VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra elektrotechniky a informatiky Obor Aplikovaná informatika

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra elektrotechniky a informatiky Obor Aplikovaná informatika

A p l i k a c e p ro m o n i t o r i n g p r ů b ě h u v ý ro b y zakázek bakalářská práce

Autor: Lubomír Pisk Vedoucí práce: Ing. Marek Musil Jihlava 2015

Abstrakt Základem této práce je požadavek na monitorování výroby dopravníkových pásů ve společnosti Ammeraal Beltech. Konkrétně se jedná o dvě aplikace, první se zabývá sběrem dat, druhá exportem dat a správou databáze. Sběr dat je realizován snímáním čárových kódů pomocí mobilního terminálu. Data mohou být ukládána buď do lokální databáze v paměti terminálu, nebo do

databáze

na

SQL

Serveru.

Aplikace

jsou

založeny

na

technologii

Microsoft .NET Framework za využití jazyka C# a grafické knihovny Windows Forms. Výsledkem jsou aplikace, které splňují požadavky zadané společností.

Klíčová slova .NET,

C#,

čárový

kód,

databáze,

dopravníkový

pás,

mobilní

terminál,

monitoring výroby, sběr dat, snímač čárových kódů

Abstract The basis of this work is a requirement for monitoring of conveyor belts production in the company Ammeraal Beltech. Specifically the work focuses on two applications: the first one deals with data collection and the other one with data export and database administration. Data collection is realized by barcode scanning using a mobile terminal. Data can be saved either in a local database in the memory of the terminal or in a database on SQL Server. Applications are based on Microsoft .NET Framework technology using programming language C# and graphical class library Windows Forms. The resulting applications satisfy requirements of the company.

Key words .NET, barcode, barcode scanner, C#, conveyor belt, data collection, database, mobile terminal, monitoring of production

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 22. 5. 2015

............................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Marku Musilovi za možnost vytvářet moji bakalářskou práci pod jeho vedením.

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 7

2

Společnost Ammeraal Beltech .................................................................................. 8

3

Současný stav a průzkum trhu ................................................................................ 11

4

Analýza řešeného problému.................................................................................... 14

5

6

4.1

Zadání požadavků ............................................................................................ 14

4.2

Pilotní provoz ................................................................................................... 17

Návrh řešení ............................................................................................................ 18 5.1

Návrh databáze ................................................................................................. 18

5.2

Návrh aplikace pro sběr dat.............................................................................. 22

5.3

Návrh aplikace pro export dat a správu databáze............................................. 27

Implementace řešeného problému .......................................................................... 30 6.1

Použité technologie .......................................................................................... 30

6.2

Aplikace pro sběr dat ....................................................................................... 31

6.3

Aplikace pro export dat a správu databáze ...................................................... 36

7

Testování aplikací ................................................................................................... 41

8

Závěr ....................................................................................................................... 42

Seznam použité literatury ............................................................................................... 43 Seznam obrázků .............................................................................................................. 44 Seznam příkladů ............................................................................................................. 45 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 46 Přílohy............................................................................................................................. 47 1

Obsah přiloženého CD ............................................................................................ 47

2

ER diagram ............................................................................................................. 48

3

Návody k instalaci .................................................................................................. 49

4

Manuály aplikací..................................................................................................... 50

1 Úvod Během mé povinné vysokoškolské praxe ve společnosti Ammeraal Beltech (výrobní divize) jsem byl osloven, zda bych se v rámci mé bakalářské práce nechtěl zabývat tématem monitoringu průběhu výroby zakázek. Jelikož jsem v té době neměl zvolené téma bakalářské práce a projekt mě navíc zaujal, nabídku jsem přijal. Cílem této práce je návrh a implementace softwarového řešení monitorování výroby dopravníkových pásů, co se časové náročnosti týče, a to z pohledu jednotlivých strojů a oddělení. Bude se jednat o dvě aplikace, které budou sloužit dvěma různým účelům. První aplikace bude používána pro sběr dat a druhá aplikace pro export nashromážděných dat a správu databáze. Aplikaci pro sběr dat budou používat pracovníci přímo ve výrobě, a proto je žádoucí, aby bylo zpracování této aplikace jednoduché, přehledné a intuitivní. Při sběru dat bude využito existujících čárových kódů výrobních zakázek, dále nově vytvořených čárových kódů pracovníků a také strojů, na kterých bude výroba monitorována. Aplikace pro export dat a správu databáze, kterou bude používat především IT manažer společnosti, umožní administraci tabulek databáze a také export nashromážděných dat určených k dalšímu zpracování. Samotným zpracováním těchto dat se již tato práce zabývat

nebude.

Obě

aplikace

budou

naprogramovány

v

prostředí

.NET

v programovacím jazyce C#.

7

2 Společnost Ammeraal Beltech V této kapitole bude představena společnost, její produkty a průběh výroby dopravníkového pásu. Představení společnosti Ammeraal Beltech je mezinárodní společnost působící v oblasti komponentů určených pro logistiku, manipulaci a transport. Společnost vyrábí a servisuje široký sortiment dopravníkových pásů, modulárních pásů, vysokovýkonných plochých řemenů a ozubených řemenů. Dále poskytuje kromě výroby a servisu také kompletní poradenství, kterým se snaží vyhovět specifickým požadavkům zákazníků. Jedná se o zakázkovou výrobu šitou na míru. Společnost disponuje šesti výrobními závody, které se nacházejí v Anglii, Číně, Dánsku, Holandsku, USA a Švýcarsku. Kromě již zmiňovaných výrobních závodů vlastní společnost ještě 80 výrobních center, zaměstnává více než 2 000 zaměstnanců a své zboží dodává zhruba 25 000 zákazníkům ve 25 zemích světa. Sídlo vedení této společnosti se nachází v Holandsku ve městě Alkmaar. V Jihlavě sídlí celkem dvě divize společnosti, výrobní a obchodní. Jihlavská výrobní divize se zaměřuje na výrobu syntetických dopravníkových pásů. Produkty společnosti jsou rozděleny do šesti skupin: procesní a dopravníkové pásy, modulární pásy, vysokovýkonné ploché řemeny, ozubené řemeny, technologické pásy a nekonečné tkané pásy. Procesní a dopravníkové pásy se používají pro transport výrobků nebo materiálů různého druhu a rozměrů. Modulární pásy se využívají tam, kde není z technických důvodů možné použít klasické dopravníkové pásy. Vysokovýkonné ploché řemeny jsou používány pro přenesení výkonu. Ozubené řemeny jsou vhodné pro produkty nebo výrobní procesy, které potřebují přesnou synchronizaci času a vzdálenosti, nebo lineární krokování. U technologických pásů je kladen důraz na jejich extrémní pevnost, dodržení přesné výrobní tolerance, či vyhovění vysokým nárokům na kvalitu povrchu. Nekonečné tkané pásy jsou ve výrobě technologicky spojeny v jeden celek. Pásy jsou vyráběny z materiálů jako je polyvinylchlorid, polyuretan, tkaniny, polyetylen a silikon. [5]

8

Průběh výroby dopravníkového pásu Po přijetí zakázky do výroby je ze skladu vyskladněn požadovaný základní materiál pásu, na kterém je proveden řez šíře. Po jeho dokončení následuje řez délky a volba typu spoje, který zákazník požaduje. Existují dvě rozdílné varianty spojení, buď je pás spojen přímo ve výrobě, nebo až na místě aplikace u zákazníka. V případě spojení pásu přímo ve výrobě jsou pracovníkem oba dva konce „nanečisto“ spájeny dohromady speciálními pájkami, a to z důvodu nutnosti přesného spojení obou dvou konců. Takto spájený pás pokračuje do speciálního lisu, který provede finální spojení v nekonečný pás1. Tento proces se nazývá lisování. V případě neúspěšného lisování je proces opakován. Opakovaný proces se nazývá přelisování. První komponentu pásu představují vodící klíny, které jsou viditelné na obrázku 1. Ty jsou navařeny na pás a slouží k ukotvení pásu k zařízení nebo stroji, na kterém je použit. U vodících klínů je specifikován materiál, rozměry a umístění. Obvykle bývají umístěny na spodní straně pásu a jejich poloha je určena individuálními požadavky zákazníka, v ukázkovém případě jsou umístěny dva vodící klíny po stranách pásu.

Obrázek 1: Dopravníkový pás - dolní strana s klíny [zdroj: vlastní]

1

Nekonečný pás – otevřený kus materiálu, který byl spojen tak, že vznikne nekonečná smyčka.

9

Druhou komponentou pásu, která je vyobrazena na obrázku 2, jsou příčky. Ty slouží k fixaci transportovaného materiálu či výrobků a jsou umístěny na horní straně pásu. U příček bývá specifikován materiál, rozměry, umístění a počet. Jejich přivaření k pásu je realizováno speciálním vysokofrekvenčním strojem.

Obrázek 2: Dopravníkový pás - horní strana s příčkami [zdroj: vlastní]

Po přivaření všech příček je pás kompletní a míří na výstupní kontrolu. Zde je zkontrolován nejen po technické stránce, ale je také provedena kontrola komponent pásu vzhledem k obsahu zakázky. Pokud je výstupní kontrola úspěšná, následuje přesun pásu na oddělení expedice, kde je pás zabalen a připraven na bezpečný transport směrem k zákazníkovi.

10

3 Současný stav a průzkum trhu V této kapitole bude zhodnocen současný stav monitorování výroby ve společnosti, budou představeny hardwarové varianty snímání čárových kódů, které jsou dostupné na tuzemském trhu, dále bude představen pohled na volbu softwaru. Zhodnocení současného stavu monitoringu výroby ve společnosti V současné době není ve společnosti používán žádný systém pro monitorování výroby, jeho úlohu částečně zastává podnikový informační systém Microsoft Dynamics NAV, který je primárně určen pro správu účetnictví a financí, dodavatelsko-odběratelských vztahů a dalších provozních procesů. Plánování výroby je řešeno pomocí přehledu dostupné výrobní kapacity. Tento přehled obsahuje informace z podnikového informačního systému, průměrné výrobní časy zakázek a dostupnou kapacitu co se pracovníků výroby týče. Přehled však neobsahuje všechny potřebné informace, které jsou důležité pro bližší časovou analýzu a plánování výroby. Například podnikový informační systém obsahuje informace pouze o datech, nikoli o přesných časech. Jedná se o data: požadovaného odeslání, plánovaného odeslání, skutečného odeslání, dokončení zakázky a další. V testovacím provozu monitoringu stroje byla použita databázová aplikace v programu Microsoft Access, která byla naprogramována ve VBA. Základním prvkem byly čárové kódy, jelikož každá výrobní zakázka je identifikována svým čárovým kódem, konkrétně je ve společnosti používán typ Code 39. Aplikace byla spuštěna na desktopovém počítači, který byl umístěn na mobilním vozíku, a k němu byl pomocí USB portu připojen ruční snímač čárových kódů. Monitoring probíhal pouze na jednom stroji, a to na lisu. Pracovníci načítali čárové kódy výrobních zakázek VVZ, umístěné na papírových rekapitulacích zakázek, jež putují výrobou spolu s pásy. Dále byly použity čárové kódy START a STOP monitorovaného stroje. Ty byly načítány při zahájení, potažmo při ukončení zpracování pásů lisem. Tento systém se podle očekávání ukázal do budoucna nepoužitelný. Pokud by byl nutný přesun, týkal by se i vozíku, na kterém byl počítač umístěn. Velkou nevýhodou byl také dosah snímače čárových kódů, který byl limitován délkou USB kabelu. Avšak tento model svůj účel splnil, jednalo se především o získání časových informací o výrobě pásů na daném lisu, které by se daly následně zanalyzovat. 11

Možnosti hardwaru a softwaru pro sběr dat Existuje základní rozdělení hardwaru pro snímání čárových kódů, a to na snímače čárových kódů a mobilní terminály. Snímače čárových kódů jsou periferie, které zajišťují rychlé a správné přečtení čárového kódu a předání dat do hostitelského systému, ke kterému jsou připojeny. Jejich připojení k hostitelskému

systému

je

realizováno

buď

kabelem,

nebo

bezdrátově

(obvykle Bluetooth). Z hlediska principu se dělí na laserové a digitální. Laserové snímače čárových kódů využívají technologie čtení jedním nebo více paprsky, které emitují laserové diody. Jsou schopny přečíst čárový kód na delší vzdálenost. Digitální snímače čárových kódů fungují na stejném principu jako digitální fotoaparáty. Čárový kód je nejprve vyfocen a následně dochází k jeho dekódování pomocí integrovaného dekodéru. Nespornou výhodou těchto snímačů je mnohasměrové čtení 1D i všech typů 2D kódů. [8] Na obrázku 3 je zobrazen ruční snímač čárových kódů, který se k hostitelskému systému připojuje drátově prostřednictvím rozhraní USB.

Obrázek 3: Ruční snímač čárových kódů [zdroj: vlastní]

12

Druhou hardwarovou možností jsou mobilní terminály, zobrazeno na obrázku 4. „Zjednodušeně lze říci, že mobilní datový terminál je malé přenosné zařízení s displejem pro zobrazování informací, klávesnicí, integrovanou čtečkou čárových kódů, 2D kódů, případně RFID tagů a pamětí, které slouží ke sběru, zpracování a uložení dat.“ Právě možnost zpracování načtených dat jej nejmarkantněji odlišuje od snímačů čárových kódů. Mobilní terminály jsou dle způsobu práce s daty členěny na offline a online. Offline mobilní terminály jsou vhodné pro sběr dat tam, kde není kladen nárok na aktuálnost dat. Data jsou uložena v paměti terminálu a z něj jsou do hostitelského systému převedena pomocí komunikačního kabelu nebo komunikační základny. Online mobilní terminály umožňují, díky bezdrátovým technologiím přenosu dat (Wi-Fi, Bluetooth a dalším), online sdílení dat v reálném čase, konkrétně se může jednat o ukládání dat na databázový server. [6]

Obrázek 4: Mobilní terminál [zdroj: vlastní]

Po ukončení testování aplikace pro sběr dat v MS Access jsem provedl průzkum trhu, který se zabýval možnostmi softwaru. Po konzultaci se zástupcem specializované firmy jsem byl vyrozuměn, že jejich aplikace pro monitorování výroby jsou ryze zakázkovou záležitostí z důvodu specifik každého výrobního procesu. Jedinou možností tak byla tvorba softwaru na zakázku, která je ale poměrně finančně náročná. Vedení společnosti se proto rozhodlo zadat tento úkol mojí osobě, a to z důvodu snížení nákladů. 13

4 Analýza řešeného problému V této kapitole bude provedena analýza celé řešené problematiky. Ta bude obsahovat obecné zadání požadavků, požadavky na hardware pro sběr dat, požadavky na databázi, požadavky na aplikaci pro sběr dat, požadavky na aplikaci pro export dat a správu databáze. Závěr kapitoly se bude věnovat seznámení s pilotním provozem.

4.1 Zadání požadavků Základním požadavkem je možnost monitorovat výrobu z pohledu stroje a z pohledu oddělení. Dva druhy monitoringu umožňují dva rozdílné pohledy na výrobu. Zatímco monitoring stroje umožňuje zjistit čistý čas provozu stroje a jeho procentuální využití vzhledem k různým časovým intervalům, tzn. vzhledem ke směně, ke dni, k týdnu a k dalším časovým úsekům, monitoring oddělení umožňuje zjistit, kromě informací o době zpracování na oddělení, také například úroveň rozpracovanosti zakázky. V případě monitoringu stroje jsou použity celkem 3 různé varianty čárových kódů. Jsou to kódy výrobních zakázek VVZ, které jsou umístěny na papírových rekapitulacích zakázek. Tyto rekapitulace putují výrobou spolu s pásy. Dále jsou použity kódy START a STOP, které jsou umístěny přímo na strojích. Pokud se jedná o monitoring oddělení, je používána pouze jedna varianta kódu, a tou je kód výrobní zakázky. Pro oba typy monitoringu se navíc používají osobní čárové kódy pracovníků, které slouží pro přihlášení do aplikace. Podstatným požadavkem je možnost exportu dat získaných monitorováním výroby. Požadavky na hardware pro sběr dat Obecné požadavky na volbu hardwaru pro monitoring stroje jsou následující: •

přenositelnost,

•

displej,

•

hardwarová klávesnice,

•

online přenos dat,

•

ergonomika.

14

Prvním požadavkem je, aby se jednalo o přenosné zařízení, které umožní monitoring výroby na více různých strojích zároveň. Druhým požadavkem je přítomnost displeje, což umožní zobrazení načtených dat přímo u stroje. Třetím požadavkem je přítomnost hardwarové klávesnice, která obsahuje dostatečný, avšak ne zbytečně rozsáhlý počet tlačítek. Čtvrtým požadavkem je možnost přenosu dat v reálném čase, což umožňuje online monitorování výroby. Pátým a posledním požadavkem je ergonomika zařízení, aby padlo přímo do ruky a manipulace s ním byla pro pracovníky snadná a pohodlná. Po konzultaci se specializovanou firmou nám byl doporučen mobilní terminál značky Motorola, typ MC3190G s operačním systémem Microsoft Windows CE 6.0 Professional. Zařízení disponuje procesorem Marvell PXA32X-P o frekvenci 624 MHz, operační pamětí 256 MB a 1 GB flash paměti. Displej je barevný, dotykový s úhlopříčkou 3" (7,6 cm). Hardwarová klávesnice má celkem 28 tlačítek a integrovaný laserový snímač čárových kódů tohoto terminálu dokáže snímat 1D čárové kódy. Mobilní terminál umožňuje, díky svojí interní anténě, připojení k WLAN pomocí standartu Wi-Fi 802.11a/b/g a také připojení k WPAN pomocí Bluetooth. [8] Pokud se budeme zabývat požadavky na hardware pro monitoring oddělení, je pohled na věc na rozdíl od monitoringu stroje značně odlišný. Ve výrobní části se nachází celkem 6 oddělení, které lze rozdělit do 8 samostatných buněk, pokud budeme brát v potaz detailnější monitorování výroby. V tomto případě není kladen požadavek na mobilitu, z tohoto důvodu je možné použít ruční snímač čárových kódů ve spojení s desktopovým počítačem a jeho periferiemi. Problematické jsou však rozměry desktopového počítače, ten by musel být ve výrobě vhodně umístěn, nebo by musel být použit mini počítač. Jelikož však pilotní provoz monitoringu stroje a monitoringu oddělení neprobíhá současně, je zde možné využít mobilní terminál, který je primárně určen pro monitoring stroje. Požadavky na databázi V databázi jsou evidovány záznamy, které obsahují časové informace o zakázkách zpracovávaných na strojích či výrobních odděleních. Konkrétně záznam obsahuje informace o čísle výrobní zakázky, o počtu pásů, o čase zahájení a čase ukončení zpracování, o pracovníkovi, který zpracování zahájil, a o pracovníkovi, který zpracování ukončil. Dále obsahuje informace o zařízení, kterým byl záznam načten,

15

a informace o stroji s jeho módem, nebo o módu oddělení. Databáze také obsahuje údaje o pracovnících, strojích, zařízeních a odděleních. Požadavky na aplikaci pro sběr dat Obecné požadavky na aplikaci pro sběr dat jsou následující: •

jednoduchost,

•

uživatelská přívětivost,

•

přizpůsobení rozměrům displeje,

•

minimální vstup z klávesnice.

Hlavními požadavky na aplikaci pro sběr dat jsou jednoduchost a uživatelská přívětivost. Prioritou je, aby se pracovníci mohli soustředit na svoji práci a nezdržovali se zbytečnými věcmi. Dalším požadavkem je vhodné přizpůsobení aplikace rozměrům displeje tak, aby došlo k jeho co největšímu využití, ale přesto bylo uživatelské rozhraní dobře čitelné. Vstup z klávesnice by měl být minimální, pokud to možnosti dovolí, je vstup realizován načtením čárového kódu. Funkčními požadavky na aplikaci jsou možnosti úprav, mazání nebo odepisování načtených záznamů. Při mazání a odepisování záznamů je tato volba potvrzena vedoucím směny, ten vloží heslo a až poté dojde k provedení požadované operace. V následující části budou představeny chronologické průběhy procesů, které reprezentují požadavky na funkčnost aplikace v obou dvou módech zařízení. Do těchto posloupností není zahrnuto přihlašování a odhlašování pracovníků z aplikace. Postup činností pracovníka při monitoringu stroje je následující: 1) Pracovník načte čárový kód výrobní zakázky. 2) Pracovník zadá počet kusů pásů výrobní zakázky, které bude stroj zpracovávat, a zvolí mód. Například pro lis se jedná o módy: lisování a přelisování. Svoji volbu potvrdí stisknutím tlačítka. Kroky 1) a 2) jsou opakovány podle počtu různých výrobních zakázek nebo podle počtů různých módů jedné konkrétní zakázky v rámci jednoho zpracování strojem. 3) Před zahájením zpracování načte pracovník čárový kód START stroje, dochází k odstartování zakázky/zakázek.

16

4) Po dokončení zpracování načte pracovník čárový kód STOP stroje. V tomto

okamžiku dochází k ukončení zakázky/zakázek. Postup činností pracovníka při monitoringu oddělení je následující: 1) Před zahájením práce s výrobní zakázkou načte pracovník její čárový kód. 2) Pracovník zadá počet kusů pásů zakázky a její mód. Oddělení Slitting2 má dva různé módy: výroba a oprava. Pokud se jedná o výrobu, zadá pracovník celkový možný počet pásů zakázky. V případě opravy je zadán počet opravovaných kusů pásů. Svoji volbu potvrdí stisknutím tlačítka. Po stisknutí tohoto tlačítka je zakázka pro oddělení odstartována. 3) Při přerušení nebo ukončení práce se zakázkou načte pracovník její čárový kód a potvrdí ukončení stisknutím klávesy. Požadavky na aplikaci pro export dat a správu databáze Aplikace umožňuje export dat nashromážděných během monitoringu výroby. Uživatel má na výběr, zda chce exportovat data monitoringu strojů nebo monitoringu oddělení. Exportování dat je umožněno do souborového formátu csv. Funkce exportu dat je primárně využita v pilotním provozu, při plánovaném online řešení monitoringu výroby budou data zpracována jiným softwarem. Aplikace umožňuje kromě exportu dat také správu databáze. K dispozici jsou funkce přidávání, editace a mazání záznamů v databázi.

4.2 Pilotní provoz V rámci pilotního provozu aplikace sběru dat je využito pouze jednoho mobilního terminálu, který je střídavě používán na jednom stroji – lisu, a na jednom oddělení – Slitting. V pilotním provozu není využito bezdrátového připojení k síti z důvodu nutnosti pokrytí celé výrobní haly bezdrátovou sítí.

2

Na tomto oddělení probíhá řez šířky pásu.

17

5 Návrh řešení V této kapitole budou představeny obecné informace o návrhu řešení aplikací, návrh databáze a návrh obou dvou aplikací. Aplikace jsou navrženy tak, že je umožněn jak offline, tak i online přenos dat. Pro online verzi je použit SQL Server 2012 a pro offline verzi SQL Server Compact 3.5. V případě SQL Serveru k němu přistupují aplikace prostřednictvím sítě. V případě SQL Serveru Compact je mobilní terminál umístěn v kolébce3 a připojen k počítači prostřednictvím USB portu, následně jsou data přenesena.

5.1 Návrh databáze V této kapitole bude proveden návrh databáze. Jedná se o popis všech entit a kardinalit vztahů mezi nimi. Struktura obou dvou verzí databází je, až na drobné výjimky týkající se datových typů, totožná. ER diagram je uveden v příloze 2. Entity Department („oddělení“) – reprezentuje oddělení výrobní haly, na kterých jsou umístěny stroje, nebo na kterých je monitorována výroba. Oddělení obsahuje identifikátor (umělý PK), svůj název a příznak aktivity. Název oddělení musí být unikátní. DepartmentMode („mód oddělení“) – reprezentuje módy oddělení. Mód oddělení obsahuje identifikátor (umělý PK), svůj název, identifikátor oddělení (CK) a příznak aktivity. Název módu oddělení musí být unikátní v rámci konkrétního oddělení, nikoliv v rámci všech oddělení. Device („zařízení“) – reprezentuje zařízení, pomocí kterých jsou načítány čárové kódy. Zařízení obsahuje identifikátor (umělý PK), sériové číslo, identifikátor názvu zařízení (CK), identifikátor operačního systému (CK), identifikátor oddělení (CK), identifikátor typu stroje (CK), identifikátor módu zařízení (CK) a příznak aktivity. Identifikátory oddělení, typu stroje a módu zařízení specifikují aktuálně zvolené oddělení, typ stroje a mód zařízení. Jejich hodnoty jsou uloženy v databázi a následně použity v aplikaci sběru dat. Sériové číslo zařízení musí být unikátní. 3

Komunikační a dobíjecí základna

18

DeviceMode („mód zařízení“) – reprezentuje módy zařízení. Na výběr je ze dvou možností, a to monitoringu stroje a monitoringu oddělení. Mód zařízení obsahuje identifikátor (umělý PK) a název. Identifikátor módu zařízení je použit v programovém řešení aplikace pro sběr dat. Název módu zařízení musí být unikátní. DeviceName („název zařízení“) – reprezentuje názvy zařízení. Obsahuje identifikátor (umělý PK), název a příznak aktivity. V našem případě je název zařízení Motorola MC3190G. DeviceOs („operační systém zařízení“) – reprezentuje různé operační systémy zařízení. Obsahuje identifikátor (umělý PK), název a příznak aktivity. Jedná se o názvy potencionálních operačních systémů zařízení, například Windows Mobile, Windows CE nebo Android. Machine („stroj“) – reprezentuje výrobní stroje. Obsahuje identifikátor (umělý PK), čárový kód stroje (zkratka typu stroje + číslo), identifikátor typu stroje (CK), název, identifikátor oddělení (CK) a příznak aktivity. Čárový kód stroje není sám o sobě používán, je používán s předponou START nebo STOP. MachineType („typ stroje“) – reprezentuje typy strojů, které jsou používány ve výrobní hale. Typ stroje obsahuje identifikátor (umělý PK), název, zkratku a příznak aktivity. Atribut zkratka se používá ke generování čárových kódů strojů, kde je ke zkratce přidáno pořadové číslo. MachineTypeMode („mód typu stroje“) – reprezentuje módy typů strojů. Obsahuje identifikátor (umělý PK), název, identifikátor typu stroje (CK) a příznak aktivity. Jedna zakázka může být v monitoringu stroje načtena s různými módy typu stroje, jeden pás může být zpracováván v módu lisování, zatímco druhý pás stejné zakázky v módu přelisování. Record („záznam“) – jedná se o hlavní entitu celé databáze. Záznam reprezentuje výrobní zakázku v rámci jednoho zapracování na stroji nebo na oddělení. Obsahuje identifikátor (umělý PK), informaci o počtu zpracovávaných pásů. Dále čas odstartování zpracování, čas ukončení zpracování, číslo výrobní zakázky, identifikátor pracovníka (CK), který zahájil zpracování a identifikátor pracovníka (CK), který zpracování ukončil. Nechybí ani identifikátor zařízení (CK), na kterém byl záznam

19

proveden, identifikátor stroje (CK), identifikátor módu typu stroje (CK) a identifikátor módu oddělení (CK). Posledním atributem je stav záznamu (CK). RecordState („stav záznamu“) – reprezentuje stavy záznamů. Obsahuje identifikátor (umělý PK) a název. Může se jednat o stavy: nový, probíhající, dokončen a odepsán. Security („zabezpečení“) – reprezentuje zabezpečení, která mohou být v aplikacích potencionálně používána. Zabezpečení obsahuje identifikátor (umělý PK), název a heslo. V aplikaci sběru dat je zabezpečení použito pro funkce mazání a odepisování výrobních zakázek. Worker („pracovník“) – reprezentuje pracovníky, kteří pracují se zařízením a načítají čárové kódy. Pracovník obsahuje identifikátor (umělý PK), osobní čárový kód, jméno, příjmení a příznak aktivity. Atribut active Atribut slouží pro zachování databázové integrity. Při mazání záznamů je testována existence závislosti na některém jiném záznamu v databázi, tedy zda mezi záznamy existuje platná vazba, pokud ano, není možné požadovaný záznam odstranit. Odstínění nepotřebných dat je realizováno pomocí tohoto atributu, který je datového typu bit. Hodnota 1 atributu signalizuje, že je záznam aktivní, naopak hodnota 0 signalizuje neaktivitu záznamu. Kardinality vztahů Department : DepartmentMode (1 : N) – Jedno oddělení může mít více módů. Jeden konkrétní mód však patří pouze jednomu oddělení. Department : Machine (1 : N) – Na jednom oddělení může být umístěno více strojů. Jeden stroj může být umístěn pouze na jednom oddělení. Department : Device (1 : N) – Jedno oddělení může být zvoleno jako aktuální na více různých zařízeních. Jedno zařízení má však pouze jedno aktuálně zvolené oddělení. DepartmentMode : Record (1 : N) – Jeden mód oddělení může být evidován ve více různých záznamech, ale jeden konkrétní záznam může obsahovat pouze jediný mód oddělení.

20

Device : Record (1 : N) – Jedno zařízení může zaznamenat více záznamů, v jednom záznamu je však evidováno pouze jedno zařízení. DeviceMode : Device (1 : N) – Jeden mód zařízení může být zvolen jako aktuální na více různých zařízeních. Jedno zařízení může mít však za aktuální zvolen pouze jeden mód zařízení. DeviceName : Device (1 : N) – Jeden název zařízení může být evidován u více zařízení, ale jedno zařízení má pouze jeden název. DeviceOs : Device (1 : N) – Jeden operační systém může být evidován u více různých zařízení, ale jedno zařízení má v daný moment nainstalováno pouze jeden konkrétní operační systém. Machine : Record (1 : N) – Jeden stroj může být obsažen ve více záznamech, ale ne najednou, tudíž jeden záznam má pouze jeden stroj. MachineType : Device (1 : N) – Jeden typ stroje může být zvolen jako aktuální na více různých zařízeních. Jedno zařízení má však pouze jeden aktuálně zvolený typ stroje. MachineType : Machine (1 : N) – Jeden typ stroje může být evidován u více strojů, jeden stroj je však pouze jednoho typu. MachineType : MachineTypeMode (1 : N) – Jeden typ stroje může mít více módů typu stroje, ale jeden mód typu stroje může patřit pouze jednomu typu stroje. MachineTypeMode : Record (1 : N) – Jeden mód typu stroje může být evidován ve více záznamech. Ale jeden záznam má pouze jeden mód typu stroje. RecordState : Record (1 : N) – Jeden stav záznamu může být evidován ve více záznamech, ale jeden záznam má pouze jeden stav záznamu. Worker : Record (1 : N) – Jeden pracovník může odstartovat nebo ukončit více záznamů. Jeden záznam musí obsahovat pouze jednoho pracovníka, který záznam odstartoval a pouze jednoho pracovníka, který záznam ukončil.

21

5.2

Návrh aplikace pro sběr dat

Obecně může být vstup dat mobilního terminálu realizován pomocí hardwarové klávesnice, dotykového displeje a integrovaného snímače čárových kódů. Já jsem se však rozhodl nezaložit aplikaci přímo na možnostech dotykového displeje. Ovládání displeje pomocí stylusu4 a manipulace s ním působí ve výrobním sektoru poněkud těžkopádné. Stejně tak jako ovládání dotykem prstu, kdy by pro správnou funkčnost a reakci displeje musely být použity ovládací komponenty odpovídající velikosti. Ovládací komponenty by však na displeji zbytečně zabíraly místo, které lze využít efektivněji. To však neznamená, že jsem dotykové ovládání zcela zakázal, částečné ovládání prostřednictvím dotykového displeje je v aplikaci umožněno. Ve finále je vstup dat primárně založen na integrovaném snímači čárových kódů a na hardwarové klávesnici. Dále je nutné, aby došlo při spuštění aplikace ke skrytí panelu nástrojů a zakázání softwarové klávesnice. Stejně tak je zakázána možnost použití kláves Shift, Alpha a Func. Tyto klávesy umožňují přepnutí klávesnice do dalších úrovní, což by mohlo při používání zařízení způsobit obsluze značné problémy a zdržení. Z klávesnice je tedy umožněno zadávat pouze číselné údaje. Grafické uživatelské rozhraní Úvodní obrazovka aplikace slouží pouze informativním účelům, obsahuje loga společnosti Ammeraal Beltech s.r.o. a Vysoké školy polytechnické Jihlava. Po úvodním spuštění aplikace je nutné zvolit výchozí typ databáze. Na výběr je mezi online a offline verzí. Následuje potvrzení volby a po připojení k databázi je zobrazena obrazovka Nastavení, kde je požadováno vyplnění sériového čísla zařízení. Pokud je volba potvrzena a úspěšně ověřena, dochází k uložení nastavení. Po uložení je zobrazena Přihlašovací obrazovka. Tato obrazovka je zobrazena i po odhlášení pracovníka z aplikace a lze na ní v průběhu používání aplikace vyvolat možnost změny typu databáze. Pracovník je na ní vyzván, aby načetl svůj osobní čárový kód. Pro úspěšné přihlášení musí v databázi existovat jeho záznam, který musí být navíc aktivní.

4

Dotykové pero určené k ovládání dotykového displeje.

22

Ověřována je i správnost formátu načteného čárového kódu. V případě splnění všech podmínek dochází k úspěšnému přihlášení pracovníka a k zobrazení Hlavní obrazovky. Nejprve budou představeny funkce, které jsou společné pro oba dva typy monitoringu, později se zaměřím na konkrétní typy podrobněji. Pokud je pracovník přihlášen, lze použít několik funkcí, které se vztahují k samotným záznamům. V aplikaci je namísto termínu záznam používán termín zakázka, který není zcela přesný, ale pro pracovníky více intuitivní. Od této chvíle bude tedy v rámci grafického uživatelského rozhraní místo termínu záznam používán termín zakázka. Mezi společné funkce patří mazání zakázek, a to jak jednotlivých, tak i všech zakázek daného stroje nebo oddělení. Mezi dalšími funkcemi nechybí ani možnosti editování a odepsání zakázky. Odepsání zakázky se používá v případě, že pracovník zapomněl zakázku načíst. Funkce pro mazání a odepisování zakázek jsou navíc zabezpečeny heslem. Potvrzení žádosti o smazání nebo odepsání následuje zobrazení obrazovky pro zadání hesla, po zadání a potvrzení správného hesla dochází k úspěšnému dokončení operace. V pravém horním rohu Hlavní obrazovky viditelné například na obrázku 5 je zobrazeno jméno pracovníka, a to pro signalizaci úspěšného přihlášení. Také lze přepínat mezi módy zařízení, to znamená mezi monitoringem stroje a monitoringem oddělení.

Obrázek 5: Monitoring stroje - seznam nových zakázek [zdroj: vlastní]

Nejprve budou představeny možnosti aplikace v módu monitoring stroje. V levé dolní části obrazovky je zobrazena informace o počtu aktivních strojů spolu s grafickou signalizací aktivity. V pravé dolní části obrazovky je zobrazena informace o právě 23

zvoleném módu zařízení a aktuálně zvoleném typu stroje. Všechny zobrazené informace jsou lokální a týkají se pouze aktuálního zařízení. Hlavní komponentou obrazovky je seznam zakázek. Na obrázku 5 se jedná o seznam nových

zakázek,

který

obsahuje

celkem

tři

sloupce,

první

reprezentuje

číslo výrobní zakázky, druhý reprezentuje počet pásů, které budou zpracovávány, třetí sloupec reprezentuje mód typu stroje. Seznam nových zakázek je momentálně prázdný. Jestliže dojde k načtení čárového kódu VVZ, pak se zobrazí obrazovka pro specifikaci zakázky. Zde je specifikován počet pásů a mód typu stroje. Specifikaci výrobní zakázky lze buď stornovat – všechna data jsou tedy ztracena, nebo potvrdit. Po potvrzení dochází k přidání zakázky do seznamu nových zakázek. Stejná výrobní zakázka může být přidána dvakrát, ale musí se lišit módem typu stroje. Nemůže se stát, že bude chtít pracovník lisovat 4 kusy pásů z totožné zakázky a přidá je zvlášť, poprvé jako 1 kus a podruhé jako 3 kusy. Všechny kusy lze zadat v jedné specifikaci, a to v celkovém počtu 4 kusů. Pokud již byla zakázka přidána ve všech svých možných módech, nelze ji znovu načíst. Když pracovník dokončí specifikaci všech požadovaných zakázek pro daný stroj, následuje načtení kódu START stroje, po načtení tohoto kódu dojde k odstartování všech nových zakázek a zobrazí se seznam probíhajících zakázek (viz obrázek 6).

Obrázek 6: Monitoring stroje - seznam probíhajících zakázek [zdroj: vlastní]

V tomto seznamu jsou zobrazeny všechny zakázky, které byly odstartovány a aktuálně probíhají. První tři sloupce seznamu probíhajících zakázek jsou shodné se seznamem 24

nových zakázek, navíc je zde použit čtvrtý sloupec stroj, který obsahuje informace o názvech strojů, na kterých probíhá výroba. V případě znázorněném na obrázku 6 došlo k načtení celkem 3 různých výrobních zakázek, které jsou zpracovávány na 1 totožném stroji. Pokud chce pracovník přidat novou výrobní zakázku, načte její kód VVZ a zobrazí se mu specifikace zakázky. Po jejím vyplnění a potvrzení je zobrazen seznam nových zakázek, který obsahuje právě potvrzenou zakázku. Tento seznam je zobrazen až do načtení kódu START odpovídajícího stroje, po jeho načtení proběhne přepnutí na seznam probíhajících zakázek. Pokud chce pracovník ukončit probíhající zakázky, načte kód STOP stroje, na kterém jsou zakázky zpracovávány. Po jeho načtení dojde k jejich ukončení a odstranění ze seznamu probíhajících zakázek. Přepínání mezi seznamy nových a probíhajících zakázek není v aplikaci z důvodu usnadnění realizováno manuálně, nýbrž automaticky. Podrobný princip fungování je popsán v kapitole 6.2. Aplikace pro sběr dat – Metoda ChooseViewMachine. Druhým možným módem zařízení je monitoring oddělení, jehož obrazovka je vyobrazena na obrázku 7. V tomto módu není používán seznam nových zakázek jako u monitoringu stroje, ale je zde použit pouze seznam probíhajících zakázek.

Obrázek 7: Monitoring oddělení - prázdný seznam probíhajících zakázek [zdroj: vlastní]

V levé dolní části obrazovky je zobrazena informace o počtu probíhajících zakázek na aktuálním oddělení spolu s grafickou signalizací aktivity. V pravé dolní části obrazovky 25

je zobrazena informace o právě zvoleném módu zařízení a aktuálně zvoleném oddělení. Všechny zobrazené informace jsou lokální a týkají se pouze aktuálního zařízení. Hlavní komponentou obrazovky je seznam probíhajících zakázek, který obsahuje tři sloupce, první reprezentuje číslo výrobní zakázky, druhý reprezentuje počet pásů, třetí sloupec reprezentuje mód oddělení. Na obrázku 7 je seznam probíhajících zakázek prázdný, pokud dojde k načtení čárového kódu VVZ, zobrazí se obrazovka specifikace zakázky. Zde je specifikován počet pásů zakázky a mód oddělení. Specifikaci výrobní zakázky lze opět buď stornovat – všechna data jsou ztracena, nebo potvrdit. V momentě potvrzení specifikace dochází k odstartování zakázky a k jejímu přidání do seznamu probíhajících zakázek (viz obrázek 8).

Obrázek 8: Monitoring oddělení - seznam probíhajících zakázek [zdroj: vlastní]

Pokud chce pracovník výrobní zakázku ukončit, opět načte její čárový kód a zobrazí se mu dialog, který se ho dotazuje, zda ji chce opravdu ukončit. To navíc slouží jako ověření toho, že byla výrobní zakázka odstartována. Pokud by odstartována nebyla, zobrazila by se pracovníkovi obrazovka specifikace a tím by došlo ke zjištění, že zakázka neprobíhala. V tom případě by přišlo na řadu přidání a okamžité odepsání zakázky. Pracovník v tom případě stiskne odpovídající tlačítko pro možnost odepsání zakázky a potvrdí volbu. Následně musí být odepsání potvrzeno vedoucím směny, a to zadáním odpovídajícího hesla. Po zadání a potvrzení správného hesla je zakázka odepsána. Pokud však byla zakázka standardně odstartována, pak ji může pracovník kladným potvrzením volby jednoduše ukončit.

26

5.3 Návrh aplikace pro export dat a správu databáze Stejně jako aplikace pro sběr dat, tak i aplikace pro export dat a správu databáze je co nejvíce uživatelsky přátelská. Jedná se o jednouživatelskou aplikaci. Grafické uživatelské rozhraní Menu aplikace obsahuje 4 položky: Aplikace, Databáze, Záznamy a O aplikaci. Položka Aplikace má ve svém podmenu pouze jedinou položku Konec, která umožňuje ukončení aplikace. Druhá položka Databáze má ve svém podmenu 3 položky: Typ, Správa a Nastavení. Položka Typ umožňuje ve svém podmenu volbu typu databáze (Online, Offline), ke které bude aplikace připojena. Položka Správa umožňuje zobrazení formuláře pro správu databázových tabulek. Položka Nastavení umožňuje otevření formuláře pro nastavení IP adresy a portu SQL Serveru. Položka Záznamy má ve svém podmenu položky Export a Aktualizovat. Položka Export obsahuje ve svém podmenu položky Monitoring oddělení a Monitoring stroje pro volbu typu dat exportu. Položka Aktualizovat slouží pro aktualizaci dat obou monitoringů. Poslední položkou menu je volba O aplikaci, která umožňuje zobrazit formulář s informacemi o aplikaci. Hlavní okno aplikace (viz obrázek 9) právě zobrazuje záznamy monitoringu stroje.

Obrázek 9: Hlavní okno Aplikace exportu dat a správy databáze [zdroj: vlastní]

27

Kliknutím na druhou záložku Monitoring oddělení, lze změnit typ zobrazených dat. Ve stavovém řádku aplikace jsou zobrazeny informace o aktuálním dění. Může se jednat o tyto procesy: připojování k databázi, nahrávání dat monitoringu, export dat a další. Správa databáze je realizována v samostatném okně (viz obrázek 10), kde je možné přepínat jednotlivé záložky. Základní rozdělení záložek je mezi Hlavní a Číselníky. Záložka Hlavní obsahuje 3 agendy: Zařízení, Stroje a Pracovníci. Ve všech těchto agendách lze vyhledávat. U zařízení lze vyhledávat podle sériového čísla, názvu zařízení a operačního systému zařízení. U strojů lze vyhledávat podle kódu, typu stroje, názvu stroje a oddělení, na kterém je stroj umístěn. U pracovníků lze vyhledávat dle osobního

kódu,

jména

a příjmení.

Jednotlivé

číselníky

obsahují

záznamy

názvů oddělení, módů oddělení, typů strojů, módů typů strojů, názvů zařízení, operačních systémů zařízení a zabezpečení.

Obrázek 10: Obrazovka Správa databáze [zdroj: vlastní]

Umožněny jsou 3 hlavní funkce: přidávání, editování a mazání záznamů. Dále je zde implementováno třídění dle příznaku aktivity. Lze zobrazit aktivní, neaktivní nebo všechny záznamy dané záložky. Pod ovládacími komponentami pro třídění se nachází statistika, která obsahuje informace o celkovém počtu aktivních záznamů - pracovníků, strojů, zařízení a oddělení.

28

Pokud dochází k požadavku na smazání některého záznamu z databáze, je kontrolována vazba, a pokud se snaží uživatel odstranit záznam s platnou vazbou, je upozorněn, že smazání tohoto záznamu není možné. V tomto případě je možno využít funkci editovat, konkrétně možnost deaktivace záznamu.

29

6 Implementace řešeného problému V této kapitole budou představeny obecné informace o implementaci, použité technologie a zajímavosti samotné implementace obou aplikací. Pro tvorbu požadovaných aplikací je použita platforma Windows Forms spolu s programovacím jazykem C#, a to z důvodu mých pozitivních zkušeností s databázovými aplikacemi na této platformě. Aplikace pro sběr dat je naprogramována v .NET Compact Framework 3.5. Ten je určen především pro mobilní zařízení. Konkrétně bylo použito vývojové prostředí Microsoft Visual Studio 2008, jež má podporu projektů pro Windows CE a Windows Mobile pomocí Windows Mobile SDK. Aplikace pro export dat a správu databáze je naprogramována v .NET Framework 4.5 s využitím vývojového prostředí Microsoft Visual Studio 2013.

6.1 Použité technologie V rámci své práce jsem využil následujících dostupných knihoven a technologií. .NET Compact Framework 3.5 – nedílná součást zařízení s operačními systémy Windows Mobile a Windows Embedded CE, která umožňuje vytvářet a spouštět aplikace a také využívat webové služby. [9] .NET Framework 4.5 – jedná se o vývojovou platformu pro sestavování aplikací pro systémy Windows, Windows Phone, Windows Server a Microsoft Azure. Skládá se z modulu CLR a knihoven tříd rozhraní .NET Framework. [9] Motorola EMDK for .NET – vývojový nástroj od společnosti Motorola, poskytující nástroje potřebné pro vývoj aplikací pro mobilní terminály Motorola/Symbol. [10] Microsoft Visual Studio 2008 Professional – kompletní sada nástrojů od společnosti Microsoft, umožňující vývoj desktopových, webových a mobilních víceúrovňových aplikací. [9] Microsoft Visual Studio 2013 Professional – profesionální integrované vývojové prostředí, které umožnuje tvorbu aplikací pro Windows, Windows Phone, Office, web a cloud. [9] 30

SQL Server 2012 – jedná se o výkonný relační databázový systém vyvinutý společností Microsoft. [9] SQL Server Compact 3.5 – „SQL Server Compact 3.5 je databázový engine malých rozměrů, který umožňuje vývojářům vytvářet robustní aplikace pro Windows desktopy a mobilní zařízení.“ [9] Code 39 – tento kód je schopný kódovat písmena A až Z, číslice 0 až 9, dalších sedm speciálních znaků (-, ., $, /, +, % a mezeru), není schopný kódovat diakritiku. [8]

6.2 Aplikace pro sběr dat V této kapitole budou představeny hlavní rysy a zajímavosti aplikace pro sběr dat. Třída Scanner V aplikaci pro sběr dat je využito Motorola EMDK for .NET, což umožňuje programově přistupovat k funkcím mobilního terminálu. Ve třídě Scanner je použita knihovna Symbol.Barcode.dll. Ta aplikaci umožňuje číst čárové kódy, plně podporuje 1D a 2D čárové kódy a zahrnuje jak laserové, tak i CCD snímače. Za základní třídu knihovny Symbol.Barcode lze považovat třídu Reader, která poskytuje všechny dostupné funkce hardwarového snímače čárových kódů. Další významná třída ReaderData zapouzdřuje všechna nasnímaná data. Třída Scanner obsahuje 3 privátní datové položky (viz příklad 1). Dále metody InitBarcodeReader, DenitBarcodeReader, StartRead, StopRead, AttachReadNotify, DetachReadNotify, SetReaderSettings a property BarcodeReader.

Příklad 1: Datové položky třídy Scanner

V metodě InitBarcodeReader dochází k inicializaci snímače čárových kódů. Je zde otestováno, zda proměnná barcodeReader obsahuje referenci na objekt třídy Reader. Pokud neobsahuje, dochází k vytvoření instance této třídy, kde parametrem konstruktoru je instance třídy Device, a to konkrétně první dostupné zařízení na nultém indexu pole dostupných zařízení.

31

Po vytvoření instance třídy Reader dochází k vytvoření instance třídy ReaderData proměnné barcodeReaderData, kde prvním parametrem konstruktoru je typ dat, která budou načítána, a druhým parametrem je velikost paměťového bufferu. Poté dochází k povolení hardwaru snímače a k nastavení parametrů instance Readeru pomocí metody SetReaderSettings. V této metodě je zakázáno dekódování všech druhů čárových kódů a následně povoleno pouze dekódování čárového kódu Code 39 (viz příklad 2). Dále je nastaven typ skenování, typ snímače a také mód s typem zacílení laserového paprsku.

Příklad 2: Nastavení dekódování

Metoda DeinitBarcodeReader slouží k uvolnění všech prostředků používaných objekty typu

Reader

a

ReaderData.

Na

začátku

této

metody je

volána

metoda

DetachReadNotify (viz níže). Metoda StartRead zahájí čekající čtení, nezapíná však laser a pro uskutečnění čtení musí být stisknuta spoušť zařízení. To lze realizovat i softwarovou cestou. Metoda StopRead odstraní všechna čekající čtení z Readeru. Metoda AttachReadNotify (viz příklad 3) zajišťuje, aby byla při stisknutí spouště mobilního terminálu volána obslužná metoda pro zpracování čtení na konkrétním formuláři. Metoda konkrétně registruje pro událost barcodeReader.ReadNotify obslužnou metodu EventHandler5, která je funkci předána parametrem. Předaný parametr je také přiřazen proměnné barcodeReadNotifyHandler třídy Scanner.

Příklad 3: Metoda AttachReadNotify

Metoda DetachReadNotify slouží pro odregistrování zaregistrované metody.

5

Delegát EventHandler určuje obslužnou rutinu události.

32

Celkem jsou používány dvě instance třídy Scanner, a to na formulářích frmLogIn a frmMain. Každý z těchto dvou formulářů, na kterých je používáno snímání čárových kódů, obsahuje privátní proměnnou třídy EventHandler. Při události Load formuláře je volána metoda InitBarcodeReader, následně je privátní proměnné typu EventHandler asociována obslužná metoda a poté je proměnná předána parametrem metodě AttachReadNotify instance Scanneru. K volání metod StartRead a StopRead dochází při událostech Activated, repektive Deactivate formuláře. Při události Closing formuláře je volána metoda DeinitBarcodeReader. Pokud dojde k načtení čárového kódu na formuláři frmLogIn, je v obslužné metodě události ReadNotify volána metoda LogIn, jejíž parametr tvoří text načtený snímačem. V případě úspěšného přihlášení je zobrazen formulář frmMain. Na tomto formuláři je již možné načítat čárové kódy výrobních zakázek spolu se START a STOP kódy strojů. Metoda ChooseViewMachine Tato metoda je v aplikaci použita k automatickému přepínání mezi seznamy nových a probíhajících zakázek, ale také k aktualizování zakázek již zobrazených. To vše při zvoleném módu monitoring stroje. V programovém řešení aplikace je, na rozdíl od grafického uživatelského rozhraní, namísto termínu zakázka použit termín záznam (vysvětlení viz kapitola 5.1 Návrh databáze – Entity – Record). V metodě ChooseViewMachine (viz příklad 4) je použita metoda IsDeviceActive s návratovou hodnotou datového typu boolean. Ta slouží pro otestování aktivity zařízení (mobilního terminálu) v konkrétním stavu záznamu, tedy zda pro zařízení existuje v daném stavu nějaký záznam. Obsahuje tři parametry datového typu int.

Příklad 4: Metoda ChooseViewMachine

33

Prvním parametrem je identifikátor zařízení, kterým je zajištěno otestování používaného zařízení. Druhým parametrem je identifikátor stavu záznamu. Hodnota 1 odpovídá novým záznamům, hodnota 2 představuje probíhající záznamy. Posledním, třetím parametrem, je identifikátor zvoleného typu stroje. Jestliže tato metoda vrací true, pak v daném stavu záznamu, určeným druhým parametrem metody, existuje minimálně jeden záznam. Pokud metoda vrací false, neexistuje žádný záznam s daným stavem. Vývojový diagram tohoto procesu je zobrazen na obrázku 11. Nejprve je tedy testováno, zda pro zařízení existuje nějaký nový záznam. Pokud existuje, dochází k volání metody RefreshNewRecordsMachine, která má na starost aktualizaci grafického uživatelského rozhraní, konkrétně zobrazení seznamu nových zakázek. Pokud neexistuje, je otestováno, zda existuje nějaký probíhající záznam. Pokud existuje nějaký probíhající záznam, dochází k volání metody RefreshOngoingRecordsMachine, která má rovněž na starost aktualizaci grafického uživatelského rozhraní, konkrétně však zobrazení seznamu probíhajících zakázek. Pokud neexistuje žádný nový ani probíhající záznam, dochází k volání metody RefreshNewRecordsMachine a aktualizaci grafického uživatelského rozhraní jako v prvním případě.

Obrázek 11: Přepínání seznamů zakázek [zdroj: vlastní]

34

Metody VvzMachine, StartMachine a StopMachine Tyto metody jsou volány chronologicky v rámci monitoringu stroje. Konkrétně při přidání nové zakázky, při odstartování nové zakázky a při ukončení probíhající zakázky. Pokud pracovník načte čárový kód výrobní zakázky VVZ, zobrazí se mu obrazovka pro její specifikaci. Po vyplnění a potvrzení údajů je volána metoda VvzMachine, ve které je proveden databázový příkaz INSERT. Vložený záznam obsahuje identifikátor, počet kusů pásů, číslo výrobní zakázky, identifikátor zařízení, identifikátor módu typu stroje, identifikátor módu oddělení (nastaven na hodnotu -1) a identifikátor stavu záznamu, jehož hodnota je 1 (nový). Po načtení čárového kódu START stroje je volána metoda StartMachine, ve které probíhá testování správnosti načteného kódu (viz vývojový diagram na obrázku 12).

Obrázek 12: Ověření načteného čárového kódu START stroje [zdroj: vlastní]

35

Nejprve je otestováno, zda stroj, jehož kód START byl načten, existuje v databázi a zda je záznam aktivní. Pokud neexistuje nebo není aktivní, je na to pracovník upozorněn. Druhou testovanou podmínkou je shoda typu stroje zvoleného v aplikaci s typem stroje, jenž je zjištěn z načteného kódu START stroje. To zamezuje odstartování zakázek na jiném typu stroje, než pro který byly specifikovány. V případě neshody typů strojů je pracovník upozorněn. Poslední podmínkou je test aktivity stroje, pro který se pracovník snaží odstartovat zakázky. Jestliže je stroj aktivní (probíhá výroba), není pro něj možné zakázky odstartovat. Na tuto skutečnost je pracovník opět upozorněn. Jestliže stroj není aktivní, lze pro něj zakázky odstartovat. V momentu odstartování je proveden databázový příkaz UPDATE, který je proveden dle 3 atributů: identifikátoru zařízení, identifikátoru stavu záznamu a identifikátoru typu stroje. Identifikátor zařízení specifikuje zařízení, na kterém byly načteny nové zakázky určené k odstartování. Hodnota identifikátoru stavu záznamu se rovná hodnotě 1, což značí nové záznamy. Hodnota identifikátoru typu stroje určuje záznamy, kterého typu stroje mají být aktualizovány. Rozlišení záznamů monitoringu stroje od monitoringu oddělení je realizováno pomocí spojení tabulek Record a MachineTypeMode v příkazu UPDATE. Došlo k aktualizaci záznamu a vložení start času, start pracovníka, identifikátoru stroje a ke změně identifikátoru stavu záznamu na hodnotu 2, která značí probíhající záznamy. Po načtení čárového kódu STOP stroje je volána metoda StopMachine, ve které je proveden databázový příkaz UPDATE dle následujících 3 atributů: identifikátoru zařízení, identifikátoru stroje a identifikátoru stavu záznamu. Jsou vloženy údaje o stop času a stop uživateli. Dále dochází k aktualizaci identifikátoru stavu záznamu na hodnotu 3, tzn. záznam dokončen. V tomto momentě jsou zakázky ukončeny.

6.3 Aplikace pro export dat a správu databáze V této kapitole budou představeny rysy aplikace pro export dat a správu databáze. Třídy DB, FactoryDB, SqlServerDb a SqlServerCeDb Aplikace umožňuje, stejně jako aplikace pro sběr dat, jak připojení k SQL Serveru, tak i k SQL Serveru Compact. To je realizováno v obou aplikacích totožně pomocí 4 tříd. 36

První třída se nazývá DB. Jedná se o bázovou abstraktní třídu, která poskytuje abstraktní metody svým potomkovským třídám SqlServerDb a SqlServerCeDb. Její metody GetDbInstance, SetDBNull a IsDBNull však abstraktní nejsou. Dvě potomkovské třídy mají rozdílné poskytovatele: .NET Framework Data Provider for SQL Server a .NET Framework Data Provider for Microsoft SQL Server Compact 3.5. Ve třídě DB je využito návrhového vzoru Singleton. „Singleton je populární návrhový vzor, který umožňuje zajistit globální přístup k instanci nějaké třídy.“ [7] Třída Singleton (viz obrázek 13) obsahuje privátní statickou proměnnou instance, veřejnou statickou metodu GetInstance a privátní konstruktor třídy. V metodě GetInstance je testováno, zda statická proměnná instance obsahuje referenci na instanci třídy Singleton. Pokud neobsahuje, je instance vytvořena a její reference vrácena. Konstruktor nesmí být přístupný mimo třídu z důvodu zabezpečení vytvoření pouze jedné instance. Jedinou možností pro vytvoření instance třídy je použití metody GetInstance. [3]

Obrázek 13: Diagram tříd - Singleton [zdroj: vlastní]

V implementaci aplikace se však nejedná o klasické zpracování návrhového vzoru Singleton, ale o jeho částečnou modifikaci. Ve třídě DB není zamezeno vytvoření dalších instancí použitím privátního konstruktoru, ale tím, že se jedná o abstraktní třídu. Statická metoda GetDbInstance třídy DB (viz příklad 5), má za úkol vytvoření instance v případě, že statická proměnná db neobsahuje žádnou referenci a vrácení reference.

Příklad 5: Metoda GetDbInstance

37

V metodě GetDbInstance se opět jedná o modifikaci Singletonu. Při vytváření instance není použit konstruktor, ale je zde využito návrhového vzoru Simple Factory Method6. Konkrétně statické metody GetInstanceType poslední čtvrté statické třídy FactoryDB. „Simple Factory Method definuje statickou metodu nahrazující konstruktor. Používá se všude tam, kde potřebujeme získat odkaz na objekt, ale přímé použití konstruktoru není z nejrůznějších příčin optimálním řešením.“ Velkou výhodou tovární metody oproti konstruktoru je, že může rozhodnout, zda vrátí instanci deklarovaného typu nebo některého z jeho potomků. [3] Statická metoda GetInstanceType (viz příklad 6) má za použití návrhového vzoru Simple Factory Method vytvořit instanci třídy SqlServerDb nebo SqlServerCeDb a následně vrátit její referenci. O typu instance, která bude vytvořena, rozhoduje hodnota datové položky nastavené pomocí property DBType_.

Příklad 6: Metoda GetInstanceType

Ověření správnosti zadaných údajů V aplikaci dochází k velkému množství ověřování správnosti vyplňovaných údajů. Jako demonstrativní příklad uvádím formulář, prostřednictvím kterého lze přidávat nebo editovat pracovníky. Každému pracovníkovi jsou zadávány 3 údaje: kód, jméno a příjmení. Kód pracovníka je třímístný číselný údaj, který slouží pro přihlášení do aplikace sběru dat. Jelikož jsou všechny údaje pracovníka povinné, dochází po stisknutí tlačítka Uložit nejprve k ověřování toho, zda byly jednotlivé údaje vyplněny.

6

Tovární metoda

38

Pokud nebyl některý z údajů vyplněn, dochází u něj k zobrazení varovné ikony (viz obrázek 14). Detailní informaci o varování lze zobrazit přesunutím kurzoru myši na ikonu varování.

Obrázek 14: Formulář - nevyplněné údaje [zdroj: vlastní]

Další podrobnější ověřování je realizováno pouze u kódu pracovníka. Zde je nejprve ověřeno, zda se jedná o údaj, který je ve správném formátu (viz obrázek 15). Při tomto ověření je využito regulárních výrazů, které umožňují poměrně snadné ošetření požadovaných

vstupních

hodnot

formuláře.

Konkrétně byla použita metoda

Regex.IsMatch, která vrací true, pokud se vstupní textový řetězec zadaný z textového pole formuláře shoduje se vzorem, který byl metodě předán parametrem. V případě neshody vrací metoda false a následně dochází k zobrazení varovné ikony.

Obrázek 15: Formulář - nesprávný formát [zdroj: vlastní]

39

Pokud je údaj kód pracovníka ve správném formátu, dochází k testování, zda již není použit (viz obrázek 16).

Obrázek 16: Formulář - záznam existuje [zdroj: vlastní]

Jestliže je již zadaný kód pracovníka používán, dochází k zobrazení varovné ikony. V opačném případě dochází k dokončení operace uložení.

40

7 Testování aplikací Aplikace byly testovány jak testy splněním (test-to-pass), tak testy selháním (test-to-fail). Při testování splněním jsou jako vstupní hodnoty zadávány pouze ty, které aplikace vždy akceptuje. Toto testování se používá hlavně v počáteční fázi. Při testování selháním jsou zadávána nestandardní data. Cílem tohoto druhu testování je vyvolat chybu aplikace. [2] Pro příklad uvedu nejprve několik případů z aplikace pro sběr dat, kde bylo využito testování selháním. V prvním případě je aplikace spuštěna v módu zařízení monitoring oddělení, kde jsou používány pouze čárové kódy VVZ. Pracovník však načetl čárový kód START nebo STOP stroje. Jedná se o chybový stav aplikace, protože ve zvoleném módu není použití těchto kódů možné. Pracovník je dialogem s varováním informován o tom, že byl načten nevhodný čárový kód v módu zařízení, ve kterém není tento typ čárových kódů podporován. Druhým případem je situace, kdy nejsou v seznamu zakázek žádné záznamy a pracovník zvolí volbu pro smazání, editování nebo odepsání. Po stisknutí odpovídajícího tlačítka je zobrazen dialog s informací, že je seznam zakázek prázdný, a proto nelze požadovanou funkci použít. Třetím případem je varianta, že je aplikace spuštěna v módu monitoring stroje a je zobrazen seznam nových zakázek, který není prázdný. Následně dojde k načtení čárového kódu STOP stroje. Tento čárový kód může být totiž načten, pouze pokud je zobrazen seznam probíhajících zakázek. V případě nevhodného načtení je zobrazen dialog s upozorněním. V aplikaci pro export dat a správu databáze se jednalo o testování ověření údajů při vkládání či editování databázových záznamů, dále uvádím jeden konkrétní příklad. Jedná se o vkládání záznamu do databáze, kdy musí být nastavena maximální možná délka textu, kterou lze zadat prostřednictvím textového pole formuláře. A to proto, aby nedošlo k překročení maximální možné délky datového typu atributu tabulky, do které je záznam vkládán. Toho je docíleno vlastností MaxLenght textového pole. 41

8 Závěr Cíl bakalářské práce byl v celém požadovaném rozsahu splněn. Byla implementována aplikace pro sběr dat a aplikace pro export dat spolu se správou databáze. Aplikace jsou funkční jak v online, tak i offline verzi přenosu dat. Jejich funkčnost byla ověřena přímo ve společnosti Ammeraal Beltech. Aplikace pro sběr dat umožňuje za použití snímače čárových kódů mobilního terminálu monitorování výrobního procesu jak z pohledu strojů, tak i výrobních oddělení. Data, která jsou získána zmíněným monitoringem, lze následně vyexportovat do souborového formátu csv prostřednictvím aplikace pro export dat a správu databáze. Pomocí této aplikace lze také spravovat databázi a tím tedy i konfigurovat možnosti aplikace pro sběr dat. Například při přidávání nového zařízení (mobilního terminálu) dochází k nastavení jeho defaultního módu zařízení, typu stroje a oddělení. Stejně tak je možné přidávání, editování či mazání typů strojů nebo oddělení včetně jejich módů. Možná vylepšení aplikací jsou následující. U aplikace pro sběr dat se nabízí možnost implementace administrátorského modulu, který by umožnil její konfiguraci. Jednalo by se o možnost nastavení připojení k SQL Serveru, konkrétně IP adresy, portu a autentizačních údajů. Kromě nastavení aplikace by mohl modul obsahovat možnosti nastavení samotného zařízení pomocí Motorola EMDK. Mezi tyto možnosti patří kupříkladu nastavení snímače čárových kódů, kde se jedná o povolení dekódování různých typů čárových kódů, nastavení módů nebo typů zacílení laserového paprsku a o další možnosti. U aplikace pro export dat a správu databáze se nabízí možnost implementace filtrů pro zobrazení pouze určitých záznamů monitoringu. Mohlo by se jednat o filtrování záznamů z různých časových úseků. Co se týče použití mobilního terminálu, jako možná alternativa se do budoucna nabízí možnost použití mobilních telefonů nebo tabletů. Jejich cena je v kontrastu s mobilními terminály zlomková a navíc standardně nabízí displej větších rozměrů. Otázkou však je, zda by bylo snímání čárových kódů pomocí mobilních telefonů nebo tabletů dostatečně účinné.

42

Seznam použité literatury Knižní zdroje: [1] LEE, Wei Meng. .NET Compact Framework: Pocket Guide. 1st ed. Sebastopol, CA: O'Reilly, 2004. ISBN 05-960-0757-4. [2] PATTON, Ron. Testování softwaru. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 80722-6636-5. [3] PECINOVSKÝ, Rudolf. Návrhové vzory. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1582-4. [4] VIRIUS, Miroslav. C#: hotová řešení. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1084-2. Internetové zdroje: [5] AMMERAAL BELTECH S.R.O. Ammeraal Beltech: Innovation & Service in Belting [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: . [6] CODEWARE S.R.O. Mobilní terminál: Portál o mobilních terminálech a sběru dat [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: . [7] ČAPKA, David. Singleton (jedináček) [online]. 2015 [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: . [8] KODYS, SPOL. S R.O. Kodys: Mobilita pro vaše data [online]. 2009 [cit. 2015-0315]. Dostupné z: . [9] MICROSOFT. Microsoft: Developer Network [online]. 2015 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: . [10] MOTOROLA. Enterprise Mobility Developer Kit for .NET Help [online]. 2014 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: .

43

Seznam obrázků Obrázek 1: Dopravníkový pás - dolní strana s klíny ........................................................ 9 Obrázek 2: Dopravníkový pás - horní strana s příčkami ................................................ 10 Obrázek 3: Ruční snímač čárových kódů ....................................................................... 12 Obrázek 4: Mobilní terminál........................................................................................... 13 Obrázek 5: Monitoring stroje - seznam nových zakázek ................................................ 23 Obrázek 6: Monitoring stroje - seznam probíhajících zakázek ...................................... 24 Obrázek 7: Monitoring oddělení - prázdný seznam probíhajících zakázek.................... 25 Obrázek 8: Monitoring oddělení - seznam probíhajících zakázek ................................. 26 Obrázek 9: Hlavní okno Aplikace exportu dat a správy databáze .................................. 27 Obrázek 10: Obrazovka Správa databáze ....................................................................... 28 Obrázek 11: Přepínání seznamů zakázek........................................................................ 34 Obrázek 12: Ověření načteného čárového kódu START stroje ..................................... 35 Obrázek 13: Diagram tříd - Singleton............................................................................. 37 Obrázek 14: Formulář - nevyplněné údaje ..................................................................... 39 Obrázek 15: Formulář - nesprávný formát ..................................................................... 39 Obrázek 16: Formulář - záznam existuje ........................................................................ 40

44

Seznam příkladů Příklad 1: Datové položky třídy Scanner ........................................................................ 31 Příklad 2: Nastavení dekódování .................................................................................... 32 Příklad 3: Metoda AttachReadNotify ............................................................................. 32 Příklad 4: Metoda ChooseViewMachine ........................................................................ 33 Příklad 5: Metoda GetDbInstance................................................................................... 37 Příklad 6: Metoda GetInstanceType ............................................................................... 38

45

Seznam použitých zkratek CCD

Charge Coupled Device

CE

Compact Edition

CK

cizí klíč

CLR

Common Language Runtime

csv

comma-separated values

EMDK

Enterprise Mobility Developer Kit

ER

Entity Relationship

IP

Internet Protocol

MS

Microsoft

PK

primární klíč

RFID

Radio Frequency Identification

SDK

Software Development Kit

SQL

Structured Query Language

USB

Universal Serial Bus

VBA

Visual Basic for Applications

WLAN

Wireless Local Area Network

WPAN

Wireless Personal Area Network

46

Přílohy 1 Obsah přiloženého CD Na přiloženém CD se v kořenovém adresáři nachází tato bakalářská práce ve formátu bp.pdf spolu se složkami Barcode Scanner, DB a Management of Monitoring. Složka Barcode Scanner obsahuje instalační soubor aplikace pro sběr dat společně s potřebnými knihovnami a projektem aplikace. Složka DB obsahuje SQL script s příkazy pro vytvoření databáze, všech tabulek a pro vložení defaultních záznamů. Složka Management of Monitoring obsahuje instalační soubor aplikace pro export dat a správu databáze spolu s potřebnými knihovnami a projektem aplikace.

47

2 ER diagram

48

3 Návody k instalaci Aplikace sběru dat Ve složce Barcode Scanner v kořenovém adresáři CD se nachází podsložky Application a Prerequisites. Podsložka Application obsahuje instalační soubor aplikace s názvem BarcodeScannerInstaller.cab.

Dále

je

nutné

nainstalovat

knihovny

umístěné

v podsložce Prerequisites. Aplikace pro export dat a správu databáze Ve složce Management of Monitoring v kořenovém adresáři CD se nachází podsložky Application a Prerequisites. Podsložka Application obsahuje instalační soubor aplikace s názvem setup.exe. Pro správnou funkčnost aplikace je nutné mít nainstalovány knihovny, které se nachází v podsložce Prerequisites. Aplikaci je nutné spouštět jako správce.

49

4 Manuály aplikací

50

Manuál - Monitoring stroje

1)

Přihlášení do aplikace Ovládání: červené tlačítko – ukončit aplikaci šipky nahoru, dolů, vpravo, vlevo – volba ENT – potvrzení volby 0 – volba typu databáze

Postup: Načtěte svůj osobní čárový kód, následně budete přihlášeni do aplikace.

2)

Přidání nové zakázky Ovládání: červené tlačítko – odhlásit se šipky nahoru, dolů, vpravo, vlevo – volba ENT – potvrzení volby 0 – volba módu zařízení 1 – volba typu stroje

Výroba neprobíhá na žádném stroji.

Postup: Nejprve zkontrolujte, zda je zvolen vámi požadovaný typ stroje, a následně načtěte čárový kód nové výrobní zakázky.

1

Manuál - Monitoring stroje

3)

Specifikace nové zakázky Ovládání: červené tlačítko – zavřít specifikaci šipky nahoru, dolů, vpravo, vlevo – volba šipky nahoru, dolů – volba módu typu stroje 0–9 – vložení počtu pásů BKSP – smazání znaku ENT – potvrzení volby nebo specifikace

Postup: Zadejte počet zpracovávaných kusů pásů, zvolte mód typu stroje a volbu potvrďte stisknutím tlačítka ENT.

4)

Odstartování nových zakázek Ovládání: červené tlačítko – odhlásit se šipky nahoru, dolů, vpravo, vlevo – volba šipky nahoru, dolů – volba zakázky ENT – potvrzení volby 2 – smazání jedné zakázky 3 – smazání všech zakázek 4 – editace zakázky 5 – odepsání zakázky

Výroba neprobíhá na žádném stroji.

Postup: Načtěte čárový kód START stroje, na kterém chcete odstartovat všechny nové zakázky.

2

Manuál - Monitoring stroje

5)

Ukončení probíhajících zakázek Ovládání: červené tlačítko – odhlásit se šipky nahoru, dolů, vpravo, vlevo – volba šipky nahoru, dolů – volba zakázky ENT – potvrzení volby 2 – smazání jedné zakázky 3 – smazání všech zakázek daného stroje 4 – editace zakázky 5 – odepsání zakázky

Výroba probíhá na jednom stroji.

Postup: Načtěte čárový kód STOP stroje, jehož probíhající zakázky chcete ukončit.

3

Manuál - Monitoring stroje

Funkce aplikace: Volba módu zařízení Ovládání: šipky nahoru, dolů – volba módu zařízení ENT – potvrzení volby

Volba typu stroje Ovládání: šipky nahoru, dolů – volba typu stroje ENT – potvrzení volby

4

Manuál - Monitoring stroje

Volba typu databáze Ovládání: šipky nahoru, dolů – volba typu databáze ENT – potvrzení volby

Vložení hesla (vedoucí směny) Ovládání: červené tlačítko – stornování vložení hesla 0–9 – vložení hesla BKSP – smazání znaku ENT – potvrzení hesla

5

Manuál - Monitoring oddělení

1)

Přihlášení do aplikace Ovládání: červené tlačítko – ukončit aplikaci šipky nahoru, dolů, vpravo, vlevo – volba ENT – potvrzení volby 0 – volba typu databáze

Postup: Načtěte svůj osobní čárový kód, následně budete přihlášeni do aplikace.

2)

Přidání nové zakázky Ovládání: červené tlačítko – odhlásit se šipky nahoru, dolů, vpravo, vlevo – volba ENT – potvrzení volby 0 – volba módu zařízení 1 – volba oddělení

Na oddělení neprobíhá žádná zakázka.

Postup: Nejprve zkontrolujte, zda je zvoleno vámi požadované oddělení, a následně načtěte čárový kód nové výrobní zakázky.

1

Manuál - Monitoring oddělení

3)

Specifikace nové zakázky Ovládání: červené tlačítko – zavřít specifikaci šipky nahoru, dolů, vpravo, vlevo – volba šipky nahoru, dolů – volba módu oddělení 0–9 – vložení počtu pásů BKSP – smazání znaku ENT – potvrzení volby nebo specifikace

Postup: Zadejte počet pásů výrobní zakázky, zvolte mód oddělení a volbu potvrďte stisknutím tlačítka ENT.

4)

Zakázka probíhá Ovládání: červené tlačítko – odhlásit se šipky nahoru, dolů, vpravo, vlevo – volba šipky nahoru, dolů – volba zakázky ENT – potvrzení volby 2 – smazání jedné zakázky 3 – smazání všech zakázek oddělení 4 – editace zakázky 5 – odepsání zakázky

Na oddělení probíhá jedna zakázka.

Postup: Pokud chcete probíhající výrobní zakázku ukončit, načtěte její čárový kód. V tomto okamžiku je také možné načítat další nové výrobní zakázky.

2

Manuál - Monitoring oddělení

5)

Ukončení probíhající zakázky Ovládání: červené tlačítko – odhlásit se šipky nahoru, dolů, vpravo, vlevo – volba šipky nahoru, dolů – volba zakázky ENT – potvrzení volby 2 – smazání jedné zakázky 3 – smazání všech zakázek oddělení 4 – editace zakázky 5 – odepsání zakázky

Na oddělení probíhá jedna zakázka.

Postup: Pokud chcete výrobní zakázku ukončit, potvrďte tuto volbu stisknutím klávesy ENT.

3

Manuál - Monitoring oddělení

Funkce aplikace: Volba módu zařízení Ovládání: šipky nahoru, dolů – volba módu zařízení ENT – potvrzení volby

Volba oddělení Ovládání: šipky nahoru, dolů – volba oddělení ENT – potvrzení volby

4

Manuál - Monitoring oddělení

Volba typu databáze Ovládání: šipky nahoru, dolů – volba typu databáze ENT – potvrzení volby

Vložení hesla (vedoucí směny) Ovládání: červené tlačítko – stornování vložení hesla 0–9 – vložení hesla BKSP – smazání znaku ENT – potvrzení hesla

5

Manuál – Management of Monitoring

Volba typu databáze

Postup: Kliknutím zvolte typ databáze a svoji volbu potvrďte v dialogovém okně, poté bude aplikace připojena k databázi.

Aktualizace dat

Postup: Pro aktualizování zobrazených záznamů monitoringu klikněte na položku Aktualizovat.

1

Manuál – Management of Monitoring

Export dat

Postup: Pro export dat klikněte na požadovanou variantu monitoringu, zvolte umístění souboru csv a potvrďte.

Správa databáze

Postup: Pokud chcete spravovat databázové záznamy, klikněte na položku Správa.

2

Manuál – Management of Monitoring

Nastavení

Postup: Pokud chcete nastavit IP adresu a port SQL Serveru, klikněte na položku Nastavení.

3