Vanutí Ducha svatého nepřestává ani na stránkách naší vzdělávací části, která je věnována uvedení do křesťanského života ve starověku

Mlčeti zlato

Slovo redakce

Drazí přátelé, velikonoční doba je v plném proudu a samou radostí z Kristova vzkříšení se prodraly i sluneční paprsky, aby chválily svého Stvořitele a vítr nabírá tu správnou intenzitu. Kam nás zavane? Třeba na nějaké hezké místo, kde se pohodně usadíme, a budeme si moci přečíst něco málo o tom, že Duch svatý vane, kam chce. V informacích pak můžete zapřemýšlet nad tím, kam byste se chtěli nechat v nejbližších, či vzdálenějších dnech, zavát. A možná se inspirujete pestrou nabídkou akcí... bude to nějaké větší setkání na republikové - mezinárodní úrovni, či vás zláká nabídka našeho DCŽM Vesmír? Nebo byste rádi prožili pár chvil v usebranosti? Než se ale rozhodnete, neopomeňte se nechat zavát na stránky reportáží, které vám nechají nahlédnout pod pokličku DSM 2012, Večeru mladých na Pouchově, Velikonoc na Vesmíru, nebo Diecézního ministrantského setkání. Pokud uvažujete nechat se zavát na pár dní do usebranosti, nepřehlédněte rubriku „Otazníky života“, ve které nahlédnete do ticha, ve kterém je možné se setkat s Bohem. Vanutí Ducha svatého nepřestává ani na stránkách naší vzdělávací části, která je věnována uvedení do křesťanského života ve starověku. O případných možných komunikačních nejasnostech si můžete přečíst v rozhovoru s kaplanem pro mládež trutnovského vikariátu. Na naše otázky odpovídá P. Benedikt Rudolf Machalík, Opraem. Přejeme vám vítr do plachet vašich životů.

-vra-

Obsah čtvrtého čísla: Slovo redakce..................2 Duchovní slovo.................3 Informace.......................4 Reportáže........................6 Otazníky..........................9 Biřmování.......................11 Kaplan pro mládež ...........14 2

Zuby nehty

Duchovní slovo

Přijměte Ducha svatého Celá velikonoční doba nás vede ke slavnosti Seslání Ducha svatého, k Letnicím. Ježíš apoštolům už při poslední večeři slibuje Ducha Utěšitele. Když mezi ně přichází po svém zmrtvýchvstání, říká jim: „Přijměte Ducha svatého…“ V ohnivých jazycích ho vylévá právě o Letnicích. Duch je tedy zaslíben, přichází jako závdavek a nakonec sestupuje v plnosti. „Nakonec v plnosti“ - to je zase jen začátek. S Duchem svatým žije církev stále. Znovu si to chceme uvědomit právě v těchto dnech. Vzpomínám dodnes na září roku 1983, kdy jsem byl biřmován. V Čechách tehdy oficiálně působil pouze jeden biskup – kardinál Tomášek. Jeli jsme tenkrát s celým autobusem mladých za ním, do katedrály sv. Víta, aby nám udělil svátost Ducha svatého. Příprava předtím nebyla skoro žádná. Stařičký kněz, který u nás působil v domově důchodců, mně sám od sebe nabídl před biřmováním svátost smíření. Nejprve jsem váhal, styděl jsem se a trochu i bál. Nakonec jsem k němu šel a v této svátosti měl tu nejlepší přípravu pro přijetí Ducha svatého. Druhý den jsem prožil okamžik pomazání křižmem, jako něco zvláštně krásného. Jsem přesvědčený, že tam už jsem od Pána dostal závdavek kněžského povolání. Trvalo sice ještě šest let, než jsem toto povolání rozpoznal a přijal, ale Duch už ve mně konal. Věřím, že Duch svatý vane, kde chce a působí, jak chce. Nedám však dopustit na svátosti, protože jsem zakusil, že On skrze ně skutečně působí. Přeji vám otevřenost pro Ducha Božího. Důvěřujte tomu, že ve svátostech se na vás vylévá v plnosti. P. Jiří Heblt, Chrudim

Svatodušní novéna S blížícími se svatodušními svátky bychom vás rádi pozvali ke společné modlitbě. Jednou z možných modliteb může být novéna, díky které můžeme hlouběji prožít nastávající dny. Inspirací vám mohou být texty P. Vojtěcha Kodeta pod názvem Svatodušní novéna, kterou připravilo Karmelitánské nakladatelství. 3

Nevíš která bije?

Informace, aktuality

CSM Žďár 2012 Od 14. do 19. srpna 2012 se ve Žďáře nad Sázavou bude konat již páté Celostátní setkání mládeže (CSM). Mottem setkání je: „Ovocem Ducha je láska, radost, pokoj,…“ (Gal 5,22). Je připraven velmi bohatý a pestrý program, ve kterém každý bude moct najít „to své“: poutavé katecheze, slavení eucharistie, celodenní adorace, zajímavé přednášky, dobrá hudba, výstavy, workshopy a semináře, poznávací výlety, diskusní skupinky, sportovní vyžití nebo kreativní dílny. Budeš mít také možnost zúčastnit se školy modlitby, prožít v klidu svátost smíření nebo si popovídat s knězem. Celý týden budou na setkání přítomni biskupové a bude příležitost se s nimi setkat a popovídat. Součástí programu bude i Pouť rodin, která se bude konat v sobotu 18. srpna 2012. Žďár ale bude především místem osobních setkání – s přáteli, s novými lidmi, s biskupy, s kněžími, zasvěcenými osobami a hlavně s Kristem. CSM je určeno pro všechny mladé lidi od 14 do 30 let. Elektronické přihlášky na www.dozdaru.jdem.cz. Dotovaný účastnický příspěvek za celé setkání je 1 100 Kč. Kdo se přihlásí a uhradí příspěvek do 31. května 2012, zaplatí pouze 950 Kč. Informace: DCM, Velké nám. 32, 500 03 Hradec Králové, tel.:495 063 421, e-mail: [email protected].

Magnetka na Žďár Sekce pro mládež ČBK organizuje veřejnou sbírku na podporu Celostátního setkání mládeže, které se uskuteční 14. – 19. 8. 2012 ve Žďáru nad Sázavou. Zakoupením magnetky s fotografiemi žďárských kostelů za cenu 50 Kč, můžete přispět na úhradu nákladů letního setkání mládeže. Tyto magnetky si můžete zakoupit u kněží ve farnostech, u kaplanů pro mládež, či na DCM. Informace: DCM, Velké nám. 32, 500 03 Hradec Králové, tel.: 495 063 421, e-mail: [email protected]

Sheepfest Nejen hudební festival se uskuteční 19. května 2012 od 16 hod. v zahradním areálu restaurace U Letců, v Hradci Králové. Čekají vás kapely Traband, Šatlava, Michael, Blabovy stromy, improvizační divadlo, besedy, aj. Cena vstupenek: v předprodeji 130 Kč, na místě 150 Kč. Více informací na: www.sheepfest.cz. 4

Setkání cetiletých Je vám 20 let a víc? Přijeďte prožít víkend 25. – 27. května 2012 mezi své vrstevníky. Čeká nás společná modlitba, práce, zábava, odpočinek a nová přátelství. S sebou: spacák a přezůvky Doporučený příspěvek 200Kč/den. Hlaste se předem na DCŽM Vesmír, Jedlová 266, Deštné v Orl. h., tel.: 494 663 140, e-mail: [email protected].

Prázdninové akce na Vesmíru Taneční týden se uskuteční 22. – 28. 7. 2012. Přihlášky a více informací na adrese: www.tt.signaly.cz. Těší se na Vás celý Taneční i Vesmírný tým! Sportovní týden se uskuteční 26.8. - 1.9.2012. Čeká vás týden plný sportu! S sebou: přezůvky, spacák a sportovní oblečení. Orientační příspěvek 200 Kč/den. Přihlášky a více informací na: DCŽM Vesmír, Jedlová 266, 517 91 Deštné v Orlických horách, e- mail: [email protected], tel. 494 663 140

Modlitba a služba Pozvánka pro dívky, které chtějí prožít několik dní v klášteře sester boromejek, naplněných modlitbou a službou nemocným. Termíny: 12. – 17. 6., nebo 30. 7. – 5. 8. 2012 v Moravských Budějovicích. S sebou: oblečení pro práci se seniory, přezůvky, otevřené srdce a kdo má, tak hudební nástroj. Kontakt: S.M. Lucie Horáková SCB, mob.: 737 764 008, e-mail: [email protected]. Bližší informace pak naleznete na www.boromejky.cz/nabidky/akce.

Prázdninové duchovní obnovy Kongregace Milosrdných sester svatého Kříže v Kroměříži zve dívky od 16-ti let na prázdninové duchovní obnovy ve dnech 1. 7. — 4. 7. 2012, která bude vedena P. Janem Linhartem. Nebo 30. 7. – 3. 8. 2012, kterou povede P. Bogdan Sikora. Cena za první pobyt je 600 Kč a za druhý 800 Kč (případně dle dohody). Kontakt: Sestra Františka Šmajstrlová, Koperníkova 1446/3, 767 01 Kroměříž, tel. 573 324 749, e-mail: [email protected]

Genfest Až se vrátíte z Celostátního setkání mládeže ve Žďáru nad Sázavou a bude vám líto, že to tak rychle uteklo, můžete poslední srpnový den vyrazit do Budapešti. V maďarské metropoli se bude o víkendu 31. 8 – 2. 9. 2012 konat 10. Genfest – setkání mladých z celého světa. Genfest vzešel z hnutí Fokoláre, inspiroval založení tradice celosvětových setkání mládeže a z některých Genfestů vzešly i humanitární projekty, např. pro Afriku. 5

Heslem letošního setkání je Let´s bridge – postavme mosty. Motto zdůrazňuje jednu z hlavních myšlenek setkání – zbavit se předsudků vůči jiným křesťanům nebo náboženstvím, spolupracovat napříč kulturami a rasami. Do Budapešti jsou zváni všichni, kteří se zajímají o mezináboženský dialog, ekologii, média, ale i zábavu a chtějí lépe poznat svět za hranicemi naší republiky (takže můžete pozvat i své nevěřící kamarády). Ti, kteří nemají rádi statisícové akce, můžou být uklidněni – ani organizátoři nepočítají s takovou účastí. Proto je dobré se přihlásit na http:// genfest.naplno.net/, co nejdříve. Více informací o celé akci, programu (např. muzikál), ceně nebo možnosti dřívějšího odjezdu směrem do Maďarska, najdete na výše uvedené adrese.

Co nás nezabije, to nás utuží

Reportáže

Diecézní setkání mládeže aneb DSM 2012 Mám pár řádků na to, abych Vám přiblížila Diecézní setkání mládeže s otcem biskupem Janem mýma očima, tak hurá do toho :)! Jako jedna z několika desítek mladých jsem přijela do Hradce Králové už v pátek, abychom připravili vše potřebné na sobotní program. V sobotu se totiž před 9. hodinou přiřítily stovky mladých naší diecéze do hradecké Filharmonie. Zde jsme si společně s diecézní kapelou VeKou zazpívali a nechali se úvodní scénkou "vtáhnout" do motta: "Radujte se v Pánu, opakuji, radujte se!" (Fil 4,4). Poté nás svými slovy povzbudil otec biskup Jan Vokál, který se se svou mládeží na diecézku setkal poprvé a stálo to za to :)! Slovo na den pro nás měla Monča Reslerová, a potom už přišel čas na katechezi Mons. Josefa Suchára. A aby toho nebylo málo, nechyběla ani dvě svědectví, o která se s mladými rozdělila Markéta Jírů, která se i ve své těžké nemoci držela Boha, a manželé Šimonovi. Po svědectví přišla na řadu bageta a přesun na BiGy, které se stalo hlavním dějištěm odpoledních skupinek. Mohli jsme si vybrat z pestré nabídky. Byla to skupinka s názvem: "Zeptej se svého biskupa"? Či snad: "Vztahy reálné a virtuální"? Nebo nás zaujal titul "Praga – Haiti"? Nebo jsme také mohli s P. Janem Linhartem hledat své povolání, zahrát si volejbal či zavítat do výtvarné dílny a na mnoho dalších zajímavých skupinek. Po skupinkách přišla na řadu křížová cesta ulicemi Hradce. 6

Celé diecézko vyvrcholilo mší svatou v katedrále Sv. Ducha s Mons. Janem Vokálem. Při mši převzal hudební žezlo Vavřineček. Tento den byl dnem setkání a to nejen mladých s biskupem, ale i radostným sdílením navzájem! Z toho se moc "raduji v Pánu, opakuji, raduji se" :)! Alžběta Boháčová

Večer mladých na Pouchově. V pátek 13. 4. jsme se jako mládež hradeckého vikariátu sešli na Pouchově. Naše setkání začínalo mší svatou s kytarovým a violoncellovým doprovodem. Dále jsme se přesunuli na faru, kde bylo již připravené občerstvení. Tentokrát nás navštívil host Tomáš Řehák, který měl přednášku o vztazích, partnerství a sexu. Myslím, že si náš všechny opravdu získal, protože s námi mluvil otevřeně a přednáška měla veselého ducha. Všichni jsme si uvědomili, že bychom se za svého budoucího partnera měli modlit již teď. Při setkání s námi byl také náš kaplan pro mládež P. Jan Šlégr. Anna Hanušová

Velikonoce na Vesmíru Jako každý rok, tak i tento byla možnost slavení Velikonoc na Vesmíru. Lidé přijížděli z celé ČR. Večer po středečním příjezdu nám zpříjemnily hry v podání Jendy a Johna. Noc sice byla mladá, ale jelikož jsme byli všichni utahaní jako koťata, bylo třeba se pomodlit, umýt a SPACÁK!!! Dopolední program Zeleného čtvrtku byl velkolepý a to díky Ivčině přípravě na mši. Četla se čtení a evangelium, o kterých nám vyprávěla. Následně jsme si vše vyzkoušeli v praxi. Přijímání neproměněných hostií a to nejlepší nakonec – umývání si nohou sobě navzájem. Bylo to pro nás příjemné zpestření dopoledne. A pak vzhůru na oběd a krátkou siestu. Pak jsme společně prožili zeleno – čtvrteční obřady, ve kterých jsme byli svědky mytí nohou a odchodu Ježíše do Getsemanské zahrady. Za vichru jsme se vrátili na Vesmír. Následovala Pesachová večeře – Svátek nekvašených chlebů. Pro někoho to byla novinka, někteří to již zažili. Tak či onak, bylo to velmi zajímavé. Na začátku obřadu jsme dostali pohárek vína, se kterým jsme nakládali podle tradice. Mezi jídlem byly předčítány modlitby, prosby, díky. Po skončení této večeře jsme se za doprovodu písní z Taizé, přesunuli do "Getsemanské zahrady" na adoraci, která byla v krbovce. Připomněli jsme si tím, jak Ježíš trpěl, až se krví potil. Poté jsme udělali "špalír" od krbovky až ke kapli, každý měl svíčku, kterou jsme si postupně zapalovali, abychom tak mohli doprovodit Eucharistii. Velký pátek začínal krátkou katechezí P. Tomáše Hoffmanna na téma: Obřady Velkého pátku. Poté se začalo rozřazovat do skupinek na křížovou cestu. 7

Každá měla za úkol znázornit jedno ze zastavení. Samotná křížová cesta byla zahájena před DCŽM Vesmír a končila před kostelem sv. Máří Magdaleny v Deštném. Po ní následovaly Velkopáteční obřady. Čtyři duchovní hodiny strávené na studeném vzduchu způsobily, že se po skončení mše všichni rozběhli k domu, aby se zahřáli a svůj prázdný kručící žaludek zaplnili alespoň pár chleby, ale naštěstí byl program přes den tak bohatý, že pocit hladu několikrát zmenšoval. V osm hodin měl započít večerní program – film Mrtvý muž přichází, který v nás ve všech program přes den tak bohatý, že pocit hladu několikrát zmenšoval. V osm hodin měl započít večerní program – film Mrtvý muž přichází, který v nás ve všech vzbudil různé pocity, emoce, strach a mnoho otázek… Dolní prostory se před jedenáctou hodinou oddělily na tichou (adorace u Božího hrobu v krbovce) a tu hlučnější v pingpongárně. Krásné ráno! Bílá sobota byla opravdu bílá, začalo sněžit. Sníh poletoval jako naše myšlenky na dnešní vigilii. Snídaně byla opět postní, ale už se to blíží. Snídaně, povzbuzující slůvko na den a hurá do Matouše. Tam již byl připravený Boží hrob, v průvodu se donesla Eucharistie. Po celý den byla možnost zúčastňovat se adorace. Přípravy na večer byly v plném proudu. Venkovní práce, úklid a všeobecný rozruch byl náplní dnešního odpoledne. Otec Jenda Barborka měl v kostele sv. Matouše přípravu na vigilii. Pak následovala první večeře. Na večerní vigilii se každý navlékl do všech vrstev oblečení, co měl po ruce. Opravdu, žádná sláva s počasím… Takový kontrast mezi dny předešlými a dnešní vigilií byl opravdu nepopsatelný. Konečně zase hudba, tleskot, radostný výraz ve tváři!! Krása! Pán Ježíš vstal z hrobu!! Taková duchovní "párty". Myslím, že si jí každý užíval! Po návratu byly již nachystané švédské stoly. Jídla a pití do sytosti! Po občerstvení následovaly krátké upoutávky a pozvánky např. do Žďáru nebo na GenFest. Slavilo se tancem a všeobecným veselím asi do 3 hodin. Následovalo opravdu krásné, ospalé nedělní ráno a po již NEpostní snídani jsme se vydali do kostela sv. Máří Magdalény na mši sv. od 9:30 h. Byla úžasně radostná. Myslím, že každý cítil v srdci radost a klid. Dorka Janžurová

Diecézní setkání ministrantů v Chrudimi Již hraje hudba. Navzdory všem předpovědím počasí, se vyjasnilo. Neprší. A přesto se do kostela řinou skupinky lidí? Ne, je přece setkání ministrantů! Letos se konalo v sobotu 21. dubna v Chrudimi. Ministranti se ve skupinách derou dovnitř. Vítá je P. Jan Uhlíř, arciděkan chrudimský P. Jiří Heblt i královéhradecký biskup Jan Vokál. Co to slyším? Téma 8

setkání je „Hledám Tvoji tvář“. Již se ale mezi nic netušícími návštěvníky prodírají vojáci. Scéna jak vystřižená z dob, kdy byla Chrudim okupována Švédy. Služebná Dorota tehdy zachránila zázračný obraz sv. Salvátora před zničením a úkolem ministrantů bylo najít její závěť a tím i místo ukrytí obrazu. A že letos bylo setkání jednodenní, skupinky vyráží do terénu poznávat krásy města i společenství lidí se stejným cílem. V zahradách za klášterem, u sochy Mistra Jana Husa, na Žižkově náměstí, na hřišti a dalších místech je vidět kupící se skupinky, které svědomitě plní úkoly. Přenést kamaráda na „mezku“, seznámit se s řeckou abecedou, či dokázat, že vejce se s trochou šikovnosti rozbít nedá… Nakonec měla každá skupina jedno písmeno a společně rozluštili šifru v závěti služebné Doroty. Obraz, poté co byl nalezen pod varhanami v kostele sv. Michaela, poutníci uctili. Průvod k obrazu byl srovnatelný s průvodem ministrantů na mši svatou. Ministranti dokonce obešli morový sloup na náměstí, a přesto konec průvodu byl v nedohlednu… Díky všem, kteří se podíleli na vytváření tohoto setkání, protože díky vám se sešel rekordní počet ministrantů a to kolem 340. Díky také za příjemnou atmosféru nejen kněžím, dobrovolníkům, kapele Hluboké koření, ale také dodavatelům buchet a jiného občerstvení. Jana Svobodová

A příště? No, příště se sejdeme v Přibyslavi. ;-)

Bít či nebít

Otazníky života

Na co jsou Bohu trapisti a kartuziáni „Uvedu ji na poušť, budu jí promlouvat k srdci.“ (Oz 2,16) Nikdy jsem nevěděl, jsem-li spíše extrovert, či introvert. Vždy jsem však cítil, že mé prožívání je velice hluboké, toužím prožívat věci do hloubky, přijít jim na kloub. To však vyžaduje nějaký čas v samotě. Až mě napadlo následující: čím více o věcech přemýšlím, tím více času potřebuji na jejich strávení, vstřebání. Tím více vyhledávám samotu. Extroverti jsou lidé do jisté míry povrchní: nemají na opravdové vztahy a hlubší prožívání čas. Prostě proto, že to fyzicky nemohou stihnout, strávit. Pozdraví jednoho člověka a hned zas běží k druhému, mají tisíc známých, ale málo kamarádů. Introvert prožívá věci do hloubky, ticho ho naučilo tomu jedinému správnému odříkání, askezi. Odříkáme se, abychom získali. Například abychom získali sice jen pár přátel, zato opravdových a na celý život. 9

Podobně poustevník žijící na poušti má celý život na jediného Přítele, nedělí svůj čas mezi více přátel, a proto jeho vztah může růst. Abychom se nad věcmi zastavili a zamysleli, abychom získali opravdové poznání, ne pár vytyčených pouček, kterým stejně pořádně nerozumíme. Možná, že kdyby si extroverti udělali aspoň malý čas na mlčení, zjistili by, že ticho láká. Bavilo by někoho prožít dobrovolně život na poušti jen tak pro nic za nic? Ticho totiž mluví. Pokud jsme však nevyrovnaní a se sebou nesmíření, před tichem prcháme, protože ho nesneseme. V tajemství je možné setkat se s Bohem.

O tom, že je možné mít jen jedinou lásku „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň. Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky.“ (Jan 4,13—14) Představte si, že když prožíváte hluboce, opravdu od srdce, ne povrchně, je možné mít jedinou lásku za celý život, a přesto budete ti nejšťastnější lidi na světě. Jako Iveta Korčáková – Hudáková, hrdinka dokumentu Ivetka a hora. A dokonce můžete prožít celý život v klášteře, a budete šťastní zrovna tak. Jako kartuziánští mniši v Gröningově filmu Velké ticho. Zažijete totiž opravdovou hloubku. Když jsem byl v pubertě, vůbec jsem necítil potřebu vytvářet vztahy, protože jsem rozumem přijal, že ještě není správná doba, a mé okolí na mě někdy vytvářelo tlak - příliš jsem se odlišoval. Často jsme v pokušení vnímat to jako handicap. Hovoří-li však církev o čistotě, naznačuje tím, že naše citové prožívání inflací mnoha vztahů nutně eroduje, nehledě na neustálé poměřování zboží, jež je k mání. Ekonomie potvrzuje podobný efekt: vybírají-li zákazníci ze čtyř produktů, vyberou si. Mají-li ale volit ze dvaceti, jejich strach volit špatně jim zabrání volit vůbec. Jestliže něco takového platí v elementární oblasti materiální, co teprve pro člověka, který je daleko víc než pouhou věcí. Podobně se chováme u voleb do parlamentu. K volbám se snažím přijít vždy, i kdyby to mělo znamenat jen nutné zlo – stejně, jako se osobně musím tu a tam přinutit pouštět si lidi do života, jsem–li založením spíš „zbožná“ Marie, schopná zbaběle utéct na celý den k rozjímání jen proto, aby nemusela hodinu tvrdě sloužit jako chudák energická Marta. Jsme v zajetí představy permanentní romantické lásky, té krátké epizody v dějinách lidstva, která nás nemůže uzdravit, protože ve skutečnosti 10

neexistuje. Motýl, když se nabaží, letí zase dál, protože není, odkud by sál. Kdo se napije pravdy, stačí mu k pití jediná studna, protože na její dno nedohlédne za celý svůj život. Jsou křesťané stádo, nebo je to spíš naopak? (Z knihy Všechno, co jste chtěli vědět o Bohu, a báli jste se zeptat)

Padni, kam padni

Vzdělávání

Křesťanská iniciace ve starověku Vážení čtenáři! Svátost biřmování máme tradičně spojenu s přijetím daru Ducha svatého. V prvních třech částech našeho seriálu jsme se věnovali poznání, kdo Duch svatý je, jak působil a působí v dějinách spásy od počátku světa, a také jsme se pokusili nahlédnout do nitra člověka, kde Duch působí, abychom byli schopni komunikovat s Bohem a rozvíjet s Ním osobní vztah. Dnes se začneme zabývat svátostí biřmování. Začneme od její historie, abychom ji viděli v těsné souvislosti se křtem, tak jak tomu bylo od počátků církve. Možná jste již slyšeli, že svátost biřmování patří k tzv. svátostem křesťanské iniciace. Pod pojmem „iniciace“ si představíme uvedení člověka do nějaké skupiny lidí, zpravidla příslušným rituálem. Do společenství s Bohem a s lidem, který mu patří (tj. s církví) jsme uváděni hned třemi svátostmi, které se slaví buď najednou (tato praxe připadá v úvahu u těch, kteří nebyli pokřtěni do svých sedmi let věku a jsou připraveni stát se křesťany), nebo jednotlivě. O které svátosti jde? Nejprve o křest, poté o biřmování a celý proces vrcholí slavením prvního přijetí eucharistie. Teď mi možná namítnete, že jsem pořadí posledních dvou svátostí obrátila. V praxi lidí, kteří byli pokřtěni jako malé děti, je u nás pořadí opravdu obrácené, ale nebylo tomu tak vždy. Udělejme si malý „výlet“ do starověku. Víme, že křesťanství se začíná šířit v Palestině, a to hned po padesáti dnech od Ježíšova vzkříšení. Po několika málo letech apoštolové Petr a Pavel přicházejí do Říma – centra Římské říše, k níž přináležela i Palestina jako její provincie. Oba apoštolové zde působili v komunitě Židů, kteří přijali křesťanství, a oba zde postupně byli pro šíření víry v Ježíše Krista popraveni. Přesto nebo právě proto se Řím stává centrem křesťanství (dnes sídlem papeže). 11

Nové náboženství není v římské říši vítané, dokonce je některými císaři považováno za nebezpečné, křesťané jsou zatýkáni, mučeni a zabíjeni. Oni však zůstali věrni poslání učit všechny národy a křtít je, přijatému od Ježíše Krista. Každého nového kandidáta bylo třeba uvést do křesťanského společenství a dnes bychom řekli „stylu života“, a zejména do víry tohoto společenství. Křest připadal v úvahu až po důkladné přípravě. Jak probíhala vlastní slavnost? Popišme si obřad podle svědectví autorů prvních staletí: Vlastnímu křtu předcházela vigilie (noční bdění), při které se četly biblické texty ze Starého zákona (o stvoření světa, rodopis Adama a rozmnožení zla, povolání Noeho a zničení zla při potopě, obětování Izáka, záchrana z egyptského otroctví a přechod Rudým mořem atd.). Možná vám to připomíná čtení, která slyšíme při velikonoční vigilii i dnes. Jedná se o jakýsi průřez nejdůležitějšími událostmi tzv. „dějin spásy“. Obnova liturgických obřadů po druhém vatikánském sněmu byla totiž inspirována praxí církve ve starověku. Smyslem těchto čtení je také ukázat rozmanitost darů, které ve křtu dostáváme. Ty jsou stejné, jako uvádějí biblické texty: země k životu, přátelství s Bohem, jeho ochranu před zlem, otcovská láska, vysvobození z otroctví zla atd. Kandidát křtu si má uvědomit, že i jeho se dějiny spásy týkají a odehrávají se v jeho vlastním životě. Druhou podstatnou částí bylo symbolické naznačení nutnosti zřeknout se poddanství hříchu a zákona a vyslovení příslibu Kristu. Kandidát křtu měl dát jasně najevo, že chce zlomit prastaré spojenectví mezi člověkem a satanem. „Zřeknutí se“ je převzato z vojenské terminologie a znamená vyčlenění ze služby. Křtěnec se zříkal: satana, jeho díla a jeho vší slávy (pompy). Pompa označuje pohanský kult, hry v cirku obscénní divadlo, rozmařilé slavnosti, dostihy – tj. věci, které satan využíval, aby člověka uvrhl do záhuby. Křtěnec se také zříkal pozorování pověrečných znamení, požívání chleba a masa z pohanských slavností, obětí v pohanských chrámech a obětování císaři. Prakticky se to dělo takto: kněz obrátil křtěnce k západu – místo západu slunce a tmy, křtěnec odmítavým gestem foukl a plivl směrem na západ, aby vyjádřil pohrdání satanem. Poté následoval příslib Kristu, připojení se k němu, to znamená včlenění do služby Kristu a odění zbroje spravedlnosti a zbroje světla, čímž začíná celoživotní boj proti satanovi. Křtěnec byl otočen k východu, kde vychází slunce a odkud přijde Kristus. 12

„Dalšími obřady bylo odložení šatů a šperků a pomazání olejem exorcismu. Celý tento obřad vyjadřoval pokoru před Bohem, ke kterému se chce člověk vrátit, a pomoc Boží, kterou mu poskytuje k zápasu se zlem (pomazání olejem). Součástí obřadu byla i možnost přítomných vznést námitky proti tomuto křtu. Po sestoupení katechumena do křestní nádrže spolu s jáhnem, křtěnec střídavě vyznával víru v Ježíše jako v Mesiáše a byl ponořen do vody, to vše celkem třikrát. Po této „koupeli“ dostal „novorozenec“ plody zaslíbené země: mléko a med. Jejich symbolika souvisí s obětováním římským bohům; pokřtěný přijal tyto dary od Krista, který je mocnější než pohanští bohové. Kdo se vykoupal, byl namazán olejem. Obdobně i bezprostředně po křtu, ještě před oblečením bílého lněného šatu, byl pokřtěný pomazán olejem na znamení díkuvzdání. Nyní již mohl nastat „návrat do ráje“. Prakticky to představovalo procesí z baptisteria do kostela se svícemi za zpěvu žalmu. Pokřtění byli jako dívky, které se svými lampami šlo naproti ženichovi. A co se dělo v kostele? Blížíme se k okamžiku, který podobně, ale bez tohoto krásného a symbolického úvodu čeká ty, kteří přijmou biřmování: V kostele na novokřtěnce čekal biskup, aby na ně vložil ruce ve shromáždění ostatních věřících a vyprosil jim dar Ducha Svatého. Přitom je pomazal olejem vonícím myrhou. Člověk, který prošel celou proměnou si vybral nové jméno (podobně například jako Bůh nazval Abrama Abrahámem), následovala modlitba, políbení pokoje a slavení mše svaté neofytů (tj. „nových výhonků“ církve). Mše byla slavena se třemi kalichy: mléka, medu a vody. Byla nazývána zlatou svatbou, neboť docházelo ke spojení člověka s Bohem, Kristem a Duchem Svatým. Nově pokřtění a biřmovaní se pak osm dní scházeli ke křestním katechezím a zůstali oblečeni v bílém rouchu, symbolu „nového stvoření“. Současný obřad biřmování je zaměřen především na dar Ducha Svatého a jeho dary. Příště se proto budeme více věnovat těsné souvislosti mezi Velikonocemi a Letnicemi, neboť Duch Svatý nás připodobňuje právě Ježíši Kristu, jenž plní vůli svého Otce. Celá popsaná praxe se opírala o Boží slovo. Pokud byste chtěli znát další podrobnosti o těchto obřadech a promyslet si je na základě biblických textů, můžete si stáhnout z www.cestykatecheze.cz v rubrice „Ke stažení“ soubor „Obřady křesťanské iniciace do 3. století“, který najdete ve složce 1101. Tam je najdete v přehledné tabulce. Marie Zimmermannová 13

Bez práce nejsou koláče

Portréty osobností

P. Bc. Benedikt Rudolf Machalík, O.Praem. kaplan pro mládež vikariátu Trutnov Datum a místo narození: 12. 12. 1971 Partizánské – Šimonovany ( Slovensko) Rodiče, sourozenci: Antónia Machalíková, Dušan Machálik, který v roce 2010 zemřel, bratr Dušan, sestra Alžběta Školy: Gymnázium Bratislava, Teologická fakulta Praha Kdy vysvěcen na kněze: 26. 6. 2010 v Poličce Místa působení: Želiv, Polička, Trutnov Od kdy kaplanem pro mládež: od 1. 9. 2011

1. OTČE BENEDIKTE, VZPOMENETE SI, JAKOU HRU JSTE NEJRADĚJI HRÁL V DĚTSTVÍ? Myslím, že dětství jsem prožil jako každé dítě, prožívající různé radosti, které ke konkrétnímu věku patří. Moc rád jsem jezdil na kole, plaval a doslova jsem si užíval hru na schovávanou. 2. KDO BYL TEHDY VAŠÍM VZOREM A JAK TO SE VZORY MÁTE DNES? Ještě v dětství byla mým velkým vzorem moje babička pro její smysl pro spravedlnost, přirozenou inteligenci a hlavně dokázala mně jako dítěti všechno vysvětlit takovým způsobem, který byl pro mě přijatelný a hlavně srozumitelný. Určitě k osobám, kterých jsem si vážil, a to platí dodnes, byl můj farář Dr. Kočner. V době komunismu to kněží neměli lehké a každá aktivita mimo kostel se musela konat v tajnosti. Později jsem měl možnost poznat řadu kněžských osobností. Musím vzpomenout pro mě „velkého“ opata Víta Tajovského. K otci opatovi jen jedno: Jsem přesvědčen, že patří mezi blahoslavené. Váže mě k němu mimo jiné i jedna veselá historka z období, kdy už neměl tolik síly a potřeboval naši pomoc. Požádal mě, že chce na „malou stranu“, a protože jsem se češtinu teprve začínal učit, myslel jsem, že pojedeme do Prahy a zavolal jsem řidiče. 14

Naštěstí řidič nebyl daleko. Když jsem ho přivedl, pan opat neocenil moji snahu, už hodně netrpělivě čekal, a tak jsem pochopil, že řidiče určitě nepotřebuje. Ještě dlouho nás historka s „malou stranou“ bavila. 3. PROČ JSTE SE ROZHODL JÍT CESTOU ZASVĚCENÉHO ŽIVOTA, CO VÁS K TOMU VEDLO? To je zajímavá otázka. Určitě je to povolání, do služby volá Bůh. Musím se přiznat, že vždy když slyším někoho vyprávět, kdy cítil povolání, jak dozrálo atd., cítím se nejistě, protože já nedokážu popsat celý proces „ povolání“. Konkrétně u mě to postupně zrálo a rostlo a pořád to pokračuje. 4. JAK VÁS OVLIVNILA ŘEHOLNÍ FORMACE A STUDIUM TEOLOGIE? Každý křesťan se musí formovat celý život, jinak ve světě neobstojí. Když jsem nastoupil do noviciátu k premonstrátům v Želivě nebo později studium v Praze, tak jsem měl určitě představu, co mě čeká. Postupně člověk vniká do hloubky poznání a zjišťuje, že milovat společenství, milovat Boha je cesta, která je dlouhá, náročná, ale krásná. A ještě jedno úskalí: všechno, co se člověk naučí, musí aplikovat ve svém životě, jinak je to zbytečné. 5. ZBÝVÁ VÁM ČAS MEZI MODLITBOU, PRACÍ, STAROSTÍ O FARNÍKY A MLÁDEŽ ČAS NA NĚJAKÉ KONÍČKY? Čas - můj nepřítel! Musím se ještě hodně, hodně polepšit, abych měl čas i pro sebe. Můj veliký koníček je historie. 6. CO BYSTE MLADÝM VZKÁZAL? Dnes mají mladí lidé hodně možností, které nabízí svět a často nejsou součástí křesťanství. Přeji mladým, aby dokázali rozeznat v nabídkách tohoto světa jen to, co je vede k Bohu, aby dokázali být věrní. Aby si uchovali čistotu v srdci, protože „čistému vše čisté“. Aby vnímali krásu života s Bohem a zažili plně hodnotu společenství s člověkem.

15

Kázání Patero zásad úspěšného kazatele: a) Zlatá zásada kráčení po vodě: Hlavní je nebojácně spustit mluvidla a vytrvat, dokud nepřijde inspirace. A pokud nepřijde, vytrvat rovněž – třeba si toho nikdo nevšimne.

b) Zásada velkorysosti: Nešetřete časem! Jen tak se myšlenky „navaří“ a nepřisednou ke dnu (srov. princip vaření těstovin).

c) Zásada osvědčených kousků: Tematicky neexperimentovat, nýbrž sázet na osvědčené kousky neboli „tutovky“. (Nenechat se odradit tím, když lidé začnou při kázání napovídat. To ještě neznamená, že mají problematiku řádně zažitou, natož prožitou! Nejpozději po dvaceti letech se však doporučuje požádat o přeložení do jiné farnosti, aby se i ovečkám z jiného ovčína umožnilo rozšíření obzorů.)

d) Zásada osvědčených metod: Neexperimentovat ani co se týče homiletické metody. Doporučuje se např.:

• převyprávět evangelium ještě jednou vlastními slovy v praxi hojně užívané a laiky vděčně přijímané, poněvadž bývají při čtení evangelia roztržití

• recyklovat jednoduché katecheze pro děti v úpravě pro dospělé; přičemž úpra-

vou se nemíní prohloubení a tím zbytečné komplikování tématu, ale adekvátní časové prodloužení projevu, aby vyhovoval standardním – a laiky s posvátnou bázní očekávaným – parametrům homilie

• hojně využívat variace na téma „zlý, zkažený svět tam venku“ versus „my sta-

teční poslední charakterní zbožní tady uvnitř“: vždy aktuální a hlavně – přispívá k budování narušeného sebevědomí společností utlačované katolické menšiny (každopádně se to poslouchá o moc lépe, než nadávání za ty, co v kostele nejsou.)

Vydává Diecézní centrum pro mládež, Velké Náměstí 32, 500 03 Hradec Králové, tel. 495063421, e-mail: [email protected] Toto číslo připravili: Marie Adámková Jana Vránová, Ludmila Horáčková a Jakub Klimeš. Foto na titulní straně: Vojtěch Podstavek.