VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra elektrotechniky a informatiky Obor Aplikovaná informatika

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra elektrotechniky a informatiky Obor Aplikovaná informatika

Vytvoření aplikace pro soutěž Zlatý Erb bakalářská práce

Autor: Petr Dvořák Vedoucí práce: Mgr. Hana Vojáčková, Ph.D. Jihlava 2014

Abstrakt Tato práce se zabývá vytvořením aplikace pro zjednodušení práce poroty v soutěži Zlatý Erb. Dále vychází z metodiky sběru dat o dostupnosti, úplnosti a bezbariérovosti webových stránek subjektů veřejné správy v Kraji Vysočina. Tato aplikace má zjišťovat validnost webových stránek (pomocí W3C).

Klíčová slova C#, Zlatý Erb, IPv6, DNSSEC, parsovat, povinné údaje

Abstract This thesis aims on creating an application for simplify the work of the jury for the

Competition Golden Crest. Furthermore, based on the methodology for collecting data on the availability, integrity and barrier-free websites of public administration in the region Vysocina. This application has verified, that webpages are valid. (using W3C).

Key words C#, Golden Crest, IPv6, DNSSEC, parse, compulsory data

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne

............................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval své vedoucí práce Mgr. Haně Vojáčkové, Ph.D., za poskytnutí tématu a za poskytnuté rady při tvorbě této práce.

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 8

2

Teoretický rozbor ...................................................................................................... 9 2.1

Soutěž Zlatý Erb ................................................................................................. 9

2.1.1

Co znamená soutěž Zlatý Erb ..................................................................... 9

2.2

Historie internetu a WWW............................................................................... 11

2.3

Validace webových stránek.............................................................................. 11

2.3.1 2.4

Důvody validace............................................................................................... 12

2.4.1 2.5

Proč je důležité mít validní webové stránky: ............................................ 12

Tvorba webových stránek ................................................................................ 12

2.5.1 2.6

Co vůbec znamená validace webových stránek ........................................ 11

Seznámení se značkovacím jazykem ........................................................ 12

Jazyky pro tvorbu webových stránek a aplikací pro windows ......................... 13

2.6.1

HTML (HyperText Markup Language) .................................................... 13

2.6.2

CSS (Cascading Style Sheets) .................................................................. 17

2.6.3

Jazyk XML ............................................................................................... 20

2.6.4

ASP.NET .................................................................................................. 21

2.6.5

Programovací jazyk C# ............................................................................. 22

3

Návrh programu ...................................................................................................... 27

4

Realizace programu ................................................................................................ 28 4.1

Stažení webové stránky a základní informace o hlavním formuláři ................ 28

4.2

Uživatelské rozhraní – hlavní formulář............................................................ 30

4.3

Přesměrování na validátor W3 pomocí aplikace .............................................. 32

4.4

Vyhledání podstránek pomocí aplikace ........................................................... 32

4.5

Konfigurační soubor aplikace .......................................................................... 34

4.6

Regulární výrazy .............................................................................................. 35

4.6.1

Regulární výrazy – shoda se znaky........................................................... 36

4.6.2

Regulární výrazy – shoda s pozicí ............................................................ 36

4.7

Vyhledání povinných údajů s využitím aplikace ............................................. 36

4.8

Ověření protokolu IPv6 a zabezpečení DNSSEC ............................................ 43

4.8.1

IPv6 ........................................................................................................... 43

4.8.2

Protokol IPv6 ............................................................................................ 43

4.8.3

IPv6 adresy v DNS ................................................................................... 43

4.8.4

Rozdíly mezi POST a GET ....................................................................... 43

4.8.5

Ověřování podpory IPv6 s využitím aplikace........................................... 44

4.8.6

DNSSEC ................................................................................................... 45

5

4.8.7

Ověření DNSSEC s využím aplikace ....................................................... 46

4.8.8

Vytvoření vlastního messageBoxu ........................................................... 48

Závěr ....................................................................................................................... 54

Seznam obrázků .............................................................................................................. 57 Přílohy............................................................................................................................. 59 1

Obsah přiloženého CD ............................................................................................ 59

2

Uživatelský manuál................................................................................................. 60 2.1

První spuštění ................................................................................................... 60

2.2

Ověření povinných údajů ................................................................................. 60

2.3

Konfigurační soubor......................................................................................... 60

2.4

Přesměrování na validátor W3 ......................................................................... 61

2.5

Vyhledání podstránek....................................................................................... 61

2.6

Test IPv6 a DNSSEC ....................................................................................... 61

2.7

Spočti celkové body ......................................................................................... 62

2.8

Zavření aplikace ............................................................................................... 62

1 Úvod Touto bakalářskou prací bych se rád zaměřil na soutěž Zlatý Erb, analýzu a validaci webových stránek. Dále se práce zaměřuje na analýzu a implementaci programu, který zjednoduší práci porotě v soutěži Zlatý Erb. V součastné době soutěž Zlatý Erb nevyužívá žádné softwarové řešení, a proto jsem se rozhodl, zvolit toto téma jako mojí bakalářskou práci. Mým cílem je především vytvořit aplikaci, která usnadní práci porotě a snad i trochu ukrátí čas. Tento program bude vyvíjen v prostředí .NET Framework 4.5 a bude psaný v jazyce C#. Jak již jsem se zmiňoval v dnešní době neexistuje žádná taková desktopová aplikace, která bude kontrolovat povinné údaje přidělené každé webové stránce v soutěži Zlatý Erb, a která bude také usnadňovat práci v rozhodování, zda tato stránka podporuje protokol IPv6 a zabezpečení DNSSEC či nikoliv. Cílem práce je vytvořit aplikaci, která bude generovat kód webové stránky, jakmile uživatel zadá její adresu. Potom bude možnost s tímto kódem pracovat. A to tak, že aplikace bude umožnovat nalézt všechny povinné údaje, které jsou v kritériích soutěže Zlatý Erb a hlavně těch, které se na konkrétní stránce nacházejí. Dále aplikace bude umět nalézt v kódu webové stránky všechny její podstránky. Uživatel zde bude mít navíc možnost si vyfiltrovat konkrétní hledanou stránku. Navíc si uživatel nebude muset testovat IPv6 a DNSSEC pomocí stránky nic.cz, protože tato aplikace řeší i tento problém. Mimo všechno toto, aplikace bude mít svůj konfigurační soubor pro případ, že se uživatel rozhodne nějaké dílčí kritérium v povinných údajích dále nekontrolovat. Aplikace bude vytvořena tak, že uživatel nebude mít možnost minimalizovat či maximalizovat danou aplikaci. Toto vyřeší další možné problémy s možností odlišné úhlopříčky monitoru programátora a zadavatele. Všechna nově otevřená formulářová okna budou řešena modálně.

8

2 Teoretický rozbor 2.1 Soutěž Zlatý Erb 2.1.1 Co znamená soutěž Zlatý Erb Jedná se o soutěž pro tvorbu nejlepších webových stránek a elektronických služeb měst a obcí. Cíl soutěže je modernizovat veřejné správy prostřednictvím rozvoje informačních služeb občanům nebo skupinám občanů s využitím internetu a jiných elektronických medií. Orgány soutěže a organizační stupně Tuto soutěž vyhlašuje Sdružení Zlatý Erb za podpory společnosti WEBHOUSE s . r . o. Soutěž je dvoustupňová: krajské kolo, celostátní kolo. Vyhlašovatel si volí předsedu a členy celostátní poroty. Předseda poroty definuje kritéria a řídí činnost poroty. Celostátní porota by měla mít nejméně pět členů. Zastupující člen předchozího vítěze soutěže má právo usednout v komisi. Jednotlivé kraje si jmenují předsedu a členy krajských porot pro krajské kolo. V soutěži se nesmějí umístit soutěžící s přímým vztahem k některému členovi [1]. Soutěžící Soutěžící jsou města, části měst, obce a také kraje ČR.

Kategorie 1) Nejlepší webové stránky města 2) Nejlepší webové stránky obce 3) Nejlepší elektronická služba

Krajská kola: V prvních dvou kategoriích se hodnotí tyto důležitá kritéria: a) Povinné informace b) Úřední deska c) Doporučené a doplňkové informace d) Ovládání webu a přehlednost vytvořené stránky 9

e) Bezbariérová přístupnost f) Podpora IPv6 a DNSSEC

V kategorii Nejlepší elektronická služba se hodnotí: a) Užitečnost služby b) Nápaditost řešení

Celostátní kola: V kategoriích Nejlepší webové stránky měst a Nejlepší webové stránky obcí jsou kritéria: a) Test reakce na žádost o informaci b) Povinné informace c) Úřední deska d) Doporučené informace e) Doplňkové informace f) Ovládání webu, navigace a přehlednost stránky g) Výtvarné zpracování s možností přihlášení na různých prohlížečích h) Bezbariérová přístupnost – podrobněji než u krajského kola i) Inovativní a přidaná hodnota j) Pomocné služby k) Podpora IPV6 a DNSSEC

Zvláštní cena soutěže Je cena veřejnosti, která se uděluje na základě zaslaných hlasů uživatelů vztažených na jednoho obyvatele obce. Další zvláštní cena je udělována za nejlepší turistickou prezentaci. Registrace Registraci do soutěže naleznete na stránkách http://zlatyerb.obce.cz

10

2.2 Historie internetu a WWW WWW vychází z anglických slov „World Wide Web“ neboli celosvětová síť. Internet vznikl zhruba v roce 1960, pod záštitou Ministerstva obrany USA s názvem „Advanced Research Project Agency“. Hlavním cílem bylo pomocí sítě na velkou vzdálenost propojit počítače. Pro robustní a stabilní výkon byl realizován internetový protokol. Šlo o to, že pomocí tohoto protokolu a to v případě nestabilních tras, dorazil paket do cíle přes alternativní trasy. Časem vznikl TCP (Transmission Control Protocol) protokol, který umožňoval vytvářet lepší komunikační aplikace pro internet. Průlom byl kolem roku 1992, kdy vznikl nám již dobře známý protokol HTTP (Hypertext Transfer Protocol), což je protokol pro posílání dokumentů vytvořených hypertextovým značkovacím jazykem [2, str. 26].

2.3 Validace webových stránek 2.3.1 Co vůbec znamená validace webových stránek Validace je v podstatě opravování chyb ve zdrojovém kódu webových stránek. Je možné, že se nám web ukazuje v každém prohlížeči zcela jinak, a proto je zde validace webových stránek. Za použití různých nástrojů pro validaci lze docílit opravy všech chyb v našem nevalidním kódu a docílit tak správného zobrazení naší webové stránky. Pro snadné pochopení tohoto relevantního problému tu mám pár základních ukázek, jak by měl vypadat správný validní kód [4].

1. Validní příklad:

můj nadpis

Validní příklad: napsáno správně, každý tag je ukončen postupně.

11

2. Nevalidní příklad:

můj nadpis
Nevalidní příklad: v tomto příkladu vidíme ukončovací tag
, který není ukončen podle pravidel správné validace. Jednoduše se jedná o to, že prohlížeč nevídí ukončovací tag a z toho výplývá, že je zde zcela zbytečný.

2.4 Důvody validace 2.4.1 Proč je důležité mít validní webové stránky: Je-li validní kód napsán bezchybně, je zdaleka přehlednější, příjemnější na pohled a dokonce se rychleji načítá, navíc webový prohlížeč nemá tolik práce jako s nevalidním webem. Jakmile opravíme všechny chyby, které nám validátor najde, je dobré otestovat naše webové stránky v nejpoužívanějších webových prohlížečích. Je tu samozřejmě i možnost, že pokud se nám validní webové stránky nezobrazují v daném prohlížeči správně, může být chyba na straně prohlížeče, ovšem v dnešní době, to nebývá tak časté. Proto závěrem validovat stránky je velmi důležité, pokud chceme, aby naše stránky vypadaly jako od profesionála a ne laika [4].

2.5 Tvorba webových stránek 2.5.1 Seznámení se značkovacím jazykem Abychom pochopili nejdůležitější jazyk pro tvorbu webových stránek, samozřejmě se jedná o HTML, musíme nejdříve pochopit, co vůbec znamená značkovací jazyk. Tento jazyk byl vytvořen, aby mohly být určité části na webu zobrazeny např. tučně, kurzívou atd. [2, str. 38].

12

Značkovací jazyk je „systematizovaná a standardizovaná sada značkovacích instrukcí“. Příklad značkovacího jazyka: Začátek zvýraznění. Naše první stránka. Konec zvýraznění. Jak je vidět je dost obtížné v textu rozpoznat zvýraznění, a proto vznikl programovací jazyk HTML, u kterého se značkovací pokyny uvádějí v závorkách „větší“ a „menší“. Tyto značky označují začátek značkovacího pokynu. Konec je potom označován ještě zpětným lomítkem. Pro lepší pochopení [2, str. 39]: a) Začátek tučného písma: b) Konec tučného písma: Abychom mohli vytvořit tyto „formátovací jazyky“ musí být splněny určité požadavky. Stručně se jedná o tyto [2, str. 38]: a) Instrukce řízeny striktními pravidly b) Instrukce musí být v textovém dokumentu c) Pro koncového uživatele, instrukce neviditelná d) Instrukce by měly ukázat webovému prohlížeči začátek, konec a formátování

2.6 Jazyky pro tvorbu webových stránek a aplikací pro windows 2.6.1 HTML (HyperText Markup Language) Nejjednodušší a zároveň nejdůležitější jazyk pro zvládnutí tvorby webových stránek. Téměř všechny webové stránky jsou psány v tomto kódu a to i stránky v serverových jazycích jako jsou PHP, ASP apod. Na výstup, jak je jistě zřejmé generují HTML. Dokonce i Javascript pracuje v rámci HTML prvků. Každý HTML soubor by měl obsahovat tři základní tagy: , , , většinou se ještě mezi základní tagy uvádí i tag [5].<br /> <br /> 13<br /> <br /> Ukázka kódu: <html> začátek HTML souboru <title> titulek stránky ukončení tag title hlavička stránky ukončení tagu head ukončení tagu html Jak je vidět v ukázce, ukončovací tagy se umísťují postupně.

2.6.1.1 Rozdělení tagů (tag = značka, štítek): „Tagy označují části značek“ [3]. a) Párové: mají ukončovací tag např. , atd. b) Nepárové: logicky nemají ukončovací tag např.

2.6.1.2 Popis základních značek:

a) Slouží pro ohraničení celého našeho vytvářeného dokumentu. Jednoduše nám udává, kde dokument začíná a kde končí. Např. dokument

b) Jedná se o záhlaví stránky. Do hlavičky se píší název dokumentu a používané skripty. Např. …

14

c) Ve většině případů, co je obsaženo v těle, to vidí uživatel [2, str. 50].

2.6.1.3 Vlastnosti HTML: Každá značka v HTML má hned několik vlastností. Popis značek a jejich účel použití: Identifikátory značek – ID a třídy: a) ID „Vlastnost ID přiřazuje značce nezaměnitelný identifikátor“. Například využíváme-li značku , pomocí které vytvoříme tabulku a pojmenujeme ji pomocí vlastnosti id jako „auto“.
…..
b) Třídy Slouží pro identifikaci značky v dokumentu a pomocí různých metod s nimi potom pracujeme. Například třída auta by vypadala následovně: [2, str. 44].

2.6.1.4 Komentáře v HTML: Komentáře mají snadný formát. Pro lepší zapamatování si je rozdělíme do podskupin: a) Začíná standardní levou závorkou větší (<) b) Poté následuje vykřičník (!) c) Další symbol jsou dvě pomlčky bez mezery (--) d) V této části napíšeme náš vlastní komentář problému e) Ukončíme opět pomlčkami (--) f) A ukončení standardní pravou závorkou menší (>) Pro jednoduché pochopení, ukázka zápisu: „Komentáře nelze zanořovat do sebe“ [2, str. 45]! 15

2.6.1.5 Nadpisy v HTML: Je zde podpora šesti úrovní nadpisů, kde každý obsahuje samozřejmě jiné formátování specifické pro jednotlivou úroveň [2, str. 54]. Např.
Nadpis první úrovně
Nadpis druhé úrovně
.. ..
Nadpis šesté úrovně

2.6.1.6 Odkazy na jiné stránky: Nejdůžitější výhoda programovaní v HTML. Máme-li například vytvořenou stránku o luxusních autech, můžeme potom odkázat přímo na hlavní stránku, ze které jsme čerpali informace. Odkazy se většinou zobrazí v jiném formátování, než je náš text [2, str. 66]. Například luxusní auta [6].

2.6.1.7 Obrázky v HTML: Obrázky můžeme vkládat pomocí značky , která obsahuje odkaz na uložený v našem souboru pojmenovaný například obrázky [2, str. 67]. Například .

16

2.6.2 CSS (Cascading Style Sheets) Jedná se o kolekci metod pro grafickou úpravu webových stránek napsaných HTML, XHTML nebo XML. V Dřívějších dobách, než vůbec kaskádové styly vznikly, se používali v HTML staré, dnes již málo využívané tagy např. pro kurzívu nebo tučné písmo a jiné. Novější způsob je samozřejmě pomocí káskadových stylů a to pomocí tagu <style> a obecného atributu style, kterému přiřadíme nějakou definici [7]. 2.6.2.1

Proč se vůbec říká kaskádové styly:

Jednotlivé styly skládáme na sebe a některé převažují nad ostatními [2, str. 372].

2.6.2.2 CSS level 1, 2 a 3: Existují tři úrovně CSS stylů: a) CSS1: umožňuje definovat základní funkce stylů, které mají omezenou podporu pro nastavování pozic prvků b) CSS2: navíc sluchové vlastnosti, samozřejmě lepší podpora pro nastavování pozic prvků c) CSS3: navíc vlastnosti pro prezentaci, pomocí nichž máme možnost vytvářet prezentace podobné jako v PowerPointu. Před nasazením našich stránek do ostrého provozu, mělo by být zvykem otestovat naši implementaci na cílových agendách [2, str. 370].

2.6.2.3 Kdy využívat CSS styl: Pokud chceme na naší stránce vložit formátovací špek, pokud nechceme ztrácet čas složitým formátováním nebo a to je nejdůležitější pokud se zabýváme tvorbou několika stránek, které by měly vypadat podobně [7].

2.6.2.4 CSS styly se dají definovat třemi různými způsoby: a) Přímo v textu: nepoužívá se b) Pomocí stylopisu v hlavičce stránky Stylopis udává, jak má být co zformátováno, pomocí tagů <style> 17

c) Externí stylopis: V podstatě si vytvoříme externí stylopis s koncovkou .css, na který bude odkazovat naše stránka pomocí tagu . Výhoda je právě v tom, že na jeden takový stylopis můžeme nalinkovat několik stránek. Nejvíce dnes používaný [7]. CSS je zcela odlišné od HTML kódu: Např. při definici těla HTML by vypadal kód CSS takto:

Body{ background-color: green; color: blue; padding: 20px;}

2.6.2.5 Selektory: „Jsou vzory, pomocí nichž agent pozná, na které prvky se určitý styl vztahuje“. Selektory mohou být například univerzální, které se označují hvězdičkou (*). Například *{color: blue;} [2, str.377] CSS umožňuje kombinovat několik selektorů navzájem. Mezi ty nejzákladnější patří: a) body: deklarace pro element body b) body p : deklarace pro všechny elementy p v element body c) .trida: platí pro všechny elementy, které mají v HTML třídu třída, využívá se atributu class d) #id: platí pro všechny element, které mají v HTML identifikátor id, využívá se atribut id

2.6.2.6 Dědičnost v CSS: Dědičnost je při práci s CSS velmi důležítá. Pojem dědičnost znamená, že máme „rodiče“ a k němu „potomka“, který přebírá vlastnosti od svých rodičů a něco si k nim 18

může i přidat. U kaskádových stylů můžeme například definovat body {color:blue;}, což znamená, že všechny prvky budou mít modrou barvu. Avšak dědičnost nelze použít u vlastností pozadí, jako jsou obrázek na pozadí a jiné [2, str. 381].

2.6.2.7 Výplň, okraje a ohraničení v CSS: a) Výplň „Prostor mezi obsahem prvku a místem, které by zabíralo jeho ohraničení“. Např. padding-top: změna výplně horní strany, padding-right: změna výplně pravé strany a padding-left to je doufám již zřejmé. Padding, který nám umožňuje, že zde číselně nastavíme horní a dolní výplň {padding: 8px 19px;} [2, str. 444].

b) Okraje „Mezery mezi ohraničením prvku a sousedními prvky“. Okraje jsou již implicitně nastaveny, ale velmi často se stává, že nám nevyhovují. Pro práci s okraji se využívá „margin“. Pracuje se s ním velmi jednoduše pro příklad: margin-right: 7px; což znamená, že nastavíme pravý okraj obrázku na 7 pixelů. Různé

varianty

vlastnosti

margin:

margin-top,

margin-left,

margin-right,

margin-bottom [2, str. 450]. c) Ohraničení Ohraničení lze nastavit pomocí základních vlastností, které jsou: width, color a style. Šířka ohraničení: Nastavuje se pomocí vlastnosti border-width a má různé varianty například: border-topwidth, border-right-width atd. Šířka může být definována jak absolutně, tak samozřejmě i relativně např. Relativně: p.osm-pixelu {border-width: 8px;}. Existují i styly, které již jsou předdefinované. Základní syntaxe vlastnosti border: border: <šířka-ohraničení> <styl-ohraničení> ; Pokud nastavuje ohraničení, můžeme využít dědičnosti [2, str. 446].

19

2.6.3 Jazyk XML 2.6.3.1 Syntaxe XML Syntaxe je velmi podobná jako u jiných programovacích jazyků. Každý XML soubor je složen z elementů, které se značí pomocí tagů. Většině elementů jsou vždy přiřazeny dva tagy: počáteční a koncový, existují elementy, které nemají žádný obsah u nich máme dva způsoby zápisu. Např. <para> obsah

obsah 2 … toto se běžné nepoužívá, není to moc pohodlné. Správný programátor by měl elementy bez obsahu zapisovat takto: <para> obsah
obsah 2 [13, str. 18] 2.6.3.2 Zanořování elementů Jednoduše se zde jedná o to, že element může obsahovat další element, a tím se vytváří hierarchická stromová struktura a díky tomuto poznatku, si můžeme představit dokument XML jako strom s uzly, které odpovídají svým elementům [13, str. 19]. Např. Ferrari 2008

Obrázek 1: XML stromová struktura 2.6.3.3 Znakové entity v XML Jedná se o problémy, jako jsou například, jak napsat menší, když tento znak je používán pro elementy. A právě pro odlišnost se zde využívají znakové entity. Základní znakové entity [12, str. 21].

20

ENTITA

ZNAK

<

<

&

&

>

>

'

’

"

"

Tabulka 1: Znakové entity v XML

2.6.3.4 Automatická kontrola syntaxe – parser Parser neboli syntaktický analyzátor. Je obsažen v každém webovém prohlížeči, ve kterém otevřeme dokument XML. Parser se automaticky zastaví, pokud najde chybu. Mezi velice rychlé parsery patří například „xmllint“ [13, str. 25].

2.6.3.5 Jmenné prostory Využívají se, pokud chceme jednoznačně rozlišit elementy a nevíme, jaké informace dokument obsahuje. Při práci se jmennými prostory, již není element jednoznačně identifikován jménem, ale kombinací jména a jmenného prostoru. Jmenné prostory mohou implicitní. Abychom zařídili, že daný element a jeho potomci budou mít implicitní jmenný prostor, stačí využít atribut xmlns [13, str. 26].

2.6.4 ASP.NET Jedná se o webovou platformu poskytující služby pro tvorbu webových aplikací. Je postavena na rozhraní .NET Framework. Aplikaci můžeme psát např. v jazyce Visual Basic nebo C # neboť je kompatibilní s modulem CLR (Common Langurage Runtime). Při tvorbě webové aplikace můžeme využívat Visual studio. Základní rozdíl mezi ASP a ASP.NET je v tom, že ASP.NET je sestaven zatímco klasické ASP je interpretováno. Někteří lidé stále preferují psát ASP.NET kód takříkajíc po staru v poznámkovém bloku bez IDE a použít kompilátor NET.Framework, lze to. Ovšem vhodnější způsob je naprogramovat ASP.NET s decentním IDE [9]. 21

Pro tvorbu webových aplikací v ASP.NET nám postačí znát jazyk HTML a jazyk CSS. Příklad jednoduché stránky v ASP.NET s využitím jazyku C #: <%@ Page Language="C #" %> // výběr jazyka ve kterém pracujeme

2.6.5 Programovací jazyk C# Jedná se o objektově orientovaný programovací jazyk, který vytvořila počítačová firma Microsoft. Je to v podstatě zjednodušená a čistě objektová verze jazyka C++. Je navíc silně typový jazyk, jinak řečeno, každá proměnná a instance má přesně definovaný typ [15, str. 41]. S tímto programovacím jazykem lze vytvářet databázové programy, webové a formulářové aplikace a další užitečné aplikace. Existuje spoustu verzí .Net Frameworku např. 1.1, 2.0, 3.5, 4.0 a další. Prostředí .Net Framework je nezbytné pro programování v C# a má několik částí: Common Language Runtime (CLR), který zajišťuje „běh programů přeložených z různých programovacích jazyků do mezijazyka “

Microsoft Intermediate Language (MSIL) [14]. Jednoduše CLR překládá programy přímo do strojového kódu a tomuto postupu se říká překlad JIT. I když při překladu JIT je počáteční ztráta výkonu, stále ve spojení s CLR je tato časová ztráta zanedbatelná v porovnání s tím, že ve skutečnosti je tento kód efektivnější, než je kód nativně přeložených aplikací [15, str. 34].

2.6.5.1 Rozdělení datových typů Hodnotové: hodnota obsahuje pouze hodnotu odpovídajícího datového typu. Instance hodnotových typů jsou uloženy v zásobníku programu. Hodnotové datové typy jsou jednoduché, primitivní datové typy, struktury nebo výčtové typy. 22

Referenční: hodnota proměnné obsahuje odkaz na místo v paměti, kde je uložena skutečná instance daného objektu. Zde je instance objektu uložena v haldě. Objekt se vytváří užitím klíčového slova new. Referenční datové typy jsou například třída, objekt, řetězec, rozhraní, pole a jiné.

2.6.5.2 Třída a struktura Třída je referenční datový typ. Slouží k popisu objektu, což znamená, že charakterizuje vlastnosti a chování objektu. Vytváří se dynamické instance. Struktura patří mezi uživatelem definovaný hodnotový datový typ. Nemůže mít explicitně definován bezparametrický konstruktor a nemůže být děděna. Vytváří se statické instance, a proto jsou operace se strukturou rychlejší, než dynamické instance vytvářené ve třídě.

2.6.5.3 Konstruktor Metoda, která se zavolá při vytvoření instance objektu. Slouží pro nastavení vnitřního stavu objektu a pro inicializaci [20]. Máme dva typy konstruktorů bezparametrický a parametrický. Bezparametrický kostruktor lze definovat takto: Máme-li třídu Auto, pak bezparametrický konstruktor vypadá jako Auto(). Například: public class Auto{ public Auto() { //tělo konstruktoru } } Parametrický konstruktor lze definovat takto: Opět bych měl třídu Auto, ale teď již s parametrickým konstruktorem, který vypadá následovně Auto(string spz, int rok_vyroby) Public class Auto{ public Auto(string spz, string rok_vyroby) 23

{ this.spz = spz; this.rok_vyroby = rok_vyroby; } } C# také dovoluje přetěžovat konstruktor, což v podstatě znamená, že máme v jedné třídě více konstruktorů s různými parametry [20].

2.6.5.4 Dědičnost v C# Tento jazyk dovoluje definovat pouze jednoduchou dědičnost. Dědičnost v definici třídy se vyjadřuje tak, že za jméno třídy se zapíše dvojtečka a název bezprostředního rodiče třídy. Chceme-li volat konstruktor potomka, musíme použít slovo base. Pokud se stane, že není konstruktor předka vytvořen, zavolá se automaticky implicitní konstruktor.

2.6.5.5 Rozdělení souborů v C# Textové: data jsou uložena ve formě znaků. Binární: data jsou uložena v bytech. Pro práci se soubory musíme znát jednotlivé třídy, jako jsou BinaryReader, BinaryWriter, StreamReader, StreamWriter, Path, FileInfo a další.

2.6.5.6 Vlákna a synchronizace vláken Multithreading: jeden tok výpočtu, což je operace vykonávaná v jednou toku, což je sekvenční provádění příkazů. Dále můžeme s využítím více vláken pracovat s vícevláknovými programy, kde máme několik toků výpočtu. Pokud vlákna běží na jednom procesoru, říkáme, že se jedná o pseudoparalelní program. Jestliže chceme dosáhnout skutečného paralelismu, musí každé vlákno běžet na vlastním procesoru. Problémem je ovšem sdílený adresní prostor neboť ho mají všechna vlákna společný.

24

Proto je nutné řídit přístup ke sdíleným datům s využitím synchronizačních nástrojů. Jako jsou například mutex, zámek, semafor nebo monitor. Multitasking: jedná se o součastné zpracování více operací. Strojový čas procesoru je postupně po krátkých úsecích přidělován daným úlohám. Multitasking se dá rozdělit na preemptivní a kooperativní. Preemptivní znamená to, že o přidělení strojového času po krátkých úsecích jednotlivým vláknům rozhoduje operační systém. Tento způsob je stabilnější než kooperativní a podporuje multithreading. Kooperativní spočívá v tom, že o přidělení strojové času rozhodují sami aplikace. A právě proto zde může nastávat problém, pokud totiž dojde k pádu jedné aplikace, zhroutí se celý systém.

2.6.5.7 Nástroje pro synchronizaci vláken Mutex: „vzájemné vyloučení“. Používá se při synchronizaci sdíleného zdroje při přístupu více vláken. Zámek: jedná se o objekt, který znemožňuje přístup ke sdílenému prostředku, pokud je právě využíván jinýmm procesem. Semafor: tento nástroj může být realizován buď s aktivním, nebo bez aktivního čekání. S aktivním čekáním vlákna aktivně čekají ve smyčce. Bez aktivního čekání jsou „uspána“. Monitor: zapouzdřuje sdílená data. Z čehož vyplývá, že v jednom okamžiku může být jedním vláknem vykonávána právě jedna z metod monitoru. Abychom mohli s těmito nástroji pracovat, musíme nejprve nadefinovat potřebné třídy.

2.6.5.8 Knihovny a distribuční jednotky Rozdělení distribučních jednotek 1. Statická: obsahuje třídy a rozhraní. 2. Dynamická: vytváří se v paměti, kde zůstává uložena. 3. Soukromá: je součástí pouze jedné aplikace. Nejčastěji bývá nainstalována v domovském adresáři. 4. Sdílená: je používaná více aplikace. Tato distribuční jednotka je umístěna v globální mezipaměti. 25

Knihovny: jednoduše se jedná o jakýsi programový celek, ve kterém jsou sdruženy metody. Knihovny nemají vstupní metodu Main, a proto je nemůžeme spouštět samostatně jako je tomu u aplikací. Knihovny se dělí na statické a dynamické. Statické knihovny již v době překladu připojují do cílového kódu těla funkcí. U dynamických knihoven se propojení provádí až během chod u aplikace a to buď statickým, nebo dynamickým linkem. U statického linku je do cílového kódu vložena knihovna importů, která obsahuje odkazy na příslušné dll-knihovny. Zatímco dynamický link přistupuje k funkcím knihovny na požádání a to až při chodu aplikace pomocí knihovny loadLibrary.

2.6.5.9 Diagnostika – ladění a testování Jedná se o zachycení vzniklých chyb pomocí try, catch a finály. Je nutné vždy naší aplikaci odladit, což znamená odhalení chyb a jejich oprava. Máme různé druhy chyb, jako jsou například syntaktické, logické nebo chyby vzniklé za běhu programu, které jsou zřetelné tím, že program provádí činnost, která se od něj neočekává.

2.6.5.10 Obsluha souborů pomocí WinAPI Důležitým faktorem je zde mapování souboru, což je asociace obsahu souboru s částí adresního prostoru. Toto nám dává různé výhody, jako jsou například sdílení souboru mezi více vlákny nebo rychlejší a jednodušší přístup k souboru a to přes ukazatel. Synchronní operace: jedná se o funkci, která provádí operaci a dokud se daná operace nedokončí, není vrácena. Neboli, převedeme-li si to na vlákno, pak provádějící vlákno, které zavolá synchronní funkci je blokováno a čeká, dokud se operace nedokončí. Asynchronní operace: zde je funkce okamžitě vrácena bez čekání na dokončení operace. Asynchronní provádění operací lze využít, pokud je provádějící vlákno zaneprázdněno. Potom díky tomuto lze s jedním vláknem provádět vstupně výstupní operace nad různými handly.

26

3 Návrh programu Model chování jsem vytvářel v programu ArchiMate, ve kterém jsme pracovali v předmětu informační systémy. Tento program je nezávislý grafický modelovací jazyk. Na rozdíl od jiných jazyků jako jsou například UML. Tento model říká, že uživatel aplikace má možnost, buď stáhnout webovou stránku nebo vyhledat podstránky nebo ověřit Ipv6 a zabezpečení DSSSEC nebo ověřit povinné údaje webové stránky. Pro získání webové stránky může využít dvou variant, jako jsou stažení z webu nebo načtení z externího souboru. Pro vyhledání seznamu podstránek má uživatel možnost vyfiltrovat konkrétní podstránku, kterou hledá. Dále si uživatel může ověřit dostupnost IPv6 a zabezpečení stránky pomocí DNSSEC. Po vyhledání povinných údajů uživatel dostane celkový součet za dílčí povinné údaje. Dále po vyhledání IPv6 a DNSSEC dostane celkový součet za povinné údaje a IPv6 a DNSSEC včetně součtu všech bodů s váhovým koeficientem.

Obrázek 2: Model chování

27

4 Realizace programu Program je implementován v jazyku C#. Aplikace obsahuje form1.cs, Config.cs, Hledej_podstranky.cs,

Povinne_udaje.cs, O_aplikaci.cs, IPv6_DNSSEC a třídu

Muj_messageBox. Všechny nově otevřené formuláře jsou nastaveny modálně. To znamená, že uživatel při otevření jednoho formuláře, může pracovat pouze s ním. Form1.cs je hlavní formulářové okno, přes které uživatel manipuluje s dalšími jeho formuláři. O aplikace zde uživatel může vidět, kdo tento program vytvářel. IPv6 a DNSSEC uživateli ukazuje pomocí vlastního messageBox, jestliže má stránka podporu IPv6 a zabezpečení DNSSEC. V konguračním souboru jsem se snažil, o co nejjednodušší práci s ním, proto jsem jej pořešil využitím checkboxů pro zviditelnění anebo skrývání komponent ve formuláři s povinnými údaji Třída muj_messagebox je vytvářená kvůli omezujícím nedostatkům defaultního messageBoxu.

4.1 Stažení webové stránky a základní informace o hlavním formuláři Aplikace nejdříve stáhne pomocí zadaného url webovou stránku, se kterou uživatel dále pracuje podle potřeby. Přesněji

se uživateli

zobrazí

kód webové stránky

v multitextboxu. Další možnost, jak získat kód webové stránky je, že uživatel může načíst webovou stránku z různých externích souborů, jako je například textový soubor. Pro stažení kódu z webu jsem využil tuto metodu: //IPAddress address; HttpWebRequest req = (HttpWebRequest)WebRequest.Create(url); // vytvoreni pozadavku na stranku 28

//stazeni stranky HttpWebResponse res = (HttpWebResponse)req.GetResponse(); //prevod stranky ze stream na string Stream r = res.GetResponseStream(); StreamReader reader = new StreamReader(r, Encoding.UTF8); string page = reader.ReadToEnd(); res.Close(); reader.Close(); return page; Jednoduše pomocí příkazu webrequest vytvořím požadavek na určenou stránku zadanou url této stránky. Pomocí webresponse získám stránku. Je nutné stránku překonvertovat do stream, abych mohl využít reader, který čte požadavek s daným kódováním. Pro správnou funkčnost dále tuto metodu zavolám pomocí komponenty button. V komponentě button jsem pořešil změnu kurzoru na čekající, dokud nedojde ke kompletnímu stažení webové stránky. Nejdříve jsem chtěl vyřešit čekání na stažení celého kódu s využitím vláken, ale vzhledem k mému zjištění, že stažení kódu netrvá výrazně dlouhou dobu, tak jsem tento postup stornoval. Metoda, která vezme url z tb_adresa.Text s daným kódováním a zobrazí kód tohoto url v komponentě tb_kod.Text. Příklad řešení tohoto problému je zde názorně zobrazen: Přečtení souboru: stream = new StreamReader(tb_adresa.Text, Encoding.Default); while ((veta = stream.ReadLine()) != null) { tb_kod.Text += veta + "\n";

Zde využívám třídu streamReaderem s jeho metodou StreamReader.Readline, která přečte obsah komponenty textbox (tb_adresa.Text) a čte do té doby, dokud nepřečte celý řetězec. Pro načtení kódu ze souboru jsem využil obyčejný openFileDialog, díky němuž si uživatel může snadno vybrat, který soubor hodlá otevřít.

29

Dále mě napadlo, že by nebylo vůbec špatné odlišit barvu textu i v textboxu, ve kterém se zobrazuje výsledný součet s pevně danými váhovými koeficienty. Aby bylo toto možné je nutné do inicializace přidat tento kód:

tb_vazeny_soucet.BackColor = Color.FromKnownColor(KnownColor.Control); tb_vazeny_soucet.ForeColor = Color.Red; //zmena textu textboxu na cervenou barvu tb_vazeny_soucet.ReadOnly = true; V tomto kódu je nejdůležitější první řádek, bez kterého by změnu barvy textu nešlo provést. Jak jsem se již zmiňoval okna, otevřená na hlavním formuláři, jsou modálně. tb_pov_udaje.Clear(); Povinne_udaje form = new Povinne_udaje(this); form.ShowDialog(); // otevreni okna modálně

4.2 Uživatelské rozhraní – hlavní formulář Funkčnost tohoto programu jsem vymyslel tak, že uživatel si zprvu zadá do textboxu s labelem „zadej adresu“ hlavní url bez různých podstránek. Tyto podstránky by si měl uživatel vyhledat již po otevření formuláře Vyhledej podstránky a danou podstránku, jejíž kód hodlá kontrolovat zadá opět do určeného textboxu a nechá si vygenerovat kód dané podstránky. Potom si nechá pomocí tlačítka Ověření povinných údajů zkontrolovat tyto dílčí informace. Dále si nechá vyhodnotit podporu IPv6 a zabezpečení stránky pomocí DNSSEC. Nakonec až má uživatel obsazené textboxy s daným počtem za povinné údaje a s daným počtem za IPv6 a DNSSEC si může nechat spočítat celkový součet bodů a celkový součet bodů s váhovým koeficientem zjištěným ze stránek o soutěži Zlatý Erb. A to konkrétně u povinných údajů je nastaven váhový koeficient na hodnotu dvě a u IPv6 a DNSSEC na hodnotu jedna.

30

Obrázek 3: Hlavní formulář aplikace

Obrázek 4: Hlavní formulář s konkrétní stránkou

31

4.3 Přesměrování na validátor W3 pomocí aplikace Toto bylo popravdě velmi snadné, neboť C# umožňuje pomocí příkazu process.start odkázat na konkrétní url, které chci, aby se otevřelo. Po stisku buttonu je uživatel odkázán na validátor W3 a ten mu vyhodnotí všechny možné chyby v syntaxi kódu. Je to nastaveno tak, aby uživatel okamžitě viděl výsledek bez opětovného zadávání url na stránkách validátoru W3.

4.4 Vyhledání podstránek pomocí aplikace Abych mohl začít programovat tento problém, bylo nutné stáhnout a naimportovat knihovnu AgilityPack. Tato knihovna mi usnadnila rozparsovat kód webové stránky a jak hned uvidíme, práce s touto knihovnou není nijak těžká.

HtmlAgilityPack.HtmlDocument doc = new HtmlAgilityPack.HtmlDocument(); doc.LoadHtml(form.tb_kod.Text); foreach (HtmlNode link in doc.DocumentNode.SelectNodes("//a[@href]")) { HtmlAttribute att = link.Attributes["href"]; // MessageBox.Show(att.Value).ToString(); richTextBox1.Text += att.Value + " " + "\n" + " "; } Zde snadno inicializuju nový htmldocument a pomocí load načtu kód webové stránky. Dále ji projedu pomocí foreach, který vybere všechny a href a jeho atributy href, které již jen vypíšu do richboxu. Pro lepší přehlednost jsem uživateli nastavil, aby při vyhledání konkrétní podstánky, z velkého množství podstránek, které jsou nalezeny díky této metodě, byla tato podstránka žlutě zvýrazněna. Práce s tímto formulářem je pro uživatele opravdu jednoduchá, stačí jen stisknout button „najdi podstránky“ a program mu sám pomocí jednoduché metody vygeneruje všechny podstránky, které se nachází v kódu hlavní stránky na hlavním formuláři.

32

Obrázek 5: Seznam podstránek

Obrázek 6: Seznam podstránek s konkrétní stránkou

33

4.5 Konfigurační soubor aplikace Konfigurační soubor jsem vytvořil pomocí nového formuláře. Samozřejmě jsem mohl využít pro tento účel buď databázi nebo explicitní soubor ve formátu například .txt, ale s těmito zdroji jsem již pracoval, a proto jsem chtěl vyzkoušet novou metodu a to ukládání stavu po zavření windowsForm a jak jsem zjistil, není to až tak těžké, jak jsem zprvu překpokládal. Pro tento problém jsem využil settings.default. Settings nastaveni = Settings.Default; public Config(Povinne_udaje pov_udaje) { checkBox1.Checked = nastaveni.checkBox1; . . nastaveni.checkBox9 = checkBox9.Checked; nastaveni.Save(); Close(); Toto pouze dělá to, že při každém zapnutí formuláře s povinnými údaji přiřadím defaultní nastavení mých nadefinovaných komponent do již vytvořených komponent v okně. Toto probíhá vždy po zapnutí aplikace. Dále již pracuji pouze s defaultními komponentami (s datovým typem bool), které si vždy po zavření formu uloží změněný stav. Tento setting vypadá velmi jednoduše, jak jsem se již zmínil, komponenty jsou nastaveny na datový typ bool.

Obrázek 7: Nastavení komponent 34

Uživatel si pomocí checkboxů vybírá, které dílčí povinné údaje má v plánu vyhledávat. Checkboxy, které nejsou zaškrtnuté se nezobrazí a po dokončení výběru nesmí uživatel zapomenout tento nově vytvořený stav uložit. Pokud si uživatel z nějakého důvodu nebude jistý, zda je tato komponenta zviditelněná stačí se podívat na „info“ s checkboxem, který tento problém ukazuje a samozřejmě je nastaven na vlastnost disabled.

Obrázek 8: Kofigurační formulář

4.6 Regulární výrazy Regulární vyrazy vznikly kvůli důležitému problému a to je efektivně hledat v různě dlouhých řetězcích podle daného vzoru. Regulární výrazy se ovšem dají použít ve všech možných případech, chceme-li pracovat s řetězci. Ať už se jedná o již zmíněné vyhledávání nebo je můžeme také využít při nahrazování nebo pro nějaký test zda daný vzor vyhovuje určitému vzoru [19].

35

4.6.1 Regulární výrazy – shoda se znaky Při kostrukci se využívá metaznaků. Při vyhledávání v nějakém textu (řetězci) se hledá shoda metaznaků s určitým řetězcem. Například hledáme-li v dokumentu slovo Petr, pak regulární výraz pro tento řetězec bude Petr. Chceme-li ovšem vyhledávat trochu pokročileji a trochu na úrovni můžeme si například přidat metaznak tečku namísto písmene e (P.tr). Toto nám najde jakokoukoliv shodu s vyjimkou nového řádku ten bychom museli jestě pořešit metaznakem „\n“ [19].

4.6.2 Regulární výrazy – shoda s pozicí Regulární výrazy umožňují určení, chceme-li hledat vzor na začátku s metaznakem „^“, který dáme před náš vzor. Nebo na konci s metaznakem „$“, který umístíme za náš vzor [19].

4.7 Vyhledání povinných údajů s využitím aplikace Vyhledání povinných údajů jsem řešil s využitím regulárních výrazů a to tak, že jsem si určil, podle čeho budu vyhledávat a co. Nejlepé to lze pochopit na konkrétním příkladu: Regex

regex1

=

new

Regex("(e-mail|email|e-)(:*)[\\n

\\t]*(?<e>[@\\a-zA-Z0-

9]{1,40})");//elektronicka podatelna, email Tento regulární výraz nám říká, že vyhledávám podle email nebo emaile nebo emaile- a to s přeskakováním řádkování, tabulátoru nebo mezery. Vyhledává se všechno od A až po Z včetně číslic od 0 do 9 a důležitý znak v emailu zavináč a to s délkou od 1 do 40 písmen či číslic. <e> toto je proto, abych mohl tento regulární výraz někde zavolat a to konkrétně takto: Match match1 = regex1.Match(pole); if (match1.Success)//nalezeni e-podatelny { textBox3.Text = WebUtility.HtmlDecode(match1.Groups["e"].Value);//dekodovano kvuli @ 36

checkBox11.Checked = true; } else { textBox3.Text = ""; } S využitím webUtility je nutno ještě email dekódovat kvůli speciálním znakům jako je například zavináč. Dalšími regulárními výrazy, které jsem si musel vytvořit, byly například tyto: Regex regex = new Regex("Název(:*)[\\n \\t]*(?[a-žA-Ž ]{1,50})"); //nazev Popisuje nám to, že vyhledávám podle Název nebo Název s dvojtečkou, tento regulární výraz nalezne v kódu dané webové stránky. Samozřejmě, jak je zřejmé, jakmile bude na webové stránce něco jiného, nežli je slovo Název či Název s dvojtečkou, může se stát, že regulární výraz buď nenajde nic, nebo v horším případě, najde úplný nesmysl. A proto je nalezení nesmyslu ošetřeno tím, že si uživatel může pomocí checkboxů odškrtnout vizuálně chybné nalezení daného názvu. Vyhledává se všechna písmena od A až po Ž včetně malých písmen a to s délkou od 1 do 50 znaků.

Regex regex6 = new Regex("www[\\n \\t]*(?(.|\\n){1,20})"); //url Regex regex4 = new Regex("(d|D)ůvod a[\\n \\t]*(?(.|\\n){1,90})"); //duvod zalozeni Regex regex5 = new Regex("(K|k)ontaktní[\\n \\t]*(?<spoj>(.|\\n){1,240})"); //kontaktni spojeni Tento regulární výraz je opravdu asi nejsnadnější neboť si opět jako v předešlých případech určím podle čeho vyhledávám, což jsou samozřejmě, jak je jistě zřejmé, www, důvod, Důvod nebo tyto dvě kombinace s písmenem a nebo Kontaktní nebo kontaktní. Vyhledá se všechno za těmito danými slovy. A s omezením délky u url na dvacet znaků a u důvodu založení na 90 znaků a u kontaktního spojení na maximálně 240 znaků.

37

Jako další regulární výrazy jsem využíval tyto:

Regex regex3 = new Regex("telefon(:*)[\\n \\t]*(?[0-9 ]{1,30})");//tel. cislo Regex regex2 = new Regex("(ID|datová)[\\n \\t]*(?[0-9a-žA-Z: ]{1,27})"); //ID datove schranky Regex regex7 = new Regex("IČ(:*)[\\n \\t]*(?[0-9 ]{1,27})"); //IČ Regex regex8 = new Regex("DIČ(:*)[\\n \\t]*(?[0-9A-Z ]{1,27})"); //DIČ Všechny tyto regulární výrazy jsou velmi podobné. Opět jako u všech předešlých nám ukazují podle čeho vyhledávám, co všechno se má vyhledat a jak kolik znaků se má maximálně vyhledat. Nejdůležitější ještě před konkrétním vyhledáváním, bylo v kódu zobrazovaném v textboxu, nutné odstranit všechny nepotřebné tagy, komentáře, závorky nebo redukce vícero mezer, aby se uživateli zobrazil čistý zdrojový text podobný textu v microsoft wordu. Kokrétně jsem k tomuto kroku využil tyto jednoduché regulární výrazy: Regex.IsMatch(pole, "") //odstraneni komentaru Regex.Replace(pole, "\$|\$", string.Empty); //odstraneni zavorek Regex.Replace(pole, @"\s+", " "); // redukce vice za sebou jdoucich mezer

Tyto povinné údaje samozřejmě úzce souvisejí s konfiguračním souborem, pomocí něhož jsou zobrazovanány či skrývány dílčí povinné údaje, které uživatel již nechce kontrolovat. Analýzu o korektnosti dat po nalezení povinných údajů, provádí uživatel vizuálně, a pokud snad usoudí, že toto hledané slovo je nonsens, potom lze jednoduše slovo smazat a odškrtnout checkbox. Po odškrtnutí checkboxu se změní celkový počet bodů, který je nastaven konstantně na pět, o takové číslo, které je výsledkem po podělení konstanty pět a počtu dílčích vyhledávácích textboxů. Díky lepší korektnosti aplikace jsem proto vytvořil metodu, která při jakékoliv změně v konfiguračním souboru okamžitě přepočítá všechny vyhledávácí textboxy a pokud dojde ke změně, změní se 38

i podělené číslo. Toto je pro případ, že se uživatel později rozhodne nějaký dílčí povinný údaj chvilkově či dlouhodobě nevyužívat.

Metoda, která zjišťuje počet textboxů ve formu s povinnými údaji: private ArrayList GetTextBox(Control c) //arraylist pro ziskani poctu textboxu { ArrayList a = new ArrayList(); if (c.Controls.Count > 0) { foreach (Control c1 in c.Controls) { ArrayList b = GetTextBox(c1); foreach (TextBox tb in b) { a.Add(tb); } } } else { if (c is TextBox) { a.Add(c); } } return a; }

Pro změnu počtu po odškrtnutí checkboxu jsem využil: if (checkBox18.Checked) //osetreni pro manipulaci s checkboxem bez odecitani bodu { Convert.ToDecimal(label13.Text = "0"); return; } decimal odeber = Pocitej(); decimal pom; pom = Convert.ToDecimal(label13.Text); pom -= odeber; label13.Text = Math.Round(pom, 5).ToString(); //vrati zaokrouhlene cislo na pet platnych cislic 39

form.textBox1.Text = label13.Text; if (pom < 0) { label13.Text = "0"; form.textBox1.Text = "0"; return; } Tato metodá nám říká, nakopíruj metodu Pocitej(), která má soustavně přepočítávat počet textboxů a pokud některý je nastaven na .visible = false, pak snižuje postupně dané body. Po přiřazení metody do proměnné odeber, postupně odebírá a vrácí číslo zaokrouhlené na pět platních číslic. Zaokrouhlení jsem tam dal z jediného důvodu, a to proto, jelikož jsou některá čísla ve výsledku periodická. Konkrétní body, které uživatel schválí za vyhovující se automaticky, po zavření formuláře s analýzou povinných údajů, nakopírují do již nepřepisovatelného textboxu v hlavním formuláři. Dále zde nastal problém, abych vyřešil prázdné místo, pokud si uživatel zvolí v konfiguračním souboru například důvod založení a zaškrtne daný checkbox v konfiguračním formuláři. Pro tento účel jsem využil timer, který přemisťuje všechny textboxy tak, aby bylo prázdné místo eliminováno. Ukázka řešení problému s eliminací větších mezer: if ((textBox7.Visible == false) && (textBox3.Visible == false) && (textBox5.Visible == false) && (textBox6.Visible == false) && (textBox13.Visible == false) && (textBox4.Visible == false) && (textBox8.Visible == false) && (textBox9.Visible == false)) { tick_Y_textbox10++; this.textBox10.Location = new Point(tick_X_textBoxes, tick_Y_textbox7); tick_Y_label10++; this.label10.Location = new Point(tick_X_labels, tick_Y_label5); tick_Y_checkbox18++; this.checkBox18.Location = new Point(tick_X_checkBoxes, tick_Y_checkbox10); timer1.Stop();

40

Princip problému je následující: Všem textboxům jsem již na začátku nastavil pevné x-sové a y-nové souřadnice. X-sové souřadnice víme, že se měnit nebudou neboť posouvání je zdola nahoru. Naopak y-nové souřadnice se mění a to tak, že pomocí if zjistím, zda je či není zneviditelněn. Pokud je zneviditelněn zaškrtnutím checkboxu k konfiguračním souboru, zvedám jeho y-novou souřadnici s využitím timeru, dokud nenarazí na shodné souřadnice s viditelným textboxem nad ním. Pokud bychom to uvedli laicky a jestě srozumitelněji: Zde na tomto screenu vidíme devět textboxů:

Obrázek 9: Ověření povinných údajů A takto by to vypadalo, kdybychom zneviditelnili například textboxy URL a E-podatelna:

41

Obrázek 10: Povinné údaje bez URL a E-podatelny

Obrázek 11: Povinné údaje konkrétní stránky

42

4.8 Ověření protokolu IPv6 a zabezpečení DNSSEC 4.8.1 IPv6 „Obsahuje popis jádra nového protokolu, adresování a jiné doprovodné mechanismy“ [16].

4.8.2 Protokol IPv6 Tento protokol vznikal v 90. letech, kdy si lidé začali uvědomovat, že adresní prostor IPv4 není nekonečný. U vzniku IPv6 stály následující požadavky [17]. 

Obrovský adresní prostor, který vystačí navždy



Tři druhy adres: individuální, skupinové a výběrové



Jednotné adresní schéma pro interner i vnitřní sítě



Zvýšení bezpečnosti



Automatická konfigurace



Podpora mobility



Jednoduchý přechod z IPv4 na IPv6

4.8.3 IPv6 adresy v DNS Pro dopředné dotazy vznikl nový typ záznamu AAAA. Pro IPv4 se využívá pouze A a vzhledem k tomu, že délka IPv6 je čtyřnásobná, tak se to odrazilo v názvu [17].

4.8.4 Rozdíly mezi POST a GET Laicky řečeno nejjednodušší a zároveň velmi důležitým rozdílem je ten, že GET je méně bezpečnný, každý totiž může vidět url, které zadáváme. Na rozdíl od POST, kde uživatel nic nevidí. O těchto rozdílem se zmiňuji proto, neboť jsem je potřeboval vědět při ověřování podpody IPv6 a zabezpečení DNSSEC.

43

4.8.5 Ověřování podpory IPv6 s využitím aplikace Tento problém jsem vyřešil s využiváním stránky „www.ready.chair6.net/?url“, která nevyužívá metodu POST, ale metodu GET, což mi velmi ulehčilo práci. Moje myšlenka, jak tento problém vyřešit, byla jednoduchá. Prostě vytvořím metodu, která bude parsovat tu stránku, která ověřuje podporu IPv6 u daného URL. A tak jsem to také udělal. Bohužel tento postup není zcela dokonalý. Neboť jakmile na webové stránce začnou například aktualizace nebo jakmile webová stránka přestane fungovat, nastává bohužel problém i u mé aplikace. Aplikace totiž nebude mít, kde vzít data o podpoře IPv6. Bohužel mě nenapadl lepší způsob, jak tuto úlohu lépe řešit. Ovšem neberme to tak černě, popravdě stačí předělat jeden maximálně dva řádky v kódu a aplikace znovu poběží, jak má. Ukázka metody pro parsování URL u dáné webové stránky: public string GetIpv6Page(string url) // metoda pro stazeni url stranky s metodou GET, ktera kontroluje IPV6 { HttpWebRequest req = (HttpWebRequest)WebRequest.Create("http://ready.chair6.net/?url=" + url); HttpWebResponse res = (HttpWebResponse)req.GetResponse(); Stream r = res.GetResponseStream(); StreamReader reader = new StreamReader(r, Encoding.UTF8); string page = reader.ReadToEnd(); res.Close(); reader.Close(); return page; } Zaprvé si vytvořím požadavek na stránku, kterou můžeme vidět v uvozovkách. Dalším krokem je získat tento požadavek, což nám umožní HTTPWebResponse pak už stačí jen získat stream a nastavit kódování a stránka je stažena z webu.

Dalším a vlastně tím nejdůležitějším krokem, jak již jsem zmiňoval, bylo určit na dané webové stránce co tedy vyhledávat, jak je na kódu níže. tb_web_kod.Text = GetIpv6Page(tbIPv6.Text); int pos = tb_web_kod.Text.IndexOf("IPv6 Connectivity"); // vyhleda na webove strance pozici IPv6 Connectivity if (pos != -1) 44

{ tb_web_kod.SelectionStart = pos; string ipv6 = tb_web_kod.Text.Substring(pos, 120); if (ipv6.IndexOf("PASS") != -1) // vyhleda pozici PASS pokud == -1 => false { Muj_messageBox.MyMessageBox.Show("Ano tato webová stránka má podporu IPv6!"); label7.Text = max_pocet_bodu_ipv6.ToString(); checkBox1.Checked= true; } else { Muj_messageBox.MyMessageBox.Show("Ne tato webová stránka nemá podporu IPv6!"); label7.Text = "0"; checkBox1.Checked = false; } } Zde v IndexOf určuji, co budu vyhledávat na dané stránce konkrétně tedy slovo „IPv6 Connectivity“ a tady, jak již jsem zmiňoval, mohou nastat komplikace, pokud tvůrce tohoto webu změní toto slovo. Potom moje aplikace nevyhledá žádnou shodu a bohužel nezjistí ani podporu IPv6. Dále se hledá další pozice a to konkrétně slovo „PASS“ pro ano tato stránka má připojení k IPv6, jakmile na tomto indexu aplikace nalezne jiné slovo, pak automaticky napíše, že není připojena.

4.8.6 DNSSEC Zvyšuje bezpečnost DNS neboť zabraňuje podvržení falešných, neúplných či jiných abnormálních údajů a to tak, že byl zaveden systém elektronických podpisů doménových zón. DNSSEC je rozšíření DNS, které je samozřejmě zpětně kompatibilní a funguje součastně s DNS. Abychom mohli využívat DNSSEC je nutné zaregistrovat správným způsobem zaregistrovat objekt KEYSET. KEYEST obsahuje například 1 až 9 záznamů, kde každý zaznám obashuje hash veřejného klíče (SHA-1) pomocí něhož nameserver podepíše zónový záznam [18].

45

4.8.7 Ověření DNSSEC s využím aplikace Tento problém jsem řešil podobně jako u ověřování IPv6 ovšem s tím rozdílem, že tentokrát jediná stránka, kterou jsem našel, že by řešila zabezpečení DNSSEC byla „http://www.nic.cz/whois/“. Na stránkách O soutěži Zlatý Erb, jsem zjistil, že tento problém vždy řeší právě stránky nic.cz. Takže můj nápad byl opět velmi podobný jako u IPv6. Zaprvé jsem potřeboval zjistit, jak na těchto stránkách vizuálně uživateli ukážou, že právě jeho zvolená stránka je zabezpečena pomocí DNSSEC. Buhužel při realizaci nastalo pár komplikací. První byla tato stránka má POST a dalším problém byl, že nic.cz využívá obrázku, který nám říká o podpoře DNSSEC, namísto textu. První moje myšlenka byla zkusit nalézt jinou stránku, která má GET ovšem bez výsledku. Takže mi nezbývalo nic jiného než přijít na to, jak rozparsovat stránku s POST. Ukázka metody pro parsování stránky s POST public string GetDNSSEC(string Parameter) // metoda pro strazeni url stranky s metodou POST, ktera kontroluje DNSSEC { var cookies = new CookieContainer(); //vyuziti cookiecontainer bez nej by to nefungovalo !! ServicePointManager.Expect100Continue = false; var request = (HttpWebRequest)WebRequest.Create("http://www.nic.cz/whois/"); request.CookieContainer = cookies; request.Method = "POST"; request.ContentType = "application/x-www-form-urlencoded"; using (var requestStream = request.GetRequestStream()) using (var writer = new StreamWriter(requestStream)) { writer.Write("q=" + Parameter); } using (var responseStream = request.GetResponse().GetResponseStream()) using (var reader = new StreamReader(responseStream)) { return reader.ReadToEnd(); }

Metoda je velmi podobná jako u stránky s GET ovšem jsou tu části, které jsou dost odlišné. Vezměme si například cookieContainer. Toto je zde opravdu velmi důležité získávám cookies bez nich to bohužel nefunguje. Například při realizace jsem prvně 46

toto testoval na stránce, kterou jsem vytvářel ve škole v předmětu „tvorba webových aplikací“. Šlo o to, že jsem znal, jak heslo, tak i login, ovšem dostat se do kódu, který se zobrazí po přihlášení, bylo nevýslovně špatné. První myšlenka byla, ten kód je špatně, ovšem, jakmile jsem zadal jiné nesprávné heslo, tak bylo vše v pořádku. Až po nějaké chvíli mě napadlo přidat do kódu právě cookies. A ano začalo to konečně fungovat. Jakmile jsem korektně rozchodil tuto metodu, další metoda pro ověření, co chci, aby se našlo, už bylo snadné. tb_web_kod.Text = GetDNSSEC(tbDNSSEC.Text); try{ int pos = tb_web_kod.Text.IndexOf("/static/img/"); //vyhleda pozici obrazku na webove strance if (pos != -1) { tb_web_kod.SelectionStart = pos; string DNSsec = tb_web_kod.Text.Substring(pos, 120); if (DNSsec.IndexOf("icon-yes.gif") != -1) //pokud obrazek == - 1 => false { Muj_messageBox.MyMessageBox.Show("Ano tato webová stránka je zabezpečena pomocí DNSSEC!"); label13.Text = max_pocet_bodu_DNSSEC.ToString(); checkBox2.Checked = true; } else { Muj_messageBox.MyMessageBox.Show("Ne tato webová stránka není zabezpečena pomocí DNSSEC!"); label13.Text = "0"; checkBox2.Checked = false; } }

Tato metoda je velmi podobná metodě u hledání podpory IPv6, opět určím, podle čeho vyhledávám. Tady, jak již jsem se zmiňoval je dán obrázek. Pokud se tedy najde „icon-yes.gif“, pak je webová stránka zabezpečena pomocí DNSSEC. Jakmile se nalezne jiný výsledek, analogicky stránka nemá DNSSEC. A výsledek kontroly již jen zobrazím v mém vytvořeném messageBoxu. Dále jsem tam jestě vytvořil metodu, která sečte body, jak za IVp6, tak DNSSEC. Na stránkách O soutěži Zlatý Erb jsem se dočetl,

47

že za splnění těchto dvou kritéríí je celkově pět bodů z toho jsem usoudil 2,5 za IPv6 a 2,5 bodů za DNSSEC. A právě proto bylo nutné vytvářet metodu pro sečtení, i když nepředpokládám to, že by si toto uživatel sám nespočítal, ale jak se říká, proč se zbytečně unavovat tím, co za vás udělá počítač.

Obrázek 12: Ověření IPv6 a DNSSEC Pro uživatele je navíc usnadněno, aby nemusel znovu do těchno textboxů zadávat URL, které má již v hlavním formuláři, tak se mu nakopíruje dané URL z hlavního formuláře přímo do těchto textboxů. Tyto textboxy jsou tu jen proto, aby si uživatel nemusel pamatovat URL, které má na hlavním formuláři. Tyto textboxy jsem ovšem nechal přepisovatelné. Protože může nastat to, že uživatel nebude mít v hlavním formuláři pouze doménu, ale celou adresu s již danou podstránkou a to mu tyto textboxy neověří. Bohužel jsem zde nepořešil tento problém, aby se uživateli zobrazovala pouze doména dané stránky.

4.8.8 Vytvoření vlastního messageBoxu Vlastní messageBox jsem vytvářel z jednoho prostého důvodu. Defaultní messageBox je velmi omezen, ať už se jedná o změnu velikosti či barvy písma. Vytvořil jsem si ho, neboť jsem chtěl, abych uživateli lepé zvýraznil nějaké hlášky například, pokud uživatel 48

v hlavním formuláři zadá předponu https nebo http, pak se mu zobrazí nově vytvořený messageBox, který má červené písmo. A tento problém s defaultním messageboxem, který má nastavenou základní barvu černou, prostě jinak nevyřešíme. Dále jsem tento tzv. „můj“ messageBox využíval též při hláškách o podpoře IPv6, či při ověření zabezpečení DSNSEC. Ukázka vytvořené třídy Muj_messageBox: public class MyLabel : Label { public static Label Set(string Text = "", Font Font = null, Color ForeColor = new Color(), Color BackColor = new Color()) { Label l = new Label(); l.Text = Text; l.Font = (Font == null) ? new Font("Calibri", 12) : Font; l.ForeColor = (ForeColor == new Color()) ? Color.Red : ForeColor; l.BackColor = (BackColor == new Color()) ? SystemColors.Control : BackColor; l.AutoSize = true; return l; } } public class MyButton : Button { public static Button Set(string Text = "", int Width = 102, int Height = 30, Font Font = null, Color ForeColor = new Color(), Color BackColor = new Color()) { Button b = new Button(); b.Text = Text; b.Width = Width; b.Height = Height; b.Font = (Font == null) ? new Font("Calibri", 12) : Font; b.ForeColor = (ForeColor == new Color()) ? Color.Black : ForeColor; b.BackColor = (BackColor == new Color()) ? SystemColors.Control : BackColor; b.UseVisualStyleBackColor = (b.BackColor == SystemColors.Control); return b; } } Zaprvé jsem si vytvořil vlastní nový label a button, u kterých jsem si nastavil můj požadovaný font písma a celkově další důležité vlastnosti. Dalším krokem bylo nastavit sety pro vytvářený messageBox. this.panText = new FlowLayoutPanel(); this.panButtons = new FlowLayoutPanel(); this.SuspendLayout(); 49

// // panText // this.panText.Parent = this; this.panText.AutoScroll = true; this.panText.AutoSize = true; this.panText.AutoSizeMode = AutoSizeMode.GrowAndShrink; this.panText.Margin = new Padding(0); this.panText.MaximumSize = new Size(500, 300); this.panText.MinimumSize = new Size(108, 50); this.panText.Size = new Size(200, 150); // // panButtons // this.panButtons.AutoSize = true; this.panButtons.AutoSizeMode = AutoSizeMode.GrowAndShrink; this.panButtons.FlowDirection = FlowDirection.RightToLeft; this.panButtons.Location = new Point(89, 89); this.panButtons.Margin = new Padding(0); this.panButtons.MaximumSize = new Size(580, 150); this.panButtons.MinimumSize = new Size(108, 0); this.panButtons.Size = new Size(108, 35); // // MyMessageBox // this.AutoScaleDimensions = new SizeF(8F, 19F); this.AutoScaleMode = AutoScaleMode.Font; this.ClientSize = new Size(400, 250); this.Controls.Add(this.panButtons); this.Controls.Add(this.panText); this.Font = new Font("Calibri", 12F, FontStyle.Regular, GraphicsUnit.Point, ((byte)(0))); this.FormBorderStyle = FormBorderStyle.FixedSingle; this.Margin = new Padding(4); this.MaximizeBox = false; this.MinimizeBox = false; this.MinimumSize = new Size(300, 132); this.Name = "MyMessageBox"; this.ShowIcon = false; this.ShowInTaskbar = false; this.StartPosition = FormStartPosition.CenterScreen; this.ResumeLayout(false); this.PerformLayout(); }

A samozřejmě je důležité vytvořit, jak ho budeme zobrazovat, v podstatě se jedná o vytvoření .show, stejně jako tomu je při tvorbě defaultního messageboxu například 50

„defaultmessageBox.show(nějaké parametry se zobrazovanými hláškami)“.

public static string Show(Label Label, string Title = "", List<Button> Buttons = null, PictureBox Image = null) { List Labels = new List(); Labels.Add(Label); return Show(Labels, Title, Buttons, Image); } public static string Show(string Label, string Title = "", List<Button> Buttons = null, PictureBox Image = null) { List Labels = new List(); Labels.Add(MyLabel.Set(Label)); return Show(Labels, Title, Buttons, Image); } public static string Show(List Labels = null, string Title = "", List<Button> Buttons = null, PictureBox Image = null) { if (Labels == null) Labels = new List(); if (Labels.Count == 0) Labels.Add(MyLabel.Set("")); if (Buttons == null) Buttons = new List<Button>(); if (Buttons.Count == 0) Buttons.Add(MyButton.Set("OK")); List<Button> buttons = new List<Button>(Buttons); buttons.Reverse(); int ImageWidth = 0; int ImageHeight = 0; int LabelWidth = 0; int LabelHeight = 0; int ButtonWidth = 0; int ButtonHeight = 0; int TotalWidth = 0; int TotalHeight = 0; MyMessageBox mb = new MyMessageBox(); mb.Text=Title; //Labels List il = new List(); mb.panText.Location = new Point(9 + ImageWidth, 9); foreach (Label l in Labels) { mb.panText.Controls.Add(l); l.Location = new Point(200, 300); l.MaximumSize = new Size(250, 200); il.Add(l.Width); } 51

int mw = Labels.Max(x => x.Width); il.ToString(); Labels.ForEach(l => l.MinimumSize = new Size(Labels.Max(x => x.Width), 1)); mb.panText.Height = Labels.Sum(l => l.Height); mb.panText.MinimumSize = new Size(Labels.Max(x => x.Width) + mb.ScrollBarWidth(Labels), ImageHeight); mb.panText.MaximumSize = new Size(Labels.Max(x => x.Width) + mb.ScrollBarWidth(Labels), 300); LabelWidth = mb.panText.Width; LabelHeight = mb.panText.Height; //Tlacitka foreach (Button b in buttons) { mb.panButtons.Controls.Add(b); b.Location = new Point(3, 3); b.TabIndex = Buttons.FindIndex(i => i.Text == b.Text); b.Click += new EventHandler(mb.Button_Click); } ButtonWidth = mb.panButtons.Width; ButtonHeight = mb.panButtons.Height; //set sirky if (ButtonWidth > ImageWidth + LabelWidth) { Labels.ForEach(l => l.MinimumSize = new Size(ButtonWidth - ImageWidth - mb.ScrollBarWidth(Labels), 1)); mb.panText.Height = Labels.Sum(l => l.Height); mb.panText.MinimumSize = new Size(Labels.Max(x => x.Width) + mb.ScrollBarWidth(Labels), ImageHeight); mb.panText.MaximumSize = new Size(Labels.Max(x => x.Width) + mb.ScrollBarWidth(Labels), 300); LabelWidth = mb.panText.Width; LabelHeight = mb.panText.Height; } TotalWidth = ImageWidth + LabelWidth; //Set vysky TotalHeight = LabelHeight + ButtonHeight; mb.panButtons.Location = new Point(TotalWidth - ButtonWidth + 9, mb.panText.Location.Y + mb.panText.Height); mb.Size = new Size(TotalWidth + 25, TotalHeight + 47); mb.ShowDialog(); return mb.Result; } private FlowLayoutPanel panText; private FlowLayoutPanel panButtons; 52

private int ScrollBarWidth(List Labels) { return (Labels.Sum(l => l.Height) > 300) ? 23 : 6; }

Obrázek 13: Vlastní messageBox

53

5 Závěr Hlavním cílem této práce bylo vytvořit desktopovou aplikaci s možností kontroly povinných údajů a podpory IPv6 včetně zabezpečení DNSSEC na různých webových stránkách. Tato aplikace bude využíváná porotou v soutěži Zlatý Erb. Hlavními požadovanými cíli bylo ověřit validnost webových stránek s využitím W3C. Tato aplikace byla vytvářena na základě požadavku soutěze Zlatý Erb pro zjednodušení práce jednotlivých porotců. Při tvorbě tohoto programu bylo nejprve nutné se sejít se zadavatel a prokonzultovat jeho požadavky a moje připravené nápady. Na základě těchto požadavků jsem vytvořil aplikaci, která pracuje na operačních systémech windows. Největší moje snaha byla v tom, aby tato aplikace byla uživatelsky jednoduchá a i relativně přívětivá a intuitivní. Při vytváření této aplikace můžu s jistotou říct, že jsem se minimálně zlepšil v programovacím jazyku C# a to především prácí s regulárními výrazy. Dále jsem si osvětlil hlavní myšlenku, proč vznikl protokol IPv6 a zabezpečení DNSSEC. Naučil jsem se, jak ukládat stav aplikace s využitím nastavení ve visual studiu, který jsem využil při vytváření konfiguračního formuláře dané aplikace. Díky této práci jsem zjistil, jak jednoduše parsovat jakoukoliv webovou stránku s využitím C# a jak regulární výrazy zjednodušují programování. Největší zkušeností pro mě bylo, že jsem si rozšířil vědomosti ohledně programátorsky hojně využívaných regulárních výrazů. I přes různé obtíže týkající se především vyřešení zabezpečení DNSSEC jsem nakonec splnil všechny zadané cíle. V dalších krocích by mohla být aplikace rozšířena o databázi nebo o další kritéria zejména pro celostátní kola soutěže Zlatý Erb.

54

Seznam použité literatury [1] WEBHOUSE. Propozice soutěže. Zlatyerb.cz [online]. [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://zlatyerb.obce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200005&id=1208&p1=52

[2] Schafer, Steven M. HTML, XHTML a CSS. 4. ed. Praha 7: Grada publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2850-6. [3] Adaptic s.r.o. Tag. Adaptic.cz [online]. ©2005-2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/tag/ [4] Tomáš Erlich. Obecné validace. Tomaserlich.cz [online]. ©2007-2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://tomaserlich.cz/validace-html-validita-html-obecne/ [5] Dušan Janovský. Html encyklopedie. Jakpsatweb.cz [online]. [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/enc/html.html [6] AAA auto. Luxusní auta. aaaauto.cz [online]. ©2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.aaaauto.cz/luxusni vozy/#utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_content=luxusniauta&utm_campaign=cz-car-types1 [7] Dušan Janovský. Css úvod. Jakpsatweb.cz [online]. [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/css/css-uvod.html/ [9] W3school. Aspnet. W3schools.com [online]. ©1999-2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.w3schools.com/aspnet/ [13] Kosek, Jiří. PHP a XML. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2009. ISBN 978-80-247-1116-4. [14] Komplexní web o programování. Csharp. Csharp.aspone.cz [online]. [cit. 2014-29-03]. Dostupné z: http://csharp.aspone.cz/ [15] Mužík M., Krejčí L. C# 2010. Brno: Computer Press a.s., 2010. ISBN 978-80-251-3034-6. [16] CESNET. IPv6. Ipv6.cz [online]. [cit. 2014-27-07]. Dostupné z: https://www.ipv6.cz/Hlavn%C3%AD_strana [17] SATRAPA, Pavel. Internetový protokol IPv6. Americká 23, 120 00 Praha 2: 2002/2008 [cit. 2014-27-07]. ISBN 978-80-904248-0-7. Dostupné z: http://i.iinfo.cz/files/root/k/pavel_satrapa_ipv6_2008.pdf

55

[18] DOMAIN MASTER. Jak funguje DNSSEC. domainmaster.cz [online]. [cit. 2014-27-07]. Dostupné z: http://www.domainmaster.cz/napoveda/castedotazy/ceske-domeny/jak-funguje-system-dnssec-94 [19] ZEZULA. Regulární výrazy. zezula.net [online]. [cit. 2014-28-07]. Dostupné z: http://www.zezula.net/cz/prog/regularni_vyrazy.html [20] LEHOCKÝ, Konstruktory v C#. programujte.com[online]. [cit. 2014-28-07]. Dostupné z: http://programujte.com/clanek/2008031500-konstruktory-v-c

56

Seznam obrázků Obrázek 1: XML stromová struktura .............................................................................. 20 Obrázek 2: Model chování .............................................................................................. 27 Obrázek 3: Hlavní formulář aplikace.............................................................................. 31 Obrázek 4: Hlavní formulář s konkrétní stránkou .......................................................... 31 Obrázek 5: Seznam podstránek....................................................................................... 33 Obrázek 6: Seznam podstránek s konkrétní stránkou ..................................................... 33 Obrázek 7: Nastavení komponent ................................................................................... 34 Obrázek 8: Kofigurační formulář ................................................................................... 35 Obrázek 9: Ověření povinných údajů ............................................................................. 41 Obrázek 10: Povinné údaje bez URL a E-podatelny ...................................................... 42 Obrázek 11: Povinné údaje konkrétní stránky ................................................................ 42 Obrázek 12: Ověření IPv6 a DNSSEC ........................................................................... 48 Obrázek 13: Vlastní messageBox ................................................................................... 53

57

Seznam použitých zkratek HTML – HyperText Markup Language CSS – Cascading Style Sheets ASP.NET – technologie pro vývoj webů založená na CLR C# – moderní objektový programovací jazyk DNSSEC – Domain Name System Security Extensions IPv6 – Internet Protocol Version 6 UML – Unified Modeling Language WinAPI – Windows Application Programming Interface CLR – Common Language Runtime WWW – World Wide Web XML – eXtensible Markup Language URL – Uniform Resource Locator

58

Přílohy 1 Obsah přiloženého CD Na přiloženém CD se v kořenovém adresáři nachází tato bakalářská práce ve formátu bakalarska_prace.pdf s jednoduchým návodem navod.txt pro obsluhu programu. V adresáři validátor se nachazí celý projekt se zdrojovými kódy. Dále je tu samostatný exe soubor a jednoduchý uživatelský manuál.

59

2 Uživatelský manuál 2.1 První spuštění Po prvním spustění si uživatel může povšimnout v horním levém rohu řádek s nápisem zadej adresu. Zde si uživatel přidá adresu webové stránky, kterou hodlá validovat. Ale pozor, zadá-li se adresa s předponou HTTP nebo HTTPS vyskočí hláška, která ho upozorní, aby ji zadal bez těchto předpon. Po kliknutí na tlačítko Načti www si uživatel načte jeho webovou stránku. Uživatel může vidět zdrojový kód webové stránky, který je pro tuto aplikaci nejdůležitější neboť pomocí nehož aplikace pracuje s dalšími dílčími kontrolami. Uživateli je také umožněno, pokud nechce zadávat stránku přímo z webu, otevřít si webovou stránku uloženou v jeho počítači. A to s využítím tlačítek Načti soubor a dále Otevři soubor. Pokud se uživateli zrovna tato adresa nelíbí a vidí již její kód, pak aby ji smazal, musí využít tlačítka pro smazání.

2.2 Ověření povinných údajů Po kliknutí na tlačítko ověření povinných údajů se uživateli zobrazí formulář pro ověření těchto kritérií. Zde si uživatel pomocí tlačítka vyhledej, zobrazí jednotlivá dílčí kritéria, která aplikace vyhledá z kódu na hlavním formuláři. Dále si uživatel může zobrazit body za dílčí povinné údaje. Uživatel má navíc možnost, pokud se mu bude zdát, že aplikace vyhledala například něco jiného, než chtěl nebo nějaký naprostý nesmyl, pak si může kliknout na zatrhnutý box a odškrtnout ho. Tím pádem se sníží celkové body, které mají nastaveny maximum na pět, a toto uživatel může testovat až třeba do nuly bodů. Dále zde uživatel může vidět, že se mu ukazuje nějaký text. Zde se jedná o zdrojový kód z hlavního formuláře, který je očištěn o všechny nedostatky až do tvaru čistého textu.

2.3 Konfigurační soubor Konfiigurační soubor uživatel nalezne, pokud klikne na panel nastavení. K celému panelu se dá samozřejmě, jak je to běžné v každé windowské aplikaci, přistupovat i pomocí zkratek například alt + n = nastavení. Pomocí tohoto formuláře uživatel 60

zaškrtnutím nezobrazí dílčí povinné údaje, které již nehodlá validovat. Pokud je uživatel v rozpacích jestli je například url viditelné či není, stačí se podívat na info, které mu ukazuje nápovědu. Důležité je, aby uživatel po ukončení konfirmačního formuláře nezapomněl všechny změny pomocí tlačítka uložit!

2.4 Přesměrování na validátor W3 Toto je pro uživatele velmi jednoduché stačí pouze kliknout na toto tlačítko a ono se mu odkáže přímo na stránku validátor w3. Toto je vyřešeno tak, že uživatel po přesměrování nemusí na této stránce opět zadávat url webové stránky, kterou hodlá validovat, neboť se mu ukáží přímo chyby jeho webové stránky zadané v aplikaci.

2.5 Vyhledání podstránek Tento formulář je použit proto, aby uživatel nemusel zadávat na hlavním formuláři url i s jeho podstránkami. Uživatel si v tomto formuláři klikne na tlačítko hledej podstránky a zobrazí se mu všechny podstránky dané webové aplikace. Dále má uživatel možnost si vyfiltroval tu, kterou hledá. Toho dosáhne po zadání hledaného slova, které se mu potom obarví žlutě. Po nalezení hledané podstránky ji uživatel může přidat k url na hlavním formuláři a nechat si znovu ověřit tuto konkrétní podstránku, se kterou dále manipuluje.

2.6 Test IPv6 a DNSSEC Po otevření tohoto formuláře si uživatel může okamžitě povšimnout, že se mu zobrazuje url stránky, kterou kontroluje. Bohužel se může stát, že uživatel bude mít již v hlavním formuláři zadané url s již podstránkami, a proto si bude muset dané podstránky před kontrolou smazat. Neboť je dané, aby se zadávala pouze doména. Zobrazení url je zde pouze proto, aby uživatel náhodou nezapomněl, které url kontroluje. Dále již uživateli stačí jen postupně kliknout na daná tlačítka a aplikace mu ukáže požadované výsledky kontrolované webové stránky. Aplikace mu navíc přímo počítá jednotlivé body za IPv6 61

je 2,5 bodů a za DNSSEC také. Jakmile uživatel otestuje i DNSSEC zobrazí se mu navíc i výsledný počet bodů. Tento výsledný počet bodů se mu potom ukazuje i na hlavním formuláři.

2.7 Spočti celkové body Na hlavním formuláři uživatel může vidět body za povinné údaje a body z kotroly IPv6 a DNSSEC. Tlačítko vypočti nic nespočítá, dokud nemá body za obě dané kontroly. Po zaplnění obou boxů se uživateli spočítá součet bodů a součet všech bodů s váhovým koeficientem, který je nastaven podle pravidel na stránkách o soutěži Zlatý Erb.

2.8 Zavření aplikace Zavření je nastaveno na klik na křížek nebo ji lze uzavřít po kliknutí na panelu s názvem aplikace nebo pomocí zkratky alt + F4. U všech těchto možností se aplikace uživatele pokaždé zeptá, zda chce aplikaci skutečně ukončit.

62

Copyright © 2024 ADOC.PUB. All rights reserved.
About Us | Privacy Policy | Terms of Service | Copyright | Contact Us | Cookie Policy

Sign In

Email

Password

Remember me Forgot password?

Our partners will collect data and use cookies for ad personalization and measurement. Learn how we and our ad partner Google, collect and use data. Agree & close

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra elektrotechniky a informatiky Obor Aplikovaná informatika

Recommend Documents

můj nadpis

můj nadpis

Nadpis první úrovně

Nadpis druhé úrovně

Nadpis šesté úrovně