V. Vypořádání meziresortního připomínkového řízení k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Připomínkové místo
Ustanovení
Ministerstvo financí
Důvodová zpráva
Ministerstvo zahraničních věcí
Čl. I bod 3
Obsah připomínky V bodu I/3 důvodové zprávy "Vyhodnocení nákladů a přínosů" (str. 23) požadujeme jednoznačně formulovat, jaké dopady na státní rozpočet bude přijetí navrhovaných změn mít. To znamená jednoznačně uvést, že bude dosaženo úspor nebo změny budou rozpočtově neutrální a nebo, že změny budou mít dopad na státní rozpočet. V případě úspor nebo dopadu na státní rozpočet požadujeme vyčíslení předpokládaných finančních objemů. U případného dopadu je též nutno uvést zdroj krytí. Stejným způsobem požadujeme charakterizovat dopad na ostatní veřejné rozpočty. Zásadní připomínka. Ministerstvo zahraničních věcí upozorňuje, že z judikatury Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že doplnění podmínky bydliště u nároku na příspěvek na péči tak, jak je uvedeno v části první čl. I bodu 3 návrhu zákona, je v rozporu s čl. 21 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen „koordinační nařízení“), podle kterého: „Pojištěná osoba a její rodinní příslušníci bydlící nebo pobývající v jiném členském státě než v příslušném členském státě mají nárok na peněžité dávky poskytované příslušnou institucí v souladu s právními předpisy, které uplatňuje.“ Dle rozsudků Soudního dvora ve věci C-160/96 Molenaar a 1
Vypořádání Akceptováno.
Vysvětleno. Ustanovení § 4 bylo upraveno.
ve věci C-215/99 Jauch, které ostatně zmiňuje i důvodová zpráva k návrhu, je příspěvek na péči peněžitou dávkou v nemoci ve smyslu čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, kterému dnes odpovídá čl. 21 odst. 1 koordinačního nařízení. Soudní dvůr v rozsudku ve věci C215/99 Jauch dospívá k závěru, že příspěvek na péči, jakožto peněžitá dávka v nemoci, musí být vyplacena bez ohledu na to, ve kterém členském státě má závislá osoba bydliště, pokud splňuje ostatní podmínky pro nárok na tuto dávku. Ministerstvo zahraničních věcí tudíž navrhuje v ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 3 návrhu vypustit v § 4: 1) na konci odst. 1 text: „a to, pokud má bydliště na území České republiky; co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi 49).“, 2) v odst. 2 písm. a) za slovy „v odstavci 1” nahradit středník čárkou a vypustit slova „podmínka bydliště na území České republiky zde neplatí”. (S ohledem na úpravu provedenou v bodě 1, je část věty v odst. 2 písm. a) uvedená za středníkem bezpředmětná). Tato připomínka je zásadní. Ministerstvo pro místní rozvoj
Nad rámec návrhu
V souvislosti s připravovaným návrhem „komplexního řešení sociálního bydlení“ požadujeme, aby návrh zákona byl doplněn o právní úpravu bytové nouze, způsobu určení toho, zda se osoba nachází v bytové nouzi, a nástrojů na řešení bytové nouze. Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: Úkol D.2.4 vládou schválené Koncepce bydlení ČR do roku 2020 požaduje, aby MPSV „V zákoně o sociální práci legislativně upravilo speciální nástroj sociální práce, který bude 2
Od připomínky bylo ustoupeno.
účinně řešit problém bydlení osob ohrožených ztrátou bydlení a osob bez domova.“ MPSV požadovalo ve Zprávě za rok 2012 zrušení tohoto úkolu, s čímž MMR zásadně nesouhlasí, protože se jedná o úkol, který si MPSV v roce 2012 samo naformulovalo. Vzhledem k tomu, že podle sdělení MPSV zákon o sociální práci k 1.1.2014 připraven nebude, považujeme za vhodné začlenit ustanovení týkající se osob v bytové nouzi do zákona o sociálních službách, neboť sociální práce je součástí sociálních služeb. Navíc obdobným způsobem se přistupuje k posuzování snížené soběstačnosti osob a jejímu řešení. Ministerstvo pro místní rozvoj
Nad rámec návrhu
Požadujeme působnost krajského úřadu doplnit o činnosti související s poskytováním sociální pomoci osobám v bytové nouzi (zejména rozšíření obsahu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb o oblast řešení bytové nouze, monitoring potřeb osob v bytové nouzi a koordinace činností při řešení problematiky bytové nouze). Požadujeme obdobné povinnosti stanovit také obcím, a to včetně povinnosti zpracovávat ve spolupráci s kraji střednědobé plány rozvoje sociálních služeb. Tato připomínka je zásadní.
Od připomínky bylo ustoupeno.
Odůvodnění: Mezi problematické oblasti bydlení a bytové politiky zařazuje Koncepce bydlení ČR do roku 2020 mj. absenci informací o aktuální územně rozčleněné potřebnosti bydlení osob, které se bez pomoci státu v této oblasti neobejdou. Systém průběžného monitorování změn potřeb bydlení osob v bytové nouzi by měl být součástí střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb na úrovni krajů a obcí. Ministerstvo vnitra
Čl. I bod 4
Mají-li být spolky vyloučeny z okruhu poskytovatelů sociálních služeb, je nezbytné záměr předkladatele řádně vysvětlit a odůvodnit v důvodové zprávě. V této souvislosti je pak třeba zdůraznit, že odůvodnění navrhované úpravy se může opírat pouze o úpravu spolků obsaženou v občanském zákoníku. 3
Ustanovení bylo vypuštěno.
Dle § 217 občanského zákoníku může být hlavní činností spolků jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže. Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu, že ve smyslu čl. 20 Listiny základních práv a svobod spočívá podstata spolkové činnosti v realizaci sdružovacího práva jako práva politického. Je tudíž z povahy věci vyloučeno, aby hlavním účelem spolku bylo poskytování sociálních služeb majících povahu odborné činnosti upravené zvláštním zákonem, a to ať již je poskytována za úhradu či s možností nestanovení úhrady. Ve vazbě na § 217 občanského zákoníku pak bude dle návrhu zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob do spolkového rejstříku zapisováno vymezení účelu spolku a předmět vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána. Požadujeme proto, aby předkladatel vyjasnil pojetí navrhované zákonné úpravy z hlediska vedlejší hospodářské činnosti spolku. Se zřetelem k výše uvedenému je dále třeba z odůvodnění vypustit odkaz na aplikaci zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvem vnitra, který je v souvislosti s navrhovanou úpravou právně nerelevantní. Vzhledem k tomu, že dle 1 odst. 3 písm. b) zákona č. 83/1990 Sb. se tento zákon nevztahuje na sdružování k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání, je třeba zdůraznit, že jakákoliv výdělečná činnost anebo podnikatelská či odborná činnost nemůže být v případě občanského sdružení jeho hlavním posláním. Negativní vymezení působnosti zákona č. 83/1990 Sb. tudíž vylučuje registraci občanských sdružení, jejichž hlavní činnost by výlučně spočívala v poskytování sociálních služeb. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
4
Ministerstvo vnitra
Čl. I bod 6
Domníváme se, že není vhodné, aby byl o zániku nároku na zvýšení příspěvku (v důsledku nedoložení rozhodného příjmu žadatele ve stanovených lhůtách) proveden pouze záznam do spisu. Máme za to, že by mělo být dané negativní rozhodnutí v písemné podobě adresátu řádně doručeno, aby se s celým jeho zněním mohl seznámit a proti rozhodnutí o zániku nároku na zvýšení příspěvku se odvolat. Ustanovení požadujeme přepracovat ve smyslu uplatněné připomínky. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Ministerstvo vnitra
Čl. I bod 30
Nově navrhované ustanovení § 82 je formulováno nevhodným způsobem, zvláště z hlediska jeho členění a rozlišení, na které případy (údaje, které jsou/nejsou náležitostmi rozhodnutí) se povinnost oznámit změny vztahuje. Dikce § 82 odst. 2 postrádá návaznost na předchozí odstavec - není zřejmé, zda se mají změny oznámit též do 15 dnů jako v případě odstavce 1. V textu § 82 odst. 2 navíc není vůbec uvedeno, že poskytování sociální služby v souvislosti se změnami údajů, jež jsou náležitostmi rozhodnutí, je možné až po vydání rozhodnutí o změně registrace. To uvádí pouze důvodová zpráva. Požadujeme nově navrhované odstavce 1 a 2 přepracovat, respektive přehledně rozčlenit tak, aby bylo lépe patrné, jaké údaje a v jaké lhůtě musí být doloženy. Dále požadujeme do ustanovení doplnit, jaké právní následky má změna registrace pro poskytovatele. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno. Ustanovení bylo upřesněno.
Ministerstvo vnitra
Čl. I bod 30
V souladu s koncepcí základních registrů požadujeme návrh upravit tak, aby povinnost poskytovatelů sociálních služeb písemně oznámit registrujícímu orgánu změny údajů obsažených v žádosti o registraci a v dokladech předkládaných s touto žádostí byla omezena toliko na údaje, které nemůže registrující orgán využívat ze základních registrů, případně jiných informačních systémů veřejné správy. Za účelem využívání údajů vedených v neveřejných informačních systémech je však
Vysvětleno. Základní registry neobsahují údaje, které lze využít pro účely řízení o registraci nebo o změně registrace.
5
nezbytné registrujícímu orgánu založit zákonem příslušnou kompetenci. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Ministerstvo vnitra
Čl. I bod 32
Dle zamýšlené změny ustanovení § 82 odst. 4 v případě poskytovatelů, kteří poskytují více sociálních služeb, registrující orgán zruší registraci pouze pro konkrétní sociální službu, v jejímž poskytování budou shledány nedostatky dle § 82 odst. 3 písm. a) až c), přičemž poskytování ostatních služeb poskytovatele nemá být dotčeno. Upozorňujeme, že jednotlivé podmínky vyjmenované v daném ustanovení se vážou často spíše na osobu poskytovatele než na konkrétní službu, o jejímž zrušení má být rozhodnuto. Máme za to, že není vhodné, aby registrující orgán vždy obligatorně rozhodoval o změně registrace, neboť poskytovatel v některých případech, například v důsledku svého protiprávního jednání, již obecně nesplňuje podmínky k provozování všech sociálních služeb, které poskytuje. Namísto změny registrace, tj. zrušení registrace pro konkrétní službu, by mělo být v některých případech přistoupeno spíše ke zrušení registrace jako celku. Požadujeme proto do daného ustanovení zakotvit namísto povinnosti registrujícího orgánu rozhodnout o změně registrace pouze možnost provést změnu registrace na základě správního uvážení. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno. Ustanovení bylo ve smyslu připomínky upraveno.
Ministerstvo vnitra
Čl. I bod 59
V souladu s obvyklou legislativní praxí tvorby skutkových podstat přestupků a jiných správních deliktů, která vychází z instruktážního materiálu Ministerstva vnitra „Zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy“ požadujeme zpřesnit danou skutkovou podstatu následujícím způsobem: „(4) Asistent sociální péče se dopustí přestupku tím, že neuzavře písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci s osobou, jíž poskytuje pomoc, podle § 83 odst. 3.“.
Akceptováno.
6
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Ministerstvo vnitra
Čl. I bod 62
1. Upozorňujeme, že skutková podstata obsažená v písmenu p) postihuje pouze neoznámení údajů dle § 82 odst. 1, tzn. při nově navrhované dikci daného ustanovení je postihováno pouze neoznámení údajů, které jsou náležitostí žádosti o registraci. Máme však za to, že navrhovatel chce postihovat i neoznámení změny údajů, které jsou náležitostí rozhodnutí dle § 82 odst. 2. Pokud je tomu tak, je třeba do skutkové podstaty doplnit také odkaz na § 82 odst. 2. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno. Dotčená ustanovení § 82 a § 85 odst. 5 zákona o sociálních službách byla upravena.
2. Znění skutkové podstaty v písmenu q) „nesdělí ve lhůtě stanovené registrujícím orgánem údaje podle § 85 odst. 7“ se nám jeví jako chybné. Máme za to, že lhůtu nestanoví registrující orgán, neboť § 85 odst. 7 odkazuje na ustanovení § 85 odst. 5, ve kterém je uvedena lhůta do 30. června za předchozí kalendářní rok. Lhůta je tedy stanovena přímo zákonem. Navrhujeme proto znění skutkové podstaty upravit takto: „nesdělí ve stanovené lhůtě údaje podle (...)", tedy obdobně jako v písmenu p). Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Ministerstvo vnitra
Čl. I bod 68
Nově je do ustanovení § 108 odst. 4 doplněn výčet některých správních orgánů, které jsou oprávněny projednávat správní delikty, avšak z tohoto ustanovení není patrné, která skupina deliktů má být projednávána kterým orgánem. Působnost je zřejmě převážně vymezena přímo v zákoně, ovšem pro adresáta normy se jedná o ne příliš jasné a srozumitelné řešení. Požadujeme tedy zpřesnění slovy: „v rozsahu působnosti stanovené v § (...) tohoto zákona", nebo „podle své působnosti stanovené v § (...)". Lze také použít řešení, které nejlépe odpovídá právní jistotě a předvídatelnosti práva, kdy se výslovně 7
Akceptováno.
do ustanovení § 108 odst. 4 uvedou jednotlivé správní delikty, které konkrétní správní orgán projednává: „Správní delikty podle § (…) projednává…“. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Ministerstvo vnitra
Čl. II bod 2
V návaznosti na zásadní připomínku k čl. I bodu 4, jakož i na ustanovení § 3041 a § 3045 občanského zákoníku požadujeme upřesnit přechodné ustanovení týkající se rozhodnutí o registraci sociálních služeb vydaných přede dnem 1. ledna 2014 občanským sdružením. Nedotčena navrhovaným ustanovením § 6 návrhu zákona mohou zůstat toliko ta rozhodnutí o registraci sociálních služeb, jež byla vydána občanským sdružením, u nichž poskytování sociálních služeb není fakticky výlučnou činností, či těm občanským sdružením, která změní svoji právní formu na ústav podle § 3045 občanského zákoníku nebo na obecně prospěšnou společnost na základě zákona č. 68/2013 Sb., o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pokud dotčená občanská sdružení (tzn. od 1. 1. 2014 spolky) nezvolí příslušnou právní formu, nezbude než uplatnit režim stanovený v § 3041 odst. 2 občanského zákoníku. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Ustanovení bylo vypuštěno v návaznosti na vypuštění ustanovení týkajícího se spolků v čl. I.
Ministerstvo spravedlnosti
Čl. I bod 4 Čl. II bod 2
Připomínka k novelizačnímu bodu č. 4 čl. I. a k novelizačnímu bodu č. 2 čl. II. části první návrhu zákona: Požadujeme zrušení novelizačního bodu, na jehož základě mají být spolky vyloučeny z kategorie poskytovatelů sociálních služeb (tj. změna § 6 zákona o sociálních službách), a to včetně souvisejícího přechodného ustanovení. Odůvodnění: Neexistuje věcný důvod pro vyčlenění jedné jediné formy právnických osob z možnosti poskytovat akreditovanou
Akceptováno.
8
formou sociální služby, tím spíš, mají-li být takto diskriminovanou formou právě spolky, které se na poli dobročinnosti tradičně podílejí. Došlo by tak k absurdní situaci, kdy by spolky jako červený kříž či bílý kruh bezpečí byly z možnosti poskytovat sociální služby předem vyloučeny, zatímco právnické osoby typu společenství vlastníků jednotek či zájmových sdružení právnických osob by z formálního hlediska vyloučeny nebyly. Tato změna by však neodporovala jen zdravému rozumu, ale i dosavadní koncepci zákona o sociálních službách. Ten je postaven na posuzování věcných akreditačních kritérií (např. odborné způsobilosti osob, hygienických podmínek apod.), nikoliv formálních. Právní forma poskytovatele by tedy neměla být rozhodující, neboť nemá přímý vliv na kvalitu poskytované služby. Spolek je v novém občanském zákoníku („NOZ“) definován víceméně jako účelově univerzální společenství osob. V souladu s § 217 NOZ může být jeho hlavní činností cokoliv, co odpovídá zájmu, k jehož naplňování byl založen. Jediná omezení v tomto směru vyplývají z obecných zákazů uvedených v § 214 NOZ (účelem např. nemůže být podpora násilí) a zákazu podnikání dle § 217 (povolena je pouze vedlejší hospodářská činnost). Nic však spolek neomezuje v tom, aby byl založen za veřejně prospěšným účelem. Na tomto aranžmá se oproti současnému stavu nic nemění. Stejně jako doposud tak u nás budou moci působit spolky, jejichž zájem není primárně vnitrospolkový, ale veřejně prospěšný – např. ochrana přírody, ochrana práv spotřebitelů, ochrana autorských práv apod. Spolky založené za účelem poskytování sociálních služeb (tedy typické veřejné služby) by tedy neměly být výjimkou. Pochybnou logiku navrhované změny nakonec dokládá i sama důvodová zpráva. V ní je sice výslovně uvedeno, že se věcné pojetí spolků oproti občanským sdružením nijak neliší, ale zároveň se považuje za nutné spolky z působnosti zákona nově vyloučit. Nakonec je argumentováno tím, že spolky mají být 9
primárně subjekty realizující občanské a zájmové aktivity, aniž by však bylo řečeno, proč těmito aktivitami nemohlo být právě pomáhání ostatním. Zásadní připomínka. Přechodné ustanovení vázané na datum účinnosti tohoto zákona je třeba uvést do souladu s čl. 51 Legislativních pravidel vlády. Např. „ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“ nebo „ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona“. Obdobně jako u předchozí připomínky je třeba text přechodného ustanovení uvést do souladu s Legislativními pravidly vlády, konkrétně s čl. 51.
Ministerstvo zemědělství
Čl. II
Ministerstvo zemědělství
Čl. IV
Ministerstvo zemědělství
Důvodová zpráva
Odůvodnění k bodům 1 a 3 neodpovídá novele, nejedná se pouze o okruh oprávněných osob, ale také o „právní vztahy“, které nejsou ve zvláštní části důvodové zprávy popsány.
Akceptováno.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Čl. I bod 2
K čl. I bodu 2 navrhovaného zákona: doporučujeme navrhované doplnění vypustit, protože jeho zařazení v § 2 odst. 2 zákona o sociálních službách je vzhledem ke stávajícímu textu tohoto ustanovení neorganické. Financováním sociálních služeb se zabývá část šestá uvedeného zákona. Pokud předkladatel považuje za nezbytné vyjádřit, že sociální služby mají být financovány i jinak, než způsobem dosud uvedeným v části šesté (§ 101 a násl.), bylo by vhodné zařadit takové ustanovení do této části a také s uvedením těchto dalších více zdrojů.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Čl. I bod 24
Doporučujeme zamyslet se nad úpravou ustanovení týkající se chráněného bydlení. Pokud do budoucna nebude možné poskytovat chráněné bydlení v rámci stávajících areálů sociálních služeb bez výjimek, může se tím paradoxně zcela zamezit poskytnutí chráněného bydlení na území menšího města nebo obce, kterým jejich finanční možnosti nedovolí pořídit další nemovitost mimo stávající objekt. Jakkoli považujeme za správné začleňování osob, kterým
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
10
Akceptováno.
Akceptováno.
je tato služba poskytována, do společnosti, v malých aglomeracích (obec, městys) se podmínka nové úpravy zákona může stát blokací pro poskytnutí služby vůbec. Ministerstvo průmyslu a obchodu
Čl. III bod 11
K čl. III bodu 11: v novém odstavci 5 se odkazuje na postup podle ustanovení § 3 odst. 3 věty třetí zákona, avšak § 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, není vůbec členěn na odstavce a ze stávajícího textu není ani zřejmé o jaký postup by mělo jít. Doporučujeme opravit.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Ministerstvo životního prostředí
Čl. I bod 24
Z důvodové zprávy ani ze zákona není zřejmá definici pojmu („areál“). Definici nenacházíme ani v žádném jiném platném právním předpisu (např. stavebním zákoně). Doporučujeme upřesnit pojem „areál“ do důvodové zprávy k výše uvedenému návrhu zákona, aby nedocházelo k eventuálním výkladovým problémům při aplikaci tohoto paragrafu.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Úřad vlády
Čl. I bod 4
Doporučujeme z § 6 vypustit slova „s výjimkou spolků“ a to: varianta 1): zcela v celém rozsahu novely; varianta 2): doplnit do § 6 slova „s výjimkou spolků, které nemají status veřejné prospěšnosti“; varianta 3): slova „s výjimkou spolků“ doplnit k typům sociálních služeb, pro jejichž poskytování je právní forma spolku skutečně nevhodná (jde především o pobytové služby). Odůvodnění: Nová právní forma spolku je podle nového občanského zákoníku zřizována k „uspokojování a ochraně těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen“. Občanský zákoník pokládá spolek za členskou korporaci, tudíž jeho účel (zájem) určují jeho členové. Neznamená to však, že spolek pracuje jen pro své členy a nerozvíjí aktivity určené široké veřejnosti. Navíc spolky, pokud si to budou přát, budou moci získat status veřejné
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
11
Úřad vlády
Čl. I bod 51
Úřad vlády Odbor kompatibility
Čl. I bod 3
prospěšnosti podle zákona, který vstoupí v účinnost 1. ledna 2014 a je v současné době již dokončen. Z výše uvedených důvodů by nebylo vhodné vyloučit spolky z poskytování všech akreditovaných sociálních služeb. Nesouhlasíme s vypuštěním písm. b) z § 96 zákona o sociálních službách. Odůvodnění: Dle důvodové zprávy se navrhuje zrušit povinnost MPSV zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, neboť povinnost zpracovávat koncepce rozvoje svěřených odvětví vyplývá pro MPSV z § 22 zákona č. 2/1969 Sb, Uvedená povinnost v zákoně o sociálních službách je tak dle předkladatele duplicitní. S tímto nelze souhlasit, neboť ustanovení § 96 písm. b) zákona stanoví MPSV povinnost zpracovávat střednědobý národní plán rozvoje sociálních služeb za účasti krajů, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, což ze zákona č. 2/1969 Sb. nevyplývá. Vzhledem k předpokládanému přechodu financování sociálních služeb na kraje a dalším připravovaným změnám v oblasti sociálních služeb, dále považujeme za důležité, aby MPSV zůstaly zachovány nástroje pro koordinaci a plánování rozvoje sociálních služeb na celostátní úrovni. Obecně k okruhu oprávněných osob: Provázanost s nařízeními EU upravujícími koordinační pravidla a volný pohyb pracovníků nepovažujeme i přes navrhovaný čl. I bod 1 návrhu za dostatečnou. Z hlediska aplikace práva EU v této oblasti je klíčové rozdělení občanů EU na dvě skupiny, a to na „pracovníky“ a jejich rodinné příslušníky, a na ostatní, kteří nejsou ekonomicky činní. V okruhu oprávněných osob v § 4 zákona č. 108/2006 Sb. se ovšem díky obecnému odkazu v čl. I bod 1 vůbec kategorie občanů EU „pracovníků“ a jejich rodinných 12
Akceptováno. Bod, kterým se zrušuje § 96 písm. b) byl vypuštěn.
Akceptováno.
příslušníků neobjevuje, což není z hlediska aplikace a právní jistoty dotčených subjektů vhodné. Další aplikační problém nastane, pokud bychom mohli občana EU „pracovníka“ nebo jeho rodinného příslušníka podřadit např. pod širší kategorii cizinců s trvalým pobytem na území ČR. Pro tuto kategorii osob návrh totiž výslovně požaduje bydliště na území ČR, tento požadavek se ovšem dostává do přímého rozporu s koordinačním nařízením č. 883/2004 a také s judikaturou Soudního dvora EU - např. rozsudek C- 215/99 ve věci Jauch požaduje, aby peněžitá dávka v nemoci (jako je příspěvek na péči) mohla být exportována do zahraničí a byla vyplácena bez ohledu na bydliště osoby závislé na péči. Navrhovaná písm. b) a c) v § 4 odst. 2 bez dalšího také působí tak, že se jedná o obě výše uvedené skupin občanů EU, ačkoliv by podle našeho názoru měla dopadat jen na občany EU, kteří nejsou ekonomicky činní. Úprava okruhu oprávněných osob v rámci zákonů z oblasti sociálního zabezpečení a sociální pomoci je navíc značně nejednotná, doporučujeme proto její postupné sjednocení, v rámci předkládaného návrhu alespoň v návrhem dotčených zákonech č. 108/2006 Sb. a č. 329/2011 Sb. Požadujeme do výčtu oprávněných osob výslovně zařadit i občany EU „pracovníky“ (viz např. podle § 47o písm. h) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) s tím, že bude vyloučena podmínka bydliště pro tuto skupinu osob. Požadujeme návrh ve výše uvedeném smyslu upravit. Připomínka je zásadní. Formulace § 4 odst. 1 písm. c) působí matoucím dojmem, protože se mluví u dlouhodobě pobývajících rezidentů zároveň o trvalém i dlouhodobém pobytu. Pokud má u nás takový cizinec trvalý pobyt, vztahuje se na něj již písm. b). Obdobná ale ne zcela totožná formulace je zvolena také ve stávajícím znění § 3 písm. f) zákona č. 329/2011 Sb. Žádáme vysvětlit komplikovanost uvedené formulace, doporučujeme 13
Formulace § 4 odst. 1 písm. c) byla vysvětlena.
formulaci zjednodušit. Úřad vlády Odbor kompatibility
Čl. I bod 34
Navrhované ustanovení dává registrujícímu orgánu možnost provádět kontrolu jakýchkoliv fyzických i právnických osob, existuje-li důvodné podezření, že poskytují sociální služby. Taková kontrola je prováděna podle zákona o kontrole a cílem je umožnit kontrolujícím také vstup do soukromých objektů, jak potvrzuje předkladatel ve zvláštní části důvodové zprávy. Takové ustanovení požadujeme z hlediska fyzických osob za nepřiměřený zásah do jejich soukromí, který je z hlediska práva EU v rozporu s Listinou základních práv Evropské unie. Čl. 7 Listiny obecně stanoví právo každého na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace. Navíc se domníváme, že i vzhledem k právnickým osobám existuje řada jiných mechanismů, jak prověřit takové důvodné podezření – postoupením věci živnostenskému úřadu (pro kontrolu neoprávněného podnikání), kontrole podle zákona o ochraně veřejného zdraví, event. Policii ČR pro podezření ze spáchání trestného činu neoprávněného podnikání. Ustanovení navrhujeme vypustit. Připomínka je zásadní.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Olomoucký kraj
Čl. I bod 2
Doplnění lze považovat za zcela nadbytečné. Vícezdrojové financování vyplývá z principů financování sociálních služeb, kdy na dotaci není právní nárok, je tak zcela nezbytné, aby tyto služby byly financovány z více zdrojů. Uvedená věta nemůže zajistit zvýšené poskytování finančních prostředků, jak předpokládá důvodová zpráva, resp. vyšší participaci jiných zdrojů. Ustanovení § 105 zákona o sociálních službách rovněž výslovně specifikuje možnost poskytování dotace (byť i toto ustanovení lze považovat za nadbytečné). Navíc případné zařazení věty do § 2 nelze považovat za vhodné, neboť toto ustanovení řeší zásady poskytování sociálních služeb ve vztahu k uživatelům těchto služeb.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
14
Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj
Čl. I bod 13
Nesplnění nově zaváděné povinnosti není sankcionováno, doporučujeme zavedení sankce (jako je tomu např. ve státní sociální podpoře -viz § 65b zákona o státní sociální podpoře).
Olomoucký kraj
Čl. I bod 14 (Čl. III bod 3)
Z navrhované úpravy ustanovení § 25 odst. 2 vyplývá, že by sociální pracovník krajské pobočky Úřadu práce ČR měl vyhodnocovat, zda nedošlo ke dlouhodobému zhoršení zdravotního stavu a schopnosti samostatného života v přirozeném sociálním prostředí. K tomuto však sociální pracovníci nejsou kompetentní a budou velmi problematicky vyhodnocovat, zda skutečně došlo ke zhoršení zdravotního stavu. Pro zabránění případného poškození žadatele o dávku tak dojde k tomu, že bude vždy žádáno o posouzení OSSZ. Změnu ustanovení nelze považovat v této části za vhodnou.
Akceptováno. Navrhovaná úprava v čl. I i čl. III byla vypuštěna.
Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj
Čl. I bod 18
Navrhované ustanovení předpokládá spojení řízení v případě podání žádosti o příspěvek a žádosti o zvýšení příspěvku – ustanovení § 23 zákona o sociálních službách však takovou žádost nedefinuje - definováno je zahájení řízení na základě žádosti o příspěvek, žádosti o změnu výše (příp. zahájení řízení z moci úřední). V odst. 2 se potom navrhuje zahájení řízení z moci úřední v případě vydání nového posudku o stupni závislosti takové zahájení řízení z moci úřední by však mělo následovat pouze v případě, mělo-li by dojít ke snížení příspěvku na péči, neboť by měla být dodržována zásada, že v případě, že osoba by mohla pobírat příspěvek na péči z důvodu vyšší závislosti, musí si o takovou změnu požádat. Jedná se o zásadu obecně uznávanou v sociálním zabezpečení (výplata dávky, na kterou má osoba nárok, by měla být v dispozici osoby, vyšší dávku nelze osobě "vnucovat" na základě rozhodnutí správního orgánu 15
Navrhované ustanovení § 27 odst. 2 bylo vypuštěno.
z moci úřední). Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj
Čl. I bod 24
Není zřejmé, co je myšleno "areálem" jiné pobytové služby. Má jít o pozemek ohraničený plotem, pozemek zapsaný v katastru nemovitostí? Legální definici areálu nenacházíme v žádném relevantním právním předpise. Podle Slovníku cizích slov jde o pozemek se skupinou staveb tvořící určitý celek nebo pozemek určený k jistému stavebnímu účelu nebo vymezená část území [Klimeš, 1998, s. 34]. Při takto nekonkrétně definovaném zákazu mohou vznikat výkladové problémy např. v situaci, kdy pozemek, na němž je poskytována služba domova pro osoby se zdravotním postižením, bude ohraničen plotem, a bude sousedit s pozemkem, na kterém bude poskytována služba chráněného bydlení. Nejde nepochybně o stejný areál, přesto nemůže být hovořeno o podpoře života osob v komunitě. Pokud nedojde k dalšímu zpřesnění pojmu areál, navrhujeme alespoň upravit znění navrhovaného odstavce takto: "Chráněné bydlení nelze poskytovat v areálu, v němž je současně poskytován jiný druh pobytové sociální služby." (pozn. není známo, zda obdobná formulace v ustanovení § 4 odst. 5 zákona o výkonu ústavní vychovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních působí problémy či nikoliv).
Ustanovení bylo vypuštěno.
Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj
Čl. I bod 30
Z navrhované změny vyplývá, že pro oznámení změn údajů, které jsou náležitostí rozhodnutí o registraci, není stanovena žádná lhůta. Lhůta stanovená v navrhovaném znění odst. 1 se totiž vztahuje pouze na změny, které nejsou náležitostí rozhodnutí o registraci. Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní.
16
Vysvětleno. Ustanovení § 82 odst. 2 bylo upřesněno.
Olomoucký kraj
Čl. I bod 31
Nové znění nepřináší zpřesnění právní úpravy, naopak navozuje nové výkladové problémy. Sporné může být, kdy jde o opakované nesplnění (již při druhém?), zda jde o opakované nesplnění pouze jednoho a téhož uloženého opatření apod.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj
Čl. I bod 34
Uvedené navrhované ustanovení žádným způsobem neulehčí postup registrujícím orgánům. Spor bude vždy o výklad toho, zda existuje důvodné podezření. Správní řád dává registrujícímu orgánu dostatečné nástroje k provádění dokazování, zda je sociální služba poskytována bez příslušného oprávnění (důkaz ohledáním, důkaz svědeckou výpovědí atd.). Navíc je otázkou, zda tato úprava není v rozporu s ustanovením § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), resp. plnění jakých povinností by mělo být kontrolou ověřováno. Taková kontrola by byla spíše zjišťováním podkladů pro závěr, že je poskytována sociální služba bez příslušného oprávnění, což by však, jak již bylo naznačeno, mělo být předmětem shromažďování důkazů v rámci vedeného správního řízení.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj
Čl. I bod 37
Ustanovení lze v takto obecném znění považovat za problematické. Není racionální důvod pro zákaz, aby např. zaměstnanec poskytovatele pečovatelské služby nemohl poskytovat pomoc jako asistent sociální péče osobě, která je klientem tohoto poskytovatele (pokud mu tuto pomoc neposkytuje jako pečovatel/ka v rámci pracovního poměru). Navrhované znění však takovou situaci vylučuje. Navrhujeme taxativně stanovit služby, u nichž je takový „souběh“ vyloučen. Navíc doporučujeme změnit část "ubytovací a stravovací služby" na "ubytovací případně i stravovací služby", neboť lze předpokládat, že některá ubytovací zařízení neposkytují stravování a při navrhovaném znění by musel podnikatel poskytovat jak ubytovací tak stravovací služby. 17
Akceptováno. Ustanovení § 83 odst. 4 bylo upřesněno.
Olomoucký kraj
Čl. I bod 40
Navrhované znění odst. 7 není v souladu s odůvodněním uvedeným v důvodové zprávě. Pokud údaje dle odst. 7 má zapisovat krajská pobočka Úřadu práce, bude nezbytné, aby tyto údaje poskytl této pobočce poskytovatel jiným způsobem než elektronickým způsobem (pokud bude sdělovat poskytovatel elektronicky, nemá Úřad práce již co zapisovat, neboť bude "zapsáno" v aplikaci poskytovatelem sociální služby). Není zřejmý význam navrhovaného odst. 8 ani důvody, pro které může o tyto údaje krajská pobočka Úřadu práce požádat. Není zřejmé, jak by předmětná žádost měla vypadat, důvod jejího vydání a podoba požadovaných údajů (jak zobecnit údaj o počtu osob?). Bude tak na libovůli krajské pobočky Úřadu práce, které poskytovatele a v jaké frekvenci bude o tyto údaje žádat? Jedná se o zavedení další zbytečné povinnosti pro poskytovatele sociálních služeb. Za vhodné lze rovněž považovat, aby struktrura sdělovaných údajů byla stanovena prováděcím právním předpisem. Navrhujeme zapracovat do tohoto bodu ustanovení, podle kterého bude MPSV stanovovat strukturu údajů vyhláškou (a k tomu do čl. I bodu 79 zapracovat zmocňovací ustanovení).
Vysvětleno. Ustanovení § 85 bylo upraveno.
Olomoucký kraj
Čl. I bod 51
Nelze souhlasit se zrušením povinnosti MPSV zpracovávat střednědobý národní plán rozvoje sociálních služeb. Odůvodňování tohoto zrušení duplicitou v návaznosti na zákon č. 2/1969 Sb. není na místě. Obdobně by bylo možno požadovat zrušení povinnosti krajů vytvářet střednědobé plány rozvoje sociálních služeb, neboť povinnost dbát o rozvoj kraje vyplývá z jiných právních předpisů (zákon o krajích, zákon o podpoře regionálního rozvoje).
Akceptováno. Bod, kterým se zrušuje § 96 písm. b) byl vypuštěn.
Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj
Čl. I bod 52
Není zřejmé, jak bude ověřováno splnění povinnosti poskytovatelem sociální služby a zda by neměla být rovněž stanovena sankce za nesplnění této povinnosti.
18
Ustanovení bylo vypuštěno.
Olomoucký kraj
Čl. I bod 59
Je otázkou, zda by pod sankcí pokuty nemělo být i neplnění dalších povinností asistenta sociální péče než toliko neuzavření písemné smlouvy. Dále doporučujeme sankcionovat neposkytování (osobní) pomoci podle uzavřené smlouvy.
Vysvětleno. Formulace skutkové podstaty správního deliktu zahrnuje všechny povinnosti obsažené v § 83 odst. 3.
Olomoucký kraj
Čl. I bod 62
Návrh zavádí skutkovou podstatu správního deliktu při neoznámení změn údajů podle § 82 odst. 1 zákona o sociálních službách. Navrhované znění ukládá registrujícímu orgánu, aby takové jednání vždy považoval za správní delikt. Takové řešení nepovažujeme za vhodné ani nezbytné. Mělo by být na vyhodnocení registrujícího orgánu, zda řízení o správním deliktu zahájí či nikoliv, resp. zda dospěje k závěru, že se svým jednáním dopustil poskytovatel správního deliktu.
Vysvětleno. Formulace je v souladu se zásadami správního trestání.
Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj
Čl. I bod 68
Zavedení obecního úřadu jako orgánu příslušného k projednávání přestupku v souvislosti s porušením povinnosti mlčenlivosti podle § 100 (viz důvodová zpráva) je zcela nevhodné, neboť by o tomto přestupku rozhodoval obecní úřad (tedy orgán obce se základní působností) příslušný podle místa trvalého pobytu (viz § 11 správního řádu). Vzhledem k závažnosti dokazování a posuzovaní naplnění skutkové podstaty přestupku lze považovat za vhodné, aby bylo rozhodování svěřeno obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
Akceptováno.
Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Olomoucký kraj
Čl. III bod 11
Navrhované ustanovení odkazuje na ustanovení § 3 odst. 3 věty třetí. Takové ustanovení však v zákoně není. Není zřejmé (a nevyplývá to ani z důvodové zprávy), na jaké ustanovení má být odkázáno.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Olomoucký kraj
Čl. III bod 12
Ustanovení zavádí řízení z moci úřední o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Zastáváme názor, že přiznání průkazu by mělo být vázáno na dispozici osoby. Nelze (jako v celém
Ustanovení bylo vypuštěno.
19
sociálním zabezpečení) vnucovat osobě přiznání průkazu proti její vůli. Olomoucký kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
V § 21a odst. 1 a 2 navrhujeme nahradit slova „uvedené v § 48 až 51“ slovy „uvedené v § 48 až 50“.
Akceptováno.
Odůvodnění: V rámci služby chráněné bydlení (§ 51) není poskytovatel této služby, vzhledem ke konstrukci úhrady za poskytované služby, oprávněn zjišťovat, zda uživatel služby je příjemcem příspěvku na péči, nemá tak k dispozici (resp. nemusí mít) informace nezbytné ke splnění povinnosti. Olomoucký kraj
Olomoucký kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
Čl. I Nad rámec návrhu
V § 26 odst. 1 navrhujeme vypustit písm. b).
Vysvětleno.
Odůvodnění: V praxi přináší toto ustanovení (přerušení řízení o příspěvku po dobu hospitalizace) značné problémy, které velmi často jsou řešeny "převedením" žadatele o příspěvek na krátkou dobu na poskytování sociální služby podle § 52 zákona o sociálních službách (přestože velmi často zůstává na stejném lůžku), kde již sociální šetření může být realizováno. Zastáváme názor, že sociální odborně způsobilý pracovník je schopen posoudit schopnost klienta (za současné návštěvy jeho přirozeného prostředí), přestože je hospitalizován ve zdravotnickém zařízení V § 83 odst. 3 navrhujeme doplnit na konci odstavce větu: „Pro uzavření smlouvy o poskytnutí pomoci platí ustanovení § 91 odst. 6 zákona obdobně.“. Odůvodnění: Podle současné právní úpravy není nijak řešena situace, kdy osoba vzhledem ke zdravotnímu stavu není schopna učinit právní úkon - uzavření smlouvy o poskytování pomoci. V praxi tak nastávají situace, kdy dohoda je podepsána osobou, u které lze důvodně pochybovat, zda učinila perfektní právní úkon. Otázkou pak také může být, zda taková smlouva je v nejlepším zájmu příjemce příspěvku na péči. Pokud se nově zavádí sankce za neuzavření smlouvy o poskytování pomoci (viz čl. I bod 59 návrhu), považujeme za nezbytné zavést 20
Akceptováno.
kompetenci obecního úřadu obce s rozšířenou působností pro zastupování osoby, která není vzhledem ke zdravotnímu stavu schopna tohoto právního úkonu. Olomoucký kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
Navrhujeme posunutí účinnosti ustanovení § 101a, a to o minimálně 2 roky (nezbytná je změna v čl. VI písm. b) zákona č. 206/2006 Sb. ve znění zákona č. 347/2010 Sb. a změna v čl. LXXXI bodě 1 písm. d) zákona č. 261/2007 Sb., ve znění zákona č. 206/2006 Sb., v nichž se slova "1. ledna 2014" nahradí slovy "1. ledna 2016").
Akceptováno.
Odůvodnění: Přestože lze převedení dotačního řízení na úroveň krajů považovat za krok vhodný a potřebný, zastáváme názor, že v současné chvíli není možný. Vzhledem k nevyjasněnosti mechanismů poskytování dotací (zejména s ohledem na soulad s právem EU) a neexistenci nařízení vlády k provedení uvedeného ustanovení nelze nastavit principy dotačního řízení. MPSV neustále argumentuje, že věci jsou řešeny v rámci systémového projektu "Podpora procesů v sociálních službách", jehož výstupy však dosud nedávají odpovědi na otázky, jež je nezbytné vyřešit. Z tohoto důvodu je nezbytné vyčkat nastavení základních parametrů ze strany MPSV, které bude, dle slov MPSV, možné po ukončení projektu. Výstupy z projektu však budou k dispozici nejdříve v roce 2014. V období navrhovaných 2 let tak bude možné připravit kvalitní právní úpravu finančního zajištění sociálních služeb. Tato legislativní úprava může být začleněna do tzv. velké novely zákona o sociálních službách, o níž zástupci MPSV hovoří jako o novele, která bude systémově řešit některé otázky související s poskytováním sociálních služeb. Liberecký kraj
Čl. I bod 26
Nepovažujeme za vhodné nahrazovat doklady o bezdlužnosti, vydávané zdravotními pojišťovnami, finančním a celním úřadem a ČSSZ, čestným prohlášením. Čestné prohlášení nemá platnost 21
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
veřejné listiny, nemá žádnou právní závaznost a de facto nic neprokazuje. (V této souvislosti považujeme za nevhodné i dokládání čestného prohlášení podle § 79 odst. 5 písm. k) zákona neboť jím nelze prokázat, zda majetek poskytovatele skutečně je či není v konkurzním řízení.) Chápeme, že dokládání čestného prohlášení namísto všech dokladů o neexistenci nedoplatků, má zřejmě odstranit administrativní zátěž, kterou s sebou proces udělení oprávnění k poskytování sociální služeb pro žadatele o registraci přináší, návrh právní úpravy však nepovažujeme za šťastný, a to z několika důvodů: - poskytovatelé sociálních služeb musí neexistenci nedoplatků dokládat na ÚP a další instituce, o potvrzení musí stejně žádat, není problém zaslat kopii i krajskému úřadu; - vycházíme-li z premisy, že akt registrace je prvotním přezkoumáním toho, zda žadatel bude poskytovat kvalitní služby a oprávnění je udělováno skutečně pouze těm, kteří splňují minimální základní požadavky (mají službu zabezpečenou personálně, co do prostor, ale zároveň nemají dluhy apod.), neposuzování faktu, zda žadatel má/nemá daňové aj. nedoplatky, tento předpoklad narušuje. Navrhujeme proto znění ustanovení neměnit, popř. změnit znění zákona takovým způsobem, že krajský úřad si v rámci správního řízení bude moci jednotlivá potvrzení od zdravotních pojišťoven atd. sám vyžádat. Zásadní připomínka. Liberecký kraj
Čl. I bod 28
Doporučujeme více upřesnit pasáž týkající se statutárního orgánu právnické osoby. Na metodických dnech registrátorů bylo vyjmutí údaje o statutárním orgánu myšleno tak, že na rozhodnutí o registraci nebudou uváděna konkrétní jména osob, vykonávajících funkci statutárního orgánu, ale zůstane 22
Ustanovení bylo vypuštěno.
informace o tom, kdo vystupuje jménem poskytovatele (tzn. ředitel, správní rada, předseda, …). Zásadní připomínka. Liberecký kraj
Čl. I bod 29
Nesouhlasíme s tímto doplněním. Navrhujeme pojem „identifikační číslo“ nahradit pojmem „identifikátor“, který je na rozhodnutích, generovaných z aplikace Registr (dříve z aplikace OKsystém), standardně používán. Zároveň je znám i v běžném povědomí poskytovatelů, kteří jej běžně při komunikaci s krajským úřadem používají. Pojem „identifikační číslo“ by naopak mohl být matoucí a zaměňován s pojmem „IČ“, které má souvislost se samotným vznikem právnické osoby či podnikající fyzické osoby. Zásadní připomínka.
Akceptováno.
Liberecký kraj
Čl. I bod 32
Je nutné upřesnit, zda registrující orgán v tomto případě rozhodne z moci úřední (tak jak je tomu výše u zrušení registrace), nebo je poskytovatel tyto údaje povinen krajskému úřadu sdělovat. Zásadní připomínka.
Bylo vysvětleno.
Liberecký kraj
Čl. I bod 34
Ustanovení bylo vypuštěno.
Liberecký kraj
Čl. I bod 40
Souhlasíme s návrhem toho ustanovení, neboť registrující orgán nemá v současné době zákonnou možnost do organizací, jež nemají vydáno rozhodnutí o registraci, ale je podezření, že jsou zde poskytovány sociální služby bez tohoto oprávnění. Pro ochranu registrujícího orgánu je nutné specifikovat, jaké podklady je nutné shromáždit, aby byly podpůrným a nevyvratitelným důkazem ať již pro zahájení kontroly u organizace, jež nemá vydáno rozhodnutí o registraci nebo pro odůvodnění při udělení správního deliktu dle § 107, odst. 5. Zásadní připomínka. Z novely ust. § 85 odst. 7 ZSS vyplývá, že evidence použitých restrikcí zcela přechází do kompetence krajských poboček ÚP a zároveň, že údaje o použitých restrikcích budou součástí vykazovací povinnosti. Poskytovatel je povinen ohlásit inspekci, že v předchozím kalendářním roce použil opatření omezující svobodný pohyb osob a inspekce tento údaj vyplní do výkazu. 23
Vysvětleno. Ustanovení § 85 bylo upraveno.
Jak bude tento postup aplikován v praxi? Kdo bude odpovídat za správnost uvedených údajů? Výkazy má nadále povinnost kontrolovat krajský úřad. Domníváme se, že formulace navrhovaného odst. 7 je nešťastná, v případě, že bude v návrhu novely zákona ponechána, je třeba ji konkretizovat a rozepsat. Návrh na zrušení navrhovaného odstavce 7 V odůvodnění bodu 40 je uvedeno, že je navrhován z důvodu snížení administrativní náročnosti poskytovatelů sociálních služeb a proto se navrhuje sbírat data v rámci jednoho systému vykazování. V duchu tohoto odůvodnění navrhujeme včlenit informace o počtu osoby, u kterých byla použita opatření omezující pohyb osob a četnost jejich použití podle druhu opatření do výkazu, tiskopisu, jež poskytovatelé zpracovávají dle ustanovení § 85, odst. 5. Není nutné restriktivní opatření vykazovat zvlášť byť ve stejném termínu. Zároveň navrhujeme v § 85, odst. 5 změnu poslední věty „Příslušný krajský úřad kontroluje správnost a úplnost těchto údajů.“ takto: Příslušný krajský úřad kontroluje odevzdání požadovaných údajů ve stanoveném termínu, za správnost a úplnost těchto údajů odpovídá poskytovatel sociálních služeb. Zásadní připomínka. Liberecký kraj
Čl. I bod 55
Odůvodnění vysvětlující zrušení odst. 4 považujeme za nedostatečné. Samostatné ustanovení o tom, že inspektor nesmí být v pracovněprávním ani obdobném vztahu k žádnému z poskytovatelů sociálních služeb v kraji, v němž vykonává inspekci, považujeme za důležitou zmínku nepodjatosti a jasné vymezení případného střetu zájmu. Jelikož zákon o státní kontrole takovéto samostatné ustanovení neobsahuje, navrhujeme ponechat stávající § 98, odst. 4. Zásadní připomínka.
24
Vysvětleno. Podle zákona o kontrole může kontrolovaná osoba uplatnit námitku podjatosti.
Liberecký kraj
Čl. I bod 61
Není jasné, proč došlo k úplnému vypuštění sankce za to, když poskytovatel neoznámí použití restriktivních opatření? Pokud restrikce spadají do kompetence krajské pobočky ÚP, ale výkazy kontrolují krajské úřady, jak lze ověřit správnost vyplněných údajů? V případě akceptace našeho návrhu uvádět informace o počtu osoby, u kterých byla použita opatření omezující pohyb osob a četnost jejich použití podle druhu opatření do výkazu, tiskopisu, jež poskytovatelé zpracovávají dle ustanovení § 85, odst. 5, zrušení § 107, odst. 2 písm. l) chápeme, neboť pak se bude na nedodržení této povinnosti vztahovat správní delikt dle § 107, odst. 2, písm. k). Pokud však náš návrh nebude akceptován je nutné ponechat sankci za neoznámení použití restriktivních opatření. Zásadní připomínka.
Vysvětleno. Správní delikt zůstává zachován v souvislosti s úpravou znění § 85 odst. 5.
Liberecký kraj
Čl. I bod 62
Dle navrhovaného nově doplněného odst. 7 v § 85 registr v elektronické podobě dále obsahuje údaje o počtu osob, u kterých byla použita opatření omezující pohyb osob, a četnost jejich použití podle druhu těchto opatření. Tyto údaje zapisuje do registru krajská pobočka Úřadu práce. Poskytovatel sociálních služeb je povinen tyto údaje sdělit příslušné krajské pobočce Úřadu práce. Není tedy jasný význam § 107, odst. 2 písm. q, jelikož registrující orgán žádnou lhůtu ve smyslu ustanovení § 85, odst. 7 nestanovuje. Zásadní připomínka.
Ustanovení bylo vypuštěno v návaznosti na úpravu § 85 odst. 5.
Liberecký kraj
Čl. I bod 63
Z tohoto ustanovení vyplývá, že porušení oznamovací povinnosti podle § 82 odst. 1 a 2 zákona o sociálních službách bude sankcionováno uložením pokuty až do výše 10 000 Kč. Z formulace zákona v § 107 odst. 5 ZSS vyplývá, že pokuta musí být uložena vždy, kdy správní orgán zjistí porušení povinnosti. Navrhujeme u tohoto deliktu změkčení v tom smyslu, že by formulace „za správní delikt se uloží pokuta do“ bude nahrazena formulací „za správní delikt může být uložena
Vysvětleno. Formulace je v souladu se zásadami správního trestání.
25
pokuta do“. Uložení peněžité sankce by pak záleželo na úvaze správního orgánu. Pokud by se poskytovatel např. o jeden den zpozdil při hlášení personálních změn, nebylo by nutné zahajovat řízení o deliktu, které by administrativně zatížilo nejen správní orgán, ale i samotného poskytovatele. Zásadní připomínka. Liberecký kraj
Čl. I bod 67
V souladu s připomínkami uvedenými k bodu 63 navrhujeme změnit formulaci § 107, odst. 5 a slovo „se uloží“ nahradit slovem „může být uložena“ . Zásadní připomínka.
Vysvětleno. Formulace je v souladu se zásadami správního trestání.
Liberecký kraj
Čl. I bod 70
Pro vyloučení případných nejasností doporučujeme upřesnit a více specifikovat pojem konference. Zásadní připomínka.
Od připomínky bylo ustoupeno.
Liberecký kraj
Čl. I bod 71
§ 111, odst. 5 navrhujeme za slova „odstavce 2 písm. d)“ doplnit slova „odstavce 2 písm. e)“, aby došlo k určité specifikaci pojmu konference. Zásadní připomínka.
Od připomínky bylo ustoupeno.
Liberecký kraj
Čl. I bod 72
Doporučujeme upřesnit a specifikovat pojem akce odborné charakteru. Zásadní připomínka.
Od připomínky bylo ustoupeno.
Liberecký kraj
Čl. II bod 2
Znamená toto ustanovení, že kvůli změně právní formy nebude nutné žádat o změnu registrace? Pokud dojde i ke změně názvu poskytovatele, je nutné tuto změnu zohlednit i ve správním rozhodnutí. Ze znění tohoto ustanovení přímo nevyplývá, že občanská sdružení, která se na základě zákona č. 68/2013 Sb., o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost, netransformují v obecně prospěšnou společnost, a která se po účinnosti nového občanského zákoníku stala spolky, nemohou nadále poskytovat sociální služby. Naopak ustanovení
Ustanovení bylo vypuštěno v návaznosti na vypuštění úpravy týkající se spolků v čl. I.
26
by bylo možné vyložit, že rozhodnutí vydaná před účinností nového občanského zákoníku nebudou dotčena a spolky mohou poskytovat sociální služby. Zásadní připomínka. Liberecký kraj
Čl. II bod 4
Plně podporujeme řešení navrhované v ustanovení § 51 odst. 3, nicméně přechodná ustanovení umožňují poskytovatelům nenaplnit toto ustanovení v případě, že jim bude vydáno rozhodnutí o registraci nebo rozhodnutí o změně registrace do 31. 12. 2014. Toto chvályhodné ustanovení pozbývá smyslu, pokud poskytovatelům další rok umožníme registraci chráněného bydlení v areálu pobytové služby. Navrhujeme sloučit účinnost tohoto ustanovení s účinností celé novely a zavést výjimku, přechodné ustanovení pro již zaregistrované služby (poskytované např. v rámci procesu transformace). Zásadní připomínka.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Liberecký kraj
Nad rámec návrhu
Zároveň si dovolujeme upozornit na rozpor v § 94 d) a § 95 d) týkající se zpracování střednědobých plánů na úrovni kraje a obce: § 94 Obec d) může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, § 95 Kraj d) zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, a informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování; při zpracování plánu kraj přihlíží k informacím obce sděleným podle § 94 písm. e) a k údajům uvedeným v registru podle § 85 odst. 5,
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
27
Obec může zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb oproti kraji, který tento plán zpracovávat musí. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb zpracovaný krajem však musí nutně logicky vycházet ze střednědobých plánů rozvoje sociálních obcí zpracovaných obcí. Pokud obec nebude mít zpracovaný plán, nemůže kraj relevatně naplňovat ustanovení § 95, písm. d). Navrhujeme tedy u § 94 písm. d) toto znění: d) zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, Zásadní připomínka. Středočeský kraj
Čl. I bod 2
Středočeský kraj
Čl. I bod 6
Navrhujeme ponechat v platnosti stávající právní úpravu. Odůvodnění: Navrhované doplnění § 2 odst. 2 na konci o větu: „Sociální služby jsou financovány z více zdrojů.“ není vhodné. Odstavec 2 věnující se hodnotám vztahujícím se ke konkrétnímu člověku by najednou uměle obsahoval větu o financování sociálních služeb, což ve svém důsledku oslabuje „sílu“ tohoto odstavce, postaveného na jedinečnosti každého z nás a ošetřuje úplně jinou oblast než hodnotově lidskou. Zásadní připomínka. Navrhujeme postupovat při zániku nároku na zvýšení příspěvku v případě nedoložení rozhodných příjmů alespoň podle § 26a zákona (tedy doručit příjemci písemné oznámení). Odůvodnění: Návrh novely: „O zániku nároku na zvýšení příspěvku se provede pouze záznam do spisu“. V praxi se mohou objevit případy, kdy příjemce svoji povinnost splní, ale z různých důvodů nebyly příjmy zpracovány. Příjemci není umožněno ani 28
Ustanovení bylo vypuštěno.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Středočeský kraj
Čl. I bod 14
Středočeský kraj
Čl. I bod 29
podat námitku. Zásadní připomínka. Navrhujeme, aby byla vždy opětovně požádána OSSZ o vydání nového posudku i v případě, kdy žadatel o příspěvek uplatňuje nové skutečnosti o svém zdravotním stavu, které nastaly až po skončení řízení, ve kterém byl posudek o stupni závislosti naposledy vydán. KrP ÚP nemůže být dostatečně kompetentní ke zhodnocení zdravotního stavu, zda žadatelem předložená zpráva o poskytnutých zdravotních službách (lékařská zpráva) je nebo není dokladem o dlouhodobém zhoršení zdravotního stavu a schopnosti samostatného života v přirozeném sociálním prostředí, a tudíž sama posuzovat, zda požádá o nový posudek či nikoliv. Navíc podle důvodové zprávy není povinnost KrP ÚP provést sociální šetření, aby si nové skutečnosti ověřil a řádně zdůvodnil své uvážení o nepožádání posudku. Rozpor s navrhovaným zněním § 8 a § 35 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, kdy je i v těchto případech povinnost KrP ÚP požádat OSSZ o posudek (Jestliže takový posudek dosud vydán nebyl a ani nebylo zahájeno řízení o některé z těchto dávek, nebo žadatel o příspěvek na mobiliu (průkaz OZP) uplatňuje nové skutečnosti o svém zdravotním stavu, které nastaly až po skončení řízení, ve kterém byl posudek o stupni závislosti naposledy vydán, požádá krajská pobočka Úřadu práce okresní správu sociálního zabezpečení o posouzení stupně závislosti žadatele o průkaz osoby se zdravotním postižením). Zásadní připomínka.
Na konci textu písmene d) namísto slov „a jejich identifikační čísla“ navrhujeme doplnit slova „a jejich identifikátory“. Odůvodnění: Identifikační číslo má přidělené organizace, sociální služby mají přidělené identifikátory. Zásadní připomínka. 29
Ustanovení bylo vypuštěno.
Akceptováno.
Středočeský kraj
Čl. I bod 34
V praxi se objevují často i případy, kdy asistent sociální péče sice není veden jako zaměstnanec ubytovací a stravovací služby, ale jedná se o rodinné příslušníky či známé tohoto provozovatele. I zde se jedná o obcházení zákona a evidentní poskytování sociálních služeb bez povinné registrace.
Vysvětleno.
Středočeský kraj
Čl. I bod 58
Domníváme se, že v § 100a odst. 3 se má jednat o službu uvedenou v § 37 odst. 3, - odborné sociální poradenství (občanské poradny, manželské a rodinné poradny), kdy se na tyto služby rodiče obrátili dobrovolně bez rozhodnutí OSPOD (viz návrh § 100a odst. 1)
Akceptováno.
Odůvodnění: „Poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje pro rodiny s dětmi nebo pro děti sociální službu uvedenou v § 37 odst. 2, § 48, 52, 54, 57, 58, 60, 60a, 62, 65 nebo § 69, je povinen, pokud nejde o případ uvedený v odstavci 1 nebo neposkytuje-li sociální službu anonymně, na žádost sdělit bezplatně orgánu sociálněochrany dětí“ Podle § 37 odst. 2 se jedná o základní sociální poradenství, které je povinností všech druhů sociálních služeb. Zásadní připomínka. Středočeský kraj
Čl. I bod 52
Navrhujeme ponechat v platnosti stávající právní úpravu. Dle našeho názoru není argument pro změnu (administrativní zátěž) dostačující. Vzniká riziko, že poskytovatelé tak nebudou opravdu činit. Není sankcionováno – nejde o správní delikt, není uvedeno v povinnostech dle § 88 atd. Bude to znamenat daleko větší ohrožení klienta, protože situace, kdy bude poskytovatel informovat o svých chybách, může být střetem zájmů. Také může docházet pouze k formálnímu odstranění nedostatků. Zásadní připomínka.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Středočeský kraj
Čl. I bod 54
Navrhujeme doplnit do zmíněného odstavce (vyjma návrhu novely):
Vysvětleno.
30
Inspekci v každém jednotlivém případě provádí inspekční tým, který tvoří nejméně 3 členové, jde-li o inspekci pobytových sociálních služeb, a nejméně 2 členové v ostatních případech. Alespoň 1 člen inspekčního týmu musí být zaměstnancem státu zařazeným k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce. Krajská pobočka Úřadu práce informuje Kraj o plánovaných inspekcích s tím, že Kraj může do inspekčního týmu vyslat svého zaměstnance; krajská pobočka Úřadu práce zařadí tohoto zaměstnance do inspekčního týmu. Provádí-li se inspekce u poskytovatele sociálních služeb, vůči němuž kraj vykonává funkci zřizovatele nebo zakladatele, nelze do inspekčního týmu zařadit zaměstnance tohoto kraje.“ Odůvodnění: Výše zmíněné doplnění reflektuje spolupráci v rámci území, ale nezasahuje do kompetencí krajské pobočky Úřadu práce. Stávající ustanovení není v praxi vždy naplňováno, protože Kraj o inspekcích nemusí vědět, resp. nemá možnost vyslat svého zaměstnance bez vyzvání od krajské pobočky, která však zároveň nemá povinnost jej informovat. Zásadní připomínka. Středočeský kraj
Čl. I bod 62
Navrhujeme písmeno p) do tohoto ustanovení nevkládat a neoznámení ve stanovené lhůtě změny údajů podle § 82 odst. 1 jako správní delikt neposuzovat.
Od připomínky bylo ustoupeno.
Odůvodnění: Velká administrativní zátěž se správním řízením (zahájení správního řízení o deliktu). Neohlášení změn nemusí být spojeno s deliktem (lidský faktor). Zásadní připomínka. Středočeský kraj
Čl. I bod 76
Navrhujeme ponechat dosavadní právní úpravu beze změny a odstavec 3 tohoto paragrafu nerušit.
31
Důvody právní úpravy byly vysvětleny.
Odůvodnění: V rámci akreditace vzdělávacích institucí je vstup subjektů do procesu akreditací alespoň dílčím způsobem kontrolován. V případě porušení podmínek se poté dá v důsledku akreditace instituce uvažovat i o odejmutí akreditace instituci, což by vedlo de facto k odejmutí akreditace všech programů této instituce – až do odstranění nedostatků. Odstraněním současné podmínky akreditace instituce tak bude oslabena možnost kontroly vstupu (to, že se nyní dostatečně nevyužívá, není chyba paragrafu, resp. jeho ustanovení, ale nedostatečné kontroly). Zásadní připomínka. Středočeský kraj
Důvodová zpráva
Navrhujeme objasnit, zda dojde ke změně § 73 s ohledem na to, co je uvedeno v důvodové zprávě. Dojde-li ke změně, žádáme o řešení formou řádného připomínkového řízení.
Akceptováno. Důvodová zpráva byla upravena.
Odůvodnění: „Kraje a obce – mírný pozitivní dopad do rozpočtu krajů a obcí, pokud jsou zřizovateli sociálních služeb a změna § 73 se pozitivně odrazí v objemu úhrad klientů a naopak mírně negativní dopad při nákupu pozemků v případě zřizování chráněných bydlení podle § 51“. V návrhu novely není ustanovení § 73 (sociální služby poskytované za úhradu) žádným způsobem upraveno. Zásadní připomínka. Středočeský kraj
Nad rámec návrhu
Navrhujeme, aby povinné další vzdělávání pracovníků v soc. sl. a soc. pracovníků se vztahovalo k výši jejich úvazku, resp. aby se nevyžadovalo u DPP. Tedy např. u DPČ (0,5 ÚVAZEK), aby se poměrně krátilo na 12 hod za kalendářní rok - pracovník totiž může mít více zaměstnavatelů (dnes by např. u 3 DPČ musel splnit 3x24 hod.). Dále navrhujeme, aby došlo ke změkčení podmínek uvedených jako odborná způsobilost (§ 116a) manželského a rodinného poradce s tím, že by mělo stačit, že při splnění vzdělání zahájil 32
Vysvětleno.
postgraduální výcvik v rozsahu min. 400 hodin. Zásadní připomínka. Středočeský kraj
Nad rámec návrhu
V §48 odst. 2 písm. b) přidat za slova „poskytnutí stravy“ slova „nebo pomoc při zajištění stravy“. Tato úprava bude plně reflektovat např. transf. aktivity a snahu o aktivizaci klientů. Zásadní připomínka.
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Středočeský kraj
Nad rámec návrhu
V §74 a souvisejících ustanovení navrhujeme doplnit i domovy se zvláštním režimem, kde jsou děti - reálně tomu tak je - nebo upravit podmínky u DZR, aby nemohla být registrována pro děti. Zásadní připomínka.
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Středočeský kraj
Nad rámec návrhu
Ustanovení § 51 (chráněné bydlení) upravit tak, aby nemohla být služba poskytována dětem (někteří poskytovatelé tuto možnost zvažují). Pokud je to možné, pak upravit v souladu s tím §74 a další související. Zásadní připomínka. Navrhujeme znění § 79 odst. 5 písm. f): „Doklady prokazující odbornou způsobilost fyzických osob uvedených v odst. 1 písm. b).
Středočeský kraj
Nad rámec návrhu
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností. Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Odůvodnění: Nevyžadovat úředně ověřené kopie, ověření těchto dokladů ponechat na poskytovateli sociálních služeb. Středočeský kraj
Nad rámec návrhu
Do § 94 doplnit povinnost obcí III. typu (ORP) komunitně plánovat, resp. zpracovávat plán pro své území ve spolupráci s krajem. Zásadní připomínka.
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Středočeský kraj
Nad rámec návrhu
Navrhujeme do zákona zapracovat vratky za neposkytnutou péči, a to u pobytových služeb. S ohledem na nález
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a
33
Zlínský kraj
Obecně
veřejného ochránce práv pak nedovolovat neoprávněné obohacování poskytovatele - nelze platit za službu, která není fakticky poskytována. Navrhujeme vracet min. od 2 dne ohlášeného pobytu mimo domov, včetně hospitalizace. Navrhujeme ošetřit tak, aby se toto nepovažovalo za nevyužití PnP ke svému účelu (péči bude poskytovat např. rodina, a to i v případě hospitalizace, kdy jsou pravidelně navštěvováni). Dále navrhujeme ošetřit, aby poskytovatel pobytové služby měl přístup k uznaným životním úkonům, které měly vliv na přiznaný PnP, aby byla tato péče poskytnuta ve správném rozsahu - i z důvodu kontroly využívání příspěvku. Zásadní připomínka. Upozorňujeme, že Ministerstvem zdravotnictví byl v rámci připomínkového znění předložen soubor návrhů na další novelizaci zákona č. 108/2006 Sb., jako doprovodné novely v souvislosti s novelizací předpisů zdravotnických. V rámci této novely má dojít k úpravě §§ 26, 36, 92 a k 1. 1. 2016 ke zrušení celého § 52. K těmto návrhům jsme podali připomínky na Ministerstvo zdravotnictví. Považujeme za zcela nevhodné a nesystematické ve stejnou dobu připravovat dvěma různými ministerstvy dvě odlišné novely zákona o sociálních službách. Uvedený postup vede ke zbytečně častým novelizacím ve velmi krátkém časovém období, což ve svých důsledcích činí zákon naprosto nesrozumitelným, kdy veřejnost neví, v jakém období která část zákona je platná a účinná. Uvedená situace je dlouhodobě kritizována odbornou i laickou veřejností. Doporučujeme zpracovat jednu novelizaci jedním ministerstvem, do ní zahrnout i ty části, které předpokládá v krátké době novelizovat Ministerstvo zdravotnictví, před zpracováním je projednat s odbornou i laickou veřejností a poté předložit k mezirezortnímu připomínkovému řízení. S ohledem na plánované zrušení § 52 lze do doby jeho úplného zrušení omezit pobyt v těchto zdravotnických zařízeních na dobu max. 6 měsíců. 34
jejich činností.
Vysvětleno.
Zlínský kraj
Čl. I bod 2
Doporučujeme ustanovení § 2 nedoplňovat a bod 2 zrušit.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: Věta o vícezdrojovém financování sama o sobě nemá praktický smysl. Nejde o zásadu. Pokud zpracovatel na jejím zařazení trvá, pak ji doporučujeme alespoň zařadit jako odst. 3. Druhý odstavec se týká rozsahu a formy pomoci a týká se uživatele sociální služby, nikoliv způsobu financování. Zlínský kraj
Čl. I bod 23
Doporučujeme § 51 odst. 2 nedoplňovat a bod 23 zrušit.
Vysvětleno.
Odůvodnění: Navržené doplnění je zmatečné. Sociální služba typu chráněného bydlení je poskytována odlišnému typu klientů, než jsou v např. domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo domovech se zvláštním režimem. I v současné době lze navržené činnosti poskytovat v rámci fakultativních služeb. Jejich zahrnutí mezi základní činnosti by mělo zcela opačný efekt a znamenalo by setření rozdílu mezi výše uvedenými službami. Zlínský kraj
Čl. I bod 24
Navrhujeme jednoznačně vymezit pojem „areál“
Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: Nesouhlasíme s doplněním ustanovením odst. 3 v navrženém znění, pokud nebude definováno, co je myšleno pojmem „areál“, aby nedošlo k obcházení zákona. Je tím myšleno oplocení, nebo vlastnická práva k nemovitostem nebo vzdálenost od jiné budovy či pozemku jiné sociální služby? Zásadní připomínka. Zlínský kraj
Čl. I bod 26
Navrhujeme neměnit a bod 26 zrušit. Odůvodnění: Doklad o tom, že žadatel o registraci nemá daňové nedoplatky 35
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
nebo nedoplatky na pojistném a penále nahrazovat „čestným prohlášením“ by mohlo vést k tomu, že poskytovateli sociálních služeb by se mohly stát osoby neplnící vůči státu základní odvodové povinnosti. Navíc sankce za uvedení nepravdivých údajů v „čestném prohlášení“ není navržena. Zásadní připomínka. Zlínský kraj
Čl. I bod 56
Doporučujeme ponechat v dosavadním znění a bod 56 zrušit. Odůvodnění: K žádnému zefektivnění by nedošlo, pokud by uvedené údaje byly součástí protokolu. Písemný záznam o souhlasu s rozhovorem proveden být musí z důvodů ochrany osobních a osobnostních zájmů uživatele sociální služby.
Zlínský kraj
Čl. I bod 58
Navrhujeme vypustit odst. 2. Ostatní odstavce pak chronologicky přečíslovat.
Vysvětleno. Souhlas s rozhovorem je uveden ve spise.
Akceptováno. Ustanovení § 100a odst. 2 bylo vypuštěno.
Odůvodnění: Využití sociálních služeb je dobrovolné a mělo by se těšit určité důvěře mezi poskytovateli a uživateli. Nahlížení orgánů sociálně právní ochrany do písemných záznamů a pořizování si výpisů a opisů by mohlo nepřiměřeným způsobem zasáhnout do osobní integrity uživatele sociální služby a mohlo by narušit důvěru mezi poskytovateli a uživateli sociálních služeb. Získání údajů, které potřebuje orgán sociálně-právní ochrany pro svou práci je ošetřeno v ostatních ustanoveních navrženého paragrafu dostatečně. Zásadní připomínka. Zlínský kraj
Čl. I bod 59
Navrhujeme doplnění nového textu v tomto znění: „(5) Zaměstnanec poskytovatele sociálních služeb nebo jiné fyzické nebo právnické osoby, která poskytuje ubytovací a 36
Akceptováno.
stravovací služby se dopustí přestupku, pokud poskytuje jejich klientovi pomoc jako asistent sociální péče v rozporu s § 83 odst. 4. Dosavadní odst. 4 se označuje jako odst. 6“ Odůvodnění: V bodu 37 navržené novelizace je doplněn § 83 o nový odst. 4, který stanoví, že zaměstnanec poskytovatele sociálních služeb nebo jiné fyzické nebo právnické osoby, která poskytuje ubytovací a stravovací služby, nesmí poskytovat jejich klientovi pomoc jako asistent sociální péče. Dodržení tohoto zákazu je třeba zajistit sankcí. Zásadní připomínka. Zlínský kraj
Čl. I bod 60
Navrhujeme text v tomto znění:
Akceptováno.
„ V § 106 odst. 6 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavců 3, 4 a 5“ Odůvodnění: Změna číslování v souvislosti s doplněním bodu 59 – viz předchozí připomínka. Zásadní připomínka. Zlínský kraj
Čl. I bod 66
Navrhujeme vypustit z návrhu slova „ …a n)“
Akceptováno.
Odůvodnění: Navrhujeme pro porušení dle písm. n) novou vyšší sankci než 250 000 Kč, která dostatečně neplní svou preventivní funkci viz. níže zdůvodnění k bodu 67; z tohoto důvodu je třeba upravit i tento bod. Zlínský kraj
Čl. I bod 67
Navrhujeme doplnění dalšího písmene takto:
37
Akceptováno.
„ do 500 000 Kč jde-li o správní delikt podle odst. 2 písm. n)“ Odůvodnění: Navrhujeme vyšší pokutu, jde-li o správní delikt podle stávajícího § 107 odst. 2 písm. o) - po novém číslování písm. n), tj. pokud poskytovatel stanoví za poskytnutí sociální služby vyšší úhradu, než je maximální výše úhrady stanovená prováděcím právním předpisem. Důvodem pro navržení vyšší sankce je vysoká společenská nebezpečnost spáchání deliktu. Zlínský kraj
Čl. I bod 70
Doporučujeme text písm. e) vypustit a bod 70 zrušit. Odůvodnění: Konference nejsou akreditovanou vzdělávací některých případech je jejich kvalita sporná.
Zlínský kraj
Čl. I bod 72
formou,
Vysvětleno. Není nutné vyžadovat pouze akreditované vzdělávání. v
Doporučujeme nový odstavec 6 nevkládat a bod 72 zrušit. Odůvodnění: Stejné zdůvodnění jako k bodu 70. Konference nejsou akreditovanou vzdělávací formou, v některých případech je jejich kvalita sporná.
Zlínský kraj
Čl. I bod 73
Doporučujeme novou větu nevkládat a bod 73 zrušit. Odůvodnění: Stejné zdůvodnění jako k bodu 70 a 72. Konference nejsou akreditovanou vzdělávací formou, v některých případech je jejich kvalita sporná.
Zlínský kraj
Čl. I bod 74
Doporučujeme navrhovaný text vypustit a bod 74 zrušit. Odůvodnění: Zavádět rozdílné
posuzování 38
bezúhonnosti
zejména
Vysvětleno. Není nutné vyžadovat pouze akreditované vzdělávání.
Vysvětleno. Není nutné vyžadovat pouze akreditované vzdělávání.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno. u
zdravotnických pracovníků za situace, kdy Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelizace, dle nichž mají zařízení sociálních služeb žádat o povolení k provozování zdravotních služeb v režimu zákona o zdravotních službách, se nejeví jako vhodné. Doporučujeme danou problematiku s Ministerstvem zdravotnictví vyjasnit a nalézt sjednocující řešení. Jihočeský kraj
Čl. I bod 2
Nesouhlasíme s navrhovaným doplněním §2. Dle našeho názoru, již část šestá zákona o sociálních službách, tedy §§ 101 – 105, danou oblast dostatečně řeší, je zcela nesystémové a nesmyslné do základních zásad zákona o sociálních službách, doplňovat nároky, které jsou „předpokládané“ a vztahují se pouze k územnímu rozpočtu. Doplňujeme a upřesňujeme, že sociální služby nejsou financovány pouze ze státního rozpočtu. Jsou financovány rovněž z úhrad uživatelů a dalších zdrojů. Je evidentní, že stát, který garantuje občanům potřebnou pomoc a podporu v určitých sociálních událostech, se na této podpoře a pomoci podílí významnou měrou. Zejména pokud vytváří národní strategie, jak uvádí v důvodové zprávě. Zásadní připomínka.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno
Jihočeský kraj
Čl. I bod 14
Upozorňujeme na skutečnost vztahující se ke kompetenci shromažďovat údaje o zdravotním stavu – citlivé údaje. Určitá skutečnost je podmíněna souhlasem osoby, která je tímto návrhem povinna doložit něco, aniž by o tom mohla rozhodnout. Tyto informace by měly být předkládány pouze posudkovým lékařům. Dle našeho názoru, informace uvedené v zprávách o zdravotním stavu, obsahují údaje, které nejsou určeny nezdravotnickým pracovníkům, úředníci správního orgánu, nejsou schopni údaje o zdravotním stavu vyhodnotit a pracovat s nimi. Deklarované urychlení průběhu řízení je v této situaci iluzorní. Doporučujeme zprávu o zdravotním stavu, jako novou skutečnost dokládat posudkové komisi.
Ustanovení bylo vypuštěno.
39
Jihočeský kraj
Čl. I bod 24
Jihočeský kraj
Čl. I bod 26
Registrující orgán má v současné době dostatečné kompetence, aby zabránil registraci služby CHB, které nesplňuje podmínky a nemá dostatečné materiální a technické vybavení pro daný druh služby. Zákon o sociálních službách, by dle našeho názoru tyto podmínky neměl konkrétně upravovat ve vztahu k místu poskytování. Podobně jako zákon o sociálních službách nestanoví u dalších druhů sociálních služeb konkrétní negativní vymezení místa poskytování. Je nutné brát v úvahu, že mnohá centra, která provozují více druhů pobytových služeb např. týdenní stacionář nebo odlehčovací službu by tyto služby byly nuceny zúžit z důvodu nově navrhovaného dodatku §51. V případě, že bude takto podrobně řešen jeden druh služby, navrhujeme i u dalších druhů služeb, specifikovat konkrétně, kde služba provozovat nelze, např. vzdálenost od nočních klubů, heren, dále např. v pobytových službách absolutní bezbariérovost prostředí, tedy vymezit v čem nelze pobytovou službu typu domova pro seniory poskytovat. Pokud navrhovatel trvá na tomto pojmu, musí zákon upravit pojem co je areál (oplocený pozemek, nezastavěná plocha patřící k určité budově, stavba, která je umístěna na okraji velké plochy, která patří k určité budově, atd.). Zásadní připomínka. Ano souhlasíme, ale bude nutno vytvořit formulář čestného prohlášení, který bude obsahovat řádné poučení o následcích pro toho, kdo mylně prohlásí dané skutečnosti. Dále v souvislosti s tímto navrhujeme, aby do §82a odst. 1, bylo doplněno, že registrující orgán má právo vyžádat si doklad, že žadatel nemá daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění, tak jak bylo stanoveno v současné legislativě. Doporučujeme se zabývat v legislativní úpravě situací, kdy subjekt i z důvodu jiných činností má dluh a je uzavřen splátkový kalendář. Dle našeho názoru se jedná stále o subjekt, který má dluh (kdo je oprávněn kontrolovat, zda je splátkový kalendář plněn?). 40
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno
Ustanovení bylo vypuštěno.
Jihočeský kraj
Čl. I bod 28
Trváme na tom, aby statutární orgán právnické osoby a jméno a příjmení vedoucí organizační složky zůstalo nedílnou součástí rozhodnutí o registraci sociálních služeb. Trváme na stejném znění ustanovení §81 odst. 2 písm. a), s výjimkou údaje o čísle platebního účtu. Zásadní připomínka.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Jihočeský kraj
Čl. I bod 29
Souhlasíme, ale nutno ujednotit terminologii. Identifikátor služby ve vztahu k identifikačnímu číslu poskytovatele – IČO. Možná záměna??
Akceptováno.
Jihočeský kraj
Čl. I bod 30
§82 odst. 2, se nám jeví nesrozumitelný, nutno doplnit znění: Poskytování sociální služby v souladu s těmito změnami bude možné až po vydání rozhodnutí o změně registrace.
Akceptováno.
Jihočeský kraj
Čl. I bod 37
§83 se doplňuje odst. 4 – upozorňujeme v této souvislosti na skutečnost, která má vztah k poskytování pomoci osobě, která má nárok na příspěvek (dětské domovy i speciální lůžková zdravotnická zařízení hospicového typu).
Vysvětleno. Ustanovení bylo upraveno.
Jihočeský kraj
Čl. I bod 40
§85 odst. 8, navrhovaný text je nesrozumitelný a nechápeme účel jeho vzniku. Nelze se z tohoto důvodu vyjádřit v připomínkovém řízení. Počet osob je dán registrací a není zřejmé, co jsou zobecněné údaje. Není vysvětlen pojem“ charakter snížené soběstačnosti“. Zásadní připomínka.
Vysvětleno.
Jihočeský kraj
Čl. I bod 46
Opravit pojem „vyúčtování“ na pojem „měsíční vyúčtování“.
Vysvětleno. Je věcí smlouvy mezi klientem a poskytovatelem sociálních služeb, za jaké časové období bude úhrada vyúčtována.
Jihočeský kraj
Čl. I bod 49
V současné době je nutno uvést, že priority rozvoje sociálních služeb v ČR nejsou doposud zpracovány v národním plánu
Ustanovení bylo vypuštěno.
41
rozvoje sociálních služeb, který neexistuje, ačkoliv je tato povinnost stanovena v §96 – ministerstvu práce a sociálních věcí. Tento národní plán by měl obsahovat nejen trendy a priority, ale i rozvoj, případně útlum nebo stabilizační kroky v případech mimořádných situací (např. nedostatek zdrojů). Navrhujeme ponechat současné znění. Zejména pokud současný stav v oblasti sociálních služeb, kde je stále méně prostředků pro poskytovatele ze státního rozpočtu a jsou vytvářeny stále další a další strategie, které nejsou podloženy dostatečnými finančními zdroji (ekonomickou náročností). Zásadní připomínka. Trváme na ponechání textu ustanovení §96 písm. b), jedná se o zásadní strategický dokument, který by měl zohledňovat v rámci národního plánu, základní strategie v oblasti poskytování sociálních služeb a to zejména ve vztahu ke zdrojům a potřebám v daných územích. Tento materiál by měl být zásadní pro podporu finančních prostředků ze strany státního rozpočtu. Je nepochopitelné, proč zcela zásadní dokument není vytvořen pro potřeby MPSV a MF. Jedná se o úzkou vazbu na §95, kde strategie na národní úrovni, bezdůvodně navrhovatel této novely navrhuje. Je zcela v nerovnováze kompetence a odpovědnost v dané oblasti. Zásadní připomínka.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Jihočeský kraj
Čl. I bod 51
Jihočeský kraj
Čl. I bod 62
V §107 odst. 2 písm. q), – rozpor – zde uveden registrující orgán, ale mělo by být krajská pobočka Úřadu práce.
Ustanovení bylo upraveno, je nyní v souladu s § 85 odst. 7.
Jihočeský kraj
Čl. I bod 63
U §107 odst. 5, změnit první větu na: „Za správní delikt se může uložit pokuta do“ Doporučujeme dát možnost správnímu orgánu, který je oprávněn řešit správní delikt pokutu neuložit a ponechat plně k úvaze správního orgánu v rámci zásady efektivního a hospodárného správního řízení.
Vysvětleno. Formulace je v souladu se zásadami správního trestání.
Jihočeský kraj
Čl. I bod 74
V současné době je v připomínkovém řízení zákon č. 372/20113 Sb., který navrhuje změny v souvislosti s poskytováním
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
42
zdravotní péče. Dle našeho názoru zdravotnický pracovník musí být posuzován dle podmínek uváděných ve zvláštních právních předpisech vztahujících se k poskytování zdravotních služeb. Zásadní připomínka. V rámci novely zák. č. 108/2006 Sb. vkládáme zásadní připomínku „návrh“ ve vztahu k §52 a k povinnostem tohoto poskytovatele. Navrhujeme, aby pro získání registrace tento subjekt měl podmínky jako ostatní poskytovatelé sociálních služeb, tedy dodržení §79 odst. 5. Tento poskytovatel má stejný přístup k finančním zdrojům ze státního rozpočtu, úhradám od klientů, úhradám za poskytovanou zdravotní péči jako ostatní poskytovatelé sociálních služeb. Rovněž by měl dodržovat stejné povinnosti podle §88 z. č. 108/2006 Sb. Dále navrhujeme, aby z hlediska přístupu k potřebným informacím byl subjekt poskytující služby dle §52 uveden ve veřejném registru poskytovatelů sociálních služeb. Dosud zákon o sociálních službách nestanoví žádnou výjimku, ani důvod, proč tato informace v registru obsažena není. Jedná se o informaci, která je důležitá pro občany ČR, sociální pracovníky obcí, ÚP, atd. Zásadní připomínka.
Jihočeský kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
Jihočeský kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
Navrhujeme vypustit v §101a odstavec 4, větu druhou „Dotace je účelově členěna na dotaci na služby sociální péče a na dotaci na služby sociální prevence a poradenství“. Toto rozhodnutí navrhujeme ponechat na rozhodnutí kraje, který vychází ze specifik svého regionu a priorit, strategií, které má uvedené v SPRSS. Zásadní připomínka.
Účinnost § 101a byla posunuta.
Jihočeský kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
I když v návrhu novely se MPSV nezmiňuje o, z jejich strany navrhované změně do oblasti poskytování zdravotních služeb, považujeme za velmi důležité tuto skutečnost projednat a zastavit nesystémový a zcela neodůvodněný a účelový postup a návrh, který poškodí uživatele v sociálních službách, bude mít
Vysvětleno. Jedná se o návrhu, který nebyl ještě předložen do meziresortního připomínkového řízení.
43
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
důsledek ve vztahu k dostupnosti veřejných služeb. Účelové tvrzení v důvodové zprávě zákona o zdravotních službách, není pravdivé a poškozuje poskytovatele, kteří tuto potřebnou službu zajišťují v regionu Jižních Čech. Potřeba upravit současné, v praxi zcela nevyhovující financování zdravotní péče v pobytových službách, není důvodem zrušit doposud nastavený systém zajišťování zdravotních služeb v pobytových zařízeních. Je zcela nepravdivé a účelové tvrzení, že není vykazována a poskytována zdravotní péče, že je poskytována tato péče méně kvalifikovanými lidmi, a také tvrzení, že dochází k většímu pohybu uživatelů na lůžkách zdravotnických zařízení z důvodu zajištění zdravotní péče méně kvalifikovaným personálem v pobytových službách. V rámci nesystémového kroku ministerstva zdravotnictví, který je odůvodněn společným návrhem MZ a MPSV, bude požadováno vysvětlení a projednání tak zásadní nesystémové navrhované změny. Zásadní připomínka. Jihočeský kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
Současný zákon o sociálních službách, rozlišuje celkem 33 druhů sociálních služeb. Navrhujeme změnu, která by v případě pobytových služeb, tedy domovů uvedených v §§48 – 50, sjednotila tyto druhy služeb pod jeden „domov“, s tím, že by poskytovatel při registraci sociální služby uvedl okruh osob (cílová skupina a věková struktura), kterým hodlá pobytové služby poskytovat, s tím, že bude vymezené prostředí, ve kterém každé jednotlivé cílové skupině bude služba poskytována (např. domov může mít jednotlivá patra oddělená pro osoby s demencí, pro seniory, atd.) Jednalo by se o výrazné zjednodušení administrativy, zjednodušení dotačního řízení, grantových programů, vypořádání a vyúčtování poskytnutých veřejných zdrojů.
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Jihočeský kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
Navrhujeme u §71 odst. 4, upravit následující text: „ Příjmem osoby se pro účely úhrady rozumí příjmy podle zákona o
Vysvětleno.
44
životním a existenčním minimu 27) a doplatek na bydlení, s výjimkou příspěvku“ Jihočeský kraj
Čl. III bod 3
Upozorňujeme na skutečnost vztahující se ke kompetenci shromažďovat údaje o zdravotním stavu – citlivé údaje. Určitá skutečnost je podmíněna souhlasem osoby, která je tímto návrhem povinna doložit něco, aniž by o tom mohla rozhodnout. Tyto informace by měly být předkládány pouze posudkovým lékařům. Dle našeho názoru, informace uvedené v zprávách o zdravotním stavu, obsahují údaje, které nejsou určeny nezdravotnickým pracovníkům, úředníci správního orgánu, nejsou schopni údaje o zdravotním stavu vyhodnotit a pracovat s nimi. Deklarované urychlení průběhu řízení je v této situaci iluzorní. Doporučujeme zprávu o zdravotním stavu, jako novou skutečnost dokládat posudkové komisi.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Pardubický kraj
Čl. I bod 24
Ustanovení bylo vypuštěno.
Pardubický kraj
Čl. I bod 37
Navrhujeme přesně vymezit pojem „areál jiné pobytové služby“. Navrhované znění může vést k výkladovým problémům v případě, kdy se prostory, ve kterých bude poskytována služba chráněné bydlení, budou nacházet „přes plot“ či „přes ulici“. Zásadní připomínka. K návrhu, podle kterého nesmí zaměstnanec poskytovatele nebo jiné fyzické nebo právnické osoby, která provozuje ubytovací a stravovací služby, poskytovat pomoc jejich klientovi jako asistent sociální péče. Návrh neřeší všechny situace. I v současné době je běžná praxe, kdy pomoc zajišťují asistenti sociální péče, kteří nejsou zaměstnanci poskytovatele. Na poradě pracovníků registrací na MPSV v červnu 2012 bylo navrhováno, aby asistenti sociální péče nemohli poskytovat pomoc v pobytových a ambulantních zařízeních sociálních služeb. Proto navrhujeme změnit § 83 odst. 4 následně: „asistent sociální péče nesmí poskytovat pomoc v pobytových a ambulantních zařízeních sociálních služeb“. Zásadní připomínka. 45
Akceptováno částečně. Z ustanovení byl vypuštěn poskytovatel sociálních služeb.
Pardubický kraj
Čl. I bod 51
Nesouhlasíme se zrušením povinnosti Ministerstva práce a sociálních věcí zpracovávat střednědobý národní plán rozvoje sociálních služeb. V tom případě by bylo možno požadovat i zrušení povinnosti kraje zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Vztah mezi § 22 zákona č. 22/1969 Sb., a § 96 písm. b) je v podstatě úplně shodný, jako vztah § 1 odst. 4 zákona č. 129/2000 Sb., a § 95 písm. d) zákona č. 108/2006 Sb. Zásadní připomínka. Navrhujeme nesplnění nové povinnosti poskytovatele sankcionovat, a to vytvořením nové skutkové podstaty správního deliktu v § 107. Zásadní připomínka.
Pardubický kraj
Čl. I bod 52
Pardubický kraj
Čl. I bod 68
Se zavedením dalšího „sankčního“ orgánu bude nutno vymezit, který z uvedených orgánů je příslušný řešit jednotlivé skutkové podstaty správních deliktů. Ne u všech je to zcela jasné a současné obecné vymezení příslušnosti „v rozsahu své působnosti“ je v některých případech nedostačující. Zásadní připomínka.
Akceptováno úpravou § 108 odst.4.
Královéhradecký kraj
Čl. I bod 76
Návrh na zrušení procesu akreditace vzdělávacích zařízení v zákoně o sociálních službách.
Vysvětleno.
K výše uvedenému: Navrhujeme odložit rozhodnutí v této věci v souvislosti s realizací projektu „Podpora kvality v celoživotním a kvalifikačním vzdělávání zaměstnanců v sociálních službách“ (CZ.1.04/3.1.00/04.00010). Jestliže je cílem výše uvedeného projektu stávající systém akreditací analyzovat a navrhnout opatření k jeho zefektivnění, nepovažujeme za koncepční v tuto chvíli realizovat dílčí (avšak významné) změny, pokud bude v budoucnu systém zásadním způsobem revidován. Doporučujeme vyčkat na výstupy a návrhy opatření, která vzejdou z realizovaného projektu. Zásadní připomínka.
46
Ustanovení bylo vypuštěno.
Ústecký kraj
Čl. I bod 2
Ústecký specifikovat.
kraj
doporučuje
dané
ustanovení
blíže
Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: Konstatování, že sociální služby jsou financovány z více zdrojů, nepřináší žádnou novou úpravu, ani vznik nových povinností, je vágní. Doporučující připomínka. Ústecký kraj
Čl. I bod 3
K § 4 odst. 1
Akceptováno částečně. Vysvětleno. Ústecký kraj navrhuje za písm. h) vložit nové písmeno i), Do § 4 odst. 1 bylo doplněno které zní: písm. j) týkající se osob, na které se vztahuje přímo použitelný předpis „i) občany členského státu Evropské unie, pokud jsou EU. hlášeny na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství jinak,“. Ústecký kraj navrhuje v návětí použitý pojem „bydliště“ vysvětlit přímo v novelizovaném zákoně a neodkazovat na definici v jiném zákoně. Ústecký kraj je dále toho názoru, že není v textu novelizovaného ustanovení uvedeno, jakým způsobem se bude posuzovat a prokazovat, zda dotčená osoba splňuje podmínku bydliště. Ústecký kraj proto navrhuje tento postup v novele zákona upravit. Odůvodnění: Ustanovení přináší výčet osob, které mají nárok na příspěvek na péči. Není zřejmé, z jakého důvodu navrhované znění přináší zúžení okruhu osob oprávněných pobírat příspěvek na péči. Jedná se o podstatný zásah do 47
okruhu osob oprávněných k příspěvku na péči, a z tohoto důvodu by bylo vhodné zúžení vysvětlit zejména z pohledu platné legislativy EU. Ustanovení dále doplňuje novou podmínku bydliště v souvislosti se vznikem nároku na příspěvek na péči. Připomínku uplatňujeme z důvodu požadavku na přehlednost a jasnost textu zákona, a to zejména pro dotčené osoby. V této souvislosti upozorňujeme na novou zákonnou úpravu pojmu bydliště v § 80 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Z tohoto důvodu nelze dle našeho názoru odkazovat pouze na zákon o pomoci v hmotné nouzi. Tato připomínka je zásadní. Ústecký kraj
Čl. I bod 3
§ 4 odst. 3
Vysvětleno.
Ústecký kraj navrhuje vypustit podmínku legálního pobytu. Uvedené sociální služby jsou krizovými sociálními službami. Navrhujeme upravit možnost poskytování nutné a neodkladné krizové sociální péče také osobám, které nemají na území ČR legální pobyt s tím, že také bude upraven další zvláštní postup poskytovatele sociálních služeb při poskytování sociálních služeb osobám bez legálního pobytu na území ČR. Odůvodnění: Ustanovení rozšiřuje okruh oprávněných osob dle odst. 2 pro určité sociální služby, v případě splnění podmínky legálního pobytu na území ČR. Je ve veřejném zájmu, zejména z hlediska omezení kriminality, aby krizové sociální služby byly poskytovány všem osobám a aby byl řešen postup poskytovatele sociálních služeb, v případě, že vznikne potřeba poskytnout bezodkladnou sociální službu také osobě, která na území ČR nepobývá legálně.
48
Tato připomínka je zásadní. Ústecký kraj
Čl. I bod 8
Ústecký kraj nesouhlasí s předloženým návrhem. Odstavec 4 navrhujeme nezrušovat a slova „do 15 kalendářních dnů“ nahradit slovy „do 30 kalendářních dnů“.
Od připomínky bylo po vysvětlení ustoupeno.
Odůvodnění: Existence výše uvedené povinnosti příjemci příspěvku na péči garantuje, že mu bude úhrada za potřebnou pomoc vyúčtována v přiměřeném termínu. Prodloužení povinné lhůty zajišťuje, aby její splnění bylo reálné. Tato připomínka je zásadní. Ústecký kraj
Čl. I bod 24
Ústecký kraj nesouhlasí s předloženým návrhem na doplnění o odstavce 3.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: Registrující orgán má v současné době dostatečné kompetence, aby zabránil registraci služby chráněného bydlení, které nesplňuje podmínky a nemá dostatečné materiální a technické vybavení pro daný druh služby. Zákon o sociálních službách, by dle našeho názoru tyto podmínky neměl konkrétně upravovat ve vztahu k místu poskytování. Podobně jako zákon o sociálních službách nestanoví u dalších druhů sociálních služeb konkrétní negativní vymezení místa poskytování. Je nutné brát v úvahu, že mnohá centra, která provozují více druhů pobytových služeb např. týdenní stacionář nebo odlehčovací službu by tyto služby byly nuceny zúžit z důvodu nově navrhovaného odstavce 3 v § 51. Dále by v tomto případě zákon měl upravit pojem co je areál a tento pojem blíže specifikovat. Tato připomínka je zásadní. Ústecký kraj
Čl. I bod 26
Ústecký kraj s předloženým návrhem souhlasí, ale s ohledem 49
Ustanovení bylo vypuštěno.
na změnu v ust. § 79 odst. 5 písm. j) navrhuje v ust. § 82a vložit nový odstavec 3. Dosavadní odstavec 3 označit jako odstavec 4. Po úpravě navržené Ústeckým krajem § 82a zní: „§ 82a (1) Registrující orgán kontroluje plnění podmínek stanovených pro registraci u poskytovatelů sociálních služeb, kterým vydal rozhodnutí o registraci. Postup při této kontrole se řídí zákonem o státní kontrole34). (2) Registrující orgán je oprávněn ukládat poskytovatelům sociálních služeb opatření k odstranění nedostatků zjištěných při této kontrole. Poskytovatel sociálních služeb je povinen splnit tato uložená opatření ve lhůtě stanovené registrujícím orgánem. (3) Registrující orgán je při kontrole plnění registračních podmínek oprávněn požadovat předložení dokladů prokazujících skutečnost, že poskytovatel nemá daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (3) (4) Pro účely kontroly registračních podmínek platí obdobně ustanovení § 79 odst. 3 věty čtvrté a páté. Ústecký kraj dále doporučuje věcně upravit postup v případě, že poskytovatel služeb má i z důvodu jiných činností dluh a je s ním uzavřena dohoda o splnění dluhu ve splátkách podle ust. § 565 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Odůvodnění: Stanovení výše uvedené kompetence umožní registrujícímu orgánu čas od času zkontrolovat, zda poskytovatelem vydané čestné prohlášení je v souladu se skutečným stavem. 50
Ústecký kraj
Čl. I bod 28
Tato připomínka je zásadní. Ústecký kraj nesouhlasí s předloženým návrhem. Trváme na stejném znění ustanovení § 81 odst. 2 písm. a) s výjimkou údaje o čísle platebního účtu.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: Ústecký kraj je toho názoru, že statutární orgán právnické osoby, jméno a příjmení vedoucího organizační složky by mělo zůstat i nadále nedílnou součástí rozhodnutí o registraci sociálních služeb. Nejsme toho názoru, jak uvádí předkladatel ve zvláštní části důvodové zprávy, že u těchto údajů dochází často ke změnám a kvůli těmto změnám jsou registrující orgány povinny často vydávat rozhodnutí o změnách registrace, ačkoliv tyto změny nemají oproti jiným změnám na charakter poskytované služby velký vliv. Z tohoto odůvodnění dovozujeme, že jde dle předkladatele asi k neúměrnému administrativnímu zatížení registrujícího orgánu, s čímž se neztotožňujeme. Tato připomínka je zásadní. Ústecký kraj
Čl. I bod 30
Ústecký kraj je toho názoru, že ustanovení odstavce 2 je nesrozumitelné a doporučuje na konec odstavce vložit novu větu „Poskytování sociální služby v souladu s těmito změnami bude možné až po vydání rozhodnutí o změně registrace.“.
Akceptováno.
Odůvodnění: Uvedená připomínka je navrhována z důvodu požadavku na přehlednost a jasnost textu zákona, a to zejména pro poskytovatele služeb. Doporučující připomínka. Ústecký kraj
Čl. I bod 31
Ústecký kraj s navrhovanými změnami nesouhlasí a navrhuje zachovat stávající znění zákona beze změn. 51
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: Dosavadní právní úprava umožňuje, v případě zjištění zvlášť závažných pochybení, kdy poskytovatel opatření vedoucí k odstranění takovéhoto pochybení nesplnil, neprodleně zahájit řízení o zrušení registrace. Tato připomínka je zásadní. Ústecký kraj
Čl. I bod 34
Ústecký kraj navrhuje text nového ustanovení doplnit o definici, co se pro účely zákona považuje za „důvodné“ podezření, např. s následujícím zněním:
Ustanovení bylo vypuštěno.
„Důvodným podezřením se rozumí, pokud z okolností se lze důvodně domnívat, že fyzická nebo právnická osoba, které nebylo vydáno rozhodnutí o registraci, vykonává po delší časové období činnost, která nese znaky sociální služby.“. Odůvodnění: Ustanovení se týká rozšíření možnosti kontroly i na osoby, kterým nebylo vydáno rozhodnutí o registraci. Umožnění provedení kontroly u jakékoliv fyzické a právnické osoby, u které nebylo vydáno rozhodnutí o registraci, přináší významný zásah státu do privátní sféry. Z tohoto důvodu je třeba věnovat pozornost přesnému vymezení nového oprávnění státního orgánu, a to i s ohledem na ústavou garantované práva. Tato připomínka je zásadní. Ústecký kraj
Čl. I bod 37
Ústecký kraj v souvislosti s vložením nového odstavce 4 upozorňuje na skutečnost, která má vztah k poskytování pomoci osobě, která má nárok na příspěvek (dětské domovy i speciální lůžková zdravotnická zařízení hospicového typu). Doporučující připomínka.
Vysvětleno.
Ústecký kraj
Čl. I bod 40
Ústecký kraj je toho názoru, že nově vložené ustanovení § 85
Vysvětleno.
52
odst. 8 je nesrozumitelné a není nám jasný smysl a účel jeho úpravy.
Ustanovení § 85 bylo upraveno.
Odůvodnění: Počet osob je dán registrací a není zřejmé, co jsou zobecněné údaje. Není vysvětlen pojem“ charakter snížené soběstačnosti“. Tato připomínka je zásadní. Ústecký kraj
Čl. I bod 46
Ústecký kraj doporučuje upravit pojem „vyúčtování“ na pojem „měsíční vyúčtování. Odůvodnění: Původně navrhované doplnění není z hlediska procesuální kontinuity příliš logické, neboť jde o smluvní ujednání o způsobech plnění nikoli o vyúčtování jako takové. Doporučující připomínka.
Ústecký kraj
Čl. I bod 49
Ústecký kraj s navrhovanými změnami nesouhlasí a navrhuje zachovat stávající znění zákona beze změn.
Vysvětleno. Je věcí smlouvy mezi klientem a poskytovatelem sociálních služeb, za jaké časové období bude úhrada vyúčtována.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: V současné době je nutno uvést, že priority rozvoje sociálních služeb v ČR nejsou doposud zpracovány v národním plánu rozvoje sociálních služeb, který neexistuje, ačkoliv je tato povinnost stanovena v ust. § 96 písm. b) ministerstvu. Národní plán by měl obsahovat nejen trendy a priority, ale i rozvoj případně útlum nebo stabilizační kroky v případech mimořádných situací (např. nedostatek zdrojů). Tato připomínka je zásadní. Ústecký kraj
Čl. I bod 51
Ústecký kraj trvá na zachování stávajícího ustanovení § 96 písm. b).
53
Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: Jedná se o zásadní strategický dokument, který by měl zohledňovat v rámci národního plánu, základní strategie v oblasti poskytování sociálních služeb a to zejména ve vztahu ke zdrojům a potřebám v daných územích. Tento materiál by měl být zásadní pro podporu finančních prostředků ze strany státního rozpočtu. Je zcela nepochopitelné, proč zcela zásadní dokument není vytvořen pro potřeby MPSV a MF. Tato připomínka je zásadní. Ústecký kraj
Čl. I bod 62
Ústecký kraj navrhuje znění písm. q) dát do souladu s § 85 odst.7 Odůvodnění:
Akceptováno. Ustanovení je nyní v souladu s § 85 odst. 7.
Ústecký kraj je toho názoru, že v navržené úpravě je v písm. q) rozpor s nově vloženým ust. § 85 odst. 7, kde je uvedena krajská pobočka Úřadu práce a ne registrující orgán. Zásadní připomínka.
Ústecký kraj
Čl. I bod 67
Ústecký kraj doporučuje slovo „částkou“ nahradit slovem „čárkou“.
Akceptováno.
Odůvodnění: Dle našeho názoru se jedná o písařskou chybu. Doporučující připomínka. Ústecký kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
K § 52 Ústecký kraj navrhuje pro poskytovatele služeb uvedeného v ust. § 52 doplnit povinnosti pro jejich poskytování podle § 79 odst. 5 a § 88 zákona o sociálních službách. Dále navrhujeme, aby z hlediska rovnému přístupu k potřebným informacím byl 54
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
subjekt poskytující služby dle § 52 uveden ve veřejném registru poskytovatelů sociálních služeb. Odůvodnění: V souvislosti se získáním registrace by měl tento poskytovatel rovnocenně splnit požadavky ust. § 79 odst. 5 a § 88, protože má stejný přístup k finančním zdrojům, úhradám od klientů, úhradám za poskytovanou zdravotní péči jako ostatní poskytovatelé sociálních služeb. Zákon o sociálních službách dosud nestanoví žádnou výjimku ani důvod proč informace o poskytovateli služeb podle ust. § 52 v registru obsažena není. Tato připomínka je zásadní. Ústecký kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
K § 71 odst. 4
Vysvětleno.
Platné znění odstavce 4: „(4) Příjmem osoby se pro účely úhrady rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním minimu27), s výjimkou příspěvku.“. Ústecký kraj doporučuje za slovo „…minimum…“ vložit slova „…a doplatek na bydlení…“. Doporučující připomínka.
Ústecký kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
K § 107 odst. 5 Ústecký kraj doporučuje v návětí za slova …„delikt se“ vložit slovo „…může…“. Po provedené úpravě návětí zní: „Za správní delikt se může uložit pokuta do“.
55
Vysvětleno. Formulace je v souladu se zásadami správního trestání.
Odůvodnění: Navrhovaná úprava dává možnost správnímu orgánu, který je oprávněn řešit správní delikt pokutu neuložit a ponechat plně k úvaze správního orgánu v rámci zásady efektivního a hospodárného správního řízení. Doporučující připomínka. Ústecký kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
K § 101a – nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014 Ústecký kraj navrhuje v odstavci 4 zrušit druhou větu.
Účinnost ustanovení § 101a byla posunuta.
Odůvodnění: Toto rozhodnutí požadujeme ponechat na rozhodnutí kraje, který vychází ze specifik svého regionu a priorit, které má uvedené ve střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb. Tato připomínka je zásadní. Plzeňský kraj
Čl. I bod 24
Ke znění ust. § 51 odst. 3 – tato formulace není dle našeho názoru jednoznačná a umožňuje i opačný výklad, tj. že „je jinou pobytovou službu možno poskytovat v areálu chráněného bydlení“, což by neodporovalo zákonu. Navrhujeme formulaci „Chráněné bydlení nelze poskytovat ve stejném areálu s jinou pobytovou sociální službou“ Zásadní připomínka.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Plzeňský kraj
Čl. I bod 26
Ke znění ust. § 79 odst. 5 písm. j) – předkládáním pouze čestného prohlášení o bezdlužnosti žadatele o registraci sociální služby postrádá tato podmínka registrace smysl. Dosud byla běžná praxe, že při kontrole registračních podmínek byla tato podmínka kontrolována pouze na základě předložení čestného prohlášení. V některých případech bylo následně zjištěno, že čestná prohlášení nejsou pravdivá. Z toho důvodu se domníváme, že pokud by mělo dojít ke zrušení povinnosti
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
56
předkládat doklady o bezdlužnosti, nemusí tato podmínka v zákoně vůbec být. Požadujeme zrušení této změny a zachování stávajícího znění zákona. Zásadní připomínka. Plzeňský kraj
Čl. I bod 34
Ke znění ust. § 82b – takto formulované ustanovení nic neřeší, neboť v takových případech lze jen těžko důvěryhodně prokázat poskytování sociálních služeb bez oprávnění a vydání rozhodnutí o pokutě jen na základě toho, že se správní orgán domnívá, že se o sociální službu jedná, není možné. Výsledkem by bylo pouze velké množství odvolání, popř. žalob. Požadujeme zrušení tohoto ustanovení. Zásadní připomínka.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno
Plzeňský kraj
Čl. I bod 49
Ke znění ust. § 95 písm. d) – mělo by být uvedeno „ke střednědobému národnímu plánu rozvoje sociálních služeb“ Zásadní připomínka.
Ustanovení bylo vypuštěno
Plzeňský kraj
Čl. I bod 51
Ke znění ust. § 96 – nesouhlasíme se zrušením povinnosti Ministerstva zpracovávat střednědobý národní plán rozvoje. Krajské střednědobé plány by měly vycházet právě z národního plánu. Povinnost zpracovat tento národní plán by měla být upřesněním (konkretizací, specifikací) velmi obecné povinnosti § 22 zákona č. 2/1969 Sb. Zásadní připomínka.
Ustanovení bylo vypuštěno
Plzeňský kraj
Čl. I bod 30
Ke znění ust. § 82 odst. 1 a 2 – není upravena povinnost písemně požádat o změnu registrace v případech, kdy dojde ke změnám údajů, které jsou náležitostí rozhodnutí, ani stanoven termín, do kdy musí být změna těchto údajů nahlášena. Odst. 1 upravuje pouze nahlášení změn týkajících se údajů, které nejsou náležitostí rozhodnutí, a odst. 2 se touto povinností nezabývá. Doporučujeme doplnit do odst. 2 větu „Poskytovatel sociálních služeb je povinen písemně oznámit registrujícímu orgánu všechny změny týkající se údajů, které jsou náležitostí
Vysvětleno. Ustanovení § 82 odst. 2 bylo upřesněno.
57
rozhodnutí o registraci dle § 81 odst. 2, a to do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy ke změně došlo a požádat o změnu registrace“ Zásadní připomínka Plzeňský kraj
Čl. I bod 40
Ke znění ust. § 85 odst. 8 – není zřejmé, co je myšleno „zobecněnými údaji“, jak zobecnit např. počet osob? Údaje o charakteru snížené soběstačnosti a potřebách péče osob, kterým je poskytována sociální služba budou mít pouze poskytovatelé služeb sociální péče (nikoli prevence a poradenství) a opět není zřejmé, co je myšleno zobecněním údajů.
Vysvětleno.
Karlovarský kraj
Čl. I bod 31
Důvodem ke zrušení registrace může být fakt, že poskytovatel opakovaně nesplnil opatření uložená při inspekci poskytování sociálních služeb. S ohledem na změnu v § 85 v odst. 3, kdy registr v listinné podobě neobsahuje kopii inspekční zprávy, a v odst. 4, kdy informace o provedené inspekci zapisují krajské pobočky úřadu práce (dále jen KrPÚP), je pravděpodobné, že se registrující orgán o výše uvedené skutečnosti nedozví (leda by opakovaně sledoval registr poskytovatelů v části inspekcí, což je zatěžující a neefektivní).
Ustanovení bylo vypuštěno.
Návrh nového znění: Uložit KrPÚP, aby skutečnost, která může vést ke zrušení registrace (tedy opakované neplnění opatření uložených při inspekci), hlásila neprodleně registrujícímu orgánu. Karlovarský kraj
Čl. I bod 40
Povinnost poskytovatelů hlásit použití opatření omezující pohyb osob a četnost jejich opatření je nyní adresována ve vztahu ke KrPÚP.
Vysvětleno.
Návrh nového znění: Pokud povinnost poskytovatele hlásit údaje přechází na KrPÚP. Karlovarský kraj
Čl. I bod 61
V části Správní delikty byl zrušen správní delikt vztahující se k neplnění povinnosti, o němž rozhodoval registrující orgán. 58
Vysvětleno. Správní delikt je v návaznosti na
Bude rozhodovat o správních deliktech při nesplnění této povinnosti KrPÚP? Na základě čeho, když ustanovení o nedodržení této povinnosti bylo zrušeno?
úpravu § 85 odst. 5 zahrnut ve skutkové podstatě v § 107 odst. 2 písm. k)
Návrh nového znění: Stanovit nově správní delikt, o němž bude rozhodovat KrÚP. Karlovarský kraj
Čl. I bod 62
Podle nového ustanovení by se poskytovatel dopustil správního deliktu, pokud by nesdělil údaje ve lhůtě stanovené registrujícím orgánem podle § 85 odst. 7.
Akceptováno. Bylo upraveno znění § 85 a v návaznosti na to i skutkové podstaty správních deliktů.
Předpokládáme, že došlo k tiskové chybě, že správné znění nového ustanovení je „…podle § 85 odst. 8“. Karlovarský kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
§ 40 odst. 1 Doporučujeme vyjmout „a v zařízení sociálních služeb“.
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Odůvodnění: Poskytovatel sociálních služeb, který zajišťuje sociální služby v zařízení sociálních služeb, může čerpat dotace na všechny základní činnosti, které je povinen zajišťovat => nevidíme důvod, aby do těchto zařízení docházela ještě pečovatelská služba. Karlovarský kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
§ 74 Doporučujeme upravit ustanovení týkající se úhrady za péči, která je poskytovaná nezaopatřenému dítěti (je mu zajišťovaná potřebná pomoc) v dětském domově - v návaznosti na ustanovení § 21 odst. 2 písm. d) a § 85 odst. 1 Odůvodnění: Dětské domovy, v nichž jsou umístěny děti se zdravotním postižením, a tyto domovy jim zajišťují pomoc a péči v potřebném rozsahu, nemají dle právního předpisu nárok na úhradu za tuto péči stejně, jako např. domovy pro 59
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
osoby se zdravotním postižením, ve kterých je zajišťována péče dětem se zdravotním postižením (dle § 48 zákona). Vzniká mu povinnost (§ 21 odst. 2) jako příjemci příspěvku tento využívat na zajištění potřebné pomoci, ale ani zákon 108/2006 Sb., ani zákon 109/2002 Sb., nezakládá zákonný nárok na jeho přijímání (na základě rozhodnutí nebo analogicky dle § 74 odst. 4). Opakovaně bylo navrhováno, aby byla úhrada v pobytových zařízeních sociálních služeb snížena (dle § 73) jen po vyčerpání všech dostupných dalších zdrojů – např. na základě vyživovací povinnosti dle zákona o rodině.
Karlovarský kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
Karlovarský kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
Po konzultacích s některými poskytovateli sociálních služeb se domníváme, že by bylo vhodné „přesunout“ sociální službu raná péče z preventivních služeb do služeb sociální péče a umožnit těmto službám vyžadovat alespoň částečnou úhradu za poskytovanou péči z příspěvku na péči.
Čl. I bod 24
Navrhujeme v § 51 odst. 3 vyjasnit, co se rozumí pojmem „areál“. Nově doplněné ustanovení je značně problematické. Není jasné, zda se pod pojmem areál skrývá označení místa na stejné adrese, a jak tuto skutečnost posoudit při žádosti o registraci chráněného bydlení. Pokud např. někdo později ve stejném areálu, kde je poskytováno chráněné bydlení, začne poskytovat jinou pobytovou službu, mělo by dojít ke zrušení registrace chráněného bydlení, protože už nebude služba splňovat tuto podmínku, nebo by mělo dojít k registraci nové pobytové služby – v této otázce tak panují velké výkladové rozpory. Problém může rovněž vzniknout u transformovaných zařízení, kdy v jednom objektu jsou např. dvě domácnosti, jedna bude DOZP a druhá chráněné bydlení, ale toto už nepůjde zaregistrovat, jelikož by nebyla splněna podmínka, že chráněné bydlení nelze poskytovat v areálu jiné pobytové služby.
Kraj Vysočina
60
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností. Ustanovení bylo vypuštěno.
Předmětné ustanovení sice podporuje záměr zřizovat opravdu komunitní způsob poskytování služby, aby nedocházelo k soustředění osob s postižením na místě, ale určitě by taková podmínka měla být formulována jinak, popř. mít vazbu např. na počet osob atd. Nejasný je i význam přechodného ustanovení v čl. II. bodu 4; na jedné straně se hovoří o poskytování chráněného bydlení, což by spíš nasvědčovalo tomu, že je zde lhůta do konce roku 2014, během níž by se měli přizpůsobit všichni poskytovatelé služby chráněného bydlení, ale zároveň se zde hovoří o rozhodnutí o registraci, vydaném po dni 31. 12. 2014, kdy by se tedy zřejmě význam ustanovení vztahoval pouze na nově zaregistrované služby chráněné bydlení. Navrhujeme lépe specifikovat, zda rozhodnutím o registraci se rozumí rozhodnutí o změně registrace. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Kraj Vysočina
Čl. I bod 26
Navrhujeme v § 79 odst. 1 ponechat písmeno g) ve stávajícím znění. Dále navrhujeme v § 79 odst. 1 doplnit za písmeno g) nové písmeno h), které zní: „h) skutečnost, že žadatel nemá daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“. Pokud by o existenci nedoplatků stačilo čestné prohlášení, přestaly by jednak nedoplatky být podmínkou registrace (dosud se tato podmínka vykládala nepřímo přes náležitosti žádosti, přičemž bez doložení dokladu o neexistenci nedoplatků nebylo možné zaregistrovat) a jediným postihem by byla pouze sankce za případné uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení, pokud by toto vyšlo najevo. Dále by pak v případě nahrazení dokladů o neexistenci 61
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
nedoplatků čestným prohlášením došlo kromě celkového rozvolnění této podmínky k situaci, kdy žadatelům by se sice snížila administrativní zátěž, ale registračnímu orgánu by se situace značně ztížila. Čestné prohlášení je dle správního řádu pouze podpůrný důkaz, a to ještě značně problematický. Není pak jednoznačné, zda je povinností registračního orgánu si tyto skutečnosti povinně ještě ověřovat, žádný registr či databáze, do kterého by byl umožněn přístup, neexistuje a rovněž není jasné, zda zdravotní pojišťovny, OSSZ a FÚ by na žádost dotazujícím se správním orgánům vůbec tyto skutečnosti sdělily. Pokud by nedoplatky nebyly zakotveny jako podmínka registrace a pokud by o nich stačilo pouze čestné prohlášení, nemá dokládání čestného prohlášení příliš velký smysl. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Kraj Vysočina
Čl. I bod 29
Navrhujeme v § 81 odst. 2 do písm. d) doplnit rovněž formy poskytování. V programové aplikaci je to standardní náležitost rozhodnutí. Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Akceptováno.
Kraj Vysočina
Čl. I bod 30
Navrhujeme v § 82 odst. 2 vysvětlit účel tohoto omezení ve vztahu ke změnám rozhodnutí. Z § 82 odst. 2 plyne, že o změně registrace nově nemůže registrační orgán rozhodnout z vlastního podnětu. Tato skutečnost není plně v souladu se správním řádem, resp. je to zvláštní úprava. Pokud bude registrační orgán vědět, že nějaký poskytovatel neposkytuje služby v souladu s rozhodnutím, ale o změnu si nepožádá, nemůže dle navrhované právní úpravy zahájit rozhodnutí o změně registrace, ale pouze poskytovatele opakovaně pokutovat. Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Vysvětleno. Ustanovení § 82 odst. 2 bylo upřesněno.
62
Kraj Vysočina
Čl. I bod 32
Zůstává zachována lhůta min. 3 měsíců pro ukončení některé ze sociálních služeb. Na jednu stranu toto chápeme jako snahu chránit klienty služby, nicméně upozorňujeme, že v praxi se již častěji vyskytují případy, kdy poskytovatel chce ukončit službu prakticky ze dne na den z důvodu nedostatku finančních prostředků (zejména se dozví, že na svoji službu neobdrží dotace). Za této situace registračnímu orgánu nezbývá nic jiného, než nutit poskytovatele službu ještě alespoň tři měsíce od podání žádosti o zrušení registrace poskytovat nebo mu uložit pokutu, že neposkytuje službu v souladu s rozhodnutím o registraci, což se jeví jako nepřiměřeně tvrdé. Navrhujeme proto zvážit možnost zmírnění právní úpravy ve výše uvedeném smyslu (např. když klienti stávající klienti s ukončením souhlasí, je zajištěn náhradní poskytovatel apod.). Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Návrh bude zvážit v rámci koncepčních úprav sociálních služeb.
Kraj Vysočina
Čl. I bod 40
Vysvětleno. Ustanovení § 85 bylo upraveno.
Kraj Vysočina
Čl. I bod 40
Navrhujeme vyjasnit účel nově doplňovaného § 85 odst. 8 a souvisejících sankcí. Není jasné, proč je tato problematika zařazena do oddílu registr poskytovatelů sociálních služeb, proč by tyto údaje měl registrační úřad vyžadovat, k čemu by mu mohly být a jak by s nimi měl dále pracovat. Podotýkáme, že se toto ustanovení nevztahuje (alespoň zde žádný vztah není naznačený) k problematice kontrol plnění podmínek registrace ani kontrol správnosti a úplnosti údajů sdělovaných dle § 85 odst. 5. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Navrhujeme do § 85 doplnit, že správnost a úplnost těchto údajů si kontroluje příslušná krajská pobočka Úřadu práce sama. Pokud mají být údaje o užití opatření omezujících pohyb osob hlášeny prostřednictvím elektronického systému způsobem a ve lhůtách dle § 85 odst. 5 (tzn. v rámci jednoho systému 63
Vysvětleno. Ustanovení § 85 bylo upraveno
vykazování), navrhujeme výslovně doplnit, že správnost a úplnost těchto údajů si kontroluje příslušná krajská pobočka Úřadu práce sama Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Kraj Vysočina
Čl. I bod 46
Navrhujeme v § 91 odst. 2 písm. e) doplnit namísto slov „, včetně vyúčtování“ slova „včetně způsobu vyúčtování“. Navržené znění předmětného ustanovení je krajně zavádějící. Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Akceptováno.
Kraj Vysočina
Čl. I bod 53
Od připomínky bylo po vysvětlení ustoupeno.
Kraj Vysočina
Čl. I bod 60 až 62
Navrhujeme do § 98 doplnit, že krajská pobočka Úřadu práce je krajskému úřadu (zde může být ještě předmětem diskuze jakému, zda příslušnému k registraci, nebo tomu, v jehož územním obvodu je služba poskytována) povinna na vyžádání zasílat kopie inspekčních zpráv (protokolů o kontrole). Do registru v elektronické podobě se zadává pouze informace o provedené inspekci. Inspekční zpráva již nebude součástí registračního spisu / registru v listinné podobě. Zaměstnanec kraje může být sice zařazen do inspekčního týmu, nicméně problematika předávání výsledných protokolů kraje není dosud dořešena. Konkrétní výsledky inspekce přitom mají relevanci jak pro registrační orgán, tak zejména pro plánovače a financování sociálních služeb. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Ve vazbě na § 108 odst. 4 navrhujeme jednoznačně zakotvit, do čí působnosti uvedené jednotlivé delikty spadají. Důvodem připomínky je skutečnost, že v praxi toto ustanovení působí komplikace. Tuto připomínku považujeme za zásadní.
64
Akceptováno. Bylo upřesněno v § 108 odst. 4.
Kraj Vysočina
Čl. I bod 61 a 62
Kraj Vysočina již v minulosti k § 107 uplatnil následující stanovisko, které nadále platí: Co se týče vyjádření pokuty pro nedodržení oznamovací povinnosti, s jejím zavedením souhlasíme, protože bez hrozby sankce je plnění oznamovací povinnosti spíše na dobrovolnosti poskytovatelů a nemá pro ně pak příliš velkou váhu, maximálně při kontrole plnění registračních podmínek začnou přikyvovat, že je třeba tomu věnovat zvýšenou pozornost. I výše pokuty do 10 tis. Kč nám přijde rozumná. K diskutované záležitosti nutnosti jejího ukládání (vyjádřené buď slovy „se uloží“ nebo naopak „se může uložit“) jsme toho názoru, že možnost (tedy nikoliv povinnost) jejího ukládání na základě správního uvážení registrujícího orgánu by předešla případům, kdy bychom se museli zabývat i případy např. jednodenního překročení lhůty apod., což by značně a zbytečně zahlcovalo naši agendu. Pokud by však z pohledu MPSV bylo nutné zachovat povinnost pokutu uložit za všechny typy deliktů, navrhujeme tedy dopracovat ustanovení, která by umožňovala poskytovatele za splnění určitých podmínek nepostihnout či upustit od uložení sankce. Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Vysvětleno. Formulace je v souladu se zásadami správního trestání.
Kraj Vysočina
Čl. I Nad rámec návrhu
Navrhujeme alespoň rámcově řešit problematiku vratek úhrad. Dosud platilo pravidlo, že co neupravuje zákon či vyhláška, je věcí smluvního vztahu mezi klientem a poskytovatelem (včetně stanovení pravidel výpočtu vratek za jednotlivé části úhrady, tedy úhrady za ubytování, stravu a za péči). Do této záležitosti však zejména v záležitosti vratek úhrady za péči vstoupil ombudsman, na kterého se nyní odkazuje i krajská pobočka úřadu v rámci výkonu inspekcí kvality, a především poskytovatelé pobytových služeb jsou tak v nejistém postavení ohledně této problematiky. Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
65
Kraj Vysočina
Čl. I Nad rámec návrhu
Kraj Vysočina
Čl. II bod 2
Navrhujeme doplnit lhůtu, do kdy si mají dotčené subjekty změnit právní formu. U podobných transformačních procesů je spíše pravidlem, že se dá nějaká lhůta, do jejíhož uplynutí si dotčení musejí přizpůsobit právní formu. Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Moravskoslezský kraj
Čl. I bod 2
Navrhovanou větu „Sociální služby jsou financovány z více zdrojů.“ doporučujeme spíše než do § 2 zákona doplnit do ustanovení týkajících se financování sociálních služeb - § 101 a násl. zákona o sociálních službách.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Připomínka k § 85 odst. 2 a 3 (nad rámec novely): Navrhujeme zrušit institut registru v listinné podobě pro nadbytečnost. Na úseku registrací jsou vedeny pouze správní spisy k jednotlivým poskytovatelům, žádný další oddělený registr poskytovatelů, kam by byly rovněž v originále zakládány doklady korespondující s § 85 odst. 3 zákona není veden. MPSV se k této problematice nikdy nevyjádřilo, ani nenaznačilo, že by mělo být postupováno odlišně. Zároveň správní spisy za registr v listinné podobě rozhodně označit nelze, protože obsahují doklady, které překračují rozsah § 85 odst. 3 a které nelze označit za veřejné (zejména doklady, které obsahují osobní údaje). Pokud by tedy opravdu někdo chtěl nahlédnout do registru v listinné podobě, museli by mu být ad hoc zpřístupněny příslušné doklady z registračního spisu, což je značně nepraktické. Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Odůvodnění: Z hlediska systematiky zákona se nám nezdá vhodné, aby 66
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
ustanovení o financování sociálních služeb bylo v § 2, který se věnuje především účelu a zaměření poskytování sociálních služeb. Zároveň se domníváme, že vícezdrojové financování by mělo být rozvedeno také na participaci členů rodiny v případě neschopnosti klienta pokrýt náklady na sociální službu ve vazbě na zákon o rodině. Moravskoslezský kraj
Čl. I bod 24
Zásadní připomínka. Pojem „areál“ navrhujeme nahradit vhodnějším pojmem.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: Souhlasíme s tím, že je nutné poskytovat sociální službu chráněné bydlení v běžné komunitě, ale domníváme se, že v praxi může činit výkladové problémy, co přesně se rozumí areálem pobytové sociální služby. V tomto ohledu by bylo vhodné ustanovení upřesnit v tom smyslu, že tato sociální služba nesmí být poskytována v bezprostřední blízkosti jiné pobytové sociální služby, apod. Zásadní připomínka. Moravskoslezský kraj
Čl. I bod 31
Navrhujeme vypustit slovo „opakovaně“.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: Sankce za porušení povinnosti by měla nastoupit ihned - je zde prostor pro spekulace ze strany poskytovatelů sociálních služeb v tom smyslu, že nebudou vědomě plnit uložená opatření, neboť jim nebude zpočátku hrozit žádná sankce; navíc v případě použití tohoto výrazu není zcela zřejmé, kdy přesně je možno nesplnění postihnout. Moravskoslezský kraj
Čl. I bod 55
Zásadní připomínka. Navrhujeme odstavec 4 v § 98 ponechat. Odůvodnění: Domníváme se, že navrhovaná úprava by mohla zakládat střet 67
Vysvětleno. Podle zákona o kontrole může kontrolovaná osoba uplatnit námitku podjatosti.
zájmů u členů inspekčních týmů, takovéto řešení podjatosti je dle našeho mínění naprosto nedostatečné. Navíc zrušení by bylo v rozporu s Etickým kodexem inspektorů. Moravskoslezský kraj
Čl. I Na rámec návrhu
Zásadní připomínka. Navrhujeme odložit účinnost tohoto ustanovení k 1. 1. 2016. Odůvodnění: Přestože souhlasíme s tím, aby kraj převzal rozhodování o poskytování finančních prostředků z dotace poskytovatelům sociálních služeb, jsme toho názoru, že v současné době, resp. k 1. 1. 2014, nebude tento systém ze strany státu dostatečně připraven. V tomto ohledu zejména chybí prováděcí právní předpis, který by stanovil bližší podmínky pro poskytování dotací a jehož přijetí předpokládá sám zákon o sociálních službách. Zároveň požadujeme garanci státu, že poskytne dostatečné finanční prostředky na krytí poskytovaných sociálních služeb v tom smyslu, že dojde k alokování určité částky ze státního rozpočtu ve vztahu k poskytování sociálních služeb. Vzhledem k tomu, že tyto podmínky nejsou v této době zajištěny, domníváme se, že pro kvalitní fungování nového systému poskytování dotací dle § 101a bude mnohem vhodnější odložit účinnost tohoto ustanovení o dva roky tak, aby byl poskytnut dostatečný prostor pro nastavení jednoznačných mechanismů a principů tohoto dotačního řízení. Touto problematikou se pravidelně zabývá také Sociální komise Asociace krajů České republiky, kdy její doporučení je rovněž odložit účinnost tohoto ustanovení. Zmíněná komise se touto situací bude opětovně zabývat na svém zasedání ve dnech 23. 4. až 24. 4. 2013. Zásadní připomínka.
68
Akceptováno částečně. Účinnost § 101a byla posunuta k 1.7. 2014.
Moravskoslezský kraj
Čl. I Na rámec návrhu
K § 20 odst. 3 Navrhujeme, aby zvláštním příjemcem mohla být ustanovena rovněž právnická osoba.
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Odůvodnění: S ohledem na stávající praxi, kdy je zvláštním příjemcem ustanovována v řadě případů fyzická osoba - sociální pracovník jako zaměstnanec obce či zařízení sociálních služeb, jsme toho názoru, že by s ohledem na výkon této funkce např. ve vztahu k odpovědnosti, apod., byla navrhovaná právní úprava, kterou nacházíme obdobně v případě opatrovnictví či jiných dávkových systémů, vhodnější Moravskoslezský kraj
Čl. I Na rámec návrhu
K § 43 Sociální službu podpora samostatného bydlení doporučujeme přeřadit do služeb sociální prevence.
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Odůvodnění: Primárním cílem této služby je posunout člověka dále do běžného života, což odpovídá více charakteru služby sociální prevence než služby sociální péče, jejímž cílem je o osobu spíše pečovat. Moravskoslezský kraj
Čl. I Na rámec návrhu
K § 71 odst. 1 Navrhujeme do zákona zakomponovat, že úhrady za sociální služby jsou úhradami dle zvláštních předpisů ve smyslu § 109 odst. 3 písm. d) zákoníku práce. Odůvodnění: V praxi dochází k výkladovým nejasnostem, pokud jde o problematiku zahrnutí úhrad uživatelů za sociální služby do úhrad dle § 109 zákoníku práce. Přestože Ministerstvo práce a sociálních věcí zastává tento názor, není pro něj dle našeho mínění zákonný podklad. Obdobný postup navrhujeme také ve vztahu k ustanovení § 36, které se týká úhrad za zdravotní péči, 69
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Moravskoslezský kraj
Čl. I Na rámec návrhu
kdy ovšem opět není uvedeno, že se jedná o úhrady dle zvláštních předpisů ve smyslu § 109 odst. 3 písm. d) zákoníku práce. K § 79 k odst. 5 Navrhujeme doplnit písmeno i) s textem přibližně tohoto znění: „doklady, z nichž je zřejmé, že užívané prostory pro výkon předpokládané sociální služby splňují prostorové, hygienické a další podmínky pro výkon sociální služby; podmínky pro výkon sociální služby stanoví prováděcí právní předpis, pokud nevyplývají ze zvláštních zákonů“. Odůvodnění: Dosud není právními předpisy vymezeno, jaké prostorové a provozní parametry mají být splněny pro zajištění výkonu sociálních služeb, a to zejména u pobytových sociálních služeb (např. stanovení obytné plochy v m2 na jednu osobu, rozsah bezbariérovosti, nejnutnější vybavení, hygienické požadavky, apod.). Nelze analogicky použít parametry pro zajištění zdravotnických služeb, jelikož se jedná o rozdílný účel užívání; ve zdravotnickém zařízení pacienti pobývají po dobu léčby, tj. omezenou dobu, kdežto zařízení sociálních služeb osoba využívá dlouhodobě a jde o pobyt srovnatelný s domácím prostředím. Nelze užívat ani parametry pro běžné prostory tak, jak jsou vymezovány stavebními předpisy pro běžnou populaci, neboť u zdravotně postižených osob nejde o „běžnou“ populaci, a proto je nezbytné nastavit speciální pravidla pro velikost a vybavení prostor pro výkon sociálních služeb. Dále navrhujeme do tohoto ustanovení doplnit, aby další podmínkou pro udělení registrace bylo i doložení potřebnosti vzniku nové služby či nové kapacity ze strany obce či kraje včetně pokrytí provozních nákladů, a to ve vazbě na střednědobý plán obce i kraje.
70
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Odůvodnění: Jedná se o úpravu ve vazbě na změnu navrhovanou v další připomínce. Tyto změny by pak spolu měly vést k tomu, že služby, které budou vznikat a poskytovatelé na ně budou žádat finanční prostředky z veřejných rozpočtů, budou mít jasně definovaného zadavatele včetně např. jeho finanční participace, apod. Moravskoslezský kraj
Čl. I Nad rámec návrhu
K § 94 písm. d) Navrhujeme, aby příslušné obce měly povinnost zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s danými subjekty.
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Odůvodnění: V rámci účelného plánování sociálních služeb je nutné, aby samy obce měly výše uvedené za povinnost. Moravskoslezský kraj
Čl. III bod 11
V tomto ustanovení je uveden nesprávný odkaz na § 3 odst. 3, který ovšem v příslušném zákoně chybí. Navrhujeme uvést správný odkaz, kdy zřejmě má jít o ustanovení § 35 odst. 3.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Zásadní připomínka. Sdružení zdravotně postižených v ČR
Čl. I Obecně
Návrh novely zákona o sociálních službách (dále jen zákona) zcela mění základní princip zákona, který byl již od prvopočátku postaven na skutečnosti, že sociální služby mohou poskytovat státní i nestátní právnické osoby i osoby fyzické. Podmínkou poskytování jednotlivých sociálních služeb byla pouze jejich registrace vedená krajskými úřady v registru poskytovatelů sociálních služeb. Znemožnění poskytování sociálních služeb spolkům nemá oporu v novém občanském zákoníku, který v ust. § 217 jasně uvádí, že hlavní činností spolku může být uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti. 71
Akceptováno. Ustanovení týkající se spolků bylo vypuštěno.
Většina spolků pracujících v oblasti zdravotně postižených občanů a jejich rodin již desítky let (dávno před přijetím zákona o sociálních službách) poskytuje sociální služby těmto občanům a jejich rodinám. Nikdy nebyly tyto služby vázány pouze na členy spolku, nýbrž na všechny osoby s určitým typem a rozsahem postižení a jejich rodiny, které měly o poskytnutí služeb zájem. Uvedenou skutečnost podporuje i stanovisko Ministerstva spravedlnosti, které v příloze přikládáme. Zákaz poskytování sociálních služeb spolky považujeme za zcela bezprecedentní porušení práv, které spolky měly již za první republiky, či za Rakouska-Uherska a která také plně využívaly. Mnohé sociální služby nelze vůbec oddělit od spolkové činnosti, protože se s ní prolínají (např. sociální poradenství, sociální rehabilitace, předčitatelské služby, odlehčovací služby). Za stejně nepřípustné považujeme vypuštění odborného sociálního poradenství ze seznamu základních činností při poskytování sociálních služeb. Každý druh zdravotního postižení má svá specifika, jejichž znalost pomáhá handicap minimalizovat a zvyšovat tak kvalitu života zdravotně postiženého jedince. Ať již se jedná o jednotlivé formy rehabilitace, o využívání vhodných speciálních pomůcek, nebo o informace týkající se možností nejrůznějších služeb či dávek, vždy získá osoba se zdravotním postižením v rámci odborného sociálního poradenství důležité informace, které jí pomohou zvládat své postižení, aktivně žít a případně i získat vhodné pracovní uplatnění. Odborné sociální poradenství nemohou poskytovat úřednice poboček úřadů práce, ani sociálních útvarů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, protože specifika jednotlivých druhů zdravotního postižení je příliš široká, aby ji mohl zvládnout jeden úředník. Velmi kvalitní odborné sociální poradenství opět již řadu let poskytují jednotlivé spolky (poradenská centra pro sluchově postižené, tyfloservisy pro 72
zrakově postižené, poradenská centra pro rodiče a přátele mentálně postižených osob, sociálně právní poradenství pro osoby s jednotlivými druhy zdravotního postižení, poradenství z oblasti vzdělávání a přípravy pro povolání pro zdravotně postižené děti, mládež a jejich rodiny, poradny specializované na výběr vhodných typů speciálních pomůcek a odstraňování barier atp.). Vyřazením odborného sociálního poradenství ze seznamu základních činností při poskytování sociálních služeb a tím také zamezení úhrady za jeho činnost by se radikálně zhoršilo postavení všech těžce zdravotně postižených osob v naší republice, což je mimo jiné v příkrém rozporu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, kterou Česká republika ratifikovala. Zásadní připomínka. Sdružení zdravotně postižených v ČR
Čl. I bod 4
Vypustit slova „s výjimkou spolků“ Odůvodnění viz připomínky obecné Zásadní připomínka.
Sdružení zdravotně postižených v ČR
Čl. I bod 16
Toto ustanovení staví žadatele o příspěvek na péči do situace, kdy se nemůže bránit proti jakkoliv dlouhému přerušení řízení. Je třeba stanovit maximální délku lhůty pro přerušení řízení. Zásadní připomínka.
Vysvětleno.
Sdružení zdravotně postižených v ČR
Čl. I bod 20
Ponechat v původním znění Odůvodnění viz připomínky obecné Zásadní připomínka.
Vysvětleno.
Sdružení zdravotně postižených v ČR
Čl. I bod 21
Ponechat v původním znění Odůvodnění viz připomínky obecné Zásadní připomínka.
Vysvětleno.
73
Akceptováno.
Sdružení zdravotně postižených v ČR
Čl. I bod 24
Tento odstavec doporučujme vypustit
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění Pokud jsou v areálech jiných pobytových služeb vhodné podmínky pro zřízení chráněného bydlení (např. možnost dodávky stravy, zajištění úklidu, využití vybavených prostor pro rehabilitaci či práci v dílnách), nevidíme důvod k zákazu poskytování chráněného bydlení. Zajištění života obyvatel chráněného bydlení v běžné komunitě je úkolem pro poskytovatele chráněného bydlení bez ohledu na to, kde se chráněné bydlení nachází. Zásadní připomínka. Sdružení zdravotně postižených v ČR
Čl. III Obecně
Opakovaně jsme upozorňovali, že pro posuzování možnosti získat průkazy TP, ZTP a ZTP/P není možné využívat systém posuzování odkázanosti na pomoc jiné osoby podle zákona o sociálních službách. Jak mobilita, tak i orientace jsou v tomto zákonu stanoveny tak přísně, že většina současných držitelů uvedených průkazů již na ně nedosáhne a noví žadatelé ve velké většině podmínky nesplní. Přitom využívání průkazů TP, ZTP a ZTP/P bylo po celou dobu jejich existence vázáno na alespoň částečné odstranění znevýhodnění osob, které mají z titulu zdravotního postižení sníženou mobilitu či orientaci. Finanční zvýhodnění držitelů průkazů ZTP a ZTP/P ve veřejné hromadné dopravě, možnost zřízení parkovacího místa před bydlištěm, možnost využívání vyhrazených parkovacích míst na veřejných parkovištích, před veřejnými budovami, v areálech nemocnic, možnost dojíždět do zaměstnání, k lékaři, na nákupy atd. je pro mnoho zdravotně postižených osob základní podmínkou jejich samostatného života. Velká většina držitelů průkazů TP a ZTP nikdy nežádala o přiznání příspěvku na péči, protože díky výhodám vyplývajícím z těchto průkazů nebyli odkázání na pomoc jiné osoby při základních životních úkonech. Odebráním těchto výhod se podstatně zhorší kvalita jejich života, sníží se jejich samostatnost a v mnoha případech zanikne možnost 74
Vysvětleno. Bude řešeno samostatným návrhem zákona.
zaměstnání. Jsme přesvědčeni, že stát, který má mimo jiné zajišťovat vhodné podmínky života pro zdravotně postižené osoby, nemůže připustit tak brutální zhoršení kvality jejich života. Rozhodně se tím neušetří prostředky ze státního rozpočtu, protože okamžitě naroste počet žádostí o příspěvek na péči, o přiznání invalidního důchodu, o podporu v nezaměstnanosti, příspěvek na bydlení atd. Žádáme, aby v rámci novelizace výše uvedeného zákona bylo navráceno posuzování nároku na některý typ průkazu podle typu a rozsahu postižení žadatele bez jakékoli návaznosti na zákon o sociálních službách. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. I bod 4
Zásadní připomínka. Zásadně nesouhlasíme s doplněním § 6. Odůvodnění: Uvedený návrh je diskriminační. Vylučuje s poskytování sociálních služeb spolky, včetně spolků osob se zdravotním postižením, které jsou již ze své povahy na poskytování některých sociálních služeb bezprostředně zainteresovány. Domníváme se, že navržené ustanovení je pravděpodobně v rozporu s Ústavou. Pokud má dojít k omezování činností spolků, pak by na této věci měl být nějaký pádný společenský zájem. Pokud sociální služby může poskytovat libovolná právnická osoba včetně družstva, s.r.o. a a.s., dále fyzické osoby a jiné, pak není zřejmé, z jakého důvodu by z poskytování sociálních služeb měly být vyjmuty spolky. MPSV ČR se v důvodové zprávě odvolává na nově přijatý občanský zákoník. Ten však ve svých ustanoveních nemá ustanovení, které by bránilo spolkům poskytovat sociální služby. § 217 občanského zákoníku uvádí: odst. 1 „Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost 75
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. I bod 10
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. I bod 13
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. I bod 16
hlavní činností spolku být nemůže.“ Odst. 2 uvádí „Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku.“ Odst. 3 uvádí „ Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost, včetně správy spolku.“ Z výše uvedeného textu je zřejmé, že spolek může ve vedlejší činnosti provádět hospodářskou činnost, to zvláště je-li tato činnost v podpoře hlavní činnosti spolku. Z toho je zřejmé, že spolky, které obhajují zájmy osob se zdravotním postižením, právě poskytováním sociálních služeb mohou lépe naplňovat svoji hlavní činnost. Zásadní připomínka. Bod 10 se vypouští – souvislost s bodem 13. Odůvodnění: Jedná se o návětí hlavy 6, a vzhledem k tomu, že nesouhlasíme s vložením § 21b, je nutné vypustit i rozšíření návětí. Zásadní připomínka. Bod 13 se vypouští. Odůvodnění: NRZP ČR nesouhlasí se zařazením § 21b, neboť neúměrně rozšiřuje informace o žadatelích příspěvku. Podle § 12 je oprávněná osoba povinna prokázat výši příjmů, které je jediným kritériem pro zvýšení příspěvku na péči z důvodu nízkých příjmů. Návrh na zařazení § 21b implikuje zkušenosti z minulé doby, kdy jednotliví občané a státní instituce slídili po informacích o ostatních lidech. Současně toto ustanovení implikuje jako by každý žadatel byl potencionální podvodník. Zásadní připomínka. Požadujeme upravit znění § 26, a to takto: „ § 26, odst. 1 zní: Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku po dobu, po kterou okresní správa sociálního zabezpečení posuzuje stupeň závislosti osoby, nejdéle však na 60 dní. Odst. 2 zní: Krajská pobočka Úřadu práce zastaví řízení o 76
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno
Vysvětleno. Lhůty pro vydání posudku jsou stanoveny zákonem č. 582/1991 Sb.
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. I bod 51
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. I bod 52
příspěvku, jestliže žadatel o příspěvek zemře před provedením sociálního šetření podle § 25, odst. 1.“ Odůvodnění: Současné znění písmene b) odst. 1 § 26 pozastavuje řízení o příspěvku v průběhu poskytování zdravotní péče při hospitalizaci, pokud nebylo do dne přijetí osoby k hospitalizaci provedeno sociální šetření. Tímto ustanovením jsou poškozeni žadatelé o příspěvek, kteří mají dle současné lékařské vědy definován dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav. Tito žadatelé o příspěvek často přecházejí z akutního lůžka zdravotní péče přímo do následné péče. Z toho důvodu nemůže být provedeno sociální šetření a tím ani ukončeno jednání o příspěvku. Tito lidé se po návratu do svého bydliště ocitají v neřešitelné situaci. Je nutné tudíž zajistit, aby administrativní systém dokázal zajistit, že občan po propuštění z nemocničního léčení do svého bydliště, bude mít zajištěny dávky na nákup sociálních služeb. Zásadní připomínka. Bod 51 se vypouští. Odůvodnění: NRZP ČR nesouhlasí s vypuštěním písmene b) v § 96. Toto ustanovení váže jak na povinnosti krajů, tak také počítá s účastí zástupců poskytovatelů služeb. Zásadní připomínka. Bod 52 se vypouští. Odůvodnění: NRZP ČR trvá na zachování původního znění § 97 odst. 4. Novela zákona navrhuje po proběhlé inspekci sociálních služeb převést povinnost informovat o výsledku inspekce. Nově má být klient informován pouze v případě, kdy bylo uloženo opatření za zjištěný nedostatek, tj. došlo k zvlášť závažnému porušení poskytovatele. Nově má klienta informovat právě poskytovatel sociálních služeb, nikoli členové inspekčního týmu. Návrh novely má snížit administrativní zatížení inspektorů. V praxi však jde o případy, kdy podnět k inspekci dává právě klient, který se cítí jednáním poskytovatele poškozený. Považujeme za správné, aby byla zachována cesta informování klienta ze strany inspekce sociálních služeb, nikoli 77
Ustanovení bylo vypuštěno
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. I Nad rámec návrhu
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. I Nad rámec návrhu
ze strany prošetřovaného poskytovatele. Pokud by navrhovatel trval na změně § 97 odstavce 4, navrhujeme, aby měla inspekce sociální služeb povinnost do 7 pracovních dnů zkontrolovat, zda byl klient a jakým způsobem informován o zjištěných nedostatcích (ne pouze v případě, kdy bylo poskytovateli uloženo opatření za zjištěný nedostatek – tj. došlo k zvlášť závažnému porušení poskytovatele). Zásadní připomínka. Zařazuje se nový bod 7a tohoto znění: „V § 18 odst. 2 se slova „měně prostřednictvím karty sociálních systémů 53), a to využitím platební funkce karty nebo“ se vypouští. Odůvodnění: NRZP ČR dlouhodobě usiluje o zrušení karty sociálních systémů, a tudíž navrhujeme, aby z toho zákona byla karta sociálních systémů vypuštěna. Zásadní připomínka. Zařazuje se nové znění § 8 až § 10, tohoto znění: „§ 8 Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 4 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a
78
Vysvětleno. Bude řešeno v samostatném návrhu zákona.
Vysvětleno. Předmětem novely nejsou zásadní koncepční změny.
soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. §9 (1) Při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: a) příprava stravy, b) podávání, porcování stravy, c) přijímání stravy, dodržování pitného režimu, d) mytí těla, e) koupání nebo sprchování, f) péče o ústa, vlasy, nehty, holení, g) výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, h) vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, i) sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě, j) stání, schopnost vydržet stát, k) přemisťování předmětů denní potřeby, l) chůze po rovině, m) chůze po schodech nahoru a dolů, n) výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení, o) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání, p) orientace v přirozeném prostředí, q) provedení si jednoduchého ošetření, r) dodržování léčebného režimu. (2) Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: a) komunikace slovní, písemná, neverbální, b) orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí, c) nakládání s penězi nebo jinými cennostmi, d) obstarávání osobních záležitostí, e) uspořádání času, plánování života, f) zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, g) obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování), h) vaření, ohřívání jednoduchého jídla, i) mytí nádobí, j) běžný úklid v domácnosti, k) péče o prádlo, l) přepírání drobného prádla, m) péče o lůžko,
79
n) obsluha běžných domácích spotřebičů, o) manipulace s kohouty a vypínači, p) manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří, q) udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady, r) další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti. (3) Při hodnocení úkonů pro účely stanovení stupně závislosti podle § 8 se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat jednotlivé úkony podle odstavců 1 a 2. (4) Při hodnocení úkonů pro účely stanovení stupně závislosti podle § 8 se úkony podle odstavců 1 a 2 sčítají. Při hodnocení úkonů podle odstavců 1 a 2 se úkony uvedené v jednotlivých písmenech považují za jeden úkon. Pokud je osoba schopna zvládnout některý z úkonů uvedených v odstavcích 1 a 2 jen částečně, považuje se takový úkon pro účely hodnocení za úkon, který není schopna zvládnout. (5) Bližší vymezení úkonů uvedených v odstavcích 1 a 2 a způsob jejich hodnocení je stanoven v příloze zákona. 1b) v § 3, § 7, § 10, § 25 a § 29 se slova „základních životních potřeb“ nahrazují slovy „úkonů péče o vlastní osobu“ a „úkonů soběstačnosti“. § 10 (1) U osoby do 18 let věku se při posuzování potřeby pomoci a dohledu podle § 9 pro účely stanovení stupně závislosti porovnává rozsah, intenzita a náročnost pomoci a dohledu, kterou je třeba věnovat posuzované osobě, s pomocí a dohledem, který je poskytován zdravé fyzické osobě téhož věku. Při stanovení stupně závislosti u osoby do 18 let věku se nepřihlíží k pomoci a dohledu při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, které vyplývají z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. (2) Osoba do 18 let věku se považuje za neschopnou zvládat úkony uvedené v § 9 odst. 1 písm. a), q) a r), jestliže z důvodu zdravotního postižení potřebuje při těchto úkonech mimořádnou pomoc, a to i v případech, kdy se u těchto úkonů nepřihlíží k pomoci a dohledu z důvodu věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. Mimořádnou pomocí se rozumí pomoc, která rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje pomoc poskytovanou osobě téhož věku.“
80
Odůvodnění: Od 1. ledna 2012 vstoupila v účinnost novela zákona, která zásadním způsobem změnila způsob posuzování nároku na příspěvek na péči. NRZP ČR má mnoho podkladů o tom, že tento nový způsob posuzování míry závislosti podle deseti životních situací funguje velmi špatně. Z tohoto důvodu navrhujeme vrátit se k posuzování míry závislosti podle kritérií, která platila do 31. 12. 2011. Předejde se tím mnoha nespravedlnostem. Dovolujeme si ještě upozornit, že tvrzení MPSV ČR, že posuzování míry závislosti se děje podle mezinárodní klasifikace funkcí, nemůže být pravdivé. Posudkoví lékaři posuzují míru závislosti pouze podle lékařských dokumentů, téměř si nezvou klienty k pohovorům. V těchto lékařských zprávách nemůže být hodnocení pacientů podle Mezinárodní klasifikace funkcí, neboť přijetím zákona č. 66/2013 Sb., kterým bylo vypuštěno písmeno f) § 53 již lékaři nemají za povinnost hodnotit pacienty podle Mezinárodní klasifikace funkcí, schopností, disability a zdraví. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. I Nad rámec návrhu
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. I Nad rámec návrhu
Zásadní připomínka. § 101 odst. 8 (8) číslovka 2013 se nahrazuje číslovkou 2016 Odůvodnění: Od 1. ledna 2014 by mělo přejít financování sociálních služeb plně do kompetence krajů. Vzhledem k tomu, že celý systém není připraven na tuto změnu, dosud není schváleno nařízení vlády, které by stanovilo základní parametry pro kraje při financování sociálních služeb, navrhuje se odložit přechod financování sociálních služeb na kraje od 1. ledna 2017. Vytvoří se prostor pro případnou systémovou změnu ve financování sociálních služeb. Zásadní připomínka Zařazuje se příloha k zákonu ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI Odůvodnění: Navrhované změny reagují na přímo tragické 81
Akceptováno částečně. Účinnost § 101a je posunuta k 1. 7. 2014.
Vysvětleno. Předmětem novely nejsou zásadní koncepční změny.
důsledky změny posuzování pro účely příspěvku na péči. Jako jediné racionální východisko se jeví návrat k předchozí právní úpravě. Zásadní připomínka Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. III bod 3
Bod 3 se vypouští Odůvodnění: Jde o nepřijatelné rozšíření postupů z oblasti sociálních služeb na oblast, kde jsou neuplatnitelné (příspěvek na pomůcky, příspěvek na zakoupení motorového vozidla) Zásadní připomínka
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. III bod 7
Bod 7 se vypouští. Odůvodnění: Jde o nepřijatelné rozšíření postupů z oblasti sociálních služeb na oblast, kde jsou neuplatnitelné (příspěvek na pomůcky, příspěvek na zakoupení motorového vozidla) Zásadní připomínka
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. III bod 9
Bod 9 se vypouští Zásadní připomínka
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Čl. III bod 13
K bodu 13. V příloze zákona v části I bodu 1 písm. i) zní: „i) i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně“ Zásadní připomínka
Akceptováno.
Čl. III Nad rámec návrhu
Zásadní připomínka k § 6 odstavec 1 § 6 odstavec 1 zní: §6 Nárok na příspěvek na mobilitu (1) Nárok na příspěvek na mobilitu má osoba starší 1 roku, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P a nejsou jí poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách7) v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče.
Vysvětleno. Předmětem novely nejsou zásadní koncepční změny.
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
82
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. III Nad rámec návrhu
Zásadní připomínka k § 9 odst. 2 § 9 odstavec 2 zní: (1) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí uvedenou v příloze č. 3 anebo střední, těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.
Vysvětleno. Předmětem novely nejsou zásadní koncepční změny.
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. III Nad rámec návrhu
Zásadní připomínka k § 9 Zařazuje se nový odstavec 13 tohoto znění : „ (13)Osobě, které byl přiznán příspěvek na pořízení vodícího psa náleží příspěvek na veterinární péči a krmivo ve výši 800 Kč měsíčně.“
Vysvětleno. Předmětem novely nejsou zásadní koncepční změny.
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. III Nad rámec návrhu
Zásadní připomínka k § 34 (1) Osobám, se zdravotním postižením uvedeném v příloze č. 2 se přiznává průkaz osoby s těžkým zdravotním postižením (průkaz TP) nebo průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením (průkaz ZTP) anebo průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením s potřebou průvodce (průkaz ZTP/P). (2) Průkaz osoby se zdravotním postižením uvedený v odstavci 1 náleží též osobě starší 1 roku, (3) Průkaz TP náleží osobám, jejichž postižení je uvedeno v příloze č. 2. jako bod 1 (4) Průkaz ZTP náleží osobám, jejichž postižení je uvedeno v příloze č. 2. bod 2 (5) Průkaz ZTP/P náleží osobám, jejichž postižení je uvedeno v příloze č. 2. bod 3 (6) Oprávněná osoba má nárok na vydání pouze jednoho průkazu osoby se zdravotním postižením, a to průkazu, který označuje závažnější zdravotní postižení, popřípadě doplněné o symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou
Vysvětleno. Předmětem novely nejsou zásadní koncepční změny.
83
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Čl. III Nad rámec návrhu
nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé. Dosavadní příloha k zákonu se označuje jako příloha č. 1 a vkládají se přílohy č. 2 a 3: Příl.2 Zdravotní postižení odůvodňující přiznání průkazů osoby se zdravotním postižením Příl. 3 Zdravotní postižení odůvodňující poskytnutí příspěvků na zakoupení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému“.
Vysvětleno. Předmětem novely nejsou zásadní koncepční změny.
Odůvodnění: Navrhované změny reagují na přímo tragické důsledky změny posuzování pro účely přiznávání průkazů osob se zdravotním postižením a i pro osoby s amputací dolní končetiny ve stehně. Jako jediné racionální východisko se jeví návrat k předchozí právní úpravě. Zásadní připomínka. Unie zaměstnavatelských svazů
Čl. I bod 2
Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Unie zaměstnavatelských svazů
Čl. I bod 4
Návrh nového znění: Zachování původního znění § 2 odst. 2 a doplnění § 2 o odst. 3, který zní: „(3) „Sociální služby jsou financovány z více zdrojů. Druhy zdrojů, podmínky a rozsah financování sociálních služeb stanovuje prováděcí předpis.“ Zdůvodnění: Navrhované znění předpokládá povinnost státu stanovit poměr, pravidla a odpovědnosti za financování sociálních služeb, tj. nejen konstatování vícezdrojového financování, nýbrž i jasné stanovení jeho podmínek. Tato připomínka je zásadní. Návrh nového znění: Zachování původního znění § 6.
84
Ustanovení bylo vypuštěno.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno
Zdůvodnění: I v současné době existují případy, kdy je možné poskytovat sociální služby v právní formě občanského sdružení, resp. spolku. Pokud je hlavní činností spolku zájmová činnost, např. hájení zájmů a podporu rodičů s dětmi se zdravotním postižením, a vedlejší činností je pak poskytování sociální služby, pak jde i v současné době o akceptovatelnou praxi. Navržené ustanovení je pravděpodobně v rozporu s ústavou. Pokud zde existuje svoboda sdružování a pokud zákon nezakazuje spolkům některé účely (což nezakazuje), pak je zřejmé, že by nemělo nic překážet tomu, aby se spolek zabýval poskytováním sociálních služeb. Pokud někdo chce spolek omezovat, musí pro to být v demokratické společnosti přijatelný důvod. Když může sociální služby poskytovat kdokoliv, libovolná právnická osoba, včetně např. družstva, s.r.o., a.s., … a též libovolná fyzická osoba, pak je zřejmé, že neexistuje žádný veřejný zájem, který by odůvodňoval spojení s konkrétní právní formou. Nadto je zřejmé, že zájem na kvalitě služby a ochraně klientů se dosahuje mechanismem registrace - pokud spolek splní podmínky registrace, neexistuje žádný veřejný zájem, který by toto omezení odůvodňoval. Tato připomínka je zásadní.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Unie zaměstnavatelských svazů Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Čl. I bod 7
Návrh nového znění: Zachování původního znění § 13. Zdůvodnění: Navrhované znění by mělo negativní dopad na příjmy pobytových zařízení sociálních služeb. Dále by vedlo k ohrožení příjemců příspěvku na péči, kteří potřebují tuto nepojistnou dávku ode dne zhoršení zdravotního stavu a soběstačnosti k zajištění péče o svou osobu. Tato doba započíná od faktického zhoršení zdravotního stavu a snížení soběstačnost, resp. podání žádosti o příspěvek, a nikoliv až od počátku kalendářního čtvrtletí. Jedná se tedy o snahu snížení mandatorních výdajů 85
Vysvětleno.
státního rozpočtu na úkor uživatele sociální služby, resp. poskytovatelů sociálních služeb. Tato připomínka je zásadní. Unie zaměstnavatelských svazů
Čl. I bod 24
Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Ustanovení bylo vypuštěno.
Zdůvodnění: Pro naplnění zákona není jasná právní definice termínu areál. Tato připomínka je zásadní.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Unie zaměstnavatelských svazů
Návrh nového znění: Lepší formulace navrhovaného odstavce.
Čl. I bod 31
Návrh nového znění: Lepší specifikace navrhovaného odst. Zdůvodnění: Opatření podle § 98 odst. 8 zákona o sociálních službách, kterým Krajská pobočka úřadu práce ukládá poskytovatelům konkrétní povinnosti k odstranění nedostatků, zjištěných při inspekci poskytování sociálních služeb má charakter aktu orgánu veřejné moci, který je soudně přezkoumatelný žalobou podle hlavy páté občanského soudního řádu a tedy i soudně vymahatelný. Navrhovaná dikce novely § 82 odst. 3 písm. c) zákona je v rozporu s ústavním pořádkem ČR, neboť fakticky znamená omezení práva poskytovatelů sociálních služeb na soudní přezkum těchto opatření. Přijetí této novely by znamenalo, že by poskytovatelům mohla být zrušena registrace i v případech, kdy u soudu se svou žalobou na nezákonnost takového opatření (opakovaně) uspěly, nebo v případech, kdy soud ještě o takové žalobě pravomocně nerozhodl. V rozporu s ústavním pořádkem by ale bylo i odejmutí registrace v případech, kdy by ohledně těchto opatření dal obecný soud za pravdu Krajské pobočce úřadu práce, neboť by poskytovateli byla takto upírána možnost použít mimořádné opravné prostředky. Navrhovaná novela opatření podle § 98 odst. 8 zákona o sociálních službách 86
Ustanovení bylo vypuštěno.
předjímá „neomylnost“ v rozhodování inspekcí a činí tak z těchto opatření v evropském právu nepřípustný „feudální“ právní nástroj. Tato připomínka je zásadní. Unie zaměstnavatelských svazů
Čl. I bod 40
Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Unie zaměstnavatelských svazů Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Čl. I bod 46
Návrh nového znění: Nedoplnění odstavce 8.
Vysvětleno. Ustanovení § 85 bylo upraveno.
Zdůvodnění: Poskytovatelé sociálních služeb poskytují tyto údaje již MPSV ČR. Jedná se tedy o další a zbytečné zatížení poskytovatelů, tedy zvýšení administrativní zátěže poskytovatelů. Dále vidíme jako velmi problematickou definice „zobecněné údaje“. Návrh nového ustanovení neuvádí lhůty. Tato připomínka je zásadní. Návrh nového znění: Zachování původního znění § 91, odst. 2. Zdůvodnění: Vyúčtování PNP by přineslo nutnost navyšování počtu administrativních pracovníků, kteří by se touto problematikou museli zabývat, a tím i další finanční zatížení poskytovatelů. Další finanční zátěž pro poskytovatele bude představovat zakoupení potřebných PC programů. Pokud pracovníci v přímé péči budou muset jako podklad pro vyúčtování PNP přesně zaznamenávat každý výkon, který provedou, povede to k jejich nadměrné časové zaneprázdněnosti. Čas, který by věnovali uživatelům služby, budou věnovat byrokracii. Na uživatele nebude čas. Tím dojde ke snížení kvality poskytované péče. Pokud nemusí vyúčtovávat poskytnutou péči fyzické osoby, jde o jednoznačnou diskriminaci registrovaných poskytovatelů. Obecně je známo, že jsou zneužívané 87
Vysvětleno.
PNP zejména fyzickými osobami, které jsou uvedeny jako poskytovatelé péče. Bod 3.2. Náklady, písmeno B Ostatní úpravy (str. 24). Tvrzení první věty, že „…úprava povinnosti vyúčtovat využití PNP je bez významných dopadů na subjekty a rozpočty“ je nepravdivé – viz zdůvodnění uvedené o bod výše. Dále je známo, že náklady na sociální péči v pobytových zařízeních převyšují značně výši příspěvku na péči. Povinnost jejich vyúčtování je tedy nadbytečná a bude mimo jiné vyžadovat podrobnou evidenci všech výkonů tak, jak ji známe z vykazování ošetřovatelské péče. Tato připomínka je zásadní. Unie zaměstnavatelských svazů
Čl. I bod 52
Čl. I bod 58
Návrh nového znění: Vypuštění odst. (3).
Ustanovení § 100a bylo upraveno.
Zdůvodnění: Zcela se ztotožňujeme s odůvodnění Veřejného ochránce. Tato připomínka je zásadní.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb Unie zaměstnavatelských svazů
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Zdůvodnění: Jde o další zatížení pracovníků poskytovatelů sociálních služeb. Navíc poskytovatel sociálních služeb nemusí se závěry inspekce kvality souhlasit a v souladu se správním řádem uplatňuje námitky, příp. řeší rozpory soudní cestou. Tato připomínka je zásadní.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Unie zaměstnavatelských svazů
Návrh nového znění: Zachování původního znění.
Čl. I bod 68
Návrh nového znění: Ponechat § 108 odst. 4 v původním znění Odůvodnění: 88
Vysvětleno. Znění je v souladu s rozpočtovými pravidly a zákony o obcích a
Nesouhlasíme s tím, aby tato pokuta byla nově příjmem obecního úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu. Není jasné, kde ze zákona plyne, že správní delikty řeší a pokuty vybírají obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Tato změna není vyvážená i vzhledem k tomu, že obce a kraje přispívají na sociální služby provozované jinými subjekty než příspěvkovými organizacemi v některých krajích velmi malou částkou, úhrada správního deliktu, by tak mohla několikanásobně překonat výši dotací na podporu těchto sociálních služeb. Kraje a obce jsou v roli poskytovatelů služeb a zároveň by mohli být příjemci sankcí za podnět správních deliktů. Toto je přímo střet zájmů a je nutné těmto problémům předcházet. Tato připomínka je zásadní.
krajích.
Čl. I bod 77
Nové navrhované znění § 117a, odst. 3, písm. a) se dá vykládat tak, že akreditaci MPSV na konkrétní vzdělávací program bude moci získat pouze škola (mateřská, základní, střední, vyšší odborná či vysoká), což pro nás není přijatelné. Jakým způsobem budou poskytovatelé sociálních služeb dokládat, že mají oprávnění ke vzdělávací činnosti podle zvláštního právního předpisu?
Vysvětleno.
Čl. I Nad rámec návrhu
V § 43 odst. 1 doplnit o: osoby bez přístřeší a osoby vedoucí rizikový způsob života
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Unie zaměstnavatelských svazů Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Unie zaměstnavatelských svazů Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Zdůvodnění: - Uplatnění vícestupňového modelu bydlení pro osoby bez přístřeší. - Možnost využití tzv. cvičných bytů, které umožní uživateli přechod z azylového domu do „vyšší“ formy bydlení, kde bude terénní služba podpora samostatného bydlení poskytovat podporu v tom, aby osoba zvládla samostatný život ve vlastním bytě. 89
-
-
-
Unie zaměstnavatelských svazů
Čl. I Nad rámec návrhu
Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Unie zaměstnavatelských svazů Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Čl. I Nad rámec návrhu
Tyto osoby potřebují v mnoha případech, stejně jako osoby se ZP, podporu při zvládání péče o sebe a domácnost. Současná legislativa neumožňuje osobám bez přístřeší, které chtějí odejít do vyšší formy samostatného bydlení podporu sociální služby (existují pouze denní centra, azylové domy a terénní programy, které jsou určeny pro kontakt s uživatelem na ulici apod.). S městy se daří po letech úsilí dojednávat možnosti pronájmu obecních bytů právě osobám bez přístřeší a osobám vedoucí rizikový způsob života, avšak významnou podmínkou úspěšnosti této osoby v samostatném životě je zajištění terénní podpory v oblasti péče o sebe a domácnost.
Tato připomínka je zásadní. § 111 odst. 4 Návrh nového znění: Za slova „stáž“ vložit slova „ nebo výkon odborné činnosti na jiném zařízení téhož zaměstnavatele na základě vnitřního pokynu statutárního zástupce organizace - subjektu“ Zdůvodnění: Praxe ukazuje, že je nezbytné seznamovat zaměstnance rovněž s činnostmi na jiných zařízeních vlastního zaměstnavatele. Doposud je záležitost řešena pouze neoficiálním výkladem. § 37 a 59 Návrh nového znění: Služba může být poskytována anonymně – tuto možnost doplnit do § 37 odst. 3 k Odbornému sociálnímu poradenství a do § 59 Kontaktní centra. Zdůvodnění: V § 62 odst. 1 je uvedeno, že služba může být poskytována osobám anonymně. Odborné sociální poradenství je zaměřeno na potřeby 90
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách atd. Je vhodné osobám umožnit v těchto poradnách vystupovat anonymně.
Unie zaměstnavatelských svazů
Čl. I Nad rámec návrhu
Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Unie zaměstnavatelských svazů Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Čl. I Nad rámec návrhu
Tato připomínka je zásadní. Návrh změny v ustanovení § 73, odst. 3 zákona týkající se formy regulace zůstatku příjmů osob v pobytových sociálních službách Návrh nového znění: § 73, odst. 3. Maximální výši úhrady za ubytování a stravu stanoví prováděcí právní předpis. Pokud osoba není schopna zaplatit plnou výši úhrady za ubytování a stravu požadovanou poskytovatelem ani na základě smlouvy o spoluúčasti podle § 71 odst. 3, může písemně požádat poskytovatele o snížení úhrady. Žádost musí být doložena potvrzením o výši příjmů a čestným prohlášením, že osoba nemá jiné finanční prostředky k zaplacení úhrady za ubytování a stravu podle věty druhé, a to ani s pomocí osob povinných k ní výživou. Poskytovatel na základě žádosti určí výši úhrady za ubytování a stravu tak, aby po jejím zaplacení osobě zůstalo při poskytování pobytových služeb v týdenním stacionáři alespoň 25 % jejího příjmu, a při poskytování pobytových služeb uvedených v odstavci 1 písm. b) až e) alespoň 15 % jejího příjmu. Tato připomínka je zásadní. Návrh znění § 82 odst. 1: (1) Poskytovatel sociálních služeb je povinen do 15 dnů písemně oznámit registrujícímu orgánu všechny změny týkající se údajů obsažených v rozhodnutí o registraci a údajů obsažených v žádosti o registraci a změny v dokladech předkládaných podle § 79 odst. 5, písm. a, b, c, d, g, h, i, j, k a doložit tyto změny příslušnými doklady. Zdůvodnění: Poskytovatel sociálních služeb má ze zákona povinnost dodržovat tuto povinnosti a registrující orgán může tuto skutečnost kdykoliv zkontrolovat. Evidence těchto dokumentů v 91
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Unie zaměstnavatelských svazů
Čl. I Nad rámec návrhu
Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Unie zaměstnavatelských svazů Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Čl. I Nad rámec návrhu
žádném případě nezabrání případnému porušování tohoto opatření (poskytovatel nemusí poslat doklady všech zaměstnanců, resp. oznámit změnu) a splnění této povinnosti je efektivněji vymahatelné na základě kontrol. Tato - při existenci možnosti kontrol nesmyslná – povinnost zvyšuje administrativní náročnost nejen poskytovatelů sociálních služeb, ale i úředníků krajských úřadů a nevede ke zvyšování kvality poskytovaných služeb. § 88 na konci odstavců a), d) a e) vypustit slova „pro všechny osoby“ a v odstavci b) vypustit mezi slovy „způsobem“ a „srozumitelným“ slova „pro něj“ Zdůvodnění: Povinnost „absolutní srozumitelnosti“, tak jak je formulována a uložena ustanoveními uvedených odstavců není u některých cílových skupin reálně naplnitelná (např. u osob trpících Alzheimerovou chorobou atp.) Náš návrh zachovává povinnost poskytovatele informovat srozumitelným způsobem současné i budoucí klienty o věcech, které považuje zákonodárce za důležité. Zároveň činí formulačně tuto povinnost lépe splnitelnou tím, že ji jako dosud nevyjadřuje jako povinnost, jež je bez ohledu na reálné možnosti potřeba splnit vždy a za jakýchkoli podmínek. Dosavadní text § 88 písm. f) se ruší a nahrazuje následujícím zněním: f) plánovat a hodnotit za účasti osob průběh poskytování sociální služby, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby a vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby Zdůvodnění: Návrh formulačně zjednodušuje složité a z hlediska syntaxe místy nesrozumitelné vyjádření této povinnosti přitom nemění základní podstatu této povinnosti, protože v podrobnostech je upravena ve standardu č. 5, jehož plnění ukládá ustanovení § 88 písm. h., 92
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Princip individuálního plánování je základní metodou sociální práce, která je používána celou řadou jiných oborů (např. zdravotní péče) bez toho, že by její uplatňování bylo ukládáno právním předpisem a to dokonce duplicitně. Pokud už zde tedy existuje (formulačně dosti zmatená) zákonná úprava, které se navíc jeví jako nadbytečná, měla by být alespoň maximálně zestručněna. Unie zaměstnavatelských svazů
Čl. I Nad rámec návrhu
§ 101, odst. 8. Přechod financování sociálních služeb na kraje od 1. 1. 2014. Návrh nového znění: Podle ustanovení odstavců 1 až 7 se posunuje do 30. června 2014. Zdůvodnění: V současné době není připraven přechod financování na kraje. Chybí příslušné nařízení vlády a celý nový systém neprošel širokou odbornou diskuzí. Z důvodu nepřipravenosti celého přechodu, absence příslušných právních opatření, která by eliminovala případné střety zájmů a mohla destabilizovat existující síť sociálních služeb, navrhujeme odložení účinnosti § 101 o půl rok tak, aby dotační řízení pro r. 2014 bylo vyhlášeno a realizováno MPSV ČR a v druhém pololeté r. 2014 bylo možné vyhlásit dotační řízení na r. 2015 prostřednictvím krajů. Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno. Účinnost § 101a je posunuta.
Čl. I Nad rámec návrhu
V § 111 odst. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) účast na konzultacích s nezávislým odborníkem.“
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Unie zaměstnavatelských svazů Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Zdůvodnění: Konzultace s nezávislým odborníkem, tj. supervize v pomáhající profesi, plní mj. i funkci vzdělávací, tzn. rozvíjí schopnosti, dovednosti a vědomosti supervidovaných, jde o uvědomování si vztahu mezi pracovníkem a uživatelem, hledání dalších způsobů řešení, porozumění procesům uživatele sociální služby. Tato 93
forma vzdělávání je efektivní způsob předávání informací. Tato připomínka je středně významná. Čl. I Nad rámec návrhu
Upravit ustanovení § 79 tak, aby registrující orgán požádal „o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“ ve všech případech, nejen při první registraci služby.
Návrh bude zvážen v rámci koncepčních úprav druhů služeb a jejich činností.
Čl. I bod 4
Požadujeme tento bod vypustit. Odůvodnění: Uvedený návrh je diskriminační. Vylučuje s poskytování sociálních služeb spolky, včetně spolků osob se zdravotním postižením, které jsou již ze své povahy na poskytování některých sociálních služeb bezprostředně zainteresovány. Pokud má dojít k omezování činností spolků, pak jedině na základě relevantního společenského zájmu. Pokud sociální služby může poskytovat libovolná právnická osoba včetně družstva, s.r.o., a.s., a také fyzické osoby, pak není zřejmé, z jakého důvodu by z poskytování sociálních služeb měly být vyjmuty spolky. MPSV se v důvodové zprávě odvolává na nově přijatý občanský zákoník. Z dikce jeho ustanovení však zákaz poskytovat sociální služby pro spolky nevyplývá. Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany
Čl. I bod 10
Požadujeme bod vypustit – souvisí s bodem 13. Odůvodnění: Jedná se o návětí hlavy 6, a vzhledem k tomu, že nesouhlasíme s vložením § 21b, je nutné vypustit i rozšíření návětí.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany
Čl. I bod 13
Unie zaměstnavatelských svazů Asociace poskytovatelů sociálních služeb Vládní výbor pro zdravotně postižené občany
Tato připomínka je zásadní. Bod 13 navrhujeme vypustit. Odůvodnění: 94
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Nesouhlasíme se zařazením § 21b, neboť neúměrně a neodůvodněně rozšiřuje možnosti získávání informací o žadatelích příspěvku. Jedinou podmínkou pro nárok na příspěvek na péči je stupeň závislosti, a pro zvýšení příspěvku rozhodný příjem společně posuzovaných osob. Tato připomínka je zásadní. Vládní výbor pro zdravotně postižené občany
Čl. I bod 16
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany
Čl. I bod 51
Požadujeme upravit znění § 26 následovně: „§ 26 (1) Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na dobu, po kterou okresní správa sociálního zabezpečení posuzuje stupeň závislosti osoby, nejdéle však na 60 dní. (2) Krajská pobočka Úřadu práce zastaví řízení o příspěvku, jestliže žadatel o příspěvek zemře před provedením sociálního šetření podle § 25 odst. 1.“ Odůvodnění: Současné znění písmene b) odst. 1 § 26 pozastavuje řízení o příspěvku v průběhu poskytování zdravotní péče při hospitalizaci, pokud nebylo do dne přijetí osoby k hospitalizaci provedeno sociální šetření. Tímto ustanovením jsou poškozeni žadatelé o příspěvek, kteří mají dle současné lékařské vědy definován dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav. Tito žadatelé o příspěvek často přecházejí z akutního lůžka zdravotní péče přímo do následné péče. Z toho důvodu nemůže být provedeno sociální šetření a tím ani ukončeno jednání o příspěvku. Tito lidé se po návratu do svého bydliště ocitají v neřešitelné situaci. Je nutné tudíž zajistit, aby administrativní systém dokázal zajistit, že občan po propuštění z nemocničního léčení do svého bydliště, bude mít zajištěny dávky na poskytnutí sociálních služeb. Tato připomínka je zásadní. Zásadně nesouhlasíme s vypuštěním písm. b) z § 96 zákona o sociálních službách.
95
Vysvětleno. Lhůty pro vydání posudku jsou stanoveny zákonem č. 582/1991 Sb.
Akceptováno. Bod, kterým se zrušuje ustanovení § 96 písm. b) byl vypuštěn.
Odůvodnění: Dle důvodové zprávy se navrhuje zrušit povinnost MPSV zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, neboť povinnost zpracovávat koncepce rozvoje svěřených odvětví vyplývá pro MPSV z § 22 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedená povinnost v zákoně o sociálních službách je tak dle předkladatele duplicitní. S tímto nelze souhlasit, neboť ustanovení § 96 písm. b) zákona o sociálních službách stanoví MPSV povinnost zpracovat střednědobý národní plán rozvoje sociálních služeb za účasti krajů, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, což ze zákona č. 2/1969 Sb. nevyplývá. Vzhledem k předpokládanému přechodu financování sociálních služeb na kraje a dalším připravovaným změnám v oblasti sociálních služeb, dále považujeme za důležité, aby MPSV zůstaly zachovány nástroje pro koordinaci a plánování rozvoje sociálních služeb na celostátní úrovni. Tato připomínka je zásadní. Vládní výbor pro zdravotně postižené občany
Čl. I bod 52
Požadujeme bod 52 vypustit. Odůvodnění: Trváme na zachování původního znění § 97 odst. 4. Novela zákona navrhuje po proběhlé inspekci sociálních služeb převést povinnost informovat o výsledku inspekce. Nově má být klient informován pouze v případě, kdy bylo uloženo opatření za zjištěný nedostatek, tj. došlo k zvlášť závažnému porušení poskytovatele. Nově má klienta informovat právě poskytovatel sociálních služeb, nikoli členové inspekčního týmu. Návrh novely má snížit administrativní zatížení inspektorů. V praxi však jde o případy, kdy podnět k inspekci dává právě klient, 96
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
který se cítí jednáním poskytovatele poškozený. Považujeme za správné, aby byla zachována cesta informování klienta ze strany inspekce sociálních služeb, nikoli ze strany prošetřovaného poskytovatele. Pokud by navrhovatel trval na změně § 97 odstavce 4, navrhujeme, aby měla inspekce sociální služeb povinnost do 7 pracovních dnů zkontrolovat, zda byl klient a jakým způsobem informován o zjištěných nedostatcích (ne pouze v případě, kdy bylo poskytovateli uloženo opatření za zjištěný nedostatek – tj. došlo k zvlášť závažnému porušení poskytovatele). Tato připomínka je zásadní. Vládní výbor pro zdravotně postižené občany
Čl. I Nad rámec návrhu
Mimo uvedené připomínky nad rámec návrhu považujeme za nutný zásah do ustanovení § 101 odst. 8. Požaduji upravit jeho znění následovně: „§ 101 … (8) Podle ustanovení odstavců 1 až 7 se postupuje do 31. prosince 2013 2015.“ Odůvodnění: S ohledem na hloubku a rozsah potencionálních změn v systému sociálních služeb, do nichž nejsou kraje po ukončení partnerství v projektu Podpora procesů v sociálních službách zapojeny, neexistenci kodifikovaných principů, pravidel a odpovídajících prováděcích předpisů k naplnění předmětného ustanovení s převodem agendy na úroveň krajů nelze souhlasit. Dosavadní výstupy projektu Podpora procesů v sociálních službách, zejm. KA 2, 3, 4, 5, 6 jsou natolik obecné, že neposkytují v zásadě žádná vodítka využitelná k 1. lednu 2014, a je nutné teprve po jejich řádném ukončení (a naplnění cílů projektu) zapracovat výstupy do „velké novely“ zákona o sociálních službách. Tato připomínka je zásadní. 97
Akceptováno částečně. Navrhuje se, aby podle § 101 bylo postupováno do konce roku 2014.
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany
Čl. III bod 3
Požadujeme bod 3 vypustit.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: Návrh nově, a to v rozporu se zákonem stanovenými podmínkami nároku na tento příspěvek, rozšiřuje rozsah posuzování na všechny domény, které jsou rozhodné pro stanovení stupně závislosti. Přičemž § 6 jednoznačně stanoví, že pro nárok na tento příspěvek je rozhodující nezvládání základních životních potřeb v oblasti mobility nebo orientace. Tento postup považuji za neodůvodněný a zatěžující nejen pro žadatele i další zúčastněné subjekty. Tato připomínka je zásadní.
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany
Čl. III bod 7
Požadujeme bod 7 vypustit.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: S odkazem na navržené zrušení bodu 3, požadujeme vypustit také bod 7. Tato připomínka je zásadní.
Veřejný ochránce práv
Obecně
Novela je předkládána v době, kdy Česká republika čelí žalobě před Evropským soudem pro lidská práva (stížnost č. 62507/12 – Červenka proti České republice), jejímž předmětem je omezení svobody člověka, který byl bez svého souhlasu, na základě rozhodnutí opatrovníka, umístěn a držen v pobytovém zařízení sociálních služeb. Respektive poté, co na podzim 2012 proběhlo za účasti zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí (a mj. též Kanceláře veřejného ochránce práv) jednání svolané vládním zmocněncem pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva, jehož předmětem byla právě chybějící hmotněprávní úprava pro omezení osobní svobody (ve smyslu čl. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) v oblasti 98
Neakceptováno. ROZPOR (viz předkládací zpráva)
sociálních služeb. Toto téma je aktuálně legislativně živé minimálně od přijetí zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Ministerstvo přislíbilo přípravu legislativního návrhu, který by současný neuspokojivý stav napravil. Považuji za zmařenou příležitost, že v rámci této novely zákona o sociálních službách nebyla nová právní úprava připravena. Tato připomínka je zásadní. Veřejný ochránce práv
Čl. I bod 3
V § 4 odst. 1 navrhuji za písm. h) vložit nové písm. i), které zní: „i) rodinný příslušník občana ČR uvedeného v písm. a) s povoleným přechodným pobytem na území ČR,“
Akceptováno úpravou ustanovení § 4 odst. 1 písm. d).
Odůvodnění: V situaci, kdy má být příspěvek na péči poskytován rodinným příslušníkům cizinců s trvalým pobytem na území ČR, kteří zde mají povolen dlouhodobý pobyt (jedná se o cizince z třetích zemí), domnívám se, že by tento příspěvek měl být poskytnut rovněž rodinným příslušníkům občanů ČR. Pokud by tak zákonodárce neučinil, byli by rodinní příslušníci občanů třetích států (!) a rodinní příslušníci občanů členských států EU, EHP a Švýcarska zvýhodněni oproti rodinným příslušníkům občanů ČR. Tato připomínka je zásadní. Veřejný ochránce práv
Čl. I bod 6
I. Navrhuji tento bod vypustit. Odůvodnění: Zánik nároku na zvýšení příspěvku na péči je zánikem subjektivního veřejného práva, o němž musí být vydáno rozhodnutí v materiálním slova smyslu, aby dotčená osoba 99
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
mohla využít opravné prostředky včetně soudního přezkumu. Transparentní ukončení řízení je jedním ze základních principů správního řízení. Byť chápu snahu o snížení administrativní zátěže Úřadu práce ČR, ukončení řízení pouhým záznamem do spisu by mělo využíváno jen minimálně. Navrhovaná úprava by mohla být vnímána jako omezení práva na spravedlivý proces. II. Současně navrhuji text nového bodu na konci § 12 odstavce 6 nahradit následujícím textem: „To neplatí, pokud probíhá řízení o přiznání příspěvku na péči“ V návaznosti na doplnění § 12 odst. 6 navrhuji za tento bod doplnit nový bod, který zní: „V ustanovení § 12 se za odst. 6 vkládá nový odstavec, který zní: (7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije, pokud oprávněná osoba prokázala rozhodný příjem pro účely rozhodování o dávkách státní sociální podpory. V tomto případě bude Úřad práce vycházet z údajů zjištěných při poskytování dávek státní sociální podpory.“ Odůvodnění: Zvýšení příspěvku na péči (tak jak je vymezeno v ustanovení § 11 odst. 3 zákona o sociálních službách) není samostatnou sociální dávkou, ale toliko součástí příspěvku na péči. Je-li součástí příspěvku na péči, není na místě, aby o něj oprávněná osoba samostatně žádala (MPSV by mělo spíše než zavést samostatnou žádost o zvýšení příspěvku, zakotvit do současné žádosti příslušné kolonky pro posouzení, zda oprávněné osobě poskytnout zvýšení či nikoliv). Předloženým návrhem se MPSV snaží zlegalizovat již nyní realizovaný postup, který je však v rozporu s platnou právní úpravou a i do budoucna bude problematický (pokud by zároveň nedošlo k vymezení zvýšení příspěvku na péči jako samostatné dávky v ustanovení § 11 odst. 3 zákona o sociálních službách; změna tohoto ustanovení se však nenavrhuje).
100
Akceptováno úpravou § 21 odst. 2 písm. e).
Účelem zvýšení příspěvku na péči je zamezit sociálnímu propadu rodin s nezaopatřenými dětmi, v nichž je buď dítě nebo rodič závislé/ý na péči jiné osoby. Cílem je částečná kompenzace zvýšených nákladů spojených s péčí o zdravotně postižené dítě či nákladů na pomoc jiné osoby v situaci, kdy je zdravotně postižený rodič, tak aby dopad zdravotního postižení člena rodiny neměl negativní důsledek na zdárný tělesný, duševní a morální vývoj nezaopatřených dětí v rodině a aby se mohly dle možností vzdělávat a zapojit se do sociálních aktivit přiměřených jejich věku. Zvýšení příspěvku na péči má rovněž bránit tomu, aby se rodina ocitla v hmotné nouzi, příp. aby došlo k jejímu sociálnímu vyloučení. Zavedení samostatného řízení o zvýšení příspěvku na péči může vést k tomu, že potřebné rodiny tuto dávku neobdrží v důsledku nedostatku informací či dokonce nesprávného úředního postupu Úřadu práce (nesplnění poučovací povinnosti ze strany Úřadu práce). Z toho důvodu navrhuji zachovat jednu dávku pro osoby závislé na péči jiné osoby a jedno řízení o ní, v němž prokázání výše rozhodného příjmu v rodině bude pouze jednou z rozhodných skutečností, přičemž neprokázání příjmu včas může vést k zániku nároku na výplatu dávky, ovšem s výjimkou případů, kdy probíhá řízení o přiznání příspěvku na péči, které aktuálně trvá i více kalendářních čtvrtletí. Vycházím z předpokladu, že v situaci, kdy oprávněná osoba žádá o příspěvek na péči, nemusí být podrobněji seznámena s podmínkami poskytování této dávky a jejího zvýšení, mohla by tudíž v průběhu řízení v důsledku své neinformovanosti o zvýšení příspěvku přijít (tak se již i stalo v jednom případě, jímž se v rámci své působnosti zabývám, kdy v důsledku nesplnění poučovací povinnosti ze strany úřadu práce rodina přišla o zvýšení příspěvku za jedno kalendářní čtvrtletí). Naopak v případě řízení o změnu příspěvku na péči, příp. při rozhodování o jeho odnětí, již oprávněná osoba je s problematikou poskytování příspěvku a jeho zvýšení podrobněji seznámena, není tudíž třeba prekluzi nároku na 101
výplatu dávky v případě nedoložení rozhodného příjmu vyloučit. Pro minimalizaci administrativní zátěže oprávněných osob pak navrhuji výslovně zakotvit, že rozhodný příjem se neprokazuje v případech, kdy tak již oprávněná osoba vůči Úřadu práce učinila pro dávky státní sociální podpory (příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí se prokazuje u příspěvku na bydlení). V těchto případech je na místě, aby Úřad práce vycházel z údajů sdělených pro účely poskytování příspěvku na bydlení. Povinnost dokládat jednomu úřadu tutéž skutečnost, která je mu známa z úřední činnosti na jiném úseku veřejné správy, je v přímém rozporu s principem přiměřenosti (proporcionality) správní činnosti, která je součástí práva na spravedlivý proces. K tomu, aby dotčeným osobám byla opakovaně uložena stejná povinnost, musí být dán veřejný zájem na takovém postupu. Z důvodové zprávy k návrhu však žádný veřejný zájem, vyjma snahy o hospodárnost řízení, není patrný. Tato připomínka je zásadní.
Veřejný ochránce práv
Čl. I bod 14
V textu § 25 odst. 2 navrhuji část věty první za slovy „s výjimkou případů“ změnit takto: „kdy žadatel uplatňuje nové skutečnosti, které nastaly až po skončení řízení, ve kterém byl posudek o stupni závislosti naposledy vydán, a mohou mít podstatný vliv na posouzení stupně závislosti.“. Navrhovaný text ustanovení § 25 odst. 2 věty druhé pak navrhuji zcela vypustit. Odůvodnění: Navrhovanou změnu považuji za nevhodně restriktivní. Nové skutečnosti pro posouzení stupně závislosti žadatele nemusejí spočívat pouze ve změně zdravotního stavu. Podstatnou 102
Ustanovení bylo vypuštěno.
skutečností může být obecně i změna přirozeného sociálního prostředí (např. přestěhování do bariérového bytu, z města na vesnici, apod.). Nové skutečnosti, které mají vliv na stupeň závislosti, pak nelze kasuisticky definovat taxativním výčtem. Novou skutečností může být např. i zpráva ze školského poradenského zařízení, které do režimu zákona o zdravotních službách nespadá. (Obdobnou připomínku uplatňuji i v části druhé čl. III, bodu 3 a bodu 9). Tato připomínka je zásadní. Veřejný ochránce práv
Čl. I bod 16
Ustanovení § 26 navrhuji změnit takto: V ustanovení § 26 se odst. 2 mění takto: „Proti usnesení podle odstavce 1 se nelze odvolat.“ Odůvodnění: Ačkoliv je nové ustanovení o zastavení řízení z důvodu úmrtí žadatele v účinnosti teprve 5 měsíců, na základě podnětů, které mi docházejí, mohu konstatovat, že jde o institut zcela nevhodný, neboť bez ospravedlnitelného důvodu odnímá osobě, která žadateli poskytovala péči, právo vstoupit do řízení a nabýt nárok na částky splatné do dne smrti. Domnívám se, že v takových případech by bylo možné provést posouzení zdravotního stavu pouze na základě zdravotnické dokumentace (při současném nahrazení sociálního šetření pohovorem s pečující osobou) obdobně, jak tomu bylo i v minulosti u zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvku při péči. V opačném případě mohou pečující osoby oprávněně namítat rozpor nové právní úpravy s ústavním pořádkem, zejména se zákazem odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae). Ke zrušení problematického ustanovení mě rovněž vede i současná tristní situace na mnohých kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR, kdy sociální šetření již nejsou prováděna ve lhůtě do 1 měsíce od obdržení žádosti, jak tomu bývalo před 103
Neakceptováno. ROZPOR (viz předkládací zpráva)
rokem 2012. Realita je taková, že mnohdy od podání žádosti do provedení sociálního šetření uplyne i několik měsíců, což mnohonásobně navýšilo počty dotčených osob. Případů, kdy Úřad práce nestihl vykonat sociální šetření dříve, než žadatel zemřel, tudíž rapidně přibývá a zřejmě ještě přibývat bude. Průtahy v postupu Úřadu práce tak jdou k tíži pečujících osob, které stav, kdy jim ani dodatečně není uhrazena péče zemřelé osobě poskytovaná, považují za značně nespravedlivý. Tyto osoby ani nemohou žádat o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem Úřadu práce, protože u zemřelé osoby není najisto postaveno, zda byla či nebyla závislá na péči jiné osoby a zda jí měl či neměl být příspěvek na péči poskytnut. Tato připomínka je zásadní. Veřejný ochránce práv
Čl. I bod 18
V ustanovení § 27 navrhuji text odst. 1 vypustit a text odst. 2 ponechat bez číslování.
Vysvětleno.
Odůvodnění: Odkazuji na připomínku k bodu 7., v níž nesouhlasím s tím, aby o zvýšení příspěvku rozhodoval Úřad práce ČR v samostatném řízení. Tato připomínka je zásadní. Veřejný ochránce práv
Čl. I bod 31
Navrhuji ponechat ust. § 82 odst. 3 písm. c) ve stávající podobě. Odůvodnění: Předkládaná novela zákona mění stávající důvod pro zrušení registrace [„poskytovatel sociálních služeb nesplňuje standardy kvality (§ 99) a k nápravě nedošlo ani na základě uložených opatření při inspekci sociálních služeb“] tak, že má znít: „Poskytovatel sociálních služeb opakovaně nesplnil opatření uložená při inspekci poskytování sociálních služeb.“ Důvodová zpráva označuje navrhovanou změnu ust. § 82 odst. 3 104
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
písm. c) jako „dílčí změnu v registracích“. Navrhovaná změna však založí stav, kdy registrujícímu orgánu bude znemožněno rozhodnout o zrušení registrace poskytovatele sociálních služeb, který nesplňuje standardy kvality a který nerealizoval již uložená opatření inspekcí sociálních služeb. Předpokládá se opakované nesplnění, tedy uskutečnění minimálně tří inspekcí. Nejedná se tedy v žádném případě o dílčí změnu, ale fakticky o blíže neurčitelné oddálení možnosti rozhodnout o zrušení registrace. Při kritice navrhované úpravy reflektuji také faktické možnosti krajských poboček Úřadu práce, jejichž kapacita provádění inspekce je již nyní nedostatečná vzhledem k počtu registrovaných sociálních služeb. Četnost prováděných inspekcí je v krajích v řádech jednotek během půl roku. Z toho vyplývá, že opakovat inspekci je prakticky těžko proveditelné. Navrhované ustanovení znehodnocuje význam inspekce a relativizuje požadavek na naplňování požadavků na kvalitu sociálních služeb. Fakticky umožňuje poskytovateli sociální služby, aby nadále poskytoval nekvalitní službu. V konečném důsledku předpokládá, že poskytovatel nesplní uložená opatření ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce a bude nadále poskytovat nekvalitní službu. Tato připomínka je zásadní.
105
Veřejný ochránce práv
Čl. I bod 58
I. Navrhuji zpřesnit ustanovení § 100a odst. 3 v níže uvedeném smyslu.
Akceptováno. Ustanovení § 100a bylo upraveno.
Odůvodnění: S ohledem na právní úpravu uvedenou v zákoně o sociálně právní ochraně dětí, navrhuji navázat znění písm. a), b) i c) na stávající podmínky uvedené v ustanovení § 10 a § 53 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Mlčenlivost pověřených osob a pracovníků zařízení určených pro děti navrhuji prolomit výhradně v případech, kdy se jedná o děti uvedené v ustanovení § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Na ostatní případy pracovníků v sociálních službách navrhuji i nadále aplikovat striktně ustanovení § 53 odst. 1 zákona o sociálně právní ochraně dětí a sdělovat tedy výhradně údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj. Z povahy důvěrného vztahu mezi klientem a pracovníkem v sociálních službách, považuji za nezbytné ponechat tento zásadní aspekt sociálních služeb nezměněn. Navíc je třeba mít na paměti, že se jedná o zásah do soukromého a rodinného života, jakožto základního práva garantovaného Listinou základních práv a svobod, proto musí každá norma omezující dané právo šetřit jeho smysl a podstatu. Navrhované řešení považuji proto za vhodný způsob, jak garantovat přiměřenost zásahu do práva na rodinný život. Tato připomínka je zásadní. II. Navrhuji změnit ustanovení § 100a odst. 4 následovně: „Účastní-li se zaměstnanec poskytovatele sociálních služeb jako přizvaná osoba případové konference pořádané podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí nebo je-li přizván k jednání komise pro sociálně-právní ochranu dětí zřizované podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, je oprávněn sdělit údaje, o nichž je jinak povinen zachovávat mlčenlivost, jen se souhlasem klienta.“
106
Ustanovení § 100a odst. 4 bylo vypuštěno.
Odůvodnění: Navrhované znění ustanovení § 100a odst. 4 považuji za nekoncepční. Na rozdíl od předchozích odstavců nerespektuje stejné dělení situací. Jsem přesvědčen, že pouhá změna nástroje sociálně-právní ochrany dětí nemůže bez dalšího prolomit mlčenlivost stanovenou zákonem o sociálních službách. Navíc je nepochybné, že ve většině případů bude i mlčenlivost na případové konferenci nebo komisi pro sociálně právní ochranu dětí prolomena již dle některého z pravidel uvedených výše. Pokud ovšem obsahově nepůjde ani o dítě dle ustanovení § 6 ani o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj či případy dle odstavce 1, je prolomení mlčenlivosti nepřiměřeným zásahem do soukromého a rodinného života. Je nepřijatelné, aby pouhá skutečnost, že orgán sociálně právní ochrany dětí uspořádá případovou konferenci, znamenala prolomení mlčenlivosti. V praxi proto považuji za důležité ošetřit předmětnou situaci dohodou s klientem či dokonce trojstrannou dohodou mezi orgánem sociálně právní ochrany dětí, sociální službou a klientem, jak se ostatně v praxi již děje. Předmětná dohoda navíc může vhodně vymezit např. frekvenci poskytovaných informací, jejich formu či jiné podmínky. Tato připomínka je zásadní. Veřejný ochránce práv
Čl. III bod 3
V ustanovení § 8 věty třetí navrhuji text za slovy „nové skutečnosti“ změnit takto: „ , které nastaly až po skončení řízení, ve kterém byl posudek o stupni závislosti naposledy vydán, a mohou mít podstatný vliv na posouzení stupně závislosti, požádá krajská pobočka Úřadu práce okresní správu sociálního zabezpečení o posouzení stupně závislosti žadatele o příspěvek na mobilitu.“ V ustanovení § 8 navrhuji věty čtvrtou a pátou vypustit. Odůvodnění 107
Ustanovení bylo vypuštěno.
Viz připomínky k čl. I, bodu 14. Tato připomínka je zásadní. Veřejný ochránce práv
Čl. III bod 9
Úřad pro ochranu osobních údajů
Čl. I bod 3
Navrhuji text upravit obdobným způsobem jako v čl. III bodu 3. Odůvodnění je uvedeno výše. Tato připomínka je zásadní. V čl. I bodě 3 (§ 4 odst. 1 písm. c) se slova „v Evropském společenství“ nahrazují slovy „v Evropské unii.“ Tato připomínka je zásadní.
Ustanovení bylo vypuštěno. Akceptováno.
Odůvodnění: Je potřeba dodržovat správnou terminologii s ohledem na Lisabonskou smlouvu. Úřad pro ochranu osobních údajů
Úřad pro ochranu osobních údajů
Čl. I bod 3
Čl. I bod 13
V čl. I bodě 3 (§ 4 odst. 1) je nezbytné, aby byl odkaz na zákon o zabezpečení v hmotné nouzi uveden přímo v normativním textu. Tato připomínka je zásadní.
Normativní odkaz je v souladu s čl. 45 odst. 4 Legislativních pravidel vlády.
Odůvodnění: ÚOOÚ požaduje, aby odkaz na zákon o zabezpečení v hmotné nouzi dán přímo do normativního textu, neboť poznámka pod čarou není normativním textem (viz § 80 nového občanského zákoníku).
Připomínka byla změněna na doporučující.
V čl. I bodě 13 je nezbytné zpřesnit, jaké údaje jsou nezbytné pro příspěvek. Tato připomínka je zásadní.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: ÚOOÚ požaduje vymezení osobních údajů, které jsou informační povinností dotčeny. Důvodová zpráva k návrhu zákona k bodům 10-13 uvádí, že informační povinnost státních orgánů a dalších osob v zákoně o sociálních službách, je nezbytné pro posuzování nároků na dávky. S ohledem na 108
uvedené absentuje nejen vymezení osobních údajů, ale rovněž i účel, který není blížeji specifikován, tj. proč je to nezbytné pro posuzování návrhu na dávky. Úřad pro ochranu osobních údajů
Čl. I bod 58
V čl. I bodě 58 (§ 100a) je nezbytné zpřesnit osobní údaje, které jsou sdělovány poskytovatelem sociálních služeb orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno. Ustanovení § 100a odst. 1 bylo upřesněno.
Odůvodnění: ÚOOÚ požaduje, aby byly alespoň rámcovým způsobem vymezeny osobní údaje, které jsou sdělovány poskytovatelem sociálních služeb orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Úřad pro ochranu osobních údajů
Čl. I bod 58
V čl. I bodě 58 § 100a odst. 4 se zrušuje. Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: ÚOOÚ konstatuje, že zaměstnanec poskytovatele služeb, který se jako přizvaná osoba účastní případové studie nebo je přizván k jednání komise pro sociálně-právní ochranu dětí musí mít povinnost mlčenlivosti, i když je přítomen těchto jednání. Uvedený zaměstnanec má povinnost se dostavit a údaje sdělit v nezbytném rozsahu. ÚOOÚ vyžaduje speciální formu pro případ dožádání. Úřad pro ochranu osobních údajů
Důvodová zpráva
V důvodové zprávě k bodům 10 a 13 je nezbytné zpřesnit právní úpravu, příp. odkázat na konkrétní zákony upravující nepojistné dávkové systémy. Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: ÚOOÚ požaduje doplnění relevantní právní úpravy, na níž text k bodům 10 a 13 důvodové zprávy míří.
109
Body 10 a 13 byly vypuštěny.
Českomoravská konfederace odborových svazů
Čl. I bod 2
Českomoravská konfederace odborových svazů
Čl. I bod 3
Českomoravská konfederace odborových svazů
Čl. I bod 4
Bod 2. návrhu se zrušuje. Odůvodnění: Není důvod pro doplnění věty „Sociální služby jsou financovány z více zdrojů.“. Tato skutečnost je samozřejmostí a trvá léta. V navrženém deklaratorním ustanovení spatřujeme pouze alibismus a výslovnou oporu pro zbavení se povinnosti zřizovatelů financovat zřizované subjekty. Proto požadujeme novelizační bod 2 zrušit Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Souhlasíme s principem vymezit okruh oprávněných osob zvlášť pro účely příspěvku na péči a zvlášť pro účely sociálních služeb. Vzhledem k tomu, že se ale okruh oproti dosavadní právní úpravě značně rozšiřuje, požadujeme jasné rozdělení, na které osoby se vztahují mezinárodní závazky ČR a ostatním osobám poskytovat plnění pouze v případě, že byli přispěvateli do českého systému. Pokud k tomu nedojde, vyslovujeme zásadní nesouhlas s rozšiřováním okruhu oprávněných osob, neboť systém je záměrně dlouhodobě finančně poddimenzovaný a rozšíření by vedlo jen k poskytování příspěvků osobám, které se na vytváření zdrojů nepodíleli a prostředky těch, kteří se na vytváření zdrojů podíleli a podílejí, by byly rozmělňovány. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Bod 4. návrhu se zrušuje.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: Zásadně nesouhlasíme s nedůvodnou diskriminací jednoho subjektu, jednoho typu právnických osob. To, že „v současné době Ministerstvo vnitra neregistruje občanská sdružení, která jako svoji činnost deklarují poskytování sociálních služeb“ nemůže být důvodem pro jejich zákonné vyloučení. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 110
Vysvětleno.
Českomoravská konfederace odborových svazů
Čl. I bod 13
K bodu 13 návrhu Požadujeme ustanovení přepracovat. Nesouhlasíme s tím, aby krajské pobočky Úřadu práce mohly vyzvat v podstatě kohokoliv, aby jim sdělil údaje rozhodné pro něčí nárok na příspěvek, jeho výši a výplatu, zejména údaje o výši příjmu. Okruh povinných osob je bezbřehý, stejně tak rozsah údajů není jasně specifikován. Vnímáme, že pro posouzení nároku na příspěvek, jeho výši a výplatu jsou určité údaje nezbytné. Není však možné zákonnou povinností zavázat kohokoliv (požadované údaje může z logiky věci poskytnout pouze ten, kdo jimi oprávněně disponuje, proto by tyto subjekty měly být výslovně uvedeny). Za nezbytné rovněž považujeme přesnou specifikaci sdělovaných údajů. Navržené znění ustanovení § 21b je zneužitelné, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Českomoravská konfederace odborových svazů
Čl. I bod 24
Bod 24. návrhu se zrušuje
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Českomoravská konfederace odborových svazů
Čl. I bod 26
Odůvodnění: Pro to, aby byl uskutečněn záměr vyhostit chráněné bydlení z areálů jiných pobytových sociálních služeb, požadujeme nejprve ekonomickou analýzu kroků, které by k tomu vedly, vyčíslení dopadů do všech rozpočtů a přesnou specifikaci nákladů, které takový krok bude koho stát. Bez takové analýzy a plánu je navržený záměr nepřipravený, chaotický, pouze ideově motivovaný, neprodiskutovaný. Bez předložení relevantních dat není možné návrh podpořit. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Bod 26. návrhu se zrušuje Odůvodnění: Nesouhlasíme s tím, aby žadatelé o registraci již nemuseli předkládat doklad o bezdlužnosti a mohli jej nahradit pouze čestným prohlášením. V dnešní době, kdy čest je bohužel pro mnohé včetně funkcionářů našeho státu jen prázdné slovo, kdy 111
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
seznam trestně stíhaných podvodných podnikatelů, uprchlých bývalých poslanců, apod. je velmi dlouhý, požadujeme zachovat oficiální doklady. Nedomníváme se, že jejich opatření a předložení by byl pro ně tak obtěžující a zatěžující, natož zbytečně, administrativní úkon. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Českomoravská konfederace odborových svazů
Čl. I bod 31
Bod 31. návrhu se zrušuje. Odůvodnění: Nemůžeme souhlasit s tím, aby poskytovateli sociálních služeb, který opakovaně nesplnil opatření uložená při inspekci poskytování sociálních služeb, mohla být zrušena registrace. Inspekce provádí velmi individuální posuzování, odvislé od osoby inspektora, centrálně nejednotné – opatření, která jedna inspekce uloží, druhá by neuložila. Takto nastaveno by to vedlo k netransparentnosti, protekcionismu, zvůli, korupci. Druhým důvodem, pro který nelze s návrhem souhlasit, je skutečnost, že náprava mnoha opatření uložených inspekcí nezávisí na samotném poskytovateli, ale na zřizovateli. Ten, pokud nesouhlasí s názorem inspekce, nemusí poskytovateli umožnit opatření napravit, a tím ruku v ruce se systém dotací, nepřehledného a nepředvídatelného financování sociálních služeb, bude politická garnitura schopna legálně zlikvidovat vybrané poskytovatele a služby. Zejména v souvislosti s tzv. podporou tzv. transformace jsme přesvědčeni o tom, že by se to stalo dalším nástrojem rušení politicky a ideově vybraných zařízení. Navržené znění považujeme za další nástroj likvidace příspěvkových organizací, který by v budoucnu zcela jistě byl prohlášen za přirozený a za další důkaz proti příspěvkovým organizacím, proti „starým“ pobytovým zařízením sociálních služeb. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
112
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Českomoravská konfederace odborových svazů
Čl. I bod 39
Bod 39. návrhu se zrušuje. Odůvodnění: Registr poskytovatelů sociálních služeb je veřejným seznamem, rejstříkem, podobným obchodnímu rejstříku a není důvod do něj zapisovat „hodnocení“ subjektů, a to hodnocení po výtce subjektivní. Obdobně by asi nikoho nenapadlo zapisovat do obchodního rejstříku výsledky kontrol, např. finančního úřadů, apod. Návrh považujeme za absurdní.
Od připomínky bylo po vysvětlení ustoupeno.
Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Českomoravská konfederace odborových svazů
Čl. I bod 40
Bod 40. návrhu se zrušuje. Odůvodnění: Nesouhlasíme s tím, aby registr obsahoval údaje o počtu osob, u kterých byla použita opatření omezující pohyb osob, a četnost jejich použití podle druhu těchto opatření. Návrh považujeme za absurdní podobně, jako v připomínce předchozí. Asi by nikoho nenapadlo zapisovat do obchodního rejstříku metody, jakými obchodní společnosti dosahují svých cílů.
Vysvětleno. Ustanovení § 85 bylo upraveno.
Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Českomoravská konfederace odborových svazů
Čl. I bod 49
Ustanovení § 95 písm. d) by znělo: „Kraj zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, a informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování; při zpracování plánu kraj přihlíží ke strategiím v sociálních službách na národní úrovni k informacím obce sděleným podle § 94 písm. e) a k údajům uvedeným v registru podle § 85 odst. 5.“ Navržené znění je za zmatečné, požadujeme legislativně, logicky a gramaticky upravit.
113
Ustanovení bylo vypuštěno.
Českomoravská konfederace odborových svazů
Čl. I bod 50
Bod 50. návrhu se zrušuje. Odůvodnění: Nevidíme důvod pro zdůraznění skutečnosti, že Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy v oblasti sociálních služeb, včetně činností sociální práce v oblasti sociálních služeb. Pak by podobně mohlo být specifikováno i řízení jiných činností – např. stavebních, zdravotnických, úklidových, apod. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
Od připomínky bylo po vysvětlení ustoupeno.
Českomoravská konfederace odborových svazů
Čl. I bod 58
Žádáme vysvětlení, co znamená „poskytovat sociální službu anonymně“. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
Vysvětleno.
Nesouhlasíme s tím, aby byla prolomena povinnost mlčenlivosti. Zaměstnanci v sociálních službách jsou bezpodmínečně zavázáni dodržovat mlčenlivost, je precizně regulována např. možnost nahlížení do zdravotnické dokumentace, a při „veřejné“ případové konferenci by mohli sdělit jen jako přizvané osoby jinak chráněné informace a údaje Požadujeme zpracování stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Akceptováno. Ustanovení § 100a odst. 4 bylo vypuštěno.
Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Českomoravská konfederace odborových svazů
Čl. I bod 71
Bod 71. návrhu se zrušuje. Odůvodnění: Nesouhlasíme se zrušením povinnosti pro odbornou organizaci, jejíž je zaměstnavatel členem, být vzdělávacím zařízením akreditovaným ministerstvem. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
Českomoravská konfederace
Čl. I bod 72
bod 72. návrhu se zrušuje. Odůvodnění: 114
Od připomínky bylo po vysvětlení ustoupeno.
Vysvětleno.
Nesouhlasíme s tím, aby se za další vzdělávání považovala účast na konferencích, které by byly definovány jako akce odborného charakteru v maximálním rozsahu 8 hodin, jejíž program se týká oboru činnosti sociálního pracovníka. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
odborových svazů
Českomoravská konfederace odborových svazů
Čl. I bod 74
Českomoravská konfederace odborových svazů Českomoravská konfederace odborových svazů
Čl. I bod 75 a 76
Viz připomínka k bodu 71.
Důvodová zpráva
Důvodovou zprávu považujeme za nedostatečnou. Nepopisuje, nevysvětluje korektně všechny záměry a navrhovaná ustanovení, jejich dopad, a to nejen finanční, ale i vztahový. Jako příklad za všechny uvádíme lapidární jednovětné konstatování, že „U jednotlivých návrhů lze očekávat pozitivní dopad na veřejné zdroje.“ Jiným slovy: všechny veřejné zdroje sníží své výdaje na sociální služby?! Požadujeme řádné rozklíčování oněch údajně pozitivních dopadů, a to na všechny veřejné zdroje. Požadujeme analýzu dopadů „pozitivních dopadů“ na klienty! Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
Důvodová zpráva byla přepracována.
Čl. I Nad rámec návrhu
Nad rámec předloženého návrhu pak požadujeme naplnění ust. § 119 odst. 1 zákona o sociálních službách a žádáme, aby
Zmocnění pro vydání nařízení vlády podle § 101 se navrhuje
Českomoravská konfederace
Bod 74 návrhu se zrušuje Odůvodnění: Zásadně nesouhlasíme, aby bezúhonnost zdravotnických pracovníků nastavená a řešená předpisem pro zdravotnické pracovníky byla jen proto, že pracují v nějakém zařízení, posuzována odlišně od jiných zdravotnických pracovníků. Nevidíme pro takové rozdíly důvod. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
115
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Od připomínky bylo po vysvětlení ustoupeno.
bylo v souladu se zmocněním v ust. § 101 odst. 7 a následně § 101a odst. 7 zákona vydáno příslušné nařízení vlády, zejména jeli zamýšlena změna financování sociálních služeb.
odborových svazů
zrušit. Nařízení vlády podle § 101a bude vydáno v návaznosti na nabytí účinnosti tohoto ustanovení.
Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Svaz měst a obcí ČR
Čl. I bod 2
Svaz měst a obcí ČR
Čl. I bod 4
Svaz měst a obcí ČR
Čl. I bod 24
Svaz měst a obcí ČR
Čl. I bod 34
Svaz zásadně nesouhlasí s uvedenou zásadou, neboť doposud nebylo vyřešeno, jak by obce mohly spolufinancovat sociální služby, není-li tato položka kryta rozpočtovým určením daní. Tato připomínka je zásadní. Navrhovanou úpravu považujeme za zbytečnou a představuje pouze nadbytečnou regulaci. Předkladatel návrhu dostatečně nevyjasnil, jaké negativum přináší stávající stav, resp. jaká rizika hrozí v budoucnu. Tato připomínka je zásadní. Nejasný obsah pojmu „areál“. Požadujeme vymezit nebo nahradit. Tato připomínka je zásadní. Uvedené ustanovení je v praxi nevymahatelné, neboť:
pojmovým znakem sociální služby je to, že jde o službu vykonávanou podle tohoto zákona (§ 3 písm. a); z toho vyplývá, že služba, byť by se podobala sociální službě, nebude sociální službou, nebude-li vykonávána podle tohoto zákona; registrující orgán bude obtížně prokazovat, že služby poskytované uvedenými osobami jsou službami sociálními, neboť podstatným znakem sociální služby je účel, za kterým je vykonávána (§ 3 písm. a), tedy sociální začlenění nebo prevence sociálního vyloučení 116
Ustanovení bylo vypuštěno.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Ustanovení bylo vypuštěno.
osob, jimž je služba poskytována. Je-li cílem navrhované změny omezit poskytování služeb, jež se podobají sociálním službám, bude nezbytné začít precizním vymezením pojmu „sociální služba“. Vzhledem k tomu, že uvedená kontrola může výrazným způsobem zasáhnout do ústavního práva na nedotknutelnost obydlí garantovaného čl. 12 ústavního zákona 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, považujeme stanovení podmínky, za kterých lze v takových prostorech vykonat kontrolu, za velmi vágní. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Svaz měst a obcí ČR
Čl. I bod 37
Svaz měst a obcí ČR
Čl. I bod 40
Svaz měst a obcí ČR
Čl. I Nad rámec návrhu
Navrhované opatření je nesystémové a k proklamovanému cíli nepovede, neboť k zneužití institutu asistenta sociální péče může docházet i nadále. Osoby, které vykonávají činnost asistenta sociální péče, nemusí být v zaměstnaneckém poměru k osobě poskytující ubytovací a stravovací služby, ale mohou tuto činnost vykonávat např. jako zaměstnanci jiné osoby, jež s poskytovatelem ubytovacích/stravovacích bude jednat ve shodě. Tato připomínka má doporučující charakter. Navrhujeme nedoplňovat odstavec č. 8, neboť uvedenými údaji již disponuje MPSV ČR, kterým poskytovatelé tyto údaje poskytli. Jedná se o zbytečné zvýšení administrativní zátěže poskytovatelů. Za problematické též považujeme nejasné vymezení pojmu „zobecněné údaje“. V právním státě je nadto nemyslitelné, aby zákon ponechal na orgánu veřejné moci svévolné stanovení lhůty, ve kterém má povinný splnit povinnost. Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Vysvětleno. Ustanovení § 85 bylo upraveno.
Návrh bude zvážen v souvislosti s koncepčními úpravy jednotlivých
Nové znění § 73 odst. 3 117
Navrhujeme nové znění ustanovení § 73 odst. 3: „Maximální výši úhrady za ubytování a stravu stanoví prováděcí právní předpis. Pokud osoba není schopna zaplatit plnou výši úhrady za ubytování a stravu požadovanou poskytovatelem ani na základě smlouvy o spoluúčasti podle § 71 odst. 3, může písemně požádat poskytovatele o snížení úhrady. Žádost musí být doložena potvrzením o výši příjmů a čestným prohlášením, že osoba nemá jiné finanční prostředky k zaplacení úhrady za ubytování a stravu podle věty druhé, a to ani s pomocí osob povinných k ní výživou. Poskytovatel na základě žádosti určí výši úhrady za ubytování a stravu tak, aby po jejím zaplacení osobě zůstalo při poskytování pobytových služeb v týdenním stacionáři alespoň 25 % jejího příjmu, a při poskytování pobytových služeb uvedených v odstavci 1 písm. b) až e) alespoň 15 % jejího příjmu.“ Důvodem pro uvedený návrh je to, že současná právní úprava reguluje výši úhrady za ubytování a stravu v pobytových službách tak, aby osobě zůstalo alespoň 15 % jejího příjmu v případě pobytových služeb s celoročním poskytováním služby a 25 % v případě týdenních stacionářů. Tímto způsobem dochází při redukci výdajů na sociální služby z veřejných rozpočtů státem vytvářený deficit na straně výnosů v sociálních službách. Odpovědnost státu za tento rozdíl je poskytovateli argumentována při tlaku na navýšení alokace na dotace poskytovaných ministerstvem na zajištění základních činností sociálních služeb. Je vyvíjen tlak na společenskou solidaritu, jejíž absorpční kapacita je již na hranici únosnosti, aniž by byla vyhodnocena individuální schopnost a možnost jednotlivých uživatelů služby a jejich blízkých či osob povinných výživou participovat na skutečných nákladech jimi užívané sociální služby. Odpovědnost osob povinných výživou podle zákona o rodině je tak minimální a tento institut není v podstatě v kontextu zajištění péče o osoby závislé na pomoci jiné osoby využíván. 118
druhů služeb a jejich činností.
Navrhuje se úprava regulace zůstatku příjmu uživatelů sociálních služeb takovým způsobem, aby byla zajištěna ochrana osob, které nemají dostatečné prostředky pro úhradu nákladů za poskytované sociální služby v plné výši, ale zároveň nevytváří „strop“ výše úhrad pro ty, kteří jsou schopni se ve větší míře podílet na zajištění svých potřeb prostřednictvím sociálních služeb. O snížení úhrady tak, aby zůstatek příjmů činil 15 %, nebo 25 % bude muset uživatel sociální služby požádat a deklarovat čestným prohlášením, že k úhradě potřebné péče nemůže využít jiných finančních zdrojů. Současný systém stanovuje ochranu obligatorně, tedy i v případech, kdy je uživatel nebo jeho rodina schopna se více podílet, ale znění právní úpravy toto nedovoluje. Tímto opatřením je otevřena možnost deregulace úhrad s tím, že zákonná ochrana nízkopříjmových skupin je zaručena. Navrhovaná změna bude mít dopad na uživatele sociálních služeb a na osoby k nim povinné výživou a odrazí se v úhradové politice poskytovatele. Tato připomínka je zásadní.
Svaz měst a obcí ČR
Čl. I Nad rámec návrhu
Nové znění § 101 odst. 8, odložení účinnosti § 101a Navrhujeme nové znění ustanovení § 101 odst. 8: „Podle ustanovení odstavců 1 až 7 se postupuje do 30. 6. 2015.“ a v návaznosti na tuto změnu odložit účinnost ustanovení § 101a. Důvodem návrhu je to, že v současné době není připraven přechod financování na kraje. Chybí příslušné nařízení vlády a celý nový systém neprošel širokou odbornou diskuzí. Z důvodu nepřipravenosti celého přechodu, absence příslušných právních opatření, která by eliminovala případné střety zájmů a mohla 119
Postup podle ustanovení § 101 se navrhuje prodloužit do 31. 12. 2014.
destabilizovat existující síť sociálních služeb, navrhujeme odložení účinnosti § 101a o rok a půl tak, aby dotační řízení pro r. 2014 a 15 bylo vyhlášeno a realizováno MPSV ČR . Vznikne tak období, během kterého bude možné připravit nový způsob financování . Tato připomínka je zásadní.
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. I bod 2
Požaduji bod vypustit. Odůvodnění: Podmínka vícezdrojového financování je v současné době uplatňována jen vůči NNO, pokud nebude tato podmínka nastavena pro všechny poskytovatele stejně, a nebude určovat počet a minimální procento spoluúčasti jednotlivých zdrojů, je tato věta pouze proklamativní a nevymahatelná.
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. I bod 3
Požaduji upravit znění § 4 odst. 1 následovně: „§ 4 Okruh oprávněných osob (1) Nárok na příspěvek na péči má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a) osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu2), jde-li o státního občana České republiky, b) cizinec, který má na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu3), c) cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu4), 120
Ustanovení bylo vypuštěno.
Vysvětleno. Azylanti mají na území ČR trvalý pobyt. Jsou proto zahrnuti v okruhu oprávněných osob v odstavci l písm. b).
d) rodinný příslušník cizince uvedeného v písmenu b), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu3), e) cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu5), f) osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo formou doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu6), g) cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu7), h) cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, a to, pokud má bydliště na území České republiky; co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi8). ---------------------------2) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) § 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 121
§ 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 366/2011 Sb. 7)
Odůvodnění: Okruh osob s nárokem na příspěvek na péči se navrhuje doplnit o osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana formou doplňkové ochrany. Nově však také definice nezahrnuje azylanty, s výjimkou těch, kteří po 5 letech pobytu na území ČR získají statut dlouhodobě pobývajícího rezidenta dle novely zákona o azylu (sněmovní tisk č. 843/0). Vítám rozšíření okruhu oprávněných osob o osoby s doplňkovou ochranou (tj. osoby, jež nesplňují podmínky udělení azylu, avšak nemohou být do své země navráceni z jiných důvodů). Není mi však vůbec jasné, proč zároveň dochází k vynětí azylantů. Smysl navrhované změny neosvětluje ani důvodová zpráva, která k tomuto tématu mlčí. Změnu považuji za nepřiměřenou a nelogickou. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. I bod 4
Zásadní připomínka. Požaduji vypustit z § 6 slova „s výjimkou spolků“ a to: varianta 1) zcela v celém rozsahu návrhu novely; varianta 2) doplnit do § 6 slova „ s výjimkou spolků, které nemají status veřejné prospěšnosti“; varianta 3) slova „s výjimkou spolků“ doplnit k typům sociálních služeb, pro jejichž poskytování je právní forma spolku skutečně nevhodná (jde především o pobytové služby). Odůvodnění: Nová právní forma spolku je podle nového občanského zákoníku zřizována k „uspokojování a ochraně těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen“. Občanský zákoník pokládá spolek za členskou korporaci, tudíž jeho účel (zájem) určují jeho 122
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
členové. Neznamená to však, že spolek pracuje jen pro své členy a nerozvíjí aktivity, určené široké veřejnosti. Navíc spolky, pokud si to budou přát, budou moci získat status veřejné prospěšnosti podle zákona, který vstoupí v účinnost 1. ledna 2014 a je v současné době již dokončen. Z výše uvedených důvodu by nebylo vhodné vyloučit spolky z poskytování všech akreditovaných sociálních služeb. Navrhují se tři varianty řešení této připomínky: buď spolky ponechat mezi poskytovateli sociálních služeb zcela, nebo vázat možnost patřit mezi poskytovatele akreditovaných sociálních služeb na získání statusu veřejné prospěšnosti nebo v zákoně odlišit služby, pro jejich poskytování není spolek vhodnou formou (jde zejména o pobytové služby) a ty služby, při jejichž poskytování tato právní forma spolku není překážku (typicky poradenské a asistenční služby). Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. I bod 10
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. I bod 11
Zásadní připomínka. Požaduji bod vypustit – souvisí s bodem 13. Odůvodnění: Jedná se o návětí hlavy 6, a vzhledem k tomu, že nesouhlasím s vložením § 21b, je nutné vypustit i rozšíření návětí. Zásadní připomínka. Požaduji následující úpravu § 21: „§ 21 … (4) Výplata příspěvku se zastaví, jestliže příjemce příspěvku nesplní oznamovací povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. a) až c), a to ani na písemnou výzvu krajské pobočky Úřadu práce ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení výzvy, ve které byl příjemce příspěvku na následek porušení oznamovací povinnosti upozorněn. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato lhůta uplynula. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla oznamovací povinnost podle věty první dodatečně 123
Ustanovení bylo vypuštěno.
Akceptováno. Ustanovení o zániku nároku na výplatu příspěvku za měsíce, v nichž nebyla splněna oznamovací povinnost, bylo vypuštěno.
splněna. Za kalendářní měsíce, ve kterých došlo k prodlení s plněním této oznamovací povinnosti, výplata příspěvku nenáleží.“ Odůvodnění: Nesouhlasím s tím, aby při neoznámení rozhodujících skutečností příspěvek de facto propadal. Byť by žadatelé samozřejmě měli své oznamovací povinnosti plnit, dostatečnou sankcí je již pozastavení výplaty příspěvku, která je pak podmíněna doložením relevantních podmínek nároku. Podmínky nároku však objektivně existují pořád, a buď zde jsou, nebo nejsou. Platnost a relevanci jim neudílí až oznámení správnímu orgánu. I když tedy žadatel tyto podmínky nedoloží, neznamená to, že neexistují a že nejsou právně relevantní. Jejich oznámením je podmíněno pouze faktické vyplacení příspěvku, nikoliv však nárok jako takový. Nárok tudíž je sice možno dočasně omezit, ale nejde jej úplně popřít, neboť by tak bylo popřeno i samotné právo žadatele na hmotné zabezpečení. Zásadní připomínka. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. I bod 13
Bod 13 požaduji vypustit. Odůvodnění:
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Nesouhlasím se zařazením § 21b, neboť neúměrně a neodůvodněně rozšiřuje možnosti získávání informací o žadatelích příspěvku. Jedinou podmínkou pro nárok na příspěvek na péči je stupeň závislosti, a pro zvýšení příspěvku rozhodný příjem společně posuzovaných osob. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. I bod 14
Zásadní připomínka. Požaduji tato ustanovení upravit následovně: „§ 25 (2) Krajská pobočka Úřadu práce zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení8) žádost o posouzení stupně závislosti osoby; součástí této žádosti je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti osoby o příspěvek. Jestliže však 124
Ustanovení bylo vypuštěno.
byl stupeň závislosti žadatele o příspěvek již posouzen v řízení o příspěvku na mobilitu nebo v řízení o průkazu osoby se zdravotním postižením podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, vychází krajská pobočka Úřadu práce z tohoto posudku, s výjimkou případů, kdy žadatel o příspěvek uplatňuje nové skutečnosti o svém zdravotním stavu, které nastaly až po skončení řízení, ve kterém byl posudek o stupni závislosti naposledy vydán. Novými skutečnostmi o zdravotním stavu se rozumí dlouhodobé zhoršení zdravotního stavu a schopnosti samostatného života v přirozeném sociálním prostředí, pro které žadatel o příspěvek vyžaduje každodenní poskytování sociálních služeb nebo jiných forem pomoci nebo jejich poskytování ve větším rozsahu než v době řízení podle věty druhé. Nové skutečnosti o zdravotním stavu se dokládají zprávou o poskytnutých zdravotních službách58) nebo jiným prokazatelným způsobem.“
Odůvodnění: Domnívám se, že nové skutečnosti o zdravotním stavu žadatelů je možno dokládat jakýmkoliv jiným důvěryhodným způsobem včetně výsledků šetření samotných rozhodujících správních orgánů. Zákon by proto neměl striktně předepisovat způsob jejich prokazování a tak nutit žádající osoby získávat speciální potvrzení. Zásadní připomínka. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. I bod 16
Požaduji následující znění § 26: „§ 26 (1) Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na dobu, po kterou okresní správa sociálního zabezpečení posuzuje stupeň závislosti osoby, nejdéle však na 60 dní. (2) Krajská pobočka Úřadu práce zastaví řízení o 125
Vysvětleno.
příspěvku, jestliže žadatel o příspěvek zemře před provedením sociálního šetření podle § 25 odst. 1.“ Odůvodnění: Současné znění písmene b) odst. 1 § 26 pozastavuje řízení o příspěvku v průběhu poskytování zdravotní péče při hospitalizaci, pokud nebylo do dne přijetí osoby k hospitalizaci provedeno sociální šetření. Tímto ustanovením jsou poškozeni žadatelé o příspěvek, kteří mají dle současné lékařské vědy definován dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav. Tito žadatelé o příspěvek často přecházejí z akutního lůžka zdravotní péče přímo do následné péče. Z toho důvodu nemůže být provedeno sociální šetření a tím ani ukončeno jednání o příspěvku. Tito lidé se po návratu do svého bydliště ocitají v neřešitelné situaci. Je nutné tudíž zajistit, aby administrativní systém dokázal zajistit, že občan po propuštění z nemocničního léčení do svého bydliště, bude mít zajištěny dávky na nákup sociálních služeb. Zásadní připomínka. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. I bod 22
Požaduji tento bod vypustit. Odůvodnění:
Od připomínky bylo ustoupeno.
Navrhuji, aby půjčování kompenzačních pomůcek bylo zahrnuto v jiných službách jako fakultativní služba, avšak v odborném sociálním poradenství jako základní činnost. Zásadní připomínka. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. I bod 40 a 45
Požaduji § 85 upravit následovně: „§ 85 (7) Registr v elektronické podobě dále obsahuje údaje o počtu osob, u kterých byla použita opatření omezující pohyb osob, a četnost jejich použití podle druhu těchto opatření. Tyto údaje zapisuje do registru krajská pobočka Úřadu práce. Poskytovatel sociálních služeb je povinen tyto údaje sdělit 126
Vysvětleno. Ustanovení § 85 bylo upraveno.
příslušné krajské pobočce Úřadu práce ve lhůtě uvedené v odstavci 5 do 15 dnů po skončení kalendářního pololetí.“ Odůvodnění: Povinnost hlásit použití omezovacích opatření je vzhledem k významu osobní svobody jako ústavně chráněného práva významnější než jiné povinnosti vykazované pouze za statistickými účely. Skrze řádně a včas vykazované údaje může kontrolní orgán včas zahájit prověřování případných nesrovnalostí v jejich používání a pomoci tak k ochraně osobní svobody. Nenamítám nic proti tomu, aby hlášení probíhalo elektronicky, ale mělo by probíhat ve stejných lhůtách a frekvencích jako doposud.
Zásadní připomínka. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. I bod 51
Zásadně nesouhlasím s vypuštěním písm. b) z § 96 zákona o sociálních službách. Odůvodnění: Dle důvodové zprávy se navrhuje zrušit povinnost MPSV zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, neboť povinnost zpracovávat koncepce rozvoje svěřených odvětví vyplývá pro MPSV z § 22 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedená povinnost v zákoně o sociálních službách je tak dle předkladatele duplicitní. S tímto nelze souhlasit, neboť ustanovení § 96 písm. b) zákona o sociálních službách stanoví MPSV povinnost zpracovat střednědobý národní plán rozvoje sociálních služeb za účasti krajů, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, což ze zákona č. 2/1969 Sb. nevyplývá. Vzhledem k předpokládanému přechodu financování sociálních služeb na kraje a dalším připravovaným změnám v oblasti 127
Akceptováno. Bod, kterým se ustanovení § 96 písm. b) zrušuje, byl vypuštěn.
sociálních služeb, dále považujeme za důležité, aby MPSV zůstaly zachovány nástroje pro koordinaci a plánování rozvoje sociálních služeb na celostátní úrovni.
Zásadní připomínka. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. I bod 52
Požaduji bod 52 vypustit.
Akceptováno. Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: Trvám na zachování původního znění § 97 odst. 4. Novela zákona navrhuje po proběhlé inspekci sociálních služeb převést povinnost informovat o výsledku inspekce. Nově má být klient informován pouze v případě, kdy bylo uloženo opatření za zjištěný nedostatek, tj. došlo k zvlášť závažnému porušení poskytovatele. Nově má klienta informovat právě poskytovatel sociálních služeb, nikoli členové inspekčního týmu. Návrh novely má snížit administrativní zatížení inspektorů. V praxi však jde o případy, kdy podnět k inspekci dává právě klient, který se cítí jednáním poskytovatele poškozený. Považujeme za správné, aby byla zachována cesta informování klienta ze strany inspekce sociálních služeb, nikoli ze strany prošetřovaného poskytovatele. Pokud by navrhovatel trval na změně § 97 odstavce 4, navrhujeme, aby měla inspekce sociální služeb povinnost do 7 pracovních dnů zkontrolovat, zda byl klient a jakým způsobem informován o zjištěných nedostatcích (ne pouze v případě, kdy bylo poskytovateli uloženo opatření za zjištěný nedostatek – tj. došlo k zvlášť závažnému porušení poskytovatele). Zásadní připomínka. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. I bod 56
Dle návrhu se v § 98 odst. 5 ve větě druhé slova: „tento souhlas se zaznamenává do záznamu o rozhovoru, který vyhotovuje člen inspekčního týmu“ zrušují. Tato slova však nejsou v uvedeném § a větě uvedena. Zřejmě je myšlen § 98 odst. 7. 128
Vysvětleno. V předchozím bodu došlo k přečíslování odstavců.
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. I bod 58
Navržené znění § 100a je výrazným zásahem do principu poskytování sociálních služeb a může ohrozit vztah poskytovatele a uživatele služby. Kontrakt mezi nimi vzniká a je rozvíjen na principu dobrovolnosti, důvěry, partnerství a respektu poskytovatele k přáním uživatele. Sociální služby vytváří prostor pro uplatňování svobodné vůle uživatele a sledují jeho osobní cíle. Takto jsou služby dosud realizovány a respektují východiska Bílé knihy, zákona o sociálních službách a participativního, komunitního nastavení plánování sociálních služeb. Navrhované nastavení omezuje práva uživatelů sociálních služeb více, než je v zájmu dítěte potřeba. V řadě měst jsou funkční partnerství mezi poskytovateli, klienty a OSPOD i za současné legislativní úpravy, postavená na principu partnerství. S přihlédnutím k této rozumné praxi, kterou je možné rozvíjet, se nezdá důvodné vztahy mezi uživateli, poskytovateli a OSPOD takto radikálně měnit. Pro funkčnost systému je třeba zachovat rozdělení podpůrných a kontrolních funkcí v rámci podpory rodin s dětmi. Nepřiměřeným zásahem do autonomie poskytovatelů a uživatelů sociální služeb je zejména neregulované, povinné umožnění nahlížení, pořizování opisů a výpisů ze spisové dokumentace uživatele, kterou poskytovatelé vedou a to bez účasti uživatele služby. Informace o průběhu služby, kterou uživatel čerpá, lze zajistit jinými, pro uživatele i poskytovatele přijatelnějšími způsoby. Poskytovatelé jsou jedni z aktérů pro řešení obtíží, v kterých se osoby v evidenci orgánu sociálně právní ochrany nacházejí, nemá s nimi být zacházeno jako s „prodlouženou rukou“ orgánu sociálně právní ochrany.
Proto navrhuji následující znění nového § 100a: „§ 100a Sdělování údajů orgánu sociálně-právní ochrany dětí 129
Akceptováno Ustanovení bylo podle návrhu upraveno, s výjimkou případové konference vzhledem k vypuštění odstavce 4.
(1) Poskytovatel sociálních služeb je povinen na písemnou žádost sdělit bezplatně orgánu sociálně-právní ochrany dětí údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany týkající se osoby, které byla rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dětí uložena povinnost požádat o uzavření smlouvy o poskytnutí sociální služby jako povinnost využít odbornou poradenskou pomoc podle zákona o sociálněprávní ochraně dětí57). Poskytovatel sociálních služeb je povinen vždy sdělit, zda s osobou uzavřel smlouvu o poskytování sociální služby, dobu platnosti smlouvy, datum ukončení poskytování služby, popřípadě výpovědní důvod, pokud byla smlouva vypovězena, a zúčastnit se případové konference, kde za přítomnosti osoby, která byla nebo je uživatelem sociální služby dojde k zhodnocení průběhu poskytování sociální služby. (2) V případech uvedených v odstavci 1 je poskytovatel sociálních služeb povinen na žádost orgánu sociálně-právní ochrany dětí umožnit pověřeným zaměstnancům tohoto orgánu nahlížet do písemných individuálních záznamů o průběhu poskytování sociální služby vedených podle § 88 písm. f) a umožnit jim pořizovat výpisy a opisy těchto záznamů na náklady orgánu sociálně-právní ochrany dětí. (2) (3) Poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje pro rodiny s dětmi nebo pro děti sociální službu uvedenou v § 37 odst. 2, § 48, 52, 54, 57, 58, 60, 60a, 62, 65 nebo § 69, je povinen, pokud nejde o případ uvedený v odstavci 1 nebo neposkytuje-li sociální službu anonymně, na písemnou žádost sdělit bezplatně orgánu sociálně-ochrany dětí a) zda osobě uvedené v žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí poskytuje nebo poskytoval sociální službu, b) druh a formu poskytované sociální služby a dobu poskytování, 130
c) zúčastnit se případové konference, kde za přítomnosti osoby, která byla nebo je uživatelem sociální služby dojde k zhodnocení průběhu poskytování sociální služby. (3) (4) Účastní-li se zaměstnanec poskytovatele sociálních služeb jako přizvaná osoba případové konference pořádané podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí nebo je-li přizván k jednání komise pro sociálně-právní ochranu dětí zřizované podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a sdělí přitom údaje, o nichž je jinak povinen zachovávat mlčenlivost, neporuší tím povinnost mlčenlivosti podle § 100. --------------57) § 12 a 13 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Odůvodnění: Ze strany OSPODu dochází k telefonickým žádostem o poskytování informací od poskytovatelů sociálních služeb, v takovém případě není možné ověřit totožnost volajícího. Při žádosti, která je zmiňována v tomto ustanovení je navíc třeba ze strany orgánu sociálně právní ochrany písemně specifikovat rozsah a obsah žádosti, tak aby docházelo k předávání informací, které jsou k sociálně právní ochraně dítěte podstatné. Proto požadujeme, aby žádost OSPODu byla podávána písemně. K větě druhé v odst. 1: pokud není uvedená četnost povinnosti, má se za to, že se jedná o povinnost konanou vždy, není ji třeba zdůrazňovat slovem „vždy“. Dále nesouhlasím s tím, aby byly bez vědomí klienta sdělovány informace o důvodech ukončení čerpání sociální služby. Tyto informace mohou být předány za přítomnosti klienta během případových konferencí. Současně se nejedná o zásadní informaci, pro kterou by toto právo uživatele služby mělo být dotčeno. Orgánu sociálně právní ochrany má být na jeho žádost sděleno pouze datum ukončení poskytování služby. Zhodnocení 131
průběhu poskytování sociální služby by opět s ohledem na principy sociálních služeb mělo být sdělováno za přítomnosti uživatele na případové konferenci, kde mají všechny strany možnost se vyjádřit a společně reagovat na probírané skutečnosti. Povinné umožnění nahlížení do spisové dokumentace uživatelů sociálních služeb, které poskytovatelé vedou, znamená zásah do autonomie poskytovatelů i uživatelů sociálních služeb. Ačkoliv stejně důležitými aktéry může být škola, školské zařízení, dětský domov apod. pouze u poskytovatelů sociálních služeb orgán sociálně právní ochrany chce nahlížet do písemných materiálů vedených o uživateli, pořizovat opisy a výpisy. Tato povinnost bude mít za následek kontraproduktivní jednání poskytovatelů, kteří budou tyto písemné záznamy redukovat a nebudou tak relevantním podkladem ani pro jednu stranu. Získání informací o uživateli služby, lze opatřit za přítomnosti uživatele a poskytovatele sociální služby, například během případových konferencí, které má orgán sociálně právní ochrany dětí pořádat. Tento způsob považujeme za korektní pro všechny strany. Zhodnocení průběhu poskytování sociální služby by opět s ohledem na principy sociálních služeb mělo být sdělováno za přítomnosti uživatele na případové konferenci, kde mají všechny strany možnost se vyjádřit a společně reagovat na probírané skutečnosti. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. I Nad rámec návrhu
Zásadní připomínka. Mimo uvedené připomínky nad rámec návrhu považuji za nutný zásah do ustanovení § 101 odst. 8. Požaduji upravit jeho znění následovně: „§ 101 … (8) Podle ustanovení odstavců 1 až 7 se postupuje do 31. prosince 2013 2015.“ 132
Postup podle ustanovení § 101 je posunut do 31.12.2014
Odůvodnění: S ohledem na hloubku a rozsah potencionálních změn v systému sociálních služeb, do nichž nejsou kraje po ukončení partnerství v projektu Podpora procesů v sociálních službách zapojeny, neexistenci kodifikovaných principů, pravidel a odpovídajících prováděcích předpisů k naplnění předmětného ustanovení, nelze s převodem agendy na úroveň krajů souhlasit. Dosavadní výstupy projektu Podpora procesů v sociálních službách, zejm. KA 2, 3, 4, 5, 6 jsou natolik obecné, že neposkytují v zásadě žádná vodítka využitelná k 1. lednu 2014, a je nutné teprve po jejich řádném ukončení (a naplnění cílů projektu) zapracovat výstupy do „velké novely“ zákona o sociálních službách. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. III bod 3
Zásadní připomínka. Požaduji bod 3 vypustit.
Ustanovení bylo vypuštěno.
Odůvodnění: Návrh nově, a to v rozporu se zákonem stanovenými podmínkami nároku na tento příspěvek, rozšiřuje rozsah posuzování na všechny domény, které jsou rozhodné pro stanovení stupně závislosti. Přičemž § 6 jednoznačně stanoví, že pro nárok na tento příspěvek je rozhodující nezvládání základních životních potřeb v oblasti mobility nebo orientace. Tento postup považuji za neodůvodněný a zatěžující nejen pro žadatele i další zúčastněné subjekty. Zásadní připomínka. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. III bod 7
Požaduji bod 7 vypustit. Odůvodnění: S odkazem na navržené zrušení bodu 3, požaduji vypustit také bod 7. 133
Ustanovení bylo vypuštěno.
Zásadní připomínka. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Čl. III bod 9
Požaduji tato ustanovení upravit následovně: „§ 35 (3) Při rozhodování o průkazu osoby se zdravotním postižením vychází krajská pobočka Úřadu práce z posudku o stupni závislosti podle zákona o sociálních službách8). Jestliže byl stupeň závislosti žadatele o průkaz osoby se zdravotním postižením již posouzen v řízení o příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách nebo v řízení o příspěvku na mobilitu, vychází krajská pobočka Úřadu práce z tohoto posudku. Jestliže takový posudek dosud vydán nebyl a ani nebylo zahájeno řízení o některé z těchto dávek, nebo žadatel o průkaz osoby se zdravotním postižením uplatňuje nové skutečnosti o svém zdravotním stavu, které nastaly až po skončení řízení, ve kterém byl posudek o stupni závislosti naposledy vydán, požádá krajská pobočka Úřadu práce okresní správu sociálního zabezpečení o posouzení stupně závislosti žadatele o průkaz osoby se zdravotním postižením. Novými skutečnostmi o zdravotním stavu se rozumí dlouhodobé zhoršení zdravotního stavu a schopnosti samostatného života v přirozeném sociálním prostředí, pro které žadatel o průkaz osoby se zdravotním postižením vyžaduje každodenní poskytování sociálních služeb nebo jiných forem pomoci nebo jejich poskytování ve větším rozsahu než v době řízení podle věty třetí. Nové skutečnosti o zdravotním stavu se dokládají zprávou o poskytnutých zdravotních službách27) nebo jiným prokazatelným způsobem.“ Odůvodnění: Domnívám se, že nové skutečnosti o zdravotním stavu žadatelů je možno dokládat jakýmkoliv jiným důvěryhodným způsobem včetně výsledků šetření samotných rozhodujících správních orgánů. Zákon by proto neměl striktně předepisovat způsob 134
Ustanovení bylo vypuštěno.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Čl. I Nad rámec návrhu
Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Čl. I Nad rámec návrhu
jejich prokazování a tak nutit žádající osoby získávat speciální potvrzení. Zásadní připomínka. § 79 odst. 5 písm. a), b) a c):
Akceptováno.
Navrhuje se z povinných údajů uváděných v žádosti o registraci vypustit údaj „číslo platebního účtu“. Tento údaj se jeví jako nadbytečný. § 79 odst. 5 písm. d) sub 4: Obecný požadavek „popis realizace poskytování sociálních služeb“ doplnit o závazné určení jeho struktury: 4. popis realizace poskytování sociálních služeb, zahrnující: Popis realizace poskytování služeb obsahuje: Cíle poskytování služeb, Podmínky poskytování služeb, zejména ceny, výpovědní lhůty a režimová opatření uplatňovaná v zařízení (uzamykání objektu či jeho částí, monitorování audiovizuálními technickými prostředky, omezení v užívání alkoholu apod.,) Stížnostní postupy zejména způsobu evidence stížností, jejich vypořádání a místa, kam je možné zaslat písemnou stížnost Popis materiálně technických podmínek zabezpečení služeb
Návrh bude zvážen v souvislosti s koncepčním řešením druhů služeb a jejich činností.
Odůvodnění Samostatně použitý pojem popis realizace je velice neurčitý. Absence jednotného výklad nebo metodiky pro zpracování podkladů je výrazně pociťována poskytovateli i registrátory. Některé kraje na situaci reagují tvorbou vlastních metodik a výkladů, nicméně není zachována vzájemná kompatibilita a jistota stejného přístupu k žadatelům. Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Čl. I Nad rámec návrhu
§ 75 odst. 5 písm. e) :
Návrh bude zvážen v souvislosti s koncepčním řešením druhů služeb a jejich činností.
Navrhuje se 135
Zrušení tohoto ustanovení. Odůvodnění: Povinnost poskytovatele doložit bezúhonnost zaměstnanců by byla nadále pouze předmětem kontroly plnění registračních podmínek ve smyslu § 82a. Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Čl. I Nad rámec návrhu
§ 75 odst. 5 písm. f) Navrhuje se stávající povinnost dodávat doklady nahradit prohlášením poskytovatele: f) prohlášení o tom, že služba je poskytována pracovníky odborně způsobilými podle odst. 1 písm. b),
Návrh bude zvážen v souvislosti s koncepčním řešením druhů služeb a jejich činností.
Odpovědnost za splnění povinnosti odborné kvalifikace personálu je na poskytovateli služby a její plnění je možno přezkoumávat v rámci kontroly registračních podmínek. Asociace poskytovatelů sociálních služeb
Čl. I Nad rámec návrhu
§ 75 odst. 5 písm. d) sub 8 Navrhuje se Zrušení tohoto ustanovení. Odůvodnění Poskytovatelé nemají možnost znát tento typ informací dopředu s dostatečnou jistotou.
136
Návrh bude zvážen v souvislosti s koncepčním řešením druhů služeb a jejich činností.