FOTO: PAVEL SVOBODA, WWW.PHOTO-SVOBODA.CZ
MÍSTA NA ZEMI
18
KOUZLO ARABSKÉHO OMÁNU
VÍCE NEŽ 300 000 KM2 činí plocha Ománu, to je zhruba tolik jako velikost Polska nebo Norska
PLNÝCH 3 009 METRŮ měří Džabal aš-Šám, nejvyšší vrchol v pohoří Al Hadžar na severu země
I PŘES 50 °C SE V LÉTĚ šplhají teploty; v některých částech země nespadnou po celý rok žádné srážky píroda — záí
KOUZLO ARABSKÉHO OMÁNU
MÍSTA NA ZEMI
SULTÁNOVA Přes své přírodní krásy a bohatou tradiční kulturu je Omán zemí turisticky dosud neobjevenou. Zelené oázy palem ve společnosti starobylých vesnic působí jako ilustrace z pohádek Tisíce a jedné noci TEXT A FOTO: PAVEL SVOBODA WWW.PHOTO-SVOBODA.CZ
Písečné přesypy na poušti Wahiba píroda — záí
19
MÍSTA NA ZEMI
KOUZLO ARABSKÉHO OMÁNU
vápencová plošina inspiruje rozmanitostí tvarů,
ale je rozpálená k padnutí
Výstup na nejvyšší horu Ománu Džabal aš-Šám lemují torza letitých stromů
20
mán je jedním ze dvou sultanátů na Zemi a díky osvětové vládě sultána Kábúse bin Saida tvoří překvapivě vyspělou a bezpečnou část Arabského poloostrova. Země ztělesňuje představy o divoké pouštní krajině, pohádkově svěžích oázách, beduínech a jejich velbloudech. Nastal zde soulad mezi tradiční minulostí a moderní společností. Omán je zemí, která mnohé příjemně překvapí. Skrytým pokladem Arábie…
O
píroda — záí
VLÁHA STAČÍ I ŽELVÁM Převážnou část Ománu, zemi o velikosti Německa, tvoří rozsáhlá písečná poušť Rub al-Chálí neboli „Pustý kout“. Nacházíme se v oblasti obratníku Raka, přímo v pásmu rozpálených pouští. „Ománská zima“, nebo spíš chladnější období, vás zde může zastihnout mezi prosincem a únorem. Tou dobou panují na severovýchodě Arabského poloostrova teploty jako u nás v létě, tedy běžně kolem 25 až 30 °C. Zatímco střed Ománu tvoří
vyprahlé planiny pouští, na jihu země okolo města Salalah se zvedá hornatá vysočina, která se neočekávaně staví do cesty letním monzunovým mrakům. Ano, až sem na území východní Arábie spadá vliv monzunových dešťů, a tak na jihu Ománu v létě prší. V období dešťových srážek, které se nazývá Khareef, se vše zazelená a místní si užívají chladivé mlhy a mrholení. Je to úleva od jinak smrtícího horka. Poklesu teplot a vyšší vlhkosti využívají i mořské želvy karety obrovské, které během nocí připlouvají sná-
MÍSTA NA ZEMI
KOUZLO ARABSKÉHO OMÁNU
Otázkou je, zda Ománci využívají přírodního bohatství s mírou. Jisté je, že problémem se už stal komerční lov žraloků. Prodej sušených žraločích ploutví do Asie je velmi výnosným byznysem a drancování Arabského moře se začíná projevovat na nižších úlovcích a možném narušení rovnováhy mořské fauny. Snad již brzo budou i ve zdejších mořích zavedena opatření, která by chránila rozmanitost mořských ekosystémů.
STROMY ROSTOU DO NEBE Jako opačný pól mořského pobřeží lze v Ománu vnímat pohoří Al Hadžar, jehož vrcholy sahají na severu země až do výšek 3 000 metrů. Vá-
BÍLÉ ZLATO OMÁNU Pokroucený strom kadidlovník (Boswellia) neoddělitelně patří k historii Ománu. Kadidlo, pryskyřičný produkt, jemuž se přezdívalo „bílé zlato“, dalo Ománu v dávných dobách velké bohatství. Dnes je tento dávný zdroj bohatství nahrazen „černým zlatem“ – ropou a zemním plynem.
zvětšuje. Je to dáno ochlazením teplot v horách a tvorbou mlhy, která je zdrojem alespoň minimální vláhy pro růst stromů, nebo spíš bizarních přerostlých bonsají. A tak je možné cestou na nejvyšší „sluneční“ horu Ománu Džabal aš-Šám (3 009 metrů) procházet porostem několikametrových tújí (zeravů), které až nápadně připomínají africkou savanu. Pohled do hlubin nedale-
Ománci se podzemí vyhýbají, protože věří,
že v něm sídlí zlí duchové
pencová náhorní plošina strmě padá směrem na sever k moři s převýšením přes tisíc metrů. Výhledy směrem dolů jsou fascinující, překvapují nás také dramatické tvary okolních hor. Pouštní horská krajina na jednu stranu inspiruje rozmanitostí tvarů, na druhou stranu je vápencová plošina rozpálená k padnutí. Ve stínu je sice během února příjemných 20 °C, na slunci ale přes 30 °C. Na rozdíl od našich geografických podmínek zde s rostoucí nadmořskou výškou překvapivě přibývá stromů a jejich velikost se
kého „arabského Grand Canyonu“ neboli vádí Ghul vyvolává nelítostné závratě. Jeden krok před vámi se otevírá tisícimetrová propast.
VZÁCNÝ DAR VODY Občasné přívalové deště vyhloubily do pohoří hluboká údolí, jimž se říká vádí. Jde o občasné toky, po většinu roku jsou to pouze lokální prameny zpravidla na konci hlubokého údolí. Náhlý kontrast při vstupu z rozpálené pouště do zelené oázy palem
Výhled z jeskyně u opuštěné vesnice Al Saab
šet vejce na zdejší nekonečné písčité pláže. Nejlepší místa pro noční pozorování želv jsou Ras al-Hadd a rezervace se střediskem v Ras al-Jinz.
MOŘE ZATÍŽENÁ LOVEM Želvy nejsou zdaleka jedinými obyvateli Arabského moře, které omývá ománské břehy. O bohatosti mořského života se lze přesvědčit na některém z místních rybích trhů, například v městečku Barka, hlavním městě Maskatu nebo ve starobylém přístavu Sur. Úlovky tuňáků, mečounů a plachetníků, mořských okounů a dokonce měsíčníků společně s přátelskými Ománci v tradičních pláštích a čepičkách kumma vytvářejí opravdu exotickou podívanou.
21 píroda — záí
MÍSTA NA ZEMI
KOUZLO ARABSKÉHO OMÁNU
s rostoucí nadmořskou výškou překvapivě přibývá stromů
a jejich velikost se zvětšuje
Fotogenická vesnice Bilat Sayt s rozsáhlou oázou a palmovým hájem
a svěžích terasovitých políček působí jako fata morgána. Tvrzení, že voda je život, platí v těchto pouštních končinách dvojnásob. Precizní způsob hospodaření s vodou v síti zavlažovacích kanálků zvaných falážd byl cestou k oživení pouště. Háje datlových palem vytvářejí životadárný vlahý stín a zemědělská produkce z oáz stále živí nemalou část Ománců. Místní vodohospodář je dodnes v malých horských vesnicích osobou velmi váženou.
MÍSTA PRO ZLÉ DUCHY
22
Vádí s dostatkem vody jsou vhodná i ke koupání, tyrkysově modrou vodou je často vidět až na dno několik píroda — záí
metrů hlubokých kaňonů a soutěsek. Vádí Bani Chalid s rozsáhlým jezírkem je populární piknikovou destinací i pro místní. Velmi bohaté na vodu je také vádí Al Shab, kde je možné se značnou dávkou adrenalinu proplavat úzkou štěrbinou do malé jeskyně s vodopádem. Obří jáma Bimmah Sinkhole (nedaleko hlavního města Maskatu) je v arabštině nazývána „dírou, kterou udělal v zemi kámen z nebes“. Ománci se tedy už dříve domnívali, že se jedná o kráter vytvořený dopadem meteoritu. Dnes však víme, že jde o propast. Zřícením stropu jeskyně vznikla přes 20 metrů hluboká a 50 metrů široká proláklina, do níž prosakuje slaná voda z nedalekého moře. Celá řada jeskynních systémů
čeká v tomto koutě světa na objevení a prozkoumání. Dle zdejších legend totiž sídlí v jeskyních zlé síly a Ománci se do podzemí nehrnou.
NA HŘBETU VELBLOUDA Další tvář nám Omán ukazuje v poušti Wahiba, kde se rozkládají až 100 metrů vysoké duny z červeného písku. Region dostal jméno po jednom z beduínských kmenů, který zde stále žije. Snažíme se napodobit soužití beduínů s pouští a stanujeme přímo v dunách. V noci fučí silný vítr a ráno na nás čekají čerstvé vzory vlnek a čeřin na nekonečných pouštních záhybech. Načervenalý písek je všude, kam jen lidské oko dohlédne. Poušť
MÍSTA NA ZEMI
KOUZLO ARABSKÉHO OMÁNU
RADY NA CESTU JAK SE TAM DOSTAT
JAK CESTOVAT
Letecké spojení do hlavního města Maskatu vede většinou přes některou z dalších zemí Perského zálivu (Katar, Spojené arabské emiráty). Ceny letenek začínají na 10 000 korun.
V hlavním městě a okolí Maskatu jezdí sdílené minibusy, zastavují na mávnutí u cesty. Jinak se můžete přepravovat půjčeným autem nebo autostopem.
MĚNA A CENY Ománský riál je velmi silnou měnou, v současné době v kurzu kolem 50 korun za jeden riál. Benzín koupíte v přepočtu po 6 korunách za litr a také auto se dá pronajmout za sympatické ceny. Klasické osobní auto pořídíte od ceny 600 Kč/ den, terénní přibližně za dvojnásobek. V indických restauracích se dá najíst již za částku od jednoho riálu za smažené kuře s rýží a zeleninou. Vstupné na památky také není vysoké – kolem půl až jednoho riálu. Možnosti ubytování bývají omezené, ceny poměrně vysoké.
Wahiba, zvaná též Sharqiya Sands, má rozměry 180 krát 80 kilometrů. Pravda je, že beduíni již dnes nekonečné písky křižují spíše v džípech než na hřbetu velblouda. I tak nám ale pohled na „koráby pouště“ neunikne, protože ve
SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY
DOPORUČENÁ DOBA NÁVŠTĚVY Určitě v chladnějším období od prosince do února.
PRAKTICKÉ TIPY V zemi je bezpečno. Stanování v přírodě není zakázáno, v kombinaci s terénním autem získáte při cestování velkou svobodu. Ománské pobřeží je nekončící písečnou pláží. Vodu lze dobírat ve městech nebo na benzínkách, v přírodě se s výjimkou vádí téměř nevyskytuje. Pro pohyb v zemi s muslimskou kulturou by měli mít i muži zahalená kolena a ramena, ženy šátek přes vlasy.
městečku Al Mintrib na okraji pouště se právě schyluje k tradičnímu velbloudímu festivalu. Přípravy na dostihy probíhají v přátelském poklidu při popíjení kávy a pokuřování. Beduíni, kteří jsou po staletí obyvateli nehostinných pouští,
ÍRÁN
PERSKÝ ZÁLIV
OMÁNSKÝ ZÁLIV PO
HO
ŘÍ A
MASKAT LH
AD
ŽA
R
DŽABAL AŠ-ŠÁM (3 009 metrů) SUR
SAÚDSKÁ ARÁBIE
OMÁN
ARABSKÉ MOŘE
JEMEN
osedlávají své velbloudy. Samotné dostihy jsou více o představení nejhezčích a nejudatnějších dromedárů než o vítězi v rychlosti. I tak mě překvapuje, jak rychle velbloudi běhají. Z oblaků zvířeného prachu je chvílemi slyšet jen dusot kopyt…
Propadlá jeskyně Bimmah Sinkhole
23 píroda — záí
