 560 s. ISBN 978-807-2348-961. PAVLASOVÁ, Lenka. Přehled didaktiky biologie. Praha: Karolinum, 2013, 60 s. ISBN 978-80-7290-643-7. PRŮCHA, Jan. Pedagogický výzkum: uvedení do teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995, 132 s. ISBN 80-7184-132-3. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003, 322 s. ISBN 80-717-8772-8. RAMBOUSEK, Vladimír a kol. Technické výukové prostředky. 1. vyd. Praha: SPN, 1989, 302 s. ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2003, s. 538-578. ISBN 978-80-86960-23-4.
77
ROUBAL, Pavel. Počítač pro učitele. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 312 s. ISBN 978-802-5122-266. RULF, Jan a Veronika VÁLKOVÁ. Dějepis pro 6. ročník základní školy a 1. ročník osmiletého gymnázia. 2. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2004, 139 s. ISBN 80-723-5274-1. SCHELLMANN, Bernhard. Média: základní pojmy, návrhy, výroba. Vyd. 1. Praha: Sobotáles, 2004, 482 s. ISBN 80-867-0606-0. SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika: vyučovací proces, učivo a jeho výběr, metody, organizační formy vyučování. 2., rozš. a aktualiz. vyd., [V nakl. Grada] vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 322 s. ISBN 978-80-247-1821-7. SKUTIL, Martin. Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 254 s. ISBN 978-807-3677-787. VÁCLAVÍKOVÁ, Zuzana. Metodická příprava výuky a tvorby prezentací s využitím moderních technologií. Ostrava, 2013, s. 80. ISBN 978-80-7464-270-8. WALKER, Ian. Výzkumné metody a statistika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 218 s. ISBN 978-80-247-3920-5. WILHELM, Zdeněk. Stručný přehled fyziologie člověka pro bakalářské studijní programy. 4. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 117 s. ISBN 978-80-210-5283-3 (BROž.). Internetové zdroje: AHA, Effi. Color effects on people. Slideshare [online]. 2012 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/effi0345/color-effects-on-people CROSBY, Joy. Twelve tips for effective electronic presentation. Medical Teacher
[online].
1994,
16.1,
s.3-8.
[cit.
2015-02-26].
Dostupné
z: http://informahealthcare.com/doi/abs/10.3109/01421599409108251 ČERNÝ, Michal. Prezi: Zapomeňte na PowerPoint. Lupa.cz [online]. 6. 5. 2010 [cit.
2015-02-25].
Dostupné
z:
http://www.lupa.cz/clanky/prezi-zapomente-na-
powerpoint/ GUPTA, Piyush, Lokesh GUGLANI a Dheeraj SHAH. Exploring the Power of PowerPoint. Indian Pediatrics [online]. 2002, roč. 39, č. 6, s.539-548. [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.indianpediatrics.net/june2002/june-539-548.htm
78
HAWER. PDFrizator. Češtiny - Bonusweb.cz - iDNES.cz [online]. 4. srpna 2012
[cit.
2015-02-25].
Dostupné
z:
http://cestiny.idnes.cz/pdfrizator-c85-
/Software.aspx?c=A110213_110533_bw-cestiny-software_zel HOLZL, J. Twelve tips for effective PowerPoint presentations for the technologically challenged. Medical Teacher [online]. 1997, 19(3), s.175-179. [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/detail?sid=94470ac1-06914b77-9936-499a72f8112e%40sessionmgr12&vid=1&hid=21&bdata=Jmxhbmc9Y3 Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a9h&AN=9711041472 Impress. OpenOffice.cz: portál uživatelů OpenOffice a LibreOffice [online]. Copyright © 2015 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.openoffice.cz/impress JANSOVÁ, Iveta. Aplikace a software pro vytváření prezentací. Wiki knihovna.cz
[online].
21.
5.
2012
[cit.
2015-02-25].
Dostupné
z:
http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Aplikace_a_software_pro_vytv%C3%A1%C5 %99en%C3%AD_prezentac%C3%AD KAYA, Naz a Helen H. EPOS. Relationship Between Color And Emotion. A Study of Cellege Students. College Student Journal [online]. 2001, 38 (3):, s. 396-405 [cit.2015-02-26]. Dostupné z: http://www.academia.edu/3880952/ RELATIONSHIP_ BETWEEN_COLOR_AND_EMOTION_A_STUDY_OF_COLLEGE_STUDENTS KRAUS, Josef. Nejlepší program pro tvorbu prezentací. Živě.cz [online]. 19. 8. 2012 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/nejlepsi-program-protvorbu-prezentaci/sc-3-a-165056/default.aspx KUBIŠTOVÁ, Zdeňka. Multimediální prezentace a jejich využití při práci s
interaktivní
tabulí.
[online].
2011.
[cit.
2015-02-25].
Dostupné
z: http://www.pf.ujep.cz/attachments/article/3177/UvodIT2011.ppt PRIESTLY, Wendy. Instructional typographies using desktop publishing techniques to produce effective learning and training materials. . Australian Journal of Educational Technology [online]. 1991, 7(2), s.153-163. [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.ascilite.org.au/ajet/ajet7/priestly.html ŠRUTOVÁ, Adéla. T&T 5: Psychologie barev a jejich použití v prezentaci. Prezentiada.cz [online]. 2013 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.prezentiada.cz/ novinky/974-t-t-5-psychologie-barev-a-jejich-pouziti-v-prezentaci
79
URBANOVÁ, Klára. Efektivita zařazování Powerpointových prezentací do výuky obecné chemie [online]. Scientia in educatione, 2012, roč. 3, č. 1, s. 29-43 [cit. 2015-02-25]. ISSN1804-7106. Dostupné z: http://www.scied.cz/index.php/scied/ article/viewFile/28/27 Střední školy – Pardubický kraj. Střední školy [online]. 2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: . http://www.stredniskoly.cz/seznam-skol/ Obrázky Obrázek 1: Patkové a bezpatkové písmo (font) Grafický desing. Daczan.webnode.cz [online]. 2010 [cit. 2015-07-06]. Dostupné z: http://files.daczan.webnode.cz/200000020-38a52399f4/pisma.gif Obrázek 2: Barevný kruh Barevné schéma webu. Kurzygrafiky.cz [online]. © 2012 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z:
http://www.kurzygrafiky.cz/navody/tvorba-www-stranek/116-barvy-na-
webu-kurzy-grafiky-tvorba-www Obrázek 3: Gesto pro vyjádření čísla KOEGEL, Timothy J. Špičková prezentace: jak zaujmout a přesvědčit posluchače. Vyd. 1. Překlad Jana Kalová. Brno: Computer Press, 2009, s. 70. ISBN 978-802-5120-088.
80
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Ukázkové texty mailů, s prosbou o vyplnění dotazníku Příloha B: Seznam středních škol s příslušnými kontakty (na přiloženém CD) Příloha C1 – C4: Dotazníky Příloha D1 – D4: Ostatní data získaná z vyhodnocených dotazníků
81
PŘÍLOHY PŘÍLOHA A: UKÁZKOVÉ TEXTY MAILŮ, S PROSBOU O VYPLNĚNÍ DOTAZNÍKU Učitel biologie Dobrý den, v rámci své diplomové práce (Využití prezentací ve výuce biologie na středních školách) prostřednictvím dotazníkového šetření mapuji užití elektronických prezentací při výuce biologie. Získaná data jsou pro moji práci zásadní prioritou. Dovoluji si Vám tedy předmětný dotazník zaslat s prosbou o jeho vyplnění.
Předem velice děkuji za Váš čas. S přáním nejen krásného dne Eva Klabenešová, studentka Univerzity Hradec Králové, Přírodovědecká fakulta Jiný mail Dobrý den, v rámci své diplomové práce (Využití prezentací ve výuce biologie na středních školách) prostřednictvím dotazníkového šetření mapuji užití elektronických prezentací při výuce biologie. Získaná data jsou pro moji práci zásadní prioritou. Bohužel jsem ale na webových stránkách Vaší školy nenalezla kontakt přímo na vyučujícího biologie (příp. nemají jednotliví zaměstnanci přiřazeny vyučované předměty), proto se s prosbou o přeposlání tohoto mailu, s přiloženým dotazníkem vyučujícímu biologie, obracím na Vaši školu touto cestou.
Předem velice děkuji za Váš čas. S přáním nejen krásného dne Eva Klabenešová, studentka Univerzity Hradec Králové, Přírodovědecká fakulta
I
PŘÍLOHA C1 - C4: DOTAZNÍKY Příloha C1: Dotazník určený pedagogům biologie SŠ - gymnázií DOTAZNÍK URČENÝ PEDAGOGŮM BIOLOGIE SŠ - GYMNÁZIÍ
Vážení pedagogové, jmenuji se Eva Klabenešová a jsem studentkou 2. ročníku navazujícího magisterského
studia
Přírodovědecké
fakulty
Univerzity
Hradec
Králové.
Prostřednictvím tohoto dotazníku se na Vás obracím s prosbou, zda-li byste mi věnovali několik minut k jeho vyplnění. Informace z vyplněných dotazníků jsou pro mne zásadní a potřebuji je ke zpracování diplomové práce týkající se využití powerpointových prezentací ve výuce biologie na středních školách. Jedním z cílů této diplomové práce je mj. zmapování a vyhodnocení užití prezentací ve výuce biologie na středních školách v jednotlivých krajích České republiky, zjištění výhod a nevýhod prezentací z pohledu oslovených učitelů. Data z dotazníků samozřejmě použiji v rámci své práce anonymně, nikde jinde vyplněný dotazník nebude použit. Nejprve prosím vyplňte potřebné údaje jako jsou: kraj, pohlaví a věk. U otázek v dotazníku zakroužkujte 1 odpověď (pokud není uvedeno jinak), se kterou souhlasíte (s případným požadovaným slovním doplněním). Na konci dotazníku naleznete prostor pro Vaše případná doplňující sdělení.
Předem velice děkuji za Vaši spolupráci. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------Kraj:.................................................
Pohlaví:.................................
Věk:................................... 1. Jaká je frekvence užití elektronických prezentací při Vaší výuce biologie? a) prezentace ve výuce nepoužívám (dále prosím sdělte na konci dotazníku důvod(y) nevyužívání prezentací, popř. můžete využít některé otázky od č. 12) b) 1x do pololetí c) každou vyučovací hodinu II
d) jiná frekvence , uveďte prosím:...................................................................................... 2. Který program používáte k tvorbě prezentací užitých při Vaší výuce biologie? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) a) PowerPoint b) Impress LibreOffice c) PDFrizator d) Prezi e) Google Docs Presentation f) jiný program, uveďte prosím .......................................................................................... 3. Poskytujete své elektronické prezentace žákům? Mají možnost si danou prezentaci někde dodatečně stáhnout? a) ano, poskytuji uveďte prosím kde může žák Vaši prezentaci dodatečně získat:........................................ b) ne, neposkytuji uveďte prosím důvod:......................................................................................................... 4. Užíváte prezentaci po celý úsek Vašeho výkladu v rámci vyučovací hodiny? a) ano b) ne c) občas 5. Ve Vašich prezentacích spíše převažují: a) obrázky, schémata b) heslovitý text (základní body, pojmy; NIKOLI věty) c) souvislý text (celé věty, odstavce) d) heslovitý text, obrázky i schémata jsou zastoupeny rovnocenně 6. Jaký druh základního písma a jaká jeho velikost převažuje ve Vašich prezentacích? a) patkový typ písma uveďte prosím název a velikost písma: ............................................................................................................................................. b) bezpatkový typ písma
III
uveďte prosím název a velikost písma: ............................................................................................................................................. c) speciální typ písma uveďte prosím název fontu a jeho velikost: ............................................................................................................................................. 7. Používáte při tvorbě prezentací animační schémata (v MS PowerPoint, popř. obdobnou funkci v jiném programu)? a) ano, používám b) ne, nepoužívám c) ne, protože program, ve kterém tvořím prezentace animace nepodporuje 8. Barva pozadí prezentace: a) používám standardní bílou b) používám náhodné barvy dle své nálady, ale v rámci jedné prezentace mám užito jednoho odstínu barvy c) používám náhodné barvy dle své nálady a v rámci jedné prezentace mám užito i více barev d) používám barvy v návaznosti na použitou grafiku a text a také dle působení jednotlivých barev na člověka (ne kontrastní barva pozadí – např. „reflexní“ zelená, příjemný kontrast s užitým písmem apod.) e) používám barvy dle jiných zásad, prosím uveďte: ............................................................................................................................................. 9. Používáte předvolené šablony ke ztvárnění prezentace, které Vám nabízí Váš program (barvy, grafika, styl textu apod.)? a) ano b) ne c) občas d) nevím 10. Používáte v rámci prezentace audiovizuální prvky (video), popř. jenom zvukové soubory? a) ano b) ne (přeskočte prosím otázku č. 11) IV
c) občas d) nevím 11. Jak tyto prvky (video, zvuk) máte zakomponovány v prezentaci? a) prezentaci přeruším a pouštím odděleně (např. z HDD, z Flashdisku, z internetu,..) b) prvky mám zakomponované přímo v prezentaci a využívám možnosti užitého programu na jejich spuštění (prohlížení) přímo v rámci prezentace c) občas užívám výše popsané možnosti v bodě a) a občas v bodě b) d) nevím 12. Můžete říci, že užitím prezentací ve výuce biologie se zlepšil prospěch žáků? a) ano b) ne c) nevím d) nevím, učím pouze s prezentacemi e) jiné (prosím uveďte):....................................................................................................... 13. Myslíte si, že Vám užití elektronické prezentace ve výuce může ulehčit výklad? a) ano b) ne c) nevím 14. Jaké pozitivum, podle Vašeho názoru, má užití elektronických prezentací ve výuce biologie pro žáky? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) a) jednodušší zprostředkování obrazu (zejména složitější obrázky a grafika) b) zdůraznění cizích slov c) lepší orientace v obsahu učiva d) snazší zápis poznámek pro žáky z dané výuky e) lepší přístup k výukovým materiálům (v případě jejich volné přístupnosti pro žáky) f) využití co nejvíce základních smyslů studentů (ne pouze výklad – poslech, ale výklad spojený s ukázkou – poslech + zrak) g) možnost poutavější výuky pro žáky h) jiné pozitivum, uveďte prosím........................................................................................ i) nevím
V
15. Které negativum, podle Vašeho názoru, má užití prezentací ve výuce biologie pro žáky? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) a) snížení či úplná ztráta pozornosti žáků b) pouhé opisování textu z prezentace bez dalšího vnímání výkladu c) neschopnost tvorby samostatného zápisu d) pravopisný dopad (žák opisuje pojmy, aniž by přemýšlel o jejich pravopisu – zapojení základních znalostí z ČJ – např. vyjmenovaná slova, shoda přísudku s podmětem apod.) e) větší prostor pro nekázeň žáků f) velký prostor pro nekázeň žáků (v případě jejich volné přístupnosti prezentace pro žáky – proč by při hodině poslouchal a dával pozor, když má možnost se k prezentaci kdykoliv dostat) g) pasivita žáků h) jiné negativum, uveďte prosím....................................................................................... i) nevím 16. Jaké pozitivum, podle Vašeho názoru, má užití elektronických prezentací ve výuce biologie pro pedagoga? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) a) jednodušší prezentace obrazu dané struktury (snižuje potřebu obstarávání atlasů, eliminace nutnosti učebnic v hodině apod.) b) eliminace „diktování“ výkladu (zápis pro žáky v obsahu prezentace) c) eliminace psaní důležitých pojmů na tabuli d) snazší kontrola nekázně žáků e) možnost rychlé úpravy, popř. postupné vylepšení prezentace jako naší přípravy f) možnost opakovaného užití totožné počítačové prezentace v různých třídách, ročnících g) pestřejší a příjemnější práce pro učitele h) ulehčení práce učitele i) jiné pozitivum, uveďte prosím....................................................................................... 17. Které negativum, podle Vašeho názoru, má užití prezentací ve výuce biologie pro pedagogy? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) a) časová náročnost při jejich tvorbě b) autorské zneužití (např. v případě jejich volné přístupnosti pro žáky) VI
c) nutnost ovládat počítač tak, abych mohl/a vytvořit elektronickou prezentaci d) závislost na technice (pc, internet, elektrický proud), ve většině případů zatemnění místnosti e) časová ztráta ve spojitosti s načtením a spuštěním prezentace a následná absence této ztráty v hodině f) jiné negativum, uveďte prosím........................................................................................
Prostor pro Vaše případná dodatečná sdělení. ................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. .
Velice děkuji za Váš čas!
VII
Příloha C2: Dotazník určený žákům SŠ – gymnázií č. 1 DOTAZNÍK URČENÝ ŽÁKŮM SŠ – GYMNÁZIÍ č. 1 Milí žáci, jmenuji se Eva Klabenešová a jsem studentkou 2. ročníku navazujícího magisterského studia Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové. Dotazník je anonymní, informace použiji ke zpracování diplomové práce. U otázek v dotazníku zakroužkujte 1 odpověď (pokud není uvedeno jinak), se kterou souhlasíte (s případným požadovaným slovním doplněním). Na konci dotazníku naleznete prostor pro Vaše případné připomínky ke zpracování a kvalitě prezentace. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------Škola:.............................................
Věk:...................................
Třída:.............................................
Pohlaví:.............................
1. Powerpointová prezentace byla o: a) oběhové soustavě člověka b) oběhovém systému člověka c) oběhové soustavě živočichů d) oběhovém systému živočichů e) nevím 2. V prezentaci převažovaly informace týkající se: a) anatomie b) fyziologie c) biochemie d) patofyziologie e) genetiky f) nevím 3. Zakroužkujte níže uvedenou specifickou část probíraného učiva, jež pro Vás byla více obtížná. a) anatomie b) fyziologie VIII
4. Která z níže uvedených částí probíraného tématu by podle Vašeho názoru rozhodně neměla v prezentaci s odprezentovanou tématikou chybět? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) a) anatomie b) fyziologie c) biochemie d) patofyziologie e) genetika f) nevím 5. Která z níže uvedených částí probíraného tématu byla pro Vás zcela novým přínosem informací? a) anatomie b) fyziologie c) biochemie d) patofyziologie e) genetika f) nevím g) žádná 6. Jakou barvu pozadí měla testovaná powerpointová prezentace? a) červenou b) modrou c) žlutou d) zelenou e) nepamatuji si 7. Jak na Vás tato barva pozadí v powerpointové prezentaci působila? a) příjemně (vesele) b) neutrálně c) depresivně 8. Pamatujete si barvu písma, která byla použita v prezentované powerpointové prezentaci? Pokud ano, uveďte ji spolu s tím, zda Vám vyhovovala. a) ne, nepamatuji si IX
b) ano, pamatuji si, barva byla ............................... a vyhovovala mi c) ano, pamatuji si, barva byla ............................... a nevyhovovala mi uveďte prosím důvod:...................................................................................................... ............................................................................................................................................. 9. Byl podle Vás zvolený styl písma čitelný, nebo nečitelný? a) čitelný b) nečitelný, špatně zvolený styl písma c) nečitelný, špatně zvolená barva písma vůči pozadí, ale styl písma byl v pořádku d) nečitelný, špatně zvolená barva písma vůči pozadí a špatně zvolený typ písma e) nečitelný, z jiného důvodu (uveďte):.............................................................................. ............................................................................................................................................. 10. Jak na Vás působila velikost písma v této powerpointové prezentaci? a) vyhovující b) nevyhovující, chtěl/a bych menší c) nevyhovující, chtěl/a bych větší uveďte prosím v kolikáté řadě lavic sedíte od tabule:..................................................... 11. Oceňujete použití animačních efektů v powerpointové prezentaci? a) ano, líbí se mi co největší pestrost a různorodost b) ano, ale pouze v rozumném množství (např. 1-3 typy efektů) c) ne, ale pokud jsou v rozumném množství (např. 1-3 typy efektů) nevadí mi d) ne, vyhovuje mi prezentace bez efektů 12. Pomocí animačních efektů jsou v prezentaci postupně popisovány části daných obrázků. Myslíte si, že Vám to pomohlo k lepšímu pochopení uvedené problematiky (názornost, představivost o dané struktuře)? a) ano b) ne c) nevím 13. Součástí uvedené prezentace byla i audiovizuální složka (video). Myslíte si, že byla dobře zvolená? Přispěla k Vašemu pochopení dané problematiky? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) a) ano, video byla v pořádku X
b) ano, video bylo v pořádku, použití mluvené zvukové stopy v angličtině považuji za přínosné c) ne, video by bylo v pořádku, pokud by mluvená zvuková stopa byla v češtině d) ne, video mělo špatnou kvalitu obrazu e) ne, video mělo špatnou kvalitu zvuku (nerozuměl/a jsem) f) ne, video bylo velmi nahlas g) ne, video bylo pro mne nepřehledné h) ne, videa považuji obecně v těchto prezentacích za nevhodná i) ne, z jiného důvodu (uveďte):.......................................................................................... 14. Jak byste porovnal/a kvalitu předvedené powerpointové prezentace s prezentacemi, které byly doposud použity ve Vaší výuce? a) prezentace v naší výuce nejsou používány, nemohu hodnotit b) prezentace v naší výuce jsou používány ve velmi malém množství (cca 1 za pololetí), proto bych raději nechtěl/a hodnotit c) tato prezentace byla v porovnání nadprůměrná d) tato prezentace byla v porovnání průměrná e) tato prezentace byla v porovnání podprůměrná 15. Upřednostňujete při výuce biologie užití powerpointových prezentací? a) ano b) ne 16. Považujete zařazení a použití prezentací při výuce za vhodnější, než-li číst obsah dané problematiky z učebnice? a) ano b) ne uveďte prosím důvod:.......................................................................................................... c) nevím 17. Jak byste ohodnotil/a předvedenou powerpointovou prezentaci? a) výborně b) chvalitebně c) dobře d) dostatečně XI
e) nedostatečně
Prostor pro Vaše případné připomínky ke zpracování a kvalitě prezentace. ................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................ Děkuji za Vaši spolupráci.
XII
Příloha C3: Dotazník určený žákům SŠ – gymnázií č. 2 DOTAZNÍK URČENÝ ŽÁKŮM SŠ – GYMNÁZIÍ č. 2 Milí žáci, jmenuji se Eva Klabenešová a jsem studentkou 2. ročníku navazujícího magisterského studia Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové. Dotazník je anonymní, informace použiji ke zpracování diplomové práce. U otázek v dotazníku zakroužkujte 1 odpověď (pokud není uvedeno jinak), se kterou souhlasíte (s případným požadovaným slovním doplněním). Na konci dotazníku naleznete prostor pro Vaše případné připomínky ke zpracování a kvalitě prezentace.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------Škola:.............................................
Věk:.....................................
Třída:.............................................
Pohlaví:...............................
1. Powerpointová prezentace byla o: a) trávicí soustavě člověka b) trávicím systému člověka c) trávicí soustavě živočichů d) trávicím systému živočichů e) nevím 2. V prezentaci převažovaly informace týkající se: a) anatomie b) fyziologie c) biochemie d) patofyziologie e) genetiky f) nevím 3. Zakroužkujte níže uvedenou specifickou část probíraného učiva, jež pro Vás byla více obtížná. a) anatomie b) fyziologie XIII
4. Která z níže uvedených částí probíraného tématu by podle Vašeho názoru rozhodně neměla v prezentaci s odprezentovanou tématikou chybět? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) a) anatomie b) fyziologie c) biochemie d) patofyziologie e) genetika f) nevím 5. Která z níže uvedených částí probíraného tématu byla pro Vás zcela novým přínosem informací? a) anatomie b) fyziologie c) biochemie d) patofyziologie e) genetika f) nevím g) žádná 6. Jakou barvu pozadí měla testovaná powerpointová prezentace? a) žlutou b) šedou c) modrou d) zelenou e) nepamatuji si 7. Jak na Vás tato barva pozadí v powerpointové prezentaci působila? a) příjemně (vesele) b) neutrálně c) depresivně 8. Pamatujete si barvu písma, která byla použita v prezentované powerpointové prezentaci? Pokud ano, uveďte ji spolu s tím, zda Vám vyhovovala. a) nepamatuji si XIV
b) pamatuji si, barva byla ............................... a vyhovovala mi c) pamatuji si, barva byla ............................... a nevyhovovala mi uveďte prosím důvod:...................................................................................................... 9. Byl podle Vás zvolený styl písma vhodný? a) ano b) ne, špatně zvolený styl písma z důvodu jeho horší čitelnosti c) ne, z jiného důvodu (uveďte): ........................................................................................ 10. Jak na Vás působila velikost písma v této powerpointové prezentaci? a) vyhovující b) nevyhovující, chtěl/a bych menší c) nevyhovující, chtěl/a bych větší uveďte prosím v kolikáté řadě lavic sedíte od tabule:..................................................... 11. Jak na Vás působily animační efekty v powerpointové prezentaci? a) vyhovovaly mi b) neutrálně c) vadily mi, prezentace byla díky nim „přeplácaná“, nepřehledná a zbytečně přitahovaly moji pozornost, tudíž jsem se přestával/a soustředit na podstatu prezentovaného učiva d) vadily mi z jiného důvodu (uveďte): .............................................................................. e) preferuji prezentace bez animačních efektů 12. Součástí uvedené prezentace byla i audiovizuální složka (video). Jak byste ohodnotil/a toto animované video, zpracované téměř infantilně („pro malé děti“)? a) hodnotím ho kladně, vedlo ke zpestření výuky b) hodnotím ho kladně, z jiného důvodu (uveďte): ............................................................ c) hodnotím ho neutrálně d) hodnotím ho negativně, preferuji odborněji zpracované videoukázky e) hodnotím ho negativně, z jiného důvodu (uveďte): ....................................................... 13. Která z níže uvedených částí probíraného tématu, podle Vašeho názoru, převažuje ve výše zmíněné audiovizuální složce? a) anatomie b) fyziologie XV
c) biochemie d) patofyziologie e) genetika f) nevím 14. Myslíte si, že se prezentace ve Vaší výuce používají v takovém množství, že to již není prospěšné? a) ano b) ne c) nevím 15. Jaká by podle Vás měla být optimální délka používaných prezentací při výuce. a) 45 minut (celá vyučovací hodina) b) 20-25 minut (doba výkladu) c) 5-10 minut (opakování učiva, shrnutí učiva) d) jiná délka, prosím uveďte: ............................................................................................. c) nevím 16. Powerpointová prezentace by se měla skládat především z obrázků s jejich popisem, text by měl být převážně heslovitý. Souhlasíte s tímto tvrzením? a) ano b) ne 17. Jak byste ohodnotil/a předvedenou powerpointovou prezentaci? a) výborně b) chvalitebně c) dobře d) dostatečně e) nedostatečně
Prostor pro Vaše případné připomínky ke zpracování a kvalitě prezentace. ................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Děkuji za Vaši spolupráci. XVI
Příloha C4: Dotazník určený žákům SŠ – gymnázií č. 3 DOTAZNÍK URČENÝ ŽÁKŮM SŠ – GYMNÁZIÍ č. 3 Milí žáci, jmenuji se Eva Klabenešová a jsem studentkou 2. ročníku navazujícího magisterského studia Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové. Dotazník je anonymní, informace použiji ke zpracování diplomové práce. U otázek v dotazníku zakroužkujte 1 odpověď (pokud není uvedeno jinak), se kterou souhlasíte (s případným požadovaným slovním doplněním). Na konci dotazníku naleznete prostor pro Vaše případné připomínky ke zpracování a kvalitě prezentace. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------Škola:................................................
Věk:.....................................
Třída:................................................
Pohlaví:...............................
1. Powerpointová prezentace byla o: a) vylučovací soustavě člověka b) vylučovacím systému člověka c) vylučovací soustavě živočichů d) vylučovacím systému živočichů e) nevím 2. V prezentaci převažovaly informace týkající se: a) anatomie b) fyziologie c) biochemie d) patofyziologie e) genetiky f) nevím 3. Seřaďte, níže uvedené specifické části probíraného učiva, které byly obsaženy v prezentaci, podle na Vás působící obtížnosti. (Využijte prosím tuto stupnici: 1 více obtížné, 2 středně obtížné, 3 méně obtížné) a) anatomie b) fyziologie XVII
c) patofyziologie 4. Která z níže uvedených částí probíraného tématu by podle Vašeho názoru rozhodně neměla v prezentaci s odprezentovanou tématikou chybět? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) a) anatomie b) fyziologie c) biochemie d) patofyziologie e) genetika f) nevím 5. Která z níže uvedených částí probíraného tématu byla pro Vás zcela novým přínosem informací? a) anatomie b) fyziologie c) biochemie d) patofyziologie e) genetika f) nevím g) žádná 6. Jakou barvu pozadí měla testovaná powerpointová prezentace? a) světle červenou b) světle žlutou c) světle modrou d) světle zelenou e) nepamatuji si f) jinou, prosím uveďte: :.................................................................................................... 7. Jak na Vás barevné ztvárnění pozadí v powerpointové prezentaci působilo? a) příjemně (vesele) b) neutrálně c) depresivně
XVIII
8. Jak na Vás zapůsobila velikost automatických tvarů (šipek) v této powerpointové prezentaci? a) vyhovující b) nevyhovující, chtěl/a bych menší/větší (nehodící prosím škrtněte) uveďte prosím v kolikáté řadě lavic sedíte od tabule:..................................................... 9. Snímky (slidy) v této prezentaci byly obohaceny o rámování. Jak na Vás použití tohoto prvku v této powerpointové prezentaci působilo? a) tento prvek se mi líbil, vedl ke zvýraznění snímku (slidu) b) tento prvek považuji za neutrální, nevadil mi c) tento prvek považuji za přebytečný, nelíbil se mi d) rámování se mi líbilo/nelíbilo (nehodící prosím škrtněte) uveďte prosím výše neuvedený důvod:............................................................................... e) nevšiml/a jsem si tohoto prvku 10. Pamatujete si, který pojem byl v této prezentaci zvýrazněn pomocí animačních efektů (rozdílně než ostatní)? a) ne, nepamatuji si b) ano, pamatuji si uveďte prosím daný pojem: ................................................................................................ 11. Zaznamenal/a jste očíslování snímků (slidů) v prezentaci? a) ano b) ne 12. Jak byste ohodnotil/a použití tohoto prvku? (Odpovídejte POUZE v případě, že jste na předchozí otázku odpověděl/a „ano“.) a) pozitivně, zajímá mne počet slidů užité prezentace při výuce b) neutrálně, je mi jedno, kolik slidů má powerpointová prezentace užitá při výuce c) negativně, označení počtu slidů mne znervózňovalo d) negativně/pozitivně (nehodící prosím škrtněte), z jiného důvodu (uveďte):.................. ................................................................................................................................. 13. Součástí powerpoinotvé prezentace byla i audiovizuální složka (video). Oceňujete spuštění videa přímo z prezentace? a) ano, spuštění videa přímo z prezentace je mnohem efektivnější a ušetří se tím čas XIX
b) ano, z jiného důvodu (uveďte): ...................................................................................... c) ne, preferuji spuštění videa přes internetový prohlížeč, popř. externě z přehrávače videa - ztratí se tím více času při výuce d) ne, z jiného důvodu (uveďte): ........................................................................................ 14. Jak byste ohodnotil/a předvedenou powerpointovou prezentaci? a) výborně b) chvalitebně c) dobře d) dostatečně e) nedostatečně
Prostor pro Vaše případné připomínky ke zpracování a kvalitě prezentace. ................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Děkuji za Vaši spolupráci.
XX
PŘÍLOHA D1 – D4: OSTATNÍ DATA ZÍSKANÁ Z VYHODNOCENÝCH DOTAZNÍKŮ Příloha D1: Dotazník určený pedagogům biologie SŠ (gymnázií) Dotazník určený pedagogům biologie SŠ (gymnázií) Následující tabulka navazuje na Graf 6 v empirické části práce s názvem Graf 6: Který program používáte k tvorbě prezentací užitých při Vaší výuce biologie? V této tabulce jsou přehledně zaznamenány uvedené kombinace variant odpovědí. Tabulka 1: Programy k tvorbě prezentací – kombinace variant odpovědí
kombinace variant odpovědí
muži ženy [počet ženy [počet muži hlasů] [ %] hlasů] [ %]
celkový počet respondentů
celkový počet respondentů [%]
a)+b)
2
2,4
2
4,4
4
3,1
a)+d)
1
1,2
1
2,2
2
1,6
a)+e)
5
6,0
0
0,0
5
3,9
a)+f)
2
2,4
3
6,7
5
3,9
a)+b)+f)
1
1,2
0,0
1
0,8
b)+d)
0
0,0
2,2
1
0,8
celkový počet respondentů
Vysvětlivky: a)+b) a)+d) a)+e) a)+f) a)+b)+f) b)+d)
84
1 45
129
PowerPoint + Impress LibreOffice PowerPoint + Prezi PowerPoint + Google Docs Presentation PowerPoint + jiný program, uveďte prosím PowerPoint + jiný program, uveďte prosím Impress LibreOffice + Prezi
Z Tabulky 1 vyplývá, že celkem 5 (5,9 %) žen zvolilo následující kombinaci odpovědí „a + b“. Celkem 2 (2,4 %) ženy a 3 (6,7 %) muži preferovali možnosti „a + f“. Již zmíněné 2 ženy uvedly, že užívají kromě PowerPoint i program „Activ Inspire“. Shodný program užívá i jeden ze tří mužů, který označil také tuto kombinaci. Zbylí 2 jedinci mužského pohlaví využívají ke tvorbě svých prezentací program „Smart Notebook“. Z výše uvedené tabulky dále vyplývá, že 1 (1,2 %) žena dokonce kombinuje ve výuce prezentace vytvořené pomocí 3 programů – PowerPoint + Impress LibreOffice + Smart Notebook.
XXI
Graf 1: Poskytujete své elektronické prezentace žákům? Mají možnost si danou prezentaci někde dodatečně stáhnout? (otázka č. 3) 54 (64,3 %)
60 50
30 (66,7 %)
40
30 (35,7 %)
ženy
15 (33,3 %)
30 20
muži
10 0 a) ano, poskytuji (uveďte prosím kde může žák Vaši prezentaci dodatečně získat)
b) ne, neposkytuji (uveďte prosím důvod)
Z Grafu 1 je zřejmé, že pedagogové své prezentace žákům ve větší míře poskytují. Odpověď „a“ tedy byla preferována 84 (65,1%) respondenty, přesněji se jedná o 54 (64,3 %) oslovených žen a 30 (66,7 %) oslovených mužů. Naopak 30 jedinců ženského pohlaví (35,7 %) a 15 jedinců mužského pohlaví (33,3 %) elektronické prezentace svým žákům dodatečně neposkytuje.
V Tabulce 2 (viz níže) je obsažen přehled způsobů zisku prezentací pro žáka od svého pedagoga biologie, které oslovení respondenti uvedli.
způsob předání prezentace
počet odpovědí
odpovědi [%]
webové stránky školy
20
23,8
email
17
20,2
nahrání na nosič (př. flash)
11
13,1
neuvedeno
11
13,1
disk školy
9
10,7
moodle
7
8,3
webová uložiště (př. dropbox,…)
5
6
internetové uložiště třídy
3
3,6
z osobního webu pedagoga
1
1,2
84
100
Σ
Tabulka 2: Vyhodnocení odpovědi „a) ano, poskytuji (uveďte prosím kde může žák Vaši prezentaci dodatečně získat)“
XXII
Z Tabulky 2 lze vyčíst, že nejčastěji vyučující biologie své elektronické prezentace ukládají na webové stránky školy, odkud si je žák dané školy může volně stáhnout. Velmi častým způsobem poskytnutí tohoto materiálu je i prostřednictvím emailu či nahrání na nosič (př. flash). Ostatní uvedené způsoby zisku prezentací pro žáka viz Tabulka 2. Naopak Tabulka 3 uvádí nečastější důvody neposkytování prezentací z pohledu oslovených pedagogů.
důvod neposkytnutí prezentace
počet odpovědí
odpovědi [%]
z důvodu zápisu poznámek (vede k lepšímu zapamatování)
15
34,1
neuvedeno
10
22,7
tendence k pasivitě, jistota zápisu
6
13,6
prezentace jsou doplňkem
4
9,1
nepotřebují ji ke studiu
4
9,1
autorská práva
3
6,8
žáci neprojevili zájem
2
4,6
44
100
Σ
Tabulka 3: Vyhodnocení odpovědi „b) ne, neposkytuji (uveďte prosím důvod)“ Tabulka 3 potvrzuje, že důvodů pro neposkytnutí prezentací žákům je mnoho. Nejčastěji pedagogové uvádí argument – z důvodu zápisu poznámek (lepší zapamatování informace). Za zmínku stojí i například tendence k pasivitě žáků z důvodu jistoty poznámek. U dvou kantorů byla dokonce zaznamenána následující odpověď – „žáci vůbec neprojevili zájem o poskytnutí prezentací“.
XXIII
Graf 2: Ve Vašich prezentacích spíše převažují: (z hlediska dle uvedených intervalů věku respondentů) (otázka č. 5) 42 (60,9 %)
45 40 21 35 30 (30,4 %) 13 25 6 5 20 (34,2 %) 1 (8,7 %) 1 15 (22,7 %) 10 (4,6 %) (2,6 %) 5 0
a) obrázky, schémata
b) heslovitý text (základní body, pojmy; NIKOLI věty)
24 (63,2 %)
16 (72,7 %)
(0;35> (35;50>
0 (0 %)
(50;∞)
c) souvislý text (celé věty, odstavce)
d) heslovitý text, obrázky i schémata jsou zastoupeny rovnocenně
Graf 2 navazuje na Graf 10 v empirické části práce, neboť vyobrazuje shodnou četnost odpovědí respondentů na totožnou problematiku. V tomto případě jsou ale data znázorněna z hlediska věkového zastoupení pedagogů. Graf 3: Jaký druh základního písma a jaká jeho velikost převažuje ve Vašich prezentacích? (otázka č. 6) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
33 (39,3 %)
41 (48,8 %) 25 (55,6 %)
11 (24,4 %)
ženy 3
7 2
7
muži
(8,3 %) (15,6 %)
(3,6 %) (4,4 %) a) patkový typ písma (uveďte prosím název a velikost písma)
b) bezpatkový typ písma (uveďte prosím název a velikost písma)
c) speciální typ písma (uveďte prosím název a velikost písma)
neuvedeno
V prezentacích by mělo převažovat písmo bezpatkové (viz kapitola 2.2.2). Z Grafu 3 vyplývá, že možnost odpovědi „b)“ vybralo 66 (51,2 %) respondentů, přesněji se jedná o 41 (48,8 %) žen a 25 (55,6 %) mužů. 95 % těchto respondentů uvedlo, že užívá styl písma „Arial“ či „Calibry“ ve velikosti 26-32 bodů. Zbývajících 5 % respondentů užívá sice totožné styly písma, ale s menší velikostí 16-24 bodů. Celkem 44 (34,1 %) oslovených kantorů preferovalo odpověď „a“, uvedený počet je zastoupen 33 (39,3 %) ženami a 11 (24,4 %) muži. I v tomto případě respondenti uvedli styl písma – „Times New Roman“. Odlišnost byla zaznamenána pouze ve velikosti tohoto stylu písma, kde převážná většina (93,2 %) uvedla velikost 24-32 bodů, pouze 3 oslovení pedagogové (6,8 %) zmínili velikost 14-20 bodů. XXIV
5 (3,8 %) učitel preferovalo odpověď „c“ a užívají styl písma Comic Sans MS ve velikosti 24 bodů. Při vyhodnocování dat z dotazníků byla v souvislosti s touto problematikou zjištěna skutečnost, že cca 15 % oslovených pedagogů nerozlišuje či si není vědoma (nebo nerozumí) rozdílu mezi patkovým a bezpatkovým fontem písma. Protože někteří pedagogové např. uvedli, že používají bezpatkové písmo, avšak následně uvedli název patkového stylu. Graf 4: Používáte předvolené šablony ke ztvárnění prezentace, které Vám nabízí Váš program (barvy, grafika, styl textu apod.)? (otázka č. 9) 40 35 30 25 20 15 10 5 0
37 (44 %) 22 (26,2 %) 13 (28,9 %)
24 (28,6 %)
21 (46,7 %)
ženy 11 (24,4 %)
muži 1 (1,2 %)
a) ano
b) ne
c) občas
d) nevím
Celkem 48 (37,2 %) oslovených pedagogů vybralo možnost „c“, lze přesněji hovořit o 37 (44 %) ženách a 11 (24,4 %) jedincích mužského pohlaví. Variantu odpovědi „b“ preferovalo 45 (34,9 %) oslovených pedagogů – 24 (28,6 %) žen a 21 (46,7 %) mužů. Dalších 35 (27,1 %) pedagogů se ztotožnilo s odpovědí „a“, přesněji se jedná o 22 (26,2 %) jedinců ženského pohlaví a 13 (28,9 %) jedinců mužského pohlaví.
XXV
Graf 5: Používáte předvolené šablony ke ztvárnění prezentace, které Vám nabízí Váš program (barvy, grafika, styl textu apod.)? (z hlediska dle uvedených intervalů věku respondentů) (otázka č. 9) 37 (53,6 %)
40 35 30 25
16 16 (23,2 %) (42,1 %)
20 15 10 5
3 (13,6 %)
18 16 (23,2 %) (47,4 %) 11 (50 %)
(0;35> (35;50>
8 (36,4 %)
(50;∞) 3 (7,9 %)
1 (2,6 %)
0
a) ano
b) ne
c) občas
d) nevím
Z Grafu 5 lze vyčíst, že jeden respondent (žena) zvolila možnost odpovědi „d“. Za zmínku stojí i velmi zajímavé věkové složení, které je vyobrazeno u varianty odpovědi „a“. Zde nastalo rovnocenné zastoupení jedinců následujících věkových kategorií v intervalu (35;50> a (50;∞). Z tohoto grafu je také velice viditelná skutečnost, že nejvíce jsou zastoupeny respondenti spadající do kategorie s věkovým intervalem (35;50>. Graf 6: Používáte v rámci prezentace audiovizuální prvky (video), popř. jenom zvukové soubory? (otázka č. 10) 35 30 25 20 15 10 5 0
33 (39,3 %) 19 (42,2 %)
32 (38,1 %) 20 (23,8 %)
14 (31,1 %)
11 (24,4 %)
ženy muži 0 (0 %)
a) ano
b) ne (přeskočte prosím otázku č. 11)
c) občas
d) nevím
Celkem 52 (40,3 %) oslovených učitelů se ztotožnilo s odpovědí „a)“, uvedený počet pedagogů je tvořen 33 (39,3 %) ženami a 19 (42,2 %) muži. Možnost „c“ byla zvolena 46 (35,7 %) respondenty – 32 (38,1 %) jedinci ženského pohlaví a 14 (31,1 %) muži. Posledních 31 (24 %) respondentů preferuje odpověď „b“, přesněji se jedná o 20 (23,8 %) žen a 11 (24,4 %) mužů.
XXVI
Graf 7: Používáte v rámci prezentace audiovizuální prvky (video), popř. jenom zvukové soubory? (z hlediska dle uvedených intervalů věku respondentů) (otázka č. 10) 34 40 (49,3 %) 35 24 30 (34,8 %) 25 15 13 20 11 (39,5 %) 9 10 (34,2 %) 8 15 (26,3 %) 5 (15,9 %) (40,9 %) 10 (36,4 %) (22,7 %) 5 0
a) ano
b) ne
c) občas
(0;35> (35;50> (50;∞) 0 0%
d) nevím
Graf 7 souvisí s údaji uvedenými v předchozím grafu. V tomto případě jsou získaná data znázorněna z hlediska stáří respondentů. Z tohoto grafu lze mimo jiné vyčíst, že například audiovizuální prvky nejméně užívají respondenti, kteří spadají do věkové kategorie (50;∞) let. V níže vyobrazeném Grafu 8 jsou znázorněny odpovědi pouze v podobě písmen malé abecedy a to z důvodu přehlednosti, která odpovídají následujícím variantám nabízených odpovědí: a) prezentaci přeruším a pouštím odděleně (např. z HDD, z Flashdisku, z internetu,...) b) prvky mám zakomponované přímo v prezentaci a využívám možnosti užitého programu na jejich spuštění (prohlížení) přímo v rámci prezentace c) občas užívám výše popsané možnosti v bodě a) a občas v bodě b) d) nevím.
XXVII
Graf 8: Jak tyto prvky (video, zvuk) máte zakomponovány v prezentaci? (otázka č. 11) 36 (56,3 %)
40 35 30 25 20
15 (23,4 %)
15
7 (20,6 %)
10
ženy
14 (41,2 %)
13 12 (20,3 %) (35,3 %)
muži 1 (2,9 %)
5 0 a)
b)
c)
d)
Celkem 50 (51 %) oslovených pedagogů preferuje odpověď „c“. Tuto možnost přesněji vybralo 36 (56,3 %) žen a 14 (41,2 %) mužů. S odpovědí „b“ se ztotožnilo 25 (25,5 %) respondentů – 13 (20,3 %) žen a 12 (35,3 %) mužů. Variantu „a“ zvolilo 22 (22,5 %) oslovených pedagogů – 15 (23,4 %) žen a 7 (20,6 %) mužů.
Graf 9: Jak tyto prvky (video, zvuk) máte zakomponovány v prezentaci? (z hlediska dle uvedených intervalů věku respondentů) (otázka č. 11) 34 40 (49,3 %) 35 30 25 13 11 20 9 (18,8 %) 8 7 7 (15,9 %) 15 5 (31,8 %) (23,7 %) (21 %) 3 (31,8 %) 10 (13,2 %) 5 (13,6 %) 0
a)
b)
c)
(0;35> (35;50> 1 (2,6 %)
(50;∞)
d)
Výše vyobrazený Graf 9 opět navazuje na graf předchozí. Z toho grafu lze vyčíst, že respondent, který označil odpověď „d“ je řazen do třetí věkové kategorie, tedy (50;∞). Naopak převážná většina respondentů do 35 let preferuje ovládání audiovizuálního prvku podle možnosti „b) prvky mám zakomponované přímo v prezentaci a využívám možnosti užitého programu na jejich spuštění (prohlížení) přímo v rámci prezentace“ či podle varianty „c) občas užívám výše popsané možnosti v bodě a) a občas v bodě b) “. XXVIII
Graf 10: Můžete říci, že užitím prezentací ve výuce biologie se zlepšil prospěch žáků? (z hlediska dle uvedených intervalů věku respondentů) (otázka č. 12) 30 25 20 15 10 5 0
34,8 %
33,3 %
47,4 % 28,9 %
11,6 % 15,8 % 9,1 %
a) ano
(0;35> 59,1%
(35;50>
11,6 % 18,2 %
b) ne
8,7 %
(50;∞)
7,9 % 13,6 %
c) nevím
d) nevím, učím e) jiné (prosím pouze s uveďte) prezentacemi
Graf 10 navazuje na Graf 16 v empirické části této práce. Z výše vyobrazeného Grafu 10 vyplývá zajímavé zjištění, které souvisí s výskytem odpovědi „d“ i u věkové kategorie pedagogů (50;∞). Osobně si myslím, že právě tito oslovení pedagogové by mohli posoudit, zda-li se prospěch žáků zlepšil, neboť když pravděpodobně začínali se svojí profesní kariérou, elektronické prezentace ve výuce určitě nebyly realizovány v takovém množství a kvalitě, jak je tomu dnes. Zde je nutno ale dodat, že by se muselo jednat o kantory, jež se učitelské praxi věnuji od svého mládí, což nebylo bohužel prokázáno. Podrobnější údaje viz Graf 10. Graf 11: Myslíte si, že Vám užití elektronické prezentace ve výuce může ulehčit výklad? (z hlediska dle uvedených intervalů věku respondentů) (otázka č. 13) 80 70 60 50 40 30 20 10 0
67 (97,1 %) 38 (100 %)
(0;35> (35;50>
19 (86,4 %)
(50;∞)
2 1 (9,1 %) (1,5 %)
a) ano
1 1 (4,5 %) (1,5 %)
b) ne
c) nevím
Graf 11 navazuje na Graf 17 v empirické části práce. Lze si všimnout, že většina oslovených pedagogů preferuje odpověď „a“. Pouze 2 (9,1 %) respondenti s věkovým intervalem (0;35> let a 1 pedagog věkové kategorie (35;50> let se ztotožnili s variantou
XXIX
odpovědi „b“. Z Grafu 28 dále vyplývá, že možnost „c“ zvolil 1 jedince s věkem do 35 let a 1 kantor řazený do věkového intervalu (35;50> let. Na konci dotazníku byl respondentům nabídnut prostor pro jejich případná dodatečná sdělení, který v menší míře někteří z oslovených pedagogů využili. Byly zde zaznamenány připomínky týkající se například nedostatečné didaktické techniky na některých školách či špatného nastavení této techniky – např. dataprojektorů, což může vést ke zkreslení barev. Někteří pedagogové se shodli na faktu, že díky prezentacím žáci vidí obrázek či fotografii právě probíraného biologického objektu, což vede k daleko lepšímu zapamatování informací. Několik respondentů také uvádí, že jim prezentace výklad učiva výrazně urychlují a díky tomu ve svých hodinách mají prostor i pro zajímavosti. V tomto prostoru dotazníku byl zmíněn i velice podstatný problém související s autorstvím obrázků, které jsou publikovány na internetu, neboť celá řada kvalitních obrázků (fotografií) má omezené užití. Z tohoto důvodu si někteří pedagogové pořizují vlastní fotografie, které poté užijí do svých výukových prezentací. Tato invence pedagoga prováděná zejména z důvodu dosažení maximální možné kvality prezentace s sebou nese nutnost velké časové dotace. V poslední řadě považuji za důležití zde zmínit i připomínku, která souvisí s přiměřeným užívání elektronických prezentací ve výuce a jejich vhodným prokládáním jinými metodami výuky.
XXX
Příloha D2: Dotazník určený žákům SŠ (gymnázií) č. 1 Dotazník určený žákům SŠ (gymnázií) č. 1 Dotazník s výše uvedeným názvem, lze v celém jeho znění nalézt v Příloze C2. Tento dotazník byl konstruován k ověření powerpointové prezentace související s oběhovou soustavou člověka. Celkový počet oslovených respondentů (žáků) činil 42. V tomto počtu bylo zastoupeno 19 žen (dívek) a 23 mužů (chlapců). Data získána prostřednictvím dotazníkového šetření jsou v této kapitola graficky zpracována, vytvořené grafy jsou následně okomentovány. Graf 12: Powerpointová prezentace byla o: (otázka č. 1) 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
15
16
(69,6 %) (79 %)
4
7
ženy
(30,4 %)
muži
(21 %)
a) oběhové soustavě člověka
b) oběhovém systému člověka
0 (0 %)
0 (0 %)
c) oběhové soustavě živočichů
d) oběhovém systému živočichů
0 (0 %) e) nevím
Správnou odpověď, tedy „a“, označilo 31 (73,8 %). Uvedený počet žáků tvoří 15 (78,9 %) žen a 16 (69,6 %) mužů. Variantu odpovědi „b“ preferovali 4 (21,1 %) dívky a 7 (30,4 % ) chlapců. Z výsledku tedy vyplývá, že pojem soustava a systém činí některým z oslovených žáků stále problémy. V tomto případě můžeme spekulovat, zdali je příčina v nedostatečném vysvětlení rozdílu mezi těmito pojmy, či zda-li žáci během výkladu tento rozdíl přeslechli.
XXXI
Graf 13: V prezentaci převažovaly informace týkající se: (otázka č. 2) 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
16 (84,2 %)
15 (65,2 %)
7 (30,4 %)
ženy muži
3 (15,8 %)
a) anatomie
1 (4,4 %)
b) fyziologie
e) genetiky
I v tomto případě se správná odpověď nachází pod variantou odpovědi „a“ a správně ji zvolilo 31 (73,8 % ) respondentů. Z Grafu 13 je patrné, že tuto odpověď vybralo 16 (84,2 %) dívek a 15 (65,2 %) chlapců. Možnost „b“ zakroužkovalo celkem 10 (23,8 %) žáků, přesněji se jedná o 4 (15,8 %) jedince ženského pohlaví a 7 (30,4 %) jedinců mužského pohlaví. Lze si povšimnout, že počet správných odpovědí „a) anatomie“ je shodný s počtem vyhovujících odpovědí na předchozí otázku. Při podrobnější analýze získaných dat, ale nebylo prokázáno, že by ti samí žáci, kteří vybrali správnou odpověď na otázku č. 1, opětovně zvolili i vyhovující odpověď na otázku č.2 Graf 14: Zakroužkujte níže uvedenou specifickou část probíraného učiva, jež pro Vás byla více obtížná. (otázka č. 3) 18 (78,3 %)
20 15 10
9 (47,4 %)
10 (52,6 %) 5 (21,7 %)
ženy muži
5 0 a) anatomie
b) fyziologie
Jak je z výše uvedeného grafu zřejmé, možnost „b“ respondenti zvolili za obtížnější. Přesněji se pro tuto variantu odpovědi rozhodlo 10 (52,6 % ) dívek a 18 (78,3 % ). Naopak odpověď „a“ vybralo 28 (42,9 %) žáků – 9 (47,4 %) žen a 5 (21,7 %) mužů. XXXII
Graf 15: Která z níže uvedených částí probíraného tématu by podle Vašeho názoru rozhodně neměla v prezentaci s odprezentovanou tématikou chybět? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) (otázka č. 4) 8 6 4
7 (30,5 %) 3 (15,8 %)
2
2 1 (8,7 %) (5,3%)
3 (15,8 %) 0 (0 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
c) biochemie
d) patofyziologie
e) genetika
ženy muži
0
a) anatomie
b) fyziologie
f) nevím
Správná odpověď na tuto otázku je možnost „a“ a „b)“. Někteří respondenti zakroužkovali pouze jednu odpověď (viz Graf 15). Z výše vyobrazeného grafu lze vyčíst, že odpověď „a“ preferovalo 10 (23,8 %) žáků – 3 (15,8 % ) ženy a 7 (30,4 %) mužů. Možnost „b“ zakroužkovali 3 (7,1 %) žáci – 1 (5,3 %) žena a 2 (8,7 %) muži. Tito všichni žáci tedy preferovali částečně správnou odpověď. Kombinace výše vyobrazených odpovědí, které respondenti uvedli, jsou zpracovány v Grafu 16. Graf 16: Která z níže uvedených částí probíraného tématu by podle Vašeho názoru rozhodně neměla v prezentaci s odprezentovanou tématikou chybět? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) (otázka č. 4)
1 (4,3 %)
ženy muži
c) + e)
1 (4,3 %) b) + c) + e)
2 (8,7 %)
b) + c)
2 (8,7 %)
a) + d)
1 (4,3 %) a) + c)
4 (21%)
a) + b) + d)
a) + b) + c) + d) + e)
a) + b) + c) + d)
a) + b)
10 5 8 4 3 2 6 (21 %)(21,8 %) 1 (15,8 %) 4 (8,7 %) (5,3 %) 2 0
Graf 16 obsahuje pouze pořadová písmena možných variant odpovědí, nikoli slovně vypsané možnosti jak je tomu u Grafu 15, a to z důvodu lepší přehlednosti. Správnou odpověď, tedy „a) anatomie, b) fyziologie“ vybralo 9 (21,4 %) žáků – 4 (21 %) dívky a 5 (21,7 %) chlapců. V pořadí druhá nejfrekventovanější odpověď je „a + b + c + d“, kterou preferovali 3(15,7 %) jedinci ženského pohlaví a 2 (8,7 %) jedinci mužského pohlaví.
XXXIII
Graf 17: Která z níže uvedených částí probíraného tématu byla pro Vás zcela novým přínosem informací? (otázka č. 5)
16 14 12 10 8 6 4 2 0
14 11 (60,9 %)
9 (57,9 %) 8 (39,1 %) (42,1 %)
ženy 0 (0 %)
a) anatomie
b) fyziologie
c) biochemie
0 (0 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
d) patofyziologie
e) genetika
f) nevím
muži 0 (0 %)
g) žádná
Možnost „b“ zvolilo 25 (59,5 %) respondentů, přesněji se jedná o 11 (57,9 %) dívek a 14 (60,9 %) chlapců. Odpověď „a“ preferovalo 17 (42,5 %) respondentů – 8 (42,1 %) žen a 9 (39,1 %) mužů. Graf 18: Jakou barvu pozadí měla testovaná powerpointová prezentace? (otázka č. 6) 23 19 (100 %) (100 %)
25 20 15
ženy muži
10 5
0 (0 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
d) zelenou
e) nepamatuji si
0
a) červenou
b) modrou
c) žlutou
Jak je z Grafu 18 evidentní, všichni respondenti (42 dotazovaných žáků), zvolili správnou odpověď a to „c“. Výše vyobrazený graf i přehledně znázorňuje složení respondentů z hlediska pohlaví – 19 (100 %) žen a 23 (100 %) mužů. Graf 19: Jak na Vás tato barva pozadí v powerpointové prezentaci působila? (otázka č. 7)
14 12 10 8 6 4 2 0
10 (52,6 %)
13 (56,5 %) 7 (30,4 %)
9 (47,4 %) ženy 3 (13,1%)
a) příjemně (vesele)
b) neutrálně
muži
c) depresivně
Nejfrekventovanější odpověď na tuto otázku je „b“, kterou preferovalo 22 (52,4 %) respondentů. Tento počet žáků tvoří 9 (47,4 %) žen a 13 (56,5 %) mužů.
XXXIV
Celkem 17 (40,5 %) žáků zvolilo odpověď „a“, přesněji se jedná o 10 (52,6 %) dívek a 7 (30,5 %) chlapců. Je nezbytné zmínit informaci, kterou lze nalézt i v teoretické části této práce (viz kapitola 2.2.2.2). Vhodně zvolený tón žluté barvy působí na lidské emoce vesele, celkově žlutá barva upoutává pozornost. Rovněž musím ale poznamenat, že špatná volba tónu žluté barvy může například dráždit oči. Graf 20: Pamatujete si barvu písma, která byla použita v prezentované powerpointové prezentaci? Pokud ano, uveďte ji spolu s tím, zda Vám vyhovovala. (otázka č. 8) 25 20 15 10 5 0
21 18 (91,2 %) (94,7 %) ženy 1 (5,3 %)
1 (4,4 %)
1 (4,4 %)
a) ne, nepamatuji si
muži
b) ano, pam atuji si, barva byla …….. c) ano, pamatuji si, barva byla …….. a vyhovovala mi a nevyhovovala mi (uveďte prosím důvod)
Použitá barva v řešené prezentaci byla černá, kterou také dotazovaní žáci správně doplnili. Jak je z Grafu 20 zřejmé, variantu odpovědi „b)“ zvolilo 39 (92,9 %) respondentů. Z hlediska pohlaví se jedná o 18 (94,8 %) žen a 21 (91,4 %) mužů. Graf 21: Byl podle Vás zvolený styl písma čitelný, nebo nečitelný? (otázka č. 9)
25 20 15 10 5 0
22 19 (95,6 %) (100 %) ženy 0 (0 %) a) čitelný
b) nečitelný, špatně zvolený s tyl písma
1 (4,4 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
muži
c) nečitelný, špatně d) nečitelný, š patně e) nečitelný, z jiného zvolená barva písma zvolená barva písma důvodu (uveďte): vůči pozadí, ale styl vůči pozadí a š patně písm a byl v pořádku zvolený typ písma
Jak již bylo zmíněno v metodice tvorby prezentací (viz kapitola 4.2), v této prezentaci byl užit bezpatkový typ písma – Arial. Valná většina dotazovaných žáků, 41 (97,6 %), zakroužkovala variantu odpovědi „a“. Z Grafu 21 lze vyčíst, že tuto odpověď preferovalo 19 (100 %) žen a 22 (95,7 %) chlapců.
XXXV
Graf 22: Jak na Vás působila velikost písma v této powerpointové prezentaci? (otázka č. 10)
25 20
22 (95,6 %) 18 (94,7 %)
15
ženy muži
10 1 (5,3 %)
0 (0 %)
5
1 (4,4 %)
0 a) vyhovující
b) nevyhovující, chtěl/a bych menší
c) nevyhovující, chtěl/a bych větší
Graf 22 vyobrazuje možné varianty odpovědí. Jak je na první pohled viditelné ve velké míře převažuje odpověď „a“, se kterou se ztotožnilo 40 (95,2 %) žáků. Uvedený počet respondentů tvoří 18 (94,7 % ) dívek a 22 (95,7 % ) chlapců. Celkem 2 (4,8 %) žáci zakroužkovali variantu „c“. Oba tito jedinci uvedli i číslo řady lavic, ve které v učebně biologie sedí – v případě dívky jde o 4. řadu lavic, u chlapce se jedná o 3. řadu. Poznámka: Umístění řad lavic v učebně biologie, kde bylo realizováno ověření dané prezentace, je stupňovité, což je logicky více vyhovující, než běžné řazení lavic v jedné rovině za sebou. Graf 23: Oceňujete použití animačních efektů v powerpointové prezentaci? (otázka č. 11)
14 12 10 8 6 4 2 0
8 (34,8 %)
12 (63,2 %)
11 (47,8 %) 4 3 (21 %) (13 %)
2 (10,5 %)
a) ano, líbí se mi co největší pes trost a různorodost
b) ano, ale pouze v rozumném množství (např. 1-3 typy efektů)
c) ne, ale pokud jsou v rozumném množství (např. 1-3 typy efektů) nevadí mi
ženy 1 1 (5,3 %) (4,4 %)
muži
d) ne, vyhovuje mi prezentace bez efektů
Celkem 23 (54,8 %) zvolilo odpověď „b“, přesněji se jedná o 12 (63,2 %) žen a 11 (47,8 %) mužů. S možností „a“ se ztotožnilo 10 (23,8 %) respondentů – 8 (34,8 %) mužů a 2 (10,5 %) ženy. Odpověď „c“ vybrali 4 (21 %) ženy a 3 (13 %) muži, což činní celkem 7 (16,7 %) žáků. V grafu 24 (viz níže) jsou vyobrazeny pouze písmena malé abecedy, která odpovídají níže uvedeným variantám odpovědí: a) ano, video byla v pořádku XXXVI
b) ano, video bylo v pořádku, použití mluvené zvukové stopy v angličtině považuji za přínosné c) ne, video by bylo v pořádku, pokud by mluvená zvuková stopa byla v češtině d) ne, video mělo špatnou kvalitu obrazu e) ne, video mělo špatnou kvalitu zvuku (nerozuměl/a jsem) f) ne, video bylo velmi nahlas g) ne, video bylo pro mne nepřehledné h) ne, videa považuji obecně v těchto prezentacích za nevhodná i) ne, z jiného důvodu (uveďte). Graf 24: Součástí uvedené prezentace byla i audiovizuální složka (video). Myslíte si, že byla dobře zvolená? Přispěla k Vašemu pochopení dané problematiky? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) (otázka č. 13) 15
10
11
9
8
(57,9 %)
(39,1 %)
10 (43,5 %)
(42,1%)
ženy
3 (13 %)
5
0 (0 %)
1 (4,4 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
g)
h)
i)
muži
0 a)
b)
c)
d)
e)
f)
Nejčetnější odpověď je „c“, kterou zvolilo celkem 21 (50 %) žáků. Uvedený počet žáků tvoří 11 (57,9 %) žen a 10 (43,5 %) mužů. V pořadí druhá nejfrekventovanější varianta odpovědi je „a“. Tuto možnost zakroužkovalo 17 (40,5 %) respondentů – 8 (42,1 %) dívek a 9 (39,1 %) chlapců. Podrobnější data viz Graf 24. Graf 25: Jak byste porovnal/a kvalitu předvedené powerpointové prezentace s prezentacemi, které byly doposud použity ve Vaší výuce? (otázka č. 14)
20 15 10 5 0
16 12 (69,6 %) (63,2 %) 0 (0 %)
0 (0 %)
a) prezentace v naší b) prezentace v naší výuce nejsou výuce jsou používány používány, nem ohu ve velm i malém hodnotit množství (cca 1 za pololetí), proto bych
c) tato prezentace byla v porovnání nadprůměrná
7 6 (36,8 %) (26,1 %)
d) tato prezentace byla v porovnání průměrná
1 (4,4 %)
ženy muži
e) tato prezentace byla v porovnání podprůměrná
Celkem 28 (66,7 %) oslovených žáků ohodnotilo prezentaci podle možnosti „c“, přesněji se jedná o 12 (63,2 % ) žen a 16 (69,6 % ) mužů. Dalších 13 (30,5 %) žáků vybralo odpověď „d“. Tato možnost odpovědi byla preferována 7 (36,8 %) dívkami a 6 (26,1 %) chlapci.
XXXVII
Graf 26: Jak byste ohodnotil/a předvedenou powerpointovou prezentaci? (otázka č. 17)
20 13 (68,4 %)
15 10
6 (31,6 %)
17 (73,9 %)
ženy 5 (21,7 %)
m uži 1 (4,4 %)
5
0 (0 %)
0 (0 %)
d) dostatečně
e) nedostatečně
0 a) výborně
b) chvalitebně
c) dobře
Nejpočetněji je zastoupena možnost odpovědi „b“, kterou vybralo 30 (71,4 %) respondentů. Z výše uvedeného grafu vyplývá, že tuto možnost preferovalo 13 (68,4 %) dívek a 17 (74 %) chlapců. Dále bylo zjištěno, že 11 (26,2 %) žáků se ztotožnilo s možností „a“, přesněji se jedná o 6 (31,6 %) oslovených žen a 5 (21,7 %) mužů. Co se týče části dotazníku s názvem „Prostor pro Vaše případné připomínky ke zpracování a kvalitě prezentace“, byl čtyřmi žáky využit. Dvě dívky uvedly, že jim powerpointová prezentace s oběhovou soustavou člověka přišla daleko pestřejší a to z hlediska barvy v porovnání s elektronickými prezentacemi užívanými běžně ve výuce biologie. Dále kladně hodnotily její stručnost a díky tomu i přehlednost. K těmto dvou dívkám se přidal i názor jednoho jedince mužského pohlaví, který především vyzdvihl heslovitý text, který velmi oceňuje. V této pasáži dotazníku našla prostor pro své vyjádření i další dívka, která prezentaci sice ohodnotila za pestrou, ale dodala poznámku, že měla problém se zápisem do sešitu – „nevěděla jsem, co si psát do sešitu“.
XXXVIII
Příloha D3: Dotazník určený žákům SŠ (gymnázií) č. 2 Dotazník určený žákům SŠ (gymnázií) č. 2 Příslušný dotazník, s výše uvedeným názvem, byl vytvořen k modelové elektronické prezentaci s obsahem učiva týkajícího se trávicí soustavy člověka. Celkové znění tohoto dotazníku lze nalézt v Příloze C3. Do powerpointové prezentace s již zmíněným obsahem učiva souvisejícím s trávicí soustavou člověka byly záměrně zakomponovány následující prvky – patkový typ písma (Algerian – užívá pouze velké písmena, neobsahuje především písmena české abecedy s diakritikou), velikost fontu 24 (s výjimkou nadpisů, kde byla zvolena velikost o hodnotě 28), tmavě šedý odstín barvy pozadí prezentace, různorodé a velké množství animačních efektů. Celkový počet respondentů byl i v tomto případě tvořen 42 žáky. Z hlediska pohlaví se jedná o 19 žen a 23 mužů. Získaná data z vyplněných dotazníků jsou opět vyhodnocena do grafů. Graf 27: Powerpointová prezentace byla o: (otázka č. 1) 25
20 18 (87 %)
20 (94,7 %)
ženy
15
muži
10 3 1 (13 %)
5
(5,3 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
c) trávicí soustavě živočichů
d) trávicím systému živočichů
0 (0 %)
0 a) trávicí soustavě člověka
b) trávicím systému člověka
e) nevím
Jak je z Grafu 27 evidentní, na tuto otázku převažuje odpověď „a“, kterou zvolilo celkem 38 (90,5 %) respondentů. Tato odpověď je správná. V již zmíněném grafu je viditelně vyobrazen počet mužů a žen, kteří tuto možnost vybrali, jedná se tedy o 18 (94,7 %) jedinců ženského pohlaví a 20 (87 %) jedinců mužského pohlaví.
XXXIX
Graf 28: V prezentaci převažovaly informace týkající se: (otázka č. 2)
ženy 0 (0 %)
tik ge ne
zio l
muži
d)
e)
pa to fy
0 (0 %) f) ne ví m
y
0 (0 %)
e og i
ie m c) b
io ch e
lo g fy zi o b)
a)
an at om
ie
ie
18 20 (78,3 %) 15 18 16 (79 %) 14 12 10 5 4 8 (21,7 %) 6 0 (21 %) 4 (0 %) 2 0
Správnou odpověď „a“ zakroužkovalo celkem 33 (78,6 %) dotazovaných žáků. Výše vyobrazený Graf 28 vyobrazuje již zmíněný počet 33 žáků také v počtu 15 (79 %) dívek a 18 (78,3 %) chlapců. Celkem 9 (21,4 %) respondentů zakroužkovalo variantu „b“, přesněji se jedná o 4 (21 %) dívky a 5 (21,7 %) chlapců. Graf 29: Zakroužkujte níže uvedenou specifickou část probíraného učiva, jež pro Vás byla více obtížná. (otázka č. 3) 20 15
13 (68,4 %)
16 (69,6 %)
7 6 (30,4 %) (31,6 %)
10
ženy muži
5 0 a) anatomie
b) fyziologie
Bylo zjištěno, že možnost „a“ zvolilo (69 %) oslovených žáků, tento počet respondentů tvoří 13 (68,4 %) jedinců ženského pohlaví a 16 (69,6 %) respondentů mužského pohlaví. Zbývajících 13 (30,9 %) žáků se ztotožnilo s možností „b“, jedná se o 6 (31,6 %) dívek a 7 (30,4 % ) chlapců.
XL
Graf 30: Která z níže uvedených částí probíraného tématu by podle Vašeho názoru rozhodně neměla v prezentaci s odprezentovanou tématikou chybět? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) (otázka č. 4) 10 8
8 7 (34,8 %) (36,9 %)
6
ženy
2 (10,5 %)
4 2
muži 0
0
0
0
0
a) anatomie
b) fyziologie
c) biochemie
d) patofyziologie
e) genetika
f) nevím
Správnou odpovědí na tuto otázku je možnost „a“ a „b“. Výše vyobrazený graf zobrazuje pouze počet respondentů, kteří zakroužkovali jednu odpověď. Možnost „a“ zvolilo 15 (35,7 %) žáků - 7 (36,9 %) dívek a 8 (34,8 %) chlapců. Odpověď „b“ preferovali 2 žáci (4,8 %) – 2 ženy (10,5 %). Lze tedy konstatovat, že tito žáci odpověděli správně pouze z poloviny. Graf 31: Která z níže uvedených částí probíraného tématu by podle Vašeho názoru rozhodně neměla v prezentaci s odprezentovanou tématikou chybět? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) (otázka č. 4) 12 10 8 6 4 2 0
8 (42,1 %)
11 (47,8 %)
2 (10,5 %)
a) + b)
3 (13 %)
a) + b) + c)
ženy 1 (4,4 %)
muži
a) + b) + c) + d)
Graf 31 navazuje na graf předchozí a vyobrazuje kombinace odpovědí, které uvedli žáci na totožnou otázku. Nejčetněji je zastoupena kombinace odpovědí „a) + b)“, což je správná odpověď a ztotožnilo se s ní 19 (45,2 %) respondentů. Přesněji se jedná o 8 (42,1 %) dívek a 11 (47,8 %) chlapců. Odpovědi zbylých respondentů viz Graf 31.
XLI
Graf 32: Která z níže uvedených částí probíraného tématu byla pro Vás zcela novým přínosem informací? (otázka č. 5) 17 (73,9 %)
20 15
12 (63,1 %)
ženy
7
10
(36,9 %)
5
muži
(21,7 %)
5
1 (4,4 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
0 a) anatomie
b) fyziologie
c) biochemie
d) patofyziologie
e) genetika
f) nevím
g) žádná
Nejfrekventovanější odpovědi je možnost „a“, kterou zakroužkovalo 29 (69 %) dotazovaných žáků. Z Grafu 32 lze vyčíst, že se jedná o 12 (63,2 %) žen a 17 (73,9 %) mužů. Variantu „b“ vybralo 12 (28,6 %) respondentů – 7 (36,8 %) dívek a 5 (21,7 %) chlapců. Graf 33: Jakou barvu pozadí měla testovaná powerpointová prezentace? (otázka č. 6) 22 19 (95,6 %) (100%)
25 20 15
ženy muži
10 0 (0 %)
0 (0 %)
5
1 (4,4 %)
0 (0 %)
0
a) žlutou
b) šedou
c) modrou
d) zelenou
e) nepamatuji si
Bylo zjištěno, že celkem 41 (97,6 %) oslovených žáků zvolilo odpověď „b“. Uvedený počet žáků lze z Grafu 33 vyčíst v podobě 19 (100%) dívek a 22 (95,7 %) chlapců. Graf 34: Jak na Vás tato barva pozadí v powerpointové prezentaci působila? (otázka č. 7)
14 12 10 8 6 4 2 0
12 (52,2 %) 10 (52,6 %)
9 9 (47,4 %) (39,1 %) ženy muži
2 (8,7 %)
a) příjemně (vesele)
b) neutrálně
XLII
c) depresivně
Graf 34 vyobrazuje nejčetněji zastoupenou odpověď „b“, kterou preferovalo 22 (52,4 %) žáků – 10 (52,6 %) žen a 12 (52,2 %) mužů. Z těchto údajů tedy plyne, že tuto variantu odpovědi zvolila více jak polovina jedinců ženského pohlaví a více jak polovina dotazovaných respondentů mužského pohlaví. S možností „c“ se ztotožnilo 18 (42,9 %) žáků a to 9 (47,4 %) dívek a 9 (39,1 %) mužů. Graf 35: Pamatujete si barvu písma, která byla použita v prezentované powerpointové prezentaci? Pokud ano, uveďte ji spolu s tím, zda Vám vyhovovala. (otázka č. 8) 15 (79 %)
20 15 10 5
0 (0 %)
4 (21 %)
16 (69,6 %)
7 (30,4 %)
ženy muži
0 a) ne, nepamatuji si
b) ano, pam atuji si, barva byla ……. c) ano, pamatuji si, barva byla ……. a vyhovovala mi a nevyhovovala mi (uveďte prosím důvod)
Použitá barva v řešené prezentaci byla černá. Všichni respondenti uvedli tuto barvu správně. Celkem 31 (73,8 %) žáků zakroužkovalo odpověď „c)“ a k této variantě odpovědi přidali i odůvodnění, na kterém se všech 31 respondentů shodlo. Odůvodnění zní: „jedná se o malý kontrast písma vůči pozadí, díky čemuž mohlo docházet k horší čitelnosti písma či splývání textu a pozadí“. Již zmíněný počet 31 žáků tvoří 15 (78,9 %) žen a 16 (69,6 %) mužů. Odpověď „b“ vybralo 11 (26,2%) respondentů – 4 (21 %) ženy a 7 (30,4 %) mužů. Považuji za vhodné zmínit skutečnost, že černý tón barvy písma a šedý tón barvy pozadí byl zvolen záměrně a to pro potvrzení teoretického pravidla tvorby prezentací, jež doporučuje užívat spíše světlé barvy pozadí a tmavý tón barvy textu a to z důvodu vyhovujícího kontrastu použitých barev. Graf 36: Jak na Vás působila velikost písma v této powerpointové prezentaci? (otázka č. 10)
25 20
18 (94,7 %)
23 (100 %)
15
ženy muži
10 0 (0 %)
5
1 (5,3 %)
0 a) vyhovující
b) nevyhovující, chtěl/a bych menší
XLIII
c) nevyhovující, chtěl/a bych větší
Převážná většina žáků, 41 (97,6 %), se ztotožnila s odpovědí „a“. Z výše vyobrazeného grafu vyplývá, že tuto možnost preferovalo 18 (94,7 %) jedinců ženského pohlaví a 23 (100 %) jedinců mužského pohlaví. Graf 37: Součástí uv edené preze ntace byla i audiovizuální složka (vide o). Jak byste ohodnotil/a toto animované video, zpracované téměř infantilně („pro malé děti“)? (otázka č. 12)
20 15 10 5 0
19 19 (100 %) (82,6 %)
2 (8,7 %)
0 (0 %)
a) hodnotím ho kladně, vedlo ke zpestření výuky
b) hodnotím ho kladně, z jiného důvodu (uveďte)
c) hodnotím ho neutrálně
2 (8,7 %)
d) hodnotím ho negativně, preferuji odborněji zpracované videoukázky
0 (0 %)
ženy muži
e) hodnotím ho negativně, z jiného důvodu (uveďte)
Oslovení respondenti v počtu 38 (90,6 %) žáků preferovali možnost „a“. Graf 37 znázorňuje výše zmíněný počet žáků i z pohledu pohlaví, jedná se tedy o 19 (100 %) žen a 19 (82,6 %) mužů. Graf 38: Která z níže uvedených částí probíraného tématu, podle Vašeho názoru, převažuje ve výše zmíněné audiovizuální složce? (otázka č. 13) 14 11 (60,9 %) (57,9 %)
15
10
7 6 (30,4 %) (31,5 %) 1 (5,3 %)
5
0 (0 %)
0 (0 %)
2 1 (8,7 %) (5,3 %)
ženy muži
0 a) anatomie
b) f y ziologie
c) biochemie
d) patof y ziologie
e) genetika
f ) nev ím
V užité ukázce převažuje fyziologická část trávicí soustavy a tuto správnou odpověď vybralo celkem 25 (59,5 %) oslovených žáků., což je více jak polovina respondentů. Tento počet žáků tvoří 11 (57,9 %) dívek a 14 (60,8 %) chlapců. V pořadí druhá nejčetnější varianta odpovědi je možnost „a“, kterou zakroužkovalo 13 (31 %) respondentů – 6 (31,5 %) žen a 7 (30,4 %) chlapců.
XLIV
Graf 39: Jak byste ohodnotil/a předvedenou powerpointovou prezentaci? (otázka č. 17) 11 (47,8 %)
12 10
7 (30,4 %)
8 6 4 2
2 (10,5 %)
8 (42,1 %)
5 (26,3 %)
4 4 (21 %) (17,4 %)
1 (4,4 %)
ženy m uži 0 (0 %)
0 a) výborně
b) chvalitebně
c) dobře
d) dostatečně
e) nedostatečně
Z Grafu 39 je zřejmé, že převažuje hodnocení v podobě varianty „c“, kterou zvolilo 19 (45,2 %) žáků. Tento počet zastupuje 8 (42,1 %) dívek a 11 (47,8 %) chlapců. Celkem 12 (28,6 %) respondentů se ztotožnilo s možností „b“, přesněji se jedná o 5 (26,3 %) žen a 7 (30,4 %) mužů. Dalších 8 (19,1 %) oslovených žáků ohodnotilo powerpointovou prezentaci v podobě odpovědi „d“ – 4 (21,1 %) ženy a 4 (17,4 %) mužů. I na konci tohoto dotazníku měli respondenti (žáci) tzv. „Prostor pro Vaše případné připomínky ke zpracování a kvalitě prezentace“. Tuto možnost tentokrát využilo celkem 9 žáků. Čtyři dívky v této části dotazníku uvedly poznámku, která souvisí s barvou pozadí a barvou písma a to, že jim nevyhovovaly díky malému kontrastu. K této skutečnosti dodaly, že to vedlo ke zhoršení pohledu na modelovou prezentaci s trávicí soustavou člověka. Další 2 žačky zde našly prostor pro vyjádření svého názoru na animační prvky, které jim připadaly jako „v cirkusu“. Ty samé ženy měly také totožnou připomínku k již zmíněnému kontrastu (barva pozadí vs. barva písma) a také se vyjádřily ke stylu písma, který byl pro ně nevyhovující. Jedna dívka zde mj. uvedla, že obsah prezentace byl „na vyhovující úrovni“. Poslední 2 respondenti, kteří využili tento prostor, byli 2 muži. Ti podotkli, že předchozí elektronická prezentace s obsahem učiva k oběhové soustavě člověka, byla po grafické stránce lepší.
XLV
Příloha D4: Dotazník určený žákům SŠ (gymnázií) č. 3 Dotazník žákům SŠ (gymnázií) č. 3 Poslední dotazníkové šetření bylo realizována při výkladu učiva za doprovodu modelové prezentace související s vylučovací soustavou člověka. Dotazník, který byl vytvořen pro tento účel, je obsažen v Příloze C4. V tomto případě bylo osloveno 43 respondentů (žáků), přesněji se jedná o 20 dívek (žen) a 23 mužů (chlapců). Získané údaje z proběhlého šetření jsou v této kapitole vyhodnoceny do grafů a ty jsou následně okomentovány. Graf 40: Powerpointová prezentace byla o: (otázka č. 1)
25 20
23 20 (100 %) (100 %)
ženy
15
muži
10 0 (0 %)
5
0 (0 %)
0 (0 %)
0 a) vyluč ovací
b) vyluč ovacím
soustavě č lověka systému č lověka
c) vylučovací
d) vylučovacím
soustavě
systému
živočichů
živoč ichů
0 (0 %) e) nevím
Z Grafu 40 je evidentní, že všichni respondenti (žáci) v celkovém počtu 43 (100 %) jedinců zakroužkovali odpověď „a“. Z výše vyobrazeného Grafu 40 dále vyplývá, že se jedná o 20 (100 %) žen a 23 (100 %) mužů, kteří zvolili vyhovující variantu odpovědi.
XLVI
Graf 41: V prezentaci převažovaly informace týkající se: (otázka č. 2) 25
21 19 (91,3 %)
20 (95 %) 15
ženy
10
2
1
5
0 (0 %)
(5 %) (8,7 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
muži
f) ne ví m
y tik
e e)
pa to fy
zio l
ge ne
og i
ie m io ch e
d)
a)
b)
c) b
fy zi o
an at om
lo g
ie
ie
0
Správná odpověď je „a“, kterou preferovalo 40 (93 %) oslovených respondentů. Tento počet žáků tvoří 19 (95 %) žen a 21 (91,3 %) mužů. Pro přehlednost jsou v níže uvedeném Grafu 42 pouze uvedeny písmena malé abecedy, která se shodující s následujícími možnostmi: a) anatomie b) fyziologie c) patofyziologie. Graf 42: Seřaďte, níže uvedené specifické části probíraného učiva, které byly obsaženy v prezentaci, podle na Vás působící obtížnosti. (Využijte prosím tuto stupnici: 1 více obtížné, 2 středně obtížné, 3 méně obtížné) (otázka č. 3) 9 10 8 6 4 2
(39 %)
6 (30 %)
4
4
5
5
(21,7 %)
(25 %)
3 (17,4 %) (20 %) 2 (15 %) (8,7 %)
2
2
ženy muži
(8,7 %) (10 %) 1 (4,4 %)
0 a)b)c)
a)c)b)
b)a)c)
b)c)a)
c)a)b)
c)b)a)
Nejvyšší četnost zastoupení má tato stupňovitost oblastí učiva „c)b)a)“, kterou zvolilo celkem 14 (32,6 %) žáků. Tento počet respondentů tvoří 5 (25 %) dívek a 9 (39 %) chlapců. Druhou příčku z hlediska četnosti obsadila následující stupňovitost „a)b)c)“, se kterou se ztotožnilo 10 (23,3 %) respondentů – 6 (30 %) dívek a 4 (17,4 %) mužů. Celkem 8 (18,6 %) žáků uvedlo tuto stupňovitost „b)a)c)“, přesněji se jedná o 3 XLVII
(15 %) jedinci ženského a 5 (21,8 %) jedinců mužského pohlaví. S počtem 6 respondentů (14 % žáků) se na čtvrtém místě četnosti umístila následující stupňovitost specifických částí probíraného učiva „a)c)b)“. Tuto odpověď uvedli 4 (20 %) ženy a 2 (8,7 %) muži. Graf 43: Která z níže uvedených částí probíraného tématu by podle Vašeho názoru rozhodně neměla v prezentaci s odprezentovanou tématikou chybět? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) (otázka č. 4) 5 4 (21,7 %) (20 %)
6 5 4 3 2 1 0
4 (20 %) ženy 1 (4,4 %)
a) anatomie
b) fyziologie
0 (0 %)
c) biochemie
0 ( 0 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
d) patofyziologie
e) genetika
muži
f) nevím
Správnou odpovědí na tuto otázku je kombinace možnosti „a“ a „b“. Výše vyobrazený graf znázorňuje pouze jednotlivé odpovědi. Lze z něho vyčíst, že variantu „a“ zvolilo 9 (20,9 %) žáků – 4 (20 %) ženy a 6 (21,7 %) mužů. Odpověď „b“ zakroužkovalo 5 (11,6 %) respondentů, přesněji se jedná o 4 (20 %) dívky a 1 (4,4 %) chlapce. Graf 44: Která z níže uvedených částí probíraného tématu by podle Vašeho názoru rozhodně neměla v prezentaci s odprezentovanou tématikou chybět? (zde možno zakroužkovat více odpovědí) (otázka č. 4) 16 (69,5 %)
20 15
11 (55 %)
ženy
10 1 (5 %)
5
1 (4,4 %)
muži
0
a) + b)
a) + b) + d)
Výše vyobrazený Graf 44 navazuje na graf předchozí a vyobrazuje kombinace variant odpovědí. Správnou odpověď „a) anatomie, b) fyziologie“ uvedlo celkem 27 (62,8 %) žáků. Tento počet tvoří 11 (55 %) dívek a 16 (69,6 %) chlapců.
XLVIII
Graf 45: Která z níže uvedených částí probíraného tématu byla pro Vás zcela novým přínosem informací? (otázka č. 5)
16 14 12 10 8 6 4 2 0
14 (60,9 %)
11 (55 %)
9 8
(45 %)
ženy
(34,7 %)
muži
a) anatomie
b) fyziologie
1 (4,4 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
c) biochemie
d) patofyziologie
e) genetika
f) nevím
0 (0 %) g) žádná
Nejfrekventovanější odpověď je možnost „b“, kterou preferovalo 25 (58,1 %) respondentů – 11 (55 %) žen a 14 (60,9 %) mužů. V počtu 17 (39,5 %) žáků byla vybrána varianta odpovědi „a“, kterou přesněji zvolilo 9 (45 %) oslovených dívek a 8 (34,8 %) oslovených chlapců. Graf 46: Jakou barvu pozadí měla testovaná powerpointová prezentace? (otázka č. 6) 17 (85 %)
20
12 (52,2 %)
15 10 5
6 (26,1 %)
1 (5 %)
0 (0 %)
3 1 (13 %) (5 %)
2 1 (8,7 %) (5 %)
ženy m uži
0 (0 %)
0
a) světle červenou
b) světle žlutou c) světle modrou
d) světle zelenou
e) nepamatuji si
f) jinou, prosím uveďte
Správná odpověď je varianta „f)“. Tuto možnost preferovalo 29 (67,4 %) oslovených žáků, přesněji se jedná o 17 (85 %) žen a 12 (52,2 %) mužů. Všichni žáci, kteří zakroužkovali tuto odpověď museli uvést také barvu. Celkem 19 jedinců uvedlo, že se barvy postupně měnili, 10 žáků bylo v odpovědi přesnější a postupně měnící se barvy vypsali: od červeného tónu barvy, přes barvu hnědou, zelenou až po barvu modrou. Celkem 7 (16,3 %) respondentů zakroužkovalo odpovědi „a“ – 1 (5 %) dívku a 6 (26,1 %) chlapců. Odpovědi zbylých žáků viz Graf 46.
XLIX
Graf 47: Jak na Vás barevné ztvárnění pozadí v powerpointové prezentaci působilo? (otázka č. 7)
16 14 12 10 8 6 4 2 0
15 (65,2 %)
14 (70 %) 7 (30,4 %)
6 (30 %)
ženy muži 1 (4,4 %)
a) příjemně (vesele)
b) neutrálně
c) depresivně
Z Grafu 47 vyplývá, že jsou z hlediska četnosti rovnocenně zastoupeny dva typy odpovědí. V prvém případě se jedná o variantu odpovědi „a“, kterou zakroužkovalo celkem 21 (48,8 %) žáků – 14 (70 %) žen a 7 (30,4 %) mužů. V totožném počtu žáků byla zvolena varianta „b“, kterou preferovalo 6 (30 %) dívek a 15 (65,2 %) chlapců. Graf 48: Jak na Vás zapůsobila velikost automatických tvarů (šipek) v této powerpointové prezentaci? (otázka č. 8)
25
20 (100 %)
23 (100 %)
20 15
ženy
10
0 (0 %)
5
muži
0
a) vyhovující
b) nevyhovující, chtěl/a bych menší/větší (nehodící prosím škrtněte)
Již na první pohled je evidentní, že všichni oslovení žáci – 43 (100 %) zvolili odpověď „a“. Tento uvedený počet žáků je ve výše vyobrazeném grafu přehledně znázorněn v podobě 20 (100%) oslovených dívek a 23 (100 %) dotazovaných chlapců.
L
Graf 49: Snímky (slidy) v této prezentaci byly obohaceny o rámování. Jak na Vás použití tohoto prvku v této powerpointové prezentaci působilo? (otázka č. 9)
20 15 10 5 0
16 (80 %) 6 3 (26 %) (15 %)
8 (34,8 %)
8 (34,8 %)
a) tento prvek se mi líbil, b) tento prvek považuji c) tento prvek považuji vedl ke zvýraznění za neutrální, nevadil mi za přebytečný, nelíbil snímku (slidu) se mi
0 (0 %)
1 1 (5 %) (4,4 %)
d) rámování se mi líbilo/nelíbilo (nehodící prosím škrtněte) a uveďte prosím výše neuvedený důvod
e) nevšiml/a jsem si tohoto prvku
ženy muži
Nejčetněji zastoupená odpověď je možnost „b“, kterou vybralo 24 (55,8 %) respondentů, což je více jak polovinu oslovených žáků. Přesněji se jedná o 16 (80 %) žen a 8 (34,8 %) mužů, kteří zvolili tuto odpověď. Celkem 9 (20,9 %) žáků uvedlo odpověď „a“, jedná se o 3 (15 %) dívky a 6 (26,1 %) chlapců. Dalších 8 (18,6 %) oslovených žáků zakroužkovalo možnost „c“. Tento počet je tvořen pouze 8 (34,8 %) mužskými jedinci. Graf 50: Pamatujete si, který pojem byl v této prezentaci zvýrazněn pomocí animačních efektů (rozdílně než ostatní)? (otázka č. 10)
16 14 12 10 8 6 4 2 0
13 (65 %) 7 (35 %)
15 (65,2 %)
8 (34,8 %)
ženy muži
a) ne, nepamatuji si
b) ano, pamatuji si, uveďte prosím daný pojem
Na tuto otázku správně odpovědělo 28 (65,1 %) oslovených žáků, tento počet dotazovaných jedinců správně zakroužkoval možnost „b“. Z Grafu 50 je viditelné, že se jedná o 13 (65 %) žen a 15 (65,2 %) mužů. Všichni tito žáci daný pojem také uvedli a to pod názvem „nefron“. Zbývajících 15 (34,9 %) respondentů uvedlo odpověď „a“, jedná se o 7 (35 %) dívek a 8 (34,8 %) chlapců.
LI
Graf 51: Zaznamenal/a jste očíslování snímků (slidů) v prezentaci? (otázka č. 11) 13 (65 %)
15
12 (52,2 %)
11 (47,8 %)
12
7 (35 %)
9
ženy muži
6 3 0
a) ano
b) ne
Bylo zjištěno, že 25 (58,1 %) oslovených žáků se ztotožnilo s odpovědí „a“. Z Grafu 51 vyplývá, že se jedná o 13 (65 %) dívek a 12 (52,2 %) chlapců. Zbývající počet respondentů, tedy 18 (41,9 %) žáků, zvolilo odpověď „b“. Přesněji se jedná o 7 (35 %) žen a 11 (47,8 %) mužů, kteří zakroužkovali možnost „b“. Graf 52: Jak byste ohodnotil/a použití tohoto prvku? (Odpovídejte POUZE v případě, že jste na předchozí otázku odpověděl/a „ano“.) (otázka č. 12)
10 8 6 4 2 0
6 6 (46,2 %) (50 %)
7 (53,8 %) 5 (51,7 %) 1 (8,3 %)
a) pozitivně, zajímá mne počet slidů užité prezentace při výuce
b) neutrálně, je mi jedno, kolik slidů má powerpointová prezentace užitá při výuce
c) negativně, označení počtu slidů mne znervózňovalo
ženy 0 (0 %)
muži
d) negativně/pozitivně (nehodící prosím škrtněte), z jiného důvodu (uveďte)
Na tuto otázku odpovídali pouze žáci, kteří na předchozí otázku odpověděli „ano“. V tomto případě je tedy celek představován 25 (100%) žáky – 13 (100 %) ženami a 12 (100 %) muži. S počtem 12 (48 %) žáků první místo zaujala, odpověď „b“, tento počet tvoří 7 (53,8 %) dívek a 5 (41,7 %) chlapců. Z Grafu 52 lze dále vyčíst, že celkem 12 (48 %) oslovených žáků preferovalo možnost „a“, jedná se o 6 (46,2 %) žen a 6 (50 %) mužů. Níže vyobrazený Graf 53 znázorňuje pouze písmena malé abecedy, ta odpovídají následujícím variantám odpovědí: a) ano, spuštění videa přímo z prezentace je mnohem efektivnější a ušetří se tím čas b) ano, z jiného důvodu (uveďte)................................................................................. c) ne, preferuji spuštění videa přes internetový prohlížeč, popř. externě z přehrávače videa - ztratí se tím více času při výuce LII
d) ne, z jiného důvodu (uveďte): ................................................................................. Graf 53: Součástí powerpoinotvé prezentace byla i audiovizuální složka (video). Oceňujete spuštění videa přímo z prezentace? (otázka č. 13) 18 17 (78,2 %) (85 %)
20 15
4 3 (15 %) (17,4 %)
10
1 (4,4 %)
5
0 (0 %)
ženy muži
0 a)
b)
c)
d)
Bylo zjištěno, že 35 (81,4 %) oslovených žáků preferuje odpověď „a“. Tuto možnost zvolilo 17 (85 %) jedinců ženského pohlaví a 18 (78,3 %) jedinců mužského pohlaví. Dalších 7 (16,3 %) respondentů vybralo možnost „c“. I Tento uvedený počet je v Grafu 53 znázorněn z hlediska pohlaví – 3 (15 %) ženy a 4 (17,4 %) muži. Graf 54: Jak byste ohodnotil/a předvedenou powerpointovou prezentaci? (otázka č. 14)
12
11 10 (47,8 %) (50 %)
10 (50 %)
10 8
7 (30,4 %)
5 (21,7 %)
6
ženy m uži
4 2
0 (0 %)
0 (0 %)
d) dostatečně
e) nedostatečně
0 a) výborně
b) chvalitebně
c) dobře
Celkem 21 (48,8 %) oslovených žáků se ztotožnilo s variantu odpovědi „b“, přesněji se jedná o 10 (50 %) žen a 11 (47,8 %) mužů. Z hlediska četnosti se na druhém místě umístila možnost „a“, kterou zakroužkovalo 15 (34,9 %) respondentů – 10 (50 %) žen a 5 (21,8 %) mužů. Posledních 7 (16,3 %) žáků, 7 (30,4 %) mužů, se preferovalo variantu „c“. Na konci tohoto dotazníku měli žáci opět prostor pro své připomínky ke zpracování a kvalitě prezentace, který využila jedna žákyně. Ta uvedla, že velmi oceňuje prezentaci převážně díky stručným poznámkám, které jsou přehledné a vedou k daleko efektivnějšímu zapamatování důležitých pojmů.
LIII