Masarykova Univerzita Fakulta Sportovních Studií Katedra společenských věd ve sportu
Vysílání sportovního kanálu ČT4 Sport v roce 2006 Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Mgr. Viktor Pruša
Tomáš Dvořák UČO: 360182 Obor: MAN
Brno, 2012
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Fakulty sportovních studií a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne 15. 4. 2012
podpis
Poděkování Chtěl bych poděkovat panu Mgr. Viktoru Prušovi za odborné vedení bakalářské práce, za ochotu při konzultacích, za všechny důležité informace a rady.
Obsah Úvod .........................................................................................................................5 1. Literární přehled dané problematiky ...................................................................6 1.1. Pojem sport ................................................................................................6 1.2. Počátky sportu v masových médiích .........................................................6 1.3. Vztah televizního média, sportu a společnosti ...........................................9 1.3.1. Vztah televize a sportu .......................................................................9 1.3.2. Vztah televize a diváka ....................................................................10 1.4. Stav digitálního vysílání na českém území 2000 - 2006 ..........................12 1. 5. Čtvrtý program ČT ..................................................................................12 1. 6. Čtvrtý program bude sportovní ...............................................................13 1. 7. Sportovní redaktoři spojení se vznikem ČT4 Sport ...............................15 1. 8. Konkurenti ČT4 Sport v roce 2006 .........................................................17 2. Cíl práce, výzkumné otázky a úkoly práce .......................................................18 2. 1. Cíl práce ..................................................................................................18 2. 2. Výzkumné otázky....................................................................................18 2. 3. Úkoly práce .............................................................................................18 3. Metodika práce ..................................................................................................19 3. 1. Charakteristika souboru ..........................................................................19 3. 2. Stav výzkumu v praxi..............................................................................19 4. Výsledky ...........................................................................................................21 4. 1. Druhý a třetí den vysílání ČT4 Sport .....................................................21 4. 2. Významné sportovní akce vysílané na ČT4 Sport v roce 2006 ..............22 4. 3. Vysílání jednotlivých druhů pořadů na ČT4 Sport v roce 2006 ............27 4. 4. Nejčastěji vysílané sporty na ČT4 Sport v roce 2006 .............................31 4. 5. Sledovanost ČT4 Sport v roce 2006 .......................................................45 5. Diskuze ..............................................................................................................48 6. Závěr .................................................................................................................51 Literatura a zdroje ..................................................................................................52 Resumé ...................................................................................................................54
Úvod Sport zpopularizovala především televize, která díky globalizaci přináší sportovní podívanou téměř do každé domácnosti. Hlavně vrcholový sport svými, velmi atraktivními přenosy, předstihuje jiné druhy televizní zábavy (Děkanovský, 2008). V České republice sport v televizi vždy přitahoval diváky. Bylo jasné, že nejen díky velké oblibě u diváků, ale také pro velké množství již nakoupených vysílacích práv na sportovní přenosy, není vyhovující vysílání sportu pouze na jednom programu České televize (ČT). Byl to rok 2006, kdy se sportovní diváci ČT dočkali spuštění nového digitálního veřejnoprávního sportovního kanálu ČT4 Sport, jehož vznik souvisel i s počátky digitalizace v České republice (ČR). Pro první vysílací den nového kanálu byl zvolen den zahájení XX. Zimních olympijských her (ZOH) v Turíně. Český divák získal možnost sledovat přímé přenosy, záznamy, sestřihy, besedy atd. ze sportovního prostředí v daleko větším množství. Na rok 2011 připadlo páté výročí vysílání tohoto kanálu. Téma bakalářské práce jsem si vybral proto, že v televizi je mým nejoblíbenějším tématem sport, který sleduji nejvíce právě na veřejnoprávním sportovním kanálu ČT4 Sport a zajímalo mě, za jakých okolností tento kanál započal své vysílání a jaké bylo jeho programové složení v prvním roce jeho spuštění. V práci nejdříve přiblížíme okolnosti vzniku nového kanálu ČT a metodou pozorování provedeme sběr dat o vysílání sportovního veřejnoprávního kanálu ČT4 Sport v prvním roce jeho působení. Česká televize měla před spuštěním svého čtvrtého kanálu určité představy a plány o jeho programovém složení. Vyhodnocením získaných informací zjistíme, jak se tyto představy a plány naplnily a které sporty mohli diváci nejčastěji spatřit ve vysílání ČT4 Sport. Tato práce může být podkladem pro diplomovou práci, která by monitorovala další vybraný rok vysílání ČT4 Sport a ještě lépe tak posoudila, jak se prvotní představy a plány ohledně vysílání ČT4 Sport v dalších letech měnily, kterým směrem se ČT4 Sport ve skladbě svých pořadů posunul, či jak se změnilo konkurenční prostředí.
5
1.
Literární přehled dané problematiky 1.1.
Pojem sport
Slovo sport je cizího významu, což si mnoho lidí již ani neuvědomuje. Aby bylo možno se zamyslet, jaké místo ve společnosti sport zaujímá, je vhodné ho nejdříve definovat. „Za prvé: tělesná cvičení, pohybová činnost, hry apod. prováděné zpravidla soutěživou formou a organizovaně. Za druhé: jakákoliv jiná činnost provozovaná ze záliby a pro zábavu“ (Klimeš, 1994, s. 725). Například šachy či modelářství jsou sporty, kde pohyb sportovce není důležitý pro jeho úspěch, a proto by měla definice sportu vycházet hlavně z jeho podstaty. „Bez pochybností můžeme sport zařadit do širšího rámce her“ (Děkanovský, 2008, s. 22). Baron Pierre de Coubertin, zakladatel moderních Olympijských her viděl sport především jako hru se smyslem pro fair play a jeho původní ideály sportu směřovaly k tomu, aby se mezi národy rozšířila komunikace, vytvářela kulturní ekonomická i politická spolupráce (Sekot, 2006). Sport se dnes mění spolu s dynamicky se měnící společností, která je zaměřená stále více na konzum, komerci a globalizaci a jeho původní myšlenka, že jde především o hru se smyslem pro fair play, se postupně vytrácí.
1.2.
Počátky sportu v masových médiích
Všechna média, od novin po internet, mají v poslední době velký společenský význam hlavně proto, že pravidelně podávají informace velkému počtu diváků či čtenářů. Díky velkému technickému rozvoji v druhé polovině dvacátého století, se médiím podařilo proniknout téměř do celého světa. „Masová média představují významnou součást života moderních společností“ (Bednařík, Jirák & Köpplová, 2003, s. 9). ČT4 Sport je součástí masového média televize, a proto v následujících podkapitolách přiblížím počátky sportu ve třech nejstarších médiích tisku, rozhlasu a televizi.
6
Počátky sportu v tisku „Sociologická literatura dokládá dlouhodobě rostoucí provázanost světa sportu a masových médií. Jsme tak možná překvapeni informací, že již kolem roku 1750 tvořilo zpravodajství z kriketových zápasů důležitou součást londýnských novinových zpráv“ (Sekot, 2006, s. 203). Začátkem 20. století mohli sportovní fanoušci najít na stránkách novin výsledky jen dvou až tří zápasů. Teprve od konce dvacátých let, kdy se stále více začal prosazovat profesionální sport a celkově popularita sportu rostla, začínalo mít sportovní zpravodajství v tisku dnešní podobu. Ve druhé polovině 20. století už vznikají první sportovní deníky i týdeníky (Sekot, 2003). Na dnešním trhu jsou pro sportovní fanoušky k dispozici především periodicky vycházející deníky (většinou měsíční) s tématikou technických sportů, jako je lyžování, snowboarding, cyklistika, motokros, střelba, hokej, fotbal apod. (Sekot, 2003). V současnosti všechny velké deníky obsahují sportovní stránky většinou umístěné v zadní části. Jen důležité sportovní události se objevují na titulních stranách těchto deníků (Děkanovský, 2008). Počátky sportu v rozhlase Konkurentem tisku se ve 20. letech dvacátého stolení stává rozhlas. První pravidelné rozhlasové vysílání na světě provedla stanice KDKA v USA v roce 1921. V Československu bylo zahájeno první pravidelné rozhlasové vysílání na stanici Radiojournal v roce 1923 a v roce 1924 z ní byl vysílán první sportovní přenos, boxerský turnaj v Praze (www.mediasetbox.cz). „První skutečnou sportovní reportáží v Evropě zprostředkovanou přímo z místa konání, se stal přenos z fotbalového utkání mezi pražskou Slávií a maďarskou Hungarií v neděli 3. října 1926 na Letné“(Bednařík, Jirák & Köpplová, 2003, s. 18). Tento zápas zařadila do svého programu opět stanice Radiojournal. V roce 1927 pak byla poprvé v historii vysílána sportovní reportáž ze zahraničí, a to z mezinárodního fotbalového utkání mezi Československem a Jugoslávií ze Záhřebu (byla vysílána srbochorvatsky a česky).
7
Ve vysílání přenosů z mezistátních utkání ze zahraničí tak dosáhl Radiojournal světový primát (www.radiotv.cz). Rozhlas byl do doby, než se masově rozšířilo televizní vysílání, důležitým šiřitelem sportu. Počátky sportu v televizi První pravidelné televizní vysílání na světě bylo zahájeno 22. 3. 1935 z berlínského vysílače, 2. 11. 1936 pak začala pravidelně vysílat do té doby rozhlasová stanice BBC 1. V historii první živě přenášené vysílání na světě, byl sportovní přenos z letní olympiády v Berlíně 1936 (www.mediaguru.cz). V Československu došlo k prvnímu veřejnému televiznímu vysílání dne 1. 5.1953 a 25. 2. 1954 začalo pravidelné vysílání. Dne 11. 2. 1955 vysílala Československá televize poprvé mimo prostory televizního studia, kdy byl odvysílán přenos hokejového utkání Praha - Leksand IF. V roce 1955 pak následovalo vysílání dalších sportovních přenosů, a to fotbalové zápasy, cyklistický Závod míru a 1. celostátní spartakiáda. Sportovní přenosy se staly trvalou součástí televizního programu. První přímý přenos ze zahraničí uskutečnila Československá televize v lednu roku 1956, a to ze zimních olympijských her v italské Cortině d´Ampezzo (www.louc.cz). V březnu 1956 se poprvé vysílaly týdenní sportovní Branky-body-vteřiny, které jsou nejstarším nepřetržitým vysílaným pořadem v dnešní České televizi. V létě 1957 se poprvé vysílalo do zemí Eurovize2 z Prahy a byl to opět sportovní přenos, a to mistrovství Evropy (ME) v boxu ze Štvanice (www.louc.cz). Také první barevný přímý přenos v Československé televizi byl sportovní. Dne 14. února 1970 viděli diváci poprvé vysílání v barvě z mistrovství světa (MS) v lyžování konané ve Vysokých Tatrách (www.ihned.cz). V počátcích televizního vysílání právě přenosy sportovních událostí byly těmi programy, které byly vybrány pro první televizní přenosy, neboť sport vždy přitahoval zájem diváků a je dodnes zárukou sledovanosti pro televizní společnosti. 1 2
BBC - British Broadcasting Corporation Eurovize - organizace televizních společností západoevropských zemí
8
1.3. Vztah televizního média, sportu a společnosti Součástí mediálního sportovního komplexu jsou masová média, společnost a sport. „V jeho rámci na jedné straně stojí vedle sebe sportovní a mediální organizace, na druhé straně marketingové organizace a uprostřed jako výsledek působení pak medializovaný sport“ (Sekot 2006, s. 204). Společnost, sport i média se přizpůsobují kulturnímu, politickému a ekonomickému vývoji, ale také ho ovlivňují. Svět, jehož je sport důležitou součástí, je dnes řízen médii. „ Zájem veřejnosti o sport prodělal ve druhé polovině 20. století obrovský vzestup právě díky neuvěřitelnému rozmachu prostředků masové komunikace“ (Děkanovský, 2008, s. 11).
1.3.1. Vztah televize a sportu Televize je médiem, v kterém mají různé druhy sportu největší možnost se zviditelnit. „Televize vybočuje z řady mediálních prostředků nejen svojí bezkonkurenční diváckou masovostí, ale i tím, že věnuje obrovské finanční prostředky na nákup přenosových práv“ (Sekot, 2003, s. 156). Tyto prostředky spolu s příjmy od sponzorů jsou pro sport nevídaným zdrojem příjmů a ty profesionální sporty, které jsou na médiích značně ekonomicky závislé a chtějí mít své místo v médiích a tedy i přízeň sponzorů, musí reagovat na zlepšení sledovanosti např. změnou pravidel (Sekot, 2003). Např. v tenise byla zavedena zkrácená hra (tzv. tiebreak), aby hra byla více atraktivní pro diváky. „Snaha upravit pravidla sportovní disciplíny tak, aby její soutěže získaly odhadnutelnou časovou délku, akceptovatelnou televizí, je jen jedním ze směrů, kterým média vyvíjejí na sport tlak“ (Děkanovský, 2008, s. 159). U velkých sportovních událostí (např. olympijské hry) je program úmyslně rozložen tak, aby soutěže pojaly i víkendy, neboť ty jsou pro diváky nejatraktivnějším vysílacím časem. „Televizní společnosti se navíc snaží lobovat v procesu výběru místa konání vrcholových sportovních událostí, nejmocnější americké mediální společnosti jako NBC (National Broadcasting Company) přirozeně sledují výhody domácího reklamního trhu“ (Sekot, 2006, s. 205).
9
Média vždy upřednostňují živé vstupy ze sportovních událostí, neboť nejlépe ze všeho propagují sportovní zábavu. Také zadavatelé reklam a sponzoři se snaží, aby jejich loga byla co nejlépe vidět nejen na dresech sportovců, ale i na stadionech či v sportovních halách. Mediální sport se zaměřuje především na vrcholový elitní sport, který je plný mediálních hvězd, aby připoutal co nejvíce diváků, kteří budou spotřebovávat reklamní produkty (Sekot, 2006). Asi nejlepší příklad toho jak fungují vztahy mezi sportovními organizacemi, masovými médii a reklamními agenturami, je prostředí automobilových závodů Formule 1. „Formule 1 se stala postupem času globálním komerčním podnikem, který expanduje svým vlivem nejen na ekonomické scéně, ale i ve sportu, který právě zde nejzřetelněji reflektuje svoji krajní provázanost na masová média“ (Sekot, 2006, s. 211). Pro rekreační masový sport, který není pro média zajímavý, neboť neprodukuje divácky přitažlivé sportovní hvězdy a nemá zisky z poplatků za poskytnutá televizní práva a za reklamní vstupy, které jsou v 90 % navázané právě na atraktivitu vybraných vrcholových sportů a jejich hvězd, bude v médiích v budoucnu stále méně místa (Sekot, 2006). Dobrým počinem pro menšinové sporty může být zákon č. 302 ze dne 6. 9. 2011, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a kde se v § 11 doplnil odst. 3, dle kterého mimo jiné musí ČT příjmy z reklam na sportovním kanálu ČT4 využít na výrobu sportovních pořadů, a tím tak má možnost podporovat především menšinové sporty (www.psp.cz). 1.3.2. Vztah televize a diváka Kromě diváků, kteří podporují své družstvo přímo na stadionu, existuje mnohem početnější skupina diváků, kteří nefandí na stadionech, ale sledují sportovní utkání v televizi či rozhlasu. „Tito v podstatě zprostředkovaní (nepřímí) diváci tvoří společenství, jehož velikost je značně proměnlivá a kolísá hlavně s přitažlivostí sportovního utkání“ (Slepička, 1990, s. 182). Televizní divák nemá bezprostřední kontakt s danou sportovní událostí, ale na druhé straně mu televizní technika umožňuje pomocí zpomalených a
10
opakovaných záběrů postřehnout více technických detailů. Paradoxně tak mohou mít diváci u televize lepší informace o tom co se děje na stadionu, než divák v hledišti. Když mohou televizní diváci sledovat detailní záběry opakovaně a i několikrát dokola, může tak být pro ně toto sledování dramatičtější a může jim tak vynahradit jejich nepřítomnost na stadionu (Slepička, 1990). „Vedle nesporného vlivu televize na diváckou návštěvnost má televizní přenos i přímý vliv na diváka“ (Slepička, 1990, str. 188). Divák získává prostřednictvím televizního sportovního přenosu informace o dané sportovní události, výkonech sportovců, pravidlech vysílaného sportu atd. a na jejich základě si formuje svůj postoj ke sportu a tělesnému pohybu vůbec. Televizní sportovní přenos sám o sobě může mít na diváka kladný vliv. Záleží totiž především na mladých divácích, jestli si dokážou sledováním sportovní události, kde se dodržují pravidla fair play, tato pozitiva přenést do skutečného života. Vysílaný sport v televizi neovlivňuje jen diváky, co s aktivním sportem ještě nezačali, ale i sportovce a jejich trenéry, kteří mohou prostřednictvím televizního přenosu (především zpomalených opakovaných záběrů) pozorovat techniku těch nejlepších sportovců a získat tak nové informace pro zlepšení techniky své (Slepička, 1990). Televizní sportovní přenos může mít na diváka i negativní vliv. Dramatičnost vysílané sportovní události bývá bohužel kvůli vyšší atraktivnosti pro diváky, zvyšována například i detailním opakováním hrubých zákroků sportovců. Třeba v NHL3 je pro zvýšení atraktivity zápasů běžné vyvolání úmyslné bitky „bitkaři“, jejichž hlavním úkolem na hřišti je pobavit diváky vyprovokováním konfliktu a následným „bojem“ se soupeřem. Pro mladé začínající sportovce, kteří ještě nemají vlastní názory ani zkušenosti a špatně odlišují „hrané divadlo“ pro diváky a opravdovou touhu někomu ublížit, mohou být tyto ukázky „sportovní zábavy“ nebezpečné v tom, že je mohou chtít napodobit. V dnešní době je televize přesycena násilnými scénami jak ve filmech, tak i ve zpravodajstvích.
3
NHL (National Hockey League) prestižní hokejová liga, které se účastní týmy z USA a Kanady.
11
1.4. Stav digitálního vysílání na českém území 2000 - 2006 V červenci roku 1997 na zasedání Evropské konference správy pošt a telekomunikací v britském Chesteru, podepsala Česká republika mezinárodní "Vícestrannou koordinační dohodu o technických podmínkách, koordinačních principech a postupech pro zavádění zemské digitální televize" a zavázala se tak např. k tomu, že zpracuje koncepci rozvoje televizního vysílání do roku 2005, provede rozbor možnosti pokrytí ČR signálem digitální televize a připraví experimentální vysílání. V ČR začal zkušební provoz digitálního multiplexu v roce 2000, kdy ho začaly vysílat České Radiokomunikace (provozující sítě zemských vysílačů) a firma Czech DVB Group (zajišťující digitální vysílání českých programů přes satelitní službu CzechLink). V roce 2004 se pak k této dvojici připojil Český Telecom (od 1. 9. 2006 Telefónica O2 Czech Republic). Český telekomunikační ústav vydal 15. 7. 2004 těmto společnostem povolení ke zřizování a provozování tří sítí vysílačů DVB-T (www.digizone.cz). Tři přechodné multiplexy byly označeny A, B a C. Síť A připadla Českým Radiokomunikacím, multiplex B firmě Czech Digital Group a síť C Českému Telecomu. 21. 10. 2005 přešel zkušební provoz sítě A na řádné vysílání. Jeho signál byl v té době dostupný stále jen pro obyvatele Prahy a části středních Čech. Síť A se začala rozšiřovat dále do ČR. V prosinci 2005 začalo digitální vysílání Brna a okolí a začátkem února 2006 také v Ostravě. K dalšímu rozšíření multiplexu A pak došlo v listopadu 2006 na Domažlicku. Rozšíření řádného vysílání bylo spojeno s počátkem vysílání nového sportovního kanálu ČT4 Sport dne 10. 2. 2006 (www.digizone.cz).
1.5.
Čtvrtý program ČT
V této kapitole jsme přiblížili okolnosti rozhodování o typu čtvrtého kanálu ČT. Již za generálního ředitele ČT Jiřího Balvína, který stál v čele ČT od 9. 2. 2001do 27. 11. 2002, existoval plán zřídit speciální sportovní kanál České televize, a to již od září 2003, kdy se počítalo s tím, že ČT začne vysílat v DVB-T. Po odvolání generálního ředitele Balvína se však ČT zaměřila jen na spuštění zpravodajského kanálu ČT24, jehož vznik také plánovala. Jak již bylo v předchozí
12
podkapitole uvedeno, začalo v říjnu 2005 řádné digitální vysílání. V této době byl již v provozu zpravodajský kanál ČT24 (od 2. 5. 2005) ale nebylo ještě rozhodnuto, který druh pořadu doplní ČT1, ČT2 a ČT24. Tehdejší generální ředitel ČT Jiří Janeček se klonil spíše k typu vzdělávacího či dokumentárního kanálu, jenže sportovní program by byl nejen levnější (bylo nakoupeno mnoho vysílacích práv a mohlo se využít i bohatého archivu), ale pro diváky také atraktivnější, a že dle názoru šéfredaktora Redakce sportu ČT Otakara Černého (ve funkci od roku 2002 doposud), věnovala Česká televize sportu daleko nejvíce prostoru ze všech veřejnoprávních stanic v Evropě, a proto dle něho byl vznik samostatného sportovního kanálu na místě. V té době měla Česká televize tolik vysílacích práv, že by je využila bez problému i na dvou sportovních kanálech (www.digizone.cz).
1.6. Čtvrtý program bude sportovní V září 2005 nechala redakce sportu jménem České televize registrovat u Úřadu průmyslového vlastnictví Logo a název ČT4 Sport. Tento krok napovídal, že čtvrtým programem ČT, který doplní ČT1, ČT2 a ČT24, bude program sportovní (www.digizone.cz). Protože rok 2006 měl být rokem olympijským (ZOH v Turíně) nabízelo se, že tento program bude spuštěn v souvislosti se zahájením těchto her v únoru 2006. Sport předtím nabízela Česká televize jen na ČT2, a proto vznikly diskuze, jak si vysílání této velké události tyto dva kanály rozdělí. Protože vyhláška Ministerstva kultury4 určuje důležité sportovní akce (Olympijské hry, MS apod.), které mají být přístupné všem divákům na neplacených a volně vysílajících kanálech, nebylo možné v plánované době vzniku nového digitálně vysílaného kanálu ČT4 Sport převést tyto důležité sportovní přenosy z ČT2 na tento sportovní kanál. Tato vyhláška by totiž byla porušena, neboť v té době probíhalo pozemní digitální vysílání jen v několika městech ČR (www.digizone.cz). 4
Předpis č. 233/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva kultury, stanovuje dle § 33 odst. 3 Zákona č. 231/2001, ze dne 17. května 2001 o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, Seznam událostí značného společenského významu
13
Na ČT4 Sport se mohl vysílat veškerý sport, který by chtěla ČT nabízet až po pokrytí signálem 95% obyvatel (www.digizone.cz). Dne 30. 1. 2006 šéfredaktor redakce sportu ČT Otakar Černý na tiskové konferenci na Kavčích horách, potvrdil, že nový sportovní kanál ČT 4 Sport začne své vysílání Zimními olympijskými hrami v Turíně jako doplňkový kanál ČT2, s tím, že zahájí každý den hodinovým sestřihem událostí z předchozího dne od 9:00 - 10:00 a pak budou následovat přenosy a záznamy až do půlnoci. Během ZOH by se mělo vysílat 15h denně. Po olympiádě se vysílání ČT 4 Sport mělo rozšířit na 16h denně a každý den by mělo nabídnout minimálně jeden přímý přenos libovolné sportovní události (www.digizone.cz). Další informace (již ze dne zahájení vysílání) hovořila o tom, že Česká televize slibuje každý měsíc přinést na ČT4 Sport jednu velkou akci (www.parabola.cz). Česká televize věděla, že u české populace jsou dvěma nejpopulárnějšími sporty fotbal a hokej, a že v programu ČT4 Sport musí myslet na fanoušky těchto sportů. Počítalo se s přenosy důležitých utkání fotbalové Ligy mistrů či MS ve fotbale, které ale měl vysílat i ČT2 s tím, že na novém sportovním kanálu by běžel přenos z méně důležitého utkání (bez účasti české reprezentace) než na ČT2. O Gambrinus ligu neměla dle Otakara Černého ČT zájem, neboť produkt poškozený korupční aférou na veřejnoprávní televizi nepatří. Také ji v té době vysílaly komerční televize Nova i Prima (www.digizone.cz). Co se hokeje týče, potvrdil Otakar Černý, že ČT vlastní vysílací práva na téměř všechny divácky atraktivní přenosy. Paralelně by se vysílala například hokejová extraliga s tím, že ČT2 by opět vysílala atraktivnější zápasy a sportovní kanál ty méně atraktivní (www.digizone.cz). Česká televize měla představu, že ČT4 Sport jako kanál veřejnoprávní by měl přinášet mnohem více menšinových sportů než komerční televize. Z nepříliš medializovaných sportů chtěl Otakar Černý dostat do vysílání ČT4 Sport například volejbal, házenou, florbal, futsal či golf. O golfu pak Otakar Černý řekl, že je to jediný sport, který zatím v ČT nedávali (www.digizone.cz).
14
Sportovní veřejnoprávní program měl také vysílat více domácích soutěží. Představa ČT byla, že ČT4 Sport bude diváky seznamovat s těmito přenosy jednou ve všední den a dvakrát o víkendu (www.parabola.cz). Otakar Černý také počítal s tím, že by se mohlo podařit zařadit do vysílání takové sportovní akce, jako je tenisový nejprestižnější turnaj Wimbledon či cyklistický Tour de France. ČT 4 Sport by také neměl vysílat žádné zprávy a kromě živých přenosů a záznamů by se ve vysílání měly objevit specializované sportovní magazíny, besedy či dokumenty (www.digizone.cz).
1.7.
Sportovní redaktoři spojení se vznikem ČT4 Sport
V redakci sportu ČT v současnosti pracuje 45 pracovníků, z toho devět ve vedení redakce, sedm fotbalových komentátorů, pět hokejových komentátorů, čtyři moderátoři pořadu Branky, body, sekundy a 12 reportérů (www. ceskatelevize.cz). V této kapitole jsme stručně představili čtyři osobnosti z vedení redakce sportu ČT, kteří byli u zrodu ČT4 Sport. Otakar Černý – šéfredaktor, absolvent Pedagogické fakulty UK v Praze. Otakar Černý již od roku 1969 pracoval jako externí člen Redakce sportu, po roce 1989 působil v Redakci zpravodajství. Moderoval také politické diskusní pořady (Co týden dal a Debata). Po roce 1998 působil jako komentátor v denním tisku a jako mluvčí ministra zdravotnictví Bohumila Fišera. V roce 2002 se vrátil do České televize, kde dodnes působí jako šéfredaktor Redakce sportu ČT. Za svou televizní kariéru zvládnul přes 500 přímých přenosů, 500 komentářů a námětů, jako sportovní zpravodaj 5000 reportáží, a také se podílel na 50 dokumentárních filmech (www. ceskatelevize.cz). Vladimír Drbohlav – absolvent FSVP a FŽ UK Praha, člen pléna Českého olympijského výboru, klubu Fair play při ČOV,České olympijské akademie, a člen výboru Klubu sportovních novinářů ČR.
15
Redakční zařazení - vedoucí oddělení mezinárodních přenosů (dojednává televizní vysílací práva pro Českou televizi na jednotlivé sportovní události), koordinátor zpravodajství EBU5, komentátor/atletika.). Televizní práce - komentátor ceremoniálů, rok 2006 - vedoucí štábu ČT na ZOH v Turíně, ME atletika Göteborg (komentátor), koordinace MS v ledním hokeji
v Rize
(www.
ceskatelevize.cz,
www.
atletikavselijak.estranky.cz,
ceskatelevize.cz). Michal Dusík – absolvent MFF UK, externím členem Redakce sportu ČT od 1993 do 1994, zaměstnán v Redakci zpravodajství ČT od 1994. Redakční zařazení – komentátor hokeje, atletiky, sportovní střelby, snowboardu, lyžařské akrobacie atd. Televizní práce – k 31. 12. 2006 komentoval více než 600 sportovních akcí, od 1997 moderátor BULY, Studio fotbal: reportér od 1998. Rok 2006 – přímé přenosy ze ZOH v Turíně a z MS v hokeji v Rize, „team leader“ operace MS fotbal (www. ceskatelevize.cz). Robert Záruba – český sportovní redaktor a televizní komentátor, absolvent FŽ UK Praha, zaměstnán v Redakci zpravodajství ČT 1. 6. 1990 - 31. 8. 1998, od 15. 8. 2000 - doposud. Redakční zařazení – šéfkomentátor, komentátor - hokej, baseball, softbal, florbal. Televizní práce – Buly, přímé přenosy z hokejových zápasů české ligy, národního týmu, MS, olympijských her (ZOH 2006), přímé přenosy z dalších sportů (www. ceskatelevize.cz).
5
EBU - European Broadcasting Union (Evropská vysílací unie)
16
1.8. Konkurenti ČT4 Sport v roce 2006 Když bylo rozhodnuto, že Česká televize přijde s novým kanálem, který bude sportovní, bylo jasné, že stávající sportovní kanály dostupné v té době pro diváky v ČR budou muset s novou konkurencí počítat. Například sportovní kanál Eurosport, který v té době nabízel přes kabel a satelit hned dva programy s celodenním vysíláním především v angličtině a v češtině, zareagoval tím, že hned od 1. 1. 2006 přešel plně na češtinu a tím se během ZOH 2006 v Turínu stal nejvážnější domácí konkurencí České televize. Eurosport ovšem vysílal olympiádu jen na jednom programu na rozdíl od České televize, která ji zařadila na ČT2 i ČT4 Sport (www.digizone.cz). Další sportovní kanál v češtině, kabelová a satelitní stanice Galaxie sport6, v době vysílání XX. ZOH nebyla konkurentem České televize, neboť do svého programu zimní olympiádu nezařadila. Teprve po jejím skončení mohla bojovat s ČT4 Sport o diváka. Protože ale sportovní kanál České televize se již od svého vzniku snažil divákům nabízet především sporty s českou účastí se zařazováním regionálního vysílání i minoritních sportů, nepřebírala Galaxie sport diváky upřednostňující tento typ nabídky, neboť byla zaměřena na vysílání pořadů jako například Premier League, NFL7, NBA8, MLB9, NHL, F110 atd. Co se kabelových společností týče, tak například UPC spustila před ZOH 2006 vysílání maďarské stanice Sport 1 s českým dabingem (program byl v té době vyráběn v Budapešti přímo společností UPC). Druhá kabelová společnost v té době na trhu Karneval Media, zařadila do svého vysílání kanál ČT4 Sport v den zahájení ZOH 2006 v programové nabídce KOMPLET, MINI či do digitální nabídky Digi MINI (www.digizone.cz).
6
v říjnu 2008 přejmenována Galaxie sport na stanici Nova Sport největší profesionální liga amerického fotbalu na světě 8 profesionální nejvyšší basketbalová liga v Severní Americe 9 nejvyšší profesionální baseballová liga v Severní Americe 10 mistrovství světa automobilových závodů formulí F1 7
17
2.
Cíl práce, výzkumné otázky a úkoly práce 2.1. Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je monitorovat a vyhodnotit vysílání
sportovního veřejnoprávního kanálu ČT4 Sport v prvním roce jeho působení.
2.2. Výzkumné otázky „Jak se podařilo České televizi splnit plány a představy o podobě vysílání jejího nového sportovního kanálu prezentované před jeho spuštěním?“ „Které sporty ČT4 Sport nejčastěji zařazoval do svého vysílání?“
2.3. Úkoly práce Ke splnění cíle a k odpovězení na výzkumné otázky jsme si zvolili tyto úkoly práce: 1. Prostudovat dostupnou literaturu v oblasti sportu a médií, 2. sběr dat s informacemi o počátcích digitalizace v ČR, vzniku nového sportovního kanálu ČT, 3. provést monitoring vysílání ČT4 Sport v roce 2006, 4. vyhodnotit data získaná při monitoringu vysílání.
18
Metodika práce
3.
3.1. Charakteristika souboru V praktické části jsme metodou pozorování sbírali data o vysílání ČT4 Sport v roce 2006 za využití sekundárního zdroje, a to internetového archivu ČT. Jakmile jsme provedli monitoring celého programového složení tohoto sportovního kanálu, zaměřili jsme se na druhý a třetí den vysílání (pro představu jak vypadalo vysílání XX. ZOH na ČT4 Sport, jejichž den zahájení byl vybrán pro spuštění tohoto kanálu), na vysílání významných sportovních akcí především MS, a ME v roce 2006, na vysílané druhy pořadů včetně sportovních magazínů a na přímé přenosy a záznamy jednotlivých druhů sportů. Protože vysílání přímých přenosů a záznamů (z utkání či závodů) lépe vystihuje, kolik prostoru bylo věnováno jednotlivým sportům, blíže jsme se zaměřili na deset sportů s nejvíce odvysílanými dny a hodinami přímých přenosů a záznamů na ČT4 Sport v roce 2006. Zvolená kritéria - počet nejvíce odvysílaných dnů a hodin byla vybrána proto, že některé sporty, jako například golf či tenis, se hrají mnohonásobně déle než ostatní sporty, a monitoring jen jednoho z těchto kritérií by méně vypovídal o četnosti jejich vysílání. Výsledky dle těchto kritérií neobsahovaly stejné druhy sportů, a tak výsledný seznam obsahoval celkem 12 sportů. Sporty s nejvíce odvysílanými dny byly fotbal, hokej, basketbal, volejbal, jezdecké sporty, golf, automobilové sporty, vodní sporty, motocyklové sporty a atletika. Sporty s nejvíce odvysílanými hodinami byly totožné, až na automobilové a motocyklové sporty, které nahradil tenis a florbal. Do výsledků jsme také zahrnuli sledovanost pořadů a podíl premiér a repríz na vysílání ČT4 Sport v roce 2006. Potřebná data jsme získali z Výroční zprávy o činnosti ČT v roce 2006. Nakonec jsme získané informace shrnuli a vyhodnotili.
19
3.2. Stav výzkumu v praxi Výzkum jsme prováděli od listopadu 2011 do března 2012, z toho tři měsíce zabralo pouze monitorování televizního programu den po dni. Získaná data jsme poté setřídili podle stejných pořadů (jednotlivé magazíny, dokumenty, reportáže, ohlédnutí) a utkání či závodů v jednotlivých druzích sportů. Zaznamenávali jsme jednotlivé odvysílané dny u všech druhů pořadů. Tato práce byla náročná, neboť od jednoho druhu sportu se vysílalo v jednom dni více sportovních pořadů a toto se muselo pečlivě zaznamenávat a hlídat. U přímých přenosů a záznamů jsme sledovali i počet odvysílaných hodin. I zde byl problém, neboť monitoring odvysílaných hodin jsme prováděli jen na základě uvedené stopáže vysílaného titulu, který jsme ještě kontrolovali s uvedeným počátkem a koncem jeho vysílání.
20
4.
Výsledky 4.1. Druhý a třetí den vysílání ČT4 Sport Nový sportovní kanál započal vysílání v den zahájení ZOH 2006
v italském Turínu v 9:00. Protože program olympijských her je specifický a jeho zařazení do našeho monitoringu vysílání ČT4 Sport za celý rok 2006 by výsledky zkreslovalo, v této podkapitole jsme pouze pro představu vysílání olympijských her na ČT4 Sport stručně zmonitorovali druhý a třetí vysílací den XX. ZOH. Program druhého dne vysílání začal v 9:00 a do 11:55 byly zařazeny dokumenty z archívu ČT jako například dokument o Emilovi a Daně Zátopkových nazvaný Nejen zlaté vzpomínky, dokument o Jiřím Raškovi nazvaný Zlatý Raška a ti druzí či dokument o ZOH ze Salt Lake City 2002. Poté byl představen program ČT4 Sport a v 12:00 byl puštěn záznam Slavnostního zahájení XX. ZOH. Od 15:00 začaly být vysílány přímé sportovní přenosy z kvalifikace v mogulech žen, z rychlobruslení mužů, severské kombinace či z 2. jízdy v saních mužů. Večerní program byl pak vyhrazen především zpravodajství, představení programu na další dny či dokumentům. Teprve třetí den XX. ZOH byly do vysílání zařazeny v 9:00 nejlepší momenty her, a to z předchozího dne. Poté byl opět představen olympijský program na ČT4 Sport. Soutěže začaly v10:00 přímým přenosem ze snowboardu prvním kolem kvalifikace rampy mužů. Mezi prvním a druhým kolem byl odvysílán dokument nazvaný Krotitelé prkna. Druhé kolo opět v přímém přenosu pak bylo v 11:00 vysíláno paralelně i na ČT2. Za snowboardem následoval opět dokument tentokrát o krasobruslení a další představení olympijského programu. Diváci mohli vidět dále záznamy z finále mogulů žen, z běhu na lyžích žen i mužů, z lyžování sjezdu mužů, z hokejového zápasu žen mezi Ruskem a Kanadou, ze skoků na lyžích či z jízdy mužů na saních. Mezi záznamy byly odvysílány i přímé přenosy z prvního a druhého kola kvalifikace i finále snowboardu mužů, z rychlobruslení žen na 3 km (bylo paralelně vysíláno také na kanálu ČT2) či rozjížďky Short tracku na 1500m mužů. ČT4 Sport vysílal XX. ZOH 15h denně od 9:00 a přinášel spíše záznamy či přímé přenosy z méně atraktivních disciplín (zápasů).
21
4.2. Významné sportovní akce vysílané na ČT4 Sport v roce 2006 Protože v roce 2006 byly na ČT4 Sport odvysílány kromě ZOH i další významné sportovní akce, zmonitorovali jsme ty nejdůležitější v této podkapitole. Jak jsme již uvedli, počátek vysílání nového sportovního kanálu ČT byl spjatý s XX. ZOH v Turíně. ČT4 Sport spolu s ČT2 odvysílal denně 39 hodin živých přenosů a záznamů z těchto her. Diváci mohli sledovat každou událost v přímém přenosu i v záznamu. Po skončení XX. ZOH začalo vysílání na ČT4 Sport v 8:00, tedy o hodinu dřív a celkem bylo na novém sportovním kanálu odvysíláno více jak 70 sportů. Celkem 27 MS mohli diváci sledovat v roce 2006 na ČT4 Sport v přímých přenosech, záznamech i reportážích. U českých fanoušků populární fotbal, si jeho fanoušci mohli vychutnat při sledování MS v Německu probíhajícím 9. 6. - 9. 7., kdy byly odvysílány od 9. 6. až do 26. 7. jen záznamy, přímé přenosy pouze na ČT2. Také fanoušci našeho druhého nejpopulárnějšího sportu hokeje měli možnost v roce 2006 sledovat na ČT4 Sport MS, jehož hostitelem byla Riga v Lotyšsku v době od 5. - 21. 5., byly odvysílány záznamy a vybrané přímé přenosy od 5. - 22. 5. Toto MS také bylo paralelně vysíláno na ČT2. Atmosféru MS mohli při televizních obrazovkách nasát také milovníci královny sportu atletiky na halovém MS pořádaném v Moskvě v době od 10. - 12. 3., diváci viděli přímé přenosy i jeden záznam. Též fanoušci sportovní gymnastiky se mohli dívat na MS v Dánsku konaném 13. - 21. 10., kdy jim byly nabídnuty televizní přímé přenosy a záznamy z finálových soutěží od 17. - 27. 10. Také basketbalisté (muži i ženy) měli v roce 2006 svá MS. Muži v Japonsku (19. 8. - 3. 9., přímé přenosy i záznamy od 26. 8. - 6. 9.), ženy v Brazílii (12. - 23. 9., přímé přenosy, záznamy od 13. - 23. 9.). Zbytek konaných MS a vysílaných na kanálu ČT4 Sport jsme dále uvedli již jen v následujícím výčtu sportů, v kterých MS proběhla: házená, volejbal, vodní slalom, sjezd na divoké vodě, veslování, florbal, superbike, motokros, cyklistika handicapovaných sportovců, in-line hokej (jen jako ohlédnutí za tímto
22
mistrovstvím), lukostřelba, krasobruslení, synchronizované bruslení, boccie, atletika handicapovaných sportovců, sportovní aerobik, gymnastický aerobik, kulturistika, rallye, silniční motocykly, sálová cyklistika. Diváci se dočkali i Wimbledonu, neznámějšího a nejprestižnějšího grandslamového tenisového turnaje, který je co do důležitosti srovnatelný s MS, které se v tomto sportovním odvětví nepořádá. ČT4 Sport tento turnaj vysílal od 26. 6. - 20. 7. Tabulka 1a uvádí TOP 10 MS dle počtu odvysílaných dnů na ČT4 Sport 2006 a tabulka 1b TOP 10 MS dle počtu odvysílaných hodin. Na obrázku 1 je pro lepší názornost graficky znázorněn počet odvysílaných hodin z tabulky 1b. Tab. 1a – TOP 10 MS na ČT4 Sport 2006 – dle počtu odvysílaných dnů MS - druh sportu
počet dnů/rok
Fotbal Superbike
47 26
Hokej
19
Volejbal muži
13
Gymnastický aerobik Basketbal muži
11 10
Basketbal ženy
10
Sportovní gymnastika
9
Sportovní akrobacie Krasobruslení
9 8
Zdroj: Vlastní Tabulce1a vévodí suverénně MS ve fotbale v Německu, které se 47 dnů objevovalo na kanálu ČT4 Sport v prvním roce jeho působení. MS superbiků se dostalo na druhou příčku této tabulky především proto, že šlo o seriál MS. Zastoupení jednotlivých MS v této tabulce je ovlivněno především délkou jejich konání. Například MS v hokeji, které obsadilo třetí příčku, se konalo 17 dnů a vysíláno bylo včetně záznamů 19 dnů, MS ve volejbale mužů také probíhalo 17 dnů, ale vysíláno bylo jen dnů 13.
23
Tab. 1b – TOP 10 MS na ČT4 Sport 2006 - dle počtu odvysílaných hodin MS - druh sportu
Počet hod/rok
Fotbal
210,7
Hokej
109,3
Superbike
43,5
Basketbal muži
38,8
Basketbal ženy
36,5
Sportovní gymnastika
30,4
Atletika Vodní slalom
27,9 20,7
Krasobruslení
19,8
Volejbal muži
18,8
Celkem
556,3
Zdroj: Vlastní
atletika; 27,9h
vodní slalom; 20,7h
sportovní gymnastika; 30,4h
krasobruslení; 19,8h
volejbal muži; 18,8h
fotbal; 210,7h
basketbal ženy; 36,5h basketbal muži; 38,8h
hokej; 109,3h
superbike; 43,5h
Obr. 1: Grafické znázornění TOP 10 MS dle počtu odvysílaných hodin na ČT4 Sport v roce 2006 Z porovnání tabulek 1a a 1b je vidět, že do TOP 10 MS tabulky 1a se dostaly i méně divácky atraktivní sporty jako například gymnastický aerobik či sportovní akrobacie, například na úkor atletiky, protože její halové MS mohli diváci vidět dny čtyři, kdežto například MS v gymnastickém aerobiku bylo na ČT4 Sport v roce 2006 k vidění v 11 dnech. ME, která mohli diváci shlédnout v roce 2006 na ČT4 Sport bylo celkem16. Byly jim nabídnuty přímé přenosy i záznamy (7. - 14. 8.) z ME atletiky
24
ve Švédsku vysílaného od 7. - 14. 8., ME v kanoistice v České republice (6. - 9. 7., přímé přenosy, záznamy od 7. - 12. 7.), ME ve vodním slalomu ve Francii (25. 7. - 1. 8., jen záznamy), ME juniorů v pozemním hokeji v Praze (přímé přenosy, záznamy 23. - 30. 7.). Zbytek konaných ME, která byla vysílána na kanálu ČT4 Sport je následující: horská kola (jen reportáž), dračí lodě (jen reportáž), silový trojboj, jezdecká všestrannost, ragby, cyklokros, rallyekros, triatlon (jen reportáž), autokros, benchpress, sportovní gymnastika (družstva), běh do vrchu, házená žen, biketrial (jen ohlédnutí), automobilové rallye (jen reportáž). Následující tabulka 2a uvádí TOP 10 ME dle počtu odvysílaných dnů na ČT4 Sport 2006 a tabulka 2b TOP 10 ME dle počtu odvysílaných hodin na ČT4 Sport v roce 2006. Na obrázku 2 je grafické znázornění počtu odvysílaných hodin z tabulky 2b. Tab. 2a – TOP 10 ME na ČT4 Sport 2006 – dle počtu odvysílaných dnů ME - druh sportu
Počet dnů/rok
Atletika Pozemní hokej - junioři
8 8
Ragby
6
Kanoistika
5
Vodní slalom
5
Cyklokros
4
Sportovní gymnastika -team
4
Jezdecká všestrannost
3
Silový trojboj Autokros
3 2
Zdroj: Vlastní
25
Tab. 2b – TOP 10 ME na ČT4 Sport 2006 – dle počtu odvysílaných hodin ME - druh sportu
Počet hod/rok
Atletika
45,37
Pozemní hokej - junioři
16,90
Rychlostní kanoistika
13,78
Sportovní gymnastika -team
11,20
Ragby
9,60
Vodní slalom -kanoistika
4,92
Autokros Házená ženy
3,70 2,70
Jezdecká všestrannost
1,90
Silový trojboj
1,67
Celkem
111,74
Zdroj: Vlastní
vodní slalom - autokros; 3,70h kanoistika; 4,92h ragby; 9,60h
házená ž.;2,70h
silový trojboj; jezdecká 1,67h všestrannost; 1,90h atletika; 45,37h
sportovní gymnastika team; 11,20h
rychlostní kanoistika; 13,78h
pozemní hokej junioři; 16,90h
Obr. 2: Grafické znázornění TOP 10 ME dle počtu odvysílaných hodin na ČT4 Sport v roce 2006 ME atletiky dominuje tabulce 2a i 2b. Tabulky jsou téměř identické až na ME v cyklokrosu a ME házené žen. ME v házené žen se vysílalo dva dny stejně jako ME autokrosu, takže by mohlo být v TOP 10 také, ale na rozdíl od ME v autokrosu šlo jen o záznamy, takže přednost dostal autokros. V tabulce TOP 10 ME dle odvysílaných hodin, ale je již na osmé příčce s 2,7 hodinami, kdežto ME cyklokrosu se do ní nedostalo, neboť ve čtyřech dnech bylo odvysíláno jen 1,27 hodin.
26
4.3. Vysílání jednotlivých druhů sportovních pořadů na ČT4 Sport v roce 2006 V této podkapitole jsme zmonitorovali vysílání všech druhů sportovních pořadů (magazíny, dokumenty, sportovní přenosy, reportáže, ohlédnutí), které byly nabídnuté divákům na ČT4 Sport v roce 2006. Jak již bylo uvedeno, vysílání během ZOH probíhalo od 9:00, ale po jejich skončení bylo prodlouženo o jednu hodinu tím, že začínalo místo od 9:00 již od 8:00. Sportovní kanál ČT4 sport odvysílal celkem 13 dnů z XX. ZOH, přímé přenosy a záznamy z 27 MS a z 15 ME. Kromě těchto významných sportovních událostí přinášel ČT4 Sport divákům podívanou také ze světových pohárů, domácích i evropských ligových utkání, mezistátních zápasů či tenisového Wimbledonu. Nejvíce prostoru dostaly přenosy z fotbalové Gambrinus ligy, z hokejové Tipsport extraligy a basketbalové Mattoni NBL(národní basketbalová liga). Celkem bylo odvysíláno 3324,5h sportovních přenosů. ČT4 Sport svým divákům představil také portréty a medailony mnoha sportovních hvězd, jak bývalých, tak současných. Například v cyklu Sláva vítězům bylo divákům připomenuto 54 slavných českých sportovců dvacátého století. Sportovní fanoušci se mohli dozvědět informace o svých idolech i v dalších dokumentárních pořadech, které nabídl ČT4 Sport, a to především v tzv. Portrétech jednotlivých osobností spojených se sportem (sportovci, trenéři, lékaři). Celkem jich bylo televizním divákům představeno v tomto typu pořadu 53. Dokumentům bylo věnováno celkem 142,3h. Dalšími pořady uváděnými na ČT4 Sport byla tzv. ohlédnutí či reportáže ze sportovních událostí. Ohlédnutí připomínalo divákům důležité momenty z průběhů šampionátů, turnajů národních i světových, které diváci již mohli vidět v přímých přenosech či záznamech. Některá ale byla za sportovními událostmi, které dosud vysílány nebyly. Většinou se týkala méně populárních sportů jako například MS v in- line hokeji, mezinárodní turnaj v lakrosu, Mistrovství České republiky (dále MČR) v curlingu či z mezinárodních závodů v tanečních sportů. I v reportážích byly vysílány sportovní události, které mohli diváci vidět již jako přímé přenosy nebo záznamy, ale většina byla uvedena jen právě formou
27
reportáže. Bylo mezi nimi například MČR v rokenrolu, cyklistický Závod míru, další cyklistický závod Tour de France, MČR v Jachtingu atd. Důležitým odvysílaným pořadem byl také seriál k 50. výročí nejstaršího zpravodajského pořadu v České televizi Branky, body, vteřiny, kterému Česká televize věnovala 35 vysílacích dnů. Sportovní magazíny měly také své místo na ČT4 Sport. Bylo odvysíláno 28 různých magazínů v celkem 617,5 hodinách. Magazíny Sport v regionech, Sport ve světě, Debata o sportu přinášely zajímavosti ze sportu obecně. Celkem v šesti magazínech (Magazín Premiere League, Magazín Ligy mistrů, Fotbal z regionů, Fotbal a hokej z regionů, DOHRÁNO, Studio fotbal) se mohli diváci dozvědět informace o fotbalu. Hokejové zajímavosti včetně hokejových utkání bylo možné sledovat v magazínu Buly či v magazínu Fotbal a hokej z regionů. Motoristický sport měl zastoupení v magazínech 102 oktanů, Svět motorů a Rallye magazínu. O golfu, pro diváky České televize méně známém sportu, byly připraveny informace hned ve dvou magazínech, a to v Golfžurnálu a Golf magazínu. Také příznivci cyklistiky, jak závodní, tak rekreační), měli možnost dozvědět se více o tomto sportu ve dvou magazínech, SPURTU a Kole pro život (magazín o rekreační cyklistice). Tenisu, squashi, badmintonu a stolnímu tenisu byl věnován magazín Smeč. Stále masovější florbal a sálový fotbal neboli futsal, měly společný Magazín F. Informace z bojových sportů, bylo možné získat v Magazínu bojových sportů, z extrémních sportů potom v Maxtremu. Nejzajímavější zápasy spolu s nejlepšími hráči v basketbalu, volejbalu a házené z uplynulého týdne, přinášel vždy v pondělí, úterý či ve středu magazín Time out. Informace o domácím dostihovém sportu byly k mání v magazínu Turf a zajímavosti z dostihových víkendů v magazínu Paddock. Lída Formanová uváděla magazín o běhání, nazvaný Běž!.
28
I šachy a požární sport se mohly představit divákům v magazínech jim věnovaných. Šachy v magazínu V šachu a požární sport v magazínu nazvaném jednoduše a výstižně Požární sport. V olympijském roce nabídl sportovní kanál České televize i výběr reportáží z významných akcí a zajímavostí ze sportu handicapovaných sportovců spolu s medailonky paralympijských reprezentantů, a to v Paralympijském magazínu. Deset sportovních magazínů vysílaných na ČT4 Sport za celý rok 2006 dle největšího počtu odvysílaných dnů uvádí tabulka 5a a dle největšího počtu odvysílaných hodin tabulka 5b. Obrázek 4 přináší grafické znázornění počtu odvysílaných hodin z tabulky 5b. Tab. 5a – TOP 10 sportovních magazínů vysílaných na ČT4 Sport 2006 – dle počtu odvysílaných dnů Magazíny
Počet dnů/rok
Sport v regionech
99
Sport ve světě
92
Turf Magazín bojových sportů
81 77
Svět motorů
76
Studio fotbal
72
Premier League Spurt
66 59
V šachu
54
Time out
53
Zdroj: Vlastní
29
Tab. 5b – TOP 10 sportovních magazínů vysílaných na ČT4 Sport 2006 – dle počtu odvysílaných hodin Magazíny
Počet hod/rok
Studio fotbal
131,60
Buly
125,08
Svět motorů
75,32
Sport v regionech
58,50
Sport ve světě Premier League
53,68 48,28
Time out
44,35
Turf
41,72
Magazín bojových sportů
29,70
Spurt
26,00
Celkem
634,23
Zdroj: Vlastní
Magazín Turf; 41,72h bojových sportů; 29,70h Time out; 44,35h Premier League; 48,28h
Spurt; 26,00h Studio fotbal; 131,60h Buly; 125,08h Svět motorů; 75,32h
Sport ve světě; 53,68h Sport v regionech; 58,50h
Obr. 4: Grafické znázornění podílu TOP 10 sportovních magazínů na vysílání ČT4 Sport 2006 – dle počtu odvysílaných hodin Z tabulky 5a je vidět, že desítce magazínů, které byly na ČT4 Sport v celém roce 2006 ke sledování nejčastěji co do počtu dnů, nevévodí magazíny konkrétních sportů, ale magazíny Sport v regionech a Sport ve světě, které přinášely informace z mnoha různých sportů. Jediný fotbal měl v této desítce zastoupení dvěma magazíny (Studio fotbal, Magazín Premier League).
30
Jak jsme již uvedli, ČT4 Sport v roce 2006 seznámil diváky s více jak 70 různými druhy sportu. Některé méně populární sporty v České republice jako například lakros, curling, horolezectví, šipky, taneční sporty nebo požární sport byly divákům představeny jen formou dokumentů, reportáží, ohlédnutí či magazínů.
4.4. Nejčastěji vysílané sporty na ČT4 Sport v roce 2006 V této podkapitole jsme nejdříve zmonitorovali deset sportů s nejvíce odvysílanými dny všech druhů pořadů, ale protože přímé přenosy a záznamy přinášejí lepší představu o vysílání jednotlivých druhů sportů než dokumenty, reportáže atd., zmonitorovali jsme dále především deset sportů s nejvíce odvysílanými dny a hodinami přímých přenosů a záznamů z utkání či závodů na ČT4 Sport v roce 2006. Tabulka 6 nejdříve udává TOP 10 sportů, které se objevily v přímých přenosech a záznamech z utkání či závodů, v dokumentech o těchto sportech, reportážích, ohlédnutích, magazínech či pořadech o významných sportovních osobnostech, nejčastěji co do počtu dnů ve vysílání nového sportovního pořadu ČT v roce 2006. Tab. 6 – TOP 10 sportů na ČT4 Sport 2006 – dle počtu odvysílaných dnů Druh sportu
Počet vysílaných dnů/rok
Fotbal
241
Basketbal
179
Cyklistické sporty
178
Hokej Automobilové sporty
162 159
Jezdecké sporty
153
Motocyklové sporty
147
Volejbal Atletika
112 111
Golf
111
Celkem
1553
Zdroj: Vlastní
31
Tabulka 7a udává TOP 10 sportů, z kterých za deset měsíců (3 - 12/06) ČT4 Sport odvysílal nejvíce dnů přímých přenosů a záznamů a tabulka 7 b udává deset sportů dle největšího počtu odvysílaných hodin ve stejném období. Obrázek 5 pro přehlednost znázorňuje celkový počet odvysílaných hodin tabulky 7b. Tab. 7a – TOP 10 sportů na ČT4 Sport, přímé přenosy a záznamy – dle počtu odvysílaných dnů Druh sportu břez/d dub/d Fotbal
květ/d
čer/d
čec/d
srp/d
zář/d
říj/d
lis/d
pro/d
Celkem
6
9
7
22
22
18
17
23
22
11
157
Basketbal
22
21
15
0
0
9
22
12
20
21
142
Hokej
20
18
20
0
0
1
7
11
9
10
96
Volejbal
4
15
1
0
0
2
5
13
18
14
72
Jezd. sporty
2
8
9
7
5
11
14
14
0
0
70
Golf
4
8
6
6
3
7
7
6
6
2
55
Aut. sporty
0
0
6
5
6
6
11
9
8
0
51
Vodní sporty
0
0
7
7
13
14
4
0
0
1
46
Moto. sporty
3
3
4
5
5
6
6
8
4
0
44
Atletika
4
1
2
8
7
14
8
0
0
0
44
Celkem
65
83
79
58
61
87
105
98
87
69
777
Zdroj: Vlastní Tab. 7b – TOP 10 sportů na ČT4 Sport, přímé přenosy a záznamy – dle počtu odvysílaných hodin Druh sportu
břez/h dub/h
květ/h
Hokej
86,90
84,28
Fotbal
11,75
27,73
Basketbal
50,75
51,77
40,98
Golf
18,75
20,73
18,78
Volejbal
12,50
36,25
1,83
Atletika
27,92
0,50
0
Tenis Vodní sporty
223,27
čer/h
čec/h
srp/h
zář/h
říj/h
lis/h
pro/h
Celkem
0
0
1,90
28,55
24,43
36,00
25,05
510,38
1,67 121,53
69,33
40,93
44,05
36,85
50,57
59,58
463,99
0
0
37,08
67,07
41,53
69,50
76,53
435,21
18,60
13,85
23,83
20,98
22,77
34,30
2,95
195,54
16,20
0
2,17
11,02
28,75
48,52
28,55
185,79
5,15
13,63
23,53
59,30
23,33
0
0
0
153,36
0
1,47
47,98
74,83
4,33
20,27
0
0
0
148,88
0
0
11,37
20,23
27,48
38,52
0,17
0
0
0,42
98,19
Jezd. sporty
3,30
5,90
15,63
5,60
5,30
13,17
22,40
19,10
0
0
90,40
Florbal
6,17
25,10
15,08
0
0
24,23
4,05
1,68
3,02
3,97
83,30
218,95 223,23 251,81
185,63
256
193,08
2365,04
celkem
211,87 227,16
331,27 250,22
Zdroj: Vlastní
32
vodní sporty; jezdecké sporty; 98,19h 90,40h tenis; 148,88h
florbal; 83,30h
hokej; 510,38h
atletika; 153,36h
fotbal; 463,99h volejbal; 185,79h
basketbal; 435,21h
golf; 195,54h
Obr. 5: Grafické znázornění TOP 10 sportů na ČT4 Sport, přímé přenosy a záznamy – počet odvysílaných hodin Při porovnání tabulky 6 s tabulkou 7a je vidět, že sporty v nich uvedené jsou až na cyklistické sporty, které jsou v tabulce 7a nahrazeny vodními sporty, totožné. Znamená to, že bylo co do počtu dnů odvysíláno více dokumentů s cyklistickou tématikou, a také dva odvysílané magazíny věnující se cyklistice. Pouze fotbal je v obou tabulkách na stejném místě, a to na prvním. Z tabulky 7a vyplývá, že měsícem, kdy byly nejčastěji vysílány přímé přenosy a záznamy deseti uvedených sportů na ČT4 Sport v roce 2006, bylo září. Nejvíce dnů v roce byly vysílány přímé přenosy a záznamy z fotbalových utkání, a to celkem 157. Fotbal byl také sportem, z kterého byla utkání vysílána nejvíce dnů v měsíci, a to celkem 23 v měsíci říjnu. Při porovnání tabulky 7a a tabulky 7b shledáme co do druhu sportu dvě změny. V tabulce 7b se objevil tenis, který se počtem odvysílaných hodin 148,88 dostal na sedmou příčku hlavně díky odvysílanému Wimbledonu a florbal, kterému 83,3 odvysílaných hodin stačilo na desátou příčku této tabulky. Do TOP 10 sportů tabulky 7b se tedy z tabulky 7a nedostaly automobilové a motocyklové sporty.
33
Dále je podrobněji uvedeno, v jakých pořadech se ve vysílání ČT4 Sport, v prvním roce jeho působení, objevily sporty vyskytujících se v tabulce 7a i 7b. Celkem se v obou tabulkách objevilo 12 sportů.
1. Hokej Populární hokej dostal na obrazovkách dost prostoru, a to především díky MS v Rize (19 dnů), kde naši reprezentanti získali cenné stříbrné medaile. ČT4 Sport u hokeje také myslel na fanoušky nejvyšší domácí soutěže. Tipsport extraligu mohli sledovat od 27. 2. přímým přenosem HC Hamé Zlín - HC Sparta Praha, hned po skončení ZOH. Poté byly fanouškům nabídnuty přímé zápasy a záznamy z play - off, které se na ČT4 Sport objevovaly do 15.4. Celkem fanoušci mohli vidět na svých obrazovkách zápasy z extraligy včetně zápasů play - off celkem v 32 dnech mimo magazínů. Mezi zápasy play - off zařadil ČT4 Sport také od 30. 3. (v šesti dnech) záznamy utkání baráže o postup do hokejové extraligy. Zápasy
z extraligy
byly
hokejovým
fanouškům
nabízeny
také
v magazínech Buly a Dohráno. S hokejem se diváci mohli setkat také v magazínu Fotbal a hokej z regionů. Před novou sezónou extraligy byli pak diváci seznámeni s hokejovými účastníky dalšího kola této soutěže v pořadu nazvaném Před hokejovou extraligou (25. 8. - 7. 9.). V roce 2006 bylo na ČT4 Sport odvysíláno celkem 35 dnů a 12,50h magazínu Fotbal a hokej z regionů, 41 dnů a 21h magazínu Dohráno a 39 dnů a 125,08h magazínu Buly. Tabulka 8 uvádí kolika dny a hodinami se hokejové magazíny podílely na vysílání ČT4 Sport v roce 2006. Celkem bylo vyčleněno magazínům s hokejovou tématikou 93vysílacích dnů a 158,58vysílacích hodin. Stejně jako u fotbalových magazínů počet vysílaných dnů 93 nesouhlasí s případným součtem v tabulce 8, protože některé zde uvedené magazíny se vysílaly ve stejné dny. Obrázek 6 graficky znázorňuje počet odvysílaných hodin hokejových magazínů v %.
34
Tab. 8 – Podíl hokejových magazínů ve vysílání ČT4 Sport 2006 Hokejové magazíny
počet dnů/rok
počet hod/rok
%
Dohráno
41
21,00
13,2
Buly
39
125,08
78,9
Fotbal a hokej z regionů
35
12,50
7,9
115
158,58
100
Celkem
Zdroj: Vlastní
Dohráno 13,2%
Fotbal a hokej z regionů 7,9%
Buly 78,9%
Obr. 6: Grafické znázornění podílu hokejových magazínů na vysílání ČT4 Sport 2006 – počet odvysílaných hodin v% Hokej se v dokumentech na ČT4 Sport v roce 2006 objevil celkem v 30 ti dnech, tedy méně než fotbal. Portrétům hokejových osobností bylo věnováno 17 dnů a představeno osm různých osobností světového hokeje jako například Vladimír Dzurilla jeden z nejlepších československých brankářů i Vlastimil Bubník účastník čtyř olympijských her. V dalším pořadu Sláva vítězům se diváci mohli dozvědět informace celkem o šesti osobnostech českého hokeje 20. století, mezi které například patřili Jaroslav a Jiří Holíkové.
2. Fotbal Největší událostí pro fotbalové fanoušky bylo MS v 47 vysílacích dnech, kterému ale předcházel pořad Cesta na MS v kopané 2006 vysílaný od 28. 3. a bylo v něm představeno 32 účastníků tohoto šampionátu.
35
Ode dne zahájení MS dne 9. 6. téměř každý den až do 26. 7. mohli fanoušci sledovat celé MS i se záznamy a vybranými nejlepšími zápasy a góly podle Redakce sportu ČT. Nebyli ošizeni ani milovníci Ligy mistrů, kterým byly nabídnuty některé celé vybrané zápasy z této nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěže po 49 dnů či jen to nejlepší prostřednictvím Magazínu Ligy mistrů nebo ze Studia fotbal, které vysílalo 72 dnů. Diváci viděli také několik zápasů Poháru UEFA. Samozřejmě, že hlavně ve Studiu fotbal mysleli na fanoušky naší Gambrinus ligy vysílané 53 dnů. Přímý přenos z této soutěže diváci mohli vidět na ČT4 Sport poprvé 30. 7. mezi FK Dynamo České Budějovice a FC Slovan Liberec, když jim předtím byly od 13. 7. do 28. 7. představeny týmy hrající v této soutěži, a to v pořadu Před fotbalovou ligou. Kanál ČT4 Sport fotbalové fanoušky opravdu nešidil, neboť kromě zmíněných zahraničních lahůdek, kam se může zařadit i Magazín Premier League, se dostalo také na regionální sport, který pan Otakar Černý sliboval zařadit do programové nabídky nového sportovního kanálu České televize, ale pouze prostřednictvím magazínů Fotbal z regionů a Fotbal a hokej v regionech. V součtu jim bylo věnováno 35 vysílacích dnů z celé doby vysílání ČT4 Sport v roce 2006. V roce 2006 bylo na ČT4 Sport odvysíláno celkem 65 dnů Magazínu Premier League, 47 dnů Magazínu Ligy mistrů, 35 dnů magazínu Fotbal a hokej z regionů, 41 dnů magazínu Dohráno a 21 dnů magazínu Fotbal z regionů. V tabulce 9 je uveden podíl fotbalových magazínů na vysílání ČT4 Sport v roce 2006. Celkem bylo fotbalovým magazínům vyčleněno 183 vysílacích dnů a 240,18h. Počet dnů 183 nesouhlasí s případným součtem v tabulce 8, protože některé zde uvedené magazíny se vysílaly ve stejné dny. Obrázek 7 popisuje grafické znázornění počtu odvysílaných hodin z tabulky 9 v %.
36
Tab. 9 – Podíl fotbalových magazínů na vysílání ČT4 Sport 2006 Fotbalové magazíny
Počet dnů/rok
Počet hod/rok
%
Studio fotbal
76
131,60
54,8
Magazín Premier League
65
48,28
20,1
Magazín Ligy mistrů
47
20,05
8,3
Fotbal a hokej z regionů
35
12,50
5,2
Dohráno
41
21,00
8,7
Fotbal z regionů
21
6,75
2,8
285
240,18
100
Celkem
Zdroj: Vlastní
Fotbal a hokej z regionů 5,2% Magazín Ligy mistrů 8,3%
Dohráno 8,7%
Fotbal z regionů 2,8%
Studio fotbal 54,8%
Magazín Premier League 20,1%
Obr. 7: Grafické znázornění počtu odvysílaných hodin fotbalových magazínů na ČT4 Sport v roce 2006 v % Fotbal dominoval také v dokumentech. Celkem se téma fotbalu vysílalo ve formě dokumentů celkem 42dnů v roce 2006, v dokumentárních pořadech, které uváděly portréty slavných sportovních osobností, bylo věnováno 50 dnů a bylo v nich představeno 28 různých osobností světového fotbalu. V pořadu Sláva vítězům se zase diváci mohli dozvědět zajímavé informace celkem o čtyřech osobnostech českého fotbalu 20. století.
3. Basketbal Mnoho času mohli trávit u obrazovek i fanoušci basketbalu, a to jak mužského, tak ženského. I zde se mohli namlsat basketbalových utkání z MS. Deset dnů bylo odvysílaných z mužského MS v Japonsku a též deset dnů z ženského MS v Brazílii. Také basketbalová domácí liga, především mužská, 37
dostala prostor ve vysílání nového sportovního kanálu. Mattoni NBL se na obrazovkách objevila 1. 3. a nabídla přímé přenosy zápasů i záznamy. Zápasům sezóny 2005/2006 bylo věnováno celkem 35 vysílacích dnů, v sezóně 2006/2007 pak 32. Co se týká ženské domácí basketbalové ligy, tady bohužel diváci viděli zápasy jen v dubnu. Fanoušci mohli vidět na svých obrazovkách zápasy z mužské domácí ligy celkem 68 dnů z ženské jen 8 dnů. Basketbaloví fanoušci ale také mohli sledovat zápasy evropské ligy (mužské i ženské). Evropská liga v basketbale mužů byla k vidění celkem v 44 dnech. Ženská evropská liga se dostala na obrazovku v 15 dnech, kdy všechny zápasy byly s českou účastí a tři dny z tohoto počtu byly věnovány Final Tour (čtyři nejlepší týmy z evropské ligy) z Brna, kdy se vítězkami stalo domácí družstvo BK Gambrinus Sika Brno. Ženská evropská liga tak byla na obrazovce ČT4 Sport častěji jak domácí liga. Fanouškům byly nabídnuty i soutěže NBA - Europe Live Tour (čtyři dny) a Eurocup (šest dnů). Basketbal nabídl i magazín Time out, kterému bylo věnováno v celku 53vysílacích dnů. V dokumentech na ČT4 Sport v roce 2006 se basketbal objevil v osmi dnech. V pořadu nazvaném Kamilova zlatá ruka byl věnován prostor Kamilu Brabencovi jednomu z našich nejlepších basketbalistů.
4. Golf S dalším sportem, který Otakar Černý sliboval zařadit do programu nového sportovního kanálu ČT4 Sport, golfem, se diváci mohli seznámit prostřednictvím golfového turnaje z USA US PGA TOUR 2006, který byl vysílán, jak v přímých přenosech, tak záznamech celkem 52 dnů a 195,5h. Přehled o golfovém dění doma i v zahraničí byl divákům přiblížen v magazínu Golfžurnál vysílaném 37 dnů. Kromě tohoto magazínu mohli diváci nalézt řadu praktických i zajímavých informací o golfu v dalším pořadu Golfmagazín, který se na ČT4 Sport objevoval v roce 2006 po 16 dnů.
38
Celkem 14 dnů bylo věnováno dokumentům věnujícím se golfu. Po deset dnů pak měli diváci možnost seznámit se s dvěma osobnostmi golfu, a to s Tigerem Woodsem a Justinem Rosem formou jejich odvysílaných portrétů.
5. Volejbal Dalším sportem, kterému se dostalo vcelku velkého prostoru na obrazovce byl volejbal. Podobně jako u basketbalu i volejbal mohli diváci na kanálu ČT4 Sport vidět jak v mužské, tak v ženské podobě. Mužský volejbal se představil domácí extraligou, Ligou mistrů, MS a také kvalifikací na ME 2007. Domácí Kooperativu extraligu mohli fanoušci volejbalu vidět na novém sportovním kanálu České televize poprvé 9. 3. přímým přenosem čtvrtfinálového utkání mezi VK Ferram Opava - VK Jihostroj České Budějovice. Celkem se mužská extraliga objevila na ČT4 Sport v roce 2006 v 35 ti dnech, z čehož 19 dnů již bylo věnováno utkáním nové sezóny 2006/2007. Z utkání Ligy mistrů byla představena jen ta s českou účastí a celkem je diváci mohli vidět v šesti dnech. Česká republika byla v roce 2006 pořadatelem kvalifikace ME 2007 ve volejbale mužů a ČT45 Sport zařadil do vysílání jen utkání s českou účastí, z toho tři přímé přenosy, dva záznamy a pět zkrácených záznamů v celkem devíti dnech. Z MS v Japonsku, kde měla Česká republika také své zastoupení, vysílal sportovní kanál České televize poprvé 17. 11. jen utkání s českou účastí a to pouze v záznamech. Těmto záznamům bylo věnováno ve vysílání ČT4 Sport celkem 13dnů. Ženský volejbal byl představen zápasy domácí extraligy, MS a také kvalifikací na ME 2007. Z domácí extraligy byly odvysílány jak přímé přenosy a záznamy sezóny 2005/2006 (6 dnů), tak sezóny 2006/2007 (osm dnů). Od 2. - 5. 6. pak diváci mohli sledovat utkání s účastí české reprezentace při kvalifikaci na ME 2007. Od 15. - 17. 11. ČT4 Sport nabídl dva semifinálové zápasy a finálový zápas z MS v Japonsku.
39
Dokumentům s volejbalovou tématikou bylo na ČT4 Sport věnováno pět vysílacích dnů. Mimo to byl v pořadu Zlatokop pod vysokou sítí představen český extraligový trenér Zdeněk Pommer a v pořadu Volejbalový mušketýr pak bývalý volejbalový reprezentant Jan Musil.
6. Atletika Atletika, královna sportu, mohla divákům ČT4 Sport nabídnout halové MS, ME, MČR, evropský i světový pohár, mezinárodní atletické mítinky, a také seriál atletických závodů Golden League neboli Zlaté ligy. Všechny tyto atletické sportovní události měli fanoušci atletiky možnost sledovat celkem 46 vysílacích dnů. Halové MS v Moskvě bylo divákům nabídnuto po sedm vysílacích dnů od 10. - 13. 3. v sedmi přímých přenosech a dvou záznamech, a také v jednom ohlédnutí. ME z švédského Göteborgu se na kanálu ČT4 Sport objevilo od 7. - 14. 8. celkem v 18 vstupech, z čehož 11 bylo přímých přenosů a sedm záznamů. Čtyři dny pak byly věnovány ohlédnutí za tímto šampionátem. Golden League , seriál nejprestižnějších světových atletických mítinků, měli fanoušci atletiky možnost shlédnout pouze ze záznamů, a to z 1. až 5. závodu tohoto atletického seriálu. Diváci se mohli podívat i na světové atletické finále ve Stuttgartu, které bylo vyvrcholením atletické sezóny. Mezinárodní atletické závody se na obrazovku dostali dva, a to Zlatá tretra Ostrava v jednom přímém přenosu a jednom záznamu a Memoriál Josefa Odložila třikrát ze záznamu. Evropský pohár v atletice konaný v Praze, byl k vidění jen ve zkráceném záznamu po tři dny. Ze Světového poháru v atletice z Atén byl nabídnut přímý přenos z prvního a závěrečného dne soutěží a záznam ze závěrečného dne. Magazín s atletickou tématikou nazvaný Běž!, o běhání nejenom pro běžce, 22 dnů uváděla naše bývalá vynikající běžkyně Ludmila Formanová. Devět různých dokumentů věnovaných atletice bylo vysíláno 21 dnů a pořad Sláva vítězům po 11 dnů seznamoval diváky s pěti českými atletickými osobnostmi 20. století, mezi kterými nechyběli manželé Zátopkovi či Jarmila Kratochvílová.
40
7. Tenis Tenis se dostal mezi deset sportů, z kterých bylo odvysíláno nejvíce hodin v roce 2006 na ČT4 Sport, především díky Wimbledonu. Tento nejprestižnější grandslamový tenisový turnaj se objevil na ČT4 Sport celkem v 43 dnech a 96hodinách. Kromě Wimbledonu mohli diváci shlédnout po čtyři dny (jen jeden přímý přenos) Fed Cup (největší mezinárodní týmovou soutěž v ženském světovém sportu) a jeho mužskou obdobu Davis Cup také ve čtyřech dnech (pouze záznamy). Byla odvysílána také Extraliga smíšených družstev v tenisu a mezinárodní tenisové turnaje Czech Open 2006 (přímé přenosy i záznamy) a dva záznamy z Prosperity Open 2006. Co se týče dokumentů s tenisovou tématikou, byly odvysílány v 18 dnech, plus jeden portrét o ruské tenistce Marii Šarapovové a v cyklu Sláva vítězům (osm dnů) se diváci seznámili s čtyřmi legendami tenisu 20. století (Kodeš, Koželuh, Navrátilová, Lendl). 8. Vodní sporty Z vodních sportů nabídl sportovní kanál ČT4 Sport v roce 2006 informace formou závodů, dokumentů, ohlédnutí či jen reportáží o kanoistice (vodním slalomu, sjezdu na divoké vodě, rychlostní kanoistice, dračích lodích), veslování, jachtingu, vodním lyžování (wakeboardingu) či raftingu. Nejvíce vysílacích dnů bylo věnováno vodnímu slalomu, který spadá pod kanoistiku a z kterého diváci mohli vidět v přímém přenosu i ve dvou záznamech nominační závody Českého poháru z pražské Tróje, 1,25 hodin z třetího závodu Světového poháru ve Španělsku, ME ve Francii či MS (přímé přenosy, záznamy i ohlédnutí), jehož hostitelem byla pražská Trója. Z kanoistiky bylo vysíláno po pět dnů také ME v rychlostní kanoistice, konané v Račicích s celkem 13,78 odvysílanými hodinami a také 12 záznamů MS ve sjezdu na divoké vodě v Karlových Varech, z kterého byly odvysílány i tři ohlédnutí. Formou reportáže bylo do vysílání zařazeno i ME dračích lodí z Prahy. V dokumentu nazvaném Cítit vodu na pádle se diváci dozvěděli informace o našem olympijském vítězi vodního slalomu z roku 1992 Lukáši Pollertovi, kterému byl věnován i cyklus Sláva vítězům. V tomto cyklu o významných českých osobnostech 20. století,
41
byla představena i Štěpánka Hilgertová, další olympijská vítězka vodního slalomu a olympijský vítěz rychlostní kanoistiky Martin Doktor. Veslování mohli diváci sledovat při vysílaném MS v Anglii či ve třech závodech Světového poháru, a to z Polska, Německa a Švýcarska v přímých přenosech i závodech. Co se jachtingu týče, ten se na programu ČT4 Sport objevil prostřednictvím Světových jachtařských her, které mohli diváci sledovat celkem devět dnů a 3,75 hodin a v reportáži vysílané 13x o MMČR s názvem Regatta 2006. Světový pohár ve vodním lyžování mohli po tři dny sledovat nejen milovníci tohoto sportu. Pro některé méně známý wakeboarding se také objevil ve vysílání ČT4 Sport v roce 2006, a to formou ohlédnutí za MČR. Prostor ve vysílání dostal i rafting, z kterého mohli diváci shlédnout MČR formou dvou ohlédnutí, a také MS v raftingu z roku 2005 opět jako ohlédnutí za těmito závody celkem 6x. 9. Jezdecké sporty Z jezdeckých sportů si diváci mohli pustit závody z dostihů, parkuru, drezury či jezdecké všestrannosti celkem v 70 dnech. Na nejvíce televizních zážitků si přišli příznivci dostihů. ČT4 Sport odvysílal 25 dostihových závodů v přímých přenosech a záznamech. Parkur se na programu ČT4 Sport objevil prostřednictvím MČR ve dnech od 19. - 22. 7. a také v záznamu z mezinárodních závodů v Ostravě od 22. - 24. 5. Závody v drezuře byly představeny formou ohlédnutí za Světovým pohárem konaného v Brně. Zajímavosti z dostihového sportu se mohli diváci dozvědět v magazínu Turf, který byl vysílán celkem 84 dnů a v magazínu Paddock (devět dnů), kde byly vždy shrnuty dostihové víkendy.
Dokumenty s tematikou jezdectví se
objevily na ČT4 Sport celkem v 12 ti dnech.
42
10. Automobilový sport K deseti nejčastějším sportům, které se objevily na ČT4 Sport v roce 2006 patřil také automobilový sport, z něhož byly k vidění závody v celkem 51 dnech. Z přímých přenosů a záznamů mohli televizní diváci sledovat například seriály mezinárodních závodů FIA GT Championship, FIA WTCC či A1 Grand Prix. Z rallye soutěží bylo nejvýznamnější vysílání 1. poločasu z MS v rallye v pěti dnech. Seriál MS v rallye byl k sledování také prostřednictvím reportáží ze sedmi etap a v ohlédnutí z tří etap. Fanoušci autokrosu mohli shlédnout sedmý podnik autokrosového ME v Nové Pace dne 2. 7., záznam finálových jízd z ME v Přerově dne 2. 9. či přímé přenosy a záznamy z finálových jízd MČR v Dolním Bousově a Dobřanech. Na obrazovky se prostřednictvím ČT4 Sport dostaly i závody ploché dráhy, a to extraliga vysílaná v čtyřech dnech ze Slaného a dále záznam tradičního mezinárodního plochodrážního závodu Zlatá přilba Pardubice. Reportážím týkajících se automobilového sportu bylo věnováno na ČT4 Sport celkem 21 dnů, 23 dnů pak byly na tomto kanálu vysílána ohlédnutí za různými automobilovými závody. Magazíny, zařazené do vysílání ČT4 Sport o automobilovém sportu, byly tři. Celkem 92 dnů byl v programu sportovního kanálu motoristický magazín Svět motorů, 22 dnů Rallye magazín a 19 dnů magazín 102 oktanů. Dokumenty o automobilovém sportu dostaly prostor v 23 vysílacích dnech. V cyklu o slavných českých sportovcích dvacátého století Sláva vítězům byla z automobilového sportu představena známá automobilová závodnice Eliška Junková.
Portrét dalšího úspěšného českého závodníka Romana Kresty, byl
představen divákům na ČT4 Sport 16. 3. 2006. 11. Motocyklové sporty Motocyklové sporty jsou typicky mužské sporty. Tento druh sportu nedosahuje v České republice popularity jako fotbal či hokej, ale pohled na rychlá kola v jakékoliv podobě mužskou část populace vždycky vzrušovala. Na kanálu ČT4 sport bylo divákům představeno několik různých motocyklových závodů.
43
Z těchto závodů byl pro diváky atraktivní seriál MS superbiků, z kterého nový sportovní kanál nabídnul závody na 11 světových okruzích v celkem 26 dnech a 43,5 odvysílaných hodinách. Další závody silničních motocyklů, a to dvanáctý závod seriálu mistrovství světa silničních motocyklů ve třídě 250 ccm a ve třídě Moto GP z brněnského Masarykova okruhu byl odvysílán v sedmi záznamech ve čtyřech dnech. Také další MS v motocyklovém sportu mohli diváci shlédnout na ČT4 Sport v roce 2006, a to v motokrosu. Toto MS se konalo v České republice v Lokti a ČT4 Sport z něho nabídnul jen jeden přímý přenos a šest záznamů s celkem 7,5 odvysílanými hodinami. Z motokrosu se mohli diváci podívat také na jeden přímý přenos a čtyři záznamy z mezinárodního halového motokrosového závodu z pražské Sazka arény. Milovníci motorek nebyli ochuzeni ani o závody na ploché dráze, a to z extraligy ve Slaném, z tradičního mezinárodního plochodrážního závodu Zlatá přilba Pardubice či z finále M ČR na ploché dráze dvojic. Co se magazínů týče, informace o motocyklovém sportu se diváci mohli dozvědět ve Světě motorů po 72 dnů, s více jak 75 odvysílanými hodinami. Také v dokumentech odvysílaných na ČT4 Sport se téma motocyklového sportu objevovalo. V dokumentu Rodí se šampion, byl uveden portrét motocyklového závodníka Ondřeje Ježka a v dokumentárním cyklu Sláva vítězům byl představen divákům legendární motocyklový závodník František Šťastný. Celkem 24 dnů pak bylo věnováno ohlédnutí za již uskutečněnými motocyklovými událostmi.
12. Florbal K deseti nejčastějším sportům, které se objevily na ČT4 Sport v roce 2006 patřil také florbal, z něhož bylo odvysíláno v celkem 29 dnech 87,7 hodin utkání. Z přímých přenosů a záznamů mohli televizní diváci sledovat například 8x přenosy Fortuna extraligy, 10x přenosy utkání 1. florbalové ligy, 12x zápasy mezinárodního turnaje Czech Open 2006, dva přímé přenosy a čtyři záznamy utkání české florbalové reprezentace a dva přímé přenosy semifinále a čtyři záznamy finále MS ve Švédsku.
44
ČT4 Sport odvysílal i 2,88h Magazínu F, který informoval o florbalu a futsalu. Dokumenty, reportáže ani ohlédnutí se florbalu již nevěnovaly. Mezi dalšími sporty vysílanými na ČT4 Sport byli futsal, hokejbal, pozemní hokej, in - line hokej, streetball, beachvolejbal, národní házená, nohejbal, triatlon, krostriatlon, gymnastika (sportovní, moderní), akrobacie, akrobatický rokenrol, rokenrol, kulturistika, ragby, trampolína, krasobruslení, lyžařské sporty (sjezd, skoky, travní lyžovaní, akrobatické lyžování), kroket, bojové sporty (box, karate, judo), šachy, horolezectví, extrémní sporty (freeski, snowboard), silové sporty (vzpírání, silový trojboj, benchpress), parašutismus, letecké sporty (plachtění, akrobacie), taneční sporty, rokenrol, badminton, curling, lakros, boccie, trampolína atd.
4.5.
Sledované ukazatele u ČT4 Sport v roce 2006
Česká televize sleduje u svých programů různé ukazatele. V této podkapitole jsme vybrali dva ukazatele, které ČT sledovala u svého nového sportovního programu, a to sledovanost a podíl premiér a repríz na vysílání ČT4 Sport v roce 2006. ČT je členem organizace ATO11, která zastřešuje projekt elektronického měření sledovanosti a dle této organizace byly nejsledovanějšími sporty na ČT4 Sport v roce 2006 dva nejpopulárnější sporty v České republice fotbal a hokej. V popředí zájmu diváků byla především atraktivní utkání Ligy mistrů, zápasy Tipsport extraligy ledního hokeje a fotbalové Gambrinus ligy. Velmi dobře si vedly také basketbal s volejbalem (www.ceskatelevize.cz).
11
Asociace televizních organizací
45
V následující tabulce 10 je uvedeno deset nejsledovanějších sportovních titulů na ČT4 Sport v roce 2006. Tab. 10 – TOP 10 ČT4 Sport 2006 15+ Titul
datum
den
začátek
rating share
AC Sparta Praha -Heart of Midlothian FC
28. 9. 2006 čtvrtek 20:45:01
3,6
9,18
Hapoel Tel Aviv - Mladá boleslav
13. 12.2006 středa
20:40:00
3,5
10,27
AC Sparta Praha - FC Baník Ostrava
15. 10.2006 neděle
19:59:51
3,4
7,64
FK Mladá Boleslav - AC Sparta Praha
27. 8. 2006 neděle
20:00:30
2,8
6,59
Česko - Švédsko
7. 11.2006 úterý
17:26:53
2,6
7,55
FK Mladá Boleslav - Olympique Marseile
28. 9. 2006 čtvrtek 17:20:00
2,5
8,79
AC Sparta Praha - FC Viktoria Plzeň
26. 11.2006 neděle
21:16:53
2,5
5,64
FC Slovan Liberec - FK Mladá Boleslav
19. 11.2006 neděle
21:16:09
2,5
5,90
FC Slovan Liberec - FK Mladá Boleslav
19. 11.2006 neděle
20:00:19
2,5
4,84
3. 2.2006 neděle
20:01:40
2,2
4,70
FC Brno - FK Teplice
Zdroj: www.ceskatelevize.cz Z tabulky 10 je vidět, že devět nejsledovanějších pořadů jsou fotbalové zápasy a 1 hokejový (Česko – Švédsko). Z této desítky diváci shlédli šest zápasů vysílaných v neděli, dva ve čtvrtek, po jednom v úterý a ve středu, osm bylo přenosů z 1. poločasu, dva (FC Slovan Liberec - FK Mladá Boleslav, AC Sparta Praha - FC Viktoria Plzeň) se týkaly 2. poločasu utkání. Všech deset titulů bylo vysíláno z přímého přenosu. Z tabulky 10 dále vyplývá, že osm z deseti zde uvedených pořadů bylo sledováno v hlavním vysílacím čase, za který je v České republice považována doba od 19 - 23h. Níže je pro pochopení uveden význam pojmů rating a share. Dle Kristýny Taberyové z Výzkumu programu a auditoria České televize slovo rating a share znamenají následující: Rating (sledovanost) vyjadřuje, kolik % lidí z cílové skupiny se v průměru dívalo na určitou stanici. Vztahuje se obvykle k pořadu nebo k časovému úseku. Share (podíl na publiku) je podíl živé sledovanosti daného kanálu na celkové sledovanosti v daném časovém úseku. Udává se v procentech. 15 + = celková skupina dospělých diváků starších 15 let. Jedno procento diváků starších 15 let je zhruba 85 600 lidí (www. digizone.cz). 46
Kolik bylo odvysíláno premiér a kolik repríz v programu vysílání ČT4 Sport v roce 2006 byl další sledovaný ukazatel ČT, který vyjadřuje tabulka 11. Tab. 11 - Podíl premiér a repríz na vysílání ČT4 Sport 2006 Počet pořadů
Název
Počet hodin
%
Premiéra Repríza
3208 6374
1743,90 4726,30
27 73
Celkem
9582
6470,20
100
Zdroj: www.ceskatelevize.cz
Premiéra 27%
Repríza 73%
Obr. 8: Grafické znázornění podílu premiér a repríz na vysílání ČT4 Sport 2006
Z tabulky 11 vyplývá, že počet repríz vysílaných na ČT4 Sport v roce 2006 je téměř dvojnásobný. Výsledky ale nejsou překvapující, neboť korespondují s původním záměrem České televize, že nový sportovní program bude do doby, než většina diváků bude mít možnost si jeho signál naladit (souvislost s digitalizací v ČR) pouze doplňkovým kanálem stanice ČT2.
47
5.
Diskuze Z vysílání ČT4 Sport v roce 2006 vyplývá, že představy a plány vedení
redakce sportu v čele s šéfredaktorem Otakarem Černým se více méně naplnily. ČT4 Sport začal vysílání XX. ZOH 10. 2. 2006, kdy tyto hry byly vysílány paralelně i na ČT2. Byl splněn plán České televize, že když budou sportovní disciplíny obsazeny českými závodníky, tak se je budou snažit vysílat oba programy s tím, že přímé přenosy by měly být odvysílány především na ČT2, záznamy pak na ČT4 Sport. Například dne 11. 2. 2006 byl na programu ČT2 v 18.55 vysílán přímý přenos z akrobatického lyžování, finále v mogulech žen s účastí naší reprezentantky Nikoly Sudové a na ČT4 Sport jen záznam v 22.00. Především ale paralelním vysíláním nejen ZOH, ale i MS v hokeji, MS ve fotbalu, či přímých přenosů zápasů z fotbalové Ligy mistrů, splnila ČT podmínky vyhlášky Ministerstva kultury, která určuje, že sportovní akce mimořádného významu mají být přístupné všem divákům na neplacených, volně vysílajících kanálech. Přitom atraktivnější zápasy byly vysílány v přímých přenosech na ČT2 a na ČT4 Sport většinou jen jejich záznamy nebo přímé přenosy zápasů méně atraktivních. Slib, že po olympiádě ČT4 Sport každý den nabídne minimálně jeden přímý přenos libovolné sportovní události a prioritně bude vysílat český sport a zahraniční produkci jen takovou, kterou nebude mít v programu jiná televizní společnost v ČR, byl také splněn. ČT4 Sport jednou denně opravdu odvysílal přímý přenos, ať šlo o přenosy utkání hokejové Tipsport extraligy, národní basketbalové ligy mužů i žen či fotbalové Gambrinus ligy. Co se týče vysílání především českého sportu, lze konstatovat, že v roce 2006 byly na ČT4 Sport opravdu odvysílány převážně pořady české tvorby. Ze zahraniční produkce byly vysílány prostřednictvím ČT4 Sport hlavně významné sportovní akce jako MS, ME, tenisový Wimbledon, fotbalové zápasy poháru UEFA a Ligy mistrů či závody ze seriálu Golden League (nejprestižnějších světových atletických závodů). Česká televize také slibovala, že každý měsíc přinese na čtvrtém programu jednu velkou akci. Tento slib také splnila. V únoru nabídla ZOH, v březnu MS v krasobruslení, halové atletice i SP ve skocích na lyžích, v dubnu mohli diváci
48
shlédnout seriál MS superbiků ze Španělska a fotbalové zápasy ligy mistrů, v květnu MS v hokeji či opět seriál MS superbiků z Itálie, v červnu MS ve fotbalu či MS ve sjezdu na divoké vodě, v červenci MS v motokrosu, v srpnu MS v basketbalu mužů, ME v atletice či Grand Prix ČR Moto GP z Brna, v září MS v basketbalu žen i mužů, utkání poháru UEFA či MS v lukostřelbě, v říjnu seriál MS superbiků z italské Imoly a Francie či MS ve sportovní gymnastice, v listopadu MS ve volejbale mužů i žen či MS v kulturistice, v prosinci pak MS v sálové cyklistice nebo ME v cyklokrosu. Otakar Černý také sliboval věnovat se na ČT4 Sport menšinovým sportům jako volejbalu, házené, florbalu či futsalu. Z těchto sportů ČT4 Sport odvysílal nejvíce hodin z volejbalu. Házené bylo vyhrazeno také poměrně hodně času. Celkem byla mužská i ženská házená vidět na kanálu ČT4 Sport 54 dnů (mimo magazínu a dokumentů). Florbal se také podařilo v roce 2006 vysílat na ČT4 Sport. Divákům byly nabídnuty zápasy Fortuna extraligy i 1. florbalové ligy i dva přímé přenosy a čtyři záznamy MS mužů. Futsal byl z dalších menšinových sportů, který se podařilo dostat do vysílání ČT4 Sport. Byl představen v zápasech 1. futsalové ligy, v utkáních Poháru mistrů evropských zemí ve futsalu či mezistátních utkání České reprezentace ve futsalu. O dění ve florbalu a futsalu se diváci ČT4 Sport mohli dozvědět informace v Magazínu F. Z mého pohledu sice pan Černý slib, že se bude věnovat na ČT4 Sport výše uvedeným menšinovým sportům dodržel, nicméně veřejnoprávní kanál by měl dát mnohem více prostoru i dalším menšinovým sportům. Golf také patřil ke sportům, které Otakar Černý chtěl na novém sportovním kanálu ČT vysílat. Zde byl jeho záměr také splněn. Golfu byly věnovány dokonce dva sportovní magazíny Golfžurnál a Golf magazín a především se podařilo odvysílat přímé přenosy i záznamy z golfového turnaje US PGA TOUR 2006. Také další uvažované akce, Wimbledon a Tour de France, se podařilo zařadit do vysílání ČT4 Sport. Nejslavnější cyklistický závod Tour de France byl divákům nakonec představen jen ve formě reportáže, a to z průběhu 19 etap v 19 dnech.
49
V plánu ČT také bylo, že ČT4 Sport nebude vysílat žádné zprávy. První zprávy ale byly odvysílány hned po skončení XX. ZOH, a to v 8h ráno a ten den se na ČT4 Sport objevily ještě dvakrát. Od 1. 5. 2006 se pak vysílaly většinou jen jednou ve večerních hodinách. Co se týče druhé výzkumné otázky, z výzkumu jasně vyplývá, že dva nejpopulárnější sporty u české populace fotbal a hokej se na kanálu ČT4 Sport objevovaly v roce 2006 nejčastěji ze všech 71 sportů, které ČT4 Sport odvysílal v různých podobách. Fotbal figuroval na prvním místě v několika námi sledovaných údajů (viz tab. 1a, 1b, 5b, 6, 7a, 9, 10). Hokej se umísťoval většinou na druhém místě za fotbalem či třetím místě za basketbalem, který tuto dvojici většinou následoval a dokonce ve čtyřech měsících z deseti sledovaných, měl odvysíláno nejvíce hodin i dnů přímých přenosů a záznamů ze všech sportů uvedených na ČT4 Sport. Myslím si, že ČT hokej a fotbal nasazovala do vysílání svého nového sportovního kanálu nejčastěji proto, že ho potřebovala dostat do povědomí diváků, a proto vsadila na jistoty sledovanosti a chovala se v tomto případě spíše jako komerční televize.
50
6.
Závěr První rok vysílání je pro každou televizní stanici jakýmsi testem, jak
uspěje v souboji s konkurencí. V pořadí čtvrtý kanál veřejnoprávní televize neměl jednoduchou pozici. Dle již zmíněné vyhlášky Ministerstva kultury musel ČT4 Sport významné sportovní události a události s českou účastí vysílat paralelně i na programu ČT2 až do doby 95% pokrytí území České republiky digitálním signálem. Vedení ČT přesto mělo s tímto sportovním kanálem velké plány, které se v prvním roce vysílání prakticky podařilo naplnit. ČT4 Sport začal své vysílání impozantně přenosem XX. ZOH v Turíně a rok 2006 mu byl nápomocen pořádáním i dalších významných sportovních akcí, které byly na tomto kanálu odvysílány (i když mnohé spolu s ČT2). Dle našeho zjištění ČT4 Sport vsadil hlavně na pořady s populárními sporty fotbalem, hokejem či basketbalem (například fotbal vévodil většině mnou monitorovaných údajů). Zařadit do vysílání nového sportovního kanálu tyto sporty bylo logické, protože se jako nováček potřeboval ČT4 Sport dostat do povědomí diváků. ČT4 Sport z avizovaných minoritních sportů opravdu odvysílal volejbal, házenou i florbal. Volejbal a florbal se dokonce dostaly do TOP10 sportů dle odvysílaných dnů i hodin přímých přenosů a záznamů. Upřednostnění takovýchto sportů může v budoucnu ČT nejenom ušetřit finance díky mnohem levnějším vysílacím právům, ale také tyto sporty může ještě více zviditelnit a zpopularizovat. Vysílat co nejvíce minoritních sportů by také mnohem více odpovídalo charakteru veřejnoprávního média, které se bohužel někdy formou i obsahem příliš neliší od komerčních stanic.
51
Literatura a internetové zdroje Literatura: BEDNAŘÍK, Petr, JIRÁK, Jan, KÖPPLOVÁ, Barbara. Dějiny českých médií: Od počátku do současnosti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 448 s. DĚKANOVSKÝ, Jan. Sport, média a mýty:Zlatí hoši, královna bílé stopy a další moderní hrdinové. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008. 183 s. KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 5. vyd. Praha:Státní pedagogické nakladatelství, 1994. 885 s. SEKOT, Aleš. Sociologické problémy sportu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2008. 224 s. SEKOT, Aleš. Sociologie sportu. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 410 s. SEKOT, Aleš. Sport a společnost. Brno: Paido, 2003. 191 s. SLEPIČKA, Pavel. Sportovní diváctví. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990. 209 s. Internetový zdroj, článek z internetu: Atletikavselijak.estranky.cz[online]. 2007 [cit. 2012-3-10]. Dostupné z WWW:
. Ceskatelevize.cz [online]. 2006 [cit. 2011-11-12]. Televizní program. Dostupné z WWW: . Ceskatelevize.cz [online]. 21. 3. 2007 [cit. 2012-1-2]. Zpráva 2006. Dostupné z WWW:< http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/publikace/rocenky/>. Ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2012-3-15]. Redakce sportu. Dostupné z WWW: . Digizone.cz [online]. 20. 7. 2007 [cit. 2011-12-11]. Stručná historie digitalizace v České republice. Dostupné z WWW: . Digizone.cz [online]. 4. 10. 2005 [cit. 2011-12-10]. Česká televize pracuje na sportovním kanálu. Dostupné z WWW: .
52
Digizone.cz[online]. 31. 1. 2006[cit. 2011-1-12]. Česká televize představila program ČT 4 Sport. Dostupné z WWW: . Digizone.cz [online]. 24. 11. 2006 [cit. 2011-2-12]. Jak se z diváka dělá koláč. Dostupné z WWW: . Digizone.cz [online]. 10. 2. 2006 [cit. 2011-2-12]. ČT 4 Sport: Začíná boj sportovních kanálů. Dostupné z WWW: . Ihned.cz [online]. 1. 7. 2008 [cit. 2011-11-5]. Před osmdesáti lety se zrodila mechanická verze barevné televize. Dostupné z WWW: . Louc.cz [online]. 30. 4. 2004 [cit. 2011-11-5]. Historie televize v ČR - 4. Dostupné z WWW: . Louc.cz [online]. 30. 4. 2004 [cit. 2011-11-5]. Historie televize v ČR - 5. Dostupné z WWW: . Mediaguru.cz [online]. 11. 12. 2007 [cit. 2011-10-30]. Seriál: Zrození televize. Dostupné z WWW: . Mediasetbox.cz [online]. 10. 3. 2010 [cit. 2011-10-30]. Historický vývoj médií. Dostupné z WWW: . Psp.cz [online]. 14. 10. 2011 [cit. 2011-11-12]. Předpis 302/2011 Sb. Dostupné z WWW: . Radiotv.cz [online]. 23. 4. 2003 [cit. 2011-10-30]. 80 let rozhlasu IV. - Sportovní reportáž. Dostupné z WWW: .
53
Resumé Předmětem bakalářské práce „Vysílání sportovního kanálu ČT4 Sport v roce 2006“ je s využitím dostupných zdrojů zmapovat vznik a vysílání historicky prvního veřejnoprávního sportovního kanálu v České republice v prvním roce jeho působení. První část práce popisuje počátky sportu v médiích, vztah sportu a médií, začátky digitalizace na českém území, okolnosti vzniku ČT4 Sport, plány a představy o jeho programovém složení, představuje redaktory, kteří byli u zrodu ČT4 Sport a také konkurenty nového sportovního kanálu v roce 2006. V druhé části je pak proveden monitoring vysílání tohoto sportovního kanálu v roce 2006.
Summary The subject of thesis „ČT4 Sport“ channel broadcasting in 2006 is to chart inception and broadcast of the first ever public sports channel in the Czech Republic in its first year of working. In the first part are described the beginnings of the sport in the media and their relationship, the beginnings of digitizing in the Czech Republic, circumstances of the ČT4 Sport, plans and ideas of the composition program and the editors and also its competitors in 2006. In the second part was made the monitoring of broadcast of this sports channel in 2006.
54