Výsledky 14. Juniorského ekologického projektu s názvem „Energie a životní prostředí“, který se konal od 4.6. do 8.6. 2012 v SOŠ ekologické a potravinářské Veselí nad Lužnicí. Projektu se zúčastnilo 60 studentů z Maďarska, Polska Rakouska a 26 studentů 3. ročníku přírodovědného lycea SOŠEP Veselí n. L. Komunikační řečí byl anglický jazyk. Na závěr projektu se uskutečnila mezinárodní konference za účasti ředitelů partnerských škol z Veselí nad Luţnicí (ČR), Yspertalu (Rakousko), Tokaje (Maďarsko), Cieszyna (Polsko), radních Jihočeského kraje (Ing. Karel Vlasák, Mgr. Jaromír Novák), starosty Veselí nad Luţnicí, zástupců odboru školství, mládeţe a tělovýchovy Krajského úřadu Jihočeského kraje a dalších hostů. Důleţitým přínosem tohoto projektu bylo navázání kontaktů zahraničních studentů, týmová práce ve skupinách na zadaných tématech, vyuţívání odborné angličtiny, konfrontace měřících metod naší školy s metodami vyuţívanými partnerskými školami v Rakousku, Polsku a Maďarsku. Studenti byli rozděleni do 5 mezinárodních skupin a zabývali se těmito tématy: 1. Monitoring radiační situace v okolí JE Temelín 2. Vliv JETE na kvalitu povrchových vod v okolí 3 .Energie slunce 4. Energie biomasy 5. Energie vody 1. Monitoring radiační situace v okolí JE Temelín (18 účastníků, vedoucí skupiny: Ing. Milena Hlásková) Studenti navštívili Jadernou elektrárnu Temelín, kde se seznámili s principem výroby el. energie pomocí jaderného štěpení, navštívili sklad jaderného paliva a strojovnu jaderného reaktoru. Skupina se zabývala monitoringem radiace v okolí Týna nad Vltavou a ve Veselí nad Luţnicí. Měřen byl dávkový příkon za jednu hodinu v mikroSievertech/hod. Naměřené hodnoty studenti porovnávali s limity z atomového zákona č.18/1997 Sb., který udává maximální dávku záření pro civilní osoby a pracovníky v kontrolovaném pásmu. Z výsledků měření vyplynulo, ţe JE Temelín nemá na ţivotní prostředí ţádný vliv. Hodnoty záření jsou mírně zvýšené na kamenném nebo na asfaltovém povrchu. V centru města Veselí nad Luţnicí byly naměřeny niţší radiační hodnoty neţ v Praze. Místa měření: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Okolí Týna nad Vltavou obec Temelín pole u Temelína obec Záluţí - asfaltová silnice austobusová zastávka Zvěrkovice Infocentrum JE Temelín přehrada Hněvkovice Týn nad Vltavou – břeh řeky Vltavy vodní dílo Kořensko - nad přehradou
Veselí nad Lužnicí 1. 2. 3. 4. 5. 6.
centrum města Veselí n. Luţ. u řeky Luţnice nezpevněná cesta u zahrádkářské kolonie ve Veselí n. L. mokrá louka jezírko u “Slepičáku” asfaltová cesta
Mapa měření okolí Týna nad Vltavou
Naměřená data Týn nad Vltavou
Mapa měření Veselí nad Luţnicí
Výsledky měření Veselí nad Luţnicí
2. Vliv JE Temelín na kvalitu povrchových vod v okolí (vedoucí skupiny: Ing. Milan Bumerl,CSc., počet účastníků: 17) Studenti navštívili v rámci zkoumání vlivu JETE na kvalitu povrchových vod jadernou elektrárnu, seznámili se s principem výroby el. energie pomocí jaderného štěpení. Dále si prohlédli sklad jaderného paliva a strojovnu jaderného reaktoru. Odebírali vzorky povrchových vod v okolí elektrárny a stanovovali pH, mnoţství kyslíku ve vodách, konduktivitu, zákal, tvrdost vody, CHSK, obsah fosforečnanů,celkový dusík, obsah sodíku a draslíku. Dle níţe uvedených výsledků je jasné, ţe JE Temelín nemá ţádný vliv na kvalitu povrchových vod.
Vzorek
pH
O2
t
Nasycení kyslíkem
Konduktivita Zákal
mg/l
°C
%
us/cm
FNU
1
4,9
5,3
17,8
58,2
13,4
28
2
4,9
6,4
16,9
69,4
13,4
28
3
5,7
6,1
17,5
67,2
17,2
30
Tvrdost Tvrdost NCHSK PO43vody vody NH4+
N-NO3-
suma Na+ N
mmol/l °dH
mg/l
mg/l
Vzorek
mg/l
mg/l
mg/l
K+
mg/l mg/l
1
0,51
2,86
14
0,12
0,13
0,70
0,83
3,9
1,5
2
0,51
2,86
10
0,15
0,19
0,70
0,89
3,9
1,5
3
0,88
4,94
19
0,35
2,60
1,00
3,60
5,6
2,0
3 .Energie Slunce (vedoucí skupiny: Ing. J. Šašková, 17 účastníků) Studenti se zabývali posouzením vlivu výroby elektrického proudu pomocí fotovoltaických článků. V rámci výzkumu navštívili fotovoltaickou elektrárnu Ševětín a malou solární elektrárnu v obci Ţíšov. Seznámili se s principem výroby elektrické energie a problematickou solárních elektráren v ČR. V rámci projektu srovnali moţnosti vyuţití solární energie v jednotlivých partnerských zemích. Z tohoto srovnání vyplynul překvapivý fakt, ţe ačkoliv Česká republika nemá, co se oslunění týče, ideální podmínky vyuţití solární energie, je zde největší vyuţití této energie ze všech partnerských zemí. Studenti srovnali výhody a nevýhody vyuţití fotovoltaických systémů – největším problémem těchto systémů je poměrně náročná výroba a stále omezené moţnosti recyklace. Pokud jsou tyto systémy umístěny na orné půdě, lze přidat k těmto negativům i zábor zemědělské půdy. Nicméně k výhodám fotovoltaiky nesporně patří to, ţe se jedná o obnovitelný zdroj energie. Pro představu jedna 60 ha elektrárna ročně vyrobí energii aţ pro 8000 domácností. Studenti vypočetli, ţe jedna 60 ha sluneční elektrárna ročně ušetří aţ 4000 tun CO2, který by se uvolnil do atmosféry při výrobě stejného mnoţství energie spálením fosilních paliv. Pozitivní vliv vyuţití solární energie na sníţení globálního oteplování tedy nelze popřít. 4. Energie biomasy (vedoucí skupiny: Mgr. L. Pospíchal, počet účastníků: 17) Tato skupina se zabývala výrobou energie z biomasy. Studenti se zúčastnili exkurze v bioplynové stanici v Třeboni, která je nejstarší funkční bioplynovou stanicí v Evropě ( provoz od roku 1974). Vytápí Lázně Aurora a elektrickou energii dodává do sítě.Dále navštívili skládku komunálního odpadu Fedrpuš a třídící linku v Jindřichově Hradci. Zde se dozvěděli informace ohledně vyuţití skládkového plynu. Studenti zhodnotili výhody a nevýhody získávání energie z bioplynu. V navštívené skládce Fedrpuš se odpad bez uţitku uloţí a zaveze, zatímco v Rakousku se komunální odpad kompletně spaluje a vzniklá tepelná energie se vyuţívá na vytápění budov a výrobu elektrické energie. 5 .Energie vody (vedoucí skupiny: Mgr. M. Sýkorová, počet účastníků: 17) Studenti v rámci projektu navštívili vodní elektrárnu Lipno, malou vodní elektrárnu „ U jezu“ ve Veselí nad Luţnicí, vodní elektrárnu v Jindřichově Hradci. Seznámili se s principem výroby elektrické energie ve vodní elektrárně, srovnali účinky malých vodních elektráren a velkých vodních elektráren na ţivotní prostředí. Porovnali také vyuţití vodní energie
v partnerských zemích. Nejvíce vyuţívá vodní energii Rakousko - 55%, Polsko - 3,46 %, ČR - 3% a nejméně Maďarsko s pouhými 0,51%. Studenti se zabývali moţnostmi vyuţití jednotlivých druhů turbín v závislosti na průtocích a spádech. V porovnání výhod a nevýhod vyuţití vodní energie jasně převaţují klady – nevznikají emise, vodní elektrárna je 100% recyklovatelná. Hydroenergetický potenciál povodí řek v celé Evropě je vyuţit z 85%, moţnosti vyuţití vodní energie jsou tedy velmi omezené. Proč ale nevyuţít i těch zbývajících 15% , pokud to nenaruší ţivotní prostředí.