2015
Výroční zpráva
Krajské hygienické stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně
Úvod Veřejné zdraví definuje zákon 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Je determinováno souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Ochranou veřejného zdraví se dle výše citovaného zákona rozumí soubor činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováním. Ohrožením veřejného zdraví se pak rozumí stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví. A v neposlední řadě je nutné dle stejného zákona definovat podporu veřejného zdraví jako souhrn činností pomáhajících fyzickým osobám zachovat a zlepšovat své zdraví a zvyšovat kontrolu nad faktory ovlivňujícími zdraví. Zahrnuje činnosti k zajištění sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek pro rozvoj individuálního i veřejného zdraví, zdravotního stavu a zdravého životního stylu. Předložená Výroční zpráva Krajské hygienické stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně shrnuje činnosti v oblasti ochrany a podpory zdraví v roce 2015 a zároveň určuje další směřování aktivit, které vyplývají ze zjištění státního zdravotního dozoru pro následující období a pro Zlínský kraj. Text je členěný dle organizačního schématu Krajské hygienické stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně, které je součástí samostatné přílohy tohoto dokumentu.
2
Charakteristika Zlínského kraje Zlínský kraj byl ustanoven ke dni 1. 1. 2000. Vznikl sloučením 4 okresů Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín. Spolu s Olomouckým krajem tvoří region soudržnosti Střední Morava. Ke dni 1. 1. 2003 vzniklo 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (tzv. obce III. stupně).
Svou rozlohou 3 963 km2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 307 obcí (z toho 30 měst), ve kterých žilo ke dni 31. 12. 2015 celkem 584 676 obyvatel. Průměrný věk činil 42,5 let. Hustota zalidnění 148 obyvatel/km2 výrazně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (186 obyvatel/km2) a nejnižší v okrese Vsetín (126 obyvatel/km2).
Obrázek 1 – Administrativní členění Zlínského kraje (zdroj: ČSÚ)
Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Krpaty, které představují
zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi 6 biosférických rezervací UNESCO v republice.
Ekonomika v kraji je založená především na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů. V tvorbě HDP se Zlínský kraj v roce 2014 umístil na 8. místě, průměrná hodnota HDP na 1 obyvatele kraje dosáhla 359 354 Kč. Síť předškolních a školních zařízení v kraji představuje 312 mateřských škol, 258 základních škol, 16 gymnázií, 67 středních škol, 10 vyšších odborných škol. Ve Zlínském kraji mají sídlo 2 vysoké školy – veřejnoprávní Univerzita Tomáše Bati a soukromý Evropský polytechnický institut. Na jednoho lékaře připadá v rámci kraje 249 obyvatel. Akutní, následnou
a rehabilitační zdravotní péči zajišťuje v kraji 10 nemocnic, kde je k dispozici 2 562 lůžek. Ve 445 hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu Zlínského kraje se v roce 2015 ubytovalo 661 149 hostů, z toho 102 891 cizinců. Více informací na níže uvedeném odkaze, ze kterého byla čerpána data pro charakteristiku Zlínského kraje: https://www.czso.cz/documents/10180/3 7133654/33009815charcz.pdf/8399976367f8-416d-8795c213b7333540?version=1.1.
4
Odbor hygieny obecné a komunální (HOK) Státní zdravotní dozor na odboru hygieny obecné a komunální se provádí nad dodržováním povinností v oblasti zásobování pitnou vodou, kvalitou vody pro koupání, kvalitou teplé vody, služeb péče o tělo (tzv. činnosti epidemiologicky závažné), ubytovacích služeb a povinností nad dodržováním hygienických limitů hluku a vibrací.
Mimo to bylo vydáno 610 rozhodnutí schvalujících předložené provozní řády a 53 dalších rozhodnutí. Ta se mimo jiné týkala udělování časově omezených povolení pro zdroje hluku (4x), vydání zákazů k užívání vody jako pitné (6x) nebo opatření pro stanovení odběrových míst pitné vody, úpravu rozsahu a četnosti kontroly vody, použití vody jiné jakosti a vydání monitorovacího kalendáře pro koupací sezónu.
V roce 2015 bylo provedeno celkem 1 131 kontrol, bylo přijato celkem 149 podnětů (z nich 132 neoprávněných, tj. 88,6 %), z toho se 82 podnětů týkalo problematiky hluku a vibrací v mimopracovním prostředí. 77
32
149 podněty 143
pitná voda koupací vody
377
služby péče o tělo ubytovací služby regionální úkoly 420
Graf 1 – Dozorované oblasti hygieny obecné a komunální dle počtu kontrol
Za nedostatky zjištěné při kontrolách odboru HOK bylo uloženo celkem 35 sankcí v příkazním řízení nebo formou blokových pokut, a to v celkové výši 291 000 Kč. Preventivní činnost odboru HOK pak spočívá ve vydávání stanovisek a vyjádření jako dotčeného správního úřadu, v rámci
řízení vedených jinými správními úřady (např. stavební úřady, odbory životního prostředí aj.). Na základě předložených žádostí bylo vydáno celkem 2031 závazných stanovisek, stanovisek nebo vyjádření, z toho dle stavebního zákona 1 777, v procesu integrované prevence (IPPC) 11, k dokumentacím posuzujícím 5
vliv na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (EIA, SEA) 64 vyjádření. Podle zákona o pohřebnictví bylo vydáno 13 stanovisek, ostatní stanoviska se týkala převážně řízení podle stavebního zákona.
Problematika vod Zásobování obyvatel pitnou vodou Převážná část obyvatelstva Zlínského kraje dle údajů ČSÚ z roku 2014 je v 94,2 % zásobována vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a 93,6 % obyvatel je napojeno na kanalizaci pro veřejnou potřebu. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně (dále jen „KHS ZK“) dozoruje rovněž individuální zdroje vody zásobující veřejnost pitnou vodou. Jedná se o 110 komerčních či veřejných studní zásobujících objekty škol a školských, ubytovacích či restauračních zařízení. Osoby, které vyrábí pitnou vodu pro veřejnost, jsou dle zákona o ochraně veřejného zdraví povinny sledovat její kvalitu ve stanovení četnosti a rozsahu. Všechny výsledky laboratorních vyšetření pitné vody pořízené provozovatelem vodovodních systémů a rovněž výsledky z dozorové činnosti KHS ZK jsou vkládány do celostátního informačního systému (Informační systém pitné a rekreační vody PiVo). Tento informační systém funguje od roku 2004 a umožňuje orgánu ochrany veřejného zdraví mít k dispozici aktuální informace o kvalitě pitné vody ve všech systémech veřejných vodovodů, veřejných a komerčních studní.
Za rok 2015 bylo zaměstnanci odboru HOK verifikováno 11 541 výsledků rozborů vzorků pitných a rekreačních vod. Zaměstnanci KHS ZK v průběhu roku 2015 provedli celkem 155 kontrol plnění povinností v oblasti zásobování pitnou vodou, z toho 16 kontrol u provozovatelů velkých vodovodů a 118 kontrol u provozovatelů malých vodovodů. Ostatní kontroly se týkaly plnění povinností provozovatelů studní. Celkem bylo zkontrolováno 9 veřejných a 12 komerčních studní. V roce 2015 byla v 6 případech zjištěna nevyhovující jakost pitné vody v mikrobiologické kvalitě vody takového rozsahu, že bylo nutno vydat zákaz používání vody k pitným účelům. Tyto zákazy se týkaly provozovatelů malých vodovodů a komerčních studní. V roce 2015 byly vzorky pitné vody odebírány i při epidemiologických šetřeních při výskytu průjmových onemocnění. Z 11 epidemií se ve 2 případech nejakostní voda z individuálního zdroje vody podílela na vzniku epidemie při nedostatečném zajištění a zevní kontaminaci. Pesticidy V současné době se věnuje širší pozornost pesticidním látkám v pitné vodě. Zdrojem pesticidních látek v pitné vodě jsou pesticidy používané v zemědělsky obhospodařovaných oblastech. Podle používaných pesticidů by se pak měla provádět i analýza konkrétních metabolitů pesticidních látek v pitných vodách. Podrobnější informace pro provozovatele 6
zásobování pitnou vodou lze nalézt na našich webových stránkách http://www.khszlin.cz/wcd/pages/extrane t/aktuality/2016/pov2016.doc, případně na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/pitnavoda-pesticidy-nerelevantnimetabolity_3170_5.html.
v elektronické podobě orgánu ochrany veřejného zdraví, dodržování zásad provozní hygieny, včetně kontroly dodržování základních zásad hygienického chování návštěvníků. Součástí kontrol jsou i odběry vzorků bazénové vody, jejichž výsledky slouží jako podklad pro provedení státního zdravotního dozoru nad provozováním sezónních i celoročně provozovaných bazénů.
Koupaliště a koupací oblasti Koupání patří mezi významné volnočasové aktivity, avšak může být spojeno s potenciálními zdravotními riziky. Za účelem minimalizace zdravotních rizik z koupání jsou stanovena legislativní pravidla, která jsou provozovatelé, kteří tyto služby nabízejí, povinni dodržovat. Zařízení určená ke koupání mohou být umělá nebo přírodní, a jsou provozována buď sezónně, nebo celoročně.
V letní koupací sezóně jsou ke koupání využívána jak letní umělá či přírodní koupaliště, tak i vodní plochy, které svého provozovatele nemají. Kvalita vody na vodních plochách, kde lze očekávat koupání většího počtu osob a které jsou uvedeny v seznamu vod ke koupání (seznam je každoročně vydáván Ministerstvem zdravotnictví ČR – více na stránkách http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/koup ani-v-prirode-vseobecneinformace_1509_5.html) je v průběhu koupací sezóny pravidelně sledována hygienickou službou (aktuálně viz http://www.khszlin.cz/24994-koupani-vevolne-prirode-rekreacni-sezona-2015).
Vedle splnění stavebně technických požadavků mají provozovatelé dále povinnost před zahájením činnosti zpracovat provozní řád, předložit jej orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení a následně schválená pravidla v průběhu provozu dodržovat. V rámci dozoru zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví pak kontrolují dodržování kvalitativních požadavků jakosti vody v souvislosti s její úpravou, zajišťování kontroly kvality vody včetně pravidelného předávání výsledků laboratorních kontrol
Přehled koupacích oblastí a přírodních koupališť přináší následující tabulka č. 1 včetně hodnocení sezóny 2015.
Tabulka 1 - Vyhodnocení kvality přírodního koupaliště Přírodní koupaliště Albatros, Ostrožská Nová Ves
18.5.
19.5. X
15.6.
29.6. X
13.7.
20.7.
10.8.
24.8. X
7
Tabulka 2 – Vyhodnocení koupacích oblastí 2015 ve Zlínském kraji Koupací oblasti
18.5.
Všemina Štěrkoviště Otrokovice Pahrbek Napajedla Luhačovice – u hráze Luhačovice – u kempu Horní Bečva Bystřička – u hráze Bystřička – u pláže Štěrkoviště Nový Hrozenkov
1.6.
15.6.
X
29.6.
13.7.
X
27.7.
10.8.
X
24.8. X
Tabulka 3 – Vyhodnocení kvality přírodních biotopů Přírodní biotopy
18.5.
Dvůr Honětice
X
Živá voda Modrá
X
19.5.
8.6.
X
16.6.
25.6.
8.7.
X X
X
X
14.7.
20.7.
X
X
21.7.
17.8.
X
X
Legenda k tabulkám č. 1-3: voda nebezpečná ke koupání voda nevhodná ke koupání zhoršená jakost vody voda vhodná ke koupání s mírně zhoršenými vlastnostmi voda vhodná ke koupání Při kontrolách kvality vody je, vedle mikrobiologické kvality, zvlášť významný ukazatel jakosti výskyt sinic a obsah chlorofylu (sinice a řasy), které mohou negativně ovlivnit zdraví koupajících se osob. Z pohledu zdravotních rizik jsou významnější sinice, které obsahují alergizující látky, které mohou způsobit vyrážku, zarudnutí očí, rýmu nebo i jiné projevy. Některé druhy sinic mohou produkovat jedovaté látky (toxiny), které mohou
způsobit různé potíže v závislosti na expozici, od lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, až po vážnější jaterní postižení. Riziko potíží roste u dětí a oslabených jedinců. Informace o koupacích místech včetně aktuální jakosti vody jsou v letním období dostupné na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR a jednotlivých krajských hygienických stanic (www.mzcr.cz a www.khszlin.cz). Souhrnné informace lze získat rovněž na portále www.koupacivody.cz.
8
Na informačních tabulích, které jsou umístěny na všech sledovaných koupacích místech, jsou vedle informací o nádržích uvedeny i obecné informace o jakosti vody ke koupání a jejím hodnocení, klasifikace vody za předcházející 4 sezóny a aktuální kvalita vody. Jakost vody je znázorňována v podobě piktogramů – „smajlíků“, které svou barvou označují odpovídající zdravotní riziko z koupání. Při zhoršení kvality vody (oranžová a červená) je vydáváno upozornění. V případě překročení limitů, kdy hrozí ohrožení zdraví (černá), vydává KHS zákaz koupání, který je vyvěšen na úřední desce místně příslušné obce a příslušné KHS. Kromě toho je informace o zákazu poskytnuta sdělovacím prostředkům a umístěna na informační tabuli. Je pak na zodpovědnosti každého jednotlivce, jestli vezme na vědomí informace o nevhodnosti vody ke koupání na vědomí a bude zákaz respektovat. Na tomto místě je třeba upozornit na právní důsledky, kterým se mohou vystavit v případě nerespektování vydaného zákazu organizátoři dětských táborů, vedoucí vodáckých kurzů a pedagogové s dětmi na výletech. Ve Zlínském kraji bylo během koupací sezóny 2015 provedeno na koupacích místech 78 kontrol spojených s odběrem vzorků k laboratornímu vyšetření. Zákaz koupání byl vydán v sezóně 2015 jen pro oblast Pahrbek Napajedla.
Obrázek 2 - Fotografie ze SZD (zdroj: dokumentace KHS ZK)
Hluk v životním prostředí Problematika hluku je součástí každodenní náplně práce odboru HOK jak v rámci tzv. preventivního dozoru (územně plánovací podklady, územní a stavební řízení, kolaudace a změny užívání či vyjádření k dokumentacím vlivu na životní prostředí a k integrovaným povolením), tak při řešení podnětů občanů. V roce 2015 přijala KHS ZK 824 žádostí, kterých se dotýkala ochrana proti hluku v životním prostředí, a přijala 82 podnětů občanů na hluk. Skladba podnětů je dlouhodobě podobná, týká se hluku z dopravy silniční i železniční, hluku ze stacionárních zdrojů (průmysl, vzduchotechnická zařízení provozoven), hluku z hudebních produkcí a ostatních, zejména sousedského hluku. Tyto jsou definovány nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Co se týká hluku způsobeného hlasovými projevy lidí a zvířat a činnostmi způsobenými běžným užíváním bytu, bytového domu, rodinného domu, stavby pro rodinnou rekreaci a pozemku k nim náležejících, není 9
hygienická služba kompetentní k jejich řešení a musí stěžovatele odkázat na řešení soukromoprávní cestou podle občanského zákoníku. V některých případech jsou kompetentní jiné úřady (např. hlučnost v bytě po výměně podlahy v sousedním bytě lze řešit prostřednictvím stavebního úřadu, který by měl ověřit vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost). V roce 2015 došlo u problematiky hluku k některým významným změnám v souvislosti s novelou zákona o ochraně veřejného zdraví. První změnou je vyjmutí dozoru nad provozováním hudebních produkcí na veřejných prostranstvích ze státního zdravotního dozoru. Jsou to akce, které se týkají především letní sezóny, jsou zpravidla jedno až několikadenní a jejich četnost bývá nepravidelná. Novela zákona vychází z předpokladu účinků nadměrného hluku na zdraví, u něhož jsou zdravotní rizika hodnocena na základě jeho dlouhodobého působení (v řádech let). Hudební produkce jsou z tohoto pohledu považovány za ojedinělé a krátkodobé expozice, po jejichž ukončení se předpokládá dostatečné regenerace organizmu. Kompetence regulovat tyto akce má po novele zákona pouze příslušná obec. Další významnou změnou, která představuje pro hygienickou službu enormní nárůst činnosti v preventivním dozoru, je pak zakotvení principu, že kdo vstupuje do území zatíženého hlukem, musí akceptovat stávající hlukový stav a podle toho také navrhnout a zabezpečit svoji stavbu, a to nejen před hlukem stávajícím, ale i hlukem předpokládaným (dle územně plánovací dokumentace, kde
je plánován zdroj hluku – převážně dopravní stavby). Takový žadatel pak předkládá akreditované nebo autorizované měření hluku a navrhuje protihluková opatření. Výše uvedené povinnosti se vztahují především na rodinné domy, ale i další stavby vyjmenované v zákoně. V praxi to znamená, že po 1. 12. 2015 všichni stavebníci rodinných domů mají povinnost předkládat k posouzení a vydání závazného stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví dokumentaci pro územní řízení včetně hlukové situace v území. Více viz http://www.khszlin.cz/wcd/pages/extrane t/aktuality/2016/stav2016.doc
Dozor v oblasti služeb péče o tělo Služby poskytované v rámci péče o tělo jsou definované v § 19 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako činnosti epidemiologicky závažné. Jsou kontrolovány podle kontrolního plánu schváleného Ministerstvem zdravotnictví ČR. Pro rok 2015 bylo v rámci celostátních priorit stanoveno, že je třeba zkontrolovat 1/3 všech provozoven kosmetických služeb. Důvodem je rozsáhlá škála úkonů poskytovaných v rámci náplně živnosti kosmetické služby a neustále se rozšiřující možnosti používaných přístrojů a metod a s tím spojených zdravotních rizik. Trvale je nejvyšší pozornost věnována činnostem, při nichž dochází k porušování integrity kůže, tj. tetování, piercing, permanentní make-up. Další rizikovou skupinou jsou pedikúry a manikúry, ve kterých mimo 10
rizika poranění a s tím související možnost přenosu krví přenosných onemocnění (HIV, virové hepatitidy) nesprávně ošetřenými pomůckami po jejich kontaminaci krví infikovaného pacienta, existuje i vysoké riziko výskytu a přenosu plísňových onemocnění. Dále se kontroly provádějí v provozovnách holičství a kadeřnictví, solárií, masáží, regeneračních a rekondičních služeb.
Zároveň z důvodu novelizace zákona o hmotné nouzi byla ve spolupráci s úřady práce, se živnostenskými úřady a stavebními úřady, provedena revize zařízení, která poskytují ubytování občanům v hmotné nouzi ve vazbě na vyplácení některých dávek. Tato novela je vázaná právě na provozní řád schválený orgánem ochrany veřejného zdraví. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví současně přinesla novinky do nezbytných náležitostí provozních řádů zařízení, kde je ubytování poskytováno na dobu déle než 2 měsíce, a to mimo režimu úklidu, dezinfekce a manipulace s prádlem, také vybavení a výměru ubytovacích jednotek, způsob jejich vytápění a zásobování pitnou a teplou vodou.
Obrázek 3 - Fotografie ze SZD (zdroj: dokumentace KHS ZK)
Celkem bylo v roce 2015 ve Zlínském kraji provedeno ve výše uvedených provozovnách celkem 377 kontrol. Rozsah kontrol odpovídá náplni činnosti popsané v provozním řádu konkrétní provozovny. Dále je kontrola zaměřena na dodržování osobní a provozní hygieny, tj. čistotu prostředí, pomůcek a nástrojů, manipulaci s prádlem, používání osobních ochranných pomůcek, ale i na vybavení lékárniček pro poskytnutí první pomoci s ohledem na možnost poranění v provozovně.
Obrázek 4 - Fotografie ze SZD (zdroj: dokumentace KHS ZK)
Ubytovací služby Z celkového počtu 417 evidovaných ubytovacích zařízeních byla provedena v roce 2015 kontrola ve 20 % z nich. 11
Odbor hygieny výživy a předmětů běžného užívání (HV a PBU) Od 1. 1. 2015 došlo ke změně dozorových kompetencí. Kontrolní činnost ve stravovacích provozech nyní vykonávají 3 dozorové orgány – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), Státní veterinární správa (SVS) a orgány ochrany veřejného zdraví (KHS). V gesci KHS ZK zůstalo 1 698 provozoven společného stravování (z původních 3 484). Při šetření příčin vzniku onemocnění z potravin však hygienická služba vykonává dozor ve všech potravinářských provozech, a to včetně výroben a prodejen potravin.
Kontrolní činnost KHS ZK provádí kontrolu provozovatelů stravovacích služeb nad dodržováním povinností stanovených příslušnými právními předpisy. Prioritně je dozor vykonáván v zařízeních, která připravují stravu pro rizikové a nejvíce zranitelné skupiny obyvatelstva, tedy ve zdravotnických a sociálních službách. Celkem bylo v roce 2015 v rámci stravovacích služeb provedeno 1 189 kontrol, z toho 110 ve stravovacích provozech zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb. Zvláštní důraz je kladen na ověřování podmínek souvisejících s výrobou epidemiologicky rizikových výrobků (saláty, cukrářské výrobky, zmrzliny). Postupně v průběhu let dochází ke
snižování frekvence výskytu nedostatků. Nejčastěji se nedostatky týkají provozní hygieny, stavebně-technického stavu a manipulace s potravinami, prošlého data použitelnosti anebo minimální trvanlivosti potravin, dodržování zásad osobní hygieny, zavádění a dodržování postupů založených HACCP (systém analýzy rizik a stanovení kritických kontrolních bodů). V roce 2015 přibyla do sledovaných ukazatelů rovněž nově povinnost provozovatelů týkající se značení alergenů. V souvislosti s touto novou povinností bylo provedeno celkem 812 kontrol na označování alergenů v pokrmech a nápojích, přičemž nedostatky byly zjištěny ve 46 případech (6 %), kdy provozovatelé tuto povinnost vůbec nesplnili, nebo neuvedli přítomnost alergenů u všech typů pokrmů, případně nezajistili dostatečnou informovanost personálu tak, aby byl schopen předat informace zákazníkům na vyžádání. V rámci kontrol bylo v roce 2015 odebráno 124 vzorků (pokrmů, pitné vody a velkoplošné stěry). Z toho 55 vzorků nevyhovělo, tj. 44 % z celkového počtu, 19 vzorků nevyhovělo mikrobiologickým parametrům, 36 chemickým parametrům. Nejčastější příčinou nevyhovujícího hodnocení mikrobiologického vyšetření vzorků byl nález nadlimitního množství bakterií čeledi Enterobacteriaceae. Bakterie Salmonella spp. a bakterie Listeria monocytogenes u vyšetřovaných vzorků nebyly prokázány. Co se týká chemických ukazatelů, většinou se nevyhovující hodnoty týkaly nutričních 12
parametrů v rámci pilotního projektu zaměřeného na nutriční hodnotu stravy ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách. Ve vzorcích byla zjištěna hodnota soli (NaCl) překračující doporučené denní dávky.
a v 1 případě bylo nařízeno provedení deratizace.
Z tohoto důvodu byly vzorky hodnoceny jako nevyhovující. S provozovateli proběhlo jednání směřující k úpravě jídelníčků a ke zlepšení situace ve spotřebě soli.
Obrázek 6 - Uzeniny a knedlíky s prošlým datem použitelnosti (zdroj: dokumentace KHS ZK)
Podněty Obrázek 5 - Z kampaně „Solme s rozumem“
V jednom případě šlo o nález rtuti (na podnět spotřebitele) a v 1 případě o překročený limit PAU u zauzeného cigára, kdy v rámci úkolu hlavního hygienika byly provedeny odběry a analýzy masa a masných výrobků upravených grilováním, rožněním a opakovaným zauzením.
V roce 2015 bylo přijato celkem 132 podnětů, z nichž bylo 36 oprávněných (27 %), 59 podnětů bylo vyhodnoceno jako neoprávněných a 37 podnětů bylo předáno k vyřízení jiným dozorovým orgánům (SZPI, KVS, SÚ, ČOI, jiná KHS). Analýzu podnětů podle předmětu uvádí tabulka č. 4 a graf č. 2.
Opatření a sankce V roce 2015 bylo v potravinářských podnicích uloženo celkem 171 pokut v celkové výši 567 500 Kč. Ve 36 případech byla v provozovnách stravovacích služeb nařízena opatření, z toho v 19 případech bylo nařízeno provedení sanitace, ve 13 případech byla nařízena likvidace pokrmů, potravin, v 5 případech bylo nařízeno okamžité pozastavení výkonu činnosti
8
provozní hygiena
3 5 4
závadné pokrmy
46
8
23 30
zdravotní potíže po konzumaci prodej a podávání alkoholu strav. služby bez povolení klamání spotřebitele skladování potravin výskyt hmyzu, hlodavců, zvířata
Graf 2 - Analýza podnětů podle předmětu kontroly
13
Tabulka 4 - Analýza podnětů dle předmětu kontroly Předmět podnětu nevyhovující hygienické podmínky a nedodržování provozní hygieny závadné, nejakostní potraviny, pokrmy zdravotní potíže po konzumaci pokrmů, potravin prodej a podávání alkoholu poskytování stravovacích služeb bez povolení klamání spotřebitele skladování potravin výskyt hmyzu, hlodavců, zvířata v zázemí absence zdravotních průkazů osobní hygiena personálu vyčlenění, značení kuřáckého a nekuřáckého prostoru
Počet z toho Spolupráce s celkem oprávněných jinými orgány
Předání jiným dozorovým orgánům
46
20
0
17
30
5
2
12
23
8
0
0
8
0
1
1
8
1
4
2
5 4
0 0
0 0
2 1
3
0
0
2
1 2
0 1
0 0
0 0
1
1
0
0
Šetření podezření na onemocnění z potravin V loňském roce bylo v provozovnách veřejného stravování provedeno celkem 30 šetření z důvodu zdravotních potíží po konzumaci potravin. Ve většině případů (23) se jednalo o hlášení jednotlivých občanů, kteří své zdravotní potíže typu nevolnost, zvracení nebo průjem dávali do souvislosti s konzumací určité potraviny. Jednalo se většinou o teplé pokrmy z restauračních zařízení či provozů rychlého občerstvení, ale i o potraviny z tržní sítě. S ohledem na další souvislosti a laboratorní vyšetření klinického materiálu se pak provádí prověření hygienické úrovně provozu, případně v indikovaných případech odběr vzorků. V 7 případech byly řešeny zvýšené či epidemické výskyty alimentárního
onemocnění, při nichž onemocnělo 134 osob. V restauracích a závodních kuchyních se onemocnění s hromadným výskytem zažívacích potíží vyskytlo 2x, ve 4 případech se jednalo o stravovací zařízení v rámci ubytování hotelového typu a v 1 případě šlo o zdravotnické zařízení. Odebrané vzorky potravin a velkoplošné stěry byly negativní z hlediska možného výskytu sledovaných ukazatelů (původců alimentárních nákaz a jejich toxinů). Ve 2 případech se na vzniku potíží podílela nejakostní pitná voda. V 1 případě byly prokázány u pracovníků výdejny v odebraném biologické materiálu stafylokoky produkující toxiny, které byly příčinou alimentární intoxikace u strávníků stravovacího zařízení. V ostatních případech byla laboratorně, či v epidemiologické souvislosti prokázána virová etiologie onemocnění.
14
Kontrola lihovin a zákazu kouření
Regionální úkoly
V rámci celostátní akce „ALKOHOL“ vyhlášené Policii ČR zjišťovala KHS ZK, zda provozovatelé barů, pivnic, diskoték a heren ve Zlínském kraji v Policií vytipovaných zařízeních v souladu s požadavky zákona informují zákazníky o tom, zda je jejich provozovna kuřácká, nekuřácká či má stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky a zda je zde dodržován zákaz kouření. Dále byly kontrolovány požadavky vyplývající ze zákona s ohledem na prodej tabákových výrobků a alkoholu mladistvým. Jednalo se zejména o viditelně umístěné informace o zákazu prodeje alkoholických nápojů a tabákových výrobků osobám mladším 18 let. Dále byla kontrolována osobní a provozní hygiena, stavebně technický stav. Zkontrolováno bylo celkem 38 provozoven s hostinskou činností. Za zjištěné nedostatky bylo uděleno celkem 7 sankcí v celkové výši 21 000 Kč, v jednom případě bylo zahájeno správní řízení o uložení sankce.
V roce 2015 bylo v rámci regionálních úkolů provedeno celkem 14 kontrol v provozovnách prodávajících zmrzlinu včetně odběru vzorků. 9 vzorků zmrzliny ze 14 nevyhovělo v ukazateli Enterobacteriaceae. Za zjištěné nedostatky bylo uloženo celkem 9 pokut v celkové výši 23 500 Kč. V 9 provozovnách byla nařízena sanitace a zajištění opakovaného odběru a mikrobiologického vyšetření vzorku zmrzliny. V rámci jednorázových akcí (jarmarky, výstavy, slavnosti, hudební akce) bylo zkontrolováno celkem 341 stánků a mobilních zařízení. Za zjištěné závady bylo uloženo celkem 12 pokut v celkové výši 35 000 Kč.
Obrázek 8 - Fotografie ze SZD (zdroj: dokumentace KHS ZK)
Obrázek 7 - Fotografie ze SZD (zdroj: dokumentace KHS ZK)
15
Předměty běžného užívání (PBU)
Kontrolní činnost V roce 2015 bylo provedeno celkem 236 kontrol za účelem ověření dodržování požadavků na bezpečnost a označování předmětů běžného užívání. Mezi předměty běžného užívání patří výrobky určené pro styk s potravinami (např. kuchyňské nádobí), dále kosmetika, hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let. 54 kontrol bylo povedeno u výrobců a dovozců, kterých je ve Zlínském kraji 111, a dále 182 kontrol v tržní síti a v provozovnách péče o tělo.
Odběry vzorků V rámci kontrol bylo odebráno celkem 57 vzorků, z toho 7 vzorků textilu pro děti do 3 let, 20 vzorků na základě celostátního pokynu hlavního hygienika (nádobí z melaminu a polyamidu, panenky s měkkými plastovými částmi, kosmetické přípravky a dětská obuv), 18 vzorků plánovaných, 3 vzorky dle nařízení evropské legislativy na polyamid, 7 vzorků odebraných na základě podnětu spotřebitelů a 2 vzorky na základě hlášení ze systému rychlého varování RAPEX. Z odebraných vzorků bylo celkem 13 nevyhovujících. Mezi hlavní nevyhovující parametry patří u hraček z měkčeného plastu překročení limitu esterů kyseliny ftalové, u kosmetických přípravků překročení limitu celkového počtu mikroorganismů, neuvedení alergenních látek ve složení a obsah nanomateriálů neuvedených v notifikaci kosmetického přípravku.
U výrobků pro styk s potravinami je to pak uvolňování primárních aromatických aminů a nevyhovující senzorika. Ministerstvu zdravotnictví ČR bylo nahlášeno 6 nebezpečných výrobků (panenky s měkkými plastovými součástmi, poklice PRESTO a koupelové gely). Za zjištěné nedostatky bylo uděleno celkem 10 pokut v celkové výši 121 000 Kč.
Podněty Celkem bylo v roce 2015 přijato 12 podnětů, z nichž 4 byly oprávněné, 4 neoprávněné a 4 byly postoupeny dalším dozorovým orgánům. Jednalo se o výrobky pro styk s potravinami (mlýnek na maso a cukroví, poklice, otvírák na konzervy, zdravý svačinový box a zdravá láhev, stojan na nože), kosmetické přípravky (chybějící označení, propolisová tinktura, zubní pasta s Miswakem) a hračky a výrobky pro děti do 3 let (stříkající zvířátka do vody, dětská obuv, dětský kočárek a kousátko s chrastítkem).
Obrázek 9 – nebezpečný výrobek – kousátko (zdroj: dokumentace KHS ZK)
16
Odbor hygieny dětí a mladistvých (HDM) Základním úkolem orgánu ochrany veřejného zdraví v této oblasti je státní zdravotní dozor nad plněním povinností stanovených zákonnými předpisy k řízení a kontrole podmínek vedoucích ke zdravému vývoji dětí a mladistvých. Ve Zlínském kraji bylo v roce 2015 provedeno celkem 685 kontrol v této oblasti. V rámci preventivního hygienického dozoru bylo vydáno celkem 155 závazných stanovisek v režimu stavebního zákona, 101 stanovisek v souvislosti se zápisem do školského rejstříku a vydáno celkem 42 výjimek ze splnění hygienických požadavků (většinou stavebně-technického rázu).
Zařízení pro a mladistvých
výchovu
dětí
Na území Zlínského kraje bylo v roce 2015 registrováno, mimo zotavovací akce a stravovací provozy, celkem 1 352 provozoven škol (mateřských, základních, středních a vyšších odborných), školských zařízení (školních družin, internátů, domovů, středisek praktického vyučování), zařízení zájmového vzdělávání (základní umělecké školy, domy dětí a mládeže, kluby), zařízení sociálně-právní ochrany, dětských skupin a provozoven živností. Účelem kontrol v zařízeních poskytujících výchovu, vzdělávání či vzdělávání zájmové, a to dětem a mladistvým do 18 let věku, je dohled nad dodržováním stanovených podmínek pro vnitřní prostředí a jejich vybavení a venkovní plochy. V uvedených
zařízeních bylo provedeno celkem 223 kontrol. Z evidovaných 365 mateřských škol (MŠ) jich bylo zkontrolováno 85 (tj. 23 %). Nejčastěji zjišťované nedostatky souvisí stále ještě se stoupajícími požadavky rodičů na umísťování dětí do mateřských škol, se zvyšováním maximálního počtu dětí ve třídách a s opožďováním rekonstrukcí a potřebných stavebních úprav – zejména nedostatečné vybavení a neodpovídající prostorové podmínky. V základních školách (celkem v kraji 273) bylo provedeno celkem 47 kontrol (tj. 17 %). Nedostatky podpořené provedeným měřením byly zjištěny v 5 případech v rámci požadavků na osvětlení učeben a přisvětlování tabulí. Dále byla v 8 případech hodnocena mikrobiologická kontaminace vnitřního prostředí pobytových místností aeroskopem, 2x se měřily mikroklimatické podmínky v učebnách a v tělocvičně se obsažená stanovoval guanin (látka Nejčastější v exkrementech roztočů). nedostatky se týkaly nedostatečného vybavení hygienických zařízení a absence přívodu teplé vody v těchto prostorách. Na středních školách pak bylo provedeno 12 kontrol z celkového počtu 78 objektů. V ostatních typech zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání bylo provedeno celkem 82 kontrol.
17
Za nedostatky zjištěné při kontrolách bylo uloženo celkem 17 sankcí v celkové výši 61 500 Kč.
V této oblasti bylo provedeno celkem 304 kontrol (včetně opakovaných), z toho 215 kontrol ve školních jídelnách (47 %), dále 59 ve školních výdejnách, 4 ve stravovnách pro děti do 3 let a 18 kontrol ve školních kantýnách. V rámci kontrol bylo odebráno 40 vzorků potravin. Rovněž bylo odebráno 34 vzorků pokrmů v rámci studie rámci „Studie obsahu nutrientů v pokrmech ze školního stravování“.
Obrázek 10 - Fotografie ze SZD (zdroj: dokumentace KHS ZK)
Zařízení školního stravování Stálou prioritou státního zdravotního dozoru zaměstnanců odboru hygieny dětí a mladistvých je dozor nad dodržováním podmínek pro přípravu bezpečných pokrmů pro velmi citlivou dětskou populaci se specifickými nároky na plnohodnotnou a vyváženou stravu.
V rámci oznámení RASFF proběhla dvě šetření. Za nedostatky zjištěné při kontrolách v provozovnách stravovacích služeb určených pro děti a mladistvé bylo uloženo celkem 33 blokových pokut ve výši 11 600 Kč a 31 sankcí ve správním řízení v celkové výši 113 000 Kč.
Celkem je ve Zlínském v roce 2015 evidováno 680 takových provozoven. Stravování dětem a mládeži v roce 2015 bylo ve Zlínském kraji poskytováno v 455 školních jídelnách, 151 výdejnách, 7 stravovacích zařízeních pro děti do 3 let věku a 12 provozovnách zajišťujících stravování na zotavovacích akcích. Doplňkovou stravovací službu poskytovalo na půdě škol a školských zařízení 55 školních kantýn.
Obrázek 11 - Fotografie ze SZD (zdroj: dokumentace KHS ZK)
Nejčastější byly zjištěny nedostatky stavebně technického rázu (poškozené povrchy stěn, stropů a podlah), nedostatky v provozní hygieně a hygienické závady související se skladováním a manipulací s potravinami. 18
Letní dětská rekreace Platná legislativa rozlišuje zotavovací akce a jiné podobné akce, konkrétně: ZOTAVOVACÍ AKCE (ZA) je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti nebo dovednosti. JINÁ PODOBNÁ AKCE PRO DĚTI (JPA) je organizovaný pobyt dětí v počtu menším nebo po dobu kratší, než stanoví výše uvedená definice, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru rodinném a obdobném. V roce 2015 bylo ohlášeno 131 táborů v rámci zotavovacích akcí v 190 bězích, na nichž se rekreovalo 9 418 dětí. Celkem bylo provedeno 87 kontrol zotavovacích akcí, při nichž byly zjištěny následující nedostatky: nesplnění ohlašovací povinnosti, závady v zásobování pitnou vodou, ve stravování dětí, v ubytování dětí, ve zdravotnické dokumentaci dětí. Nedostatky byly zjištěny i při pořádání JPA. V rámci jiných podobných akcí (JPA) bylo ohlášeno nebo jinak zjištěno (není ohlašovací povinnost) celkem 38 táborů v 53 bězích, na nichž pobývalo 1 218 dětí. V rámci JPA bylo provedeno 17 kontrol. Při kontrolách letních dětských rekreací bylo provedeno celkem 7 odběrů vzorků vod, z toho 6x pitná voda, 1x voda bazénová. Ani jeden vzorek vody nevyhověl mikrobiologickým limitům.
Za nedostatky zjištěné při kontrolách letních dětských rekreací bylo uloženo celkem 15 blokových pokut v celkové výši 14 200 Kč, ve 3 případech byly uloženy pokuty v celkové výši 4 500 Kč. V průběhu letní sezóny byly ve spolupráci s protiepidemickým odborem řešeny dva zvýšené výskyty průjmových onemocnění na táborech. V 1 případě se jednalo o kampylobakterovou etiologii po konzumaci nedostatečně tepelně upravené stravy a ve druhém případě o potíže způsobené nejakostní pitnou vodou. Během školního roku bylo provedených celkem 26 kontrol škol v přírodě.
Hodnocení pestrosti stravy V roce 2015 se zaměstnanci odboru hygieny dětí a mladistvých zaměřili také na hodnocení jídelníčků školních jídelen dle metodiky „Nutriční doporučení Ministerstva zdravotnictví ke spotřebnímu koši“ (dále jen „ND“). Tato metodika vychází ze spotřebního koše a je tedy vytvořena v souladu s výživovými normami stanovenými přílohou č. 1 k vyhlášce č. 107/2005 Sb., v platném znění. Jedná se o doplňující metodikou k metodice výpočtu naplňování výživových norem prostřednictvím spotřebního koše a vychází z § 24 odst. 1 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z Národní strategie Zdraví 2020, dále z Koncepce hygienické služby a primární prevence v ochraně veřejného zdraví a v neposlední řadě také ze Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2014-2020. 19
Cílem metodiky ND je tedy zajistit takovou frekvenci jednotlivých druhů podávaných pokrmů (potravin), aby z důvodu preference jednoho nebyl opomenut pokrm druhý, a to s cílem vytvořit výživově vyvážený (plnohodnotný) měsíční jídelníček. Celkem bylo zhodnoceno 53 jídelníčků, z toho 20 v MŠ a 33 v ZŠ. Hodnocení podle zařízení je uvedeno v grafu č. 3 a 4.
2
3
výborný 6
velmi dobrý dobrý nízká úroveň
9
Graf 3 - Hodnocení jídelníčků MŠ ve Zlínském kraji
3
úroveň „velmi dobrý jídelníček“ až „výborný jídelníček“. Školní stravování se díky ND obohacuje o zařazování nových receptur a nových potravin do běžné praxe, případně se inovují tradiční receptury. Nejrychleji se v pozitivním směru mění sladkost nabízených nápojů.
Podněty v oblasti a mladistvých
hygieny
dětí
Celkem bylo na KHS ZK podáno 19 podnětů v této oblasti. 5 podnětů se týkalo stravování, 4 podněty výskytu vší v MŠ a ZŠ, další jednotlivé podněty se pak týkaly např. nedostatečného úklidu a hluku v souvislosti s rekonstrukcí, dále nedostatečného osvětlení, provozovny živnosti péče o dítě (stavebně technické vybavení) a výskytu štěnic. Z 19 podnětů bylo 6 oprávněných (32 %).
Krajská priorita – SZD veřejných hracích plochy určených pro hry dětí s pískovištěm (VHP)
4 výborný velmi dobrý
11
dobrý nízká úroveň 15
Graf 4 - Hodnocení jídelníčků ZŠ ve Zlínském kraji
Při úvodním hodnocení dosahovala většina jídelníčků úroveň „dobrý jídelníček“. Po intervenci a nasměrování jídelny k postupným úpravám byla dosažena
VHP u škol – bylo provedeno celkem 20 kontrol. Botanické hodnocení bylo provedeno na 4 VHP mateřských škol a na 4 VHP základních škol. Rovněž byly provedeny odběry písku zaměřené na mikrobiální a parazitární analýzy. V roce 2015 nebyly zjištěny závady. Na VHP mateřských a základních škol, stejně jako v minulých letech, byly nalezeny jedovaté a alergenní rostliny – viz graf č. 5. Z preventivního hlediska bylo doporučováno, aby děti neměly možnost přijít do styku s těmito rostlinami, zvláště pokud se jedná o děti předškolního věku. 20
Situaci je možno s ohledem na druh a jedovatost rostliny řešit několika způsoby - odstranění rostliny; pravidelné seřezávání porostů tak, aby nedocházelo k nárůstu jedovatých částí rostlin, např. plodů; oplocení rostlin apod. Dále byla doporučena pravidelná obhlídka zeleně s následnou údržbou a ořezem přerostlých a zvláště suchých větví, a zároveň byla doporučena opatření k eliminaci náletu.
hracích ploch přístupných veřejnosti. Botanické hodnocení bylo provedeno na dvou plochách. S provozovateli bylo následně probráno doporučení na kompletní výměnu písku v pískovišti, a ne pouze výměnu její svrchní vrstvy, a v případě, že provozovatel používal pro krytí pískoviště plachtu z neprodyšného materiálu, tak aby ji nahradil materiálem prodyšným. Rovněž byla probraná problematika výskytu jedovatých rostlin.
VHP s pískovištěm pro veřejnost – bylo provedeno celkem 20 kontrol venkovních 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
9
6 5
5
5 4
4
4 3
3 2
2
2 1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Graf 5 – Četnost výskytu jedovatých rostlin na VHP ve Zlínském kraji v roce 2015
Projekt Zdravá školní jídelna V roce 2015 se do projektu zapojily 4 školy (školní jídelny), dalších 8 škol bylo tzv. „čekajících“. Lektoři projektu - zaměstnanci KHS ZK hodnotili jídelníčky, poskytovali konzultace k plánovaným jídelníčkům, provedli přednášky pro pedagogy, opravovali chyby ve vedení spotřebního koše a připravovali
odborné podklady pro aktivity škol v oblasti zvyšování nutriční gramotnosti. Jednalo se zejména o problematiku cukru, tuku a soli ve stravě. V rámci projektu proběhlo na každé škole i dotazníkové šetření pro pedagogy. Více na www.zdravaskolnijidelna.cz.
21
Odbor hygieny práce (HP) Obor hygieny práce se zabývá posuzováním práce a jejích vlivů na zdraví zaměstnanců. Zaměstnanci tohoto odboru dozírají, jak jsou zaměstnavateli dodržována opatření na ochranu zdraví při práci. V rámci tzv. preventivního hygienického dozoru hygienik práce při posuzování dokumentací, resp. projektových dokumentací dbá, aby pracovní prostředí odpovídalo zdravým pracovním podmínkám a možné nepříznivé faktory pracovního prostředí byly zcela eliminovány nebo alespoň sníženy na co nejnižší míru. Hygienik práce také dohlíží, zda jsou na pracovišti provedena veškerá měření faktorů pracovních podmínek, jako jsou hluk, prach, chemické látky, vibrace, a zda na základě těchto měření v závislosti na výši expozice sledovaným rizikovým faktorům byla provedena kategorizace jednotlivých prací.
dalších povinností zaměstnavatele na úseku ochrany zdraví při práci, provádí šetření podnětů na nevyhovující pracovní podmínky a v neposlední řadě uskutečňuje ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely uznávání nemocí z povolání.
Státní zdravotní dozor Celkem bylo zaměstnanci odboru hygieny práce ve Zlínském kraji v roce 2015 provedeno 922 kontrol. 43 kontrol bylo provedeno na základě podnětů. Největší podíl šetřených podnětů se týkal nevyhovujícího pracovního prostředí (nevyhovující mikroklimatické podmínky na pracovištích, nevyhovující větrání pracovišť, nadměrný hluk na pracovištích, nadměrná prašnost) a neposkytování odpovídajících osobních ochranných pracovních prostředků. Další podněty se týkaly nevyhovujícího sanitárního zařízení (znečištění sanitárního zařízení, nevyhovující docházková vzdálenost záchodů od pracovišť, nedostatečný počet WC sedadel, umyvadel, sprch). Na základě podnětů a následných zjištění byly uloženy 2 sankce v celkové výši 15 000 Kč. Další sankce byly uděleny za porušení povinnosti týkajících zajištění pracovnělékařských služeb.
Obrázek 12 - Nábytkářský průmysl má ve Zlínském kraji tradici (zdroj: dokumentace KHS ZK)
Hygienik práce vykonává také státní zdravotní dozor, tj. kontroly pracovního prostředí, pracovních podmínek a plnění
Na základě povinného hlášení proběhlo během roku 2015 několik kontrol za účelem ověření dodržování odpovídajících postupů vedoucích k prevenci a minimalizaci rizik expozice azbestu při práci. Kontrolovány byly práce spojené s odstraňováním azbestocementových střešních krytin, dále výměny 22
azbestocementových trub a odstraňování boletických panelů. V jednom případě byla kontrola provedena na základě podnětu. Bylo zjištěno porušení náležitostí práce s azbestem a za porušení byla uložena sankce.
Kategorizace prací Kategorizace prací je nástroj k hodnocení vlivů pracovního prostředí na zdraví zaměstnanců, a to podle míry rizika (jako důsledek působení biologických, chemických a fyzikálních rizikových faktorů), jemuž jsou pracovníci v průběhu své pracovní činnosti vystaveni. Navrhnout zařazení práce do některé z kategorií první až čtvrté je povinností zaměstnavatele. Práce jsou zařazovány podle stoupající míry rizika - kategorie první a druhá jsou nerizikové, kategorie druhá riziková, třetí a čtvrtá vyjadřují existenci určitého rizika pro zdraví zaměstnanců vykonávajících tyto práce. Kategorizují se práce, při nichž jsou zaměstnanci vystaveni působení těchto faktorů pracovního prostředí: • • • • • • • • • • •
prach chemické škodliviny hluk vibrace neionizující záření a elektromagnetické pole fyzická zátěž pracovní poloha zátěž teplem zátěž chladem psychická zátěž zraková zátěž
• •
biologické činitele práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.
V rámci státního zdravotního dozoru bylo vydáno v oboru ochrany zdraví při práci celkem 135 rozhodnutí, z toho 132 ke kategorizaci prací, 2 k určení hygienického limitu faktoru pracovních podmínek a 1 rozhodnutí k nařízení mimořádné lékařské prohlídky.
Šetření nemocí z povolání V roce 2015 bylo provedeno celkem 77 šetření z důvodu podezření na vznik nemocí z povolání. Doručeno bylo celkem 37 žádostí k ověření podmínek vzniku onemocnění. V rámci šetření onemocnění probíhá většinou i měření k posouzení pracovních podmínek, případně i odběr vzorků látek z pracoviště. Podmínky pro vznik nemocí z povolání byly v roce 2015 splněny ve 23 případech. Přehled šetřených nemocí v letech 2003 až 2015 ve Zlínském kraji uvádí graf č. 6.
Obrázek 13 – Ilustrativní fotografie (zdroj: dokumentace KHS ZK)
23
100 80 60 40 20 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
NzP podmínky splněny
2009
2010
počet žádostí
2011
2012
2013
2014
2015
počet šetření
Graf 6 – Přehled počtu šetřených nemocí z povolání ve Zlínském kraji 2003-2015
Z pohledu průmyslových odvětví bylo posuzováno nejvíce nemocí z povolání ve strojírenském (automotive) průmyslu a gumárenském průmyslu. Méně pak ve slévárenství a kovářství a nejméně ve zdravotnictví a sociálních službách, potravinářství a dřevozpracujícím průmyslu. Nejvíce šetření bylo provedeno podle kapitoly II. přílohy nařízení vlády ČR č. 290/1995 Sb., v platném znění. (tj. nemoci způsobené fyzikálními faktory, konkrétně jednostrannou nadměrnou zátěží horních končetin).
Nejčastěji šetřenou diagnózou byl syndrom karpálního tunelu. Následovaly nemoci kožní (kontaktní ekzém a kontaktní dermatitida s příčinnými noxami gumárenské směsi a chladící emulze). V menší míře byly šetřeny nemoci z povolání přenosné a parazitární (plané neštovice a svrab) a nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice (astma bronchiale - příčinnou noxou dřevní piliny). Přehled nemocí, u nichž byla potvrzena profesionalita onemocnění, podle diagnóz v roce 2015 uvádí graf č. 7.
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
Graf 7 – Nemoci z povolání podle diagnóz ve Zlínském kraji
24
Lze konstatovat, že Zlínský kraj se řadí tradičně ke krajům s nízkým počtem hlášených nemocí z povolání s klesajícím trendem počtu hlášených profesionálních
onemocnění. I nadále je nejvíce nemocí z povolání způsobeno jednostrannou nadměrnou a dlouhodobou zátěží horních končetin.
Preventivní dozor Preventivní hygienický dozor je důležitým nástrojem, kterým hygienik práce může ovlivnit odraz pracovního prostředí na zdraví zaměstnanců. Od fáze zpracování projektové dokumentace až po kolaudaci stavby plní orgán ochrany veřejného zdraví funkci dotčeného správního úřadu a jeho závazná stanoviska (k územnímu řízení, ke stavebnímu povolení, ke změně v užívání stavby, ke kolaudaci, případně jiné) jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů. Jde o to, že při posuzování dokumentace, resp. projektové dokumentace (dále jen „PD“) soustřeďuje pozornost na technologii výroby tak, aby nebyla zdrojem prašnosti, emisí chemických látek do pracovního prostředí, zdrojem hluku či tepelné zátěže, aby na pracovišti nebylo používáno nářadí s nadlimitními hodnotami vibrací přenášených na ruce, popřípadě aby tyto faktory pracovních podmínek byly technickými opatřeními sníženy pod hygienické limity. PD je posuzována i z hlediska osvětlení, větrání a vytápění pracovišť. Neméně důležitá jsou rovněž vyhovující sanitární a pomocná zařízení, tj. dostatek sprch a umývadel, záchodů, šatních skřínek, a tam, kde je to nutné, také místnost pro odpočinek od nepříznivých vlivů práce a pro konzumaci jídla.
Preventivní dozor zahrnuje i posouzení stavby v rámci zkušebního provozu, kdy orgán ochrany veřejného zdraví nařizuje měření faktorů pracovních podmínek (hluk, prach, chemické látky apod.), aby následně při kolaudaci stavby mohl vyhodnotit, zda garance dodržení hygienických limitů daná v PD byla nebo nebyla dodržena. V oboru hygieny práce a pracovního lékařství bylo ve Zlínském kraji vydáno v roce 2015 celkem 1 338 závazných stanovisek, z toho 856 k dokumentacím či projektovým dokumentacím pro jednotlivé stupně řízení podle stavebního zákona a 482 ke kolaudacím. Ve 146 případech proběhlo projednání písemných pravidel o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s chemickými látkami a chemickými přípravky.
Základnové stanice – ve spojitosti s rozvojem technologie vysokorychlostního mobilního internetového připojení LTE (Long Term Evolution) posuzujeme dokumentace základnových stanic pro mobilní komunikaci, ve které musí být výpočtem doloženo dodržení nejvyšších přípustných hodnot neionizujícího záření z hlediska možné expozice fyzických osob.
25
V roce 2015 vydali zaměstnanci odboru hygieny práce více než 160 vyjádření k základnovým stanicím.
Krajské priority Kontrola pracovních podmínek při výrobě a skladování výbušnin V souvislosti s mimořádnou událostí ve Vrběticích v roce 2014 byl stanoven tento regionální úkol k vyhledávání a k odhalování existence skrytých podnikatelských subjektů, které doposud nebyly předmětem státního zdravotního dozoru v oblasti ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Při kontrolní činnosti bylo zjištěno, že pouze 1 podnikatelský subjekt unikal zájmu státního zdravotního dozoru a neměl splněny povinnosti vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění (kategorizace prací). Jednalo se o malý podnikatelský subjekt s 5 zaměstnanci, který se zabývá výrobou a skladováním sportovního střeliva. Zaměstnavateli byl stanoven termín k nápravě, který s dostatečným předstihem respektoval. Sankce nebyly uloženy. Kontrola kategorizace prací a dokladů o zdravotní způsobilosti k práci u profesionálních řidičů Tento regionální úkol byl zaměřen na kontrolu kategorizace prací a kontrolu dokladů o zdravotní způsobilosti k práci. Byly kontrolovány jak velké společnosti zabývající se mezinárodní kamionovou dopravou, tak menší firmy se zaměřením na vnitrostátní přepravu.
Státním zdravotním dozorem provedeným v těchto společnostech nebylo zjištěno zásadní porušení povinností vyplývajících ze zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 79/2013 Sb. Kontrolované subjekty, až na jednu výjimku, měly zpracovanou kategorizaci prací, která byla projednána s Krajskou hygienickou stanicí Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně. Ve většině případů odpovídalo zařazení prací do kategorií skutečnému stavu, v jednom případě bylo nutno na základě kontroly provést aktualizaci kategorizace prací. Rovněž byly při kontrole předloženy všechny potřebné doklady z hlediska zdravotní způsobilosti zaměstnanců k práci.
Obrázek 14 - Fotografie ze SZD (zdroj: dokumentace KHS ZK)
Jen v ojedinělých případech nebyla při kontrole předložena písemná smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb, případně nebyla uzavřena v souladu s platnou legislativou. Jako další nedostatek bylo zjištěno chybějící školení zaměstnanců v oblasti podle § 103 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26
Zjištěné nedostatky byly s příslušnými kontrolovanými osobami projednány, byly dohodnuty termíny na odstranění nedostatků, které byly splněny. Pokuty uloženy nebyly. Aktualizace kategorizace prací s prioritou prací dosud zařazených do kategorie 2R, 3, 4 V rámci tohoto regionálního úkolu bylo kontrolováno, zda dosavadní zařazení prací především do rizikových kategorií, ale v několika případech i do výsledné kategorie druhé, u vytipovaných zaměstnavatelů stále odpovídá současnému stavu. Pokud byly zjištěny změny, byly projednány s kontrolovanou osobou, která následně předložila na KHS ZK podklady pro aktualizaci zařazení prací do kategorií.
Obrázek 15 - Fotografie ze SZD (zdroj: dokumentace KHS ZK)
Řada kontrol byla zaměřena na podmínky ochrany zdraví při práci při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami (NCLP) nebo směsmi v souvislosti s projednáváním písemných pravidel pro nakládání s NCHLP(S), které kontrolované osoby podávaly k projednání na KHS ZK. Při těchto kontrolách žádné závažné nedostatky zjištěny nebyly.
27
Protiepidemický odbor Stručná charakteristika epidemiologické situace ve Zlínském kraji v roce 2015
rokem 2014 došlo poklesu počtu celkově hlášených onemocnění o 27 %.
V roce 2015 bylo ve Zlínském kraji hlášeno celkem 7 955 infekčních nákaz, z nichž bylo 3 616 (45,5 %) akutních průjmových onemocnění (APO) a 383 nemocí parazitárních. Ve srovnání s předchozím
Na podkladě hlášení infekčních nákaz provádí zaměstnanci protiepidemického odboru epidemiologická šetření. V roce 2015 bylo provedeno 4 572 šetření v ohniscích nákaz.
12000 10000 8000 6000 4000 2000
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
0
počet hlášených onem.
Graf 8 – Počet infekčních onemocnění ve Zlínském kraji v letech 2001-2015 (zdroj: EPIDAT)
Epidemiologické šetření spočívá v aktivním vyhledávání zdrojů nákazy, tj. nemocných či bezpříznakových osob. Ohnisko nákazy je místo, kde se uskutečňuje proces šíření nákazy, tj. v rodinách, v kolektivech či na pracovištích. Cílem epidemiologického šetření je zajistit včasná účinná protiepidemická opatření. Zvláštní opatření se uplatňují u osob, které vykonávají činnosti epidemiologicky závažné. Jedná se např. o osoby zaměstnané v potravinářství při výrobě,
přípravě a prodeji nebalených potravin nebo činné ve společném stravování. Také osoby dlouhodobě vylučující původce infekčních onemocnění podléhají speciálním opatřením. Na této prevenci se v rámci činnosti podílí odborní zaměstnanci krajských hygienických stanic v rozsahu své působnosti, kterou jim stanovuje legislativa v oblasti ochrany veřejného zdraví. V případě epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, pokud to situace vyžaduje, nařizuje 28
KHS ZK mimořádná opatření. Úzce spolupracuje se složkami integrovaného záchranného systému Zlínského kraje.
minerálních látek. Podpůrnou léčbou pak je podávání střevních dezinficiencií a laktobacilů.
Akutní průjmová onemocnění (APO)
Mezi nejčastější bakteriální původce APO postihující trávící soustavu patří baktérie rodu Campylobacter a Salmonella. Pro nákazy tohoto typu je společnou vstupní bránou trávicí trakt. V přenosu průjmových onemocnění se uplatňují především potraviny a znečištěné ruce. Potraviny mohou být kontaminovány buď primárně, jsou-li připraveny z infikovaných surovin, nebo sekundárně, nemocným člověkem, příp. nosičem infekce při přípravě, distribuci, transportu a uskladnění potravin. Následující grafy ukazují situaci ve výskytu nejčastějších bakteriálních průjmových onemocnění.
Je to skupina poměrně častých onemocnění s velmi pestrým spektrem původců. Ve většině případů APO dochází ke spontánnímu uzdravení, jen asi 25 % nemocných navštíví lékaře. Klinický průběh průjmů vyvolaný různými původci je mnohdy velmi podobný a neumožňuje přesné stanovení diagnózy bez laboratorního vyšetření. Akutní průjem má příznivou prognózu, ve většině případů probíhá nekomplikovaně. Základem léčby je zavodnění (rehydratace) a dodání
250
200
150 počet 2014 počet 2015
100
prům.10-14
50
0 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Graf 9 - Vývoj počtu salmonelóz ve Zlínském kraji, 2014, 2015 a pětiletý průměr, podle měsíců (zdroj: EPIDAT)
29
250 200 150
počet 2014 počet 2015
100
prům.10-14
50 0 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Graf 10 - Vývoj počtu kampylobakterióz ve Zlínském kraji, 2014, 2015, a pětiletý průměr, podle měsíců (zdroj: EPIDAT)
Akutní virové střevní infekce Způsobují je zejména rotaviry a noroviry. K přenosu onemocnění nejčastěji dochází fekálně-orální cestou prostřednictvím kontaminovaných potravin a vody. K šíření dochází i aerosolem od nemocných osob. Přenos prostřednictvím rukou a kontaminovaných předmětů je rozhodující i pro šíření infekce v nemocničním prostředí. K onemocnění stačí malá infekční dávka, virus může být vylučován stolicí i po odeznění klinických příznaků. Ve Zlínském kraji rotaviry způsobují lokální epidemie nejen v dětských kolektivech (mateřská či
základní škola), ale také i v ústavních zařízeních. Proti rotavirovým onemocněním se provádí očkování, které není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Noroviry jsou hlavním agens epidemií zejména v zařízeních sociální péče, léčebnách, v nemocnicích, školách atd. Specifická léčba ani očkování proti norovirům neexistuje. Celkový počet onemocnění ovlivňují především epidemické výskyty, kterých bylo v roce zaznamenáno více v porovnání s rokem 2015, jak je patrné z následujícího grafu.
30
350 300 250 200
počet 2014 počet 2015
150
prům.10-14
100 50 0 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Graf 11 - Vývoj počtu virových průjmů ve Zlínském kraji, 2014, 2015 a pětiletý průměr, podle měsíců (zdroj: EPIDAT)
Epidemické výskyty alimentárních nákaz V loňském roce bylo na území Zlínského kraje zaznamenáno 10 epidemických výskytů, z toho bylo 9 alimentárních nákaz. Ve 3 případech se jednalo o hromadný výskyt virového původu, v jednom případě o onemocnění kampylobakterem, 1x došlo k epidemii díky kontaminované pitné vodě, 1x byla prokázána intoxikace toxinem baktérie Staphyloccocus aureus. V 2 případech se nepodařilo původce onemocnění zjistit. Zajímavostí v roce 2015 byla explozivní epidemie alimentární intoxikace nebakteriální etiologie, kdy ze strávníků Prevence akutních průjmových onemocnění a ostatních alimentárních nákaz spočívá v dodržování těchto 10 zlatých pravidel Světové zdravotnické organizace: • Vybírat zdravotně nezávadné potraviny.
školy onemocnělo celkem 140 osob (studenti i personál), celkem bylo exponováno 845 osob. Klinický průběh probíhal pod obrazem zvracení, ojediněle spojené s průjmem, křečí v břiše, bez febrilií. Onemocnění odeznělo v naprosté většině případů do 5 hodin od začátku prvních příznaků. Vehikulem nákazy byly luštěninové těstoviny z fazolí. Jednalo se pravděpodobně o otravu lektinem, který se ve fazolích přirozeně nachází a inaktivuje se dostatečnou tepelnou úpravou poživatiny, jinak se stává toxickým. Opatření byla přijata na centrální úrovni. • • •
Zabezpečit dokonalé tepelné zpracování potravin. Zkonzumovat stravu bezprostředně po uvaření. Uvážlivě uchovávat potraviny (častou chybou je uložení ještě teplých
31
• • •
potravin ve větším množství do ledničky). Důkladně ohřívat potraviny. Zabránit styku syrových a již uvařených potravin. Důkladně si mýt ruce.
• • •
Udržovat kuchyňské zařízení v naprosté čistotě. Chránit potraviny před hmyzem, hlodavci a jinými zvířaty. Pro přípravu potravin používat výhradně pitnou vodu.
Vybrané vzdušné nákazy Příušnice Jedná se o virovou sezónní akutní infekci s maximem výskytu v zimních a jarních měsících vyvolanou virem příušnic, paramyxovirem, který postihuje především slinné žlázy a nervový systém. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, infekce se přenáší vzdušnou cestou a přímým kontaktem slinami infikované osoby. Inkubační doba je průměrně 18 dní. Onemocnění začíná celkovou únavou, teplotami a zduřením jedné nebo více slinných žláz, nejčastěji příušních. Ke komplikacím onemocnění patří serózní
záněty mozkových blan, u chlapců záněty varlat. Od roku 1987 se provádí povinné očkování. Maximum počtu onemocnění za posledních 10 let bylo v ČR zaznamenáno ve dvou vlnách, a to v roce 2006, evidováno 5 172 případů a v roce 2012, kdy onemocnělo 3 902 osob. Ve Zlínském kraji proběhla epidemie v letech 2006-2007. Nahlášeno bylo tehdy celkem 1 663 onemocnění. V následujících letech lze očekávat epidemii především u osob, u kterých proběhlo očkování před delší dobou (více než 15 let). V roce 2015 bylo hlášeno pouze 25 případů.
1200 1000 800 600 400 200 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet případů
Graf 12 - Počet případů příušnic ve Zlínském kraji 2001-2015 (zdroj: EPIDAT)
32
Černý kašel Dávivý kašel (černý kašel) je bakteriální infekční onemocnění, které se vyznačuje typickými záchvaty kašle s komplikovaným dýcháním. Onemocnění má 3 fáze, z nichž je nejnebezpečnější fáze druhá, kdy dochází k těžkým záchvatům kašle, který se podobá kohoutímu kokrhání. Inkubační doba je nejčastěji 7 až 10 dní, počátek onemocnění začíná jako nachlazení nebo běžná viróza, šíří se vzdušnou cestou, kapénkami, kýcháním, mluvením a úzkým kontaktem. Od roku 1956 bylo zavedeno pravidelné očkování, které vedlo k poklesu výskytu onemocnění. Nejvyšší počty onemocnění v ČR a Zlínském kraji byly evidovány v roce 2014, kdy ve Zlínském kraji onemocnělo 40 osob a v rámci ČR bylo nahlášeno 2 521. V roce 2015 došlo k významnému poklesu hlášených onemocnění, jak v ČR (585 případů), tak ve Zlínském kraji (21 případů). Ve spolupráci s praktickými lékaři a molekulárně biologickou laboratoří zajišťujeme odběry na PCR vyšetření v akutní fázi onemocnění, které významně přispívá k diagnostice. Plané neštovice (varicella) Patří mezi nejčastější akutní infekční onemocnění dětského věku, které je
charakterizováno výsevem vyrážky v různých vývojových stádiích. Původcem je virus varicella zoster, jehož výhradním hostitelem je člověk, přenáší se vzdušnou cestou a kontaminovanými předměty. Inkubační doba je obvykle 13 až 18 dní. Plané neštovice mají většinou mírný průběh, do dvou týdnů dochází ke spontánnímu vyhojení puchýřků, ale virus poté zůstává v těle a při jeho reaktivaci vzniká tzv. pásový opar. Primoinfekce u dospívající mládeže a dospělých mívají těžší průběh, nákaza je také nebezpečná pro těhotné, zejména v pokročilém stupni těhotenství. V ČR má výskyt planých neštovic setrvalý trend s meziročními výkyvy, v roce 2015 bylo hlášeno 47 051 případů onemocnění, což bylo o 8,8 % méně než v roce 2014, kdy byly evidovány nejvyšší počty onemocnění za posledních 10 let, onemocnělo 51 617 osob. Stejná situace byla i ve Zlínském kraji, kdy bylo v roce 2014 nahlášených 3 946 případů (nejvíc za posledních 15 let), v roce 2015 došlo k poklesu o téměř 55 %, evidováno bylo ve Zlínském kraji 1793 případů. Pro výskyt varicelly jsou typické opakující se epidemie v 3letých až 4letých cyklech, jak ukazuje graf č. 13.
33
4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet případů
Graf 13 - Počet případů varicelly ve Zlínském kraji 2001-2015 (zdroj EPIDAT)
Virové hepatitidy Hepatitida je obecné označení pro zánětlivé onemocnění jater. Podle viru, který onemocnění vyvolává, rozlišujeme virové hepatitidy typu A, B, C, D, E. Onemocnění jedním typem virové hepatitidy nechrání proti onemocnění typem jiným. Způsob přenosu, inkubační doba, závažnost klinického průběhu a tendence k přechodu do chronicity jsou u každého typu jiné. V roce 2015 jsme vykazovali pouze tři případy akutní virové hepatitidy typu A (VHA). Většina případů v posledních letech byla importovaná ze zahraničí nebo z jiných krajů ČR. Naposledy proběhla epidemie žloutenky typu A ve Zlínském kraji v roce 2005 na Vsetínsku. Epidemie většinou propuknou ve specifických sociálních skupinách. Zdrojem této nákazy je nemocný člověk, který vylučuje přibližně 14 dní virus šířící se fekálně-orální cestou prostřednictvím znečištěných rukou a předmětů, nebo dochází k nákaze nepřímo kontaminovanou vodou a potravinami. Inkubační doba je nejčastěji
kolem 30 dní. K běžným klinickým příznakům patří pocit nechutenství, únava, nucení na zvracení, tmavá moč, světlá stolice a ikterus (zežloutnutí) kůže. Prevence spočívá v dodržování osobní hygieny a očkování. Nemocnost na virovou hepatitidu typu B (VHB) ve Zlínském kraji se v posledních letech pohybuje mezi 1-9 případy ročně. Zdrojem této infekce je nemocný člověk nebo bezpříznakový nosič viru. Je přenosná krví, pohlavním stykem a z matky na plod. Virus poškozuje jaterní tkáň, rekonvalescence bývá delší než u VHA. Asi u 5 až 10 % dospělých nemocných přechází nemoc do chronicity, v níž mohou být tito lidé zdrojem onemocnění pro své okolí. Preventivní opatření spočívá v pravidelném očkování populace, zvláštním očkování vybraných osob, výběru a vyšetřování dárců krve (tkání a orgánů), vyšetřování těhotných žen, ve výměnných programech jehel a injekčních stříkaček pro uživatele drog apod.
34
80 70 60 50 40 30 20 10 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 VHA VHE VHB akut VHC akut VHB chron VHC chron
Graf 14 - Výskyt virových hepatitid ve Zlínském kraji, 2001-2015 (zdroj: EPIDAT)
Jak je z grafu č. 14 patrné, nejčastěji diagnostikovaná je chronická žloutenka typu C. V posledních letech pak získává na
významu i akutní hepatitida typu E, která v počtu případů v posledních 4 letech předčí i VHA.
Nákazy přenášené členovci Jedná se o velkou skupinu infekčních nemocí, jejichž původce (virus, baktérie, parazit) je přenášen členovci (komáři, klíšťata nebo roztoči) z rezervoárového zvířete na vnímavého člověka, který nemá protilátky proti dané infekci. Koloběh původce nákazy se v tomto případě obvykle uskutečňuje v místech s vyhraněnými přírodními podmínkami, která nazýváme přírodními ohnisky nákazy. Lymeská borelióza V Evropě jde o nejčastěji se vyskytující onemocnění přenášené klíšťaty a krev sajícím hmyzem. V České republice je téměř výlučným přenašečem klíště Ixodes ricinus. Typickým příznakem je šířící se červená skvrna zvaná erythema migrans.
Po několika týdnech až měsících může dojít k postižení centrální nervové soustavy, k zánětům kloubů, poškození srdce a k očním komplikacím. Nákaza může probíhat i lehce nebo bezpříznakově. Klíšťová encefalitida Klíšťový zánět mozku je způsobován virem klíšťové encefalitidy. Člověk se infikuje nejen přisátím klíštěte, ale i pitím tepelně nezpracovaného mléka nebo konzumací mléčných produktů od ovcí a koz, které byly napadeny infikovanými klíšťaty. Nákaza často probíhá jako chřipkové onemocnění s horečkou a únavou nebo je infekce v mnoha případech inaparentní (bezpříznaková). Onemocnění může mít dvoufázový průběh, kdy po první „chřipkové“ fázi asi za týden dochází k silným bolestem hlavy, zvracení a dalším 35
známkám meningeálního dráždění. Jako prevence je důležitá zdravotní výchova obyvatelstva ve smyslu poučení o ochraně proti napadení klíšťaty, včasném a odborném odstranění klíštěte a především očkování. Nemělo by se zapomínat na očkování starších osob, neboť s věkem roste závažnost onemocnění.
Následující tabulka č. 5 pak uvádí vývoj počtu onemocnění Lymeskou boreliózou (LB) a klíšťovou encefalitidou (KENC) ve Zlínském kraji v letech 2001-2015. Mezi známá ohniska klíšťové encefalitidy ve Zlínském kraji patří oblast Luhačovic, Želechovických a Lipských pasek a Vartovny (mezi obcemi Liptál a Seninka).
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
LB KENC
2002
ZK
2001
Tabulka 5 - Výskyt LB a KENC ve Zlínském kraji v letech 2001-2015 (zdroj: EPIDAT)
144 11
168 8
184 23
125 7
206 15
287 21
202 17
286 20
201 20
232 17
330 33
238 21
633 27
432 16
236 19
Tuberkulóza Tuberkulóza (TBC) patří mezi infekční onemocnění projevující se specifickými zánětlivými procesy. Byla popsána již v antických dobách - v Řecku i v Římě. Jejím původcem je Mycobacterium tuberculosis. Nejčastěji (v 85 %) postihuje dýchací ústrojí a v ostatních případech napadá jiné orgány, např. mízní uzliny, klouby a kosti, urogenitální trakt, kůži, pleny mozkové, osrdečník a další orgány. Hlavním zdrojem nákazy je dýchací ústrojí infikovaných osob. Onemocnění se šíří vzdušnou cestou, kapénkovou infekcí a riziko onemocnění závisí na délce trvání kontaktu s nemocným v uzavřeném prostoru. Přes veškeré snahy zdravotníků o její vymýcení zůstává stále hrozbou. Podle údajů WHO v roce 2014 na celém světě onemocnělo nově tuberkulózou 9,6 miliónů lidí a z nich 12% bylo HIV pozitivních. V témže roce podle zprávy
WHO tuberkulóza zabila na celém světě 1,5 miliónu lidí.
Obrázek 16 - Ilustrativní fotografie (zdroj: internet)
Zlínský kraj patří mezi kraje s nízkým výskytem TBC, když se nemocnost od roku 2009 pohybuje pod 6 nemocných/100 000 obyvatel ročně. V České republice má onemocnění tuberkulózou klesající trend, ČR patří mezi země s nejnižším výskytem tuberkulózy v Evropě. Ve Zlínském kraji 36
počty hlášených onemocnění tento trend potvrzují. V roce 2015 bylo ve Zlínském kraji hlášeno pouze 14 případů nově zjištěné tuberkulózy.
pohlavním stykem. Neléčená syfilis může být smrtelná nebo způsobit trvalou invaliditu. Onemocnění začíná jedním nebo více nebolestivými vřídky kdekoliv na těle v místě vstupu infekce, současně dojde ke zduření spádových mízních uzlin. Vřed se obvykle během 4-6 týdnů spontánně zhojí, infekce však postupuje mízní cestou do celého těla. V sekundárním stádiu se infekce projeví vyrážkou po těle a zduřením hlavních lymfatických uzlin. Pozdní syfilis se objevuje za 4 a více let po neléčené primární infekci. Komplikace se mohou projevit v podobě postižení kůže, kostí, vnitřních orgánů, dýchacího či centrálního nervového systému.
Pohlavní nákazy (PN) Kapavka (gonorrhoeae) Patří mezi nejrozšířenější sexuálně přenosné nemoci na světě. Způsobuje ji baktérie Neisseria gonorrhoeae. Onemocnění má obvykle charakter hnisavého zánětu sliznic vylučovacích a pohlavních orgánů. U mužů je nejčastějším projevem pálení a řezání při močení s hojným hnisavým výtokem z močové trubice, u žen dochází také k potížím při močení s vaginálním výtokem, asi 50 % žen je bez potíží.
Následující graf 15 ukazuje výskyt nejčastějších PN ve Zlínském kraji v letech 2003-2015 (kapavka, příjice, lymfogranuloma venereum).
Syfilis (příjice, lues) Je chronické infekční onemocnění způsobené baktérií Treponema pallidum, které se přenáší téměř výhradně 30 25 20 15 10 5 0 2003
2004
2005
2006
2007 Lues
2008
2009
Kapavka
2010
2011
2012
2013
2014
2015
LG venereum
Graf 15 - Vývoj počtu PN ve Zlínském kraji 2003-2015 dle dg (zdroj: EPIDAT)
37
Kontrola proočkovanosti dětí Na základě pokynu hlavního hygienika ČR provádí orgán ochrany veřejného zdraví již řadu let kontrolu proočkovanosti dětí v návaznosti na vyhlášku č. 537/2006 Sb., o očkování proti přenosným nemocem, v platném znění. Ve Zlínském kraji byla v roce 2015 provedena administrativní kontrola proočkovanosti u dětí s příjmením začínajícím písmenem „M“ s velmi dobrými výsledky. Proočkovanost proti záškrtu, tetanu, černému kašli, invazivním onemocněním způsobenými Haemophillus influenzae typu B, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B je u dětí narozených v roce 2012 – 97,2%, v roce 2013 – 87,6%.
Proočkovanost proti záškrtu, tetanu a černému kašli a přenosné dětské obrně u dětí narozených v roce 2003 byla 99,1%. Proočkovanost proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím je u dětí narozených v roce 2011 – 96,9%, u ročníku 2012 84,0%. Proti žloutence typu B u dětí narozených v roce 2000 dosáhla proočkovanost 98,8 %. Pro udržení kolektivní imunity je nutné udržování proočkovanosti nejlépe nad 95 %. Vysoká proočkovanost populace totiž poskytuje tzv. nepřímou ochranu jedincům, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou.
Hygiena zdravotnických provozů a problematika dezinfekce, dezinsekce a deratizace (DDD)
Kontrolní činnost Orgán ochrany veřejného zdraví provádí státní zdravotní dozor ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče, který je zaměřen na dodržování platné legislativy a schválených provozních řádů. Při kontrolách je kladen důraz zejména na dodržování hygienického režimu v souladu se schválenými provozními řády, kdy se zaměřují zejména na dodržování hygienických požadavků při ošetřování fyzických osob. V roce 2015 bylo provedeno celkem 381 kontrol ve zdravotnických zařízeních lůžkové i ambulantní péče a v ústavech sociální péče. Z toho ve 129 případech byly
zjištěny nedostatky. V rámci regionálního úkolu na kontrolu kvality teplé vody ve zdravotnických zařízeních zaměřenou na přítomnost legionel, bylo odebráno v lůžkových zařízeních celkem 38 vzorků TUV, z nichž 12 nevyhovělo příslušným hygienickým limitům. Za zjištěné nedostatky byly uloženy sankce ve správním řízení. Dále bylo v rámci regionální problematiky provedeno 5 kontrol v provozovnách prádelen zdravotnického prádla na základě nedostatků zjištěných v minulých letech.
38
Tak jako každý rok byl proveden monitoring klíšťat z podezřelých lokalit, v roce 2015 to byla lokalita Hovězí – Rohalina. Vyšetřením PCR RNA TBEV se nepodařilo ohnisko klíšťové encefalitidy prokázat.
Preventivní dozor Další činností orgánu ochrany veřejného zdraví je schvalování provozních řádů poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb. V roce 2015 bylo vydáno 326 rozhodnutí k provozním řádům. V rámci řízení podle stavebního zákona bylo vydáno celkem 112 závazných stanovisek.
Bodová prevalenční studie
Obrázek 17 - Snímek nasátého klíštěte (zdroj dokumentace KHS ZK)
Protiepidemický odbor provádí koordinaci činností v oblasti vysoce nakažlivých nákaz (dále VNN) a spolupracuje v této problematice se všemi složkami integrovaného záchranného systému. V této souvislosti byla provedena na základě úkolu hlavního hygienika ČR kontrola osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) v 10 % zdravotnických zařízeních pediatrů a praktických lékařů pro dospělé. Celkem bylo zkontrolováno vybavení OOPP v 45 ordinacích. Bylo pokračováno v průběžném informování praktických lékařů pro děti a dorost v oblasti VNN, zejména pak o problematice protiepidemických opatření u MERS-CoV.
V měsíci listopadu a prosinci 2015 proběhla podle metodiky Evropského centra pro kontrolu nemocí pod vedením Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí bodová prevalenční studie infekcí souvisejících se zdravotní péčí a používáním antimikrobiálních prostředků, a to v Uherskohradišťské nemocnici a. s., dále v Kroměřížské nemocnici a. s., Nemocnici Valašské Meziříčí a. s. ve spolupráci s epidemiology těchto nemocnic.
Podněty V roce 2015 KHS ZK v oblasti hygieny zdravotnických provozů a DDD přijala celkem 26 podnětů, z nichž 16 bylo oprávněných (61,5 %). 5 podnětů bylo částečně oprávněných nebo bylo postoupeno věcně příslušným dozorovým orgánům. Nejčastěji se podněty týkaly problematiky DDD, konkrétně výskytu štěnic a hlodavců. V případě nutnosti je majiteli objektu rozhodnutím nařízeno provedení speciální ochranné dezinsekce či deratizace.
39
Podpora zdraví a zdravotní politika ve Zlínském kraji
Popis činnosti a spolupráce s jinými subjekty Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně (dále jen „KHS ZK“) plní při své činnosti povinnosti orgánu ochrany veřejného zdraví. V oblasti podpory zdraví se zabývá řešením prevence a hodnocením zdravotních rizik. Do naší každodenní práce patří i konzultační činnost v této problematice, a to napříč všemi hygienickými obory. V oblasti podpory zdraví spolupracujeme s jednotlivými zdravotnickými zařízeními, zástupci škol a školských zařízení, včetně jejich zřizovatelů, dále spolupracujeme se zástupci státní správy a samosprávy, neziskovými organizacemi apod. V neposlední řadě spolupracujeme se zástupci tisku a dalších médií. Konkrétní činnost lze rozdělit na činnost zdravotně výchovnou a vzdělávací, poskytování odborných stanovisek k zdravotně preventivním aktivitám, činnost koordinační a činnost iniciační. Veškeré naše aktivity vychází z dat o infekčních onemocněních, významných poruchách zdraví, drogové epidemiologii, nemocech z povolání a dále z výstupů z výkonu státního zdravotního dozoru a regionálních úkolů KHS ZK. Priority KHS ZK: • edukační (zdravotně osvětová) činnost,
•
•
prosazování podpory zdraví v regionálních politikách (kontrola a řízení místních programů ochrany a podpory veřejného zdraví, spolupráce se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu), uplatnění komunitního přístupu v oblasti podpory zdraví v rámci regionálních politik (provádění hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílení se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek).
Popis konkrétních aktivit KHS ZK Následující popis aktivit zahrnuje konkrétní účast nebo jiné formy spolupráce na programech podpory zdraví, aktivity v oblasti zdravotní politiky regionu a konzultační činnost. Rozdělení jednotlivých aktivit vychází z charakteru řešené problematiky. Hodnocení projektů ochrany a podpory zdraví Během roku 2015 jsme se formou vypracování oponentských posudků zúčastnili v měsíci červenci 2015 2. kola hodnocení projektů HIV/AIDS a PPZ pro rok 2015 (4 oponentské posudky), dále 40
v říjnu 2015 hodnocení projektů HIV/AIDS a PPZ pro rok 2016 (celkem 21 oponentských posudků), v listopadu 2015
byly vypracované oponentské posudky v rámci protidrogové politiky pro rok 2016 (2 projekty). Podrobnosti viz tabulka 6.
Tabulka 6 - Hodnocené projekty dotačních programů MZ ČR v roce 2015 Datum
Pořadatel
7/2015
MZ
10/2015
MZ
11/2015
MZ
Charakter akce a její rozsah Hodnocení projektů HIV/AIDS a PPZ – 2. kolo 4 projekty (tj. 3 projekty PPZ a 1 projekt HIV/AIDS) Hodnocení projektů HIV/AIDS a PPZ 21 projektů (tj. 15 projektů PPZ a 6 projektů HIV/AIDS) Hodnocení projektů protidrogové politiky 2 projekty
Problematika stravování dětí a mládeže Při pravidelné účasti na poradách vedoucích školních jídelen celého Zlínského kraje, které pořádá Zlínský kraj – odbor školství, mládeže a sportu, byla přednesena problematika značení alergenů, doporučený sortiment Ministerstva zdravotnictví ČR pro prodej potravin na půdě školy, Nutriční doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR ke Spotřebnímu koši (dále jen “ND“) a kompetence dozorových orgánů v oblasti potravinového práva. Porady se konají v jarním a podzimním termínu, celkem na 6 místech kraje (souhrnně se jedná o 12 porad). Dále se konala jedna přednáška pro pracovníky školních jídelen a 8 přednášek pro ředitelé škol a školských zařízení a pedagogy těchto zařízení, kde
Řešená problematika HIV/AIDS, PPZ
HIV/AIDS, PPZ
Protidrogová politika
bylo stravování dětí, žáků a studentů zahrnuto v tématech – projekt Zdravá školní jídelna, ND a problematika soli. Program „Škola podporující zdraví“ V roce 2015 měla aktivita KHS ZK v rámci programu „Škola podporující zdraví“ podobu příspěvků do Hygienického občasníku, který je uveřejněn na stránkách http://www.szu.cz/hygienicky-obcasnik. Konkrétně se jednalo o článek „Školní nábytek z pohledu zdraví“ a plakát „Výskyt jedovatých rostlin na školních zahradách“. V listopadu 2015 byl ve Valašském Meziříčí program představen ředitelům škol a školských zařízení. Informace se týkala základních pilířů programu, způsobu přihlášení a prezentace příkladů dobré praxe.
Problematika infekčních nemocí Problematika infekčních onemocnění a jejich prevence byla řešena během
přednášek pro odbornou nebo laickou veřejnost – viz tabulka 7.
41
Tabulka 7 - Přednášky na téma infekčních onemocnění pro laickou i odbornou veřejnost Datum
Pořadatel
Charakter akce
Cílová skupina
15. 1. - 17. 1. 2015 Darkov Karviná VI. Slovenský vakcinologický kongres 21. 1. 2015 Klub seniorů Přednáška pro klub Kroměříž seniorů 12. 2. 2015 Sokolovna Přednáška pro klub Slušovice seniorů 11. 3. - 13. 3. 2015 Darkov Karviná Slezské dny preventivní medicíny 29. 4. 2015 Zlín, Bílý Dům Seminář stomatologů
Odborníci
16. 5. 2015
Lékaři
Zlín
28. 5. 2015
Horní Bečva, STP 22. 6. 2015 ZŠ Napajedla 22. 6. 2015 ZŠ Napajedla 22. 6. 2015 ZŠ Napajedla 3. 9. 2015 Horní Bečva, STP 7. 9. 2015 Zlín SZŠ 15. 9. 2015 Rožnov pod Radhoštěm 23. 9. - 25. 9. 2015 Špindlerův mlýn 24. 9. 2015
KNTB Zlín
7. 10. 2015
Radnice MM Zlína SŠ obchodně technická Zlín SŠ obchodně technická Zlín
9. 10. 2015 9. 10. 2015
19. 11. 2015
Hodonín
září - listopad 2015 SZŠ Kroměříž
22. 12. 2015
Gymnázium Zlín
Seminář pro praktické lékaře Seminář pro tělesně postižené Týden prevence Týden bezpečnosti Týden bezpečnosti Seminář pro tělesně postižené Seminář pro PLD Vzdělávací akce Úřadu práce KMINE
Senioři Senioři Odborníci Odborníci
Veřejnost Žáci Žáci ZŠ Žáci ZŠ Veřejnost PLD Zaměstnanci Úřadu práce Odborníci
Řešená problematika Administrativní kontrola proočkovanosti Očkování v dospělém věku Chřipka, KENC a LB Epidemie norovirových gastroenteritid Problematika HIV/AIDS v ordinaci stomatologa Specializovaná péče očkování Epidemiologická situace, očkování Vši a jiná havěť Vši, klíšťata a jiná havěť Vši, klíšťata a jiná havěť Epidemiologická situace, očkování Chřipka a její prevence KENC, LB, chřipka a očkování Epidemie norovirových gastroenteritid - poster
Přednáška pro zdravotnické pracovníky Týden zdraví
Zdravotníci
Chřipka a prevence chřipky
Veřejnost
KENC a LB
Týden prevence
Studenti
HIV/AIDS
Týden zdraví
Studenti
Seminář pro PLD
PLD
Lektorská činnost v kvalifikačním kurzu pro obor "Ošetřovatel" JáMy
Studenti
Drogy a virové hepatitidy, Něco málo o tetování Pneumokoky prevence a kazuistiky modul Hygiena a epidemiologie
Studenti
HIV/AIDS
42
Aktivity pro zdravotníky na zotavovacích akcích a školách v přírodě Problematika dětské rekreace – prevence rizik alimentárních nákaz, správná příprava stravy, výběr potravin, organizace akcí, režim dne, povinnosti zdravotníka, základní informace o zajištění osobní hygieny, způsobu zásobování pitnou vodou, režimu stravování apod. – se probírala na školeních, které organizoval ČČK, Pionýr a Junák – svaz skautů
a skautek ČR (celkem 7 akcí). Tematicky a počtem hodin odpovídá příspěvek KHS ZK příloze 2 vyhlášky č. 106/2001 Sb., v platném znění. Konkrétně se jedná o přílohu „Náplň kurzu první pomoci pro zdravotníka zotavovacích akcí a škol v přírodě“. Podrobnosti jsou uvedeny v tabulce 8:
Tabulka 8 - Školení zdravotníků na zotavovací akce a školy v přírodě (ZA a ŠvP) Datum
Pořadatel
Charakter akce
Cílová skupina/počet
Řešená problematika
21. 3. 2015
ČČK Kroměříž
Školení pro zdravotníky ZA a ŠvP
Zdravotníci ZA a ŠvP
Legislativa ZA, alimentární nákazy
17. 4. 2015
ČČK Zlín
Školení pro zdravotníky ZA a ŠvP
Zdravotníci ZA a ŠvP
Legislativa ZA, alimentární nákazy
16. 6. 2015
Pionýr Kroměříž
Školení pro zdravotníky ZA a ŠvP
Zdravotníci ZA a ŠvP
Legislativa ZA, alimentární nákazy
6. 10. 2015
ČČK Zlín
Školení pro zdravotníky ZA a ŠvP
Zdravotníci ZA a ŠvP
Legislativa ZA, alimentární nákazy
16. 10. 2015
ČČK Uherské Hradiště
Školení pro zdravotníky ZA a ŠvP
Zdravotníci ZA a ŠvP
Legislativa ZA, alimentární nákazy
14. 11. 2015
ČČK Kroměříž
Školení pro zdravotníky ZA a ŠvP
Zdravotníci ZA a ŠvP
Legislativa ZA, alimentární nákazy
Junák – svaz skautů 22. 11. 2015 a skautek Školení pro zdravotníky ZA a ŠvP ČČK Kroměříž
Zdravotníci ZA a ŠvP
Legislativa ZA, alimentární nákazy
Projekt „Zdravá školní jídelna“ Zdravé stravování je tématem projektu SZÚ „Zdravá školní jídelna“, v rámci kterého působí zaměstnanci KHS ZK jako lektoři. V roce 2015 se do projektu zapojily 4 školy (školní jídelny):
Základní škola Zlín, Štefánikova 2514, příspěvková organizace, Základní škola a Mateřská škola Kašava, Základní škola Uherské Hradiště – Mařatice, Základní škola a Mateřská škola Leskovec, okres Vsetín, příspěvková organizace.
43
V rámci realizace projektu se hodnotily jídelníčky, včetně pravidelných konzultací k plánovaným jídelníčkům, zazněly přednášky pro pedagogy, opravovaly se chyby ve vedení spotřebního koše a připravovaly se odborné podklady pro aktivity škol v oblasti zvyšování nutriční gramotnosti. Jednalo se zejména o problematiku cukru, tuku a soli v naší
stravě. V rámci projektu proběhlo na každé škole dotazníkové šetření pro pedagogy.
Problematika pedagogického procesu Další cílovou skupinou aktivit KHS ZK v oblasti podpory zdraví jsou ředitelé škol a školských zařízení. Jejich porady, kterých se pravidelně účastníme, svolávají zřizovatelé. V letošním roce byli seznámeni s problematikou výskytu jedovatých rostlin na venkovních hracích plochách, neinfekčních chronických onemocnění, programem Zdraví 2020 a požadavky na výběr správné školní aktovky.
Obrázek 18- Leták (zdroj: www.szu.cz/publikace/letaky)
Ostatní aktivity V oblasti podpory a ochrany zdraví v roce 2015 v rámci projektu Zdravé město pokračovala KHS ZK ve spolupráci s Městem Valašské Meziříčí. Nově jsme zahájili kooperaci na tvorbě strategického dokumentu „Zdravotní plán města Vsetín“. Dokument podrobněji rozpracovává oblast „Zdraví mladých“, „Zdravé stárnutí“, „Zdravé a bezpečné životní prostředí“, „Zdravější životní styl“, „Snížení škod způsobených alkoholem, tabákem a drogami“, „Prevence infekčních onemocnění“, „Snížení výskytu neinfekčních onemocnění“ a „Podmínky a příležitosti ke zdraví“.
KHS ZK zajistila dále distribuci edukačního materiálu SZÚ „Jak vybrat školní brašnu?“ – viz obrázek č. 19, Zdravotních a očkovacích průkazů a dalších výchovně vzdělávacích materiálů. Během roku 2015 byla zajištěna aktivní účast na vysílání Českého rozhlasu, kdy bylo řešeno téma deratizace, výskytu vši dětské a KENC. V dalších médiích byla prezentována prevence chřipky, cestovní medicína, problematika výskytu vší a HIV/AIDS. Účastnili jsme se akcí typu Den zdraví, Týden prevence a Týden zdraví. 44
Ve výčtu aktivit KHS ZK nelze opomenout aktivní zapojení do celoevropské studie EHES a Nutrivigilance, aktivní zapojení zaměstnanců na vzdělávacích aktivitách, pořádání konference přímo KHS ZK, připomínkování různých legislativních nebo jiných strategických materiálů, výkaznictví a poskytování informací prostřednictvím webových stránek KHS ZK, kde jsme se prioritně zabývali koncepcí Zdraví 2020 a novelou zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění. Zásadní byla účast KHS ZK na Setkání starostů měst a obcí Zlínského kraje s představiteli Zlínského kraje, kde bylo předneseno téma zdraví, prevence neinfekčních chronických onemocnění a strategie Zdraví 2020 (viz Luhačovice 20. 2. 2015).
Obrázek 19 - Logo studie
Více o činnosti KHS ZK lze nalézt na stránkách www.khszlin.cz v aktualitách, ve výročních zprávách jednotlivých odborů a v pravidelných půlročních tiskových zprávách jednotlivých odborů.
45
Odbor ekonomicko provozní
Hospodaření KHSZK v roce 2015 Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně je organizační složkou státu, rozpočtovou organizací, která patří k přímo řízeným organizacím Ministerstva zdravotnictví ČR. Ekonomické podmínky KHS ZK hodnoceném roce byly dány schváleným rozpočtem pro rok 2015, který byl v průběhu roku upravován formou rozpočtových opatření ve smyslu pokynů zřizovatele a rovněž navýšen o nároky nespotřebovaných výdajů a pojistné plnění. Pro rok 2015 byly KHS ZK schváleným rozpočtem stanoveny: • příjmy ve výši 280 000 Kč, • neinvestiční výdaje ve výši 67 444 462 Kč, • a limit zaměstnanců 119 osob.
Konečný rozpočet KHS ZK na rok 2015 byl upraven v následující struktuře: 1. příjmy ve výši 280 000 Kč, 2. neinvestiční výdaje ve výši 68 393 057 Kč, 3. investiční výdaje ve výši 600 000 Kč 4. limit zaměstnanců 119 osob. K bodu 1: Skutečné příjmy KHS ZK ke dni 31. 12. 2015 byly dosaženy ve výši 1 339 772 Kč. Položkově se jedná o tyto příjmy: • • • •
příjmy z pronájmů (82 728 Kč), přijaté sankční platby (983 500 Kč), přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady (237 875 Kč), převody z vlastních fondů (35 669 Kč).
Tabulka 9 - Skutečné čerpání neinvestičních výdajů KHS ZK ke dni 31. 12. 2015
Položka Název 50X 504 513 515 516 : 5169.1 517 518 519 51X 53X 542
Částka v tis. Kč
% čerpání
Výdaje na platy, ostatní platby, povinné pojištění Duševní vlastnictví, licence Nákup materiálu Nákup vody, paliv a energie Nákup služeb – z toho: Výdaje na státní zdravotní dozor
54 092,27 79,86 2 104,78 1 668,21 7 548,28 4 789,96
99,86 100,00 100,00 95,13 94,80 100,00
Ostatní nákupy Poskytnuté zálohy Výdaje související s neinvestičními nákupy, příspěvky Neinvestiční nákupy Neinvestiční transfery Náhrady platů v době dočasné pracovní neschopnosti Celkem neinvestiční výdaje
1 520,27 -125,97 12 967,51 414,13 155,31
94,38 -100 95,65 99,95 88,75
67 709,08
99,00 46
11% 3% 3% 0%
2% 1% 50X 504 513 515 516 517 53X
80%
Graf 16 - Celkové neinvestiční výdaje KHS ZK
K bodu 2: Z provozních neinvestičních výdajů byly v průběhu roku 2015 realizovány některé nezbytné opravy budov, objektů státu, s nimiž má KHS ZK příslušnost hospodaření. Z finančně i organizačně významných akcí lze zdůraznit např. výměnu podlahoviny a opravy podlah v části zlínské budovy KHS ZK. Další významnou akcí byla úprava topné soustavy na územním pracovišti Vsetín KHS ZK představující nákup a provedení montáže poměrových měřičů tepla a ventilů na topná tělesa v celé budově. Nutno je také zmínit úpravy nebytových prostor na územním pracovišti Vsetín KHS ZK spojené s přesuny zaměstnanců za účelem jejich efektivnějšího rozmístění a uvolnění dalších kanceláří k pronájmu potřebným státním subjektům. Na územním pracovišti Kroměříž KHS ZK byly v průběhu roku 2015 především likvidovány následky vodovodní havárie.
Část provozních výdajů na zajištění provozu budov KHS ZK je trvale kompenzována platbami uživatelů prostor dočasně nepotřebných, a to na základě smluvních vztahů uzavřených s Moravským zemským archivem, Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, Českým statistickým úřadem, Českým červeným křížem, Fondem dalšího vzdělávání a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Tímto způsobem jsou efektivně využívány dočasně nepotřebné prostory na pracovišti Zlín a na územním pracovišti Vsetín KHS ZK. Podrobná evidence hospodárnosti a využití administrativních objektů státu, s nimiž je příslušná hospodařit KHS ZK, je vedena v Centrálním registru administrativních budov („CRAB“).
47
Tabulka 10 - Neinvestiční výdaje na provoz objektů územních pracovišť KHS ZK
Územní Počet pracoviště zam.
Teplo (Kč)
Elektřina (Kč)
Zlín
54,52 379 214
Kroměříž Uherské Hradiště
16,84 21,84
Vsetín celkem 4. Q 2013 4. Q 2014 Úspora nájemců
Plyn (Kč)
Voda (Kč)
Provoz Odpad budov Ostraha (Kč) (Kč) (Kč)
Celkem (Kč)
142 723
0
90 496
5 773 483 210
47 293
37 528
0
22 099
6 215
26 850
17 770
157 755
0
46 350
99 133
22 296
3 425
21 480
13 647
206 331
23,70 179 779
47 600
0
27 255
9 444 304 320
17 870
586 268
116,90 606 285 114,70 887 725 116,70 619 599
274 201 99 133 162 146 24 857 835 860 458 094 130 119 146 465 31 303 814 507 353 644 126 645 153 305 25 629 386 695
554 983
90 016
0
19 914
2 361
40 737
0 1 101 416
49 287 2 051 769 20 330 2 488 543 48 608 1 714 125 12 941
720 952
Poznámka k tabulce č. 10: „Úspora nájemců“ – představuje částku, kterou uhradili smluvní uživatelé objektů, částku, která KHS ZK snižuje skutečné provozní výdaje.
28%
54% 10%
Zlín Kroměříž Uh.Hradiště Vsetín
8%
Graf 17 - Celkové provozní výdaje na provoz objektů KHS ZK
I v roce 2015 jsme se snažili řešit trvale kritický stav systému informačních technologií KHS ZK. Prostřednictvím centralizovaného dynamického nákupního systému byly realizovány dvě veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky zařízení informačních technologií v celkové hodnotě cca 900,60 tis. Kč, a sice za
účelem obměny části zastaralých a problematických přístrojů, především notebooků, přenosných tiskáren a multifunkčních tiskových zařízení. V průběhu roku 2015 KHS ZK investovala mimo jiné i do vytvoření a spuštění nových webových stránek a do komunikačního systému Intranet KHS ZK, protože stávající 48
systémy již nesplňovaly vysoké požadavky dané novým zákonem o kybernetické bezpečnosti a nutné pro fungování v rámci nové centrální serverové struktury. Pro účely zabezpečení provozu, obnovy vybavenosti a zajištění služeb nutných k činnosti a plynulému fungování organizace KHS ZK maximálně využívá dostupné prostředky elektronických tržišť a výběrových řízení. Nejčastěji soutěženými komoditami jsou kancelářské potřeby, čisticí a hygienické potřeby, tonery pro tiskárny a servisní zajištění provozu vozového parku KHS ZK, proto se opakovaně snažíme o veřejné zakázky s výsledkem uzavření rámcové smlouvy na roční dodávku zboží nebo služeb. Opakovaně jsou rovněž soutěženy
telefonní a internetové služby. V roce 2015 jsme realizovali prostřednictvím elektronického tržiště Tendermarket dodávky zboží a služeb v celkovém objemu 1 657 332,60 Kč (vč. DPH). Provoz KHS ZK je zabezpečován vždy se zřetelem na hospodárnost a efektivitu, za současného dodržení zásad antidiskriminačního a protikorupčního jednání. Finanční prostředky účelově určené na úhradu služeb nutných k zajištění státního zdravotního dozoru (SZD) byly čerpány podle aktuálních potřeb jednotlivých odborů KHS ZK kontinuálně, s postupným pravidelným navyšováním v průběhu celého roku 2015.
Tabulka 11 - Přehled čerpání prostředků k zajištění SZD
Číslo odboru
Odbor
Rozpočet schválený
Rozpočet upravený
Objednáno
Faktur.
1
EPID
750 000
750 000
839 245
853 022
853 022
2
HOK
1 500 000
1 500 000
2 066 657
2 009 218
2 009 218
113,7 4 133,9
3
HP
1 040 000
1 040 000
737 420
624 160
624 160
5 60,02
4
HV
500 000
500 000
729 029
767 134
767 134
41
PBU
250 000
250 000
317 713
322 507
322 507
153,4 3 129,0
5
HDM
160 000
160 000
231 404
231 404
231 404
0 144,6 3
4 921 468
4 807 445
4 807 445
100,3 7
Rezerva + nároky Celkem
Uhrazeno % z rozpočtu plnění
589 960 4 750 000
4 789 960
Roční prostředky stanovené rozpočtem na SZD byly beze zbytku vyčerpány. K bodu 3: Investiční výdaje byly schváleny za účelem realizace investiční akce s názvem „KHS Zlínského kraje – nákup 2
ks osobních automobilů“, představující nákup 2 ks služebních vozidel. Akce je realizována ve spolupráci s oddělením 49
veřejných zakázek Ministerstva zdravotnictví ČR prostřednictvím centralizované veřejné zakázky na výběr dodavatele služebních vozidel pro všechny přímo řízené organizace MZ ČR, kterým byla tato investiční akce schválena. Předmětná investiční akce nebyla do
konce roku 2015 dokončena z důvodu neukončení centralizované veřejné zakázky, finanční prostředky ve výši 600 000 Kč, které již byly uvolněny ze státního rozpočtu, byly převedeny do roku 2016 v rámci nároků nespotřebovaných výdajů.
K bodu 4: Rozpočtový limit zaměstnanců byl proti roku 2014 snížen o tři zaměstnance a stanoven ve výši 119 osob (přepočtený průměrný stav zaměstnanců).
Nižší plnění odráží skutečnost, že 4 zaměstnankyně mají dočasně sjednán zkrácený pracovní (služební) úvazek z důvodu péče o dítě. Nárazové snížení stavu zaměstnanců je důsledkem také nízkého věkového průměru zaměstnanců, tj. 40,99 let, vysoké personální fluktuace, permanentně se KHS ZK potýká s vysokým počtem odchodů na mateřskou dovolenou (ke dni 31. 12. 2015 je 10 zaměstnankyň na mateřské nebo rodičovské dovolené).
Ke dni 31. 12. 2015 KHS ZK dosahovala průměrný přepočtený evidenční stav 116,90 zaměstnanců. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců za celý rok 2015 dosáhl hodnoty 117 osob.
20%
47% 19%
Zlín Kroměříž Uh.Hradiště Vsetín
14%
Graf 18 - Počet zaměstnanců KHS ZK podle územních pracovišť
V průběhu roku 2015 KHS ZK přijala celkem 11 zaměstnanců, z toho 7 nových a 4 zaměstnankyně nastoupily po ukončení rodičovské dovolené. Z celkového přepočteného stavu zaměstnanců je na KHS ZK pouze 8,88 lékařů, což představuje problémy v zajištění odborných činností vyžadujících
posouzení vlivu na veřejné z medicínského hlediska.
zdraví
S rozpočtovým limitem 119 zaměstnanců byla připravena první systemizace služebních a pracovních míst KHS ZK podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, která byla schválena na konci června 2015
50
a následně také druhá systemizace KHS ZK
s účinností od 1. ledna 2016.
Nynější přepočtený stav 119 zaměstnanců představuje pro rok 2015 fyzický počet míst v celkové hodnotě 121, přičemž 101 míst je služebních a 20 pracovních.
V období červenec - září 2015 KHS ZK zajistila „překlopení“ většiny odborných zaměstnanců do režimu zákona o státní službě, přičemž do konce roku 2015 měla KHS ZK již 99 % služebních míst obsazeno státními úředníky.
Všechna služební místa jsou systemizována s pracovním (služebním) úvazkem 1,00.
Tabulka 12 - Celkové plnění závazných ukazatelů rozpočtu KHS ZK
Schválený rozpočet (Kč) 280 000
Konečný rozpočet (Kč) 280 000
Skutečnost (Kč) 1 339 772
Plnění (%)
Výdaje celkem
67 444 462
68 993 057
67 709 081,15
98,14
Platy a OPPP
40 222 849
40 422 886
40 367 366
99,86
platy zaměstnanců v pracovním poměru
26 805 005
24 422 030
24 422 030
100,00
platy zaměstnanců ve služebním poměru
13 202 466
15 785 478
15 785 478
100,00
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem
13 675 769
13 743 781
13 724 904
99,86
400 074
403 824,09
403 628,19
99,95
0
600 000
0
0
Ukazatel Příjmy
zaměstnanců
478,49
v tom:
Převod FKSP Investiční výdaje (EDS/SMVS)
Rozpočtové finanční prostředky přidělené KHS ZK státním rozpočtem na rok 2015 byly v průběhu roku 2015 čerpány kontinuálně, za dodržení účelovosti
prostředků vyčleněných na konkrétní akce a s ohledem na hospodárnost použití neinvestičních výdajů.
51
Tabulka 13 - Vývoj nákladovosti KHS ZK v letech 2011-2015 (v tis. Kč)
rok neinvestiční výdaje výdaje na investice přepočtený počet zaměstnanců nákladovost na 1 zaměstnance (ř.1 /ř.3)
2011
2012
2013
2014
2015
60 875 0
62 273 449
61 721 797
62 873 300
67 709 0
113,95
111,57
113,41
116,70
116,90
534,22
558,15
544,23
538,76
579,20
585 580 575 570 565 560 555 550 545 540 535 530 2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Graf 19 - Vývoj nákladovosti na 1 pracovníka KHS ZK
Jak je patrno z grafu, nákladovost, tedy výdej neinvestičních finančních prostředků v přepočtu na jednoho zaměstnance KHS ZK, meziročně výrazně stoupla. Tato skutečnost odráží zvýšení finančních prostředků vydaných na obnovu provozního zabezpečení zaměstnanců KHS ZK, především obnovu zařízení informačních a komunikačních technologií,
vybavenosti pracovních prostor, ale také výdaje na opravy objektů, s nimiž má KHS ZK právo hospodaření, budov, v nichž sídlí jednotlivá pracoviště KHS ZK. Na zvýšení nákladovosti se výrazným podílem odráží rovněž zvyšování platů zaměstnanců KHS ZK ve spojení s tarifním navýšením platů podle novely nařízení vlády ČR č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců.
52
Výsledky kontrol ze strany státních orgánů, výsledky interních a externích auditů Na KHS ZK byla provedena v roce 2015 veřejnosprávní kontrola ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Jejím předmětem bylo hospodaření s veřejnými prostředky poskytnutými na investiční akci id. č. 235V011001002 „KHS Zlínského kraje – nové technické zařízení telekomunikačního systému KHS“ realizovanou v roce 2013. Kontrolou nebylo zjištěno porušení rozpočtové kázně ani žádná jiná pochybení či nedostatky.
Vnitřní kontrolní činnost, plán vnitřních kontrol a jeho plnění, kontrola dodržování vnitřních předpisů Systém řídící finanční kontroly je na KHS ZK realizován na základě vnitřního organizačního předpisu „Směrnice pro řídící finanční kontrolu, některá ustanovení pro oběh účetních dokladů a pro související činnosti“, který je průběžně aktualizován. Zde jsou stanoveny postupy a odpovědnosti zaměstnanců KHS ZK, zejména v návaznosti na zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na vyhlášku č. 416/2004 Sb., kterou se zákon o finanční kontrole provádí, a na další právní předpisy souvisejícími se zákonem o finanční kontrole. V souladu s výše uvedeným vnitřním předpisem KHS ZK jako organizační složka státu plnila v průběhu roku 2015 povinnosti řídící finanční kontroly předběžné, průběžné a následné ve smyslu § 26 a § 27 zákona o finanční kontrole.
53
Odbor správní Úsek správních činností (od 30. 6. 2015 správní odbor) prováděl v roce 2015 namátkové kontroly vybraných spisů na základě interního pokynu Osnova pro kontrolní činnost především v souvislosti se sankcemi a s řešením podnětů, dále namátkově byly kontrolovány i výstupy preventivního dozoru (závazná stanoviska a stanoviska) a kontrolní spisy
v jednotlivých hygienických oborech. V souvislosti s nabytím účinnosti zákona o státní službě byla provedena změna organizační struktury KHS ZK ke dni 30. 6. 2015 a v návaznosti na to byly vydány tyto služební předpisy: Organizační řád KHS ZK, Kompetenční řád KHS ZK a aktualizován Podpisový a aprobační řád. Do 31. 12. 2015 bylo vydáno celkem 10 služebních předpisů.
Sankční činnost – počet uložených sankcí a jejich celková výše V roce 2015 bylo uloženo celkem 332 sankcí v celkové výši 1 220 000 Kč. Jedná se o správní delikty a přestupky.
Podíl na pregraduální a postgraduální výuce lékařů, zdravotnických i nezdravotnických pracovníků Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně byla v roce 2015 držitelem rozhodnutí o udělení akreditace pro obor specializačního vzdělávání Hygiena a epidemiologie. Akreditaci udělilo Ministerstvo zdravotnictví dle § 17 odst. 4 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získáváni a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, dne 21. 6. 2006 pod č.j.: MZDR 20821/2006.
KHS ZK poskytovala lékařům absolvování stáže - odborné praxe v oboru HYGIENA A EPIDEMIOLOGIE a dále zvlášť pro jednotlivé hygienické obory – hygienu obecnou a komunální, hygienu výživy a předmětů běžného užívání a pro epidemiologii v rámci jejich předatestační přípravy ze všeobecného praktického lékařství na základě smluv uzavíraných se stážisty. Na KHS ZK proběhla v roce 2015 praxe studentů středních a vysokých škol celkem 10 studentů (Lékařská fakulta Ostravské univerzity 4 studenti, 3 studenti Lékařské fakulty UK Hradec Králové a 3 studenti ostatních škol). Postgraduální stáž na KHS ZK v roce 2015 absolvovalo celkem 10 lékařů.
54
Závěr V rámci kontrolní činnosti jednotlivých odborů KHS ZK byl kontrolní plán schválený Ministerstvem zdravotnictví stanovený na rok 2015 splněn v rozmezí od 95 % do 122 % dle jednotlivých hygienických odborů. Ze závěrů plnění celostátních priorit, mimořádných úkolů hlavního hygienika i ze stanovených regionálních úkolů (viz zprávy jednotlivých
odborů a pololetní zprávy uveřejněné na webu KHS ZK www.khszlin.cz) vyplynuly regionální úkoly na rok 2016. Tyto se s ohledem na aktuální situaci mohou měnit i v průběhu roku a často navazují na změnu legislativy a podmínek pro provozovatele či na aktuálně vzniklé problémy a havárie v rámci kraje.
Pro jednotlivé odbory jsou pro rok 2016 stanoveny to tyto regionální úkoly: Hygiena obecná a komunální: • • •
Kontrola pesticidů v pitných vodách Zimní stadiony – kontrola kvality vnitřního prostředí staveb Hluk – kontrola plnění podmínek časově omezených povolení
Hygiena práce: • •
Posouzení ergonomie pracovního místa u profese šička Kontrola podmínek ochrany zdraví při nakládání s NCHLS v souvislosti s projednáváním předložených pravidel
Hygiena výživy a předmětů běžného užívání: • • • • •
Kontrola provozoven rychlého občerstvení při jednorázových akcích Kontrola přípravy bezlepkové stravy v zařízeních stravovacích služeb Kontrola fritovacích olejů v zařízeních stravovacích služeb kontrola výrobků ze skla a keramiky (obsah Pb, Cd) v distribuční síti a prodejnách Kontrola značení hraček včetně odběru vzorků
Hygiena dětí a mladistvých: • •
Kontrola vybavení počítačových učeben ZŠ Kontrola VHP se zaměřením na výskyt jedovatých rostlin u ZŠ a MŠ a u veřejně přístupných VHP
55
Protiepidemický odbor: • • • •
Vyšetření klíšťat na přítomnost viru KENC Vyšetření teplé vody v ZZ na přítomnost legionel Kontrola prádelen zdravotnického prádla Kontrola mléčných kuchyní a přípraven kojenecké stravy
Ministerstvem zdravotnictví ČR byly pro rok 2016 stanoveny následující priority (rozdělení dle jednotlivých odborů): Hygiena obecná a komunální: • • • • • • •
Kontrola vodovodů, veřejných studní Kontrola koupališť ve volné přírodě Kontrola koupacích oblastí Kontrola umělých koupališť trvalých a sezónních Kontrola saun Kontrola kosmetických provozoven Kontrola zdrojů hluku a vibrací v mimopracovním prostředí
Hygiena práce: • • • • • • • • • • •
Kontrola prací 3. a 4. kategorie Cílené prověřování bývalých průmyslových a zemědělských areálů Kontrola kovovýroby - galvanovny, svařovny, povrchová úprava kovů Kontrola zemědělských závodů Kontrola ve stavebnictví - demolice a stavební úpravy Inventarizace a validace dat zadaných do IS KaPr Kontrola pracovišť s opakovaným výskytem nemocí z povolání Kontrola biocidních přípravků Kontrola zaměstnavatelů, kteří nepředložili kategorizaci prací Kontrola práce s nanotechnologiemi REGEX
Hygiena výživy a předmětů běžného užívání: • • •
Kontrola stravování pro zdravotnická zařízení a sociální služby spojené s odběrem vzorků Kontrola správné výrobní praxe Správná výrobní praxe ve výrobě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami dle nařízení (ES) č. 1935/2004 a nařízení (ES) č. 2023/2006
56
Hygiena dětí a mladistvých: • •
Kontrola nutričních ukazatelů (pestrosti jídelníčků) ve vybraných provozovnách školního stravování Kontrola zotavovacích akcí pro děti
Protiepidemický odbor: • • • • • • •
•
Kontrola operačních a zákrokových sálů lůžkových a ambulantních zdravotnických zařízení Kontrola ORL- lůžkových oddělení Kontrola urologických lůžkových oddělení Kontrola transfusní služby Kontrola endoskopických pracovišť Kontrola proočkovanosti - ambulance praktických lékařů pro děti a dorost Kontrola proočkovanosti BCG dle vyhl. 537/2006 Sb., v platném znění u PLDD a v kalmetizačních centrech a novorozeneckých odděleních (děti nar. od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2015) Kontrola proočkovanosti proti chřipce v zařízeních sociálních služeb
57
Seznam zkratek AIDS APO CRAB ČČK ČOI ČSÚ DDD EHES EIA EPID EPIDAT HACCP HDM HDP HIV HOK HP HV a PBU CHKO IPPC JPA KENC KHS ZK KNTB KVS LB LTE MERS - CoV MMZ MŠ MZ ČR ND NCHLS OOPP PAU Pb, Cd PCR PCR RNA TBEV PD PLD PN
syndrom získaného imunodeficitu akutní průjmová onemocnění Centrální registr administrativních budov Český červený kříž Česká obchodní inspekce Český statistický úřad dezinfekce, dezinsekce a deratizace European Health Examination Survey (Evropský průzkum zdravotního stavu) Environmental Impact Assessment (hodnocení vlivů na životní prostředí) protiepidemický odbor systém hlášení infekčních onemocnění Systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů Hygiena dětí a mladistvých hrubý domácí produkt virus lidského imunodeficitu Hygiena obecná a komunální Hygiena práce Hygiena výživa a předmětů běžného užívání chráněná krajinná oblast Integrated Pollution Prevention and Control (integrovaná prevence a omezování znečištění) jiná podobná akce klíšťová encefalitida Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně Krajská nemocnice Tomáše Bati Krajská veterinární správa Lymeská borelióza Long Term Evolution koronavirus způsobující středomořský respirační syndrom Magistrát Města Zlína mateřská škola Ministerstvo zdravotnictví České republiky Národní doporučení nakládání s chemickými látkami a směsmi osobní ochranné pracovní pomůcky polycyklické aromatické uhlovodíky olovo, kadmium polymerázová řetězová reakce (laboratorní metoda) průkaz ribonukleové kyseliny viru klíšťové encefalitidy metodou polymerázové řetězové reakce projektová dokumentace Praktický lékař pro dospělé pohlavní nemoc 58
PPZ RAPEX RTG SEA SŠ STP SÚ SZD SZPI SZŠ SZÚ TBC TUV UNESCO VHA VHB VHC VHE VHP VNN ZA ZŠ ZZ
Projekty podpory zdraví Rapid Alert Systém for Non-Food Products rentgen Strategic environmental assessment (strategické posuzování vlivů na životní prostředí) střední škola Svaz tělesně postižených stavební úřad Státní zdravotní dozor Statní zemědělská a potravinářská inspekce Střední zdravotnická škola Státní zdravotní ústav tuberkulóza teplá užitková voda Organizace pro vzdělávání, vědu a kulturu při OSN virová hepatitida typu A virová hepatitida typu B virová hepatitida typu C virová hepatitida typu E veřejná hrací plocha vysoce nakažlivá nemoc zotavovací akce základní škola zdravotnická zařízení
59
Seznam tabulek Tabulka 1 Vyhodnocení kvality přírodního koupaliště Tabulka 2 Vyhodnocení koupacích oblastí 2015 ve Zlínském kraji Tabulka 3 Vyhodnocení kvality přírodních biotopů Tabulka 4 Analýza podnětů dle předmětu kontroly Výskyt LB a KENC ve Zlínském kraji v letech 2001-2015 (zdroj EPIDAT) Tabulka 5 Hodnocené projekty dotačních programů MZ ČR v roce 2015 Tabulka 6 Tabulka 7 Přednášky na téma infekčních onemocnění pro laickou i odbornou veřejnost Tabulka 8 Školení zdravotníků na zotavovací akce a školy v přírodě (ZA a ŠvP) Tabulka 9 Skutečné čerpání neinvestičních výdajů KHS ZK ke dni 31. 12. 2015 Tabulka 10 Neinvestiční výdaje na provoz objektů územních pracovišť KHS ZK Tabulka 11 Přehled čerpání prostředků k zajištění SZD Tabulka 12 Celkové plnění závazných ukazatelů rozpočtu KHS ZK Tabulka 13 Vývoj nákladovosti KHS ZK v letech 2011-2015 (v tis. Kč) Vývoj nákladovosti na 1 pracovníka KHS ZK Tabulka 14
strana 7 8 8 14 36 41 42 43 46 48 49 51 52 57
60
Seznam grafů Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8 Graf 9 Graf 10
Graf 11 Graf 12 Graf 13 Graf 14 Graf 15 Graf 16 Graf 17 Graf 18 Graf 19
Dozorované oblasti hygieny obecné a komunální dle počtu kontrol Analýza podnětů podle předmětu kontroly Hodnocení jídelníčků MŠ ve Zlínském kraji Hodnocení jídelníčků ZŠ ve Zlínském kraji Četnost výskytu jedovatých rostlin na VHP ve Zlínském kraji v roce 2015 Přehled počtu šetřených nemocí z povolání ve Zlínském kraji 2003-2015 Nemoci z povolání podle diagnóz ve Zlínském kraji Počet infekčních onemocnění ve Zlínském kraji v letech 2001-2015 (zdroj EPIDAT) Vývoj počtu salmonelóz ve Zlínském kraji, 2014, 2015 a pětiletý průměr, podle měsíců (zdroj EPIDAT) Vývoj počtu kampylobakterióz ve Zlínském kraji, 2014, 2015, a pětiletý průměr, podle měsíců (zdroj EPIDAT) Vývoj počtu virových průjmů ve Zlínském kraji, 2014, 2015 a pětiletý průměr, podle měsíců (zdroj EPIDAT) Počet případů příušnic ve Zlínském kraji 2001-2015 (zdroj EPIDAT) Počet případů varicelly ve Zlínském kraji 2001-2015 (zdroj EPIDAT) Výskyt virových hepatitid ve Zlínském kraji, 2001-2015 (zdroj EPIDAT) Vývoj počtu PN ve Zlínském kraji 2003-2015 dle dg (zdroj EPIDAT) Celkové neinvestiční výdaje KHS ZK Celkové provozní výdaje na provoz objektů KHS ZK Počet zaměstnanců KHS ZK podle územních pracovišť Vývoj nákladovosti na 1 pracovníka KHS ZK
strana 5 13 20 20 21 24 24 28 29 30 31 32 34 35 37 47 48 50 52
61
Příloha
62
Obsah Úvod ................................................................................................................................................................ 2 Charakteristika Zlínského kraje ........................................................................................................................ 3 Odbor hygieny obecné a komunální (HOK)....................................................................................................... 5 Odbor hygieny výživy a předmětů běžného užívání........................................................................................ 12 Předměty běžného užívání (PBU) ................................................................................................................... 16 Odbor hygieny dětí a mladistvých (HDM) ....................................................................................................... 17 Odbor hygieny práce ...................................................................................................................................... 22 Protiepidemický odbor ................................................................................................................................... 28 Hygiena zdravotnických provozů a problematika dezinfekce, dezinsekce a deratizace (DDD) ....................... 38 Podpora zdraví a zdravotní politika ve Zlínském kraji ..................................................................................... 40 Odbor ekonomicko provozní .......................................................................................................................... 46 Odbor správní ................................................................................................................................................ 54 Závěr .............................................................................................................................................................. 55 Seznam zkratek ................................................................................................................................................. 58 Seznam tabulek................................................................................................................................................. 60 Seznam grafů .................................................................................................................................................... 61 Příloha............................................................................................................................................................ 62
63