4/2010
OCHRANA OVZDUŠÍ
imise
VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY MĚSTA JIHLAVY A Z NĚHO VYPLÝVAJÍCÍCH ZDRAVOTNÍCH RIZIK Rostislav Habán, 2Robert Skeřil Krajský úřad kraje Vysočina,
[email protected] 2 ČHMÚ, pobočka Brno,
[email protected] 1 1
Lektorovala ing. Jana Ostatnická
ABSTRAKT
AIR QUALITY ASSESSMENT OF THE INDUSTRIAL ZONE OF THE CITY JIHLAVA AND RESULTING HEALTH RISKS
Na základě zadání kraje Vysočina zrealizoval Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Brně v letech 2008 – 2009 odbornou studii „Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města Jihlavy a z něho vyplývajících zdravotních rizik“. Řešitelský tým tvořily ČHMÚ Praha, ČHMÚ, pobočka Brno, Zdravotní ústavy v Brně a Jihlavě, ENVItech Bohemia, s. r. o., CDV Brno, DHV Brno, Bucek, s. r. o. Studie má zakomponovány ve své architektuře dílčí samonosné studie: Pachovou studii, Rozptylovou studii, Studii zdravotních rizik a Studii dopravy. Cílem studie bylo mimo jiné najít kroky ke zlepšení kvality ovzduší nejen v Jihlavě a okolí, ale i v celém kraji Vysočina. Celá studie byla podrobena oponentuře, kterou provedl doc. Skála, ředitel Energetického ústavu Vysokého učení technického v Brně. Klíčová slova: kvalita ovzduší, monitoring, imise, zdravotní rizika, průmyslová zóna města Jihlavy
ÚVOD – ZÁKLADNÍ ÚDAJE Vzhledem k narůstajícímu počtu stížností spojených s oblastí průmyslové zóny města Jihlavy a v návaznosti na rozsah výroby přítomných firem vyplynula potřeba komplexního posouzení vlivu umístěných technologií na zdraví exponované populace a stanovení regulativů pro daný prostor. Jako řešení bylo navrženo zpracování komplexní studie „Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města Jihlavy a z něho vyplývajících zdravotních rizik.“ V rámci uchazečů ČHMÚ a Zdravotní ústav se sídlem v Brně. Jednotlivé části studie byly posuzovány odbornou skupinou složenou ze zástupců kraje Vysočina, statutárního města Jihlava, Krajské hygienické stanice kraje Vysočina a občanského sdružení Arnika. Cílem studie bylo, mimo jiné, najít kroky ke zlepšení kvality ovzduší nejen v zájmové oblasti, ale i v celém kraji Vysočina, a to ve vztahu ke strategickým dokumentům kraje Vysočina. Tab. 1: Vztah zájmového území a kraje Vysočina Název Rozloha Rozloha Obce km2 (% z kraje) Hybrálec 10,4978 0,15 % Jihlava 87,9211 1,29 % Malý Beranov 1,0033 0,01 % Měšín 7,082 0,10 % Střítěž 7,4668 0,11 % Velký Beranov 10,1598 0,15 % Celkem zájmové území 124,1308 1,83 % Celkem kraj 6796 100,00 %
Based on the assignment of the Vysocina region, Czech hydrometeorological institute together with the Health institute in Brno prepared a study “Air quality assessment of the industrial zone of the city Jihlava and resulting health risks” in the years 2008 and 2009. The research team was established from the Czech hydrometeorological institute in Prague and regional office in Brno, Health institutes in Brno, Jihlava and Ostrava, ENVItech Bohemia s. r. o., CDV Brno, DHV Brno and Bucek s. r. o. This study has incorporated in its architecture partial self-supporting studies – the odor study, the dispersion study, the health risks study and the traffic study. The goal of the study was besides other to find the approach to the air quality improvement not only in the city of Jihlava and its surrounds, but also in the whole Vysočina region. This study was opposed by doc. Skála, the director of the Energetical institute of the Technical University in Brno. Key words: air quality, monitoring, air pollution, health risks, industrial zone of the city Jihlava
Jednotlivé části studie tvoří: Rešerše Charakteristika imisního pozadí Analýza kvality ovzduší (imisní monitoring) Šíření pachových látek Emisní a imisní analýza Hodnocení zdravotních rizik vyplývajících z kvality ovzduší města Jihlavy Syntetická část ZÁJMOVÁ ÚZEMÍ Území zájmu studie tvoří zejména město Jihlava (Jihlava, Horní Kosov, Staré Hory, Zborná, Pávov, Antonínův Důl, Bedřichov, Heroltice, Hruškové Dvory, Henčov) a dále pak obce Hybrálec, Střítež, Měšín, Velký Beranov, Malý Beranov. Vztah zájmového území a kraje Vysočina ukazuje tab. 1.
Počet obyvatel 406 49865 557 184 317 1284 52613 512582
– 20 –
REŠERŠNÍ ČÁST Počet obyvatel (% z kraje) 0,08 % 9,73 % 0,11 % 0,04 % 0,06 % 0,25 % 10,26 % 100,00 %
Rešerše se zabývá zejména emisní charakteristikou kraje Vysočina a zájmového území – tedy zdroji znečišťování ovzduší a množstvím škodlivin, které jsou do ovzduší těmito zdroji vypouštěny. Jako hlavní zdroj dat slouží registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který spravuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Následuje část zabývající se emisemi. V první
4/2010
podkapitole je uveden vývoj emisí v celé ČR a vztah emisí kraje Vysočina k celkovým emisím ČR. Jsou zde rovněž vyznačeny emisní stropy pro jednotlivé škodliviny, které musí být v roce 2010 splněny. Následuje podkapitola, ve které jsou emise resp. emise z jednotlivých kategorií zdrojů roztříděny dle obcí s rozšířenou působností (ORP). Další podkapitola obsahuje podrobnou analýzu jednotlivých škodlivin. Součástí je rovněž 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů ve všech třech kategoriích REZZO1 – 3. Závěrečná podkapitola emisní části se již plně věnuje pouze zájmové oblasti, pro kterou byly spočteny zvláště podíly jednotlivých kategorií zdrojů na celkové emise, dále byly identifikovány nejvýznamnější zdroje a dopravní charakteristika oblasti včetně intenzit dopravy v nejvýznamnějších ulicích zájmového území.
OCHRANA OVZDUŠÍ Obr. 1: Rozmístění stanic v zájmovém území
CHARAKTERISTIKA IMISNÍHO POZADÍ V této části studie je popsána základní imisní charakteristika kraje – monitorovací síť na území kraje včetně měřicích programů, dále pak jsou graficky znázorněny imisní limity platné v ČR a celkové zhodnocení kvality ovzduší v ČR spolu s trendy hlavních škodlivin. Rovněž je zde zhodnocena kvality ovzduší v kraji Vysočina, včetně srovnání kvality ovzduší v Jihlavě s ostatními krajskými městy. Srovnání probíhalo na základě vybraných stanic se stejnou nebo podobnou charakteristikou. Porovnávány byly škodliviny s imisním nebo cílovým imisním limitem za poslední čtyři roky.
rykovo náměstí. Lokalizace odběrových míst monitoringu je zobrazena na obr. 1: K1 Jihlava ZŠ Demlova K2 Pávov, Automotive Lighting K3 ZŠ Velký Beranov P1 ZŠ Kollárova, Bedřichov P2 Hruškové Dvory – SWOTES P3 Hybrálec – Osmont P4 Lesnov – Krematorium P5 Červený Kříž – DM Drogerie P6 Henčov – Voženílek P7 Bedřichov – Sapeli
ANALÝZA KVALITY OVZDUŠÍ
PACHOVÁ STUDIE
Kapitola Analýza kvality ovzduší se zabývá monitoringem imisí a pachové zátěže zájmového území. Imisní zátěž zájmové lokality byla sledována pomocí plošného monitorování škodlivin pasivními dozimetry, rozmístěnými ve strategických bodech lokality. Tyto imisní měřicí body byly doplněny třemi stanicemi kontinuálního imisního měření, z nichž jedna je současně bodem celostátní sítě automatizovaného imisního monitoringu AIM Demlova ul., Jihlava. Zbylé dvě stanice byly instalovány ve významných bodech zájmového území tak, aby prostorově i charakterově co nejlépe popisovaly vybrané území. Stanice Velký Beranov sloužila v tomto případě jako pozaďová stanice, další stanice byla umístěna v areálu podniku Automotive Lighting. Pro měření imisí chemických látek v okolí průmyslové zóny Jihlava bylo vytipováno několik lokalit s rozdílnou charakteristikou imisní zátěže. Z těchto lokalit bylo vybráno 10 měřicích bodů reprezentující několik oblastí průmyslové zóny, oblast zóny bydlení, střed města a nakonec i vzdálené části zájmové lokality, které poskytují hodnoty pozaďových koncentrací. Imisní monitoring byl doplněn nasazením mobilního měřicího vozu HORIBA s dávkovým týdenním měřením úrovně základních i speciálních škodlivin v centru města Jihlavy – lokality Masa-
Pro posouzení pachové zátěže obyvatel Jihlavy byla zvolena cesta využívající přímé pozorování a zaznamenávání pachových událostí obyvateli trvale žijícími v exponovaném území. K tomuto účelu byla zvolena metoda, kterou uvádí ČSN 83 5030 z června 1998 „Účinky a posuzování pachů – Stanovení parametrů obtěžování dotazováním panelového vzorku obyvatel“. Poté, co byl zvolen postup statistického hodnocení zápachu při zapojení široké jihlavské veřejnosti (ČSN 83 5030), bylo přikročeno k náboru dobrovolných hodnotitelů – „čichačů“. Základním požadavkem pro účast v hodnocení pachů v ovzduší byla plnoletost (min. 18 let věku), podle vlastního posouzení dobrý zdravotní stav projevující se dobrým čichem, pokud možno nekuřáctví a bydliště na území města Jihlavy. Podle Normy ČSN 83 5030 bylo zapotřebí získat přibližně 250 dobrovolníků tj. 0,5 % počtu obyvatel města. Po masivní kampani ve sdělovacích prostředcích se nakonec přihlásilo 224 spolupracovníků. Každý přihlášený čichač obdržel dotazníkové formuláře pro jednotlivé etapy sledování, ve kterých zapisoval svoje čichové vjemy s použitím šestistupňového bodování 0 – 5, podle intenzity pachu. Stupeň 0 – 2 = žádný až mírný snesitelný zápach, stupeň 3 – 5 = zápach silný až nesnesitelný. Důleži-
– 21 –
4/2010
OCHRANA OVZDUŠÍ
té bylo sdělení, zda není pach průmyslové zóny překryt silnějším místním zdrojem. Ze 224 přihlášených dobrovolníků se 1. etapy zúčastnilo 175 osob, 2. etapy 160 osob a 3. etapy 161 osob. Počet respondentů sice nenaplnil požadovaných 0,5 % z celkového počtu obyvatel Jihlavy, nicméně soubor byl statisticky hodnotitelný. Tab. 2: Počty a podíl obtěžovaných respondentů – všechny pachy (všechny etapy) stupeň I. II. III. I. + II. + III. obtěžování/etapa 0 852 934 1104 2890 1 934 833 746 2513 2 467 341 276 1084 3 138 81 88 307 4 22 15 12 49 5 1 1 1 3 počet 2414 2205 2227 6846 Procentický podíl 6,7 % 4,4 % 4,5 % 5,2 % obtěžování/ den Tab. 3: Procento obtěžovaných – pouze průmyslová zóna (všechny etapy) stupeň I. II. III. I. + II. + III. obtěžování/etapa 0 851 930 1102 2883 1 891 796 717 2404 2 328 273 232 833 3 88 61 76 225 4 13 13 12 38 5 1 1 1 3 počet 2172 2074 2140 6386 Procentický podíl 4,7 % 3,6 % 4,2 % 4,2 % obtěžování/ den Obr. 2: Průměrné týdenní koncentrace PM10 na kontinuálně měřicích stanicích 80 70
Koncentrace (µg*m-3)
60 50 40 30 20 10
1. 9 8. .-7. 9 9. 15 .-14 200 .9 .9 8 . 22 .-21 200 .9 .9 8 . 29 .-28 200 .9 .9 8 6. .-5 .20 10 .1 0 0 . 13 -1 .2 8 .1 2. 00 1 20 0.-1 0.2 8 .1 9 . 00 0 10 8 27 .-26 .20 .1 .1 0 8 0 0. 3. .-2. 200 1 10 11. 1.2 8 .1 -9. 00 1 1 17 .-1 1.2 8 .1 6 . 00 1 24 1.-2 1.2 8 .1 3. 00 1. 11 8 - 3 .2 1. 0. 00 1 11 8 8. 2.-7 .20 1 .1 0 15 2.-1 2.2 8 .1 4. 00 1 22 2.-2 2.2 8 29 .12 1 .1 00 .1 .-2 2.2 8 2. 8 20 .1 008 08 2.2 5. -4. 008 1. 1. 12 -11 200 .1 .1 9 . 19 .-18 200 .1 .1 9 .- .2 26 25. 009 .1 1.2 .0 2. 1.2 09 2 .2 9. .-8. 009 2. 2. 16 -15 200 .2 .2 9 .- .2 23 22. 009 .2 2.2 .-1 0 .3 09 .2 00 9
0
JIHLAVA
VELKY_BERANOV
JIHLAVA-AUTOMOTIVE
Obr. 3: Průměrné týdenní koncentrace NO2 na kontinuálně měřicích stanicích 40
Koncentrace (µg*m-3)
35 30 25 20 15 10 5
1. 9 8. .-7. 9 9 15 .-14 .200 .9 .9 8 . 22 .-21 200 .9 .9 8 . 29 .-28 200 .9 8 . 6. 9.-5 .20 1 .1 0 13 0.-1 0.2 8 .1 2. 00 1 20 0.-1 0.2 8 .1 9. 00 0 10 8 27 .-26 .20 .1 .1 08 0 0. 3. .-2. 200 1 10 11. 1.2 8 .1 -9. 00 1 17 1.-1 1.2 8 .1 6. 00 24 1.-2 11.2 8 .1 3. 00 1. 11 8 . 1. 30. 200 1 11 8 8. 2.-7 .20 12 .1 0 15 .-1 2.2 8 .1 4. 00 1 22 2.-2 2.2 8 29 .12 1.1 00 .1 .-2 2.2 8 2. 8 20 .1 008 08 2.2 5. -4. 008 1 1. 12 .-11 200 .1 .1 9 19 .-18 .200 .1 .1 9 .- .2 26 25. 009 .1 1.2 .0 2. 1.2 09 2 .2 9. .-8. 009 2. 2. 16 -15 200 .2 .2 9 .- .2 23 22. 009 .2 2.2 .-1 0 .3 09 .2 00 9
0
JIHLAVA
VELKY_BERANOV
JIHLAVA-AUTOMOTIVE
Pro pozorování pachů v ovzduší byly na základě dlouhodobých meteorologických pozorování vybrány tři 14denní etapy, z nichž každá měla reprezentovat jiné roční období s odlišnými teplotními, vlhkostními a rozptylovými podmínkami: 1) 22. 9. – 5. 10. 2008 doznívající léto s teplotami do 20 °C a dobrými rozptylovými podmínkami; 2) 17. 11. – 30. 11. 2008 období typického podzimního počasí s častými mlhami, teplotami 5 – 10 °C a zhoršenými rozptylovými podmínkami až inverzí; 3) 9. 2. – 22. 2. 2009 s typicky zimním počasím, teplotami hlouběji pod bodem mrazu, sněhovou pokrývkou a dobrými rozptylovými podmínkami. Shrnutím všech pachových pozorování a nálezů uvádějících stupně obtěžování 3 a více ze všech pachů byly získány pro jednotlivé etapy a všechny hodnocené dny údaje uvedené v tab. 2. Všemi registrovanými pachy, bez ohledu na jejich zdroj, bylo ve všech třech etapách nad přípustnou míru obtěžování (3 a více) zaznamenáno celkem 359 denních pozorování, což činí 5,2 % všech 6846 denních údajů o pachovém obtěžování respondentů. Naopak – ze všech odpovědí hodnotilo pachovou situaci jako neobtěžující 94,8 % údajů respondentů. V následující tabulce č. 3 je tento výpočet proveden pouze pro ty pachy, které dle mínění respondentů mají původ v příslušné průmyslové zóně. Takto bylo ve všech třech etapách vyhodnoceno celkem 6386 odpovědí, z nichž jako obtěžující pach a horší označilo 266 odpovědí, což reprezentuje 4,2 % všech. Tato hodnota je pochopitelně nižší než při hodnocení veškerých pachů. Jako pachově neobtěžující emisní činnost průmyslové zóny hodnotilo ze všech 6386 odpovědí stav ovzduší v Jihlavě 95,8 % všech údajů. EMISNÍ A IMISNÍ ANALÝZA Emisní analýza (rozptylová studie) vyhodnocuje kvalitu ovzduší na základě statistického modelování emisí jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší pomocí modelu SYMOS 97 verze 2003. Jako vstupní data byla použita data z roku 2007, tedy z období nezasaženého tzv. finanční krizí. Imisní analýza se zabývá vyhodnocením monitoringu na území Jihlavy a přilehlých obcí v blízkosti průmyslové zóny. Monitoring probíhal v termínu od 1. září 2008 do 28. února 2009 na výše uvedených lokalitách (obr. 2 – obr. 5). V rámci imisní analýzy byla tato data interpretována, postavena do prostorové souvislosti s imisním monitoringem v celém kraji Vysočina resp. v krajských městech ČR. Z prostorové analýzy jasně vyplynula kompatibilita měření jak v rámci kraje (obr. 6), tak v rámci krajských měst ČR (obr. 7), přičemž lokalita Jihlava je v kontextu krajských měst ČR hodnocena jako jedna z nejčistších. Dále byla tato data interpretována ve vztahu k meteorologickým podmínkám, které mají na koncentrace škodlivin značný vliv. Koncentrace byly srovnávány s teplotou, relativní vlhkostí či globálním zářením (obr. 8), které mají na koncentrace škodlivin přímý či nepřímý vliv. Mezi přímé vlivy lze jmenovat vliv meteorologických podmínek na chemismus atmosféry – rychlost fotochemických reakcí či tvorbu částic. Nepřímý vliv se projevuje zejména antropogenní činností, kdy např. při nízkých teplotách musí domácnosti topit (obr. 9), auta mají studené starty či je nutné „sypat komunikace“, čímž se také zvyšují koncentrace škod-
– 22 –
4/2010
OCHRANA OVZDUŠÍ
Obr. 4: Průměrné týdenní koncentrace NOx na kontinuálně měřicích stanicích
Obr. 6: Vztah koncentrací PM10 v Jihlavě k ostatním stanicím kraje Vysočina, září 2008 90
60
80
50
60
-3
Koncentrace (µg*m )
Koncentrace (µg*m-3)
70
40 30 20 10
50 40 30 20
0 1. 9. 8. -7. 9. 9. 15 -14 200 .9 .9. 8 . 22 -21 200 .9 .9 8 . . 29 -28 200 .9 .9 8 6. .-5 .20 10 .1 0 13 .-1 0.2 8 .1 2. 00 0 1 20 .-1 0.2 8 .1 9 . 00 0. 10 8 27 -26 .20 .1 .10 08 0. . 3. -2.1 200 1 10 1.- 1.2 8 .1 9 . 0 0 1 . 11 8 17 - 1 .2 .1 6 . 00 1 1 24 .-2 1.2 8 .1 3. 00 1. 11 8 . 1. 30.1 200 12 1 8 8. .-7 .20 12 .1 0 15 .-1 2.2 8 .1 4. 00 2 1 22 .-2 2.2 8 29 .12 1.1 008 .1 .-2 2.2 2 . 8. 0 20 12 08 08 .2 5. -4. 008 1. 1. 12 -11 200 .1 .1. 9 . 19 -18 200 .1 .1 9 .- .2 26 25. 009 .1 1.2 .0 2. 1.2. 09 2. 2 9. -8. 009 2 2. . 16 -15 200 .2 .2. 9 .2 23 22. 009 .2 2.2 .-1 0 .3 09 .2 00 9
10
JIHLAVA
VELKY_BERANOV
0 39692 39694 39696 39698 39700 39702 39704 39706 39708 39710 39712 39714 39716 39718 39720
JIHLAVA-AUTOMOTIVE
Obr. 5: Průměrné týdenní koncentrace formaldehydu – měření pasivními dozimetry 25
AIM Jihlava
Velký Beranov
Automotive Lighting
Dukovany
Havl.Brod-Smetan.nám.
Jihlava-Znojemská
Košetice
Křižanov
Třebíč
Ždár nad Sázavou
Obr. 7: Vztah koncentrací PM10 v Jihlavě ke krajským městům ČR, leden 2009 250
200
15
Koncentrace (µg*m-3)
Koncentrace (µg*m-3)
20
10
5
150
100
50
1. 9. 8. -7.9 9. .2 15 -14 00 .9 .9. 8 . 2 22 -21 00 .9 .9. 8 . 2 29 -28 00 .9 .9. 8 6. .-5 20 10 . 1 0 13 .-1 0.2 8 . 1 2 .1 0 0 0 8 2 0 . - 1 0.2 .1 9.1 00 0. 0. 8 2 2 27 6 0 .1 .10 08 0. .2 3. -2.1 0 0 1 8 10 1.- 1.2 .1 9.1 00 1 8 1 7 . - 1 1 .2 .1 6.1 0 0 1 8 24 .-2 1.2 3 0 .1 1. .11 08 -3 .2 1. 0 . 1 0 0 12 1 8 8. .-7 .20 12 .1 08 1 5 .-1 2 .2 . 1 4 .1 0 0 2 8 2 2 . - 2 2.2 1 0 29 .12 .12 08 . 1 .-2 .2 2 . 8. 00 2 0 12 8 08 .2 0 5. -4.1 08 1. .2 12 -11 00 . .1 1. 9 . 2 19 -18 00 .1 .1. 9 .-2 20 5 26 .1 09 .1 .2 .-1 00 2. .2. 9 2. 20 9. -8.2 09 2. .2 16 -15 00 .2 .2. 9 .-2 20 23 2.2 09 .2 .2 .-1 00 .3 9 .2 00 9
0
AIM Jihlava Brno-Tuřany Liberec-město Ostrava-Fifejdy
Bedřichov-ZŠ Kollárova Červený Kříž-DM Drogerie
HODNOCENI ZDRAVOTNÍCH RIZIK
Velký Beranov České Budějovice Olomouc-Šmeralova Ústí n.L.-Kočkov
Automotive Lighting Pardubice Dukla Plzeň-Bory Ústí n.L.-město
Pha2-Riegrovy sady Sokolov Kladno-střed města Zlín
70
6
60
4
50
2
40
0
30
-2
20
-4
10
-6
teplota (°C)
Obr. 8: Vztah teploty a koncentrací PM10 v Jihlavě, prosinec 2008
Koncentrace (µg*m-3)
livin v ovzduší. Právě tři kontinuální stanice na relativně malém prostoru avšak s velmi rozdílnou charakteristikou velmi dobře zaznamenávají trend škodlivin v atmosféře. V grafu na obr. 9. je dobře patrná ranní dopravní špička na stanici Automotive Lighting (dopravní stanice) a rovněž vliv lokálních topenišť v lokalitě Velký Beranov (venkovská pozaďová lokalita) – zatímco dopoledne jsou srovnatelné koncentrace s lokalitou Jihlava (městská pozaďová lokalita v sídlišti, vytápění CZT), v odpoledních hodinách, kdy po návratu ze zaměstnání lidé zatápí v lokálních topeništích prudce vzrostou koncentrace částic a přiblíží se dopravní stanici Automotive Lighting, stojící poblíž křížení D1 a I/38. Na závěr této části studie byla diskutována časová kontinuita monitoringu a případný vliv probíhající hospodářské recese na kvalitu ovzduší. V této kapitole byly srovnávány dlouhodobé trendy koncentrací vybraných škodlivin na stanici ČHMÚ Jihlava v období září až únor s koncentracemi naměřenými v rámci této studie. I v tomto zhodnocení musely být zohledněny meteorologické podmínky, zejména pak výskyt inverzního charakteru počasí, protože jednotlivé roky a konkrétně zimní období nejsou stejné. Z výsledků této studie vyplynulo, že hospodářská recese mohla ovlivnit kvalitu ovzduší ve sledovaném období pouze minimálně, mnohem větší vliv na koncentrace škodlivin má počasí a charakter zimní sezóny.
0 -8 39783 39785 39787 39789 39791 39793 39795 39797 39799 39801 39803 39805 39807 39809 39811 39813 T2m (°C)
AIM Jihlava
Velký Beranov
Automotive Lighting
Obr. 9: Vztah teploty a PM10 v jednotlivých hodinách dne 25. 10. 2008 na jednotlivých stanicích kontinuálního měření 100 90 80 -3
Pávov-Automotive lighting Velký Beranov ZŠ Týden Lesnov-Krematorium Hybrálec-Osmont Bedřichov-Sapeli
koncentrace (µg.m )
Jihlava-ZŠ Demlova Hruškovy Dvory-SWOTES Henčov-Voženílek
0 39814 39816 39818 39820 39822 39824 39826 39828 39830 39832 39834 39836 39838 39840 39842 39844
Kapitola Hodnocení zdravotních rizik se zabývá popisem a kvantifikací inhalačních zdravotních rizik plynoucích z imisní zátěže obyvatel zájmové oblasti definované předchozími kapitolami komplexní studie tohoto území. Vychází ze závěrů
– 23 –
70 60 50 t
40 30 20 10 0 54
54,1
54,2
AIM Jihlava (městské pozadí)
54,3
54,3
54,4
54,5
54,6
54,7
Velký Beranov (venkovské pozadí, malé zdroje)
54,8
54,8
54,9
Automotiv Lighting (doprava)
4/2010
OCHRANA OVZDUŠÍ
půlročního imisního monitoringu, doplněných o část zpracovávající rozptylový model identifikovaných škodlivin. Ty byly doplněny ve spojitosti s předchozí znalostí zátěže průmyslové zóny v Jihlavě o další chemické látky na celkový seznam hodnocených 12 skupin potenciálních škodlivin: 1. prašný aerosol PM10 a jeho jemná frakce PM2,5 2. oxidy dusíku, oxid dusičitý NO2 3. oxid siřičitý SO2 4. ozon O3 5. oxid uhelnatý CO 6. chlorovodík HCl 7. aromatické uhlovodíky (benzen, ethylbenzen, toluen, suma xylenů) 8. aldehydy (formaldehyd, acetaldehyd) 9. volatilní a terpenické uhlovodíky (alkany, a-pinen, izopren) 10. benzo[a]pyren a PAHs 11. toxické prvky (arsen As, kadmium Cd, nikl Ni, olovo Pb, mangan Mn) 12. pachové látky Odběr vzorků pro šestiměsíční monitoring plynných polutantů HCl, NO2, SO2, formaldehydu, acetaldehydu, benzenu, ethylbenzenu, toluenu, xylenů a dalších volatilních uhlovodíků terpenického typu byl prováděn pasivními dozimetry italské firmy Radiello a probíhal od 1. 9. 2008 do 1. 3. 2009 na 10 lokalitách rozprostřených v průmyslové zóně Jihlava a kolem ní v severovýchodní části zájmové oblasti. Kromě odběrů vzorků pro stanovení plynných polutantů systémem pasivní dozimetrie byly monitorovány i polyaromatické uhlovodíky (12 nejtoxičtějších kongenerů) a toxické prvky, obě skupiny vázané převážně na pevnou frakci PM10. Tyto skupiny škodlivin byly sledovány v období jejich předpokládaných maximálních koncentrací, tedy od 8. 1. do 27. 2. 2009 na lokalitách K1 – ZŠ Demlova, K2 – Automotive Lighting a K3 – ZŠ Velký Beranov a toxické prvky vázané na frakci PM10 pak kromě výše uvedených lokalit byly analyzovány z odběrů ovzduší prováděných z mobilního vozu Horiba na Masarykově náměstí a v celém intervalu imisního monitoringu na stanici AIM Znojemská. Závěry hodnocení zdravotních rizik – pouze zvýšení prašnosti PM10 se může v jihlavské populaci projevit negativními dopady na osoby trpící dýchacími a oběhovými nemocemi – významná akutní zdravotní rizika obyvatelům města a okolí z ovzduší prakticky nehrozí – kvalitu ovzduší města Jihlavy lze označit z hlediska zdravotních rizik za srovnatelnou s řadou jiných, stejně velkých měst v ČR – základním a nejdůležitějším zdrojem zdravotních rizik je v tomto případě silniční doprava SYNTETICKÁ ČÁST Závěrečná část shrnuje poznatky ze všech předcházejících kapitol studie a navrhuje případná opatření. To vše v souladu se strategickými dokumenty kraje Vysočina, zejména aktualizací programu ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina. Snaží se najít kroky ke zlepšení kvality ovzduší, zároveň byly navrženy základní priority, na ně navazující opatření a podopatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší.
Studie prokázala, že kvalita ovzduší v Jihlavě je velmi dobrá, ze srovnání s dalšími krajskými městy ČR vyplývá, že jedna z nejlepších v ČR. Potenciál pro rozvoj zde tedy rozhodně je, ovšem je třeba posoudit, jaký provoz je možné do průmyslové zóny ještě umístit. Díky této studii mají odborníci i úředníci zpracovávající posudky v rukou dokonalý přehled o současném stavu ovzduší v zájmové oblasti a mohou se o něj opřít při posuzování vlivu na ŽP. Součástí rozptylové studie jsou i data o jednotlivých referenčních bodech a podílu jednotlivých kategorií zdrojů na koncentraci dané škodliviny. Z toho lze částečně vycházet při posuzování absorpční kapacity průmyslové zóny. Studie prokázala, že velmi významným zdrojem celé škály škodlivých látek je dálnice D1, avšak ani kraj ani město nemá dostatečné pravomoci či finance k významnějšímu ovlivnění kvality ovzduší pomocí opatření vztahujících se k dálnici (rozšíření, regulace rychlosti atp.). Vzhledem k tomu, že průmyslová zóna leží v těsné blízkosti dálnice D1 a jsou zde dosahovány nejvyšší koncentrace škodlivin (viz výsledky rozptylové studie či imisního monitoringu v Automotive Lighting), nedoporučuje zpracovatel v pásmu podél liniového zdroje D1 ve vzdálenosti 350 m, další významné rozšiřování zdrojů včetně dopravy (logistická centra, objekty vyžadující transitní přepravu, nebo jiné větší zdroje). V případě rozšiřování průmyslové zóny v těsné blízkosti dálnice D1 hrozí v této lokalitě překračování imisních limitů pro PM10 (popř. PM2,5), NO2, cílového imisního limitu pro B[a]P a zvýšené koncentrace škodlivin nepodléhající legislativě o ochraně vnějšího ovzduší (těkavé organické látky z exhalací jako je formaldehyd atp.). Zpracovatel ve studii navrhl konkrétní doporučení: 1. Zpracovatel studie nedoporučuje v pásmu podél liniového zdroje D1 ve vzdálenosti 350 m další významné rozšiřování dopravy (logistická centra, objekty vyžadující transitní přepravu, nebo jiné větší liniové zdroje). Měřicí stanice prokázaly ovlivnění tohoto definovaného území škodlivinami (PM10, NOX ) z dopravy na dálnici D1 2. Další škodlivinou, která redukuje rozvojový potenciál území, je benzo[a]pyren, produkovaný malými zdroji z pevných paliv a dopravou. Z těchto důvodů nedoporučujeme rozvoj nových zdrojů na pevná paliva. Jsme si plně vědomi, že přechod na jiná paliva je u malých zdrojů v současné době nereálný, ale díky rozvoji EVVO v kraji a změně ekonomické situace dojde k postupnému snižování pevných paliv v malých obcích záměnou za plyn. Také Státní energetická koncepce předpokládá pokles podílu tuhých paliv ze 42 % na 20 % a posílení plynu a obnovitelných zdrojů. U podílu jaderné energie se počítá se zvýšením z 15 % na 25 %. 3. Z hodnocení karcinogenních rizik vyplynulo, že i když se toxické prvky arsen, kadmium a nikl nalézají v jihlavském ovzduší v podlimitních koncentracích, jejich společná přítomnost v ovzduší z pohledu akceptibility karcinogenního rizika je blízká naplnění, či pro dětskou populaci je již naplněna. Z těchto důvodů je nutné u všech větších zdrojů, které budou plánovány do průmyslové zóny, vycházet ze stávajícího zatížení – pozadí a aktuálně přepočítat zdravotní rizika se započítáním příspěvku zamýšleného zdroje. 4. Není žádoucí v průmyslové zóně Jihlavy ani v jejím okolí nekontrolovaně rozvíjet technologie těžkého průmyslu (hutního, metalurgie) z důvodů udržitelnosti zátěže toxickými prvky,
– 24 –
4/2010
Datum 1 1. – 14. 9. 2008 2 15. – 28. 9. 2008 3 29. 9. – 12. 10. 2008 4 13. 10. – 26. 10. 2008 5 27. 10. – 9. 11. 2008 6 10. 11. – 23. 11. 2008 7 24. 11. – 7. 12. 2008 8 8. 12. – 21. 12. 2008 9 22. 12. 2008 – 4. 1. 2009 10 5. 1. – 18. 1. 2009 11 19. 1. – 1. 2. 2009 12 2. 2. – 15. 2. 2009 13 16. 2. – 1. 3. 2009
P2
P3
P4
P5
P6
P7
Hybrálec Osmont
Lesnov Krematorium
Červený kříž DM drogerie
Henčov Voženílek
Bedřichov Sapeli
µg*m3 2,5 < 0,5 1,2 2,18 0,57 0,18 0,16 < 0,13 1,59 1,02 2,81 0,35 < 0,13
P1
Hruškovy Dvory SWOTES
µg*m3 < 0,5 0,65 0,28 < 0,13 < 0,13 0,25 < 0,13 0,16 < 0,13 0,3 0,55 0,97 < 0,13
K3
Bedřichov ZŠ Kollárova
H3C Týden
K2
Velký Beranov
H3C
K1
Pávov Automotiva lighting
kód
lokalita
a-pinen CH3
Jihlava ZŠ Demlova
OCHRANA OVZDUŠÍ
µg*m3 µg*m3 µg*m3 µg*m3 µg*m3 µg*m3 µg*m3 µg*m3 < 0,5 2,1 1,4 <1 0,7 0,54 0,62 4 0,58 0,74 0,62 < 1 0,76 0,56 0,49 0,72 < 0,13 < 0,5 0,44 0,52 < 0,13 11,45 0,43 1,44 < 0,13 0,29 2,53 < 0,13 < 0,13 0,21 0,18 0,9 < 0,13 0,7 0,89 0,41 0,58 0,52 0,35 11,29 NS 0,25 0,49 < 0,13 < 0,13 0,21 0,18 0,9 0,59 NS < 0,13 < 0,13 < 0,13 1,59 < 0,13 2,96 < 0,13 NS 0,26 < 0,13 < 0,13 < 0,13 0,23 7,19 < 0,13 < 0,13 < 0,13 < 0,13 < 0,13 0,14 < 0,13 0,82 0,25 0,3 0,73 < 0,13 < 0,13 0,59 < 0,13 1,89 0,47 0,75 1,01 < 0,13 < 0,13 0,55 0,78 0,59 0,39 0,64 1,61 < 0,13 0,19 1,42 3,44 3,97 0,5 0,52 1,45 < 0,13 < 0,13 < 0,13 0,45 0,7
PAH a prašným aerosolem a dále technologie spojené s emisemi aldehydů (např. chemický či dřevozpracující průmysl). 5. Jednou z podmínek udržitelného využití území dané oblasti je zlepšení imisní situace prašných částic PM10/PM2,5. Jako účinný prostředek k omezení koncentrací suspendovaných částic v ovzduší navrhujeme cílenou výsadbu zeleně. Předpokládá se výsadba vhodných druhů především v blízkosti hlavních komunikací. Dále je nutno zamezit dalšímu snižování podílu vegetace a stanovit podle toho požadavky pro novou výstavbu. S postupným zvyšováním podílu zeleně lze očekávat zlepšování imisní situace PM10. 6. Získávání informací o kvalitě ovzduší nutných ke správnému rozhodování na úrovni kraje či města spojené s informovaností obyvatelstva doporučujeme zřízení stanice poskytující on line imisní a meteorologická data kontinuálně do informačních center a kanálů různých úrovní. Také v rámci monitoringu zátěže jihlavského ovzduší doporučujeme zabezpečit rozšířené sledování problémových škodlivin v celé aglomeraci Jihlava. Z hlediska reprezentativnosti, vyplývající z terénu a umístění, z hlediska pasportizace zdrojů, doporučujeme navázat na stávající měření stanice Automotive Lighting. 7. Územně plánovací dokumentace Jihlavy by se měla vyhnout chybám z minulosti, kdy např. sídliště a velké podniky a nákupních centra byly často stavěny na opačných částech města. Dobrým řešením jsou v tomto případě tzv. smíšené zóny tedy lokality určené současně pro bydlení i pro zaměstnání (kanceláře, obchody). Nežádoucí jsou v tomto směru výstavby velkých nákupních center (hypermarketů) mimo města bez kvalitního spojení veřejnou dopravou, které se stávají významnými cíli automobilové dopravy. Je-li nákupní centrum napojeno kvalitně na veřejnou dopravu, je dělba přepravní práce zákazníků tohoto centra výrazně pozitivní, ve prospěch MHD. POUŽITÁ LITERATURA [1] Informační systém kvality ovzduší (ISKO) [2] Znečištění ovzduší na území ČR v letech 2000 – 2007, ČHMÚ Praha, (ročenka ÚOČO, ČHMÚ)
[3] Zpráva o životním prostředí 2006 a 2007 (ŽP 2006) [4] Hnilicová, H.: Kraj Vysočina – problematika emisí, Ochrana ovzduší 4/2008, str. 16 – 18 [5] Skeřil, R., Čech, J.: Kraj Vysočina – problematika imisí, Ochrana ovzduší 4/2008, str. 18 – 23 [6] Zákon o Ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. [7] Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. stanovující imisní limity [8] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu [9] Nařízení Vlády č. 417/2003 Sb. stanovující emisní stropy [10] Otevřená internetová encyklopedie – Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/) [11] Integrovaný registr znečišťování IRZ (http://www.irz.cz/) [12] Studie objektivizace imisní a hlukové zátěže pro kolaudaci stavby Kronospan OSB a sušárny Schenkmann & Piel TT vybavené technologií UTWS a suchým elektrostatickým odlučovačem, ZÚ se sídlem v Brně a ČHMÚ, pobočka Brno [13] Skeřil, R., Šimková, J.: Vliv meteorologických podmínek na koncentrace škodlivin v ovzduší v zóně Jihomoravský kraj a aglomeraci Brno. Bioklimatologické aspekty hodnocení procesů v krajině, Mikulov 9. – 11. 9. 2008. str. 63. ISBN 97880-86690-55-1 [14] Pospíšil, J.: Transport, transformace a distribuce aeroalergenů v městském mikro a mezoměřítku, [s. l.], 2008. 41 s. VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství. Interní zpráva projektu COST OC08019 [15] Bednář, J.: Kompendium ochrany kvality ovzduší, část 1: Meteorologie. Příloha časopisu Ochrana Ovzduší 2/2003, Praha, duben 2003 [16] Fiala, J., Závodský, D.: Kompendium ochrany kvality ovzduší, část 2: Chemické aspekty znečištění ovzduší – troposférický ozón. Příloha časopisu Ochrana Ovzduší 3/2003, Praha, květen 2003 [17] Keder, J.: Rozbor výsledků kontinuálního měření spekter velikostí částic analyzátory Grimm. Sborník Ovzduší 2007, Brno, 2007. s 165 – 169. ISBN [18] Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina. ČHMÚ, P-Brno, Jihlava 2009
– 25 –