Velkoplošné materiály pro konstrukce staveb na bázi dřeva

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Velkoplošné materiály pro konstrukce staveb na bázi dřeva

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2007/2008

Marek Ajdarów  

 

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Velkoplošné materiály pro konstrukce staveb na bázi dřeva zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:........................................

Podpis studenta:.....................................  

 

Poděkování Touto formou bych rád poděkoval všem, kteří mi svými radami při zpracování práce pomáhali, obzvláště pak vedoucímu bakalářské práce Dr. Ing. Zdeňce Havířové za důležité a cenné rady.    

Jméno posluchače:

Marek Ajdarów

Název bakalářské práce:

Velkoplošné materiály pro konstrukce staveb na bázi dřeva

Abstrakt: Práce se zabývá velkoplošnými materiály využívanými při konstrukci dřevostaveb. Vybrány jsou konkrétně materiály na bázi dřeva, složené buď hlavně jen z dřevní složky, nebo materiály, které dřevní složku obsahují současně s další složkou (sádrovec, cement), výrazně ovlivňující a vylepšující žádané vlastnosti, mezi ty hlavní pak patří např. požární odolnost. Vlastnosti a použití je zaměřeno hlavně na požadavky u dřevostaveb, u vybraných perspektivních materiálů je uveden postup zpracování, případně konkrétní příklad využití na dřevostavbách. Materiály jsou podrobně popsány a porovnány také z pohledu technických vlastností.

Klíčová slova: Dřevostavba, velkoplošný materiál, OSB, dřevotřísková deska, překližka, vláknité desky, cementotřísková deska, sádrovláknitá deska Name of student:

Marek Ajdarów

The name of bachelor´s work: Materials for construction buildings on base wood

Abstract: Work deals with large area materials exploited at timber-construction. Choice are concrete materials based on wood, composite either primarily entirely of wood components, or materials that the wood component include together with next component (gypsum, cement), dramatically influencing and burnishing requested properties, between the main then belongs to e.g. fire endurance. Characteristic and application is specialized primarily on specifications in timber-constructions, in chosen prospective materials is presented procedure processing, eventually concrete example usage in timber-construction. Materials are in detail described and compared also from look on technical property.

Keywords: Timber-construction, large area material, oriented strand board, chipboard, plywood, fibreboard, cement bonded particleboard, gypsum fibreboard    

Obsah  1  2  3  4 

5 

6  7 

8 

Úvod ................................................................................................................... 1  Cíl práce .............................................................................................................. 2  Metodika ............................................................................................................ 3  Deska z orientovaných plochých třísek (OSB) ...................................................... 4  4.1  Vývoj (historie) ................................................................................................... 4  4.2 

Výroba OSB desek .............................................................................................. 5 

4.3 

Klasifikace desek OSB dle ČSN EN 300/1998 ..................................................... 5 

4.4 

Technické informace .......................................................................................... 6 

4.5 

Vlastnosti a použití OSB desek ........................................................................... 7 

4.6 

Zpracování desek ................................................................................................ 8 

4.7 

Použití v konstrukcích a stavbách ze dřeva ........................................................ 9 

Dřevotřískové desky (DTD) ................................................................................ 13  5.1  Historie a vývoj ................................................................................................. 13  5.2 

Výroba DTD desek ............................................................................................ 14 

5.3 

Rozdělení DTD desek ........................................................................................ 15 

5.4 

Technické parametry ........................................................................................ 16 

5.5 

Dřevotřískové desky MFP ‐ "Multifunkční panel" ............................................ 17 

5.5.1 

Konstrukce a vlastnosti desky ................................................................... 17 

5.5.2 

Technické informace ................................................................................. 17 

5.5.3 

Vlastnosti .................................................................................................. 18 

5.5.4 

Použití ....................................................................................................... 18 

Porovnání OSB desky s dřevotřískovou deskou ................................................. 19  Překližka ........................................................................................................... 21  7.1  Vývoj (historie) ................................................................................................. 21  7.2 

Výroba .............................................................................................................. 22 

7.3 

Druhy překližek ................................................................................................ 22 

7.4 

Technické parametry ........................................................................................ 24 

7.5 

Vlastnosti a použití ........................................................................................... 25 

Vláknité desky .................................................................................................. 27  8.1  Vývoj (historie) ................................................................................................. 27  8.2 

Výroba .............................................................................................................. 28 

8.3 

Rozdělení vláknitých desek podle výrobního procesu ..................................... 29 

8.4 

Středně hustá vláknitá deska (MDF) ................................................................ 30 

8.4.1 

Technické informace ................................................................................. 30   

 

8.4.2 

Vlastnosti .................................................................................................. 30 

8.4.3 

Použití ....................................................................................................... 31 

8.5 

9 

Izolační vláknitá deska ...................................................................................... 31 

8.5.1 

Technické informace ................................................................................. 31 

8.5.2 

Obecné vlastnosti ..................................................................................... 32 

8.5.3 

Tepelně izolační vlastnosti ........................................................................ 33 

8.5.4 

Vlhkostní vlastnosti ................................................................................... 34 

8.5.5 

Použití ....................................................................................................... 34 

8.6 

Samonosná funkce desek ................................................................................. 35 

8.7 

Mechanické upevňování .................................................................................. 36 

Cementotřískové desky (CTD) ........................................................................... 37  9.1  Vývoj (historie) ................................................................................................. 37  9.2 

Výroba cementotřískových desek .................................................................... 37 

9.3 

Technické parametry ........................................................................................ 38 

9.4 

Vlastnosti .......................................................................................................... 38 

9.5 

Použití ............................................................................................................... 39 

9.6 

Opracování ....................................................................................................... 41 

9.7 

Spojování .......................................................................................................... 42 

10  Sádrovláknité desky .......................................................................................... 44  10.1  Výroba .............................................................................................................. 44  10.2  Technické parametry ........................................................................................ 44  10.3  Vlastnosti a použití ........................................................................................... 45  10.4  Výhody konstrukcí ze sádrovláknitých desek ................................................... 47  10.5  Zpracování ........................................................................................................ 48  10.6  Upevňování desek ............................................................................................ 48  11  12  13  14  15  16  17  18 

Srovnání sádrovláknitých a sádrokartonových desek ........................................ 50  Porovnání technických parametrů desek .......................................................... 52  Diskuse ............................................................................................................. 55  Závěr ................................................................................................................. 56  Summary .......................................................................................................... 57  Seznam použité literatury ................................................................................. 58  Seznam tabulek ................................................................................................. 60  Seznam obrázků ................................................................................................ 61 

 

   

 

1

Úvod Lidé využívají dřevo jako stavební materiál již několik tisíc let. Poměr nízké

objemové hmotnosti a vysoké pevnosti (v porovnání s ostatními stavebními materiály) zajišťuje dřevu výborné předpoklady pro použití v konstrukcích. Pro vhodné aplikace dřeva, a následně i materiálů na bázi dřeva, je důležité zvážit a důkladně posoudit rozdílné formy a možnosti využití těchto materiálů. Může se jednat o uplatnění dřeva vysoké kvality pro technicky náročné konstrukce, nebo o využití dřeva střední a nižší kvality pro podlahy, stěny, stropy atd., anebo v neposlední řadě o výrobky z aglomerovaných materiálů. Hlavním důvodem, který vedl k vývoji materiálů na bázi dřeva, byla snaha o výrobu velkoplošných produktů a zajištění neměnnosti rozměrů vlivem kolísání vzdušné vlhkosti a teploty. Protože dřevo je materiál, který výrazně sesychá/bobtná prakticky pouze ve směru kolmém na vlákna, lze rozměrové změny materiálů na bázi dřeva minimalizovat vhodným konstrukčním řešením, například tzv. křížovým lepením (lepením materiálu tak, že směry vláken jednotlivých vrstev jsou na sebe kolmé). Při výrobě aglomerovaných materiálů se dřevo nejdříve dezintegruje na drobné části (od drobných vláken až po velkoplošné třísky) a tyto drobné části se následně spojují do jednoho celku. Tímto výrobním postupem se snižuje anizotropní chování materiálu a lze také dosáhnout nižší vlhkostní roztažnosti. Díky vzrůstajícímu technickému pokroku se zvyšují možnosti zpracování dřeva a výroby technologicky dokonalejších produktů. Neustále jsou vyvíjeny dokonalejší lepicí směsi a aplikační postupy a vznikají nové druhy rozmanitých materiálů. Vlastnosti výsledných produktů jsou ovlivňovány zejména konstrukcí materiálu a způsobem výroby, použitými druhy lepidel a typy přísad (tvrdidla, hydrofobizační prostředky, fungicidní a biocidní přípravky, retardéry hoření atd.). Materiály na bázi dřeva do značné míry zachovávají výhodné a překonávají nevýhodné vlastnosti dřeva. Umožňují produkci širokého sortimentu výrobků s homogenními vlastnostmi a bez přirozených vad dřeva. (http://stavitel.ihned.cz/3-19544730-na+b%E1zi+d%F8eva-G00000_d-ad)

1   

2

Cíl práce Cílem práce je vypracovat ucelený přehled o dostupných velkoplošných

konstrukčních materiálech na bázi dřeva vhodných pro využití ve dřevostavbách. Práce seznámí čtenáře s jednotlivými materiály z pohledu jejich historického vývoje, pro pochopení konstrukce materiálu bude popsána jejich výroba. U materiálů vyskytujících se v různých provedeních se uvede rozdělení podle druhů, do kterých se člení. Pro konstrukce a navrhování dřevostaveb jsou důležité technické parametry, ze kterých bude zpracováno i porovnání vlastností popisovaných desek. Uvedeny budou i některé konstrukční detaily využití velkoplošných desek v dřevostavbách.

2   

3

Metodika Výsledku práce bude dosaženo vyhledáním všech dostupných zdrojů a jejich

zpracováním do celků o jednotlivých velkoplošných materiálech využívaných v konstrukcích dřevostaveb. Základními zdroji pro vypracování bakalářské práce budou firemními materiály v kombinaci s odbornou literaturou a internetovými zdroji firem zabývajících se výrobou nebo prodejem těchto materiálů. Celky budou dále systematicky členěny pro získání uceleného pohledu na materiály. Rozebírány budou podrobněji materiály na bázi dřeva, u kterých se využívá výztužný účinek, důležitý z pohledu spolupůsobení v konstrukci, materiál izolační a v neposlední řadě i materiály důležité z pohledu požární bezpečnosti. U vybraných materiálů technicky podobných se vypracuje podrobnější srovnání s uvedením hlavních rozdílů. Na závěr bude zpracován, pro porovnání, přehled technických vlastností všech uvedených materiálů.

3   

4

Deska z orientovaných plochých třísek (OSB) Desky OSB jsou desky z tenkých velkoplošných třísek. Používají se hlavně jako

konstrukční desky v místech s vysokými nároky na mechanické vlastnosti. Výhodné jako konstrukční desky stěn, přepážek, podlah, střešních záklopů a při realizacích mnoha dalších konstrukcí. Z desek lze vyrábět i nosníky menších délek. (www.konrad.cz/cs/nase-produkty/osb-desky/)

4.1 Vývoj (historie) Tyto desky byly vyvinuté na severoamerickém kontinentu v padesátých letech jako plnohodnotná náhrada za dražší a v té době nedostatkovou stavební překližku, používanou v USA a v Kanadě pro dřevostavby všeho druhu, které mají v těchto zemích velkou tradici a oblibu. Na evropském trhu se pod označení OSB řadí jen taková dřevoštěpková deska, která splňuje normu EN 300. Původní myšlenkou byla možnost zpracování dřevní hmoty (kulatiny) nevhodné pro řezivo štěpkováním podél vláken na plátky lepené formaldehydovým lepidlem s následným lisováním na desky. Koncem 40. Let byla v USA zahájena výroba omezeného množství velkoplošných konstrukčních materiálů s velmi výhodnou nízkou cenou. Další fáze vývoje desek v Kanadě a USA zvláště pro stavebnictví, obalový průmysl atd. pokračovaly od roku 1954. Od roku 1961 začíná rozšíření dalších výrobních kapacit a zahájení vývoje desek OSB zvýšením mechanicko-fyzikálních vlastností desky, změnou rozměrů původních plátků čtvercového tvaru na dlouhé úzké štěpky obdélníkového tvaru (poměr 1:2-1:5) a jejich plošné směrování v podélné a příčné ose desky s následným lisováním. V roce 1978 bylo zjištěno, že orientací třísek v povrchových vrstvách je možno dosáhnout vyšších pevností finálního výrobku. OSB deska se tak stává konkurenční deskou překližky, jak svými srovnatelnými mechanicko-fyzikálními vlastnostmi (kterou v některých užitných vlastnostech i předčí), možností výroby velkých formátů a v neposlední řadě i nižší cenou. V současné době existuje ve světě více než 60 výrobních závodů OSB, další se budují, část původních výrobních kapacit překližky přechází postupně na výrobu OSB. (firemní materiály M.T.A. s.r.o., HRÁZSKÝ, J. KRÁL, P., 2000) 4   

4.2 Výroba OSB desek Desky se vyrábějí z kvalitního jehličnatého dřeva. Převažující surovinou v Evropě je borovice nebo smrk, zpracovávají se odkorněné kulatiny z čerstvého pořezu o průměru 10-25 cm (čep). Štěpky se získávají rozštěpkováním kulatiny na ploché třísky s typickou délkou 50-75mm, šířkou 20-35mm a tloušťkou cca. 0,6 mm. Následuje homogenizace a vlhkostní stabilizace štěpků, ty se šetrně vysuší na cca. 2% a vytřídí na sítech.

Tenké

ploché

(fenolformaldehydová

třísky

pryskyřice

se

dosahuje

nanesou

syntetickými

přibližně

2,5%

pryskyřicemi

váhového

podílu)

a stanoveným podílem parafinové emulze. Po obalení pojivy jsou ukládány kontrolovaně do "koberce", ve směru vláken jsou položeny do tří vrstev. Dvě povrchové vrstvy stejné tloušťky obsahují pouze třísky orientované rovnoběžně s delší stranou desky. Vnitřní vrstva, která tvoří 50% objemu, je z třísek převážně uložených rovnoběžně s kratší stranou desky. Princip přeplátování jednotlivých vrstev zajišťuje deskám OSB výbornou tvarovou stabilitu a vysoké hodnoty pevnosti. Celý takto připravený "koberec" je lisován v celém základním rozměru v etážových lisech nebo průběžně v lisech kontinuálních při spolupůsobení vysokých tlaků a teplot až 215°C. Následuje formátování desek, mohou se opatřit na hranách perem a drážkou pro snadnější spojení, event. plošně oboustranně brousit. Závěr výrobního cyklu tvoří kvalitativní a výrobní značení desek a balení. (www.konrad.cz/, firemní materiály Kronospan s.r.o., M.T.A. s.r.o.)

4.3 Klasifikace desek OSB dle ČSN EN 300/1998 OSB desky se rozlišují následovně: OSB / 1 Desky pro všeobecné účely a desky pro vnitřní vybavení (včetně nábytku) pro použití v suchém prostředí. OSB / 2 Nosné desky pro použití v suchém prostředí. OSB / 3 Nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí. OSB / 4 Zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí. (HRÁZSKÝ, J. KRÁL, P., 2000)  

5   

4.4 Technické informace Tab. 1 Porovnání parametrů OSB 3 desek různých výrobců Jednotky

Objemová hmotnost Mez pevnosti kolmo na podélnou osu desky Mez pevnosti kolmo na příčnou osu desky Modul pružnosti v ohybu kolmo na

Superfinish

Sterling

Eurostrand

OSB 3

OSB 3

OSB 3

kg/m3

550-660

620-640

600-650

N/mm2

18-22

30

31-33

N/mm2

9-11

15

18-20

N/mm2

3500

5000

5300

N/mm2

1400

2000

2500

N/mm2

0,3-0,34

0,5

0,5

%

do 15

do 10

do 8

Emisní třída (EN 120)

-

E1

E1

E1

Součinitel prostupu vodních par μ

-

118-143

219-107

200

podélnou osu desky Modul pružnosti v ohybu kolmo na příčnou osu desky Rozlupčivost (EN 319) Bobtnání (po 24 hodinách – EN 317)

Tepelná vodivost

W.m-1.K-1

0,13

0,13

0,13

Index šíření plamene (EN 13501-1)

mm/min.

83,8

72

78

Lineární roztažnost (při r.v.v. 65-85%)

%

-

0,15

0,10

-

-

C2

C3

Třída hořlavosti dle ČSN 73 0862 Zdroj: www.mta.cz

Vyráběné tloušťky 6, 8, 9, 10,11, 12, 15, 18, 20, 22, 25, 32 mm Základní rozměry 5000×1250 mm, 2500×1250 mm, 2500×625 mm Úpravy hran rovná hrana, pero-drážka

6   

4.5 Vlastnosti a použití OSB desek Výhody OSB desek •

velké formáty desek a široká variabilita formátů

•

vysoká tvarová stabilita, stejnorodost a minimální objemové změny

•

mimořádně malé tloušťkové tolerance

•

výborné mechanicko-fyzikální vlastnosti

•

vynikající hodnoty pevnosti v ohybu, tlaku a tahu v závislosti k tloušťce materiálu a směru orientace hlavní a vedlejší osy desky

•

vysoká pevnost v otlačení stěny v otvorech a ve spojích, vysoké pevnosti proti vytažení spojovacích prostředků (hřebíky, spony apod.)

•

snadná fixace pomocí klasických spojovacích prostředků

•

vznik malého množství spojů při instalaci

•

výborná opracovatelnost běžnými dřevoobráběcími nástroji

•

výhodné tepelně-izolační vlastnosti oproti obdobným druhům konstrukčních materiálů

•

nízká hmotnost materiálu (550-660 kg/m3)

•

možné použití ve vlhkém prostředí

•

velmi nízký obsah formaldehydu - zdravotní nezávadnost (emisní třída E1)

•

ekologický materiál s atraktivním vzhledem přírodního dřeva znásobený možnou úpravou povrchu stejně jako u dřeva

•

Šetrnost vůči životnímu prostředí – 100% -ní využití dřevní hmoty (úspora přírodních zásob dřeva)

•

vysoká efektivita práce (www.mta.cz, www.kronospan.cz)

Použití  Stavebnictví: •

Plošný konstrukční materiál dřevostaveb

•

Nosné prvky stropních a střešních konstrukcí staveb (obr. 3 a 5)

•

Sendvičové panely stěn a stropů

•

Vyztužující konstrukce vnějších a vnitřních stěn (obr. 1 a 2)

7   

•

Nosné a nášlapné vrstvy plovoucích podlah (obr. 4)

•

Výroba stropních I-nosníků

•

Plošný materiál pro opravy a rekonstrukce

•

Finální pohledové obložení stěn, stropů

•

Tesařské a bednící práce

•

Materiál pro ztracené bednění

•

Dočasné oplocení stavenišť, dočasné krytí otvorů v budovách

•

Nástavby bytových domů

•

Hospodářské objekty

•

Buňkové sestavy pro vybavení stavenišť

Ostatní: • Výstavnictví •

Dekorace, nábytkové prvky, kostry pro čalouněný nábytek, výplně dveří

•

Konstrukce prodejních a výstavních stánků, pódií

•

Výroba billboardů

•

Výroba obalů, palet, přepravních kontejnerů s vysokými technickými nároky

•

Skladové hospodářství (regály, ploty, apod.) (www.drevar.cz/plosne-materialy.htm, www.mta.cz, www.kronospan.cz)

4.6 Zpracování desek Řezání, frézování, vrtání: Desky lze opracovávat běžnými postupy vhodnými pro opracování masivního dřeva. Výhodné je použití řezacích či vrtacích nástrojů osazených ostřím z tvrdokovu. Posuv lze doporučit mírně nižší, než při opracování masivního dřeva. (www.kronospan.cz)

Připevňování desek: OSB desky lze připevňovat hřebíky, vruty nebo sponami stejně jako masivní dřevo. U nosných konstrukcí je nutné použití nerezavějících upevňovacích prostředků (pozinkované nebo z nerezové oceli). Vyšší pevnosti lze dosáhnout při použití hřebíků

8   

s plochou hlavou a prstencovou drážkou, hřebíky se závitovým koncem nebo rýhované hřebíky. Hřebíky s hladkým dříkem jsou méně vhodné. Zásady pro připevňování: •

Délka

upevňovacích

prostředků

musí

být

min.

2,5 násobek

tloušťky

připevňované desky, nikdy však méně než 50 mm •

Vzdálenost spoj. prostředku od kraje desky má odpovídat 7× průměru spojovacího prostředku (tj. při použití hřebíku o průměru 3 mm alespoň 20 mm)

•

Mezi hřebíky na kraji desky musí být max. rozestupy 150 mm

•

Mezi hřebíky ve středu desky musí být max. rozestupy 300 mm

•

Desky s rovnými hranami musí být připevňovány vždy na podpěře (stropním rámu, podhledovém nosníku) (www.kronospan.cz)

Dilatační spáry Z důvodu možných objemových změn (vznikajících převážně vlivem měnící se vlhkosti prostředí působící na materiál) je nutné mezi deskami vytvořit dilatační spáry, aby nedocházelo k zvlnění desek či jiným nežádoucím stavům při používání materiálu. Při pokládání desek rozlišujeme 2 základní případy: a) desky s rovnými hranami, kde při styku desek tzv. „na tupo“ ponecháme mezi jednotlivými deskami spáry velikosti min 3 mm. b) desky s vyfrézovanými hranami (pero a drážka) vytvářejí dilatační spáru automaticky. Dilatační spáru 3 mm je nutné dodržet i při styku desek s okolními konstrukcemi např. rámem okna, dveří apod. (www.kronospan.cz)

4.7 Použití v konstrukcích a stavbách ze dřeva Pro dosažení předepsaných pevností a modulů pružnosti je podstatná orientace třísek v desce, definovaná ve třech na sebe kolmých vrstvách. Tím, že dvě (povrchové) vrstvy jsou v orientované v jednom směru, získává v tomto směru deska vyšší pevnostní vlastnosti (2,5× – 3,5×) – tzv. nosná osa. Nesprávnou orientací desky při montáži se nevyužívá těchto předností. (ŠTEFKO, J., REINPRECHT, L., 2006) 9   

Konstrukce stěn Pokládání •

OSB desky mohou být na stěnu montovány svisle nebo vodorovně. V případě nosných stěn upřednostněte desky probíhajících celistvě po celé výšce stěny z důvodu snadnějšího dimenzování a montáže desek.

•

Desky mohou být osazeny na jedné nebo na obou stranách dřevěné rámové konstrukce, u obvodových stěn lze desky klást na vnitřní straně i na venkovní straně.

Obr. 1 Zásady pro konstrukce obvodových a vnitřních stěn s deskami OSB (firemní materiály Kronospan s.r.o.)

10   

Obr. 2 Skladba obvodová nosné stěny s OSB (firemní materiály Kronospan s.r.o.)

Obr. 3 Skladba OSB desek pro stropní konstrukce (firemní materiály Kronospan s.r.o.)

Obr. 4 Skladba OSB desek pro plovoucí podlahy (firemní materiály Kronospan s.r.o.) 11   

Obr. 5 Konstrukce šikmých střech (firemní materiály Kronospan s.r.o.)

12   

5

Dřevotřískové desky (DTD) Dřevotřískové desky jsou lisované deskové materiály vyrobené z dřevěných

třísek, které jsou pojené syntetickým lepidlem. Dnes vyráběné dřevotřískové desky jsou kvalitní, pro jejich výrobu se používá dřevo z lesní probírky a zbytky průmyslového dřeva. Tím je dosaženo zvyšování smysluplného využití surovin, a také se získá náhrada za vysoce hodnotnou surovinu - dřevo.

5.1 Historie a vývoj K výrobě třískových desek vedlo velké množství dřevních a jiných lignocelulosových odpadů z průmyslového zpracování dřeva a úsilí o jejich využití. První zaznamenaná zmínka o možnosti výroby DTD je z roku 1877. V roce 1918 bylo v Německu navrženo lisování pilin nanesených lepidlem na deskové materiály. První zařízení na výrobu tenkých dřevotřískových desek bylo v provozu v USA, kde byly desky vyráběny z třísek domílaných na kladivových mlýnech, s nánosem PF pryskyřice. V patentu z roku 1936, byla již uvedena výroba jedno i vícevrstvých třískových desek lisováním tenkých třísek, která byla odzkoušena roku 1938 na překližkárenských lisech. Významný pokrok představují práce FAHRNIho ze začátku 40 let. Jako první poukázal na souvislosti mezi kvalitou třísek, lepením třísek, hustotou desek a fyzikálními a mechanickými vlastnostmi TD. Navrhl moderní, lehké a pevné dřevotřískové desky o nízké hustotě (cca 600 kg/m) jejichž středovou vrstvu tvořily drobné, drobivé třísky, a povrchovou vrstvu tenké, lístkové třísky. Značný vliv na urychlení rozvoje měly i důsledky II. světové války v Evropě, po roce 1955 došlo k mimořádně dynamickému rozvoji této výroby na celém světě. Časem se ukázalo, že je možné dosáhnout lepší pevnosti a úspornosti pryskyřice dosažením používání stejnoměrných třísek. Pro středové vrstvy se využívali levnější hrubší vrstvy oproti jemnějším na povrchu. Tento typ desky je známý jako třívrstvý. V novodobém vývoji se dále vyvíjí stupňování hustoty třískových desek. To znamená rovnoměrné odstupňování snižováním velikosti třísek, čím blíže jsou k povrchu. (KRÁL, P., HRÁZSKÝ, J., 2005)

13   

5.2 Výroba DTD desek Třískové

desky

se

vyrábí

plošným

lisováním,

výtlačným

lisováním

(extrudováním) a válcovým lisováním (kalandrové lisování). Při plošném lisování působí lisovací tlak kolmo na plochu lisovaného třískového koberce, při výtlačném lisování působí lisovací tlak (úderem pístu) ve směru nekonečné délky lisu. Proto se tento typ desek nazývá také deskami pěchovanými. Při válcovém lisování prochází nekonečný třískový koberec mezi vyhřívaným hlavním lisovacím válcem a soustavou vyhřívaných přítlačných válců. Pro opláštění jsou vhodné plošně lisované desky, které vynikají lepšími požadovanými vlastnostmi. Tab. 2 Porovnání vlastností plošně a výtlačně lisovaných třískových desek Způsob lisování Plošně lisované Výtlačně lisované

Pevnost v tahu (N/mm2) Rovnoběžně s Kolmo k povrchem povrchu 8,0 0,4 0,4 2,0

Bobtnání (%) tloušťkově

délkově

15,0 0,3

0,3 25,0

Výroba spočívá v mísení malých dřevěných částic (třísek) s pojivy a jejich slisováním pomocí tlaku a teploty do desky. Surové dřevo zbavené kůry se rozdělí (např. disková sekačka) na tenké třísky, které se dále prosévají a vysouší. Na třísky se tryskami nastříká pryskyřice v tekuté formě. Mezi pojivo nejlevnější a nejsnadnější na použití patří močovino-formaldehydové pryskyřice, která však není odolná vůči vlhkosti a desky je možné použít jen do suchého prostředí. Zatímco desky s požadavkem odolnosti proti vlhkosti, jako povrchy vnějších konstrukcí vystavených vlivům povětrnosti, jsou lepeny dražšími melamin-formaldehydovými nebo fenolformaldehydovými

pryskyřicemi,

často

bývají

míchány

s dalšími

přísadami

zajišťujícími nepromokavost, ohnivzdornost, odolnost proti škůdcům atd. Po opatření nánosu lepidla na třísky v míchacích komorách jsou nafoukány na lisovací stoly. Koberec je za studena mírně slisován, aby se snížila tloušťka, pak jsou opět komprimovány avšak již pod tlakem 2-3 MPa za teploty 140-220°C. Kvalita dřevotřískových desek je dána tvarem, velikostí a polohou třísek a jejich slepením. U jednovrstvých desek je v celém průřezu stejná struktura, tvořena použitím jednoho sortimentu třísek. U vícevrstvých desek se pro krycí vrstvy používají jemné třísky, které vytvoří hladký povrch, vhodný pro nátěry. Třívrstvá deska má střední 14   

vrstvu z hrubých třísek, vícevrstvá (5 vrstev) má pod vrchní vrstvou ještě vrstvu z dlouhých tenkých třísek. Tím je pod povrchem vytvořena pevná a hustá vrstva. (HAVÍŘOVÁ, Z., 2005, HRÁZSKÝ, J., KRÁL, P., 2000)

5.3 Rozdělení DTD desek Podle typu použitého lepidla a prostředí použití V20 – určené do suchého prostředí, pojené močovino-formaldehydovým (UF) lepidlem V70 – odolné proti vyšší relativní vlhkosti, ale ne proti povětrnosti, pojené UF lepidlem zesilněným melaminem nebo melamin-formaldehydovým lepidlem V100 – odolné proti vysoké vlhkosti vzduchu, omezeně odolné proti povětrnosti, pojené fenol-formaldehydovou pryskyřicí V100G – odolné vlhkosti jako předchozí, avšak s fungicidní ochranou, eventuálně i s pyrofobní ochranou Ve stavebnictví se používají desky se zvýšenou odolností proti vlhkosti - DTD V 100. (HRÁZSKÝ, J., KRÁL, P., 2000)

Podle účelu použití: •

P 1 - Desky pro všeobecné účely pro použití v suchém prostředí

•

P 2 - Desky pro vnitřní vybavení (včetně nábytku) pro použití v suchém prostředí

•

P 3 - Nenosné desky pro použití ve vlhkém prostředí

•

P 4 - Nosné desky pro použití v suchém prostředí

•

P 5 - Nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí

•

P 6 - Zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití v suchém prostředí

•

P 7 - Zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí (HRÁZSKÝ, J., KRÁL, P., 2000, KRÁL, P., HRÁZSKÝ, J., 2005)

15   

5.4 Technické parametry Tab. 3 Technické parametry standardních dřevotřískových desek Parametry

Jednotky

Dřevotřískové

Dřevotřískové

desky E 1

desky (odolné proti vlhkosti)

Objemová hmotnost

EN 323

kg/m3

620-750

680-720

2

Pevnost v ohybu

EN 310

N/mm

12-16

16-20

Pevnost v tahu napříč vláken

EN 319

N/mm2

0,30-0,80

0,40-0,85

Modul pružnosti

EN 310

N/mm2

Vlhkost

EN 322

Povrchová tvrdost

EN 322

Únik formaldehydu

EN 120

2000-2950

% mg/100g

2500-3350

6-10

6-10

1,2-1,4

1,3-1,4

<8

<8

<8

< 1,5 ±0,4

Bobtnání za 24 hodin

-

%

Tloušťková tolerance

-

mm

±0,4

Index šíření plamene

-

mm/min.

89,4

-

Zdroj: www.decospan.cz 

Vyráběné tloušťky 8, 10, 12, 13, 15, 16, 18, 19, 22, 25, 28, 32, 36 a 38 mm Základní rozměry 2840×1830 mm, 2750×2070 mm, 2750×1830 mm, 2800×2070, 1220×2440

Složení DTD (kg/1m3) -

dřevní hmota - 600-640 kg (listnaté 10%, jehličnaté 90%)

-

močovino-formaldehydová pryskyřice – 50-65 kg (sušina)

-

parafin - 2,5-3 kg

-

tužidlo – nitrát amonný - 1,2 kg (sušina)

-

voda - 35 l

Spotřeba surovin se pohybuje podle jednotlivých tloušťkových tříd desek (www.kronospan.cz)

16   

5.5 Dřevotřískové desky MFP - "Multifunkční panel" MFP je dřevotřískový materiál, jehož třísky jsou ve vrchní a střední vrstvě neuspořádaně rozptýlené. Díky této vrstvené struktuře deska vykazuje stejnou pevnost jak v podélném tak v příčném směru. Jako pojivo je použit vysoce kvalitní melamin zpevněný močovinovým lepidlem, deska je tudíž vhodná do vlhkého prostředí. MFP panel je vhodnou alternativou k desce OSB. (www.vasestavebniny.cz/stavebni-desky/mfp-desky/)

5.5.1 Konstrukce a vlastnosti desky Dřevotřísková deska s třískami všesměrně rozloženými ve třech vrstvách desky, o běžné délce a tloušťce třísek používaných pro výrobu dřevotřískových desek. Pojivem je ve všech vrstvách kvalitní a zdravotně nezávadné umělé pojivo na bázi pryskyřice např. melamin zpevněný močovinovým lepidlem. Díky této vrstvené struktuře vzniká deska se stabilními mechanickými vlastnostmi (žádné rozdíly v pevnosti napříč nebo podél). Deska splňuje normy B2 jako těžce zápalný materiál. Vedle mechanických vlastností desek a obsahu formaldehydu (klasifikace E1) jsou externě kontrolovány hodnoty PCP (jako doklad o nezávadnosti používaného dřeva). V deskách MFP se spojuje vysoká pevnost s vynikající opracovatelností. (www.kron.cz/default.asp?cont=87)

5.5.2 Technické informace Tab. 4 Základní mechanicko-fyzikální vlastnosti dřevotřískové desky MFP Jednotky

DTD – MFP deska

Objemová hmotnost

kg/m3

680-720

Mez pevnosti kolmo na podélnou osu desky

N/mm2

18-20

2

18-20

Modul pružnosti v ohybu kolmo na podélnou osu desky

2

N/mm

3500

Modul pružnosti v ohybu kolmo na příčnou osu desky

N/mm2

3500

Rozlupčivost (EN 319) – příčná pevnost v tahu

N/mm2

0,7

Mez pevnosti kolmo na příčnou osu desky

Bobtnání (po 24 hodinách – EN 317)

N/mm

%

do 10-12

Emisní třída (EN 120)

-

E1

Hodnota μ (vlhko/sucho)

-

50/100

Odolnost proti zvýšené teplotě (tepelná vodivost)

W/mK

0,13

Zdroj: www.mta.cz 

17   

5.5.3 Vlastnosti •

výrobcem deklarovaná vysoká pevnost v tahu a ohybu, stejná v hlavní i vedlejší ose desky, vysoká zatížitelnost

•

vrtání, řezání a frézování jako u masivního dřeva

•

odolnost proti vlhkosti

•

velkoplošný materiál stejnoměrné struktury a povrchu (broušený) - další opracování formou slepení nebo nátěrů je bezproblémové

•

dobrá opracovatelnost - vrtání, řezání a obrábění jako u masivního dřeva

•

hřebíky, skoby a šrouby drží dokonale, zvláště i při okrajích

•

rychlá a kvalitní montáž - symetrické drážky a spojovací pera pro přesné a rychlé prodlužování

•

klížení odolné proti vlhkosti

•

příjemný, přírodní vzhled dřeva (firemní materiály Wodego s.r.o.)

5.5.4 Použití Stavebnictví: -

nosné stavební díly pro konstrukce dřevostaveb

-

výroba I-nosníků

-

střešní a stropní konstrukce, záklopy střech a stropů

-

podlahové konstrukce

-

vnitřní a vnější opláštění zdí

-

bednící díly

Ostatní: -

nástěnné obklady

-

obaly

-

nábytkářský průmysl

-

výroba kontejnerů

-

vybavení obchodů a veletrhů

-

dekorativní využití

(www.kron.cz/default.asp?cont=87, www.vasestavebniny.cz/stavebni-desky/mfp-desky)  

18   

6

Porovnání OSB desky s dřevotřískovou deskou Základním rozdílem mezi OSB a dřevotřískou (DTD) je fakt, že oba typy desek

jsou klasifikovány podle různých, i když hierarchicky podobných evropských norem ČSN EN 300 pro OSB a ČSN EN 312 pro dřevotřískové desky. Obě normy různě specifikují požadavky na desky jako je pevnost v ohybu, modul pružnosti v ohybu, vlhkost, rozlupčivost, bobtnání atd. a tedy také různě rozdělují desky do jednotlivých typů. Zhruba lze tyto třídy porovnat z hlediska nosnosti a vlhkosti prostředí (relativní vlhkosti vzduchu) – viz tab. 5 Tab. 5 Normové požadavky na desky OSB a běžné dřevotřískové desky Typy desek

OSB (EN 300)

DTD (EN 312)

Prostředí

Suché

Vlhké

Suché

Vlhké

Nenosné

OSB / 1

OSB / 3

P1, P2

P3

Nosné

OSB / 2

OSB / 3

P4

P5

Nosné (vyšší únosnost)

-

OSB / 4

P6

P7

Z tabulky je patrné, že nelze porovnávat např. desku OSB/4 s P2 nebo naopak desku P7 s OSB/2, protože to jsou jiné kategorie s jinými požadavky. Z níže uvedené tab. 6 je patrný rozdíl mezi hodnotami požadovanými a hodnotami charakteristickými. •

V případě použití OSB je nutná správná orientace desky (hlavní osa) abychom maximálně využili její přednosti.

Celkové srovnávání OSB s dřevotřískovými deskami nikdy není přesné, navzdory nominálně podobným hodnotám jde o rozdílnou třídu a chování desek, a proto náhrada OSB dřevotřískovou deskou se musí dobře zvážit.

19   

Tab. 6 Hodnoty pevnosti v ohybu a modulu pružnosti v ohybu OSB a DTD desek v MPa Typ desky

OSB / 3

Vlastnosti desek(„Malé vzorky“) EN 310

Charakteristické hodnoty („Velké vzorky“) EN 789

OSB (EN 300)

DTD (EN 312)

Výrobci udávané hodnoty*

Hodnoty dle EN 12369-1

Hodnoty dle EN 789**

20

-

24,5

16,4

-

4294

4930

16

20

13,3

2400

3500

3300

-

33

23

26

6300

6780

8400

-

16,7

-

3500 DTD - P5

OSB / 4

-

28 4800

DTD – P7

-

20 3100

4200

* Hodnoty OSB viz podklad KRONOSPAN OSB SUPERFINISH (pouze v hlavní –

únosnější ose), DTD viz podklad WODEGO MFP panel ** Hodnoty převzaty z podkladu KRONOSPAN OSB SUPERFINISH BAU

(http://si.vega.cz/clanky/desky-osb-a-bezne-triskove-desky-nelze-zamenovat/)

20   

7

Překližka Překližku tvoří několik na sebe kolmých vrstev dýh. Vždy musí být lichý počet

vrstev, aby byla zachována symetričnost od středové vrstvy a tím tvarová stálost, musí mít nejméně tři vrstvy. Pro překližku na stavební konstrukce se používá loupaná dýha v tloušťkách od 1,5 do 4 mm. Vhodné je použití vodovzdorných překližek. Minimální tloušťka pro nosné nebo ztužující stěnové prvky je 5 mm, pro opláštění vnějších obvodových stěn by měla mít tloušťku minimálně 12 mm. (HAVÍŘOVÁ, Z., 2005)

7.1 Vývoj (historie) Překližka je známa již několik tisíc let. Nejstarší známý výskyt je ze starého Egyptu kolem r. 1500 př.n.l., kdy byly dřevěné výrobky vyrobeny z řezané dýhy sklížené napříč. Z Egypta se šířilo dýhování do Řecka, Říma a dále do Evropy. Staří Římané využívali efekt klížení jednotlivých vrstev dýh z důvodu zlepšení pevnosti, zejména štítů a různých vojenských zařízení. Revolučním vynálezem byl vynález loupacího stroje roku 1819. První továrny na výrobu dýh byly vybudovány v Německu v polovině 19. století a v letech 1869 – 1900 bylo vybudováno mnoho komerčních překližkáren v Evropě a USA. V poslední dekádě devatenáctého století se výrazně zlepšila kvalita překližek. Příčné dýhování se ukázalo jako efektivní způsob zredukování změny rozměrů, borcení a praskání. Rozvoj postupoval rychle v Polsku, Rusku, Finsku a pobaltských republikách, kde bylo dostatek kvalitní břízy a olše. Termín překližka se ujal v období I. světové války, kdy nastal obrovský rozmach její výroby. Za účelem zvýšení vodovzdornosti byla používána směsná albuminkaseinová lepidla. Tento trend pokračoval až do konce II. světové války, přičemž velkým přelomem bylo objevení syntetických lepidel. Po desetiletí byla překližka jedním z nejvíce využívaných stavebních materiálů. Výroba překližek vyžaduje relativně kvalitní surovinu, které začal být nedostatek. Následkem došlo ke stagnaci a poklesu světové produkce překližek. Nedostatek zvýšil jejich cenu a začaly prosperovat nové typy aglomerovaných dřevěných materiálů. (KRÁL, P., HRÁZSKÝ, J., 2005) 21   

7.2 Výroba Pro výrobu překližek se využívají kmeny vhodných dřevin, zejména buk, smrk, jedle, topol, bříza, olše a osika. Před loupáním se kmeny plastifikují, odkorní a nakrátí na požadovanou délku v závislosti od rozpětí upínacího zařízení. Dýhy lze z přířezů získat loupáním nebo krájením. Při loupání se rotačním pohybem výřezů proti přímočarému pohybu nože odkrajuje souvislý pás dýhy, který se vysuší a nastříhá na daný rozměr. Vymanipulují se nedovolené vady. Lepidlo může být nanášeno na obě strany každé sudé vrstvy v překližce, nebo pouze na jednu stranu každé vrstvy a na druhou se přenáší kontaktem. Velikost nánosu závisí od druhu dřeviny, stavu ploch, viskozitě lepidla a teplotě lepení. Soubor dýh se lisuje za normální nebo zvýšené teploty, která je při použití fenol-formaldehydových lepidel 130 – 150 °C, lisovací tlak se pohybuje od 1 do 2 MPa, po dobu 1-3 minuty +1 minuta na mm tloušťky od osy po plochu, podle druhu dřeviny, počtu vrstev, teploty lisovacích desek, lisovacího tlaku a velikosti nánosu. Zalisované překližky se naformátují na jmenovitý rozměr a broušením se egalizuje tloušťka, odstraní se nerovnosti a nečistoty. (KRÁL, P. -- HRÁZSKÝ, J., 2005)

7.3 Druhy překližek Podle stupně odolnosti lepeného spoje proti vodě •

pro vnitřní použití – třída lepení 1, dle ČSN EN 636 Překližované desky. Požadavky na překližované desky pro použití v suchém prostředí, (označováno jako lepení IW 20)

•

pro použití ve vlhkém prostředí - třída lepení 2, dle ČSN EN 636 – 2 (označováno jako lepení IF 20, FK nebo MR)

•

pro použití ve venkovním prostředí – třída lepení 3, dle ČSN EN 636 –3 (označováno jako lepení AW 100, WBP nebo BFU 100) (http://www.nirgos.com/preklizka-truhlarske-prodej.htm) Překližky pro vnitřní použití jsou lepeny méně nákladnými močovino-

formaldehydovými lepidly, které mají omezenou odolnost vůči vodě, zatímco venkovní a lodní překližky jsou odolnější vůči hnilobě a jsou lepeny melaminovými nebo

22   

fenolickými lepidly odolnými vůči vodě, které brání rozvrstvení a rozlepení při vysoké vlhkosti. (HUJŇÁK, J., 1996)

Podle vzhledové třídy vrchní krycí dýhy I (B) - prakticky bez defektů, připouští se jen několik zdravých srostlých suků do průměru 8 mm, výběrová deska, obecně světlá a stejnoměrně zbarvená, přípustné hnědé proužky. Určena k přírodní povrchové úpravě. Nejsou povoleny žádné vysprávky – zátky. II (BB) - deska obecně světlá a stejnoměrně zbarvená. Jsou povoleny občasné srostlé suky. Přípustná je oprava povrchu listu (rozevřené suky a zjevné vady před klížením jsou vyříznuty a nahrazeny dýhovými vysprávkami se stejnou obecnou barvou jako má základní lícová dýha. Obecně velmi málo vysprávek na lícní desce. III (CP) - přípustné jsou suky o průměru max. 6 mm v množství 10 ks na 1 m2 povrchu listu. Jsou povoleny občasné vlasové prasklinky, vejčité či kulaté zátky/vysprávky mohou (ale nemusí) barevně ladit se základní lícovou dýhou. IV (C) - obalová kvalita. Přípustné jsou všechny výrobní vady, pokud nesnižují pevnostní vlastnosti překližky. Suky jsou přípustné v neomezeném množství o průměru max. 40 mm. Jsou povoleny zjevné vady a rozevřené praskliny. Doporučeno pro výrobu beden, přepravek či k použití v případech, kdy nezáleží na vzhledu, jako např. šalovací desky, atd. (www.nirgos.com/preklizka-truhlarske-prodej.htm)

Podle povrchové úpravy -

nebroušená

-

broušená z jedné strany

-

broušená z obou stran

V závislosti na vzhledu povrchu (dle vrchní krycí dýhy) -

nefoliované

-

foliované

-

protiskluzové 23 

 

7.4 Technické parametry Tab. 7 Základní mechanicko-fyzikální vlastnosti překližek Jednotky

Překližka buk/smrk

mm

8

Objemová hmotnost

kg/m3

640

Modul pružnosti rovnoběžně s vlákny povrchových dýh

N/mm2

7640

2

4810

Pevnost v ohybu kolmo na rovinu desky

2

N/mm

69/53

Pevnost v tahu v rovině desky

N/mm2

50/34

Pevnost v tahu kolmo na rovinu desky

N/mm2

3,4/1,5

tloušťka

Modul pružnosti kolmo na vlákna povrchových dýh

Pevnost ve smyku kolmo na rovinu desky

N/mm

2

20/13

N/mm

Emisní třída (ČSN EN 636)

-

E1

Stupeň hořlavosti podle ČSN 73 0810

-

C2 – středně hořlavé

Zdroj: HUJŇÁK, J., 1996 

Tloušťky 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 12, 15, 18, 21, 24, 28, 30 mm Základní rozměry 2500 × 1220 mm, 2500×1250 mm, 2200×1250 mm, 2440×1220 Tab. 8 Přehled hmotností, pevnosti ve smyku a tolerance tlouštěk překližovaných desek tloušťka (mm) 4 5 8 10 12 15 18 21

plošná hmotnost (kg/m²) 2,6 3,1 5,1 6,0 7,4 10,4 11,1 13,4

objemová hmotnost (kg/m³) 651 618 630 593 619 693 616 640

pevnost ve smyku (N/mm²)

tolerance (mm) ± 0,4

kombi - min 0,8 ± 0,6 celobuk. -min. 1,0

± 1,0 ± 1,4

(www.dyas.cz/cz/content/view/24/42/)

24   

7.5 Vlastnosti a použití Vlastnosti -

na každé straně od centrální osy překližky musí být stejný počet vrstev dýh. Soubor je proto tvořen vždy lichým počtem dýh

-

vrstvy dýh uložené ve stejné vzdálenosti od centrální osy symetrie musí být ze stejného druhu dřeviny a musí mít stejnou tloušťku

-

uložené dýhy musí mít stejný průběh vláken a stejné mechanicko-fyzikální vlastnosti. Nedodržení pravidla "vyváženého stavu" se obvykle projeví různými vadami finálního výrobku, zvláště pak náchylností ke kroucení. Charakteristickou finální vlastností překližek je jejich skladba tvořená

různým počtem vzájemně slepených dýh, jejichž směr dřevního vlákna svírá střídavě 90°, při zachování požadavků symetrie Překližka má ve srovnání s deskovým řezivem nebo spárovkami tyto přednosti: •

mohou se vyrábět ve velkých plochách; jejich plocha je omezena pouze rozměry lisu

•

křížovým vrstvením se dosáhne toho, že desky mají v podélném i příčném směru téměř vyrovnané mechanické vlastnosti

•

překližka téměř nemění v ploše rozměry, tj. nesesychá a nebobtná

•

překližky jsou pružné a ohebné a dají se částečně ohýbat

•

dobře zpracovaná překližka se nebortí Při srovnání OSB s překližkou, která má podobné vlastnosti a účel použití, však

není výroba OSB desek tolik náročná na vstupní surovinu a proto je výstupní produkt levnější. Naproti tomu mezi výhody překližky patří izotropnost mechanických vlastností, přírodní vzhled a nižší hustota. (www.silvarium.cz/content/view/9135/68/)  

25   

Použití Stavebnictví: Pro stavební a průmyslové účely jsou využívány překližky truhlářské a vodovzdorné z jehličnatého dřeva, obvykle vyrobené z douglasky, jedle, smrku a borovice. -

dřevostavby, zemědělské stavby

-

pro nenosné konstrukce

-

pro podlahy a stropy

-

bednění střech

-

vnitřní a vnější stěnové pláště nosných stěn domů

-

obklady stěn v podobě panelů

-

profilované nosníky, panely apod.

-

k výrobě a tvorbě bednění pro betonování (překližky celobukové s povrchovou úpravou, vytvrzenou fenolickou pryskyřicí nebo fenolickou povrchovou folií)

Ostatní: Pro své vynikající vlastnosti (vysoká pevnost, houževnatost, pružnost při nízké objemové hmotnosti) je překližka důležitým materiálem využívaným dále v: -

nábytkářství

-

stavebně-truhlářské výrobě

-

dřevoobalové výrobě (palety, bedny, obaly)

-

v automobilovém průmyslu

-

v leteckém průmyslu (letecké překližky)

-

pro výrobu železničních vagónů

-

vnitřní a vnější stěnové pláště nosných stěn domů

-

výroba sportovních zařízení a potřeb

-

hornictví Dekorační překližka je obvykle kombinována s listnatými dřevinami, jako dub,

bříza, javor, mahagon a další. (KRÁL, P., HRÁZSKÝ, J., 2005, ŠTEFKO, J., REINPRECHT, L., 2006) 26   

8

Vláknité desky Vláknité desky je společný název pro více různých typů desek s výrazně

odlišnými vlastnostmi. Vyráběny jsou z dřevních vláken nebo vláken jiných lignocelulózových materiálů. Vyznačují se stejnorodou strukturou slisovaných vláken v celém svém průřezu. Tyto desky se člení podle jejich hustoty a způsobu výroby. Mezi uvedenými typy desek nabývají na významu vláknité desky vyráběné suchým procesem (desky MDF), neboť jejich výroba je přijatelnější pro životní prostředí proti mokrému procesu (klasické vláknité desky). (http://lesprace.silvarium.cz/content/view/740/)

8.1 Vývoj (historie) Výroba vláknitých desek úzce souvisí s výrobou papíru a vychází z poznatků získaných při jeho výrobě. První patent na vláknitou hmotu z papíroviny dostal v roce 1772 Angličan „CLAY“. Začátky průmyslové výroby určitého druhu polotvrdé vláknité desky ze sběrového papíru, za použití papírenského stroje, spadají do roku 1898. První izolační vláknité desky byly vyrobeny v roce 1901 z dřevoviny v USA. Výrobu tvrdých vláknitých desek na základě rozvláknění expanzním způsobem zavedl, na základě staršího objevu z roku 1858, v roce 1926 MASON v LAUREL (USA). Tento způsob se v USA následně velmi rozšířil. V Evropě a v ostatních světadílech se uplatnil a rozšířil vynález ASPLUNDA z roku 1931, který spočívá v plastifikaci dřeva středotlakovou nasycenou parou a v následném mechanickém rozvláknění. Dnes je tento způsob zaveden pod označením DEFIBRATOR. V roce 1943 a 1945 zavádí firmy v USA tzv. polosuchý a suchý výrobní způsob výroby vláknitých desek. Na trhu velkoplošných materiálů chyběl kvalitní, homogenní materiál, který by se dal bezproblémově použít v nábytkářském průmyslu. Tento fakt vedl k zavedení výroby MDF desek v roce 1965 v USA a roku 1973 v Evropě (bývalá NDR), kde byly vyšší požadavky (kvalita vlákna, rovnoměrnost barvy, tloušťkové tolerance). Mokrý výrobní postup je oproti suchému těžce aplikovatelný, protože takto vyrobené MDF desky vykazují horší fyzikální a mechanické vlastnosti a výroba je spojena se závažnými ekologickými problémy.

27   

Stává se základním konstrukčním materiálem i přes vyšší cenu oproti klasickým TD, která je vyrovnána vyšší užitnou hodnotou. (HRÁZSKÝ, J., KRÁL, P., 2000)

8.2 Výroba Vláknité desky se vyrábí dvěma zásadně odlišnými způsoby – mokrým a suchým. Existuje ještě i třetí výrobní postup, tzv. polosuchý, který se více blíží suchému výrobnímu postupu. Vzhledem k dezintegraci dřevní hmoty až na vlákno není výroba vláknitých desek tak náročná na kvalitu vstupní suroviny, kterou tvoří pro vyšší procento složek podílejících se na konečné jakosti jehličnany. Ovšem na jakost má rozhodující vliv také množství pryskyřice, která snižuje mechanické vlastnosti a oproti listnáčům jsou vhodnější i díky větší délce elementárního vlákna (mokrý způsob). Pro suchý způsob je vhodnější vlákno krátké a hladké.

Mokrý způsob U mokrého způsobu se vláknitý materiál rozmíchá s horkou vodou na kaši, do které se podle účelu použití vyráběných desek přidávají přísady. Přísady zvyšují odolnost desek například proti ohni, vlhkosti nebo biologickému napadení, pro dosažení požadované účinnosti musí proniknout do hloubky tak, aby bylo každé dřevní vlákno touto emulzí obaleno. Ze vzniklé kaše se následně odebírá voda pomocí nasávacích čerpadel a působením zahušťovacích válců. Měkké vláknité desky se vyrábějí pouhým ochlazením a vysušením této hmoty. Polotvrdé desky se vyrábí tak, že se hmota uložená na leštěné desce po odebrání vody slisuje při teplotách 160 až 180°C a současně je přebytečná voda odváděna přes drátěné síto (typický povrch z jedné strany hladký, z druhé síťový otisk). Stejným způsobem se vyrábějí tvrdé a velmi tvrdé desky jen za vyššího lisovacího tlaku a u velmi tvrdých desek je použitím horkého nasyceného oleje a přísad dosažena vyšší hustota a vodoodpudivost.

Suchý způsob Při tomto postupu se nejdříve proudem vzduchu navrství z vláknitého materiálu surový koberec v tloušťce až 500 mm. Aby se vlákna dobře slepila, obalují se různými práškovými syntetickými lepidly, která tvoří přibližně 10 % hmotnosti desky. Z koberce 28   

se vytlačí vzduch předlisováním mezi dvěma ocelovými pásy. Potom se délkově upraví a lisuje se za horka na jednotlivé desky, které mají na obou stranách jemný povrch a hrany mohou být speciálně upraveny podle účelu použití. Desky MDF se vyrábějí v tloušťkách od 1,8 mm až do více než 45 mm. (KRÁL, P., HRÁZSKÝ, J., 2005)

8.3 Rozdělení vláknitých desek podle výrobního procesu Vláknité desky vyrobené mokrým procesem Mají při formování koberce vlhkost vyšší než 20%. Podle své hustoty se rozdělují na následující typy: -

Izolační desky (hustota do 400kg/m3) Základní vlastnosti těchto desek jsou tepelné a akustické. Mohou získat další vlastnosti, jako například odolnost proti ohni, vlhkuvzdornost.

-

Polotvrdé desky (hustota 400 – 900 kg/m3)

-

Tvrdé desky (hustota 900-1100 kg/m3)

-

Velmi tvrdé desky Pro nosné a výztužné části stěn se mohou používat pouze tvrdé a velmi tvrdé

dřevovláknité desky.

Vláknité desky vyrobené suchým procesem Jsou desky, které mají při formování (vrstvení) koberce vlhkost menší než 20%. Podle normy ČSN EN 316 se vláknité desky značí: -

Izolační deska (SB)

-

Izolační deska s dodatečnými vlastnostmi (SB. I)

-

Polotvrdá deska nižší hustoty (MB. L)

-

Polotvrdá deska vyšší hustoty (MB. H)

-

Polotvrdá deska vyšší hustoty s dodatečnými vlastnostmi (MB. I)

-

Tvrdá deska (HB)

-

Tvrdá deska s dodatečnými vlastnostmi (HB.I)

-

Středně hustá vláknitá deska (MDF)

-

Středně hustá vláknitá deska s dodatečnými vlastnostmi (MDF. I)

29   

Některé MDF desky byly vyvinuty jako paropropustné, které se hodí pro konstrukce střešních a obvodových plášťů. (HRÁZSKÝ, J., KRÁL, P., 2000)

8.4 Středně hustá vláknitá deska (MDF) 8.4.1

Technické informace

Tab. 9 Základní mechanicko-fyzikální vlastnosti MDF desek Jednotky

Formline DHF

Objemová hmotnost

kg/m3

600-625

Modul pružnosti

N/mm2

2000

Pevnost v tahu za ohybu

N/mm2

17

Tloušťkové bobtnání

%

6,5

Součinitel prostupu vodních par μ

-

11

Hodnota sd pro tloušťku 15mm

-

0,165

Tepelná vodivost λR Koeficient tepelného prostupu k, pro 15 mm Hodnota zvuk. útlumu

W/mK

0,10

2

m K/W

6,67

dB

26-27

Lineární roztažnost při rel. vlhkosti vzduchu 35%, délka /šířka

-0,11/-1,5

Lineární roztažnost při rel. vlhkosti vzduchu 85%, délka /šířka

+0,07/+4,0

Emisní třída (ČSN EN 636)

-

E1

Stupeň hořlavosti podle (DIN 4102-1)/ (ČSN 73 0862)

-

B2/ C2

Zdroj: www.mta.cz 

Tloušťky 6, 8, 10, 12, 13, 15, 18, 19, 22, 25, 28, 30, 38 mm Základní rozměry 2850×2070, 2850×1830, 2800×2070, 2800×1250, 3000×1250, 2500×675 mm

8.4.2

Vlastnosti

-

Odolná vůči vodě a odvádějící vodu

-

Otevřená difusi a s těsnící funkcí proti větru

-

Výztužná podle Z-9.1-454 30 

 

-

Zjednodušené požární posouzení F30-B

-

Přímé působení povětrnosti (březen - listopad) až 8 týdnů

-

Bez formaldehydu

MDF jsou vhodné pro povrchovou úpravu laminací, vysokotlakým laminátem, dýhováním, lakováním, frézováním v ploše i hraně

8.4.3

Použití

•

využití pro výrobu konstrukcí nábytku a vnitřní vybavení

•

pro vnější opláštění stěn montovaných staveb (dřevostaveb) a střešních záklopů na krokve pod tvrdou krytinu, nebo jako spodní krytina u krokvové izolace. -

Stěnové opláštění - pro rámové stavby jako vnější, difúzní, paropropustná, voduodvádějící deska s funkcí izolace proti působení větru pro odvětrávané fasády.

-

Střešní konstrukce - difúzní, druhá spodní krytina pod tvrdou střešní krytinu (vrchní).

Asymetrický, kónický pero-drážkový profil hrany desky zaručuje zamezení přístupu případné vody a větru hranou desky do konstrukce. Preventivní chemická ochrana dřevěné nosné konstrukce není zpravidla potřebná. V kombinaci s deskou OSB, jako vnitřního ztužujícího opláštění, vzniká spolehlivá rámová konstrukce z hlediska mechanicko-fyzikálních vlastností, prostá vlhkosti. (www.mdfdesky.cz/)

8.5 Izolační vláknitá deska 8.5.1

Technické informace

Tloušťky 18, 21, 22, 24, 35, 52 mm Základní rozměry 2500×580, 2500×650, 2500×675, 2500×750 mm

31   

Tab. 10 Základní mechanicko-fyzikální vlastnosti izolačních vláknitých desek Jednotky

Objemová hmotnost

kg/m3

Formline

STEICO

Hofafest

DFF

Universal

UD

250-270

270

270

2

Pevnost v tahu

N/mm

-

≥ 0,03

0,07

Pevnost v tlaku

N/mm2

0,2

0,2

0,1

Krátkodobá absorpce vody EN 1609

kg/m2

1

Jmenovitá hodnota tepelné vodivosti λD

W/mK

0,051

0,052

0,046

Výpočtová hodnota tepelné vodivosti λR

W/mK

0,061

-

0,048

Tepelný odpor R

m2 K/W

0,49

Tepelná kapacita c

kJ/kg.K

≤ 1,0

0,35-1,05

1

0,39-1,3

2100

2100

2100

Součinitel difúzního odporu vodních par μ

-

3

5

5

Třída stavebního materiálu DIN 4102

-

B2

-

B2

Třída hořlavosti EN 13501-1

-

E

E

E

m

0,1

-

0,09-0,3

E1

-

Ekvivalentní difúzní tloušťka sd Emisní třída (ČSN EN 636)

-

-

Zdroj: www.mta.cz 

8.5.2

Obecné vlastnosti

-

Stálá vůči vlhkosti a odvádí vodu

-

Vyrovnává vlhkost

-

vysoká pevnost v tlaku

-

výborné tepelně izolační parametry v létě i v zimě

-

dokonalá difúze vodních par

-

díky speciálnímu vyfrézování perodrážky odolná proti dešťovým srážkám při sklonu střechy ≥ 20°

-

účinná ochrana proti větru, prachu, vlhkosti a hluku

-

upravují mikroklima interiéru svou vysokou schopností akumulace tepla

-

ekologická a šetrná k životnímu prostředí, zdravotně neškodná

-

vhodná k opětovnému zpracování

-

dobrá zvuková izolace

-

zdravotně neškodný a plně recyklovatelný

-

desky je možné bez potíží řezat běžnými nástroji, je možné používat formátovací pily, ruční elektronářadí i obyčejné ruční pily

32   

8.5.3

Tepelně izolační vlastnosti

Tepelná vodivost Čím menší je hodnota λ, tím hůře materiál vede teplo a tedy tím menší jsou i tepelné ztráty objektu. Nositelem tepelně-izolačních vlastností je pochopitelně (jako i u jiných tepelně-izolačních materiálů) vzduch ve dřevovláknité desce. Její součinitel tepelné vodivosti má hodnotu λ=0,038 - 0,043 (W/mK), podle typu výrobku (viz tab. 11). Tab. 11 Srovnání součinitele tepelné vodivosti pro běžně používané tepelně izolační materiály materiál

Součinitel tepelné vodivosti λ (W/mK)

izolace z ovčí vlny 

0,034-0,049

pěnový polystyren 

0,04-0,05

desky z minerálních vláken

0,038-0,05

pěnové sklo 

0,06-0,07

pórobeton (suchý) 

0,15-0,20

dřevovláknitá deska 

0,038-0,043

Z tabulky je patrné, že dřevovláknitá deska se pohybuje svými tepelnými vlastnostmi na úrovni špičkových tepelných izolantů. Tepelná kapacita Schopnost materiálů pojmout určité množství tepelné energie. Tepelná kapacita pomáhá snížit citlivost teploty v interiérech na dynamiku venkovních změn. Vyjadřuje ji měrná tepelná kapacita c. Čím větší hodnota c, tím lepší jsou i příslušné vlastnosti. Z tabulky č. 12 je patrné, že dřevovláknitá deska výrazně převyšuje svými tepelně-kapacitními vlastnostmi významně kapacitní schopnosti ostatních běžných tepelných izolantů.

33   

Tab. 12 Hodnoty měrné tepelné kapacity pro běžně používané tepelně izolační materiály materiál

8.5.4

měrná tepelná kapacita c (J/kg K)

pěnový polystyren 

1250

desky z minerálních vláken

1250

pěnové sklo 

840

pórobeton (suchý) 

840

dřevovláknitá deska

2100

Vlhkostní vlastnosti

Prostupnost par Tato vlastnost rozhoduje o schopnosti konstrukce propouštět vodní páru, která se stěhuje mechanismem difuze z interiéru do exteriéru a naopak. Je podstatnou vlastností proto, že jednak ovlivňuje výrazně mikroklima v budovách ("dýchání" budov), jednak je podstatným činitelem, ovlivňujícím výskyt kondenzace vody v konstrukcích. Popisuje ji faktor difuzního odporu μ. Udává, kolikrát méně vodní páry projde za jednotku času vrstvou daného materiálu v porovnání se stejně silnou vrstvou vzduchu (za jinak stejných podmínek). Nejmenší faktor difuzního odporu má vzduch, a sice hodnotu 1 (srovnávací hladina). Tab. 13 Srovnání difuzního odporu μ pro běžně používané tepelně izolační materiály materiál

faktor difuzního odporu μ

pěnový polystyren

40-100

desky z minerálních vláken

1,5-12

pěnové sklo 

540

pórobeton (suchý)

6-10

dřevovláknitá deska

5

(http://www.insowool.cz/?action=6&subaction=0&language=cz)

8.5.5

Použití

-

Dřevostavby - novostavby, sanace

-

Vnější obložení střešních konstrukcí

-

Tepelná a zvuková izolace, redukce tepelných mostů

-

difúzní vrstva pro opláštění stěn a střech 34 

 

-

protivětrná zábrana

-

pojistná hydroizolační vrstva provětrávaných fasád a střech

-

do 4 týdnů lze použít jako dočasné (nebo náhradní) zastřešení

-

zvuková a tepelná izolace pod plovoucí podlahy

-

desky pod střešní krytinu – pojistná hydroizolace střech

-

venkovní opláštění obvodových stěn rámových konstrukcí

Obr. 6 Obvodová stěna s izolační vláknitou deskou (Firemní materiály Insowool s.r.o.)

8.6 Samonosná funkce desek Dřevovláknité desky mají díky své struktuře vysoké parametry pevnosti i tuhosti. Uplatňuje se zde stěnová tuhost desky, která se aktivuje při namáhání desky v její rovině. Řada výrobců dřevostaveb tuto vlastnost již několik let využívá při konstrukci stěnových panelů tak, že tradiční nosné opláštění (desky OSB, dřevotřískové desky, cementotřískové desky a podobně) umisťuje pouze v interiéru. Ze strany exteriéru se potom umístí pouze samotná vláknitá deska. Pro opláštění v interiéru se používají desky tloušťky 15, výjimečně až 18 mm. Pro povrchy (ať už vnější nebo vnitřní) a nosnou funkci je vhodné používat desky s objemovou hmotností vyšší než 250 kg/m3. Tento způsob použití desek pro konstrukci obvodových stěnových panelů dřevostaveb přináší některé důležité výhody. Využitím tuhosti desek se ušetří materiál za vnější nosné opláštění a odstraní se jinak běžné plošné lepení tepelně izolačních

35   

materiálů na nosné desky vnějšího opláštění. I s ohledem na možnost vypuštění parozábrany se tak celkově sníží pracnost a zkrátí se doba výroby. (www.insowool.cz/?action=6&subaction=0&language=cz)

8.7 Mechanické upevňování Díky velmi dobrým mechanickým parametrům je možné desky kotvit pouze bodově mechanickým způsobem, bez potřeby plošného podlepování. Možnými způsoby upevňování jsou vruty nebo spony (nastřelované pneumatickými sponkovačkami). Doporučeným spojovacím prostředkem jsou spony se širokým hřbetem. Tyto spony aktivují při upevnění větší oblast desky a navíc je tento způsob upevňování výrazně rychlejší. Vždy je potřebné provedení z nerezu nebo z materiálu s dostatečnou korozní odolností. Dřevovláknité desky se mohou pro účely tvorby venkovních ploch fasád a střech používat pro objekty o výšce do asi 20 m nad terénem, a to s ohledem na zatížení větrem. V závislosti na výšce budovy nad terénem a dále v závislosti na poloze desek na objektu (hrany a nároží) se určuje nejmenší počet spojovacích prostředků na metr čtvereční a vzdálenost upevňovacích prostředků. (www.insowool.cz/?action=6&subaction=0&language=cz)

36   

9

Cementotřískové desky (CTD) Cementotřískové desky v sobě spojují výhodné vlastnosti cementu a dřeva. Tyto

desky lze doporučit pro technologie suché výstavby, stavby v náročných klimatických podmínkách a všude tam, kde je požadována odolnost proti vlhkosti, pevnost, nehořlavost a ekologická a hygienická nezávadnost. Jsou odolné vůči hmyzu a působení plísní. (www.cetris.cz)

9.1 Vývoj (historie) Již ve dvacátých letech minulého století se začalo ve stavebnictví používat míchání cementu spolu s dřevními třískami, což dalo základ pro výrobu aglomerovaných desek. První dřevovláknité desky byly vyrobeny v roce 1940 slisováním cementu spolu s velmi dlouhými dřevními vlákny. Ve Švédsku zkusili přidat do cementu malé množství třísek a tak byly vyrobeny první verze moderních cementotřískových desek. První továrna na výrobu současných cementotřískových desek

vznikla

ve

Švýcarsku

v

roce

1967.

Výstavba

závodu

na

výrobu

cementotřískových desek v České republice byla zahájena v roce 1987. Závod byl uveden do provozu v roce 1991 a to na nejmodernějším technologickém zařízení tohoto typu v Evropě. V současné době se stala firma CIDEM Hranice, a.s., divize CETRIS největším výrobcem cementotřískových desek v Evropě. (www.cetris.cz)

9.2 Výroba cementotřískových desek Dřevní hmota smrková a jedlová, která je odkorněná, se po tří až čtyřměsíčním skladování roztřískuje na jehlicovité třísky a následně se dopravuje do sil. Do míchacího zařízení se přes váhy dopravuje připravená dřevní hmota, kvalitní portlandský cement, podle receptury mineralizační látky a voda, jejíž množství se přizpůsobuje podle naměřené vlhkosti dřeva. Ve vrstvícím zařízení se rozprostře namíchaný materiál na rovné, předem ošetřené ocelové plechy, které v přímém sledu obíhají dokola. Zařízení pracuje se čtyřmi oddělenými vrstvícími stroji umístěnými za sebou. První a čtvrtá komora vytváří pomocí větrného třídění krycí vrstvy desek, druhá a třetí komora jsou mechanické a rovnoměrným nanášením vytvářejí středovou provázanou 37   

vrstvu. Plechy s rounem jsou stohovány na sebe a lisovány vysokým tlakem na jmenovitou tloušťku (cca. 1/3 sypné tloušťky). Po urychleném hydratačním procesu vytvrzováním se desky odstohují a převezou do klimatizačního skladu, kde min. 7 dní dozrávají. Potom se desky suší na vlhkost 9 ± 4 váhová %. Následuje formátování základních rozměrů. Případně jsou prováděny další úkony, mezi které patří dělení desek na menší rozměry, frézování hran, vrtání, broušení, penetrace a další povrchové úpravy. (www.cetris.cz)

9.3 Technické parametry Tab. 14 Stavebně-technické vlastnosti cementotřískových desek Cetris Jednotky

Rigidur 12,5mm

kg/m3

Objemová hmotnost Pevnost v tahu za ohybu

1350

2

11,5

2

6800

N/mm

Modul pružnosti

N/mm

Pevnost v tahu kolmo na rovinu desky

N/mm2

Nasákavost desek při uložení ve vodě po dobu 24 hodin

%

Součinitel tepelné vodivosti dle ČSN EN 12 664 (tl. 24 mm)

0,63 max. 16

W/mK

0,251

2

Tepelný odpor R (tl. 24 mm) Vzduchová neprůzvučnost dle ČSN 73 0513 (tl. 24 mm) Faktor difúzního odporu (tl. 40 mm) Ekvivalentní difúzní tloušťka sd Stupeň hořlavosti dle ČSN 73 0862

m K/W

0,096

dB

33

-

69,2

m

1,3

-

A

Zdroj: firemní materiály Cetris 

9.4 Vlastnosti Tepelně technické vlastnosti Tepelná vodivost neboli součinitel tepelné vodivosti je nejvýznamnější ukazatel stavebních materiálů z hlediska tepelné techniky. Cementotřískové desky díky svému dokonalému spojení dřeva a cementu bez přítomnosti vzdušných pórů jsou velmi dobrým

vodičem

tepla.

Z

tohoto

důvodu

nachází

uplatnění

všude

tam,

kde je požadována pevnost materiálu s co nejmenším tepelným odporem, který by způsoboval tepelné ztráty, např. u podlahového vytápění. Na obr. 7 je zobrazena závislost součinitele tepelné vodivosti na tloušťce materiálu. 38   

Zvukově izolační vlastnosti Desky mají výborné akustické vlastnosti a jsou vhodné k oplášťování lehkých příček, stěn a stropů a lze je také použít jako zvukově izolační podhledy. Cementotřískové desky mají nízkou pohltivost hluku, jsou tedy prvkem odrazivým. Pro zvýšení akustické pohltivosti je třeba desky použít spolu s absorpčním materiálem.

Obr. 7 závislost součinitele tepelné vodivosti na tloušťce materiálu (firemní materiály CIDEM hranice, a.s., divize CETRIS)

9.5 Použití •

•

•

exteriéry -

vhodný pro plátování

-

trvanlivá ochrana proti vlivu povětrnostních podmínek

-

vysoká zvuková izolace

dřevěné rámové konstrukce (např. obr. 8) -

staticky vhodné obíjení

-

vysoce odolné vůči mechanické zátěži

-

vysoká zvuková izolace

-

odolné proti zmrznutí-roztání, povětrnostním podmínkám, netrouchniví

stropy -

•

trámové podhledy se zvukovou a požární ochranou

bednění -

pevné spojení s betonem

-

uvnitř je výborné klima 39 

 

•

•

stěny jsou připraveny na malování, dekorování, nebo sbití

sportovní arény -

vysoce odolné vůči mechanické zátěži

-

certifikovaná odolnost proti nárazům míče apod.

zemědělské budovy -

ekonomické stavby

-

snáší chemické čistící látky používané u chovu živých zvířat, stejně jako živočišné odpady

•

•

•

segmentové a kontejnerové stavby -

nízká cena konstrukce

-

vysoce ohnivzdorné

-

jednoduchá manipulace

podlahy -

vysoká zvuková izolace

-

charakteristiky materiálu poskytují komfortní chůzi

-

velmi vhodné pro dvouvrstvé podlahové systémy

-

různorodé možnosti dokončovacích a lakovacích úprav

konstrukce s potřebou zvukové izolace -

•

•

vysoká hustota a stavba materiálu je skvělá pro zvukovou izolaci

vlhké místnosti -

vysoká odolnost proti vlhku

-

umožňuje aplikaci keramických materiálů

ohnivzdorné konstrukce -

ohnivzdorné/ nehořlavé v souladu s DIN 4102

Desky lze aplikovat v těchto typech požárních svislých stěnových konstrukcí: •

nenosné stěny a příčky do výšky 6 metrů a požární odolnosti až 180 minut, s minerální výplní i bez výplně (se vzduchovou mezerou)

•

dodatečný obklad stěn či předsazené stěny, zvyšující požární odolnost stávající konstrukce.

Podmínkou je, aby tato konstrukce měla požární odolnost nejméně 30 minut (EI) ještě před provedením obkladu •

šachetní nebo samostatně předsazená stěna – jednostranně opláštěná stěnová konstrukce 40 

 

•

obvodová stěna na dřevěné kostře – jako nosná stěna s max. výškou 3 metry, jako nenosná (výplňová) stěna s max. výškou 4 metry

Obr. 8 Obvodová nosná stěna s deskami CETRIS (firemní materiály CIDEM hranice, a.s., divize CETRIS)

9.6 Opracování Dělení Dělení desek lze provádět přímo ve výrobním závodě na speciálním zařízení. Dělení na vlastním zařízení je možné pomocí běžných nástrojů na dělení dřeva, opatřené tvrdokovem (SK plátky). Při řezání desek dochází ke vzniku velmi jemného, prašného odpadu a je vhodné jeho odsávání. Desky s povrchovou úpravou lze řezat zásadně vždy po rubové (neupravené) straně desky, tak aby nedošlo k porušení lícové – upravené plochy. Vrtání Pro vrtání lze použít vrtáky na kov (HSS). Při ručním vrtání je vhodné použít elektrické vrtačky s elektronickou regulací otáček. Desky s povrchovou úpravou 41   

se vrtají zásadně směrem z lícové (upravené) strany, při vrtání z rubové strany by došlo k poškození lícové plochy. Frézování Frézováním se cementotřískové desky opatřují např. poloperem, sražením hran, perem a drážkou apod. Pro frézováním desky na vlastním zařízení, platí stejné zásady jako pro předcházející způsoby opracování. Při frézování je však nutno přihlížet k mechanickým vlastnostem (min. tloušťky) desek. Broušení Ruční broušení se provádí ve styku desek tam, kde je nutné odstranit nerovnosti v ploše nebo zdrsnit povrch desky. Používají se elektrické ruční brusky s brusným papírem zrnitosti 40 – 80.

9.7 Spojování Šroubování Pro připevnění desek na přiznané spáry se používají nerezové, popř. galvanicky ošetřené vruty s půlkulatou nebo šestihrannou hlavou s přítlačnou vodotěsnou podložkou.

Tyto

podložky

mají

spodní

stranu

opatřenou

vrstvou

navulkanizovaného elastomeru EPDM, který zaručuje vodotěsné a pružné spojení materiálů. Typ vrutu závisí také na typu podkladu – použitého nosného roštu. Při kotvení do pozinkované (hliníkové) konstrukce je možné použít i nýty. Tab. 15 Vzdálenosti podpor, odstupy vrutů (šroubů) k obr. 9

42   

Obr. 9 Vzdálenosti podpor, odstupy vrutů (šroubů)

Sponkování Technologie

sponkování

je

rychlá

a

ekonomická.

Nejvhodnější

jsou

pneumatické sponkovačky s regulací tlaku vzduchu a nastavitelnou optimální sílou pro sponkování. Minimální tloušťka desky pro spojování sponkováním musí být 12 mm, při sponkování do hran 16 mm. Spony by se měly připevňovat pod úhlem 45° do hran rovnoběžně s hranou (obr. 8). Sponkovat lze pouze desky, které tvoří svislé konstrukce. Sponkovat nelze, když desky tvoří podhledy nebo šikmé plochy.

Obr. 10 Vzdálenosti a sklon sponek při sponkování desek Cetris (firemní materiály CIDEM hranice, a.s., divize CETRIS) 43   

10 Sádrovláknité desky Jedná se o sádrovou desku v celém objemu armovanou celulózovými vlákny. Díky této technologii je dokonale homogenní, to znamená, že v každém bodě průřezu má stejné vlastnosti. Materiál je tak tvrdší, má vyšší objemovou hmotnost, vyšší požární odolnost a lepší akustické parametry, to vše bez dalších chemických přísad. Postupně je těmito deskami nahrazována původní skladba stěn dřevostaveb s dřevotřískou a sádrokartonem. Kromě uplatnění technických výhod těchto desek se tím dosahuje výrazných finančních úspor materiálu, zjednodušení logistiky a zvýšení produktivity práce. (http://daz.garten.cz/texty.php?idc=20060625)

10.1 Výroba Výchozí surovinou pro výrobu sádrovláknitých desek je sádrovec spolu s vláknitým materiálem získaným recyklací. Tyto dvě suroviny jsou kontinuálně dávkovány ve stanoveném poměru do směšovače. V druhém směšovači je přidáno potřebné množství vody a vše je intenzivně mícháno. Směs je vrstvícími hlavami vrstvena na sítový pás. Po navrstvení všech vrstev je přidáno zbylé množství vody, a to ve formě nástřiku. Vzhledem k velmi malému množství vody je možné lisovat v kontinuálních lisech. Lisovací časy dosahují jen několika sekund. Desky mají velmi nízkou tloušťkovou toleranci a dobrou kvalitu povrchu. Po lisování jsou surové desky podélně přeformátovány. Zbytky jsou znovu dezintegrovány. Po uběhnutí procesu prvního dozrávání jsou desky děleny na jednotlivé formáty, které jsou za účelem konečného dozrání ukládány do sušárny.

10.2 Technické parametry Tloušťky 10, 12,5, 15, 18 mm Základní rozměry 1500×1000, 2000×1249, 2500×1249, 2540×1249, 2750×1249, 3000×1249, 2000×625, 2600×625, 2000×1250 mm

44   

Tab. 16 Stavebně-technické vlastnosti desek Rigidur tl. 12,5 mm Jednotky

Rigidur 12,5mm

Objemová hmotnost

kg/m3

1200

2

15

Plošná hmotnost

kg/m

Modul pružnosti

N/mm2

4500

Pevnost v tahu za ohybu

N/mm2

6,7

Tvrdost - Brinell Obsah krystalicky vázané vody Faktor difúzního odporu Tepelná vodivost λR Měrná tepelná kapacita C

MPa

> 35

%

≥ 15

-

≥ 40

W/mK

0,35

kJ/(kg.K)

1,1

Součinitel délkové roztažnosti při změně vlhkosti 35% – 65%/ 20°C

-

15 × 10-6

Součinitel délkové roztažnosti při změně teploty

-

15 × 10-6

Vyrovnaná vlhkost při 20°C, 65% relativní vlhkosti Reakce na oheň dle ČSN EN 13501-1

%

1

-

A1

Zdroj: www.rigips.cz 

10.3 Vlastnosti a použití Vlastnosti -

hygienická nezávadnost

-

výborná hladkost povrchu

-

nízká hmotnost a vhodné formáty desek

-

vysoká stabilita díky vloženým papírovým vláknům

-

nehořlavý materiál

-

vysoké požární odolnosti systémů (protipožární konstrukce s požární odolností až 60 minut)

-

jednoduché zpracování nářadím používaným i pro sádrokartony a speciálním nářadím (sponkovačka, kotoučová pila s vodící lištou)

-

snadná povrchová úprava

-

vysoké hodnoty z hlediska statických požadavků

-

stěny ze sádrovláknitých desek jsou těsné vůči pronikání vzduchu a větru

-

rychlost montáže díky použití deskového materiálu. 45 

 

-

lehkost resp. nízká hmotnost konstrukcí, pohybující se u příček od hodnoty 27 kg/m2 a u nosných konstrukcí od 40 kg/m2.

-

výborné akustické vlastnosti při sendvičové konstrukci, vyplněné minerální izolací.

-

suchý stavební proces

Použití -

Příčky (nenosné s kovovou nebo dřevěnou spodní konstrukcí)

-

Příčky (nosné s kovovou nebo dřevěnou spodní konstrukcí) viz obr. 9

-

Bytové příčky (nosné nebo nenosné)

-

Požární stěny (nosné nebo nenosné)

-

Štítové stěny (nosné s dřevěnou spodní konstrukcí)

-

Venkovní stěny (nosné s dřevěnou spodní konstrukcí)

-

Předsazené stěny/stěny šachet

-

Opláštění stěn

-

Suchá omítka

-

Podhledy

-

Opláštění stropů

-

Výstavba podkroví (opláštění stropů, šikmých stěn a nadezdívek) Sádrovláknité desky lze použít jako nosný prvek pro zajištění pevnosti

a únosnosti nosných stěn v dřevostavbách. Zde mají tyto desky pro dřevostavbu několik rozhodujících vlastností, které jiné deskové materiály nejsou schopny současně splnit. Patří mezi ně nízký součinitel difúzního odporu, to znamená, že deska dokáže "vydýchat" zbytkovou vlhkost v konstrukci např. ze dřeva. Tepelně technické poměry jsou pak uvnitř dřevěné konstrukce opláštěné sádrovláknitými deskami lepší, protože konstrukce je sušší. Nakonec i hodnoty zvukové izolace stěn, stropů i podlah dosahují bez problémů hodnot požadovaných tuzemskými i evropskými normami. (www.mpl-ostrava.cz/produkty/194-sadrovlaknite-desky-fermacell, firemní materiál KNAUF Praha s.r.o.)

46   

Obr. 11 Detail vnější stěny se sádrovláknitou deskou Rigidur (firemní materiály Xella CZ s.r.o.)

10.4 Výhody konstrukcí ze sádrovláknitých desek Mechanické hodnoty Dřevovláknité desky vykazují vysoké hodnoty z hlediska statických požadavků. Jsou dokonce vhodné i jako nosné a vyztužující opláštění pro prefabrikované

dřevostavby.

Jedinečně

tvrdý

povrch

chrání

desky

před poškrábáním a poškozením. Tvrdý a hladký povrch je výsledkem speciálního výrobního procesu, při němž se desky v procesu kontinuálního válcování lisují na dokonale přesnou potřebnou tloušťku. Nedochází tedy k poškození povrchu, které by jinak mohlo vzniknout při dodatečném broušení lícové plochy. Protipožární ochrana Ze sádrovláknitých desek je možné zhotovit bezpečné a cenově přijatelné protipožární konstrukce s požární odolností až 60 minut. Zvuková izolace Řada konstrukcí stěn zhotovených ze sádrovláknitých desek byla testována z hlediska zvukové izolace. Všechny výsledky dokládají vynikající vlastnosti systémů s deskami z hlediska neprůzvučnosti.

47   

Izolace vůči větru Stěny ze sádrovláknitých desek jsou těsné vůči pronikání vzduchu a větru. To platí jak pro vlastní desky, tak pro lepené a tmelené spáry v opláštění. Spáry mezi připojovanými stavebními prvky a montážní otvory musejí být pečlivě utěsněny. Zdravotní nezávadnost sádrovláknitých desek Hořlavost sádrovláknitých desek Sádrovláknité desky Rigidur jsou v souladu s normou ČSN EN 13501-1 zařazeny podle reakce na oheň do třídy A1 - nehořlavé. (firemní materiály Rigips s.r.o.)

10.5 Zpracování Desky lze zpracovávat stejným způsobem, jako se zpracovává sádrokarton tj. naříznutím z jedné strany (nožem nebo řezačem desek) a zlomením nebo je lze opracovávat jako výrobky ze dřeva tj. řezáním, frézováním ap. Sádrovláknité desky se mohou řezat ručně pilkou nebo elektrickou přímočarou i kotoučovou pilou. Při použití ruční kotoučové pily se doporučuje mít odsávací zařízení nebo ruční kotoučovou pilu s regulací otáček. Pilové kotouče by měly být osazeny tvrdokovem.

Povrchová úprava Povrch

sádrovláknité

desky

se

může

natírat

obvyklými

barvami,

např. latexem, disperzními barvami, nátěrovými pigmentovými hmotami, lze na ně lepit tapety všech druhů, nanášet tenké vrstvy omítek či lepit obkládačky. (firemní materiály Xella CZ s.r.o.)

10.6 Upevňování desek Na spodní dřevěnou konstrukci sponkami Zvláštní výhodou je, že desky lze šroubovat nebo sponkovat až k hraně (cca 10 mm) – a nezlomí se, viz obr. 12. Sponkování je jednoduché, rychlé a hospodárné. Uložení na hranách musí mít pro každou desku šířku alespoň 15 mm.

48   

Šroubování na dřevěnou nebo kovovou spodní konstrukci Na kovové spodní konstrukce se sádrovláknité desky upevňují přímo a bez předvrtání s použitím speciálních rychlořezných šroubů. Jiné druhy šroubů nejsou vhodné. Rychlořezné šrouby lze použít také k upevnění desek na dřevěnou spodní konstrukci.

Obr. 12 Umístění a hloubka zapuštění spojovacích prostředků (firemní materiály Rigips s.r.o.)

49   

11 Srovnání sádrovláknitých a sádrokartonových desek Porovnání sádrovláknitých a sádrokartonových desek je uvedeno i přesto, že sádrokartonové

nejsou

v práci

zahrnuty, protože

nejsou

na

bázi

dřeva,

ale pro konstrukce dřevostaveb jsou hodně využívány. Tab. 17 Porovnání pevnostních vlastností sádrovláknitých a sádrokartonových desek jednotky Sádrovláknitá deska Sádrokartonová deska MPa 2,3 1,1 pevnost v tahu MPa 8,5 3,9 pevnost v tlaku MPa 4,3 0,25 pevnost v ohybu (tl. 12,5) MPa 1,8 0,15 pevnost ve smyku (tl. 12,5)

Sádrovláknité

desky

jsou

používány

zejména

v

interiérech

podobně

jako sádrokarton, ale zejména tam, kde jsou vyšší požadavky na pevnost a tuhost konstrukcí. Sádrovláknité desky zajišťují diagonální vyztužení stěnových panelů v dřevostavbách a podstatně zvyšují uživatelské možnosti. Desky jsou mimořádně zatížitelné (na rozdíl od sádrokartónu). Na stěny ze sádrovláknitých desek lze zavěšovat předměty jako obrazy, garnýže, skříňky apod. (50 kg na hmoždinku, 30 kg na šroub, 17 kg na obrazový háček a hřebík). Známou vlastností všech sádrových desek je vysoká požární odolnost, která vyplývá z vysokého obsahu krystalové (chemicky vázané) vody, kterou desky obsahují. Ta zajišťuje "hasící efekt" dvěma mechanismy: Teplo z ohně se přednostně spotřebuje na uvolnění vody z krystalové mřížky, teprve potom na ohřev materiálu. Uvolňovaná pára znemožňuje přístup kyslíku. Zatímco sádrokarton po odhoření kartonu ztrácí podstatnou část pevnosti, sádrovláknitá deska, kde výztužná vlákna odhoří v objemu materiálu jen velmi nesnadno, si uchová pevnost při požáru mnohem déle. Požární odolnost konstrukcí opláštěných sádrovláknitými deskami je i při plnění nosné funkce až 90 minut. V kombinaci s minerální izolací pak sádrovláknité desky nabízejí ve stěnových konstrukcích vysokou úroveň tepelné a zvukové izolace. (http://si.vega.cz/clanky/fermacell-system-drevostavby-suche-stavby/)

50   

Hlavní rozdíly mezi sádrokartonem a sádrovláknitými deskami: •

Rozdíl mezi sádrokartonem a sádrovláknem je v technologii výroby sádrokarton je sádra obalená papírem a sádrovlákno je sádra armovaná celulózovými vlákny.

•

Sádrovláknitá deska je dokonale homogenní (v každém bodě průřezu má stejné vlastnosti).

•

Sádrovláknitá deska má objemovou hmotnost 1150 kg/m3, sádrokarton podle označení od 640 kg/m3 u obyčejné desky, až do 900 kg/m3 u protipožární impregnované desky

•

Od

objemové

hmotnosti

se

odvíjejí

lepší

protipožární

a

vlastnosti

sádrovláknitých desek. •

Sádrovláknité desky jsou výrazně tvrdší, pevnější a jsou odolnější proti proražení proti sádrokartonovým deskám.

•

Odolnost vůči nárazu jedné sádrovláknité desky tl. 12,5 mm je větší, než dvou desek tl. 12,5 mm ze sádrokartonu.

(http://utulne.atlas.cz/stavba/147365-sadrovlakno-ani-drevotriska-ani-sadrokarton.aspx) Oblasti použití sádrovláknitých a sádrokartonových desek jsou velmi podobné. Možnosti sádrovláknitých desek jsou však mnohem širší. Oba typy desek jsou vhodné v systému suché výstavby interiérů ale i jako protipožární ochrana různých konstrukcí ze dřeva nebo betonu, ale zejména oceli, protože tyto desky resp. sádra v nich obsažená, obsahuje přibližně 20% chemicky (krystalicky) vázané vody, která se při působení požáru po určité době odpaří a zabraňuje hoření. Vzhledem ke své objemové hmotnosti a tudíž i vyššímu podílu krystalické vody jsou sádrovláknité desky jako protipožární materiál lepší.

 

51   

12 Porovnání technických parametrů desek Tab. 18 Porovnání technických parametrů Objemová

Rozlupčivost

hmotnost 3

[kg/m ]

Emisní

(po 24 hodinách)

třída

2

[N/mm ]

Superfinish OSB3

550-600

DTD

620-750

DTD - MFP

680-720

0,7

640

-

Překližka

Bobtnání

0,3-0,34

[%] do 15

E1

do 8

E1

do 10-12

E1

0,2-0,45

-

E1

8-15

E1

Formline DHF (MDF)

600-625

min. 0,5

Formline DFF

260±20

-

-

E1

Cetris

1350

min. 0,41

do 16

E1

Rigidur

1200

-

-

E1

V tabulce č. 16 je viditelný podstatný rozdíl objemových hmotností materiálů, které jsou tvořeny z části mimo dřevní složky i složkou cementu nebo sádry (mají vyšší objemovou hmotnost než dřevo). Rozlupčivost neboli pevnost v tahu kolmo k rovině desky i bobtnání jsou vzhledem k tomu, že se jedná jen o materiály na bázi dřeva podobné, nejlépe pak na tom jsou dřevotřískové desky tzv. multifunkční panely. U dřevostaveb jsou lidé uvnitř těmito materiály obklopeni, proto je kladen velký důraz na zdravotní nezávadnost a životní prostředí, v dnešní době jsou již všechny tyto materiály vyráběny s minimálními emisemi škodlivých látek a patří do třídy E1 s max. obsahem 8,0 mg HCHO (formaldehydu) na 100 g absolutně suché hmoty. Mechanické vlastnosti (viz tab. 17) ukazují, že materiály tvořené celé z dřevěné složky vykazují vyšší meze pevnosti oproti materiálům složeným i ze sádry, o něco lépe na tom jsou pak materiály se složkou cementu. Je zde také viditelná závislost pevnosti u vláknitých desek na rozdílné hustotě. Důležité jsou rozdíly pevnosti u desek OSB v závislosti na směru uložení, ze kterého plyne nutnost správného umístění ve stavbě a využití právě těch lepších vlastností. Nejvyšší hodnoty zde vykazují překližky, díky své charakteristické struktuře.

52   

Tab. 19 Porovnání mechanických vlastností Mez pevnosti

Mez pevnosti

Modul pružnosti

Modul

kolmo na

kolmo na

v ohybu kolmo

pružnosti v

podélnou osu

příčnou osu

na podélnou osu

ohybu kolmo

desky

desky

desky

na příčnou osu

2

2

[N/mm ]

2

[N/mm ]

[N/mm ]

desky [N/mm2]

Superfinish OSB3

18-22

9-11

3500

1400

DTD

12-16

12-16

2000-2950

2000-2950

DTD - MFP

18-20

18-20

3500

3500

Překližka (BK/SM)

50/34

50/34

4810

4810

17

17

2000

2000

Formline DHF Formline DFF

min. 7,5

min. 7,5

1000

1000

11,5

11,5

6800

6800

4500

4500

Cetris Rigidur

6,7

6,7

Nejvyšších modulů pružnosti dosahují materiály se složkou cementu a sádry, ale také desky OSB3 v podélné ose a DTD – MFP, tedy materiály které jsou vyvinuty pro účely statického spolupůsobení v konstrukci. U desek určených spíše k izolaci nejsou tak vysoké pevnostní nároky což je v tabulce viditelné. Tab. 20 Porovnání fyzikálních vlastností

Superfinish OSB3

Faktor

Ekvivalentní

Tepelná

Tepelný

Třída

difúzního

difúzní tloušťka

vodivost

odpor R

hořlavosti

odporu μ

sd [m]

[W/mK]

[m2 K/W]

118-143

DTD DTD - MFP

50

Překližka Formline DHF (MDF) Formline DFF Cetris (tl. 22 mm) Rigidur

11

C2 – středně

2,12-2,57

0,13

4,432

-

-

-

C2

0,9

0,13

-

C2

-

-

-

C2

0,10

6,67

tl. 15mm - 0,165

hořlavé

B2 – normálně zápalné

3

0,1

0,061

0,49

B2

59,1

1,3

0,251

0,096

A - nehořlavá

≥ 40

0,72

0,35

-

A

53   

Podle tab. 18 nejméně vodní páry propouští OSB desky, viditelné jsou hodnoty u izolačních materiálů, které dovolují lepší únik vlhkosti a zabraňují kondenzaci par uvnitř konstrukce. Ekvivalentní difúzní tloušťka pak ukazuje, že izolační vláknitá deska propouští tolik vodní páry co 0,1 m vrstva vzduchu oproti 2,12 m u OSB. Z hlediska tepelných ztrát je důležitým faktorem tepelná vodivost, kterou mají samozřejmě vláknité izolační desky nižší než ostatní uvedené materiály. Díky tomu uniká konstrukcí méně tepla a šetří se tím náklady na vytápění. Tepelný odpor je však u těchto materiálů podstatně nižší, znamená to tedy, že snadněji teplo přijímají i odevzdávají. Oproti zděným konstrukcím, kde byla větší akumulační schopnost ale i větší energetické nároky, tedy u dřevostaveb vystačí méně energie na ohřev, která ale také méně akumuluje v konstrukci. Jelikož jsou dřevostavby tvořeny ve větší míře z hořlavých materiálů, je důležité tyto oddělit od okolí např. opláštěním, které má nižší hořlavost a uchrání konstrukci alespoň na určitou dobu. Z tohoto hlediska je sledovaným parametrem třída hořlavosti, podle které materiály obsahující cement a sádru jsou vedeny jako nehořlavé, nejhůře z materiálů na bázi dřeva jsou na tom desky třískové, OSB a překližky se střední hořlavostí.

54   

13 Diskuse V závislosti na výše uvedených hodnotách jsou každé materiály vhodné pro konkrétní využití, ve kterém vynikají před ostatními. Pro nosné a nášlapné vrstvy podlah, stropní a střešní nosné konstrukce a vyztužující konstrukce vnějších i vnitřních stěn jsou určeny desky OSB, multifunkční panely, překližky, cementotřískové a sádrovláknité desky. OSB, třískové desky a překližky jsou vhodné i pro výrobu stropních I nosníků. Překližky jako nejstarší z těchto materiálů, i přes své výborné vlastnosti, ztrácí hlavně kvůli požadavkům na vstupní surovinu, složitějším zpracování a tím pádem vyšší ceně oproti ostatním deskám, kde se využívá rozmělněný popř. rozvlákněný materiál. Pro vnější difúzní vrstvu jsou z těchto velkoplošných materiálů nejvhodnější pro své vlastnosti vláknité desky, ať už měkké nebo polotvrdé. Zároveň jsou vhodné pro vnější obložení střešních konstrukcí (pod střešní krytinou). Měkké vláknité desky (izolační desky) jsou vhodné z hlediska tepelné izolace, spolu s cementotřískovými a sádrovláknitými deskami jsou vhodné i pro zvukovou izolaci. Na konstrukce, u kterých je kladen důraz na ohnivzdornost jednoznačně patří cementotřískové a sádrovláknité desky, které jsou nehořlavé. Ovšem je nutné zdůraznit, že tyto desky splňují i mechanické požadavky na vyztužení konstrukcí, proto se stávají vynikajícím a využívaným materiálem při stavbě budov na bázi dřeva.

55   

14 Závěr Větší míra výstavby dřevostaveb sebou přináší zvýšenou potřebu na materiály s požadovanými vlastnostmi, mimo jiné i na ty velkoplošné využívané hlavně k opláštění stěn, konstrukci střech a stropů nebo k izolačním potřebám. Zároveň se zvyšují požadavky zákazníků na co nejlepší vlastnosti těchto staveb a tím nutí výrobce k neustálému zdokonalování a vynalézání nových dokonalejších materiálů. Tyto materiály by se daly zpravidla rozdělit do dvou skupin, materiály spolupůsobící v přenosu statického zatížení konstrukcí a materiály izolační. Při správném umístění a kombinací těchto materiálů jsou konstrukce schopny plnit dobře požadované funkce pevnostní, tepelně i zvukově izolační a protipožární. Při porovnání velkoplošných materiálů bylo dosaženo cíle, který ukazuje rozdíly mezi dvěma hlavními skupinami, do kterých by se materiály daly rozdělit. Jako izolační materiály jsou z těchto jednoznačně nejvhodnější vláknité desky, některé se hodí i pro nosnou funkci, ale až od objemové hmotnosti vyšší než 250 kg/m3. Kombinují se s materiály dosahujícími daleko lepších vyztužujících, avšak na úkor izolačních vlastností, jako jsou OSB desky vyvinuté k tomuto účelu a ideální svými vlastnostmi pro dřevostavby. Jejich nevýhodou je ale rozdílná pevnost v hlavní a vedlejší ose, proto se do míst s požadavky na pevnost v obou osách, jinak s velice podobnými vlastnostmi, více hodí dřevotřískové desky MFP. Překližky jako nejstarší z těchto materiálů mají také vynikající vlastnosti, ovšem výroba je náročnější na vstupní suroviny, což z ní dělá dražší a méně využívaný materiál. Pro konstrukce s vyšší požární odolností jsou pak jednoznačně nejvhodnější cementotřískové a sádrovláknité desky, mající výztužný účinek, jsou nehořlavé a navíc díky své hustotě mají i dobré zvukově izolační vlastnosti. Jsou vhodné také jako náhrada za kombinaci sádrokartonu např. s OSB deskami. Každý materiál má své výhody, pro které je vhodný na dané použití a nedá se obecně o žádném říci, že je nejlepší. Vždy záleží na požadavcích a druhu konstrukce, ve kterých je chceme použít a velmi často se používají i jejich kombinace.  

56   

15 Summary More build - up timber-constructions bears increased requirement for materials with required features, i.a. also for the large area exploited primarily to curtain wall, roof structures and ceilings or to insulating requirement. At the same time escalate requirements customer onto the best possible properties of these construction and urges producer to continuous perfection and invent new superiors materials. These materials can be split into two groups, materials co-operative in transmission static load frame and insulant materials. At correct placing and combination these materials are construction able subserve good required function solidity, heat and sound insulating and fire-stopping. At confrontation large area materials has been attained goal, which shows differences between the two main groups materials. As insulating materials are unambiguously most suitable fibreboard, some are also good for carrying function, but only if their density is higher than 250 kg/m3.  They  are  combined with materials amounting to much better bracing, however at the expense of insulating property, as are oriented strand board developed for this purpose and ideal by their features for timberconstruction. But their handicap is different strength in main and secondary axe, that is why are to the places with requirements on strength in both axis, otherwise with very similar features, most suitable chipboards MFP. Plywood, as oldest from those materials have also excellent characteristics, but the production is more exacting on raw materials, that makes it more expensive and less exploited material. To constructions with higher fire endurance are unambiguously optimal cement bonded particleboard and gypsum fibreboard, having backup effect, they are fire resistant and in addition, thanks it’s density they have also good sound insulating characteristics. They also suits as compensation for combination of plasterboard e.g. with oriented strand boards. Every material has its benefits, which makes it acceptable for given use and we can’t generally tell about any of them that it is best. It every time depends on requirements and type of construction, in which we want to use them and we also often use their combination.

57   

16 Seznam použité literatury •

• •

• • •

HRÁZSKÝ, J. -- KRÁL, P., 2000. Technologie výroby aglomerovaných materiálů. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 218 s. ISBN 80-7157-428-7. KRÁL, P. -- HRÁZSKÝ, J., 2005. Kompozitní materiály na bázi dřeva. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 206 s. ISBN 80-7157-878-9. KRÁL, P. -- HRÁZSKÝ, J., 2005. Kompozitní materiály na bázi dřeva Část 2: Dýhy a vrstvené masivní materiály. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 210 s. ISBN 80-7157-878-9. HAVÍŘOVÁ, Z., 2005. Dům ze dřeva. 1. vyd. Brno: ERA group, spol. s r.o., 99 s. ISBN 80-7366-008-3. HUJŇÁK, J., 1996. Dřevěné konstrukce II. Návrhy a konstrukce, vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. 218 s. ŠTEFKO, J., Reinprecht, L., 2006. Dřevěné stavby: konstrukce, ochrana a údržba. 2. české vyd. Bratislava: Jaga, 204 s. ISBN 80-8076-043-8 (váz.). 

Firemní materiály společností: • • • • • • • •

M.T.A., spol. s.r.o. Kronospan, spol. s.r.o. Wodego, spol. s.r.o. INSOWOOL s.r.o. CIDEM Hranice, a.s., divize CETRIS KNAUF Praha, spol. s r.o. Xella CZ, s.r.o. Rigips, s.r.o.

Internetové zdroje: • • • • • • • • • • •

www.konrad.cz/ www.mta.cz www.kronospan.cz http://stavitel.ihned.cz/ www.drevar.cz www.decospan.cz www.vasestavebniny.cz/ www.kron.cz http://si.vega.cz/ www.nirgos.com www.dyas.cz 58 

 

• • • • • • • •

www.silvarium.cz www.mdfdesky.cz www.insowool.cz www.cetris.cz http://daz.garten.cz www.rigips.cz www.mpl-ostrava.cz http://utulne.atlas.cz/

 

59   

17 Seznam tabulek Tab. 1 Porovnání parametrů OSB 3 desek různých výrobců

6

Tab. 2 Porovnání vlastností plošně a výtlačně lisovaných třískových desek

14

Tab. 3 Technické parametry standardních dřevotřískových desek

16

Tab. 4 Základní mechanicko-fyzikální vlastnosti dřevotřískové desky MFP

17

Tab. 5 Normové požadavky na desky OSB a běžné dřevotřískové desky

19

Tab. 6 Hodnoty pevnosti v ohybu a modulu pružnosti v ohybu OSB a DTD desek v MPa Tab. 7 Základní mechanicko-fyzikální vlastnosti překližek

20 24

Tab. 8 Přehled hmotností, pevnosti ve smyku a tolerance tlouštěk překližovaných desek

24

Tab. 9 Základní mechanicko-fyzikální vlastnosti MDF desek

30

Tab. 10 Základní mechanicko-fyzikální vlastnosti izolačních vláknitých desek

32

Tab. 11 Srovnání součinitele tepelné vodivosti pro běžně používané tepelně izolační materiály

33

Tab. 12 Hodnoty měrné tepelné kapacity pro běžně používané tepelně izolační materiály

34

Tab. 13 Srovnání difuzního odporu μ pro běžně používané tepelně izolační materiály

34

Tab. 14 Stavebně-technické vlastnosti cementotřískových desek Cetris

38

Tab. 15 Vzdálenosti podpor, odstupy vrutů (šroubů) k obr. 9

42

Tab. 16 Stavebně-technické vlastnosti desek Rigidur tl. 12,5 mm

45

Tab. 17 Porovnání pevnostních vlastností sádrovláknitých a sádrokartonových desek

50

Tab. 18 Porovnání technických parametrů

52

Tab. 19 Porovnání mechanických vlastností

53

Tab. 20 Porovnání fyzikálních vlastností

53

60   

18 Seznam obrázků Obr. 1 Zásady pro konstrukce obvodových a vnitřních stěn s deskami OSB

10

Obr. 2 Skladba obvodová nosné stěny s OSB

11

Obr. 3 Skladba OSB desek pro stropní konstrukce

11

Obr. 4 Skladba OSB desek pro plovoucí podlahy

11

Obr. 5 Konstrukce šikmých střech

12

Obr. 6 Obvodová stěna s izolační vláknitou deskou

35

Obr. 7 závislost součinitele tepelné vodivosti na tloušťce materiálu

39

Obr. 8 Obvodová nosná stěna s deskami CETRIS

41

Obr. 9 Vzdálenosti podpor, odstupy vrutů (šroubů)

43

Obr. 10 Vzdálenosti a sklon sponek při sponkování desek Cetris

43

Obr. 11 Detail vnější stěny se sádrovláknitou deskou Rigidur

47

Obr. 12 Umístění a hloubka zapuštění spojovacích prostředků

49

 

61